Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta
ISLÁMSKÝ BANKOVNÍ MODEL JAKO ALTERNATIVA KE KONVENČNÍMU BANKOVNICTVÍ? Studentská vědecká a odborná činnost Magisterské studium
Rok odevzdání: 2015
Autor: Jakub VOJTĚCH
Ročník SVOČ: VIII.
Konzultant: Ing. Jan POKORNÝ
Sekce: Katedra národního hospodářství
Čestné prohlášení a souhlas s publikací práce Prohlašuji, že jsem práci předkládanou do VIII. ročníku Studentské vědecké a odborné činnosti (SVOČ) vypracoval samostatně za použití literatury a zdrojů v ní uvedených. Dále prohlašuji, že práce nebyla ani jako celek, ani z podstatné části dříve publikována, obhájena jako součást bakalářské, diplomové, rigorózní nebo jiné studentské kvalifikační práce a nebyla přihlášena do předchozích ročníků SVOČ či jiné soutěže. Souhlasím s užitím této práce rozšiřováním, rozmnožováním a sdělováním veřejnosti v neomezeném rozsahu pro účely publikace a prezentace PF UK, včetně užití třetími osobami.
V __________________________ dne __________________
_______________________________________ Jakub VOJTĚCH
ABSTRACT:
This paper serves as a contribution to debate on the new academic and business field of Islamic banking where I am trying to depict the key and distinguishing features of this banking model, provide a comparison of functioning with the conventional counterpart and give some examples of various types of Islamic banking products. Effort has been made also to offer an overview of the Islamic ethical economy which is the philosophical basis for the Islamic banking model and to describe development and current global status of the Islamic finance industry that emerged in the 1970s and nowadays is no longer confined to the Arab Gulf countries and Malaysia because it proves to be successful even in Europe.
ABSTRAKT: Předkládaná práce je pojata jako příspěvek do debaty o islámském bankovnictví jakožto novém akademickém a obchodním odvětví, ve kterém se snažím zachytit klíčové a odlišující prvky tohoto bankovního modelu, srovnat způsob jeho fungování s konvenčním protějškem a uvést několik příkladů islámských bankovních produktů. Značné úsilí bylo rovněž věnováno výkladu o islámské etické ekonomii, která je filozofickým základem islámského bankovního modelu, stejně jako popisu jeho rozvoje a současnému globálnímu postavení islámského finančního průmyslu, jenž vznikl v 70. letech minulého století a dnes již zdaleka není teritoriálně vázán toliko na země Perského zálivu a Malajsii, neboť se ukazuje jako úspěšný i v Evropě.
OBSAH 1. Úvod ....................................................................................................................................... 2 1.1. Islámské banky a konvenční praxe.................................................................................. 3 1.2. Terminologie ................................................................................................................... 5 2. Islám a etická ekonomie ......................................................................................................... 6 2.1. M'uámalát: regulace ekonomických vztahů .................................................................... 7 2.2. Homo islamicus jako solidární homo economicus .......................................................... 9 3. Islámský bankovní model..................................................................................................... 11 3.1. Základní rozdíly oproti konvenčním bankám ............................................................... 12 3.1.1. Definice islámského bankovnictví ......................................................................... 15 3.1.2. Příklady islámského financování ........................................................................... 16 3.1.3. Regulatorní rámec .................................................................................................. 17 3.2. Geneze islámského bankovnictví .................................................................................. 18 3.3. Globální status islámského finančního průmyslu.......................................................... 20 3.4. Celková bilance: ideová alternativa a tržní konkurence ................................................ 22 4. Závěr..................................................................................................................................... 24 Bibliografie a přehled literatury ............................................................................................... 26
1
1. Úvod Islámské bankovnictví (المصرفية االسالمية, al-masrifía al-islamía, „Islamic banking“) je téma v našich zeměpisných šířkách nejenže nové, ale v tuzemském kontextu odbornou literaturou nepříliš traktované a rozpracované.1 Tento institut u nás zatím do praxe zaveden nebyl, avšak s ohledem na perspektivu rozvoje tuzemského finančního trhu (súq, pers./tur. bázár2) a jeho otevírání se globálním obchodním praktikám se jedná o tematiku nabývající na aktuálnosti, a to minimálně v evropském kontextu. Předkládaná práce proto slouží jako menší příspěvek do této debaty a jejím cílem je zejména seznámení s teoretickoekonomickými
základy,
fungováním,
dosavadními
úspěchy a
potenciálem
tohoto
alternativního způsobu bankovnictví, stejně jako úvaha nad tím, v čem představuje alternativu konvenčnímu bankovnímu systému. Problematika bankovnictví má bezesporu svůj stabilní základ v národohospodářské teorii, na který pak navazuje vícero odvětví, mezi těmi právnímu např. právo finanční, správní či soukromoprávní disciplíny práva obchodního a občanského. Na PF UK byly doposud vypracovány a obhájeny toliko dvě kvalifikační práce na související téma3 a dále je jedna nyní řešena na Katedře národního hospodářství,4 avšak islámskému právu obecně či otázkám s ním bezprostředně souvisejícím byla věnována na PF UK v posledních takřka dvaceti letech více než dvacítka prací na různých katedrách, zejména se jednalo o oblast práva ústavního, mezinárodního, trestního a rodinného.5 To rovněž svědčí o skutečnosti, že se jedná o oblast zatím nepříliš probádanou.
Nelze přisvědčit tvrzení prof. Pauknerové, že „česká literatura v tomto směru… prozatím neexistuje.“ In PAUKNEROVÁ, Monika. Posudek školitelky ze dne 13. 3. 2012 na disertační práci JUDr. Ivany Hrdličkové, PhD. [online]. c2012 [cit. 29.3.2015]. Dostupné z WWW:
. Jedná se např. o práci publikovanou již v roce 2001: WEBEROVÁ-BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomika a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1, či další knihu, kde je islámskému finančnictví věnována celá kapitola (s. 24-65): MAITAH, Mansoor. Zvláštnosti makroekonomické politiky zemí Blízkého východu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-608-0 2 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 115. ISBN 978-3-406-57955-4. 3 Jedná se v prvé řadě o dizertační práci: HRDLIČKOVÁ, Ivana. Právo Sharia, zejména islámské bankovnictví, ve vztazích s mezinárodním prvkem. Praha, 2012. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra obchodního práva. Vedoucí práce Monika Pauknerová. Dostupné z WWW: . Druhým vypracováním je před více než 10 lety obhájená diplomová práce: SOUKUP, Daniel. Finanční trh a perspektivy jeho rozvoje - Islámský finanční trh. Praha, 2000. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta. 4 VALACHOVÁ, Sára. Reglation of financial markets: Islam vs. conventional financial systems. Praha, 2013 (rok zadání práce). Diplomová práce. Univerzita Karlova, Katedra národního hospodářství. Vedoucí práce Jan Urban. 5 Viz vyhledání v Informačním systému přes klíčová slova „islám“ a „šaría“ In Vyhledávání diplomových prací v informačním systému [online]. IS.cuni.cz [cit. 30.3.2015]. Dostupné z WWW:
2
1.1. Islámské banky a konvenční praxe Mezinárodní měnový fond zveřejnil v roce 2010 empiricky podloženou studii,6 podle níž v době globální ekonomické a finanční krize posledních let utrpěly banky založené a řízené podle zásad práva šarí'a (ﺸريﻌة ﺇﺴال مية, šarí'a islámía) mnohem menší ztráty oproti bankám konvenčním. Ačkoli je islámské právo (اﻠﻘﺎﻨﻮﻦ اﻹﺴﻶمﻲ, al-qánún al-islámí, „Islamic law“) obtížně definovatelné, neboť není kodifikováno a je časově a prostorově podmíněno (čtrnáct století dlouhá historie v prostoru počínaje západní Afrikou a konče Polynésií), 7 bývá tento systém v zemích euro-atlantického prostoru vnímán velmi často jako regresivní.8 Nicméně praktická aplikace tohoto modelu v oblasti finančnictví s sebou nese celou řadu inspirativních prvků, které se dnes již běžně a úspěšně realizují jako životaschopná alternativa ke konvenčním bankám (a to i v některých západních zemích).9 Podle statistik Ernst & Young rychle stoupá využívání islámských finančních produktů ve Velké Británii či Lucembursku, které kvůli nim i upravilo své daňové zákony a tamní centrální banka se jako první z nemuslimských zemí stala členem Výboru islámských bank v Malajsii.10 Islámské bankovnictví je tak dnes moderním rozvíjejícím se odvětvím i v zemích mimo islámský svět. Ačkoli tyto bezúročné finanční produkty mají za sebou již přes 50 let žité praxe, stále představují nevídanou příležitost (a zároveň konkrétně v ČR i velkou neznámou) jak pro finanční instituce hodlající působit v islámském prostředí (téměř šedesát států světa11), tak pro ty, které by se pokusily jako již mnoho jiných o tento typ bankovnictví v západním světě jako alternativu pro (ne)muslimy či početné muslimské komunity (každý třetí muslim žije ve státě, v němž tvoří náboženskou menšinu12). Navíc islámské banky (البﻨﻮك االسالمية, albunúk al-islámía) nyní zažívají další boom a rostou v globálním srovnání mnohem rychleji,
studium/dipl_st/index.php>. 6 International Monetary Fund. The Effects of the Global Crisis on Islamic and Conventional Banks: A Comparative Study [online]. IMF, c2010 [cit. 31.5.2014]. Dostupné z WWW: . 7 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. XIV. ISBN 978-3-406-57955-4. 8 HALLAQ, Wael B. An Introduction to Islamic Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 1. ISBN 978-0521678735. 9 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 57. ISBN 0415362679. 10 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Příliš mnoho žen si to nechá líbit – rozhovor se soudkyní Ivanou Hrdličkovou. Lidové noviny, příloha Právo & Justice. 12. 1. 2013. 11 Organization of the Islamic Conference. Member States [online]. OIC, c2014 [cit. 5.7.2014]. Dostupné z WWW: . 12 EHTESHAMI, Anoushiravan. Islam as a political force in international politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 37. ISBN 0415362679.
