UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA BIOLOGIE A ENVIRONMENTÁLNÍCH STUDIÍ

INTEGRACE DĚTÍ S DIABETEM DO SPOLEČNOSTI SE ZAMĚŘENÍM NA VZDĚLÁVÁNÍ

Vypracoval: Lucie Moravcová Vedoucí diplomové práce: RnDr. Vladimír Přívratský, CSc.

Praha 2013 1

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval/a samostatně s vyznačením všech použitých pramenů a spoluautorství. Souhlasím se zveřejněním diplomové práce zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů.

V Praze dne

podpis

2

Abstrakt

Předkládaná diplomová práce se zabývá integrací dětí s diabetem do společnosti se zaměřením na vzdělávání. Hlavním cílem této práce je upozornit na problémy a situace, se kterými se musí každodenně potýkat mnoho dětských pacientů s diabetem I. typu. Projekt by měl naučit spolužáky touto nemocí postižených dětí, jak svým spolužákům pomoci při některých komplikacích jejich onemocnění. Teoretická část práce je podkladem pro samotný projekt a praktická část se zabývá samotným projektem.

3

Abstract The presented diploma work deals with the integration of children with diabetes in the company with a focus on education. The main objective of this work is to highlight the problems and situations with which it must contend daily pediatric patients with type I diabetes. The project should teach classmates disabled children, how his friends help some complications of their disease. The theoretical part of the work is the basis for the project itself and the practical part deals with both the project itself.

4

Poděkování Velice ráda bych poděkovala všem, kteří mi jakýmkoli způsobem pomohli, abych mohla vypracovat tuto diplomovou práci. Velké poděkování si právem zaslouží zejména: 

RNDr. Vladimír Přívratský, můj vynikající a trpěliví školitel, za perfektní pomoc a cenné rady.



Školy, které umožnily vyzkoušení projektu ve výuce 1. Základní škola Tyršova, Tyršova 446, Nymburk 2. Základní škola Plaňany, Pražská, Plaňany

 Všichni ostatní, kteří mi byli oporou při psaní práce, především syn, manžel a celá moje rodina.

5

Obsah 1. Úvod ...................................................................................................... 8 2. Diabetes mellitus ................................................................................. 11 2.1 Historie diabetu .............................................................................. 11 2.2 Glukóza .......................................................................................... 13 2.2.2 Zdroje glukózy ........................................................................ 15 2.2.2.1 Jídlo .................................................................................. 15 2.2.2.2 Glykogen ........................................................................... 15 2.2.3 Hospodaření s glukózou .......................................................... 16 2.3 Slinivka břišní ................................................................................. 16 2.3.1 Langerhansovy ostrůvky .......................................................... 17 2.3.1.1 Alfa buňky ......................................................................... 18 2.3.1.2 Delta buňky ....................................................................... 18 2.3.1.3 PP buňky ........................................................................... 19 2.3.1.4 Beta buňky ........................................................................ 19 2.4 Typy diabetu................................................................................... 22 2.4.1 Diabetes mellitus I. typu........................................................... 23 2.4.1.1 Příčiny diabetu I. typu....................................................... 23 2.4.1.2 Příznaky vzniku diabetu I. typu ......................................... 24 2.4.1.3 Léčba diabetu I. typu ......................................................... 25 2.5 Akutní komplikace diabetu I. typu ................................................... 32 2.5.1 Hypoglykemie .......................................................................... 33 2.5.1.1 Příčiny vzniku hypoglykemie ............................................. 33 2.5.1.2 Škodlivost hypoglykemie ................................................... 34 2.5.1.3 Příznaky hypoglykemie ..................................................... 35 2.5.1.4 Léčba hypoglykemie ......................................................... 36 2.5.2 Hyperglykemie ......................................................................... 37 2.5.2.1 Příčiny vzniku hyperglykemie ............................................ 38 2.5.2.2 Příznaky hyperglykemie .................................................... 38 2.5.2.3 Léčba hyperglykemie ........................................................ 39 2.5.3 Ketoacidóza ............................................................................. 39 2.5.3.1 Příčiny vzniku ketoacidózy ................................................ 39 2.5.3.2 Léčba ketoacidózy ............................................................ 40

6

2.5.4 Hyperglykemický hyperosmolární syndrom ............................ 41 3. Pedagogické aspekty práce ................................................................. 43 3.1 Projektová výuka ............................................................................ 43 3.1.1 Charakteristika projektové výuky ............................................. 43 3.1.2 Typy projektů ........................................................................... 44 3.1.2.1 Organizace krátkodobých projektů .................................... 45 3.1.3 Výhody a nevýhody projektového vyučování ........................... 46 3.2 Rámcový vzdělávací program ........................................................ 47 3.2.1 RVP pro základní vzdělávání ................................................... 48 3.2.1.1 Zařazení projektu do RVP pro základní vzdělávání .......... 49 4. Praktická část ...................................................................................... 51 4.1 Charakteristika projektu.................................................................. 51 4.2 Samotný průběh projektu ............................................................... 52 4.3 Kvantitativní výzkum ...................................................................... 54 4.3.1 Metodika práce ............................................................................ 55 4.3.1.1 Charakteristika výzkumného šetření ..................................... 55 4.3.1.2 Způsob zpracování .............................................................. 55 4.4 Interpretace výsledků kvantitativní analýzy .................................... 56 4.5 Kvalitativní výzkum ......................................................................... 87 4.5.1 Metodika práce ........................................................................ 88 4.5.1.1 Charakteristika výzkumného šetření ................................. 89 4.5.2 Otázky pro rozhovor ................................................................ 90 4.6 Interpretace výsledků kvalitativního výzkumu ................................ 91 5. Diskuze ................................................................................................ 96 5.1 Kvantitativní výzkum ...................................................................... 96 5.2 Kvalitativní výzkum ......................................................................... 98 6. Závěr ................................................................................................. 101 7. Seznam použité literatury .................................................................. 102 Seznam Tabulek ......................................................................... 110 Seznam obrázků ......................................................................... 111 Seznam příloh ............................................................................. 112

7

1. Úvod Téma mojí diplomové práce zní: „Integrace dětí s diabetem do společnosti se zaměřením na vzdělávání.“ Důvodem mé volby tohoto tématu, je úzké propojení problematiky diabetu mellitu s mým osobním životem. Domnívám se, že jelikož se řadím také mezi lidi s onemocněním diabetes mellitus, mohu snadněji proniknout do problematiky tématu a posoudit, zda jsou znalosti spolužáků diabetických dětí dostatečné a zda se po prezentaci zlepšili či nikoliv. Život s diabetem není jednoduchý. Tato nemoc není navenek nikterak znatelná, člověk působí naprosto zdravím dojmem a liší se pouze tím, že ve svém životě musí dodržovat určitá pravidla. Nemůže si vzít od spolužáka nabízený bonbon, bez toho, aniž by si nejdříve nespočítal počet výměnných jednotek, které bonbon obsahuje a nevpravil díky tomu do svého těla vypočítanou dávku inzulínu. Myslím, že můžu mluvit za všechny lidi, kteří trpí tímto onemocněním, a vzkázat společnosti: „Žijeme stejný život jako vy, akorát součástí toho našeho je jehla a zřejmě už navždy bude.“ Integrace dětí s diabetem do společnosti je velmi aktuální téma. Diabetes je v dnešní době nejčastějším chronickým onemocněním v dětském věku. Počet dětí s diabetem na celém světě, tedy i v ČR každoročně velkou rychlostí narůstá. Dnes je v ČR asi 2500 dětských pacientů s tímto onemocněním. V 98% případů se jedná o diabetes mellitus I. typu, kterým děti onemocní. Tabulka 1: Počet dětí s diabetem v ČR Rok

Počet dětí s diabetem

1992

820

2002

1250

2012

2500 (podle Lébl, 1996)

8

Léčebné postupy se za poslední roky velice zdokonalily a zlepšila se tím i kvalita života nemocných jedinců. Zařazení diabetiků do aktivit běžného života v dnešní době už nepředstavuje žádné větší problémy. To platí i pro vzdělávání diabetických dětí. Tento projekt se tedy nezabývá fungováním diabetiků v běžném vyučovacím procesu. Je zaměřen na ověření znalostí spolužáků diabetických dětí o samotném diabetu a jejich případném rozšíření. Má za úkol naučit tyto spolužáky pomoci svým kamarádům při náhlých komplikacích diabetu. Hlavním cílem mého projektu je snaha odbourat mylné představy a informace lidí o tomto onemocnění a lepší pochopení svých kamarádů a spolužáku. I když diabetik není v podstatě vyřazen z žádných činností, které se školy týkají, přesto mohou nastat situace, ve kterých děti s diabetem potřebují pomoci. A právě na tyto situace a jejich řešení je zaměřen projekt v této diplomové práci. Projekt je zpracován pro žáky druhého stupně základních škol, kteří mají mezi svými spolužáky diabetika. Cíle diplomové práce jsou následující:   

vytvořit projekt pro druhý stupeň základní školy, týkající se dané problematiky ověřit tento projekt na konkrétních základních školách, ve třídách s diabetickým dítětem zjistit zda tento projekt samotným diabetikům pomohl integrovat se mezi své spolužáky

Diplomová práce je rozčleněna na tři základní kapitoly. První kapitola rozebírá odborné aspekty práce, tedy problematiku diabetu mellitu a všechny důležité informace, které se tohoto onemocnění týkají. Informace obsažené v této části mají úzký vztah k samotnému projektu. Druhou kapitolu tvoří pedagogické aspekty práce, tato kapitola rozebírá především využití projektů ve školní praxi, nové kurikulární dokumenty

a

zařazení

tohoto

projektu

kurikulárních dokumentů.

9

do

výuky

podle

nových

Poslední kapitolu tvoří praktická část. Ta je rozdělena na kvantitativní a kvalitativní výzkum. Součástí kvantitativního výzkumu je dotazníkové šetření, které zjišťuje, jaké znalosti o diabetu mají spolužáci diabetických dětí před uskutečněním projektu a po jeho proběhnutí. Formou skupinové práce a dotazníkového šetření, je zde ověřováno, zda by v případě potřeby, byli schopni poskytnout svým diabetickým spolužákům pomoc. V kvalitativním výzkumu jsem se zaměřila na samotné diabetiky a formou rozhovoru jsem zjišťovala, jaký na ně měl projekt dopad a zda jim přinesl nějaké pozitivní či negativní změny. Před vypracováním této diplomové práce jsem si položila 3 hypotetické otázky, na které se budu snažit na konci této práce odpovědět. 1. Před projektem bude více správných odpovědí u žáků 8. tříd. 2. Správnost odpovědí po prezentaci se zlepší o více jak 1/3. 3. Po prezentaci bude správnost odpovědí více jak 90%.

10

2. Diabetes mellitus Diabetes Mellitus, česky „cukrovka“, zastaralý název úplavice cukrová. Toto vše jsou názvy pro poruchu, při které tělo neumí dobře hospodařit s glukózou. Cukrovka je vážným onemocněním, známým po staletí, které bylo popsáno i v těch nejstarších medicínských textech. Přesto ale je diabetes dosud řazen mezi nevyléčitelné choroby. Avšak neustále probíhají četné a rozsáhlé výzkumy, které dávají diabetikům naději zbavit se své nemoci natrvalo. (Dufty, 1998)

2.1 Historie diabetu 1550 před Kristem: První zmínky o diabetu mellitu jsou uvedeny v tzv. Erbesově papyru. Cukrovka je zde popisována jako vzácná nemoc, jejíž příčina je neznámá. „…příčina neznámá, projevuje se velkou žízní, takže nemocný nepřestává pít, přitom stále mocí, vymočí víc, než vypije, tělo proto hubne, rozpouští se a mocí odchází ven, až člověk umírá. (Kopecký, 2000) Tato lékařská zpráva (Erbesův papyrus) obsahuje řadu návodů na přípravu „léků zmírňujících nadměrné močení.“ Protože právě toto je jedním z nejběžnějších příznaků diabetu, je zřejmé, že tato choroba byla známa daleko předtím, než se rozšířila na západě. (Kopecký, 2000) 2. století po Kristu: Další zmínku o této nemoci najdeme v Řecku u lékaře jménem Aretaios, který zaznamenal, že tato nemoc se neobjevuje pouze u obézních lidí. Asi ve stejnou dobu dva další lékaři jmény Herophilos a Erasistratos při provádění pitev na lidech našli ve střední části břišní dutiny orgán, který nazvali pankreas (řecky pan-kreón = celý z masa). (Kopecký, 2000, Rybka, 2006)

11

Tento proslulý lékař Aretaeus z Alexandrie nazval toto vážné onemocnění diabation, od něhož může být odvozen dnešní používaný název onemocnění - diabetes. (následující text vychází z Bartoš, 1996) 1674 Thomas Willis odlišuje diabetes od ostatních polyurických stavů, neboť moč má nasládlou chuť. 1776 W. Dobson nalézá v moči a krvi nemocných cukr. 1787 W. Cullen přidává přívlastek mellitus. 1855 Claude Bernard nalézá vztahy mezi diabetem, játry a nervovým systémem. 1869 Paul Langerhans popisuje ostrůvky v pankreatu, ale nezná jejich funkci. 1870 Lanceraux rozlišuje dva typy diabetu „maigre“ a „gras“. 1889 Oskar Mainkowski a Joseph von Mering po pankreatomii psa zjišťují vztah mezi diabetem a pankreatem. 1907 M. A. Lane rozlišuje v ostrůvku buňky alfa a beta. 1909 Jean de Meyer dává hypotetickému hormonu snižujícímu cukr v krvi název inzulin. 1921 Frederick Banting a Charles Best získávají z pankreatu psa aktivní hormon snižující hladinu cukru v krvi a nazývají jej isletin. 1926 J. J. Abel dosahuje krystalizace inzulinu 1936 Paul Kimmelstiel a Clifford Wilson popisují diabetickou glomeruloskleriózu. 1936 H. C. Hagedorn zjišťuje prodloužení účinku inzulinu vazbou na protamin. 1955 F. Sanger odvodil molekulární strukturu inzulinu. 1956 S. A. Berson, R. S. Yalow zavedli metodu stanovení imunoreaktivního inzulinu v plasmě. 1986 Příprava lidského inzulínu metodou DNA rekombinace. (Bartoš, 1996)

12

2.2 Glukóza Glukóza patří chemicky mezi jednoduché cukry. Tento cukr má trochu jinou chuť než cukr řepný, což je cukr, kterým doma sladíme. Glukóza je obsažena v ovoci, především ve vinných hroznech. Z toho důvodu se jí česky říká hroznový cukr. (Lebl, 2004) Glukóza je však také hlavním cukrem obsaženým v krvi člověka. Označuje

se

proto

také

jako

krevní

cukr.

Glukóza

je

jednou

z nejdůležitějších látek v lidském těle. Život bez glukózy není možný. Každá část lidského těla se všemi jeho buňkami, glukózu nepřetržitě potřebují. Buňky jí totiž umějí rozkládat a získávat z ní energii. Energie je nezbytná pro fungování všech orgánů a soustav našeho těla. Je potřebná pro sport, pohyb a každou svalovou práci, pro činnost mozku, pro práci srdce, pro dýchání, trávení, vylučování i všechny další tělesné funkce. Glukóza je hlavním, nejdůležitějším a nenahraditelným zdrojem energie pro všechny buňky v lidském těle. (Bartoš, Pelikánová, 2003) Glukózu přivádí do všech částí lidského těla krev. Krev obsahuje glukózu a u zdravého člověka je množství glukózy v krvi obdivuhodně stálé. Právě toto množství je ideální k tomu, aby všechny buňky dostávaly právě tolik glukózy, kolik potřebují. Buňky si glukózu z krve podle své potřeby odebírají. (Lebl, 2004) Glukóza se do naší krve dostává dvěma způsoby. První způsob získávání glukózy je z potravy, kterou člověk přijímá. Naše trávicí soustava dokáže získat glukózu i z potravin, které nemají sladkou chuť. Glukóza se v nich nachází v jiných formách sacharidů. Druhým

ze

způsobů

získávání

glukózy

je

její

uvolňování

z glykogenu, který je uskladněn v játrech. (Bartoš, Pelikánová, 2003)

13

2.2.1 Glykemie Hladina neboli množství glukózy v krvi se nazývá glykemie. Glykemie je jedním z důležitých pojmů, se kterým se v souvislosti s diabetem často setkáváme. Tělo hospodaří s glukosou velmi starostlivě. V krevním řečišti cirkuluje za normálních okolností jen asi 1 gram cukru na 1 litr krve. To znamená, že u metabolicky zdravého člověka neklesá hladina krevního cukru pod hodnotu 60 mg na 100 ml (60 mg%) a po jídle nepřestoupí nad 140 mg%. Tato jemná regulace je zajištěna především inzulínem, který se ze slinivky vyplavuje podle potřeb organismu, tedy podle výšky krevního cukru. (Dufty, 1997) Hodnota krevního cukru se může uvádět ještě v jiných jednotkách, tedy ne v mg na 100 ml (mg%), ale v jednotkách udávajících počet molekul cukru v 1 litru krve (mmol/l – milimol na litr). Tento jev by byl lehce pochopitelný, kdyby se součastně s touto změnou neměnily absolutní hodnoty hladiny cukru v krvi a za určitých okolností nedocházelo k závažným záměnám. Například 100 mg% krevního cukru odpovídá v milimolovém systému jen 5,56 mmol/l. (Dufty, 1997) Tabulka 2: Přepočet glykemických jednotek z mg na 100 ml (mg%) na milimoly na litr (mmol/l). mg%

mmol/l

mg%

mmol/l

20

1,11

220

12,22

40

2,22

240

13,34

60

3,34

260

14,45

80

4,45

280

15,56

100

5,56

300

16,67

120

6,67

320

17,78

140

7,78

340

18,89

160

8,89

360

20,00

(podle Eberhard, 1994)

14

2.2.2 Zdroje glukózy Glukóza se do těla dostává dvěma cestami.

2.2.2.1 Jídlo Většina našich potravin obsahuje v nějaké podobě glukózu, i když nemají sladkou chuť. V některých potravinách může být glukóza přítomná v čisté podobě, většinou je však skryta ve složitějších látkách, ze kterých se nejdříve musí uvolnit. (Lebl, 2004) Potrava, kterou sníme, přichází do žaludku. Tam začíná její zpracování. Ze žaludku odchází po částech do střeva. Tekutá strava přejde ze žaludku do střeva velice rychle, tuhá pomalu. V žaludku, ale hlavně ve střevě působí na potravu trávicí šťávy. Ty chemicky štěpí jednotlivé části potravy a rozkládají je na jednoduché látky, mimo jiné i na čistou glukózu. (Bartoš, 1996) Glukóza ve střevě vzniká například z rohlíků, chleba, brambor, knedlíků, rýže, těstovin, mléka, ovoce, čokolády, dortů i řady dalších potravin. Uvolněná glukóza se potom vstřebává ze střeva do krve. Část glukózy, která se po jídle vstřebala do krve, v krvi zůstává, koluje s krví po celém těle a buňky ji využívají jako zdroj energie. (Kohout, Pavlíčková, 2001)

2.2.2.2 Glykogen Zbytek glukózy, kterou buňky nevyužijí, se z krve ukládá do zásob na dobu, až nebudeme mít dostatek potravy nebo nebudeme jíst. Vrací se do krve, až když je to potřeba. (Lebl, 2004) Skladovacím

místem pro

glukózu

jsou

játra.

