Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta katedra pedagogiky Požadavky ke státní závěrečné zkoušce z pedagogiky a psychologie pro učitele
Studenti u SZZ prokáží :
důkladné teoretické znalosti získané studiem odborné literatury; dovednost aplikovat tyto teoretické znalosti na řešení modelových pedagogických situací; dovednost využití znalostí historického vývoje řešení daných problémů i znalosti jejich současného řešení v zahraničí.
Student u zkoušky předloží seznam minimálně deseti prostudovaných publikací. Pedagogická část 1. Vývoj názorů na výchovu a vzdělávání v 18. a 19. století. Významní pedagogičtí myslitelé a jejich odkaz (Pestalozzi, Herbart, Tolstoj). 2. Vývoj názorů na výchovu a vzdělávání ve 20. století. (Pedagogické směry 20. století a jejich představitelé: Dewey, Parkhurstová, Montessori, Steiner, Petersen, Freinet). 3. Základní kurikulární dokumenty a jejich význam pro práci učitele. Vzdělávací programy, učební plány, učební osnovy, tématické plány a další dokumenty. Práce učitele se školním vzdělávacím programem. 4. Vzdělávací soustava České republiky. Úrovně vzdělávání, druhy a stupně škol a školských zařízení. Klasifikace vzdělávání ISCED. České školství v evropském kontextu, soudobé trendy ve vzdělávání. 5. Organizační formy výuky a jejich klasifikace. Možnosti a meze skupinového, frontálního a individuálního vyučování. Vyučovací metody. Aktivizující metody a jejich využití ve výuce na základních a středních školách. 6. Učebnice jako součást kurikula a edukační médium. Typy učebnic, didaktické vybavení učebnic, zásady pro výběr školní učebnice. Standardní a alternativní učebnice. Práce učitele s učebnicí. 7. Sociálně nežádoucí jevy u dětí a mládeže. Problematika prevence a intervence ve školním prostředí se zaměřením na šikanování a zneužívání návykových látek. 8. Podpůrná síť ve školství. Funkce a úkoly poradenských pracovišť. Spolupráce školy a rodiny s pedagogicko-psychologickou poradnou a jinými institucemi. Problematika dalšího vzdělávání učitelů. 9. Práva dítěte a jejich národní a mezinárodní kodifikace. Problematika týraného, zneužívaného a zanedbávaného dítěte. Možnosti školy při prevenci porušování dětských práv. Organizace a instituce působící v oblasti dětských práv, sociálně právní ochrana dítěte.
10. Profese učitele a její současné pojetí. Kvalifikační požadavky na učitele a jeho profesní vývoj, rizika spojená s učitelstvím. Profesní kompetence učitele. Autorita učitele. Aktuální problémy učitelských sborů v České republice. Organizace sdružující učitele. 11. Volný čas v životě dětí a dospělých. Možnosti pedagogického ovlivňování volného času s ohledem na věk. Význam volnočasových aktivit pro prevenci sociálně nežádoucích jevů. 12. Multikulturalita ve škole. Etnické faktory ve vzdělávání. Problematika internacionalizace výchovy a vzdělávání. Multikulturní výchova v praxi školy. Organizace participující na výchově k interkulturnímu porozumění. 13. Nejdůležitější mezníky ve vývoji školství v českých zemích. První školy na našem území. Tereziánské reformy. Školství po r. 1918. Školství v letech 1948 – 1989. Proměny školství po roce 1989. 14. Vliv výchovy na vývoj jedince. Teorie nativismu a empirismu a důsledky jejich uplatňování v pedagogické praxi. Interakční teorie. Pedagogický optimismus. Problematika alternativních pedagogických směrů. 15. Základní didaktické principy. Formulace didaktických zásad v minulosti a dnes. Analýza základních zásad. 16. Druhy vzdělání. Všeobecné a odborné vzdělání. Teorie materiálního a formálního vzdělání. Pojem kurikulum. 17. Pedagogická diagnostika. Základní diagnostické metody v práci učitele na základní a střední škole. Kontrola, hodnocení a klasifikace žáků. 18. Škola jako sociální instituce a její funkce. Státní správa a samospráva ve školství. Klima školy. Legislativní rámec činnosti školy, povinná dokumentace škol a školských zařízení. 19. Profesní etika učitele. Základní etické otázky a dilemata při výchově a vzdělávání. Etické chování učitelů jako součást kultury školy, problematika etického kodexu učitelů. 20. Příprava učitele na vyučování. Struktura vyučovací hodiny. Výchovně vzdělávací cíle a jejich postavení při projektování vyučování. Pedagogická evaluace. Učitel jako reflektivní profesionál. Psychologická část 1. Psychologie jako věda. Předmět psychologie. Členění psychologických disciplín. Základní paradigmata (psychologické školy a směry). Význam psychologie pro učitelství. Školní psychologie (školní poradenská psychologie). 2. Osobnost člověka. Determinanty osobnosti. Struktura osobnosti. Vlohy a schopnosti, inteligenční schopnosti, nadání. Temperament a charakter. Zaměřenost osobnosti, motivace a hodnoty.