3
než jejich konvenční protějšky.13 V terminologii této práce se (v souladu se zaběhlým názvoslovím islámských financí) pojmem konvenční rozumí finanční instituce, které jsou součástí tradiční finanční infrastruktury a nejsou nijak vázány na islámské principy, ačkoli tento výraz bývá jinak běžně spojován s konzervativností a nízkým rizikem. Právě naopak, po vypuknutí finanční krize tyto mainstreamové peněžní domy vzhledem k někdy neuváženým ztrátovým operacím nemohou být již zcela zvány konzervativními. Ekonomická krize, která postihla nejen americký kontinent, ale i Evropu, totiž vyvolala v mnohých nutnost zamyšlení, zda existuje nějaká vhodná a použitelná alternativa k současným způsobům poskytování finančních služeb založená na etických principech ve finančním sektoru. Tato recese a skutečnost, že v evropských zemích, které byly ještě donedávna považovány za vyspělejší část Evropy, jsme byli svědky krachujících ekonomik, přivedla i některé západní země k tomu, aby se zabývaly otázkou, do jaké míry hrají principy konvenčního finančního systému roli v ekonomické krizi14 a jak zavést etické hodnoty do tohoto byznysu. V praktické realizaci právě toto přináší bezúročné finanční produkty islámských bank. Motivací této práce je tak rozebrat tento trend a postihnout rovněž jeho ekonomickoteoretickou charakteristiku (je homo economicus a homo islamicus totéž?), protože české odborné literatury se v této oblasti prakticky až na pár výjimek nedostává15, a zamyslet se hlouběji nad výhodami (a případnými limity) tohoto způsobu bankovnictví. Některé zásady tvořící podklad islámského bankovnictví se dají dohledat již ve starších právních úpravách či v teologicko-filozofických
disputacích
napříč
třemi
velkými
monoteistickými
náboženstvími (např. zákaz úroku),16 budu se proto zabývat pro vysvětlení kontextu vzniku bezúročného bankovnictví, které se nakonec rozrostlo do mnohamiliardového byznysu dneška, jen moderní historií počínaje 60. lety v Egyptě.
13
International Monetary Fund. The Effects of the Global Crisis on Islamic and Conventional Banks: A Comparative Study [online]. IMF, c2010, s. 20-22 [cit. 31.5.2014]. Dostupné z WWW: . 14 HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví jako možná alternativa? Ihned.cz [online]. c2012 [cit. 31.5.2014]. Dostupné z WWW: . 15 Viz PAUKNEROVÁ, Monika. Posudek školitelky ze dne 13. 3. 2012 na disertační práci JUDr. Ivany Hrdličkové, PhD. [online]. c2012 [cit. 30.5.2014]. Dostupné z WWW: . 16 ZEMAN, Roman. Lichva až na věky. Praha: VIP Books, 2008, s. 46-51. ISBN 978-80-87134-32-0.
4
1.2. Terminologie U každého autora v této oblasti se implicitně předpokládá alespoň základní znalost arabského jazyka,17 avšak ne vždy tomu tak ve skutečnosti bývá. Studium pramenů přímo v arabském jazyce není dle mého názoru nevyhnutelné (ačkoli i těmi jsem se zabýval), neboť celá řada právních pojmů a systematika jako taková není nikde výslovně v primárních pramenech obsažena – tedy v Koránu ani sunně (tj. vyprávěních o skutcích Proroka Muhammada), ale toliko deduktivně rozpracována a obsažena v principech islámské právní vědy (usúl al-fiqh), jakési islámské iuris prudentiae,18 vědním oboru zabývajícím se šarí'ou a jejími prameny.19 A dále se potom velká část (nejen) západních autorů, které cituji, zaměřuje zejména na fungování islámského bankovnictví právě v západním světě, což s sebou přirozeně nese nutnost psát převážně anglicky (leč s využitím řady arabských pojmů, sloužících jako termini technici). Pokud jde o arabské termíny, držím se podob transkripce běžně užívaných v české arabistice a orientalistice.20 Veden snahou učinit četbu co nejpřístupnější i čtenáři bez znalosti arabského jazyka, nebudu zde dále používat arabskou abecedu a všechny arabské výrazy přepisuji. Osobně užívám o něco jednodušší podoby transkripce s úsilím zachycovat arabské znaky: ء, tedy hamzu (česky ráz), dále všechny samohlásky, tj. ﺃ, و, يa ze souhlásek zvláště ﻉ ('ajn).21 Jelikož arabština nerozlišuje velká a malá písmena, řídí se přepis českými pravidly pro psaní malých a velkých písmen.22 Emfatické hlásky pak přepisuji stejně jako neemfatické (tedy nerozlišuji je): např. písmeno ( صsád) a ( سsín) je přepsáno jako „s“ nebo není činěno rozdílu u jednotlivých typů h v podobě znaků ﺡa neemfatického ﻩ.
KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 41. ISBN 978-185-1685-653. 18 TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 117. ISBN 8070218282. 19 Fiqh doslova znamená „poznání“, „uvědomění“; In KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 118. ISBN 80-702-1821-5. 20 Sleduji zejména úpravu obsaženou In BAHBOUH, Charif. Česko-arabský slovník. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2011. ISBN 978-808-6149-714. 21 Pro hamzu a 'ajn používám v transkripci téhož znaku, a to ', stejně jako prof. Kropáček In KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 383. ISBN 80-702-1821-5. 22 Zvláštním případem je užívání velkého písmena u slov náboženského charakteru. Jak je běžné, rozlišuji monoteistického „Boha“ a polyteistického „boha“ a slovo „Prorok“ se píše takto jen v souvislosti s Muhammadem. Naproti tomu slovo „boží“ se podle pravopisných pravidel píše malým písmenem, pokud je oslabená nebo žádná vazba na „Boha“, tj. nejde-li o sousloví mající věroučný charakter (např. Boží soud). V citacích však ponechávám autorské psaní velkých písmen (tedy i Boží, Bible apod.). 17
5
2. Islám a etická ekonomie Islám je postaven striktně na myšlence rovnosti před Bohem (a to žen i mužů23), avšak ačkoli obsahuje silný sociální apel, ideál (ekonomické a společenské) rovnosti mezi lidmi mu je (alespoň dle převažujících interpretací) cizí. Spíše je pro něj příznačná jistá tenze k sociálnímu smíru (tedy např. určitá míra „rozumných“, leč nepřeháněných sociálních rozdílů, „střední cesta“ mezi dvěma bipolárními negativy,24 viz pojem wasat níže) nežli rovnostářství a chudoba, které hlásal Ježíš (jenž je ovšem i jedním z proroků v islámu): (Mt 19,24)
Snáze projde velbloud uchem jehly než bohatý do Božího království.25
Vedle modlitby (salát) však i Muhammad žádal na svých stoupencích soucit s bližním, udělování almužny chudým26 a soucit se slabšími obecně (sirotky, pocestnými apod.).27 Naproti tomu však celé jeho učení výslovně podporuje obchod – samozřejmě bereme v úvahu, že poselství Koránu (al-Kitáb) přednášel Muhammad v prostředí do značné míry ovlivněném mekským obchodním životem – z příslušných veršů súr je zřejmé, že pravidla týkající se majetku jsou vyjádřena jako přímé boží vedení, tedy zcela nezpochybnitelné.28 Jejich praktické životní dodržování je pak odvozeno z obecných kritérií mravnosti (někdy právně těžce formalizovatelných): muslim, který je poslušný, pravdomluvný, pokorný, dárcem almužny, který je vzdálen krajností v nakládání s majetkem, trpělivý, pomáhající potřebným a prost lakomství, je tím vším náležitě vybaven, aby i konkrétní praktické pokyny v záležitostech majetkové morálky přijal s naprostou samozřejmostí:29 35:29
Ti, kdož přednášejí Písmo Boží, dodržují modlitbu a dávají almužnu skrytě i veřejně z toho, co jsme jim uštědřili, ti mají naději na obchod, jenž nebude nevýnosný, 30
Ostatně sám Prorok Muhammad byl obchodníkem, přičemž obchodním vztahům by při respektování stanovených norem neměly být kladeny žádné překážky – obchodování je
23
AMANAT, Abbas; GRIFFEL, Frank. Shari'a: Islamic Law in the Contemporary Context. Stanford: Stanford University Press, 2007, s. 31, s. 34. ISBN 978-0-8047-5639-6. 24 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 190-191. ISBN 80-903-7540-5. 25 Česká biblická společnost. Ekumenický překlad Bible. [cit. 11.7.2014]. Dostupné z WWW: . 26 TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 23-24. ISBN 8070218282. 27 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 13. ISBN 80-702-1821-5. 28 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 200-201. ISBN 80-903-7540-5. 29 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 201. ISBN 80-903-7540-5. 30 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 393. ISBN 80200-0246-4.
6
totiž (na rozdíl od ribá) Bohu milé, zisk z něho je získán určitou prací a je zasloužený. Morálním závazkem muslima je totiž vydělat si na živobytí, podporovat svou rodinu31 a poskytovat prostředky na charitu pro ty méně úspěšné. Tak, jak upravuje všechny sféry života, je tomu i u té ekonomické – muslimové mají objektivně založenou povinnost i ve svých
obchodních
aktivitách
postupovat
v souladu
s náboženskými
pravidly,
mezi což patří i čestnost a férovost. Přivlastňování si cizího majetku (v podobě ribá, viz ještě 4:16132 a 30:39) či podvod naproti tomu nejsou přípustné a snesou srovnání s vraždou: 4:29
Vy, kteří věříte! Nepohlcujte si vzájemně majetky své podvodným způsobem; jiné je, jde-li o obchod na základě vzájemného souhlasu; a nepřivozujte si smrt! A věru Bůh je vůči vám slitovný.33 Většina veršů Koránu se však týká zejména věrouky ('ibádát) – učení o ekonomické
a sociální spravedlnosti je tak do jisté míry subsidiární vůči primárnímu poselství víry v jediného Boha (al-ímán bil-láh wáhid).
