UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství

Název práce Metodika tenisového tréninku mládeže

Bakalářská práce

Autor:

Pavel Valenta

Obor:

Vychovatelství

Typ studia:

Kombinované studium

Vedoucí práce:

PaedDr. Ivana Jiroušková

2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Metodika tenisového tréninku mládeže“vypracoval samostatně a použil jsem jen uvedených pramenů a literatury.

V Praze ………………

……………………….. Pavel Valenta

Poděkování Rád bych chtěl poděkovat Mgr. Denise Linhartové, která mi pomohla se vznikem videopořadu. Zvláštní poděkování patří paní PaedDr. Ivaně Jirouškové za konzultace a vstřícný přístup při řešení technických detailů a poskytnutí odborných rad.

Název práce: Metodika tenisového tréninku mládeže

Abstrakt Předkládaná bakalářská práce je věnována analýze současného stavu využití videotechniky v tenisovém tréninku. Cílem této práce bylo zjistit, do jaké míry se využívá při tenisovém tréninku videotechnika a jak tato technická pomůcka může pomoci trenérům při jejich práci. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. Na teoretickou a praktickou, v teoretické části je zamyšlení nad informačními technologiemi a jejich využitím. Dále pak následuje samotný průzkum, zaměřený především na prověření využití dané problematiky v praxi, a jeho výsledky. Praktickou část jsem věnoval natočení a zpracování videopořadu, prověření současného stavu zpracování zadané problematiky a použití zpracovaného videopořadu v praxi. Klíčová slova: Videotechnika, videopořad, trénink, hráč, trenér. Souhlasím, aby tato práce byla uložena v knihovně pedagogické fakulty Karlovy Univerzity v Praze a zpřístupněna ke studijním účelům.

The name of the work: The methodology of tennis training and youth Abstract The subject Bachelor Thesis deals with analysis of the exploitation rate of video technologies in tennis training. It was set as objective for this thesis to identify the extent of use of video technologies in the tennis training and the scope of assistance to the trainer work they represent. The Bachelor Thesis consists of two parts – theoretical and practical. The theoretical section represents a discourse of information technologies and implementation thereof. An individual research follows focusing on analysis of practical management of the subject issue and the outcome thereof. For the practical part I completed taping and editing of a video documentary, researched actual position of management of the subject issue and practical use of the video documentary. Keywords: video technologies, video documentary, training, player, traper. I hereby declare my consent with this thesis to be deposited at the library of the Faculty of Pedagogy, The Charles University, Prague and made available forpurposes of study.

Obsah 1. Úvod

7

1.Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybral téma „Metodika tenisového tréninku mládeže“. S úkolem zpracovat tuto problematiku jako videopořad, který dává možnost zachytit pomocí videokamery (kamkordéru) práci trenérů s dětmi a následně jsem se zabýval otázkou, do jaké míry je použití videotechniky přínosné v tenisovém tréninku a zda je možné díky této technice zdokonalit hru a pohyb jednotlivce na kurtu. Tato metoda se již několik let používá, neboť sám jsem jako aktivní tenista tento prvek také zařadil do svého tréninkového cyklu. Mohu tedy čerpat z vlastních zkušeností. Videozáznam určitou měrou přispívá ke zkvalitnění a obohacení tenisového projevu hráče. Podobný pohled na danou věc má i řada trenérů v naší republice, se kterými jsem tuto záležitost konzultoval. Je však nutno podotknout, že tuto videotechniku řada tenisových trenérů, jak jsem měl možnost poznat, nepoužívá v každodenní práci s hráčem, ale jen v případech, kdy potřebuje cíleně upozornit na konkrétní nedostatky v herním projevu hráče. Uplatnění tak nachází např. při přípravě hráče na turnaj nebo po delší pomlce způsobené zraněním apod. Při hlubším studiu této problematiky jsem obdržel kontakt na Mgr. Denisu Linhartovou, která ať již jako aktivní hráčka či studentka FTVS UK se s metodikou tréninku tenisu setkávala. Nyní se ji jako trenérka v tenisovém oddílu LTC Podolí snaží využívat společně se svým manželem ve prospěch svých svěřenců. Mgr. Linhartová je také autorkou řady knih s tenisovou tématikou, ve kterých radí široké veřejnosti, jak co možná nejlépe zvládnout základy bílého sportu. Příznačný je tak její poslední titulek knihy, který nese název “ Jak dokonale zvládnout tenis“. Tenisový oddíl LTC Podolí se však nezaměřuje pouze na výchovu dětí s tenisovým talentem, ale snaží se o podchycení zájmu o tento sport jako takový. 5

Nabízí příležitost mladým lidem, aby tenis vnímali jako příležitost si zasportovat a uvolnit se. Snaží se, aby mládež vnímala tenis jako příjemné a plnohodnotné využití volného času. Sport přispívá k rozvoji fyzické zdatnosti jedince, hraje důležitou roli při sebepoznávání, při výchově k toleranci, smyslu pro fair play a při pěstování psychické odolnosti vůči stresu (především v aktivních projevech). Otázka, kterou si musíme položit při tvorbě dětského tenisového tréninku, zní:„V jakém věku je vhodné začít s tenisem?“ Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, neboť u každého dítěte záleží jak na fyzických a duševních předpokladech, tak také na tom, jaký vztah k aktivnímu sportu je v jeho rodinné výchově upřednostňován. Je známo, že pro každého jedince je vhodný jiný přístup, a proto na řadu přichází otázka adekvátní motivace, která lidského jedince v ranném věku dokáže zabavit, učit jej příslušným sportovním dovednostem a přinutit jej udržovat určitý řád a disciplínu. Těžko můžeme povzbudit tříletého potomka tím, že jej vedeme do tenisového oddílu s cílem, že jednou „vyhraje Wimbledon“, když ani neví, co je raketa a jak se tenis počítá. Diametrálně odlišným přístupem je své dítě naopak „odložit“ do školičky a dávat mu najevo, že je tam pouze proto, aby na čerstvém vzduchu strávilo odpoledne. Jde se „vyřádit“ na kurt se svými vrstevníky, poškádlit se, zaběhat si, ale tenisová raketa s míčky jsou v jeho případě nadbytečným „nutným zlem“. V zásadě se tento způsob neodsuzuje. Dítě tak může získat dobrý vztah ke kolektivu, k oddílu a v budoucnu pro něj může být tenis nejen vhodnou relaxací, ale i uplatněním v roli dobrého rekreačního hráče, který může později své zkušenosti nabídnout například oddílu i coby funkcionář. Pokud je na počátku tenisové dráhy podceněno základní pravidlo, které by v dítěti hravou a nenásilnou cestou probudilo nefalšovaný zájem o hru, těžko později získá herní zodpovědnost, motivaci, umění soustředit se i základy techniky (které bralo v rozhodujícím počátečním stádiu na lehkou váhu). Dalším nevhodným přístupem, obzvláště u autoritativně vychovávaných dětí, je přílišný zájem rodičů. Dítě se pak většinou snaží ochotně vyhovět vůli rodičů, ale kladný vztah ke sportu tím nezíská. Ba naopak, spíše je uvnitř nešťastné a v pozdějším věku od tenisu (ale i jiného sportu, k němuž je takto nepřímo zmanipulováno) odchází. 6

