UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA
Bakalářská práce
Gabriela Tremlová
Integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře Společenství harmonie těla a ducha
Katedra Sociální pedagogiky Vedoucí práce: Mgr. Lucie Hubertová B 7508, Sociální práce, Pastorační a sociální práce Praha 2013
Prohlášení: 1. Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci: Integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře Společenství harmonie těla a ducha zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny ETF a v elektronické podobě prostřednictvím SIS UK.
V Praze, 6. prosince 2013
Gabriela Tremlová
Toto dílo je licencováno pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Neuţívejte dílo komerčněNezasahujte do díla 3.0 Česká republika licencí. Pro zobrazení kopie této licence, navštivte http://creativecommons.org/licenses/by-nc-nd/3.0/cz/ nebo pošlete dopis na adresu: Creative Commons, 171 Second Street, Suite 300, San Francisco, California, 94105, USA.
Anotace: TREMLOVÁ, Gabriela. Integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře Společenství harmonie těla a ducha. Praha: Univerzita Karlova, Evangelická teologická fakulta, 2013. Bakalářská práce. Bakalářská práce se zabývá integrací dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře „Společenství harmonie těla a ducha“. Cílem práce je představit neziskovou organizaci Společenství harmonie těla a ducha. Zaměřit se na problém integrace a vyhodnotit míru integrace v rámci jednotlivých aktivit tábora. Navrhnout opatření pro další běh tábora v roce 2014. V práci jsou vymezeny základní pojmy: „integrace“ a „volný čas na táboře“. Text je rozdělen na dva oddíly: teoretický a praktický. Tyto oddíly na sebe navazují skrze jednotlivé kapitoly. Závěr práce shrnuje výsledky, které jsem zjistila působením na táboře. V práci jsou také zmíněny návrhy pro lepší integraci v roce 2014. Klíčová slova: Volný čas, tábor, děti, rodina, mládeţ, epilepsie, zdravotní handicap, hry, integrace, letní prázdniny, aktivity, hlavní vedoucí, oddílový vedoucí;
Annotation:
TREMLOVÁ,
Gabriela.
The
integration
of
handicaped children and youths in the camp “Společenství harmonie těla a ducha“ Prague: Charles University, Evangelical Theological Faculty, 2013. Bachelor thesis. The bachelor thesis deals with integration of handicaped children and youths in the camp “Společenství harmonie těla a ducha“. Goal of the thesis is to present non-profit organisation “Společenství harmonie těla a ducha“, to focus on issue of integration and to analyse scale of integration within the frame of particular activities of the camp. Another goal is to make a suggestion for measures for next running of the camp for the year 2014. Following basic terms are described in this thesis: “integration“ and “free time in the camp“. Text is divided into two part: theoretical one and practical one. Those two parts are connected through each chapters. Proposals for better integration in the year 2014 are mentioned. Closing part of the thesis summarizes the results which were found out by participating in the camp. Key Words: Free time, camp, children, family, youth, epilepsy, health handicap, games, integration, summer holidays, activities, education, chief, leader;
Poděkování Především chci poděkovat svému odbornému konzultantovi PaeDdr. Vladimíru Bílkovi za odborné vedení práce. Chci poděkovat své rodině a blízkým, kteří mi byli během celého studia oporou a podporovali mě.
Obsah Úvod .............................................................................................................. 7 1. Integrace ................................................................................................... 9 1.1 Definice .................................................................................................... 9 1.2 Inkluze...................................................................................................... 9 1.3 Podmínky integrace ............................................................................... 10 1.3.1 Podmínky úspěšné integrace ............................................................... 10 1.4 Mimoškolní integrace ............................................................................ 12 2. Volný čas ................................................................................................. 14 2.1 Definice .................................................................................................. 14 2.3 Volný čas o letních prázdninách ............................................................ 16 3.Tábory ...................................................................................................... 18 3.1 Definice .................................................................................................. 18 3.4 Osm základních pravidel tábora............................................................. 18 3.5 Tábor a hra ............................................................................................. 19 3.5.1 Táborové aktivity ................................................................................ 20 4. Společenství harmonie těla a ducha ..................................................... 21 4.1 Zaměření sdruţení .................................................................................. 21 4.2 Příprava tábora ....................................................................................... 23 5. Programová část tábora ........................................................................ 28 5.1 Program tábora ....................................................................................... 28 6.2 Cílová skupina ....................................................................................... 29 5.2 Přehled jednotlivých dní ....................Chyba! Záloţka není definována. 5.3 Výsledky ................................................................................................ 43 Závěr ........................................................................................................... 52 Pouţitá literatura: ...................................................................................... 54 Přílohy:........................................................................................................ 58 Příloha č.1 .................................................................................................... 58 Příloha č.2 .................................................................................................... 59 Příloha č.3 .................................................................................................... 60 Příloha č.4 .................................................................................................... 61 Příloha č.5 .................................................................................................... 62
Úvod „Budeme si muset uvědomit, ţe do našeho světa nepatří jen ti nejzdatnější a ti, co mají nejostřejší lokty, dobráci a géniové, ale ţe do našeho světa patří právě tak ti nemohoucí a postiţení. I postiţení lační po radosti ze ţivota tak, jako ti zdraví. I postiţení by chtěli lásku přijímat, ale také ji rozdávat, i kdyţ mnozí z nich to jsou schopni vyjádřit jen stěţí srozumitelným způsobem.“ (J.M.Simmel: Nikdo není ostrov,2003) Ve své práci se zabývám tématem integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře Společenství harmonie těla a ducha. Jiţ dlouhou dobu je stále častější pojem „integrace“ neboli začleňování. Do České republiky se tento pojem dostal zejména ze severní a západní Evropy po pádu komunistického reţimu, kdy došlo k velkým společenským změnám. V dnešní době chtějí rodiče své děti se speciálními potřebami stále častěji integrovat do běţných škol nebo volnočasových aktivit. Kolem pojmu integrace se neustále vedou ostré diskuze, je námětem mnoha debat a inspirací pro různé výzkumy. Výběr tohoto tématu mi usnadnila spolupráce se Sdruţením harmonie těla a ducha (SHTD) na Praze 6, kde pátým rokem působím jako oddílová vedoucí. Jde o celoroční ozdravné pobyty v rámci školních prázdnin nebo o víkendové akce pro děti a mládeţ. Jednou ze stěţejních činností sdruţení je pomoc, jak zdravým, tak zejména zdravotně a sociálně oslabeným jedincům. Především jsou to děti a mládeţ trpící epilepsií, alergií, nadváhou, cukrovkou,
enurézou,
nemocemi
pohybového
ústrojí,
nedoslýchavostí aj. Sdruţení SHTD má právě jako jeden z cílů své práce integrovat handicapované děti a mládeţ do široké komunity spoluobčanů a uzpůsobeným programem přispět k normálnímu vývoji dítěte.
-7-
Nejen zdraví lidé, ale především i lidé se zdravotním handicapem mohou aktivně proţívat svůj volný čas. Ten jim můţe umoţnit rozvoj jejich osobnosti, dovedností, schopností aj. Cílem mé práce je představit neziskovou organizaci Společenství harmonie těla a ducha. Zaměřit se na problematiku integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře SHTD. Vyhodnotit míru integrace v rámci jednotlivých aktivit tábora a navrhnout opatření pro další běh tábora v roce 2014. V první části se budu věnovat hlavním pojmům této práce, coţ je integrace, volný čas a táborům. Druhá část bude věnována programové části tábora. Na základě mého pozorování a působení 14 dnů na táboře, bude podle jednotlivých činností v jednotlivých dnech popsána integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem mezi ostatní děti.
-8-
1. Integrace 1.1 Definice Integraci lze chápat jako sjednocenost, začlenění nebo i jako znovuvytvoření celku (Bartoňová, Vítková, 2007). Pojem integrace je pro tuto práci důleţitý v oboru speciální pedagogiky. Dále spojení sociální integrace, ve které jde o „proces rovnoprávného začleňování člověka do společnosti – je tedy něčím naprosto přirozeným a týká se kaţdého člena společnosti; komplikace však nastávají ve specifických případech některých osob nebo minoritních skupin (etnické menšiny, lidé s postiţením apod.)“ (Slowík, 2007) Integraci lze definovat jako stav souţití postiţených a nepostiţených při přijatelné pozitivní míře, jako stav vzájemné podmíněnosti - „jeden pro druhého“ (Jesenský, 1995). V současné pedagogické teorii i praxi se pod tímto pojmem nejčastěji rozumí vzdělávání postiţených jedinců společně s jejich nepostiţenými vrstevníky (Švarcová, 2005). Integrace je proces, ve kterém se postiţení i nepostiţení navzájem poznávají, přibliţují a mění se tak, ţe dochází k růstu pospolitosti a sounáleţitosti (Vítková, 1998).
1.2 Inkluze Pojem inkluze je často brán jako synonymum pojmu integrace nebo jako její vyšší stupeň. „Inkluze se často nepřesně pouţívá jako ekvivalent integrace.“ (Průcha a kolektiv, 2003) Inkluzi lze chápat jako zahrnutí, přijetí a nemusí být také pouze pojmem pedagogickým. „Zapojování postiţených do hlavního proudu dění ve společnosti. Snaţí se odstraňovat diskriminaci zdravotně postiţených ve vzdělávání, socializaci, enkulturaci i ergotizaci.“
(Průcha a kolektiv, 2003) Inkluze je principem a
filozofií, která předznamenává, ţe školy by měly vytvořit unifikovaný systém vzdělávání všech ţáků dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality ve vhodných věkových skupinách, -9-
raději neţ zachovávat jiţ existující strukturu postavenou na duálním systému, který segreguje studenty a učitele. (Bazalová, 2006) Inkluze zahrnuje všechny studenty (i ty se speciálními vzdělávacími potřebami) a týká se bez výjimky všech lidí. Dbá na spolupráci dětí, rodičů, učitelů i dalších jedinců. Vychází z principu, ţe všichni ţáci by měli patřit k jedné sociální, akademické a kulturní skupině a participovat na jejím ţivotě (Bartoňová, Vítková, 2007). Integrace je tedy začlenění člověka s postiţením do společnosti. Souţití například osoby s poruchou autistického spektra v normální rodině. Inkluze je včlenění člověka s postiţením do společnosti. Snaha o to, aby se člověk s postiţením jiţ narodil do společnosti, která ho přijme. Hájková (2005) uvádí, ţe pojmy – integrace a inkluze – nedosáhly dosud definitivního vymezení v naší odborné literatuře, ani ve vztahu k sobě navzájem.1.3 Podmínky integrace K tomu, aby došlo k úspěšné integraci, je třeba dbát některých důleţitých, podstatných podmínek. Většina autorů se však zabývá pedagogickou integrací a věnuje se podmínkám jejího úspěchu. Ty základní se ovšem můţou převést i na integraci mimoškolní. Integrace můţe být úspěšná, kdyţ v ni učitel bude věřit. To samé platí pro vychovatele, osobního asistenta, oddílového vedoucího atd. 1.3.1 Podmínky úspěšné integrace příprava a uspořádání programu odborná připravenost pracovníků/dobrovolníků/pedagogů/zdravotníků přijetí dítěte ostatními dětmi péče o děti a mládeţ se speciálními potřebami nesmí způsobit škodu na péči ostatních dobrá spolupráce s rodinou
- 10 -
znát přesný zdravotní stav dítěte nebo psychologické vyšetření (Michalík 1999). Stejně jako musí být splněny podmínky integrace, povaţuje se za nutný předpoklad fakt, ţe dítě samo musí být přiměřeně sociálně
adaptabilní.
S tím
souvisí
druh
a
stupeň
postiţení/znevýhodnění. Na integraci totiţ musí být připraveno samotné dítě, instituce (škola, práce, zájmový krouţek aj.), ostatní děti (spoluţáci, kolegové aj.). K integraci je velmi potřebná podpora
rodiny.
Samozřejmostí
je
pouţívání
adekvátních
didaktických nebo metodologických postupů, aby integrace byla plnohodnotná. Pokud je integrace úspěšná, vede k rozvoji znevýhodněného dítěte nebo dítěte se speciálními potřebami, které se učí týmové práci a sociálním dovednostem. Ostatní děti se učí toleranci, respektu a obohacují se o nové zkušenosti.