2.1. M'uámalát: regulace ekonomických vztahů V rámci islámského pojetí práva a náboženství jako celospolečenského regulačního mechanismu islám ukládá jisté normy chování obsahující etické hodnoty,34 a to jak v rovině člověk-Bůh, tak na úrovni člověk-člověk,35 čímž přesahuje chápání právního systému v našem slova smyslu, a právě proto nemůže být islámské právo a ekonomie (al-iqtisád) odděleno od islámské etiky (achláq36 či adab37). Někteří soudobí muslimští učenci jej často označují za jednotu dogmatu ('aqída), práva (šarí'a) a kultury (hadára). Jak poznamenal Chomejní: „Pro všechny záležitosti má islám zákony a předpisy. Vyhlásil lidem zákony, které obsáhnou celý život (…). Žádnou důležitou otázku života islám neponechává bez zákonné úpravy.“38
KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 33. ISBN 978-185-1685-653. 32 Súra čtvrtá, verš 161. 33 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 525. ISBN 80200-0246-4. 34 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 18. ISBN 978-185-1685-653. 35 KETTELL, Brian. Introduction to Islamic banking and finance. Chichester: Wiley, 2011, s. 13-14. ISBN 978111-9991-274. 36 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 15-16. ISBN 978-185-1685-653. 37 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 184. ISBN 80-903-7540-5. 38 CHOMEJNÍ. Vejálat-e faqíh, cit. podle: KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 117. ISBN 80-702-1821-5. 31
7
Oblast ekonomických aktivit v islámu se nazývá v arabštině m'uámalát a zahrnuje všechny praktické činnosti denního života konané mezi lidmi (všechny civilní nenáboženské úkony jako obchod apod.)39 v souladu s islámským právem, naproti tomu ‘ibádát (sg. ‘ibáda, odvozeno od slovesa ‘abada, tj. uctívat) jsou aktivity směřované k samotnému Bohu (shrnuté v arkán al-islám al-chamsa, čili pěti pilířích islámu: šaháda, dále rituální modlitba, tj. salá, ramadánové postění saum, pouť do Mekky hadž a odvod az-zaká atd.)40 – oboje je však součástí praktik islámu (a jeho pravidel – tedy předmětem úpravy islámského práva), a proto mají dimenzi Boha, m'uámalát jen nepřímo skrze interakci s dalšími bytostmi či věcmi. Bůh, je totiž v každém případě všechny stvořil: 3:109
Bohu náleží vše, co na nebesích je i na zemi, a k Bohu se všechno navrátí.41
Islámské finance a bankovnictví tím pádem mají kořeny a jsou významnou výsečí právě doktríny m'uámalát, kterou vypracovala islámská jurisprudence fiqh. Tento koncept je však teoretický, neboť musíme mít stále na paměti, že islám nijak nevyděluje věci „profánní“ a „sakrální“ – v nahlížení muslimů vše na tomto světě stvořil Bůh a lidé jsou toliko jím pověřenými správci, kteří jednají dle jím stanovených a neměnných pravidel: 42:36
Co bylo vám z věcí dáno, je jen užívání krátkého života pozemského, však co u Boha je, je lepší a trvalejší.42
Na druhé straně tato teoretická kategorie může být našemu chápání blízká v tom smyslu, že obsahuje náznak západního sekulárního dělení duchovní a světské moci („co patří Bohu a co patří císaři“), které je však islámskému ideálu cizí – ideální zřízení v podobě chalífátu (daulat al-islamía43) spojuje obojí. Jak zdůraznil přední muslimský teolog 20. století al-Banná: „Bratří nesoudí, že císařovo patří císaři a co je Božího, Bohu. I císař sám a vše, co má, náleží jedině Bohu.“44
KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 3, s. 17. ISBN 978-185-1685-653. 40 AMANAT, Abbas; GRIFFEL, Frank. Shari'a: Islamic Law in the Contemporary Context. Stanford: Stanford University Press, 2007, s. 1. ISBN 978-0-8047-5639-6. 41 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 506. ISBN 80200-0246-4. 42 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 373. ISBN 80200-0246-4. 43 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 1. ISBN 978-185-1685-653. 44 AL-BANNÁ, Hasan. Mudhakkirát ad-da'wa wa-d-dá'í, cit. podle: KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 117. ISBN 80-702-1821-5. 39
8
2.2. Homo islamicus jako solidární homo economicus Postupný proces sesílání jednotlivých částí Koránu Bohem (arabsky Alláh45) poukazuje, že ajáty (sg. ája, doslova „znamení“,46 verše) nastaly vždy v momentech (asbáb an-nuzúl), kdy narostla nezbytnost řešení nějaké náboženské, etické nebo společenské otázky47 či když se některý ze společníků (sahába či asháb, sg. sahábí48) přímo Proroka dotázal na posouzení situace, která měla vliv na celou ummu (obec věřících): 3:132
a poslouchejte Boha a posla, snad dostane se vám slitování.49
Koránské učení o ekonomických principech (mabádí') je pak výrazně podpořeno sunnou (tradicí o Proroku Muhammadovi) a někteří autoři50 si kladou otázku, zda vzestup zájmu o koncept islámských finančních principů51 (jakýsi homo economicus) je toliko novodobý trend zacílený na posílení samé podstaty, kterou je homo islamicus a oživení islámu na přelomu tisíciletí (k tomu viz slavný rozsudek Khaki v. Hashim Nejvyššího soudu Pákistánu z roku 2000 ke zrušení veškerých předpisů umožňujících ribá52), anebo byla od počátku v podstatě přímo do základních principů (mabádí') tohoto zjeveného náboženství „zakódována“53 neoklasická ekonomická teorie jako univerzálně aplikovatelné a platné chování všech lidských bytostí. Tím by byl homo economicus a homo islamicus jedním a tím samým, avšak stále na druhé straně podpořen učením Koránu o socio-ekonomické spravedlnosti a redistribuci.54 Z hlediska islámu totiž život na tomto světě je vzhledem k věčnosti jen přechodný a nicotný – přes tuto skutečnost však Muhammad nezavrhoval vezdejší statky, jejich Arabské označení boha je iláh, s určitým členem al-, který upřesňuje monoteistický význam, pak al-Iláh (alláh), tj Alláh, určitý, jediný Bůh (též označení užívají i arabští křesťané). Někdy je mu dáváno také označení Pán (Rabb). Více k tomu In TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 35. ISBN 8070218282. 46 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 29. ISBN 80-702-1821-5. 47 MUMĪSA, Michael. Islamic law: theory and interpretation. 1st ed. Beltsville: Amana Publications, 2002, s. 23. ISBN 15-900-8010-6. 48 TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 42. ISBN 8070218282. 49 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 508. ISBN 80200-0246-4. 50 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 55. ISBN 0415362679. 51 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 233. ISBN 978-3-406-57955-4. 52 AKANBI, Muhammed Mustapha. The case for the integration of Islamic banking principles into the Nigerian banking system. [online]. African Journal of Social Sciences, Volume 2, Number 2, c2012, s. 42 [cit. 5.7.2014]. Dostupné z WWW: . 53 AMANAT, Abbas; GRIFFEL, Frank. Shari'a: Islamic Law in the Contemporary Context. Stanford: Stanford University Press, 2007, s. 22, s. 36. ISBN 978-0-8047-5639-6. 54 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 30. ISBN 978-185-1685-653. 45
9
získávání a rozmnožování, neboť i statky tohoto světa jsou dary boží, nesmějí však člověku bránit v službě Bohu a odvracet ho od získávání zásluh pro onen svět.55 Přitom je vyzdvihována tzv. „střední cesta“ (wasat) či „střed“ mezi krajními možnostmi, což je teze zcela příznačná pro muslimské životní chápání normativity a představuje (alespoň teoreticky) všeobecně charakteristický islámský postoj,56 který přijímá obecné postuláty tržních mechanismů, soukromého vlastnictví a volné soutěže, ale vycházeje z ideje distributivní spravedlnosti se snaží balancovat mezi zájmy jednotlivce, rodiny, společnosti a státu. 57 Homo islamicus tak pravděpodobně může být legitimně nazírán jako (solidární) homo economicus.
TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 39 ISBN 8070218282. CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 184. ISBN 80-903-7 540-5. 57 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 10-12. ISBN 978047-0030-691. 55 56
10
3. Islámský bankovní model V moderní společnosti existují peněžní služby, ostatně se staletými tradicemi, jimž se říká bankovnictví a které jsou nezbytné pro fungování společnosti a ekonomiky jako celku – pro podnikání, investice, ochranu úspor apod. Jenomže ve všech těchto službách hraje klíčový faktor úrok, vyplácený či vybíraný. Avšak ten je z pohledu islámu automaticky ribá, a jak níže rozebírám, tedy naprostým tabu. Muslimové a islámské státy se tak – vzhledem k naprosté ekonomické a technické převaze západního světa (dár as-suhl, tj neislámské státy58) – dostávali po staletí do neřešitelné situace,59 což se změnilo až v 70. letech minulého století se znovuzavedením některých klasických institutů islámského práva.60 Ty umožnily, aby islámský bankovní model prošel v posledních letech bouřlivou expanzí, avšak základní znaky tohoto systému bývají veřejnosti jen málo známy. Plně se zde přitom aplikují fundamentální a typicky islámské prvky (arkán, sg. rukn) rozlišující nábožensko-právní kategorie halál (povolené) a harám (zakázané)61 a celá řada dílčích a funkčních principů (mabádí'). To, že jsou všechny dodržovány a chod instituce je v souladu s islámským právem, je zejména úkolem nezávislého výboru expertů (právních učenců), který bdí nad tím, zda všechny postupy banky jsou po právu a dovolené (halál či „Sharia compliant“62, což je i synonymum pro výraz „Islamic“63 či „Islamic acceptable“64, tj. mnou používané prosté označení „islámský“, v této oblasti). V předkládané kapitole se pokusím popsat elementární odlišnosti islámské banky od jejího konvenčního protějšku, nabídnout svůj náhled na filozofické předpoklady tohoto finančního systému (an-nizám almálí) jako celku, stručně nastínit regulatorní rámec, stejně jako se zamyslet nad historickým vývojem a motivy vedoucími k zakládání islámských bank, po čemž následuje seznámení s úspěchy tohoto typu bankovnictví a celkové zhodnocení.
CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 182. ISBN 80-903-7540-5. 59 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 202. ISBN 80-903-7540-5. 60 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 233. ISBN 978-3-406-57955-4. 61 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 46. ISBN 978-185-1685-653. 62 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 5. ISBN 978-0-19-956694-5. 63 AUGUSTINE, Babu Das. Islamic banks can play a big role in trade finance. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: < http://gulfnews.com/business/ banking/islamic-banks-can-play-a-big-rolein-trade-finance-1.1405630>. 64 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 62. ISBN 0415362679. 58
11
3.1. Základní rozdíly oproti konvenčním bankám Islámské bankovnictví (al-masrifía al-islamía, „Islamic banking“) je založeno na etických základech (al-qawá'id al-achláqía) o správném chování muslimů (m'uámalát) vyvěrajících z nauky islámu (ad-dín al-islámí) a islámského práva (al-qánún al-islámí), které jej zásadně odlišují od konvenčních bank, a to přinejmenším v tom smyslu, že konvenční banky jsou hodnotově neutrální (sekulární) či pro své fungování nemají potřebu nacházet hlubší společenské a již vůbec ne náboženské odůvodnění. Základním smyslem islámské bankovní větve je ale právě poskytování takových služeb, které odpovídají náboženskému přesvědčení ('aqída, usúl ad-dín)65 a právu (al-haqq): celý koncept tak spočívá v respektování morálních a právních hodnot obsažených v islámu (normativů, často etických, které by, jak výše vysvětleno, západní právník vůbec nepovažoval za právní,66 avšak islámské finanční instituce (IFI) jsou vystavěny – stejně jako islámské právo samotné – na nedělitelnosti sekulárních a náboženských záležitostí), zejména v zapovězení ribá (jež je však stejným způsobem explicitně zakázáno67 už ve Starém zákoně68). Islámská nauka velmi záhy interpretovala pojem ribá jako „úrok“, resp. jakékoli „navýšení“ k „předem stanovenému kapitálu“, a to zejména finančnímu,69 neboť z hlediska islámu nemohou být peníze výdělečné samy o sobě.70 Klasickým úrokovaným poskytováním úvěrů (qurúd, sg. qard) a přijímáním vkladů (wadá'ia, sg. wádí'a) nelze tato pravidla dodžet. Tudy tedy cesta nevede. Cokoli, co přesahuje základní jistinu (resp. prvotně založený dluh71), je absolutně nepřijatelné a nespravedlivé vykořisťování – zcela nesprávné (zulm72), avšak takto tvrdý přístup je někdy pro nemuslimy, obzvlášť našeho kulturního okruhu, relativně obtížně pochopitelný. Raison d'être islámské banky je však právě neaplikace ribá, jehož zákaz pramení např. z veršů 275-9 súry Kráva. Islámské právo nerozlišuje pouze „nízkou“ či „vysokou“ úrokovou sazbu, je proti jakékoli, byť minimální. Finanční systém založený
KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 59. ISBN 80-702-1821-5. AMANAT, Abbas; GRIFFEL, Frank. Shari'a: Islamic Law in the Contemporary Context. Stanford: Stanford University Press, 2007, s. 1. ISBN 978-0-8047-5639-6. 67 V arabštině se jedná formálně o podstatné jméno mužského rodu, skloňuji jej však podle středního rodu. 68 SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 2. vyd. Praha: 65. pole, 2012, s. 97. ISBN 978-80-87506-10-3. 69 SAEED, Abdullah. Islamic banking and interest: a study of the prohibition of riba and its contemporary interpretation. 2nd ed., Boston: Brill, 1996, s. 1-2. ISBN 90-041-0565-4. 70 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 78. ISBN 978-0470030-691. 71 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 49. ISBN 978-0470030-691. 72 MUMĪSA, Michael. Islamic law: theory and interpretation. 1st ed. Beltsville: Amana Publications, 2002, s. 27. ISBN 15-900-8010-6. 65 66
12
na islámském právu jej proto musí zcela vytěsnit. Bůh sám ribá ostatně vyhlásil doslova válku – to je poměrně silné i na poměry Koránu: 2:278-9
Vy, kteří věříte, bojte se Boha a zanechte poslední zbytky ribá73, jste-li věřícími! Jestliže tak neučiníte, připravte se na válku od Boha a posla Jeho. Jestliže však se kajícně obrátíte, pak vám zůstane váš kapitál – a nebudete tím škodit a nebudete tím poškozeni.74
Korán i sunna chápou úrok jako akt vykořisťování a nespravedlnosti (zulm), který je zcela v rozporu s férovosti, ochranou práv a etickými pravidly (al-qawá'id al-achláqía). Nicméně islámské bankovnictví není jen zákaz ribá, jde dále a snaží se povzbudit ekonomický rozvoj, směřovat k rovnovážnější distribuci bohatství a aktivní participaci všech na tvorbě blahobytu.75 Ovšem jakým způsobem, pokud dokonce ještě existuje okruh oblastí, které jsou samy o sobě v rozporu s etickými hodnotami islámu (harám), tím pádem a priori zcela vyloučeny z prostoru zájmu islámských financí? A tím se rovněž dostáváme k nejdůležitější otázce – jak mohou islámské banky fungovat? Zde jako řešení přichází na řadu zejména vyzdvihovaná zásada spolufinancování a rovněž sdílení zisku a rizika ztráty („profit and loss sharing“) a některé další (obchodněúvěrové a leasingové) metody alokace zdrojů a zprostředkování financí. Základní myšlenka může být stanovena tak, že islámská banka namísto toho, aby např. pouze kontrolovala včasné splácení úvěrů a úroků, raději přímo vstupuje do reálných obchodních vztahů, tj. obchoduje nikoli s penězi, ale existujícími statky, které prodává či pronajímá tak jako obchodníci76 (a z toho generuje zisk na základě „provizí“ či „poplatků“, ar. dará'ib77, či nájemného), případně jako společník profituje z podílu na zisku z investic do reálných projektů. To samé platí pro vkladatele, kteří naopak sdílejí zisky banky v předem stanoveném poměru (zdroje vkladatelů tak produktivně alokuje a využívá). Šaltút, jeden z nejvlivnějších egyptských učenců 20. století, se nad touto problematikou zamýšlí následovně: „Dovoluje šarí'a muslimům přijímat podíl ze zisků spořitelny? Někteří 'ulamá' zabývající se zkoumáním dovoleného a zakázaného vyslovili názor, že zisk, který vyplácejí Český překlad Koránu I. Hrbka ribá desetkrát reflektuje jako „lichvu“, resp. jednou jako „lichvářský úrok“ a jednou jako „úrok“ u Boha. Viz Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0246-4. A dále vyhledávací mechanismy In Text Koránu (v překladu I. Hrbka) [online]. [cit. 30.3.2015]. Dostupné z WWW: . 74 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 478. ISBN 80200-0246-4. 75 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 56. ISBN 0415362679. 76 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 82-3. ISBN 978047-0030-691. 77 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 238. ISBN 978-3-406-57955-4. 73
13
spořitelny majitelům vkladů, je zakázaný, poněvadž jde povahou buď o lichvářský úrok z vložených peněz, nebo o prospěch z poskytnutého úvěru. Obě takovéto operace jsou podle šarí'i zakázané. Proto je třeba takovýto úrok vrátit a zakazuje se přijmout jej a užívat. Podle našeho názoru, založeného na soudech šarí'i a zdravých základů fiqhu, je dovoleno jej přijmout a nejde o nic zapovězeného… [pokud] tento ústav investuje vložené prostředky do obchodního podnikání. Jen zřídka, pokud vůbec kdy, při něm dochází k nezdarům nebo ztrátám.“78 Existuje tu tedy na jedné straně (obchodní) partnerství mezi bankou a jejím vkladateli, stejně jako mezi bankou a jejími klienty/financovanými partnery,79 které mobilizuje k aktivnímu užití prostředků. Toto ostře kontrastuje s konvenčním typem banky, která toliko úročí jí přijaté prostředky, jež opět dále na (vyšší) úrok půjčuje.80 Islámská nauka tím stojí na juristicko-ekonomické ideji „no risk, no gain“, implikující imperativ, že pokud si někdo přeje rozmnožit svůj majetek (což je bohulibé), musí se o to vlastním obchodním úsilím zasloužit a případně nést odpovědnost za nastalou ztrátu: úrok je nahrazen na riziku založeným kapitálově-investičním mechanismem.81 Komplexnost islámského bankovnictví pak přichází zejména se značnou variací smluvních instrumentů odrážejících tento zcela odlišný koncept: preferované jsou „equity-based“ způsoby investičního partnerství (širáka) v podobě mudáraba („capital-labour agreement“ či „trusteeship finance“82), mušáraka („profit-and-loss partnership/sharing“); hojně využívaný a přijímaný je ale i „debt-based“ obchodní úvěr murábaha („credit sale with markup/cost-plus/profit margin“) a leasingový model idžára („lease-to-purchase“). Šajch Šaltút o nich uvažuje v tomto duchu: „Lidský pokrok přinesl v hospodářském životě řadu nových druhů kontraktů, zakládaných na správných, přípustných zásadách, jaké nicméně nebyly dříve známy; a pokud je zákonným měřítkem přípustnosti nebo zákazu nějakého jednání, co uvádí kniha Boží: ,Bůh rozeznává dobře toho, kdo pohoršení šíří, od toho, kdo dobré skutky činí.҆ (2:220) a ,nebudete tím škodit a nebudete tím poškozeni.҆ (2:279), podle našeho názoru se tímto máme řídit… Zmíněný zisk není úrokem za poskytnutí úvěru a není ani užitkem nabytým z půjčky, a není
