Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta

Zpráva z odborné exkurze dne 20.4.2013 Krajská knihovna vysočiny Havlíčkův Brod, Knihovna Filozofické fakulty MU a Knihovna kláštera kapucínů v Brně (seminární práce)

Jméno: Lenka WÁGNEROVÁ Ročník: 1.FD Obor: Informační studia a knihovnictví Předmět: Exkurze Studijní rok: 2012/2013 V Praze dne 20. 5. 2013

Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod Průvodce exkurzí: ředitelka KKV Mgr. Veronika Peslerová Základní údaje:  Zřizovatel knihovny:

Kraj Vysočina

 Právní forma organizace:

Příspěvková organizace Kraje Vysočina

 Forma organizace:

Krajská knihovna plnící funkci regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina, zároveň funkci městské knihovny

Organizační struktura:  Ředitelka organizace:

Mgr. Veronika Peslerová

 Zástupkyně ředitelky:

Ing. Jitka Hladíková

 Počet zaměstnanců:

38

Čtenáři:  Počet registrovaných čtenářů:

6577 (k 31. 12. 2012)

 Počet výpůjček:

389279 (v roce 2012)

 Návštěvnost:

359456 (v roce 2012)

Kontakty:  Webové stránky:

www.kkvysociny.cz

 Adresa:

Havlíčkovo náměstí 87, Havlíčkův Brod

 Tel.:

569 400 499

 Email:

[email protected]

Krajská knihovna Vysočiny (KKV), příspěvková organizace se sídlem v Havlíčkově Brodě, je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy a regionální centrum knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven Kraje Vysočina. Knihovnu zřizuje Kraj Vysočina. KKV současně plní také funkci městské knihovny v městě Havlíčkův Brod.

Historie

Foto č. 2: Informační tabule na budově KKV

Foto č. 1: Budova Krajské knihovny Vysočiny

Knihovna v tehdejším Německém Brodě byla založena v roce 1894 díky akademickému spolku Barák. Po dvou letech činnosti čítal její fond již 650 svazků knih. V roce 1905 byla Lidová knihovna Havlíčkova převedena do péče a správy města a knihovna našla, stejně jako veřejná čítárna, umístění v Tylově ulici. V poválečném období musela knihovna řešit celou řadu problémů – legislativa a z ní vyplývající nevyjasněné otázky financování, personální změny, nedostatečný knihovní fond, nevhodné umístění apod. V roce 1953 se přestěhovala do adaptovaných a upravených prostor Hanusovského domu, kde sídlila až do roku 1974. V tomto období také přestala fungovat jen jako městská veřejná knihovna, ale převzala funkci okresní a později i střediskové knihovny a přešla ze správy města pod Okresní národní výbor. V průběhu 60. let se knihovna začala opět potýkat s prostorovými problémy. Po dlouhých jednáních o novém umístění našla knihovna v roce 1974 vhodné a účelné umístění v nově adaptovaných prostorách Staré radnice, vybavených na míru pro potřeby čtenářů i pracovníků knihovny. Tyto prostory knihovna využívá dodnes Nová kapitola v dějinách knihovny v Havlíčkově Brodě se začala psát 16. února 1994, kdy byl zakoupen automatizovaný knihovnický systém LANius určený veřejným knihovnám. Bylo zahájeno automatizované zpracování knihovního fondu. V roce 1996 měla již knihovna plně automatizovaný výpůjční systém. Na podzim roku 1997 byl na studovně zahájen provoz internetového pracoviště pro veřejnost. 1. ledna 2002 se nástupnickou organizací okresní knihovny stala Krajská knihovna Vysočiny Havlíčkův Brod. V roce 2006 se uskutečnila veřejná architektonická soutěž o návrh urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Krajské knihovny Vysočiny. I přes to, že byl úspěšně vybrán projekt a vydáno stavební povolení, z důvodu nedostatku finančních prostředků v Havlíčkově Brodě na novou budovu Krajské knihovny stále čekají.

