UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PRÁVNICKÁ FAKULTA

KATEDRA NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Význam ready-made společností v tržní ekonomice (diplomová práce)

Autor: Jan Lustig Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Pokorný

ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně a že jsem vyznačil prameny, z nichž jsem pro svoji diplomovou práci čerpal, způsobem ve vědecké práci obvyklým. Dále prohlašuji, že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.

V Praze dne 30. 9. 2010

........................................................... Jan Lustig

PODĚKOVÁNÍ Rád bych na tomto místě vyjádřil poděkování panu Ing. Janu Pokornému za jeho cenné připomínky a ochotu při vedení mé diplomové práce.

ABSTRAKT DIPLOMOVÉ PRÁCE

česky: Tato diplomová práce definuje pojem ready-made společnost. Popisuje jakým způsobem se prodej ready-made společností realizuje, jaké má fáze a zabývá se dalšími otázkami spojenými s tímto odvětvím tržní ekonomiky. Naleznete zde rovněž srovnání s cizinou, zejména s jinými státy EU. Nechybí zde ani předpokládaný vývoj trhu s ready-made společnostmi v nejbližších letech. A na závěr vyhodnocuje význam ready-made společnosti v tržní ekonomice.

english: This thesis defines the term of a ready-made company. It describes the purchase of a ready-made company, its process and particular phases. The thesis also deals with other areas and specifics of this segment of market economy. It compares the situation in the Czech Republic to other countries, especially to EU member states. It includes also trends and anticipated future development of market with ready-made companies. Finally, the thesis evaluates the position of ready-made companies in market economy.

Obsah Obsah

1

Úvod

3

1. Pojem a druhy ready-made společností

4

1.1. Pojem ready-made společnost

4

1.2. Druhy ready-made společností

6

1.2.1. Společnost s ručením omezeným

6

1.2.2. Akciová společnost

8

1.2.3. Evropská společnost

9

1.2.4. Další formy podnikání 2. Prodej ready-made společností

10 12

2.1. Výběr prodejce ready-made společností

12

2.2. Co je zahrnuto v ceně za ready-made společnost

13

2.3. Realizace prodeje u notáře

16

2.3.1. Prodej s.r.o.

17

2.3.2. Prodej a.s.

20

2.4. Ostatní administrativa spojená s ready-made společností

23

2.4.1. Živnostenský úřad

23

2.4.2. Obchodní soud

24

2.4.3. Finanční úřad

26

2.5. Datová schránka ready-made společnosti

28

2.6. Bankovní účet ready-made společnosti

30

2.7. Splacení základního kapitálu

31

2.8. Převzetí základního kapitálu na pokladně společnosti

32

2.9. Další služby spojené s prodejem ready-made společností

33

2.9.1. Poskytování virtuálních sídel

34

1

2.9.2. Nominee služby 2.10. Případová studie

36 37

2.10.1. Prodej ULO Trade s.r.o. (TViX Group s.r.o.)

38

2.10.2. Prodej VAURIS Trade s.r.o. (GARIBALDI Jeans s.r.o.)

39

2.10.3. Prodej General solutions a.s.

41

3. Ready-made společnosti ve vztahu k cizině 3.1. Zakládání a prodej firem v jiných zemích

44 44

3.1.1. Velká Británie

44

3.1.2. Ostatní státy EU

45

3.2. Offshore společnosti a daňová optimalizace

46

3.3. Koupě ready-made společnosti v cizině českým občanem

48

3.4. Koupě ready-made společnosti v ČR cizincem

48

4. Budoucnost ready-made společností v ČR

50

4.1. Současná situace na trhu a prognóza do budoucnosti

50

4.2. Uvažované změny v legislativě

51

4.2.1. Zrušení základního kapitálu

51

4.2.2. Zrušení akcií na majitele (= na doručitele)

52

4.2.3. Regulace sídla společnosti

53

4.2.4. Kontrola názvů již existujících společností

54

Závěr

56

Použité zdroje

58

2

Úvod Ready-made společnosti jsou v České republice poměrně novou záležitostí. Přesto jsou stále více využívaným nástrojem pro začátek podnikání. Cílem mé práce je proto objasnit pojem ready-made společnosti jako celku, shrnout další související služby a zhodnotit, kdy je výhodné začít podnikat pomocí koupě již založené společnosti. V první části mé diplomové práce jsou definovány veškeré pojmy související s problematikou ready-made společností. Popisuji zde, co znamená pojem ready-made společnost a jaké druhy ready-made společností existují. Druhá část se týká samotného prodeje společnosti. Je zde popsáno jakým způsobem prodej probíhá, na co by si měl kupující dát při prodeji pozor a jaké další služby mohou být spojeny s koupí ready-made společnosti. Zároveň zde řeším otázky, jako jsou datové schránky, bankovní účet a další záležitosti, které s podnikáním přímo souvisí. Na dvou konkrétních případech zde dokumentuji, k jakým situacím může při prodeji dojít. V třetí části srovnávám zakládání a prodej společností v ČR se zahraničím. Snažím se přiblížit, jakým způsobem lze začít podnikat v jiných státech, zejména v zemích EU. Definuji pojem offshore společnost a dávám příklady států, kde je pořízení offshore společnosti nejvýhodnější. Dále jsou zde řešeny zvláštní případy, jako například koupě české společnosti cizincem, nebo naopak koupě zahraniční společnosti českým občanem. Čtvrtá část zahrnuje současné trendy v oblasti ready-made společností. Pozornost věnuji aktuálním otázkám tohoto odvětví a uvažovaným změnám v legislativě. V závěru pak vyhodnocuji, pro koho bude výhodné koupit si ready-made společnost, a kdo bude naopak preferovat postupné založení společnosti. Hodnotím zde také význam ready-made společností ve vztahu k tržní ekonomice a předpokládaný vývoj trhu v této oblasti.

3

1. Pojem a druhy ready-made společností 1.1. Pojem ready-made společnost Ready-made společnost je předzaložená společnost připravená k prodeji. Je to společnost, která je tedy již zapsaná v obchodním rejstříku, má zpravidla 100% splacen základní kapitál, je registrována na příslušném finančním úřadě, ale nikdy nepodnikala ani nevyvíjela žádnou činnost. Pouze „čeká na svého nového majitele“. Taková společnost musí samozřejmě splňovat všechny zákonem stanovené znaky, tzn. musí mít název, sídlo, určitého jednatele a společníka. Všechny tyto atributy se ale při následném prodeji mohou změnit a společnost tak může získat nový název, sídlo, jednatele i společníka. Pokud jde o předmět činnosti, resp. předmět podnikání, tak většina ready-made společností má zapsán pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Tím, že společnost nepodniká ani nevyvíjí žádnou jinou činnost, tak není třeba vyřizovat žádné živnosti. Ty se vyřizují až pro nového společníka, a to podle konkrétního oboru, ve kterém chce podnikat. Otázka vyřizování živnosti je komplexně řešena v jiné části diplomové práce. Koupit si již založenou společnost je v České republice stále častější způsob jak začít podnikat. Pro podnikatele je mnohem jednodušší sejít se jednou s prodejcem readymade společností a mít vše ihned vyřešeno, než obíhat různé úřady. Navíc podnikatelé často nevědí, na jaké úřady je třeba se obrátit. Kromě neznalosti procesu zakládání a jednoduchosti koupě ready-made firmy, je dalším důvodem pro koupi předzaložené společnosti také rychlost. Podnikatel může ihned po koupi za společnost jednat, uzavírat smlouvy, vystavovat faktury, apod. Ve srovnání se západní Evropou je v České republice podíl ready-made společností vůči celkovému počtu založených společností stále menší. Nicméně tendence českých podnikatelů je jasná - stále více jich volí koupi ready-made společnosti před postupným zakládáním. Za první pololetí roku 2010 bylo registrováno

4

12.644 nových společností 1, z toho 13% bylo ready-made společností. Ze studie Smart Companies s.r.o. vyplývá, že podíl ready-made firem stálé stoupá. Před pěti lety byl podíl na celkovém počtu založených firem 5%, loni to bylo již 11% a za letošní první pololetí je to již zmíněných 13%. V západní Evropě je podíl ready-made firem okolo 20%, a je tedy jen otázkou času, kdy se i Česká republika dostane na tuto úroveň.

Graf č. 1 – Podíl ready-made firem na celkovém počtu založených společností

Zdroj: Studie Smart Companies s.r.o.

Podle organizace Doing Business, která patří pod skupinu Světové banky a která sleduje rychlost a jednoduchost zakládání společností v jednotlivých zemích světa, patří České republice až 86. místo 2. Průměrně musí český podnikatel učinit 8 kroků k tomu, než může začít podnikat, a celý proces může trvat až několik týdnů. Daleko před Českou republikou se umístili i země jako Rumunsko nebo Makedonie. To vše nahrává

1

Podnikatel.cz [online]. 19.8.2010 [cit. 2010-09-21]. Dostupný z WWW: 2 Wikipedia [online]. 12.7.2010 [cit. 2010-09-21]. Dostupný z WWW:

5

prodejcům ready-made společností, protože v případě koupě již založené společnosti může podnikatel podnikat do 24 hodin od prvního kontaktu s prodejcem.

1.2. Druhy ready-made společností Mezi dva základní druhy patří společnost s ručením omezeným a akciová společnost. Dále je jako ready-made společnost na trhu nabízena také evropská společnost. Ostatní formy obchodních společností jako je veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost se na trhu ve formě předzaložených společností nenabízejí. Stejně tak družstvo, jako další možná forma pro podnikání, není běžně nabízeno jako readymade. Dále, osoba samostatně výdělečně činná (tzv. OSVČ) stojí úplně mimo tyto kategorie a je určena pro malé živnostníky, kteří podnikají jako fyzické osoby. 1.2.1. Společnost s ručením omezeným Tato forma podnikání je nejčastější, pokud jde o právnické osoby (jinak převažuje podnikání fyzických osob v podobě OSVČ – viz. níže). K 1. dubnu 2010 bylo v České republice registrováno zhruba 300.000 společností s ručením omezeným3. Každoročně pak přibývá zhruba 25.000 nových s.r.o. Pro naprostou většinou podnikatelů je společnost s ručením omezeným dostačující formou podnikatelské činnosti. Společnost s ručením omezeným má pro podnikatele celou řadu výhod, jako například ručení společníků. Obchodní zákoník říká, že „společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku“. V případě ready-made s.r.o. je základní kapitál (vklad společníků) plně splacen, a tak společníci neručí svým vlastním majetkem za závazky společnosti. To je jedna ze základních výhod ready-made společností - podnikatel si koupí společnost, která má 100% splacen základní kapitál (v 3

DATABÁZE FIREM ČR [online]. Poslední aktualizace 10.4.2010 [cit. 2010-05-30]. Dostupný z WWW:

6

případě s.r.o. je to minimálně 200.000 Kč), tudíž se již o splacení nestará a navíc si může být jist, že neručí za závazky společnosti svým majetkem. Další výhodou s.r.o. je poměrně jednoduchá správa společnosti. Statutárním orgánem je jednatel, kterému náleží obchodní vedení společnosti. Zřízena může být i dozorčí rada, ale tato ustanovení §137 a násl. obchodního zákoníku bývají v naprosté většině případů nenaplněna. Založení společnosti s ručením omezeným se v České republice za posledních několik let mnohonásobně zjednodušilo a doba založení se zkrátila na zhruba 14 dnů. Přesto ve srovnání se západoevropskými státy nebo s USA je u nás založení s.r.o. pořád časově i byrokraticky mnohem náročnější. To je hlavní důvod, proč podnikatelé stále častěji volí koupi již založeného s.r.o. Ušetří tím spoustu času i peněz a mohou se soustředit přímo na svoje podnikání. Proces zakládání s.r.o. má několik kroků. Nejdříve je třeba u notáře sepsat zakladatelskou listinu (resp. společenskou smlouvu v případě, že je více společníků) ve formě notářského zápisu. Následně se musí vyřídit na živnostenském úřadě jednotlivé živnosti. I zde došlo v poslední době ke zjednodušení a hlavně ke snížení poplatků za jednotlivé živnosti. Vyřízení živností podrobně rozebírám v kapitole 2.4.1. Dalším krokem je banka, kde musí společník splatit základní kapitál společnosti. Podmínky splacení stanoví detailně obchodní zákoník. Jakmile živnostenský úřad vydá výpis ze živnostenského rejstříku a banka vydá potvrzení o splacení základního kapitálu, podává se vše na příslušný rejstříkový soud (který soud je příslušný se řídí podle sídla společnosti). Rejstříkový soud je povinen do pěti pracovních dnů rozhodnout o daném návrhu. Jestliže byly na soud podány všechny požadované podklady, soud návrhu vyhoví a vydá usnesení o zápisu s.r.o. Toto usnesení se následně doručuje navrhovateli (případně si ho může navrhovatel vyzvednout osobně). Právní moci nabude patnáctý den ode dne doručení. Tato lhůta může být zkrácena tím, že se navrhovatel (v případě s.r.o. je

7

navrhovatelem jednatel, případně zmocněnec) vzdá práva na odvolání proti tomuto usnesení. Celý proces zakládání ukončen tím, že soud vydá výpis z obchodního rejstříku nově vzniklé společnosti. Banka na základě tohoto výpisu uvolní složený základní kapitál. Poslední povinností nově vzniklé společnosti je registrovat se na příslušném finančním úřadě. Podnikatel, který celý proces zná a ví, které podklady má na jakém úřadě předložit, zvládne celý proces za 14 dnů. V případě jakékoliv chyby se ale celý proces prodlužuje a může trvat i dvakrát tak dlouho, případně ještě déle. Společnosti, které se zabývají prodejem ready-made společností, provedou celý tento proces za klienta. Klientovi pak stačí jediná schůzka u notáře, kde budou provedeny požadované změny v s.r.o. a klient může ihned podnikat. Jak probíhá samotný prodej ready-made společností je podrobně popsáno v další části diplomové práce. 1.2.2. Akciová společnost V České republice bylo k 1. dubnu 2010 registrováno zhruba 23.000 akciových společností 4, tedy více než 12krát méně než společností s ručením omezeným. To je dáno jednak vyšším základním kapitálem, který u a.s. činí minimálně 2.000.000 Kč, a také složitější organizační strukturou akciové společnosti. Statutárním orgánem u a.s. je představenstvo. V případě, že má a.s. jediného akcionáře, může mít představenstvo jednoho člena. Ve všech ostatních případech musí mít představenstvo ale minimálně 3 členy. Dále je povinností zřídit dozorčí radu, která musí mít vždy minimálně 3 členy. Z toho plyne, že běžná akciová společnost, která má dva a více akcionářů, musí mít alespoň 6 osob, které se podílejí na chodu společnosti. Akciová společnost má ale i své výhody. Jednou z výhod je pro podnikatele možnost skrýt vlastníka dané a.s. Pokud má akciová společnost tzv. akcie na majitele