ŠALTÚT, Mahmúd. Fatvy, 1966, cit. podle: KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 138-9. ISBN 80-702-1821-5. 79 KETTELL, Brian. Introduction to Islamic banking and finance. Chichester: Wiley, 2011, s. 32. ISBN 978111-9991-274. 80 Nutno přiznat, že „net interest income“ však jistě není výlučným zdrojem zisku moderních konvenčních bank, půjde i o poplatky spojené s dalšími službami apod. 81 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 9, s.81. ISBN 978047-0030-691. 82 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 3. ISBN 978-0-19-956694-5. 78
14
tedy zakázaným a neplatí závazná povinnost zříkat se jej. Jak jsme již pravili, je povzbuzením ke spořivosti a společenské spolupráci, což šarí'a pokládá za chvályhodné.“83
3.1.1. Definice islámského bankovnictví Materiálně definičním elementem z hlediska kontraktního je využívání typových smluvních instrumentů (al-'uqúd al-mu'ajjana, sg. 'aqd) vystavěných na právních a ekonomických postulátech islámu, vážících se k férovosti, socio-ekonomické spravedlnosti a požadavku „real-asset based“ u všech typů transakcí a finančních instrumentů.84 Nejde přitom ani tak o respektování islámských imperativů („absolutizovaných zásad“85 – vyvarování se úrokování v podobě ribá, neuváženého rizika zvaného gharar a zákaz aleatornosti a spekulativních transakcí v podobě majsiru) a už vůbec nikoli o pouhé právní kličky a lsti (hijál86) – ačkoli i tento způsob je znám islámské finanční praxi středověku, kupříkladu v podobě baj al-'ína,87 spočívající ve fiktivním prodeji věci potenciálnímu věřiteli za hotovost a okamžitém zpětném odkoupení téže věci za později splatnou vyšší částku), 88 ale o zcela odlišný bankovní systém (an-nizám al-masrifí), vystavěný na samostatných filozofických postulátech. Regulatorní náhled je poskytnut v následující (samostatné) podkapitole. V celku tak jde o poskytování služeb respektujících islámské náboženské cítění pod dohledem šarí'a výboru, kontrolního orgánu každé banky či jiné IFI, kdy islámské banky prodávají s marží jimi nakoupené zboží, pronajímají majetek či se podílejí na investičním partnerství a sdílejí zisky (či případné ztráty). IFI pak v souhrnu nabízí produkty spojené s a) komerčním bankovnictvím (vedení účtu, financování investičních záměrů apod.), k čemuž slouží paleta typových kontraktů islámského práva (al-'uqúd al-mu'ajjana) zmíněných výše; b) profesionální správou cenných papírů a jiných aktiv (investiční management); c) islámským pojištěním (takáful) a d) sociálními službami (poskytování bezúročných půjček a charitativní odvod zaká).89 ŠALTÚT, Mahmúd. Fatvy, 1966, cit. podle: KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 138-9. ISBN 80-702-1821-5. 84 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 13. ISBN 978-0470030-691. 85 CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006, s. 207. ISBN 80-903-7540-5. 86 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 152. ISBN 80-702-1821-5. 87 KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008, s. 48. ISBN 978-185-1685-653. 88 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 137. ISBN 80-702-1821-5. 89 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 55. ISBN 978-0-19-956694-5. 83
15
3.1.2. Příklady islámského financování Islámské banky mají celou řadu technik a možností, jak se plně vyrovnat konvenčním protějškům. Příkladem jednoho z typů islámského bankovního financování může být murábaha, což není nic jiného než konstrukt dvojí koupě (baj'atán fi-baj'a) s přirážkou, která však umožní vyhnout se klasickému (úročenému) úvěru: banka zakoupí na základě klientova požadavku předmět financování (například nový traktor – je přitom nutné, aby předmět koupě již nebyl ve vlastnictví klienta, jednalo by se tak o nepřípustný baj al-'ína), přičemž jej další kupní smlouvou její klient odkoupí za vyšší kupní cenu splatnou později a obvykle ve splátkách. Ekonomicky se v tržním prostředí bank taková operace zpravidla rovná běžně poskytovanému konvenčnímu úvěru, avšak vzhledem ke skutečnosti, že se zde jedná o kupní smlouvy (a obchodování islámské právo výslovně podporuje, jak demonstrováno výše), je právně učiněno zadost známému verši („wa ahala alláh al-baj'a wa harrama ar-ribá“90): 2:275
Bůh však dovolil prodávání a zakázal ribá.
Zde uvedený postup obchodního úvěru nachází praktické uplatnění i při exportním financování (způsobem murábaha), jež se velmi podobá akreditivu.91 Kontroverze však někdy vzbuzuje fakt, že banky danou marži nezřídka vypočítávají na základě referenční úrokové sazby indexu LIBOR („London InterBank Offered Rate“), čímž chtějí zůstat tržně přijatelné pro klienty. Tím se však pochopitelně vytrácí základní prvek systému, tj. jeho bezúročnost, byť je indexu využíváno jen jako podkladového měřítka („benchmark“) pro stanovení provize za provedenou operaci. Ačkoli murábaha patří v praxi mezi nejužívanější způsoby financování, jsou proti ní vznášeny i některé další doktrinální námitky a v zásadě vyzdvihovanými jsou spíše rizikovější „equity“ modely spadající do kategorie širáka (ar. „partnerství“), které odrážejí v plné míře filozofii islámského bankovnictví a zásadu sdílení rizika a ztráty. Při mudárabě tedy banka zajistí veškeré finanční prostředky, zatímco klient podnikatelské know-how a dovednosti; jakákoli ztráta je nesena výlučně bankou (na rozdíl od mušáraky, kde ztráty zde nesou banka i podnikatel92; právně-technicky je tento institut .181 . ص،م1993 ، بيت التمﻮيل الكﻮيت. بحﻮث فﻲ المﻌﺎمالت واالسﺎليب المصرفية االسالمية. عبد الﺴتﺎر،ابﻮ غدة (ABU GHUDDAH, ‘Abd al-Sattār. Buḥūth fī al-mu‘āmalāt wa-al-asālīb al-maṣrifīyah al-Islāmīyah. Kuwait Finance House, 1993, s. 181.) 91 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 239. ISBN 978-3-406-57955-4. 92 JAMALDEEN, Faleel. The Musharaka Contract in Islamic Finance. Islamic Finance For Dummies [online]. [cit. 30.3.2015]. Dostupné z WWW: . 90
16
příbuzný tiché společnosti dle § 2747 a násl. NOZ) a zisk je rozdělen podle předem stanoveného koeficientu. Takovýto obchodní širáka „partnership-based“ model, ovšem jen v obraceném gardu, je nabízen vkladatelům,93 kterým plyne (nezaručený94) podíl na zisku z obchodů, na nichž má banka účast.
3.1.3. Regulatorní rámec Islámská ekonomie (al-iqtisád al-islámí)95 ukládá státu významnou roli při regulaci tržních vztahů za účelem dosažení harmonie mezi individuálními a společenskými zájmy. Veřejnoprávní dohled nad (finančním) trhem pak nachází svůj legální podklad již v Koránu díky formulaci (dále obsažena ještě v 3:104, 7:157 a 9:71) o „přikazování vhodného a zakazování zavrženíhodného“ (tamurúna bil-maʿrúf wa tanhauna ʿan il-munkar96), která v kontextu našeho tématu nabývá doktrinální implikace v podobě institutu muhtasib, obvykle překládaného jako tržní inspektor.97 Dnes v moderním kontextu výkon takové funkce náleží orgánům vykonávajícím veřejnoprávní dohled (hisba) nad islámskými finančními institucemi: 3:110
Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Boha.98
Z regulatorní perspektivy někteří autoři soudí,99 že odlišné kontraktní techniky nepředstavují něco zásadního a z hlediska tržního dohledu je nutno na IFI nahlížet – za předpokladu splnění veřejnoprávních povinností (typicky půjde o bankovní licenci) – jako na kterýkoli jiný subjekt. Jejich zvláštní charakter však bývá v některých zemích zdůrazňován a upřednostňován (Írán, Malajsie), v jiných zemích je k nim zaujat onen neutrální přístup zejména s ohledem na rovnost před zákonem (Velká Británie), v řadě států jsou potom islámské banky spíše jen tolerovány (Egypt). Poskytovatelé islámských finančních služeb jsou tak normování ve Velké Británii obecným režimem „under the general powers“
93
AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 80. ISBN 978-0470030-691. 94 Toto by nyní v případě vkladů v podstatě kolidovalo s úpravou českého zákona č. 21/1992 Sb., o bankách (zejména ustanovení § 41a a násl. zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění). 95 .15 . ص،م1993 ، بيت التمﻮيل الكﻮيت. بحﻮث فﻲ المﻌﺎمالت واالسﺎليب المصرفية االسالمية. عبد الﺴتﺎر،ابﻮ غدة (ABU GHUDDAH, ‘Abd al-Sattār. Buḥūth fī al-mu‘āmalāt wa-al-asālīb al-maṣrifīyah al-Islāmīyah. Kuwait Finance House, 1993, s. 15.) 96 ALI, Abdullah Yusuf. The meaning of the Holy Quʼran. 11th ed. Beltsville, MD: Amana Publications, 2004, s. 155. ISBN 1590080262. 97 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 40. ISBN 978-0-19-956694-5. 98 Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000, s. 506. ISBN 80200-0246-4. 99 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 62. ISBN 0415362679.