- 11 -
1.4 Mimoškolní integrace Mimoškolní integrace spočívá v začleňování dětí se speciálními potřebami do aktivit Mimoškolní integrace spočívá v začleňování dětí se speciálními potřebami do aktivit s dětmi zdravými. Jak sám název napovídá, mluvíme o začleňování do aktivit mimo školní vyučování. Jedná se o trávení plnohodnotného času v odpoledních hodinách. To mohou být například různé zájmové krouţky. Také se můţe jednat i o delší časový interval, jako jsou například tábory, sportovní soustředění aj. „Tyto akce pak skýtají příleţitost navázat nová přátelství, procvičit své sociální chování, zvyšovat sebejistotu a učit se od ostatních.(Jesenský, 2003) Cílem mimoškolní integrace je nalezení volnočasových aktivit, kde by se děti s postiţením nebo děti znevýhodněné mohly zapojit do aktivit i mezi děti zdravé. Stále je ovšem v dnešní době řada problémů, které takovou integraci provázejí, jako například: Stále nepříznivé klima společnosti; nedostatek finančních prostředků; nedostatek zkušeností a odborných znalostí – např. pedagogů; nedostatek osobních asistentů, aj. (Hubinková, 2008) Při integraci do volnočasové aktivity se musí brát ohled na typ postiţení nebo znevýhodnění dítěte. „Jedinec na vozíčku, který má ochrnutou horní i dolní polovinu těla, se bude jen sloţitě začleňovat do volnočasové aktivity v podobě fotbalu. Tento jedinec se však určitě dobře začlení mezi děti ve výtvarné dílně, na zábavném dětském cvičení, kde bude moci vyuţívat matrace nebo na dramatickém krouţku, kde není vyţadovaný velký pohyb.“1
1
VYSKOČILOVÁ, Lenka. Mimoškolní integrace dětí se zdravotním postiţením a sociálním znevýhodněním na venkově [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Diplomová práce. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Josef Slowík. Dostupné z:
.
- 12 -
V některých případech je potřeba i osobního asistenta, který dítěti pomůţe. Dodá mu sebevědomí, oporu a pocit většího bezpečí alespoň zezačátku. Celá skupina určité volnočasové aktivity musí být obeznámena s integrací. Skupina zdravých dětí by měla vědět, jaké bude mít integrovaný potřeby, a jak se k jeho potřebám chovat. Měli by se na jeho příchod těšit. Integrovaný by měl být samozřejmě zase seznámený s tím, ţe můţe být jediný mezi zdravými dětmi. Měl by se také těšit a cítit se jako součást kolektivu.
„Ţádná literatura nepopisuje konkrétní způsob, jak postupovat při mimoškolní integraci. Dá se říct, ţe se příliš neliší od podmínek integrace pedagogické.“2
2
VYSKOČILOVÁ, Lenka. Mimoškolní integrace dětí se zdravotním postiţením a sociálním znevýhodněním na venkově [online]. 2012 [cit. 2013-03-12]. Diplomová práce. ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI, Fakulta pedagogická. Vedoucí práce Josef Slowík. Dostupné z:
.
- 13 -
2. Volný čas 2.1 Definice Volný čas patří mezi základní a zásadní pojmy této práce. Jde o pojem, který má pro kaţdého různý význam. Jinak tráví volný čas muţ nebo ţena, dítě nebo dospělý, bezdětná ţena nebo ţena s dvěmi dětmi. Dalo by se s jistotou říci, ţe volný čas je opakem práce a povinností. Jde vlastně o zbývající čas. Člověk ho tráví svobodně a dobrovolně a činí mu tak uspokojení a uvolnění. „Čas, s kterým člověk můţe nakládat podle svého uváţení a na základě svých zájmů“ (Průcha a kolektiv, 2008). Zájmy a aktivity mohou vypovídat i o osobnosti dítěte. Z hlediska volného času dětí a mládeţe, jde především o čas trávený mimo školní vyučování. Do volného času se nezapočítává ani nic, co se školním vyučováním souvisí (příprava do školy, domácí úkoly, povinnosti v domácnosti). Existují také různé pohledy na volný čas. Podle H. W. Opaschowski (1977), má volný čas 8 funkcí: rekreace kompenzace výchova a další vzdělávání kontemplace (hledání smyslu ţivota) komunikace participace (spoluúčast na vývoji společnosti) integrace enkulturace (rozvoj sebe sama v oblasti kultury). Podle B.Hofbauera (2004) odpočinek, získání nové energie, síly rozptýlení, zábava rozvoj osobnosti (sociální, fyzický, kulturní, aj) Děti mají poměrně dost volného času, a proto by se především společnost měla zajímat o to, jak děti tento čas tráví.
- 14 -
V dětství jsou to především rodiče, kteří rozhodují o trávení volného času svých dětí. Při tomto rozhodování by měly být zohledněny schopnosti a dovednosti jejich potomků. Své děti by měli k volnočasovým aktivitám motivovat. . „Míra ovlivňování volného času závisí na věku dítěte, jejich mentální i sociální vyspělosti i na charakteru rodinné výchovy.“ (Pávková a kolektiv, 1999) Okolo desátého roku se uţ dítě začíná rozhodovat samo, co by chtělo dělat. Buď své dosavadní aktivity změní, nebo je více posílí. Zlom nastává s nástupem puberty, okolo třináctého roku, kdy většinou nastává změna postojů, názorů a s tím i změna dosavadního trávení volného času. Děti často podléhají vlivu svých kamarádů nebo vrstevníků. Zde hraje roli fakt, jestli tyto aktivity činí proto, ţe je baví nebo proto, ţe tak činí jejich kamarádi. V současné době je velká škála aktivit školních i mimoškolních. Jde především o umělecké nebo sportovní krouţky. Bohuţel ne všechny děti a mládeţ mají stejné moţnosti. Největším problémem mnoha rodin jsou finance nebo nedostatek nabídky a to především v menších městech. „Mnoho dětí proţívá své volné chvíle ve veřejných prostranstvích, venku, na ulici, bez jakéhokoliv dohledu. Tato situace je neuspokojivá, je tím ohroţena výchova dětí a často i jejich bezpečnost.“ (Pávková a kolektiv, 1999) Pokud dítě neplnohodnotně tráví svůj volný čas, můţe pod vlivem dnešní doby docházet k některým sociálně patologickým jevům, které se mohou odehrávat i na hraně zákona. „Sociálně patologickým jevem se obecně rozumí takové chování jedince, které je charakteristické především nezdravým ţivotním stylem, nedodrţováním nebo porušováním sociálních norem, zákonů, předpisů a etických hodnot, chování a jednání, které vede k poškozování zdraví jedince, prostředí, ve kterém ţije a pracuje, a ve
svém
důsledku
pak
k
individuálním,
skupinovým či
celospolečenským poruchám a deformacím.“ (Pokorný a koletiv, 2003) Podobně negativní vliv na rozvoj dítěte má i nadměrné trávení volného času u počítače nebo u televize. V roce 2010 - 15 -
proběhl projekt „Není nám to jedno“, kde bylo dotazováno více neţ 1 500 dětí. Na otázku, jak dlouhý čas tráví u televize, odpovědělo 43% dětí, ţe se jedná o více neţ jednu hodinu denně a 24% dětí odpovědělo,
ţe
na
televizi
kouká
(http://www.neninamtojedno.cz/dotaznik-pro-deti/)
kaţdý „Pokud
den. dítě
sedí denně mnoho hodin u televize nebo počítače místo sportování nebo hraním si s kamarády, přijme to jako normu a v dospělosti své zvyky bude měnit jen těţko. Stejně tak je to i se způsobem stravování. Jestliţe se váš potomek láduje hamburgery a čokoládou, těţko začne jíst v dospělosti najednou zeleninu. Je třeba si uvědomit, ţe následkem takového ţivotního stylu jsou mnohé zdravotní, ale i psychické problémy“, říká psycholoţka Mgr. Kateřina Beerová.3 Proto je v dnešní době veliká potřeba tomu zabránit nebo alespoň dojít k omezení. Nabídnout dětem a mládeţi zajímavé, lákavé, bohaté nabídky trávení volného času. „Historické zkušenosti i zkušenosti ze zahraničí potvrzují, ţe prevence ve výchově je účinnější a také podstatně lacinější neţ náprava chyb a převýchova. A právě kvalitní výchova dětí ve volném čase má výrazný preventivní význam.“ (Pávková, 1999) Volný čas se stále vyvíjí. Nelze říci, ţe jde s přibývajícím časem jenom vpřed. Nejde o ţádnou jasně danou cestu. Jde o její další stálé odkrývání. A o stálé pokusy a moţnosti.
2.3 Volný čas o letních prázdninách J.Průcha pod pojmem prázdniny ve svém pedagogickém slovníku uvádí, ţe jde o „část školního roku, kdy neprobíhá výuka. Termíny prázdnin na základních a středních školách stanoví právní předpisy Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. V České republice trvají hlavní prázdniny dva měsíce, od 1. července do 31. srpna.“4
3
O volném čase. Průzkum o volném čase [online]. 2010 [cit. 2010-0601]. Dostupné z: http://www.neninamtojedno.cz/jak-dopadl-pruzkum/ 4 J.Průcha, Pedagogický slovník, str. 177
- 16 -
Jde o nejdelší úsek, kdy mohou děti trávit svůj volný čas. Bohuţel se tento čas stává pro mnohé rodiče největším problémem. Pro většinu rodičů neplatí letní prázdniny a dál musí chodit do svého zaměstnání. Školní druţiny i zájmové krouţky jsou pro děti v letních dnech zavřené. Proto by si rodiče přáli pro své potomky smysluplné trávení volného času například na pobytech v přírodě, táborech, ozdravných pobytech, sportovních soustředěních aj. To si bohuţel někteří z nich nemohou dovolit. Nevhodné je ale nechat děti bez jakéhokoliv dozoru. Špatná volba volného času je můţe ohrozit. Na děti mohou „číhat“ různá nebezpečí například si mohou někde ublíţit, ohrozit sebe, ale i ostatní, mohou si najít nesprávné vrstevníky aj. Kdyţ se nemohou rodiče svým dětem o letních prázdninách plně věnovat nebo děti nemohou být celé prázdniny u svých prarodičů., nastupují na řadu různé organizace, které se postarají o smysluplné trávení volného času. Takové organizace mají stanovený program, výchovné a vzdělávací poslání a vyškolené pracovníky.
- 17 -
3.Tábory 3.1 Definice Dětské tábory jsou uţ spoustu let formou výchovy ve volném čase, výchovy mimo vyučování. Umoţňují dětem ţít pospolu v prostředí, ve kterém mohou volně projevit svou osobnost. Prostředí, ve kterém mohou projevit své zájmy. Děti jsou uvolněni od veškerých povinností, hlavně od těch školních. „Vyhláška č. 106/2001 sb. v současném platném znění upravuje tábor jako zotavovací akci. Zotavovací akcí se rozumí společný pobyt 20 a více dětí nebo mladistvých po dobu delší neţ jsou 4 dny, jehoţ smyslem je péče zdravotně i morálně posilující osobnost dítěte. K tomuto účelu se vyuţívá zejména ekologicky kultivované přírodní prostředí mimo průmyslové aglomerace“5 Beroušek definuje tábor jako„akce zaměřené na děti, zpravidla bez účasti jejich rodičů, kde se těmto dětem věnují výchovní pracovníci“6 Tábory se často stávají jedinou příleţitostí, kdy se dítě stará samo o sebe, bez dohledu rodičů. Za některé děti dělají rodiče spoustu věcí, avšak na táboře jsou odkázání převáţně sami na sebe. Samozřejmě za pomoci vedoucího. Děti se na táboře učí samostatnosti a
soběstačnosti. Učí se samostatně rozhodovat,
vyjadřovat svůj názor, řešit konflikty aj.
3.4 Osm základních pravidel tábora 1.
Kvalifikované vedení – ve vedení tábora jsou osoby s
akreditovaným vzděláním (MŠMT, školení) a osoby, které jsou schopné práce s dětmi (reference, praxe, kurzy) aj. Často to bývají ti, kteří uţ jezdili na stejný tábor jako děti. Je nutné provést výběr pracovníků na další pozice nezbytné pro provoz tábora a zajistit, aby měli vhodné vzdělání a kvalifikaci. Není-li si provozovatel jist jejich aktuální kompetentností pro tuto vysoce zodpovědnou práci, 5 6
BEROUŠEK, P., Rádce provozovatele a vedoucího dětského tábora, str. 64 Taktéţ
- 18 -
pak ve svém vlastním zájmu a v zájmu všech účastníků zajistí jejich proškolení k tomu akreditovaným školitelem. (Beroušek, 1999) 2.
Zajímavý program – program musí být zajímavý,
rozmanitý, pestrý, měl by dětem poskytovat nové záţitky a být v dostatečné době předem připraven (aktivity, výlety, celotáborová hra aj.) 3.
Bezpečnost – tábor má jasně stanovený řád, je
bezpečný programem a náplní, je ohlášený na orgánu hygienické sluţby i obecním úřadu. Pro jistotu má připraven nouzový plán s jasně stanovenými pravidly (pro děti i pro vedoucí). 4.
Vhodné
prostředí
-
vyhovuje
hygienickým
podmínkám, nachází se v příjemném prostředí, ubytování je vhodně zvoleno podle věku a sloţení dětí. 5.
