Trnou strojaři ze sankcí proti Rusku?

T O P O D S TAT N É P R O F I R M Y A V E Ř E J N O U S P R Á V U  Z Á Ř Í | Ř Í J E N 2 0 1 4

• zdra

www.facebook.com/moravskehospodarstvi

Embarga na globálním trhu? Strašná hloupost, tvrdí Jan Světlík

6

Ceny tepla peněženky neprovětrají

11–13 S P E C I

ÁL

4

í •

www.moravskehospodarstvi.cz

votnictv

Speciál: Zdravotnictví

Trnou strojaři ze sankcí proti Rusku? KDYŽ ZAČALO HROZIT, ŽE SE DALŠÍ KOLO SANKCÍ EVROPSKÉ UNIE PROTI RUSKU PŘÍMO DOTKNE ČESKÉHO PRŮMYSLOVÉHO EXPORTU, VYPADALO TO V ČESKU, JAKO KDYŽ SE PÍCHNE DO VOSÍHO HNÍZDA.

Jan Pacas Premiér Bohuslav Sobotka ihned vzkázal, že Česko má k původnímu návrhu připomínky a začal lobbovat za jeho změnu. Nakonec si mohli tuzemští strojaři oddechnout. Na přehnaný

faktory ■ Podniky můžou mít potíže s financováním exportu. Sankce postihnou velké ruské banky ■ Zhoršení ekonomické situace v Rusku nenahrává obchodování ■ Utrpět můžou i okolní ekonomiky, například německá. Na tu je český export silně navázán

optimismus je ale brzy. Nepřímé důsledky sankcí se mohou na jejich byznysu podepsat i nadále. Sankce vůči Rusku byly pro české podnikatele vždy ožehavé téma, a to i tehdy, když se po jejich prvním kole začaly objevovat uklidňující zprávy. „Naši členové avizují řádově desítky

ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst. I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami nešíří,“ uvedl na konci srpna prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Určitá obava i přesto mezi podnikateli panovala. „Opravdové problémy nastanou, pokud se sankce dotknou strojírenských produktů a energetiky,“ varoval viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Stanislav Kázecký. O pár dní později nabrala celá situace nové obrátky. Najednou se zdálo, že se Kázeckého krizový scénář může ze vzdálené obavy změnit ve velmi aktuální realitu. Pokračování na straně 2

Sociální sítě v kampani? Klasika! Růžky vystrkují aplikace a hry Že můžete dát politické straně lajk na Facebooku? To jsou včerejší zprávy, chtělo by se říct. Součástí zápolení o hlasy voličů se nově stávají i počítačové nebo mobilní aplikace a hry. První se objevily i před letošními komunálními volbami. Sociální sítě ukusují z rozpočtových koláčů kampaňových stratégu stále větší a větší díl. Facebook i Twitter se už většina zavedených politických stran naučila používat. „Na celostátní úrovni snad všichni kromě KSČM, ale tam to může být dáno i cílovou skupinou,“ uvedl předseda Institutu politického marketingu Pavel Šíma. V posledních volbách do poslanecké sněmovny dokonce ODS nahradila na

billboardech svou tradiční holubici ptáčkem Twitteru a obligátní sliby politiků vystřídal hashtag a rýmovaná hesla.

Lidové se dostane dál Podle Šímy platí jednoduchá úměra – čím lidovější politika a komunikace, tím větší úspěch na sociálních sítích. „Nejlepšími příklady jsou stránky hnutí ANO a Tomia Okamury. Některé jejich příspěvky se zadarmo nebo s reklamní podporou pár tisíc korun dostanou na Facebooku třeba

Miroslav Netík: Mistr zkratky a akvarelu Cesty, válka, zápas, ale i erotika a láska, to jsou motivy děl výtvarníka Miroslava Netíka. „Já jsem velice emocionální člověk. Než si vše utřídím a namaluji, bývá to tuhý zápas,“ tvrdí malíř, jehož obrazy učarovávají kultivovanou paletou barev a silným citovým nábojem. Více na straně 10