4

DATABÁZE FIREM ČR [online]. Poslední aktualizace 10.4.2010 [cit. 2010-05-30]. Dostupný z WWW:

8

(neboli akcie na doručitele), pak se akcionáři (pokud jsou alespoň dva) nezapisují do obchodního rejstříku. Český právní řád toto „ukrytí majitelů“ umožňuje, ale v poslední době se mluví o zrušení této formy akcií, čímž by se odkryli majitelé akcií. Tento legislativní záměr popisuji v kapitole 4.2.2. Další výhodou je snadný převod akcií na nového majitele. V případě akcií na majitele (na doručitele) je vlastníkem akcie ten, kdo ji fyzicky drží v ruce. O převodu akcií není třeba vyhotovovat smlouvu ani žádný protokol o předání akcií, jednoduše stačí akcie fyzicky předat jiné osobě, a tím se akcionářem stane daná osoba. U akcií na jméno je převod o něco složitější - je třeba evidovat seznam akcionářů, a přepsat na akcii jméno vlastníka. O tuto formu akcií je také daleko menší zájem. Založení akciové společnosti probíhá v podstatě stejně jako u s.r.o., s tím rozdílem, že je zde vyšší základní kapitál. V bance je tedy zapotřebí složit minimálně 2.000.000 Kč, namísto 200.000 Kč u společnosti s ručením omezeným. Ostatní kroky při zakládání jsou ale téměř identické. 1.2.3. Evropská společnost Nově je na našem trhu jako ready-made společnost nabízena také evropská společnost. Evropská společnost neboli Societas Europaea (SE) je velmi prestižní a moderní právní forma podnikání, kterou je možné založit v souladu s Nařízením a Směrnicí EU o Evropských společnostech. Výhodou je nadnárodní image a možnost přesunout sídlo kamkoliv po Evropské unii, což u českých společností s ručením omezeným ani akciových společností možné není. Pokud podnikatel zjistí, že v jiném státě jsou pro jeho podnikání příznivější podmínky, ať už právní nebo daňové, může bez problému přesunout sídlo do daného státu. Společnost se po přesunu začne řídit právem země, kde je umístěno nové sídlo. Evropská společnost (SE) tak během své existence může volně vybírat zemi v rámci EU, kde je pro ni podnikání nejvýhodnější. Cena za takovouto společnost je však dvakrát vyšší než za běžnou českou akciovou společnost. 9

V celé EU působí v současné době cca 431 evropských společností 5, přičemž více než 40 % z nich sídlí v České republice. Tuto formu podnikání má v Česku okolo 180 firem. Nejblíže ČR je sousední Německo - firem se statutem SE tam působí 109. Následuje Nizozemsko s 28 SE a Velká Británie s 19 SE. Důvodem tak vysokého počtu evropských společností v ČR je především skutečnost, že jsme jednou z mála evropských zemí, kde si je možné pořídit evropskou společnost na klíč. 1.2.4. Další formy podnikání České právo umožňuje řadu dalších forem podnikání. Nicméně ty jsou mnohem méně časté, a proto nejsou nabízeny ve formě ready-made společností. Přesto zde uvedu, které další formy podnikání má podnikatel na výběr. Fyzická osoba může podnikat jako tzv. OSVČ, neboli osoba samostatně výdělečně činná. Je to nejjednodušší forma podnikání, která neklade velké finanční ani byrokratické překážky, ale je velmi riskantní. Hlavní riziko spočívá v tom, že daná podnikající fyzická osoba ručí celým svým majetkem za závazky vzniklé při podnikatelské činnosti. Přesto je tato forma podnikání mezi drobnými podnikateli nejčastější. Podnikatelé si mnohdy riziko této formy podnikatelské činnosti neuvědomují, a případné následky řeší pozdě, v době kdy již mají řadu dluhů a jen těžko se z nich dostávají. Prodejci ready-made společností se často setkávají s klienty, kteří za nimi přijdou s nápadem koupě nové společnosti a převedení dluhů pod tuto novou společnost. Tato myšlenka ale není možná. Jestliže má podnikatel dluhy jako OSVČ, nemůže je převést na novou právnickou osobu a tím se jich zbavit. Resp. může, ale museli by s tím vyslovit souhlas jeho věřitelé, což se asi těžko stane, protože dluhy se daleko jednodušeji vymáhají z fyzické osoby než z právnické osoby. Další formou podnikání je družstvo, které bylo velmi oblíbené po sametové revoluci v roce 1989. To bylo způsobeno zejména tím, že neexistovaly jiné možnosti, jak

5

Společnosti Online s.r.o., [online]. 12.10.2009 [cit. 2010-09-16]. Dostupný z WWW:

10

začít podnikat. Dá se říci, že tato forma podnikání byla jakýmsi předchůdcem společnosti s ručením omezeným. Z hlediska administrativy a spravování společnosti bylo družstvo poměrně složité. Jednodušší verzí bylo tzv. malé družstvo, které mělo méně než 50 členů. V současné době existují a vznikají zejména družstva bytová, případně družstva zemědělská. V jiných oblastech vzniká tato forma podnikání velmi zřídka. Stejně tak veřejná obchodní společnost a komanditní společnost vznikají pouze ve specifických podnikatelských sférách. Například advokátní kanceláře často fungují jako veřejné obchodní společnosti. Důvod je jednoduchý - pokud by fungovaly jako s.r.o., platily by mnohonásobně vyšší pojistné než u v.o.s. Zde společníci ručí celým svým majetkem, a tak zde není pojištění tak vysoké.

11

2. Prodej ready-made společností 2.1. Výběr prodejce ready-made společností Podnikatel, který si chce koupit již založenou společnost, by měl velmi dobře zvážit, od koho si společnost kupuje. Na českém trhu působí řada společností, které se zabývají prodejem ready-made firem. První z nich začali nabízet svoje služby již před šesti lety, patří mezi ně například Společnosti Online s.r.o., Smart Companies s.r.o. nebo Chamr&Partners s.r.o. V posledních 2 až 3 letech přibyla celá řada menších firem, které nabízejí stejné služby jako výše zmíněné společnosti, ale za mnohem nižší ceny. Mezi ně patří například firmy ZEUS Trade s.r.o., Kancelář Plus s.r.o., Společnosti pro Vás s.r.o. nebo Avantia s.r.o. Dále lze ready-made společnost koupit také přes advokátní kanceláře. Ty většinou spolupracují s nějakým profesionálním prodejcem a slouží tak pouze jako zprostředkovatelé. Kupující by měl vždy pro koupi své společnosti zvolit profesionální firmu, která má svoje vlastní předzaložené společnosti, ke kterým poskytne dostatečnou garanci. Některé firmy nabízejí společnosti s historií, tzn. společnosti, které již vyvíjeli nějakou podnikatelskou činnost. Takovéto společnosti ale nejsou dobrou volbou, protože kupující si nikdy nemůže být jistý, zda se neobjeví nějaký dluh z minulosti. Je třeba vždy trvat na tom, aby prodávající poskytl dostatečné garance – zejména, že společnost nemá dluhy, není v soudním ani jiném sporu, není v úpadku, nebyly podepsány žádné směnky, apod. Pokud prodávající nechce tyto záruky poskytnout, je zde poměrně velký předpoklad, že není něco v pořádku a že by se v budoucnu mohl objevit problém. Podle obchodního rejstříku lze velmi jednoduše zjistit historii kupované společnosti. Prodávající firma by měla být původním společníkem ready-made společnosti. Jestliže někdo vlastnil firmu již předtím, pak to znamená, že prodejce odkoupil firmu od nějaké další osoby, a tudíž není záruka, že je vše úplně v pořádku.

12

Na trhu v ČR je v současné době zhruba 20 profesionálních firem, které se zabývají prodejem ready-made společností. Pokud splní všechny výše zmíněné předpoklady (jsou prvními vlastníky společnosti, poskytnou dostatečné záruky a garantují, že společnost nikdy nepodnikala), pak se není čeho obávat a společnost od nich lze bez obav koupit. Vždy je ale dobré prověřit si v obchodním rejstříku jejich historii, například počet jimi prodaných společností. V tomto směru jednoznačně vedou Společnosti Online, které působí na trhu nejdéle a mají prodáno za dobu své existence 4.7216 společností. V řádech tisíců počítají své prodané společnosti také Smart Companies, které působí na trhu přes 5 let. Menší společnosti jako Avantia nebo Společnosti pro Vás mají stovky prodaných ready-made společností, což je sice mnohonásobně méně, přesto lze tyto společnosti považovat za dostatečně profesionální a důvěryhodné. Kromě důvěryhodnosti a poskytnutých garancí pak bude jedním z nejdůležitějších kritérií pro výběr vhodného prodejce ready-made společností cena. Ta se může hodně lišit. Dvě největší a na trhu nejdéle působící společnosti (Společnosti Online a Smart Companies) jsou o mnoho dražší než ostatní firmy z oboru. Díky velké konkurenci v posledních dvou letech šly i tyto společnosti s cenou dolů, nicméně pořád jsou téměř jednou tak drahé než ostatní.

2.2. Co je zahrnuto v ceně za ready-made společnost Ceny za ready-made společnosti se diametrálně liší. Služby zahrnuté v ceně jsou také různé, a proto je třeba si předem dobře spočítat, která nabídka je skutečně výhodná. Někteří prodejci zahrnují do koupě ready-made společnosti i další doplňkové služby jako vyřízení živností, přihlášení na příslušný finanční úřad. Jiní naopak tyto služby účtují zvlášť a koupě firmy se tak ještě o několik tisíc prodraží.

6

Společnosti Online s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-19]. Dostupný z WWW:

13

Cena za společnost s ručením omezeným se pohybuje v rozmezí od 25.500 Kč do 44.000 Kč

8

7

+ DPH. V této ceně je většinou zahrnut převod obchodního podílu,

příprava veškeré dokumentace k prodeji, úřední ověření všech listin, zápis změn ve společnosti obchodním soudem, soudní poplatek za zápis změn ve společnosti do obchodního rejstříku, případně i vyřízení volné živnosti. Naopak připlácet se většinou musí za notářský zápis, kterým se mění zakladatelská listina (společenská smlouva), což je zhruba 4.000 Kč + DPH navíc. Dále se připlácí za vyřízení jiné než volné živnosti, tzn. za řemeslné, vázané nebo koncesované živnosti – tato služba stojí okolo 2.000 Kč + DPH. Ve většině společností účtují další poplatek také za přihlášení společnosti na příslušném finančním úřadě, přičemž tato služba stojí také cca 2.000 Kč + DPH. Jak jsem ale uvedl již výše, tyto ceny i služby zahrnuté v základní ceně jsou u každého prodejce ready-made společností jiné. Úplně mimo tyto služby pak stojí poskytnutí virtuálního sídla pro kupovanou společnost. Tato služba se vždy platí zvlášť, více informací v kapitole 2.9.1. Akciové společnosti se prodávají za ceny od 59.500 Kč 9 do 114.000 Kč 10 + DPH. Vyšší cena je způsobena zejména vyšším základním kapitálem, který činí 2.000.000 Kč, a díky němuž je dražší notářský zápis při zakládání a.s. Na ceně se ale také projevuje složitost při správě společnosti. Je třeba mít vždy minimálně 3 osoby v dozorčí radě a minimálně 1 až 3 osoby v představenstvu. Cena se opět liší podle jednotlivých prodejců. Nejlevnější akciové společnosti nabízejí Společnosti pro Vás, naopak nejdražší jsou

7

Společnosti pro Vás s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW:

8

Společnosti Online s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW:

9

Společnosti pro Vás s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW:

10

Společnosti Online s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW:

14

Společnosti Online. O doplňkových službách jako je vyřízení živností, přihlášení k daním, virtuální sídla, apod. platí to samé jako pro s.r.o.

Graf č. 2 – Srovnání cen prodejců ready-made společností

Zdroj: webové stránky jednotlivých společností

Výše uvedené ceny platí pro společnosti, které jsou prodávány ve stejném roce, v jakém byly založeny. Cenu za společnosti pak vždy navyšuje jejich stáří. Platí, že čím starší je společnost, tím je dražší. Společnosti rok staré jsou cca o 5.000 Kč až 10.000 Kč + DPH dražší. Za společnosti staré dva roky je pak nutno připlatit dalších 5.000 Kč až 10.000 Kč + DPH. Je to způsobeno jejich omezeným počtem, podaným daňovým přiznáním za uplynulý rok a také zvýšeným zájmem o tyto společnosti. Kupující si tedy může zakoupit například tři roky staré s.r.o., které je ale pořád „čisté“ a nikdy nepodnikalo. Důvodů pro koupi takto staré společnosti je celá řada. Jedním z nich jsou například výběrová řízení, u nichž je jedním z kritérií stáří společnosti. Kupující koupí několik let starou ready-made společnost a ihned může splňovat podmínku stáří 15

společnosti. Dalším důvodem pro koupi starší společnosti může být fakt, že kupující chce působit na své klienty jako zavedená, na trhu již řadu let působící společnost. Toho může docílit právě koupí starší ready-made společnosti. Ceny za evropskou společnost jsou pak ještě vyšší než za běžnou českou akciovou společnost, začínají na 179.000 Kč

11

+ DPH. V nabídce mají tuto formu společnosti

pouze Společnosti Online, Smart Companies a Chamr & partners. Právě v České republice je nejvyšší počet registrovaných evropských společností, nicméně zájem o tuto formu podnikání je pořád velmi malý ve srovnání s a.s. nebo s.r.o. Ostatní prodejci readymade společností nemají proto evropskou společnost ani ve své nabídce.