Umístění a budova Knihovna je umístěna na ideálním místě ve středu města, přímo na centrálním náměstí, v budově Staré radnice. Místo má svůj genius loci, pro potřeby krajské knihovny s mnoha aktivitami je však nyní již nedostačující. Problémem je, kromě jiného, že značná část fondu (2/3) je deponována ve dvou dalších budovách (skladech), odkud jsou knihy přiváženy. Komplikuje to práci knihovníků, kteří musí knihy přepravovat tam a zpět (dnes již ne v tašce na kolečkách, ale alespoň v autě). Funguje služba objednání po internetu, vyžádaná kniha je připravena do druhého dne. V budově je využito opravdu každého místa, např. počítačová pracovna zbudovaná z bývalých toalet. Poté, co se projekt stavby nové knihovny zbrzdil vinou nedostatku financí, rozhodla se paní ředitelka upravit stávající prostory postupně tak, aby co nejlépe vyhovovaly návštěvníkům. Novou tvář tak dostalo zatím dětské oddělení a m-centrum (multimediální centrum). Bohužel na zázemí pro zaměstnance již nevybylo, a tak je podle slov paní ředitelky „tristní“. Otevírací doba Otevírací doba je velmi přívětivá pro všechny uživatele a návštěvníky. Jediným zavíracím dnem je neděle. Oddělení pro dospělé a m-centrum: Po 9:00-19:00 Út 12:00-19:00 St 9:00-19:00 Čt 9:00-19:00 Pá 9:00-19:00 So 8:30-12:30 Ne zavřeno

Dětské oddělení a Studovna: Po 9:00-18:00 Út 12:00-18:00 St 9:00-18:00 Čt 9:00-18:00 Pá 9:00-18:00 So 8:30-12:30 Ne zavřeno

Oddělení specializovaných služeb: PO 9:00 - 16:00 ÚT 12:00 - 16:00 St, Čt a Pá 9:00 - 16:00 So a Ne zavřeno Čtenářská základna Každý rok roste počet registrovaných uživatelů knihovny a počet návštěvníků, což ukazují následující čísla: rok 2002 rok 2012 1. Počet registrovaných čtenářů: 4796 6577 2. Počet návštěvníků: 67477 359456 3. Počet výpůjček: 213142 389729 V současné době 6,5 tisíce čtenářů činí 27% obyvatel Havlíčkova Brodu . Oddělení knihovny Oddělení pro dospělé Je umístěno v přízemí budovy, vstup je proti hlavnímu vchodu. Bylo prvním oddělením, do kterého jsme vstoupili a již zde nás zaujaly nápady „navíc“ - kupříkladu půjčování deštníků, vesele zdobené „placky“ s motivy knih, stojánky s portréty spisovatelů, soutěže pro čtenáře. Velmi mě zaujalo šikovné označení knih, které jsou řazeny abecedně a každá je označena barevným štítkem na hřbetu podle žánru: beletrie, detektivka, thriller, válečné, poezie, historické,

román pro ženy... V knihovně jsou 3 počítače s katalogem pro návštěvníky. Pokud kniha není ve volném výběru, je možno si ji objednat den předem, buď přímo v knihovně nebo on-line z domova. Je zde využíván knihovní systém Clavius a zároveň systém Carmen, jenž je uživatelsky příjemnější.

Foto č. 3: Informace o řazení beletrie v KKV

Foto č. 4: Prostor pro hraní her v m-centru

M-centrum M-centrum je multimediální centrum nabízející velké množství aktivit, kde si každý návštěvník může vybrat tu svou. Nachází se v přízemí po levé straně od vstupu do budovy. K dispozici jsou zde počítače s připojením na internet, je možné přinést si i vlastní notebook a připojit se prostřednictvím wi-fi. Oddělení dále nabízí CD a DVD (ve volném výběru), hudebniny, časopisy a knihy o hudbě. Prostor mcentra je upraven pro relaxaci - je tu velkoplošná obrazovka, prostor pro poslech hudby, počítačové hry, velký výběr deskových a společenských her. Také jsou zde umístěny velké elektronické klávesy se sluchátky. Můžete si tu zapůjčit tablet, čtečku e-knih, I-pod apod. M-centrum skýtá také prostor pro různé komorní akce a klubovou činnost. Oddělení pro děti a mládež

