UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VD Institut komunikaních studií a urnalistiky

Adam Javrek

Vliv internetu na amaterizaci mediální produkce Diplomová práce






Praha 2009
















 
 

  
 
 

  
 

 
 



  



 






2

Bibliografick záznam JAVREK, Adam. Vliv internetu na amaterizaci mediální produkce. Praha: Karlova univerzita, Fakulta sociálních vd, Institut komunikaních studií a urnalistiky, 2009. 98 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Jan Keek, Ph.D.

Anotace Dilomová práce „Vliv internetu na amaterizaci mediální produkce“ pojednává o vzniku nové skupiny tvrc – produsers. Ti svou tvorbou vstupují na území díve vyhrazené tém vhradn profesionálním novinám. Práce rozebírá vzvy, které ze situace vyplvají: jaké vhody z toho plynou pro spolenost, amatéry a profesionály a jaká se naopak objevují rizika. Text se vnuje nkterm novm mediálním trendm a pojmm jako obanská urnalistika, hyperlokální urnalistika, crowdsourcing, crowdwatching, gatewatching a dal ím a sna í se zjistit, co tyto fenomény piná ejí nového, jak je média vyu ívají a zda existuje jejich kritika. Dotká se také dle itch souvisejících témat, jako je role autorského práva i vliv amaterizace na obchodní model internetové urnalistiky. Sna í se také odpovdt na otázku, zda amaterizace mediální produkce piná í i její demokratizaci, nebo jsou velká oekávání ásti veejnosti nereálná. Praktická ást diplomové práce analyzuje tenáské blogy slovenského deníku sme.sk a zkoumá, jaké rubriky jsou populární, jaké prote uje redakce a zda lze nalézt preference noviná pi pravidelném tdenním vbru lánk z blog do ti tné verze deníku SME.

Annotation My diploma thesis “The Influence of the Internet on the Amateurization of Media Production” deals with the formation of a new group of creators – the so called “produsers”. With their activity they have entered a territory which in the past belonged almost exclusively to professional journalists. The thesis analyses the challenges inherent in this situation and asks what benefits this situation brings to the society, the amateurs and the professionals and, on the other hand, what risks appear. The text concentrates on several new trends in media studies – citizen journalism, hyperlocal journalism, crowdsourcing, crowdwatching, gatewatching and others –, and it tries to find out what new development these phenomena seem to bring, how the media use them and whether their criticism exists. Several connected 3

topics, such as the role of authorship rights or the influence of amateurization on the business model of internet journalism, are touched upon as well. Moreover, the thesis tries to answer the question whether the amateurization of media production also brings about its democratization or whether the high expectations of the public are unrealistic. The practical part of the thesis analyses readers´ blogs of the Slovak daily SME determining which sections are popular with the readers on the web, which are favoured by the editorial staff and whether the blog posts selected weekly for the printed version of SME show any preferences of the journalists´ part.

Klíová slova Internet, amaterizace, obanská urnalistika, gatewatching, blogy, mikroblogy, nová média, alternativní média

Keywords Internet, amateurization, citizen journalism, gatewatching, blogs, microblogging, new media, alternative media

4

Prohláení 1. Prohlauji, e jsem pedkládanou práci zpracoval samostatn a pou il jen uvedené prameny a literaturu.

2. Souhlasím s tím, aby práce byla zpístupnna veenostii pro úely v zkumu a studia.

V Praze dne 21. kvtna 2009

Adam Javrek



5


















Podkování Pedevím bych rád podkoval mé en Simon, která trpliv chápala, e jsem se vnoval diplomové práci zrovna v dob, kdy by jiní nastávající otcové peliv pipravovali domácnost na píchod nového lena rodiny. Dkuji také synovi Krytofovi, Ondejovi, Jáchymovi i jak se bude jmenovat, kter to snad pochopí také. Podkování patí té vedoucímu práce PhDr. Janu Kekovi, Ph.D. za trplivost a kolegovi Petru Koímu za to, e m motivoval a podporoval v psaní práce, ani by o tom mo ná vdl. Na dálku pak dkuji inspirativním autorm. Jsou to pedevím Mark Deuze, Henry Jenkins, Jay Rosen, Jeff Jarvis, Axel Bruns, Chris Atton, Gilles Lipovetsky, Clay Shirky, Adrian Holovaty a dalí.

6

Obsah
ÚVOD





1.
PO ÁTKY AMATERIZACE – P ED INTERNETEM





-+-+


-/


 %$


2.
SÉMIOTICKÁ DEMOKRACIE A JEJÍ ZHMOTNNÍ V DOB INTERNETU





3. P ÍCHOD INTERNETOV CH PRODUSERS





4.
AMATERIZACE MIMO TEXTOVOU URNALISTIKU





0+-+
 % 
#
! 
4.1.1.
Produkní fáze


.,



0+.+


..


 % 
 
 # #


5.
UIVATELI GENEROVAN OBSAH A COPYRIGHT





6.
GATEWATCHING A AMATÉ I JAKO FILTRY





1+-+


.3


 
% &# 


1+.+
 !  %# *
  #

 # 
 $
% #
6.2.1.
Reputaní systémy na Slashdotu


.4



1+/+


! 
 # 


/.


1+0+


 % 
  


/0


7.
AMATERIZACE MÉDIÍ A SOCIÁLNÍ ZMNA





2+-+


 #
 " 


/1


2+.+


 #!

 $  +


/2


2+/+


 $
!
 $ 

 
  !


/3


2+0+


  
%

! 
 
!


0,





8.
OB ANSKÁ URNALISTIKA
7

<252


86


! 
&+
-'# %&+


<262


#)#+
! %
-'# %&+
8.2.1.

8.2.2.
Vliv mobilních telefon na amaterizaci médií


88
)+
),


<272


+"#! 
-'# %&


8=


<282


,& 
! %
-'# %&+




95


<292
+ #
 &#(

)+ ) (
 !
#  !
,#!
!"#!&
&#  





 

  
=252


98



9<


! !
&+


=262
#!% 3&
&+
9.2.1.
Dodr ování urnalistick ch postup
9.2.2.
Pravdivost informací
9.2.3.
Dvryhodnost tvrc a anonymita
9.2.4.
 

 
9.2.5.
Náchylnost k íení panik
9.2.6.
Reáln pínos
9.2.7.
V br témat
9.2.8.
Trivialita a nadprodukce
9.2.9.
Rozdíly v podmínkách pro práci


9=
*.
+%
+&
+'
+(
+)
+*
+*
+*


54262
 
# 
)+'-) 
%&#!
"#!
 &#+


::


54272
 
!) $
)+'-) 
%&#!
"#!
 &#+


:=


54282
#!3
-'# %& 1
#!*%!'# 

#!*'  
10.4.1. tenáské blogy
10.4.2.
Crowdsourcing


;7
,(
,)


11.


ZMNA ZPRAVODAJSKÉHO PROCESU


;=


55262

 !
%"! +
,
,#!

& $


12.





AMATERIZACE MÉDIÍ JAKO (NE)DISRUPTIVNÍ TECHNOLOGIE





56252
!%& ) 
 
!(

 &# &'


<5


56262
%&#'
"!"' #&+


<8


13.





PRAKTICKÁ ÁST


<9
-+


57252
  
+"!&,

"!, +

&!!!
&("&"&"

!
 "

" "


8

$&#%#

# #


)(


$&#&#

  



*$


$&#'#

 

 

13.4.1. V br text
13.4.2.
Shoda se tená i
13.4.3.
Zásahy do textu


*%





ZÁVR





SUMMARY





POUITÁ LITERATURA








9

Úvod


Kdy nezamstnaná Skotka Susan Boyleová uchvátila obecenstvo poadu Britain’s Got Talent (sout typu esko hledá SuperStar), byla to z pohledu amaterizace mediální produkce symbolická událost. Dív jsme byli zvyklí na vrazné rozdlení rolí a dominantní postavení profesionál. Byli v pozici gatekeeper a na základ svch úvah a pod vlivem pracovních rutin rozhodovali o tom, z eho se zpráva stane a co bude pedloeno divákm. V souasnosti se situace do jisté miry zmnila. Rozdíl mezi amatérskm a profesionálním se ásten stírá. Nkdy stojí amatérská produkce v opozici vi profesionální, jindy se zajímav doplují. Druhá varianta je i pípad Susan Boyleové. Ne v echny kroky jsou zcela nové (nap. pvecké soute amatér existovaly samozejm ji díve), nicmén jejich koncentrace a rychlé pekraování je unikátní. Amatérka Boyleová vystoupila v profesionáln vedeném médiu – televizi. Následn o jejím vkonu a píbhu referovaly profesionální média i bní lidé na blozích a sociálních sítích. Profesionální produkce poadu vyuila platformu pro peván amatérská videa youtube.com (nevlastnnou ov em amatéry, nbr firmou Google, kterou iví vyhledávání v profesionálním i amatérském obsahu na internetu) a video zde umístila. Amaté i zde video bhem tdne ohodnotili 131.293krát a zhlédli jej 30.252.321krát. Na video odkázalo mnoství jinch web. Nejvíce tená pivedl norsk profesionální zpravodajsk server vg.no, ale na druhém míst byl pvodn amatérsk web fark.com, kter obvykle glosuje profesionální zpravodajství a kter se asem sám do znané míry zprofesionalizoval. Na tvrtém míst byl server reddit.com (pvodn amatérsk, poté koupen velkm vydavatelstvím), kde amaté i doporuují zajímavé lánky a odkazy a hlasují pro n. Video bylo umístno i na jiné servery ne Youtube a celkem získalo bhem tdne 66.3 milion divák (v televizi to bylo zhruba 10.3 milion divák). Po dvou dal ích dnech to ji bylo 103 milion divák, po tech tdnech 186 milion divák. Na Youtube bylo po tdnu 6 290 videí se Susan Boyle, o ní, jí inspirováno nebo její jméno zneuívajících. Bhem tí tdn se dle przkumu Visible Measures stalo pátm nejpopulárnj ím videem v historii internetu. Na sociální síti Facebook byl vytvoen profil Susan Boyleové. “Stránka mla v pátek v 13 hodin 150,000 len . Do sobotního rána 6:00 vyrostla na 850.000 len ,” v iml si Washington Post. Sousloví Susan Boyle bylo na vyhledáváích vyhledáváno zhruba 7x astji ne jméno zejm nejslavnj í profesionální hudební zpvaky té doby Britney Spears. Na komunitním serveru digg.com, kde si podobn jako u reddit.com lidé doporuují lánky a hlasují o nich, získalo video 7570 hlas. Komentá o vystoupení z deníku Guardian získal 2671 hlas, star í audionahrávka Susan Boyleové vylovená webem Entertonement.com (kde obvykle amatéi zveejují své krátké zvukové nahrávky) získala 1545 hlas a lánek z blogové sekce webu discovery.com televizního kanálu Discovery Channel získal hlas 445.

10

Její anglické encyklopedické heslo na amatéry vytváené encyklopedii Wikipedia.org vidlo 447,794 lidí. V dob nejvt í popularity to bylo 10x více ne u hesla Britney Spears. Do hesla pisplo 377 rznch u ivatel (9 z nich byli roboti) a v soutu udlali 1059 zmn. Své heslo má v dal ích 22 jazykovch mutacích Wikipedie, a to vetn eské. Google.com na el tden po „vzniku“ Susan Boyleové 2.500.000 stránek odpovídající frázi „Susan Boyle“. O tden pozdji se íslo vyhouplo na 12.900.000.

Na tomto píkladu vidíme, jak komplexní a promíchan je dnes svt médií. Amatérsk a profesionální obsah se na ka dém rohu potkává, vyu ívá, zneu ívá, dopluje, filtruje a konkuruje si. Úelem této diplomové práce je popsat vztah amatérské a profesionální urnalistiky na internetu. Ukázat, jakm zpsobem amatéi vyu ívají profesionální obsahy, jak o nich pem lí, s jakmi konotacemi je vnímají. A naopak: jak profesionálové pracují s amatéry a jejich obsahy. S tím je spojena ada problém a etickch dilemat. Dle itost tohoto tématu je nasnad. Zaprvé je to ji dnes pravidelná souást na ich

ivot (jak se sna il ukázat píklad se Susan Boyleovou) a zadruhé je to vztah dle it kvli budoucnosti urnalistiky jako takové. Pedev ím v USA se média ocitají v krizi a ada vhlasnch deník s dlouholetou tradicí koní. Nadje se upírají mimo jiné ke vztahu amatér (kteí by mli chybjící novináe ásten nahradit) a profesionál. K takzvané Pro-Am

urnalistice. Dobr vhled do vztahu profesionál a amatér nám tedy m e ukázat, jaké jsou limity a mo nosti této spolupráce. Celá situace je navíc zkomplikovaná vraznou krizí ti tnch médií a souvisejícími problémy. Mediální svt elí nkolika rznm problémm zárove. Nkteré se ásten prolínají, nkteré se myln zamují, jiné nejsou fakticky nové, ale nabraly na intenzit. 1. Krize objektivity Zpochybování konceptu objektivity rozhodn není nové, ale se sílící amaterizací nabralo na intenzit 2. Krize obchodního modelu Hlavní zdroj zisku ti tnch médií – inzerce – pestal fungovat, jeliko se na ly úinnj í reklamní kanály. 3. Krize novináské identity Svt, kde kdokoli m e publikovat, ohro uje postavení novináe 4. Krize z nadprodukce Lidé tráví s médii více asu ne kdy jindy, vbr z obsah je nepebern I tmto problémm se práce pokusí vnovat.

11

1. Poátky amaterizace – ped internetem Pístup amatér do médií sice díky internetu nabyl zcela jinch rozmr, ale jinak má sám o sob dlouhou tradici. Jednotlivá média jsou rzn náchylná k vyuívání amatéry (viz rozdílné ekonomické a politické pekáky v pístupu do televizního vysílání versus v pístupu k tisku pamflet) a jednotlivé historické éry byly amatérm rzn naklonny dle toho, jaké médium bylo zrovna dominantní (lacin pístup ke knihtisku v dob nejvt í televizní slávy je nco jiného ne pístup k tému o dv st let díve). Názor, e amatéi nikdy nemli tolik moností zasahovat do médií a e je to situace revoluní, nacházíme ve více historickch érách. Napíklad Walter Benjamin ve své knize Umlecké dílo ve vku své technické reprodukovatelnosti z roku 1936 pí e: „Po staletí bylo urující podmínkou literárního ivota, e proti tisíckrát vt ímu potu tená stál nepatrn poet pí ících. Koncem minulého století do lo ke zmn. S rostoucí rozpínavostí tisku, kter poskytoval tenám k dispozici stále nové politické, nábo enské, vdecké, odborné a místní listy, dostávala se stále vt í ástí tenáské obce – nejdíve jen píle itostn – mezi pí ící. Zaalo to otevením rubriky „dopisy tená“ a dnes to vypadá tak, e tém neexistuje v Evrop lovk v pracovním procesu, kter by v principu neml mo nost publikovat pracovní zku enosti, nesnáze, reportá a podobn. Rozli ení autora a publika tak pestává bt zásadní vcí. Je pouze funkní a m e se od pípadu k pípadu mnit. tená se m e kdykoliv zmnit v pisatele. Jako odborník, kterm se cht necht musil stát v nanejv diferencovaném pracovním procesu – by i odborník na nepatrném úseku – získává pístup k autorství. V Sovtském svazu si bere slovo sama práce. A její podání slovem tvoí souást schopností potebnch k jejímu vykonávání. Literární kompetence se nezískává specializovanou, nbr polytechnickou pípravou a stává se tak obecnm vlastnictvím.“ (Benjamin,1979) Gilles Lipovetsky tvrdí v roce 1983 toté, kdy íká: „Ka d z nás je disk okej, hlasatel, moderátor: jen si puste velmi krátké vlny, a zaplaví vás píval hudby, útr kovitch eí, rznch rozhovor, vyznání a kulturních poad, v nich se ‘chopí slova’ region i obec, mstská tvr i omezené skupinky. Je to nebvalá demokratizace slova: ka d je vybízen, aby do rozhlasové stanice zavolal, ka d chce nco íci na základ své nejsoukromj í zku enosti, ka d se m e stát hlasatelem a promlouvat k ostatním.“ (Lipovetsky, 1996) Pedchdce amaterizace meme hledat ve dvou rznch oblastech: v pístupu amatér k publikaním nástrojm a ve spolupráci producent a konzument. S píspvky od amatér média poítala prakticky vdy. Napíklad u první americké noviny Publick Occurrences vy ly s prázdnou poslední stránkou. Vydavatel Benjamin Harris tak uinil úmysln, aby si tenái mohli pipsat své vlastní místní zprávy, ne vtisk pedají dál.

ánrem, kter je vnímán jako pedobraz weblog, jsou pamflety. Jejich rozmach je spojován s rozvojem lacinj ích tiskáren a politickmi okolnostmi. Kolem roku 1620 klesají v Británii náklady na tisk a pamflety zaínají hrát vraznou roli v politickém ivot. Jejich 12

vliv je nav en nárstem gramotnosti (30 % mu  na venkov a 80 % v Londn bylo gramotnch) a uvolováním cenzury. V roce 1640 vy lo v Británii 22 pamflet, o rok pozdji to bylo ji pes tisíc a v roce 1642 vy lo 1966 pamflet. Amanda Griscom nachází v tehdej ích pamfletech i pedobraz interaktivity a hypertextu – pamflety na sebe asto reagovaly a zaínaly názvem „Vtipná odpov na (...)“ nebo „Obrana ped po etilm pamfletem (...)“. (Griscom, 1996) Rozvoj pamflet pak byl vrazn omezen zaátkem války a následnm posílením cenzury v roce 1649. O amaterizace médií má ale samozejm smysl mluvit a v moment vrazné profesionalizace mediální produkce. Nkteré typy umní a médií v ir ím slova smyslu jsou dokonce po vt inu doby jejich existence vrazn amatérské. Napíklad hudební produkce se vrazn profesionalizovala a s rozvojem nahrávacího prmyslu v dvacátém století. U ti tnch médií dochází k vrazné profesionalizaci s prmyslovou revolucí. Britská mediální scéna v poátku devatenáctého století byla vrazn tídn rozdlena a na vlivu nabíral radikáln demokratick tisk a tituly jako Poor Man’s Guardian i Free inquirer. Krom sociálních témat pinesly i nkteré nové ánry jako napíklad ernou kroniku. Z dne ního pohledu to byly práv tyto radikální tiskoviny, které byly „populární“. Ztrátu tohoto statusu a zmnu chápání, kdy je dnes radikální tisk vnímán jako alternativní urnalistika, oznaují Chris Atton a James F. Hamilton jako „prvotídní ironii“. (Atton, 2008) Poátkem oslabení radikáln demokratického tisku bylo uvolnní tiskaskch daní a dal ích restriktivních zákon, které tedy pineslo opan efekt, ne by se mohlo zdát. Nevedly k je t vt ímu posílení radikálního tisku. Zmny pomohly i médiím urenm pro elitní publika, ta získala nové finanní zdroje z inzerce a zv ila tenost inkorporací nkterch „opoziních“ rubrik jako byla práv erná kronika. (Waltz, 2005) Tato média získala pozici mainstreamu a radikální tisk pe el do pozice „alternativních“ médií. Radikáln-populární média nahradila média komern-populární a vliv se zaal koncentrovat do rukou novch tiskovch magnát, kteí byli podle Raymonda Williamse oddleni i pímo v opozici vi lidem, „pro které“ média vydávali. (Atton, 2008) Dle itou okolností je, e mainstreamov tisk vznikal v období a pod vlivem positivismu. Od toho se toti odvíjí i to, co dnes pova ujeme za základní rámce novináské práce, jako je napíklad touha po objektivit pedávanch informací, princip nestrannost atd. (Atton, 2008)

1.1. Fanziny Vznamnm pedobrazem amatérské urnalistiky a publicistiky jsou dle Attona fanziny (Atton, 2002). První mo n prvopoátek prvopoátek lze klást do roku 1876, kdy v USA vznikla Amateur Press Association. Vá nj í zaátky formy fanzin jako to „samopublikovanch magazín psanch a produkovanch fanou ky konkrétní umlecké formy nebo konkrétního umlce i tvrce v rámci této formy ( ánry literatury, hudby, filmu; autora, hudebníka, filmové hvzdy)” vidí v konci dvacátch let dvacátého století a v asopisech jako Amazing Stories, kde tenái diskutovali nad píbhy ánru science-fiction. V roce 1930 pak vznikl asopis The Comet, první regulérní fanzine, takté vnovan sci-fi. 13

Rozvoj fanzin byl zpomalen vinou velké ekonomické krize a následnm píchodem krize politické a druhé svtové války. Reflexe zin a alternativního tisku na poli mediálních studií má velmi spolené rysy s reflexí amaterizace na internetu. Enzensbergerova charakteristika alternativních médií jako médií vyznaujících se 1) interaktivitou mezi publiky a tvrci, 2) kolektivní produkcí a 3) zájmem o v ednodenní ivot a obyejné poteby lidí je velmi blízká nkterm projektm proam urnalistiky popsanm pozdji v této práci. (Atton, 2002) Oekávání spojená s internetovou amaterizací a hledání pojítka mezi amaterizací a demokratizací médií jsou také jen aktualizace dívj ích úvah o alternativním tisku. Podle Waltera Benjamina je kultura „tím lep í, ím více konzument se m e zmnit v producenty – to jest, tenái i diváci se zmní ve spolupracovníky“. (Benjamin, 1979)

2. Sémiotická demokracie a její zhmotnní v dob internetu


Na existenci publikujících amatér se lze také podívat prizmatem sémiotické demokracie. Teorie sémiotické demokracie se sna í dokázat, e tenái mediálních text s obsahy vyjednávají a publikum je tedy aktivní. Texty pitom interpretují po svém a nezávisle na intencích producent a tvrc. John Fiske (1987) nazvá tuto schopnost sémiotickou demokracií: televize a média delegují produkci vznam a slastí smrem k divákovi. Obvykle to bval ist mentální proces. Pokud u má své projevy, pak v mluvené rovin: pítelkyn mezi sebou rozebírají dj telenovely a baví se o mo nch scénáích následného vvoje. Technologick rozvoj a sílící amaterizace mediální produkce v ak umo ují stále snaz í pechod od my lenkové roviny sémiotické demokracie k jejímu zaznamenávání. Fanou ci u nemusí zstávat u nezachycench my lenek, ale mohou ze svch pedstav o vvoji filmu nebo o dal ích osudech jeho postav vytvoit vlastní text a ten dále íit. Mohou napsat alternativní scéná nebo jej rovnou natoit. Sémiotická demokracie tak dostala nov rozmr. Zatímco pro Fiskeho je sémiotická demokracie pedev ím mentální schopnost, pro Terryho Fishera (1996) a dal í zaíná jejich vzkum v moment, kdy tená-autor svou pedstavu zaznamená. „Realizovaná“ sémiotická demokracie má svou dlouhou tradici. V dob ped rozmachem tradiního autorského práva bylo astm zvykem, e slavnch knih se chopili dal í autoi a bu je pepisovali po svém, nebo napsali pokraování. Toho se dokaly napíklad Chaucerovy Canterburské povídky. V moderní dob vznikla ada parafrází napíklad k Alence v íi div Lewise Carrolla nebo k píbhm Sherlocka Holmese A. C. Doyleho. Koncem padesátch let vzniká xerox a brzy poté se mohla zrodit moderní „fan fiction“, tedy literatura psaná fanou ky konkrétního díla, která na nj po svém navazuje. Hlavním pedobrazem fan fiction je televizní produkce a film. Prvním vraznm asopisem 14

vnovaném fan fiction byla Spockanalia, fanzine fanou k seriálu Star Trek, kter vznikl je t bhem vysílání první série. Rozmach internetu v devadesátch letech pak umo nil vznik je t okrajovj ích fan fiction ánr. Jedním z nich je napíklad slash fiction, její dj je postaven na intimním vztahu dvou mu skch hrdin konkrétního filmu i dvou celebrit. I zde patí prvenství fanzinm Star Treku. První slash fiction z roku 1974 se vnovala jeho ústedním postavám Kirkovi a Spockovi. Samotná roz íená pedstava o tom, e vztah Kirka a Spocka má milostn charakter, je také dobr dkaz alternativního tení a sémiotické demokracie. Spekulace byly natolik silné, e se brzy donesly k tvrcm seriálu a ti je museli veejn, opakovan a pedev ím marn vyvracet. Vrazn rozmach slash fiction a dal ích ánr v ak zaal hlavn díky internetu a specializovanm stránkám jako je Nifty Erotic Stories Archive, nebo díky osobním stránkám rozesetm po kyberprostoru, které obsahují „nahodilé projevy“ sémiotické demokracie. Sémiotická demokracie je navíc posilována úmyslnm drá dním ze strany filmového prmyslu. Nkteré novodobé seriály a reality show jako Survivors jsou postaveny na tom, e diváka nutí k tomu, aby se sna il odhadovat, co se stane dál. (Jenkins, 2006) Internet tedy nepiná í fakticky nic nového – sémiotická demokracie tu v dy byla. Díky internetu se ale tyto projevy stále astji zaznamenávají, sdílejí a jsou viditelnj í pro vt í publikum. Tvrí sémiotická demokracie má podle Fishera (2006) své pozitivní i negativní stránky. Její rozvoj piná í ti zajímavé kvality: 1. Kultivace sémiotické demokracie Lidé, kteí se mohou aktivn zapojovat do produkce, bvají anga ovanj í ve spoleenském ivot a mén jim hrozí odcizení vi spolenosti. 2. Charakter kreativity Sémiotická demokracie bvá postavena na kolaboraci a hravosti – oproti centralizované vrob kulturního prmyslu. 3. Rznorodost kultury Díky internetu a amaterizaci radikáln roste rznost v nabídce zábavy pístupné konzumentm. Fisher zárove upozoruje na ti negativa. 1. Umlecká integrita Amatéi mohou svévoln nakládat s cizím dílem. 2. Referenní chaos Vvoj by teoreticky mohl dospt do situace, kdy nikdo nevidl stejnou verzi filmu, proto e ka d shlédl jinou mutaci. Spolenost se atomizuje. 3. Otázka kvality Pokud se energie a peníze pesunou od profesionál k amatérm, m e to skonit poklesem kvality u profesionáln produkované zábavy.

15

Realizovaná sémiotická demokracie tedy zásadním zpsobem naru uje koncept autorského práva. Diskurs se tak posouvá od otázky, zda jsou tenái schopni voln interpretovat, k otázce, zda to smí dlat. „Zatímco Fiske pvodn popisoval sílu publika pi sledování a interpretování televizní narace, dnes se jeho vize sémiotické demokracie stala mo ná nejdle itjím ideálem citovan m akademiky, kteí se zab vají utopick m vztahem mezi zákonem, technologií a demokratickou kulturou,“ pí e ve své eseji Sonia K. Katyal. Terry Fisher odvozuje nov smysl od politické demokracie. Tím oznauje systém, v nm se oban smí úastnit vkonu politické moci. Sémiotická demokracie je tak systémem, v nm se oban smí úastnit tvorby kulturních vznam. Problém le í v tom, e taková demokracie je v rozporu s ideou du evního vlastnictví. Smíli kdokoli interpretovat jakkoli text a smí-li svou interpretaci zveejnit, hrub se tak dotkne práv pvodního autora. A naopak: pokud pvodní autor bude chtít zabránit íení „jinch tení“ svého textu (k emu m e mít ekonomické dvody nebo dvody umlecké: fan fiction asto posouvá dj smrem nepijatelnm pro autora nebo v díle nachází roviny, se ktermi autor nechce mít nic spoleného – viz píklad se slash fiction), hrub tak ohrozí sémiotickou demokracii. Tenze mezi sémiotickou demokracií a autorskm právem, kdy si tená/autor není jist, co smí a co ne, podle Katyal zapíiuje vznik „sémiotické neposlunosti“. Undergroundoví umlci, aktivisté a performei úmysln transformují mediální (pedev ím reklamní) sdlení tak, aby zesm nili pvodní tvrce. Skupina Billboard Liberation Front chce napíklad osvobodit reklamní plochy tím, e nií pvodní sdlení a nahrazuje ho vlastní parodií. Rozdíl je v tom, e zatímco sémiotická demokracie chce doplnit njak originální text o novou variantu, sémiotická neposlu nost chce pvodní text zlikvidovat. Podle Katyal systematické selhávání sémiotické demokracie – zákonné upednostování autorského práva pvodního tvrce nad právem tenáe-autora – vede k nárstu sémiotické neposlu nosti. Aktuální zákon tak sám vyvolává nov tlak na jeho poru ování a proces se zacykluje. Sémiotická demokracie je inspirativní pojem i pro experta v oblasti du evní vlastnictví Sivu Vaidhyanathana (2006). Je ústedním pojmem pro vznik nového interdisciplinárního oboru, kter nazvá Critical Information Studies a definuje jej takto: Critical Information Studies zkoumá struktury, funkce, obyeje, normy a praxe, které vedou globální tok informací a kulturních prvk. Místo toho, aby se zamovaly v hradn na právo mluvit (nebo zpívat i publikovat), Critical Inforamtion Studies si pokládají otázky o pístupu, nákladech a chilling effectu1 na, v a mezi publiky, obany, vznikajícími tvrci kultury, pvodních kulturních skupin, uitel a student. Zásadní pro tyto otázky je idea sémiotické demokracie, neboli schopnost oban pou ít znaky a symboly vudypítomné v jejich prostedí ve smyslu, kter si urí. Téma sémiotické demokracie podle Vaidhyanathana spojuje poítaové vdce, které zajímají otázky volného íení programovacích kód, s akademiky, kteí propagují stetávání




























































"


  


!



   






 
 

  



16

kultur. Kulturální studia pitáhla pozornost k otázce, jak vznikají vznamy v b ném ivot a jak lidé pekódovávají texty poskytnuté producenty. Critical Information Studies posouvají téma produkce vznam smrem k otázce regulace a kontroly. Studuje, jak je kultura svazovaná vztahem ke komerci a zákonm. Vztah publikujících amatér a autorského práva budeme dále probírat v následující kapitole.

3. Píchod internetovch produsers


Pvodní koncept world wide webu, jak s ním pi el Sir Tim Berners-Lee, poítal s tím,

e pjde o prostor, kde bude stejn snadné publikovat jako íst. Pechod mezi produkcí a konzumací ml bt snadno pekroiteln. (Berners-Lee, 2004) Nicmén první nástroje nebyly tak snadné na správu a u ivatel musel ovládat z dne ního pohledu adu kompetencí na to, aby mohl na internetu publikovat. I v letech ped jednoduchmi publikaními („blogovacími“) nástroji mohl sice teoreticky blogovat kdokoli, ale málokdo toho byl technicky schopen. Správa webu vy adovala základní znalosti HTML kódu, chápání penosu soubor pes FTP na server a dal í peká ky pro mén pokroilé u ivatele. Byly i vt í finanní omezení: hardware, software, internetové pipojení, hosting i nákup domény byly vrazn dra í. A i kdyby byly tyto znalosti ve spolenosti standardní a finanní peká ky odpadly, pak je tu znané nepohodlí, které musí takov tvrce petrpt. Dostat lánek na ji fungující webové stránky bylo asov náronj í a dostat lánek na web spontánn tém nemo né. Postupující amaterizace internetu a perod od jednoduchch nástroj pro tvorbu statického webu (nap. Geocities) pes blogovací systémy (nap. blogger.com) po velmi jednoduché publikaní nástroje dlané metodou drag and drop a WYSIWYG (nap. webnode.com) byla tedy zárove cestou k vt í anga ovanosti publik. V polovin prvního desetiletí 21. století zaalo vrazn pibvat tzv. produsers (i prosument dle Toefflera), tedy tvoivch u ivatel. Stále více u ivatel v njak moment pekrauje hranici mezi rolí tenáe a producenta obsahu. Pojem produsers razí Axel Bruns (2005) a definujej je jako u ivatelé zpravodajskch stránek, kteí s nimi interagují a zamují tak role konzument a producent a asto jsou v obou módech zárove. Vyhbá se tak toefflerovskému pojmu prosument, kter je podle nj píli spojen s komerní sférou. Podle przkumu organizace Pew Internet (2009a) si 13 % americkch internetovch u ivatel zalo ilo blog, 32 % na webu ohodnotilo osobu i produkt a 29 % si vytvoilo profil na sociální síti. 37 % u ivatel ped volbami peposlalo njak politick komentá nkomu dal ímu, 22 % u ivatel sdílelo fotografii, video i audio související s kampaní a 18 % u ivatel njak politick komentá napsalo. (Pew Internet, 2009b) Na sociální síti Facebook je pes dv st milion u ivatel, piem desetina z nich denn pí e krátkou zprávu, co zrovna dlají. 17

V zkum Forrester Research (Li, 2008) rozdlil internetové u ivatele do esti kategorií: tvrci (zakládají si blogy, nahrávají videa atd.), kritici (komentují v diskusích, hodnotí v robky), sbrai (pou ívají sociální zálo kování, RSS teky), spolkai (pou ívají sociální sít), diváci (tou u ivateli generovan obsah – blogy, podcasty, videa) a neaktivní (nedlají nic z v e uveden ch aktivit). Z przkumu vyplynulo, e zhruba polovina internetov ch u ivatel (48 %) vytváí, kategorizuje nebo sleduje amatérsk obsah, 13 % participuje v nkteré z náronjích inností (blogování, natáení videí). Nejpokroilejí je pitom vková skupina od 18 do 21 let, kde mezi tvrce patí 37 % z nich, 70 % jsou spolkai a jen 17 % je neaktivních. Celkem

Vk 18 – 21

Tv rci

13 %

37 %

Kritici

19 %

37 %

Sbrai

15 %

16 %

Spolka i

19 %

70 %

Diváci

33 %

59 %

Neaktivní

52 %

17%

Pokroilá amaterizace ovem neznamená, e by kdokoli tou il b t v roli producenta. Vtina populace je obvykle s rolí u ivatele spokojená. Tento rozpor mezi mo nostmi a realitou pojmenovává tzv. Zákon jednoho procenta (Mayfield, 2006). Zákon, kter berme spíe jako bonmot ne jako vdeck fakt, íká, e ze sta u ivatel je jeden autorem obsahu, deset u ivatel komentuje i filtruje a zbyl ch osmdesát devt jsou pasivní tenái. Míra aktivity u ivatel je pímo úmrná náronosti úkonu po mentální stránce i co do technické náronosti. Ross Mayfield rozdíly popisuje v lánku Mocninná funkce participace. Graf ukazuje, e nkteré aktivity je ochotno udlat velké procento u ivatel (nap. kliknout na odkaz „hlasuji, toto je kvalitní názor“) a jiné jsou lákavé jen pro hrstku u ivatel, kterou téma eminentn zajímá nebo mají jinou motivaci (presti ): napíklad editovat lánek v kolaborativní online encyklopedii Wikipedia.