2.3. Realizace prodeje u notáře Prodej ready-made společností se realizuje u notáře. Notářským zápisem je třeba provést všechny požadované změny, jako jsou změna názvu společnosti, změna sídla společnosti, změna počtu statutárních orgánů či způsobu jejich jednání, případně rozdělení obchodního podílu na více částí, je-li to klientem požadováno. Provést lze i jakékoliv jiné změny zakladatelských dokumentů dané společnosti. V některých případech není notářský zápis nutný. Jsou to případy, kdy si kupující nechají původní název společnosti, sídlo zůstane na stejném místě, jako bylo původně a nejsou kupujícím požadovány ani žádné jiné změny zakladatelských dokumentů. Jediné, co se v tomto případě mění, je jednatel a společník, což lze učinit i bez notáře. Schůzka u notáře je jediným okamžikem, na kterém musí kupující osobně participovat. Musí se osobně dostavit, podepsat potřebné dokumenty, zaplatit za readymade společnost a odnést si všechny dokumenty náležející ke koupené společnosti. Celý prodej lze realizovat i na dálku. Kupujícímu se zašlou všechny dokumenty k podpisu poštou, on vše podepíše a zašle zpět. Prodejce společností posléze na základě klientem podepsaných dokumentů vše dořeší. Toto lze učinit jen v některých, méně složitých 11

Společnosti Online s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW:

16

případech. Dost často je třeba podepsat smlouvy ve stejný den, jako byl vyhotoven notářský zápis. Kromě notářského zápisu je dále třeba, aby celá řada dokumentů týkajících se prodeje společnosti, měla úředně ověřený podpis. Dále je nutný výpis z rejstříku trestů statutárních orgánů, a také výpis z katastru nemovitostí týkající se nemovitosti, ve které bude mít společnost sídlo. Toto vše je možné vyhotovit právě u notáře, a proto je notář ideálním místem pro prodej ready-made společností. Stačí jediná schůzka prodejce readymade společností a kupujícího a vše je vyřešeno. 2.3.1. Prodej s.r.o. Prodeje společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se od sebe liší, proto bych rád přiblížil jejich jednotlivá specifika. U společnosti s ručením omezeným je základem prodeje smlouva o převodu obchodního podílu (viz. Příloha 1). Smlouva bývá vyhotovována ve více stejnopisech – jeden pro prodávajícího, jeden pro kupujícího, jeden pro obchodní soud a jeden pro společnost, jejíž obchodní podíl se převádí. Veškerá její ustanovení se řídí Obchodním zákoníkem. Jsou nutné úředně ověřené podpisy, jinak je neplatná. Někteří prodejci readymade společností podepisují úředně ověřeným podpisem pouze ten stejnopis, který jde na obchodní soud, ostatní nechají bez ověření. To je špatná praxe, protože kupující i prodávající pak mají v ruce neplatné smlouvy. Ve smlouvě musí být výslovně napsáno, že nový společník (kupující) přistupuje k zakladatelské listině. Dalším důležitým bodem smlouvy o převodu obchodního podílu jsou garance poskytnuté prodejcem ready-made společností. Tyto garance by měly být co nejširší a měly by pokrývat celé spektrum problémů, které by mohly v budoucnu nastat. Zejména je nutné trvat na garanci, že neexistují jakékoliv závazky či pohledávky ani soudní, arbitrážní, správní či obdobné spory. Dále, že společnost nikdy neprovozovala podnikatelskou činnost. Prodejce musí také garantovat, že obchodní podíl je prostý jakýchkoliv současných či budoucích práv třetích osob. A chybět nesmí ani prohlášení, že 17

společnost nevystavila směnky, garance, ručitelská prohlášení, zástavní práva, krycí šeky nebo jiné formy zajištění. Velmi důležitým bodem smlouvy o převodu obchodního podílu je ustanovení o kupní ceně. Kupní cena ve smlouvě odpovídá základnímu kapitálu společnosti. Pokud jde tedy o běžné s.r.o., jehož základní kapitál činí 200.000 Kč, pak kupní cena ve smlouvě bude činit 200.000 Kč. Tuto částku ve skutečnosti kupující nehradí, protože naopak kupující převezme na pokladně společnosti částku 200.000 Kč, čímž se jednotlivé pohledávky kupujícího a prodávajícího pokryjí. Institutu převzetí základního kapitálu na pokladně společnosti je věnována kapitola 2.8. Poslední z nejdůležitějších věcí, na které bych rád upozornil, je potvrzení o doručení smlouvy společnosti. Většinou se vyskytuje na konci smlouvy a jednatel společnosti zde svým podpisem potvrzuje, že smlouva byla společnosti doručena. Tímto potvrzením se smlouva stane vůči společnosti ihned platná a účinná. Kromě

smlouvy

je

nutné

podepsat

řadu

dalších

dokumentů.

Jedním

z nejdůležitějších jsou čestné prohlášení jednatele a podpisový vzor jednatele. Jednatel svým podpisem stvrzuje, že souhlasí se svým jmenováním do funkce a že splňuje všechny zákonem požadované předpoklady. Mezi tyto předpoklady patří například beztrestnost, neporušování zákazu konkurence a další. Jednatel může přesto mít záznam v rejstříku trestů, ale nesmí jít o trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním. Například trestný čin spáchaný v souvislosti s řízením motorového vozidla není problém. Osoba, která má takovýto záznam, může být statutárním orgánem. Čestné prohlášení a podpisový vzor musí mít úředně ověřený podpis. Dále si většinou prodejce nechává podepsat od kupujícího plnou moc. Plná moc se může vztahovat na celou řadu věcí – záleží, co všechno bude prodejce za kupujícího vyřizovat. Určitě se bude plná moc vztahovat k jednání na živnostenském úřadě, kde je třeba vyřídit pro danou společnost živnosti. Dále se bude vztahovat k zastupování před obchodním soudem, aby zde prodejce mohl jednat jménem kupujícího, resp. jménem 18

kupované společnosti. A pak také vůči finančnímu úřadu, kvůli přihlášení společnosti k daním. Tuto plnou moc uděluje převáděná společnost a podepisuje ji nový jednatel převáděné společnosti. I zde musí být úředně ověřený podpis. Další dokumenty spojené s převodem společnosti již nemusí být podepsány úředně ověřeným podpisem. Mezi tyto dokumenty patří rozhodnutí jednatele o změně sídla společnosti. Tento dokument podepisuje nový jednatel a rozhoduje jím o změně sídla na novou adresu. S tím je spojen i souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti. Tento souhlas podepisuje vlastník nemovitosti, ve které bude mít společnost sídlo. Sídlo může být v bytě, nebytovém prostoru, či jinde. Problém většinou nastává u nemovitostí, které vlastní družstvo nebo město. U takovýchto nemovitostí musí vyslovit souhlas přímo dané družstvo nebo město, a to bývá často komplikace a vyřizování na mnoho týdnů. To je jeden z důvodů proč mnoho kupujících využívá služby virtuálního sídla – více v kapitole 2.9.1. Po schůzce u notáře, na které došlo k prodeji ready-made s.r.o., by si měl kupující odnést tyto dokumenty: 1) smlouvu o převodu obchodního podílu s úředně ověřenými podpisy, 2) původní zakladatelskou listinu ve formě notářského zápisu, 3) další notářský zápis, kterým byly provedeny změny v původní zakladatelské listině, 4) usnesení soudu o zápisu kupované společnosti, 5) osvědčení o registraci k daním (vždy, je-li společnost starší 30 dnů, jinak na vyžádání od prodejce), 6) daňové přiznání za uplynulé roky (byla-li společnost založena dříve, než v roce, v jakém dochází k prodeji). Někteří prodejci ready-made společností poskytují kupujícímu ještě auditorem ověřenou účetní dokumentaci. Tuto službu poskytují zejména dražší prodejci, jako například Smart Companies. 19

2.3.2. Prodej a.s. Pokud jde o prodej akciové společnosti, tak je třeba rozlišit, zda má prodávaná a.s. akcie na jméno nebo akcie na majitele. Naprostá většina ready-made a.s. má akcie na majitele, neboli na doručitele. Jak mi bylo sděleno jednatelem firmy Společnosti pro Vás s.r.o. Mgr. Janem Kramperou, za dobu existence jejich firmy, což je již více než 2 roky, se ještě nesetkali s klientem, který by měl zájem o akcie na jméno. Je to naprosto logická záležitost. Jedním z hlavních důvodů, proč podnikatelé kupují akciové společnosti, je fakt, že se akcionáři nezapisují do obchodního rejstříku, a tím pádem nelze zjistit, kdo danou společnost vlastní. Pouze pokud má akciová společnost jednoho akcionáře, tak se zapisuje do obchodního rejstříku. Vždy lze ale fiktivně dát jednu akcii nějaké osobě, tím předstírat, že má a.s. více akcionářů, a tak docílit nemožnosti zjistit, kdo a.s. vlastní. Fakt, že se následně akcie dostanou do ruky jednomu jedinému akcionáři, již nikdo nemůže zjistit. Při prodeji akciové společnosti musí tedy dojít především k předání akcií. Akcie na majitele jsou velmi jednoduše převoditelné, v podstatě stačí předat akcie novému majiteli a tím je vše hotovo. Akcionářem je ten, kdo drží akcie fyzicky v ruce. Teoreticky není nutné uzavírat žádnou smlouvu, ani podepisovat jiné dokumenty týkající se předání akcií. Přesto ale při prodeji akciové společnost dochází k uzavření smlouvy, a to smlouvy o převodu akcií (viz. Příloha 2). Hlavním důvodem je vytvoření důkazu o tom, že akcie byly skutečně předány, a také potřeba kupujícího, aby mu byly poskytnuty dostatečné záruky, že je s kupovanou akciovou společností vše v pořádku. Akcie na jméno se převádí o něco složitějším způsobem. Na akcii je nutné uvést jméno nového akcionáře, navíc je třeba vyhotovit aktuální seznam akcionářů. O tuto formu akcií je minimální zájem ze strany klientů. Pokud jde o smlouvu o převodu akcií, tak se nevyžaduje úředně ověřený podpis. Stejnopis zůstává pouze stranám, které smlouvu podepisovali, obchodnímu soudu se do sbírky listin neposkytuje. Opět by zde měly být dostatečné garance o „čistotě“ prodávané 20

akciové společnosti (stejné záruky jako u smlouvy o převodu obchodního podílu při prodeji společnosti s ručením omezeným). I v této smlouvě se stanovuje kupní cena za prodávanou společnost a i zde kupní cena odpovídá základnímu kapitálu. Stejně tak jako u společnosti s ručením omezeným zde nedochází k reálné platbě, protože kupující převezme na podkladně společnosti částku odpovídající základnímu kapitálu, čímž se vzájemné pohledávky a závazky kupujícího a prodávajícího pokryjí. Více o převzetí pokladny v kapitole 2.8. U akciové společnosti ale nastává jiný problém týkající se kupní ceny. Základní kapitál a.s., a tedy kupní cena za a.s., je 2.000.000 Kč. Tato částka se nesmí předávat hotovosti, zakazuje to zákon o omezení plateb v hotovosti. Některé společnosti, jako například Společnosti Online nebo Smart Companies, řeší tento problém tak, že vystaví fiktivní příjmové doklady o tom, že kupující uhradil částku 2.000.000 Kč na desetkrát, tedy desetkrát 200.000 Kč, čímž nijak neporušil zákon. Jiní prodejci jenom napíší do smlouvy vágní ustanovení o tom, že kupní cena byla uhrazena, a již nijak nehovoří o tom, jakým způsobem byla tato částka uhrazena – zda na několikrát v hotovosti, nebo převodem přes účet – nijak to nespecifikují. Oba způsoby jsou možné a neporušují zákon. Více akceptovatelným způsobem ze strany finančního úřadu při případné finanční kontrole je asi 10 pokladních dokladů o tom, že kupní cena byla zaplacena v deseti splátkách, ale je to na zvážení každého kupujícího, jaký způsob mu více vyhovuje. Kromě smlouvy o převodu akcií podepisují někteří prodejci ready-made společností s klientem ještě protokol o převzetí akcií (viz. Příloha 3). V podstatě je to nadbytečná záležitost, ale je to jakási garance pro prodávajícího, že akcie skutečně předal a že již není akcionářem prodané a.s. Navíc obchodnímu soudu je třeba dodat nějaký důkaz o tom, že akciová společnost již má dva či více akcionářů a že se tedy žádný z nich nebude zapisovat do obchodního rejstříku. Tímto důkazem je právě onen protokol o předání akcií, ze kterého je jasně patrno, kolik akcií bylo komu předáno. Z tohoto dokumentu vyplývá, že a.s. již nemá jediného akcionáře. 21

Stejně jako u společnosti s ručením omezeným, i zde musí členové statutárních orgánů podepsat čestné prohlášení, že souhlasí se svým jmenováním do funkce a přiložit podpisový vzor. Dodat musí i výpis z rejstříku trestů. Čestné prohlášení a výpis z rejstříku trestů musí kromě členů představenstva (statutárního orgánu) dodat také členové dozorčí rady. U všech těchto dokumentů je nutný úředně ověřený podpis, jinak jsou neplatné. Plná moc udělovaná prodávanou společností prodejci je nutná i zde. Na jejím základě vyřídí prodejce všechny záležitosti týkající se živnostenského úřadu, finančního úřadu a obchodní soudu. Stejně tak je i zde nutné rozhodnutí představenstva o změně sídla a souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti. Specifikem akciové společnosti jsou zápisy ze zasedání představenstva a dozorčí rady. Představenstvo na svém zasedání rozhodne o tom, kdo bude jejím předsedou, případně místopředsedou, a vyhotoví o tom zápis. Stejným způsobem si zvolí předsedu a místopředsedu i dozorčí rada. U dozorčí rady není tato volba nutná, dozorčí rada se může skládat pouze ze tří členů, kdy ani jeden není předseda. Na zápisech není třeba úředně ověřených podpisů. Po schůzce u notáře, na které došlo k prodeji ready-made a.s., by si měl kupující odnést tyto dokumenty: 1) akcie (každý akcionář by si měl odnést svoje akcie), 2) smlouvu o převodu akcií, 3) protokol o převzetí akcií, 4) stanovy akciové společnosti ve formě notářského zápisu, 5) další notářský zápis, kterým byly provedeny změny ve stanovách a.s., 6) usnesení soudu o zápisu kupované společnosti, 7) osvědčení o registraci k daním (vždy, je-li společnost starší 30 dnů, jinak na vyžádání od prodejce),

22

8) daňové přiznání za uplynulé roky (byla-li společnost založena dříve, než v roce, v jakém dochází k prodeji). I u akciových společností někteří prodejci nabízejí auditorem ověřenou účetní dokumentaci, ale u většiny prodejců toto v ceně není.