Játra v sobě

uchovávají glukózu v úsporné skladovací podobě, v podobě látky zvané

15

glykogen. Glykogen je látka složená z mnoha molekul glukosy. Glukóza v játrech může vznikat také glukoneogenezí z jiných typů živin. Tohoto způsobu využívá tělo v době, kdy nejíme, a v době, kdy máme velkou spotřebu glukózy, například při namáhavé práci nebo při dlouhodobějším sportovním výkonu. (Lebl, 2004)

2.2.3 Hospodaření s glukózou Díky souhře vstřebávání, ukládání do zásob a zpětného uvolňování glukózy ze zásob v játrech zpět do krve je hodnota glykemie udržována na stálé hladině a buňky našeho těla mohou podle potřeby glukózu z krve odebírat a chemicky ji spalovat, kdykoliv potřebují energii. (Bartoš, 1996) Toto hospodaření s glukózou je řízeno souhrou několika hormonů. Tyto hormony se tvoří ve speciálních buňkách, které umí vyhodnotit glykemii. (Steven, 1998) Když hodnota glykemie stoupne, hormony zařídí, aby se glukóza ukládala do zásob v játrech. Když hodnota glykemie klesá, dávají hormony pokyn k uvolňování glukózy zpět do krve. Inzulín je hlavní hormon, který se specifikuje na hospodaření s glukózou v našem organismu. (Lebl, Průhová, 2004)

2.3 Slinivka břišní Slinivka břišní, pankreas, je druhou největší žlázou trávicího systému. Má šedorůžovou barvu, laločnatý tvar, velikost lidského pankreatu je 12 - 16 cm a váha 60 - 90 g. Tento orgán je uložen v levé zadní části břišní dutiny za žaludkem. Slinivka se skládá ze dvou, funkčně i stavebně zcela rozdílných částí. Žlázové buňky zevně sekreční částí pankreatu vylučují pankreatickou šťávu odtékající vývodem slinivky do dvanáctníku. Vnitřně sekreční, endokrinní složkou pankreatu jsou

16

Langerhansovy ostrůvky. Tato část slinivky je ve spojitosti s diabetem velice významná. (Dylevský, 2000, Bartoš, Pelikánová, 2003, Lébl, Průhová, 2004, Naňka, Elišková, 2006 ) [1, 2]

2.3.1 Langerhansovy ostrůvky Langerhansovy

ostrůvky

jsou

endokrinní

složkou

pankreatu

a zaujímají 2-3% hmoty žlázy, ve které jsou rozmístěny. Ve slinivce dospělého člověka je jich kolem jednoho milionu. Langerhansovy ostrůvky se skládají z asi 3000 endokrinních buněk v jednom ostrůvku, které jsou od exokrinní tkáně pankreatu odděleny tenkým kolagenním pouzdrem. (Bartoš, Pelikánová, 2003, Rybka, 2006) [3] Ostrůvky jsou přímo zásobovány arteriální krví jednou nebo více arteriolami, které ústí do husté sítě kapilár prostupujících celý ostrůvek. Podél krevních cév vstupují do ostrůvků sympatická i parasympatická nervová vlákna. (Dylevský, 2000) Na základě rozdílné struktury a funkce se v ostrůvku rozeznávají čtyři typy buněk. A buňky (alfa) produkující glakagon, B buňky (beta) produkující inzulin, D buňky (delta) produkující somatostatin a PP buňky produkující pankreatický polypeptid. (Bartoš, 1996) Tabulka 3: Produkty buněk Langerhansových ostrůvků Buňka

A

B

Hlavní produkovaný Glukagon inzulín

D

PP

Somatostatin Pankreatický

hormon Molekulární

polypeptid 3500

5800

1500

4200

Počet aminokyselin 29

51

14

36

Objemové procento 15-20

70-80

5-10

15-25

hmotnost

v ostrůvku (podle Bartoš, 1996)

17

2.3.1.1 Alfa buňky Alfa buňky se nacházejí převážně při povrchu ostrůvku. Produktem alfa buněk je látka, která se nazývá glukagon. (Silbernagl, 1993)

2.3.1.1.1 Glukagon

Glukagon je peptidový hormon, který je složený z 29 aminokyselin. Vzniká

v alfa

buňkách

Langerhansových

ostrůvků

z proglukagonu.

Skladován je v granulech a vydáván exostózou. Hlavním podnětem pro sekreci glukagonu jsou hlad nebo zvýšená nabídka aminokyselin. Stimulačně působí také sympatikus. Hlavní účinek glukagonu je zvyšování glykemie a zabezpečení dodávky glukózy do krve. (Silbernagl, 1993) Glukagon také vyvolá zvýšení glukoneogeneze z aminokyselin, které se tak částečně zapojí do energetického metabolismu. Proto se při podávání aminokyselin s úmyslem podpořit syntézu bílkovin, musí součastně dodávat i glukóza, aby bylo zabráněno spálení podaných aminokyselin. (Silbernagl, 1993, Lébl, Průhová, 2004)

2.3.1.2 Delta buňky Delta buňky se nacházejí převážně při povrchu ostrůvku. Produktem delta buněk je látka, která se nazývá somatostatin. (Silbernagl, 1993)

2.3.1.2.1 Somatostatin

Somatostatin tlumí uvolňování inzulinu a glukagonu a zmenšuje tak

18

využití

živin,

somatostatinu

které je

se

vstřebávají

podmíněno

z trávicího

zvyšováním

ústrojí.

plazmatické

Uvolňování koncentrace

glukózy, aminokyselin a mastných kyselin a utlumováno působením katecholaminů. (Dylevský, 2000) Somatostatin je součástí zpětnovazebného okruhu, který zabraňuje nadměrnému zaplavení organismu živinami a ve své funkci hraje roli antiobezitního hormonu. (Silbernagl, 1993)

2.3.1.3 PP buňky PP buňky se nacházejí převážně při povrchu ostrůvku. Produktem delta buněk je látka, která se nazývá pankreatický polypeptid. (Silbernagl, 1993)

2.3.1.3.1 Pankreatický polypeptid

Pankreatický polypeptid neovlivňuje ani sekreci inzulínu, ani sekreci glukagonu. Jeho fyziologické působení není jasně prokazatelné. Známé je pouze to, že jeho sekrece se zvyšuje po požití bílkovin a při snížené hladině glukózy v krvi. Připisuje se mu také parakrinní účinek. (Bartoš, 1996)

2.3.1.4 Beta buňky Beta buňky tvoří jádro a dřeň ostrůvku. Produkt beta buňek se nazývá inzulín. ( Bartoš, 1996)

19

2.3.1.4.1 Inzulin

V celém systému kontroly metabolismu glukosy je inzulin jediným hormonem, jehož funkce je anabolická. Inzulin snižuje hladinu krevního cukru. Obsah inzulinu v pankreatu je asi 6-10 mg. Inzulin je peptid tvořený 51 aminokyselinami. Skládá se ze dvou peptidových řetězců spojených dvěma disulfidovými můstky. Tvoří se v endoplazmatickém retikulu beta buněk. (Silbernagl, 1993) Inzulin je hormon bílkovinné povahy, a proto léčit diabetes inzulínem ve formě tablet není možné. V žaludku by se rozložily, díky trávicím enzymům, které jsou v něm obsaženy. (Rybka, 2006) Slinivka během dne vyprodukuje 20-40 UI (= mezinárodní jednotka pro měření inzulínu). Uvolňování inzulínu probíhá dvěma způsoby: a) Bazální sekrece inzulinu – při této sekreci se malé množství inzulínu uvolňuje do krve celých 24 hodin denně. Tato sekrece není ovlivňována přijímáním potravy. [4] b)

Stimulovaná

sekrece

–

toto

je

případ,

kdy

množství

uvolňovaného inzulínu závisí na množství přijaté potravy (Rybka, 2006)

2.3.1.4.1.1 Sekrece inzulinu

Inzulin je specifický glykoprotein, který má hlavní úlohu při udržování stálé hladiny glukózy v krvi. Gen pro inzulin je umístěn na krátkém raménku 11. chromozomu a jeho expresí vzniká inzulin. Inzulin se z beta buněk uvolňuje procesem exostózy, při němž se sekreční granula přimknou k buněčné membráně a přes ní se vyprázdní. Beta buňky Langerhansových ostrůvků vylučují inzulin do krve. Asi 60% inzulinu se vychytává již při první pasáži játry. Dalších 40% inzulinu je vychytáváno z krevního oběhu ledvinami. (Bartoš, 1996) Celková denní produkce inzulinu je u člověka asi 20-40 jednotek. Z tohoto množství je asi polovina určena na bazální sekreci a druhá polovina na stimulovanou sekreci inzulinu. Bazální sekrece inzulinu se

20

u zdravého člověka pohybuje v rozmezí mezi 0,25-1,5 jednotek za hodinu. Inzulin se do krve uvolňuje ve dne i v noci, nezávisle na příjmu potravy. Význam bazální sekrece je v zabraňování nadměrného uvolňování glukózy z jater a zajištění normální glykemie na lačno. Stimulovaná sekrece představuje inzulin vyplavovaný při příjmu potravy. Při příjmu glukózy z potravy se sekrece inzulinu zvyšuje. Rychlost a množství sekrece inzulinu závisí na rychlosti metabolismu a funkci trávicího ústrojí. (Bartoš, 1996)

2.3.1.4.1.2 Účinek inzulinu

Podmínkou k realizaci účinku inzulinu je přítomnost specifického inzulinového receptoru na povrchu buněčné membrány a přenos informace na intracelulární výkonné systémy, které jsou představovány transportéry glukózy a enzymy jednotlivých metabolických drah. Inzulinový receptor je glykoprotein složený ze dvou alfa a dvou beta podjednotek. Počet receptorů na povrchu buněk se liší v jednotlivých tkáních. (Ramaiah, 2005) Inzulin

stimuluje anabolické a

blokuje katabolické

pochody

v metabolismu glukózy, tuků a bílkovin. Hlavními cílovými tkáněmi inzulinu jsou svaly, játra a tuková tkáň. Inzulin stimuluje odsun glukózy do cílových tkání,

kde

podporuje

tvorbu

zásobního

glykogenu,

lipogenezi

a proteosyntézu. Inzulin je velice důležitý i na lačno, kdy brzdí nadměrnou produkci glukózy játry, tak aby vyhovovala potřebám organismu, a blokuje ektogenezi. (Bartoš, 1996) Míra citlivosti k inzulinu není v těle všude stejná. Liší se v rámci jednotlivých tkání a metabolických drah. Ralativně nejcitlivější k inzulinu je tuková tkáň. Účinek inzulinu se zde uplatní při nižších koncentracích než jaké jsou potřeba k blokování produkce glukózy v játrech a stimulaci transportu glukózy do buněk. (Pelikánová, 1996)

21

Tabulka 4: Hlavní metabolické účinky inzulinu

Stimulace

Inhibice

Odsun glukosy do tkání Fosforylace glukosy po vstupu do buněk Glykolýza

Glukoneogeneze v játrech

Syntéza glykogenu

Glykogenolýza v játrech a svalech

Oxidace glukosy Syntéza mastných kyselin v játrech Desaturace mastných kyselin Odsun triacylglycerolů z plasmy Lipogeneze v tukové tkáni

Lipolýza v tukové tkáni

Proteosyntéza

Proteolýza

NaK-ATPáza (podle Pelikánové, 1996)

2.4 Typy diabetu Existuje několik typů diabetu. Tyto typy se od sebe liší příčinou vzniku, průběhem nemoci, a především způsobem léčby. V této práci se budu zabývat pouze podrobným popisem diabetu I. typu. Ostatní typy diabetu jako diabetes mellitus II. typu a gestační diabetes se u dětských pacientů téměř nevyskytují, proto jsem je do této práce nezahrnula.

22

2.4.1 Diabetes mellitus I. typu Tento typ diabetu se vyskytuje u dětí a dospělých lidí, kteří ve většině případů nemají problém s nadváhou. Děti se mohou s tímto typem diabetu narodit, nebo u nich může toto onemocnění propuknout kdykoliv a náhle. U starších lidí je vznik diabetu I. typu velmi vzácný. (Etzwiler, 2003)

2.4.1.1 Příčiny diabetu I. typu Diabetes mellitus I. typu vzniká z důvodu neschopnosti beta buněk Langerhansových ostrůvků, které jsou součástí slinivky břišní, vyrábět inzulín. Tato neschopnost způsobí, že nadbytečná glukosa, která se dostane do krve z potravy, kterou sníme, se nedokáže ukládat do zásob v játrech. Obsah glukosy v krvi tím rapidně stoupá a to má za následek rychlé zvyšování glykemie. I když je obsah glukosy v krvi veliký, naše tělní buňky jsou slabé a bez energie, jelikož v těle chybí inzulin, který by umožnil buňkám glukosu využívat. Buňky bez působení inzulinu zůstávají uzavřené. (Lebl, 2004) Někteří lidé se rodí s možností propuknutí cukrovky. Nemoc se u nich ale nemusí za celý život projevit. Tento předpoklad je dědičný. To ale neznamená, že některý z rodičů musí diabetem trpět. To zda se u jedince s touto vlohou diabetes projeví, závisí na více faktorech. Většina faktorů není ještě zcela známá. Diabetes mohou spustit některé typu virů, které u lidí bez vloh pro vznik diabetu, způsobí pouze nachlazení. Další názory dávají vznik diabetu do souvislosti s dobou kojení. Takových podobných názorů je velké množství, ale žádný z nich není jasným ukazatelem vzniku diabetu. Obvykle jde o souhru řady událostí, které vedou k tomu, že člověk s vlohami pro vznik diabetu obrátí svou imunitu špatným směrem. (Bartoš, 1996) Podstatou vzniku diabetu I. typu je tedy to, že náš imunitní systém začne patologicky vidět nepřátelé v beta buňkách Langerhansových

23

ostrůvků

a

začne

je

ničit

pomocí

bílých

krvinek.

Takovou

obranyschopnost, zaměřenou proti částem vlastního těla nazýváme autoimunita. Diabetes mellitus I. typu patří tedy mezi autoimunitní onemocnění. (Lebl, Průhová, 2004)

2.4.1.2 Příznaky vzniku diabetu I. typu Ve většině případů diabetes mellitus I. typu vzniká náhle. Hlavními příznaky diabetu jsou neuhasitelná žízeň, velmi časté močení, celková únava a dochází k velkým ztrátám na tělesné váze, a to i přes velké množství přijímané potravy. U malých dětí se objevuje časté pomočování. Doba mezi prvními příznaky a diagnózou se pohybuje od několika dnů po několik týdnů. V některých případech je nástup nemoci pozvolný a příznaky nejsou tak znatelné. Objevuje se pouze malé množství obsahu cukru v moči a nepatrné zhubnutí. U některých osob, zvlášť pokud se jedná o menší děti, se dostavují příznaky jako bolesti žaludku a občasné zvracení. (Edelsberger, 2009) Všechny tyto popsané příznaky znamenají, že tělo má nedostatek inzulinu, a že není schopno využívat glukosu jako zdroj energie. Buňky místo glukózy začnou využívat k tvorbě energie lipidy (tuky). Při zpracování tuku vzniká mnoho odpadních látek, které jsou kyselé a označují se jako ketolátky. Při vysoké glykémii je možné tyto látky najít v moči. Vzniká stav, který se nazývá ketoacidóza, jehož projevem může být zvracení, zápach dechu po ovoci (acetonu) a může dojít až k celkové otravě organismu odpadními látkami. Tento stav může člověka ohrozit na životě, a proto je nezbytná okamžitá hospitalizace v nemocnici. (Škvor, 2004)

24

2.4.1.3 Léčba diabetu I. typu Pokud byl u pacienta diagnostikován diabetes mellitus typu I., musí být ihned zahájena léčba. Ve většině případů je nutná několikadenní hospitalizace v nemocnici. U některých lidí lze začátek nemoci zvládnout i formou ambulantní péče a k pobytu v nemocnici nemusí dojít. První, co pacienti s diabetem musí pochopit a zvládnout je, v čem tkví problematika diabetu, naučit se aplikovat inzulín pomocí inzulínového pera, kontrolovat hladinu cukru v krvi pomocí glukometru, sestavovat si správný jídelníček a dokázat rozpoznávat akutní komplikace diabetu a umět je zvládat. (Škvor, 2004) Léčba cukrovky je dlouhodobý proces. Program její léčby je individuálně sestaven pro každého pacienta zvlášť. (Etzwiler, 1994)

2.4.1.3.1 Kontrola množství cukru v krvi

Každodenní nejspolehlivější

kontrolování

způsob,

jak

hladiny

mohou

krevního

diabetici

cukru,

dosáhnout

je

ten

nejlepší

kompenzace své nemoci a předejít tak všem komplikacím, které mohou nastat. (Edelsberger, 2009) Dnešní trh nabízí mnoho výrobků, které dokáží množství cukru v krvi s velkou přesností rozpoznat. K dispozici jsou různé druhy testovacích proužků, které fungují na principu reakce činidla s krví v testovacím proužku a při porovnání s barevnou kartou umožňují zjistit výsledek. Nejvíce vhodné a pro domácí použití nejpřesnější, však jsou digitální přístroje (glukometry). Tyto přístroje jsou schopny vyhodnotit testovací proužek s nanesenou kapkou krve, a hodnotu glykemie zobrazí na displej. (Anděl, 1996) Diabetici by si měli množství cukru v krvi testovat až 6x denně. Testování by mělo probíhat před jídlem, před spaním, před sportem a vždy když má diabetik pocit, že s jeho tělem není něco v pořádku. (Anděl, 1996)