To jsou pouhé tři vzory z celé škály dalších příkladů nevhodného přístupu v počátcích dětského rozvoje. Významným motivačním prvkem u dětí je kopírování vzorů. Pokud dítě sleduje tenis v televizi nebo chodí jako divák na soutěžní zápasy, může mu jako konkrétní vzor posloužit jakýkoliv dobrý tenista. Snažme se dbát na to, aby si za vzor nevybralo idol pro jeho extravagantní oblečení nebo chování, ale spíše pro jeho tenisový um. Je třeba připomenout dítěti, že se musí nejdříve naučit správnému hraní úderů a teprve v pozdějším věku si je může individuálně uzpůsobit jak svým fyzickým předpokladům, tak později i své taktice. Jde o stejný příklad, jako když ze školního rukopisu vzniká svébytný individuální rukopis. Samozřejmě, ideálním vzorem je, když hraje tenis někdo z rodiny nebo blízkého okolí, s nímž se může dítě ztotožnit, a kdy se dotyčný jedinec postupně stává jeho autoritou a tenisovým vzorem. Věk je tedy pouze hodnotou orientační. Záleží na mnohých aspektech i mimo samotné předpoklady dítěte. A právě nyní nastává klíčová úloha rodičů, aby všechny tyto záležitosti zvážili a rozumně se podle nich zařídili. Ve většině tenisových oddílů nalezneme pro dětské tenisové začátečníky „školičku,“ která má v klubech dlouholetou tradici a tvoří jakési náborové síto zájemců o tenis.

7

2. Cíl práce Jak jsem již v úvodu uvedl, cíl mé práce spočívá ve vytvoření instruktážního videopořadu „ Metodika tenisového tréninku mládeže“. Cílem tohoto instruktážního videopořadu je posloužit i trenérům v jejich práci nebo seznámit rodiče, jak se pracuje s dětmi v tenisovém oddíle. Pořad má ukázat, jak vypadá tenisový trénink dětí od začátečníků až k pokročilým. Díky videotechnice je možno vidět kontakt trenérky s dětmi a jak děti plní její pokyny. Cílem pořadu je také ukázat, že videotechnika je pro práci trenéra přínosem a díky ní může s hráčem dělat herní rozbory, proto by měl videozáznam určitou měrou přispět ke zkvalitnění a obohacení tenisového projevu hráče.

2.1 Prověření současného stavu zpracovaní zadané problematiky Hlavní cíl průzkumu Cílem průzkumu je zjistit do jaké míry se využívá při tenisovém tréninku videotechnika a jak tato technická pomůcka pomáhá trenérům při jejich práci. Pro splnění tohoto cíle, bylo nezbytné zjištění současného stavu - z toho vyplynula potřeba provedení průzkumu formou dotazníkového šetření.

2.1.1 Charakteristika průzkumu 8

Stanovená hypotéza: Videozáznam v tenisovém tréninku se již stal nedílnou součástí práce trenéra s hráčem. Smyslem šetření bylo shromáždit prostřednictvím ankety informace o názorech a postojích respondentů k využití videotechniky v tenisu. Na základě výsledků bylo možno určit, do jaké míry je užití videotechniky přínosem a v jaké míře se používá.

Vzorek respondentů pro dotazníkové šetření Struktura a počet respondentů byl do značné míry ovlivněn mými osobními možnostmi. Celkem jsem oslovil vybrané kluby z celé České republiky. Celkově jsem rozeslal 70 dotazníků. Vyplněných se jich vrátilo 34 a 36 oslovených neodpovědělo vůbec. Podle mých informací toto číslo převyšuje obvyklý podíl návratnosti i u průzkumů prováděných profesionálními agenturami. Právě můj přístup založený na osobních kontaktech a osobních žádostech pomocí e-mailu je zřejmě důvod, proč návratnost mých dotazníků podstatně převyšuje obvyklý 30% průměr (viz.tabulka č.1). Mezi kluby a jejich aktivitou při práci s videotechnikou jsou značné rozdíly, proto nejpropracovanější systém a znalosti práce s videotechnikou mají velké kluby. Ty disponují kapacitními možnostmi, specializovanými pracovníky, kteří se v dané problematice dobře orientují i dostatečně silnými finančními zdroji na rozdíl od malých klubů, kde nemají takové možnosti.

2.1.2 Charakter otázek – sběr dat Mnou sestavené otázky vedly k pokud možno rychlé odpovědi respondentů, nevyžadující zvláštní vyhledávání ale reprezentující jejich spontání reakci k této analyzované tématice Odpovědi tak bylo možné z velké části učinit intuitivním

9

způsobem, který nezabíral při vyplnění dotazníků respondentem vyšší objem času, než byl oslovený ochoten poskytnout. Z uvedené tabulky č.1 je patrné kolik dotazníků bylo zasláno a kolik jich bylo správně vyplněných vráceno. Nejvíce jich bylo správně vyplněno a navráceno k odesílateli z Libereckého kraje tedy 5:5 a nejméně z kraje Olomouckého, Jihomoravského, Jihočeského, Plzeňského. Tabulka č.1

Počet dotazníků

Zasláno

Vráceno

Vráceno v %

PLZEŇSKÝ

KRAJ

5

1

20

STŘEDOČESKÝ

KRAJ

5

3

60

5

1

20

5

2

40

5

4

80

5

2

40

5

5

100

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ PARDUBICKÝ KRAJ

5

3

60

5

2

40

KRAJ VYSOČINA

5

4

80

5

1

20

5

1

20

5

3

60

5

2

40

70

34

49

JIHOČESKÝ

KRAJ

HLAVNÍ MĚSTO PRAHA KARLOVARSKÝ ÚSTECKÝ

KRAJ KRAJ

LIBERECKÝ

KRAJ

JIHOMORAVSKÝ KRAJ OLOMOUCKÝ KRAJ ZLÍNSKÝ KRAJ MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Celkem

10

Graf č.1 V tomto grafu můžeme vidět, kolik dotazníků bylo zasláno a kolik se vrátilo vyjádřeno v procentech.

100 90 80 70 60

Počet dotazníků

50 40 30 20 10 0 Zaslaných

Vrácených

Zpracování dat Získaná data byla zpracována a analyzována do tabulek, které prezentují výsledky dotazníkového šetření. Relativní četnost byla zpracována graficky. Ke zpracování dat bylo použito počítačových programů Microsoft Word a Excel.