2.4. Ostatní administrativa spojená s ready-made společností Osoba, která se rozhodne koupit si ready-made společnost, se musí osobně zúčastnit pouze samotného prodeje u notáře. O ostatní administrativu se již nestará, vše zařídí prodejce ready-made společností na základě plných mocí od kupujícího. 2.4.1. Živnostenský úřad Ihned po prodeji společnosti je třeba navštívit živnostenský úřad, kde je třeba vyřídit potřebné živnosti pro danou společnost. Od 1. července 2009 byla celá oblast živností velmi zjednodušena. Již neexistují živnostenské listy, ale vydává se tzv. výpis ze živnostenského rejstříku. Dále byla zrušena místní příslušnost živnostenských úřadů, což znamená, že živnosti se dají vyřídit na jakémkoliv živnostenském úřadě, kdekoliv v České republice. Došlo také ke snížení poplatků za živnosti. Dříve stál každý živnostenský list 1.000 Kč, dnes stojí celý výpis ze živnostenského rejstříku 1.000 Kč a nezáleží na počtu zapsaných živností. Rozdělení živností na volné, řemeslné, vázané a koncesované bylo zachováno, ale došlo ke sjednocení některých živností, nebo naopak přibyly nějaké nové živnosti. Nově existuje jedna jediná volná živnost, která má celkem 80 oborů (viz. Příloha 4). Tato volná živnost se jmenuje „výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a pod tímto názvem je také zapisována do obchodního rejstříku. Každý podnikatel si může vybrat libovolný počet oborů volné živnosti. Někteří si nechávají zapsat úplně všechny obory, jiní vybírají pouze ty, kterými se hodlají zabývat. Záleží na osobní volbě každého. V obchodním rejstříku bude vždy vidět pouze ona dlouhá věta „výroba, obchod, a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského

23

zákona“. Až při pohledu do živnostenského rejstříku lze zjistit, kterými konkrétními obory se daná společnost zabývá. Volnou živnost lze získat bez prokázání studia či jakékoliv praxe v oboru. Ostatní živnosti mohou být zapsány pouze na základě prokázání určitých znalostí či zkušeností. Je třeba doložit, že odpovědná osoba daný obor vystudovala, nebo že v něm má praxi. Případně obojí. Co je třeba doložit pro získání konkrétní živnosti, stanovuje přímo živnostenský zákon. Odpovědná osoba nemusí být statutárním orgánem dané společnosti, může to být osoba, která nemá na danou společnost žádné vazby. Je ale třeba, aby se osobně dostavila na živnostenský úřad, nebo minimálně aby doložila v originále všechny své osvědčení o vzdělání či o praxi. Na vystavení výpisu ze živnostenského rejstříku má živnostenský úřad ze zákona 5 pracovních dnů. Pokud by šel podnikatel na úřad osobně, asi by vše skutečně trvalo onen týden. Prodejci ready-made společností mají ale většinou s úřady dobré vztahy, a jsou schopni vše zajistit do dvou dnů, i dříve. To je samozřejmě urychlení, které přivítá každý podnikatel. 2.4.2. Obchodní soud Jakmile jsou vyřízeny živnosti a je vydán výpis ze živnostenského rejstříku, je možné vše podat na obchodní soud. Na soud dává podání přímo prodejce ready-made společností, klient se ani v této fázi o nic nestará. Obchodní soud má na vydání rozhodnutí ze zákona 5 pracovních dnů. Záleží na konkrétním úředníkovi, který dostane spis na starosti, zda vydá rozhodnutí dříve nebo zda rozhodne až pátý pracovní den. Většinou jsou vyšší soudní úředníci, kteří o věcech obchodního rejstříku rozhodují, zavaleni prací a rozhodují skutečně až na konci lhůty, tzn. čtvrtý nebo pátý pracovní den. Rozhodnutí vyššího soudního úředníka může mít celou řadu podob. Pokud návrh na zápis změn ve společnosti obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, tak může buď vydat usnesení, kterým návrhu vyhoví, anebo rovnou provést zápis ve věci. Daleko 24

jednodušší a práci všem usnadňující je provedení zápisu ve věci. To v praxi znamená, že úředník rovnou provede změny a ihned je možné získat výpis z obchodního rejstříku s novými údaji. Druhou možností je vydání usnesení. To je v praxi mnohem složitější, časově delší, a pro prodejce ready-made společností pracnější varianta. Usnesení totiž vyšší soudní úředník pošle do datové schránky společnosti, ze které je třeba usnesení vyzvednout. Následně je třeba vzdát se proti tomuto usnesení práva na odvolání, jinak by trvalo 15 dnů, než by se stalo pravomocným. Toto vzdání se práva na odvolání je možné učinit přes datovou schránku, ale celý proces trvá zhruba 3 dny (úřednice na soudě totiž podání došlé do datové schránky vytiskne, předá do podatelny, podatelna vše předá jiné úřednici, a ta následně vše uloží do systému a usnesení nabude právní moci). Takto dlouho ale klient, který si koupil společnost, nehodlá čekat, a proto je nutné osobně zajít na obchodní soud a vzdát se práva na odvolání osobně. Tím se vše urychlí a je možné ihned získat výpis z obchodního rejstříku. Podle jakého pravidla se řídí rozhodování vyšších soudních úředníku o tom, kdy vydají usnesení a kdy rovnou provedou zápis ve věci, nelze zjistit. Každý úředník má na toto jiný názor. Někteří úředníci říkají, že jsou-li požadovány konstitutivní změny, je třeba vydat usnesení. Jiní úředníci ale i v případě konstitutivních změn rovnou provádí zápis ve věci. Při shromažďování podkladů pro tuto diplomovou práci jsem se sešel s vyšším soudním úředníkem, Mgr. Sellnerem. Podle něj nejde o to, jaké změny jsou zapisovány, ale jde o to, kdo tyto změny požaduje zapsat. Podává-li návrh přímo dotčený subjekt, zapisuje se vše rovnou zápisem ve věci. Jinak se vydává usnesení. To je zajímavý názor, ale v praxi je to opět úplně jinak. Jak jsem zjistil, v této otázce se nedá dobrat k žádnému výsledku. Je zcela dílem náhody, jakým způsobem bude o návrhu na zápis změn ve společnosti rozhodnuto. Žádné pravidlo zjevně neexistuje. Pokud se úředník domnívá, že v návrhu, kterým se mají provést změny ve společnosti, něco chybí, pak vydává výzvu k doplnění. Výzva, stejně jako usnesení, putuje do datové schránky, kde je třeba si ho vyzvednout. Následně je třeba na výzvu 25

reagovat a doplnit podání o náležitosti požadované ve výzvě. Mnohdy ale úředníci požadují dokumenty, na které naprosto nemají právo. Mgr. Jakub Maur, jednatel Profispolečnosti.cz mi potvrdil, že se již setkal s následujícím případem. Byl vyzván, aby doložil listiny týkající se zástavy k nemovitosti, ve které měla mít společnost nové sídlo. Na to obchodní soud nemá právo. Zástava na nemovitosti neznamená, že s ní vlastník nemůže disponovat. Většinou je ale výzva soudu oprávněná a úředníci požadují listiny, které jsou skutečně nutné k zapsání určitých údajů do obchodního rejstříku. Ve výzvě úředníci stanoví lhůtu, ve které je třeba listiny doložit. Poté, co jsou listiny nově dodány, má soud opět 5 pracovních dnů na vydání rozhodnutí. Opakována výzva soudu není přípustná, ledaže by nebyly dodány požadované listiny. Často se ale stane, že soud vydá výzvu opakovanou, čili že si nově vzpomene na další dokumenty, které chce předložit. Konkrétní případ uvádím v případové studii, v kapitole 2.10.2. Výsledkem prodeje ready-made společnosti je výpis z obchodního rejstříku, který již reflektuje změny v prodané společnosti. Výpis již musí zobrazovat nový název, nové sídlo, nový statutární orgán a nové vlastníky firmy. Tento výpis je k dispozici poté, co obchodní soud zapíše požadované změny. 2.4.3. Finanční úřad Posledním krokem je registrace společnosti na finančním úřadě. Velmi často tento krok provádí již sami klienti, nicméně je možné si i tuto službu objednat u prodejců ready-made společností. Ze zákona vyplývá povinnost registrovat k daním nově založenou společnost do 30 dnů od vzniku společnosti. Jestliže dojde k prodeji společnosti ještě před uplynutím této lhůty, pak je jednodušší provést všechny změny, přepsat společnost na nového vlastníka, zapsat nové sídlo a společnost registrovat až poté na novém, místně příslušném finančním úřadě. Jestliže se prodává společnost starší 30 dnů, nebo jestliže klient potřebuje být rychle plátcem DPH, pak se registruje společnost ještě na původním finančním úřadě a 26

následně dochází ke stěhování společnosti na nový finanční úřad. Tento případ je o něco komplikovanější, protože je potřeba nahlásit na původním finančním úřadě, že došlo ke změnám ve společnosti, a poté (zhruba za 2 měsíce) je třeba registrovat společnost i na novém finančním úřadě. Finančnímu úřadu je nutné nahlásit číslo účtu společnosti a dodat kopii smlouvy s bankou. Ready-made společnosti mají založený svůj bankovní účet, ale mnohdy ho klient nechce a zakládá si nový účet u své oblíbené banky. Tuto změnu čísla účtu je samozřejmě nutné nahlásit finančnímu úřadu, a to do 14 dnů. Blíže se bankovnímu účtu ready-made společností věnuji v kapitole 2.6. Každá společnost spadá pod místně příslušný finanční úřad, a to podle svého sídla. Registrace se tedy řídí adresou, kterou má společnost zapsanou v obchodním rejstříku. Většina klientů, kteří kupují ready-made společnost, se snaží vyhnout finančním úřadům v menších městech a chtějí spadat pod finanční úřad například v Praze, Ostravě, nebo jiném velkém městě. Zejména Praha je z tohoto hlediska velmi oblíbená, protože kontrola zdejších finančních úřadů přichází průměrně jednou za více než 100 let – konkrétní počty roků naleznete v grafu č. 3. Je jasně patrné, že možnost kontroly je mnohonásobně vyšší na malém městě než třeba v Praze. Nejmenší šance na kontrolu ze strany finančního úřadu je v Praze 6, zde vychází kontrola jednou za 136 let. Naopak nejčastější jsou kontroly v Konicích, kde vychází kontrola na každý subjekt jednou za 3 roky. Nicméně nelze z tohoto grafu usuzovat, že v Praze kontrola nikdy nepřijde. Jen je to méně pravděpodobné. Finančním úřadům se samozřejmě vůbec nelíbí, že klienti mohou ovlivnit, pod jaký finanční úřad budou patřit, a snaží se tlačit na stát, aby přijal patřičné legislativní změny. Jak by se dalo tomuto vybírání finančních úřadů zamezit, popisuji v kapitole 4.2.3.

27

Graf č. 3 – Četnost kontrol jednotlivých finančních úřadů

Zdroj: Analýza činnosti finančních úřadů vytvořená společností Terrinvest s.r.o.

S výběrem finančního úřadu je spojena otázka poskytování virtuálních sídel. Ten, kdo nemá možnost umístit sídlo své společnosti do nemovitosti ve velkém městě, může využít nabídky prodejců ready-made firem a umístit své sídlo do jimi poskytovaných nemovitostí – tzv. office house. Tím se vyhne malým finančním úřadům. Blíže se otázce poskytování virtuálních sídel věnuji v kapitole 2.9.1. Analýza činnosti finančních úřadů, kterou vypracovala společnost Terrinvest s.r.o. a která zahrnuje všechny finanční úřady v České republice, tvoří Přílohu 5.

2.5. Datová schránka ready-made společností Datová schránka je v českém právním řádu teprve od 1. července 2009. Vznikla proto, aby zjednodušila komunikaci mezi podnikateli a orgány veřejné správy. Wikipedia definuje datovou schránku jako „elektronické úložiště speciálního typu zřízené podle příslušného zákona, které je určeno k doručování elektronických dokumentů od orgánů veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci“12. Díky datovým

12

WIKIPEDIA [online]. Poslední aktualizace 1.8.2010 [cit. 2010-09-22]. Dostupný z WWW:

28

schránkám došlo ke zjednodušení mnoha úkonů, zejména doručování písemností je daleko rychlejší. Potenciál datových schránek však není ani zdaleka využit a stále je mnoho oblastí, kde by bylo třeba zlepšit jejich funkčnost. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra ČR, které také vytvořilo oficiální webové stránky www.datoveschranky.info, pomocí nichž uživatelé vybírají zprávy ze své datové schránky. Jakmile je do obchodního rejstříku zapsána nová společnost, Ministerstvo vnitra posílá statutárnímu orgánu přístupové údaje do datové schránky. To se týká samozřejmě i prodejců ready-made společností. Osoba, která je u ready-made společnosti zapsána jako statutární orgán, obdrží zhruba do týdne od vzniku společnosti přístupové údaje. Jakmile posléze dojde k prodeji společnosti, jsou staré přístupové údaje zneplatněny a následně jsou novému statutárnímu orgány vystaveny nové přístupové údaje. To se děje zcela automaticky, bez jakékoliv žádosti. Statutární orgán má ale vždy možnost navštívit CZECHpoint 13 a požádat o vydání nových přístupových údajů. Pro prodejce ready-made společností jsou datové schránky přínosem zejména ve vztahu k obchodnímu soudu. Právě do datových schránek totiž úředníci soudu posílají usnesení, případně výzvy či jiné dokumenty, týkající se prodaných společností. Je to úspora času, usnesení již neputuje poštou na adresu sídla společnosti, ale dorazí ihned do datové schránky. Bohužel nutno konstatovat, že někteří úředníci datové schránky ignorují a i po roce a půl jejich existence stále vše řeší prostřednictvím pošty. Takovýchto úředníků ale ubývá a datové schránky jsou čím dál více využívány. Poměrně komplikovaný je tisk dokumentů, které do datové schránky dorazí. Například finanční úřad posílá do datové schránky osvědčení o registraci. Jestliže si chce daná osoba osvědčení vytisknout, aby ho měla i v tištěné podobě, musí zajít na CZECHpoint, kde daný dokument zkonvertují a poté oficiálně vytisknou. Běžný tisk

13

CZECHpoint je kontaktní místo veřejné správy, kde lze získat na počkání výpisy z obchodního rejstříku, rejstříku trestů, katastru nemovitostí, případně další záležitosti.