Foto č. 5: Dětské oddělení KKV

Foto č. 6: Dětské oddělení KKV

Bylo otevřeno v rekonstruovaných prostorách v 1. patře budovy v červnu 2012. Počet registrovaných čtenářů do 15-ti let je 1221. Oddělení má praktické „barevné“ členění. Žluté označení knih a regálů literatura pro děti do 6 let, zelená - pro děti 6 – 10 let, červená 11 – 15 let, černá nad 15 let. Knížky pro nejmenší jsou umístěny v nízkých dvoupolicových regálech v koutku, kde je umístěn koberec a hračky. Knihy pro děti do 9 let jsou v policích vysokých 160 cm, aby byly dostupné. Stěny jsou zdobeny malbami, autorem jedné z nich je místní zaměstnanec oddělení IT. Také toto oddělení organizuje mnoho aktivit pro děti a mládež. Hezkým nápadem jsou např. tematické kufříky, které jsou určeny dětem a jejich rodičům či prarodičům. Každý kufřík je zaměřen na jedno téma a obsahuje kromě knih i didaktické pomůcky, hračky, hry, CD a další související média. Tyto jsou přizpůsobeny věku a zájmu dětí a tak podporují rozvoj jejich osobnosti, nenásilnou formou prohlubují znalosti i dovednosti. Např. kufřík „lidské tělo“ obsahuje kromě literatury také igráčka zdravotní sestru apod. Knihovna se zapojila do akce Lovci perel, což je celoroční soutěž pro malé čtenáře, kteří získávají za přečtené knihy perly. Objevují speciálně označené knihy, tzv. „perlorodky“, přečtou je a odpovídají na několik otázek. V knihovně má každý takový čtenář svou šňůrku, na kterou si perly navléká. V prostoru dětského oddělení nechybí místo pro hraní, stolky a židličky pro pořádání výtvarných dílniček a dalších dětských akcí. Oddělení specializovaných služeb V prvním patře proti vstupu do dětského oddělení se nachází oddělení specializovaných služeb, které poskytuje speciální knihovnické a informační služby především pro těžce zrakově postižené, nevidomé, nedoslýchavé, mentálně postižené a dyslektiky. Fond tohoto oddělení obsahuje zvukové knihy na CD i na dříve užívaných kazetách (kniha v podobě balíčku kazet) a knihy v Braillově písmě. Dnes v době moderních technologií je možno uživatelům knihy nahrát na USB. Je zde přístup na internet s hlasovým výstupem, oddělení poskytuje asistenční služby u PC, poradenské služby handicapovaným, studentům a pomáhajícím profesím. Držitelům průkazu ZTP nebo ZTP-P a všem, jimž handicap brání v přístupu k četbě a informacím standardním způsobem, poskytuje KKV všechny služby zdarma. Oddělení pořádá informační lekce pro ZŠ, střední školy a VOŠ, jejichž smyslem je vést žáky a studenty k tolerantnímu, vnímavému a humánnímu přístupu k znevýhodněným lidem, programy psychické aktivace pro seniory a zdravotně postižené.

Foto č. 7: Oddělení specializovaných služeb KKV

Foto č. 8: Oddělení specializovaných služeb KKV

Zhodnocení a vlastní dojmy Knihovnou nás provázela paní ředitelka Veronika Peslerová, která nás nadchla opravdu fundovaným výkladem a ochotně zodpověděla na naše zvídavé otázky. Při prohlídce knihovny mě napadl slogan „Umíte si představit víc?“. Knihovna, i přes ne zcela vyhovující prostory, je nabita aktivitami a všude je cítit nadšení paní ředitelky, která je - jak vidno podle vzhledu a vybavení - i zdatnou manažerkou. Stejně pozitivně jako ona působí i další zaměstnanci. Celé prostředí knihovny vyzařuje pozitivní energii a může být dobrou inspirací, jak vést kulturní instituci. Je to vskutku knihovna malá svým prostorem, ale velká svým obsahem.