11

2.1.3 Rozbor dotazníku Otázka 1: Setkali jste se někdy s tvorbou videopořadu ve své trenérské praxi? Všichni respondenti, od kterých se vrátil dotazník, zaslali kladnou odpověď na tuto otázku. Ano, setkal

34

100%

Ne, nesetkal

0

0%

Nic jsem o tom neslyšel

0

0%

Otázka č 2: Máte zkušenosti s použitím videa při tenisovém tréninku? Z odpovědí je patrno, že převážná část respondentů má již praktické zkušenosti s aplikací videa při tenisovém tréninku. Ano, mám

23

68%

Ne, nemám

11

32%

12

Otázka č 3: Myslíte, že použití videopořadu při tréninku má své místo? Zde se většinou ti, kteří odpověděli na dotazník, shodli v tom, že videotechnika má své místo v tenisovém tréninku. Ano, má

30

88%

Ne, nemá

4

12%

Otázka č 4: Jaký je váš názor na použití videa? V odpovědích na tuto otázku převažoval názor, že použití videa lze praktikovat i v tomto sportu. Ano, má

31

91%

Ne, nemá

3

9%

Otázka č 5: Jak hodnotí vaši klienti použití videa? Na základě videozáznamu je možno přesně ukázat případné individuální chyby sportovce a odstranit je ještě v době, než si je zafixují jako chybné stereotypy. Zde byla patrná shoda v odpovědích. Kladně

34

100%

Záporně

0

0%

13

Otázka č 6: Myslíte, že vytváření těchto videopořadů má svůj význam? Z 34 dotazníků, které se vrátily, jich 27 obsahovalo kladné stanovisko k vytváření videopořadů a jen 7 respondentů odpovědělo, že videopořad pro výuku tenisu udělají jen, když je o to někdo požádá. Myslím, že ano

27

79%

Myslím, že ne

7

21%

Otázka č 7: Myslíte, že použití videozáznamu může mít vliv na zlepšení herního projevu hráče? Většina korespondentů se domnívá, že použití videozáznamu může pozitivně ovlivnit herní projev hráče. Myslím, že ano

32

94%

Myslím, že ne

2

6%

2.2 Souhrn poznatků, hodnocení a závěrů Poznatky, které se mi podařilo shromáždit pomoci dotazníkového šetření osobním setkáním z řad trenérů a lidí, kteří se pohybují ve světě tenisu, proto mohu tyto informace hodnotit jako relevantní a dojít k určitým závěrům. Bylo pro mě zajímavým zjištěním, že se videotechnika ve sportu, který jsem si vybral, jako cíl svého výzkumu, nepoužívá tolik, jak bych předpokládal. Tenis, ač se jedná o technický sport, je ve využívání videotechniky poněkud pozadu oproti jiným sportům, kde se videotechnika využívá v daleko větší míře.

14

Když jsem získával informace k zadané problematice, setkal jsem se s celou řadou lidí, kteří se ve své trenérské praxi již s využitím videotechniky setkali, přesto mě upozornili, že videotechnika se v tenisovém tréninku používá ve větší míře pouze u hráčů, kteří již zvládli tenisovou abecedu. Videotechnika jim pomůže v dalším tenisovém růstu, ale jak jsem již předeslal, videotechnika se používá jen velmi málo. Ve vrcholovém tenisu se videotechnika nepoužívá skoro vůbec. Je zde několik dalších sportů jako je např. fotbal, hokej, atletika, lyžování, kde se videotechnika stala nedílnou součástí přípravy sportovců. Např. v atletickém oddíle PSK Olymp Praha, jak jsem se informoval, pracují s videotechnikou velmi často. Jsou zde trenéři, kteří v této oblasti mají

velké zkušenosti,

jako

např.

Luděk Svoboda,

který je trenérem našeho známého trojskokana Petra Svobody. On používá videotechniku vždy, když se připravují na některou z významných atletických soutěží a těch je v sezóně atleta dost a dost. A je to právě videotechnika, která jim pomáhá v přípravě a díky videozáznamu může trenér ukázat, kde atlet dělá případné chyby a jak je může odstranit.

2.2.1 Příklad použití videotechniky v tenisovém tréninku Příklad: Stanovení hráčské gramotnosti pro dané skupiny tenistů, kteří jsou testováni pomocí ITN testů, při kterém měříme, jak je hráč schopen odehrát míč do předem stanoveného sektoru. Testování jednotlivých hráčů a následné zaznamenání jejich pohybu na dvorci a hru základních úderů a dalších cvičení zaznamenáváme na videozáznam dle připravené metodiky, analyzování získaných dat pomocí vytvořeného programu a vyhodnocení zjištěných dat. V dnešní době existují i některé přístroje, které jednotlivé hodnoty mohou měřit. Pro výzkumné měření si lze vybrat metodu měření podle videotechniky. Pro použití videotechniky v naší praxi je potřebné znát podmínky jejího použití a základní technické parametry.

15

Videozáznam nám zobrazuje prostor, který je trojrozměrný, dvojrozměrný. Získáme tedy plošný obraz. Je třeba počítat i s nepřesnostmi, které vznikají transformací na videozáznam. Zkreslení minimalizujeme správným postavením kamery. Tzn. umístit kameru co nejdále od měřeného objektu a zvětšit obraz objektivem videokamery. Pro zpracování některých videozáznamů je nutné mít počítač s příslušným programovým vybavením. Videozáznam, který byl pořízen na záznamovém mediu, byl převeden do souboru, se kterým je schopen počítač pracovat. Dále byl zpracován příslušným programem.

2.3 Přednosti videotechniky pro zpracování zadané problematiky Hlavními přednostmi videotechniky je názornost při teoretické části výuky tenisu. Videozáznam v sobě skrývá nepřeberné možnosti analýzy techniky hráčů a jejich další periodické porovnání. Na základě videozáznamu je možno přesně ukázat eventuální chyby sportovce (hráče) a odstraňovat je ještě dříve, než se zafixují jako chybné stereotypy. Nebo můžeme využít ukázku techniky světových hráčů a tím motivovat nastupující tenisovou generaci. Další možností jak využít takto zpracovaný videopořad je umístění na webové stránky klubu, kde jej mohou shlédnout především rodiče, kteří chtějí dát své děti do tenisového oddílu.

16

3. Teoretická část Co je to videozáznam: člověk je tvor nedokonalý a toto zjištění je pro mnohé z nás možná nepříjemné, ale je bohužel pravdivé. Lidé jsou ale tvorové vynalézaví, a proto i přes přirozenou lidskou nedokonalost se ji snaží využít ve svůj prospěch. Typickým příkladem, je právě záznam obrazu a zvuku. Možná je zde na místě otázka, zda skutečně obraz a zvukový záznam, který vnímáme jako jeden z prvků technického pokroku, je jednou z ukázek dokonalosti lidských schopností, a možná proto je založen na lidské nedokonalosti? Ano je to tak, videozáznam i samostatný zvukový záznam jsou založeny na nedokonalosti lidských smyslů a jejich rozlišovacích schopností.