29

dokumentu pro osobní potřebu samozřejmě není problém, ale takovýto dokument nemá žádnou úřední váhu. Datové schránky umožňují kromě doručování písemností i řadu jiných funkcí. Ty jsou ale mnohdy řešeny velmi složitě a v praxi je nelze příliš využívat, například vzdání se práva na odvolání na obchodním soudě, které popisuji v kapitole 2.4.2.

2.6. Bankovní účet ready-made společností Ready-made společnosti mají vždy 100% splacen svůj základní kapitál. Splacení dané částky se děje v bance. Z toho logicky plyne, že každá ready-made společnost má svůj bankovní účet. Pro splacení základního kapitálu banka zřídí zvláštní účet, na který prodejce ready-made společností převede částku odpovídající základnímu kapitálu dané společnosti. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku banka tyto finance uvolní a prodejce ready-made firem si peníze zase vybere zpět. Zvláštní účet pro splacení základního kapitálu pak banka „překlopí“ na běžný firemní účet. Další existenci firemního účtu pak řeší každý prodejce ready-made firem jinak. Někteří prodejci firemní účty rovnou ruší a klientům předávají společnost bez bankovního účtu s tím, že klient si založí účet sám u své oblíbené banky. Jiní prodejci předávají bankovní účet kupujícímu spolu s koupenou společností a je pak na kupujícím, co s účtem udělá. Bankovní účet není povinnou náležitostí obchodní společnosti, a proto je zcela na zvážení prodejců, zda bankovní účty jednotlivým firmám nechají, nebo je rovnou zruší. Někteří prodejci mají ve své bance vyjednáno vedení účtů po určitou dobu zdarma a z bankovního účtu pak dělají marketingovou záležitost, kdy klientům nabízí extra výhodu: společnost s bankovním účtem vedeným zdarma. Po určité době ale klient často zjistí, že banka si začala za vedení účtu strhávat poplatky a musí nastalou situaci řešit. Navíc klienti mají většinou již svoji oblíbenou banku a banka prodejce ready-made společností může být úplně odlišná. 30

Férovějším se jeví způsob, jakým nabízí bankovní účet ready-made společnosti firma Společnosti pro Vás. Všechny jejich společnosti připravené k prodeji mají svůj bankovní účet, který může klient ihned začít využívat. Při prodeji se Společnosti pro Vás domluví s klientem, zda má o daný bankovní účet zájem. Jestliže nemá, tak účet zruší, a klient nemá žádné starosti navíc. Na bankovním účtu ready-made společnosti se samozřejmě nenachází žádné finanční prostředky. Základní kapitál je již vybrán prodejcem a na účtu je max. 100 Kč. Základní kapitál je kupujícím převzat na pokladně společnosti. Jak toto převzetí probíhá, vysvětluji v kapitole 2.8.

2.7. Splacení základního kapitálu Základní kapitál je podle českého právního řádu poměrně významným znakem obchodních společností. Společníci totiž podle Obchodního zákoníku ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů. Pokud tedy někdo založí s.r.o. se základním kapitálem 200.000 Kč, ale splatí jen 100.000 Kč, pak za zbylých 100.000 Kč ještě ručí svým majetkem. Z tohoto hlediska je u ready-made společností velkou výhodou, že již mají svůj základní kapitál plně splacen a nový vlastník již neručí svým majetkem za závazky společnosti. V jiných zemích, jako například v USA nebo Velké Británii, vůbec pojem základního kapitálu neznají. V České republice se rovněž uvažuje o zrušení, nicméně to je ještě stále daleká budoucnost. Této, ale i dalším uvažovaným změnám v oblasti předzaložených společností, se věnuji v kapitole 4.2. Splacení základního kapitálu tedy u ready-made společností provádí prodejce, a to ihned při zakládání. Jakmile je společnost u notáře založena, jde prodejce ready-made firem do banky, kde založí zvláštní účet pro splacení základního kapitálu, a následně na daný účet převede částku odpovídající základnímu kapitálu společnosti. U s.r.o. je to minimálně 200.000 Kč, u a.s. 2.000.000 Kč. Je ale možné založit i společnost s vyšším základním kapitálem, než který předepisuje zákon. Řada prodejců má ve své nabídce 31

ready-made společnosti s vyšším než běžným základním kapitálem. Jejich cena je logicky vyšší, odvíjí se právě od onoho základního kapitálu – čím vyšší základní kapitál, tím vyšší cena za společnost. Poté co banka založí zvláštní účet pro splacení základního kapitálu a prodejce na něj převede peníze, vydá banka potvrzení o splacení základního kapitálu. Toto potvrzení se dává jako příloha na obchodní soud. Na jeho základě soud zapíše výši základního kapitálu dané společnosti. Jakmile je společnost soudem zapsána, a je tedy možné získat výpis z obchodního rejstříku, jde prodejce ready-made společností s tímto výpisem opět do banky, a ta na základě onoho výpisu uvolní peníze ze zvláštního účtu. Prodejce může finance vybrat a použít na splacení základního kapitálu další společnosti. Takto vše probíhá pořád dokola, prodejci ready-made firem „točí“ pořád jedny a ty samé peníze.

2.8. Převzetí základního kapitálu na pokladně společnosti Nejsložitější, a pro klienty nejhůře pochopitelnou, problematikou prodeje readymade společností je účetní hledisko celého prodeje. Klient na jedné straně vydá částku odpovídající základnímu kapitálu jako kupní cenu za společnost. Na straně druhé naopak převezme částku odpovídající základnímu kapitálu na pokladně společnosti. Ve skutečnosti pak k žádné z těchto plateb nedojde, klient platí pouze za služby poskytnuté prodejcem ready-made společností. Pokusím se celý tento účetní proces co nejvíce objasnit a podrobně popsat jednotlivé kroky. Prodejce při zakládání vložil do dané společnosti základní kapitál. U společnosti s ručením omezeným je to 200.000 Kč. Těchto 200.000 Kč následně prodejce vybral z účtu dané společnosti a vložil je jakoby na pokladnu společnosti. Na pokladně celá částka zůstala až do okamžiku prodeje. Při prodeji tedy kupující musí převzít tuto pokladnu, aby bylo účetně vše v pořádku. Následně bude na kupujícím, zda nechá oněch 200.000 Kč dál virtuálně na pokladně, nebo zda je uloží na firemní účet, nebo zda dodá do účetnictví doklady prokazující nákup určitého zboží za tuto částku. 32

Aby bylo v pořádku i účetnictví prodejce ready-made společností, pak kupní cena ve smlouvě musí být oněch 200.000 Kč, protože to je základní kapitál s.r.o. To je částka, kterou má dané s.r.o. na pokladně. Prodejce tedy vložil do společnosti 200.000 Kč a nyní společnost za tuto částku prodává, čímž jsou jeho náklady a výnosy vyrovnány. Kupující naopak vydal 200.000 Kč jakožto kupní cenu za s.r.o., a nyní vlastní společnost, která má tuto částku na pokladně. Účetně je tedy vše v pořádku, ale kupujícímu vlastně chybějí peníze fyzicky na pokladně. Vyřešení tohoto problému je již na novém majiteli společnosti. V případě akciové společnosti je ale základní kapitál 2.000.000 Kč, a nastává zde otázka, zda je možné tak vysokou částku předávat na pokladně společnosti. Existuje totiž zákon o omezení plateb v hotovosti, o kterém jsem se zmiňoval již v kapitole 2.3.2. a který zakazuje platby v hotovosti vyšší než 20.000 EUR. Oficiální vyjádření Ministerstva financí České republiky hovoří o tom, že předání pokladny není platbou ve smyslu výše zmíněného zákona, a je tedy možné na pokladně společnosti předávat i částky vyšší než 20.000 EUR. Vzhledem ke kontroverznosti této problematiky jsem se obrátil přímo na Ministerstvo financí ČR s žádostí o jejich stanovisko. E-mail, který jsem obdržel od Mgr. Lucie Bínové, jakožto oficiální vyjádření ministerstva, je Přílohou 6 této diplomové práce. Existují prodejci ready-made společností, kteří používají jinou účetní metodu při prodeji firem. Nedochází k předání pokladny, ale jsou započítávány vzájemné závazky a pohledávky prodávajícího a kupujícího, což je mnohem komplikovanější varianta a z účetního hlediska možná ještě více složitá. Všechny významné společnosti zabývající se prodejem ready-made firem používají metodu předání částky odpovídající základnímu kapitálu na pokladně společnosti.

2.9. Další služby spojené s prodejem ready-made společností S prodejem ready-made společností jsou spojeny další služby, které na tento obor přímo navazují. Jedná se zejména o poskytování virtuálních sídel pro společnosti, a pak 33

tzv. nominee služby. S prodejem firem souvisí i správa společností, vedení účetnictví, tvorba webových stránek a další. To už jsou ale záležitosti, které obstarávají jiné firmy než prodejci ready-made společností 2.9.1. Poskytování virtuálních sídel Každá společnost musí mít svoje sídlo. Musí tedy mít konkrétní adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Jestliže podnikatel nemá vlastní nemovitost, nebo nechce sídlo firmy umístit do vlastní nemovitosti, může využít služeb tzv. office house. Jedná se o nemovitost, kam jsou za úplatu umisťovány sídla různých firem. Firmy zde ve skutečnosti neprovozují svoji činnost, pouze zde mají svoje virtuální sídlo. Důvodů pro využití této služby je celá řada. Hlavním důvodem je potřeba umístit sídlo do většího města, kde je menší pravděpodobnost kontroly ze strany finančního úřadu. Jak často vychází finanční kontrola v jednotlivých městech popisuji v kapitole 2.4.3. Zároveň Přílohu 5 této diplomové práce tvoří analýza činnosti jednotlivých finančních úřadů. Kromě této výhody může být dalším důvodem pro virtuální sídlo také prestiž poskytované adresy. Na potenciální klienty určitě lépe působí, jestliže společnost sídlí v centru velkého města než v malé vesničce. Obecně platí, že čím prestižnější adresa, tím vyšší cena za virtuální sídlo. Dále může hrát roli také fakt, že podnikatel prostě nemá kam sídlo své firmy umístit. V takovém případě mu v podstatě nezbývá nic jiného, než využít virtuálního sídla. A v neposlední řadě někteří podnikatelé kalkulují s tím, že v případě exekuce na danou společnost nepřijdou o svůj majetek, protože ve virtuálním sídle, kam exekutor dorazí, žádný mít nebudou. Prodejci ready-made společností nabízí tuto službu i pro firmy, které nebyly u nich zakoupeny. Je to dobrý business, na kterém prodejci mnohdy vydělávají ještě více peněz než na samotném prodeji firem. Ceny za sídla se pohybují od 500 Kč 14 měsíčně za méně

14

Společnosti pro Vás [online] [cit. 2010-09-23]. Dostupný z WWW:

34

lukrativní adresy, až po 6.000 Kč 15 měsíčně za ty nejprestižnější. Konkrétní příklady cen virtuálních sídel naleznete v grafu č. 4.

Graf č. 4 – Ceny virtuálních sídel v Praze

Zdroj: webové stránky jednotlivých společností nabízejících tuto službu

Lze ale najít i prestižní adresy za rozumné ceny. V ceně za virtuální sídlo je většinou pouze zápis sídla do obchodního rejstříku a schránka na poštu. Přeposílání pošty, poskytnutí telefonní linky přesměrované na jiný telefon, krátkodobý pronájem kanceláře a další služby jsou účtovány zvlášť. Většina společností nabízejících služby virtuálních sídel nesprávně a nedostatečně označují sídla jednotlivých firem. Každá společnost by měla mít v office house svůj štítek s názvem společnosti a poštovní schránku. Poštovní schránku poskytovatelé této služby většinou zřídí, jednu společnou například pro 50 firem, nicméně se štítky označující jednotlivé firmy se většinou neobtěžují. Z hlediska zákona je toto nedostatečné a případná kontrola ze strany živnostenského úřadu by mohla znamenat pokutu pro danou firmu. 15

Office house [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupný z WWW:

35

Nutno ale říci, že kontrola ze strany živnostenského úřadu, která by hlídala zákonnou povinnost označení společnosti, je spíše výjimkou. Virtuální sídla firem se většinou umisťují do velkých kancelářských objektů, kde běžně sídlí desítky společností. Ale existují i poskytovatelé, kteří umisťují sídla do rodinných domů či do bytových jednotek. To není pro podnikatele zcela ideální. Případná kontrola by asi těžko uvěřila, že v bytové jednotce podniká 50 firem naráz. Podnikatel, který hodlá umístit sídlo své firmy do office house, by si měl předem prověřit, o jaký objekt se jedná. 2.9.2. Nominee služby Nominee služby spočívají v poskytnutí osob do orgánů společnosti. Pokud tedy podnikatel chce podnikat, ale nechce být zapsán v obchodním rejstříku, pak může využít této služby. Prodejci ready-made firem takovému podnikateli dodají „svojí osobu“, která bude zapsána ať už jako statutární orgán, nebo jako kontrolní orgán. Se společností bude ale plně disponovat podnikatel. Pokud jde o kontrolní orgány, tzn. například o dozorčí radu u akciové společnosti, pak se není čeho obávat. Jak osoba dosazená do orgánu, tak podnikatel, který takovou službu využívá, mohou být v klidu. Dozorčí rada má pouze kontrolní funkci, nemá žádné rozhodovací pravomoci, není-li stanovami upraveno jinak. Jedná se tedy pouze o jakousi formalitu, naplnění zákonem požadovaných povinností. Přesto je cena za takovou službu poměrně vysoká, běžně okolo 3.000 Kč za měsíc za osobu. Pokud chce podnikatel využít služeb více osob (dozorčí rada má minimálně 3 členy) a pokud je chce využít na delší dobu, pak se cena samozřejmě snižuje. Chce-li podnikatel obsadit i pozici statutárního orgánu, je to situace daleko více ošemetná, až nebezpečná. A to pro obě strany, jak pro podnikatele, tak pro dosazovanou osobu. Statutární orgán, kterým je u s.r.o. jednatel, u a.s. představenstvo, je osobou zodpovědnou za chod společnosti. V případě jakéhokoliv problému je to právě statutární

36

orgán, kdo by měl ze vzniklé situace problémy. Řada prodejců ready-made společností proto nominee služby statutárních orgánů neposkytuje. Nominee služeb využívají poměrně často cizinci, kteří chtějí podnikat v České republice. Pokud je statutární orgán cizinec, pak musí při svém jmenování dodat výpis z rejstříku trestů ze země svého původu. To bývá někdy pro osoby z daleké ciziny problém, a proto raději využijí nominee služeb, než aby pracně sháněly onen výpis ze své země. Dalšími klienty, kteří využívají nominee služeb, jsou osoby, které nemohou být v orgánech společností, a to z různých důvodů. Například proto, že by šlo o střet zájmů, nebo jsou státními zaměstnanci, či nemají čistý rejstřík trestů, apod. Ti všichni mají zákonem zakázáno podnikat, a tak jedinou možností pro ně je využití nominee služeb. Většinou se jedná až o krajní řešení, v případě že do orgánů nelze dosadit rodinné příslušníky, kolegy, známé či jiné spřízněné osoby. Při využívání této služby je třeba být extrémně opatrný. Nezbytné je uzavřít právně kvalitní smlouvu o poskytování nominee služeb, která podnikateli garantuje, že se společností bude nakládáno podle jeho vůle. Oprávnění statutárních orgánů nelze nijak omezit, a proto je třeba jasně stanovit pravidla, podle kterých se může dosazený statutární orgán pohybovat.