18

Pomr divák a tvrc na videoserveru YouTube je 1:1538. Mezi jednotlivmi pispvateli je navíc silná participaní nerovnost. Wikipedia mla v dubnu 2009 159,523 aktivních tvrc (alespo jedna editace za msíc) a dle odhadu nástroje sitenalytics.compete.com 65,199,532 unikátních náv tvník, co znamená participaci 0,24 %. Tisíc nejaktivnj ích editor ov em udlalo dv tetiny v ech zmn. Striktn vzato, produsers jsou zcela v ichni internetoví u ivatelé. Jak upozoruje Mayfield, u pou íváním internetu u ivatelé svm zpsobem publikují. Ka dá náv tva webovch stránek se zaznamenává v logu serveru a skrze statistiky náv tvnosti poskytují autorovi webu zptnou vazbu. Populárními se také staly slu by, u nich je komzumace zárove publikováním. Nejznámj ím pípadem slu eb, kterm se íká MyWare, je web last.fm. Kdy u ivatel poslouchá hudbu, zárove automaticky prostednictvím programu publikuje seznam pehranch písní. Oznauje si také oblíbené skladby, ím je doporuuje pátelm, a pispívá do globální statistiky slu by a pomáhá tak budovat velkou databázi údaj, je opt slou í k lep ímu doporuování hudby.

19

4. Amaterizace mimo textovou urnalistiku Pod amaterizací mediální produkce na internetu si asi nejastji pedstavíme pedev ím psané slovo a tato práce se bude vnovat pedev ím jemu, nicmén je nutné zmínit, e amaterizace zasáhla ka dé odvtví. Vrazn podíl na tom má nkolik oekávatelnch faktor: zlevování hardwaru, nárst potu poíta, zlep ování broadbandového pipojení, rst penetrace internetu i dostatek volného asu. Dal í novinkou je rozvoj P2P sítí2, které umo nily legální i nelegální sdílení soubor a program, a rozvoj svobodného software a program s otevenm zdrojovm kódem.

4.1.

Amaterizace v hudb

Postup amaterizace si m eme ukázat na píkladu hudební amaterizace. Proces si rozdlíme na dv fáze: fázi produkce a fázi distribuce.

4.1.1. Produkní fáze Autor hudby má k dispozici technologie, které udlají z domácího pokoje tém regulérní nahrávací studio. Za cenu kompromis ohledn zvukové kvality lze postupovat i s minimálními náklady. Pokud má hudebník poíta s pipojením k internetu a hudební nástroj, staí pouze koupit sluchátka s mikrofonem (kolem 200 K) a stáhnout si program Audacity. Program Audacity je vyvíjen jako program s otevenm kódem3, tak e jeho sta ení a pou ívání je bezplatné. Vslednou nahrávku lze exportovat do formátu MP3. Napíklad za pomoci P2P sítí si tvrce m e poídit i kvalitnj í software s profesionálními efekty a docílit tak tém studiového zvuku. K produkci samozejm není teba ani hudební nástroj. Kolem roku 1993 se rozmohla móda tzv. „demo scene“ (dnes spí oznaovaná jako „8bitová hudba“) a za pomoci sdílení sampl a nástroj a pou ívání program jako FastTracker amatéi vytváeli pevá n instrumentální hudbu pímo od poítae. Tehdy ov em je t nebyl dota ena distribuní fáze, co omezovalo dosah vytvoench dl. Produkní fázi lze té do znané míry automatizovat a penechat poítai. Hudební programy jako Groove Agent umí do hudby doprogramovávat jednotlivé nástroje (basa, bicí) bez zásah u ivatele. Program Microsoft Songsmith umí naprogramovat celou hudbu jen podle zpvové linky. Interpret zapívá melodii a program zbytek sám slo í. Amaterizaci hudby té napomáhají softwary pro produkci karaoke nahrávek, kde zpvák zpívá do hotového




























































2


2
 


1#1


!#
!$
!(!#(/
# 
!$
!$$
$+&# %

$+$

&* 
!  #
&( 
!$ (

  ! 0
 *"
 #(


2
!#
!$
44/
$# 

+
 $
!# 0
3

!
# & )
 
 
 1!$


!#'

/
# )
*
 
" #

$&&#
*
 + 
!#) 
  0



20

hudebního podkladu vybranou populární píse. Existují i experimentální programy jako teba nmeck software Ludwig, které umí zcela samy slo it novou píse. Produkce se m e té omezit na práci s hotovmi materiály cizích interpret. To vyústilo v éru tzv. mashup. Mashup je hudební nahrávka vzniklá zmixováním dvou (obvykle populárních) písní dohromady, pípadn petvoením písn jedné. Napíklad samotn program Songsmith byl takto amatéry pou íván k petváení známch melodií. Tvrci vyjmuli ze slavné písn zpvovou stopu a nechali Songsmith slo it melodii. Vznikl tak obskurní mix poítaov generované hudby a známé melodie. Takto vzniklá produkce se samozejm dostává do stetu s autorskm zákonem.

4.1.2. Distribuní fáze Vzniklá hudební nahrávka se m e íit adou legálních i nelegálních cest. První fází je fyzické vystavení nahrávky na internetu. To lze udlat bu na vlastním serveru (vy aduje tedy investici do hostingu a domény), nebo za pomoci nkteré webové slu by (nap. webarchive.org i jamendo.com). Alternativní cestou je íení pomocí P2P sítí a torrent. V tento okam ik je nahrávka sice fyzicky pítomna na internetu, ale je t je poteba se postarat o jeji medializaci. Vt ina medializaních taktik zaíná v pípad amatér u tzv. spoleenského grafu. Ka d u ivatel moderních internetovch komunikaních slu eb si prb n buduje svj sociální graf (Fitzpatrick, 2007) – svou sí kontakt, která pomocí tchto slu eb „odebírá“ novinky z jeho ivota. M e to bt krátk zápisek na sociální síti Facebook.com, mikroblogovací slu b Twitter.com, sociální síti LinkedIn, status na instant messagingu i jiná internetová sociální innost. Kdykoli u ivatel pepne z pozice konzumenta do pozice producenta, kontakty v jeho sociálním grafu se o tom mohou dozvdt. V moment, kdy tak uiní (nap. hudebník odká e ze svého profilu na Facebooku na svou novou nahrávku) a nkteí z jeho kontakt interagují, zane proces virálního íení nahrávky. Zpráva o nové nahrávce toti peskoí hudebníkv osobní sociální graf (sí jeho pátel) a dostane se do sociálního grafu jeho pátel a pátel jejich pátel. Pátele jeho pátel uvidí, e se zmiují o nové hudební nahrávce, a nkteí z nich také zaregaují. Tímto stromovm efektem se povdomí o nahrávce m e viráln roz íit mezi velkou sí novch poslucha. V malé síti by tedy íení vypadalo takto: místo pvodních tí píjemc se nahrávka dostává k píjemcm tinácti.

21

Pokud hudebník vyu ije k ulo ení nahrávky njakou komunitní webovou slu bu, dalí posluchai se rekrutují z jejích pravideln ch návtvník. Píklad: za pomoci sociálního grafu sv ch tvrc získá hudební videoklip prvních sto poslucha. Díky tomu se dostane do ebíku nejposlouchanjích nov ch hudebních nahrávek na videoserveru a odtud se k odkazu dostávají dalí posluchai ji zcela mimo sociální graf hudebník. Povdomí o nahrávce se posiluje také díky tzv. MyWare programm jako ji zmínné last.fm. U ivatelé programu last.fm si nainstalují do poítae plugin, kter sleduje, jaké hudební nahrávky u ivatel poslouchá. Pak last.fm z dat sestavuje ebíky a hledá související nahrávky. Vechna data se zobrazují v profilu u ivatele na webu last.fm. Pojem MyWare je slovní híkou na slovo malware, tedy nelegální programy, které za úelem kráde e dat a identit monitorují innost cizího poítae a data pak odesílají zpt k tvrcm programu. MyWare je tedy taktika, kdy lovk „odposlouchává“ sám sebe, jeliko je to pro nj z njakého dvodu v hodné. V pípad last.fm je oním dvodem získávání lepích tip na novou hudbu. Dalí zptnou vazbu získává hudebník z bohatého ekosystému rzn ch hudebních web: a u to jsou recenze z „mp3 blog“4, lánky z hudebních server (internetov ch obdob titn ch hudebních magazín) nebo weby, kde sout í nahrávky konkrétních kapel a tenái / posluchai vybírají tu nejlepí.

4.2.

Amaterizace dalích odvtví




Amaterizace mediální produkce se dot ká i dalích médií. Náklady na produkcí videí se také v razn ztenily. Napíklad kamera o velikosti mobilního telefonu Flip Ultra HD stojí v pepotu zhruba 4000 K a zvládne v solidní HD kvalit dv hodiny záznamu. Kamera má v sob zabudovan i jednoduch software na editaci videí a podporuje snadné nahrání videa




























































(


'

$

  
#

 

  



  
 

%
 
 &

 

 


22

na YouTube.com, kam lze videa ukládat zdarma. Finanní náklady se tak omezují na minimum: pístup k internetu, poíta a lacinou kameru. Zárove jsou stále astj í kamery v mobilních telefonech a jejich kvalita vzrstá. Za pomoci mobilního internetu tak lze streamovat video pímo na internet. Tuto funkci usnadují internetové slu by jako qik.com, které jsou opt zdarma. Díky tomu jsme svdky rozmachu lifecastingu, tedy nonstop vysílání ivota u ivatele slu by. Filmová produkce je mo ná té bez kamery. Alternativní náhra kou interiéru filmovch studiích toti mohou bt tzv. virtuální svty. V nich m e natáet své snímky (za pomoci programu na snímání dní na obrazovce) kdokoli. Vsledkem je vznik ánru machinima, film poízench tmem majitel virtuálních postaviek. Digitalizovaní herci odehrají domluvenou scénku v reálném ase prostedí poítaové hry i virtuálního svta jako je SecondLife. (Jenkins, 2006) Dal í mo ností pro filmovou produkci amatér je vyu ití animaních program. Jejich pvodní vysoká cena u také není peká kou, a to nejen díky nelegálním p2p sítím, ale i díky vzniku opensource program jako Blender. Blender je tedy ukázkou amaterizace softwaru. Opensource hnutí umo uje programátorm zapojit se do vvoje aplikací, které budou zdarma dále íeny. Mezi nejslavnj ími projekty opensource svta patí operaní systém Linux, internetov prohlí e Firefox, grafick editor Gimp, hudební pehráva VLC Media Player, audionahráva Audacity, kancelásk balík OpenOffice, emailov klient Thunderbird, mobilní operaní systém Android, blogovací systém Wordpress, systém na tvorbu wiki stránek MediaWiki nebo databázov systém MySQL. Open-source programy podporují rozmach dal ích oblastí amatérské produkce: Oblast

Program

Projev amaterizace

hudba

Audacity, ogg, VLC Media

Sdílení hudby na MySpace music, Youtube

grafika

Gimp, JCDSee

Sdílení fotografií na Flickr.com

publikování

Wordpress, drupal, joomla

Blogy a weby

programování

Ruby, mysql

Vznik novch program k amaterizaci dal ích oblastí

spolupráce

Mediawiki, laconi.ca

Crowdsourcing

hry

-

Hry Freeciv, freecol, lincity

mobil

android

Aplikace pro mobily

Opensourcové hnutí se nyní pesouvá i do oblasti hardware. Vznikají tak opensourcové plány na vrobu techniky, jako je napíklad Botanicalls, systém, kter kontroluje, kdy zalévat

23

kvtiny. Zájemce si m e zakoupit souástky a v duchu DIY étosu (do-it-yourself, udlej si sám) si vrobek sám vytvoit.





5. Uivateli generovan obsah a copyright Pro ve kerou produkci amatér na internetu se v ilo oznaení „user-generated content“ (UGC) neboli u ivateli generovan obsah. Pojem není pijímán bez rozpak, jeliko je to vlastn kalk od pojm jako „computer generated interface“, v nich má slovo „generovan“ vt í opodstatnní. Napíklad OECD ve své studii radji pou ívá pojem „User-created content“ (UCC), u ivateli vytváen obsah. Pracovní skupina informaní ekonomiky pi OECD (2007) definuje u ivateli vytváen obsah jako obsah spluující tyto ti podmínky: 1. Je veejn pístupn na internetu (odpadá tedy email a dal í neveejná komunikace) 2. Zrcadlí se v nm urité mno ství kreativního úsilí 3. Je vytvoen mimo profesionální rutiny a praktiky. Ka d bod definice má samozejm své slabiny. První bod nee í, „jak moc“ musí bt obsah zveejnn. Mezi protipóly soukromá komunikace pes internet a veejn pístupná komunikace je ada mezistup, napíklad zveejnní videa pro mal okruh pátel, komunikace v rámci Facebooku „za zdí“, zaheslované blogy, sociální sít jako nyx.cz, které vy adují schválení registrace, placen obsah atd. Druh bod obsahuje subjektivní hodnotící prvek, co sami autoi piznávají poznámkou,

e „minimální mnoství kreativního úsilí se tko definuje a závisí na kontextu“. A tetí bod m e bt nabouráván tzv. astroturfingovmi taktikami, kdy profesionální tvrci vytváejí obsahy, které se tváí jako amatérské. Jedna z nejslavnj ích osobností YouTube byla teenagerka Lonelygirl15 a její videodeníek. Posléze se ov em ukázalo, e celá produkce je profesionální, dívka není reálná, nbr najatá hereka. OECD popisuje, jak u ivateli vytváen obsah mní mediální produkci, na tchto dvou grafech: Stav ped internetem:

24

Stav souasn:

Z graf vyplvají dva zajímavé aspekty: u ivatelsk obsah je chápán jako ekonomické riziko a jako riziko pro autorská práva. OECD ve své studii pí e: „u ivatelé mohou vytváet a sledovat UCC na úkor ostatních tradiních médií jako je televize. Toto by mlo bt pedmtem obav, jeliko tradiní média jsou postaveny na oslovování poetnch publik, ím generují zisky z reklamy, ktermi podporují tvorbu obsahu a ktermi vytváejí zisk. ... UCC m e bt nkdy produkován velmi levn, a pesto získá velké a fascinované publikum. Napíklad Rocketboom, populární tíminutov denní videoblog distribuovan pes RSS, je produkován za pomoci videokamery, laptopu, nkolika doplk, ale bez dal í re ie, propagace i vysokch náklad na konektivitu.“ Tvrzení doplují grafem, kter ukazuje souvislost mezi poklesem zájmu o televizi a dal í média a nárstem popularity internetu (respondenti odpovídají na trochu návodnou otázku, jaké médium mén sledují od doby, co pou ívají internet). Amatérsk obsah je tak prezentován jako disruptivní zmna, která ohro uje stávající prmyslové odvtví a novou profesionální mediální produkci. Trochu jin pohled nabízí van Dijck (2009), kter odmítá opozici amatér a profesionál, jeliko média fungují na vztahu prvk tí: médií, konzument a reklamy. Pro tetího zúastnného je píchod u ivateli tvoeného obsahu a aktivních publik vhodná zmna. Demografie náv tvník UGC platforem, jako je youtube.com, je pro n lákavá: jak tvrci, tak konzumenti jsou momentáln lépe situovaní, ne je populaní prmr, a jsou tedy pro reklamu atraktivní. Vam Dijck z toho vyvozuje: „Nikoli pekvapiv, marketingoví zamstnaci ‘starch médií’ vítají píchod tchto platforem, zatímco právníci z médií je proklínají kvli

25

astému poru ování copyrightu uivateli. V tento moment se hollywood tí producenti rozhoupávají, zdali vnímat Google i YouTube jako pítele i soka.“ Ambivalentní vztah ukazuje také na tom, e mediální korporace do uivatelského obsahu vrazn investovaly a vloily stovky milion dolar do nákup portál UGC jako je youtube.com, del.icio.us, flickr.com i reddit.com. Zárove upozoruje, e UGC není jen obsah zadarmo, ale i velká data-miningová píleitost. Data o tvrcích UGC a uivatelích jsou „pro reklamní agentury vrazn cennj í ne obsah, kter autoi tmto stránkám poskytují“. Jak ji bylo zmínno, píchod amatér znamenalo vzvu i pro vnímání autorského práva. Ke srákám s ním sice docházelo vdy, ale vrazn mén asto. Jak ukazuje první graf OECD, existovalo nkolik filtr, které mohly konfliktm zabránit (pedev ím existence vydavatele obeznámeného s problematikou copyrightu). S oslabením tchto filtr dochází k astj ímu poru ování autorského práva na publikaní rovin (ohroení autorského práva z pozice P2P sítí je je t vrazn intenzivnj í problém, nicmén mimo na e téma). ada zmínnch trend jako nap. mashupy v sob mají ji zakódovanou práci postavenou na umlecké produkci jinch a obvykle profesionálních umlc. Amaterizace podncuje vznik tzv. remix culture, v ní je míchání rznch dl bnou souástí zábavy. (Tapscott, Williams, 2006) Ke stetm dochází i v kurióznj í rovin. Znám je napíklad spor vydavatelství Universal Music Publishing Group se Stephanií Lenzovou, matkou osmnáctimsíního dítte, které taní na píse hudebníka Prince Let's Go Crazy. Akoli klip je krátk, hudba jen tko zetelná a úelem klipu bylo podlit se o rodinn moment a nikoli zveejovat hudbu chránnou autorskm zákonem a akoli by klip ml pravdpodobn spadat pod hlaviku „fair use“, pesto vydavatelská firma poadovala staení videa. Tato nepehledná situace vyvolala touhu po zmn legislativy a nebo novém rámci pro práci s chránnm obsahem. Jedno z e ení se objevilo v roce 2004, kdy právník Lawrence Lessig pi el s licencí CreativeCommons. Creative Commons se snaí o nové a pimené pojetí copyrightu, které by odstranilo oba extrémy: na jedné stran pehnan protekcionismus médií resp. snaz í zpsob, jak najít obsah, s ním lze pracovat, a na druhé stran pirátství a ignorování copyrightu. Cestou k tomu je snaha odstranit prostedníka v debat mezi tvrci. Tvrce sám si vybere jednu ze srozumiteln formulovanch licencí, které íkají, jak smí ostatní s dílem nakládat. Tvrce pidá licenci na své dílo resp. na webovou stránku, z ní je pístupné. Logo licence CreativeCommons nese základní informace, k detailnímu znní licence se zájemci dostanou po klikutí na logo. Licence tedy dává budoucímu uivateli díla návod, k emu má od autora pedem svolení: zda lze dílo kopírovat dál, zda v nm lze dlat zmny i zda jej lze pouít i pro komerní úely nebo jen nekomern. Autoi mají nkolik motivací, pro se takto chovat: a) sami pracují s cizí inspirací, b) chtjí roz íit své dílo bez ohledu na komerní dsledky a nebo c) mají i komerní motivaci. Lessig argumentuje (2004), e úsp n lze aplikovat licenci CreativeCommons i pro komerní úely, a ukazuje to na píkladu knihy Coryho Doctorowa Down and Out in the Magic Kingdom. 26

Lessig vysvtluje: „Jsou dv skupiny lidí: (1) ti, kteí si koupí Coryho knihu, a u je na internetu nebo ne. (2) Ti, kteí by moná nikdy nesly eli o jeho knize, kdyby nebyla zdarma na Internetu. ást (1) si stáhne knihu, ani by si ji koupili. íkejme jim zlí-(1). ást (2) si stáhne knihu, zalíbí se jim a rozhodnou se, e si ji koupí. íkejme jim (2)-dobí. Pokud je více (2)dobrch ne zlch-(1), strategie vydat Coryho knihu zdarma online pravdpodobn zv í prodeje knihy. A vskutku, zku enost vydavatele podporuje tento závr. První vydání bylo rozebráno o nkolik msíc díve, ne vydavatel oekával.“

6. Gatewatching a amatéi jako filtry V dobách ped internetem média fungovala jako dveníci, kteí rozhodují o tom, z jaké události se stane zpráva. Rozhodování nejsou zcela svévolná, mají na n vliv zpravodajské rutiny, omezen rozsah médií a dal í faktory. Slavn slogan deníku NY Times „News that’s fit to print“ je vlastn jen odrazem tohoto problému. Axel Bruns (2005) rozli uje ti rzné brány, u nich médium – dveník hlídá: • Vstup (fáze sbru informací a námt novinái) • Vstup (fáze publikaní s uzavenou redakní hierarchií) • Reakce (redakní vbr reakcí od tená) S pibliováním se ideálu Read/Write Webu a nárstem participace je ov em princip vznamn naru en. Sami uivatelé mohou zaít slouit jako filtry informací, které mají své obecenstvo. Produsers upozorují na texty, které jsou zajímavé, a pedkládají je svm tenám. ásten tak odpadají i nkteré technické limity (omezen prostor v ostatních médiích; jak si ov em pozdji ukáeme, zcela tento problém nemizí). Na druhou stranu, usnadnné publikování na internetu a naru ení nkterch stávajících pravidel (monost publikovat a zárove distribuovat svou produkci mli tém vhradn rezervovanou profesionálové) znamená nárst mnoství obsah na internetu, ím se paradoxn zvy uje poteba filtr a dveník. Tento dveník u ov em nemá tak velkou symbolickou moc. „Online editor se stává spí doporuovatelem ne strácem brány, jak je … proces filtrace oddlen od klasického redakního mandátu“. Podle Brunse tak gatekeeping nahrazuje nov princip: gatewatching. Aktivní uivatel si vybírá z ady informací ty, které ho zaujmou, a pedává je dále. Zrovna tak média u nejsou gatekeepei – nemohou rozhodnout, e se njaká informace s jistotou nedostane ke tenái, jeliko pístupovch bod je mnoho a ne v echny jsou pod kontrolou profesionálních médií. A naopak: novinái sami pijímají roli gatewatcher, kteí sledují dní ve svt amatérské urnalistiky, a snaí se upozornit na to, co povaují za – eeno s NY Times – „fit to print“. Bruns definuje Gatewatching jako „pozorování vstupové fáze zpravodajskch publikací a dal ích zdroj za úelem rozpoznat dleité materiály, jakmile se stanou dostupnmi“.

27

Bruns také rozliuje termíny publishing a publicising. Éra gatewatchingu znamená pesun od prvého k druhému: gatewatchei nepublikují v tradiním slova smyslu, spíe opatují publicitu ji existujícím textm. Princip gatewatchingu má své základy u v samotném historickém kontextu vvoje internetu. Internet byl v prvních letech vrazn decentralizovan a ml své velmi nezávislé a tko dohledatelné ásti. Vraznm rozdílem oproti souasnosti byla absence silného internetového vyhledavae. Dozvdt se o zajímavch stránkách a novch slubách bylo náronjí. Internet tak poteboval své „pedsurfery“, uivatele, kteí hledají zajímav obsah a nabízejího ostatním. To byla pvodní role prvních blog. V tomto duchu také mluví o blogerech autor slova weblog Jorn Barger. „Weblog (nkdy nazvan blog nebo zpravodajská stránka i filtr) je webová stránka, na ní weblogger (nkdy nazvan blogger nebo pedsurfa) zaznamenává v echny dal í webové stránky, je pova uje za zajímavé. ... (Bloggei jsou) editoi, ne reportéi a jsou to zatím amatéi, ne profesionálové ... Weblogy nenahrazují funkci publikování lánk, ale nahrazují funkci obsahu vydání asopisu, ve kterém komerní ziny musí udlat kolem svch lánk neestn humbuk a zárove nemohou vyzdvihnout kvalitní obsah z jinch zdroj.“ Bloggei jsou tedy v oích Bargera editoi – hodnotí obsah a doporuují jej dále. Tuto funkci pedsurfera weblogy asem do znané míry opustily ve prospch delích a pvodních text. Princip pedsurfování ale nezmizel. tafetu pevzaly ti typy slueb: • Pospolité zálokování (social bookmarking) • Komunitní hlasování (social voting) • neautomatizované, kolaborativní a komentované agregátory zpráv

6.1.

Pospolité zálokování

Tzv. social bookmarking sites jsou webové sluby zkombinované s rozíením internetového prohlíee. Uivatel má v prohlíei tlaítko, kterm pidává odkaz na stránku, na ní se práv nachází, do veejného seznamu záloek. Po stisknutí tlaítka me pipsat krátkou poznámku (nebo citaci z textu) a pidat k textu tématické títky (tagy). Záloky mají svj komunitní rozmr: pokud uivatel nezvolí jinak, jsou veejné a ostatní uivatelé je mohou odebírat. Vytváením vlastní databáze záloek tak uivatel zárove reeruje pro své úely a zárove publikuje – stává se pedsurfaem v pvodním bargerovském slova smyslu. Aktivní uivatel pospolitého zálokování ovem nepublikuje pouze pro sebe a své pátele. Jeho záloky jsou také souástí globální databáze, která té funguje jako filtr a doporuení. Minimalizují se zde sociální aspekty („kdo lánek doporuil“) ve prospch masovosti a statistiky („kolik lidí lánek doporuilo“). Uivatelé tedy mohou hledat dalí tipy i dle souhrnnch statistik (rubrika nejpopulárnjí odkazy) i konkrétních títk (vechny stránky, které kdokoli oznail vybranm slovem; pípadn nejpopulárnjí stránky vyznaené tímto títkem).

28

Zajímavm rozmrem tag je fakt, e narozdíl od tradiní taxonomie nejsou pedem dané. Je ist na u ivateli, které slovo s lánkem spojí. Jakmile takk udlá, vytvoí novou kategorii. Pro spontánní vytváení kategorií se v il termín folksonomie (kombinace slov folk – lid a taxonomie). Tvorba títk je nemoderovaná, z eho vyplvají klady i zápory (volnost ve vyjadování, hledání novch kontext a proti tomu chybné kategorie vzniklé peklepy, problém se synonymy a podobn). (Vaishar, 2008) Folksonomie jsou také dkazem rznch tenáskch intencí a existence opozitního tení. Oficiální web amerického prezidenta Baracka Obamy je na webu pospolitého zálo kování del.icio.us opaten tagy politics, obama, president, ale také inspiration, change nebo design, heslo George W. Bush z Wikipedie je na del.icio.us opateno tagy politics, bush, ale také fool, dumb, bushism nebo LOL. Komentá o amorálním chování firmy Google je opaten tagy google, privacy, ale také backlash i idiot.

6.2. Neautomatizované, kolaborativní a komentované agregátory zpráv Webovou stránku slashdot.org zalo ili Rob Malda a Jeff Bates v roce 1997 jako místo, kde budou pátelm doporuovat zajímavé lánky. Vkládání lánk umo nili i ostatním tenám pomocí „píspvkového ko e“, v nm vyplní své jméno, email i svj web, adresu lánku, titulek lánku, téma a perex. Komunitní doporuování lánk bylo tehdy nóvum a stránka získávala na oblib. V roce 2001 se tm skládal z devíti lidí a cel projekt se zprofesionalizoval, nicmén nadále byl a je velmi závisl na píspvcích amatér. Popularita webu je taková, e v pípad odkazu z homepage Slashdotu dochází k tzv. Slashdot efektu, kdy na neznámou stránku náhle zavítají tisíce novch tená, co m e zpsobit zahlcení serveru. Nejpopulárnj í lánek pímo na Slashdotu má dle statistik z adresy http://slashdot.org/hof.shtml získal pes 670.000 petení. Server Slashdot funguje na principu supervizovaného gatewatchingu (Bruns, 2005). tenái jsou vyzváni, aby se úastnili gatewatchingu a doporuovali lánky, ale samotné rozhodnutí, zda bude text zveejnn a kde, je na editorech webu. Publikaní postup na Slashdot.org dle Brunse:

29

Participující tenái Slashdotu plní roli gatewatcher: sledují obsahy – profesionální i amatérské – na internetu a vybírají z nich ty zajímavé, které doporuí pro slashdot.org. Zde ovem slashdot pestává fungovat jako ist píklad open publishingu5 a doporuené texty jsou filtrovány a upravovány správci webu. Motivace je zde dvojí. Zaprvé chtjí editoi vyadit texty, které jsou kvalitativn nedostaující, za druhé je to nutnost vypl vající z popularity webu a velkého mno ství doporuen ch text. Hlavní dvody pro nezveejnní odkazu jsou dle tvrc: (Bruns, 2005) 

patn formulovan název



nefunkní odkaz na citovan lánek



matoucí i hystericky znjící shrnutí



star lánek



u bylo publikováno mnoho lánk



nkdo u text doporuil



lánek není zajímav

Uvedené dvody jsou z nkolika pohled zajímavé a dávají nám lepí obraz o editorsk ch rutinách na internetu. Nkteré dvody jsou velmi podobné praktikám tradiního gatekeepingu (nap.: bylo publikováno pili mnoho lánk). Internetová urnalistika sice nezná omezení co do rozsahu média ( ádn limit v potu „stran“ nebo znak na lánek), ale cítí tlak na pimenou frekvenci nov ch text, aby nebyl tená zahlcen a aby lánky píli rychle nemizely v archivu. Píiny jsou sice odliné, ale efekt je stejn : lánky jsou filtrovány.




























































-


 
  &
!

"
!

"
&
!



"
#

"

 !
 '
 "
"

(
)&
,++-*


30

Dal í argumenty jsou siln subjektivní (hystericky znjící shrnutí; lánek není zajímav). Tvrci Slashdotu se ke své subjektivit ve vbru oteven hlásí: „Hlavní cíl je samozejm vytvoit omeletu, na které si pochutnám. V osm ve er chci vid t tucet zajímavch lánk na Slashdotu. A doufám, e vám bude chutnat taky.“ (Bruns, 2005) Vlastníci webu tedy deklarují, e jim jde v prvním plánu o slu bu pro n samotné a ne pro masu tená, a proto je logicky ospravedlnitelné, i spí e jediné smysluplné kritérium vbru kritérium ist subjektivní. Raritní z pohledu urnalistickch rutin a zárove typick weby s amatérskou produkcí je postoj tvrc Slashdotu k ovování informací. By nkteré lánky nepublikují, proto e jsou evidentn mylné, nepova ují za svou povinnost kontrolovat, zda jsou informace v láncích pravdivé. Na otázku, jak ovují pravdivost informací, Slashdot odpovídá (Bruns, 2005): „Neov ujeme. To vy :) … Pova ujeme to za zodpov dnost autora doporu ení a tená. To je dvod, pro je dle ité íst komentáe. M ete zde najít n co, co popírá nebo podporuje tvrzení z lánku.“ To je pístup zcela odli n od tradiní novináské praxe. Fakt, e byl text odkázán ze Slashdotu, neznamená, e má tená pedpokládat, e je pravdiv. Pravda má vyplynout a z kontextu. Správci nerozhodují pouze o tom, zda je odkaz publikován i nikoli, rozhodují také o míe jeho expozice – zdali bude text umístn na úvodní stránku, nebo jen do tematické sekce.

6.2.1. Reputaní systémy na Slashdotu Zmínn draz na komentáe vy aduje dohled i nad jejich kvalitou. Problém je je t intenzivnj í ne u doporuování text: komentá je nejen velké mno ství, ale navíc nejsou na rozdíl od doporuench text nijak moderovány pedem. Systém je tak zraniteln a bez moderace by nemohl elit napíklad komentáovému vandalství. Slashdot el nejdíve cestou jednoduché moderace: ze zku ench u ivatel vybral skupinu 25 moderátor, která mohla oznaovat kvalitu komentá. Komentáe s vysokm hodnocením (neboli „karmou“) získávaly vt í grafické zvraznní a i samotní autoi tak zvy ovali svou osobní karmu. V moment, kdy poet moderátor pestal dostaovat, sami moderátoi pomohli vybrat dal í skupinu a poet moderátor se tak nav il na 400. Systém se ale moc neosvdil, jeliko byl náchyln k vytváení ideologicky spíznnch klan a docházelo i k individuálním selháním moderátor. Nov systém tvrci pirovnávají k povoláním do soudcovské poroty. Registrovaní u ivatelé, kteí nejsou na Slashdotu nováky, jsou náhodnm algoritmem vybírání „do slu by“. Po omezenou dobu mají moderátorská práva, ale nemohou pedem odhadnout, kdy se tak stane. Ka d povolan moderátor dostane pidlen poet trestnch bod, kter m e za nevhodné komentáe rozdat. V moment, kdy trestné body rozdá, pestává bt moderátorem, dokud nebude opt povolán. Krom toho existuje i systém metamoderátor – obzvlá  zku ení u ivatelé Slashdot.org jsou obas vyzváni, aby zrevidovali deset posledních zásah moderátora a ohodnotili, zda byl

31

jeho zásah oprávnn i nikoli. Metamoderátorem me bt pouze ten uivatel, kter patí mezi 7.5 % sluebn nejstar ích registrovanch uivatel Slashdotu. Slashdot, v souladu s v e zmínnou subjektivitou, nijak pesn nedefinuje, kter komentá povaovat za dobr a kter za patn. V doporueních napíklad zmiuje, e dobr komentá obsahuje odkaz na njak nov argument k probíranému lánku a e kvalita komentáe „nemusí bt nutn Shakespeare, ale neml by to bt Beavis a Butthead.“ (Bruns, 2005) Bruns uvádí, e systém Slashdotu je píkladem zvlá tního supervizovaného gatewatchingu, kde participující tenái nejen e provádjí gatewatching na úrovni vstupu, ale zárove jsou gatewatchery na úrovni reakce. Kad uivatel je hlídaem ostatních uivatel. Princip karmy pidává do systému prvek soutivosti, kter je pro nkteré weby (viz Indymedia níe) nepípustn. Jak sami tvrci Slashdotu piznávají, vt í karma uivatele má vliv na to, zda se jím doporuen odkaz objeví na slashdot.org nebo ne. Na druhou stranu ale upozorují uivatele, e dleitost v e karmy nesmí peceovat a brát si údaj osobn a e vysoká karma neznamená „vysoké IQ, velikost penisu i prsou … Nezaruí vám to místo na tajné vesmírné lodi na Mars, a se v roce 2012 vrátí Krullové zniit Zemi.“ (Bruns, 2005) ádná moderace na Slashdotu není definitivní – uivatelé si mohou nastavit úrove zobrazench text na volbu „minus 1“ a vidí tak i komentáe, které byly moderátory skryty. Slashdot se tímto tahem peci jen vrací k étosu open publishingu a opensource. Open publishing nezakazuje subjektivitu ve vbru, ba naopak objektivitu zpochybuje, nicmén velmi ctí co nejvt í transparentnost informací. Slashdot transparentnost do jisté míry ctí – v diskusních ástech, v nastavení filtru „minus 1“ nebo v tom, e zdrojov kód redakního systému dává k dispozici a kdokoli me vytvoit svj klon, pokud by nebyl spokojen s chodem Slashdotu. Ale na druhou stranu ji poru uje: uzavenm editováním tenáskch píspvk na úrovni vstupu. Reakcí na to byl vznik je t transparentnj ích gatewatchingovch web jako kuro5in nebo server komunitního hlasování jako digg.com i reddit.org, kde jsou vidt i v echny píspvky gatewatcher na úrovni vstupu.