Z akcí a aktivit jen namátkou vybírám: 

  



K 10. výročí svého vzniku vzniklo 10 letáčků, vždy s 10 body na různá témata, statistická srovnání před deseti lety a dnes, nejpůjčovanější knihy apod., jiná mírně doporučující (proč chodit do knihovny, proč navštěvovat knihovnu), nebo agitační s 10 důvody proč mít novou knihovnu. Žvýkačky Knihomol s velmi originálními obaly. Půjčování deštníků, čtecích brýlí. Velmi úspěšná je Univerzita volného času, která poskytuje celoživotní vzdělávání pro širokou veřejnost (tedy nejen pro seniory), využívá prostory v 1. patře budovy, kde knihovna sídlí. V současné době otevírá neuvěřitelných 42 oborů. Jen namátkou uvádím: kurzy angličtiny, dnes tolik populární rodopis, dějiny umění, různé počítačové kurzy, kapitoly z etnologie, psychologie, a mnohé další. Účast na LiStOVáNí Kultovní projekt scénických čtení Lukáše Hejlíka, autorská čtení, výtvarné dílny pro děti, interaktivní testy, čtenářské soutěže apod.

Otázky Kdo je zřizovatelem Krajské knihovny Vysočina? Zřizovatelem knihovny je Kraj Vysočina. Jaké motto má Krajská knihovna Vysočiny? „Knihovna – důležité místo ve Vašem životě.“ Kdo napsal nejstarší půjčovanou knihu KKV a jaký je rok jejího vydání? Autorem nejstarší půjčované knihy je K. H. Borovský a byla vydána v roce 1851. Použitá literatura

Komentář ředitelky knihovny. Krajská knihovna Vysočiny [online]. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, c2006-2010. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: Krajská knihovna Vysočiny v Havlíčkově Brodě: statistická příloha k Výroční zprávě 2012. Havlíčkův Brod: Krajská knihovna Vysočiny, [2013]. Dostupné z:

Ústřední knihovna FFMU Průvodce exkurzí: ředitelka knihovny FF UK Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová Základní údaje:  Zřizovatel knihovny:

Masarykova univerzita v Brně

 Právní forma organizace:

Univerzitní knihovna

 Forma organizace:

specializovaná knihovna se specializovaným fondem

Organizační struktura:

 Vedoucí knihovny:

Mgr. et Mgr. Lenka Hořínková Kouřilová

 Počet zaměstnanců:

30 (+ 5 na dílčích knihovnách) Na pokrytí služeb o víkendech a večerních hodinách jsou využíváni studenti KISKu FF MU

Čtenáři:  Počet registrovaných čtenářů:

14000 (v roce 2012)

 Počet výpůjček:

164000 (v roce 2012)

 Návštěvnost:

300000 (v roce 2012)

Kontakty:  Webové stránky:

knihovna.phil.muni.cz

 Adresa:

Arna Nováka 1, 602 00 Brno

 Tel.:

549 496 303

 Email:

[email protected]

 www:

http://[email protected] www.facebook.com/rs.knihovnaffmu

V současné době má Ústřední knihovna (ÚK) přibližně 370000 svazků, z toho 2/3 v uzavřených skladištích a 1/3 ve volném výběru. Studovny mají kapacitu 400 studijních míst. ÚK FF slouží především akademické obci fakulty, resp. univerzity; odborná veřejnost a ostatní zájemci mají neomezený přístup ke knihovním fondům ÚK formou prezenčních výpůjček a meziknihovní výpůjční služby.

Historie knihovny Masarykova univerzita v Brně byla založena roku 1919, od té doby vznikaly knihovny jednotlivých oborů. K centralizaci došlo až v roce 1952, kdy vzniklo Knihovnické středisko FF MU. To se v roce 1961 změnilo na Ústřední knihovnu FF MU. V té době měla knihovna 40 studijních míst a cca 2500 svazků. Knihovna sídlila do přestěhování do nové budovy v roce 2002 v protějším historickém traktu Filozofické fakulty. V 80. létech 20. století se objevují problémy s nedostatkem místa. Proto je v roce 1996 rozhodnuto o výstavbě nové moderní budovy pro knihovnu. Nová budova knihovny Architektonické soutěže vypsané koncem roku 1997 se zúčastnilo 14 projekčních kanceláří. Vítězný návrh vypracovali akad. arch. Ladislav Kuba a ing. Tomáš Pilař, M. A. Ve veřejné soutěži na dodavatele stavby zvítězila firma IMOS. Stavební práce byly zahájeny v Iistopadu 2000 a ukončeny v závěru roku 2001. Provoz knihovny byl zahájen 18.3.2002.