3. Osobnost člověka a škola. Možnosti ovlivňování osobnosti. Pojmy Já, osobní identita, sebepojetí a sebevědomí. Pojem sociální role a druhy konfliktů rolí ve školním prostředí. 4. Socializace, rodina a škola. Proces socializace, jeho význam pro člověka a společnost. Úloha školy a rodiny v socializaci dítěte, rozdíly v rodinné a školní socializaci. Vztah obou institucí z psychologického hlediska. Způsob komunikace mezi školou a rodinou. Vyjmenovat rizika této komunikace a možnosti jejich předcházení. 5. Učení. Vymezení a vzájemný vztah pojmů: vývoj, zrání, učení. Hlavní činitelé psychického vývoje. Oblasti vývoje a vztah mezi nimi (tělesná, percepční, kognitivní atd.). Význam učení pro život člověka. Základní druhy učení – senzomotorické, kognitivní, sociální. Základní principy učení – učení pokusem a omylem, vhledem, posilováním, nápodobou a identifikací. 6. Styly poznávání a učení. Hlavní poznávací a učební styly. Diagnostika poznávacích a učebních stylů. „Vztah k poznání“ a jeho vazba na učební styl a na efektivitu učení. Efektivní strategie učení. Metakognice. Autoregulace ve vztahu k učení. Vztah mezi učením a myšlením. Druhy myšlení. 7. Motivace k učení, motivace ve škole. Vymezení pojmů: motivace, potřeba, motiv, motivační konflikt. Druhy motivace uplatňující se ve školním učení: poznávací, výkonová, sociální. Vnitřní a vnější motivace. Diagnostika a aktualizace motivace. Zásady využívání odměn a trestů. Motivační vlivy snižující školní výkony (nuda a strach ve škole). 8. Mladší školní věk. Charakteristika dítěte před vstupem do školy a v mladším školním věku. Hlavní vývojové změny, zejména v oblasti kognitivní a osobnostně-sociální. Význam školy v životě dítěte. Školní zralost a připravenost, jejich diagnostika a možnosti intervence. Možné problémy na počátku školní docházky. 9. Starší školní věk, pubescence a adolescence. Charakteristika období pubescence a adolescence. Hlavní vývojové změny, zejména v oblasti kognitivní a osobnostně-sociální. Vztahy k rodičům, učitelům a vrstevníkům. Možné problémové projevy ve škole a jejich řešení. 10. Školní úspěšnost a neúspěšnost. Pojem školní úspěšnost – objektivní a subjektivní vymezení. Faktory ovlivňující školní úspěšnost. Teorie socio-kulturního handicapu. Diagnostika školní úspěšnosti. Opatření zvyšujících školní úspěšnost. 11. Školní třída. Sociální skupina, třídění skupin. Skupinová dynamika (konflikt a kooperace). Skupinová struktura. Sociální pozice ve skupině. Sociometrie, techniky zjišťování vztahů a pozic ve skupině. Vedení školní třídy. 12. Narušené vztahy ve školní třídě. Podoba a význam dobře fungujících vztahů ve školní třídě. Projevy narušených vztahů. Šikana. Prevence narušených vztahů ve třídě. Intervence ve třídě s narušenými vztahy (úloha učitele, školního poradenského pracoviště, dalších institucí). 13. Specifické poruchy učení. Pojem specifické poruchy učení. Příčiny a projevy. Charakteristiky dyslexie, dysgrafie, dysortografie a dyskalkulie. Možnosti kompenzace a nápravy SPU. Postup školy vůči dítěti s SPU.
