ROZVODOVOST KV TA KALIBOVÁ
Rozvod pedstavuje vedle úmrtí jednoho z partner zákonný zpsob zániku manželství. Rodina a manželství, jejich vznik a existence, jsou v každé dob ovlivovány celou adou spoleenských a sociálních faktor, jako jsou kultura a tradice, stupe zachování religiozity, hodnotová orientace, rst individualismu a emancipace žen. Z dalších faktor ovlivuje rozvodovost také úrove satenosti, populaní politika a pedevším existující rozvodová legislativa, resp. právní dostupnost rozvodu. Všechny tyto faktory se projevují zvlášt v obdobích velkých spoleenských zmn. Vysoká úrove rozvodovosti patí již tradin k negativním charakteristikám demografického chování populace eské republiky. Zmny v demografickém chování od poátku 90. let, vyvolané celkovými zmnami ve spolenosti a oznaované jako druhý demografický pechod, se v úrovni rozvodovosti neprojevily a v dlouhodobém pohledu zstal trend vysoké intenzity rozvodovosti zachován, i když došlo k uritým zmnám ve strukturálních charakteristikách. Pi posuzování rozvodovosti je dležité vzít v úvahu i skutenost, že poet statisticky zjištných rozvedených manželství je nižší než poet rozpadlých manželství, která již de facto neexistují, ale ve statistice nejsou zachycena. K získání úplných znalostí o rozpadu souasných partnerských svazk by bylo teba údaje o rozvodovosti doplnit též informacemi o rozpadu alternativních forem soužití, které však nejsou k dispozici. Obecn se pedpokládá, že v zemích s jejich vysokým zastoupením jsou ukazatele rozvodovosti z tohoto pohledu podhodnoceny.
Úrove rozvodovosti zstává vysoká
Tab. 1: Rozvodovost v letech 1990–2006 Ukazatel Poet rozvod Hrubá míra rozvodovosti Index rozvodovosti Míra rozvodovosti manželství Úhrnná rozvodovost
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
32 005 3,09 35,2 12,4 38,0
31 135 3,01 56,7 12,4 38,4
29 704 2,89 53,7 12,2 41,2
31 586 3,09 60,3 13,1 44,7
31 758 3,11 60,2 13,4 45,6
32 824 3,22 67,1 14 47,9
33 060 3,24 64,3 14,2 49,1
31 288 3,06 60,4 13,5 47,3
31 415 3,06 59,4 13,7 48,7
Poet rozvod se od poátku 80. let trvale zvyšoval a až v posledních dvou letech se nepatrn snížil. Tento trend nebyl nijak výrazn ovlivnn ani populaní politikou ani pípadnými zmnami v úrovni ostatních demografických proces. Hranice 30 tis. rozvod za rok byla poprvé pekroena v polovin 80. let. Historické maximum roního potu rozvod z roku 1996, kdy bylo poprvé v pováleném období rozvedeno více než 33 tis. manželství, souviselo s publikováním návrhu legislativc výrazn ztížit rozvod v prvních letech trvání manželství. Hranici 30 tis. se poet rozvod opt piblížil v roce 2003 a pekonal ji v roce 2004. Od poátku 90. let absolutní poet rozvod za rok klesl pod hranici 30 tis. pouze v letech 1991–1992 a v letech 1999 a 2000. Pokles absolutního potu rozvod na poátku 90. let vedl k optimistickým úvahám o zodpovdnjším pístupu k manželství a rodin v nových podmínkách, vývoj v dalších letech však tento trend nepotvrdil. Rozvod zejm pouze krátkodob ustoupil do pozadí v souvislosti s výraznými zmnami ve spolenosti. Pechodný pokles absolutního potu rozvod v letech 1999–2000 se oekával a byl zpsoben pijetím nového zákona o rodin, který zkomplikoval a prodloužil vyizování žádostí o rozvod pedevším v pípad manželství s nezletilými dtmi. Pi hodnocení zmn absolutního potu rozvedených manželství je teba vzít v