Zdravotní zabezpečení – na táboře je zajištěn
kvalifikovaný zdravotník, který vede dokumentaci o zdravotním stavu dítěte na táboře. Důleţitý je i kontakt s dětským lékařem v místě konání tábora a kontakt s rodiči před konáním tábora. Veškerá potřebná zdravotní dokumentace od rodičů dětí s dalšími informacemi o jejich zdravotním stavu. 6.
Dostatek informací pro všechny – informace o
provozu, o programu pro rodiče a moţnost seznámit se s vedoucím tábora ještě před samotným začátkem tábora. 7.
Důraz na rozvoj osobnosti dítěte – tábor je přínosný
pro rozvoj dětí, mají nové záţitky, dovednosti, vědomosti. K dětem je přistupováno individuálně. 8.
Důvěryhodní pořadatelé – dokumentace o organizaci,
doporučení, reference, propagační materiály, dokumenty o uznání statutu neziskové organizace.7
3.5 Tábor a hra Součástí kaţdého tábora je hra. Ta má své specifické znaky. 7
O dobrém táboře. Opravdu dobrý tábor [online]. 2008 [cit. 2008-10-15]. Dostupné z: http://www.dobrytabor.cz/
- 19 -
„Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím „jiného bytí“, neţ je „všední ţivot“.“ (Huizinga, 1971) Ve hře jde o spontánnost, o radost, o zábavu, o kamarádství, o dobrodruţství, o představivost, o relaxaci aj. „Hodnota hry spočívá především v tom, ţe přináší dítěti citové uspokojení, hra má hodnotu sama o sobě. Dítě si neumí hrát jinak neţ zcela zaujatě a naplno“ (Rytířová,2006) 3.5.1 Táborové aktivity Jak uţ bylo několikrát zmíněno, aktivity na táboře by měly být vybírány tak, aby se děti i mládeţ zabavila, zapojila, nadchla. „Cílem
kaţdého
člověka
zodpovědného
za
tvorbu
táborového programu by měl být vyváţený program nabízející všem zúčastněným moţnost najít si v něm „to svoje“. Tento poţadavek vychází z rozdílnosti povah, potřeb a zájmů táborníků. Kaţdý by si měl být schopen z tábora odnést vzpomínku na tu pro něj nejlepší hru, úkol či záţitek“8 V táboře se prolínají dvě úrovně. Táborové aktivity a oddílové aktivity. Oddílové aktivity jsou více individuální. Odehrávají se v jednotlivém oddílovém druţstvu za dohledu oddílového vedoucího. Táborníci se oddílovými aktivitami poznávají více mezi sebou, tvoří se přátelství. Táborové aktivity se více soustředí na integraci, je kladen důraz na spolupráci s dalšími oddíly. Objevuje se zde pojem pomoc, podpora, ale i soupeření. Snahou táborů SHTD je nedělit aktivity na úroveň oddílovou. Snaţí se o zapojení všech účastníků tábora do stejné činnosti společně.
8
MIKŠÍK, J., Jak vést druţinu na táboře, str. 18
- 20 -
4. Společenství harmonie těla a ducha 4.1 Zaměření sdruţení Společenství harmonie těla a ducha (dále jen SHTD) je občanské sdruţení dětí a mládeţe. Jiţ přes 20 let se věnuje mimoškolní činnosti. Jde o neziskovou organizaci, jejíţ název vznikl ze sokolského hesla „Ve zdravém těle zdravý duch.“. Harmonie potom udává rovnováhu (soulad) mezi tělesnými a duševním silami. „V roce 2007 byl sdruţení udělen čestný titul „Organizace uznaná Ministerstvem školství mládeţe a tělovýchovy České republiky pro oblast práce s dětmi a mládeţí.“ 9 Vyuţívá poznatků z psychologie, pedagogiky, filosofie, medicíny a dalších. SHTD pořádá především ozdravné pobyty v době všech prázdnin dětí a mládeţe jako jsou letní, velikonoční, jarní nebo vánoční prázdniny. Dále se jedná o víkendové akce jako návštěva zoologické zahrady, aquaparku, sauny, výlet na koloběţkách nebo výlet na hrad. Také se pořádá pravidelná klubová činnost spojená se speciálním cvičením zaměřeným na páteř a klouby. Tyto akce jsou určeny pro děti zdravé, ale zejména pro zdravotně či sociálně oslabené jedince. Jde o péči o děti a mládeţ trpící epilepsií, astmatem, enurézou, nadváhou, ortopedickými vadami,
poúrazovými
stavy,
nedoslýchavostí,
poruchou
autistického spektra apod. Dále jde o děti a mládeţ ţijící v Dětských domovech nebo Klokánku. Jedná se o ozdravné tábory proto, ţe pobyt dětí a mládeţe probíhá v přírodě. Tábor je především zaměřen na tělesný pohyb (protahování, jóga, cvičení, turistické výlety po okolí, sportovní hry, lyţování, regenerace – masáţe klasické, masáţe lávovými kameny, rašelinové zábaly, saunování, bazén aj.) Dále probíhají kreativní činnosti (výtvarná výchova, modelování, batikování, korálkování). A další zábavný program (večerní diskotéky, stezka 9
O společenství harmonie těla a ducha. Společenství harmonie těla a ducha [online]. 2009 [cit. 2009-09-01]. Dostupné z: http://www.shtd.cz/
- 21 -
odvahy, táborové ohně s kytarou, koupání v rybníce, celotáborová hra a jiné hry, vědomostní testy, divadlo, zpěv, přednes básní, hra na hudební nástroje aj.) Je také hlídán pitný reţim a stravování. Sdruţení si je vědomo faktu, ţe v naší společnosti stále existují potíţe s negativním hodnocením a negativními postoji k handicapovaným. To se poté projevuje ve zhoršené integraci. Proto má dva hlavní cíle. „Integrovat handicapované do široké komunity
spoluobčanů
k normálnímu
vývoji
a
uzpůsobeným
postiţeného.
Za
programem druhé
pak
přispět hlouběji
seznamovat laickou veřejnost s touto problematikou v přímém kontaktu - a tím hledat cestu vzájemného pochopení.“10 Především dětem z Dětských domovů a Klokánků pomáhá řešit, respektive poskytnout moţnosti nebo rady na řešení jejich problémů. Napomáhá a snaţí se o zlepšení jejich ţivotního stylu, hodnot a cílů. Jde o pochopení vzájemné sounáleţitosti. Všichni si jsou rovni bez rozdílu. Učí k toleranci a respektu k druhým. Děti a mládeţ se na táboře učí vzájemné ochotě si pomáhat a podporovat. Táborům předchází velká příprava a odborná připravenost. Často se na konci jednoho tábora musí začít připravovat ten další. Jde o vymyšlení táborové hry, shánění kostýmů, příprava rolí, příprava rozpočtu a dalšího. Výchovnou činnost a péči o děti a mládeţ zabezpečuje táborový personál. Jedná se o zdravotníky, studenty nebo absolventy pedagogických oborů, pracovníky ve školských zařízeních nebo o osobní asistenty. Všichni se také vţdy podílejí na celoročním školení. Je těţké vybrat jako rodič pro své dítě ten „pravý“, „nejlepší“, „nejvhodnější“ tábor. V roce 2005 občanské sdruţení Pionýr vytvořil projekt „Opravdu dobrý tábor“11. Projekt vznikl právě pro rodiče, kteří váhají nad táborem. Jde právě o jiţ 10
O společenství harmonie těla a ducha. Společenství harmonie těla a ducha [online]. 2009 [cit. 2009-09-01]. Dostupné z: http://www.shtd.cz/ 11 O důvěryhodném pořadateli. Osmero dobré tábora [online]. 2008 [cit. 2008-10-15]. Dostupné z: http://www.borovice.cz/clanky/osmerodobreho-tabora-8-tabor-ma-duveryhodneho-poradatele/
- 22 -
zmiňovaných osmi pravidlech pro dobrý tábor, kterými by se rodiče měli při výběru řídit. To je podrobněji rozepsáno v následujících kapitolách.
4.2 Příprava tábora Neţ samotný tábor můţe začít, předchází mu sloţitá, těţká a dlouhodobá
příprava.
Jde
především
o
organizační
věci,
financování, dokumentaci, programovou část, školení aj. Některé jsou níţe popsány a přiblíţeny. Uvedené oblasti přípravy nejsou seřazeny podle důleţitosti, jsou seřazeny náhodně. 1. Výběr vhodného místa Výběr vhodného místa není vůbec jednoduchý. Vybrané místo musí být nejen příjemné, ale musí splňovat i nespočet dalších věcí. Důleţité je okolní prostředí. Louka, les, voda, které lze vyuţít k různým aktivitám na táboře, ale zároveň je lze pouţít i víckrát a pokaţdé jiným způsobem. Důleţité je, znát vybrané místo předem. Místo nesmí být neprozkoumané a neznámé. Jde o vyvarování se různým rizikům. Mezi další prozkoumávané věci patří kapacita objektu, prostory objektu (jídelna, strava, společenská místnost atd.). Moţnost ubytování, vaření, sociální zařízení. Ceny za ubytování a všeho dalšího jsou nepostradatelné a patří mezi nejvýznamnější. Dále dostupnost k objektu, příjezdové cesty, zdravotnická zařízení. Společenství harmonie těla a ducha jezdí posledních 6 let na stejné, prověřené, ověřené místo, coţ je sice výborné, ale moţnosti se tím také zkracují. Stejné výlety, stejné okolí. Výběr a nalezení přijatelného místa je opravdu sloţité. Najít správný terén, způsob ubytování, moţnost výletů, cenová přijatelnost je sloţitá a těţká. Naopak změna po několika letech je pro vedoucí i děti vítána. Letní ozdravné tábory Společenství harmonie těla a ducha probíhají na kraji lesa, krásné přírody v Pošumaví. V lokalitě s názvem „Relax areál Hnačov“. Mimo jiné v těsné blízkosti největšího rybníka v západních Čechách s moţností koupání a
- 23 -
provozování vodních sportů. Asi 6 km od areálu tábora se nachází nejbliţší obchod. Děti mají ovšem moţnost nakoupení přímo v areálu tábora, kde se nachází restaurace nebo u rybníka, kde se nalézá kemp s kioskem. Děti jsou ubytovány ve 4 bungalovech po 6 čtyřlůţkových pokojích s vlastním sociálním zařízením. Stravování probíhá v restauraci se dvěmi velkými jídelnami, které slouţí i jako klubovny. Klubovny jsou vybaveny TV, videem, minikinem, krbem, kulečníkem a akváriem. V budově restaurace se také nachází posilovna, masérna a sauna. V areálu lze dále vyuţít dětské hřiště, minizoo, hřiště na volejbal, ohniště a velká prostorná louka. V okolí je mnoho moţností na turistické výlety. Zřícenina hradu v Zavlekově (4km), muzeum v Plánici (6km). 2. Výběr vhodného termínu Vhodný termín letního tábora je někdy sloţitá otázka. Společenství harmonie těla a ducha jezdí jiţ 20 let ve stejnou dobu. Přichystány jsou vţdy dva termíny po 14 dnech v červenci. Rodiče si tak mohou předem naplánovat svou dovolenou s dětmi. 3. Propagace Letní tábor musí být kvalitně připraven, ale také kvalitně propagován. Ceny všeho, co je kolem nás rostou. Kaţdý rok musí být snaha o naplnění turnusu větší. SHTD propaguje svou činnost formou informačních letáčků. Ty jsou vylepovány ve školách nebo jsou vyvěšeny na internetu. Zároveň jsou emailem rozesílány rodičům a to v dostatečném časovém předstihu, s tím ţe oni sami ho mohou přeposlat svým známým či příbuzným. 4. Materiální zabezpečení Na tábor je potřeba spousty materiálu určeného na různé aktivity a činnosti. Děti jsou v letáčku a pozvánce na letní tábor obeznámeni s tím, ţe si mají vzít svůj penál s pastelkami, lepidlem, nůţkami, blokem. U této varianty jde opravdu jen o základ. Tábor zajišťuje zbytek. Materiál potřebný pro výtvarnou, tvořivou činnost se zajišťuje formou sponzorů, darů. Sportovní vybavení má společenství uţ několik let své (zakoupené nebo získané formou - 24 -
sponzorských darů). Stejně jako například hudební nástroje či technické vybavení. 5. Dokumentace Do táborové dokumentace spadá například táborový řád (Příloha č.2), povinnosti vedoucího( Příloha č.4), denní reţim (Příloha č.3), program tábora, koupací řád, denní rozkazy. Tyto dokumenty jsou připravovány hlavním vedoucím, provozovatelem tábora a ostatním pracovníkům tábora je tato dokumentace předána před zahájením tábora. Dále do táborové dokumentace patří zdravotnický deník, kopie zdravotních a očkovacích průkazů, jídelníček,
zdravotní
způsobilost
pracovníků,
bezinfekčnost
účastníků tábora, jmenný seznam všech účastníků tábora, pracovní smlouvy, dohody o hmotné odpovědnosti, vyjádření hygienika, rozpočet tábora, závazné přihlášky dětí atd. 6. Rozpočet tábora Nepostradatelnou částí tábora je jeho rozpočet. Kaţdý rok je čím dál tím horší sehnat dostatečné finanční prostředky. Jde o projekty, dotace, sponzorské dary. Nejde o to zajistit finance pouze před táborem, ale také po táboře. Organizátoři tábora musí zaplatit hlavně poskytovateli stravy, ubytování atd. Po táboře musí být provedeno řádné vyúčtování a musí být odevzdána kompletní táborová dokumentace. 7. Programová část tábora Ihned po skončení letního tábora se začíná řešit letní tábor, který bude probíhat následující rok. Celý rok se promýšlí téma, od kterého se celá táborová činnost her odehrává. Na výběru tématu se domlouvají všichni pracovníci tábora. Promýšlí se celotáborová hra, rozdělují se úkoly, dávají se návrhy. Všichni pracovníci tábora (především hlavní vedoucí a oddílový vedoucí) promýšlí celotáborovou hru. Dává se dohromady kompletní program tábora. Toto všechno se tedy musí vymyslet během roku. K tomu účelu lze například vyuţít kratší pobyty společenství, školení a táborové schůzky.