3.1 Videotechnika Videotechnika se používá pro přehrávání i nahrávání videozáznamů. Kamkordér (záznamová kamera) - je elektronické zařízení, sloužící k zachycení pohyblivého (dynamického) obrazu a synchronního zvuk. Obr.1

Obr. 2

17

Obr. 3

Obr. 4

1. Amatérská kamera Sony DV Handycam 2. Poloprofesionální analogová kamera systému Hi 8 se třemi snímacími čipy 3. Kamera na analogový profisystém Betacam SP 4. Moderní poloprofesionální kamera s vysokým rozlišením HDTV, kterou s oblibou používají profistudia (http://www.manta.cz/sekce/Videotechnika.aspx)

3.2 Média Záznam, snímané videokamerou je nutné ukládat na vhodné záznamové médium. Dnes existuje několik základních typů a formátů, mezi kterými si můžeme vybrat. Každá kamera (kamkordér) je přizpůsobena pro práci s jedním konkrétním typem média a to znamená, že není možno kombinovat jiná média. Existují i hybridní kamery, které využívají harddisk nebo jiné médium. Na rozdíl od analogových kamer, kde jsou k dispozici pouze různé typy kazet s magnetickými páskami, je zde možno volit i z další variant. U formátu či média (kazety, disky, karty), na které kamera ukládá video, by v dohledné době neměly hrozit změny technických norem nebo dokonce vymizení z trhu. Tento problém se už dnes týká 16mm filmu, kazet Betamax, VHS, Hi8 i jiných překonaných formátů. 18

Jaké máme digitální formáty

(JIROUŠKOVÁ.I.2008)

 Digital 8 (Di8)  Mini DV  DVD  Paměťová karta Digital 8 vznikl jako tvz. přechodový formát mezi analogem a digitálním záznamem. Důvodem byl fakt, že firma SONY, která s touto myšlenkou přišla, chtěla ponechat možnost i pro přehrávání dřívějších analogových záznamů a možnost zaznamenat digitální záznam i na analogový záznam formátu Hi8 i video 8mm. Digital 8 jsou rozměrem i šíří shodný s kazetami formátu Video 8, Hi-8. U kamer Digital 8 bylo použito mnoho společných výrobních znaků, jako u kamer v provedení Hi-8, Video 8. Oba typy mají mnoho společného, jako např. design a šasi těchto kamer je skoro identické s analogovými kamerami Hi-8, že se na první pohled od sebe nedají rozeznat. Některé kamery Digital 8 měly možnost přehrání i analogových záznamů a umožňovaly digitální záznam i na analogovou pásku formátu Hi-8. (JIROUŠKOVÁ.I.2008) V současnosti už tato možnost není tak běžná a je proto vidět jen u kamer vyšší třídy a také se pohybuje i v jiných cenových relacích. Kazety ve formátu Mini DV video v tomto formátu se také dají snadno upravovat na počítači. Podstatná změna ale je v tom, že vybrané kamery umí analogový záznam digitalizovat. V dnešní době všechny střihové programy pro střih videa dokáží pracovat přímo s kompresivním schématem Mini DV. Kazety Mini DV jsou velice malých rozměrů a obsahují pásky 1/4¨s vyšší kvalitou záznamu. Záznamové DVD kamery jsou většinou na disky o průměru 8cm. Pro možnost opakovaného záznamu jsou určena DVD s označením DVD-RW, DVD+RW(možnost opakovaného záznamu) a DVD RAM. DVD RAM není s ostatními

typy

kompatibilní,

má

odlišný

princip

záznamu,

který

však

je vhodnější pro záznamové zařízení – tedy pro DVD rekordéry a DVD kamery. (JIROUŠKOVÁ.I.2008)

19

Před zpracováním na počítači musí dojít k tzv. „finalizaci“ – ukončení, uzavření záznamu, což ne všechna DVD umožňují. Jsou proto nutná nejlépe DVD s označením DVD = RAM. Pevné disky se dříve byly dávány jen do počítačů, dnes ale díky miniaturizaci dokážou nové řady bezpásmových videokamer (kamkordérů), které mají v sobě pevné disky o kapacitě 60 a více gigabajtů, a zaznamenávají video ve formátu MPEG-2 přímo na pevný disk se proto obejdou bez záznamového média. Pevný disk je médium, na které je možno uložit větší množství dat i v té nejvyšší kvalitě, proto lze s těmito kamerami překročit hranici 14 hodin videozáznamu. Doba natáčení (záznamu) závisí na zvolených parametrech snímání a na velikosti pevného disku. Je-li disk plný je možné nepotřebné záznamy vymazat.

Koordinace pohybů kamery při používání transfokace (zoomu) Důležitou funkcí videokamer je zoom, který máme optický nebo digitální. Optický zoom je přibližování obrazu vzájemným posouváním optických prvků v objektivu, jimž lze dosáhnout zvětšení přibližně v rozsahu 10x až 25x. Jedná se výhradně o mechanickou funkci objektivu. (JANÍK TOMÁŠ, MÍKOVÁ MARCELA.. 2006)

Když jsem používal zoom, bylo třeba dávat pozor, aby nedoházelo k rychlému přiblížení nebo oddálení na hráče. Abych docílil co nejlepšího obrazu při přibližování a oddalování, musel jsem koordinovat pohyb kamery ze strany na stranu nebo nahoru a dolů.

Čeho se vyvarovat při používání zoomu 

častému používání zoomu



nepřibližovat zvláště u osob na maximum



nepoužívat zoom příliš často 20

3.3 Typy záběrů Velký celek je záběr, ve kterém dominuje prostředí, jeho rozsáhlost či struktura. Při zpracovávání mého videopořadu jsem snímal většinu herních činností, jako velký celek, protože při použití jiného záběru by nebylo možno ukázat všechny aspekty tenisové hry a také z části ukázat okolí tenisového klubu. Velký celek je záběrem nedramatickým, informuje nás o prostředí (pohled na město, krajinu nebo na člověka ve velkém prostoru). Celek je záběr, ve kterém je člověk a prostředí v určité rovnováze. Snímáme celou postavu člověka tak, aby byla ještě zachycena část prostoru nad jeho hlavou a pod nohama. Při takovém volném záběru máme možnost dostatečně zachytit a vnímat prostředí, ve kterém se snímaný člověk pohybuje. Hráč v tomto prostředí nezaniká, ale současně divák v celkovém záběru může vykazovat i určitou míru emocionálního působení, jedná se o informativní. Detail: Základním měřítkem tohoto záběru je například hlava, ruka, noha…Blízký pohled na tvář člověka, potlačuje racionální, epickou složku záběru, kterou je prostředí. V našem případě jsou vidět v detailu základní tenisová držení. Velký detail je extrémně blízký pohled na snímaný objekt. Ve snímání sportovního tréninku se soustředíme spíše na velký celek než na velký detail, protože možností, kdy je možno si ukázat velký detail je málo. (ZAPLETAL, P. 1997)

Použití stativu Není mnoho rychlejších způsobů, jak z amatérského videa udělat video na profesionálnější úrovni. Jedním z nejtypičtějších znaků domácího videa je syndrom „roztřesené kamery“. (OLSENIUS. 2009) Pro natočení záběrů mého videopořadu s tenisovou tématikou bylo nezbytné použití stativu. Zvolil jsem skládací trojnohý stativ s libelou, která mi pomohla dostat videokameru do horizontální roviny. Je možno použit i jednonohého stativu (rovněž je skládací).