6.3.

Komunitní hlasování

Rozdíl mezi komunitním hlasováním a pospolitm zálokováním spoívá v tom, e zatímco u del.icio.us je motivace uivatele pedev ím sebe-stedná (záloky si ukládá pro svou potebu), motivace u komunitního hlasování je více spoleensky motivovaná (doporuují lánky ostatním). Nejznámj í slubou komunitního hlasování je Digg.com. Stránka umouje uivatelm doporuovat ostatním zajímavé lánky, a ti pak mohou hlasovat o jejich kvalit. Uivatel tak me mít ti rzné role: a) doporuovatele, b) hodnotitele a c) tenáe. Na úrovni vstupu probíhá proces takto: autor vloí odkaz na lánek, kter ho zaujal. Napí e svj vlastní titulek, kter se me a nemusí shodovat s pvodním, napí e svj vlastní perex (platí toté) a odkaz zaadí do tématické kategorie. Ostatní tenái mohou lánek 32

podpoit (kliknou na tlaítko „digg“) nebo v pípad vrazného pochybení upozornit na jeho nevhodnost (kliknou na tlaítko „bury“). Pod doporuenmi lánky je také diskusní fórum. Doporuování lánk není bez omezení: autoi nemohou nap. doporuovat lánky z domén, které jsou blokované kvli poru ování podmínek slu by (seznam zakázanch web ov em není tvoen komunitn, nbr centráln), nemohou doporuovat lánky, které poru ují podmínky slu by, a nemohou doporuovat zprávy, které u doporuil nkdo jin (by teba odkazují na zprávu z jiného serveru – pokud se znní vrazn neli í). Nejúsp nj í lánky se adí na homepage digg.com. Aby nebyl systém snadno zraniteln vytváením fale nch út nebo klan u ivatel hlasujících v úmyslné shod, digg.com není postaven ist na potu hlas. Alogoritmus zohleduje i diverzitu jednotlivch hlas, porovnává hlasovací historii u ivatel, zohleduje poet negativních hlas i asovou distribuci hlas. Pesn algoritmus digg.com nezveejuje, aby nebyl systém napadnuteln. To jde ov em pímo proti étosu transparentního webu a digg.com se za to dokal u ivatelské revolty, která kritizovala nedostatenou komunikaci s komunitou, údajné ru ení út vlivnch u ivatel, netransparentnost spojenou s anonymitou negativního hlasování („bury“), existenci neznámého a nekonzultovaného seznamu zakázanch web a neúctu k vlivnm u ivatelm. Komplikovan vztah mezi vlastníkem (se svmi komerními zájmy a právní zodpovdností) a u ivateli (se snahou o co nejvt í volnost) se projevil i v roce 2007, kdy se na Diggu objevily zmínky o ifrovacím klíi AACS, s jeho pomocí lze kopírovat firmy na formáty Blu-ray a ji zanikl HD DVD. Po vzv od právník správce ifrovacího systému Digg pistoupil k mazání zmínek o kódu. U ivatelé rozhodnutí ov em nepijali a zali hromadn vkládat ifrovací klí do lánk a komentá i jinam na web ( ifrovací klí se dokal dokonce i zhudebnní). To donutilo správce Diggu zmnit názor. Zakladatel Kevin Rose pak napsal: „Dali jste nám jasn najevo, e radji uvidíte Digg padnout v boji ne podrobit se velké firm.“ Digg.com pistupuje ke zmnám v algoritmu ve snaze zajistit rovnová nj í distribuci úsp nch odkaz mezi u ivateli. V roce 2006 se napíklad ukázalo, e 20 % odkaz z homepage digg.com doporuila skupina dvaceti u ivatel (tzv. power-users) a e stovka nejvlivnj ích u ivatel kontroluje 56 % odkaz. To je velmi dle it poznatek pro debatu o hledání rovnítka mezi amaterizací a demokratizací. Jak se ukazuje, jednoduché a nemoderované hlasovací systémy tíhnou k vytváení názorovch skupin jednajících ve shod a opanujících systém. Pak lze mluvit spí e o oligarchizaci. Scott Karp tak ukazuje na nee iteln spor podobnch systém. Správci web komunitního hlasování se mohouvydat cestou pova uje za jediné dv mo né cesty: cesta open publishingu, která zárove vytváí skupiny elitních u ivatel, nebo cesta tajnch algoritm, která zárove znamená odklon od open publishingu. Unikátním aspektem Diggu je nástroj Diggbar, horní li ta, pomocí které mohou bt u ivatelé souástí ekosystému Diggu, a u jsou na jakémkoli webu. Diggbar je mal prou ek vyskoiv í v horní ásti jakékoli prohlí ené stránky (tedy i mimo digg.com), kter obsahuje informace o potu hlas a zobrazení lánku, odkazy na komentáe, související lánky a dal í informace. Taktika samozejm vyvolala kontroverzní reakce. Majitelm webovch stránek

33

se nelíbí, e Digg svou li tou nabourává integritu a samostatnost stránek, ani by k tomu dostal jakékoli svolení. Pro u ivatele je to ov em slu ba vhodná a samozejm i Diggu to piná í zajímav bonus. Stálí u ivatelé Diggu jsou nonstop v prostedí Diggu, a u se pohybují jakkoli. Cel internet se tak stává platformou pro Digg a Digg je v pozici non-stop pítomné gatewatchingové platformy. Digg je nejúsp nj í server komunitního hlasování co do náv tvnosti, ov em existují i dal í weby s podobnm principem a vt í transparentností jako reddit.com nebo linkuj.cz, kde neexistuje ádn specifick propoet hlas na (neveejnou) reálnou hodnotu píspvku a jejich komunikaní model je tak “ist í” a bli í étosu open publishing. Jak ji bylo eeno, zárove snadnji podléhají manipulaci a oligarchizaci.

6.4.

Amaterizace editace




Wikipedia a Wikinews jsou píklady atypickch systém open publishing. Jejich nóvum spoívá v tom, e tenái nejsou pizvání pouze k produkci, ale i k editaci píspvk. Princip oteveného publikování a transparentnosti je navíc aplikován na ka dou editaci. Ka dá zmna se zachovává a u ka dého lánku i textu lze nalézt v echny jejich historické verze. Z kolaborativního pojetí vyplvá nutnost adaptace nkteré z novch autorsko-právních licencí. Text toti nem e mít konkrétního vlastníka, jeliko se pedpokládá, e ve vt in pípad se úvodní verze textu asem vrazn zmní a z pvodního znní zstane minimum. Wiki systémy jsou tedy publikaní nástroje, které obvykle neznají pojem autorství. Wikinews pou ívají licenci CreativeCommons a Wikipedia je práv v procesu pechodu z podobné licence GNU Free Documentation License na CreativeCommons. Absence autorství ov em funguje pouze z pohledu tenáe. Mezi tvrci je osoba autora siln vnímána a hraje dle itou roli. Vzkum IBM (Viégas - Wattenberg – Dave, 2004) ukazuje, e správci Wikipedie se do znané míry rozhodují dle jmen. Sledují stárnku s nejnovj ími editacemi a kdy zahlédnou editaci od neznámého u ivatele, mnohem spí ji zkontrolují. Jak upozoruje Einar Thorsen (2008), dal í vrazná zmna je v tom, e Wikipedia a Wikinews nestojí v opozici vi tradiním novináskm praktikám a narozdíl od jinch web participaní urnalistiky se sna í dodr ovat standard objektivity. K docenní objektivity vede oba projekty nutnost vyplvající z jejich kolaborativního zamení. Aby názorov rznorodá skupina autor mohla spolupracovat, musí si stanovit mantinely, jinak by neustále docházelo k tzv. „editaním válkám“, kdy si jednotlivé názorové proudy opakovan pebíjí své zmny. Cestou k tomuto porozumní má bt dodr ování konceptu„neutrálního úhlu pohledu“. Participace je otevená v em registrovanm tenám a rozhodnutí vznikají na základ hlasování. Na chod dohlí í skupina dobrovolnch administrátor a „byrokrat“, kteí mají co do hlasování fakticky stejné pravomoce, ale dle Thorsena je jejich vliv reáln vt í (posílen 34

reputací a funkcí; opt se zde dostáváme k tématu hromadní moci u úzké skupinky u ivatel, jako tomu bylo minimáln u star ích algoritm Digg.com a star ích moderátorskch pravidlech Slashdotu). Neutrální úhel pohledu je tvrci Wikinews vítán se stejnm odvodnním jako odmítání filtrace zápisk u web Indymedia (viz ní e): zvy uje aktivitu publika. Tím, e publikum musí porovnat jednotlivé pohledy a k nkterému se piklonit nebo je jinak vyhodnotit, se zvy uje jeho pozornost a kritinost. Thorsen ov em toto tvrzení nabourává. Ukazuje, e Wikinews mají své inklinace, jeliko se hlásí k anglo-americko-centrickému úhlu pohledu, a pou ívají píznakov slovník (nap. se odvolávání na nesamozejm koncept „zdravého rozumu“). Dále zkoumá, jak konkrétn se neutrálního úhlu pohledu dosahuje. Porovnává lánky, které byly ve Wikinews oznaeny jako texty poru ující neutrální úhel pohledu, a sleduje, jakmi editacemi se dosáhlo nápravy. Nejastj í zmnou bylo odebírání píznakovch slov, mén astj í pak bylo pidávání opozitních názor do textu. Zmny ov em pova uje za inkonzistentní a vycházející z interpretace individuálních pispvatel. V pípad internetové encyklopedie Wikipedia se v ak ukazuje, e amaterizace editace m e piná et pozoruhodné vsledky. Vzkum Jima Gilese (2005) zveejnn v asopise Nature ukazuje, e kvalita odbornch hesel ve Wikipedii a Encyklopedii Britannica je tém srovnatelná: v obou encyklopediích se u 42 zkoumanch lánk na lo stejné mno ství záva nch chyb (tyi). Celkové mno ství chyb u Britannicy bylo 123 a u Wikipedie 162. Zastánci Wikipedie poznamenávají, e krátce po vyjití lánku byly chyby ve Wikipedii opraveny, co je mo nost, kteoru Britannica nemá. Tím se dostáváme k dal í zajímavé vlastnosti. Dle vzkumu IBM je Wikipedia velmi odolná vi vandalismu. Vandalismus je v polovin pípad odhalen a odstrann do tí minut. (Viégas - Wattenberg – Dave, 2004) Wiki systémy se sice zamují na co nejvt í transparentnost v editaci, ale ani to neodstrauje stet zájm a skandály s identitou. Znám je pípad vlivného u ivatele Wikipedie Essjaye, kter se vydával za doktora teologie. Pod touto fale nou identitou byl interviewován v asopise The New Yorker. (Cohen, 2007) Dal í manipulace odhalil program WikiSkanner, kter spojuje editace ve Wikipedii s konkrétními IP adresami a pomocí toho umo uje dohledat, zda text neupravoval nkdo se stetem zájm. Opravdu se na la ada provinní: napíklad oficiální zástupci scientologie editovali heslo o své církvi a nkdo z deníku New York Times zase pidal do hesla o Georgi W. Bushovi 12x slovo „jerk“. (Robison, 2007).

7. Amaterizace médií a sociální zmna Internet se ukázal bt vhodnm nástrojem pro politick a mediální aktivismus. Postoj tvrc k webu se v tomto pípad li í od b ného u ivateli generovaného obsahu: interaktivity a u ivatelské participace nevyu ívají proto, e je to mo né, ale proto, e se tím vymezují vi 35

„tradiním médiím“6. Pvodní premisu vysvtluje Morris: „Centralizace korporátních médií vedla k nar stajícímu hromadní moci skrze symbolické prost edky. Lidová média na netu dala marginalizovan m komunitám, progresivním a tradi ním, místo, kde vyjád it své zájmy.“

7.1.

Ideoví pedchdci

Vtka, e média nehájí zájmy svch tená, rozhodn není v mediálních studiích novinkou. Podobn problém e í napíklad vícemén teoretick koncept public journalism ze zaátku devadesátch let minulého století. Ten vrazn kritizoval tehdej í stav urnalistiky a zamoval se na dva hlavní body (Platon – Deuze, 2003): • pimt mediální instituce, aby více naslouchaly tenám • pimt mediální instituce, aby hrály aktivnj í roli v ivot tenáskch komunit Impulsem k debat o public journalism byly agresivní prezidentské volby v USA v roce 1988 a pocit, e zpravodajství se velmi vzdálilo b nému ivotu lidí, rozebírá politické manipulace, referuje o tématech, které jim nutí stranické aparáty, ale vbec ve zpravodajství nezkoumá volební program a vliv na obany. Dle Rosena (Marsh, 2008) se mli novinái ped volbami vydat debatovat s obany, zeptat se jich, o em má bt politická kampa a tomu pizpsobit své otázky a své zpravodajství a nenechat si agendu diktovat politickmi stranami. Odklon od zájm tená se projevoval i ve vnímání noviná a médií ve spolenosti. Zatímco v roce 1988 uvedlo 55 % respondent v przkumu, e mají dvru v televizní zpravodajství, 50 % dvovalo novinovému zpravodajství a 38 % zpravodajství v magazínech, tak pt let poté se procenta radikáln propadla na 25 % u televize, 20 % u novin a 12 % u magazín. (Lambeth, 1998) Lambeth definoval public journalism jako pt snah: • Systematicky naslouchat píbhm a nápadm oban pi zachování svobody vybrat si, co zpravodajsky pokrvat • Zkoumat alternativní úhly pohledu v láncích o dle itch komunitních problémech • Vybrat si cesty, které nejlépe stimulují obanskou diskusi a pomáhají veejnosti chápat problémy • Pevzít iniciativu v informování o hlavních problémech veejnosti zpsobem, kter posouvá její znalosti mo nch e ení (...) • Vnovast systematickou pozornost tomu, jak dobe a jak dvryhodn jsou problémy sdlovány veejnosti Public journalism se oproti souasnm serverm jako Indymedia v ad vcí li í. Zatímco public journalism stále poítá s vhradní rolí profesionálních noviná a stále jsou v roli




























































!



 
 
  



  


  
  
 


    

  


 


36

gatekeeper, Indymedia se bez nich obejde. Public journalism také nee í dle itost sociální zmny, nbr se pouze sna í o zkvalitnní urnalistiky a veejné debaty. Motivy pro vznik participaní urnalistiky také rezonují s debatou kolem ty teorií tisku. Siebert, Peterson a Schramm (1963) ve své knize uvádjí: „Druh po adavek Komise je, e tisk má slou it jako ‘fórum pro v mnu komentá a kritiky‘. Tento po adavek znamená, e velké agentury masové komunikace by se na sebe mly dívat jako na nositele veejné diskuse, jakkoli to neznamená, e by je zákon ml pinutit akceptovat vechny zájemce o prostor (...)“. I zde se objevuje vtka vi omezenému pístupu jednotlivce k médiím: „Dvodem pro tento po adavek je, e kontrola tisku je svena do mén a mén rukou. Jednotlivec, kter chce nco sdlit, u nem e oslovit nutné publikum jen za pomoci svého hlasu, u nenachází vhodné noviny nebo asopis, u nem e vydávat své názory v pamfletech, které by mly presti , jakou masová média propjují sv m obsahm.“ Participaní urnalistika je tak vlastn opo dnm pokusem o realizaci teorie sociální zodpovdnosti.

7.2.

Aktivismus a indymedia.org




Nejvraznj ím píkladem mediálního aktivismu na pelomu tisíciletí byl server Indymedia.org. Tvrci webu se inspirovali vyu itím internetu na Demokratickém sjezdu v Chicagu v roce 1996, kde organizace mediálních aktivist Countermedia vyu ívala internet k informování o politickch protestech. Tehdej í experiment je t vinou nedokonalé techniky píli nevy el, ale stal se vraznm impulsem pro pokusy pí tí. Dal í inspirací bylo vyu ití internetu pi zapatistické revoluci v Mexiku v devadesátch letech. (Wasley, 2002) Indymedia vznikla v lét 1999 jako platforma pro zpravodajství z protest vi Mezinárodnímu mnovému fondu v Seattlu. Princip fungování webu byl pejat z australského projektu Active Sydney, vetn pihlá ení se k principu open publishing. Indymedia podle Morrise (2003) vychází ve vyu ití internetu ze zázemí liberální demokracie: adoruje copyleft a svobodn software. Pragmatick pístup Indymedia je vidt ji ve sloganu: „be the media“, kter odkazuje na vrok zpváka a aktivisty Jello Biafry: „Don‘t hate the media, become the media“ („Nemá smysl nenávidt média, bute média“). To se opravdu podailo. Bhem prvního tdne dorazilo od u ivatel 900 zpráv a bhem tdne protest proti MMF web dosáhl milion a pl zobrazench stránek, ím doasn pedili dokoce web CNN. (Garcelon, 2006) Alternativní zpravodajství v nkterch pípadech dosáhlo i dal ího svého cíle: donutit mainstreamová média, aby poskytovala vyjádení opozice. „Vt ina sítí psala, e do davu nebyly stíleny gumové projektily a vycházela z prohlá ení seattleské policie. Novinái Indymedia byli v pedních liniích protest a publikovali reportá e s fotografiemi gumovch projektil, ím vyvraceli tvrzení policie. Velké zpravodajské sít byly donuceny zmnit své lánky.“ (Bruns, 2005) V ak u první zpráva na Indymedia znla: „Web dramaticky mní rovnováhu mezi multinárodními a aktivistick mi médii. Jen s trochou programování a s lacin m vybavením 37

m eme vytvoit ivou a automatizovanou webovou stránku, která bude soupeit s korporacemi. Pipravte se, e budete zaplaveni pílivem aktivistick ch tvrc médií v Seattlu a vude jinde po svt, kteí budou vyprávt prav píbh za Mezinárodním mnov m fondem.“ Indymedia ov em není jen zpravodajskm webem. Je to ústední ást aktivity Independent Media Center, které vyu ívá více médií (rozhlas, tisk, letáky – tyto taktiky IMC pou ívá kvli pekonání digital divide a faktu, e indymedia.org není snadno dostupná pro upln kohokoli) a je vrazn decentralizované. Momentáln nabízí 177 subdomén postavench dle geografické polohy jednotlivch bunk IMC (a u státních jako bulgaria.indymedia.org, regionálních jako chilesur.indymedia.org i mstskch jako buffalo.indymedia.org). Jednotlivé buky jsou vrazn samostatné, ale musí se pihlásit k principu open publishing a nabídnout na úvodní stránce prostor amatérskm píspvkm. Indymedia neslou í jen k informování, ale i k poádání offline akcí. Na jednom webu se zde snoubí dv vhody internetu: „Internet pomáhá v bourání hranic mezi lokálním a globálním zpravodajstvím a lokálními a globálními protesty“ (Platon – Deuze, 2003). Decentralizace, autonomie, participace a otevenosti pro v echny pispvatele jsou dle Stefanie Milan (2005) hlavní znaky obanské spolenosti. V rámci svého vzkumu porovnala IMC s dal ími komunikaními kanály a zjistila, e IMC je ideálu nejbli í. Zárove do la k závru, e míra institucionalizace média je v pímé neúme s mírou participace u ivatel. Slovo „independent“ v názvu IMC odkazuje spí e k faktu, e web je nezávisl na komerních zájmech, ne e by byl zcela nezávisl a „objektivní“. Indymedia se hlásí k open publishing ze dvou hlavních dvod. Open publishing má zaprvé zabránit tomu, aby byly nkteré názory marginalizovány. A zadruhé vede podle tvrc ke kritickému my lení. „Bez centrální redakní autority, která by hlídala lánky a ovovala je, jsou tenái nuceni myslet pi tení kriticky – ím lánky podncují dal í vzkum a dal í tení a – snad – dal í psaní.“ (Picard, 2006)

7.3.

Fitry u Indymedia a kritika konceptu

I Indymedia má ov em své filtry. K jejich aplikování ov em nastává v dy a po fázi publikování, Jak upozoruje Clay Shirky (2008), toto je jeden z hlavních rozdíl oproti tradiním médiím: Tradiní média:

Participaní média:

38

K vytvoení filtr vedly Indymedia dv motivace: nenávistné projevy (hate speech) a nadprodukce. Aplikování filtr se li í mezi jednotlivmi bukami a jejich pouití není povinné. Kad oteven systém je náchyln na útoky. Kvalita píspvk je tradiní ástí kritiky Indymedia. “ada Indymedia stránek musí bojovat s rasistickm spamem, trollingem,

patn psanmi lánky a tendencí vyuívat newswire jako místo pro tiskové zprávy, pepublikováváním nesouvisejících text z jinch publikací, porno a právn alovatelnm materiálem (od nactiutrhání po vhruky smrtí),“ upozoruje Saunders (2006). Kvli obasnm útokm od ideov znepátelench web (jako napíklad krajn pravicového FreeRepublic.com) má Indymedia monost schovávat konkrétní zprávy. Schovány smjí bt ov em pouze poté, co byly zveejnny, nikdy pedem. I schované lánky jsou pístupné tenám, pokud si to pejí. Dal ím problém je dsledkem úspchu Indymedie. Stejn problém s kritickou mezí popularity Slashdotu se samozejm objevil i zde. ím více píspvk Indymedia získává a ím více tená má, tím více zápisk bojuje o umístní na úvodní stránce a tím krat í je doba, po kterou budou na úvodní stránce. Indymedia se zde odklouje od principu radikální demokracie a open publishing. ist tok v ech zpráv se nachází pouze v „newswire“, zpravodajské sekci v pravém postraním sloupci webu. Dominantní ást webu tvoí „vybrané lánky“ („featured articles“). Pravidla vbru se li í mezi jednotlivmi IMC. Editorská pracovní skupina je otevená a kdokoli se me zastnit. Indymedia nepouívá ádné reputaní systémy, jeliko jsou „kontroverzní jako as“: podle nkterch uivatel jsou cestou k elitáství, zavedly by do produkce nezdravé prvky soutení a byly by náchylné ku zneuití. (Pickard, 2006) Absence moderace je pirozen i hlavním bodem kritiky, a to i od názorov blízkch autor. Podle bvalé pispvatelky Jennifer Whitney (2005) je nejdív nutné se podívat na to, co vytváí efektivní komunikaci, a odpovídá si, e je to shoda v chápání obsahu mezi vysílajícím a pijímajícím a e zodpovdnost je na stran vyprave a ne diváka. „Mise Indymedie nezmiuje diváky. Místo toho se celá toí kolem tvorby a vyprávní. ... Kdy kladete tak siln draz na ‘vyprávní pravdy’, tená/divák/poslucha/ je ponechán napospas. ... Je to také otázka zámru. Chci, aby má práce pispla k sociální zmn. A nkdy skoním jako perfekcionista s tím, e ím lep í je má práce, tím vt í vliv bude mít. Lidé netou nedbale, needitované nebo neorganizované lánky, nedívají se na patné fotky a videa. A tak je potenciál vlivu velmi omezen. ... Jednodu e eeno, neten lánek nic nezmní.“ Vztaeno na Indymedia: vt í moderace by zv ila etnásk komfort a znamenala by vt í vliv text na spolenost.

39

Indymedia se tak ocitla v nevhodné situaci: na jednu stranu musí editovat, na druhou stranu jí radikáln demokratické principy zakazují pouívat pokroilej í reputaní nástroje a vt í editování. Saunders (2006) argumentuje, e takov postoj ml smysl v dob, kdy Indymedia byla jedním z prvních míst, kde autoi mohli snadno publikovat bez vt ích technickch znalostí. Ale s píchodem blogovacích server a dal ích nástroj u tyto argumenty odpadly, a proto je moné zavést písnj í pravidla na Indymedia.org. Saunders proto doporuuje, aby Indymedia pe la na model, kter pouívají WikiNews. Faktem je, e náv tvnost Indymedia v posledních letech klesá a podle Whitneyové klesá i její citovanost a vliv.

7.4.

Sociální zmna a komunikace meních skupin

Nové internetové nástroje jsou pro aktivismus zajímavé z ady dvod. Nejen, e me kdokoli publikovat, ale zárove se lze snadno a rychle svolávat k protestm a koordinovat spolupráci. Howard Rheingold (2002) nazvá tuto skupinu uivatel „smart mobs“, chytr dav i chytrá chátra. Pouívání novch technologií ke svolávání spolench akcí je jen logickm vyústním zapojení tchto technologií do bného ivota. Nap. v roce 2001 se pomocí SMS zpráv zorganizovala demonstrace na Filipínách, a to pomocí rozesílání zpráv „Go 2 EDSA. Wear blck." (v pekladu: Jdi do ulice Epifanio de los Santos Avenue, oble se do erné). (Rheingold, 2002) Kolem roku 2003 vznikl fenomén tzv. flash mobs, rychlého (a pro autority neekaného) srocení davu. Flash mobs mají politick i zábavní charakter a jsou organizovány pomocí sociálních sítí, blog, mail i SMS zpráv. V Moldávii se takto v dubnu 2009 srotilo na politickou demonstraci 15.000 lidí. V esku se tisícovka lidí zúastnila happeningu Pol táová bitva 2008. Webové sluby jako sociální sí Facebook i mikroblogovací systém Twitter a mobilní internet navíc umoují organizaci lidí i na míst. Pro koordinaci aktivit lze napíklad pouít tzv. „hashtag“. Do své zprávy uivatel pidá znak # a za nj vybrané klíové slovo, které událost vystihuje. Napíklad hashtag #tweetuplondon íká, e zpráva se tká neformálníhp setkání úastník konference. (Tvorba hashtag je stejn spontánní a nemoderovaná jako tvorba tag a vyplvají z ní stejné problémy, pedev ím více hashtag pro tuté akci.) Ve vyhledávai jako je search.twitter.com pak uivatel me pomocí zadání sousloví zjistit, co pí í ostatní úastníci i komentátoi události.

40

Pomocí podobn ch taktik se tak z webov ch nástroj stávají „one-to-few média“7, která se zamují na úzkou a nkdy uzavenou skupinu u ivatel se stejn m cílem. Organizování a koordinování pes sociální média se stalo souástí demonstrací v oblastech s vysok m rozíením mobilního internetu. (Stirland, 2008)

8. Obanská urnalistika


Pro situaci, kdy amatéi pejímají roli noviná a publikují vlastní zprávy, se v ilo oznaení citizen journalism, obanská urnalistika. Jay Rosen (2008) obanskou urnalistiku definuje takto: „Kdy lidé díve známí jako diváci pouívají publikaní nástroje, které mají ve vlastnictví, ke vzájemnému informování.“ Termín není pijímán bez v hrad: ásti veejnosti vadí aktivistická konotace slova citizen – oban, ásti fakt, e dlení na obanskou urnalistiku a profesionální urnalistiku vyvolává pocit, jakoby noviná obanem nebyl. (Jarvis, 2006)




























































-


** !(
 

"

"


""
 
 

)
 

# "

#


)
$

#

+**,

 
+**",
)


41

Existuje ada dal ích souvisejících a ásten se pekrvajících termín. Bowman a Willis (2003) propagují termín participaní urnalistika a definují ho jako situaci, kdy „oban nebo skupina oban hraje aktivní roli v procesu sbru, psaní, analyzování a íení zpráv a informací. Zámrem této participace je poskytnout nezávislé, spolehlivé, pesné, ob írné a relevantní informace, které demokraci vy aduje.“ Dal í související pojmy (asto ov em neustálené a tedy pou ívané v rznch vznamech) jsou: Stand-alone journalism (solitérská, samostatná urnalistika): jednotlivec má svou vlastní publikaní platformu, kde systematicky pokrvá své téma / svá témata. Pro-am urnalistika: profesionálové a amatéi pracující spolen a na spoleném projektu. Více v samostatné kapitole. Networked journalism (síová urnalistika): popisuje spí e cel „ekosystém“ internetového zpravodajství, kdy se profesionálové a amatéi navzájem doplují, komentují a odkazují. Crowdsourced journalism ( urnalistika davu): lánek pí e kolaborativn otevená skupina autor. Open-source journalism: ( urnalistika s otevenm kódem) je nará kou na softwarov opensource, poítaové programy s otevenm kódem, do jejich vvoje m e pispt kdokoli, kdo odhalí njakou chybu nebo má návrh, jak program vylep it. Open-source

urnalistika je tedy situace, kdy noviná pedlo í svj text kritice, podle ní text pak upraví. V posunutém a novém vznamu se také jako opensource urnalistika oznaují servery povolující konkurenci, aby texty pejímala a vylep ovala.

8.1.

Náhodné akty urnalistiky

Píchod amatér definitivn zmnil pozici profesionální urnalistiky v nkterch oblastech zpravodajství. Profesionální média napíklad ztratila mo nost informovat o nkterch typech událostí v dy jako první, ztratila sílu piná et tzv. „breaking news“. Tato situace je fakticky nevyhnutelná. Na svt je zhruba deset milion u ivatel mikroblogovací sít Twitter, dvacet milion lidí denn informuje o svch zá itcích na sociální síti Facebook, dal í miliony u ivatel mají své blogy. Velké mno ství lidí tedy m e teoreticky informovat o zásadní události, jí byli svdky. Celosvtov poet noviná nelze zodpovdn odhadnout ani hrub (rzné nároky na definici, rzné metodiky mení z rznch stát), nicmén kdybychom se orientovali dle údaje Mezinárodní federace noviná (IFJ), která má 600.000 len, tak je jasné, e k vznamné události, kterou rozpozná kdokoli (zemtesení, nehoda, potopa, sportovní vkon atd.), se s vt í pravdpodobností nachomtne amatér ne noviná. Noviná J.D. Lasica pro to v roce 2003 definoval pojem „random acts of journalism“ – „náhodné akty urnalismu“ i snad lépe „situaní urnalistika“: svdek (pro nj) vznamné události o ní dle svch mo ností referuje, ani by ml ambici se takovm zprávám vnovat systematicky.

42

Tato situace nastala v posledních letech mnohokrát. V roce 2004, kdy pobe í Indického oceánu zasáhla niivá vlna tsunami, zde nebyl ádn z 2300 noviná a 1000 pispvatel tiskové agentury Reuters. „Nejlepí a jediné fotografie a videa z prvních 24 hodin byly od turist,“ napsal éf Reuters v deníku Financial Times. (Glocer 2006) Nevhradní, av ak dle itou roli mly blogy pi útoku na WTC z 11. záí 2001. Gillmor (2004) to pova uje za zásadní událost ve vvoji blog, která poukázala na jejich potenciál gatewatchingu (odkazování na zajímavé lánky), crowdsourcingu (sbr informací o obtech) i obanské urnalistiky jako takové (pvodní fotografie a postehy z terénu). V roce 2009 se stal dal í pozoruhodn pípad, kter ukázal potenciál kombinace amatér a mobilního internetu. Kdy na ece Hudson nouzov pistálo letadlo, svdek události Janis Krums o tom napsal na Twitter a poslal také fotografii. Bhem prvních ty hodin snímek vidlo tyicet tisíc tená (Johnston – Marrone, 2009), po tyech msících jej vidlo pes 453.000 tená a dal í statisíce v ad legálních i nelegálních kopiích snímk. Snímek se dostal té na titulní stránku nkolika deník. Amatér se tak dostal blí e k zajímavé události ne profesionál a pomocí své ji existující sít, která pvodn slou ila jinému typu komunikace, zprávu zaal íit. Ne-profesionální weby mohou bt té zdrojem dle itch pvodních zpráv. Americk student Jamese Karl Buck byl v dubnu 2008 zaten na demonstraci v Egypt. Na Twitter napsal strunou zprávu: „Zaten“. Jeho odbratelé a pátelé zaali vzkaz íit dále a také zaali za pomoci ambasády a dal ích institucí bojovat za jeho propu tní, co se nakonec podailo. (Simon, 2008) Blogy, mikroblogy a dal í slu by jsou té asto pou ívány institucemi, firmami a celebritami k íení zpráv, které by díve musely bt zprostedkované vhradn za pomoci médií. Obanská urnalistika m e bt také tvoena „od stolu“. Aktivní internetoví u ivatelé pi tom upozorují na událost, která médiím unikla. Gillmor (2004) zmiuje pípad amerického senátora Trenta Lotta, kter se zúastnil oslavy stch narozenin nkdej ího republikánského prezidentského kandidáta Storma Thurmonda. Lott tehdy pi svém projevu ekl, e kdyby Thurmond volby vyhrál, Amerika by byla u etena ady problém, kterm musí nyní elit. Jeliko Thormond byl znám pedev ím jako zastánce rasové segregace, vrok to byl zpravodajsky zajímav a skandální. Média tomu ov em velkou pozornost nevnovala. Dvodem byly subjektivní preference editor (není to zajímavé) a zpravodajské rutiny (televize nemla vas k dispozici video s reakcí na vrok. Jak k tomu napsal Josh Marshall: „Zpravodajské lánky mají ve zpravodajství prostor 24 hodin a pokud se bhem té doby nechytí, není ádná druhá ance.“) (Scott, 2004) Zprávu ov em zaaly rozebírat vlivné blogy a téma tak znovu vnutily médiím a daly jim „omluvenku“, pro o skandálu psát s tydenním zpo dním. „Vliv blog je omezen do té míry, jak velk vliv mají na média. Krom pár velmi populárních stránek musí b t blogy posílené médii s v tím amplionem,“ pí e se ve studii Kennedy School, která kauzu rozebírala. (Scott, 2004) Blogy také fungují jako „hlídací pes hlídacího psa“. Kdy americká televizní stanice CBS odvysílala reportá , která kritizovala tehdej ího prezidenta USA George W. Bushe za jeho 43

psobení u Národní gardy v sedmdesátch letech, ihned po jejím odvysílání se na internetu vyrojily blogové píspvky zpochybující pravdivost vojenskch memorand, v nich byl Bush kritizován a na nich celá reportá stavla. Na blogu Little Green Football poté vy lo porovnání kopie memoranda a jejího pepisu v poítaovém textovém editoru MS Word. Jak podotkli typografové mezi tenái, zpráva musela bt falzum, jeliko font z Wordu v sedmdesátch letech vbec neexistoval a nebyl tedy zpsob, jak takov dokument tehdy napsat. CBS poté uznala své pochybení. (Javrek, 2006)

8.2.