Foto č. 9: Budova knihovny FF MU v Brně

Budova knihovny je situována uprostřed městského bloku, který je tvořen zástavbou vzniklou v průběhu 19. a 20. století, doplňuje a uzavírá areál Filozofické fakulty. Vůči svému okolí působí jako kontrastní, jednoduchý objekt. Celá stavba je z monolitického betonu, kaleného skla a nerezové oceli. Budova má tři patra spojená centrálním točitým schodištěm. Vnitřní jednoduché až puristické prostředí je kontrastně doplněno barevnými (oranžovými) koberci a informačními prvky. Areál je stále ještě ve výstavbě, a tak zatím chybí prostor pro venkovní relaxaci studentů. V návaznosti na stavbu knihovny jsou navrženy i terénní úpravy, anglické dvorky, dlážděné chodníky, zeleň a drobná architektura uvnitř areálu. Stavba obdržela tato ocenění:

Grand Prix OA 2002 – hlavní cena: Cena unie výtvarných umělců 2002 Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR

Provoz knihovny Knihovna je otevřena 311 dní v roce (červenec vždy zavřeno) Studovny: Po-Pá 9-20 hodin So-Ne 9-17 hodin Provoz výpůjčního pultu a vracení výpůjček: Po-Pá 9-17 hod. Samoobslužné půjčování: po celou provozní dobu knihovny (samoobslužné půjčování pomocí výpůjčního zařízení Self Check, které je umístěno ve vestibulu knihovny). V referenčních službách pracují odpoledne a o víkendech studenti KISKu MU. Ke knihovně patří dalších 20 dílčích knihoven jednotlivých ústavů. Ty jsou dislokovány v centru města. Rozsáhlé sbírky mají především Historický ústav, Ústav Dějin umění nebo Etnologie. Seznam a otevírací doba těchto knihoven jsou k dispozici na webu knihovny. Je v nich umístěna přibližně polovina fondu knihovny. Knihovnické systémy a uspořádání fondů Knihovna využívá knihovní systémy Aleph a Beth. Beth je alternativní elektronický katalog knihovny, který umožňuje uživatelům podílet se na tvorbě a úpravě záznamů dokumentů, například anotací, recenzí, poznámek, obsahu, vkládat nové záznamy knih, www stránek, třídit je podle vlastních hledisek, opatřovat knihy vlastním komentářem, případně doporučovat knihy k zakoupení do knihovny. K dispozici jsou i starší lístkové katalogy. Knihy ve volném výběru jsou tříděny podle MDT a dále abecedně podle autora, případně názvu knihy. Publikace uložené v depozitech je možné objednat pomocí on-line katalogu. Ve všední dny je kniha připravena do 15 minut. Periodika jsou půjčována jen prezenčně. Knihovna také archivuje absolventské bakalářské i magisterské práce, od r. 2008 i v elektronické formě. Depozit knihovny, který jsme měli možnost si prohlédnout, je situován do suterénu budovy. Ve skladu jsou knihy uloženy v kompaktních pohyblivých regálech, jenž šetří místo. Ve volném výběru se nachází 160 tisíc knih, v depozitu je cca 220 tisíc knih.