21

Při práci se stativem i videokamerou jsem nesměl jednat ukvapeně, vždy bylo třeba prověřit dokonalou fixaci vysouvacích noh, dotažení polohovacích šroubů či hlavice.

4. Možnost počítačového zpracování videozáznamu Natočením videopořadu práce amatérského kameramana nekončí. Nyní nastává druhý krok, který nemá každý rád. A to natočený materiál, je třeba zpracovat. Pro jeho zpracování, jsem použil střihový program Pinnacle Studio 9,4. Videopořad, jsem stříhal a přidal titulky, komentář a hudbu z Pinnacle Studia, a protože originální zvuk byl rušen ruchy z ulice, bylo třeba tento videopořad předabovat novým zvukem uloženým do formátu Mp3 a následně vložit do projektu. Tak jako digitální videokamery nahradily ty analogové, tak i majitelé starších modelů postupně přecházejí a objevují výhody digitálních kamer. Nejde jen o lepší obraz a zvuk, ale hlavně, že se otevírají další možnosti pro zpracování pořízených záběrů. K tomu všemu je třeba vlastnit dobrý střihový program.

4.1 Zpracování videa Rád bych podotkl, že v tomto segmentu programů existuje silná konkurence. Avšak podobně jako jinde, většina z nich má obdobné funkce. Rozdíl spočívá ve vybavenosti, ovládání a v uživatelském rozhraní. V případě úpravy záznamů ve vyšším rozlišení či Full HD je však nezbytné mít výkonný počítač alespoň 2 GB operační paměti. V opačném případě je možné, že místo plynulého střihu na našem monitoru bylo vidět pouze cukání videa.

22

A které programy jsou vhodné? Už léta se v čele drží komerční řešení společností Pinnacle. Všechny střihové programy umí nejen záznam z kamery stáhnout a vytvořit z klipů film, ale také exportovat do různých formátů, jako například na DVD-Video, Blu-ray, ale také třeba do AVI či Flash souboru. K zpracování svého videopořadu jsem použil střihový pořad Pinnacle Studio verze 9.4., ale rád bych provedl porovnání střihových programu od Pinnacle Studio, každá nová funkce je rozšířena o nové funkce a obsahuje předešlé verze, toto platí pouze u tzv. plných verzí. U tzv. odlehčených verzích je možné, že některé funkce nejsou dostupné.

Pinnacle Studio 9 zaznamenalo nové editační funkce jako např. zrychlení a zpomalení filmu, korekce a stabilizace obrazu, celoobrazovkový náhled zpracovaných záběrů. Další funkcí Studia, která je zajímavá byla možnost automatického střihu (SmartMovie). Import a export ve formátu 16:9. V oblasti práce se zvukem byla přidána možnost vkládat do projektu ve formátu Mp3, odstraňování šumu a vyvážení stereo zvuku.

Pinnacle Studio 10 stejně jako Studio 9 je ve dvou verzích - Studio a Studio Plus, přičemž Plus verze zvládá i HD video. Je nabízeno i včetně hardwarových karet jak ve verzi PCI, tak i USB. Změnou bylo, že jádro programu bylo zcela nové - založené na již známém Liquid Edition. Rozhraní programu bylo shodné s předchozí verzí 9. U této verze byla rozšířena možnost importu a editace o obrazové soubory MPEG 4, DivX, WMV. Verze Studia 10 se projevila jako velice nekvalitní a byla během krátké doby nahrazena novým typem.

Pinnacle Studio 11 novinkou byla podpora pro Windows Vista, ale hlavně přímý střih formátů HDV a AVCHD a výstup bylo možné uložit přímo na HD DVD média, podpora pro Blu-ray ale zatím chyběla. Pro všechny, kteří se nechtěli střihem příliš zaobírat, je zde nová funkce pro automatický střih, která v několika málo krocích provede vše nutné pro vytvoření videoklipu včetně vypálení.

23

Byly k dispozici tři verze, základní Studio neměla podporu HDV, AVCHD a HD DVD. Tato verze se však na trhu také vyskytla velice krátce a následovala během roku verze další.

Pinnacle Studio 12 rád bych představil a popsal Studio, se vším co je nové, oproti minulé verzi. Styl, vzhled a základní možnosti zůstávají nezměněny, je zde jedna video stopa a druhá stopa pro titulky a efekt Picture-in-Picture, dále jedna zvuková stopa pro originální zvuk s videem, jedna pro komentář a jedna pro zvukový doprovod. Produkty od jiných firem v této kategorie již nabízí více, ale toto rozložení pro základní střih postačuje a většina uživatelů by ani více nevyužila.

Studio 12 se dodává ve třech verzích:  Studio

12

-

základní

verze

bez

podpory

HD,

klíčování

barev

a Picture-in-Picture  Studio 12 Plus - podporuje Picture-in-Picture a klíčování barev, střih HDV a AVCHD, vypalování Blu-ray, bez podpory 5.1 zvuku  Studio 12 Ultimate - k verzi Plus přidává podporu pro AC3 5.1, je zde Boris Graffiti pro tvorbu 2D i 3D titulků, ProDAD, VitaScene s mnoha světelnými efekty a přechody a Magic Bullet Looks,..

Pinnacle Studio 14 už předchozí verze vypadala, že (až na malé změny) nic nového nepotřebuje, protože uměla i střih HD a vypalovat Blu-ray disky. Přesto ale jde o poslední verzi střihového programu, která jistým způsobem reaguje na nástup videotechniky s vysokým rozlišením. Zde je také možnost importu a externích zařízení v kvalitě HDV, z Blu-Ray disků a dále je zde možnost přímého vstupu z digitálního fotoaparátu.

24

První změna, které si všimneme, je přidání HD do názvu. Další novinkou je podpora formátu 1080p, i podpora operačního systému Windows 7 a k dispozici jsou celkem tři verze:  Pinnacle Studio 14 HD - základní verze bez tvorby Blu-ray disků, mixování 5.1 zvuku, Motion Titler a klíčových snímků pro efekty  Pinnacle Studio 14 HD Ultimate - plná verze  Pinnacle Studio 14 HD Ultimate Collection - plná verze s efektovými pluginy Red Giant a zeleným plátnem Z výše uvedeného srovnání je patrné, že čtrnáctá verze je tak spíše aktualizací než novým produktem. Přesto Studio 14 je střihový program, který je náročnější na vybavení počítače než jeho předešlé verze, proto se tyto nároky promítnou do jeho ceny, a počítač tak bude podstatně dražší.