01-05-mh14-10.indd 1

i k milionu lidí. Takový velký mediální zásah by v jiných médiatypech vyšel pěkně draho,“ vysvětlil Šíma. Není proto divu, že sociální sítě zlákaly i komunální politiky. „Během komunálních voleb se vyrojily tisíce nových profilů stran na komunální úrovni. Tam je to už s efektivním využitím horší. Kandidující subjekty jsou v komunikaci často bezradné a dělají školácké chyby, jako například založení osobního profilu namísto stránky,“ komentoval situaci Šíma. Co ale strany na sociálních sítích kromě relativní finanční nenáročnosti láká? Pokračování na straně 16

Půlmiliardová výpomoc pro sv. Annu

Aby se nemusel omezit provoz Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, přiklepl jí stát půlmiliardovou dotaci. Za loňský rok totiž skončilo hospodaření nemocnice ve ztrátě 367 milionů korun. Teď ji čeká tuhý rozpočtový režim. Více na straně 12

Brněnské výstaviště zaplní firmy. Strojírenský veletrh počítá s rekordní účastí Na snižující se zájem firem o Mezinárodní strojírenský veletrh si pořadatelé rozhodně nemůžou stěžovat. Loni jich přijelo do Brna vystavovat patnáct set, letos o rovné tři stovky víc. „Pokud to tak půjde dál, můžeme nárůst očekávat také v příštím roce,“ zavěštil mluvčí Veletrhů Brno Jiří Erlebach. Kdo se chtěl tento rok předvést na nejatraktivnějších plochách v pavilonech P, V a F, musel si pospíšit. V červenci už byly beznadějně vyprodané. Zájem o veletrh nakopl podle Erlebacha i ekonomický růst země. „Česká ekonomika roste nejrychleji za poslední tři roky a v prvním čtvrtletí se s meziročním růstem HDP o dva a půl procenta zařadila mezi šestici nejvýkonnějších ekonomik zemí Evropské unie,“ upozornil. ■ Více na straně 5 FOTO: Jiří Salik Sláma

Rozjedou se výkupy pozemků

Jak obchodovat s Čínou?

Když stát nabízel za půdu ležící pod plánovanými trasami silnic a dálnic jen stoprocentní bonus oproti odhadní ceně, výkupy se v některých případech takřka zastavily. Teď nabídne osminásobek. Na Ředitelství silnic a dálnic už chystají nové smlouvy. Více na straně 15

Dveře do Číny se českým podnikatelům snaží otevřít nejen vládní a regionální politici, ale dokonce i samotní Číňané. Co ale dělat, aby si tuzemští byznysmeni na tamním obrovském trhu nevylámali zuby? Hlavní je mít za zády silného partnera. Více na straně 17

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský Olomoucký | Zlínský Moravskoslezský | Pardubický Královéhradecký

22.09.14 6:49

2

strojírenství

 aktuálně Průmysl pokračuje v růstu Vliv přílivu zakázek, které přineslo ekonomické oživení a příznivé vyhlídky z loňského a začátku letošního roku, pomáhají průmyslové výrobě udržet se na pozitivní růstové trajektorii. V červenci podle analytiků Českého statistického úřadu meziročně poskočila o 8,6 procenta. „V následujících měsících se ukáže, jak velký dopad přinesou negativní zprávy z ekonomik eurozóny i z východu v důsledku krize na Ukrajině a ruských sankcí,“ komentoval vývoj Petr Smutný z poradenské firmy PricewaterhouseCoopers.