25

2.4.1.3.2 Inzulin

Dříve se inzulín potřebný pro léčbu diabetu vyráběl z pankreatů jatečních zvířat. Hlavně z vepřů a skotu. V dnešní době se používá nová výrobní technologie. Jednomu druhu bakterií se v laboratoři vpraví do buňky gen, který v sobě má pokyn pro výrobu lidského inzulinu. Takto upravené bakterie se rozmnoží a umístí se do kádě, kde začnou vyrábět lidský inzulin. Po několika dnech se bakterie z kádě scedí a po mnoha stupních čištění se získá pravý lidský inzulin. Takto vyrobený inzulin, je totožný s inzulinem, který si člověk vyrábí sám v pankreatu. (Perušičová, 2012) Existuje několik druhů inzulínových přípravků. Rychle působící inzulin

Tento inzulín je ve formě čirého roztoku. Má rychlý nástup účinku, ale krátké trvání. Při injekční aplikaci do podkoží, však zpozdíme jeho působení. Inzulin se nejdříve musí vstřebat přes tukovou tkáň až do krve. Rychlí inzulin tedy začne působit 20-30 minut po aplikaci a doba působení může být až 6 až 8 hodin. (Edelsberger, 2009) Dlouho působící inzulin

Tento typ inzulinu potřebujeme pokud chceme tělu zajistit inzulin na delší dobu, například na noc. Aby bylo dosaženo delšího účinku inzulínu, je třeba ho navázat s látkou, která zpomaluje jeho vstřebávání. Kombinace inzulinu s takovými látkami vede obvykle ke krystalizaci. Tyto krystalky dávají inzulinu mléčně zakalený vzhled. Pomalý inzulin začíná působit 2-3 hodiny po aplikaci a působí v těle 12-16 hodin. (NovoNordisk, 1992)

26

Tabulka 5: Významné inzulinové přípravky Rychlý inzulin

Pomalý inzulin

Vzhled roztoku

čirý

mléčně zakalený

Začátek působení

za 20-30 minut

za 2-3 hodiny

Vrchol působení

za 1-2 hodiny

za 6-8 hodin

Celková doba působení

6-8 hodin

12-16 hodin

Firemní přípravky

Humulin R

Humulin N

(příklady)

Actrapid

Insulatard

Insuman Rapid

Insuman Basal

(podle Průhové, 2004)

Bílkovinná povaha inzulinu způsobuje to, že inzulín musí být do těla podáván injekční formou. Kdyby se užíval orálně ve formě tablet, nebo ve formě spreje, byl by jako bílkovina stráven v žaludku a ve střevě a stal by se z velké části neúčinným. (Mehnert, Standl,1994)

2.4.1.3.2.1 Prostředky k aplikaci inzulinu

Inzulínová pera

Tato pomůcka je diabetikům k dispozici od 80. let. U většiny pacientů plně nahradila skleněné nebo umělohmotné injekční stříkačky. Název je odvozen z jejich tvaru, který opravdu připomíná zvětšenou formu plnícího pera. Inzulínové pero se skládá ze zásobníku s inzulinem, jehly s násadkou a pístu k odměření dávky inzulinu. Aplikace inzulinu pery je tak jednoduchá, že ji zvládne i malé dítě a lze ji provádět kdekoli a v jakékoli situaci. Všechny firmy vyrábějící inzulín, k němu dodávají i inzulínová pera. Ty se od sebe liší designem, ale jejich funkce a způsob zacházení jsou si velmi podobné. (Edelsberger, 2009)

27

Inzulinová pumpa

Posledních deset let diabetikům velice usnadňuje život přístroj, který nejvíce dokáže napodobit práci lidského pankreatu. Umožňuje nepřetržité podávání inzulinu do podkoží. Tento přístroj v sobě skrývá také zásobník s inzulinem a píst, který inzulin dávkuje. Píst je poháněn motorkem, který zaručuje dodávku inzulinu do těla 24 hodin denně. Inzulín se do podkoží dostává kanylou, která je nepřetržitě zavedena do podkoží. (Lebl, 2004)

Inzulínové injekce

Na trhu je více druhů inzulínových stříkaček. Na dětských stříkačkách

jsou

zaznamenány

poloviny

jednotky,

na

obyčejných

stříkačkách celé jednotky. U dětí se preferuje podávání inzulínu stříkačkami, právě kvůli častému dávkování v půl jednotkách. Pokud má dítě dostat rychlý i pomalý inzulín ve stejnou dobu, natáhnou se oba inzulíny do jedné stříkačky. (Šamánková, 2006)

2.4.1.3.2.2 Vlastní aplikace inzulinu

Nejčastěji se inzulín aplikuje do podkoží, do míst s větší vrstvou podkožního tuku. Další možností je aplikace do svalu nebo přímo do žíly. Do žíly smí inzulín aplikovat pouze lékař. (Šamánková, 2006) Než se přistoupí k samotné aplikaci inzulinu je třeba místo vpichu ošetřit desinfekcí. Při aplikaci inzulínu se injekční stříkačka (inzulinové pero) drží jako pero (mezi ukazováčkem a palcem). Druhou rukou se udělá kolem místa vpichu kožní řasa. Po zavedení injekční stříkačky palcem zmačkneme píst a aplikujeme inzulín. Před vytažením injekční stříkačky z těla je nutné uvolnit kožní řasu. Poté stříkačku vytáhnout a místo vpichu na pár vteřin stisknout vatovým tamponem, aby se inzulín lépe vstřebal. (Šamánková, 2006)

28

Obrázek 1: Aplikace inzulinu

(podle Hunter, Lange, 2005)

2.4.1.3.2.3 Místa aplikace inzulinu

Místa aplikace inzulinu se liší dobou vstřebávání samotného inzulinu. V břišním podkoží a na horní části paže se inzulín vstřebává nejrychleji. Tyto místa jsou tedy vhodná pro aplikaci rychlého inzulinu. Nejpomaleji se inzulin vstřebává na hýždích a toto místo je tedy vhodné pro aplikaci pomalého inzulinu. (Hunter, Lange, 2005) Kromě místa vpichu, rychlost účinku ovlivňuje ještě teplota inzulinu, teplota těla a množství inzulínu. (Šamánková, 2006, Lébl, Průhová, 2004)

29

Obrázek 2: Místa aplikace inzulinu

(podle Hunter, Lange, 2005)

2.4.1.3.3 Dieta

Naše strava se skládá z velkého množství potravin a tím i živin, které v sobě obsahují energii, a to ve formě sacharidů, tuků, bílkovin a živin, jako voda, soli, vitamíny a vláknina, které žádnou energii neobsahují. (Lebl, 1993) Při správné kompenzaci diabetu jsou důležité pouze látky, které ovlivňují glykemii, a tím jsou sacharidy. V jídle se vyskytují v několika formách. Jednak jako složené sacharidy, které nemají sladkou chuť, a nebo jako jednoduché sacharidy, které mají sladkou nebo nasládlou chuť. Mezi složené sacharidy patří především škrob. Je to látka obsažená v mouce a dalších obilných výrobcích. Velké množství škrobu je obsaženo také v bramborách. Mezi jednoduché cukry patří glukóza a fruktóza, obsažené v ovoci, dále sacharóza, která je součástí všech sladkých

30

výrobků, a v poslední řadě laktóza, která je součástí mléčných výrobků a maltóza v pivu. Všechny jmenované potraviny musí člověk s diabetem sledovat a pečlivě je zařazovat do svého jídelníčku. (Lebl, 1993) Pro usnadnění plánování jídelníčku a hlídání potravin obsahujících sacharidy, byl pro diabetiky zaveden pojem výměnná jednotka. Výměnná jednotka je množství jídla, které obsahuje vždy 12 gramů sacharidů. Diabetik by měl svoji stravu rozdělit do 6 jídel denně. Rozhodnout se kolik výměnných jednotek za den bude jíst a rozdělit je právě do 6 denních jídel. Do takto upraveného jídelního plánu se každý den můžou vkládat taková jídla, která obsahují určený počet výměnných jednotek. (Bartoš, 1996) Denní množství výměnných jednotek se určuje podle věku, tělesné výšky a váhy, stavu výživy a množstvím tělesné aktivity. Člověk s diabetem může jíst většinu jídel jako nediabetici. Musí ho pouze zvládnout správně naplánovat a rozvrhnout, aby si glykemie udržovali stále stejnou hodnotu. (Lebl, 1993)

2.4.1.3.4 Transplantace

Léčba

diabetu

symptomatickou

a

inzulinem

představuje

nepostihuje

samotnou

v podstatě biologickou

jen

léčbu

podstatu

onemocnění. Hlavní nedostatek všech současných způsobů inzulínové substituce spočívá v tom, že dávkování inzulínu vychází pouze z odhadované aktuální potřeby, není zpětnovazebně kontrolováno a je navíc nedokonale kontrolováno podle jediného parametru, kterým je glykémie. (Svačina, 2005, Adamec, Saudek, 2005) Současné možnosti na „vyléčení“ diabetu lze rozdělit do několika kategorií: 1) transplantace pankreatu 2) transplantace izolovaných Langerhansových ostrůvků

31

3) vývoj B-buněk z kmenových buněk 4) příprava geneticky modifikovaných buněčných linií produkujících inzulín 5) dosažení endogenní regenerace B-buněk 6) umělý (technický) pankreas (Svačina, 2005)

2.4.1.3.4.1 Transplantace pankreatu

Asi 75 % transplantací pankreatu se provádí spolu s transplantací ledviny (oba orgány od stejného dárce) a to u diabetických pacientů se selháním ledvin. Kolem 15 % transplantací pankreatu se provádí po předchozí úspěšné transplantaci ledvin. Zbývajících 10 % případů se provádí jako transplantace samotného pankreatu u pacientů s velmi labilním a problematickým diabetem. (Svačina, 2005) Transplantace pankreatu provedená bez transplantace ledviny mají horší výsledky než transplantace společně s ledvinou. Horší výsledky jsou způsobené

větším

imunologickým

rizikem,

častějšími

technickými

komplikacemi. (Svačina, 2005) Transplantace pankreatu (případně nověji i transplantace ostrůvků) je pro pacienta přínosná pouze tehdy, jestliže riziko dalšího dosavadního průběhu diabetu převyšuje nebezpečí, které dlouhodobá imunosuprese přináší. Například porušené vnímání hypoglykémie s opakovanými poruchami vědomí, způsobené porušenou sekrecí kontraregulačních hormonů, pacienta bezprostředně ohrožuje na životě a pro dlouhodobě špatnou kompenzaci diabetu je provázeno také rychlou progresí orgánových komplikací. (Adamec, Saudek, 2005)

2.5 Akutní komplikace diabetu I. typu Při špatné kompenzaci diabetu, může dojít k pozdějším zdravotním komplikacím. Mnohem nebezpečnější jsou ale komplikace akutní. Mezi

32

nejčastější a nejzávaznější patří nízký obsah cukru v krvi - hypoglykemie a naopak vysoký obsah cukru v krvi - hyperglykemie. (Lebl, 1993)

2.5.1 Hypoglykemie O hypoglykemii hovoříme ve chvíli, kdy hodnota glykemie klesne pod hranici 3,3 mmol/l. K hypoglykemii nikdy nemůže dojít u zdravého člověka. Ve chvíli, kdy hladina cukru v jeho krvi začne klesat, tělo přestane vydávat inzulin a začne do krve uvolňovat hormony, které jeho glykemii zvýší. Hypoglykemie tedy může nastat pouze u člověka, který užívá inzulín. Tělo nedokáže zlikvidovat inzulín, který už v těle je a hormony zvyšující glykemii nemusí být dostatečně silné, aby inzulín porazily. (Lebl, 1993)

2.5.1.1 Příčiny vzniku hypoglykemie Hypoglykemie vzniká ve chvíli, kdy dojde k nerovnováze mezi inzulinem a glukózou. V našem těle je více inzulinu, než je potřeba ke snížení glykemie na normální hodnotu. Je několik příčin proč k této nerovnováze může dojít. (Lebl, 1993)  Příliš mnoho inzulinu. V tomto případě může hypoglykemie nastat, pokud si omylem píchneme větší dávku inzulinu než jsme měli v úmyslu. Další možností je špatný odhad denní potřeby inzulinu a přílišné zvětšení jeho dávky. (Svačina, 2005)  Příliš málo jídla. Určitě k hypoglykemii dojde, pokud si aplikujeme inzulin, aniž bychom se potom najedli. Nejnebezpečnější je vynechání druhé večeře, k hypoglykemii tak může dojít v noci, ve spánku. Dalším důvodem je špatný odhad množství sacharidů

33

v porci jídla. Hypoglykemie nám také hrozí, když jídlo, které sníme vyzvracíme a nedojde tedy ke vstřebání sacharidů. (Svačina, 2005)  Neobvykle mnoho pohybu. Při pohybu dochází k rychlejšímu spalování glukosy. Je to z důvodu větší spotřeby energie, potřebné ke svalové činnosti. Při rychlejším spalování glukosy, dochází k poklesu glykemie. Při pohybu také dochází k rychlejšímu vstřebávání inzulínu do krve, a tím k jeho rychlejšímu účinku než obvykle. Zabránit hypoglykemiím při sportu, lze snížením dávky inzulinu nebo zvýšením příjmu sacharidů před vlastní fyzickou aktivitou. (Svačina, 2005)  Alkohol. Alkohol může být zvlášť nebezpečnou příčinnou vzniku hypoglykemie. Znemožňuje totiž uvolňování glykogenu ze zásob v játrech, a tím doplnění glukózy do krve a zvýšení glykemie. (Lebl, 1993)

2.5.1.2 Škodlivost hypoglykemie Naše tělo potřebuje ke všem činnostem, které v něm probíhají glukosu jako zdroj energie. Nejvíce energie pro svojí činnost potřebuje mozek. Tento orgán je nejcitlivější ke kolísavým glykemiím v našem těle. Pokud v naší krvi klesne hladina cukru a dojde k hypoglykemii, mozek na tento pokles zareaguje jako první. Při hypoglykemii začne mozková činnost váznout a těžká nebo dlouhodobější hypoglykemie může vést k bezvědomí po jisté době i ke smrti. (Lebl, 2004)

34

2.5.1.3 Příznaky hypoglykemie Příznaky hypoglykemie můžou být u každého člověka jiné, některé se ale projevují u všech pacientů s diabetem. Rozlišujeme dvě skupiny příznaků hypoglykemie. (Bartoš, Pelikánová, 2011) Do první skupiny patří příznaky, které nám ukazují, že se naše tělo pokouší hypoglykemii ubránit. Hlavní způsob obrany našeho těla je uvolňování velkého množství hormonů do krve. Mezi hlavní uvolňovaný hormon patří adrenalin. Tento hormon způsobuje bušení srdce, zblednutí, pocení, třes rukou, neklid, pocit úzkosti. Jsou to příznaky, které na sobě diabetik rozpozná sám a může tedy reagovat a proti hypoglykemii zasáhnout. Mohou být i lidé, kteří tyto příznaky nedokáží dostatečně vnímat, nebo u nich po delší době příznaky ztratí na důraznosti nebo částečně vymizí. (Bartoš, Pelikánová, 2011)

Tabulka 6: Jaké příznaky cítím při hypoglykemii? Výsledek průzkumu mezi dětmi a dospívajícími. příznak slabost třes rukou nevůle pocení zmatenost bušení srdce dravý hlad žádné příznaky

odpověď „ano“ 66% 64% 43% 40% 17% 15% 4% 13%

(podle zahraničních pramenů, Lébl, Průhová, 2004)

Pokud první skupina příznaků není rozpoznána, hypoglykemie dále pokračuje a dochází ke druhé skupině příznaků. Tyto příznaky jsou přímo z našeho mozku, který nedostatkem glukózy velice strádá. Mezi tyto

35

příznaky patří, zmatenost, spavost v nezvyklou dobu, porucha vidění, špatně

srozumitelná

řeč,

vrávoravá

chůze,

neobvyklé

chování,

bezdůvodný pláč nebo smích, špatná spolupráce, odmítání pomoci, agresivita. Někdy se mohou příznaky hypoglykemie zaměňovat s opilostí, a diabetikovi se tak nedostane včasné pomoci. Tyto příznaky už ve většině případů člověk sám nevnímá, a je tedy odkázán na pomoc okolí. (Lebl, 2004) Pokud ani druhá skupina příznaků není rozpoznána, může dojít k bezvědomí, objeví se křeče a nastává smrt. (Lebl, 2004)

2.5.1.4 Léčba hypoglykemie Nejdříve

si

ověříme,

jestli

se

opravdu

jedná

o

příznaky

hypoglykemie. A to použitím glukometru. Pokud glukometr není možné použít, chováme se tak, jako by o hypoglykemii šlo. Při prvních příznacích stačí sníst 1-2 výměnné jednotky škrobového charakteru (chléb, rohlík). Pokud jsou příznaky vážnější, nebo se objevují i přes pozření sacharidů, je potřeba využít potraviny s rychlejším vstřebáváním glukózy do krve. K tomuto účelu nejlépe poslouží plechovka s některým ze sladkých nápojů. Je snadno přístupná, člověk ji může mít neustále u sebe a nápoj je lehce poživatelný. (Lebl, 1993) Pokud se hypoglykemie nezachytí včas a začne se rozvíjet porucha vědomí, je nebezpečné používat jakékoli potraviny nebo nápoje, z důvodu vdechnutí. V takovýchto případek pomůže injekce glukagonu. Glukagon je látka, která zvedne hladinu krevního cukru. Injekce s glukagonem by měli diabetici nosit neustále u sebe, spolu s kartičkou, prokazující jejich nemoc. Injekci glukagonu musí vždy podat druhá osoba. Součástí balení s glukagonem, by proto měl být i návod na použití.(Anděl, 1993) Pokud injekce glukagonu nepomůže, nebo ji diabetik nemá k dispozici, je potřeba ihned volat rychlou záchranou pomoc. Lékař

36

aplikuje diabetikovi glukosu přímo do žíly. Po takto těžké hypoglykemii se velmi často objevuje zvracení a velká bolest hlavy. Je to z důvodu nedostatečného zásobování mozku glukosou a jeho následným otokem. Po srovnání glykemie na normální hladinu, by měli tyto problémy odeznít. (Lebl, 1993) Obrázek 3: Potraviny pro řešení hypoglykemie

(podle Hunter, Lange, 2005)

2.5.2 Hyperglykemie Hyperglykemie znamená zvýšená hladina glukozy v krvi. Zvýšenou hladinou se považuje glykemie nad 10 mmol/l. Glykemie nad 13,9 mmol/l může mít za následek vznik diabetické ketoacidózy. Hyperglykemie může mít několik důvodů svého vzniku, ale může vzniknout i bez jakéhokoliv důvodu. (Šmahelová, 2006) Hyperglykemie je také prvním příznakem vzniku diabetu.