2.10. Případová studie V této kapitole bych rád na třech příkladech ukázal, jak rozdílné situace mohou vzniknout při prodeji ready-made společnosti. Ve dvou případech šlo o prodej s.r.o., ve třetím případě šlo o prodej a.s.. V jednom případě prodeje s.r.o. proběhlo vše úplně bez problémů a do týdne bylo vše vyřešeno, v druhém případě prodeje s.r.o. nastala řada komplikací a celý převod trval téměř dva měsíce. V případě a.s. jde o typický příklad, který zahrnuje všechny typické znaky prodeje a.s. Popisuji zde reálné případy, které se stali při prodeji společností firmou Společnosti pro Vás s.r.o. Všichni kupující souhlasili s uveřejněním svých údajů v této diplomové práci. 37

2.10.1. Prodej ULO Trade s.r.o. (TViX Group s.r.o.) Prvním krokem byl logicky kontakt klienta s firmou Společnosti pro Vás. Ten se odehrál v pondělí, přičemž klient ihned obdržel cenovou nabídku. Kupující, Ondřej Lieskovský, s cenovou nabídkou souhlasil a ihned se domluvil na termínu prodeje společnosti, a to na úterý dopoledne, tzn. ani ne 24 hodin od prvního kontaktu. Většina klientů na prodej velmi spěchá, a chce vše urychleně vyřešit. Jen málokterý klient řeší vše s dostatečným předstihem. V úterý dopoledne se prodej zrealizoval. Byly podepsány příslušné dokumenty, vyhotoven notářský zápis a došlo také k platbě za společnost. Dále klient sdělil, které živnosti chce nechat pro své s.r.o. vyřídit, a že chce být přihlášen na novém finančním úřadě jako plátce DPH. Od tohoto dne byl klient jednatelem i společníkem svého nového s.r.o. a mohl za společnost jednat. Obdržel také potřebné dokumenty prokazující všechny provedené změny, tedy zejména smlouvu o převodu obchodního podílu a notářský zápis, kterým se změnil název s.r.o. a byl jmenován nový jednatel. Během středy byly vyřízeny živnosti a ihned poté vše putovalo na obchodní soud. Obchodní soud byl v tomto případě rychlejší než obvykle, takže již druhý pracovní den, tzn. v pátek, byly změny v s.r.o. zapsány a klient měl k dispozici nový výpis z obchodního rejstříku. Následně v pondělí došlo k přihlášení prodané společnosti na nový finanční úřad. Celý proces byl u konce. Klient poté obdržel od prodejce zbylé dokumenty související s prodejem s.r.o., zejména nový výpis z obchodního rejstříku a osvědčení o registraci k daním. Přesně týden tedy trvalo provedení změn v dané společnosti. Měnil se název, sídlo, jednatel i společník, vyřizovali se nové živnosti, a společnost se registrovala na novém finančním úřadě. Zvládnout toto všechno během týdne je známka správného načasování a zkušeností ze strany prodejce, tedy Společnosti pro Vás s.r.o.

38

2.10.2. Prodej VAURIS Trade s.r.o. (GARIBALDI Jeans s.r.o.) Ukázka tohoto prodeje je úplně opačná. V tomto případě se stala celá řada chyb, ať již ze strany kupujícího, ze strany prodávajícího, ale i strany správních úřadů. Z počátku bylo vše podle běžných postupů, tzn. kontakt klienta, cenová nabídka, dohodnutí termínu prodeje, realizace prodeje. Již při realizaci prodeje ale nastaly zmatky. Klient Serif Ulker na poslední chvíli začal měnit nový název společnosti a nově již nechtěl využít služeb virtuálního sídla. To představuje pro prodejce ready-made firem práci navíc, protože musí řadu dokumentů připravit znovu. Ale s tím se počítá, občas se klienti rozhodují až na poslední chvíli. Následně klient, který byl občanem Turecka, oznámil, že nemá výpis z rejstříku trestů ze země svého původu, přestože byl několikrát informován o tom, že tento výpis bude nutný. Klient začal prodejce přesvědčovat o tom, že stačí český výpis z rejstříku trestů, a že již v ČR vlastní řadu firem a nikdy rejstřík trestů z Turecka nepotřeboval. Prodejce na toto přistoupil a rozhodl se zkusit štěstí se zápisem tureckého občana jako jednatele, aniž by byl přiložen turecký výpis z rejstříku trestů. Posléze se samozřejmě ukázalo, že to byla chyba. Vyřízení živností proběhlo bez problému, podání na soud tedy putovalo bez prodlení, zhruba 3 dny po prodeji. Obchodní soud si ale dal načas se svým rozhodnutím a rozhodl až poslední možný den. Navíc ignoroval datovou schránku společnosti a své rozhodnutí poslal poštou na adresu sídla společnosti. To je samozřejmě zdržení. Rozhodnutí soudu bylo k dispozici tedy až po 10 dnech od podání na soud. Rozhodnutí bylo ve formě výzvy. Přičemž soud vyzýval společnost, aby dodala turecky výpis z rejstříku trestů. Klientovi se toto rozhodnutí nelíbilo a chtěl se domáhat svého zapsání i bez tureckého výpisu z rejstříku trestů. Prodejce mu ale vysvětlil, že to nemá žádný smysl a že je soudem požadovaný dokument bezpodmínečně nutný. Klient ale odmítl zajistit svůj turecký výpis z rejstříku trestů a rozhodl se, že prozatím udělá jednatelem svého kolegu, českého občana, a že on sám se stane jednatelem až časem. 39

Společnosti pro Vás tedy vypracovaly dopis pro soud, ve kterém požadovaly částečné zpětvzetí návrhu, a to v osobě jednatele a dále zápis nového jednatele, českého občana. Soud na toto reagoval bohužel opět až pátý pracovní den a opět dopisem doručovaným poštou, nikoliv datovou schránkou. Rozhodnutím soudu byla další výzva. Tentokrát soud požadoval kopii pasu pana Serifa Ulkera, aby mohl být zapsán jako společník. Takovéto rozhodnutí soudu je nesmyslné, protože jednak neexistuje žádný předpis, na základě kterého by soud mohl požadovat kopii pasu, ale především proto, že není připuštěna opakovaná výzva soudu. Pokud soud chtěl doložit nějaké dokumenty, měl o ně požádat v první výzvě. Teoreticky existuje možnost ignorovat druhou výzvu a trvat na zapsání údajů, nicméně to může trvat mnohem déle než doložení listin. V tomto případě soud chtěl doložit kopii pasu, což nebyl velký problém získat. Mezitím si pan Serif Ulker opatřil svůj turecký výpis z rejstříku trestů a chtěl, aby tedy byl zapsán jako jednatel on a ne jím nově dosazený český občan. Proto prodejce ready-made společností opět vypracoval dopis s částečným zpětvzetím a požadavkem na zapsání původně požadovaných skutečností. Soud na toto reagoval opět až poslední možný den a opět poštou. Rozhodl způsobem, který je naprostou raritou. O některých skutečnostech rozhodl zápisem ve věci a o jiných vydal usnesení. O změně jednatele a společníka rozhodl přímo zápisem ve věci. O změně názvu společnosti a změně sídla vydal usnesení. Jakýsi paskvil, který je naprosto neobvyklý. Proti usnesení bylo třeba ještě se osobně vzdát práva na odvolání, aby ihned nabylo právní moci, což prodejce na základě plné moci bez prodlení učinil. Přesto ale celý proces trval přes dva měsíce. Zčásti za to mohla klientova tvrdohlavost, zčásti prodejcova lehkovážnost, ale především neprofesionální přístup soudu. Většinou je postup soudu daleko kvalifikovanější a rychlejší. Datovou schránku již také soud většinou využívá, jen málokdy posílá rozhodnutí poštou.

40

V tomto případě prodeje s.r.o. tedy klient měl ihned společnost, byl jednatelem i společníkem, a mohl podnikat. Neměl ale v ruce nový výpis z obchodního rejstříku, což je dokument, bez kterého se těžce prokazují skutečnosti v něm zapsané. Naštěstí klient nijak zvlášť na zápis nepospíchal, a tak mu dvouměsíční zdržení tolik nevadilo. 2.10.3. Prodej General solutions a.s. Poslední případovou studií je realizace prodeje společnosti General solutions a.s. Tato ready-made akciová společnost již byla zakládána na míru pro klienta, tak aby její základní kapitál byl dělitelný třemi. Činil, resp. stále činí 2.001.000 Kč, namísto obvyklých 2.000.000 Kč, aby se akcionáři mohly stát tři osoby se stejným podílem, resp. se stejným počtem akcií. Dalším požadavkem klienta bylo, aby a.s. měla 2.001 kusů akcii, místo běžných 20 kusů. A dále si klient rovněž stanovil název a.s., aby nemusel být následně měněn. Tyto požadavky klienta znamenaly pro Společnosti pro Vás, že musely založit celou a.s. znovu, tak aby splňovala všechny klientem stanovené znaky. Celý proces trval cca 10 dnů. Klient si byl vědom, že žádá nestandardní ready-made a.s., a tak souhlasil s 10ti denní lhůtou pro založení. Prodej probíhal ve spolupráci s advokátní kanceláří HANUS LAW, se kterou Společnosti pro Vás již mnohokrát spolupracovaly, a která je pravidelným odběratelem jejích ready-made společností. Osoby, pro které se a.s. zakládala, byly klienty výše zmíněné advokátní kanceláře. Byli to cizí státní příslušníci, což ale v případě akcionářů nehraje žádnou roli. Členové představenstva a dozorčí rady byli Češi, takže v tomto směru žádná komplikace nevznikla. Jedinou komplikací, resp. spíše odlišností byla jazyková bariéra, která znamenala, že veškeré dokumenty musely být v česko-anglické verzi. Na to jsou ale prodejci ready-made společností připraveni - cizinci tvoří velkou část kupujících. Navíc čeština rozhodně nepatří mezi světové jazyky, takže je naprostou samozřejmostí komunikovat v angličtině, němčině, či jiných jazycích. Ihned po založení společnosti došlo k jejímu prodeji. V podstatě pár hodin poté, co byla společnost zapsána do obchodního rejstříku, tak kompletně změnila obsazení orgánů, 41

a také svého majitele. Nabízela se možnost dosadit do nově zakládané společnosti již osoby nové, nicméně s tím Společnosti pro Vás nesouhlasily, protože nechtěly vložit svoje peníze do společnosti, která by měla v orgánech cizí osoby. Proto do a.s. dosadily Společnosti pro Vás svoje lidi, byť byly pár hodin po zápise do obchodního rejstříku odvolány a nahrazeny osobami jinými. Každá z osob figurujících v orgánech společnosti musela podepsat čestné prohlášení a dodat výpis z rejstříku trestů. Jedná se celkem o 6 osob, takže organizace byla obtížnější. Proto se klient rozhodl, že tyto záležitosti zařídí sám, dodatečně. Přestože kupující na prodej velmi spěchal, tak dosud (14 dnů po prodeji) nebyl schopen dodat potřebné dokumenty. Proto stále není podán návrh na zápis změn. Celá a.s. je tedy řízena a vlastněna osobami úplně odlišnými od těch, kteří jsou zapsaní v obchodním rejstříku. Takovýto stav je samozřejmě běžný a dá se pár týdnů tolerovat. Nicméně prodejce readymade společností se bude snažit, aby nový vlastník a.s. co nejdříve dodal potřebné dokumenty a došlo k přepisu na nové osoby. Odlišností oproti běžným akciovým společnostem bylo také vydání tzv. hromadných listů akcií, namísto tisku jednotlivých akcií kus po kuse. Tato a.s. měla 2001 kusů akcií, a tak by nebylo příliš rozumné je všechny tisknout. Namísto toho byly vydány tři hromadné listy, kdy každý list představoval 667 akcií. Každý akcionář tak obdržel pouze jeden dokument nahrazující daný počet cenných papírů. Ideální řešení pro případ, kdy má a.s. velké množství akcií. Většinou mají ready-made akciové společnosti pouze 20 akcií, každá za 100.000 Kč - v takovém případě se nevyplatí je nahrazovat hromadnými listy a je lepší je všechny vytisknout a předat novým akcionářům. Advokátní kancelář HANUS LAW na celý proces zakládání i prodeje bedlivě dohlížela a právně kontrolovala všechny dokumenty připravené prodejcem, firmou Společnosti pro Vás. Ve smlouvě o převodu akcií chtěla stanovit ještě další extra garance, s čímž prodejce souhlasil, a do smlouvy je zapracoval. Jiným návrhům ze strany advokátní kanceláře ale prodejce odmítal vyhovět. Například požadavek na auditorem 42

ověřenou zprávu o stavu hospodaření se jevil prodejci jako naprostá zbytečnost, zejména proto, že v době prodeje byla společnost „stará“ teprve pár hodin. Prodejce souhlasil s vyhotovením auditorské zprávy, ale na náklady advokátní kanceláře. Ta nakonec z tohoto požadavku ustoupila. Tento prodej a.s. byl jeden z těch náročnějších. Jednak kvůli procesu zakládání, kdy bylo nutno vypracovat veškeré dokumenty nově, protože standardní šablona na tento případ nebyla použitelná. Dále také kvůli nutnosti vypracovávat všechny dokumenty dvojjazyčně. A v neposlední řadě také kvůli nutnosti konzultovat každý krok s advokátní kanceláří, která chtěla mít vše pod svým dohledem, a která měla ke každému kroku řadu připomínek. Nakonec ale prodej proběhl ke spokojenosti všech zúčastněných stran. Brzy snad budou klientem dodány podepsané dokumenty a vše bude podáno na obchodní soud.