úvahu nejen intenzitu rozvodovosti, ale i poty satk, uzavených v pedchozích letech. Ve snížení absolutního potu rozvod v roce 2005 a zachování tohoto nižšího potu i v dalším roce (31 415 rozvod) by se již mohlo promítat postupné snižování intenzity satenosti v 90. letech, kdy se poet satk v letech 1991–1999 snížil o 40 %. Výrazné zmny rozvodového chování osob žijících v manželství však podle dosavadního vývoje nelze oekávat a také v dalších letech se budou roní poty rozvod zejm udržovat nad úrovní 30 tis. Dlouhodob zstává zachována i struktura rozvod podle poadí. Z celkového roního potu rozvod se zastoupení rozvod prvního poadí pohybuje u obou pohlaví kolem 80 %, rozvody druhého poadí pedstavují 17–18% a pibližn 2 % pipadají na rozvody vyšších poadí. Hrubá míra rozvodovosti má pouze orientaní charakter a pohybuje se od poátku 90. let okolo hodnoty 3 rozvody na 1 000 obyvatel. Výrazný nárst hodnot indexu rozvodovosti od poátku 90. let byl ovlivnn pedevším postupným snižováním roního potu satk a v roce 2006 pipadalo na ROZVODOVOST
31
Obr. 1: Vývoj potu satk a rozvod v letech 1990–2006 100 Rozvody 90
Satky
Poet satk a rozvod (v tis.)
80
70
60
50
40
30
20
10
0
100 uzavených satk 59 povolených rozvod. Tento ukazatel má však omezenou vypovídací schopnost, nebo poet rozvedených manželství a uzavených satk ve sledovaném kalendáním roce jsou dv rznorodé veliiny, které spolu vzájemn nesouvisí. Míra rozvodovosti manželství se pohybuje okolo 12–14 rozvod na 1 000 manželství ron, resp. na 1 000 vdaných žen. Intenzitu rozvodovosti nejpesnji vystihuje ukazatel úhrnné rozvodovosti, který bere v úvahu výchozí satkové kohorty a délku trvání manželství a udává podíl manželství ukonených rozvodem za pedpokladu nemnné úrovn rozvodovosti. Je však teba vzít v úvahu, že do hodnot tohoto ukazatel se promítají i opakované rozvody. Do poloviny 50. let bylo rozvedeno pibližn každé desáté manželství, od poloviny 60. let již rozvodem konila ptina pvodního potu uzavených manželství a od 80. let tetina. V souasné dob se hodnota úhrnné rozvodovosti blíží již hranici 50%, což znamená, že se tém každé druhé manželství po kratší i delší dob trvání rozvádí.
Dostupnost rozvodu je dána rozvodovou legislativou a obecn lze íci, že náhlé zmny v úrovni rozvodovosti obvykle souvisí s jejími zmnami, až donedávna šlo zpravidla o další liberalizaci možnosti rozvodu. Za uritý obrat k ástenému ztížení rozvodu lze považovat nový zákon o rodin z roku 1998. Na jeho základ mže soud manželství rozvést po hlubokém a trvalém rozvratu, jestliže manželství trvalo alespo jeden rok, manželé spolu nejmén šest msíc nežijí a k návrhu na rozvod se pipojí i druhý manžel. Pokud však jeden z partner s rozvodem nesouhlasí a nepodílel se pevážnou mrou na rozvratu manželství, k rozvodu mže dojít pouze za pedpokladu, že manželé spolu nežijí po dobu delší než ti roky. Podle tohoto nového zákona jsou pak podmínkou rozvodu písemné smlouvy o vypoádání vzájemných majetkoprávních vztah, práva a povinnosti spoleného bydlení, dohoda o úprav pomr nezletilých dtí a pípadná vyživovací povinnost. Novela zákona o rodin tak pinesla ztížení rozvodu manželství s nezletilými dtmi, znemožnila rozvody v prvním roce trvání manželství a v pípad dohody manžel zavedla tzv. nesporný rozvod se zjednodušeným projednáváním, kdy se nezjiš ují píiny rozvratu manželství.