Foto č. 10 a Foto č. 11: Kompaktní regály v depozitu knihovny FF MU v Brně

Technické vybavení:  112 počítačů: s online katalogem, internetem, MS Office, Open Office  Self Check  Wifi v celém areálu FF MU  Dobíjecí automat pro vložení kreditu k užívání samoobslužného kopírování  Kopírky/tiskárny/skenování  Elektronické informační zdroje: přístup do 30 databází Služby:  výpůjční služby – prezenční a absenční výpůjčky  meziknihovní výpůjční služba, mezinárodní výměna dokumentů  referenční služby  samoobslužné kopírování, skenování a tisk  připojení notebooků  vazba dokumentů  Služba e-prezenčka, v rámci MU zahrnuje žádané a obtížně dostupné tituly v elektronické podobě ve formátu PDF, naskenované z fondů knihoven MU. Plné texty digitální verze dokumentů je možné pouze prohlížet na vybraných počítačích v některých knihovnách MU. V Ústřední knihovně FF MU je program nainstalován na všech počítačích, kde je vyžadováno přihlášení uživatele.  služba na webu lze zjistit, zda je ve studovnách obsazeno.  půjčování zámečků na notebooky, sluchátek, radiomagnetofon k přehrání CD a kazet z fondu knihovny.  knihovna aktivně využívá FCB a Twitter Provozuje digitální knihovnu děl Arne Nováka, která vznikla k 130. výročí jeho narození (2.3.2010). A. Novák působil jako děkan Filozofické fakulty a rektor Masarykovy univerzity ve dvacátých a třicátých letech 20. století. Zhodnocení a vlastní dojmy Protože mám ráda moderní architekturu, prostředí této knihovny se mi velmi líbilo. Domnívám se, že strohý styl budovy i vybavení je vhodný pro svůj účel. Prostředí může působit až studeně, ale pro učení a soustředění mi přijde vyhovující. Z praktického hlediska je moderní knihovna velmi dobře uzpůsobena svému účelu – depozit v suterénu, moderní skladovací systémy, vybavení moderními technologiemi. Nedostatky, které zmiňovala paní ředitelka, se týkají především vnitřního prostředí, kdy v létě je v neizolované budově velmi teplo a v zimě zase zima. Nazvala knihovnu „srdcem fakulty“, což je přiléhavé přirovnání. Pozastavila se nad tím, že studenti mají dnes neporovnatelně snadnější přístup ke studijním materiálům než dříve. Knihovna se jim dále snaží vyjít vstříc – dotazníková šetření zjišťují, jak služby ještě lépe uzpůsobit podle jejich potřeb. Co chybí je více prostoru pro pořádání studentských aktivit díky stále ještě rozestavěnému okolnímu areálu. Ten by měl být v projektu Carla - Centrum podpory humanitních věd - dokončen v srpnu 2014. Otázky: 1. Jaká všechna ocenění dostala budova Vaší knihovny? Stavba obdržela mnoho různých ocenění za kvalitu zpracování, jako např. Grand Prix OA 2002 hlavní cena, Cena unie výtvarných umělců 2002 nebo Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. 2. Pracuje u Vás nějaký zaměstnanec po celou dobu existence nové budovy knihovny? Ano, pracuje jich tam několik po celou dobu. Přesněji nevěděla.

3. Čeho si na Vaší knihovně nejvíce ceníte? Podle slov paní ředitelky je knihovna „srdcem fakulty“ a umožňuje studentům bezproblémový přístup ke studijním materiálům. Použitá literatura Ústřední knihovna FF MU [online]. Brno: FF MU Brno, c 2012. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://knihovna.phil.muni.cz/ Kratochvíl, Jan. Archiweb.cz [online]. Brno : Archiweb, 2005, poslední změna 31.07.2005 [cit. 201305-19]. Knihovna Filozofické fakulty MU . Dostupné z www: http://archiweb.cz/buildings.php? type=9&action=show&id=200ISSN 1801-3902. Komentář paní ředitelky

Kapucínská provinční knihovna v Brně Průvodce exkurzí: bratr Vítek a kolegyně Marcela Tresčáková Základní údaje:  Zřizovatel knihovny:

Kapucínská provinční knihovna je soukromou knihovnou řádu Menších bratří kapucínů.

Kontakty:  Adresa:

 www:  e-mail:

Klášter kapucínů Brno; Kapucínské nám. 303/5; 602 00 Brno http://knihovna.kapucini.cz/cz/brno.html [email protected]

Organizační struktura:  provinční knihovník: pomocný provinční knihovník:

Mgr. Vlasta Scheuflerová Mgr. Tomáš Pracný OFMCap.