Obrázek č.1 – Jednotlivé fáze prodeje ready-made společnosti

43

3. Ready-made společnosti ve vztahu k cizině 3.1. Zakládání a prodej firem v jiných zemích Pokud srovnáme proces zakládání společností v ČR s jinými státy, pak zjistíme, že jen v málokteré zemi je proces tak časově náročný jako právě u nás. V České republice trvá celý proces několik týdnů, zatímco v jiných státech je založení společnosti otázkou několika hodin. To samozřejmě nahrává prodejcům ready-made společností, kteří právě díky této složitosti a zdlouhavosti vydělávají nemalé částky. Běžný podnikatel ale trpí. Zbývají mu dvě možnosti - buď musí celý zdlouhavý proces absolvovat sám, anebo zaplatit zbytečně vysokou finanční částku za již založenou společnost. 3.1.1. Velká Británie Asi nejsnazší je založení společnosti ve Velké Británii, kde je možné pořídit si společnost přes internet. Stačí vyplnit několik formulářů a během několika minut máte založenou společnost a přidělené identifikační číslo. Do formulářů je třeba uvést: jméno, příjmení, datum narození, národnost, trvalou adresu a adresu pro doručování písemností. Dále je nutné vyplnit tři bezpečnostní otázky, které si lze vybrat z následujícího: první tři písmena matčina či otcova křestního jména, první tři písmena barvy očí, první tři písmena města narození, poslední tři číslice telefonního čísla, poslední tři číslice pasu nebo poslední tři číslice pojištění. Je třeba vybrat 3 z těchto identifikačních, bezpečnostních údajů a na ně odpovědět. Dále je nutné dodat adresu sídla, adresu pro doručování písemností, e-mailovou adresu a číslo svého bankovního účtu. Všechny tyto údaje jsou ale standardní, není vyžadována žádná extra dokumentace. Na rozdíl od ČR se nedodává žádný výpis z rejstříku trestů, žádný výpis z katastru nemovitostí, žádný notářský zápis, ani žádné potvrzení o splacení základního kapitálu z banky. Základní kapitál zde vůbec neexistuje. Správní poplatek je pouze symbolický, činí 50 liber, v přepočtu asi 1.600 Kč.

44

Pokud chce založit společnost někdo, kdo neumí s internetem, pak i to je možné, ale je nutné všechny potřebné formuláře vyplnit v papírové podobě. Celý proces pak trvá zhruba 15 dnů, čili stejně jako u nás. Pokud se má stát jednatelem společnosti osoba, která není občanem Velké Británie, tak kromě výše uvedených údajů, musí ještě dodat kopii pasu a alespoň dva účty ne starší 3 měsíců. Důvodem je prokázání adresy, na které se osoba zdržuje. Podle poštou zaslaných účtů je patrno, že dané osobě dorazily, a že se tedy osoba na adrese zdržuje. Může jít o jakékoliv účty, například za telefon, elektřinu, apod. Prodej ready-made společností ve Velké Británii v posledních 2 letech významně klesl. V roce 2008 vešla v platnost novela, která umožňuje pořídit si společnost přes internet. Předtím byla koupě již založené společnosti hojně využívanou možností, protože zkrátila začátek podnikání z několika týdnů na několik dnů. Pro získání informací o prodeji ready-made společností ve Velké Británii jsem kontaktoval Emily Tune ze společnosti Brighton Company Formations Limited, která se zabývá tímto oborem. Podle jejího vyjádření dnes kupují podnikatelé pouze starší společnosti. Nové společnosti si mohou rychle a jednoduše založit přes internet, o ty již zájem nemají. Ale starší, například rok staré společnosti, založit nově nemohou, a proto je kupují jako ready-made. Celkový pokles prodejů ready-made společností byl zhruba 50%. 3.1.2. Ostatní státy EU V ostatních státech EU je proces podobně jednoduchý. Čeští občané poměrně hodně kupují společnosti například v Nizozemsku nebo na Kypru. Důvodem je nižší daňové zatížení v těchto zemích. Například jedna z největších českých developerských společností, Sekyra Group a.s., je vlastněna nizozemskou společností Sekyra Group Real Estate B.V., se sídlem v Amsterdamu. Offshorové společnosti a daňovou optimalizaci rozebírám v následující kapitole 3.2.

45

3.2. Offshore společnosti a daňová optimalizace Offshore společnost je společnost, která je řádně registrovaná v zemi s výhodným daňovým režimem, tedy v takzvaném daňovém ráji. Daně v takovéto zemi jsou stanoveny buď konkrétní paušální částkou za rok, nebo nízkým procentem ze zisku. Takovýto způsob zdanění samozřejmě láká i české podnikatele, kteří čím dál častěji zakládají offshore společnosti a daní svůj zisk v nějakém daňovém ráji. Mezi nejznámější daňové ráje patří Seychely, Bahamy či jiné malé ostrovní státy. Ale nízké daně lze najít i ve státech nedaleko od České republiky, jako například Kypr, Malta či Nizozemsko. Kromě nízkých daní mají offshore společnosti další výhody, například anonymitu vlastnictví (podobně jako české akciově společnosti se dvěma a více akcionáři) nebo minimální požadavky na vedení účetnictví. Na první pohled vypadají offshore společnosti naprosto ideálně - malé daně, malé nároky na vedení účetnictví, anonymita vlastnictví. Ale tato forma podnikání není rozhodně pro každého a vyplácí se až při vyšším zisku, v řádech milionů korun. Kromě vyšších nákladů na pořízení takové společnosti, je dále nutné platit registrované sídlo v daném státě, správu společnosti a většinou i statutární orgán, kterým je občan onoho daňového ráje. Dále je nutné založit v daném státě bankovní účet, registrovat se na příslušných úřadech a provést další úkony, které stojí nemalé částky. Roční částka za všechny tyto služby spojené se založením a správou offshore společnosti se může pohybovat i okolo 200.000 Kč

16

. Samozřejmě záleží na konkrétním daňovém ráji. Nám

nejbližší daňové ráje, jako Kypr či Nizozemsko, patří v tomto směru k nejdražším. Danění offshore společností není rovněž tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá. Ve všech zemích platí, že daně se platí tam, kde byl vytvořen zisk. Pokud tedy offshore společnost podniká v České republice, tak taky daní v České republice. Aby danila společnost v daňovém ráji, je třeba, aby v této zemi také vytvořila svůj zisk. 16

Profispolečnosti.cz s.r.o., [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW:

46

Zpravidla se postupuje tak, že společnost z daňového ráje naúčtuje české společnosti svoje služby za právní poradenství, vedení správy společnosti, apod. Tím se převede zisk z české společnosti do společnosti sídlící v daňovém ráji. Celkové daňové zatížení v ČR nepatří v rámci EU mezi nejvyšší, viz. graf č. 5. Vysoká je u nás ale sazba za daně právnických osob a proto řada firem „utíká“ do ciziny.

Graf č.5 – Daně v zemích EU

Zdroj: Eurostat – Tax Revenue in the European Union, autor: Alessandro Lupi

Prodejci ready-made společností velmi rádi pomohou s výběrem toho správného daňového ráje. Někteří, jako například Smart Companies, na svých webových stránkách

47

srovnávají jurisdikce jednotlivých zemí. Podnikatel získá podrobné informace, ve které zemi jsou nejnižší daně, kde existují akcie na doručitele, kde není třeba dávat daňové přiznání nebo kde neexistuje obchodní rejstřík. Podle této webové stránky

17

například

v Belize není třeba vést účetnictví, existují zde akcie na majitele a společnost zde založíte do 24 hodin.

3.3. Koupě ready-made společnosti v cizině českým občanem Český občan může kdekoliv na světě vlastnit svojí společnost. Vždy se ale musí řídit tamními zákony a splnit všechny zákonem stanovené předpoklady. V zemích EU je založení společnosti velmi jednoduché, většinou není nutno dokládat žádné zvláštní dokumenty, kromě kopie pasu českého občana. Zájem Čechů o koupi zahraniční společnosti stále stoupá. Od ledna do května 2010 nakoupili v cizině 916

18

takovýchto firem, v porovnání s loňskými daty za pět

měsíců jde o nárůst o 325 procent. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace v prvních měsících roku 2010 patřily Kypr, Nizozemsko, Malta, Seychely a Britské Panenské ostrovy, coby zástupci tzv. offshore lokalit. Více informací o této otázce uvádím v kapitole 3.2.

3.4. Koupě ready-made společnosti v ČR cizincem Tak jako Čech může vlastnit společnost v cizině, tak cizinec může vlastnit společnost u nás. Postupuje se podle českých právních předpisů. Cizinec může buď založit společnost novou nebo koupit ready-made. Jediným nadstandardním požadavkem pro cizí státní příslušníky je dodání výpisu z rejstříku trestů ze země svého původu. Pokud jde o občana EU, stačí pouze výpis a jeho běžný překlad do češtiny. Pokud jde o občana mimo EU, tak kromě výpisu musí dodat

17

Smart Companies [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: 18 Smart Companies [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW:

48

apostilu tohoto výpisu a také úřední překlad do češtiny. Jde-li o cizince ze země, kde neexistuje rejstřík trestů, lze místo tohoto výpisu dodat čestné prohlášení o beztrestnosti. Někdy obchodní soud vyžaduje také kopii pasu daného cizince. Tento požadavek není založen na žádném předpise, je to jen výmysl některých soudních úředníků.

49

4. Budoucnost ready-made společností v ČR 4.1. Současná situace na trhu a prognóza do budoucnosti V současné době zažívá trh s ready-made společnostmi velký rozvoj. Podnikatelé projevují o tuto službu stále větší zájem, počet prodaných firem každoročně roste. Pro podnikatele je výhodnější koupit si již založenou společnost, přestože za tuto službu zaplatí více než jednou tolik, než kdyby zakládali svojí společnost krok za krokem. Časová úspora zde hraje hlavní roli. Tomuto boomu napomáhá složitá právní úprava zakládání obchodních společností, časová náročnost celého procesu, a také existence základního kapitálu, který je pro řadu podnikatelů nedosažitelný. Liknavost a neochota českých správních úřadů situaci začínajících podnikatelů také rozhodně neulehčují. Na trhu vznikají stále nové a nové společnosti zabývající se prodejem firem. První firmy v této oblasti začali podnikat v roce 2003, kdy prodali jen několik stovek firem. Dnes již existují desítky takovýchto firem, a vznikají stále nové. Všechny se uživí, protože podnikatelé si na tuto službu již zvykli a mají o ní zájem. V nejbližší době se zjednodušení a zrychlení procesu zakládání společností určitě nedočkáme. Téměř všechny vlády v uplynulých letech hovořily o potřebě změny Obchodního zákoníku, nicméně žádné změny nastoleny nebyly. V současné době ani neexistuje konkrétní podoba nového Obchodního zákoníku, takže během příštích dvou let se nedají žádné změny v této oblasti očekávat. Již existují určité návrhy, které by mohly celý proces zakládání zjednodušit, ale pořád jsou jen v oblasti teorie. Uvažuje se o zrušení základního kapitálu, zrušení akcií na majitele, elektronizaci celého procesu, ale žádný návrh ještě nemá konkrétní podobu (kromě návrhu na zrušení akcií na majitele, který leží v Parlamentu ČR, ale nemá reálnou šanci na schválení). S nadsázkou lze říci, že prodejci ready-made společností mají na následujících několik let o práci postaráno. Jediné, co by jejich podnikání zbrzdilo, by byla úplná

50

elektronizace procesu zakládání společností, jak můžeme vidět na příkladu Velké Británie. Tam se trh s ready-made společnostmi propadl o polovinu, poté co vznikla možnost založení společnosti přes internet. Přesto i nadále prodejci ready-made společností ve Velké Británii nabízejí své služby, ale prodávají již téměř výhradně starší společnosti. Stejný osud by potkal bezesporu i Českou republiku, v případě že by zavedla možnost založit si společnost přes internet během několika minut. Ostatní zjednodušení sama o sobě, jako například zrušení základního kapitálu, by pro prodejce společností problém nepředstavovala, protože by stále existovala řada dalších problému, které by bylo třeba v procesu zakládání společností překonávat. Jedině celkové zjednodušení procesu, a především výše zmíněná elektronizace, by znamenaly pokles zájmu o ready-made společnosti.