1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006
Trvalý rst intenzity rozvodovosti v eské republice však nelze spojovat výlun s liberalizací rozvodové legislativy. Její zmny obvykle umožnily právn zrušit již neexistující manželství, tj. byly spíše vynuceny rostoucím potem rozpadlých manželství, která již neplnila svoji funkci. Ani novela zákona o rodin z konce 90. let nemla oekávaný vliv na alespo ástené trvalejší snížení úrovn rozvodovosti. Tab. 2: Zpsob vyízení podaných žádostí o rozvod Ukonená ízení Celkem v tom (v %): povolené rozvody zamítnuté rozvody usmíení jiné rozhodnutí celkem
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
41 641
38 766
34 946
36 694
36 665
37 781
37 934
35 698
35 683
77,0 1,6 20,2 1,2 100,0
80,3 0,8 16,9 2,0 100,0
85,0 0,5 12,1 2,4 100,0
86,1 0,4 11,2 2,3 100,0
86,6 0,5 10,2 2,7 100,0
86,8 0,4 9,7 3,1 100,0
87,1 0,5 9,5 2,9 100,0
87,6 0,3 9,0 3,1 100,0
88,1 0,4 8,6 2,9 100,0
Pomrn snadnou dostupnost rozvodu dokumentuje i zpsob vyízení podaných žádostí o rozvod. Zastoupení povolených rozvod se od poátku 90. let prbžn zvyšovalo a v roce 2006 již bylo ukoneno rozvodem 88 % podaných žádostí. Zamítnuté žádosti o rozvod pedstavují necelé 1 % z jejich celkového potu a ve srovnání s rokem 1990 se jejich zastoupení dokonce snížilo. K pomrn výraznému posunu došlo i v pípadném usmíení pár, žádajících o rozvod. Na poátku 90. let se celá ptina pár žádajících o rozvod nakonec usmíila, otázkou však je, zda natrvalo. V roce 2005 vzala svoji žádost o rozvod zpt necelá desetina pár. Nový zákon sice ztížil projednávání rozvod manželství s nezletilými dtmi, ale na druhou stranu urychlil tzv. nesporné rozvody, tj. žádosti o rozvod podané na základ vzájemné domluvy partner. Trend k postupnému zjednodušení rozvodové praxe tak pokrauje i po pijetí nového zákona. Navrhovatelkami rozvodu jsou stabiln zhruba ve dvou tetinách pípad ženy. Tento fakt však neznamená, že práv ženy se chtjí více rozvádt, spíše se astji ujímají administrativního ešení vzniklé pedrozvodové situace. 32
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Obr. 2a: Míry rozvodovosti manželství podle vku a pohlaví, muži Obr. 2b: Míry rozvodovosti manželství podle vku a pohlaví, ženy 40
40 1990
1990
2001
35
2001
35
2003
25
20
15
25
20
15
10
10
5
5
0
2005
30 Rozvody na 1 000 vdaných žen
Rozvody na 1 000 ženatých muž
2003
2005
30
0 15–19
20–24
25–29
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
15–19
20–24
25–29
Vková skupina
30–34
35–39
40–44
45–49
50–54
Vková skupina
Intenzita rozvodovosti se mní, podobn jako u ostatních demografických proces, v závislosti na vku. Vypovídací schopnost intenzitních ukazatel rozvodovosti založených na vku pi rozvodu je však ásten limitována faktem, že úrove rozvodovosti závisí pedevším na délce trvání manželství a teprve druhotn na vku pi satku, a tím i na vku pi rozvodu. Rozložení rozvodovosti podle vku se již dlouhodob výrazn nemní a nejvyšší intenzita rozvodovosti je ve vkové skupin 20–29 let u obou pohlaví. V roce 2005 dosahovala specifická rozvodovost nejvyšších hodnot ve vkové skupin 20–24 let shodn pro muže i ženy a s rostoucím