Servery obanské urnalistiky

Decentralizované a náhodné vskyty obanské urnalistiky vyvolávají otázku, zdali by mohl fungovat i specializovan web obanské urnalistiky, kde by amatéi soustavn psali lánky a dlali „tradiní“ noviny. Pokusy o takové weby se velmi li í v ad charakteristik a neexistuje nic jako typick web obanské urnalistiky. Dívj í snahy takové weby roztídit do kategorií hledaly spolené rysy a odli nosti. Mohli jsme nalézt minimáln pt vraznch charakteristik: (Javrek, 2008) • Otevenost ve fázi vstupu: smí pispívat kdokoli? Jsou povoleny anonymní píspvky? Jsou u ivatelské úty schvalovány? • Otevenost ve fázi vstupu: jsou texty editovány a moderovány? Jsou prioritizovány a zamítány? • Role profesionál : pispívají pouze amatéi? Jak vrazná je role profesionál? • Geografické omezení: Cílí server na mezinárodní, národní, regionální i hyperlokální publikum? • Obsahové a ideové omezení: Jaké tématické sekce server nabízí? Je zamen na konkrétní úzké téma nebo jednu ideologii? Problém konceptu web obanské urnalistiky je ov em v tom, e jejich vydlení jako samostatné oblasti vzkumu se ukazuje bt jako umlé a zbytené. Oproti webm jako slashdot.org se neli í tém v niem jiném ne v drazu na vt í pvodnost zpráv a men í míru gatewatchingu. To vyvolává pochyby, zdali bychom nemli pestat uva ovat o webech obanské urnalistiky a pohybovat se v ir ím kontextu web s participací amatér. Pítomnost originální obanské urnalistiky by pak byla jen jednou z promnnch. Touto cestou jde napíklad Bruns (2005), kter klasifikuje tzv. P2P publikace (peer-topeer, tedy pedávané „od kámo e ke kámo i“) a nezamuje se speciáln na obanskou

urnalistiku. P2P publikace klasifikuje dle otevenosti a vlivu konkrétních úastník a nachází sedm hlavních kritérií: otevenost participace na vstupu (1), vstupu (2) a v reakcích (3), (4) míru gatewatchingu (pomr mezi vlastním materiálem a gatewatchingem), (5) fixovanost rolí (jak moc lze rozli it editora, novináe, pispvatele a dal í role), (6) mobilitu úastník (mo nost stoupat i padat hierarchií) a (7) centralizaci organizace (institucionální zázemí slu by). To dává dohromady jaksi semafor, v nm lze nap. slashdot.org a supervizovan gatewatching klasifikovat takto: Slashdot a supervizovan gatewatching dle Brunse: 44

Participace na vstupu: Participace na v stupu: Participace v reakcích: Gatewatching: Fixovanost rolí: Mobilita úastník: Centralizace:

****1/2 * ***1/2 ***** **1/2 ****1/2 ****1/2

Pro weby obanské urnalistiky pak platí podobné procesy jako u gatewatchingov ch web. Jejich odlinost oproti nim se vyjádí v poli „gatewatching“ a dalí nuance ve funknosti v polo kách ostatních. M eme si to ukázat na píkladu korejského webu obanské urnalistiky OhmyNews. Ten vznikl v roce 2000 se sloganem „ka d oban je reportér“ a pomohl tak ustanovit pojem „obanská urnalistika“. Server funguje na spolupráci profesionál a amatér. Web je veden skupinou noviná, ale 80 % obsahu produkují amatéi. Ohmynews a obanská urnalistika s editorskm dohledem dle Bruns: Participace na vstupu: Participace na v stupu: Participace v reakcích: Gatewatching: Fixovanost rolí: Mobilita úastník: Centralizace:

****1/2 *** ***1/2 ** *1/2 ****1/2 ****1/2

Vznik Ohmynews má svj sociální rozmr. Server vznikl z frustrace novináe O Jonhoa z mediálního trh v Koreji, kde ti deníky ovládají 80 % trhu, jsou souástí velk ch firem se sv mi zájmy a inklinují k pravici. Jeho první roky existence tak byly v razn ovlivnné politikou a internetov m aktivismem. Podpora serveru Ohmynews, kter velmi rychle nabíral na popularit, pro korejského prezidentského kandidáta Ro Mu-hjona byla jedním z faktor, kter napomohl jeho zvolení do úadu. Dosa ení cíle bylo jedním z dvod, pro web opustil svou „guerrillovou“ pozici: stal se pro-vládním. (Javrek, 2006) Server OhmyNews pou ívá podobn jako Slashdot moderaci ve fázi v stupu. Zatímco kdokoli m e poslat lánek, jeho publikování podléhá schválení skupinou profesionálních redaktor. Pesto ale dochází k v znamn m selháním co do faktické správnosti publikovan ch zpráv, jak dokládá nap. Mary Joyce (2007). Ohmynews je atypick finanní motivací. Publikovan lánek je finann odmnn ástkou a 20 dolar a dalí peníze mohou autoi získat z dobrovoln ch mikroplateb tená. Poet pispvatel webu vyrostl na 15000 v roce 2006 a poet editor na 96 v tém e roce. Demografie pispvatel se v razn promnila. Zatímco díve tvoila velk podíl vyí tída, která nemla pístup do mainstreamov ch médií, asem se pidávaly i mén politicky motivované skupiny jako napíklad tzv. „housewife journalists“, tedy publikující eny v domácnosti (v roce 2006 tvoily 1.3 % pispvatel OhmyNews). Jedna z nich, Kim Hye45

Won, se stala jednou z osobností roku dle asopisu Time. Spoleenská motivace zde ov em zstává: z jejích zápisk je cítit protest proti postavení korejskch en na mateské i po svatb. (Joyce, 2007)

8.2.1. Blogy

O blozích jako nástrojích gatewatchingu ji byla e. Jejich charakter se ov em vrazn zmnil kolem roku 1999, kdy se roz íily první jednoduché blogovací systémy, tj. redakní systémy pro snadnou tvorbu blog. Blogy pestaly plnit svou roli filtr, jeliko k tomu zaaly vznikat lep í nástroje (pospolité zálo kování, komunitní hlasování), potebu katalogizace webu zjedno ily vyhledavae a jeliko snadnost publikování zv ila u ivatelsk komfort a psát del í texty bylo ji mén nároné. Díky blogovacím systémm je mo né si bhem pár minut a zdarma vytvoit svj vlastní internetov deník na nkteré z platforem jako blogger.com, a nebo si – v pípad náronj ích a zku enj ích u ivatel – nainstalovat blogovací systém na vlastní doménu a mít tak nad webem absolutní kontrolu. To umo nily opensourcov vyvíjené publikaní nástroje jako wordpress.org, které se zaínaly rozvíjet kolem roku 2003. Poet instalací Wordpressu verze 2.7 byl v kvtnu 2009 tém 5.400.000. Celkov poet blog je tématem dohad. Nejastji uvádnm údajem jsou przkumy blogového vyhledavae Technorati.com. Ten dle svch statistiky nalezl od roku 2002 do ervna 2008 zhruba 133 milion blog (co nevypovídá nic o jejich aktivit). Bhem 24 hodin na el vyhledava 900.000 novch zápisk. Firma Technorati zkoumala i motivaci blogger. Dle jejich vzkumu z roku 2008 mezi 1290 bloggery star ích osmnácti let se motivace blogger vrazn li í, nicmén dominují ti dvody: 1) „vypovídat se“ o tom, co tvrce zajímá, 2) sdílet znalosti a zku enosti s ostatními, 3) potkávat nové lidi podobnch zájm. Následující motivy jsou udr ení kontaktu s páteli, bt publikován tradiním médiem ( 26 %), vydlat peníze, zlep it si ivotopis a získat nové klienty. Vvoj blog pozmnil jeden zásadní moment: „amaterizace“ reklamního prmyslu. Inzertní program Google AdSense má minimální brány ke vstupu a ka d blogger tak m e na svém blogu vydlávat. Celkem 63 % respondent v przkumu Technorati uvedlo, e na blogu njakm zpsobem finann vydlává. Sum v ech blog se íká blogosféra. V pojmu je cítit odkaz k Habermasovi a jeho touze po veejné sfée a názorovch vmnách v pirozench centrech debat. Blogosféra je mezi sebou propojena nkolika nástroji, které tehdy byly z velké ásti nové a které umo ovaly komunikaci v decentralizovaném systému. • Monitoring zptnch odkaz . Zatímco novinái nevdí, kdo a odkud na jejich lánky odkazuje, proto e k tmto údajm nemají pístup a k dispozici je má obvykle jen vedení redakce, bloggei vyu ívají analytické nástroje jako nap. google analytics (a díve jejich pedchdce jako toplist.cz a dal í), pomocí nich sledují, kdo na n odkazuje a kdo o nich tedy i mluví. 46

• Otevené diskuse s prostorem pro prezentaci bloggera: Standardní souástí blog jsou tenáské komentáe. Autor komentáe me v komentáovém formulái uvést krom jména, tématu a obsahu píspvku i odkaz na svj blog a tím na nj upozornit. • Blogrolly a trackbacky. Mezi blogy se vilo odkazování na dal í zajímavé autory – obvykle v pravém sloupci blogu se nachází sekce nazvaná blogroll i jinak, v ní autor blogu doporuuje dal í zajímavé blogy, které rád te. Trackback je automatická vmna odkaz pod lánky, které na sebe odkazují a které se tkají stejného tématu. • ebíky a vyhledavae. Blogy mají své speciální vyhledavae a agregátory lánk, autoi se pomují v ebících náv tvnosti, soutích a dal ích reputaních „bitvách“. Celkové publikum blog v posledních letech vrazn narostlo. Dle przkumu Pew Internet & American Life Project (2008) nkdy te blogy 33 % americkch internetovch uivatel, 11 % tak iní denn. Slovo blog samo o sob nic nevypovídá o jeho obsahu, jedná se jen o formát s jistou volnou charakteristikou a publikaní nástroj, kter me bt vyuíván k rznm úelm: tvoení teenagerskch deník, firemních zpravodaj, re er ních notes, umleckm experimentm, odbornm postehm i k zachycení osobních záitk. Uspokojivá definice blog práv kvli velmi irokému zábru termínu a jeho mlhavosti neexistuje. Rzné definice akcentují bu subjektivitu text, strukturu stránky (nejnovj í lánky první, kad text má trval odkaz atd.) nebo vznik za pomoci blogovacího systému, nicmén v echny jsou napadnutelné (vdecké blogy s nízkou mírou subjektivity nejsou blogy? Kolik strukturních pravidel lze poru it, aby blog pestal bt blogem? Blog psan pímo v HTML kódu není blogem?) (Javrek, 2004). Vznam slova blog se vyvjel v ase a kadá definice do sebe nevpustí njakou ást blogosféry. V souasnosti blog oznauje nejastji subjektivní zápisník s jednoduchou strukturou (nejnovj í texty navrch stránky, kad text zaazen do kategorie, má svj trval odkaz a komentáe) a tvoen jednoduchm publikaním systémem.

8.2.2. Vliv mobilních telefon na amaterizaci médií


V prbhu první desetiletí 21. století zaalo bt zejmé, e dal ím velmi silnm nástrojem v masové amaterizaci médií bude mobilní telefon. adu let jej spolenost vnímala jako typické interpersonální médium: jeden úastník volá druhému. S píchodem internetového pipojení do mobilních telefonu se ale role mobil roz íila a mobil se stal mimo jiné dal ím vstupním rozhraním do svta internetu. Zásadní vlastnosti a sílu mobilu jakoto „sedmého média“ shrnul ve své eseji analytik Tommi Ahonen (2008). Upozoruje, e zatímco na svt tou dobou bylo 1.5 miliardy televizor a 900 milion poíta, tak mobilních telefon bylo 3.3 miliardy. Vt ina z nich byla samozejm pouívána jen k interpersonální komunikaci (798 milion z nich se njak pipojovalo k internetu; vetn WAPu), ale znamenají velk potenciál. I SMS zprávy byly stále ureny jen k interpersonální komunikaci, ale opt ukazují solidní potenciál (2.4 miliardy 47

lidí pouívá SMS oproti 800 milionm uivatel emailu, napíklad Irové po lou v prmru 154 SMS msín a japonské stedo kolaky aktivn stráví s mobilem 124 minut denn. Ahonen definoval sedm specifickch vlastností mobilu jako sedmého masového média: 1. Je to první osobní masové médium. Nepjuje se. 2. První médium, které máme permanentn po ruce. Vt ina lidí ho má stále zhruba do jednoho metru od sebe 3. je vdy zapnut. Vt ina lidí ho nevypíná ani v noci. 4. má v sob zabudovan platební systém – skrze SMS a premium tarify 5. je jediné médium dostupne v moment „kreativní inspirace“. Kdy nás nco napadne nebo jsme neho svdky, mobil je nejrychleji „v akci“ 6. má pesné zpsoby, jak mit chování divák. Kad majitel mobilu má své unikátní identifikaní íslo (telefonní íslo) 7. zachycuje sociální kontext mediální konzumace. SMS pí eme nkomu, voláme nkomu, dárkov kupon peposíláme nkomu atd. Nkteré body se tkají vícemén jen one-to-one komunikace (nap. bod 7.), ale vt ina z nich je jako itá na míru internetu. K plnému rozvití potenciálu poteboval mobil práv vt í roz íení internetu v mobilních telefonech a nástroj, jak informace íit masov. První podmínka zaala padat kolem roku 2008, kdy se mobilní pipojení zaalo stávat standardem a nevyhnutelnou souástí novch telefon. Przkum M:Metrics (2008) ukazuje, e vlastníci telefonu Apple iPhone ho v tém 85 % pouívají ke tení zpravodajství nebo vyhledávání informací na internetu. To je vrazn rozdíl oproti ostatním „smartphonm“ (58.2 %) a nebo dokonce bnm telefonm (13.1 %). Aktivita

iPhone

jin smartphone

Vechny mobily

tení zpráv a informací pes web

84,8

58,2

13,1

Vyhledávání

58,6

37

6,1

Náv tva sociální sít i blogu

49,7

19,4

4,2

Vrazn vzrstá penetrace mobilního internetu i etnost jejího vyuití. Podle przkumu comscore se v USA pes mobilní telefon pipojilo k internetu alespo jednou za msíc 63,2 milionu uivatel (tj. zhruba 20.6 % populace), z toho 22.4 milion denn (35.4 % z uivatel mobilního internetu a 7.3 % procent z obyvatel USA). O rok díve byly údaje zhruba poloviní. Z 36.9 milion uivatel mobilního internetu (12 % populace) bylo 10.8 milion denními uivateli (3.5 % obyvatel USA a 29.3 % z uivatel mobilního internetu). Pibvá tedy nejen poet uivatel mobilního internetu, ale je t vraznji pibvá uivatel pravidelnch. Celkem 10 % majitel mobil v západní Evrop pipojili pes mobil k internetu a etlo zpravodajství nebo vyhledávalo informace. Sluba, která umonila snadné publikování na internetu pak vznikla v roce 2006 a proslavila se o dva roky pozdji. Takzvaná mikroblogovací sluba Twitter.com umouje lidem vytváet si jednoduché profilové stránky na adrese twitter.com/uivatelskéjméno a na n posílat pomocí SMS, mobilního webu, webu i desktopovch aplikací krátké zprávy o 48

maximální délce 140 znak. Ostatní u ivatelé mohou tyto zprávy odebírat (tj. „followovat“) a zobrazují se jim pak na úvodní stránce twitter.com i je mohou opt dostávat skrze SMS. Profily jsou pístupné i b nm, nepihlá enm u ivatelm a zprávy lze také agregovat na vlastních webech. Twitter a mikroblogy se ukázaly bt zajímavm nástrojem pro íení a zpracování informací. Vliv Twitteru si m eme rozdlit do ty oblastí: •

Twitter jako místo pro „obanskou urnalistiku“ B ní u ivatelé na Twitteru piná í své vlastní zprávy

•

Twitter jako dalí nástroj k í ení profesionálního zpravodajství Twitter je jednocestn kanál, kterm média mohou propagovat své lánky

•

Twitter jako nezpracovan materiál k anal ze V kvantech text b nch u ivatel jsou schované zajímavé informace. Novinái i ostatní u ivatelé je zde mohou „vydolovat“.

•

Twitter jako prostor pro diskusi a spolupráci Twitter je komunikaní nástroj, kde se redaktor baví se tenái a m e od nich získat cenné informace nebo zptnou vazbu.

Jeho síla a novum spoívá v kombinaci dostupnosti a rychlosti. Zatímco díve musel mít oit svdek zpravodajsky hodnotné události k dispozici poíta s wifi i jinm pipojením, aby mohl o události referovat, tak nyní mu postaí mobil, kter má s velkou pravdpodobností s sebou. A zárove m e reagovat rychleji – nemusí ekat na nabhnutí poítae a pipojení k internetu. Twitter a mobilní internet jsou tak s trochou nadsázky tiskárnou a distribuní sítí, kterou m e mít ka d oban neustále u sebe.

8.3.

Hyperlokální urnalistika




Velmi vrazn vliv má amaterizace a internet na zpravodajství z konkrétních geografickch oblastí. Dosavadní ti tná regionální urnalistika mla ti limity, které internet ru í: (Javrek, 2008) 1. Diktát minimálního nákladu Finanní náronost tisku vytváí tlak na prodejnost média. Média se nemohnou vyhnout nákladm na papír, tisk a distribuci, dal í velkou polo kou obvykle bvají náklady na redakní tm a chod redakce. V dsledku pak není mo né vytvoit zpravodajství zamené na nepoetnou cílovou skupinu (nap. malomsto), jeliko náklady by nebylo mo né pokrt. Internet tuto zát minimalizoval. Nic nestojí v cest médiím, které se zamí na lokalitu zamenou na malé území – pokud nemají ambici práci dlat profesionáln. 49

2. One size fits all Kad tená titnch novin dostává do rukou t vtisk. Existují sice regionální mutace, ale regiony jsou opt kvli finanním omezením pomrn velké. Noviny tak nemohou splnit pání tenáe, co by mlo v novinách bt. Regionální urnalistika na internetu me cílit hloubji: tená si me vybrat konkrétní ulici, ze které bude dostávat zpravodajství. Slovo regionální dostává zcela nov rozmr. 3. Participace obyvatel tenái regionálních web mohou snadnji a pímji pispívat na svj regionální zpravodjask web. tenái mohou na web nejen pispívat, ale mohou se zapojit i do moderace a hodnocení ostatních píspvk. Tyto aspekty zpsobily vznik nového mediálního formátu: hyperlokální urnalistiky. Termín není jednoznan ukotven, jeho pouívání se lií a nkteí autoi jej odmítají, nicmén ze vech pojm popisujících nov trend je nejastjí. Jeho hlavní aspekty jsou: • Malé území p sobnosti (není ovem pevn vymezena; me bt a na úrove zpravodajství z jediného domu) • Participaci obyvatel (obané jsou vhradními tvrci i spolutvrci webu) • U ivatelé webu jsou sou ástí té e komunity • Je íena pomocí internetu Hyperlokální zpravodajské servery mohou mít adu rznch podob. Lií se v míe otevenosti (kdo smí pispívat a kdo ne, jak jsou píspvky editovány), funknosti (jaké funkce web nabízí), ve vztahu k tradiním médiím (kdo je zizovatel), míe vlastní produkce (tvrci i agregátory), v nabídce funkcí (jednoduchá publikaní platforma i komunitní funkce) a v dalích ohledech. Koncept hyperlokální urnalistiky má své kritiky. Jednou z nich je tzv. Vmolov paradox Stevena Berlina Johnsona (2008). Ten íká, e vmol na silnici ped tenáovm domem je pro nj dleit, ale vmol o dva bloky dále, kam nejezdí, u ne. Pedstava, e zprávy lze posuzovat pouze podle geografické blízkosti je tak podle Johnsona mylná. Na zajímavosti zpráv pro tenáe se podílí vrazn více faktor. Napíklad pokud je vmol v tenáov ulici, vbec to pro nj nemusí bt podstatné, pokud není idiem. Geografická blízkost v tomto pípad vyvolává myln dojem, e zpráva musí bt dleitá. A naopak zpráva o vlakovém netstí ve vzdáleném mst by mla bt nerelevantní. Nicmén pokud ve mst bydlí nkdo z rodiny, zpráva náhle získá na zajímavosti. Hyperlokální urnalistika je ásten v konfliktu se standardním chápáním zpráv. asto jsou kritizovány jako triviální (pozvánka na masopust, reportá z divizního utkání), ale pro konkrétní komunitu jsou dleité. Rozdíl je v tom, e autoi a pispvatelé na weby hyperlokální urnalistiky neuvaují o svch textech primárn jako o novinovch zprávách. Své píspvky berou jako slubu komunit a snahu pedat sousedm novinky z okolí. éf webu everyblock.com, kter kombinuje koncept hyperlokální urnalistiky s databázovou

50

urnalistikou8, Adrian Holovaty k tomu ekl: „Máme velmi liberální definici toho, co je zpráva. Myslíme si, e je to nco, co se dje v sousedství.“ Pojem hyperlokální urnalistika opt nic neíká o produkních mechanismech webu: nnachází se na kále od sít geograficky spíznnch blog pes kombinace databází a map po centralizované weby s vlastní redakcí a profesionální produkcí. Weby hyperlokální urnalistiky se pomalu dostávají do zorného úhlu mediálních dom. Sí hyperlokálních web v roce 2007 spustilo britské vydavatelství Trinity Mirror, v roce 2009 spustil první dva hyperlokální projekty deník New York Times a v eské republice se letos rozjídí projekt firmy PPF Media „Na e adresa“.

8.4.

Vztah obanské urnalistiky k médiím

Tvrci a zastánci web obanské urnalistiky stejn jako veejnost má k tradiní urnalistice adu vtek. Nkteré z nich rezonují spoleností ji adu let a stály napíklad za vznikem hnutí pubic journalism i je t díve za zájmem o alternativní urnalistiku. Média nejsou vnímána jako dvryhodn zdroj informací, jeliko nenaslouchají svm tenám, a nebo dokonce slouí zájmm svch vydavatel a inzernet. Autoi pojí tradiní média s nelichotivmi pojmy a pízvisky. asté je referování o médiích s despektem jako o „MSM médiích“, neboli mainstreamovch médiích. (Profita, 2006) Následující tabulka vychází z dat Pew Research Center for the People & the Press (2007) a dobe ukazuje pokles dvry v média, kter vrcholil kolem roku 2002, nicmén nkteré dlouhodob vysoké hodnoty stále klesají nebo jsou z stále atypicky nízká. Jen 44 % respondent má pocit, e tisk ochrauje demokracii, 55 % respondent povauje média za zaujatá. 7/1985

2/1999

9/2001

11/2001

6/2002

6/2003

6/2005

7/2007

morální

54

40

40

53

39

45

43

46

nemorální

13

38

34

23

36

32

35

32

chrání demokracii

54

45

46

60

50

52

47

44

ohroují demokracii

23

38

32

19

29

28

33

36

Piná í pravdivé informace

55

37

35

46

35

36

36

39

lánky jsou asto nepesné

34

58

57

45

56

56

56

53

Dkladn zabraují zaujatosti

36

31

26

35

26

29

28

31

Jsou politicky

45

56

59

47

59

53

60

55

Zpravodajské organizace jsou






























































(


 
!  






 %

 
 
  




&


51

zaujaté Vysoce profesionální

72

52

54

73

49

62

59

66

Neprofesionální

11

32

27

12

31

24

25

22

U internetovch u ivatel je kritick postoj je t astj í. Celkem 68 % u ivatel má pocit, e médiím nezále í na lidech, o kterch pí í a 64 % je pova uje za politicky zaujaté. Dal í kritika míí na netransparentnost rozhodovacích proces v rámci gatekeepingu a redakní práce. Práv takové nejasnosti zpsobují pak zpsobují skandály jako je kauza Jaysona Blaira z The New York Times, kter si vymyslel adu lánk, ani by si toho redakce v imla. Atmosféry tehdej í spolenosti dobe zachycuje název lánku ze serveru popmatter.com „V e, co jsem poteboval vdt o urnalistice, jsem se nauil od Jaysona Blaira“. Blair nebyl chápán jako kolosální zkrat, ale souást systémového selhání urnalistiky. Amaterizace médií je podle jejích zastánc cesta, jak se podobnm lapsm vyhnout. Záchrann balíek obsahuje vt í transparentnost, posílení hlasu tená a zdroj. Velká oekávání a jist patos spojen s amaterizací lze vycítit napíklad v závru knihy We the Media Dana Gillmora (2004). Svou knihu zakonuje tímto zvoláním: „Vá hlas hraje roli. Nyní, pokud máíte co íci, mete bt sly et. Mete dlat své vlastní zpravodajství. My v ichni meme. Tak do toho.“ Amatéi a jejich zastánci té argumentují neschopností médií vasn reagovat na nové trendy a vyu ívat je. Ve své kritice pou ívání Twitteru pi zemtesení Paul Bradshaw z Birmingham City University pí e: „Toto je crowdsourcing bez editorského dohledu. Jak rychle by ostatn novináe napadlo pouít Twitterlocal s Google translation?“ (Bradshaw, 2008) a nará í tak na fakt, e novinái nejsou obvykle obeznámeni s novmi internetovmi nástroji (Twitterlocal je agregátor zápisk z Twitteru dle lokace u ivatele a Google Translate je umo uje pelo it z ín tiny do anglitiny). „Jak rychle by noviná na el nkoho, kdo mluví anglicky a byl zemtesením postien? Jak rychle by na el fotografii?“ Bradshaw zárove reaguje na klasickou vtku vi amatérm, e nepiná í v dy vrohodné informace, protiútokem: „Mainstreamová média mla rzné zprávy. RTE Irsko napsalo: ádné vrazné kody po zemtesení v ín. Ale britská Sky News informovala, e tyi dti byly zabity a pes sto zranno. Chinaview tvrdí, e ádné se budovy nezboily, ale australsk deník tvrdí, e ano.“ Se sílící krizí ti tnch médií a snahou médií hledat viníka ve vyhledávaích a amtérech také posilují nálady proti tradiním médiím ze strany nezávislch internetovch noviná i amatér. Tyto vtky míí na nepimen vliv médií na státní správu a jejich prote ování. Komentá dvou právník zastupujících mediální prmysl ve Washington Post (viz kapitola o ekonomickch námitkách profesionál k amatérm) vyvolal adu reakcí, které nejen e se sna ily vyvracet názory zmínné v komentái, ale zárove upozorovaly na samotnou existenci mediální lobby a absenci její protiváhy. (Sullivan, 2009) Nálady proti tradiním médiím pak s o to vt í intenzitou propuknou, pokud se odhalí njak jejich prohe ek. Kdy redaktorka New York Times Maureen Dowd zkopírovala jednu 52

vtu z blogu Talking Points Memo a neuvedla zdroj, stala se terem vrazné kritiky, která hraniila s virtuálním lynovním.(Owens, 2009) Konkrétní provinní zde bylo spí katalyzátorem nálad a petavilo se v komentáe o arogantnosti a nepouitelnosti tradiních médií jako takovch. Dobrm ilustraním píkladem je vrok známého bloggera Dave Winera: „Zpravodajsk prmysl se musí bu pochlapit, nebo zemít.“ Na druhou stranu, ást amatérské produkce se profesionalizuje a pibliuje tradiní urnalistice. Impulsem k tomu bylo zpístupnní prodeje inzerce b nm u ivatelm. Amaterizace médií tedy znamená nejen to, e kdokoli m e publikovat, ale i to, e kdokoli m e na textech vydlávat. Blogger integruje do ablony svého blogu kód generovan slu bou Google Adsense a o zbytek se postará firma Google. Bloggerovi se u blogu automaticky zobrazují reklamy a z ka dého kliknutí na ni má svj podíl. By reklamou na blogu se u iví jen zlomek tvrc, k její integraci jich pistoupilo vrazn více a drobné vdlky jim pomáhají pokrt náklady spojené s blogováním. Dle przkumu Technorati (2008) si 54 % blogger nkdy vydlalo pomocí blogování. Median roního vdlku iní 200 dolar. Akoli se reklamy zobrazují automaticky a autor blogu se o chod nemusí nijak starat, pesto je to vrazn rozdíl oproti tradiním médiím, kde jsou redakce a inzertní oddlení asto co nejpísnji oddlena. U blogu to neplatí: ka d je si redaktorem i mana erem inzerce zárove. V rámci nárstu popularity blog nutn do lo k vzniku skupiny velmi populárních a tench blog, jejich inzertní potenciál je ji vrazn. Bulvární blog Pereze Hiltona ml v roce 2008 198 milion zobrazench stránek msín a jen reklama na homepage vydlávala 54.000 dolar denn. O rok díve vydlával blog TechCrunch 240.000 dolar msín. Blogy zaaly vytváet své obdoby mediálních dom – nap. v záí vznikla komerní sí nkolika desítek tematickch blog Weblogs Inc., která jen na AdSense vydlávala a 3000 dolar denn. Po dvou letech byla prodána firm AOL za 25 milion dolar. Skupují se i blogy mezi sebou: GigaOm Network koupila blogy jkOnTheRun a TheAppleBlog. Sí blog PopSugar získala investici pt milion dolar a samostatn blog VentureBeat pijal investici 320.000 dolar. A blogy jsou i v hledáku velkch vydavatelskch dom: vlastník deníku Guardian koupil odborn blog PaidContent a související aktivity za 30 milion dolar. (Kiss, 2008) Mark Glaser (2008) tak ve svém lánku Rozdíly mezi bloggery a novinái se stírají víc ne kdy jindy dává tenám následující kvíz: 1. 2. 3. 4.

Kdo vyhrál Polk Award za investigativní urnalistiku? Kter newyorsk web má tyi editory, tyi reportéry a dal í dva v dob krize sháhí? Kdo práv zamstnal mladého bloggera, kter zrovna ukonil studium? Kter web v Silicon Valley edituje 80 % v ech píspvk, ne jsou pubikovány?

Odpovdi jsou pesn opané, ne by tená mohl oekávat. Novináské ocenní získal blog, redaktory nabírá blog, mladého bloggera zamstnaly New York Times a drazn editorsk pístup uplatuje blog.

53

éf washingtonpost.com Jim Brady tak, citován Glaserem, dochází k závru, e rozdíly mezi blogy a médii jsou den ode dne men í. Média vytváí vlastní blogy, najímají bloggery, snaí se pochytit subjektivnj í styl psaní a uí se odkazovat mimo svj vlastní web. Blogy naopak pibírají reklamu, profesionalizují se, institucionalizují a zaínají e it s tím související problémy, jako jsou napíklad etické kodexy.

8.5. Synergie amatér a vyhledava jako náhradního zdroje oproti tradiním médiím


Blogy se tedy staly alternativním zdrojem informací. Nicmén problémem publikování na internetu není jeho faktická monost, nbr nalezitelnost. V tomto ohledu jsou dleitou souástí ekosystému internetové vyhledavae. Za situace, kdy zpravodajská média njakou informaci nepublikují (a u proto, e nevyhovuje zpravodajskm rutinám, nebo proto, e se píí novináské etice), amatéi jejich roli mohou zastoupit. V kombinaci s internetovmi vyhledavai se tak informace stává snadno nalezitelnou. Kdy byl v roce 2004 v Iráku zavradn americk oban Nick Berg, zpravodajská média pinesla informaci o události, informovala i o existenci videa se záznamem vrady, ale na video ani neodkázala, ani jej nenabídla. V ten moment vznikl nov informaní etzec: (Javrek, 2004)

54

Nutno dodat, e v dnení dob by ji etzec asto mohl b t kratí, jeliko vyhledavae se nauily lépe integrovat videa do v sledk vyhledávání a tená by mohl teoreticky najít video i bez mezikroku v podob blog. Role tradiních médií ale zcela nemizí. V tomto pípad cel proces zaínal práv u nich. I za jin ch situací je jejich role t ko zastupitelná. Dobe to lze ukázat na pípadu v povdi redaktora TV Nova Jiího Dlabaji, kter byl proputn kvli nevhodnému videu zveejnnému na blogu. Na protest proti jeho proputní vznikly amatérské stránky chrochro.7x.cz. Zdroje návtvnosti první den po sputní webu byly rozvr eny takto:

Jeliko vyhledavae nestihly dostaten rychle zareagovat a jeliko amatérské servery nemly takov vliv, zcela dominantní byla role odkaz z masov ch médií. Mezi deseti nejdle itjími odkazy (odkazy, které pivedly nejvíce návtvník) byly sice jen tyi z profesionálních médií, ale ty inily 95.85 % návtvnosti. Situace u zdroj návtvnosti blogu Jiího Dlabaji byla zcela jiná: blog má svou tradici, je indexován vyhledavai a nabízí i jednoduché klíové slovo, pomocí kerého lze blog najít („Dlabaja“). Média tak hrála v razn ni í roli.

55

Dle itost internetovch vyhledává v nalezitelnosti obsah je tak velmi zásadní. V tomto ohledu je zajímavé, e amatérsk obsah si ve vyhledavaích asto vede lépe ne obsah produkovan mediálními domy. V roce 2002 uzavel slavn blogger Dave Winer dlouholetou sázku s éfem New York Times Digital Martinem Nisenholtzem. Téma sporu znlo: „Ve vyhledávání pti klíovch slov i frází reprezentujících pt nejdle itj ích zpravodajskch událostí roku 2007 v Googlu budou weblogy v e ne web New York Times.“ (Rose, 2008) Winerv argument znl, e profesionální novinái nejsou odborníky v oblastech, o nich pí í, a proto budou bhem pti let peválcování zapálenmi amatéry. „Kdy vidím, jak Timesy pokrvají oblasti, v nich jsem expert, a zoufale se mlí, íkám si, jak m asi informují o oblastech, v nich jsem nováek,“ pí e Winer. Winer sázku nakonec vyhrál, nicmén sám uznává, e rozhodlo spí e mno ství zptnch odkaz (jeden z rohodujících faktor v tom, jak vyhledavae adí weby), kterch New York Times získal mén, jeliko lidé neradi odkazují na obsah za „placenou zdí“ (web NY Times byl tou dobou ásten zpoplatnn a ásten zdarma, av ak vy adoval registraci). Dal ím argumentem bylo, e samotné New York Times neumo ovaly indexování celch svch lánk vyhledavai. Blogy byly na lep ím míst ve tyech pípadech a neusply pouze v jednom pípad. Zajímavé bylo, e je t lépe se dailo jinému typu amatérské produkce: otevené encyklopedii Wikipedia. (Rose, 2008) zpráva

blog

NY Times

Amatérsk obsah

Komerní obsah

Incident ve Virginia Tech

10.