4.2. Uvažované změny v legislativě V této kapitole rozebírám změny v legislativě, o kterých se již uvažuje, ale zatím neexistují jejich přesné podoby. Resp. u některých změn, jako například u zrušení akcií na majitele, již návrhy existují, ale nemají reálnou šanci na schválení. 4.2.1. Zrušení základního kapitálu Jednou z uvažovaných změn je zrušení základního kapitálu. Tento návrh je inspirován právní úpravou obchodních společností v USA nebo Velké Británii, kde základní kapitál neexistuje. U nás by tato změna znamenala velký zásah do celého systému obchodních společností, ale jeví se jako poměrně reálná. Základní kapitál sám o sobě velký význam nemá. V podstatě představuje určitou částku, se kterou společnost mohla kdysi disponovat. Nic to ale neříká o jejím současném jmění, ani o množství finančních prostředků na účtu. Navíc v dnešní době, kdy si lze koupit ready-made společnost s již splaceným základním kapitálem, nemá tento údaj vůbec žádnou váhu. Podnikatel si může například koupit s.r.o. se základním kapitálem 4.000.000 Kč, který je 100% splacen prodejcem ready-made firem, ale podnikatel s touto částkou nikdy nedisponoval. 51

Zrušení základního kapitálu by tedy bylo zjednodušením procesu zakládání, ale samo o sobě by asi žádnou velkou změnu neznamenalo. Nejčastějším důvodem pro koupi ready-made společnosti je úspora času a zrušením základního kapitálu by se žádný čas neuspořil. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil již několikrát o zrušení základního kapitálu veřejně hovořil, zejména v souvislosti s novým obchodním zákoníkem, ale v nejbližších letech se jeho zrušení asi nedočkáme. 4.2.2. Zrušení akcií na majitele (= na doručitele) S tímto velmi populistickým návrhem přišla před volbami Česká strana sociálně demokratická. Jejím argumentem bylo, že by se tímto krokem zamezilo korupci, což je naprosto scestná úvaha. Museli by být zrušeny akcie na majitele všude ve světě, aby bylo vždy možné dohledat vlastníka dané společnosti. Pokud zrušíme akcie na majitele pouze u nás v ČR, pak to nic nevyřeší. Český občan založí společnost s akciemi na majitele třeba v Belize, a ta pak bude vlastnit nějakou českou a.s., čímž se stane vše ještě více neprůhledné. Daleko rozumnější je návrh, který hovoří o povinnosti společnosti odkrýt svého majitele, jestliže se chce ucházet o nějakou veřejnou zakázku. Pokud by se například akciová společnost chtěla přihlásit do výběrového řízení o veřejnou zakázku, pak by jednou z povinností této společnosti bylo předložení aktuálního seznamu akcionářů. Tímto krokem by se mohlo zamezit korupci rozhodně lépe než celkovým zrušením akcií na majitele. Teoreticky již dnes existuje povinnost odkrýt majetkovou strukturu společnosti. Každá akciová společnost by dle zákona měla do sbírky listin každoročně vkládat zápis ze zasedání valné hromady. Na této valné hromadě se mají sejít všichni aktuální akcionáři. Z tohoto dokumentu by pak bylo možné vyčíst pravé vlastníky společnosti. Tuto povinnost ale většina společností ignoruje a do sbírky listin žádné takové dokumenty nedodává. 52

Nicméně vždy bude existovat možnost ukrýt svého skutečného vlastníka. Není problém „nastrčit“ jako akcionáře někoho jiného, než skutečného vlastníka. Již dnes, pokud chce akciová společnost rozhodnout o nějakých změnách, se vše řeší pomocí nasazené osoby, která figuruje jako jediný akcionář. Přijme změny, a posléze akcie opět předá skutečným vlastníkům. Zcela běžná praxe, které nelze reálně nijak zabránit. V současné době jsou v Parlamentu ČR dva návrhy týkající se této oblasti. Prvním je vládní návrh, který hovoří o výše zmíněné povinnosti zveřejnit vlastníka, pokud se chce daná společnost ucházet o veřejnou zakázku. Tento návrh již prošel Poslaneckou sněmovnou a nyní čeká na schválení Senátem. Má určitě velkou šanci na schválení, protože s ním již vyslovila souhlas téměř celá politická reprezentace. Druhým návrhem je návrh předložený Bohuslavem Sobotkou, Jeronýmem Tejcem a dalšími sociálními demokraty, který chce úplné zrušení akcií na majitele. Tento návrh zákona teprve čeká na první čtení a vzhledem k tomu, že nadpoloviční většinu v Poslanecké sněmovně má pravice, tak asi nemá šanci, že by byl schválen. Žádné jiné konkrétní návrhy v Parlamentu v současné době nejsou. 4.2.3. Regulace sídla společnosti Dnes platí, že sídlo společnosti může být v jakékoliv nemovitosti v ČR. Nerozlišuje se sídlo zapsané v obchodním rejstříku a sídlo, kde společnost provozuje svoji činnost. Má se za to, že společnost podniká na té adrese, kterou má zapsanou v obchodním rejstříku, resp. platí povinnost, že společnost má mít v obchodním rejstříku zapsanou tu adresu, kde skutečně podniká. To není úplně šťastné řešení, protože podnikatelé pak díky tomu mohou ovlivnit, pod který finanční úřad budou patřit. Každý pak samozřejmě raději půjde do Prahy, přesto že reálně provozuje svoji činnost mimo hlavní město. Jak rozebírám v kapitole 2.4.3., pomocí služby virtuálního sídla si může podnikatel vybrat, který finanční úřad se mu nejvíce zamlouvá. Většině podnikatelů se pak samozřejmě nejvíce zamlouvají finanční úřady v Praze, kde je pravděpodobnost 53

kontroly daleko nižší, a tak si zde zřizují svá sídla, ale ve skutečnosti podnikají úplně jinde. Tomu by se dalo zamezit, pokud bychom rozlišovali sídlo zapsané v obchodním rejstříku a sídlo, na kterém skutečně dochází k podnikatelské činnosti. Společnost by pak spadala pod příslušný finanční úřad podle sídla, na kterém skutečně podniká. Žádný konkrétní návrh ale zatím předložen nebyl. 4.2.4. Kontrola názvů již existujících společností Nyní existuje jediná kontrola již zapsaných názvů společností, a to podle obchodního rejstříku, který je přístupný zdarma na www.justice.cz. Zde, pokud podnikatel zadá název společnosti, zobrazí se všechny společnosti s podobným názvem. Podle toho podnikatel pak musí usoudit, zda jím zamýšlený název je dostatečně odlišný a zda ho soud zapíše. Zápis názvu společnosti je v současné době jakousi loterií. Zákon říká, že název společnosti nesmí být zaměnitelný s názvem jiné, již existující společnosti. Zda je název zaměnitelný či nikoliv pak ale posuzuje konkrétní úředník obchodního soudu, přičemž každý úředník má jiná měřítka. Dříve byla nutnost, aby se název odlišoval alespoň třemi písmeny. Dnes, protože existuje již mnoho tisíc společností, jsou měřítka trochu volnější, a teoreticky stačí odlišnost i jediným písmenem. Ale záleží na konkrétním úředníkovi, jak název posoudí. Když se podíváme do obchodního rejstříku, najdeme řadu firem, které mají téměř identické názvy. Na druhou stranu se velmi často stává, že soud nezapíše název, byť se lišil o dvě či tři písmena. Přínosem by určitě bylo, kdyby se zřídilo při obchodním soudě informační centrum, kde by bylo možné zjistit, zda název soud zapíše nebo nikoliv. Takovýto systém existuje v Rusku. Podnikatel zde podá na soud návrh pěti názvů, a soud mu odpoví, který může použít a který nikoliv. Následně podnikatel vybere název, a nechá si ho zapsat. Má tak jistotu, že jím navržený název společnosti nebude shledán zaměnitelným.

54

Při zakládání společnosti jde o poměrně dost peněz. Pokud se název soudnímu úředníkovi nelíbí, tak celý návrh zamítne a podnikatel ztrácí cca 10.000 Kč. Nazmar přijde totiž notářský zápis, výpis ze živnostenského rejstříku i správní poplatek soudu. Další důvod, proč raději zvolit koupi již založené společnosti. Jestliže soud nezapíše název při zápisu změn ve společnosti, tak se zase tolik neděje, protože podnikateli zůstane původní název společnosti. A může si nechat vyhotovit další notářský zápis, kterým název opět změní. Ztráta v tomto případě je okolo 3.000 Kč. Prodejci ready-made společností nechávají vždy rozhodnutí o názvu na kupujícím. Pouze upozorní na možnost zamítnutí kvůli případné zaměnitelnosti názvu. Zda to kupující bude riskovat s názvem podobným již nějakému existujícímu názvu, je zcela na něm.

55

Závěr Ve své práci jsem objasnil pojem ready-made společnost. Definoval jsem hlavní znaky tohoto poměrně nového pojmu a zároveň uvedl a specifikoval jednotlivé druhy ready-made společností. Velkou část práce jsem věnoval praxi a podrobně popsal, jakým způsobem se ready-made firmy prodávají. Věnoval jsem se také otázkám souvisejícím s ready-made společnostmi jako jsou datové schránky, bankovní účet, virtuální sídlo, nominee služby a další. Jakým způsobem probíhá prodej společností jsem ukázal na dvou konkrétních případech z praxe. Nechybí zde ani srovnání se zahraničím, které je v dnešním globalizovaném světě velmi důležité. V poslední části práce jsem pak analyzoval současný trh s ready-made společnostmi, zhodnotil jsem jejich význam v tržní ekonomice a poukázal jsem na některé z uvažovaných změn v této oblasti. Ready-made společnosti mají pro tržní ekonomiku svůj význam. V zemi, kde je proces zakládání společností poměrně složitý a zdlouhavý, je pro podnikatele daleko jednodušší koupit si již založenou firmu, než si pracně několik týdnů zakládat firmu novou. Česká republika je bohužel jednou ze zemí, kde je proces zakládání společností časově i právně velmi složitý, což potvrzuje řada mezinárodních průzkumů. Ready-made společnosti jsou tak pro české podnikatele velkou výhodou a obrovskou úsporou času. Nevýhodou je samozřejmě vyšší nákladnost, ale vzhledem ke stále větší oblibě readymade společností je patrné, že pro podnikatele hraje důležitější roli úspora času. Ještě před několika lety bylo založení společnosti otázkou mnoha týdnů. V současné době je vše již daleko jednodušší. Při znalosti celého procesu lze sice založení zvládnout do dvou týdnů, ale přesto jsme v této oblasti ještě daleko za západními státy. Trh s ready-made společnostmi proto v nejbližších letech určitě poroste, podnikatelé budou stále častěji využívat této služby. Pouze zásadní legislativní změny, které by celý proces zakládání společností usnadnily, by znamenaly odklon podnikatelů od koupě ready-made firem k postupnému zakládání. Elektronizace celého procesu by jednoznačně

56

znamenala konec zájmu o nové ready-made společnosti, tak jako se tomu stalo ve Velké Británii. Drobné úpravy legislativy se však trhu s předzaloženými společnostmi nijak nedotknou. Vzhledem k tomu, že vláda zatím nepředložila žádný konkrétní návrh zjednodušující proces zakládání společností, lze předpokládat, že v nebližších letech se trh s ready-made společnostmi bude dále rozvíjet. Ready-made společnosti jsou určeny pro všechny podnikatele. Nabízí se jak ve formě společností s ručením omezeným, tak ve formě akciových společností. Jako readymade lze pořídit i nový druh obchodní společnosti, tzv. evropskou společnost. Readymade firmy jsou určeny pro podnikatele, kteří nemají dostatek času na postupné zakládání společnosti. Dále si již založené společnosti kupují lidé, kteří nemají peníze na složení základního kapitálu, anebo ti, kteří neznají právní úpravu zakládání společností. Koupě ready-made společnosti je otázka několika minut. O veškerou administrativu okolo prodeje společnosti se postará prodejce ready-made firem. Podnikatel se může věnovat rovnou svému podnikání. Čeští podnikatelé si ready-made společnosti oblíbili. Jejich podíl na trhu stále zvyšuje a dnes představuje již 13% ze všech založených společností. Tento podíl v nejbližších letech dále poroste, a to do té doby, než bude možné založit společnost během několika minut přes internet.

57

Použité zdroje Literatura PELIKÁNOVÁ, Irena. Obchodní právo I. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-062-9.

PELIKÁNOVÁ, Irena; ČERNÁ, Stanislava, a kol. Obchodní právo II. - Společnosti obchodního práva a družstva. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-149-8.

ČERNÁ, Stanislava. Obchodní právo III. - Akciová společnost. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-164-1.

DĚRGEL, Martin. Výhody a nevýhody různých forem podnikání v ČR. Praha: Verlag Dashofer, 2010.

VEBER, Jaromír; SRPOVÁ, Jitka, a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6.

HORZINKOVÁ, Eva. Živnostenský zákon v praxi. 7. vyd. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-477-4.

KLANG, Miloš. Obchodní společnosti: průvodce právní úpravou v ČR. Praha: ABF – Arch, 2004. ISBN 80-86165-90-6.

Odborné články Podnikatel. cz. Počet prodaných ready-made společností roste. Podnikatel.cz [online]. 19.8.2010. [cit. 2010-09-21]. Dostupný z WWW: .

DATABÁZE FIREM ČR [online]. Poslední aktualizace 10.4.2010 [cit. 2010-05-30]. Dostupný z WWW: .

Společnosti Online s.r.o. Přes 40 procent evropských společností sídlí v Česku. Společnosti Online s.r.o. [online]. 12.10.2009 [cit. 2010-09-16]. Dostupný z WWW: . 58

Terrinvest. Analýza činnosti finančních úřadů. Terrinvest [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: .

Eurostat – Statistics in focus 43/2009. Tax Revenue in the European Union. Eurostat – Statistics in focus [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: .

Internetové zdroje Ready-made společnost. Wikipedia [online]. 12.7.2010 [cit. 2010-09-21]. Dostupný z WWW: .

Společnosti Online s.r.o. [online]. [cit. 2010-09-19]. Dostupný z WWW: .

Společnosti pro Vás s.r.o. [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW: . Ceník českých společností. Společnosti Online s.r.o. [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný z WWW: .

Datová schránka. Wikipedia [online]. 1.8.2010 [cit. 2010-09-22]. Dostupný z WWW: .

Společnosti pro Vás [online] [cit. 2010-09-23]. Dostupný z WWW: .

Office house [online]. [cit. 2010-09-22]. Dostupný z WWW: .

Profispolečnosti.cz s.r.o. [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: .

Smart Companies [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: .

59

Smart Companies [online]. [cit. 2010-09-25]. Dostupný z WWW: .

Další internetové zdroje www.podnikatel.cz www.finance.cz www.jakpodnikat.cz www.cs. wikipedia.org www.justice.cz www.spolecnostionline.cz www.smartcompanies.cz www.spolecnostiprovas.cz www.profispolecnosti.cz www.zeustrade.cz www.kancelplus.cz

60