vkem a tím i délkou trvání manželství se intenzita rozvodovosti postupn snižovala. V porovnání s poátkem 90. let se intenzita rozvodovosti zvýšila ve všech vkových skupinách muž i žen a tento trend se nejzetelnji projevil u osob starších 30 let, což souvisí s odkládáním satk do vyššího vku. Vyšší hodnoty mr rozvodovosti podle vku pro muže ve srovnání se ženami jsou ovlivnny nejen vkovým rozdílem manžel pi uzavírání satk, ale i vyšším zastoupením druhých a dalších satk u mužské ásti populace. Tab. 3: Míry rozvodovosti manželství podle vku a pohlaví1 Muži
Ženy
Vková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55+ Celkem 1
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
15,6 31,0 29,0 25,2 20,7 15,8 10,7 5,6 1,4 13,1
16,4 31,7 28,9 26,0 21,6 16,8 11,3 6,3 1,6 13,4
16,6 34,9 29,0 27,3 23,5 18,6 12,3 6,7 1,7 14,0
15,9 34,5 29,5 28,3 24,6 20,0 12,3 7,3 1,9 14,2
19,0 33,1 27,3 25,9 24,9 20,3 12,2 7,6 1,8 13,5
18,2 32,3 29,8 27,5 23,2 18,5 13,8 8,2 0,9 13,1
13,6 30,7 29,8 27,9 24,6 19,8 14,5 8,8 2,3 13,4
20,7 34,8 30,9 28,2 26,4 21,1 16,2 9,5 2,5 14,0
21,4 36,7 30,1 29,0 27,2 22,9 16,5 10,4 2,6 14,2
19,7 31,3 28,2 26,3 26,0 23,2 16,6 10,6 2,6 13,5
poet rozvod na 1 000 ženatých muž/vdaných žen píslušné vkové skupiny
Dalším z hodnotících kritérií úrovn rozvodovosti v závislosti na vku je podíl rozvedených ze všech žijících v dané vkové skupin. Na vývoj absolutního potu i zastoupení rozvedených osob v populaci psobí nejen dlouhodob vysoká intenzita rozvodovosti a snižující se satenost rozvedených osob, ale i trend snižování intenzity satenosti a její posun do vyššího vku. Zmny v demografickém chování se tak promítají i do struktury obyvatelstva podle rodinného stavu. Zastoupení rozvedených osob se od poátku 21. století postupn zvyšovalo ve všech vkových skupinách. Jedinou výjimkou byli mladí muži a ženy do 35 let vku, kde se již projevilo uzavírání satk ve vyšším vku a tím i posun v charakteristikách rozvodovosti podle vku. V roce 2005 bylo nejvyšší zastoupení rozvedených žen ve vkové skupin 40–44 let, kde pedstavovaly celou ptinu. U muž bylo maximální zastoupení rozvedených ve vyšším vku (45–49) a bylo ve srovnání se ženami nepatrn nižší (18 %), což souvisí s uzavíráním satk muž ve vyšším vku a jejich astjším uzavíráním satk vyšších poadí. ROZVODOVOST
33
Obr. 3a: Zastoupení rozvedených osob v populaci, muži (k 1.1. daného roku, v %)
Obr. 3b: Zastoupení rozvedených osob v populaci, ženy (k 1.1. daného roku, v %)
22
22 1990
20
1990 20
2001 2003
18
2001 2003
18
2005
16
16
14
14 Podíl (%)
Podíl (%)
2005
12 10
12 10
8
8
6
6
4
4
2
2
0
0 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44
45–49 50–54 55–59 60–64 65–69
70+
15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44
Vková skupina
45–49 50–54 55–59 60–64 65–69
70+
Vková skupina
Tab. 4: Zastoupení rozvedených osob v populaci (k 1.1. daného roku, v %) Muži
Ženy
Vková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65–69 70+ Celkem 15+
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
0,0 0,5 4,5 10,8 13,4 14,7 15,1 13,8 11,2 8,1 6,0 3,8 8,4
0,0 0,4 4,2 10,4 13,7 15,1 15,7 14,6 12,2 9,0 6,9 4,6 8,8