26.

1.

2.

Hypoténí krize

10.

2.

1.

2.

Válka v Iráku

5.

24.

1.

3.

Cena ropy

38.

172.

38.

1.

56

ínsk export

3.

57.

3.

1.

Jeliko podíl náv tv z vyhledava je velmi vrazn – NY Times v roce 2006 uvedly, e je to a 30 % i více (Lohr, 2006), agentura Hitwise v téme roce odhadovala poet tená digg.com z vyhledava na 63 % (Prescott, 2006) – vyhledavae mají velkou symbolickou moc a rozhodují o tom, jak velké pozornosti se amatérské produkci dostane.

9. Vztah profesionál k amatérm


Vztah médií a noviná k amatérské urnalistice je vrazn komplikovan a mísí se v nm vrazné pochyby s vysokmi oekáváními. Opakují se zde stejné typy postoj jako u kadé technologické inovace. Jak ve své práci ukázala Martijntje Smits (v interpretaci Ton Zijlstra, 2003), spolenost vdy ambivalentn reaguje na novinky. Reakce lze shrnout do ty trend: eliminace, adaptace, asimilace a adorace. Smits svou teorii ukazuje na vztahu spolenosti k „monstrm“. My si zkusíme aplikovat tuto teorii na amatérskou produkci: Eliminace (Zabijte monstrum) dle Smits: spolenost monstrum nepijímá, zatracuje, zabíjí. Odmítá mu dát místo ve spolenosti. Eliminace amatér z pohledu médií: Amatérská produkce zapleveluje internet nadprodukcí, kvalita a dvryhodnost je nízká, amatéi nabourávají postavení profesionál a ohroují kulturní stát. Píklad: Andrew Keen a kniha The Cult of the Amateur: How Today's Internet is Killing Our Culture. Adaptace dle Smits: spolenost monstrum akceptuje jako reálnou existenci, ale nebere je jako souást svého druhu. Adaptace z pohledu médií: Amatérská produkce není nebezpená, je zábavná, pro nkoho zajímavá, ale rozhodn to není urnalistika a neme se s ní kvalitativn srovnávat a naopak urnalista neme napíklad blogovat. Píklad: éfredaktor Hartford Courant v roce 2003 poadoval zru ení soukromého názorového blogu redaktora kvli obavám o zachování nezávislosti a novináské integrity. Asimilace dle Smits: spolenost pijímá monstrum jako vzvu. Snaí se jej peuit, ale zárove mní i sebe sama.

57

Asimilace z pohledu médií: Amatérská producke má svou hodnotu a me urnalistiku obohatit. Píklad: Média vytváejí tenáské blogy a dal í platformy pro produkci uivatelského obsahu. Pro-am urnalistika. Adorace (Obejmutí monstra) dle Smits: protipól eliminace – obavy nahrazuje fascinace a nad ení z toho, co monstrum iní monstrem. Adaptace z pohledu médií: urnalistika je nedokonalá, teprve amatérská urnalistika a open publishing mohou naplnit ideál transparentní urnalistiky a demokratizec médií. Píklad: na úrovni institucí se nevyskytuje. Na úrovni noviná: odchod od profesionální urnalistiky a vznik novh amatérskch a open-publishing projekt.

Profesionálové a média mají k amatérské produkci dv hlavní oblasti vtek: ekonomické a profesn-etické.

9.1.

Ekonomické námitky

Poet zamstnanc médií klesl bhem dvou let o patnáct procent a v Británii zaniklo bhem sedmnácti msíc sedmdesát lokálních deník. Poet Amerian, kteí tvrdí, e pedchozí den etli noviny, klesl od roku 1994 z 58 % na 34 %. Spolu s nejistm ekonomick modelem tak vzniká nov tlak na kvalitu internetové urnalistiky a kvality informací na internetu obecn. Amatérská innost a snadnost kopírování na internetu jsou chápány jako jeden z motiv, které ohroují ekonomické postavení ti tnch médií. Tento názor vychází ze zji tní, e blogy mohou bt vnímány jako parazitická kultura, která by bez tradiních médií nemla materiál k debat. Napíklad przkum Stephen D. Reese, Lou Rutigliano, Kideuk Hyun a Jaekwan Jeong (2007) ukázal, e 47,6 % v ech odkaz z estice vznamnch americkch politickch blog vede na weby mainstreamovch médií, piem 84.2 % odkaz byly isté reference a citování lánku a nikoli napíklad jejich zpochybování. Kritika se ubírá napíklad k autorskému zákonu a jeho souasné bezzubosti ohledn chránní „horkch novinek“. Právníci a lobbisté vydavatelského prmyslu Bruce W. Stanford a Bruce D. Brown strun navrhli pt zákon, které by mohly uchránit tradiní urnalistiku. Jeden z nich se zamuje na ochranu takovch zpráv. Agregátory jako Google News a filtrovací servery jako Slashdot.org podle nich sice neporu ují copyright a nekopírují pímo obsah zpráv, ale pesto si berou „vnitnosti“ zpráv a podávají je po svém. (Stanford – Brown, 2009) Jeff Jarvis (2009) jim oponuje a upozoruje, e není moné postihovat nkoho za pepublikování fakt, by mají njakého prvního mediátora. „Napíklad fakt, e GM 58

propustili jedenáct set dealer, je prost fakt ... Nem ete m soudit za to, e jsem se to dozvdl v novinách a informaci zopakoval.“ Potebu regulace toku zpráv vyjádila i tisková agentura Associated Press ve svém sporu s webem All Headline News. Odvolává se pitom na soud z roku 1918 v nm AP alovala International News Service za to, e systematicky pebírá její zprávy. Soud jí dal tehdy za pravdu s tím, e INS poru ila práva AP. Tuto obranu podle tehdej ího soudu lze pou ít pouze proti konkurenci a pouze po dobu, dokud má zpráva komerní hodnotu. (Mullin, 2009) Mark Deuze (2009) také upozoruje, e sílící amaterizace médií neznamená pouze vznik „Lidí Díve Známch Jako Diváci“, jak aktivním tenám íká Jay Rosen, ale i „Lidí Díve Známch Jako Zamstnanci“ – rst konkurence oslabuje pozici novináskch odbor a novinái musí stále astji dlat innosti, které pvodn nemli mezi svmi povinnostmi.

9.2.

Profesn-etické námitky

Oteven pístup k pubikování samozejm zvy uje riziko zneu ití, omyl a dal ích problém t ko sluitelnch s urnalistickou etikou. Kritika amtérské produkce je velmi rozsáhlá, a tak se ji pokusíme seskupit do nkolika oblastí a piadit konkrétní píklady a spory.

9.2.1. Dodrování urnalistickch postup Gatewatchingov princip obanské urnalistiky se nesetkává v dy s pochopením novináskch profesionál. Bval redaktor Globe & Mail Jack Kapica vytká obanské

urnalistice píli nou závislost na mainstreamovch médiích, málo vlastního zpravodajství a absenci vlastních citací. Amatérm té vytká míchání objektivního a subjektivního zpravodajství a tvrdí, e to spolenost akceptuje pouze proto, e je obanská urnalistika v pozici opozice a alternativy. V pípad, e by se stala mainstreamem, stala by se terem stejné kritiky jako urnalistika tradiní. (Hogg, 2009) Paul Knox ze School of Journalism v torontské Ryerson University nepova uje ani za reálné, aby amatéi njaké standardy dodr ovali. Spolenost podle nj funguje na delegaci inností na základ dvry. A tak jako si lovk obvykle nestaví sám dm, tak si ani nestaví sám zprávy. (Hogg, 2009) Nesouhlas s nedodr ováním novináskch pravidel na blozích asto vyplyne v debatu na téma „jsou blogy urnalistika?“ Jak ale vyplvá z v e zmínné debaty o mlhavosti a íe definice blogu, na otázku není mo né odpovdt. Sama otázka je toti patn polo ená a dala by se pirovnat k otázce „Jsou lidé novinái?“ U drtivé vt iny blog urnalistika není (opakovaná) innost, nbr (píle itostná) událost. Zda lze konkrétní blog i text na blogu pova ovat za urnalistiku, závisí pedev ím na definici urnalistiky samotné. V debat v poadu PBS uvedla Joan Connell z MSNBS, e 59

bloggei nejsou novinái, jeliko mezi autora a tenáe zde nevstupuje ádn editor. (Lasica, 2003b) Pokud bychom pítomnost editora pova ovali za nedílnou souást urnalistiky, blogy by tém bez vjimky v tomto testu neobstály. Pokud bychom vzali za typick projev blogu filtrování informací, zveejování odkaz na zajímavé lánky a jejich komentování, pak je rozhodující, zda souástí definice

urnalistiky musí bt pvodnost informací. McNair definuje urnalistiku takto: „Jak koli vytvo en text v písemné, zvukové nebo vizuální podob, kter je publiku p edkládán jako pravdivé oznámení nebo záznam jisté, a dosud neznámé (nové) skute nosti existující v sou asném spole enském svt.“ (McNair, 2004) Takto postavená definice bez komentáe nedává mnoho prostoru pro spekulace o tom,

e by blogování ve smyslu anotovaného gatewatchingu mohlo bt urnalistikou, jeliko nenabízí dosud neznámé skutenosti. V dal ím popisu pak McNair ov em uvádí, e „ urnalistické vyjádení musí bt také nové, ne-li v piná ench skutenostech, pak alespo v jejich interpretaci (i podání),“ ím jednoznanost soudu relativizuje. Pesto je ale standardním vvodem (Bruns, 2005), e vt ina blogování a obanské urnalistiky spadá spí e pod publicistiku a za urnalistiku lze pova ovat pouze konkrétní projevy, konkrétní nahodilé akty urnalismu.

9.2.2. Pravdivost informací Absense editor, institucionálního tlaku (riziko vpovdi) a nízk práh pro vstup zvy ují riziko, e informace od amatér nebudou pravdivé, a u úmysln nebo neúmysln. Server obanské urnalistiky vlastnn televizní stanicí CNN „iReport“ byl napíklad zneu it k roz íení dezinformace o infarktu editele firmy Apple Stevea Jobse. Taková mylná informace mla za následek pokles ceny akcií a potenciáln mohla tedy bt i finann motivována. (Javrek, 2008b) Na tuto námitku se objevují ti protiargumenty. První upozoruje, e v rámci amatérské produkce není dle itá faktická pravdivost konkrétního textu na blogu. Pravda má vyplynout a z kontextu, po zkorigování dal ími diskutujícími. Editorem amatér tedy není jedinec, ale celá (blogo)sféra a nedje se ped publikováním, nbr po nm (viz komentá tvrc Slashdotu o neovování informací). Druhá mo ná reakce upozoruje, e omylnost amatér není o nic vzácnj í ne omylnost noviná. M.G.Siegler (2008) to ukazoval na pípadu, kdy tradiní média myln informovala o cen mobilního telefonu iPhone na základ spekulací z internetu, a chybu neodhalila dostaten rychle. „Máme tedy mainstreamová média, která pubikují domnnky jako zprávy, a to navíc den poté, co byly vyvráceny.“ A tetí mo ná reakce ukazuje, e i amatérská produkce umí za jistch podmínek dosahovat stejnch kvalit jako práce profesionální (viz porovnání mezi encyklopediemi Wikipedia a Britannica).

60

9.2.3. Dvryhodnost tvrc a anonymita Vt ina publikaních systém pro amatéry neovuje jejich identitu a dovoluje jim zvolit si jakékoli u ivatelské jméno. tenái tak nemají jistotu, zda nejsou obtí klamu. Napíklad na mikroblogovací síti Twitter vznikla ada fale nch út rznch celebrit. Nkteré se tváí jako pravdivé, jiné jsou psané ve snadno rozpoznatelné nadsázce a jiné jsou jen fanou kovské úty, které sbírají informace o svém objektu zájmu. Stránka twitter.pbwiki.com se v tom sna í udlat ásten poádek a analyzuje, které profily celebrit jsou pravé a které fale né. Fale n úet mají politici (Barack Obama, John McCain a Richard Nixon hned po dvou), hudebníci, televizní postavy, podnikatelé i teba planety. To vede k tomu, e celebrity v seznamu doporuovanch út si obas pidávají do názvu popisky slovo „real“ (prav), aby bylo zejmé, e se nejdná o vtip (nap. úet THE_REAL_SHAQ basketbalisty Shaquillea O‘Neala). Efekt je samozejm zpochybniteln, proto e napíklad úet fale ného Kevina Rosea ( éfa slu by digg.com) se jmenoval realkevinrose. Kvalita fale nch út m e v nkterch pípadech ovlivovat i d v ru v tradi ní média, pokud se za n nkdo vydává. Napíklad jeden z nejpopulárnj ích kanál na Twitteru „cnnbrk“ nezalo il nikdo ze CNN. Byl to neoficiální úet, nad kterm CNN nemla ádnou kontrolu. Zalo il jej u ivatel James Cox pro svou vlastní potebu: chtl zpsob, jak dostávat zásadní zprávy na mobilní telefon. (Seward, 2009) Cox naprogramoval skript, kter pevádl oficilání emaily CNN do Twitteru. Kanál nesl název cnnbrk – jako to zkratky pro „CNN Breaking News“. Kanál tedy nenabízí v echny zprávy CNN.com, nbr jen ty, které by mly bt „breaking news“. Cox na svj projekt odkázal ze svého osobního útu, ale jinak se o propagaci nijak nestaral. Pesto ml u v únoru 2009 230.000 fanou k. Oficiální úet CNN ml v beznu 2009 jen 34.000 fanou k. V dubnu 2009 pekroil úet cnnbrk hranici milionu odbratel. Teprve v dubnu 2009 se Cox dohodl se CNN, úet stanici penechal. Dá se pedpokládat,

e vt ina odbrtel cnnbrk netu ila, e lo o neoficiální mikroblog. CNN tak mohla elit kritice za Twitter úet, jeho obsah nemohla ovlivnit. Napíklad vinou technické závady se „blesková“ zpráva o zemtesení v Kalifornii v ervenci 2008 objevila na Twitteru s ptihodinovm zpo dním. Za to se CNN dokala od u ivatel hlasité kritiky a posm k,

e zprávu zásadní dle itosti, o které se v ichni baví, CNN piná í s tak vraznm zpo dním. Cox v rozhovoru také prozradil, e cnnbrk obas podával matoucí informace kvli limitu 140 znak. Do zprávy na Twitteru se tedy asto neve la njaká zásadní ást (nap.: „nikdo nebyl zrann“) a zpráva vyznla nepimen dramaticky. (Sevard, 2009) Anonymita tvrc znamená i náchylnost na zneuití ze strany firem a institucí. Tato taktika, které se íká astroturfing9, se sna í vyu ít pedpokladu, e píspvky od „obyejnch lidí“ jsou pijímány s vt í dvrou a rozhodn s vt í dvrou ne tatá prohlá ení od firem.




























































&





  
#




"



  
  
%$




61

Taktiku pouila napíklad PR agentura Bison & Rose ve své kampani pro SOB, kdy na blozích iDNES.cz, Lidovky.cz a Denik.cz vytvoila ti fale né blogy fiktivních studentek, v nich propagovaly ideu mikroplatebních systém, kritizovaly konkurenci SOB a nakonec uvítaly nov mikroplatební systém SOB. (Javrek, 2008c) Amatérská produkce tak sice znamená nové monosti vt í transparentnosti médií, ale zárove i prav opak. Kritika míící na nedvryhodnost amatér má jednu slabinu, a tou jsou reálná oekávání uivatel. tenái amatérskch web se asto rekrutují ze sociálního grafu autora, a tudí se jedná bu o jeho pátele nebo pátele pátel. Przkumy ukazují, e informacím ze sít pátel máme tendenci dvovat více ne informacím od mediálních institucí. Tento efekt potvrzuje napíklad vzkum tmu Leysiy Palen z University of Colorado. Tm zji oval, kde hledali obyvatelé jiní Kalifornie informace v dob velkch poár. Tém kad desát dotázan uvedl, e pouil slubu Twitter.com. To dokazuje, e pro ást populace by mikroblogy mohly bt opravdu dleitm zdrojem informací. Z dal ích vsledk vyplvá, e sociální sít mohou v pípad krizí poskytnout lep í informace ne tradiní média, a nebo si to alespo uivatelé myslí. (2008) Przkum ov em není stoprocentn reprezentativní, jeliko zkouman vzorek obsahoval spí e technicky zku enj í obyvatele. Reáln pomr uivatel Twitteru tak je bezpochyby ni í.

9.2.4. Obchodní zájmy amatér


I tvrci publikující pod pravmi jmény mohou mít problémy se stetem zájm. Amaterizace médií dává monost publikovat i novináskm zdrojm a firmám, tedy jedincm a institucím se svou vlastní vraznou agendou. Blog TechCrunch byl napíklad opakovan kritizován za stet zájm zpsoben napíklad tím, e hlavní tvrce Mike Arrinton je investorem v nkolika firmách. Jeho vysvtlení situace ukazuje velké rozdíly oproti tradiní urnalistice: „TechCrunch je cel postaven na insiderskch informacích a stetu zájm. Jediná cesta, jak se dostávám k informacím, je ta, e tito podnikatelé a investoi jsou mí pátelé. Opravdu mám tyto lidi rád a chci, aby uspli. Oni to vdí, a proto mi ví více ne tradiním médiím. ... Tradiním médiím se to nelíbí. Nesná í fakt, e se dostanu k informacím, ke kterm se oni dostat nemohou. A proto e vládnou silnou zbraní, svmi publikacemi, budou tu zbra neustále pou ívat, aby se pokusili zniit TechCrunch a jemu podobné blogy.“ (Arrington, 2006) Amatérská publicistika se s tím vyrovává za pomoci piznání k zaujatosti („disclosure“). Pod zápisky, které se tkají témat, v nich je autor njak osobn i profesn angaován, jsou tenái obvykle informováni o potenciálních stetech zájmu (piem slovo obvykle je nutné zdraznit s tím, e ctní tchto pravidel není ani spolehlivé, ani vynutitelné). Rozdíl vystihl David Weinberger, kdy kritizoval lánek Wall Street Journal o stetu zájm u blogger v pípad firmy FON. WSJ napsal: „Ale tato malá firma získala publicitu i z jiného zdroje: od vlivnch komentátor na internetu, kteí pí í své blogy, vetn nkterch, 62

kteí mohou bt v budoucnu kompenzováni za poradenství FON.“ Dle Weinbergera by správná varianta mla znít: „Ale tato malá firma získala publicitu i z jiného zdroje: od vlivnch komentátor na internetu, kteí pí í své blogy, piem kad z nich na svém blogu zmínil, e jsou leny vboru porac FON, a vt ina také zmínila, v em vidí slabiny FON.“ (Weinberger, 2006) Pedev ím vlivné blogy mají asto navíc i svou speciállní stránku vnovanou autorovi a jeho stetu zájm. Stránka Jeffa Jarvise s podobnm upozornním ( 

 
 
 ) má bezmála osm tisíc znak. Tyto taktiky jsou ov em obvyklé u vlivnch a polo-profesionálních i profesionálních blog. Neregulované prostedí internetu dává mo nost i opanm trendm, jakm je napíklad web PayPerPost.com, kde si bloggei mohou získat firmu, o ní napí í recenzi za peníze. Souástí podmínek pitom zpoátku nebylo, e autor musí tenáe upozornit, e je za lánek zaplacen, co vyvolalo obavy o korumpování blogosféry. (Jarvis, 2006b)

9.2.5. Náchylnost k íení panik Slabinou otevench systém je náchylnost k íení nepravdivch informací a panik. V pípad mikroblovacích slu eb pak navíc i absence kontextu vyplvající z omezené délky textu. Jevgenij Morozov se to sna il ukázat na pípadu praseí chipky a její medializace na Twitteru. „Twitter pidává do procesu píli mnoho umu: oproti vyhledávacím frázím, které jsou obvykle motivovány pouze touhou zjistit více o tématu, píli mnoho konverzací na Twitteru o praseí chipce je motivováno snahou dlat to, co dlají pátelé a nebo získat vt í popularitu.“ (Morozov, 2009) Nará í tak na to, e Twitter u ivatele informuje, jaká témata jsou na Twitteru zrovna nejpopulárnj í. Informace je propojena s vyhledáváním na Twitteru, tak e u ivatel si m e hned i peíst, co lidé pí í. To aktivní u ivatele motivuje k tomu, aby se k tématu také vyjádili a byli více na oích. Morozov navíc upozoruje, e tená, kter by zprávy pijímal jen pes vyhledávání twitteru by získal velmi patn obraz skutenosti. Cituje aktuální vsledky vyhledávání a matoucí zprávy jako: „Dávejte si pozor. Praseí chipka není jenom v Mexiku. 8 pípad v USA. Prase = nejíst.“ Nebo: „Pi pandemii panlské chipky 1918-19 se v na em mst hromadila mrtvá tla jako díví, íkal dda. PRASEÍ CHIPKA = NEBEZPEÍ“. Morozov dodává, e za takovch situací skoro lituje smrti broadcastingu a prioritizování názor expert. Ethan Zuckerman z Berkman Center pomocí poítaového skriptu monitoroval hustotu relevantních klíovch slov na Twitteru. Vsledkem bylo, e téma praseí chipka opravdu Twitter zahltilo. V násleudjící tabulce je seznam frází spojench s praseí chipkou a procentuální zastoupení ze zcela v ech aktuálních zápisk na Twitteru. 63

1.003 % flu 0.794 % swine 0.171 % swineflu 0.143 % #swineflu 0.055 % #influenza 0.005 % #flu 0.004 % gripa (Zuckerman, 2009)

9.2.6. Reáln pínos Efekt obanské urnalistiky se asto v médiích pehání ve snaze vymyslet líbiv píbh. Zmínná studie Kennedy School ukazuje, e blogy nedonutily odstoupit politika Trenta Lotta, pouze donutily média, aby se ke kauze vrátily. (Scott, 2004) Dal í oblíben mtus zní, e web OhmyNews „zvolil“ v roce 2003 nového korejského prezidenta, co zase vyvrací vzkum Mary Joyce. (Joyce, 2007) Mikroblogovací sí je zase asto chápána jako nástroj kvalitních a novch informací nap. v pípad zemtesení v ín v roce 2008. Text Kaisera Kuo ukazuje, e na míst nebyl Twitter nijak revoluní: „Celou dobu, co jsem twitteroval, má ena byla na instant messagingu a mla otevené diskusní foru, a MSN Live. Také monitorovala zpravodajské portály. Nemám pocit, e jsem ml njakou informaci, kterou ona nemla.“ (Kuo, 2008) Potenciál i limity Twitteru ukazuje i zemtesení v Kalifornii tého roku. První informace o nm se opt objevila na Twitteru, v tomto pípad devt minut ped zpravodajstvím tiskové agentury. Prvenství Twitteru je sice nezpochybnitelné, ale zato se nabízely dal í otázky. Chris O’Brian z blogu MediaShift Idea Lab upozoruje, e informaní hodnota samotnch twít byla velmi omezená. První twít íkal pouze „Zemtesení“, druh znl „holy shit earthquake in so cal“. O’Brian ukazuje, e zpravodajství tamních lokálních deník bylo nepostradatelné. „Latimes.com ml 5.6 milion pageviews oproti obvykl m tyem milionm. A otázka ‘Cítili jste to?’ na diskusním fóru pitáhla více ne tisíc komentá. ... První zprávu mli trnáct minut po první zpráv na Twitteru. Také mli velmi rychle mapy, ivé video a tisíce komentá. Je to psobiv v sledek a také pipomenutí, e kdy se stane velká událost, lidé se stále obracejí na web sv ch lokálních novin.“ (O’Brian, 2008) Potenciál mikroblog O’Brian neshazuje, pouze ho trochu koriguje: „Je v poádku, e Twitter není skvl na ve. Co je dle ité, je, e je velmi siln v jedné oblasti: breaking news. Buduje vtí zpravodajsk ekosystém, kter snad zlepí celkové zpravodajské pokrytí a tok informací pro vechny.“ Omezen vliv amatérskch médií je objektem zájmu kvli krizi médií ti tnch. Howart Kurtz ve svém komentái napsal: „Lokální televize nejspí neodhalí neestného starostu tak, jako to dokázal Detroit Free Press. Bloggei nejspí neodhalí tajné vznice CIA.“ Pro amatérskou produkci nachází pochopení, ale za situace, kdy noviny umírají, potebuje urnalistika vt í impuls a náhradu, ne kterou dle Kurtze nabízejí amatéi. (Kurtz, 2009) 64

9.2.7. Vbr témat Vbr nejpopulárnj ích videí na YouTube nám ukazuje, o jaké materiály mají u ivatelé nejvt í zájem. Problém spoívá v tom, e tradiní gatekeeping umo oval médiím pedkládat tenám i obsahy, které jsou podle editor dle ité, ale tenái by je sami nevyhledávali. Internet sám o sob je médium s vraznm personalizaním potenciálem. Amatérská tvorba se dle kritik více zamuje na populární témata a opomíjí ta mén zásadní. Krik Mastin ve své eseji uzporouje, e videa, která jsou na youtube úsp ná, jsou ta, která na krátkém prostoru doká í zkombinovat nkolik vraznch emocí: zábavu, ok, dojetí. Veejnost tak ztrácí ochotu naslouchat témat, která pro n nejsou zajímavá. (Mastin, 2009)

9.2.8. Trivialita a nadprodukce S blogy a amatérskm obsahem je spojena vtka, e relevantní a zajímav obsah tvoí jen zlomek produkce. Ten je vinou „zaplevelení“ t ko dohledateln. Tato vtka vi amatérm není nová. Nap. u Lipovetskyho m eme íst o amatérskch rádiích následující kritiku, která by mohla vyjít i dnes (a také jí podobné vycházejí): „Doba postmoderní je posedlá informacemi a (sebe)vyjádením. Svou osobnost údajn vyjadujeme prací, ‘kontakty’, sportem i koníky, tak e záhy u neexistuje innost, která by se nepynila nálepkou ‘kulturní’. Není to u ani ideologická zále itost, n br masová aspirace, jejím nejnovjím projevem je pozoruhodné bujení nezávisl ch rozhlasov ch studií, svobod nch radiostanic. Ka d z nás je disk okej, hlasatel, moderátor: jen si puste velmi krátké vlny, a zaplaví vás píval hudby, útr kovit ch eí, rzn ch rozhovor, vyznání a kulturních poad, v nich se ‘chopí slova’ region i obec, mstská tvr i omezené skupinky. Je to neb valá demokratizace slova: ka d je vybízen, aby do rozhlasové stanice zavolal, ka d chce nco íci na základ své nejsoukromjí zkuenosti, ka d se m e stát hlasatelem a promlouvat k ostatním. Ale i zde je to jako u nápis na zdech kol nebo v mnoh ch umleck ch skupinách: ím víc se lidé vyjadují, tím mén toho mají co íci, ím víc se propaguje subjektivnost, tím anonymnji a prázdnji psobí. Tento paradox jet posiluje skutenost, e tento píval slov vlastn nikoho nezajímá – jist s nezanedbatelnou v jimkou samotného tvrce nebo mluvího. Práv to je narcismus: vyjadování ehokoli, pednost komunikace jako to innosti ped povahou sdlení, lhostejnost k obsahu, hravé pohlcování smyslu, komunikace bez úelu a bez publika, jejím hlavním píjemcem je sám mluví.“ (Lipovetsky, 1998)

9.2.9. Rozdíly v podmínkách pro práci Jak ukazuje Wilson Lowrey, byrokratizace ka dého povolání posiluje profesi vi jejím rivalm. (Lowrey, 2006) V pípad urnalistiky nachází následující objektivní kvality mluvící 65

v její prospch: 1) Pen ní kapitál. Bloggei se nemohou zúastovat asov náronch, ale pro novináe dle itch akcí jako jsou zasedání zastupitelstva. Jsou tak závislí na práci noviná. 2) Vztah s institucemi. Jeliko se novinái tchto akcí zúastní, udr ují profesionální vztah se zdroji informací. 3) Dlba práce. 4) Sankce. Kvalitu novináské práce zvy uje tlak, kter na novináe je v podob pokut za profesní pochybení. 5) Stratifikace práce. 6) Legitimita vi zdrojm a reklam. Zjednodu en eeno, instituce budou radji ztrácet as s médii s masovm dopadem ne s amatéry. 7) Právní ochrana. 8) „Spojení s aparátem“ –

urnalistika má pod kontrolou média, která reflektují práci médií, je spojena s akademickou pdou, tiskoví mluví jsou asto bvalí novinái atd. Mezi nevhody urnalistiky pak patí: 1) velká propustnost mezi nenovinái a novinái. Absence licence a cechovních organizací s velkm donucovacím vlivem. 2) komerní tlak a z nj vyplvající pracovní kompromisy. 3) poteba velkch publik, 4) technologické zmny propustnost je t zvy ují. 5) média jsou stále je t v zajetí svch starch rutin a produkních cykl, které nejsou pln pizpsobené internetovému prostedí. Nevhody vyplvají ze ty hlavních omezení, jimi jsou a) poteba masového dosahu, b) poteba produkce velkého mno ství lánk, c) poteba oekávatelnosti a bezpeí, d) poteba standardizovaného vrobního procesu. Vyplvají z nich tyi faktory vedoucí ke zranitelnosti: a) vyhbání se stranickosti dává prostor bloggerm, b) opou tní témat nezajímavch pro dostaten velké publikum dává prostor bloggerm, c) tendence preferovat hlasy elit dává bloggerm prostor stát se hlasem lidu a zvy ují odcizení mezi noviái a tenái, d) obtí nost zpracovávat specializovaná a komplexní témata. Lowrey upozoruje, e nkteré bloggerské a amatérské taktiky a nástroje mohou profesionálové pou ívat a e lze oekávat jejich ko-optaci. Ta probíhá ve tech úrovních: novinái pou ívající nástroje a platformy pro amatéry, redakce vyu ívající nástroje a platformy pro amatéry a konen pizvání amatér ke spolupráci a jejich zapojení do zpravodajského procesu.

10.2. Jak redakce vyuívají nástroje pro amatéry Média, a u hnána fanou ky participace v rámci svého tmu, touhou po inovaci nebo ekonomickmi motivy, se sna í vyu ívat nové trendy ve svj prospch. Detailní analyzování v ech taktik od podcast pes wiki po Facebook by vydalo na samostatnou knihu. Nicmén v pístupu médií lze nacházet jisté shody, a tak si taktiky m eme ukázat na konkrétní slu b, v na em pípad mikroblogovací síti Twitter.com. Nejsnaz ím stupnm zapojení médií do v ech novch technologií je v dy tzv. „shovelware“, tedy automatické peklápní titulk z pvodní platformy na platformu novou. Tato taktika je obvykle kritizována jako nedocenní nové technologie jako to samostatného média, které vy aduje jin pístup. Píkladem je shovelware v poátku online urnalistiky, kdy deníky ist peklápla texty z ti tné verze na web, ani by je jakkoli pizpsobovali. (Foust, 2005) 66

Shovelware na Twitteru vypadá tak, e automatick systém peklápí titulky (zdrojem je obvykle RSS kanál webu) na profil média na Twitteru a dopluje je odkazem na web média a plné znní lánku. Jedním z kritik je Jeremy Rue z Knight Digital Media Center: „Ka d m e dostávat titulky v RSS tece. Publikování titulk maí komunitní potenciál, kter Twitter nabízí. Twitter je o tolik více ne jen jednoduchá teka titulk“ (Rue, 2008). Novinái Scottu Karpovi se zase nelíbí, e média odkazují jen na svj server a vedou tak monolog, atypick pro komunikaní platformu a étos participaní urnalistiky. „Doká ete si pedstavit jedinou OSOBU, kterou sledujete na Twitteru a která nedlá nic jiného ne e odkazuje na své vlastní blogové zápisky? Tak lidé Twitter nepou ívají a kvli tomu se Twitter neproslavil.“ (Karp, 2008b) Dal í z dvod, pro se toto pouití nedoporuuje, je píli ná frekvence zápisk. Zpravodajské severy publikují nkolik zpráv za hodinu a bnému uivateli Twitteru by tak „vytapetovali“ úvodní stránku (tj. situace, kdy v echny zápisky na úvodní stránce pihlá eného uivatele pocházejí od jednoho autora, kter svou nadprodukcí pebije v echny ostatní a vystrnadí je tak do archivu). Shovelwareová taktika má ov em i své vhody. Vedení takového útu je innost asov zcela nenároná a automatická. Jakmile redakce systém automatického peklápní nastaví, tém se o nj nemusí starat. Kad odbratel na Twitteru je tak bonus navíc a ni í poet odbratel je tak jen nevyuitá píleitost, u ní není jisté, zda by se ekonomicky vyplatila. Shovelware taktika má navíc skryt potenciál v optimalizaci pro vyhledavae. Redakce se ji nauily správn vym let titulky pro web, aby obsahovaly dleitá klíová slova a titulkm se tak dailo ve vyhledávaích. Pokud média peklápjí své titulky na Twitter, vyhledavae je indexují zvlá . Za jistch okolností tak mohou média mít na úvodní stránce vyhledávání dva své odkazy. Jeden na regulérní zpravodajství, druh na Twitter, které pak opt odkazuje na regulérní zpravodajství. Tento bonus získal napíklad server sme.sk. Pi vyhledávání slova prasacia chrípka byly na vsledcích vyhledávání v google.sk dva odkazy na sme.sk resp. twitter.com/denniksme. Taktiku showelvare pouívá v eské republice tisková agentura TK, resp. její dceinná spolenost Neris na útech z rodiny server eskénoviny.cz. Jejich nejúsp nj í úet ceskenoviny_cz nabral bhem pti msíc jen 85 odbratel. Zajímavé je, e TK vnovala zpráv o spu tní Twitter kanálu i tiskovou zprávu. A to v dob, kdy nebylo zejmé, kolik uivatel Twitter v esku pouívá. Odhadnout bychom to mohli na zhruba pt set (v listopadu 2008). TK si je vdoma, e souasná podoba není upln ideální. Jií Majstr z TK spu tní okomentoval takto: „Nyní jsme v testovací fázi – sna íme se zjistit, co je nejlep í a zkou íme mít mí a mí tch zápisk, které jsou tak trochu hatmatilka ne ádná, smysluplná zpráva. Tu íme také, e bude poteba vytvoit dal í kanál jen pro ty nejdle itj í zprávy.“ (Majstr, 2008) Spu tní sluby odvodnil temi argumenty: •

Zv ení náv tvnosti 67

•

Pohodlnj í tení serveru (pro u ivatele, kteí Twitter pou ívají a kteí jsou tenái server TK)

•

Bt mezi prvními u inovací

Existují ov em shovelware úty, které mají masovou náv tvnost. Úet NYTimes má 706.305 odbratel. Na hran shovelware út je i zmínn úet cnnbrk. Ten ov em neodkazuje na v echny lánky, ale pouze na nejdle itj í zprávy“. Vznikl i speciální twitter úet BreakingNews, kter je pilotním projektem chystaného webu, jen má velmi rychle nacházet zásadní události z mno ství zdroj na internetu. Twitter úet sleduje 270.467 u ivatel. Jak rozpoznat ozvlá  dle ité zprávy vhodné k peklopení na Twitteru e í napíklad deník Orlando Sentinel. Texty peklápjí, „pokud si ekneme: wow, tohle je nco, co bych chtl vdt hned te (smrt nkoho slavného, uzavírka frekventované silnice, rozsudek v dle itém procesu, velká novinka od lokální firmy jako je Disney).“ (Tenore, 2007) Cestou k omezení mno ství publikovanch odkaz je krom selekce dle dle itosti i vbr dle konkrétní rubriky, eho vyu ívají nap. New York Times (pro kulturní rubriku) nebo Tden.cz pro svou rubriku mediální.