14. Žáci s problémovým chováním. Pojem problémové chování a specifické poruchy chování. Možné příčiny problémového chování. Projevy problémového chování. Možnosti nápravy problémového chování. Postup školy vůči dítěti s problémovým chováním (včetně úlohy výchovného poradce a školního metodika prevence). 15. Komunikace. Verbální a neverbální komunikace. Možné problémy v komunikaci mezi učiteli a žáky. Zásady efektivní komunikace učitelů s žáky, s rodiči a s kolegy. 16. Sociální vnímání a poznávání ve vztahu mezi vyučujícími a studujícími. „Chyby“ ve vnímání a poznávání. Efekt prvního dojmu, halo efekt, pygmalion efekt , sebesplňující proroctví atd. Kauzální atribuce a autoatribuce a jejich význam ve školním prostředí. 17. Postoje, předsudky, stereotypy. Složky postoje, utváření a změny postojů. Typy předsudků a stereotypů (genderové, etnické atd.), jejich vliv na komunikaci učitele a žáků, rodičů atd. Možnosti narušování předsudků a stereotypů u žáků a u učitelů. 18. Diagnostika ve škole. Význam diagnostiky v pedagogické praxi. Diagnostika žáka – předmět a postupy. Využívání individuální, sociální a věcné normy v hodnocení žáků (zejména žáků se speciálními vzdělávacími potřebami). Diagnostika a autodiagnostika učitele – předmět a postupy. 19. Náročné životní situace. Pojem stres, stresor. Způsoby zvládání stresu (copingové strategie). Druhy náročných životních situací u dětí školního věku. Zásady krizové intervence. Psychologická náročnost učitelství. Syndrom vyhoření, možnosti jeho prevence a řešení. 20. Poradenství ve škole. Školní poradenské pracoviště: výchovný poradce, školní metodik prevence, odborník na reedukaci SPU, školní psycholog, třídní učitel (dle vyhlášky 72/2005 Sb.). Další instituce: pedagogicko-psychologická poradna, speciálně-pedagogické centrum, středisko výchovné péče aj.
Doporučená literatura z pedagogiky BENDL, S. Školní kázeň: metody a strategie. Praha : ISV, 2001. BENDL, S. Prevence a řešení šikany ve škole. Praha : ISV, 2003. BERTRAND,Y. Soudobé teorie ve vzdělávání. Praha : Portál, 1998. BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky. Praha : ČVUT, 1982. CACH, J. Výchova a vzdělání v českých dějinách. I.-IV. Praha : UK. 1990-94. CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy. Praha : Portál, 1994. DUNOVSKÝ, J.; DYTRYCH, Z.; MATĚJČEK, Z. aj.. Týrané, zneužívané a zanedbávané dítě. Praha : Grada Publishing, 1995. GRECMANOVÁ, H.; URBANOVSKÁ, E.; NOVOTNÝ, P. Podporujeme aktivní myšlení a samostatnost učení žáků. Olomouc : Hanek, 2000.