0,0 0,4 3,8 10,3 14,3 15,7 16,3 15,2 12,8 9,6 7,0 4,6 9,1
0,0 0,3 3,5 10,0 14,9 16,3 17,0 15,9 13,3 10,1 7,2 4,6 9,4
0,0 0,3 3,1 9,6 15,4 17,2 17,7 16,5 13,9 10,7 7,5 4,7 9,6
0,0 1,3 7,4 13,7 15,8 16,9 17,1 15,3 13,0 10,0 8,7 6,4 10,2
0,0 1,3 7,3 14,0 16,6 17,4 17,6 15,9 13,7 10,6 9,0 6,8 10,6
0,0 1,1 6,7 14,0 17,3 18,1 18,1 16,5 14,3 11,1 9,1 7,0 10,9
0,0 1,0 6,2 14,0 18,2 19,0 18,7 17,2 14,8 11,8 9,4 7,1 11,2
0,0 0,8 5,6 13,7 18,8 20,0 19,3 18,0 15,3 12,4 9,7 7,2 11,5
Pi hodnocení intenzity rozvodovosti v jednotlivých kalendáních letech je nutné sledovat i strukturu rozvod podle délky trvání manželství. Od poátku 90. let došlo ke snížení zastoupení rozvod po krátké dob trvání manželství ve prospch rozvod déletrvajících manželství. Zatímco v roce 1990 pedstavovala manželství do dokonených tí let trvání celou tvrtinu z celkového potu rozvod, v roce 2005 to bylo necelých 13 %. Zcela opaný vývoj byl pozorován u manželství trvajících více než 20 let. Jejich zastoupení z celkového potu rozvod se zvýšilo z 13 % v roce 1990 na 23 % v roce 2005. Pomrn stálé v prbhu asu zstalo zastoupení rozvod manželství, která trvala 6–9 let. Tab. 5: Rozvody podle délky trvání manželství (%) Délka trvání manželství v letech 0–1
2
3
4–5
6–7
8–9
10–14
15–19
20+
Rozvody celkem
8,8 4,5 4,3 4,1 4,0 4,1 3,9 3,7
8,7 6,7 5,5 5,0 4,7 4,6 4,5 4,3
8,1 8,1 6,0 5,6 5,3 5,2 4,9 4,8
13,5 15,2 10,6 10,1 10,7 10,1 10,0 10,1
10,3 11,6 10,5 9,8 8,9 9,2 9,3 9,1
7,7 9,4 10,7 10,1 9,2 7,9 8,0 7,7
17,1 16,6 20,8 22,0 22,1 21,7 21,2 19,5
13,2 12,6 12,8 14,0 15,0 15,8 16,4 17,5
12,6 15,3 18,8 19,3 20,1 21,4 21,8 23,3
100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0
Rok 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005
34
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
Proces zániku manželství rozvodem lze analyzovat i v závislosti na dob uplynulé od satku (tzv. kohortní analýza rozvodovosti). Soubor satk uzavených bhem jednoho roku, tj. satkovou kohortu, sledujeme v prbhu asu za úelem zjistit, jaké je rozložení rozvod v závislosti na dob uplynulé od satku a jaký podíl z uzavených manželství koní rozvodem. Rozložení rozvod vzhledem k délce trvání manželství se dlouhodob nijak výrazn nemní a i nadále zstává zachován trend nejvyšší intenzity rozvodovosti v prvních pti, resp. šesti letech manželství a postupný pokles v dalších letech jeho trvání. Podle nového zákona o rodin byl rozvod v prvním roce manželství znan omezen a tyto rozvody se z vtší ásti pesunuly do druhého roku trvání manželství. Od poátku 90. let lze pozorovat trend postupného snižování intenzity rozvodovosti v prvních tech letech trvání manželství. Dvodem bylo probíhající zvyšování satkového vku a rozšíení moderních forem antikoncepce, což mlo za následek pokles potu neuvážených satk z dvodu thotenství partnerky. Riziko rozpadu manželství ve tvrtém roce jeho trvání zstalo od poátku 90. let tém na stejné úrovni, v dalších letech trvání manželství došlo v porovnání s poátkem 90. let ke zvýšení intenzity rozvodovosti. Nejvyšší riziko rozpadu manželství bylo na poátku 90. let ve tetím roce jeho trvání, na pelomu