- 25 -
8. Personální zajištění Na letní tábory jezdí většinou ten samý tým, ta samá parta. Bohuţel se stane, ţe někdo nemůţe jet nebo jezdit přestane, proto se shání nový táborový vedoucí. Podmínkou není pouze studium vysoké školy v oboru sociální práce či pedagogiky nebo potvrzení od lékaře. Ten, kdo se chce stát táborovým vedoucím, musí absolvovat školení, které tábor nabízí. Mezi táborový personál zajištěný od SHTD patří oddíloví vedoucí, hlavní vedoucí, hlavní zdravotnice tábora, pomocný zdravotník. Praktikanti v táboře nejsou, jejich funkci přebírají jmenovaní
kapitáni
druţstva.
Pomáhají
s čím
je
potřeba,
zodpovědnost za děti ovšem nepřebírají. 9. Školení Jde o celoroční školení v rámci neformálního vzdělávání EU. Oddílový vedoucí, hlavní vedoucí i zdravotník musí projít kurzem školením. Školení probíhá celý rok v rámci všech pobytů pro děti a mládeţe, který pořádá SHTD a jednoho víkendu, který je věnován hlavně konkrétnímu programu letního tábora. Po úspěšném absolvování školení je vystaveno osvědčení. Kaţdý rok je školení zaměřeno na jinou oblast. Například v roce 2010 bylo školení na téma „ Příprava na práci se zdravotně a sociálně handicapovanými a dalšími marginálními skupinami dětí a mládeţe“. V roce 2011 na téma „Masáţe, rekondice a regenerace pro handicapované děti a mládeţ“ a v roce 2012 „Příprava na práci osobního asistenta pro handicapované děti a mládeţ“. Na školeních přednáší specialisté v daném oboru. Obecný obsah školení Základní nástin pedagogicko-psychologických znalostí při práci s dětmi a mládeţí Práva a povinnosti pracovníků Dokumentace tábora Programová příprava Organizační příprava
- 26 -
Bezpečnost Hygiena Koupací řád, táborový řád, denní reţim aj. První pomoc – teoretická část První pomoc – praktická část
- 27 -
5. Programová část tábora 5.1 Program tábora Táborový program je kompletní přehled všech činností, které se budou dít. Je zpracován po jednotlivých dnech hlavním vedoucím před samotným zahájením tábora. Na místě se samozřejmě musí počítat s tzv.:„mokrou variantou“, která přichází na řadu se špatným počasím. Mezi další okolnosti, s kterými přichází úprava programu je například sloţení věku dětí, únava dětí, jejich momentální zdravotní stav, čas aj.) Program tábora je vytištěn a stejně jako denní reţim a táborový řád vyvěšen na nástěnce kaţdého bungalovu. Letní tábor Společenství harmonie těla a ducha (SHTD) se konal od 29.6. 2013 do 13.7.2013. Jednalo se o 1.turnus, na který se chci v této práci zaměřit. Po dobu 14 dní jsem pozorovala, jak se děti a mládeţ se zdravotním handicapem začleňují mezi své vrstevníky bez zdravotního handicapu. Dále jsem sledovala při kterých činnostech je integrace na místě, je úspěšná a při kterých činnostech integrace vůbec neprochází a zároveň při kterých činnostech nebo aktivitách musí být program upraven. Po celou dobu pobytu (14dnů) jsem byla oddílovou vedoucí mezi dětmi a mládeţí se zdravotním handicapem, především mezi těmi s epilepsií. Táboru se zúčastnilo dohromady 60 dětí. Z toho jich bylo 19, na které byl brán větší zřetel. Šlo o děti a mládeţ ve věku mezi 6 – 22 lety především pro ty s epilepsií, s poruchou autistického spektra, po dětské mozkové obrně, s lehkou, střední i těţkou mentální retardací. Pro okruh pozorování, kdy je integrace příznivější a kdy méně příznivá jsem si určila 5 stupňů integrace: ţádná, menší, průměrná, vyšší, optimální, které vychází z jednotlivých denních činností. Dále jsem si vytyčila 7 oblastí činností: spánek spolu s ranní hygienou, snídaně, dopolední program, oběd, odpolední program, večeře, večerní program.
- 28 -
Kaţdý den jsem si zapisovala aktivity, které táborníci během dne vykonávali, co vlastně dělali. Potom jsem do tabulky k danému dni a činnosti zapsala stupeň integrace, podle toho, jak se děti do aktivit začleňovaly. (tabulka č.1) „Ţ“ – ţádná integrace: stupeň, kdy začleňování vůbec neprobíhá. Aktivity táborníků jsou rozdílné, program probíhá odděleně. Například kdyţ se táborníci stravují v oddělených jídelnách. Kaţdý oddíl tráví aktivitu jinak. Jeden je v lese na dříví, druhý na procházce, třetí si maluje atd. „M“ – menší integrace: stupeň, kdy začleňování probíhá v malém zapojení. Začlenění není nulové, probíhá uţ první náznak. Například, kdyţ táborníci vyrábí vlajku. Aktivita probíhá stejná, na stejném místě, ale kaţdý si ji dělá po svém, ve svém druţstvu. „P“ – průměrná integrace: začlenění je z poloviny, na 50%. Například při dopoledním rehabilitačním programu, kdy si táborníci mohou vybrat ze 4 různých aktivit, na kterých se postupně střídají. „V“ – vysoká integrace: stupeň začlenění vyšší neţ průměr, ale stále neoptimální. Například promítání filmu. Program je stejný, místo je stejné. Táborníci se ale plně nezapojují. „O“ – optimální integrace: stupeň, kdy je začlenění nejoptimálnější, nejvyšší, nejideálnější. Stejný program, všichni pracují společně. Například hraní společných her v klubovně, hraní divadla, vyrábění masek.
6.2 Cílová skupina Cílovou skupinou je 19 dětí a mládeţe ve věku od 6 do 22 let. Z toho 10 chlapců a 9 dívek trpící převáţně epilepsií, poruchou autistického spektra, mentální retardací aj. Libor - 12letý chlapec: epilepsie a alergie na trávu Lenka - 12letá dívka: epilepsie a hyperaktivita Lucie - 21letá dívka: epilepsie Lukáš -22letý chlapec: epilepsie Linda - 13letá dívka: epilepsie
- 29 -
Líba - 20letá dívka: epilepsie Lenka - 13letá dívka: epilepsie, astma, migrény a polinóza (senná rýma) Marek - 16letý chlapec: epilepsie, struma Struma je nenádorové zvětšení štítné ţlázy, tzv. vole. Toto onemocnění je spojené s obtíţnějším polykáním, potíţemi s dýcháním a problémy s hormony. Nejznámější příčinou je nedostatek jódu. U Marka probíhá hormonální léčba v podobě injekcí a tablet. Epilepsie patří mezi neurologická onemocnění. Jde o onemocnění mozku. Lehčí formy epilepsie nijak neovlivňují intelekt dítěte a umoţňují ţít běţným spokojeným ţivotem (sportovat, pracovat, vzdělávat se, aj.). Epilepsie můţe být doprovázena
epileptickým
záchvatem.
Epilepsie
můţe
mít
nepřeberné mnoţství forem, stejně tak jako její průběh se u kaţdého jedince projevuje jinak. U spousty případů můţe jít o pouhé zahledění, brněním, křeče, ztráta vědomí. Záchvat se můţe projevit kdykoliv během dne, včetně noci – spánku. Nejčastější léčbou epilepsie jsou léky (antiepileptika), tam kde léky nezabírají, nastupuje chirurgický zákrok. U všech výše popsaných je epilepsie bez záchvatů. Velký pozor se dbá na správný ţivotní styl, který slouţí i jako prevence. Michal - 15letý chlapec: atypický autismus Matouš - 8letý chlapec: atypický autismus Milan - 8letý chlapech: aspergerův syndrom Porucha autistického spektra neboli autismus je vrozená vývojová vada, která se projevuje kolem 3let dítěte. Porucha se objevuje ve třech oblastech. Oblast sociální interakce, komunikace a představivosti. Autismus tím doprovází specifické vzorce chování. U kaţdého jde o individuální případ, stupeň závaţnosti bývá různý. Příčina je stále neznámá. „Předpokládá se, ţe určitou roli zde hrají genetické faktory, různá infekční onemocnění a
- 30 -
chemické procesy v mozku.“12 U všech tří chlapců probíhá autismus poruchou ve třech uvedených oblastech. Michal a Milan mají velké komunikační problémy. Oba mluví, ale srozumitelnost je špatná. U Milana se musí dávat ještě pozor na jeho útěkářství. Velmi často ve vteřině uteče a někam se schová (např. pod postel, do skříně aj.) Léčba probíhá formou speciální pedagogické péče, klade se větší zřetel na stálost a pravidelnost, i kdyţ zrovna na táboře to jde mnohem hůře. Prostředí se střídá, tím dochází k narušení jejich rituálů. Ţádné podávání léků zde není. Erik - 20letý chlapec: mentální retardace Emil - 16letý chlapec: mentální retardace a epilepsie s vagovým stimulátorem Eliáš - 16letý chlapec: mentální retardace, epilepsie s vagovým stimulátorem Mentální retardace je sníţení rozumových schopností. Jde o omezení ve dvou nebo více oblastech adaptivních schopností jako je komunikace, orientace, sebeobsluha, schopnost pracovat, odpočívat, vzdělávat se atd. Erik má lehkou mentální retardaci, která se projevuje především opoţděnou řečí, lehce opoţděnou lehkou a hrubou motorikou, dohlíţí se na sebeobsluhu. Emil má středně těţkou mentální retardaci ve spojení s epilepsií (voperován vagový stimulátor). Středně těţká retardace se projevuje opoţděným chápáním a řečí, opoţděnou a omezenou zručností. Pomáhá se v oblasti sebeobsluhy. Eliáš má těţkou mentální retardaci ve spojení s epilepsií (voperován vagový stimulátor. Těţká mentální retardace se u Eliáše projevuje hlavně jednoduchou, minimální řečí a špatnou artikulací. Jednoduché dovednosti v oblasti sebeobsluhy. Je potřebný trvalý dohled. Vagový stimulátor je zařízení vysílající elektrické impulsy do mozku, tím dochází k zastavení epileptického záchvatu. Toto
12
P.K.Pátá, Mé dítě má autismus, str.119
- 31 -
zařízení je voperováno pod levou klíční kost. Je vhodné tam, kde jsou záchvaty časté, antiepileptika nezabírají a záchvaty ohroţují ţivot. Stimulátor sniţuje frekvenci záchvatů. Oba chlapci nosí na zápěstí magnet, který se při záchvatu přiloţí na 3 vteřiny ke stimulátoru. O vagovém stimulátoru a s jeho pouţíváním jsou obeznámeni a poučeni všichni vedoucí. Jediný Emil a Eliáš mají epilepsii doprovázenou záchvaty, které jsou spojeny i s chvilkovou ztrátou vědomí. Emil má záchvaty především ráno ve spánku, Eliáš přes den. Petr - 19letý chlapec: epilepsie a lehká mozková dysfunkce Pavla - 22letá dívka: epilepsie a lehká mozková dysfunkce Petra - 6letá dívka: epilepsie a lehká mozková dysfunkce Lehká mozková dysfunkce je souhrnný název pro mnohé lehké odchylky mentálního vývoje. Především sem patří poruchy chování a učení (porucha pozornosti, nálady, řeči, hyperaktivita aj.). Léčba je formou léků – farmakoterapie, rehabilitace, cvičení, různými nápravnými technikami jako speciální pedagogika, logopedie aj. Petr, Pavla i Petra mají problémy s chováním (hyperaktivita) i s učením (dyslexie, dysgrafie). Epilepsie je bez záchvatů, léčba formou léků. Alice - 12letá dívka: dětská mozková obrna, spastická diparéza, enuréza, strabismus Dětská mozková obrna se řadí mezi tělesná postiţení tzv. poruchy hybnosti - diparetická forma. Postiţení se týká obou dolních končetin. Inteligence je zachována. Alice má dále poruchu schopnosti udrţet moč (enuréza). To platí u lidí, kteří uţ by měli umět udrţet moč, kontrolovat ji. Léčba formou léků. Také trpí strabismem tzv. šilhavostí. Nosí brýle. Eliška - 12letá dívka: epilepsie, hydrocefalus, osteoporóza Hydrocefalus znamená zvýšenou akumulaci tekutin (mozkomíšního moku) v dutinách mozku u Elišky je způsoben zánětem mozkových blan. Často trpí na bolesti hlavy.