5. Praktická část 25

5.1 Zpracování námětu Námětem k tomuto videopořadu byla metodika tenisového tréninku mládeže, ale je zde nutno podotknout, že se jedná jen o průřez tenisovou metodikou. Cílem tréninkového procesu výuky techniky úderů je dosáhnout co nejlepší úderovou techniku, a to samozřejmě se zřetelem na individuální možnosti, schopnosti a fyzické předpoklady konkrétního hráče. Proto je třeba brát značné ohledy na dětské tenisové začátky a součastně se snažit o to, aby trenér byl dobrým rádcem v jejich tenisových začátcích. Ve videopořadu představujeme metodiku tenisového tréninku od těch nejmenších (začátečníků) až po děti, které už mají základní tenisové návyky. Proto se začíná od těch nejjednodušších cvičení a postupně se dostáváme k těm složitějším. Proto základní údery můžeme rozdělit podle různých kritérií. Pro začátníky je důležité zvládnout držení rakety, to dělíme na jednotné (volej, smeč, podání) a se změnou (forhend, bekhend). Zde se dostávám k další kategorii úderů, a to podle způsobu jejich odehrání. Podání, voleje a smeč jsou údery hrané bez dopadu míče na zem. Proto z hlediska výuky nás nejvíce zajímá kategorizace podle způsobu odehrání a rotace na švihové a čopované. Čopované údery bývají někdy označovány jako tlačené, respektive řezané. Zatímco švihově hrané údery využívají převážně sílu a zrychlení paže, u čopovaných úderů je nejdůležitější cit pro míč. Do kategorie švihových patří forhend, obouručný a jednoručný bekhend, podání, smeč, liftovaný volej (forhend, bekhend), útočný (liftovaný či topspinový) lob a smeč. Rozdíl mezi liftovaným a topspinovým úderem spočívá v tom, že liftovaný úder má pouze vrchní rotací a topspin kombinuje rotaci vrchní s rotací boční. Mezi čopované údery řadíme forhendový volej, bekhendový volej, čopovaný forhend, čopovaný bekhend (snáze se hraje jednoruč). Všechna tato cvičení se můžou procvičovat jen s hráči, kteří tenis hrají déle.

5.1.1 Obsahový a technický scénář 26

Tvůrčí činnost v oblasti natáčení a tvorby videozáznamu či videopořadů předpokládá od samého počátku jistou kreativitu, znalost alespoň základů dramaturgické stavby, jednoduše řečeno – základní znalost „filmařské práce“. Každý videopořad, ať výukový videopořad, či o záznam hodiny nebo sportovního utkání, kulturní akce nebo např. dokument ze školy v přírodě, by měl být předem autorem důkladně promyšlen. Nelze natáčet jednotlivé záběry bez “ladu a skladu“ a doufat, že výsledný dojem bude působit přirozeně.

(JIROUŠKOVÁ, I .:2006)

Před samotným natáčením mého videopořadu bylo třeba mít sestaven alespoň rámcový “záběrový scénář“, promyšlen a připraven úvodní titulek a pečlivě vybrán úvodní záběr, který uvede diváky do prostoru, času a místa děje videopořadu. Dále navazují ostatní záběry na sebe dle promyšlené obsahové koncepce, sestává celý záznam z logického systému natáčení. Tento způsob šetří čas a náročnou práci při sestřihu pořadu. Pro ozvučení jsem vybral hudbu z Pinnacle Studia, ale daleko větší byly problémy s originálním zvukem, ve kterém bylo mnoho ruchů, proto bylo třeba předabovat originální

zvuk

novým

komentářem

trenérky

Mgr.

Denisy

Linhartové.

Pokud je záznam originálního zvuku pro videopořadu nepostradatelný, je třeba brát v potaz, že vestavěný mikrofon kamery zaznamenává i všechny dosažitelné ruchy z okolí. Proto je výhodnější při tvorbě videopořadu se sportovní tématikou používat tzv. přidaný mikrofon (tzv. microport). Nikdy ale nemůžeme docílit “čistoty“ zvuku jako ve studiu! Je-li autor videozáznamu odkázán pouze na vestavěný mikrofon videokamery (u některých typů nelze přidaný mikrofon připojit), musí si být vědom, že se ve zvukovém záznamu může objevit i zvuk motorku transfokátoru či chod kamery, který působí dost rušivě. Mnoho těchto starostí pomůže autorovi videopořadů, a to i dokumentárních, odstranit právě střihovým počítačovým programem. (JIROUŠKOVÁ, I .2006)

5.1.2 Základní formy scénářů 27

Tvorba nového videopořadu vychází z předpokladu realizace konkrétního autorského nápadu a záměru, který nazýváme námět. Námětem může být literární dílo nebo popis určité situace. Námět je nezbytným podkladem pro vypracování scénáře

videopořadu.

Výchozím

stupněm

pro

ujasnění

tvůrčího

záměru

je tzv. obsahový (nebo-li literární) scénář. (JIROUŠKOVÁ, I .2006) Při psaní scénáře jsem musel mít vždy na zřeteli, co vlastně literární scénář je, proto jej můžeme charakterizovat jako stručně uspořádaný soubor schématicky a esteticky významových prvků, které mají být realizovány v celkovém díle. Obsahový scénář je literární dílo, které má ve své konečné podobě plasticky vyjádřit myšlenku budoucího videopořadu vhodnou vyvážeností obou hlavních složek a to je, obrazové a zvukové. Hlavní složkou v oblasti edukativní tvorby bývá nejčastěji komentář, ale patří sem hudba, dialog, reálné ruchy a celková atmosféra nebo jejich kombinace. Když tvoříme literární scénář, je třeba postupovat zpravidla tak, že rozvíjíme obě složky (zvukovou i obrazovou souběžně). Technický scénář není nic jiného než převedení literárního formy scénáře do filmové řeči. Technický scénář navazuje na literární scénář. V něm už je děj rozdělen na jednotlivé obrazy. Pod číslem každého obrazu je vyznačen jeho název a délka záběru. Tvůrce dále v technickém scénáři specifikuje, v jakém prostředí se bude záběr natáčet, jestli v exteriéru nebo v interiéru. Tuto poznámku ještě doplní o údaje o denní, eventuálně roční době, ve které se obraz odehrává. Výhodné je k záhlaví obrazu ještě připojit odhadnutou metráž nebo stopáž pořadu. (KULÍK, T. 1987)

5.2 Prověření zpracovaného pořadu v praxi 28

Prověření zpracovaného pořadu v praxi je složité, protože jak jsem již v úvodu předeslal, videopořad s tematikou o tenisovém tréninku se používá velmi málo. Proto jeho použití by bylo dle mého názoru přínosem v okamžiku, až většina tenisových oddílů bude připravena na použití videotechniky v tomto sportu. Myslím, že se zde otevírá cesta pro větší propagaci videotechniky a s tím související výrobou videopořadů o tenisové metodice případně videopořady z jiných sportů, které dokáží přiblížit sport i z jiného pohledu. Proto uplatnění zpracovaného videopořadu v oblasti tenisového tréninku má své místo jen u dětí, které již do určité míry zvládly tenisovou abecedu a pomocí této metody se mohou dále sportovně rozvíjet nebo se dá využít jako videoprezentace práce trenérů s dětmi v tenisovém oddíle.

5.3 Možnosti uplatnění videopořadu v praxi Videopořad byl zamýšlen tak, aby jednoduchým a stručným způsobem znázornil některé

tenisové

dovedností

dětí.