Historická knihovna Kláštera kapucínů v Brně je součástí Kapucínské provinční knihovny, která sídlí v prostorách Kláštera kapucínů při kostele P. Marie Andělské v Praze na Hradčanech. Historie Brněnský konvent je druhou nejstarší kapucínskou rezidencí na našem území. Kapucíni, kteří jsou jednou ze tří odnoží františkánského řádu, přišli do Čech na sklonku roku 1599 a usadili se nejprve v Praze. V Brně stál první kapucínský klášter za hradbami, a to v letech 1604-1645. Současný klášter ve městě byl budován v letech 1648-51, kostel byl dokončen roku 1656. Knihovna v té době byla umístěna v dnes již neexistujících prostorách. Dnes se nachází v tzv. Trenckově křídle, které bylo vybudováno v letech 1763-64. Pro úplnost je třeba dodat, že knihovna existovala již v původním klášteře za hradbami. Dokazují to i léta uváděná ve vlastnických záznamech v knihách; nejstarší je z roku 1606. První soupis knih vznikl již v roce 1618. Fond v té době čítal přibližně 60 svazků. Část knih si kapucíni přinesli do Čech z Itálie, jak ukazuje velké množství knih z 16. a první půle 17. století zachovaných v jejich rodné italštině. Listy i vazby těchto knih dodnes nesou stopy po nelehké cestě z Apeninského poloostrova. Další knihy přibyly do fondu knihovny prostřednictvím darů od různých mecenášů. Díky podrobné analýze provinčních záznamů známe téměř všechny dárce knih. Patří mezi ně např. Michael Schwab, brněnský farář u sv. Jakuba nebo členové rodiny Hovoriů (olomoucký kanovník František, brněnský probošt Eliáš a brněnský pronotář Jiří). Během Třicetileté války přibyly knihy z dalších brněnských klášterů a od kapucínů z Vyškova a Mikulova. Nejméně 40 svazků vesměs hodnotných knih včetně pěti prvotisků získali kapucíni po roce 1624 z knihovny kunštátského faráře Bernarda Voscinia.

Jako celek se ke kapucínům dostala také knihovna zaniklé farnosti v Kamenci u Brna. Odkázal ji P. J. Mikslanek působící jako kaplan v rovněž zaniklých Želovicích, když jej ležícího na smrtelné posteli navštívil dne 22. prosince 1676 brněnský místní vikář Benignus z Moravy. Čtyřicet pět položek ve fondu tvoří rovněž knihy brněnského tiskaře Jakuba Maxmiliána Svobody, který byl po své smrti roku 1736 pohřben v kostelní kryptě.

Foto č. 12: Klášter Kapucínů v Brně

Vzhled knihovny Současná knihovna se skládá ze tří místností. Dvě z nich jsou menší, hlavní sál je uprostřed mezi nimi. Mezi kapucínskými knihovnami je tato knihovna jedinečná výškou přes dvě patra budovy. Jako architekt se zde uplatnil František Antonín Grimm, jehož rodný bratr byl v té době provinciálem řádu. Knihovna má pozoruhodnou vnitřní výzdobu: bohatě zdobené vestavěné knihovní skříně hlavního sálu, sochařskou výzdobu alegorických postav andílků, kterou doplňuje nástropní freska, dílo Josefa Sterna. Fond knihovny V současnosti fond obsahuje asi 8000 svazků, z toho 6500 starých tisků včetně přívazků. Prvotisků je tu 75 včetně fragmentů. Prvotisky a 56 svazků novějších rukopisů je trvale uloženo v depozitáři Státní vědecké knihovny v Brně, kde jsou pro ně lepší klimatické podmínky. Mezi knihovními soupisy brněnské Staré knihovny vyniká 105 stránková bibliografie užitečných knih sepsaná roku 1695 br. Ezechielem z Brna. Její první část obsahuje kázání seřazená podle nedělí a svátků liturgického roku, druhá je precizně rozdělena podle předmětových hesel. Soupis byl později doplňován až do 19. století a svou praktičností daleko předčil jiné soudobé katalogy. V letech 1769 až 1780 byly knihy natírány na hřbetě a signovány podle oborů. Po roce 1780 již se knihy nesignovaly. Zajímavou skupinu tvoří 166 knih z indexu zakázaných knih. Tyto knihy se ke kapucínům dostaly ze zkonfiskovaných protestantských knihoven, existují zápisy o jejich původních majitelích. Jejich místo