37

2.5.2.1 Příčiny vzniku hyperglykemie Příčin vzniku hyperglykemie může být několik. Zde uvádím nejčastější z nich.  Příliš mnoho jídla. Pokud diabetik zkonzumuje větší porci jídla než je u něho obvyklé, aniž by si připíchl větší množství inzulínu, může dojít k hyperglykemii. Dalším případem je úplné vynechání dávky inzulínu před jídlem, konzumace jídla mimo stanovenou dobu a příliš sacharidů obsažených v porci jídla. (Rybka, 2007)  Špatná aplikace inzulinu. K hyperglykemii může dojít i z důvodu špatné aplikace inzulinu, nebo došlo ke špatné manipulaci během přípravy k jeho podávání. (Rybka, 2007)  Neobvykle málo pohybu. Pokud u pacienta došlo k neočekávanému poklesu pohybové aktivity, dojde ke zvýšení glykemie, a to může vést až k hyperglykemii. (Rybka, 2007)  Cestování, nemoc. I změny vnějšího nebo vnitřního prostředí těla může ovlivnit hladinu glykemie a vést až k hyperglykemii. (Rybka, 2007) Při hyperglykémii člověk vylučuje zvýšené množství tekutin mocí, proto je dobré dítěti dávat více pít. Častá hyperglykémie muže zapříčinit vznik pozdějších komplikací diabetu už v nižším věku. (Pelikánová, 2003)

2.5.2.2 Příznaky hyperglykemie Mezi příznaky hyperglykemie patří zápach dechu po acetonu, únava,

zmatenost,

agrese,

zvýšené

močení,

a hyperventilace (zvýšená frekvence dýchání). [5]

38

žízeň,

hubnutí

2.5.2.3 Léčba hyperglykemie Hyperglykemie neohrožuje v daném okamžiku lidský život. Je velmi nebezpečná pouze při jejím dlouhodobém trvání. Ke snížení glykemie dojde při podání dávky inzulínu. K jejímu snížení také přispívá větší příjem neslazených tekutin a pohyb. Ale ačkoliv glykémie při sportu klesá, při hyperglykémii nad 15 mmol/l se sportovat nedoporučuje, z důvodu velkého vypětí pro organismus. (Pelikánová, 2003)

2.5.3 Ketoacidóza „Alberti charakterizoval v roce 1974 diabetickou ketoacidózu jako závažný

dekompenzovaný diabetes

s výskytem

ketolátek v krvi

v koncentraci nad 15 mmol/l, jehož zvládnutí vyžaduje neodkladnou léčbu inzulínem a intravenózními roztoky.“ (Šmahelová, 2006)

2.5.3.1 Příčiny vzniku ketoacidózy  Nedostatek inzulínu Nejčastější příčinou vzniku ketoacidózy je malé množství inzulínu a tím vzniklá hyperglykemie. Ketolátky už se objevují nejen v krvi, ale i v moči. Při ketoacidoze může nastat až bezvědomí. Dech nemocného silně páchne po acetonu. Pacient má neuhasitelnou žízeň, neustálou potřebu močení a jeví příznaky dehydratace. Také může docházet k nevolnostem a velkému úbytku tělesné váhy. (Šmahelová, 2006) Ketoacidóza může vzniknout při hyperglykémii nad 13,9 mmol/l. Tělu se nedostává potřebné množství inzulínu, nedokáže spotřebovávat glukózu a není schopno vyrábět energii. Buňky proto k výrobě energie začnou spotřebovávat bílkoviny a mastné kyseliny. Oxidací mastných kyselin vznikají ketolátky, nejznámější z nich je aceton. Tyto odpadní látky

39

jsou ve větším množství pro tělo jedovaté a narušují přirozené buněčné děje. (Škvor, 2004)

 Nemoci trávicího traktu Ketoacidóza může také vzniknout při onemocněních trávicího traktu, stresu, operacích, atd. V těchto situacích si lidé velmi často snižují dávkjy inzulínu z důvodu menšího příjmu potravy. Tělo ale právě naopak v těchto situacích spotřebuje větší množství inzulínu než obvykle. Důvodem může být i částečná odolnost na inzulín způsobená nemocí. (Šmahelová, 2006)

2.5.3.2 Léčba ketoacidózy Při prvních známkách ketoacidózy je zapotřebí zkontrolovat vědomí pacienta, změřit glykemii a ketolátky v moči pomocí testovacího proužku, který se ponoří do moče. Postiženému podáváme minerální nápoj s obsahem solí a minerálů, který napomáhá k obnově vnitřního prostředí organismu. Dále je nutné aplikovat dávku rychlého inzulinu a navýšit všechny ostatní dávky až do úplného vymizení ketolátek z moče. Pokud přetrvává zvracení, poruchy vědomí a ketolátky z moče nemizí, je nutné odvézt pacienta do nemocnice, kde ho hospitalizují. Předcházet ketoacidóze, lze správným dodržováním léčby a častým měřením glykémií. [5]

40

Obrázek 4: Zvracení

(podle Lébl, Průhová, 2004)

2.5.4 Hyperglykemický hyperosmolární syndrom Při této akutní komplikaci diabetu dochází ke zvýšení glykemie v krvi nad 30 mmol/l a k velké dehydrataci organismu. Často je narušeno vědomí pacienta. Příčinnou tohoto syndromu je snížená hladina inzulinu v krvi a zvýšení glukagonu, katecholaminů, kortizolu a růstového hormonu. Lidé s tímto syndromem jsou často ohroženi na životě trombózou a cévní mozkovou příhodou. ( Škrha, 2009) Ketoacidóza se též muže rozvinout při infekcích, onemocněních trávicího traktu, stresu, operacích. Lidé si často snižují dávky inzulínu,

41

protože v nemoci méně jí. Tělo ale právě v nemoci má větší spotřebu inzulínu, i z důvodu možné částečné resistence (odolnosti) na inzulín způsobené nemocí. (Šmahelová, 2006)

42

3. Pedagogické aspekty práce

3.1 Projektová výuka Projektová výuka a zařazování projektů do výuky na všech stupních škol je v současné době velice časté, ovšem ne vždy je vymezení a zařazení projektové výuky správné. Cílem této kapitoly je pomoci vymezit a objasnit pojem projekt a projektová výuka, a rozebrat výhody a úskalí projektové výuky.

3.1.1 Charakteristika projektové výuky Možností jak charakterizovat pojem projekt je několik, jednou z nich je tato. Projekt je komplexní úkol, spjatý s životní realitou, s nímž se žák identifikuje, aby následně teoretickou i praktickou činností dosáhl výsledného a

žádoucího

hodnocení

má

produktu

argumenty,

projektu, které

pro

jehož

vycházejí

z nově

obhajobu získané

zkušenosti. (Kratochvílová, 2006) Projektová výuka je tedy založena na řešení praktických nebo teoretických problémů s důrazem na aktivní činnost žáka. Rozvíjí aktivní osvojování vědomostí. Umožňuje zařazení širšího spektra vyučovacích forem a metod. Vytváří prostor pro týmovou práci. Umožňuje

integraci

vyučovacích

předmětů.

Doplňuje

tradiční

organizační formy vyučování. Je také přínosem pro žáka v tom, že klade důraz na žákovu motivaci a vychází z jeho zkušeností, které má možnost aplikovat. (Kratochvílová, 2006)

43

3.1.2 Typy projektů Projekty na školách lze rozdělit podle doby trvání na krátkodobé a dlouhodobé. Dlouhodobý školní projekt trvá déle než jeden den a horní hranice není omezena, teoreticky může přesahovat i jednotlivé školní roky, což není příliš používaná a vhodná metoda. Krátkodobý školní projekt trvá maximálně jeden den, tedy 6 vyučovacích hodin, případně méně. Za krátkodobý projekt se považuje i takový, který trvá jednu či dvě vyučovací hodiny. (Švecová, 2000) Projekt, který je součástí této práce se řadí mezi krátkodobé a hodinová dotace na jeho realizaci jsou dvě vyučovací hodiny. Krátkodobý školní projekt je využívaný nejvíce, jeho hlavní výhodou je minimální narušení chodu školy a struktury vyučovacích hodin. Při vytváření krátkodobých i dlouhodobých projektů je třeba zvolit správný metodický postup při zadávání projektu, kterým je: (podle Maňák, 2001)  výběr a formulace vhodného problému  stanovení cíle řešení projektu  rozpracování úkolů pro jednotlivce nebo celé skupiny  stanovení formy výsledků a kriterií hodnocení  prezentace dosažených výsledků

Činnosti učitele a žáků v průběhu projektu: (Švecová, 2000)  stanovení cílů školního projektu  zabezpečení organizace projektu  navržení úkolů pro jednotlivé skupiny  poskytnout žákům motivační text, video, prezentaci nebo úkol  věcné informace k úkolům s odkazy na zdroje  vyhotovení úkolu formou, která je publikovatelná ostatním (video, PowerPoint, poster, ústní prezentace, publikace)

44

3.1.2.1 Organizace krátkodobých projektů Organizaci krátkodobého projektu je možné rozdělit do tří základních etap. (podle Kratochvílová, 2006)

1. Etapa – motivace, cíle a rozdělení úkolů 

Seznámení žáků s projektem, který bude probíhat, vhodné několik týdnů nebo dnů před plánovaným projektem.



Pokud je třeba vytvořit skupiny, které budou pracovat na úkolech před samotným projektovým dnem.



Zadání úkolů, které je třeba do projektového dne vypracovat.

2. Etapa – komunikace mezi žáky a konzultační činnost učitele 

Učitelova příprava všech materiálů, pomůcek a zdrojů, které budou pro projekt potřeba.



Kontrola žáků, zde je důležité, kdy jim bylo konání projektu oznámeno a jak náročné měli plnit úkoly, rozhodně to musí být dostatečná doba, aby stihli opravit případné chyby a dodělat nedostatky.

3. Etapa – samotný průběh projektu 

Žáci ve skupině dokončí úkoly a připraví si technické podmínky pro prezentaci.



Probíhá žákovská konference, pokud je součástí projektu, zde dochází k prezentaci výsledků a produktů po skupinách.



Provedení plánovaných praktických činností



Závěrečné hodnocení žáky i učitelem.

45

3.1.3 Výhody a nevýhody projektového vyučování Výhody  Žáci se učí nejen kognitivním dovednostem, ale také dovednosti pro organizování, dále analýzu, syntézu a hodnocení.  Projekty

nabízí

studentům

autonomii

a

podporují

vědomí

zodpovědnosti.  Plně vyhovuje požadavkům, které klade rámcový vzdělávací program pro různé stupně vzdělávání, díky komplexnímu přístupu, který je u projektů využíván.  Rozvíjí tvůrčí přístup a aktivní osvojování vědomostí.  Propojuje poznávání s prožitkem a smyslovým vnímáním.  Je zdrojem motivace, díky různým úkolům a střídání činností.  Podporuje samostatné myšlení a tvoření žáků.  Umožňuje integraci vyučovacích předmětů.  Pomáhá rozvíjet komunikaci, na úrovni jednotlivců, ale také v rámci třídy, včetně třídních vztahů. (Kratochvílová, 2006)

Nevýhody  Problém s odhadem náročnosti požadavků na žáky.  Časová náročnost na zpracování projektů a s tím související náročná příprava učitele.  Potřeba neustálého dohledu nad projektem, který učitel buď vykonává ve svém volnu, případně hrozí narušení hodin, které do projektu nejsou započítány, ale učitel v nich řeší otázky spojené s projektem.  Potřeba propracovaného návrhu pro zdárný průběh projektu.  Netradiční průběh hodin, které jsou při projektovém vyučování většinou rušnější a pokud se jedná o neukázněnou třídu i při normálních hodinách, může to celý průběh projetu silně ovlivnit.

46

 Možné nezapojení všech žáků, proto je velice důležité vytvářet vhodné a vyrovnané pracovní skupiny a dostatečně žáky motivovat.  Složité hodnocení projektů a časová náročnost hodnocení.  Možné zvláštní výdaje spjaté s realizací projektu (Kratochvílová, 2006). Projektová výuka má tedy mnoho výhod i nevýhod, právě to je největší důvod, proč si ještě na některých školách nenašla své stálé místo a uplatnění. Ve vyšší míře jsou využívány především alternativními školami. Často jsou projekty zařazovány jednotlivými vyučujícími jen jako zpestření běžné výuky, nikoliv jako systematický zásah začleňovaný do výuky. Projektové vyučování klade vysoké nároky na školu, učitele, žáky i jejich bezprostřední okolí. Učitelé většinou udávají jako hlavní argumenty proti projektům časovou náročnost, hrozbu neprobrání potřebného učiva, nedostatečnou nabídku projektů, malou informovanost učitelů, často také nedostatečné materiální zabezpečení. (Kratochvílová, 2006)

3.2 Rámcový vzdělávací program Rámcový vzdělávací program byl vypracován v souladu s novými principy kurikulární politiky, které jsou zformulovány v Národním programu rozvoje vzdělávání v ČR. Nové kurikulární dokumenty shrnují vzdělávání od 3 do 19 let a rozdělují se na státní a školní úroveň. (Kotásek, 2001) Státní úroveň v systému kurikulárních dokumentů představují Národní program a rámcové vzdělávací programy (dále jen RVP). RVP vymezují závazné rámce vzdělávání pro jednotlivé etapy, tedy předškolní, základní a střední vzdělávání. Školní úroveň představuje školní vzdělávací program (dále jen ŠVP), podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. (Kotásek, 2001)

47

3.2.1 RVP pro základní vzdělávání Rámcový vzdělávací program pro základní školy stanovuje klíčové kompetence, tedy souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. (RVP ZV, 2005) Kompetence jsou následující: 

kompetence k učení



kompetence k řešení problémů



kompetence komunikativní



kompetence sociální a personální



kompetence občanské



kompetence pracovní

Dále

RVP

předpokládanou

stanovuje

způsobilost

vzdělávací využívat

oblasti,

osvojené

které

učivo

vymezují

v praktických

situacích a běžném životě. (RVP ZV, 2005) Přírodovědné učivo najdeme v těchto vzdělávacích oblastech:  Člověk a příroda  Člověk a zdraví Vzdělávací obsah jednotlivých oborů školy většinou rozčleňují do vyučovacích předmětů, které rozpracují v učebních osnovách, tak aby bylo zaručené směřování k rozvoji klíčových kompetencí. (RVP ZV, 2005) RVP stanovuje také průřezová témata, které reprezentují okruhy aktuálních problémů současného světa. (RVP ZV, 2005) Do obsahu přírodovědného učiva je nejvíce zařazováno průřezové téma Enviromentální výchova.

48

3.2.1.1 Zařazení projektu do RVP pro základní vzdělávání Projekt přispívá k plnění výukových cílů vzdělávacích oblastí Člověk a příroda a Člověk a zdraví. Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda, mají žáci příležitost seznámit se blíže s onemocněním slinivky břišní, se kterou se setkávají v hodinách přírodopisu. Tato vzdělávací oblast se člení na vzdělávací obory, jimiž jsou fyzika, chemie, přírodopis a zeměpis. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je realizována ve vzdělávacích oborech výchova ke zdraví a tělesná výchova. (RVP ZV, 2005) Ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda projekt přispívá k plnění výukových

cílů

v následujících

tematických

okruzích

(poznámka:

v jednotlivých okruzích budou citovány jen vybrané cíle, které se projektu bezprostředně týkají). Biologie člověka patří do vzdělávacího oboru Přírodopis a stanovuje tyto očekávané výstupy: (RVP ZV, 2005) žák:  objasní stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich funkce a vztahy  rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby  aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla  shromažďuje samostatně údaje o problematice zdravého životního stylu a zpracovává je (sám nebo se spolužáky).

učivo  fylogeneze člověka  anatomie a fyziologie – stavba a funkce jednotlivých částí lidského těla,

orgány,

orgánové

soustavy

(opěrná,

dýchací,

trávicí,

vylučovací a rozmnožovací, řídící), vyšší nervová činnost, hygiena

49

duševní činnosti, rozmnožování člověka, vývin jedince  nemoci, úrazy a prevence – zásady první pomoci, závažná poranění a život ohrožující stavy  zásady zdravého životního stylu – hygiena a denní režim Ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví projekt přispívá k plnění výukových

cílů

v následujících

tematických

okruzích

(poznámka:

v jednotlivých okruzích budou citovány jen vybrané cíle, které se projektu bezprostředně týkají). Zdravý způsob života a péče o zdraví patří do vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a stanovuje tyto očekávané výstupy: (RVP ZV, 2005) žák:  usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví  uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami učivo:  výživa a zdraví – zásady zdravého stravování, vliv životních podmínek a způsobu stravování na zdraví  tělesná a duševní hygiena – zásady osobní, intimní a duševní hygieny, otužování, význam pohybu pro zdraví  ochrana před přenosnými i nepřenosnými chorobami, chronickým onemocněním a úrazy

50

4. Praktická část Vlastní praktická část práce zahrnuje vytvoření a naplánování projektu a realizaci projektu na dvou základních školách. Dále obsahuje kvantitativní výzkum s výsledky vlastního dotazníkového šetření, které se týkalo znalostí spolužáků diabetického žáka o diabetu a zjištění schopnosti Poslední

případné součástí

pomoci

praktické

s akutními části

je

komplikacemi

kvalitativní

výzkum

diabetu. formou

polostrukturovaného rozhovoru s diabetickými žáky, kteří byli součástí projektu, rok po proběhnutí projektu.