století byl nejrizikovjší tvrtý rok a v roce 2005 se toto krizové období posunulo do šestého roku trvání manželství, kdy byla rozvedena tém 3 % z pvodních pot uzavených manželství. Intenzita rozvodovosti se zvyšovala i v dalších letech trvání manželství: v letech 2001–2005 byla do deseti let trvání manželství rozvedena tém tvrtina (v roce 1990 ptina) a do dvaceti let tém 40 % (v roce 1990 tetina) z pvodního potu uzavených manželství. Posun rozvodovosti do vyššího vku ovlivnil i délku trvání manželství, která se ve srovnání s rokem 1990 zvýšila o tém 2 roky a v roce 2005 rozvedená manželství trvala v prmru 12 let. Soutem mr rozvodovosti podle délky trvání manželství (pomr rozvod v dané délce trvání manželství na výchozí poty satk) získáme ukazatel úhrnné rozvodovosti, který udává, jaký podíl manželství koní rozvodem. Od poátku 90. let se hodnota tohoto ukazatele postupn zvyšovala až do roku 2004, kdy rozvodem skonila již polovina výchozích satk (49 %). V letech 2004–2005 došlo k mírnému poklesu intenzity rozvodovosti a hodnota úhrnné rozvodovosti klesla na 47 %. Zda se jednalo pouze o doasný výkyv i nov nastoupený trend ukáže až vývoj v dalších letech. V roce 2006 však již úhrnná rozvodovosti opt dosahovala hodnoty tém 49 %.
K rozvodm dochází ve vyšším vku a po delší dob trvání manželství
Tab. 6: Rozvodovost podle délky trvání manželství (poet rozvod na 100 výchozích satk) Délka trvání manželství
1990
1995
2000
2001
2002
2003
2004
2005
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0–4 5–9 10–14 15–19 20–24 25+ Úhrnná rozvodovost Prmrná délka trvání
0,75 2,69 3,38 3,16 2,83 2,50 2,14 2,00 1,66 1,53 12,80 9,83 6,08 4,41 2,89 1,94 37,95 10,2
0,37 1,89 2,97 3,46 3,05 2,61 2,34 2,09 1,86 1,69 11,75 10,59 6,52 4,37 3,00 2,13 38,37 10,9
… 2,33 2,88 3,21 3,00 2,66 2,44 2,29 2,14 1,98 11,42 11,51 7,45 4,78 3,26 2,75 41,18 12,1
0,28 2,10 2,89 3,12 2,97 2,82 2,75 2,50 2,38 2,07 11,36 12,52 8,40 5,52 3,70 3,20 44,70 11,3
0,31 2,05 2,74 3,12 3,04 3,02 2,62 2,48 2,27 2,16 11,26 12,55 8,65 5,89 3,82 3,42 45,59 11,5
0,38 2,17 2,83 3,13 3,02 2,97 2,83 2,63 2,24 2,10 11,53 12,77 9,12 6,35 4,32 3,77 47,86 11,8
0,37 2,16 2,81 3,02 3,00 3,06 2,87 2,60 2,49 2,30 11,36 13,32 9,38 6,65 4,55 3,85 49,11 11,9
0,36 1,94 2,63 2,84 2,88 2,96 2,63 2,50 2,29 2,08 10,65 12,46 8,92 6,67 4,48 4,08 47,26 12,2
K negativním dsledkm vysoké úrovn rozvodovosti patí narušení fungování rodiny a vznik neúplných rodin, což má dopad na výchovu dtí. Zastoupení rozvod s nezletilými dtmi z celkového potu rozvod se od poátku 90. let mírn snižovalo ve prospch rozvod bezdtných manželství a tento trend zstal zachován i v prvních letech 21. století. V roce 2005 bylo rozvedeno 19,2 tis. manželství s nezletilými dtmi (dti mladší 18 let), což pedstavovalo 61 % z celkového potu rozvod a rozvodem ztratilo jednoho z rodi 28,7 tis. dtí. Trend výrazného snižování plodnosti v 90. letech se odrazil i ve struktue rozvod podle potu nezletilých dtí. Podíl rozvádjících se pár s jedním díttem z úhrnu rozvod manželství s dtmi se zaal zvyšovat (z 55 % v roce 1990 na 58 % v roce 2000) pi souasném poklesu zastoupení rozvádjících se manželství vícedtných. Vzhledem ke stabilizaci vývoje plodnosti a jejímu následnému zvýšení v prvních letech 21. století lze od roku 2001 pozorovat ROZVODOVOST