V Americe je příležitost i pro české strojírenské firmy Rok 2014 odstartovala ekonomika Spojených států nestabilními výkony, v příštích čtvrtletích už ale analytici očekávají stabilní růst kolem tří procent a s ním spojený zájem o strojírenství. To vytváří příležitosti i pro evropské a české dodavatele. „Americký zákazník je pragmatický, důležitý je pro něj poměr ceny a kvality, není tak orientován na tradiční značky jako například Evropa. To vytváří příležitost i pro české výrobce,“ uvedli zástupci Svazu strojírenské technologie pod vlivem dojmů z nejočekávanější strojírenské události letošního roku – veletrhu IMTS Chicago. (red)

ZÁŘÍ | ŘÍJEN 2014

Trnou strojaři ze sankcí proti Rusku?

ve spojitosti s českým strojírenstvím neobjevily, i když opatření zasáhnou nejen ruský zbrojařský průmysl, ale také finanční a energetický sektor, což jsou všechno oblasti kontrolované elitou sdruženou okolo prezidenta Vladimíra Putina. Opravdu se ale české strojírenské firmy nemusí ničeho bát? „Přestože důsledky pro jednotlivé firmy mohou být pro ně relativně citelné, z makroekonomického hlediska předpokládáme velmi omezený přímý dopad na naši ekonomiku,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miroslav Kynčl. Důležité je ale právě to slovíčko přímé. „Unijní sankce i očividně související ruská opatření se našich strojírenských firem určitě dotknou, ale především zhorše-

ním vzájemných vztahů a dalšími vedlejšími efekty,“ připustil Kynčl. Takovým vedlejším efektem může být například riziko ztíženého financování, protože sankce postihnou velké ruské banky. „Již nyní avizují exportéři problémy,“ upozornil prezident SPČR Hanák.

 Pokud trpí Německo, trpíme taky Sankce navíc ohrožují i nám blízké ekonomiky, z českého pohledu zejména tu německou. „Veliký objem především v dodávkách polotovarů metalurgie je ze

ŽĎASu dodávaný například do Německa, a tak je logické, že pokud budou tamní trhy sankcemi postiženy, budou se snažit svoje výpadky řešit na úkor našich dodávek,“ varuje Miroslav Šabart, generální ředitel strojírenské firmy ŽĎAS a prezident Svazu strojírenské technologie. Dodal, že vedlejší efekty sankcí nejdou vyčíslit v přímých nákladech, ale rozhodně působí nepříznivě, a to na obě strany. Skutečné dopady sankcí na strojírenské podniky se tak můžou projevit až v dlouhodobém hledisku. „Ruští partneři jsou opatrnější. Nejde jen o sankce, ale i celková zhoršená ekonomická situace v Rusku nenahrává obchodování,“ předestřel Hanák s tím, že čísla průmyslové výroby

Tomáš Hron: Krize na Ukrajině může narušit staré obchodní vazby, ale také vybudovat nové Na druhou stranu, valná většina českého exportu do Ruska ani na Ukrajinu nemíří, ale putuje do Německa, respektive Evropské unie. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že situace na Ukrajině české exportéry příliš nezasáhne. Naši hlavní exportní partneři ale do Ruska vyvážejí a zde to na nás v rámci subdodavatelských řetězců dopad mít bude.

ČESKÁ EKONOMIKA SE POMALU DOSTÁVÁ Z DLOUHODOBÉ RECESE, PRO JEJÍ DALŠÍ RŮST JE ALE KLÍČOVÝ EXPORT. SANKČNÍ VÁLKA SPOJENÁ S KRIZÍ NA UKRAJINĚ A NEPOKOJE NA BLÍZKÉM VÝCHODĚ VŠAK DÁVAJÍ TUŠIT, ŽE V BUDOUCNU MŮŽE DOJÍT K PŘENASTAVENÍ ŘADY ZABĚHNUTÝCH OBCHODNÍCH VAZEB.

Německá ekonomika v posledním kvartále nečekaně klesla. Má tento propad větší potenciál ovlivnit tuzemský export než krize na Ukrajině? Česká ekonomika je velmi silně navázaná na tu německou, skoro jako bychom byli další spolkovou zemí. Je proto třeba zanalyzovat, proč německá ekonomika vykázala ve druhém čtvrtletí tohoto roku pokles. Musíme si uvědomit, že první čtvrtletí bylo naopak extrémně dobré, může se tedy jednat jen o sezónní výkyv. Pokud i čísla za třetí kvartál ukážou pokračování tohoto negativního trendu či stagnaci, pak to pro české exportéry může znamenat problém.