17
a na základě sekulárního nediskriminačního principu „no obstacles, but no special favours“100 (v současné době zákonem o finančních službách101 z roku 2012), zatímco malajská centrální banka přímo vytvořila vlastní šarí'a výbor, jehož usnesení a závěry jsou pro komerční banky závazné (nabyl tak pozice náboženského regulátora a finálního vykladače islámského práva). Jak dále poukazují další znalci tohoto oboru,102 v současné době je sílícím trendem vytváření jednotných globálních standardů poskytování islámských finančních služeb za účelem dosažení co nejvyšší právní jistoty klientů islámských bank po celém světě. Jedním z těchto pokusů jsou „Shari'a Standards“ vydávané Accounting and Auditing Organisation for Islamic Financial Institutions (AAOIFI) se sídlem v Bahrajnu (tyto standardy jsou však bahrajnskou centrální bankou i přímo vyžadované, tj. jde již o překlopení z roviny pouhého expertního doporučení), stejně jako sjednocování zatím nejednotné terminologie. Mezi dalšími koordinančími mechanismy a dokumenty, které slouží pro IFI jako „best practices“ (v oblasti compliance, řízení rizik, kapitálové přiměřenosti apod.), lze jmenovat kupříkladu ještě Islamic Financial Services Board (IFSB), International Islamic Financial Market (IIFM), Liquidity Management Center (LMC) nebo Islamic International Rating Agency (IIRA).103
3.2. Geneze islámského bankovnictví Evoluce islámského bankovnictví je jen drobným zlomkem v celkové historii peněžnictví, a může se tak hrdě honosit puncem novosti, protože první ryze islámské banky začaly být zakládány až v 60., resp. 70. letech 20. století. Vznik soudobého islámského bankovního sektoru má však své kořeny již v období kolonizace islámských zemí v 19. století. Tehdy v nich evropské mocnosti vybudovaly konvenční bankovní systém západního střihu, zejména za účelem zjednodušení importních a exportních plateb.104 Nicméně postupem doby začínaly vůči této síti finančních institucí nabývat na síle kritické hlasy, a to jak z nacionálních, tak náboženských důvodů, neboť neposkytovaly valné části religiózněji zaměřené populace volbu k provádění finančních operací
nábožensky
konformním způsobem, zejména pokud jde o zapovězené ribá. Zvrat nastal až s rokem
100
NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 56. ISBN 978-0-19-956694-5. 101 Ten mimo jiné v reakci na krizi bankovní sektoru zrušil Financial Services Authority a jí vykonávaný dozor (členové byli jmenování britským ministerstvem financí) a přenesl jej na 2 nové orgány a Bank of England. 102 ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 118, s. 240. ISBN 978-3-406-57955-4. 103 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 6, 57-58. ISBN 978-0-19-956694-5. 104 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 56. ISBN 0415362679.
18
1963,105 kdy byla založena první banka ve formě bezúročné spořitelny na základě principu sdílení rizika ztráty v egyptském městě Mit Ghamr,106 nacházejícím se v nilské deltě asi 100 km severně od Káhiry. Projekt sice skončil již v roce 1967 a v podstatě ani navenek z obav před postihem vlády (potírající jakékoli známky fundamentalismu) nenesl image islámské banky, avšak tato myšlenka byla dále rozpracovávána a největší impuls přišel o více než 10 let později a několik set kilometrů východněji, blíže k Perskému zálivu, a to po ropné krizi v roce 1973.107 Díky rostoucím světovým cenám docházelo ve státech Perského zálivu (arabské země regionu od roku 1981 sdružuje Gulf Cooperation Council, GCC108) k masivnímu hromadění kapitálu, který pomohl přímo či nepřímo financovat rozvoj islámského bankovnictví, přičemž největším milníkem se stal rok 1975, ve kterém došlo v Saudské Arábii na platformě 44 zemí Organizace islámské konference (OIC) k založení islámské rozvojové banky, neboli Islamic Development Bank (IDB).109 Prvotním cílem byl požadavek uvést ekonomický a společenský rozvoj do souladu s požadavky kladenými vírou (ímán). IDB tak napomáhala zavádění a rozvoji islámských bank a sama financovala obchodní dovozy pro chudší muslimské země, přičemž ještě v témže roce (1975) došlo v Dubaji ke zrodu první soukromé islámské banky: Dubai Islamic Bank (země GCC, zejména Bahrajn, jsou od 90. let minulého století vůbec největším hráčem v tomto sektoru). Této snaze se dostalo záhy i mezinárodního institucionálního zakotvení (vznik Mezinárodního sdružení islámských bank r. 1977, ženevská Dár al-mál al-islámí) a podpory (doporučení OIC z r. 1978).110 Země jako Írán, Súdán nebo Pákistán pak své finanční systémy (an-nuzm al-málía) alespoň formálně islamizovaly zcela111 a zavázaly se k plnému respektování principů (mabádí') islámského bankovnictví dokonce ve svých ústavách. Ve většině ostatních muslimských států se postupně ustálily dva vedle sebe existující bankovní systémy, které Tato epocha stále ještě patří do zlatých let pod nadvládou prvního prezidenta Gamála Násira, ve které si Egypt, hvězda Orientu, prošel bouřlivým hospodářským a kulturním rozvojem. KHAIRAT, Mohamed. Photo Essays, Politics and Society: 23 Vintage Photos of Egypt’s Golden Years [online]. Egyptianstreets.com, c2014 [cit. 6.5.2014]. Dostupné z WWW: . 106 KETTELL, Brian. Introduction to Islamic banking and finance. Chichester: Wiley, 2011, s. XIII. ISBN 978111-9991-274. 107 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 55, s. 59. ISBN 0415362679. 108 Bohaté a do jisté míry rentiérské ekonomiky: Kuvajt, Saúdská Arábie, Katar, Spojené arabské emiráty, Bahrajn a Omán. 109 WEBEROVÁ-BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomika a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001, s. 60. ISBN 80-86149-33-1. 110 KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006, s. 138. ISBN 80-702-1821-5. 111 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 4, s. 11. ISBN 978-0-19-956694-5. 105
19
rovněž podléhají dohledu (hisba) centrální banky, příp. jiného orgánu.112 Postupem doby rovněž narostl zájem západních zemí o tuto alternativu, a tak v roce 1996 byla Citibank první západní bankou s islámskou odnoží a první islámskou dceřinou společností v Bahrajnu (Citi Islamic). Nato následovalo založení HSBC Amanah Bank britského koncernu HSBC113 a Islamic Bank of Britain, z německy mluvícího geografického prostoru mezi prvními poskytovateli byly Deutsche Bank a švýcarská UBS,114 avšak plně islámská banka v Německu Kuveyt Türk Bank získala licenci teprve na začátku roku 2015.115 Na tento vzestup pak reagovaly i burzovní trhy vytvořením „Dow Jones Islamic Market Index“ (DJIM), který označuje „Sharia compliant“ společnosti.
3.3. Globální status islámského finančního průmyslu Islámské bankovnictví se za poslední léta vyznačuje stálým růstem, 116 a to zejména v oblasti Perského zálivu (nejvýznamnějšími jsou Bahrajn a emirát Dubaj), v jihovýchodní Asii (Malajsie) a některých západních zemích jako Lucembursko a Velká Británie. V současné době je tento typ produktů nabízen již ve více než 100 zemích světa a mnoho dalších států již upravuje své regulační rámce a připravuje legislativní podmínky pro islámské finanční služby.117 Za celosvětová centra pak bývají považovány Bahrajnské království, které také převzalo rozhodující úlohu při zakládání tohoto typu bank jinde ve světě, Dubaj, Kuala Lumpur a v Evropě pak Londýn. V dnešní době můžeme analyticky zhodnotit tři hlavní přístupy či modely: jeden napojený na země GCC (tzv. „arabský“) – materiálně založený na nezměrných ropných příjmech; nezávislou evolucí prošly islámské finance v Malajsii,118 kde byly vnímány jako svébytná, inovativní a transformační cesta k modernizaci země (zejména pod více jak dvacetiletým vedením premiéra Mahathira bin Mohamada); a nakonec
ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 114. ISBN 978-3-406-57955-4. 113 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 5. ISBN 978-0-19-956694-5. 114 OECHSLIN, Patrick. Scharia bietet Schutz gegen Krise [online]. handelszeitung.ch, c2009 [cit. 11.3.2015]. Dostupné z WWW: . 115 Erste islamische Bank erhält Lizenz in Deutschland. [online]. welt.de, c2015 [cit. 25.3.2015]. Dostupné z WWW: . 116 International Monetary Fund. The Effects of the Global Crisis on Islamic and Conventional Banks: A Comparative Study [online]. IMF, c2010, s. 16-17, s. 33-34 [cit. 16.1.2015]. Dostupné z WWW: . 117 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 2. ISBN 978-0-19-956694-5. 118 Nikoli všechny malajské praktiky jsou přijímány s ovacemi. V konzervativnějších arabských zemích je z hlediska islámského práva baj ad-dajn (obchodování s dluhem) nepřípustné. Na druhou stranu je malajský přístup inspirativní zejména v nabízení islámských produktů i značnému počtu nemuslimů. 112
20
dnes progresivní model „islámského okna“ („Islamic window“), kdy jinak konvenční instituce poskytuje část služeb v souladu s islámským právem.119 Je přitom důležité mít na paměti, že islámský finanční průmysl obecně se vyznačuje značnou rozmanitostí, neboť ani dvě země nejsou zcela identické. Přes všechny harmonizační pokusy v posledních letech je tak nadále typickou charakteristikou islámských bank ohromná diverzita: jednak robustní vládou ovládané íránské banky, které díky západním sankcím mají pouze malé napojení na další země; jednak banky států GCC – samy o sobě velmi heterogenní skupina zahrnující jak vůbec první bankovní domy v podobě Kuwait Finance House a Dubai Islamic Bank, stejně jako novější Abu Dhabi Islamic Bank a saudskou Al-Rajhi, zaměřené více na vnitrostátní trh, a na druhé straně nadnárodní obry od počátku cílící na zahraniční trhy, a to zejména se sídlem v Bahrajnu, za Saudskou Arábii může být jmenována skupina AlBaraka.120 Celosvětově rostoucí poptávka po islámských produktech je obtížně kvantifikovatelná, avšak nejnovější odhady z proběhlého World Islamic Economic Forum (WIEF) v Dubaji na konci roku 2014 předpokládají celosvětový obrat v této obchodní oblasti do roku 2018 až na 3,4 bilionů121 USD.122 Tento zájem je opřen o 57 muslimských států světa123, přičemž je nutné si uvědomit, že 1/3 celkového počtu členů ummy (ta zahrnuje jednu a půl miliardy obyvatel planety, tedy každého pátého člověka124) tvoří ve zbytku států světa menšiny, jinými slovy každý třetí muslim je v zemi svého pobytu minoritou125 (leč často velikostně významnou), což může rovněž představovat zajímavý tržní potenciál pro islámské banky a ostatně i společnosti s jiným předmětem podnikání, které usilují o „halálizaci“ svých produktů za účelem získání nových klientů.126 Z tohoto
trendu
se
v Evropě
daří
těžit
nejvíce
Velké
Británii
(rovněž
s několikamilionovou muslimskou komunitou), která již opakovaně dala najevo zájem stát se 119
NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 11-12, s. 64. ISBN 978-0-19-956694-5. 120 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 9. ISBN 978-0-19-956694-5. 121 V anglickém jazyce se toto číslo nazývá „trillion“ a „billion“ naproti tomu v angličtině znamená naši miliardu. 122 MATTHEW, Francis. Dubai uses its position as a global hub to promote Islamic economy. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: . 123 Organization of the Islamic Conference. Member States [online]. OIC, c2014 [cit. 5.7.2014]. Dostupné z WWW: . 124 HALLAQ, Wael B. An Introduction to Islamic Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2009, s. 1re. ISBN 978-0521678735. 125 EHTESHAMI, Anoushiravan. Islam as a political force in international politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 37-38. ISBN 0415362679. 126 MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 62. ISBN 0415362679.