35
vývoj opaný. Podíl rozvádjících se manželství s jedním díttem z úhrnu manželství s dtmi se v roce 2005 snížil na necelých 57 % pi souasném postupném rstu zastoupení rozvádjících se pár s více dtmi. Tab. 7: Rozvody podle potu nezletilých dtí Poet dtí 0 1 2 3+ Rozvody celkem Rozvody manželství s nezletilými dtmi (v %) Poet nezletilých dtí v rozvedených manželstvích Prmrný poet dtí – všechny rozvody Prmrný poet dtí – rodiny s nezletilými dtmi
Vysoká rozvodovost petrvává i u manželství s nezletilými dtmi
2001
2002
2003
2004
2005
11 037 11 940 7 586 1 023 31 586 65,1 30 385 0,96 1,48
11 346 11 756 7 667 989 31 758 64,3 30 260 0,95 1,48
12 119 11 748 7929 1 028 32 824 63,1 30 927 0,94 1,49
12 255 11 802 7 993 1 010 33 060 62,9 31 008 0,94 1,49
12 078 10 872 7 376 962 31 288 61,4 28 732 0,92 1,50
Vysoká úrove rozvodovosti v eské republice byla obvykle dávána do vztahu s vysokou úrovní satenosti v pomrn nízkém vku, absencí moderních forem antikoncepce a následným vysokým zastoupením satk uzavíraných z dvodu thotenství partnerky. Z dalších uvádných dvod to byly pedevším vysoká zamstnanost žen bez zabezpeení odpovídajících služeb, nedostatek byt a v dsledku toho asté vícegeneraní bydlení a v neposlední ad i nedostatená výchova mladých lidí k zodpovdnému manželství a rodiovství. I když vtšina z tchto faktor se na úrovni rozvodovosti v souasné dob již podílí v omezené míe, pesto k oekávanému snížení rozvodovosti nedošlo. Hlavní roli v této sfée demografického chování zejm hrají spíše kulturní faktory a tradice. V eské spolenosti rozvod je a vždy byl považován za pijatelné ešení manželských problém a tomuto pojetí odpovídal i vývoj legislativy. Klíovou roli bezesporu hraje i pomrn nízký stupe religiozity. Statisticky sledované píiny rozvodovosti poskytují pouze orientaní informaci, nebo znaná ást rozvádjících se pár preferuje spoleensky pijatelné píiny, jakou je nap. rozdílnost povah, názor a zájm. Navíc nový zákon o rodin zjiš uje píinu rozvratu manželství pouze u tzv. rozvodu sporného a ztíženého a nezjiš uje píinu u tzv. nesporného rozvodu, kdy je dvodem rozvodu podle eské legislativy „kvalifikovaný rozvrat vztah mezi manžely“. Tato zmna se promítla i do statistiky píin manželského rozvratu a data nejsou pln srovnatelná s pedchozím obdobím. V roce 2005 již polovina manželských pár byla rozvedena z dvodu rozdílnosti povah, názor a zájm, což obvykle pedstavuje rozvod po vzájemné dohod. Pedevším se od poátku 90. let výrazn zvýšilo zastoupení tzv. ostatních píin, které nejsou blíže specifikovány a v souasné dob jsou již uvedeny u tvrtiny rozvádjících se manželství. Zastoupení ostatních píin se od poátku 90. let postupn snižovalo a to i u nevry, která byla ze strany muž druhou a ze strany žen tetí nejastjší píinou. Kladn lze hodnotit i snížení zastoupení extrémních píin, jako je nap. alkoholismus muž. Obdobná je i struktura píin rozvratu manželství mladých lidí do 30 let a rozvod do 5 let trvání manželství.