4.1 Charakteristika projektu Jedná se o krátkodobý školní projekt. Tento projekt byl vytvořen a je určen pro druhý stupeň základních škol, případně pro odpovídající třídy víceletých gymnázií. Projekt jsem měla možnost vyzkoušet na dvou základních školách. Pro jeho realizaci jsem si vybrala 6. a 8. ročníky. Tyto ročníky jsem si zvolila z důvodu logického zařazení tématu do ŠVP daných škol. V 6. ročníku projekt zapadá do předmětu výchova ke zdraví a v 8. ročnících je tu přímá souvislost a tématem biologie člověka. Samotný projekt je navržen na dvě vyučovací hodiny, je tedy velice snadno zařaditelný do výuky a odpadá problém s nabouráním výuky jiných předmětů, jako u celodenních projektů. Těmto dvěma hodinám samotného projektu předchází vyplnění dotazníku dva až tři týdny před samotným projektem. Dotazník má jednak funkci motivační, ukáže žákům nutnost a smysl samotného projektu a jednak tvoří výchozí přehled o znalostech žáků o dané problematice. Projekt se zabývá seznámením žáků s diabetem a komplikacemi s ním spojenými. Je určen pro spolužáky dětí, kteří diabetem trpí. Cílem je, aby žáci pochopili, co život s diabetem obnáší a jak mohou svým spolužákům

51

s jejich nemocí pomoci. Projekt je tvořen prezentací o diabetu mellitu. V prezentaci jsou všechny důležité informace, které by spolužáci diabetického dítěte měli mít. Tyto informace jsou důležité nejen pro první pomoc při akutních komplikacích diabetu, ale i pro lepší pochopení toho, co tato nemoc obnáší, a s čím vším se musí jejich postižený spolužák potýkat. Další součástí projektu je skupinová práce, kdy žáci jsou rozděleni do skupin a musí nacvičit scénky, při nichž znázorní situace, v kterých se můžou se svým spolužákem nacházet a ukáží v nich, jak by se s danou situací vypořádali. Scénky jsou pak předvedeny před zbytkem třídy a jsou třídou hodnoceny. Poté jsou žákům rozdány stejné dotazníky, jaké už vyplňovali dva týdny před projektem. Žáci si jimi ověří kolik poznatků o diabetu, které před tím neměly, si osvojili při projektu.

4.2 Samotný průběh projektu Poté co žáci shlédli a vyslechli prezentaci o diabetu, byli rozděleni do tří skupin. Rozdělení do skupin bylo zcela náhodné. Každá skupina dostala jiné zadání úkolu. Jednalo se o tři nedokončené příběhy, které měli žáci za úkol dokončit a poté je společně sehrát jako scénku. K příběhům dostali žáci některé další otázky, na které měli po přehrání scénky před třídou zodpovědět.  1. příběh Parta kamarádů ze školy si odpoledne po vyučování šla na hřiště zahrát fotbal. Byl s nimi i Petr, který trpí diabetem. Po půl hodině hraní si Petr sedl na trávník. Kamarádi se k němu seběhli a ptali se, co se stalo. Petr jim řekl, že má hypoglykemii. a) nacvičte tento příběh jako scénku, ve které znázorníte jak byste Petrovi s jeho problémem pomohli

52

b) vysvětlete co je to hypoglykemie c) jak byste u svého spolužáka rozeznali hypoglykemii (příznaky hypoglykemie) d) vysvětlete, co mohlo způsobit Petrovu hypoglykemii (příčiny hypoglykemie)  2. příběh Parta spolužáků si o víkendu vyrazila na pouť. Byla mezi nimi i Zuzana, která trpí diabetem. Po pár hodinách pouťových radovánek, kdy si ani jeden z kamarádů neodpustil žádnou z pouťových atrakcí a dobrot, Zuzaně začalo být poněkud nevolno. Kamarádům řekla, že má hyperglykemii. a) nacvičte tento příběh jako scénku, ve které znázorníte jak byste Zuzaně s jejím problémem pomohli b) vysvětlete co je to hyperglykemie c) jak byste u svého spolužáka rozeznali hyperglykemii (příznaky hyperglykemie) d) vysvětlete, co mohlo způsobit Zuzaninu hyperglykemii (příčiny hyperglykemie)  3. příběh Dva kamarádi Karel a Honza se zůčastnili hromadného běhu na 10 km. Tohoto běhu se zůčastnilo asi 200 lidí. Honza trpí diabetem. Tři kilometru po startu se najednou Honza zhroutil k zemi s těžkou hypoglykemií. Okamžitě se kolem něho seběhla spousta lidí, kteří o Honzově nemoci nic netušili. Naštěstí byl mezi nimi i kamarád Karel. a) nacvičte tento příběh jako scénku, ve které znázorníte, jak byste Honzovi s jeho problémem pomohli b) vysvětlete co je to hypoglykemie c) jak byste u svého spolužáka rozeznali hypoglykemii (příznaky hypoglykemie)

53

d) vysvětlete, co mohlo způsobit Petrovu hypoglykemii (příčiny hypoglykemie) Tato skupinová práce, přispěla k pochopení žáků, jak je důležité vědět, co dělat se svým spolužákem při akutních komplikacích diabetu. Díky scénkám si tuto pomoc měli možnost vyzkoušet. I když se nejednalo o skutečné problémové situace, žáci museli projevit znalosti a schopnosti, které jsou k pomoci potřeba. Po předvedení

scének

bylo

patrné,

jak

jsou

žáci

schopni

spolupracovat. To je důležité při skutečných situacích, kdy žáci mohou být touto situací stresováni. Na všechny doplňkové otázky skupiny odpověděli správně.

4.3 Kvantitativní výzkum Kvantitativní

výzkum

je

ve

společenských

vědách

metoda

standardizovaného vědeckého výzkumu, která popisuje zkoumanou skutečnost pomocí proměnných (znaků), které lze vyjádřit čísly. Výsledky jsou pak zpracovány - obvykle pomocí statistických metod - a nakonec interpretovány. Kvantitativní výzkum oproti kvalitativnímu vyžaduje větší soubory dat a respondentů, výsledky jsou více reprezentativní, méně závislé na názorech a schopnostech respondentů a vedou tak k lépe ověřitelným a srovnatelným výsledkům. (Disman 2011) Východiskem pro kvantitativní výzkum je výchozí hypotéza, z níž vyplývá výběr znaků (otázek). Na tomto základě se vytvoří dotazník, který se předloží přiměřenému počtu vhodně vybraných respondentů. Kvantitativní metody se nejlépe hodí ke zkoumání jednoduchých a měřitelným znaků, případně jejich kombinací, ve velkých a více méně homogenních populacích. (Petrusek)

54

4.3.1 Metodika práce Pro získání informací ke stanovení cílů bylo použito metody dotazníkového šetření. Dotazník byl určen pro žáky 6. a 8. tříd základní školy, kteří mají ve svém kolektivu diabetika. Dotazník obsahuje 15 otázek, z nichž otázky (č. 2, 3, 10, 11 a 12) patří mezi uzavřené polytomické výběrové, otázky (č. 13, 14) uzavřené dichotomické, uzavřená trichotomická je otázka (č. 6), otevřená jsou otázky (č. 1, 4, 5 a 15), otázka (č. 7) je uzavřená polytomická škálová, a otázky uzavřené polytomické výčtové jsou (č. 8 a 9). (Farkašová, 2006)

4.3.1.1 Charakteristika výzkumného šetření Výzkumné šetření tvořili žáci 6. a 8. ročníků základních škol, kteří mají ve svém kolektivu žáka s diabetes mellitus. Výzkum probíhal od dubna do května 2012. Byly osloveny celkem tři základní školy. Výzkum probíhal pouze na dvou z nich. Třetí základní škola o projekt neprojevila zájem. Základní školy na kterých byl projekt a výzkum uskutečněn, jsou: Základní škola Tyršova Nymburk a Základní škola Plaňany. V ZŠ Tyršova bylo rozdáno 52 dotazníků v 6. ročnících a 58 dotazníků v 8. ročnících. Na ZŠ Plaňany bylo rozdáno 46 dotazníků v 6. ročnících a 64 dotazníků v 8. ročnících. Návratnost dotazníků byla 100%.

4.3.1.2 Způsob zpracování Vyhodnocení

otázek

bylo

prováděno

statistickým

vzorcem

ƒi = (ni/n)*100 k procentuálnímu vyjádření relativní četnosti. (ƒi – relativní četnost, ni – četnost jednotlivých hodnot znaku ve sledovaném souboru, n – rozsah souboru). Získaná data jsou statisticky zpracována v grafech a tabulkách, ke kterým byl využit softwarový program Microsoft® Office Excel 2003 a Microsoft® Office Word 2003. [6]

55

4.4 Interpretace výsledků kvantitativní analýzy Otázka č. 1 Napiš, jakou školu navštěvuješ a do jaké třídy chodíš.

Graf 1: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 1

Na tuto úvodní otázku odpovědělo celkem 220 žáků. Z toho 122 žáků navštěvuje ZŠ Tyršovu, Nymburk a 98 žáků navštěvuje ZŠ Plaňany. ZŠ Plaňany je menší škola v městysu Plaňany, a tedy i počet žáků z této školy je menší. Celkem 110 žáků chodí do 6. třídy. Z toho 64 a ZŠ Tyršova a 46 a ZŠ Plaňany. Do 8. tříd chodí taktéž 110 žáků. Z toho 58 na ZŠ Tyršova a 52 na ZŠ Plaňany.

56

Otázka č. 2 Jaký je lidový (mezi lidmi nejčastěji používaný) název pro diabetes?

Graf 2: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 2 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. Nejčetnější odpovědí u žáků 6. i 7. tříd je „cukrovka“, tedy správná odpověď. Tuto odpověď napsalo 80 žáků 8. třídy a 65 žáků 6. třídy. 20 žáků z 6. I 8. Ročníku napsalo jakoodpověď na otázku, diabetik. Zbytek žáků napsalo nevím, nebo neuvedli žádnou odpověď. Jiná odpověď na tuto otázku nebyla ani v jednom případě uvedena.

57

Graf 3: Absolutní četnost odpovědí na otázku č.2 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. Odpověď „cukrovka“ uvedlo 108 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Nikdo z žáků 8. tříd neuvedl jinou odpověď a pouze 2 žáci z 6. tříd napsali jako odpověď na otázku „diabetik“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací 40,9% žáků 6. tříd neznalo správnou odpověď na otázku č.2, správnou odpověď zvolilo 59,1% žáků. V 8. třídách odpovědělo na tuto otázku správně 72,7% žáků, 27,3% žáků napsalo svoji odpověď nesprávně. Po prezentaci napsalo správnou odpověď 89,1% žáků 6. tříd a nesprávně 10,9%. 100% žáků 8. tříd po prezentaci napsalo svoji odpověď správně.

58

Otázka č.3 Správně zakroužkuj, který orgán v těle je při diabetu postižen:

Graf 4: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 3 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny možnosti odpovědí na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků z 6. a 8. tříd, kteří jednotlivé možnosti zvolili. Pouze 34 žáků 6. tříd a 36 žáků 8. tříd zvolilo správnou odpověď na tuto otázku, tedy „slinivka břišní“. Nejčastěji volenou odpovědí byla nesprávná odpověď „ játra“, tuto možnost zvolilo 44 žáků 6. tříd a 45 žáků 8. tříd. 26 žáků 6. tříd a 25 žáků 8. tříd zvolilo jako svoji odpověď možnost, „nevím“. Možnost „brzlík“ zvolilo 6 žáků 6. tříd a 4 žáci 8. tříd. Ani jeden z žáků nezvolil možnost „ dvanáctník“.

59

Graf 5: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 3 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny možnosti odpovědí na tázku a na svislé ose je uveden počet žáků z 6. a 8. tříd, kteří jednotlivé možnosti zvolili. Správnou odpověď „slinivka břišní“ zvolilo 109 žáků 6. tříd a pouze jeden žák zvolil odpověď „játra“. V 8. třídách všech 110 žáků zvolilo správnou odpověď „slinivka břišní“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací pouze 30,9% žáků 6. tříd a 32,7% žáků 8. tříd zvolilo správnou odpověď na otázku č.3. 69,1% žáků 6. tříd a 67,3% žáků 8.tříd zvolilo některou z dalších, avšak nesprávných odpovědí. Po prezentaci pouze 0,9 % žáků 6. tříd zvolilo špatnou odpověď, 99,1% žáků zvolilo svou odpověď správně. V 8. třídách byla správnost odpovědí 100%.

60

Otázka č.4 Zakroužkuj, jak se nazývá lék, používaný při léčbě diabetu?

Graf 6: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 4 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny možnosti odpovědí na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků z 6. a 8. tříd, kteří jednotlivé možnosti zvolili. Na tuto otázku 82 žáků 6. třídy odpovědělo správně, tedy „ inzulín“. Správnou odpověď zvolilo i 90 žáků 8. tříd. 28 žáků 6. tříd zvolilo nesprávnou odpověď. Z toho 13 žáků odpověď „glukagen“, 10 žáků „cukerin“ a 5 žáků odpověď „nevím“. Z 8. tříd zvolilo špatnou odpověď 20 žáků. 15 žáků odpověď „inulin“, 3 žáci „glakagen“ a 2 žáci „cukerin“.

61

Graf 7: Absolutní četnost odpovědí na otázku č.4 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny možnosti odpovědí na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků z 6. a 8. tříd, kteří jednotlivé možnosti zvolili. Z celkového počtu 110 žáků 6. tříd jich 108 zvolilo správnou odpověď „inzulín“. Pouze 2 žáci zvolili odpověď inulin. Předpokládám, že to bylo zapříčiněno pouhou nepozorností při čtení. Všech 110 žáků 8. tříd zvolilo správnou odpověď „inzulín“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací zvolilo správnou odpověď na otázku 74.5% žáků 6. tříd a 81,8% žáků 8. tříd. Nesprávné odpovědi tedy zvolilo 25,5% žáků 6. tříd a 18,2% žáků 8. tříd. Po prezentaci zvolilo správnou odpověď 98,2% žáků 6. tříd, zmýlilo se pouze 1,8% žáků. V 8. třídách byla úspěšnost 100%.

62

Otázka č.5 Napiš, jakým způsobem dostane diabetik (tvůj spolužák) lék na diabetes do svého těla:

Graf 8: Absolutní četnost odpovědí na otázku č.5 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. V 6. třídách napsalo správnou odpověď na otázku „píchnutím“ 75 žáků. V 8. třídách tuto správnou odpověď napsalo 90 žáků. 35 žáků 6. tříd napsalo špatnou odpověď. Z toho 20 žáků odpovědělo „nevím“, 9 žáků si myslelo, že „prášky“ a 6 žáků napsalo „píchnutím do prstu“. V 8. třídách napsalo špatnou odpověď 20 žáků. 9 žáků odpovědělo „nevím“, 7 „formou prášků“ a 4 žáci „ píchnutím do prstu“.

63

Graf 9: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 5 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. Na tuto otázku po prezentaci odpovědělo 109 žáků 6. tříd správně, a to „pumpou nebo perem“ a pouze jeden žák napsal odpověď „nevím“. V 8. třídách napsalo všech 110 žáků správnou odpověď. Jíná odpověď nebyla žáky 8. tříd uvedena. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 68,2% žáků 6. tříd a 81,8% žáků 8. tříd. Nesprávnou odpověď na otázku č. 5 napsalo 31,8% žáků 6. tříd a 18,2% žáků 8.tříd. Většina žáků, kteří napsali nesprávnou odpověď, použili odpověď „nevím“. Z toho vyplývá, že žáci nemají tušení jakou formou se diabetes léčí. Po prezentaci 99,1% žáků 6 tříd napsalo správnou odpověď a pouze 0,9% žáků nevědělo správnou odpověď. V 8. třídách byla správná odpověď uvedena ve 100%.

64

Otázka č. 6 Napiš název přístroje, kterým se měří množství obsahu cukru v krvi diabetika:

Graf 10: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 6 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. Na tuto otázku pouze 28 žáků 8. tříd odpovědělo správně „glukometr“. V 6. třídách nikdo z žáků správnou odpověď neznal. Nejvíce žáků použilo odpověď „nevím“, a to 68 žáků 6. tříd a 54 žáků 8. tříd. V 6. třídách 25 žáků napasalo odpověď „měření tlaku“, 11 žáků „pumpa pro diabetiky“ a 6 žáků odpovědělo „váha“. V 8. třídách 12 žáků použilo odpověď „měření tlaku“, 10 žáků „pumpa pro diabetiky“ a 6 žáků „váha“.

65

Graf 11: Absoluní četnost odpovědí na otázku č.6 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi napsali. Na tuto otázku 100 žáků 6. tříd odpovědělo správně, tedy „glukometr“ nebo „glukoměr“ a 10 žáků odpovědělo „pero“, to značí nepozornost žáků při prezentaci. V 8 třídách odpovědělo správně „glukometr“ nebo „glukoměr“ všech 110 žáků. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 0% žáků 6. tříd. 100% žáků tedy napsalo svoji odpověď na otázku nesprávně. V 8. třídách odpovědělo před prezentací 25,5% žáků správně a 74,5% nesprávně. Po prezentaci v 6. třídách napsalo správnou odpověď 80,9% žáků a nesprávnou 19,1% žáků. V 8. třídách byla správná odpověď v 96,4% případů a nesprávná v 3,6%.

66

Otázka č.7 Zakroužkuj správnou odpověď: Z jaké krve diabetik zjišťuje hladinu cukru v krvi (v každodenním životě):

Graf 12: Absolutní četnost odpovědí na otázku č.7 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správnou odpověď na otázku „vlásečnicová“ 86 žáků. Zbylých 24 žáků zvolilo odpověď nesprávnou. Z toho 18 žáků odpověď „žilní“, 4 odpověď „tepenná“ a 2 žáci odpověděli „nevím“. V 8. třídách byla správná odpověď „vlásečnicová“ zvolena v 98 případech. 12 žáků odpovědělo nesprávně, a to 10 žáků odpovědělo „žilní“ a 2 žáci „tepenná“. Odpověď „nevím“ nebyla v 8. třídách zvolena ani jedním žákem.