21
i v celosvětovém měřítku jedním z center islámských financí. S touto ambicí již přijala celou řadu legislativních opatření v oblasti daní a regulace kapitálového trhu. Na londýnské burze se dnes již běžně obchodují cenné papíry typu sukúk (sg. sakk)127 a již více než 10 let nabízí na tamějším trhu kontinuálně své služby první ryze britská islámská banka (založena jako Islamic Bank of Britain), dnes vlastněná katarskou skupinou Masraf Al Rayan.128 Právě v oblasti cenných papírů Spojené království dokazuje, že to myslí s islámským bankovnictvím naprosto vážně: stále se zlepšují regulatorní podmínky pro působení islámských bank a vláda zamýšlí i zavedení verze studentské půjčky, která by byla „Sharia compliant“. Nadto v roce 2014 emitovala britská vláda sukúky za 200 milionů liber, přičemž zájem předčil více než desetinásobně tuto emisi.129 Sukúky jsou někdy označovány za „islámské dluhopisy“ a jejich smyslem je, že mohou být obchodovány za jakoukoli (tj. tržní) cenu. Oproti zapovězenému obchodu s dluhem (ar. baj ad-dajn) v klasické podobě dluhopisů, které nelze – protože reprezentují toliko peníze130 – obchodovat jinak než za nominále,131 se totiž u nejčastějšího typu (sukúk alidžára) jedná o vyjádření vlastnického podílu na hmotném majetku („tangible asset“) a zisk má právně nahlíženo podobu variabilního nájemného (podle úspěšnosti podkladového aktiva), čili není toliko reprezentantem úročeného dluhu. Dnes jsou sukúky vnímány jako kvalitní investiční instrument a jejich trh roste každý rok desetiprocentním tempem.132
3.4. Celková bilance: ideová alternativa a tržní konkurence Již s vypuknutím finanční krize na přelomu let 2007 a 2008 měly islámské banky poměrně stabilní (leč naprosto minoritní postavení) na globálních finančních trzích. Zájem o tento způsob financí nebyl v té době na Západě ani tak motivován atraktivními a racionálními filozofickými postuláty odlišného způsobu bankovnictví, avšak spíše snahou získat podíl na rostoucích trzích islámského světa (zejména zemí GCC), což se změnilo právě 127
NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 10. ISBN 978-0-19-956694-5. 128 ATKIN, Joanne. Masraf Al Rayan acquires Islamic Bank of Britain. Mortgagefinancegazette.com [online]. c2014 [cit. 2.3.2015]. Dostupné z WWW: < http://www.mortgagefinancegazette.com/islamic-finance/masraf-alrayan-acquires-islamic-bank-of-britain/>. 129 MATTHEW, Francis. Dubai uses its position as a global hub to promote Islamic economy. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: . 130 Klasické islámské právo neabstrahuje od „hodnoty kovu“, In ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009, s. 112. ISBN 978-3-40657955-4. 131 Nemluvě o nepřípustném prvku úroku a předem garantované návratnosti bez rozložení rizika. 132 MATTHEW, Francis. Dubai uses its position as a global hub to promote Islamic economy. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: .
22
kvůli dopadům globální recese a nepopiratelnému podílu fungování (některých) konvenčních bank na jejím vypuknutí. Začaly být proto podrobněji zkoumány principy fungování islámských bank, podpořené empiricky podloženými studiemi o jejich relativně lepším zvládnutí krize. Závěry směřovaly k fundamentálnímu poukazu na to, že jednoduše ne všechny konvenční praktiky by kdy mohly projít schvalovacím procesem jakéhokoli šarí'a výboru: sekuritizace rizikových hypotečních úvěrů se rovná zapovězenému obchodování s dluhem (baj ad-dajn), konvenční deriváty jako „options“, „futures“ nebo „swaps“ typu „pojištění“ proti nesplacení dluhopisu („Credit default swap“, CDS) či prázdný prodej („short/naked selling“) zase v sobě jednoznačně nesou element nepřípustného ghararu.133 Nicméně je nutno přiznat, že navzdory veškerým oslavným úvahám přesunutí finanční krize do sektoru reálné ekonomiky nasvědčuje tomu, že ani „real-asset based“134 systém a cenné papíry zajištěné aktivy („asset-backed securitites“), typické pro islámské finance, nezaručují naprostou imunitu a nejsou všelékem,135 ačkoli si islámský bankovní sektor vedl v obecné rovině dle statistik Mezinárodního měnového fondu lépe (alespoň do momentu přenesení krize na reálnou ekonomiku),136 za což dozajista vděčí systému svých hodnot a principů. Na každý pád však globální expanze a rostoucí klientela islámských finančních domů přináší dle mého soudu tři základní výhody: a) do prostoru poskytování finančních služeb je velmi razantně vnášen etický rozměr, který slouží jako ideová konkurence konvenční variantě; b) tržní konkurence per se přináší pozitiva tlakem na zlepšování služeb konvenčního průmyslu; c) v neposlední řadě jde o služby již konformní s náboženským přesvědčením více než 1,5 miliardy muslimů vázaných dodržovat pravidla islámského práva, avšak jejichž destinatáři jsou v hojné míře i příslušníci jiných náboženství. V Malajsii je tak 40 % klientů islámských bank jiného vyznání a údajně prvním klientem pobočky Islamic Bank of Britain v Leicesteru byl právě nemuslim, kterého zaujaly etické a transparentní služby islámských bank.137
133
NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 13. ISBN 978-0-19-956694-5. 134 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. xxiii, s. 13, s. 73-4. ISBN 978-047-0030-691. 135 NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012, s. 13. ISBN 978-0-19-956694-5. 136 International Monetary Fund. Islamic Banks: More Resilient to Crisis? [online]. IMF, c2010 [cit. 30.3.2015]. Dostupné z WWW: . 137 AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007, s. 16. ISBN 978-0470030-691.
23
4. Závěr Centrálním bodem islámské víry (ímán) je Korán (al-Kitáb, Kniha), který je autentickým záznamem sdělení Boha lidem tak, jak bylo sesláno Muhammadovi. Islám přitom upravuje všechny sféry života rozřazením do dvou kategorií: m'uámalát (všechny civilní nenáboženské vztahy jako obchod) a ‘ibádát (rituální úkony směřované k Bohu), přičemž i velmi detailně rozpracovává učení o ekonomických aktivitách. Určitý prostor jsme proto věnovali islámské etické ekonomii, která nás přivádí k myšlence, že homo islamicus jako substance islámského náboženského učení dávno před zrodem moderního kapitalismu, by pravděpodobně mohl být legitimně chápán jako homo economicus, leč podpořen učením Koránu o sociální spravedlnosti a (přiměřené) redistribuci v rámci ummy, což i plně odpovídá islámskému pojetí střední cesty (wasat) mezi krajními možnostmi. Učení islámu přitom netíhne k rovnosti, spíše socio-ekonomické spravedlnosti. Ukázalo se přitom, že právě díky tomuto socio-ekonomickéhmu hodnotovému systému, elementárním postulátům a celé řadě právně-ekonomických principů (mabádí') utrpěly islámské banky (al-bunúk al-islámía) během finanční krize menší ztráty oproti jejich konvenčním protějškům. Islámský bankovní model prošel v posledních letech bouřlivou expanzí počínaje 60. lety v Egyptě a 70. lety v Perském zálivu. Nakonec se rozrostl do mnohamiliardového byznysu dneška, o čemž jsme se empiricky přesvědčili. V současné době jsou islámské finanční produkty nabízeny už ve více než 100 státech a mnoho dalších pro ně již adaptuje své právní předpisy. Na konci roku 2014 pak WIEF v Dubaji odhadlo celosvětový obrat v této oblasti do roku 2018 až na 3,4 bilionů USD. Tradiční islámské právo a ekonomie tak vykazují značnou flexibilitu a potenciál přizpůsobovat se požadavkům doby, což dokládají i typové kontrakty (al-'uqúd al-mu'ajjana), které jsou žitou právní praxi a se kterými právě přichází komplexnost islámského bankovnictví, odrážející jeho zcela odlišný filozofický a praktický koncept: preferované jsou „equity-based“ způsoby investičního partnerství (širáka) v podobě mudáraba a mušáraka; hojně využívaný a v zásadě přijímaný je ale i „debt-based“ obchodní úvěr murábaha či leasingový model idžára. Islámská banka namísto toho, aby např. pouze kontrolovala včasné splácení úvěrů a úroků, raději přímo vstupuje do reálných obchodních vztahů, tj. obchoduje nikoli s penězi, ale existujícími statky, které prodává či pronajímá tak jako obchodníci (a z toho generuje zisk na základě „provizí“ či „poplatků“, ar. dará'ib, či nájemného), případně jako společník profituje z podílu na zisku. To samé platí pro vkladatele, kteří naopak sdílejí zisky banky v předem stanoveném poměru.