Tab. 8: Evidované píiny rozvratu rozvedených manželství (v %) Na stran muže
Na stran ženy
Píina rozvratu Neuvážený satek Alkoholismus Nevra Nezájem o rodinu Zlé nakládání, trestný in Rozdíl povah, názor a zájm Zdravotní dvody Sexuální neshody Ostatní píiny Soud nezjistil zavinní
36
2001
2002
2003
2004
2005
2001
2002
2003
2004
2005
1,6 5,2 7,2 4,9 1,7 46,5 0,3 0,5 24 8,1
1,8 4,9 6,5 4,0 1,3 49,1 0,2 0,5 23,9 7,8
1,2 4,4 6,3 3,6 1,1 50,6 0,2 0,4 24,6 7,6
1,1 4,2 6,1 4,0 1,2 51,3 0,2 0,4 25,1 6,4
0,9 4,3 5,8 3,5 1,2 52,1 0,2 0,4 25,2 6,4
1,6 0,5 4,7 1,3 0,1 47,4 0,2 0,5 29,7 14
1,8 0,5 4,0 1,2 0,1 49,5 0,2 0,5 29,2 13
1,2 0,5 4,0 1,3 0,1 50,2 0,2 0,4 29,3 12,8
1,1 0,5 4,0 1,3 0,1 51,0 0,2 0,4 29,2 12,2
0,9 0,6 3,7 1,1 0,1 50,6 0,2 0,3 28,7 13,8
POPULANÍ VÝVOJ ESKÉ REPUBLIKY 2001–2006
ROZVODOVOST
Itálie 2002
Španlsko 2002
Polsko
Rumunsko 2003
Slovensko
Nizozemsko
Maarsko
Švýcarsko
Francie 2003
Nmecko
Rakousko
Dánsko
Velkí Británie 2003
eská republika
Norsko
Finsko
Rusko 1995
Švédsko
Úhrnná rozvodovost (v %)
eská republika patí v mezinárodním srovnání dlouhodob k zemím s vysokou intenzitou rozvodovosti, i když mezinárodní srovnání Obr. 4: Úhrnná rozvodovost ve vybraných evropských zemích je vzhledem k rzné legislativ obtížné. Rst rozvodovosti kolem roku 2004 v evropských zemích je pedevším spojován s postupnou liberalizací 60 rozvodové legislativy, s rstem individualismu a se zvyšující se zamstnaností žen. Pro mezinárodní srovnání je nejvhodnjší 50 ukazatel úhrnné rozvodovosti (poet rozvod na 100 výchozích satk). eská republika spolu se Skandinávií, Ruskem a pobaltskými 40 zemmi patí k zemím s nejvyšší úrovní rozvodovosti v Evrop, nebo ve všech tchto zemích se rozvádí tém každé druhé 30 manželství. Souasný celoevropský trend snižování satenosti a její posun do vyššího vku je provázen nižší stabilitou manželských 20 svazk, i když je asto oekáván vývoj opaný. Jako píklad mže posloužit Švédsko, kde se více než polovina dtí rodí mimo 10 manželství, prmrný vk žen pi uzavírání prvního satku je již pes 30 let a pesto se zde rozvádí více než polovina manželství. 0 Také v eské republice se oekávalo, že snižování intenzity satenosti, její posun do vyššího vku a rozšíení moderních forem antikoncepce sníží úrove satenosti velmi mladých osob, nepipravených k manželskému soužití, a vzniklá manželství budou mít vtší stabilitu. Tento pedpoklad se však potvrdil pouze ásten. Intenzita rozvodovosti se sice v prvních 2–3 letech trvání manželství snížila, ale v dalších letech trvání manželství nadále pokrauje její vzestup, tj. došlo pouze k uritému odkladu podání žádostí o rozvod.
37