- 32 -
Osteoporóza je metabolická kostní porucha. Jde o řídnutí kostní tkáně, úbytek vápníku a jiných minerálů. U Elišky se osteoporóza projevuje bolestmi zad, snadnou lomivostí kostí.
5.2 Přehled jednotlivých dní 1.den (sobota): odpolední program: příjezd, ubytování, vybalování, procházka po areálu První den tábora začíná příjezdem v odpoledních hodinách. Po příjezdu jsou všichni rozřazeni do pokojů podle ubytovacího seznamu. Ten je předem připraven, na místě upravován. Někteří si přejí být spolu, snahou je vyhovět. Po rozřazení do pokojů si všichni do večeře vybalují a povlíkají peřiny. Mladším účastníkům a těm, co pomoc potřebují, pomáhají vedoucí. Kvůli přehlednosti a bezpečnosti je všem zakázáno pohybovat se volně po areálu. Po vybalení následuje procházka po táboře, která je určena hlavně pro nové účastníky. Integrace je proto menší. Všichni se teprve poznávají, nový účastníci „pokukují“, netráví čas společně. večerní program: promítání fotek z minulého roku nebo jiných pobytů, přečtení táborového řádu a jiných pravidel, večerka. Po večeři se všichni schází ve velké jídelně – společenské místnosti, na promítání fotek. Starší účastníci si zavzpomínají na loňské léto, nový účastníci zjistí, co je na táboře čeká. Po promítání věnuje pozornost hlavní vedoucí pravidlům, dennímu reţimu a táborovému řádu (příloha č. 2, 3 a 4). Kvůli pozdějšímu příjezdu a prvnímu dni následuje po 20. hodině klid na pokojích a večerka. Čas byl tráven společně a ve stejné místnosti. Dá se dokonce říci ,ţe byl tráven stejnou aktivitou. Šlo o první integrační večer. Nedochází k veliké aktivitě ze strany táborníků, ale i oni reagují, vzpomínají a za pomoci ostatních zkouší dávat dohromady pravidla tábora nebo táborový řád.
Proto je v této části dne integrace
optimální.
- 33 -
2.den (neděle): dopolední program: rozdělení do druţstev, seznámení, rozdělení názvů jednotlivých druţstev. Druhý den dopoledne jsou všem představeni vedoucí tábora včetně zdravotnice. Táborníci se rozdělují a rozřazují do druţstev navzájem se představují. Rozřazení připravují vedoucí na večerní poradě předchozí den. Následuje losování názvů druţstev. Táborníci jsou aktivní. Vykřikují, jak by se chtěli jmenovat. Losují názvy druţstev. Radují se, kdyţ jsou ve stejném druţstvu jako jejich kamarádi. Integrace je optimální. odpolední program: výroba vlajky, vymyšlení pokřiku, příprava táborového ohně Po obědě se všichni schází podle rozřazení v druţstvech. Na pokyn svého vedoucího si rozdělují práci. Někdo vyrábí vlajku, někdo hledá ten ideální klacek na připevnění vlajky, někdo vymýšlí pokřik. Vedoucí dbá na to, aby se všichni zapojili. Ten kdo například neumí kreslit, alespoň něco vybarví apod. Po splnění těchto úkolů se jde připravit dřevo na oheň. Na této aktivitě se postupně podílí všichni. Některé aktivity probíhají po druţstvech, oheň uţ se připravuje společně. Integrace se stává průměrnou. večerní program: představení druţstev u ohně, zpívání společných písní Po večeři se druţstva se svými vedoucími scházejí u ohně, kde odpoledne připravila dřevo. U ohně se jednotlivá druţstva představují. Prostřednictvím vlajky a společného pokřiku. Po představení a vystoupení jednotlivých druţstev se zpívají písničky a poprvé zaznívá hymna tábora, kterou dostali všichni ještě před samotným táborem (viz příloha č. 5). Ve 20:00 odchází všichni na své pokoje a připravují se na večerku. Táborníci si navzájem tleskají za představení druţstva, dávají návrhy na zpívání písniček. Čtyři táborníci chtějí zazpívat dokonce samostatně. Vedoucí tancují, někteří táborníci se přidávají. Jiní si povídají, vypráví se
- 34 -
nahlas příběhy, někteří vystupují s vtipem. Integrace se proto stává optimální. 3.den (pondělí): dopolední program: představení celotáborové hry, poznávací procházka po blízkém okolí Hlavním výstupem celého tábora se stává celotáborová hra. Ve hře hrají vedoucí, ale i ostatní táborníci, proto je jim v dostatečném času hra představena. Kaţdý den jim je odkryt alespoň kousek, aby se měli na co těšit. Hra se potom odehrává na konci tábora. Následuje procházka po blízkém okolí. Cesta lesem do nejbliţší vesnice, kolem rybníka a kempu. Integrace je průměrná. Jde se společná cesta, ale program je volný. Tvoří se skupinky. odpolední program: drobné společenské hry, sportovní hry venku v areálu, Hezké počasí je jako dělané na hry venku, v areálu tábora. Hrají se karty ve stínu pod
stromy, menší fotbalový turnaj,
opalování na dece, hra s létajícím talířem apod. Program je volný. Tvoří se skupinky. Integrace se stává průměrnou. večerní program: diskotéka Je zvykem tábora udělat v prvních dnech seznamovací diskotéku. Hned po večeři se vše připravuje místnost na tancování i se připravují samotní táborníci. Jeden vedoucí se také stává tím, kdo pouští písničky. Snaţí se hrát na přání všech. Společně se tancuje na nacvičené písničky makarena, slepičí tanec, ramzamzam, beruška aj.). Nový členové se je také rychle učí. Vedoucí předcvičují. V průběhu diskotéky, je zvykem vytvořit velký kruh. Někteří se odpojují z kruhu a tancují sami uprostřed, ostatní je podporují potleskem, pískáním aj. Integrace je ve stupni optimálním 4.den (úterý): dopolední program: dopolední rehabilitační program Dopolední rehabilitační program tzv. Kolečko. Táborníkům je nabídnuto 5 aktivit. Posilovna, výtvarka, masáţe, tanečky, sportovní hry. Na jednotlivých stanovištích je jeden aţ dva vedoucí - 35 -
a táborníci jsou buď po celou dobu na jednom stanovišti, nebo se střídají (posilovna a masáţe). Integrace je průměrná. odpolední program: procházka k rybníku a do kempu spojené s koupáním a opalováním Odpoledne se všem přečte koupací řád a pravidla. Poté si všichni zabalí vše potřebné a jdou na procházku k rybníku, u kterého je i kemp. V kempu je dětské hřiště a stánek, který se navštěvuje po druţstvech se svým vedoucím. Hrají se společné hry na louce a táborníci se opalují. Integrace je vyšší. večerní program: společné hry v klubovně Po večeři se všichni setkávají ve společenské místnosti, kde se hrají hry. Některými hry se prověřuje, zda se všichni dostatečně znají. Hraje se „kufr“, poznávají se písničky z pohádek atd. Program je stejný a společný. Táborníci si navzájem radí. Jsou rozděleny do skupinek nebo pracují všichni společně. Integrace je optimální. 5.den (středa): dopolední program: dopolední rehabilitační program Opět stejný dopolední program jako 4. den tzv. Kolečko. Integrace je průměrná. odpolední program: výlet do nejbliţší vesnice s návštěvou muzea a obchodu Odpoledne se jde na výlet do Plánice, která je vzdálená 4km. Ve městě si mohou všichni nakoupit a program je spojený s návštěvou muzea Františka Křiţíka. Cesta do Plánice je lesem, cesta z Plánice je po silnici. Někteří jsou sváţeni autem. Integrace je Průměrná. Stejná cesta, ale jde se po dvojicích nebo po skupinkách. Program je volný. večerní program: společné promítání filmu Kvůli odpolednímu programu je večerní program odpočinkový. Společné promítání filmu. Program je stejný místem i aktivitou. Integrace je vyšší (chybí úplná účast táborníků na aktivitě). 6.den (čtvrtek) : dopolední program: nacvičování divadla aneb noc básníků
- 36 -
V polovině tábora je zvykem hraní divadla – pohádky. Kaţdé druţstvo nacvičuje svou vlastní pohádku. Aktivita je sice stejná, ale kaţdé druţstvo jí plní samostatně a na jiném místě. Integrace proto není žádná. odpolední program: táborový kvíz Protoţe byl dopolední program spíše segregační, je naopak odpoledne integrační. Všichni se vydávají na „cestu mudrců“. Někteří vedoucí šli předem do lesa ukrýt lístečky s pokyny k další aktivitě - táborového kvízu. Proto vyráţí všichni společně tyto lístečky hledat. Po určených skupinách přichází za mudrcem (vedoucím) vyplnit táborový kvíz a odpovědět na různé otázky. Část odpoledního programu probíhá společně, část programu individuálně. Proto je integrace vyšší. večerní program: společné hry v klubovně Program stejný jako 4. den večer. Program je pro všechny stejný, táborníci jsou aktivní. Integrace je optimální. 7.den (pátek): dopolední program: nacvičování divadla Program stejný jako 6. den dopoledne. Integrace proto není žádná. odpolední program: výroba masek a kostýmů na celotáborovou hru Odpoledne si všichni táborníci připravují kostýmy a masky jak na své připravované divadlo tak na celotáborovou hru. S kostýmy pomáhají vedoucí. Integrace je menší. Táborníci mají stejný program, ale kostýmy si připravují většinou po druţstvech, aby jejich pohádka nebyla odhalena. večerní program: promítání filmu, stezka odvahy Uprostřed tábora je také zvykem stezka odvahy. Všem je ve společenské místnosti puštěn film a polovina vedoucích zatím čeká v lese. Všechna druţstva, kromě druţstva „PELIKÁNŮ“, kouká na film a postupně po dvojicích nebo skupinách odchází na stezku. Druţstvo „PELIKÁNŮ“ je druţstvo, kde jsou děti a mládeţ se zdravotním postiţením nebo handicapem. Ty jdou na stezku odvahy společně aţ kdyţ se stmívá. Proto je integrace menší.