bylo v třetí menší místnosti ve skříni s uzamykatelnými dveřmi tvořenými diagonální mřížkou. Dodnes se dochovalo 75 knih se signaturou „Z“ – zakázané knihy. Zajímavostí je šest svazků souborných spisů Martina Luthera z knihovny známého brněnského lékaře a luterána Jakuba Konráda Praetoria. Jeho knihy se do této knihovny dostaly zásluhou bratra Benedikta z Forchheimu, kterého kardinál Dietrichstein pověřil roku 1627, aby obracel na pravou víru nekatolíky, kteří se krátce předtím ve městě velmi rozšířili. Od poloviny 18. století přibývaly do knihovny, přibližně v dávkách od patnácti do dvou set padesáti, pozůstalosti po knihovničkách, jež měli bratři pro soukromou potřebu.

Foto č. 13: Lutherovy spisy

Nejpozději roku 1853 byla do fondu zařazena také knihovnička Třetího řádu sv. Františka, která je dochovaná jen zčásti, ale v roce 1911 dosáhla nejméně 660 titulů. Někdy po roce 1842 získaly knihy nové signatury, které již nevycházely z oborů, ale z římského čísla podle místnosti, písmena podle police a arabského čísla podle pořadí v polici. K zaplnění všech polic knihovny došlo někdy na přelomu 19. a 20. století. Za druhé světové války bratři z obavy před možnými ztrátami při osvobozování Brna sovětskou armádou převezli několik nejvzácnějších knih do hradčanského kláštera. Tam zůstaly i po válce a jako součást pražského fondu byly v roce 1950 zkonfiskovány a svezeny. Brněnský fond zůstal z větší části na místě, i když se ho ujala brněnská Zemská knihovna. Třetí místnost knihovny byla ovšem na konci války poškozena bombou, a proto byly knihy v letech 1959-65 deponovány do depozitáře Univerzitní knihovny. Po opětovném převzetí knihovny kapucíny v roce 1993 se započalo s digitální katalogizací knihovny. Zkušební provoz internetové aplikace na prohlížení digitalizovaných tisků funguje od roku 2011 na adrese: http://www.loreta.cz/annales_capuccinorum/index.html Katalog knihovny je pro registrované uživatele k dispozici na http://knihovna.kapucini.cz/cz/katalog.html Knihovna je využívána především vědci a badateli. Návštěvu a knihy je možno objednat telefonicky, osobní návštěvou nebo pomocí objednacího formuláře na stránkách řádu http://www.kapucini.cz/index.php/provincie/objedformkpk. Knihy je možno prohlížet jen prezenčně. Zhodnocení a vlastní dojmy Poslední navštívená knihovna doplnila široký repertoár knihoven, který jsme za jediný den měli možnost shlédnout. Velmi zajímavý zážitek, protože do těchto míst není jinak běžný přístup. Naším průvodcem zde byl bratr Vítek, který bohužel nemá, jak nás sám upozornil, knihovnu na starosti.

Proto nám historii i současnost knihovny přiblížila naše kolegyně Marcela. Měli jsme možnost spatřit opravdové historické exempláře, včetně libri prohibiti. Z výzdoby nás zaujala především nástropní freska a také překrásné vyřezávané police na knihy.

Foto č. 14: Nástropní freska v hlavním sále knihovny

Otázky:

1. Pod jakou signaturou jsou řazeny v brněnské kapucínské knihovně „libri prohibiti“? Tyto knihy jsou značeny signaturou „Z“ - zakázané

2. Jakou barvou jsou natřeny hřbety zakázaných knih do konce 18. století? Hřbety těchto knih se nenatíraly žádnou barvou, protože se nevystavovaly, a tudíž jejich názvy nemusely být čitelné.

3. Jaký formát má souborné vydání děl Luthera v brněnské kapucínské knihovně? Toto souborné vydání je ve formátu - folio, nebo-li in folio. Je to největší formát, který vznikne jedním přeložením archu. Použitá literatura: Kapucínská provinční knihovna [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: < http://knihovna.kapucini.cz/cz/index.html komentář Marcely Tresčákové