24
Islámské bankovnictví stojí na jednoduché přenositelnosti a takřka nemá co do činění s náboženskou orientací. Má smysl se jím zaobírat jak z akademicko-komparativního hlediska, tak i úhlu pohledu byznysu jako zajímavé tržní příležitosti. Hovoříme sice o bankovnictví založeném na islámských hodnotách, ale otevřeném všem, přičemž z ryze pragmatických a ekonomických důvodů se může jednat o zajímavou obchodní alternativu k běžnému způsobu financování, kterou mohou využívat muslimové i nemuslimové, a to jako v určitém smyslu „jistější“ a „etičtější“ formy, která sice nemusí být absolutním nástupcem konvenčního modelu, avšak přinejmenším ambiciózní alternativou, jež přináší tři základní benefity: a) do prostoru poskytování finančních služeb velmi dynamicky vnáší otázku etického rozměru v byznysu a slouží jako ideový souputník konvenční variantě; b) je tržním konkurentem per se a pozitivně tlačí na zlepšování služeb konvenčního průmyslu; c) v neposlední řadě jde o služby již konformní s náboženským přesvědčením více než 1,5 miliardy muslimů vázaných dodržovat pravidla svého náboženství. V oblasti islámské ekonomie a práva se nachází kromě na těchto stranách probraných aspektů islámského bankovnictví ještě celá řada dalších konceptů zajímavých pro komparaci a zevrubné studium: jedná se kupříkladu o instrumenty islámského finančního trhu nebo daňovou oblast v podobě charitativního poplatku zaká (či dobrovolného odvodu sadaqa) a analýza konstrukce jejích prvků, funkce a moderní praxe 21. století. Osobně doufám, že se všem těmto oblastem budu moci příslovečně in šá’ Alláh (tj. dá-li Bůh – vše se totiž v arabském světě děje pouze z vůle boží) věnovat, dále studovat a případně pojednávat o nich i v budoucnu, například během doktorského studia či ve své profesní praxi.
25
Bibliografie a přehled literatury Monografie .م1993 ، بيت التمﻮيل الكﻮيت. بحﻮث فﻲ المﻌﺎمالت واالسﺎليب المصرفية االسالمية. عبد الﺴتﺎر،ابﻮ غدة (ABU GHUDDAH, ‘Abd al-Sattār. Buḥūth fī al-mu‘āmalāt wa-al-asālīb al-maṣrifīyah alIslāmīyah. Kuwait Finance House, 1993.) ALI, Abdullah Yusuf. The meaning of the Holy Quʼran. 11th ed. Beltsville, MD: Amana Publications, 2004. ISBN 1590080262. AMANAT, Abbas; GRIFFEL, Frank. Shari'a: Islamic Law in the Contemporary Context. Stanford: Stanford University Press, 2007. ISBN 978-0-8047-5639-6. AYUB, Muhammad. Understanding Islamic finance. Hoboken, NJ: John Wiley, c2007. ISBN 978-047-0030-691. CROFTER, Warren. Velká kniha islámu. 1. vyd. Překlad Otakar Chaloupka. Praha: BVD, c2006. ISBN 80-903-7540-5. EHTESHAMI, Anoushiravan. Islam as a political force in international politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 29-53. ISBN 04-153-6267-9. HALLAQ, Wael B. An Introduction to Islamic Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. ISBN 978-0521678735. KAMALI, Mohammad Hashim. Shariʻah law: an introduction. Oxford, England: Oneworld, 2008. ISBN 978-185-1685-653. KETTELL, Brian. Introduction to Islamic banking and finance. Chichester: Wiley, 2011. ISBN 978-111-9991-274. KROPÁČEK, Luboš. Duchovní cesty islámu. 4. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021821-5. MAITAH, Mansoor. Zvláštnosti makroekonomické politiky zemí Blízkého východu. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-608-0. MAURER, Bill. Re-formatting the Economy: Islamic banking and finance in world politics. In LAHOUD, Nelly et al. (ed.). Islam in world politics. 1. publ. New York: RoutledgeCurzon, 2005, s. 54-66. ISBN 04-153-6267-9. MUMĪSA, Michael. Islamic law: theory and interpretation. 1st ed. Beltsville: Amana Publications, 2002. ISBN 15-900-8010-6. NETHERCOTT, Craig R; EISENBERG David M. Islamic finance: law and practice. Oxford: Oxford University Press, 2012. ISBN 978-0-19-956694-5.
26
ROHE, Mathias. Das islamische Recht: Geschichte und Gegenwart. 2., durchgesehene Auflage, München: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-3-406-57955-4. SAEED, Abdullah. Islamic banking and interest: a study of the prohibition of riba and its contemporary interpretation. 2nd ed., Boston: Brill, 1996. ISBN 90-041-0565-4. SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. 2. vyd. Praha: 65. pole, 2012. ISBN 978-80-87506-10-3. TAUER, Felix. Svět islámu: dějiny a kultura. 2. vyd. Praha: Vyšehrad, 2006. ISBN 8070218282. WEBEROVÁ-BABULÍKOVÁ, Gabriela. Islámská ekonomika a bankovnictví. Praha: Dar Ibn Rushd, 2001. ISBN 80-86149-33-1. ZEMAN, Roman. Lichva až na věky. Praha: VIP Books, 2008. ISBN 978-80-87134-32-0. Články (časopisové, novinové a příspěvky ve sbornících - včetně elektronických) a odborné práce ATKIN, Joanne. Masraf Al Rayan acquires Islamic Bank of Britain. Mortgagefinancegazette.com [online]. c2014 [cit. 2.3.2015]. Dostupné z WWW: < http:// www.mortgagefinancegazette.com/islamic-finance/masraf-al-rayan-acquires-islamic-bank-ofbritain/>. AUGUSTINE, Babu Das. Islamic banks can play a big role in trade finance. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: . Consider a simple loan example ("…"). [online]. dharumamajalla.com, c2008 [cit. 6.5.2014]. Dostupné z WWW: . Erste islamische Bank erhält Lizenz in Deutschland. [online]. welt.de, c2015 [cit. 25.3.2015]. Dostupné z WWW: . HRDLIČKOVÁ, Ivana. Právo Sharia, zejména islámské bankovnictví, ve vztazích s mezinárodním prvkem [online]. Praha, 2012 [cit. 1.6..2014]. Dizertační práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra obchodního práva. Vedoucí práce Monika Pauknerová. Dostupné z WWW: . HRDLIČKOVÁ, Ivana. Islámské finančnictví jako možná alternativa? Ihned.cz [online]. c2012 [cit. 31.5.2014]. Dostupné z WWW: . HRDLIČKOVÁ, Ivana. Příliš mnoho žen si to nechá líbit – rozhovor se soudkyní Ivanou Hrdličkovou. Lidové noviny, příloha Právo & Justice. 12. 1. 2013.
27
JAMALDEEN, Faleel. The Musharaka Contract in Islamic Finance. Islamic Finance For Dummies [online]. [cit. 30.3.2015]. Dostupné z WWW: . MATTHEW, Francis. Dubai uses its position as a global hub to promote Islamic economy. Gulfnews.com [online]. c2014 [cit. 17.1.2015]. Dostupné z WWW: . OECHSLIN, Patrick. Scharia bietet Schutz gegen Krise [online]. handelszeitung.ch, c2009 [cit. 11.3.2015]. Dostupné z WWW: . Materiály vybraných institucí138 International Monetary Fund. The Effects of the Global Crisis on Islamic and Conventional Banks: A Comparative Study [online]. IMF, c2010. Dostupné z WWW: . International Monetary Fund. Islamic Banks: More Resilient to Crisis? [online]. IMF, c2010. Dostupné z WWW: . Organization of the Islamic Conference. Member States [online]. OIC, c2014. Dostupné z WWW: . Právní předpisy Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, v platném znění. Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Jazykové zdroje a pomůcky BAHBOUH, Charif. Česko-arabský slovník. Brandýs nad Labem: Dar Ibn Rushd, 2011. ISBN 978-808-6149-714. Česká biblická společnost. Ekumenický překlad Bible. [online]. Dostupné z WWW: . ČJ-AJ slovník bankovních pojmů [online]. Dostupné z WWW: . Finanční slovník [online]. Dostupné z WWW: <moneyterms.co.uk>. Korán. Překlad HRBEK, Ivan. Vyd. celkem 7., v tomto překladu 3. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0246-4.
Přesný časový údaj přístupu k elektronickému zdroji je v práci uváděn v plné citaci pod čarou ve tvaru [cit. XX.XX.201X]. 138
28
Slovník islámských financí [online]. Dostupné z WWW: . Svatý Korán (v překladu I. Hrbka) [online]. Dostupné z WWW: . Text Koránu (v překladu I. Hrbka) [online]. Dostupné z WWW: . The Islamic Dictionary [online]. Dostupné z WWW: . Další zdroje informací (některé vedlejší neprávní odkazy u poznámek pod čarou) KHAIRAT, Mohamed. Photo Essays, Politics and Society: 23 Vintage Photos of Egypt’s Golden Years [online]. Egyptianstreets.com, c2014 [cit. 6.5.2014. Dostupné z WWW: . PAUKNEROVÁ, Monika. Posudek školitelky ze dne 13. 3. 2012 na disertační práci JUDr. Ivany Hrdličkové, PhD. [online]. Dostupné z WWW: . Vyhledávání diplomových prací v informačním systému [online]. IS.cuni.cz. Dostupné z WWW: .
29