67

Graf 13: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 7 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách byla správná odpověď „vlásečnicová“ zvolena u 106 žáků, pouze 4 žáci zvolili odpověď nesprávnou, a to %žilní“. V 8. třídách byla správná odpověď „ vlásečnicová“ označena ještě ve více případech, a to u 108 žáků. Ve dvou případech byla označena odpověď nesprávná „žilní“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 78,2% žáků 6. tříd a 89,1% žáků 8. tříd. Nesprávnou odpověď zvolilo 21,8% žáků 6. třídy a 10,9% žáků 8. třídy. Po prezentaci správnou odpověď volilo 96,4% žáků 6. tříd a 98,2 žáků 8. tříd. 3,6% žáků 6. tříd volilo nesprávnou odpověď. V 8. třídách byla nesprávná odpověď zvolena v 1,8% případů.

68

Otázka č. 8 Správně k sobě přiřaď následující pojmy:

Graf 14: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 8 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách k sobě přiřadilo správně všechny tři pojmy 65 žáků. 15 žáků k sobě správně přiřadili dva pojmy, dalších 15 žáků k sobě správně přiřadilo pouze jeden pojem a 15 žáků ani jeden pojem nepřiřadilo správně. V 8. třídách byly správně přiřazeny všechny tři pojmy v 80 případech. Dalších 20 žáků k sobě přiřadili správně dva pojmy. 5 žáků správně přiřadilo jeden pojem a 5 žáků ani jeden pojem nepřiřadilo správně.

69

Graf 15: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 8 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách přiřadilo všechny tři pojmy správně 108 žáků. Pouze dva žáci přiřadili dva pojmy správně. V 8. třídách všech 110 žáků přiřadilo všechny tři pojmy správně. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací přiřadilo všechny tři pojmy správně 59,1% žáků 6. tříd. 40,9% žáků přiřadilo správně méně než tři pojmy. V 8. třídách správné přiřazení všech třech pojmů bylo v 72,7% případů. 27,3% žáků nepřiřadilo správně všechny tři pojmy. Po prezentaci byla v 6. třídách správnost přiřazení všech třech pojmů u 98,2% žáků. V 1,8% případů nebyly správně přiřazeny všechny tři ojmy. V 8. třídách byla úspěšnost přiřazování 100%.

70

Otázka č. 9 Zakroužkuj správné možnosti. Jaké mohou být příčiny velkého poklesu hladiny cukru v krvi:

Graf 16: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 9 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. Na tuto otázku pouze 10 žáků 6. tříd zvolilo všechny tři správné odpovědi, 35 žáků zvolilo jednu správnou odpověď a 65 žáků nezvolilo ani jednu možnost opovědi na otázku správně. V 8. třídách byly všechny tři správné odpovědi zvoleny 15 žáky. 25 žáků vybralo dvě správné odpovědi, 30 žáků zvolilo pouze jednu správnou odpověď a 40 žáků nezvolilo ani jednu odpověď správně.

71

Graf 17: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 9 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách byly všechny tři možnosti správně označeny v 101 případech, 7 žáků označilo za správné dvě možnosti a 2 žáci označili pouze jednu správnou odpověď. V 8. třídách 104 žáků označilo všechny tři správné odpovědi na otázku, 2 žáci označili za správné dvě možnosti a 4 žáci označili pouze jednu odpověď jako správnou. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací označilo všechny tři pojmy správně 9,1% žáků 6. tříd. Zbylých 90,9% označilo za správné dvě a méně odpovědí. V 8. třídách všechny správné odpovědi označilo 13,6% žáků a 86,4% žáků neoznačilo tři odpovědi jako správné. Po prezentaci označilo všechny tři správné odpovědi 91,8% žáků 6. tříd a 94,5% žáků 8. tříd. Méně správných odpovědí označilo 8,2% žáků 6. tříd a 5,5% 8. tříd.

72

Otázka č. 10 Vyber z následujících možností ty, které patří mezi příznaky nízké hladiny cukru v krvi diabetika:

Graf 18: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 10 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách byly všechny správné možnosti označeny v 10 případech, 16 žáků zvolilo tři správné možnosti, 31 žáků dvě správné možnosti, 45 žáků jednu správnou možnost a 8 žáků nezvolilo ani jednu možnost správně. V 8. třídách byly všechny čtyři správné odpovědi označeny 13 žáky, 27 žáků zvolilo tři správné odpovědi, 32 žáků zvolilo dvě správné odpovědi a 38 žáků zvolilo jednu správnou odpověď.

73

Graf 19: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 10 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo všechny čtyři správné odpovědi 59 žáků, 12 žáků zvolilo 3 správné odpovědi, 10 žáků dvě správné odpovědi, 27 žáků jednu správnou odpověď a 2 žáci nezvolili ani jednu možnost správně. V 8. třídách byly všechny správné odpovědi zvoleny v 74 případech, 14 žáků zvolilo tři správné odpovědi, 12 žáků zvolilo dvě správné odpovědi a 10 žáků jednu správnou odpověď. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací označilo všechny pojmy správně 9,1% žáků 6. tříd, 90,9% označilo za správné tři a méně odpovědí. V 8. třídách všechny správné odpovědi označilo 11,8% žáků a 88,2% žáků označilo méně odpovědí jako správné. Po prezentaci označilo všechny správné odpovědi 53,6% žáků 6. tříd a 67,3% žáků 8. tříd. Méně správných odpovědí označilo 46,4% žáků 6. tříd a 32,7% 8. tříd.

74

Otázka č. 11 Z následujících potravin vyber tu, která má nejrychlejší účinek při snaze zvýšit obsah cukru v krvi diabetika.

Graf 20: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 11 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správnou odpověď „glukagen“ 22 žáků. Ostatní žáci zvolili některou z nesprávných odpovědí. Odpověď „cukr“ zvolilo 47 žáků, odpověď „coca-cola“ zvolilo 23 žáků, odpověď „rohlík“ zvolilo 14 žáků a odpověď „sušenka“ zvolili 4 žáci. V 8. třídách byla správná odpověď „glukagen“ označena ve 21 případech. 53 žáků označilo odpověď „cukr“, 27 žáků označilo odpověď „coca-cola“, 6 žáků označilo odpověď „rohlík“ a 3 žáci označili odpověď „ sušenka“. Tyto odpovědi však nepatřili mez správné.

75

Graf 21: Absoltní četnost odpovědí na otázku č. 11 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správnou odpověď „glukagen“ 97 žáků. Ostatní žáci zvolili některou z nesprávných odpovědí. Odpověď „cukr“ zvolilo 7 žáků, odpověď „coca-cola“ zvolili 2 žáci a odpověď „rohlík“ zvolili 3 žáci. V 8. třídách byla správná odpověď „glukagen“ označena ve 106 případech. 7 žáků označilo odpověď „cukr“ a 2 žáci označili odpověď „coca-cola“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 20% žáků 6. tříd. Nesprávnou odpověď zvolilo 80% žáků. V 8. třídách byla správná odpověď označena v 19,1% případů a nesprávná v 80,9% případů. Po prezentaci byla v 6. třídách zvolena správná odpověď 88,2% žáků a nesprávná u 11,8% žáků. V 8. třídách byla správná odpověď u 94,5% žáků a nesprávná u 5,5% žáků.

76

Otázka č. 12 Z následujících řetězců potravin vyber ten, který je nejméně vhodný pro diabetiky:

Graf 22: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 12 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správný řetěz odpovědí 56 žáků. Nesprávný řetěz zvolilo zbylých 54 žáků, z toho 28 žáků „ kořeněná jídla,…“, 22 žáků „hermelín,…“ a 4 žáci „pomazánkové máslo,…“. V 8. třídách byl správný řetěz odpovědí zvolen u 63 žáků. Nesprávný byl zvolen 47 žáky, a to 26 žáky „ koženěná jídla,…“, 19 žáky „hermelín,…“ a 2 žáky „pomazánkové máslo,…“

77

Graf 23: Absoltní četnost odpovědí na otázku č. 12 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správný řetěz odpovědí 99 žáků. Nesprávný řetěz zvolilo zbylých 11 žáků, z toho 4 žáci „ kořeněná jídla,…“, 4 žáci „hermelín,…“ a 3 žáci „pomazánkové máslo,…“. V 8. třídách byl správný řetěz odpovědí zvolen u 106 žáků. Nesprávný byl zvolen 4 žáky, a to 2 žáky

„

koženěná

jídla,…“,

1

žákem

„hermelín,…“

a

1

žákem

„pomazánkové máslo,…“ Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 53,9% žáků 6. tříd a nesprávná odpověď byla zvolena u 46,1% žáků. V 8. třídách správně odpovědělo 57,3% žáků a nesprávně 42,7% žáků. Po prezentaci bylo správných odpovědí v 6. třídách 90% a nesprávně zvolených 10%. V 8 třídách odpovědělo správně 94,6% žáků a nesprávno odpověď zvolilo 5,4% žáků.

78

Otázka č. 13 Z

následujících aktivit

vyber

aktivity nevhodné

pro

diabetika:

Graf 24: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 13 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. Správnou odpověď „týdenní hladovka“ zvolilo v 6. třídách 45 žáků. Zbylých 65 žáků označilo odpověď nesprávnou, a to 35 žáků odpověď „soutěž v tanci“, 18 žáků odpověď „hokejový zápas“ a 12 žáků odpověď „dostihové závody“. V 8. třídách byla správná odpověď „týdenní hladovka“ označena 52 žáky. Zbylých 58 žáků zvolilo nesprávnou odpověď. 28 žáků zvolilo odpověď „soutěž v tanci“, 16 žáků zvolilo odpověď „dostihové závody“ a 14 žáků zvolilo odpověď „hokejový zápas“.

79

Graf 25: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 13 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. Správnou odpověď „týdenní hladovka“ zvolilo v 6. třídách 106 žáků. Zbylí 4 žáci označili odpověď nesprávnou, a to 1 žák odpověď „soutěž v tanci“, 1 žák odpověď „hokejový zápas“ a 2 žáci odpověď „dostihové závody“. V 8. třídách byla správná odpověď „týdenní hladovka“ označena 108 žáky. Zbylí 2 žáci zvolili nesprávnou odpověď. 1 žák zvolil odpověď „soutěž v tanci“ a 1 žák zvolil odpověď „hokejový zápas“. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 40,9% žáků 6. tříd. Nesprávnou odpověď zvolilo 59,1% žáků. V 8. třídách byla správná odpověď zvolena 47,3% žáky. Nesprávnou odpověď označilo 52,7% žáků. Po prezentaci byla v 6. třídách správná odpověď zvolena u 96,4% žáků a nesprávná u 3,6% žáků. V 8. třídách volilo správně 98,2% žáků a nesprávně 1,8% žáků.

80

Otázka č. 14 Zakroužkuj správnou odpoveď: Může diabetem onemocnět každý člověk?

Graf 26: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 14 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách odpovělo správně, tedy „ano“ 46 žáků. Nesprávnou odpověď „ne“ označilo 64 žáků. Z toho vyplývá, že žáci se domnívají, že diabetes je onemocnění dědičné, nebo způsobené jinými vlivy, ale nemůže podle nich potkat každého z nás. V 8. třídách byla správná odpověď „ano“ zvolena 51 žáky. Nesprávnou odpověď na tuto otázku zvolilo 59 žáků. Z toho vyplývá, že žáci se domnívají, že diabetes je onemocnění dědičné, nebo způsobené jinými vlivy, ale nemůže podle nich potkat každého z nás.

81

Graf 27: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 14 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. Po prezentaci zvolilo správnou odpověď „ano“ 108 žáků 6. tříd. Nesprávnou odpověď „ne“ označili pouze 2 žáci. Z toho vyplývá, že žáci pochopili, že diabetem může onemocnět každý člověk bez ohledu na jeho chování a životní styl. V 8. třídách zvolilo správnou odpověď „ano“ 110 žáků. Žádný z žáků neoznačil nesprávnou odpověď. Z toho vyplývá, že žáci pochopili, že diabetem může onemocnět každý člověk bez ohledu na jeho chování a životní styl. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 41,8% žáků 6. tříd. Nesprávnou odpověď zvolilo 58,2% žáků. V 8. třídách označilo správnou odpověď 46,4% žáků a nesprávnou 53,6% žáků. Po prezentaci zvolilo správnou odpověď 98,2% žáků 6. tříd a nesprávnou 1,8% žáků. V 8. třídách byla 100% úspěšnost.

82

Otázka č. 15 Zakroužkuj

správnou

odpoveď:

Patří

diabetes

mezi

nakažlivé nemoci?

Graf 28: Aboslutní četnost odpovědí na otázku č. 15 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách zvolilo správnou odpověď „ne“ 99 žáků. Nesprávnou odpověď „ne“ zvolilo 11 žáků. Z toho vyplývá, že většina žáků ví, že diabetes není nakažlivé onemocnění, ale někteří se domnívají, že by se mohli od svého spolužáka nakazit. V 8. třídách zvolilo správnou odpověď „ne“ 101 žáků a nesprávnou odpověď „ano“ označilo 9 žáků. Z toho vyplývá, že většina žáků ví, že diabetes není nakažlivé onemocnění, ale někteří se domnívají, že by se mohli od svého spolužáka nakazit.

83

Graf 29: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 15 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. Po prezentaci zvolilo správnou odpověď „ne“ 109 žáků 6. tříd a pouze jeden žák zvolil nesprávnou odpověď „ano“. Z toho vyplývá, že většina žáků pochopila, že diabetem se od svého spolužáka žádným způsobem nemůže nakazit. V 8. třídách správně odpovědělo všech 110 žáků. Z toho vyplývá, že všichni žáci pochopili, že diabetem se od svého spolužáka žádným způsobem nemůžou nakazit. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 90% žáků 6. tříd. Nesprávnou odpověď zvolilo 10% žáků. V 8. třídách označilo správnou odpověď na otázku 91,8% žáků a nesprávná odpověď byla označena 8,2% žáků. Po prezentaci označilo správnou odpověď 99,1% žáků 6:tříd, pouze 0,9% žáků zvolilo nesprávnou odpověď. V 8. třídách zvolilo správnou odpověď 100% žáků.

84

Otázka č. 16: Napiš správné telefonní číslo na rychlou záchrannou pomoc.

Graf 30: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 16 před prezentací

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách napsalo správné telefonní číslo na rychlou záchranou pomoc 99 žáků. 5 žáků napsalo jiné telefonní číslo a 6 žáků na otázku neodpovědělo. V 8. třídách správné telefonní číslo na rychlo záchranou pomoc vědělo 103 žáků. 5 žáků napsalo jiné telefonní číslo a 2 žáci na otázku neodpověděli.

85

Graf 31: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 16 po prezentaci

Na vodorovné ose jsou uvedeny odpovědi na otázku a na svislé ose je uveden počet žáků, kteří jednotlivé odpovědi zvolili. V 6. třídách napsalo správné telefonní číslo na rychlou záchranou pomoc všech 110 žáků. Nikdo nenapsal nesprávnou odpověď. V 8. třídách správné telefonní číslo na rychlo záchranou pomoc vědělo všech 110 žáků. Nikdo nenapsal na tuto otázku nesprávnou odpověď. Na tuto otázku odpovídalo 110 žáků 6. tříd a 110 žáků 8. tříd. Z těchto dvou grafů vyplývá, že před prezentací napsalo správnou odpověď na otázku 90% žáků 6. tříd. 10% žáků napsalo nesprávnou odpověď nebo na otázku neodpovědělo. V 8. třídách napsalo správnou odpověď 93,6% žáků. Zbylých 6,4% žáků napsalo nesprávnou odpověď nebo na otázku neodpovědělo. Po prezentaci napsalo správnou odpověď na otázku všech 100% žáků 6. i 8. tříd.

86

4.5 Kvalitativní výzkum

Kvalitativní výzkum je „nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem tu je odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím.“ (Disman, 2007) Někdy bývá chápán jako pouhý doplněk tradičních kvantitativních výzkumných strategií, jindy jako jejich protipól.(Hendl, 2005) Kvalitativní výzkum je proces hledání porozumění založený na různých metodologických tradicích zkoumání daného sociálního nebo lidského problému. Výzkumník vytváří komplexní, holistický obraz, analyzuje různé typy textů, informuje o názorech účastníků výzkumu a provádí zkoumání v přirozených podmínkách.(Creswell, 1998) Hendl (2005) ve své publikaci věnované kvalitativnímu výzkumu výše uvedené definice

rozvádí

prostřednictvím

základních

charakteristik

kvalitativního výzkumu: 

Základem kvalitativního výzkumu je delší a intenzivní kontakt se zkoumaným objektem či zkoumanou situací. Situace obvykle reflektují každodennost, tzn. normální, obvyklé situace, ve kterých se nachází jedinci, skupiny, společnosti nebo organizace.



Výzkumníkovým záměrem je získat integrovaný pohled na předmět výzkumu, na jeho kontextovou logiku a na explicitní a implicitní pravidla platící v dané oblasti.



Standardizované metody získávání dat jsou méně časté. Typy dat v tomto typu výzkumu zahrnují téměř vše, co nám může přiblížit všední život zkoumaných lidí (např. přepisy terénních poznámek a rozhovorů, deníky, audio- a videozáznamy, úřední dokumenty).

87



Výzkumník se snaží o izolování určitých dat, obvykle je však ponechávají co nejdéle v kontextu ostatních dat.



Hlavním úkolem je objasnit, jak určití lidé v určité situaci dochází k pochopení toho, co děje kolem nich, proč jednají určitým způsobem a jak organizují své každodenní jednání.



Obraz celé situace není výzkumníkovi dopředu znám, vytváří si jej až v průběhu výzkumu. Snahou je nevynechat při popisu nic, co by mohlo pomoci vyjasnit danou situaci. Získaná data se induktivně analyzují a interpretují.

(Hendl, 2005)

4.5.1 Metodika práce

Jelikož jsem zvolila kvalitativní výzkumnou strategii, nabízely se následující techniky sběru dat, které Hendl (2005) považuje v tomto typu výzkumu za nejběžnější: 

dotazování



pozorování



analýza dokumentů Vzhledem k povaze mého výzkumu, jsem zvolila techniku

dotazování, konkrétně polostandardizovaný rozhovor. Při rozhovoru jsou informace získávány v přímé interakci s respondentem. (Disman, 2007)

88

Existují dvě krajní formy dotazování. První je standardizované dotazování, jehož podstatou jsou různé dotazníky s pevně danou strukturou

otázek,

nejčastěji

uzavřených.