68

10.3. Jak novinái vyuívají nástroje pro amatéry


Vt ina inovací v online urnalistice obvykle vzejde od konkrétních noviná. Nejsou natolik svázáni hierarchií jako média a mají men í potebu zohledovat pouze zájmy média, jsou více ochotni komunikovat a ne nej vysílat a navíc psobí pro u ivatele autentitji. Napíklad Twitter byl vybudován jako publikan-konverzaní nástroj. Od zaátku poítá s tím, e lidé zde budou nejen „vysílat“, ale i interagovat: souástí systému je polo ka „replies“ (reakce) a systém té umo uje posílání neveejnch pímch zpráv („direct messages“). Tady nekd m e bt dvod, pro se asto na Twitteru daí více novinám – jednotlivcm, ne celm redakcím. Lze oekávat, e lidí chtjí komunikovat zase pedev ím s lidmi a ne institucemi. Je to vidt na píkladu serveru Lupa.cz. Ten má na Twitteru 369 odbratel, zatímco jeho éfredaktor Patrick Zandl jich má 652. B nm novinám pomáhá i fakt, e se zapojují do debat mezi u ivateli Twitteru a asto recipron sledují své odbratele. Úty médií toto obvykle nedlají, co je vnímáno jako jist druh arogance a neochoty naslouchat. Paul Bradshaw toto v zaátcích Twitteru glosoval: „Bu te souástí konverzace. (Noviná) Martin Stabe má 114 tená, publikace, pro kterou pí e, jich má 66. Mo ná je to proto, e Martin sleduje 92 dal ích u ivatel, zatímco jeho noviny jenom dva (a oba jsou lenové redakce).“ (Brashaw, 2007) Ne Twitter spustil slu bu „doporuovaní u ivatelé“, adoví novinái dokázali konkurovat celm slavnm redakcím. Je t ped pl rokem ml noviná Jim Long o 750 odbratel více ne New York Times. Nyní je ji situace neporovnatelná. Long není Twitterem doporuován a vyhoupl se na necelch 30.000 odbratel. Doporuované NY Times pekroily hranici sedmi set tisíc odbratel. Novinái necítí takové nutkání pou ívat Twitter jako shovelware a dochází zde k intenzivnj ímu vyu ívání Twitteru: k pvodnímu zpravodajství a ke spolupráci s u ivateli. Twitter jako místo pro íení vlastního zpravodajství pou ívá napíklad zku en americk noviná Ron Sylvester, jen pokrvá soudní procesy pro The Wichita Eagle a Kansas.com. Své poznatky ze soudních síní posílá pímo z nich rovnou na Twitter. „Koncem prvního procesu jsme dostávali spoustu reakcí od tená. Lidé íkali, e sed li v práci a znovu a znovu naítali stránku, aby dr eli krok s d ním,“ ekl Sylvester webu Beatblogging.org. (Thornton, 2008) Sylvesterovy reportá e pes Twitter se natolik ujaly, e je Kansas.com zaal automaticky peklápt na svj web. Velmi sledovan soud s pachateli vra dy tnáctileté thotné dívky Chelsea Brooks získal i svj zpravodajsk speciál, kde byly na jednom míst zprávy a lánky o soudu, základní informace, infografika a Sylvesterovy zápisky z Twitteru. Sylvester pova uje Twitter za lep í nástroj ke zpravodajství ze soud ne jakm je televizní penos. Twitter toti po u ivateli nevy aduje, aby dní sledoval neustále. Zápisky jsou dostupné i zptn a tenái tak nic neunikne. Zatímco od videopenosu divák nesmí odejít, pokud nechce ztratit ni. I online archivy nenabízí takov komfort, jeliko se v nich 69

he vyhledává. „Tradiní tit ná média to tak trochu vrací do hry,“ tvrdí Sylvester. (Thornton, 2008) Novinái také obas pou ívají nová média k posílání zpravodajskch materiál, pokud nemohou tenáe dostaten informovat pes web média. Redaktor tiskové agentury Thomson Reuters Andrew Heavens na Twitteru informoval o stelb poblí americké ambasády v Chartúmu. Korespondent BBC Robert Peston informoval o krachu banky Northern Rock na svém blogu. Taktiku „twitter / blog first“ v pípad potí í vyu ívají i média. Kdy je web kvli závad, pírodní katastrof, útoku i velkému zájmu nedostupn, média pou ívají amatérské nástroje k íení svch text. Tdeník Santa Barbara Independent pou íval Twitter pi po árech v Kalifornii v srpnu 2008. Kdy hackei napadli deník SME, redakce publikovala lánky na adrese denniksme.blogspot.com. Tent web vyu ila i pi sthování redakce. Velmi astou taktikou noviná na Twitteru je vyu ívání odbratel jako „poradního tmu“ pro tvorbu lánk. Novinái se ptají u ivatel na jejich zku enosti, názory nebo jim dávají mo nost vymyslet otázku na chystané interview. (Luchsinger, 2008) Tuto taktiku zaaly vyu ívat i redakní úty. Úskalí i potenciál komunikace na amatérskch platformách dobe ukazuje píbh vyu ití Twitteru americkm deníkem The Austin American-Statesman. Deník a jeho redaktoi mají celkem 51 út na Twitteru a na webu http://www.statesman.com/news/content/standing/twitter.html zárove doporuují 28 lokálních u ivatel. Dne 15. dubna 2009 se na Twitteru zaala íit informace o údajném ozbrojeném útoku v Austinu. Deník Statesman nejdíve zprávu zkopíroval, ale pak ji zaal postupn revidovat. Postup Statesmanu pro el nkolika fázemi: 1. Zkopírování nepravdivé zprávy 2. Zpochybování zprávy 3. Debata s publikem Ve v ech fázích ml také funkci „zesilovae“ sdlení. Svm zhruba 7700 odbratelm piblí il zajímavé zprávy od da ích u ivatel. as

uivatelské jméno

odb ratel

8:42 p.m

adammorehead

305

http://twitpic.com/3c1x2 - Unnamed gun man on top of Apple Bar. První nepravdivá informace: mu má b t ozbrojen. Odkaz vede na fotografii, která jen zachycuje policejní vozy (útoníka ne), ale zvyuje autenticitu textu. 8:49 p.m.:

btunk:

7

There‘s a man with a gun on the roof of Apple Bar downtown?! Snipers everywhere and a 70

lot of cops. What!? 9:09 p.m.:

Scottland:

426

Apparently man is holding people hostage at gunpoint at the Apple Bar, reason for cops at 4th and Colorado Objevuje se druhá nepravdivá informace: mu dr í rukojmí 9:17 p.m.:

statesman:

7787

SWAT team at Apple Bar downtown – man with gun on roof (+ odkaz na blog, odkaz ji nefunkní) Médium prvn informuje o události a pejímá nepravdivou informaci o zbrani 9:18 p.m.:

vixos:

7

15 ppl held by a gunman at the Apple Bar Rozvíjí se nepravdivá informace: 15 rukojmí 9:23 p.m.:

DtotheRyver

593

Was just parked at 4th and Congress – scary as hell hearing a gunman on top of Apple Bar holding hostages...glad I made it home. 9:28 p.m.

MegaJustice:

405

Hostages taken at The Apple Bar in downtown Austin. http://twitpic.com/3c4kw Dalí zápisek, kde fotografie zvyuje autenticitu tvrzení, které nedokumentuje. 9:39 p.m.:

statesman:

RT @Adammorehead http://twitpic.com/3c1x2 - Unnamed gun man on top of Apple Bar. Statesman „retwítuje“ (slangov vraz pro upozornní na jinou zprávu na twitteru tím, e ji u ivatel zkopíruje a na zaátek napí e RT jako „retweet“ a jméno pvodního autor) první zprávu. Zapojuje se tak do konverzace s dal ími u ivateli Twitteru, ale opt opakuje nepravdivou informaci. 9:40 p.m.:

statesman:

Anyone else have pics/info from the Apple Bar area? Statesman pechází v crowdsourcing: vyzvvá ostatní followery, a posílají své materiály. 9:55 p.m.:

DtotheRyver:

And found his way on roof of Bar. Police are pushing people out of line of fire. The man is said to have a gun. 10:03 p.m.:

MegaJustice:

Snipers deployed at the Apple Bar. We are right across the street. Hostage situation gets worse. This shit just got REAL. 10:03 p.m.:

statesman:

Update: No confirmation on whether man at Apple Bar is armed. Nearby clubs not evacuated První skeptická zpráva od Statesman – zpochybuje, zda má mu zbra 10:04 p.m.:

statesman:

RT @caniszczyk: View by Trulucks http://twitpic.com/3c64e 71

10:19 p.m.:

statesman:

I see people on Twitter calling this a „hostage situation“ at the Apple Bar. We have NOT been told that by police. Statesman zpochybuje i druhou ást zprávy: existenci rukojmí 10:22 p.m.:

erinnthered

30

@statesman saying that hostage situation not confirmed, but people on the scene are saying otherwise. Komunita si zaíná v ímat aktivit Statesmanu. Nedohledáno

catagator

152

@statesman the police officer who was interviewed on fox said the person was by himself. No hostages! 10:23 p.m.:

statesman

RT @catagator The police officer who was interviewed on Fox said the person was by himself. No hostages. Statesman peposílá dál upozornní u ivatele na jin zpravodajsk report. Zárove vynechává zmínku, e je to tak trochu kritika statesmanu (tedy zpráva adresovaná pímo jim) 10:30 p.m.:

statesman:

Our reporter was just told by police that the man at Apple Bar not a danger to anyone else; police not sure he has a gun. 10:30 p.m.:

MaliceBlackhart

39

@statesman Truly appreciate the responsible reporting. Thank you for informing us of what you have and HAVE NOT heard. Komunita pozitivn reaguje na zpravodajství Statesmanu. 10:30 p.m.:

Misssparky

124

At silouette and down the street at apple bar someone just got shot. I found out bc one of the waiters here has a friend that wrks there. Stále se ov em objevují nové dezinformace: stelba a zranní 10:35 p.m.:

Simplygreg

88

@statesman so the story is there is just a dude at the Apple Bar? U ivatel si z absurdní situace dlá legraci: celá pvodní zpráva Statesmanu se postupn rozpadla a nezbylo z ní tém nic. 10:35 p.m.:

Erintheread

A tale of two tweets: @misssparky someone just got shot; @statesman man not a danger to anyone else & not even sure he‘s armed. Hmm 10:41 p.m.:

statesman

@erinnthered That‘s what police on the scene are saying. 10:43 p.m.:

Ydwright

3

It is over at the Apple Bar in #austin, he is coming down the ladder ... 10:47 p.m.:

statesman 72

(I‘m checking to confirm) RT @ydwright: It is over at the Apple Bar in #austin, he is coming down the ladder .. Statesman u pedem varuje, e zpráva není ovena, ale pesto ji publikuje. 10:54 p.m.:

bmenoza

289

This explains why streets downtown were taped off tonight (via @statesman): „... man at Apple Bar is armed...“: http://budurl.com/8dha 11:01 p.m.:

statesman:

The situation at the Apple Bar is over, our reporter confirms. 11:05 p.m.:

rmendoza86

76

@statesman damn twitter gives a whole new realm of „on the scene reporting“ Prbh zpravodajství Statesmanu ukazuje na nkolik potenciálních problém: 1. Na amatérskch platformách se snadno íí dezinformace. 2. Média jim také podléhají. Dezinformaci vrazn roz íí a dodají jí dvryhodnosti. 3. Ani vyvrácení dezinformací neznamená, e jim bude konec (ne kad odebírá a te v echny relevantní zápisky) 4. asov tlak (od první zprávy Statesmanu po poslední uplynulo 104 minut) redakci nutí publikovat neovené informace (by s upozornním, e ovené nejsou)

10.4. Pro-Am urnalistika, crowdsourcing a crowdfunding Kolem roku 2007 se zaalo stále astji mluvit o novém konceptu: pro-am urnalistice. Ta je jakmsi kompromisem mezi participaní urnalistikou a public journalism. Je postavena na spolupráci novináe a amatér a je zejmé rozdlení rolí (noviná vs tená), av ak oproti public journalism mají tenái vt í kontrolu, spolunastolují agendu a více ovlivují vsledn tvar lánku. Jejich postavení je rovnoprávnj í. Otevená spolupráce profesionál a amatér me bt jednorázová resp. asov ohraniená (konkrétní crowdsourcingov projekt), trvalá (specializovan projekt zamující se na pro-am urnalistiku) a nebo postavená na sdílení prostedk, nástroj a pozornosti (tenáské blogy).

10.4.1. tenáské blogy Média byly vdy ásten platformou pro amatérskou produkci: a u pepublikováním dopis redakci, organizováním fotografickch a literárních soutí nebo na internetu zpístupnním diskusí pod lánky. Monost publikovat na privilegovaném míst ov em dlouho chybla. Idea se objevila a na konferenci BloggerCon v dubnu 2004. Na podzim se pak zaaly objevovat první tenáské blogy: v deníku Le Monde (pro pedplatitele) a ve slovenském deníku SME. 73

tenáské blogy nejsou klasickm píkladem pro-am urnalistiky, protoe spolupráce je velmi volná: média a tenái sdílejí zázemí, texty se stetávají (nap. peklápním do ti tné verze), ale nespolupracují na konkrétním jednom textu. Problémy s kontrolou uivatelskch obsah média e í zapojením série filtr, které texty a autory postupn „cídí“ a pomáhá redakci nalézt a proteovat texty, které povaují za zajímavé pro tenái i poteby redakce. Filtr v pípad blog.respekt.cz vypadá napíklad takto: 1. U ivatelsk filtr. První filtrace probhne u tím, e se uivatel rozhodne udlat si blog práv na blog.respekt.cz, co moná nco vypovídá o jeho preferencích 2. Identifika ní filtr. Autor blogu neme vystupovat v anonymit. 3. Registra ní filtr. Registrace není automatická. Zájemce o blog musí uvést dvody, které jej k zaloení blogu vedly a nartnou téma. Podle uvedench informací se správci subjektivn rozhodují, zda blog schválit i ne. 4. Podmínky slu by. Blogger se zavazuje k dodrování kodexu sluby. V pípad poru ení me médium pistoupit k sancím (zablokování pístupu) 5. Pístup na homepage blogovacího serveru. Dle svch interních kritérií se správci sluby rozhodnou, zda se texty budou zoborazovat pouze na blogu autora (jmeno.blog.respekt.cz) nebo i na homepage (blog.respekt.cz) 6. VIP status. Vybrané autory redakce doporuuje pidlením statusu VIP, kter jim dává pár uivatelskch práv navíc (diskusní fóra, e-mail, slevy) a zárove jim propjuje vt í autoritu a nap. odkaz na blog z homepage blog.respekt.cz 7. Redak ní doporu ení. Správci vybírají obzvlá  zajímavé texty do rubriky respekt doporuuje, která je umístna v pravém horním rohu blog.respekt.cz 8. Pístup na respekt.cz. Vybrané texty redakce odkazuje z homepage respekt.cz 9. Reputa ní systémy. V tídní text pomáhají i otevené ebíky náv tvnosti a karmy (hodnocení o kvalit text z pohledu tená) 10. Peti t ní a dal í propagace. Redakce vybrané texty pebírá do ti tného ísla. Pípadn autory jinak propaguje: úastí v online rozhovoru, vydáním ti tného vbru atd. tenáské blogy se bhem dvou let staly standardní souástí zpravodajskch server, tvoí vznamnou ást jejich náv tvnosti, staly se „generátorem“ zajímavch text i pispvatel.

10.4.2.

Crowdsourcing

Pro-am urnalistika je pojem oznaující veejn pístupnou a vdomou spolupráci novináe a publika. Noviná publikum zapojí do nkteré fáze zpravodajského procesu (re er ování, reportování atd.) a i publikum si je vdomo, e spolupracuje za novináem s cílem pomoci v tvorb lánku. Iniciátorem nemusí bt noviná, ale i nkdo z publika. Související pojem s pro-am urnalistikou je crowdsourcing. Termín je spojením slov crowd a outsourcing a oznauje tedy delegování ásti práce na dav. Ani to není úplné nóvum: tradiní souástí rádií jsou upozornní na místa, kde policie mí rychlost jízdy, piem tipy 74

volají redaktorm kolemjedoucí idii. Internet tuto innost ov em m e za pomoci kolaborativních nástroj zjednodu it a uinit transparentnj í. Jednoduchm star ím nemediálním píkladem crowdsourcingu je web gasbuddy.com, kde se idii informují o cenách beznínu. Média zaala s crowdsourcingem intenzivnji experimentovat v roce 2006 a jedním z hlavních iniciátor bylo vydavatelství Gannett. Jejich deník The News-Press ve Fort Myers na Florid oslovil tenáe s prosbou, a jim pomohou zjistit podezele vysoké úty, které úad rozeslal obanm za opravu infrastruktury v okolí. Experiment skonil sní ením ceny o 30 % a rezignací jednoho zastupitele. (Howe, 2006) Deník The Enquirer ze Cincinatti zase vyzval obyvatele, a posílají redakci zprávy o problémech pi volbách. V echny zprávy pak pevádl do lánk a integroval do interaktivní mapy. Velkm crowdsourcingovm úspchem jsou projekty bloggera Joshuy Micaha Marshalla. tenáe zapojil do analyzování obsáhlého materiálu od vy etovací komise ke skandálu ministra spravedlnosti Albert Gonzalese. Na pidru eném komunitním blogu TPM Muckracker k jeho hlavnímu blogu TalkingPointsMemo se objevila vzva: „Josh a já jsme zrovna debatovali, jak se pro v echno na svt doká eme proklestit temi tisíci stránek, kdy nám to do lo: nemusíme. Na i tenái nám pomohou. ... Toto diskusní vlákno bude na e centrála pro tídní hromady dokument.“ (Kiel, 2007) Projekt vedl k rychlému odhalení zajímavch detail a skonil rezignací ministra a udlením vznamné novináské ceny George Polk Award Marshallovi. Hlavní vtka vi crowdsourcingu (krom obvyklch a ji zmínnch vtek vi dvryhodnosti informací) se objevila v pípad crowdsourcingu u deník firmy Gannett. Za maskou participaní kultury se ve skutenosti skrvá snaha u etit na novináích. Takové obavy vyslovili napíklad redaktoi Indianapolis Star a lze je také vytu it v novj ích pracech Marka Deuzeho. (Deuze, 2008) Crowdsourcing ov em není zcela levná zále itost, jeliko vy aduje moderaci. O její dle itosti se pesvdil deník Los Angeles Times. V roce 2005 zpístupnil jeden komentá z vydání na wiki platform. Kdokoli jej tedy mohl editovat. Po dvou dnech musel bt experiment uzaven, jeliko byl napaden „vandaly“, kteí komentá ustavin mazali a nahazovali pornografií. Projekt selhal kvli nkterm logickm nedostatkm (komentá byl nabídnut ve wiki formátu, kter je postaven na dosahování neutrálního úhlu pohledu – viz kapitola o amaterizaci editace) a kvli chybjící kontrole a nízkému dohledu nad stránkou. (Mayfield, 2005) Z crowdsourcingu se jinak zaíná stávat pevná souást taktik online urnalistiky, jak ukazuje napíklad fakt, e redakce webu ProPublica v beznu 2009 pijala novou posilu na pozici „editorky distribuovaného zpravodajství“. S crowdsourcingem experimentuje také web spot.us, vítz grantu od Knight Foundation. Projekt pidává ke crowdsourcingu i crowdfunding, tedy finanní participaci tená. tená m e navrhnout téma lánku a eká, kter noviná se jej ujme. Svou prosbu podpoí nezávaznm píslibem finanní investice, kterou je do lánku ochoten vlo it. Pokud novináe téma zaujme (m e pijít i se svm tématem), pepí e jej do námtu („pitch“), kter ve strunosti na webu pedstaví a sna í se pesvdit ostatní, aby také pispli. Po adovaná ástka vzniká v rámci mantinel stanovench tvrci spot.us. tenái mohou na vznik lánku pispívat mikroplatbami v rzné v i, av ak maximáln mohou pispt 20 % 75

celkové ástky, aby si nikdo nemohl lánek koupit. V moment, kdy se vybere dostatek penz (alespo 80 %), noviná zane na svém lánku pracovat. tenái se mohou pihlásit, e jsou ochotni novinái pomoci a stát se souástí jeho tmu. Text dostane pidlen editor a po jeho schválení je text zveejnn pod licencí CreativeCommons. lánek si me také „odkoupit“ jiné médium, pokud zaplatí alespo 50 % z ástky, a potom získá exkluzivitu.

11.

Zmna zpravodajského procesu




Participace publika, gatewatching, tenáské diskuse a vrazná zptná vazba dle Jeffa Jarvise vrazn zmnila zpsob produkce lánku. Podle Jarvise (2008) byl díve proces (s velkou dávkou zjednodu ení) trojstupov:

Vydáním lánku cel proces obvykle koní a redaktor se pesune k novému tématu a na zaátek nového cyklu. Nyní je to proces vrazn "obnaenj í": jednotlivé fáze jsou vícemén veejné a podléhají zptné vazb:

76

Autor nalezne svm osobním gatewatchingem téma, zmíní jej v diskusi se tenái nebo se jich zeptá na jejich zku enost / názor, rozhovory poízené pro lánek vyzpovídaní celé zveejní, lánek je vydán, rozhbá se jím veejná debata (v komentáích i na blozích), zmny jsou do lánku pidány a dal í vvoj událostí a reakce zpsobí vznik následujícího lánku. Jedná se tak svm zpsobem o nekonen proces. Jak podotká Paul Bradshaw, stírá se i rozdíl mezi sbrem a publikováním informací. Pokud se noviná na nco zeptá na Twitteru, pak zárove sbírá informace, ale zárove u je to innost veejná a dohledatelná – u se nacházíme v publikaní a distribuní fázi. Mní se i chápání dialogu. "Pro profesionální urnalistiku je dialog nco, co se dje ‘tam venku‘ a je reprezentováno urnalistikou, a nebo se dialog dje uvnit urnalistiky (v textetch produkovanch urnalisty). V obou pípadech jsou innosti noviná neutrální vi vstupu dialogu." (Bruns, 2005) Zatímco ve svt internetového publikování je aktér dialogu vrazn více a dialog není závisl na mediaci profesionálními novinái. Zacyklená produkce lánku je podle Grahama Meikleho o úrove v e ne konept "interaktivity". Podle Meikleho je interaktivita nov zpsob konzumace médií (interaktivita jako to vbr z pedvybranch mo ností, vbr variant), zatímco projevem produsers a tvorby médií je spí nehotovost a nekonenost produkce. (Bruns, 2005) "Zprávy se posouvají z pozice novinásko-centrické, komunikované jako monolog a primárn lokální k pozici divácko-centrické, souásti mnohonásobné komunikace a mikrolokálnosti," tvrdí Boczkowski (2004). To ov em vyvolává nové dilema pro média. Kde v novém informaním etzci mohou stát? Mohou pijmout Jarvisv model a odhalovat mediální produkci? By k tomu spolenost dle Jarvise nevyhnuteln smuje, nkterá média si tuto taktiku pímo zakazují interními pedpisy. Kodex redaktor Wall Street Journal z kvtna 2009 má mimo jiné tyto dva dle ité body: • Nechte nae lánky, a mluví za sebe. Nerozebírejte, jak jste na lánku pracovali, jak byl napsán a jak editován.

77

• Nemluvte o láncích, které nebyly vydány, setkáních s redaktory i zdroji, kterch jste se zúastnili nebo se jich zúastnit chystáte, i rozhovorech, které jste vedli (Strupp, 2009) Nov interní pedpis se setkal s vraznou kritikou jako krok zabraující vt í transparentnosti a jako fakticky zákaz nkterch inovativních publikaních a kolaborativních projekt jako je napíklad crowdsourcing, kter logicky nelze provádt, ani by autor neprozradil téma lánku a nehovoil o nm. Bradshaw ukazuje vliv amaterizace ve svém Modelu pro newsroom 21. století (Bradshaw, 2007). Internetové zpravodajství se podle nj bude zamovat na dv polarizující vlastnosti: rychlost a hloubku. V prbhu pokrvání zprávy se pozornost média pesune od prvního k druhému a zárove posiluje role u ivatele: (1) nejdíve nabídne upozornní pes mail, sms, twitter a dal í platoformy. Následovat bude (2) nárt, kde nabídne základní informace. Nárt m e mít i formu zápisku na blog. Poté následuje klasíck (3) lánek a (4) kontextové informace (s velkm vyu itím hypertextu). (5) Analza se sna í o reflexi události a poítá se zapojením externího u ivatelského obsahu – zprostedkování informací z blogosféry, diskusních fór atd. (6) Interaktivita zapojí do reflexe tenáe konkrétního média – skrze wiki i fóra. A nakonec pichází (7) personalizace, která pom e tenái odebírat dal í zprávy tkající se tématu.

Diamant dle Bradshawa ukazuje ti zásadní posuny: (1) od informaní chudoby k informaní pesycenosti, (2) od svta, kde instituce a stát potebují média, ke svtu, kde mohou íit

78

informace sami a (3) ke svtu, kde i publika mohou nacházet zdoje sami a sami mohou informace vytváet. Anga ovanost publik dává za vznik distribuované urnalistice, která dle Bradshawa znamená, e pomocí jedné slo ky (obsahu) budujete slo ku druhou (komunitu). Dal í vliv amaterizace médií na urnalistiku spoívá ve vt ím zapojení noviná do distribuce. Role byly díve vrazn oddlené: noviná se o distribuci a na vjimky a malá média nestaral. Nyní nejen e média mají pod svmi lánky tlaítka, ktermi lze texty doporuit do slu eb jako digg.com i del.icio.us, ale navíc sami své lánky vkládají, aby tenái nemusel vyplovat ádné informace a u jen dávali hlas. Zárove tak zajistí kvalitu a lákavost titulku a perexu v sociálních médiích. Souástí zapojení do distribuce je i fakt, e novinái jsou koleni v optimalizaci pro vyhledávae a jsou vedeni k tomu, aby byly titulky pro vyhledávae atraktivní a text tak získával nové tenáe mimo web. K vt í motivaci má pomoci i to, e nkterá média odmují novináe na základ potu tená jejich lánk. Taktika je zatím velmi ídká, proto e vyvolává kontroverze a etické problémy (zvy uje riziko, e novinái budou spamovat; zvy uje riziko bulvarizace lánk). Velmi intezivn tento system pou ívá profesionální sí blog Gawker, v men í míe (bonusy za jisté mno ství petení) i dal í media (nap. Lupa.cz).

11.2. Média jako spojníky mezi zdroji a tenái Jak upozoruje Kovach a Rosenstiel, píchod "Kultury kombinovanch médií" znamená zmnu v postavení zdroj informací a subjektm zmínnm ve zpravodajství. (Bruns, 2005) Zdroje si mohou budovat vlastní publika (napíklad skrze odborn blog) a v pípad kritiky ze strany médií mají svou vlastní platformu, kde mohou pedlo it svj úhel pohledu. Nové publikaní nástroje pro zdroje i tenáe znamenají tlak na novináskou práci i dle Brashawa a profesionální novinái dle nj ji nemohou fungovat jen jako pevad obsahu od zdroj ke tenái.(Bradshaw, 2007) Na druhou stranu, role noviná se oproti oekáváním nezmen uje a tak vrazn. Dolo it to lze na píkladu sporu Jiího Dlabaji s TV Nova. Jií Dlabaja ml svj blog, kde mohl vyjádit své názory na kauzu. Existence blogu mu v tomto rozhodn pomohla na dvou úrovních: - informace z blogu citovala média referující o sporu - ást tená pi la na blog pímo a peetla si autentické znní Dlabajovy polemiky. Nicmén poet tená jeho blogu byl zaprvé nepomiteln s mocí média, které jej skandalizovalo, a zadruhé byla tenost do znané míry závislá na potu a kvalit hypertextovch odkaz z masovch médií.

79

12. Amaterizace médií jako (ne)disruptivní technologie V amaterizaci médií byly v dy vkládány velké nadje tch, kteí pova ovali profesionální média za nedemokratická a pod vlivem svch skrytch i veejnch agend. Ukazuje se ov em,

e amaterizace médií nutn neznamena i jejich demokratizaci. Takovch prození a kritik zná historie adu. Napíklad hnutí public journalism bylo na jednu stranu chápáno jako úkrok od komerní mediální produkce smrem k produkci více zamené na poteby a práva tenáe – obana, na druhou stranu bylo kritizován jako poloviaté e ení a jako skryt trojsk k, kterm se hegemonie sna í inkorporovat kritické hlasy. „Public journalism neodebírá samotnm novinám kontrolu nad zprávami a nic v public journalism neodebírá moc od noviná i korporací, pro které pracují... Pou ívání ‚my a oni‘ stále zstává, aby popisovalo rozdíl mezi novinái a obany. ‚My‘ jsou profesionální novinái, zatímco ‚oni‘ jsou anga ovaní obané vyprávjcí píbhy tmto reportérm a editorm. Takov noviná je tedy jinmi slovy stále gate-keeper.“ (Bruns, 2005) Axel Bruns v tomto ohledu pova uje participaní urnalistiku za dslednj í, jeliko více rozbíjí tradiní novináské rutiny a bez úasti u ivatel – nenoviná by byla zcela nemyslitelná. Bruns zmiuje Woodv test u ivatelské participace, kter zní: vypadal by obsah webu jinak, kdybyste si odmysleli participaci uivatel? Zatímco tradiní zpravodajské weby by se nezmnily, kdyby tenái nemohli nijak interagovat (tenáské diskuse, ankety a podobné formáty nejsou dostaten vrazn rys), tak weby jako slashdot.org by bez u ivatelské interakce vypadaly zcela jinak a zbylo by z nich torzo. Je ov em otázka, do jaké míry slou í nové technologie k íení názor men in v tradiních médiích podreprezentovanch a do jaké míry naopak posilují homogenii elit. Jak bylo eeno, napíklad mikroblogovací sí Twitter neslou í jen amatérm a b nm u ivatelm, ale i firmám, celebritám i médiím. Nkterá média získala na Twitteru velké publikum a velk podíl na tom má i samotn Twitter. Slu ba toti nkteré úty u ivatelm pímo doporuuje. Motivace je pochopitelná: aby byl Twitter zajímav pro u ivatele, musí zde mít u ivatel co íst a bt ten. První problém se sna í Twitter e it tím, e nabídne nkteré úty „do zaátku“. Pravdpodobn aby byl obsah lákavj í, Twitter se sna í nabídnou úty lidí, které nov u ivatel zná. Dosahuje tím ov em toho, e nejrychleji rostou publika ji známch institucí a jedinc. Twitter u ivatelm doporuil 171 osob. Z nich je: • 35 hudebník • 32 televizních osobností, herc i re isér • 26 podnikatel i firem 80

• • • •

20 mediálních organizací i médií 15 blogger 11 noviná 10 sportovc i sportovních tm

Vt inou se tedy jedná o celebrity a známé osobnosti. Celkem 125 út na Twitteru patí lidem, jejich popularita má koeny v dob ped amaterizací internetu nebo na ní nijak není závislá. Jinmi slovy: Twitter ze 73 % ve svch doporueních doporuuje lidi a instituce, kteí ji známí jsou. Sláva je do svta amatérskch médií penosná. Mezi dvacítkou uivatel s nejvt ím potem odbratel (dle sluby Twitterholic.com) je jich 18 v seznamu doporuench út. Doporuení od Twitteru tak má velmi vrazn vliv na poet odbratel. Jediní dva, kteí ve vtu chybí, jsou americk prezident Barack Obama (lze se domnívat, e Twitter jej nedoporuuje jen proto, e Twitter pestal pouívat) a populární bulvární blogger Perez Hilton. V dvacítce nejpopulárnj ích út na Twitteru je 5 herc, ti hudebníci i kapely, dva politici, dva sportovci, jedna firma (samotn Twitter), pt mediálních organizací i jejich konkrétních poad a dva bloggei (Perez Hilton a Ev Williams, zakladatel Twitteru). Pouze tito dva bloggei nejsou celebrity v tradiním slova smyslu. Nejpopulárnj í úet ml 24. dubna 1,385,448 fanou k. Úet na 20 míst jich ml 565,767. Zajímavé je sledovat nepomr mezi potem odbratel a potem lidí, kteí odebírají samotné celebrity na Twitteru. Pt z nich odbírá nad tisíc uivatel (nejvíce: Britney Spears – 374,691), deset z nich jich odebírá mén ne sto. Padá tak i mtus o novch nástrojích jako konverzaních slubách, které sniují roli médií jakoto vysíla a posilují debatu.