- 37 -
8.den (sobota): dopolední program: dopolední hra – stopovaná Dopolední program spočívá ve hře stopovaná. Čtyři vedoucí jdou určitou trasu, cesta se značí šipkami a po určité části se schová dopis s úkolem. Tato hra se jde po druţstvech se svým vedoucím. Integrace proto není žádná. Aktivita je stejná, kaţdý ji ovšem plní volně po druţstvech. odpolední program: fotbalový turnaj, soutěţe mezi jednotlivými druţstvy, opalování Odpolední program se odehrává v areálu tábora. Hraje se fotbalový turnaj, někdo se opaluje, někdo hraje karty. Pořádají se i sportovní soutěţe nebo se cvičí s vibračními tyčemi. Program je volný, kaţdý ho tráví „po svém“. Integrace proto není žádná. večerní program: večer pod lampou x film Večerní program je rozdílný. Druţstvo „Pelikánů“ - dětí a mládeţe se zdravotním handicapem má večer pod lampou“. Pokud se vyloţeně najde někdo, kdo chce koukat na film, je mu to umoţněno. Ostatní tráví večer, který se odehrává venku pod rozsvícenou lampou. Vypráví se příběhy, záţitky, zpívají se písničky. Integrace proto není žádná. Rozdílný program, rozdílná aktivita. 9.den (neděle): dopolední program: sanitární den, větrání peřin, odpočinek Dopoledne je tzv. Sanitární, odpočinkové. Větrají se peřiny, odpočívá se na pokojích nebo ve stínu pod stromem. Program mají volný, bez sportovních aktivit. Tvoří se skupinky. Integrace je menší. odpolední program: nácvik celotáborové hry Odpoledne je věnováno většímu a delšímu nácviku celotáborové hry. Trénují se různé scény a pasáţe. Program je společný. Při nacvičování táborníci spolupracují. Jsou rozděleni do dvojic, aby si například pamatovali, kde stojí nebo si pomáhají se sestavou. Integrace je optimální. večerní program: divadlo – pohádka, noc básníků - 38 -
Hraní divadla nebo Noc básníků je večer, při kterém se všichni zapojí. Někdo individuálně někdo po skupinkách. Někdo zahraje pohádku, někdo zazpívá, někdo řekne alespoň vtip. Stejný program, stejné místo, všichni se zapojují. Integrace je optimální. 10.den (pondělí): dopolední a odpolední program: celodenní výlet Další důleţitou částí tábora je celodenní výlet. Po snídani se odchází, před večeří je návrat. Cesta je náročnější. Proto jsou dvě varianty. Kratší a delší. Kratší variantu jdou děti a mládeţ se zdravotním handicapem a děti malé ve věku 4 – 6 let. Ostatní jdou delší trasu. Program je plně rozdílný. Proto není integrace žádná. večerní program: společné promítání filmu Kvůli celodennímu výletu je večerní program odpočinkový. Společné promítání filmu. Program je stejný místem i aktivitou. Integrace je vyšší (chybí úplná účast táborníků na aktivitě). 11.den (úterý): dopolední program: nacvičování celotáborové hry Stejně jako 9. den je odpoledne věnováno většímu a delšímu nácviku celotáborové hry. Trénují se různé scény a pasáţe. Táborníci si pomáhají při nácviku. Například starší táborníci jsou poţádání, aby pomohli táborníkům menším. Jsou k pomoci vedeni stále a často. Program je společný. Integrace je optimální. odpolední program: sportovní olympiáda Sportovní olympiáda je v programu zahrnuta kaţdý rok. Tato hra je rozdělena do několika disciplín (střelba na terč, opičí dráha, slalom, lov balónků aj.) a je upravena tak, aby jí zvládl kaţdý táborník. U kaţdé disciplíny je jeden z vedoucích. Integrace je proto optimální. večerní program: večerní hra – bojovka Tento večer je jediný, kdy mohou táborníci „napadnout“ vedoucího. Bojovka je hra, ve které hrají táborníci proti vedoucím. Táborníci střeţí své území. Vedoucí se snaţí na toto území proniknout. Hra je i o velké fyzické náročnosti. Proto se některé děti nemohou zúčastnit. Proto dostávají velkou roli. Fandit svému - 39 -
týmu. Buď vedoucím, nebo táborníkům. Integrace je v tuto chvíli vyšší. Chybí plné zapojení všech. 12.den (středa): dopolední program: aktivity – hry venku v areálu Stejně jako 3. den odpoledne. Hezké počasí je jako dělané na hry venku, v areálu tábora. Hrají se karty ve stínu pod stromy, menší fotbalový turnaj, opalování na dece, hra s létajícím talířem apod. Program je volný. Tvoří se skupinky. Integrace se stává průměrnou. odpolední program: hra – dekovaná, malování na vernisáţ, sběr květin na výzdobu Odpoledne se hraje tzv. Dekovaná. Jde o hru, kdy se všechny děti postaví z vnější strany kruhu, který je tvořen provazem. Jsou vybráni dva, kterým jsou zavázány oči. V kruhu musí kaţdý nalézt jednu deku a tou trefit svého protivníka. Tato hra bývá také fyzicky náročnější. Upravenými pravidly a velkým pozorem vedoucího, který tuto hru vede, můţe být hra pro všechny táborníky. Je na nich zda se chtějí zúčastnit. Po hře se malují obrázky na vernisáţ a sbírají se květiny na její výzdobu. Integrace je vyšší. Stejná aktivita pro všechny děti. Chybí plné zapojení, ve stejném prostoru. večerní program: oheň s opékáním bizoního masa Večer se připraví oheň, opéká se „bizoní“ maso (sojové) a zpívají se táborové hymny a písničky. Jde o podobnou situaci, jako druhý den (večerní program). Táborníci jsou aktivní, zpívají, vystupují sami s písničkou, s příběhem nebo s vtipem. Vypráví si a baví se mezi sebou. Integrace je optimální. 13. den (čtvrtek): dopolední program: výroba táborových triček Táborníci mají u přihlášky na tábor přiloţeno, co vše je doporučeno vzít si s sebou. Mezi všechny různé věci je doporučeno vzít si na tábor tmavé obyčejné tričko na batiku. Výroba triček je zaměřená na motiv tábora (pat a mat v dţungli). Vyrábí si všichni táborníci, kteří tričko mají. Ti, co ho nemají, vyrábí, kreslí motiv na papír. Pomáhají ostatním s kreslením nebo s vystřihováním. Někteří jsou - 40 -
poţádání, aby pomohli druhým. Někteří tak učinili sami od sebe. Integrace je optimální. odpolední program: vernisáţ, hledání pokladu v lese Odpoledne je připravena vernisáţ, kde mohou všichni táborníci vidět své výrobky z tábora, své výkresy nebo vyrobená trička. Prochází si všechny výrobky, povídají si, hodnotí. Integrace je optimální. večerní program: promítání fotek z pobytu a promítání loňské celotáborové hry Předposlední večer se promítají ve společenské místnosti všechny fotky vyfocené na táboře za tyto prázdniny. Na závěr se promítají videa z tábora a především se pouští loňská celotáborová hra, která táborníky čeká následující den. Program je stejný jako první večer tábora. Táborníci tentokrát více diskutují, vzpomínají, smějí se. Integrace je optimální. 14. den (pátek): dopolední program: nacvičování celotáborové hry, balení, příprava na sobotní odjezd Páteční dopoledne je tzv. Generálka celotáborové hry. Uţ v kostýmech a maskách se naposledy zkouší. Táborníci jsou nervózní, proţívají to všichni spolu. Snaţí se, navzájem se upozorňují na poslední chyby před závěrečným finálem. Integrace je optimální. odpolední program: celotáborová hra Odpoledne je věnováno celotáborové hře. Jsou přineseny kulisy. Táborníci se líčí, probíhají poslední přípravy. Pomáhají si do kostýmu, navzájem si malují barvami na obličej. Naposledy si zkouší společné scény. Celotáborová hra je opět natočena a po jejím konci promítnuta všem na velkém plátně ve společenské místnosti. Hlavní vedoucí všem děkuje a gratuluje, protoţe se vše povedlo. Táborníci si tleskají, i kdyţ na to koukají na plátně. Poté si táborníci začínají balit své věci a připravovat se na následující den, kdy je čeká odjezd domů. Vyměňují si adresy,
- 41 -
vrací si půjčené věci nebo si je zanechávají na památku. Integrace je optimální. večerní program: rozlučková diskotéka Poslední večer je věnován rozlučkové diskotéce. Tancuje se, táborníci se loučí. Opět jako 3. večer se společně tancuje na známé písničky. Tvoří se krouţek. Integrace je optimální. 15. den (sobota): dopolední program: vyklizení pokojů, rozloučení, odjezd Poslední den končí odjezdem ihned po obědě. Táborníci celé dopoledne vyklízí a uklízí pokoje. Rozdají se jim jejich výrobky, výkresy a další. Integrace je průměrná. Program je volný.
- 42 -
Tabulka č. 1 integrace v jednotlivých dnech Sobota Neděle Pondělí Úterý Středa Čtvrtek
Pátek
Sobota
1.den
6.den
7.den
8.den
2.den
3.den
4.den 5.den
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
program
O
P
P
P
Ţ
M
Ţ
Oběd
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Spánek, ranní hygiena Snídaně Dopolední
Odpolední program
M
P
P
V
P
V
O
Ţ
Večeře
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
O
O
O
O
V
O
Ţ
Ţ
Neděle
Pondělí
Úterý
Středa
Čtvrtek
Pátek
Sobota
9.den
10.den
11.den 12.den
13.den
14.den 15.den
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
M
Ţ
O
P
O
O
P
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
O
Ţ
O
V
O
O
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
Ţ
O
V
V
O
O
O
Večerní program
Spánek, ranní hygiena Snídaně Dopoled ní program Oběd Odpoled ní program Večeře Večerní program
- 43 -
5.3 Výsledky Tábor se zaměřuje na integraci. Jsou ovšem aktivity, které mohou být rozdílné a integrace je při nich minimální nebo ţádná. Vţdy se řeší způsoby, jak děti a mládeţ se zdravotním handicapem maximálně zapojit mezi ostatní. Ne vţdy je ovšem integrace moţná. Snaha hlavního vedoucího a ostatních vedoucích ovšem je, nalézt při jakékoliv činnosti alespoň integraci minimální. Vybrány jsou ty činnosti, při kterých není integrace vţdy moţná a musí dojít k jejich úpravě nebo jiné variantě. Kaţdý večer po večerce, kdy uţ jsou táborníci ve svých pokojích, ve svých postelích, je bungalov „předán“ kapitánovy druţstva (je starší 15let), který má za úkol hlídat, neţ se vedoucí vrátí z porady, nebo kdyţ bývá porada delší, střídají se na poradách vedoucí. Alespoň jeden z vedoucích je na poradě, druhý na bungalovu zůstává. Porady probíhají kaţdý večer, na pokoji hlavního vedoucího. Na poradě se řeší, jaký byl den. Zhodnotí se a vyhodnotí, co bylo skvělé, na co se musí dát příště pozor atd. Shrne se vše, co se daný den událo. Také se řeší den následující. Individuálně se probírá program příštího dne. Řeší se tedy den, program příštího dne, ale i vše ohledně táborníků (dětí a mládeţe). Rozdělení do druţstev První večer na táboře se sejdou všichni vedoucí a zdravotník a dávají dohromady rozdělení dětí do druţstev. To se stává nejdůleţitějším, od toho se odvíjejí veškeré aktivity. Podstatnou roli hraje věk dětí, pohlaví, zdravotní stav a počet. Rozdělení do skupinek je postaveno na tom, aby v kaţdé skupině byla dívka, táborníka mladšího i staršího věku a zároveň, aby byl v kaţdé této skupině stejný nebo přibliţný počet dětí. Zpravidla to bývá po přibliţně 10-13 dětech. Jedno hlavní druţstvo je rozděleno na děti a mládeţ se zdravotním handicapem. Tato skupinka dětí a mládeţe je vyššího počtu a její rozdělení stojí na zdravotním stavu dítěte.