Druhý

protipól

tvoří

nestandardizované dotazování, což je ve své podstatě volný rozhovor, jehož struktura není předem dána. Polostandardizovaný rozhovor je pak kombinací standardizovaného a nestandardizovaného rozhovoru. Jeho hlavními znaky jsou: definovaný účel, určitá osnova a velká pružnost procesu získávání informací. Seznam otázek, nebo témat k rozhovoru, tvoří tzv. návod, jenž zajišťuje, že se během rozhovoru skutečně dostane na všechna podstatná témata. Pořadí otázek i jejich formulace jsou zcela v kompetenci tazatele, který tak může i uplatnit své zkušenosti. (Hendl, 2005)

4.5.1.1 Charakteristika výzkumného šetření Tohoto výzkumného šetření se zúčastnili tři žáci základních škol, kteří trpí diabetem mellitem I. typu. Jsou to žáci tříd, ve kterých byl realizován projekt, představený v této diplomové práci. Dva žáci jsou z 8. ročníků a jeden žák je z 6. ročníku. Další diabetik, který se ve třídě, kde byl projekt realizován nacházel, nebyl ochotný rozhovor poskytnout. Volba slabě strukturované výzkumné strategie poskytla větší možnosti přizpůsobovat průběh výzkumu konkrétním žákům, tedy možnost pružněji reagovat a případně upravovat scénář v závislosti na individuálních vlastnostech žáka a jeho ochotě zodpovídat otázky. Otázky byly formulované na základě předchozího projektu a cílů této diplomové práce. Úkolem otázek bylo zjistit, jak se diabetičtí žáci cítili mezi svými spolužáky před projektem, a jestli došlo po projektu k nějakým změnám. Vzhledem k velmi nízkému počtu respondentů nelze výsledky výzkumu považovat za statisticky reprezentativní a tudíž ani za zobecnitelný obraz zkoumaného problému.

89

Všem osobám, se kterými jsem vedla rozhovor, byla zaručena anonymita. V textu proto nefigurují jejich jména, ani jiná data, podle kterých by mohly být osoby identifikovány. Pro odlišení jednotlivých respondentů jsem zvolila velká písmena latinské abecedy (A, B, C). Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon a poté přepsány do písemné podoby. Při přepisu rozhovoru byly vynechány výpovědi, jež byly svým obsahem pro výzkum nepodstatné. Délka všech rozhovorů se pohybovala zhruba kolem 30 minut.

4.5.2 Otázky pro rozhovor 1. Od kolika let trpíš diabetem? 2. Jakým způsobem probíhá tvá léčba diabetu? 3. Věděli spolužáci před projektem o tvé nemoci? Pokud ano, kdy a jak jsi jim o své nemoci řekl? 4. Jak se spolužáci chovali, když se o tvé nemoci dozvěděli? 5. Měl si někdy se spolužáky nějaký problém v souvislosti s tvou nemocí? 6. Cítil si někdy díky své nemoci nějaké omezení oproti spolužákům? 7. Věděli tvoji spolužáci před prezentací všechny důležité informace o tvé nemoci? 8. Věděli by tvoji spolužáci ještě před projektem jak ti pomoci v případě komplikací při diabetu? 9. Zaznamenal jsi po projektu nějaké změny v chování a přístupu spolužáků k tvé osobě? 10. Využili tvoji spolužáci po projektu informace o diabetu, které se dozvěděli? 11. Dostal si se v období po projektu do situace, ve které bys od svých spolužáků potřeboval pomoci? Pokud ano jak si s tím spolužáci poradili? 12. Jsi rád, že se tento projekt ve tvé třídě uskutečnil? 13. Je ještě něco k čemu by ses chtěl ohledně projektu vyjádřit? Připomínky, nápady, atd.

90

4.6 Interpretace výsledků kvalitativního výzkumu

Otázka č. 1 Od kolika let trpíš diabetem? Dva z respondentů uvedli, že diabetem onemocněli dříve, než nastoupili do školy. Konkrétně respondent A trpí diabetem od 3 let a respondent B od 7 let. Respondent B kvůli své nemoci odložil začátek školní docházky. Respondent C trpí diabetem od 9 let. Onemocnění se projevilo v létě během prázdnin, takže ani začátek jeho nemoci nezasáhl do školní docházky. Otázka č. 2 Jakým způsobem probíhá tvá léčba diabetu? Všichni respondenti se léčí pomocí inzulínu. Respondenti A a C si od počátku své nemoci aplikují inzulín pomocí inzulínových per. Respondent B si první 3 roky onemocnění, tedy do 10 let, aplikoval inzulín také inzulínovými pery a od 10 let používá inzulínovou pumpu. Otázka č. 3 Věděli spolužáci před projektem o tvé nemoci? Pokud ano, kdy a jak jsi jim o své nemoci řekl? Respondent A uvedl, že spolužáci o jeho nemoci věděli hned od první třídy. Konkrétně řekl: „ Paní učitelka hned během prvních dní ve škole řekla dětem, že jsem nemocný, ale že se ke mně mají chovat normálně.“ Respondent B uvedl, že spolužáci o jeho nemoci nevěděli. Věděl o ní pouze jeho nejlepší kamarád. Respondent C přiznal spolužákům svou nemoc při příchodu na druhý stupeň ZŠ. Uvedl: „Šli jsme se spolužáky oslavit začátek školního roku do cukrárny na pohár. Ptali se mě, proč si

91

nedám taky. Na nic jsem se už nechtěl vymlouvat a přiznal jim pravdu.“ Otázka č. 4 Jak se spolužáci chovali, když se o tvé nemoci dozvěděli? Respondent A uvedl: „ Je to strašně dávno a já si to už vůbec nepamatuju.“ U respondenta B se spolužáci o jeho nemoci dozvěděli až díky projektu, uvedeném v této diplomové práci. Uvedl, že měli spoustu dalších otázek, ale chovali se k němu stejně jako dřív. „Akorát nechápali, proč jsem jim to neřekl dřív.“ Respondent C uvedl, že se o něj spolužáci začali bát, a proto ho začali vyřazovat z některých společných činností. Domnívali se, že díky své nemoci spoustu věcí ani dělat nesmí. Otázka č. 5 Měl si někdy se spolužáky nějaký problém v souvislosti s tvou nemocí? Respondenti A a B uvedli, že si žádný problém nevybavují. Respondent C uvedl, že o problém jako takový se nejednalo, jen „Nějakou dobu jim trvalo, než pochopili, že nejsem invalidní.“ Otázka č. 6 Cítil si někdy díky své nemoci nějaké omezení oproti spolužákům? Respondent A uvedl, že cítil a pořád cítí velké omezení. Není to ale podle něho vina spolužáků, ale jeho rodičů. Ti se o něho velice bojí, a proto mu nedovolují to, co ostatní rodiče spolužákům dovolí. Respondent B uvedl, že může dělat vše co jeho spolužáci. „Musím se při všem více hlídat a pravidelně jíst.“ Respondent C říká, že do jisté míry omezení pociťuje. Nemůže jíst kdykoliv a cokoliv chce. Prohlásil: „Oni jsou prakticky nezávislí a já jsem až do konce života omezený.“

92

Otázka č. 7 Věděli tvoji spolužáci před prezentací všechny důležité informace o tvé nemoci? Respondent A uvedl, že spolužáci nějaké základní informace o jeho nemoci měli, ale žádné velké podrobnosti nevěděli. Řekl: „Všechno co je u cukrovky důležité se dozvěděli až při prezentaci a hraní scének.“ U respondenta B spolužáci o jeho nemoci před prezentací nevěděli, a proto žádné informace o této nemoci neměli. „ Věděli jenom to, že cukrovka existuje, díky biologii.“ Respondent C uvedl: „ Věděli, že nesmím jíst sladké a, že se píchám jehlami, abych přežil.“ Otázka č. 8 Věděli by tvoji spolužáci ještě před projektem jak ti pomoci v případě komplikací při diabetu? Ani jeden s respondentů se nedomnívá, že by mu spolužáci v době před prezentací byli schopni při hypoglykemii nebo hyperglykemii pomoci. Všichni uvedli, že by spolužáci v takovéto situaci došli pro vyučujícího nebo jiného dospělého člověka, případně zavolali rychlou záchrannou pomoc. Otázka č. 9 Zaznamenal jsi po projektu nějaké změny v chování a přístupu spolužáků k tvé osobě? Respondent A uvedl, že po projektu spolužáci chtěli vědět spoustu dalších informací, měli další otázky k jeho nemoci a projevili zájem o názorné předvedení měření glykemie a aplikaci inzulínu. Respondent B uvedl, že žádný zvláštní zájem nebo odlišné chování ze strany spolužáků nezaznamenal. Jenom jeho nejbližší kamarádi projevili větší zájem o jeho nemoc. Respondent C řekl, že mu projekt velice pomohl, konkrétně: „Jsem teď ve škole klidnější a den po projektu mi dokonce spolužáci přinesli DIA čokoládu a do třídní poličky dali pytlíky s cukrem.“

93

Otázka č. 10 Využili tvoji spolužáci po projektu informace o diabetu, které se dozvěděli? Respondent A uvedl, že spolužáci na něho začali brát větší ohled. „ Na konci roku na oslavu koupili kromě zákusků i chlebíčky a coca colu light. „ Takovýchto situací, ve kterých si spolužáci uvědomili, že respondent nemůže

jíst

to

samé,

co

oni

bylo

uvedeno

během

rozhovoru

s respondentem A několik. Respondent B řekl: „ Určitě ano“, nebyl ale schopný si vzpomenout a uvést žádný konkrétní případ. Respondent C uvedl, že spolužáci ještě neměli možnost v praxi vyzkoušet všechny informace, které se během projektu dozvěděli, ale vědí, co můžu a nesmím jíst a na situace, kdyby se mi udělalo špatně jsou připraveni. „Pokaždé když někam jdeme mě kontrolují

jestli sebou mám něco

sladkého a pořád se mě ptají, jestli je mi dobře.“ Otázka č. 11 Dostal si se v období po projektu do situace, ve které bys od svých spolužáků potřeboval pomoci? Pokud ano jak si s tím spolužáci poradili? Respondenti A a C uvedli, že pomoc od spolužáků zatím nepotřebovali. Se všemi případnými komplikacemi si vždycky poradili sami. Respondent B uvedl, že o hodině tělesné výchovy dostal hypoglykemii. Řekl: „Spolužáci mi přinesli ze třídy glukometr a dali mi napít sladkého džusu.“ Otázka č. 12 Jsi rád, že se tento projekt ve tvé třídě uskutečnil? Respondent A uvedl, že mu tento projekt pomohl při komunikaci se spolužáky o jeho nemoci. „ Můžu třeba říct, že mám hypoglykemii, a všichni už ví, o čem mluvím. Dříve jsem takovéhle věci vůbec neříkal nahlas.“ Respondenti B a C shodně uvedli, že jsou moc rádi, že projekt

94

proběhl. Oba respondenti byli udiveni, že při poměrně častém výskytu diabetiků na školách se o této nemoci víc nemluví. Otázka č. 13 Je ještě něco k čemu by ses chtěl ohledně projektu vyjádřit? Připomínky, nápady, atd. Respondent A uvedl, že k projektu žádné připomínky nemá a, že by byl moc rád kdyby takovýhle projekt proběhl i na střední škole kam půjde. „Mám strach, že mezi novými spolužáky to bude jiné, a byl bych rád, kdybych jim spoustu věcí nemusel vysvětlovat sám.“ Respondent B uvedl, že takovýchto projektů by mělo být na školách víc. „Moje setra má epilepsii a určitě by byla moc ráda, kdyby někdo něco takového udělal v její třídě.“ Respondent C uvedl, že všechny důležité informace byli během projektu řečeny. Byl potěše, že součástí projektu byla i zábavná část.

95

5. Diskuze 5.1 Kvantitativní výzkum Hypotéza č.1: Před projektem bude více správných odpovědí u žáků 8. tříd. Tuto hypotetickou otázku jsem si položila, protože mě velice zajímá, zda jsou žáci 8. tříd znalostmi o diabetu na vyšší úrovni než žáci 6. tříd. Domnívala jsem se, že ano z důvodu probraného učiva v 8. ročnících ZŠ. Hypotéza, že před prezentací bude více správných odpovědí u žáků 8. tříd se potvrdila z 93,3%. Otázky, ve kterých žáci 8. tříd označili vícekrát správnou odpověď než žáci 6. tříd jsou, otázka č. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 12, 13, 14, 15 a 16. Pouze u otázky č. 11 se moje hypotéza nepotvrdila. Domnívám se, že moje hypotéza byla potvrzena z několika důvodů. Žáci 8. tříd jsou rozumově vyspělejší než jejich mladší spolužáci, a proto se o své spolužáky více zajímají a jsou k jejich problémům méně lhostejní. Dalším důvodem je více společně stráveného času za 8 let školní docházky, např: lyžařský výcvik, školní výlety, atd. A posledním, avšak neméně důležitým důvodem je, že v 8. třídě už mají žáci probranou kapitolu biologie člověka v rámci přírodopisu. A jsou tedy s touto problematikou seznámeni i během školního vyučování. U otázky č. 11 se hypotéza nepotvrdila. Domnívám se, že to má velice prosté vysvětlení. Od vyučujících žáků 6. tříd jsem zjistila, že v rámci předmětu výchova ke zdraví v uplynulých týdnech probrali kapitolu správná výživa. Řetězy potravin nabízené v této otázce se zdravou výživou úzce souvisí, a proto na tuto otázku znalo správnou odpověď více žáků 6. tříd.

96

Hypotéza č.2 Správnost odpovědí po prezentaci se zlepší o více jak 1/3 Tuto otázku jsem si položila z důvodu zjištění, jestli byl projekt pro žáky prospěšný a zda po jeho absolvování vědí více informací o diabetu a při některé z akutních komplikací diabetu, by dokázali svému spolužákovi pomoci. Při zkoumání odpovědi na tuto otázku jsem nerozlišovala žáky 6. a 8. tříd, ale výpočty jsem prováděla z celkového počtu 220 žáků. Hypotéza, odpovědi po prezentaci se zlepší o 1/3, se potvrdila. Odpovědi se zlepšili o 1/3 a více u 10 otázek z 15. Konkrétně u otázek 2, 3, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14. V 33,3% otázek se hypotéza nepotvrdila. Konkrétně u otázek 4, 5, 7, 15 a 16. Potvrzení hypotézy je podle mého mínění z důvodu aktivního zapojení žáků do projektu. Žáci pracovali se zájmem a daná problematika měla pro ně zvláštní význam. Téma projektu se jich osobně dotýkalo, a proto byla úspěšnost projektu tak velká. U odpovědí u kterých se hypotéza nepotvrdila, není dle mého mínění na vině nepozornost či nezájem žáků. Hlavním důvodem je to, že na tyto otázky velký počet žáků (více jak 2/3) odpověděl správně už před prezentací a nebylo tedy možné, aby se odpovědi zlepšily o 1/3 a více. Hypotéza č. 3 Po prezentaci bude správnost odpovědí více jak 90%. Touto hypotetickou otázkou jsem si chtěla ověřit, zda žáci dávali pozor a zda je projekt opravdu zaujal. Při řešení této otázky jsem vycházela z celkového počtu 220 žáků. Nerozlišovala jsem je na žáky 6. a 8. tříd. Tato hypotéza se mi tedy v 86,7% potvrdila. Konkrétně je to u otázek č. 2, 3, 4, 5, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16. Hypotéza se nepotvrdila ve 13,3% případů. Konkrétně u otázek č. 6 a 10. Potvrzení hypotézy u většiny otázek je dle mého mínění způsobeno tím, že žáci při

97

prezentaci dávali pozor, tato problematika je jim blízká a zajímají se o ni. U otázky č. 6 se hypotéza nepotvrdila z toho důvodu, že žáci zaměnili odpověď „glukometr“ za odpověď „glukoměr“. Příčinou tedy byla nepozornost žáků. U otázky č. 10 měli žáci značit čtyři správné odpovědi, 39,5% žáků však označilo pouze tři a méně správných odpovědí. U této otázky tedy hypotéza také potvrzena nebyla.