12.1. Postavení mediálních dom na internetu


Reáln dosah amatérskch obsah má své vrazné meze. Oproti oekáváním nelze íci, e by pevládal a profesionální tvorbu pekonával co do popularity. Ukázat si to meme na ebíku 18 nejpopulárnj ích videí v historii internetu dle vzkumu firmy Visual Measures (Cutler, 2009). ebíek zachycuje videa, která dosáhla více ne sto milion shlédnutí (celkem tato osmnáctka dosáhla tí miliard shlédnutí a byla vloena do jedenadvaceti tisíc server). Osmnáct klip je rozazeno do ty kategorií: • 8x hudební klip • 4x filmov trailer • 4x uivateli generovan obsah • 2x ukázka z televizní show (v obou pípadech vystoupení v poadu Britain‘s Got Talent) Zastoupení amatérské tvorby tedy není nijak vrazné. Kategorizace od Visual Measures je navíc nepesná. Dv „amatérská“ videa jsou ve skutenosti profesionální vystoupení natoená 81

amatérem. Tetí video je komentá k seriálu L World a profesionální médium je tak v nm nepímo pítomné. Jediné video z osmnácti je tedy ist amatérské. To samozejm je t neznamená, e amatérská videa by zcela zapadala. Podle przkumu Accustream iMedia Research lidé v roce 2007 shlédli 22,37 miliard u ivateli vytváench videí, co je vrazn nárst o proti roku 2006 (13.16 miliard), respektive 2005 (3.25 miliardy). Prmrn poet divák u ivateli vytváeného videa je dle Accustream 10.695 (2007). V listopadu 2007 udlala firma Harris Interactive przkum, v nm zji ovala, jaké ánry by respondenti chtli na videu vidt. Vsledek byl jednoznan proti UGC. Ve v ech vkovch kategoriích byl UGC a na posledním míst. Przkum ov em vychází z nejistého pedpokladu, e u ivatelé vdom rozli ují UGC a profesionální obsah. (E-Marketer, 2008)

Vk

TV epizody

Celé filmy

Trailery

Zpravodajská Sportovní videa videa

UGC

18-24

48 %

44 %

25 %

15 %

18 %

10 %

25-29

36 %

32 %

19 %

15 %

16 %

13 %

30-39

32 %

29 %

17 %

16 %

12 %

9%

40-49

23 %

20 %

11 %

12 %

11 %

7%

50-64

20 %

21 %

15 %

16 %

8%

4%

65+

8%

15 %

7%

10 %

5%

3%

Celkem

30 %

28 %

16 %

14 %

13 %

8%

Profesionální produkce tak stále má velkou symbolickou moc. Tetina z 18 nejpopulárnj ích videí pochází od nkterého z „majors“, tj. ze tveice nejvt ích firem zábavního prmyslu. I videa, která nejsou pímo jejich, asto odkazují na jejich tvorbu nebo ji njak remixují. Mediální prmysl tak má silnou zbra ochrany svch zájm v autorském zákon. Média se tedy pirozen sna í trendu amaterizace vyu ít ve svj prospch a posílit své postavení. Mark Deuze v tom vidí zvlá tní paradox: „Produktivní chování divák je samozejm vyu ito nktermi mana ery a firmami k tomu, aby outsourcovali placenou prací na neplacené dobrovolníky. A pitom zárove tato praxe hluboce naru uje profesionální identitu, workflow a obchodní model napí mediálními odvtvími, co ji iní niím ne unikátn vykoisovatelskou.“ (Deuze, 2008) Jinmi slovy – Deuze vidí riziko, e mediální firmy se pokusí do jisté míry zpracovávat amatérsk obsah a tím u etit na platu pro profesionální tvrce. Tím si ale zárove pou tí do hájemství trojského kon: pokud profesionální firm staí amatérsk obsah, k emu pak amatéi potebují profesionální firmy? Deuze tak nabádí k dal ímu vzkumu, kter by se zamil na to, zda amatérská tvorba ohro uje pozici profesionál ve

82

vyjednáváních se zamstnavateli. Upozoruje pitom, e dle Advertising Age zmizela v letech 2000 a 2007 tvrtina v ech pracovních pozic v mediálním prmyslu. Uivatelsk obsah má bezpochyby své ekonomické kouzlo. Je to vidt i na píkladu serveru SME.sk. Na konferenci Blogy a média: na ly u spolenou e? (11. 3. 2009, Praha) vystoupil éf sme.sk Tomá Bella s pedná kou s provokativním názvem: „Ako presvedi blogerov, aby pre vás písali zadarmo, koko to stojí a ako takí blogeri môu dopadnú. Skúsenosti najstar ieho novinového blogservera.“ Jejich blogovací systém blog.sme.sk je po homepage sme.sk nejúsp nj í slubou co do náv tvnosti. Pitom náklady na milion zobrazench stránek jsou u blog.sme.sk suverénn nejni í (26 euro) a toté platí i u náklad na 10 000 reálnch uivatel (11 euro). Msíní náklady nutné a souasné jsou následující: innost

Souasné náklady

Nutné náklady

Odmny pro správce blog

166

0

Honoráe za lánky tdne

160

0

Honoráe za lánky ve SME

120

120

Hardware a pipojení

+- 0

+- 0

Souet

446

120

Rozdíl mezi souasnmi náklady a náklady nutnmi znaí, e si sama redakce uvdomuje, e to jsou poloky, které by platit nemusela a nic by se nestalo. Je moné sehnat z ad blogger správce blogu, kteí by innost dlali dobrovoln a zdarma. Ani platba za lánky tdne není pro chod projektu nezbytná. Na druhou stranu je nutné dodat, e z blog nemá redakce SME ani ádn vrazn zisk, protoe zde dobrovoln neumisuje reklamu (a na velmi ídké vjimky a provizní systém s nakladatelstvím Martinus.sk). SME.sk tak získává pouze reputaci, komunitu, materiály pro tisk a web a dal í vhody, nap. monost, jak získávat nové zamstnance. Postup pi vbru novch zamstnanc probíhá v následujícím poadí: 1. Oslovenie adminov z blog.sme.sk 2. Oslovenie vybranch blogerov z blog.sme.sk 3. Odkaz v etkm blogerom na blog.sme.sk 4. Oslovenie inch blogerov mimo sme.sk 5. Odkaz fanú ikom Sme.sk na Facebooku 6. Inzerát na blogu novinky.blog.sme.sk 7. Zaína tandardn HR proces (inzeráty na jobserveroch) SME si tak vyuitím amatérského obsahu vytváí ekosystém pro nábor novch pracovních sil.

83

12.2. Distribuce popularity Amaterizace médií zárove neznamená jejich demokratizaci ve smyslu rovnomrnj í distribuce tenáského zájmu a stejnch ancí autor získat velké publikum. Toto prození vyvolalo kritické zápisky na nkterch blozích, které nespokojen glosují existenci „A list bloggers“, VIP blogger, kteí se komercionalizují a „zaprodávají“ a navíc tvoí uzavenou skupinu, která není ochotna odkazovat jinam ne opt na VIP bloggery. Clay Shirky ukazuje, e vznik bloggerskch elit je nevyhnuteln (Shirky, 2008). Otevené systémy, kde si lidé vybírají z velkého mno ství mo ností, v dy produkují disproporní pozornost publik. Pozornost se opt rozdluje dle mocninné funkce jako v pípad ochoty lidí vytváet u ivatelsk obsah. V ebíku 433 blog s nejvt ím potem píchozích odkaz zabírají první dva blogy 5 procent v ech odkaz, na první tucet blog (2.78 % sledovanch blog) pipadá 20 % odkaz a na prvních padesát blog (11,55 % sledovanch blog) pipadá 50 % odkaz. Pitom ov em platí, e ím vt í volbu u ivatelé mají, tím vt í vzniká disproporce v distribuci a vt ina obsah sout ících o pozornost se nachází pod prmrem (prmr je 31 odkaz a 67,21 % blog je pod touto hranicí). Dvod disproporce je neodstraniteln, jeliko le í v samotném charakteru komunikace v síti u ivatel. Shirky to popisuje na píkladu: „Alice, první u ivatel, si vybere své oblíbené blogy neovlivnna ostatními. Ale u Boba u je vt í pravdpodobnost, e si vybere nkter s blog, které si vybrala Alice. Kdy je Bob hotov, tak jakkoli blog, kter si vybrali Bob nebo Alice, má vt í anci, e si je vybere Carmen.“ Shirky si je t pokládá otázku, zda je to fér. A dochází ke kladné odpovdi na základ ty poznatk: zaprvé je pecijen velmi nízká vstupní bariéra, která brání v tom, aby se autor vrhl do boje o pozornost. Zadruhé je systém oteven zmnám: kdy aktivita nkoho z vrcholu pyramidy ochabí, svou pozici ztratí. Zatetí nenachází mezi „A-list bloggery“ ádné známky „kartelové dohody“, proto e jsou to ostatní u ivatelé a tvrci, kteí na n odkazují vrazn více. A zatvrté zpochybuje i samotnou mlhavost pojmu „A-list“, proto e neexisutje

ádn klí, kde pesn udlat áru mezi „A-list“ a „B-list“. Zárove ale uznává, e najít dostatené publikum pro nov blog bude s postupem asu t í.

84

13.

Praktická ást

13.1. Základní hypotéza a poznámky k metodologii


V rámci praktického vzkumu budeme analyzovat konkrétní píklad stetávání amatérskch a profesionálních pedstav o zajímavosti text ve slovenském deníku SME. Na stránce http://blog.sme.sk deník umo uje tenám zalo it si internetov zápisník. Jednou tdn pak deník vnuje jednu stranu své ti tné verze vybranm zápiskm. Vzkum se pomocí kvantitativní analzy pokusí zjistit, o em chtjí informovat amatéi (jaká témata volí), o co mají zájem tenái (jaká témata tou) a o jaké texty mají zájem novinái. Zanalyzujeme také, jak redakce s amatérskmi texty nakládá. Získané poznatky se pak pokusíme interpretovat. Hypotézou práce je: Editoi nebude petiskovat zápisky na témata pova ovaná za hájemství specializovanch a profesionálních noviná (politika) a odborník (v da, technologie). Naopak budou vybírat lánky na neodborná témata a osobní zá itky a svm vb rem tak budou blogy stylizovat do rubriky zam ené na subjektivn lad né zápisky ze ivota oby ejnch lidí a laik. Hypotézu si m eme rozdlit do dvou oblastí: • Editoi nepustí bloggery do nkterch témat (politika, vda, technologie) • Editoi budou vybírat osobn ladné zápisky Sbr dat probíhal prb n od 18. února do 18. kvtna a byl postaven na automatickém dataminingu statistik z blog.sme.sk. Z toho mohou vyplvat také potenciální rizika vzkumu: pedpokládáme, e data jsou pravdivá (autor práce ov em pracoval na lokalizaci systému blog.sme.sk v rámci spou tní tenáskch blog blog.respekt.cz a má tedy se systémem dlouhodobé zku enosti). Jistch nepesností se vzkum dopou tí díky asovému rozptylu ve sbru dat. Statistické údaje tenosti lánk nebyly v dy stahovány postupn, nbr skokov. Ka d lánek tedy neml stejn poet dn na získání své tenosti (píklad: pokud datamining dubnovch dat probíhal 8. kvtna, pak lánek z 15. dubna ml o 15 dní více na získání svého mno ství tená ne lánek z 30. dubna). Nepesnost by ov em nemla dosahovat velkch rozmr, jeliko vt inu náv tvnosti získají lánky bhem prvních dn od vydání a nepesnost by se projevovala a po nkolika msících. Podle kontrolního mení je prmrn poet petení 85

star ího lánku 1,1 zobrazení za den. Odchylka ve tenosti prmrného lánku by tak mohla bt v rámci msíního mení maximáln 4,29 %, obvykle v ak vrazn mén.

13.1.1. O SME, sme.sk a blog.sme.sk


Slovensk deník SME vznikl v roce 1993 oddlením od deníku Smena (ped revolucí patící svazu mládee) na protest proti odvolání tehdej ího éfredaktora Karola Jeíka. Dva roky poté se deníky opt slouily, ov em u pod jménem SME. Deník vlastní Petit Press, a.s., která je z 50 % vlastnná vydavatelstvím Media Group Rheinische Post. Druhm velkm akcionáem je Prvá slovenská investiná skupina, a.s. Svj podíl odkoupila MGRP od Verlagsgruppe Passau, které mlo v Petit Press podíl od roku 2000. Deník SME je charakterizován jako stedo-pravicov. V listopadu 2008 se z nákladu 89,720 vtisk prodalo 63,978. Web sme.sk je internetovm zpravodajskm portálem deníku SME. Poet unikátních náv tvník v beznu 2009 byl 1.255.240. Projekt blog.sme.sk má 498.500 unikátních tená msín. Vznikl v roce 2004 jako platforma pro tenáské blogy. Registraní formulá je voln pístupn pro kohokoli. Registrace ov em podléhá schválení administrátory sluby. Souasná skupina administrátor se rekrutovala z ad bvalch blogger z blog.sme.sk. Na projekt dohlíí Tomá Bella, kter je nyní éfredaktorem internetového vydání sme.sk. Obsah na blog.sme.sk podléhá redaknímu filtrování (uivatelé mají ov em k dispozici nastavit si vlastní filtr a nebo filtr odmítnout a vidt v e). Redakce blog.sme.sk rozli uje bloggery na ty, kteí mají pístup na blog.sme.sk a ty, kteí jsou mimo vbr. Zárove me stáhnout konkrétní texty z homepage blog.sme.sk a umístit je jen na autorv soukrom blog jmeno.blog.sme.sk. Redakce dále doporuuje konkrétní texty v rubrice „SME si v imli“, odkazuje je z tématickch sekcí sme.sk, vybírá lánky msíce a nkteré texty petiskovává v deníku SME. Konkrétní autory pak doporuuje udlením statusu „VIP blogger“. O chodu blog.sme.sk více v kapitole vnované tenáskm blogm. Blogovací systém má dal í reputaní prvky: ebíky náv tvnosti lánk, karmy lánk a karmy autor. Karma lánku závisí na potu tená, kteí oznaili text za kvalitní (pod textem klikli na banner s nápisem „Dobr lánok“). Vzorec pro vpoet karmy je pomrem mezi potem tená a potem hlas. íká tedy, jak velk pomr tená na lánek klikl. Vzorec má dv monosti vpotu. Pokud je tenost lánku pod 4000 petení, rovnice zní karma lánku = (tenost/400) + (poet hlas / tenost * 100). Pokud má lánek nad 4000 petení, karma se zvy uje u pouze na základ hlas a nové body za petení se nezapoítávají. Distribuce karmy: tenost

hlas

karma 86

100

10

10,25

100

20

20,25

100

50

50,25

500

10

3,25

500

50

11,25

500

100

21,25

1000

10

3,5

1000

100

12,5

1000

200

22,5

2000

10

5,5

2000

200

15

2000

400

25

4000

10

10,25

4000

400

20

4000

500

22,5

10000

10

10,1

10000

200

12

10000

500

15

Karma autora je pak prmrem karem jeho lánk za urené asové období. tenost lánk znaní íst poet zobrazení (pageview) stránky. Systém tedy neodfiltrovává opakované natení stránky t m tenáem. Podvádní s potem zobrazení ze strany autor (ve snaze prodrat se do ebíku) je vak v rozporu s pravidly slu by, správci blog podezel pohyb monitorují a v pípad podvod údaje sni ují a autory penalizují. Historicky nejúspnjí text (Nieo o orálnom sexe) si peetlo 237473 tená.

13.2. Analza blog.sme.sk


Na blog.sme.sk se nachází 5851 aktivních blog, z nich 1271 (tedy 21,72 %) je mimo v br redakce. Za poslední msíc se do systému pihlásilo 631 autor blog (tj. 10,78 %). Celkem 261 blog má status VIP (4.46 %). V dubnu 2009 vylo na blog.sme.sk a v poddoménách celkem 2667 lánk. Prmrná tenost byla 704,04 tená. V souladu s teorií mocninné distribuce jej ovem dosáhlo jen 774 lánk (29.02 % lánk) a median je tak v razn ní e (388 tená). Nejtenjí lánek ml 23985 tená (Nové autolekárniky a karta prvej pomoci od 1.mája 2009). Distribuce popularity (duben 2009): 87

tenost

lánk

Procent z celku

nad 10000

15

0,56 %

nad 5000

50

1,87 %

nad 3000

77

2,89 %

nad 2000

122

4,57 %

nad 1000

452

16,95 %

nad 500

1096

41,09 %

nad 300

1515

56,81 %

nad 100

2093

78,48 %

Nerovnost distribuce dle procent: skupina

Podíl na celkové tenosti

Nejtenj í 1% v ech lánk

16,25 %

Nejtenj í 10% v ech lánk

47,90 %

Nejtenj ích 20% v ech lánk

63,25 %

Nejtenj ích 50% v ech lánk

89,42 %

Tém 90 % náv tvnosti tedy pipadá na polovinu text a nejúsp nj í 1 % v ech text má zhruba 16 % tenosti. Prmrná karma byla 5,04 %. ádné karmy nedosáhlo 693 text (25,98 %). Nejvy í dosaená karma byla 26,04 (text Postavi v Ugande kninicu? iadny problém...). Distribuce hlas je je t vraznj í: skupina

Pom r z celku

Nejtenj í 1% v ech lánk

24,41 %

Nejtenj í 10% v ech lánk

61,48 %

Nejtenj ích 20% v ech lánk

75,54 %

Nejtenj ích 50% v ech lánk

94,76 %

Prmrn poet komentá byl 18,1 (median 5). Nejvíce komentá bylo 803 (text Ke môe vychováva diea jedna ena, preo nie dve?), bez komentá pak 618 text. I zde je distribuce obdobn asymetrická: skupina

Podíl na vech komentáích

Nejtenj í 1% v ech lánk

17,73 %

Nejtenj í 10% v ech lánk

60,64 % 88

Nejtenj ích 20% v ech lánk

78,29 %

Nejtenj ích 50% v ech lánk

96,51 %

Míra aktivity je ni í ne u zmiovaného Zákonu jednoho procenta. Na sto zobrazení pipadá 2,57 komentá a 5,72 hlas („dobr lánek“). Njak druh aktivity tedy vyvine v prmru mezi 5,72 a 8,29 (pokud by komentující nehlasovali a naopak; co nelze zjistit, ale ani pedpokládat) tená ze sta. Rubriky blog.sme.sk Systém tídí zápisky do 24 tematickch rubrik. Mezi popularitou témat ze strany autor a tená jsou v ak jisté rozdíly. Ve sledovaném období zcela chybly lánky ve dvou rubrikách (technologie, videoblogy). tvrtina text nebyla zaazena do rubriky ádné, necelch 10 % text bylo uloeno jako soukromé lánky nesdílené na homepage blog.sme.sk a v rubrikách se tedy nevyskytují. Nejvíce píspvk pochází z rubrik poezie, politika, spolenost, kultura. rubrika

% píspvk

poezie

19,68 %

politika

14,02 %

spolenost

13,21 %

kultura

8,09 %

cestujeme

6,74 %

fotografie

6,20 %

soukromé

5,93 %

víra

4,31 %

rodina

2,70 %

sport

2,70 %

proza

2,70 %

Média

2,43 %

ekonomika

2,16 %

zábava

1,89 %

vda

1,62 %

zdraví

1,35 %

stínosti

1,08 %

kolství

1,08 %

vztahy

1,08 %

jídlo

0,81 % 89

práce

0,27 %

technologie

0%

videoblogy

0%

Zájem tená íst, komentovat a „karmovat“ konkrétní rubriky je ov em rozdíln. Vrazn nadprmrnou popularitu sledujeme u rubrik média, politika a spolenost. Velk poet komentá získávají lánky v rubrikách politika, víra i zábava. Velkou ochotu hlasovat o kvalit lánku mají tenái rubrik politika a spolenost. tenásky neoblíbené ve v ech ohledech jsou rubriky poezie a próza. Zde je to ov em siln posíleno tím, e redakce tento ánr nedoporuuje, nedává mu stabiln prostor na hlavním vbru blog.sme.sk a od ostatních rubrik je ve vtu i vizuáln oddlen. Ni í popularitu mají rubriky soukromé, sport, vda, víra a zábava. Ni í tendenci diskutovat mají tenái rubrik ekonomika, kultura, média a sport. Men í poet hlas získávají lánky z rubrik ekonomika, sport, vda a zábava. Z dat vyplvají nkteré anomálie: nap. relativn ni í popularita rubriky víra, av ak vt í poet komentá v této rubrice. Pesn opan je na tom rubrika média: t í se tenáskému zájmu, ale poet tená je ni í. Prm r tenost cestování

Prm r komentá e

prm r hlasy

prm r karma

647,68

15,2

33,72

7,05

506,875

4,38

14,63

4,09

foto

553

13,52

29,83

6,5

jídlo

642

22,67

35,67

6,16

kultura

716

9,7

24,33

4,57

média

739,889

5,78

23

4,9

politika

827,173

21,06

69,63

8,27

práce

1662

67

97

9,99

rodina

633

10,9

44,3

8,39

705,15

17,78

44,22

6,15

1821,25

38

158,5

11,62

475,36

9,27

31,41

6,59

931

20,5

39

5,62

sport

452,8

7,1

9,1

2,53

v da

277,83

14

15,17

4,74

víra

485,13

68,31

22,44

5,84

vztahy

430

18,5

17,14

4,05

zábava

497,86

29,71

13,71

3,06

ekonomika

spolenost stí nosti soukromé kolství

90

zdraví

1080,4

17,2

80,8

9,11

nezaazeno

770,54

20,33

42

5,54

poezie

31,718

2,99

2,55

0,18

proza

34,5

0,3

1,6

0,36

68,04

1,79

1,55

0,08

mimo HP

(svtl m fontem jsou rubriky s píli nízk m potem text) Pokud bychom vybrali sto lánk z blog.sme.sk dle tenosti, tak nadreprezentované rubriky jsou média, politika, spolenost, stí nosti, vztahy a zdraví. Podreprezentované jsou rubriky foto, soukromé, poezie a próza.

13.3. Analza doporuench lánk Správci blog.sme.sk v rámci pravidelného chodu serveru doporuují tenám lánky, které jim pipadají obzvlát zajímavé (bez detailnjího vysvtlení). Odkazy obsahují redakn neupravovan titulek a odkaz na lánek. Rubrika se nachází v pravém horním sloupci blog.sme.sk pod názvem „SME si vimli“. Bhem msíce od 16.4. do 16.5. se v rubrice objevilo 50 lánk. Prmrná tenost lánk byla 2398 tená (median 1470), prmrn poet komentá 45 (median 24) a prmrn poet hlas 160 (median 88). Vechny hodnoty jsou tedy v razn nadprmrné, avak neznamená to, e se jedná o dsledek zaazení do rubriky. Poet tená, kter piel díky zaazení do rubriky SME si vimli bohu el nejde s jistotou zjistit. Efekt lze pouze odhadovat dle rozdílu mezi denní návtvností nejstarího lánku zaazeného do ruriky SME si vimli s ostatními lánky v z tého dne. V tom pípad by se efekt ml pohybovat kolem 47 tená denn (takovou denní návtvnost + 1 ml momentáln nejstarí vybran lánek odkázan z homepage Nedaj jej to! (balada o Slovenskej pote)). Text vydr el na homepage 10 dní, tak e „tenostní bonus“ za zaazení do rubriky SME si vimli by ml b t maximáln 470 tená. U prmrn teného lánku by tedy z rubriky „SME si vimli“ pilo zhruba 19.6 % (prmr) resp. 32 % (median) tená. V poet by byl blízk pravd, pokud by se tenái nerekrutovali odjinud a na text neexistoval jin zptn odkaz, co bohu el nelze s jistotou íci. Dalo by se oekávat, e redakce bude astji vybírat uritou skupinu autor. Je to redakce, která vybírá VIP bloggery dle sv ch mítek „kvalitního bloggera“, a stejná nepsaná kritéria platí i pro v br do „SME si vimli“. Anal za hypotézu potvrzuje. Z padesáti lánk je 21 (tj. 42 %) od VIP blogger, kteí jinak tvoí 4,46 % populace blog.sme.sk. Dalí dva texty jsou redakní a jeden od administrátorky. Od adov ch blogger je tak 52 % vybran ch lánk. Jednotlivé tematické rubriky jsou ve v bru rozvrstveny takto: 5 lánk do rubriky kultura, jeden je ekonomick , dva politické, 3 o cestování, 1 o vd, 2 o zdraví, 6 stí nosti, 2 o kolství, 1 o rodin, 8 o spolenosti, 2 o jídle, 2 jsou fotoblogy, 2 o vztazích, 4 o práci, 2 o médiích, 4 soukromé a ostatní nezaazené. Redakce tak ve svém v bru preferuje témata 91

spolenost, stínosti, kultura, soukromé a práce. Témata stínosti a práce jsou tak vrazn nadreprezentována oproti celkovému mnoství lánk. Pokud odloíme pouité kategorie a budeme k lánkm pidávat klíová slova dle jejich obsahu, pak z vbru vyvstanou ti silná témata, která správce blog.sme.sk vrazn zajímají: historie (7 lánk), jiné kultury (6 lánk) a témata tkající se (ne)tolerance, rasismu a genocidy (4 texty).

13.4. Analza vbru do deníku SME Deník SME zaal s koncem roku 2004 petiskovávat vybrané lánky do speciální „bloggerské“ stránky, která se nacházela na stran 18 (pípadn 17 i 19; od 20.3.2006 se rubrika pesunula na 23. stranu; od 19. 7. 2007 té na stranu 19) pod názvem blogujeme.teda.sme.sk. Od 5.9.2005 se stránka pejmenovala na blog.sme.sk, od 15. ledna 2007 na Blogy. Krom blog jsou na stránce asto také redakní opravy a tirá, vjimen i text z rubriky Publicistika. Redakce nikdy neuvedla, e by rubriku njak tématicky omezila. V prvním ísle rubriky z 31.12.2004 éf projektu Tomá Bella v textu o sú to blogy? píe pouze: „Dennik SME chce ako jedno z prvch medii na svete svet novin a blogov prepoji. Od novembra ponukame na stranke blog.sme.sk naim itateom monos stat sa zarove autormi a zaloi si vlastne blogy. Dnes prinaame prv vber z najzaujimavejich textov naich blogerov – desiatky ialich najdete na adrese blog.sme.sk (alebo blogujeme.teda.sme.sk).“ Termín nejzajímavjí pouil i 10. ledna 2005, kdy ohlaoval, e vbr bude vycházet kad tden: „Vber niekokch najzaujimavejich textov z uplynuleho tda vam budeme odteraz prinaa na tejto strane kad pondelok. V ostatnch pracovnch doch najdete vdy jeden lanok z blogov aj v novej prilohe Ludia a spolonos.“ Ve svém zápisku na blogu z 19. ledna 2005 Tomá Bella princip vbru odhaluje trochu více. Zmiuje, e vbr redakce je subjektivní, ale lze vypozorovat nkolik faktor, které rozhodování ovlivují: nedoporuuje „velká témata“ (vláda, EU, reformy), lepí je se zamit na osobní záitky („Nechajte filozofovanie nad spolonosou politológom a komentátorom je ich dos - a píte o tom, o om nikto in okrem vás napísa nemôe.“). Dalí úspnou taktikou má bt zamení na odborná a okrajová témata (astrobiologie, nalepování dladiek), konkrétnost (jmenovat konkrétní kritizované i chválené firmy) a strunost. K tématu se vrací 1. dubna 2005, kde vbr popisuje takto: „Kvalita textu je len jednm z viacerch kritérií, poda ktorch sa vyberajú lánky z blogov do novín. alími sú najmä aktuálnos lánku, blízkos lánku ánrom pouívanm v novinách (racionálna argumentácia alebo popis konkrétnych skúseností sú lepie, ako veobecné úvahy a texty, pri ktorch pravdivos faktov nemono overi), ale tie jeho dka - ak je lánok príli dlh, môe by akokovek dobr a populárny na blogu, ale do novín sa jednoducho nezmestí.“ V rámci vzkumu jsem analyzoval petitné lánky z blog v období od 18.2. do 18.5. V rámci vzkumu m zajímalo a) jaké lánky redakce vybírala (z jakch rubrik), b) zda se ve vkusu shodovala se tenái a c) jak do text zasahovala. 92

13.4.1. Vbr text Dvacet text peti tnch ve sledovaném období patilo pouze do sedmi rubrik: spolenost (8 x), práce (4 x), kola (3 x), politika (2 x) a zdraví, média a soukromé (1 x). Pokud bychom se nedreli definovanch rubrik, ale piazovali k ním klíová slova dle jejich obsahu, pak nacházíme dal ích est opakovan zastoupench témat: rasismus a tolerance (3 x), zahranií a porovnávání s ním (3 x), historie (3 x), zdravotnictví (2 x), kriminalita (2 x) a finanní krize (2 x). S rubrikou SME si v imli má tedy ti tn vbr spolen zájem o texty tkající se historie, rasismu a o zápisky ze zahranií. U vbru text si dovolme jeden posteh a námt na dal í vzkum. Ze skladby lánk vyplvá, e velká ást zápisk z blogu má podobn princip „problém => e ení v rámci systému“. Texty nastíní nepíjemnou situaci, ale bu na ni jen vzpomínají a u je úsp n vye ena, a nebo ji lze vye it, ani by bylo poteba radikální zmny. V lánku Kríza v americkej kaviarni autorka sice popisuje finanní krizi, ale dochází k závru, e za pomoci dobrého tmu zamstnanc a solidarity zákazník ji lze pestát a není teba se nieho bát. V lánku Ochrana údajov u nás nie je témou autor zmíní vzkum o naduívání databází s osobními údaji ve státní správ v Británii. Pointou lánku je ov em jen upozornní, e na Slovensku podobn vzkum není, a nikoli nastolení poadavku, aby se situace na Slovensku i v Británii zlep ila. V lánku Trdlo v kolke autorka kritizuje uitelku, která sniuje sebedvru dítte. Na konci lánku je ov em zmínno, e krom patné uitelky je zde i uitelka dobrá, a vznesenm poadavkem je, e „U ite ka astujúca deti oslovením trdlo, by sa mala nad svojím konaním vá ne zamyslie.“ V lánku Ako sa cítí matka zlo inca? policista vypráví o matce zadreného zloince. Pointou není její snaha syna osvobodit, nbr naopak její souhlas s postupem policie. Nabízí se tak interpretace, zda vybrané lánky sice nevdom, ale systematicky nepodporují stávající status quo a neposiluje hegemonii, ád a autority. Odpovídalo by tomu i zaazení lánk jako Skú ka dospelosti, kde autorka-uitelka kritizuje píli n sebevdomé chování jednoho studenta a nevhodné sebevdomí dokládá touto scénou: „Mladík sa háda s policajtom. o e? Devätnásro n tudent sa háda s policajtom?“ Motivy podízení (ctít autority), smíení (takhle je to v poádku), tolerance (viz zaazení 3 lánk na toto téma) a uklidnní (lánek Voby v komunistickom raji o volbách v Indickém stát Kerala íká: „Indickí komunisti vyhrávajú a prehrávajú v slobodnch vobách - bez nádeje, e by sa raz mohli doka Víazného februáru.“) jsou pozoruhodn asté. Nastolenou hypotézu se nepodailo potvrdit. V ti tné verzi sice vskutku nemají velk prostor odborná témata jako technologie i vda, ale me to bt jen odraz toho, e takové texty chybí u i na samotné adrese blog.sme.sk. Ekonomicky eeno: nemusí to bt problém poptávky, ale nabídky. ist politické komentáe opravdu nejsou vrazn zastoupeny (2 texty z dvaceti) a oproti celkové nabídce (druhá nejpopulárnj í rubrika) jsou podhodnoceny. Redakce upednostuje texty, v nich je autor aktivní souástí vyprávní, ale oproti varování redakce („Nechajte filozofovanie nad spolonosou politológom a komentátorom“) dostávají prostor i obecné politické komentáe (lánek „Trafil vás ak?“). 93

Kdy lánky rozdlíme do tí skupin podle míry pítomnosti autora (autor pítomn: píbh by bez nj nemohl bt vyprávn; autor nahraditeln: z píbhu by mohl bt smazán a lánek by nepesal davit smysl – nejastji je to situace, kdy lánek uvádí i ukonuje autorv osobní zá itek; autor nepítomn: m e pou ívat první osobu jednotného ísla, av ak v píbhu pímo neúinkuje), pak zjistíme, e autor je zcela nepítomen ve tyech láncích z dvaceti a v dal ích tyech textech hraje jeho pítomnost podru nou roli. Dvanáct lánk je postaveno na pímém anga má autora. Pouze jeden text („Ochrana údajov u nás nie je témou“) vbec neobsahuje první osobu jednotného ísla. Redakce tedy opravdu preferuje texty s osobním vkladem autora, nicmén tyto preference nejsou dosten prkazné a pesvdivé (12:4:4).

13.4.2.

Shoda se tenái

Peti tné texty patí mezi ty, které dosáhly vrazn nadprmrné tenosti na blog.sme.sk. Prmrn poet zobrazení bylo 3602, poet komentá 76,8 a poet hlas 334,8. Porovnání tech vybranch filtr (v echny blogy x SME si v imli x tisk) by pak vypadalo takto: zobrazení komentá hlas

karma

SME (pr mr)

3601,6

76,8

334,8

14,86

SME (median)

1701,5

50

156

14,99

SME si vimli (pr mr)

2398

45

160

10,82

SME si vimli (median)

1470

24

88

10,13

Ve (pr mr)

704,04

18,1

36,06

5,04

Ve (median)

388

5

13

4,6

Zárove ale nelze íct, e by vybrané lánky patili mezi lánky nejpopulárnj í. Napíklad nejúsp nj í dubnov lánek, kter se dostal do deníku SME, byl v celkové tabulce náv tvnosti na 31. míst. Nejmén populární peti tn lánek pak na míst 593. (stále ov em patí mezi 25 % nejpopulárnj ích text). Bhem celého sledovaného období tí msíc byl nejúsp nj í lánek peti tn ve SME na celkovém 58. míst (text Hospodarska kriza nas vsetkych uci (Postrehy z mojej kaviarne)). Pokud porovnáme vbr s preferencemi u ivatel slu by komunitního hlasování vybrali.sme.sk (vlastnná té deníkem SME), pak se z blog nejlépe vedlo lánkm Preferencie SMER-u idú dole. tatistick úrad ich u nebude skúma (231 hlas), Pani Zmajkovi ová odstúpte!!! (199 hlas) a Trocha prachu pi bourání Zimního stadiónu O. Nepelu (196 hlas). Z lánk, které byly peti tny ve SME, získaly na vybrali.sme.sk nejvíce hlas lánky Rasistické urá ky i seda ka leteli po Afri anovi v Corgo lige (69 hlas), Ve k prasací problém (66 hlas) a Pre o som dnes nenosila bielu stu ku... (63 hlas).