- 44 -
Důvodem jsou některé rozdílné aktivity, lepší uspořádání programu. Jiţ několikrát je v práci zmíněno, ţe se stejně pouze ve výjimečných případech konají aktivity jednotlivě, po oddílech. Výsledek integrace, řešení: Rozdělení druţstev bohuţel není příliš integrační. Dá se spíše říci, ţe jsou děti a mládeţ se zdravotním handicapem od ostatních separováni. Pozitiva stávajícího rozdělení (zdravotní stav, lepší organizace programu). Negativa (nejde o proces integrační, děti a mládeţ se mohou cítit méněcenní, ublíţení). Proto bych pro příští rok navrhovala, zkusit druţstva promíchat. Zařadit děti a mládeţ se zdravotním handicapem mezi ostatní, nedělat z nich jen jedno velké druţstvo. Stravování Nejzávaţnější a nejproblematičtější se z tabulky jeví stravování. Stravování je kaţdý den zhodnoceno jako nulová, ţádná integrace. Proto si popíšeme proč tomu tak je. Strava je zajištěna 5krát denně v budově, kde se nachází kuchyně, restaurace, masérna a dvě jídelny, které slouţí i jako klubovny. Dvě jídelny táboru vyhovují. Jedna, větší jídelna je určena pro děti a mládeţ, které nepotřebují speciální péči. Druhá jídelna, ta menší je určena pro děti a mládeţ se zdravotním handicapem. Je tomu tak z důvodu velkého rozdávání léků a stravovacím návykům, ale i kvůli tomu, ţe do velké jídelny se všichni nevejdou. Proto bylo rozhodnuto tak, jak to je. Někteří táborníci hlavně ti s epilepsií berou léky. Většina z nich po snídani, po obědě i po večeři. Jejich podávání bývá i někdy sloţitější. Některé děti berou i víc neţ jeden prášek. Všechny léky má u sebe zdravotnice tábora, která má za táborníky ze zdravotního hlediska zodpovědnost. Jak ona, tak oni potřebují na podávání léků klid a neţ rozdá všem jejich léky a vše si zkontroluje, zabere to i více času. Ti, kteří ţádné prášky neberou, bývají uţ po určité době neklidné a tvoří se hluk. Z hlediska stravovacích návyků to také bývá sloţitější. Někteří nejsou zvyklé nebo odmítají jíst příborem, sahají si do jídla a kousání jim jde hůře. Například děti a mládeţ s mentální retardací nebo s autismem - 45 -
potřebují jídlo nakrájet apod. Ti by se tak mohly stát terčem posměšků. Nejsou rozptylovány a na vše mají svůj klid. V poslední řadě mají někteří ranní záchvaty, které se mohou nejčastěji stát po probuzení nebo i po snídani. Všichni jsou samozřejmě seznámeni s tím, co epilepsie znamená. Ovšem v menší jídelně s menším počtem táborníků, kde sedí i zdravotnice je záchvat nejrychleji rozpoznán a dochází k přímé pomoci. Všechny tyto informace jsou podloţeny kratšími pobyty, kdy jezdí méně účastníků a všichni sedí ve společné jídelně. Integrace se tedy v tomto případě neprojevila jako úspěšná. I přes to jsou ale jídelny propojeny a jsou otevřené dveře. O programu jsou všichni informováni společně tak, aby ho všichni dobře slyšeli. Rozdělení jídelny jim je zdůvodněno podle rozdělení druţstev, podle rozdělení bungalovů a také proto, ţe v menší jídelně sedí paní zdravotnice, která léky rozdává. Výsledek integrace, řešení: Stravování probíhá pro děti a mládeţ se zdravotním handicapem v jiné místnosti, neţ se stravují ostatní táborníci bez zdravotního handicapu. Také tato činnost se jeví spíše jako opak integrace. Pozitivum (zdravotní dohled, děti a mládeţ se nestávají terčem posměšku, klid na jídlo, rozdávání léků). Negativum (děti a mládeţ se zdravotním handicapem se mohou cítit odstrčení, separace od ostatních). Jídelny nejdou více spojit, neţ otevřenými dveřmi (které jsou). Proto bych zkusila Děti a mládeţ náhodně rozesadit. Polední klid Na oblast stravování ihned navazuje polední klid, který podle tabulky taktéţ vyšel s nulovou integrací. Polední klid nastává po obědě. Jde o čas odpočinku. Na táboře SHTD je polední klid v rozmezí hodiny aţ dvou dle programu. Táborníci mají dvě varianty. Jednou z nich je trávit polední klid v klubovně, kde se promítá na velkém plátně animovaná pohádka. Druhou variantou je být v tento čas v klidu na svém pokoji. U dětí a mládeţe se zdravotním handicapem je doporučena druhá varianta. Někteří z nich chodí po obědě spát i - 46 -
doma, proto se jim nenarušuje jejich reţim. Pouze dvě děti se zdravotním postiţením chtěly po celý pobyt zůstávat na animované pohádce. Jednalo se o dvě děti s poruchou autistického spektra, které u pohádky zůstávaly naprosto klidné. Výsledek integrace, řešení: Dětem a mládeţi se zdravotním handicapem je dána moţnost výběru. Ovšem více je jim doporučena jen jedna. Pro větší integraci bych navrhovala jejich volbu bez důslednějšího doporučení. Můţe se stát, ţe někteří si vyberou druhou variantu, protoţe si myslí, ţe stejně nemají na výběr. Sportovní aktivity Dle zdravotního stavu jsou upravovány některé aktivity a hry, aby docházelo alespoň k integraci minimální. To se týká především dětí a mládeţe s epilepsií nebo po dětské mozkové obrně. Na ty musí být brán větší zřetel, nesmí být vystaveny nadměrné fyzické námaze. K tomu slouţí jejich zdravotní záznamy, které má zdravotník u sebe. Velice nutná je tedy také spolupráce s rodinou, která poskytuje všechny dostupné informace a dokumentaci o jejich dítěti. Samozřejmě naopak nesmí docházet k přehnané separaci a veškerému vynechání sportovních aktivit. Někdy je lze pouze poupravit. Například při fotbalovém turnaji se můţe účastnit i dítě s epilepsií, pouze se pohlídá čas, který tráví na hřišti. Vyhlásí se například střídání nebo se postaví do brány jakoţto nejdůleţitější člen týmu. Ostatní se také mohou stát důleţitými fanoušky, i tak tráví čas společně. Výsledek integrace, řešení: Integrace se při sportovních aktivitách jeví jako velice dobrá. Děti a mládeţ se zdravotním handicapem jsou do sportovních aktivit zařazovány. Aktivity jsou upravovány tak, aby se jich mohli zúčastnit všichni.
- 47 -
Procházky, výlety Výlety a procházky po okolí jsou taktéţ upraveny podle zdravotního stavu dítěte. Jde především o náročnější výlety do vzdálenějšího okolí. Předem, podle aktuálního rozpoloţení, je prokonzultováno společně se všemi vedoucími, zda vůbec můţe dítě výlet absolvovat. Je vţdy řešeno více variant. Například můţe dítě zůstat v táboře a výlet vůbec neabsolvuje, coţ je pouze ve výjimečných případech. Cesta mu také můţe být přizpůsobena. Například je rozhodnuto, ţe jednu cestu můţe absolvovat společně se všemi dětmi a zpáteční cestu můţe být popřípadě odvezeno vozem. To platí i v případě těch nejmenších dětí, které ještě dlouho trasu nezvládnou. K tomu je určen tranzit, který tábor vlastní. Nejdůleţitější je celodenní výlet. Ten bývá náročnější na vzdálenost a s obtíţnější trasou. Při tomto výletě jsou děti podle zdravotního stavu rozděleny na dvě skupinky. „Zdatnější“ první skupinka jde trasu celou, skupinka druhá jde trasu jinou nebo zkrácenou. Všechny výlety jsou řešeny individuálně. Výsledek integrace, řešení: Integrace se při této aktivitě jeví jako průměrná. Některé cesty absolvují všichni stejné. Jiné cesty jsou rozdílné. Jde o velmi individuální situace a případy. Spánek a hygiena Spánek je jedna z nejdůleţitějších lidských potřeb. Stává se i určitou formou relaxace a prostředkem k načerpání nových sil. Především děti a mládeţ s epilepsií potřebují pravidelný a nepřerušovaný spánek. Proto jsou tyto děti a mládeţ ubytovány v prvním bungalovu, kde spí i zdravotnice. Hned ve vedlejším bungalovu jsou ubytovány děti a mládeţ, které mají další jiné nebo podobné speciální potřeby. V dalším jsou ubytovány děvčata a v posledním chlapci bez větších speciálních potřeb. Se spánkem úzce souvisí budíček. Ten probíhá u dětí, které potřebují na spánek klid šetrným způsobem především proto, aby se zabránilo ranním záchvatům. Formou mírného hlasu nebo pohlazením. Se spánkem souvisí i ranní nebo večerní hygiena. Některý účastník tábora, i - 48 -
kdyţ uţ není malý, potřebuje pomoci. Neumí si sám vyčistit zuby, neumí se sám osprchovat nebo se musí alespoň kontrolovat. Výsledek integrace, řešení: Integrace je při těchto aktivitách nulová. Pozitivum (klid na spánek, zdravotník na bungalovu). Negativum (separace od ostatních). Jde taktéţ o individuální případy. Navrhovala bych dle konkrétního případu a situace, umístění dětí a mládeţe se zdravotním handicapem mezi ostatní. Připadla by větší práce pro oddílové vedoucí na jednotlivých bungalovech. Integrace by tak ovšem byla úspěšnější. Dramatická výchova Naopak
dramatická
výchova
se
prokázala
jako
nejvhodnější, nejvyšší a nejoptimálnější prvek integrace. Děti si mohou zahrát na úplně jinou, jakoukoliv roli ve svém ţivotě. Ať uţ s maskou nebo bez masky mohou projevit svou bezprostřednost, výjimečnost, přednost bez ohledu na jejich handicap, postiţení, onemocnění. Dramatická výchova se na táboře objevuje často například při „noci básníků“. Večer při kterém děti vystupují s tancem, zpěvem, divadelním představením aj. Hrají se po druţstvech pohádky, kreslí se na vernisáţ, tvoří si masky na celotáborovou hru, vymýšlí oddílový pokřik, kreslí vlajku, vyrábí si táborová trička, atd. Z dramatické nebo také jinak divadelní či tvořivé výchovy vyplývají slova jako divadlo, drama, tvořivost. Tato výchova spadá mezi obory výchovy estetické, kam také patří výtvarná, hudební, literární a pohybová (taneční) výchova. Josef
Valenta
definuje
dramatickou
výchovu
takto:„Dramatická (respektive divadelní) výchova je systém řízeného, aktivního, uměleckého, sociálního a antropologického učení dětí či dospělých zaloţený na vyuţití základních principů a postupů dramatu a divadla“13 Eva Machková: „Dramatická výchova je učení zkušeností, tj. jednáním, osobním, nezprostředkovaným poznáváním sociálních
13
Valenta J. , Metody a techniky dramatické výchovy, str. 40
- 49 -
vztahů a dějů, přesahujících aktuální reálnou praxi zúčastněného jedince. Je zaloţena na prozkoumávání, poznávání a chápání mezilidských vztahů, situací a vnitřního ţivota lidí současnosti i minulosti, reálných i fantazií vytvořených. Toto prozkoumávání a poznávání se děje ve fiktivní situaci prostřednictvím hry v roli, dramatického jednání v situaci. Je to proces, který můţe, ale nemusí vyústit v produkt (představení)“14 Děti se s dramatickou výchovou setkávají uţ v mateřské školce, dále na základní škole i střední škole a mohou v ní pokračovat i na vysoké škole především na pedagogických fakultách. Často se také objevuje ve výchově mimoškolní. Děti si mimo jiné prostřednictvím této výchovy rozvíjí a osvojují nové sociální dovednosti a tvořivost.
14
Machková E., Úvod do studia dramatické výchovy, str. 20
- 50 -
Celotáborová hra Vrcholem tábora, vrcholem dramatické výchovy, vrcholem integrace se vţdy stává celotáborová hra. Jiţ 5. rokem figuruje v celotáborové hře postava Pata a Mata. Letos se ocitli v dţungli. Ve hře mají hlavní role vedoucí, ale děti mají vţdy nedílnou součást. Celotáborové hry se zúčastnily všechny děti dohromady, se stejnou rolí. Skoro kaţdý den se postupně dětem odhalovalo, co se bude ve hře dít a jakou budou mít roli. Nacvičování se věnovaly dvě společná dopoledne, ale kaţdý den se alespoň kousek odehrál. Děti trávily čas společně, pomáhaly si a společně si tleskaly. Za úkol měly děti dovést si na tábor kostým nebo masku nějakého zvířátka z dţungle. Ti, kteří si masku nedovezli, vyrobili si jí během pobytu. Dţungle se promítla i v obrázkách na vernisáţi nebo v táborovém kvízu. Večerní program vţdy doprovázel Pat a Mat.
- 51 -
Závěr Cílem
bakalářské
práce
bylo,
představit
neziskovou
organizaci Společenství harmonie těla a ducha. Zaměřit se na problematiku integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře SHTD. Vyhodnotit míru integrace v rámci jednotlivých aktivit tábora a navrhnout opatření pro další běh tábora v roce 2014. Nezisková organizace „Společenství harmonie těla a ducha“ je popsána v kapitole 4. Integrace a její míra v rámci vybraných aktivit je popsána v podkapitole 5.2. Integrace na táboře se jeví jako
průměrná. Například aktivity z oblasti dramatické výchovy jsou často na nejvyšší úrovni. Naopak spánek a stravování je vţdy v nulové úrovni. Navrhovaná opatření pro rok 2014: -
Jiné rozdělení druţstev (nedělit na děti a mládeţ s handicapem a bez handicapu).
-
Jiné rozdělení pokojů (bungalovů) nebo změna místa konání tábora (jedna budova pro všechny).
-
Jiné rozdělení zasedacího pořádku při stravování v jídelnách nebo změna místa konání tábora (jedna jídelna pro všechny).
-
Osobní asistenti (mohli by napomoci pro větší a u někoho i méně problematické začlenění mezi děti a mládeţ bez zdravotního handicapu) .