Jednotlivá

cvičení

na

sebe

navazují

od nejjednodušších, jako je driblování a procvičování základních tenisových úderů až po složitější herní situace a speciální údery. Videopořad je doplněn komentářem Mgr. Denisy Linhartová, která v klubu pracuje, jako trenérka a věnuje se právě dětem. Bez doplňujícího komentáře o metodice, by při jeho následném spuštění, by byl tento videopořad vytržen z kontextu celkové výuky. Proto bych navrhoval, aby po jeho zhlédnutí a následným rozborem určitých herních situací jít na dvorec a vše si vyzkoušet v praxi. Nutné je hráče neustále kontrolovat a opravovat případné chyby. Ty by mohly vést k vytvoření špatných herních návyků, a proto je nutná přítomnost trenéra, aby mohl okamžitě reagovat na případné chyby. Na začátku tréninku je třeba seznámit hráče s tím, co se bude na tréninku dělat.

29

Teorie je důležitá pro pochopení některých metodických cvičení, ale nesmí jí být mnoho, aby děti nebyly zahlceny informacemi. Hráč by nakonec mohl být zmatený než poučený a získané znalosti z teorie by nemohl správně provádět. Je třeba mít na paměti, že naučit se tenis na dobré úrovni, není otázkou jednoho dne či měsíce, ale několika let herní praxe. Proto jako nejvhodnější prostředek pro výuku tenisu je podle mého názoru kvalitně zpracovaný videopořad a na základě tohoto videopořadu má trenér(ka) má možnost v klidu a bez emocí

zpětně poukázat

na chyby a zároveň vyzdvihnout získané dovednosti. Díky vhodnému vedení, může dobře zpracovaný videopořad působit motivačně.

30

Obsahový scénář k videopořadu Obrazová složka

Zvuková složka

Obraz 1

Celý pořad doprovázený komentářem – viz. Technický scénář Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr.Denisy Linhartové

Černý blank Základní tenisová držení (titulek) Forhendové držení (titulek) Bekhendové držení jednoruč (titulek) Bekhendové držení obouruč (titulek) Obraz 2 Příchod trenéra a hráčů na kurt přípravka začátečníci Kurty tenisového oddílu (malá rozcvička – běhání)

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr. Denisy Linhartové

Krátká instruktáž Přechod k první disciplíně – driblování s míčkem (titulek) Druhé cvičení - forhend Třetí cvičení – volej forhendu a bekhendu Čtvrté cvičení – forhend, bekhend Páté cvičení – nácvik servisu Obraz 3 Mírně pokročilá (titulek)

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr. Denisy Linhartové

První cvičení – forhend, bekhend Druhé cvičení – forhend, bekhend náběh na síť a ukončení volejem Třetí cvičení – nácvik servisu Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr. Denisy Linhartové

31

Obraz 4 Středně pokročilá (titulek)

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr. Denisy Linhartové

Rozcvička Protažení (strečink) První cvičení - forhend Druhé cvičení – forhend, bekhend Třetí cvičení – bez míče forhend Čtvrté cvičení – bez míče bekhend Páté cvičení – bekhend a náběh na síť a zakončeno volejem Obraz 5 Pokročilý (titulek) První cvičení (bez míče) forhend, bekhend

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio a komentářem Mgr. Denisy Linhartové

Druhé cvičení - volej z forhendu Třetí cvičení - volej z bekhendu Čtvrté cvičení - hra forhendu Páté cvičení - hra bekhendu Šesté cvičení – bekhend se spodní rotací Sedmé cvičení – hra od základní čáry forhend Osmé cvičení – hra od základní čáry bekhend Deváté cvičení – nácvik servisu Závěrečné titulky: Námět, scénář, kamera, střih. Odborná spolupráce. Komentář. Režie a zpracování. Černý blank

32

Technický scénář k videopořadu Číslo záběru

Obrazová složka Obraz 1

Pohyb – pozice kamery

Zvuková složka

LTC Podolí Praha

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio, která pozvolna zesiluje od záběru č.1

Černý blank 1,

Skladba (Treveling–Early start).

Úvodní titulek „Metodika tenisového tréninku mládeže“

2,

„Základní tenisová držení“ (titulek)

3,

VD Forhend

4,

VD Bekhend jednoruč

5,

VD Bekhend obouruč Obraz 2 (přechod prolnutím)

6,

C Přípravka - začátečníci

7,

VC Driblování s míčkem

8,

VC Začátečníci - forhend

Následuje komentář trenérky

Délka záběru

12“ 8“ 7“ 7“ 8“ 8“

VC- Kurty LTC Podolí Pohled vlevo cca:1m od sítě

Na začátku hodiny se děvčata rozběhají a začneme s tenisovou abecedou 14“ 32“ 14“

33

Technický scénář k videopořadu Číslo záběru

Obrazová složka

9,

PC Voleje z forhendu a bekhendu

10,

VC Forhend a bekhend

11,

VC Nácvik servisu Obraz 3 (přechod prolnutím)

12,

VC Mírně pokročilá - forhend (titulek)

13,

VC Herní cv. náběh na síť a volej

14,

VC Nácvik servisu Obraz 4 (přechod prolnutím)

15, 16,

Pohyb – pozice kamery

Zvuková složka Skladba (Treveling – Early start). Následuje komentář trenérky

Pohled z boku uprostřed dvorce

Délka záběru 39“ 1.07“ 1,10“

Kurty LTC Podolí Pohled šikmo cca.1m od sítě

Zvládá pohyb po dvorci a ze základního vlevo postavení.

Pohled z boku uprostřed dvorce

32“ 31“ 37“

Kurty LTC Podolí

VC Pokročilá - rozcvička a protažení Pohled z boku uprostřed Rozcvičení by mělo být před každým (titulek) tréninkem. Hraje všechny základní dvorce tenisové údery VC Rozcvička

1.02“

VC Forhend

14“

1.23“

20,

34

Technický scénář k videopořadu Číslo záběru

Obrazová složka

21,

C Bekhend

22,

VC Střídavě forhend a bekhend

23,

C Cvičení bez míče - forhend

Pohyb – pozice kamery Kurty LTC Podolí Postavení cca.1m před sítí

Zvuková složka

Délka záběru

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio

31“

Skladba (Treveling – Early start). Komentář trenérky

19“ 14“

24,

C Cvičení bez míče – bekhend

Postavení z boku vpravo

25,

VC Herní cv. bez míče–bekhend z pravého boku

Postavení z boku vlevo

26, 27,

VC Herní cv. bez míče – bekhend z levého boku Postavení u sítě šikmo vlevo VC Herní cv. Forhend a bekhend pak náběh na síť, volej a smeč

28,

VC Herní cv. Hra od základní čáry

18“

29,

VC Herní cv. Střídavé hraní forhendu a bekhendu

31“

30,

C Nácvik servisu

Postavení šikmo vpravo za zákl. čárou 2m

35

18“ 31“

16“ 16“

17“

Technický scénář k videopořadu Číslo záběru

Obrazová složka

Pohyb – pozice kamery

31,

Obraz 5 (přechod prolnutím)

32,

Pokročilý-nácvik hry bez míče (titulek)

(Přetlaková hala)

33,

C Forhend a bekhend

Postavení kamery středu dvorce

34,

C Voleje

35,

C Forhend

36,

C Bekhend se spodní rotací

37,

VC Hra od základní čáry-forhend

38,

VC Hra od základní čáry-bekhend

39,

C Nácvik servisu

40,

Závěrečné titulky

Zvuková složka

Délka záběru

Podbarveno hudbou z Pinnacle Studio

Kurty LTC Podolí

Skladba (Treveling – Early start).