5.2 Kvalitativní výzkum Jedním z hlavních cílů mé diplomové práce bylo zjistit, zda tento projekt samotným diabetikům pomohl integrovat se mezi své spolužáky. Tento cíl jsem si pro tvorbu mé diplomové práce určila z důvodu, že v době školní docházky mojí osoby i dalších mých diabetických přátel žádná podobná snaha o integraci ze strany školy ani dalších osob neexistovala. Spolužáci neměli o diabetu ani o komplikacích s ním spojených žádné informace. Chtěla jsem tedy zjistit, zda se v tomto směru pro diabetiky něco změnilo a k této změně také sama přispět. Ve druhé části diplomové práce jsem se tedy zaměřila na kvalitativní výzkum formou rozhovorů s inkriminovanými respondenty, trpícími diabetem mellitem I. typu. Myslím si, že výsledky rozhovorů byly velice přínosné, jak pro mě samotnou, ale mohou být také přínosem pro další generace. Diabetes mellitus je jedna z nejčastějších civilizačních chorob na světě, proto je v první řadě zcela zarážející, že spousta lidí není o této nemoci dostatečně informována. Tato nemoc má velké procentuální zastoupení dětí již v předškolním věku a je proto velice důležité vstup do společnosti těmto dětem co nejvíce usnadnit. Asi nikdo si nedokáže představit, jak se dítě postižené touto nemocí cítí, když mu v jeho mladém věku s jeho omezeným rozhledem a relativní nevědomostí o existenci nemoci, lékaři diagnostikují nemoc. Nejen z tohoto důvodu, bychom měli mít všichni zájem o lepší integraci žáků s touto nemocí do tříd mezi zdravé spolužáky. Během rozhovorů mě překvapilo, že vzhledem k současnému rozvoji v technologii inzulínovým pump, pouze jeden z respondentů vlastní tuto

98

inzulínovou pumpu. Inzulínová pumpa dokáže svou funkcí nejvíce napodobit fungování slinivky u zdravého člověka. Mám dojem, že inzulínová pumpa může mít velice kladný vliv na psychiku školního dítěte, které se nemusí stydět za to, že ve třídě před spolužáky musí z krabičky vytáhnout inzulínové pero a vpravit si jím do těla dávku inzulínu. Nabízí se tedy otázka proč stále větší počet diabetických dětí používá inzulínová pera. Dle mého názoru jsou hlavním důvodem finance. Pořizovací i provozní náklady inzulínových pump jsou mnohem větší než zmíněných per. Proto lékaři přistupují k tomuto řešení až v pozdějším věku pacientů. Velice mě překvapily odpovědi na otázku č. 3: „Věděli spolužáci před projektem o tvé nemoci? Pokud ano, kdy a jak jsi jim o své nemoci řekl“? kdy pouze jeden z respondentů odpověděl, že se spolužáci dozvěděli o jeho nemoci od třídní učitelky, už při jeho nástupu do školy. Podle mého názoru by mělo být povinností školy a učitelského sboru s tímto problémem seznámit všechny osoby, které mají s postižením přicházet každodenně do styku, aby byli popřípadě schopni řešit vzniklý problém. Já kdybych ve své třídě měla diabetického žáka, určitě bych s jeho souhlasem, všechny spolužáky a vyučující informovala, nejen o faktu přítomnosti nemoci u žáka, ale i o vysvětlení všech problémů s tím spojených. Tímto bych se vyhnula problému, který vznikl u respondenta C, jenž uvedl, že když o tom své spolužáky informoval sám během návštěvy cukrárny, že se poté k němu spolužáci chovali odměřeně a trvalo nějaký čas, než pochopili, že ho nemusí vyřazovat ze všech zájmových aktivit a činností. Další co z rozhovorů vyplynulo, že spolužáci diabetiků, před projektem neměli tušení, jak by těmto diabetikům pomohli v případě hypoglykemie. Základy první pomoci se přitom na každé základní škole vyučují a je proto zarážející, že ve třídě s diabetickým dítětem žáci nikdy neslyšeli o tom, co by se mu mohlo stát a jak by mu měli v takovém případě pomoci. Podle všech tří respondentů tento projekt přinesl velké obohacení a přínos. Všichni zaznamenali poměrně velké změny v chování a přístupu svých spolužáků po zrealizování projektu. Objevil se větší zájem o další informace ze strany spolužáků. Diabetici se podle svých odpovědí už necítí tolik omezováni. Jsem velice ráda, že zrealizování tohoto projektu přineslo každému ze spolužáků nové informace, že se

99

o problematiku nemoci zajímali a při realizaci projektu spolupracovali. Byla bych ráda, kdyby se začalo uvažovat nad tím, proč je tolik důležité o problematice této nemoci mluvit otevřeně, bez skrytých významů a tajemností a aby realizace projektu proběhla na každé škole, ať už v rámci prevence, a nebo, přímo ve třídě, kde se nachází touto nemocí postižený jedinec. Každý by měl mít ve škole přece stejná práva a povinnosti, nikdo by neměl být vědomě vyřazován z kolektivu pro něco, co ani není vážným důvodem k jeho vyřazení.

100

6. Závěr Cílem této práce bylo vytvořit projekt určený pro spolužáky dětí s diabetes mellitem I. typu, tento projekt realizovat na základních školách a na závěr, pomocí rozhovorů se samotnými diabetiky zjistit, zda tento projekt samotným diabetikům pomohl integrovat se mezi své spolužáky. Konkrétním cílem bylo žákům podat více informací o diabetu a naučit je základní první pomoc při akutních komplikacích diabetu. V teoretické části jsem nastínila problematiku diabetu mellitu. Příčiny vzniku diabetu, způsoby léčení diabetu, akutní komplikace při diabetu a jak tyto komplikace zvládat. Dále zde popisuji, co je to projektová výuka, jak postupovat při vytváření projektu a jeho zařazení do výuky. Součástí práce je i popsání souvislostí s rámcovým vzdělávacím programem pro základní školy. Při zpracování praktické části jsem ji rozdělila na výzkum kvantitativní a výzkum kvalitativní. Pro kvantitativní výzkum jsem si stanovila 3 hypotézy. 1. Před projektem bude více správných odpovědí u žáků 8. tříd, 2. Správnost odpovědí po prezentaci se zlepší o více jak 30%, 3. Po prezentaci bude správnost odpovědí více jak 90%. Pro potvrzení těchto hypotéz jsem použila vlastní dotazník, který žáci vyplňovali před samotným projektem a poté znovu po projektu. Oba tyto dotazníky jsem vyhodnotila a výsledky zaznamenala do grafické podoby. Všechny 3 mnou stanovené hypotézy se potvrdily. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila formu polostrukturovaných rozhovorů se samotnými diabetiky, kteří se nacházeli ve třídách, kde byl projekt uskutečněn. Cílem tohoto výzkumu bylo zjistit, zda tento projekt samotným diabetikům pomohl integrovat se mezi své spolužáky. Po vyhodnocení těchto rozhovorů byl tento cíl diplomové práce naplněn. Závěrem práce bych chtěla připomenout, že lidé trpící diabetem mellitem žijí stejný život jako ostatní, můžou se však dostat do situací, kdy potřebují pomoci od druhých. Proto je třeba zaměřit se na informovanost lidí, jak v takových situacích diabetikům pomoci.

101

7. Seznam použité literatury ANDĚL, Michal. Život s cukrovkou: Jak dobře žít s cukrovkou. Vyd. 1. Překlad Dorothea Bělovská. Praha: Grada, 1996, 115 s. ISBN 80-7169087-2. BARTOŠ, Vladimír a Terezie PELIKÁNOVÁ. Praktická diabetologie: diagnostické a léčebné postupy. 3. vyd. Praha: MAXDORF-JESSENIUS, 2003, 479 s. ISBN 80-859-1269-4. DUFTY, William. Cukrovka od A do Z: co potřebujete vědět o cukrovce jednoduše a srozumitelně. 1. vyd. Překlad Milan Žáček. Hodkovičky: Pragma, 1997, 212 s. ISBN 80-720-5746-4. DUFTY, William. Cukrové trápení. 1. vyd. Překlad Pavel Kaas. Praha: Pragma, 1998, 318 s. ISBN 80-720-5619-0. DYLEVSKÝ,

Ivan

a

Karin

LANGE.

Somatologie:

[učebnice

pro

zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 2., přeprac. a dopl. Olomouc: Epava, 2000, 480 s. Vnitřní lékařství, sv. 4. ISBN 80-862-97055. EDELSBERGER, Tomáš. Encyklopedie pro diabetiky: co potřebujete vědět o cukrovce jednoduše a srozumitelně. 1. vyd. Překlad Milan Žáček. Praha: Maxdorf, 2009, 319 s. ISBN 978-807-3451-899.

ELIŠKOVÁ, Miloslava a Ondřej NAŇKA. Přehled anatomie: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2006, 309 s. Medica. ISBN 978-802-4612-164.

102

ETZWILER, Donnell D. Příručka pro diabetiky: Jak dobře žít s cukrovkou. 1. čes. vyd. Překlad Dorothea Bělovská. Bratislava: S Aktuell, 1994, 337 s. ISBN 80-854-9172-9. FARKAŠOVÁ, D. a kol. Výzkum v ošetřovatelství. 1. vyd. Martin : Osveta, 2006. ISBN 80-8063-229-4.

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. HÈURTER, Peter a Karin LANGE. Kinder und jugendliche mit diabetes medizinischer und psychologischer ratgeber fèur Eltern: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. 2., aktualisierte Aufl. Heidelberg: Springer, 2005, 353 s. Medica. ISBN 35-402-1863-7. HELLMUT MEHNERT, Eberhard Standl a Z něm. přel. Věra KLEISNEROVÁ. Rukověť pro diabetiky: neocenitelný rádce pro nemocné cukrovkou ve všech životních situacích. 1. vyd. Praha: Erika, 1994. ISBN 978-808-5612-448. CHRÁSTKA, M. Didaktické testy. Vyd. 1. Brno: Paido, 1999, 91 s. ISBN 80-859-3168-0. CHRÁSTKA, M. Národní program rozvoje vzdělávání v České republice: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 2001, 98 s. ISBN 80-211-0372-8. JEŘÁBEK, Jaroslav a Vlastimil ŠVEC. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání: s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením. 1. vyd. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2005, 126, 92 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, sv. č. 100. ISBN 80-870-0002-1.

103

KOHOUT, Pavel a Jaroslava PAVLÍČKOVÁ. Cukrovka: rady od pramene. Pardubice: Filip Trend, 2001, 143 s. Rady od pramene. ISBN 80-8628215-5. KRATOCHVÍLOVÁ, J. Projektová metoda a projekt. Komenský, 2002, č. 2, s. 4-10. ISSN 0323-0449

KRATOCHVÍLOVÁ, Jana. Teorie a praxe projektové výuky: Bílá kniha. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, c2006, 160 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, sv. č. 100. ISBN 80-210-4142-0. LEBL, Jan a Štěpánka PRŮHOVÁ. Abeceda diabetu: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Maxdorf, 2004, 183 s. Medica. ISBN 80-734-5022-4. MAŇÁK, Josef. Stručný nástin metodiky tvořivé práce ve škole. Brno: Paido, 2001. ISSN 80-7315-002-6. MAŇÁK, Josef a Vlastimil ŠVEC. Výukové metody: Bílá kniha. 1. vyd. Brno: Paido, 2003, 219 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, sv. č. 100. ISBN 80-731-5039-5. PELIKÁN,

Jiří

a

Vlastimil

ŠVEC.

Základy

empirického

výzkumu

pedagogických jevů: Bílá kniha. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998, 270 s. Spisy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, sv. č. 100. ISBN 80718-4569-8. PELIKÁNOVÁ, Terezie a Karin LANGE. Diabetologie a vybrané kapitoly z metabolismu: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. 1. vyd. Praha: TRITON, 2003, 119 s. Vnitřní lékařství, sv. 4. ISBN 80-725-4358-X.

104

PERUŠIČOVÁ, Jindra. Diabetes mellitus v kostce: [průvodce pro každodenní praxi]. Praha: Maxdorf, 2012, 151 s. Současná diabetologie. ISBN 978-80-7345-303-9. RAMAIAH, Savitri. Diabetes. 1. vyd. Praha: Alternativa, 2005, 175 s. Škola do kapsy (Alternativa). ISBN 80-859-9395-3. RYBKA, Jaroslav a Z něm. přel. Věra KLEISNEROVÁ. Diabetes mellitus komplikace a přidružená onemocnění: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 317 s. ISBN 978-802-4716-718. RYBKA, Jaroslav a Z něm. přel. Věra KLEISNEROVÁ. Diabetologie pro sestry: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 283 s. ISBN 80-247-1612-7.

SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka: [učebnice pro zdravotnické školy a bakalářské studium]. Vyd. 2. Praha: Grada, 1993, 352 s. Vnitřní lékařství, sv. 4. ISBN 80-856-2379-X. ŠAMÁNKOVÁ, Marie a Ondřej NAŇKA. Základy ošetřovatelství: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2006, 353 s. Medica. ISBN 80-246-1091-4. ŠKRHA, Jan a Z něm. přel. Věra KLEISNEROVÁ. Diabetologie: diagnostické a léčebné postupy. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 417 s. ISBN 978-807-2626-076. ŠMAHELOVÁ, Alena a Karin LANGE. Akutní komplikace diabetu: příručka pro děti, mladé dospělé a jejich rodiče. Vyd. 1. Praha: Triton, 2006, 221 s. Medica. ISBN 80-725-4812-3. ŠVECOVÁ, L. Teorie a praxe zařazení školních projektů ve výuce přírodopisu, biologie a ekologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Karolinum, 2001. 79 s. ISBN 80-246-0227

105

TEREZIE

PELIKÁNOVÁ,

Vladimír

Bartoš

a

Z

něm.

přel.

Věra

KLEISNEROVÁ. Diabetes mellitus: minimum pro praxi. Vyd. 1. Praha: Triton, 1999. ISBN 978-807-2540-204.

106

Seznam internetových zdrojů

[1] Žlázy s vnitřní sekrecí. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2012-09-23]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDl%C3%A1za_s_vnit%C5%99n%C3 %AD_sekrec%C3%AD

[2] Pankreas. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2012-08-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Slinivka_b%C5%99i%C5%A1n%C3%AD

[3] Langerhansovy ostrůvky. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2012-08-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Langerhansovy_ostr%C5%AFvky

[4] Inzulín. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia

Foundation,

2009

[cit.

2012-07-29].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Inzul%C3%ADn

[5] Hyhyperglykémie, diabetická ketoacidóza. In: Diabetická společnost medatron

[online].

červen

2004.

[cit.

2012-09-10].

Dostupné

http://www.medatron.cz/d-info/historie/032.php#hop2

[6] Microsoft Office. Přehled systému Microsoft Office2003. [online]. [cit. 201203-07]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cze/office/2003/>

107

z:

Seznam grafů Graf 1: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 1 Graf 2: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 2 před prezentací Graf 3: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 2 po prezentaci Graf 4: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 3 před prezentací Graf 5: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 3 po prezentaci Graf 6: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 4 před prezentací Graf 7: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 4 po prezentaci Graf 8: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 5 před prezentací Graf 9: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 5 po prezentaci Graf 10: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 6 před prezentací Graf 11: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 6 po prezentaci Graf 12: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 7 před prezentací Graf 13: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 7 po prezentaci Graf 14: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 8 před prezentací Graf 15: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 8 po prezentaci Graf 16: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 9 před prezentací

108

Graf 17: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 9 po prezentaci Graf 18: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 10 před prezentací Graf 19: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 10 po prezentaci Graf 20: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 11 před prezentací Graf 21: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 11 po prezentaci Graf 22: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 12 před prezentací Graf 23: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 12 po prezentaci Graf 24: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 13 před prezentací Graf 25: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 13 po prezentaci Graf 26: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 14 před prezentací Graf 27: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 14 po prezentaci Graf 28: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 15 před prezentací Graf 29: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 15 po prezentaci Graf 30: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 16 před prezentací Graf 31: Absolutní četnost odpovědí na otázku č. 16 po prezentaci

109

Seznam Tabulek Tabulka 1: Počet dětí s diabetem v ČR (podle Lébl, 1996) Tabulka 2: Přepočet glykemických jednotek z mg na 100 ml (mg%) na milimoly na litr (mmol/l). (podle Eberhard, 1994) Tabulka 3: Produkty buněk Langerhansových ostrůvků (podle Bartoš, 1996) Tabulka 4: Hlavní metabolické účinky inzulínu (podle Pelikánová, 1996) Tabulka 5: Významné inzulinové přípravky (podle Průhová, 2004) Tabulka 6: Jaké příznaky cítím při hypoglykemii? Výsledek průzkumu mezi dětmi a dospívajícími. (podle zahraničních zdrojů, Lébl, Průhová, 2004)

110

Seznam obrázků Obrázek 1: Aplikace inzulínu (podle Hunter, Lange, 2005) Obrázek 2: Místa aplikace inzulínu (podle Hunter, Lange, 2005) Obrázek 3: Potraviny pro řešení hypoglykemie (podle Hunter, Lange, 2005) Obrázek 4: Zvracení (podle Lébl, Průhová, 2004)

111

Seznam příloh Příloha A: Dotazník pro spolužáky diabetického dítěte na ZŠ Příloha B: Prezentace o diabetu

112

Příloha A

Dotazník Pro spolužáky diabetického dítěte na ZŠ 1. Napiš, jakou školu navštěvuješ a do které třídy chodíš. škola: třída: 2. Jaký je lidový (mezi lidmi nejčastěji používaný) název pro diabetes? …………………………………………………..

3. Správně zakroužkuj, který orgán v těle je při diabetu postižen? a) b) c) d)

Brzlík Slinivka břišní Dvanáctník Játra

4. Zakroužkuj, jak se nazývá lék, používaný při léčbě diabetu? a) b) c) d)

Glukagen Cukerín Inzulín Inulin

5. Napiš, jakým způsobem dostane diabetik (tvůj spolužák) lék na diabetes do svého těla: ……………………………………………………………………………………..

113

6. Napiš název přístroje, kterým se měří množství obsahu cukru v krvi diabetika: ………………………………………………….

7. Zakroužkuj správnou odpověď. Z jaké krve diabetik zjišťuje hladinu cukru v krvi (v každodenním životě): a) Tepenná b) Vlásečnicová c) Žilní

8. Správně k sobě přiřaď následující pojmy: hypoglykemie

vysoký obsah cukru v krvi

normoglykemie

nízký obsah cukru v krvi

hyperglykemie

přiměřený obsah cukru v krvi

9. Zakroužkuj správné možnosti. Jaké mohou být příčinny velkého poklesu hladiny cukru v krvi: a) b) c) d) e) f)

mnoho jídla malé množství léku na diabetes málo pohybu velké množství léku na diabetes málo jídla mnoho pohybu

10. Vyber z následujících možností ty, které patří mezi příznaky nízké hladiny cukru v krvi diabetika: a) b) c) d) e) f) g)

třes velká žízeň ztráta vědomí rozostřené vidění otoky rukou a nohou rychlý tlukot srdce krvácení z nosu

114

11. Z následujících potravin vyber tu, která má nejrychlejší účinek při snaze zvýšit obsah cukru v krvi diabetika coca-cola glukagen cukr rohlík sušenka

12. Z následujících řetězců potravin vyber ten, který je nejméně vhodný pro diabetiky: a) b) c) d)

chipsy, coca-cola, čokoláda, bonbony hermelín, steak, banán, rajské jablko kořeněná jídla, perlivá voda, vánoční cukroví, ovoce pomazánkové máslo, grilovaná zelenina, ovocné džusy, kečup

13. Z následujících možností vyber aktivity nevhodné pro diabetika. a) b) c) d)

týdenní hladovka soutěž v tanci hokejový zápas dostihové závody

14. Zakroužkuj správnou odpověď. Může diabetem onemocnět každý člověk? ano – ne 15. Zakroužkuj správnou odpověď. Patří diabetes mezi nakažlivé ;nemoci? ano – ne 16. Napiš správné telefonní číslo na rychlou záchrannou pomoc. ……………………………….

115

Příloha B

116

117

118

119

120

121

122

123

124

125

126