-
Školení vedoucích na téma „integrace“ . Práce obsahuje teoretické i praktické části rozdělené na
kapitoly a podkapitoly, které na sebe navazují a rozkrývají téma: „Integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem na táboře
Společenství harmonie těla a ducha“. Ke zpracování bakalářské práce mi slouţily vnitřní dokumenty sdruţení, odborná literatura, internetové zdroje a články. Dalším důleţitým zdrojem jsou mé vlastní zkušenosti. Ve sdruţení působím pět let jako oddílová vedoucí. Čtyři předchozí roky jsem působila jako oddílová vedoucí u dětí s běţnými potřebami. Letos jsem kvůli vybranému tématu byla u dětí a mládeţe se zdravotním handicapem. Kvůli objektivnějšímu názoru a hlavně pohledu z obou stran. - 52 -
Musím říci, ţe tento náhled byl o 99% jiný, neţ mezi dětmi a mládeţí bez zdravotního handicapu. Jak přesně začleňování dětí probíhá, je opravdu nutné vidět z obou pohledů. Na co všechno se musí brát zřetel a dávat pozor je neuvěřitelné. Děti všeobecně musíme mít na očích neustále. . Děti se zdravotním handicapem musí mít člověk na očích o 100% více. Je to neuvěřitelná práce, kterou si člověk nedokáţe představit, dokud si to sám nezkusí. Závěr a ta nejlepší odměna z celého letního tábora i ostatních pobytů Společenství harmonie těla a ducha je kladné závěrečné zhodnocení od samotných táborníků, potlesk vedoucím, objetí, slzy a slova, ţe se jim bude stýskat. Vrcholným výstupem z tábora jsou nová přátelství, jejich pokrok a to, ţe se nikomu nic nestalo. Za celý pobyt byly zaznamenány pouze tři epileptické záchvaty u jednoho stejného táborníka. Neuvěřitelné je, ţe normálně mívá doma za měsíc 10–15 záchvatů. Kdyţ se to všechno zvládne, je výsledek nepřekonatelný. Tábor se stává prostředkem pro nové záţitky a proţitky. Děti a mládeţ se stále učí řešit nové situace, učí se komunikovat, dodrţovat pravidla, přijímat různé role apod. Integrace dětí a mládeţe se zdravotním handicapem do mimoškolních aktivit je obtíţnější. Avšak integrace těchto dětí na letní tábory je ještě obtíţnější. Nabídka táborů je bohatá. Ovšem tábory s integračním zaměřením jsou spíše ojedinělé a přitom je na této práci viděn krásný výsledek. Děti a mládeţ spolu umí sdílet volný čas, znají své moţnosti a učí se je respektovat. Vţdy, pokud je to moţné, se hledá řešení, hledá se varianta začlenění. V práci jsou zmíněny činnosti, při kterých je integrace nejvyšší, optimální a činnosti, při kterých integrace neprobíhá. Proto jsou navrhnuta řešení, jak integraci v roce 2014 zvýšit. Důleţité není za kaţdých okolností hledat řešení. Důleţitý je pozitivní prospěch dítěte, jeho spokojenost, uvolnění, radost a úsměv na tváři.
- 53 -
Pouţitá literatura: BARTOŇOVÁ, Miroslava a Marie VÍTKOVÁ. Strategie ve vzdělávání dětí a ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami: texty k distančnímu vzdělávání. 2., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Paido edice pedagogické literatury, 2007, 247 s. ISBN 978-807-3151-584 BAZALOVÁ, Barbora. Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami v zemích Evropské unie a v dalších vybraných zemích. 1. vyd. Brno: Masarykova universita, 2006, 188 s. ISBN 80-210-3971-X. BEROUŠEK], [Petr. Rádce provozovatele a vedoucího dětského tábora. Praha: Sondy, 1999. ISBN 978-802-3870-534. HÁJKOVÁ, Vanda. Integrativní pedagogika. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2005, 123 s. ISBN 80868-5605-4. HOFBAUER, Břetislav. Děti, mládeţ a volný čas. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 176 s. ISBN 80-717-8927-5. HUBINKOVÁ, Zuzana. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 3., aktualiz., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Grada, 2008, 277 s. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-1593-3. HUIZINGA, Johan. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 1971, 226 s. Ypsilon (Mladá fronta), sv. 13. . Kontrapunkty inte Vyd. 1. Praha: Karolinum, 1995, 175 p. ISBN 80-718-4030-0.
- 54 -
.
MACHKOVÁ, Eva. Úvod do studia dramatické výchovy. Praha: IPOS - Informační a poradenské středisko pro místní kulturu, 1998, 199 s. ISBN 80-901-6603-2. MICHALÍK, Jan. Školská integrace dětí s postiţením. 1. vyd. V Olomouci: Univerzita Palackého, 1999, 135 s. ISBN 80-706-79816. MIKŠÍK, Jaroslav. Jak vést druţinu na táboře. Vyd. 1. Brno: Jaroslav Mikšík-GINKGO, 2002, 65 s. Spirála (Jaroslav MikšíkGINKGO), sv. 2. OPASCHOWSKI, Horst W. Einführung in die Freizeitwissenschaft. 4., überarb. und aktualisierte Aufl. Wiesbaden: VS, Verl. für Sozialwiss, 2006. ISBN 35-311-4863-X. PÁTÁ, Perchta Kazi. Mé dítě má autismus. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 120 s. Pro rodiče. ISBN 978-802-4721-859. , Jirřina. , 1999, 229 p. ISBN 80-717-8295-5. POKORNÝ, Vratislav, Jana TELCOVÁ a Anton TOMKO. Prevence sociálně patologických jevů: manuál praxe. 3. rozš. vyd. Brno: Ústav psychologického poradenství a diagnostiky, 2003, 186 s. Prevence sociálně patologických jevů. ISBN 80-8656804-0. PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2003, 322 s. ISBN 80-7178772-8.
- 55 -
PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 978-8073674-168. SIMMEL, Johannes Mario. Nikdo není ostrov. Vyd. 2., V Euromedia Group 1. Překlad Věra Houbová, Karel Houba. Praha: Ikar, 2003, 645 s. ISBN 80-249-0199-4. SLOWÍK, Josef. Speciální pedagogika: prevence a diagnostika, terapie a poradenství, vzdělávání osob s různým postiţením, člověk s handicapem a společnost. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 160 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-802-4717-333. ŠIKULOVÁ, Renata a Vlasta RYTÍŘOVÁ. Pohádkové příběhy k zábavě i k učení. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006, 153 s. Výchova a vzdělávání. ISBN 80-247-1361-6. ŠPIČÁKOVÁ, I., KAČER, J., Salesiánský příměstský tábor, edice Tábor, Brno: Mravenec, 1. vydání, 2007, s. 13, ISBN 978-8086994-39 ŠVARCOVÁ-SLABINOVÁ, Iva. Základy pedagogiky. Vyd. 1. Praha: VŠCHT, 2005, 290 s. ISBN 80-708-0573-0. VALENTA, Josef. Metody a techniky dramatické výchovy. Vyd. 2., rozš. Praha: Agentura STROM, 1998, 279 s. ISBN 80-861-0602-0. VÍTKOVÁ, Marie. Integrativní speciální pedagogika: sborník k projektu "Škola pro všechny" realizovaný s podporou Vzdělávací nadace Jana Husa. Brno: Paido - edice pedagogické literatury, 1998, 181 s. ISBN 80-859-3151-6. Vnitřní dokumenty Společenství harmonie těla a ducha
- 56 -
Akademické práce: FILOUŠOVÁ, Eva. Tábor jako možnost využití volného času dětí o letních prázdninách. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211290/pedf_b_b1/bakalarska_prace_tabor4.txt . Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaedDr. Jan Šťáva, CSc.
VYSKOČILOVÁ, Lenka. Mimoškolní integrace dětí se zdravotním postiţením a sociálním znevýhodněním na venkově. Plzeň, 2012. Diplomová práce. Západočeská univerzita. Vedoucí práce Josef Slowík. Dostupné z:
. Internetové zdroje: O dobrém táboře. Opravdu dobrý tábor [online]. 2008 [cit. 200810-15]. Dostupné z: http://www.dobrytabor.cz/ O důvěryhodném pořadateli. Osmero dobré tábora [online]. 2008 [cit. 2008-10-15]. Dostupné z: http://www.borovice.cz/clanky/osmero-dobreho-tabora-8-tabor-maduveryhodneho-poradatele/ O společenství harmonie těla a ducha. Společenství harmonie těla a ducha [online]. 2009 [cit. 2009-09-01]. Dostupné z: http://www.shtd.cz/ O volném čase. Průzkum o volném čase [online]. 2010 [cit. 201006-01]. Dostupné z: http://www.neninamtojedno.cz/jak-dopadlpruzkum/
- 57 -
Přílohy: Příloha č.1 Typy táborů Nabídka táborů je obrovská a pestrá. V dnešní době jsou tábory jakéhokoliv zaměření. V posledních letech stále roste zájem o tábory pro děti s dýchacími, pohybovými a jinými problémy. Prevencí se stává vedení dětí k pohybu a pobytu na čerstvém vzduchu. Tábory podle způsobu ubytování: Stálý, kde se ubytování odehrává na stálém místě, ve stanech, v chatkách či ve zděných budovách, které na daném místě stojí celoročně a účastníci tábora se zde nachází kaţdou noc po celou dobu pobytu. Putovní, kdy mohou spát účastníci tábora kaţdou noc jinde. Do této kategorie lze zařadit například tábory cyklistické, vodácké, pěší. Příměstské, coţ je „specifická forma tábora, organizovaného během pracovního týdne. Děti dochází ráno na určené místo a v odpoledních hodinách si je rodiče opět vyzvednou“.15 Hvězdicové, coţ je kombinace stálého a putovního tábora. Tábory podle zaměření: Běţné, které nemají konkrétní zaměření. Odborné, které mají konkrétní zaměření (sportovní, hudební, jazykové aj.). Tábory podle účastníků: Běţné, které jsou určené pro „běţné“ účastníky. Ozdravné, které jsou určené pro děti s určitým onemocněním, určitým handicapem. Integrované, které se vyznačují alespoň 20% dětí z dětských domovů, se zdravotním postiţením aj.16
15
ŠPIČÁKOVÁ, I., KAČER, J., Salesiánský příměstský tábor, str.13 FILOUŠOVÁ, Eva. Tábor jako možnost využití volného času dětí o letních prázdninách. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211290/pedf_b_b1/bakalarska_prace_tabor4.txt. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PaedDr. Jan Šťáva, CSc. 16
- 58 -
Příloha č.2 Táborový řád Táborový řád aneb devatero provozního řádu tábora je souhrn pravidel, které účastníci tábora dodrţují. Týkají se především pravidel pobytu na táboře, povinností a norem. Jde o devět bodů, které jsou sestaveny před uskutečněním tábora hlavním vedoucím. Seznámeny jsou s nimi účastníci při prvním dni na táboře. Po celý zbytek tábora je řád vyvěšen na nástěnce spolu s denním reţimem v kaţdém bungalovu. Účastníkům tábora se zakazuje opouštět areál tábora bez svolení vedoucího. Účastníkům se zakazuje kouřit, poţívat alkohol, či jiné omamné látky. Účastníci jsou povinni dodrţovat základní hygienické návyky, především mytí rukou před jídlem a po pouţití toalety. Nepít z nádoby druhého. Účastníci jsou povinni při přesunech po komunikacích dodrţovat pravidla silničního provozu, především chodit v útvarech ve dvojicích, vpravo ve směru přesunu, nepředbíhat se, nestrkat se a jiné. Upozorňovat na blíţící se vozidlo. Účastníci jsou povinni dodrţovat stanovený denní reţim. Účastníci jsou povinni dodrţovat stanovené mravní normy např. zdravit se, nemluvit sprostě, chovat se kamarádsky k druhým, navzájem si pomáhat aj. Účastníkům nejsou povoleny návštěvy rodičů, příbuzných či jiných, s výjimkou povolenou vedoucím tábora. Návštěvy na cizích pokojích a bungalovech pouze se svolením vedoucího oddílu nebo vedoucího dne. Účastníkům není povoleno pouţívat věci jiných bez jejich svolení, na své věci dbají. Za drahé předměty a peníze/kapesné/ tábor neručí. Mají moţnost jejich úschovy u vedoucího. Pouţívání mobilů podléhá podmínkám stanoveným vedoucím oddílu
- 59 -
Příloha č.3 Denní reţim 8:30 hod. – budíček 8:30 – 9:00 hod. – ranní hygiena, úklid 9:00 – 9:45 hod. – snídaně 9:45 hod. – kontrola pokojů /bodování/ 10:00 – 12:30 hod. – dopolední program 12:30 – 13:15 hod. – oběd 13:15 – 14:45 hod. – polední klid 15:00 – 18:30 hod. odpolední program 18:30 – 19:15 hod. – večeře 19:15 – 20:00 hod. – příprava na večerní program 20:00 – 21:30 hod. – večerní program 21:30 hod.– večerní hygiena 22:00 hod. – večerka /večerka se upravuje pro děti do 12ti let/
- 60 -
Příloha č.4 Zásady oddílového vedoucího: Při svém jednání a chování dodrţuje obecně platné právní, bezpečnostní, morální, mravní a etické normy. Je plně podřízen hlavnímu vedoucímu tábora. Před dětmi – nekouří, nepije alkohol, neuţívá jiné návykové látky. Nezneuţívá svého postavení vůči dětem. Dodrţuje zákaz udílení fyzických trestů. Nesvěřuje oddíl praktikantům Dbá na pořádek a osobní hygienu svých svěřenců i vlastní Neustále sleduje chování dětí, potírá sebemenší náznak šikany, sexuálního chování, agrese, krádeţí, lhaní apod. Dodrţuje zákaz osobních návštěv a opouštění areálu tábora bez svolení hlavního vedoucího nebo jeho zástupců. Zbytečně dětí nepřetěţuje, bere ohled na zdravotní stav a vyváţenost zátěţe a odpočinku. Má na paměti, ţe pracuje s dětmi a chová se tak, aby pro ně byl kladným příkladem
- 61 -
Příloha č.5
- 62 -