28“

u Komentář trenérky

Zvládne už i speciální údery např. 2.m od základní čáry bekhend se spodní rotací z levé strany Rozehrávka forhendu na krátkou vzdálenost. Hrajeme ze spodu na horu a dáváme pozor na práci nohou 2.m z levé strany před sítí Bekhend hraje spodní rotací a pak se vrací do středu a sledovat míč a včas jít do míče Pohled z levé strany cca:1m od sítě Postavení šikmo vlevo cca.2m před zákl. čárou

30“ 17“ 28“ 20“ 20“ 19“ 16“ Celkový čas 13:16:00

36

6. Závěr Hlavní cíl práce – natočení a sestřih videopořadu (v programu Pinnacle Studio 9,4), byl podle mě splněn. Videopořad je schopný přiblížit divákovi činnost při tenisovém tréninku. Proto je možno říct, že videotechnika má ve sportu své místo ale konkrétně v tenisu se s jejím využitím setkáváme jen velmi málo, proto mnou stanovená hypotéza se potvrdila jen z části. Při zjišťování informací k dané tématice jsem zjistil, že ve vrcholovém tenisu tuto metodu využívá opravdu jen málo hráčů. O trochu lepší je situace v amatérském tenisu, kde se tato metoda využívá pouze v případech, kdy hráč po dohodě s trenérem se nechá natočit za účelem zjištění případných chyb a díky videozáznamu se je pokusí odstranit. Jak mi sama Mgr. Linhartová potvrdila, v dětském tenisu se videopořad využívá u dětí, které zvládly základy tenisu, jinak se videozáznam (videoanalýza) nevyužívá, tak jako v jiných sportech např. fotbal, hokej, atletika, kde se tato metoda stala nepostradatelným pomocníkem v přípravě sportovců. Například v hokeji se k herním rozborům používá tvz. elektronická tužka, kterou přímo na monitoru je možno rozebrat jednotlivé herní situace. V tenisu se na grandslamových turnajích používá tvz. jestřábí oko, které pomáhá rozhodčím při posouzení sporných míčů. Na velkoplošné obrazovce pak všichni mohou sledovat let míče a jeho dopad na dvorec. Díky videotechnice je možno provádět herní rozbory, analýzy a pomocí této metody pracovat na zlepšení herního projevu a taktiky sportovců. Dá se proto předpokládat, že i přes určité problémy si tato metoda najde svou cestu do dalších tenisových klubů a pomůže řadě hráčů zlepšit svou hru, či prezentovat činnost svého klubu a pomoci videopořadu i případně přilákat další zájemce o tento krásný sport.

7. Seznam příloh 1. Obrazová příloha: LTC Podolí průřez tenisovou metodikou 2. Dotazník: 3. Technického scénáře - pracovní verze 4.

DVD s videopořadem

5.

CD s textovou částí

Seznam odborné literatury

1. ZAPLETAL, P. Videotechnika, tv, videorekordéry, videokamery, příslušenství a jak správně natáčet 2.vyd, Olomouc: 1997. ISBN 80-85839-15-6 2. JIROUŠKOVÁ, I. Videotechnika a počítač pro výuku i volný čas. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická fakulta, 2008. ISBN 978-80-365-8 3. JIROUŠKOVÁ, I . Metodika informačních technologií a jejich volnočasové využití. Praha: Univerzita Karlova – Pedagogická Fakulta., 2006. ISBN 80-7290-262-8 4. KOROMHAZOVÁ, V; LINHARTOVÁ, D. Jak dokonale zvládnout tenis, 2008, Praha, ISBN 978-80-247-2316-7 5. JANOVSKÝ, J. Tenis, Praha: Grada, ISBN 80-247-0169-3 6. LANGEROVÁ, M.; HEŘMANOVÁ, B. Tenis a děti. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-2471256-3 7. PÁVKOVÁ. J. a kol. Pedagogika volného času, Praha: Portál, ISBN 80-7290-128-1 8. ŘÍČAN, P. Cesta životem. 2. přeprac. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-124-7.

9. KULÍK, T. Příručka pro tvůrce videopořadu, Praha: SPN, 1987. ISBN14-265-87-05/38 10. JANÍK, T; MÍKOVÁ, M. Videostudie, Výzkum výuky založený na analýze videozáznamu. Brno: 2006. ISBN80-7315-127-8 11. SVOBODA, T; SVOBODA, T. Pinnacle Studio jednoduše. Brno. 2007. ISBN 978-80-251-1516-9 12. MYSLÍN, J. Jak správně vybrat digitální kameru. 2006. ISBN 80-86686-70-1 13.OLSENIUS, R. Digitální video přehledný průvodce. Praha. 2009. ISBN 978-80-242-2449-7 14. HOLSINGER, E. Jak pracují multimédia. 1995. ISBN 1-56276-208-7 15. SVOBODA, B. Pedagogika sportu. Praha. 2000. ISBN 80-246-0156-7 16. VODÁKOVÁ, J.; ČERNOCHOVÁ, M.; RAMBOUSEK, V. Metodické pokyny pro zpracování diplomových prací [online]. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, katedra informačních technologií a technické výchovy, září 2007 [cit. 2009-04-06]. Dostupné na: . 17. HLAVENKA, J., aj. První kroky s počítačem. 10. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1530-5.

Elektronické dokumenty

Manta Technologies a.s. -Videotechnika[online]. Praha, Manta Technologies Videotechnika,

c2009

[cit.

2010-04-07]

Videotechnika

se

používá

přehrávání i nahrávání videozáznamů Dstupný z WWW: TvFreak [online]. Brno: oXy Online . c2010 [cit. 2010-03-09].

Srovnání střihových systémů. DostupnýWWW:

a.s. -

pro

Příloha č.1 Obrazová příloha: LTC Podolí Průřez tenisovou metodikou

Pohled na tenisový areál v zimní sezoně

Pohled na kurt v hale

Základní tenisové držení

Forhendové

Bekhendové držení jednoruč

Bekhendové držení obouruč

Začátečníci

Před hrou je třeba se rozběhat

Učíme se driblovat s míčkem

Příprava na volej z forhendu

Mírně pokročilá

Nácvik servisu

Forhend

Pokročilá

Skákání přes švihadlo

Rozcvička (protažení)

Cvičení bez míče (forhend)

Cvičení bez míče (bekhend)

Herní cvičení

Nácvik servisu

Pokročilý

Příprava před odehráním bekhendu

Základní postavení

Příprava před odehráním voleje

Příloha č.2 Dotazník

Příloha č.3 Technický scénář pracovní verze