HRABAL, V. a kol. Testy a testování ve školní praxi. Praha : PedF UK, 1993. HRADEČNÁ, M.; HEJLOVÁ, H.; NOVOTNÁ, J. Práce učitele s právy dítěte. Praha : SVI, 1996. JEDLIČKA, R.; KOŤA, J. Analýza a prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Praha : Karolinum, 1998. JŮVA, VL. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1995. KALHOUS, Z.; OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. KLAPILOVÁ, S. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Olomouc : UP, 1996. KOLÁŘ, M. Bolest šikanování. Praha : Portál 2001. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996. MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. Brno : PedF MU, 1996. MAŇÁK, J. ; ŠVEC, V. Výukové metody. Brno : Paido, 2004. MAREŠ, J.; KŘIVOHLAVÝ, J. Komunikace ve škole. Brno : MU, 1995. MATOUŠEK, O. Rodina jako instituce a sociální síť. Praha : Slon, 1993. PAŘÍZEK,V. Obecná pedagogika. Praha : Karolinum, 1994. PRŮCHA, J. Multikulturní výchova. Praha : ISV, 2001. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. PŘADKA, M.; KNOTOVÁ, D.; FALTÝSKOVÁ, J. Kapitoly ze sociální pedagogiky. Brno : MU, 1998. RÝDL, K. Alternativní pedagogické hnutí v současné společnosti.Praha : 1994. SAK, P. Proměny české mládeže. Praha : Petrklíč, 2000. SINGULE, F. Současné pedagogické směry a jejich psychologické souvislosti. Praha : SPN, 1992. SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. Praha : UK, 2002. SOLFRONK, J. Organizační formy vyučování. Praha : SPN, 1991. SOLFRONK, J. a kol. Kapitoly ze školní pedagogiky. Praha : UK, 1993. VÁŇOVÁ, R. a kol. Studijní texty k dějinám pedagogiky. Praha : 1997. VÁŇOVÁ, R.; NEJEDLÁ, D. Texty ke studiu reformní pedagogiky v ČSR. Praha :1995. VAŠUTOVÁ, J. Kapitoly z pedagogiky. Praha : 1998.
Doporučená literatura z psychologie ČÁP, J.; MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha : Portál 2001. FISHER, R. Učíme děti myslet a učit se. Praha : Portál, 1997. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha : Portál, 1997. HADJ MOUSSOVÁ, Z; DUPLINSKÝ, J. a kol.: Pedagogicko -psychologické poradenství III. Praha : PedF UK, 2003. HAYESOVÁ, N. Základy sociální psychologie. Praha : Portál, 1998. HENNING, C.; KELLER, G. Antistresový program pro učitele.Praha : Portál, 1998. HELUS, Z. Pojetí žáka a perspektivy osobnosti.Praha : SPN, 1982. HELUS, Z. Dítě v osobnostním pojetí. (Obrat k dítěti jako výzva a úkol pro učitele i rodiče.). Praha: Portál, 2004. HELUS, Z.; HRABAL, V. Sociální psychologie pro učitele. Praha : SPN, 1989. HRABAL, V. Pedagogicko-psychologická diagnostika žáka. Praha : SPN, 1989. HRABAL, V. Sociální psychologie II. Praha : PedF UK, 1993, 1989. HRABAL, V. Sociální psychologie pro učitele. Praha : Karolinum, 2003. HRABAL, V.; MAN, F.; PAVELKOVÁ, I. Psychologické otázky motivace ve škole. Praha : SPN, 1989. MAREŠ, J. Styly učení žáků a studentů. Praha : Portál, 1989. MATĚJČEK, Z. Teorie a praxe dětského psychologického poradenství. Praha : SPN, 1991. MATĚJČEK, Z. Co děti nejvíc potřebují. Praha : Portál, 1995. PAVELKOVÁ, I. Motivace žáků k učení.(Perspektivní orientace žáků a časový faktor v žákovské motivaci). Praha: PedF UK, 2002. POKORNÁ, V. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha : Portál, 1997. ŠTECH, V. Škola stále nová. Praha : Karolinum, 1992. ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, 1998. ŘÍČAN, P.; VÁGNEROVÁ, M. a kol. Dětská klinická psychologie. Praha : Karolinum, 1996. VÁGNEROVÁ, M. Patopsychologie pro pomáhající profese. Praha : Portál, 1997. VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie.Praha: Karolinum, 2004. VÝROST, J.; SLAMĚNÍK, I. Sociální psychologie. Praha : Portál, 1997.