13.4.3.

Zásahy do textu 94

Redakce deníku SME do peti tnch text píli vrazn nezasahuje. Z dvaceti lánk má 8 lánk nezm n n titulek, dal ích 9 má titulek zkrácen kvli omezenému prostoru na stránce (nap. „o robi, ke uiteka v kôlke niekoho asto oslovuje ‚trdlo‘?“ => „Trdlo v kole“) a pouze ti byly zcela peformulovány kvli nesrozumitelnosti titulku i nízké relevanci k hlavnímu tématu lánku („o vieme o databázach, ktoré obsahujú na e osobné údaje?“ => “Ochrana údajov u nás nie je témou“). Vt ina zásah jsou rutinní úpravy ve snaze p izpsobit text jazykovému úzu redakce (ze série vykiník „?!!!“ zbyl „?!“, ástka „10 000“ byla pevedena na „10-tisic“), odstraují ztunní v lánku i pasáe psané velkmi písmeny. Texty také pro ly jazykovou korekturou. Dal ím typem zmn je p idávání kontextovch informací: v drtivé vt in se omezuje na dolování mezititulk, mén asté je pak pidávání vysvtlujících informací (u textu „Preo nie bielu stuku“ nap. pibyla informace, e lánek se tka akce De poatého dieaa). Nejastj í zmnou bylo krácení text. Zídkakdy bylo motivováno potebou text zbavit intertextovch naráek na star í lánky, které nejsou bez chybjícího hypertextového odkazu srozumitelné (nap: „asi ma (áci) u trochu podozrieval po naej ak nej matematike :o“, kde sousloví ak nej matematike odkazuje na star í text z blogu). astj í bylo nutné krácení kvli prostorovm omezením. Nepodailo se najít ádné pípady, kdy by mohlo bt krácení píznakové i problematické. Drobnmi, ale nijak zásadními vjimkami jsou zkrácení vty „o na tom, e tu mnohí (sovt tí vojáci) skon ili svoju ivotnú pú za nau slobodu“ na „o na tom, e tu mnohí skon ili a zomreli“, které text zbavuje aktu zavázání vojákm (v lánku „Vojaci v prespacích hodinách“) a vy krtnutí vty „P.S.: Bohu ia tento príbeh je pravidv “ v lánku „Ako sa cítí matka zlo inca?“, kde bychom mohli tu it názor, e v profesionálním deníku není teba a vhodné uzporovat, e text je pravdiv (jak jin by ml bt). K drobnému tematickému posunu dochází i u titulku „o vieme o databázach, ktoré obsahujú nae osobné údaje?“ zmnného v “Ochrana údajov u nás nie je témou“, které posouvá ti t z problému samotného v otázku jeho medializace. Redakce tedy texty edituje pouze velmi zídka a málo kdy zásadním zpsobem. Pouze v jednom lánku („Ke aj pohla bolí“) do lo k vraznj ím krácením oproti pvodnímu textu a z lánku vypadlo hned nkolik vt. Nelze zde ov em najít ádné tématické preference, odpadly pouze pasáe, v nich autor odbíhal od hlavního tématu. Budoucí vzkum by se mohl zamit na to, co je píinou této moná trochu pekvapivé mírnosti (peci jde jen o texty „amatér“). Z pozice bvalého správce tenáskch blog v tdeníku Respekt si dovolím navrhnout hypotézu, e se jedná o kombinaci ti vliv: a) nedostatek asu, b) zvlá tní situace, kdy redaktor rediguje text, jeho autor neví, e je upravován do tisku (bloggei v rámci pravidel sluby souhlasí s tím, e texty mohou bt peti tny), je pro redaktora nepohodlná a netroufá si bez svolení do textu píli zasahovat, c) autora není asto jak rychle kontaktovat.

95

Závr


Amaterizace médií piná í mezi uivateli i odborníky velká oekávání, jeliko s amaterizací je spjato oekávání demokratizace. Oekávání revoluních zmn je cítit u ze samotnch knih na toto téma: Gillmorovo We the Media odkazující na zaátek znní americké ústavy, Tappscotovo a Williamsovo Wikinomics slibující zmnu ekonomickch pravidel, Shirkyho Here Comes Everybody slibuje posílení role jednotlivce, Surowiecki v knize The Wisdom of Crowds líí píchod moudrch dav. Nové monosti opravdu pinesly adu nezpochybnitelnch úspch: a u v urnalistice (kauzy, které by médiím unikly), hlídání kvality urnalistiky (mediální kauzy) nebo politické participaci (zv ení zájmu o volby v dob internetovch politickch kampaní Howarda Deana a Barracka Obamy). Amaterizace dala píchod novm fenoménm jako jsou produsers, crowdsourcing, open publishing i gatewatching. Zmny se ale neobejdou bez vlivu na podobu urnalistiky. Gatewatching znamená vrazné omezení vlivu médií a jejich gatekeepingu. Kombinace mobilních telefon, internetu a lacinch technologií znamená vznik armády „spících noviná“, kteí se pi naskytnuté píleitosti aktivují a médiím konkurují v rychlosti podávání informací. Amaterizace v nej ir ím slova smyslu (P2P sít, online burzy a seznamky, anonce) pak ohroují i ekonomické základy mediálních dom a urnalistiky. Prokazateln je vliv anonních server jako Craigslist i reklamy ve vyhledavaích na pokles objemu inzerce v ti tnch médiích. Spekulativní a zatím neprkazné jsou pak postehy o vlivu pirátství na prodejnost a anotativních blog a agregátor zpráv na tenost zpravodajskch server. urnalistika ov em musí na nové trendy reagovat, aby zstala relevantní a pipravila se na pípadn zánik ti tnch médií. K experimentování s amatéry jí motivují i ekonomické zájmy (snaha u etit). Pro dal í vzkum bude zajímavé, zda není tato taktika riskantní, jak upozoruje Mark Deuze (k emu profesionální instituce, které spoléhají na amatéry). Pibliování se pozicím je vzájemné: mediální domy se snaí vytváet platformy pro amatéry a mít je tak pod kontrolou, spolupracovat s nimi a pouívat jejich nástroje, a naopak úsp nj í z amatér se profesionalizují a zaínají pebírat návyky a taktiky mediálních institucí. Rozdíly se stírají. Sbliování se se svtem amatér piná í i rizika ohroující základní novináské koncepty. Prvním z nich je koncept objektivity. Nové novináské taktiky od novináe vyadují, aby s uivateli a tenái komunikoval, vysvtloval své kroky a vyjadoval se i k jinm tématm. To ohrouje novináe jako nestranného jedince bez vlastní osobní stopy, za nj mluví pouze jeho zprávy. Principy nkterch médií, které své texty vydávají bez podpisu redaktor (Economist) jsou pak v tomto kontextu tko udritelné a naráejí na koncept co nejvt í transparentnosti. Dal ím problematickm bodem je tlak na okamitou reakci a rizika vyplvající z otevení publikaních nástroj amatérm. Jak jsme si ukázali na píkladu deníku The Statesman, obojí zpsobuje riziko íení omyl a dezinformací. 96

Vztah amatér a profesionál není rovnován. Na stran tradiních médií stojí napíklad nkteré právní aspekty jako existence autorského zákona nebo velká symbolická moc, která je transponovatelná do svta amatérské produkce: nejpopulárnj í úty na mikroblogovací slub Twitter patí celebritám, hlavním zdrojem informací a inspirace produsers jsou opt tradiní média. Amatéi mohou zajímavé informace odhalit, pilákat k nim pozornost médií, ale o tom, zda bude mít jejich innost celospoleensk efekt, obvykle rozhoduje pozornost i nepozornost médií. Amaterizace jako disruptivní technologie je tak do jisté míry peceována. Vyplvá to i z vzkumu blog.sme.sk, kter ukázal, e média mají nástroje, jak informace filtrovat. ásten dokáí zpropagovat témata, která jsou pro n dleitá (19.6 % resp. 32 % podíl náv tvnosti z rubriky SME si v imli), ale pedev ím mají silnou moc marginalizovat témata a texty, které jsou pro n nepodstatné (nízká tenost rubric poezie a próza; vliv vyazení z vbru redakce na tenost). Hypotéza práce znla: „Editoi nebude petiskovat zápisky na témata pova ovaná za hájemství specializovanch a profesionálních noviná (politika) a odborník (v da, technologie). Naopak budou vybírat lánky na neodborná témata a osobní zá itky a svm vb rem tak budou blogy stylizovat do rubriky zam ené na subjektivn lad né zápisky ze

ivota oby ejnch lidí a laik.“ Její pravdivost se nepodailo pesvdiv dokázat. Vzkum prokázal, e je opravdu vrazn rozdíl mezi nabídkou a poptávkou lánk o politice, ale absence odbornch lánk me mít pvod bu v nezájmu blogger nebo spoívá v nkterém z hlub ích a neprozkoumanch filtr (nap. demografie blogger). Redakce preferovala subjektivn ladné lánky psané v první osob, av ak není pravda, e by texty musely bt záitky tvrc a nikoli obecn názorové texty. Vzkum ov em také ukázal, e rozdíl v preferencích mezi tenái a redakcí nejsou píli vrazné a spolupráce mezi amatéry a profesionály by tak mla bt kompatibilní a lze oekávat e koncept pro-am urnalistiky se stane integrální souástí urnalistiky budoucnosti. Práce se pokusila nastínit nkolik zajímavch urnalistickch trend pro budoucnost. Jeliko obchodní model urnalistiky je momentáln velmi nejist, pro dal í vzkum by mohlo bt zajímavé zamit se na témata, která souvisí se spoluprácí amatér pohánnou finanním vstupem. O detailní prozkoumání si íká pedev ím model crowdfundingu a webu spot.us. Bylo by zajímavé se zamit na kvalitativní vzkum motivací mikrodárc a na srovnání vsledk práce se zpravodajskou produkcí tradiních médií.

Summary


My thesis aimed at shedding light on the influence of amateurs and the internet on current journalistic production. It attempted to confront the high expectations associated with

97

amateurization (the idea that it should make the media more democratic and enhance the quality of journalism) with reality. Participatory journalism has seen its first great successes and it has started to influence dramatically the face of online journalism. The availability of mobile phones, the internet, cheap recording technologies and publication systems has lead to the existence of a whole army of active users – producers. As eye witnesses of interesting events, these users publish their random acts of journalism. The traditional media thus have to face new competition. However, the worlds of amateur and professional journalism intertwine intensively. Media companies create platforms for amateurs, they cooperate with them and use their tools. On the other hand, successful amateurs become professionalized and begin to adopt habits and tactics of institutionalized media. Consequently, some of the very basic journalistic concepts have become endangered as they are hardly associable with amateur production: especially the concept of objectivity and verification of the published information. As was illustrated on the example of The Statesman, media working with amateur content find themselves – especially due to time pressure – in a greater danger of spreading misinterpreted or false information. The relationship between the amateur and the professional is not an equal one. The amateurs can discover an interesting piece of information and try and draw the attention of the media to it; however, what decides whether their activity will have any effect on the society as a whole is usually their success or their failure to get this attention. The potential of amateurization as a disruptive trend threatening the position of traditional media is thus to a certain extent overestimated. Our research performed on the reader blogs of the Slovak daily SME – blog.sme.sk – showed that media have the power to marginalize on their platform those topics and texts which they find irrelevant (e. g. the poetry and prose sections). The analysis of the blog posts selected for the printed version of the newspaper then showed that SME gives its readers no space to comment on political events – in spite of this being one of the most popular topics on blog.sme.sk – while preferring different subjects, especially opinions and experiences connected with “life” topics , education, the health system, work, history and confrontation with foreign experience. However, our research also proved that the preferences of the readers of blog.sme.sk and the editorial staff do not differ too dramatically. The editors of the printed SME do not force on their readers such articles that are not successful on blog.sme.sk. Cooperation between amateurs and professionals should thus be accomplishable and it can be expected that the concept of pro-am journalism will become a solid part of future journalism. The character of this cooperation then depends on the future of professional journalism as such, which is a subject deserving closer attention in future research.

98

Pouitá literatura


AHONEN, Tomi. Deeper insights into the 7th Mass Media channel, mobile is to the internet, what TV is to radio. Communities Dominate Brands [online]. 2.5.2008 [cit. 2008-11-14]. Dostupné z ARRINGTON, Michael. TechCrunch Bashing Heats Up [online]. TechCrunch. 1.11.2006. [cit. 02-05-2009]. Dostupné z < http://www.crunchnotes.com/2006/11/01/techcrunchbashing-heats-up/> ARTHUR, Charles. What is the 1% rule? [online]. Guardian. 20. 7. 2006 [cit. 24-04-2009]. Dostupné z < http://www.guardian.co.uk/technology/2006/jul/20/guardianweeklytechnologysection2> ATTON, Chris – HAMILTON, James F. Alternative journalism. London: Sage, 2008. 179 s. ISBN 978-1-4129-4702-9. ATTON, Chris. Alternative media. London: Sage, 2002. 172 s. ISBN 0-7619-6771-0. BARGER, Jorn. Weblog resources FAQ [online]. September 1999 [cit. 16-04-2009]. Dostupné z < http://web.archive.org/web/19991012151447/http://robotwisdom.com/weblogs/index.html> BENJAMIN, Walter. Dílo a jeho zdroj. Praha: Odeon, 1979. 428 s. BERNERS-LEE, Tim. The Semantic Web [online]. 29. 9. 2004 [cit. 22-04-2009]. Dostupné z BOCZKOWSKI, Pablo J. Digitizing the News. Cambridge: The MIT Press, 2004. 243 s. ISBN 978-0-262-52439-1. BOWMAN, Shayne – WILLIS, Chris. We Media [online]. c2003 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z BRASHAW Paul. The Chinese earthquake and Twitter - crowdsourcing without managers. Online Journalism Blog [online]. 12.5.2008 [cit. 2008-11-14]. Dostupné z: http://onlinejournalismblog.com/2008/05/12/twitter-and-the-chinese-earthquake/ BRADSHAW, Paul. Three lessons about Twitter/microblogging. Online Journalism Blog [online]. 11.12.2007 [cit. 2008-11-14]. Dostupné z http://onlinejournalismblog.com/2007/12/11/three-lessons-about-twittermicroblogging/

99

BRADSHAW, Paul. Newsgathering IS production IS distribution (Model for a 21st century newsroom pt.1 cont.) [online]. 9.2.2009 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z BRADSHAW, Paul. A model for the 21st century newsroom: pt1 - the news diamond [online]. 17.7.2007 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z BRUNS, Axel. Gatewatching. Collaborative online news production. New York: Peter Lang, 2005. 330 s. ISBN 0-8204-7432-0. CAIN MILLER, Claire – STONE, Brad. ‘Hyperlocal’ Web Sites Deliver News Without Newspapers [online]. NY Times. 12.4.2008 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z . COHEN, Noam. Wikipedia ire turns against ex-editor. The New York Times [online]. 6.3.2007 [cit. 20-05-2009]. Dostupné z CUTLER, Matt. The 100 Million Views Club: The Most Watched Viral Videos of All-Time? Visiblemeasures.com [online]. 1.5.2009 [cit. 01-05-2009]. Dostupné z < http://www.visiblemeasures.com/news-and-events/blog/bid/9262/The-100-Million-ViewsClub-The-Most-Watched-Viral-Videos-of-All-Time> DEUZE, Mark. The people formerly known as the employers. Journalism. 2008, vol. 10, No. 3, s. 315-318 DEUZE, Mark. Understanding the Impact of the Internet:On New Media Professionalism, Mindsets and Buzzwords [online]. c2001 [cit. 15-04-2009]. Dostupné z Emarketer: Who's Watching User-Generated Video? [online]. 24.1.2008 [cit. 12-04-2009]. Dostupné z < http://www.emarketer.com/Article.aspx?R=1005856> FAUST, James C. Online journalism. Scottsdale: Holcomb Hathaway, 2005. 271 s. ISBN 978-1-890871-56-7 FISHER, Terry. The Future Digital Economy. Dinner Speech [online]. 30. 1. 2006 [cit. 20-042009]. Dostupné z FISHKIN, Rand. Top 100 Digg Users Control 56% of Digg's HomePage Content. SEOmoz.org [online]. 20.7.2006 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z FISKE, John. Television Culture. London: Routledge, 1987. 353 s. FITZPATRICK, Brad. Thoughts on the Social Graph [online]. 17.8.2007 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z < http://bradfitz.com/social-graph-problem/> 100

GARCELON, Mark. The ‘Indymedia’ Experiment. The Internet as Movement Facilitator Against Institutional Control. Convergence: The International Journal of Research into New Media Technologies. 2006, vol. 12, no. 1., s. 55-82. GILES, Jim. Special Report Internet encyclopaedias go head to head. Nature, 2005, vol. 438, no. 7068, s. 900-901 GILLMOR, Dan: We the Media. Sebastopol: O’Reilly, 2004. 299 s. ISBN 0-596-00733-7 GLASER, Mark: Distinction Between Bloggers, Journalists Blurring More Than Ever. PBS Mediashift [online]. 28.2.2008 [cit. 11-05-2009]. Dostupné z < http://www.pbs.org/mediashift/2008/02/distinction-between-bloggers-journalists-blurringmore-than-ever059.html> GLOCER, Tom. Old media must embrace the amateur. Financial Times [online]. 7.3.2006 [cit. 17-04-2009]. Dostupné z < http://www.ft.com/cms/s/0/e2bba176-ae0a-11da-8ffb0000779e2340.html > GRISCOM, Amanda. Trends of Anarchy and Hierarchy. Comparing the Cultural Repercussions of Print and Digital Media [online]. c1996 [cit. 18-04-2009]. Dostupné z HOGG, Chris. Is there credibility in citizen journalism? [online]. 13.5.2009 [cit 14-05-2009]. Dostupné z < http://www.digitaljournal.com/article/271657> HOWE, Jeff. Gannett to Crowdsource News. The Wired. [online]. 11.3.2006 [cit 02-052009]. Dostupné z JARVIS, Jeff. Networked journalism. Buzzmachine.com [online]. 5.7.2006 [cit 12-05-2009]. Dostupné z < http://www.buzzmachine.com/2006/07/05/networked-journalism/> JARVIS, Jeff. Corrupting blogs. Buzzmachine.com [online]. 19.10.2006 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z JARVIS, Jeff. First, stop the lawyers. Buzzmachine.com [online]. 16.5.2009 [cit. 16-05-2009]. Dostupné z JARVIS, Jeff. New business models for news. Buzzmachine.com [online]. 12.10.2008 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z JAVREK, Adam. Obanská urnalistika a podmínky pro její rozvoj. In Postavení médií v eské spolenosti a v Evropské unii. Ed. Köpplová, Barbara – Cebe, Jan. Praha: Matfyzpress, 2006. JAVREK, Adam. Hyperlokální urnalistika. In Média dnes. Ed. Foret, Martin – Lapík, Marek – Orság, Petr. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. s. 409-423. ISBN 978-80-244-2023-3. 101

JAVREK, Adam. Weblogy jako alternativní zdroj informací. Praha, 2004. Bakaláská práce na Fakult sociálních vd Univerzity Karlovy v Praze na Institutu komunikaních studií a urnalistiky. 59 s. Vedoucí bakaláské práce Ing. Milo ermák. JAVREK, Adam. Úad zkoumá nepravdivou zprávu o infarktu Steva Jobse. Online urnalistika [online]. 5.10.2008 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z < http://online.zurnalistika.cz/108/urad-zkouma-nepravdivou-zpravu-o-infarktu-steva-jobse/> JAVREK, Adam. PR agentura zneuívá blogy eskch deník. Online urnalistika [online]. 15.4.2008 [cit. 19-04-2009]. Dostupné z < http://online.zurnalistika.cz/62/pr-agenturazneuziva-blogy-ceskych-deniku/> JENKINS, Henry. Convergence culture. Where old and new media collide. New York a Londn: New York University Press, 2006. 307 s. ISBN 0-8147-4281-5. JOHNSON, Steven Berlin. The Pothole Paradox [online]. 4. 5. 2008 [cit. 14-05-2009]. Dostupné z JOHNSTON, Lauren – MARRONE, Matt. Twitter user becomes star in US Airways crash Janis Krums sets Internet abuzz with iPhone photo. NY Daily News [online]. 16.1.2009 [cit. 14-05-2009]. Dostupné z JOYCE, Mary. The Citizen Journalism Web Site 'OhmyNews' and the 2002 South Korean Presidential Election [online]. c2007 [cit. 19-05-2009]. Dostupné z KARP, Scott. Digg Demonstrates The Failure Of Completely Open Collaborative Networks. Publishing 2.0 [online]. 24.1.2008 [cit. 25-04-2009]. Dostupné z KARP Scott. Newsrooms Can Grow Twitter Followers By Using Twitter For Link Journalism. Publishing 2.0 [online]. 29.10.2008 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z http://publishing2.com/2008/10/29/newsrooms-can-grow-twitter-followers-by-using-twitterfor-link-journalism/ KATYAL, Sonia. Semiotic Disobedience [online]. c2005 [cit. 20-04-2009]. Dostupné z KIEL, Paul. TPM Needs YOU to Comb Through Thousands of Pages. TPMMuckracker [online]. 20.3.2007 [cit. 17-04-2009]. Dostupné z KISS, Jemima. Guardian News & Media buys PaidContent publisher. Guardian [online]. 11.7.2008 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z

102

KUO, Kaiser. The Sichuan Quake and the Hubris of Twitter Users [online]. 13.5.2008 [cit. 11-04-2009]. Dostupné z KURTZ, Howard. Lack of Vision To Blame for Newspaper Woes. Washington Post [online]. 11.5.2009 [cit. 13-05-2009]. Dostupné z LAMBETH, Edmund. Public Journalism as a Democratic Practice. In Assessing public journalism. Columbia: University of Missouri Press, 1998. s. 15-36. ISBN 0-8262-1158-5 LASICA, J.D. Random acts of journalism. New Media Musings [online]. 12.3.2003 [cit. 2704-2009]. Dostupné z < http://www.newmediamusings.com/2003/03/random_acts_of_.html> LASICA, J.D. What is Participatory Journalism? OJR [online]. 8.7.2003 [cit. 27-04-2009]. Dostupné z LESSIG, Lawrence. Free Culture. How Big Media Uses Technology and the Law to Lock Down Culture and Control Creativity. New York: The Penguin Press, 2004. 348 s. ISBN 1594200068. LI, Charlene – BERNOFF, Josh. Groundswell. Winning in a world transformed by social technologies. Boston: Harvard Business Press, 2008. 285 s. ISBN-13 978-1-4221-2500-7 LIPOVETSKY, Giles. Éra prázdnoty. Praha: Prostor, 1998. 272 s. ISBN 80-85190-74-5 LOHR, Steve. This Boring Headline Is Written for Google. NY Times [online]. 9.4.2006 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z LOWREY, Wilson. Mapping the journalism–blogging relationship. Journalism. 2006, vol. 4, no. 4, s.477-500. LUCHSINGER, Nico. Why journalists should use Twitter. Online Journalism Blog [online] 18.1.2008 [cit. 12-04-2009]. Dostupné z < http://onlinejournalismblog.com/2008/01/18/whyjournalists-should-use-twitter/> MAFFWE – MANSE: Welcome to Indymedia. IndyMedia [online]. 24.11.1999 [cit. 06-052009]. Dostupné z MAJSTR, Jií. CTK NewsTwitter [online]. 28.11.2008 [cit. 12-04-2009]. Dostupné z MARSH, Kevin. Responsible journalism. BBC [online]. 3.7.2008 [cit. 11-05-2009] Dostupné z MASTIN, Kirk. The Future (?) of Journalism in the Age of Youtube. LoFiHyStyle [online]. 12.5.2009 [cit. 15-05-2009]. Dostupné z

103

MAYFIELD, Ross. Power Law of Participation [online]. 27. 4. 2006 [cit. 20-04-2009]. Dostupné z MAYFIELD, Ross. Wikitorial Fork. Corante [online]. 18.6.2005 [cit. 13-04-2009]. Dostupné z McNAIR, Brian. Sociologie urnalistiky. Praha: Portál, 2004. 184 s. ISBN 80-7178-840-6. M:Metrics: iPhone hype holds up. [online]. 18.3.2008 [cit. 27-04-2009]. Dostupné z URL: http://www.mmetrics.com/press/PressRelease.aspx?article=20080318-iphonehype MILAN, Stefania. Communicating Civil Society: participation as the main benchmark of Civil Society Media. c2005 [cit. 31-05-2006]. Dostupné z MOROZOV, Jevgenij. Swine flu: Twitter's power to misinform. Foreign Policy [online] 25.4.2009. [cit. 26-04-2009]. Dostupné z MORRIS, Douglas. Globalization and Media Democracy: The Case of Indymedia. In Shaping the Network Society. Cambridge: MIT Press, 2004. s.325-353. ISBN 0-262-19497-X MULLIN, Joe. The AP's "hot news" lawsuit lives on; are scoops "quasi-property?" [online]. 20.2.2009 [cit. 02-05-2009]. Dostupné z NIELSEN, Jakob. Participation Inequality: Encouraging More Users to Contribute. Use it [online]. 9. 6. 2006 [cit. 25-04-2009]. Dostupné z PICKARD, Victor W. Assessing the Radical Democracy of Indymedia: Discursive, Technical, and Institutional Constructions. Critical Studies in Media Communication, March 2006, Vol. 23, No. 1, s. 19-38. O’BRIAN, Chris. Is Twitter the Newsroom of the Future? PBS [online]. 30.7.2008 [cit. 1104-2009]. Dostupné z OECD: Working Party on the Information Economy: Participative web: User-created content [online]. 12.4.2007 [cit. 11-05-2009]. Dostupné z OWENS, Simon. Talking Points Memo bloggers won’t comment on Maureen Dowd controversy. Bloggasm [online]. 17.5.2009 [cit. 17-05-2009]. Dostupné z 104

Pew Internet & American Life Project. Generational differences in online activities. [online] 28. 1. 2009 [cit. 20-04-2009]. Dostupné z Pew Internet & American Life Project. The Internet's Role in Campaign 2008 [online] 15. 4. 2009 [cit. 11-05-2009]. Dostupné z Pew Internet & American Life Project. New numbers for blogging and blog readership [online] 22.7.2008 [cit. 11-05-2009]. Dostupné z Pew Research Center for the People & the Press. Internet News Audience Highly Critical of News Organizations [online]. 9.8.2007 [cit. 11-05-2009]. Dostupné z < http://peoplepress.org/report/348/internet-news-audience-highly-critical-of-news-organizations> PLATON, Sara – DEUZE, Mark. Indymedia journalism. A radical way of making, selecting and sharing news? Journalism, 2003, vol. 4, no. 3, s. 336-355. PRESCOTT, LeeAnn. Digg versus New York Times Reality Check. HitWise [online]. 6.7.2006 [cit 15-05-2009]. Dostupné z < http://weblogs.hitwise.com/leeannprescott/2006/07/digg_versus_new_york_times_rea.html> PROFITA, Hillary. The Meaning Of Mainstream. CBS News [online]. 6.1.2006 [cit. 16-052009]. Dostupné z < http://www.cbsnews.com/blogs/2006/01/06/publiceye/entry1183803.shtml> REESE, Stephen D. – RUTIGLIANO, Lou – HYUN, Kideuk – JEONG, Jaekwan. Mapping the blogosphere. Journalism. 2007, vol. 8, No. 3, s. 235-261. RevoltNation. Digg is a Game - Let's Play For Real This Time [online]. 23. 1. 2008 [cit. 0805-2009]. Dostupné z RHEINGOLD, Howard. Smart Mobs: The Next Social Revolution. Cambridge: Perseus Publishing, 2002. 288 s. ISBN 0-7382-0608-3. ROBISON, Ray. Are New York Times employees being paid to deface President Bush wikipedia entry? [online]. 14.5.2007 [cit. 20-05-2009]. Dostupné z ROSE, Alexander. Decision: Blogs vs. New York Times. Long Now [online]. 1.2.2008 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z ROSE, Kevin. Digg This: 09-f9-11-02-9d-74-e3-5b-d8-41-56-c5-63-56-88-c0. Digg.com [online]. 1.5.2007 [cit. 25-04-2009]. Dostupné z 105

ROSEN, Jay. A Most Useful Definition of Citizen Journalism. Pressthink [online]. 14.7.2008 [cit. 12-05-2009]. Dostupné z RUE Jeremy. Twittering the news: DOs and DON'Ts. Knight Digital Media Center [online]. 4.6.2008 [cit. 2008-11-14]. Dostupné z http://multimedia.journalism.berkeley.edu/blog/2008/jun/4/twittering-news-dos-and-donts/ SAUNDERS, Barry J. From Indymedia to Indyjournalism – how Indymedia is evolving [online]. c2006. [cit. 12-05-2009]. Dostupné z SCOTT, Esther. Big Media Meets the Bloggers [online]. 26. 2. 2004 [cit. 2004-05-25]. Dostupné z SEWARD, Zachary M. How a CNN user propelled the network into Twitter’s top slot — or why CNN headlines are so short. NiemanLab [online]. 16.4.2009 [cit. 20.4.2009]. Dostupné z SHIRKY, Clay. Here Comes Everybody. New York: The Penguin Press, 2008. 336 s. ISBN 1594201536. SIEBERT, Frederick S. – PETERSON, Theodore – SCHRAMM, Wilbur. Four theories of the press: the authoritarian, libertarian, social responsibility, and Soviet communist concepts of what the press should be and do. Urbana: University of Illinois Press, 1963. 168 s. ISBN 9780-252-72421-3. SIEGLER, MG. Anatomy of a $99 Walmart iPhone rumor. VentureBeat [online]. 17.12.2008 [cit. 16-04-2008]. Dostupné z SIMON, Mallory. Student 'Twitters' his way out of Egyptian jail. CNN [online]. 25.4.2008 [cit. 25-04-2009]. Dostupné z STANFORD, Bruce W. – BROWN, Bruce D. Laws That Could Save Journalism. Washington Post [online]. 16.5.2009 [cit. 16-05-2009]. Dostupné z < http://www.washingtonpost.com/wpdyn/content/article/2009/05/15/AR2009051503000.html> STIRLAND, Sarah Lai. S.F. Activists Use Twitter, Pirate Radio to Manage Anti-War Protesters. Wired [online]. 19.3.2008 [cit. 04-04-2009]. Dostupné z STRUPP, Joe. UPDATED: New 'WSJ' Conduct Rules Target Twitter, Facebook. Editor and Publisher [online]. 14.5.2009 [cit. 15.5.2009]. Dostupné z

106

SULLIVAN, Danny. Dammit, I’m A Journalist, Not A Blogger: Time For Online Journalists To Unite? Daggle.com [online]. 16.5.2009 [cit. 16-05-2009]. Dostupné z SUTTON, Jeannette – PALEN, Leysia – SHLOVSKI Irina. Back-Channels on the Front Lines: Emerging Use of Social Media in the 2007 Southern California Wildfires. Proceedings of the 2008 ISCRAM Conference, Washington. TAPSCOTT, Don – WILLIAMS, Anthony D. Wikinomics. How mass collaboration changes everything. London: Atlantic Books, 2006. 351 s. ISBN 978-1-84354-637-5 Technorati.com: State of the Blogosphere / 2008 [online]. c2008 [cit. 17-05-2009]. Dostupné z TENORE, Malary Jean. Experimenting with Twitter: How Newsrooms Are Using It to Reach More User. Poynter Online [online]. 8.9.2007 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z http://www.poynter.org/column.asp?id=101&aid=128918 THOMPSON, Clive. Build It. Share It. Profit. Can Open Source Hardware Work? Wired Magazine. [online] vol. 16, iss. 10 [cit 17-04.2009]. Dostupné z THORNTON, Patrick. Interview with Ron Sylvester about using Twitter as a reporting tool. Beatblogging.org [online]. 25.9.2008 [cit. 2008-11-28]. Dostupné z http://beatblogging.org/2008/09/25/interview-with-ron-sylvester-about-using-twitter-as-areporting-tool/ THORSEN, Einar. Journalistic objectivity redefined? Wikinews and the neutral point of view. New Media & Society, 2008. vol. 10, no. 6, s. 935-954. VAIDHYANATHAN, Siva. Afterword: Critical Information Studies. Cultural Studies, March 2006. vol. 20, no. 2, s. 292-315. VAISHAR, Antonín. Folksonomie. Inflow: information journal [online]. 2008, ro. 1, . 1 [cit. 2009-05-01]. Dostupné z: . ISSN 1802-9736. Van DIJCK, José. Users like you? Theorizing agency in user-generated content. Media Culture Society, 2009. vol. 31, no. 1, s. 41-58. VIÉGAS, Fernanda B – Wattenberg, Martin – Dave, Kushal. Studying Cooperation and Conflict between Authors with history flow Visualizations [online]. c2004 [cit. 20-05-2009]. Dostupné z WALTZ, Mitzi. Alternative and activist media. Edinbugh: Edinburg University Press, 2005. 149 s. ISBN 0-7486-1958-5 WASLEY, Andrew. Indy journallsm: facts are free, opinion is sacred? British Journalism Review. 2002, vol. 13, no. 3, s. 58-64. 107

WEINBERGER, David. WSJ on FON, disclosure, and my friends. Hyperorg [online] 9. 2. 2006 [cit. 09-05-2009]. Dostupné z < http://www.hyperorg.com/blogger/mtarchive/wsj_on_fon_disclosure_and_my_f.html> WHITNEY, Jennifer. Make Media, Make Real Trouble: What's Wrong (and Right) with Indymedia. LipMagazine [online]. 15.6.2005 [cit. 20-04-2009]. Dostupné z Wikinews:Neutral point of view. [online] 19.1.2005, poslední revize 28.3.2009. [cit 20-052009]. Dostupné z ZIJLSTRA, Ton. Monstrous KM [online]. 25.7.2003 [cit. 13-05-2009]. Dostupné z ZUCKERMAN, Ethan. Flu infects Twitter [online]. 26.4.2009 [cit. 26-04-2009]. Dostupné z


Seznam píloh
 
"
%!
  

 

 ""
#$"

 

 

 

 $


 

  



  
#%% $  $% & &  $


108