Jan Pacas Jak na aktuální vývoj reagují čeští exportéři a lze z jejich investičního apetitu usuzovat, že tuzemskou ekonomiku čeká dlouhodobější růst? Na to jsme se zeptali ředitele Global Transaction Banking v UniCredit Bank Tomáše Hrona. Registrujete v poslední době zvýšený zájem firem o exportní financování? Poptávek máme určitě více než v loňském nebo předloňském roce. V současnosti, kdy zažíváme období značné geopolitické nejistoty, je ale mnohem náročnější obchody dobře nastrukturovat a dokončit.

01-05-mh14-10.indd 2

„Podařilo se nám uskutečnit celou řadu zajímavých exportních obchodů,“ říká Tomáš Hron z UniCredit Bank.

Zmínil jste geopolitickou nestabilitu. Jakou měrou ovlivňuje export českých firem například vývoj na Ukrajině? Ti, kteří měli a mají obchodní vazby na Rusko a Ukrajinu,

■ Tahounem českého průmyslu a strojírenství je tradičně výroba automobilů. Jak si vede na ruském trhu ve světle sankcí ŠKODA AUTO? ■ ŠKODA vyrábí v Rusku ve dvou závodech – v Kaluze a v Nižním Novgorodu a výroba zde běží podle plánu. Aktuálně si ŠKODA vede v Rusku výrazně lépe než celkový trh a navyšuje tržní podíl. V červenci bylo zákazníkům na ruském trhu dodáno 7 100 vozů, což je meziročně o 3,8 procenta více. Aktuální sankce nemají na ŠKODA AUTO přímý dopad, o případných dopadech eventuálních dalších sankcí nebude společnost spekulovat

Dokončení ze strany 1 Konflikt na Ukrajině se vyostřil a Evropská unie avizovala další odvetné sankce zaměřené proti Ruské federaci. Ty tentokrát vzbudily u českých průmyslníků mnohem větší rozruch. Proč? „Pro české firmy představuje největší problém zboží dvojího užití. Do této kategorie spadají obráběcí stroje a další zařízení, která mohou případně sloužit i pro vojenské účely,“ vysvětlil prezident SPČR Jaroslav Hanák. České firmy dodávající obráběcí stroje jsou přitom na ruském trhu deponovány 20 až 40 procenty své produkce. A právě těch se měly nové sankce dotknout, navíc hrozily citelně zasáhnout i těžební a ropný průmysl, na který je také navázaný český export. Začala intenzivní vyjednávání, po kterých premiér Bohuslav Sobotka oznámil: „České republice se podařilo prosadit zásadní připomínky naší vlády k navržené podobě sankcí EU. Aktuální návrh tak podle mého názoru méně poškozuje evropskou ekonomiku a už nepřináší přímé riziko pro český průmyslový export do Ruska, zejména pro vývoz obráběcích strojů a dodávek technologií pro ropný průmysl. Roční ztráty, které zde bezprostředně hrozily, se blížily tržbám v rozsahu osmi miliard korun.“ V polovině září začaly nové sankce Evropské unie platit, ale další poplašné zprávy se už

 jak si vede

jsou postiženi přímo, u nich je to jednoznačné. V souvislosti s novými sankcemi se velká řada obchodů dostává do situace, kdy není vůbec jisté, jestli se je podaří dotáhnout do úspěšného konce.

Jak bude vypadat český export za dva až tři roky? Budou se firmy více orientovat na nové exportní destinace, nebo zůstanou spíše na tradičních trzích? V horizontu dvou nebo tří let nedojde k žádné významné revoluci. Klíčovým odvětvím českého exportu zůstane strojírenství a automobilový průmysl.

S největší pravděpodobností se neobjeví žádný nový trh, který by svým objemem suploval naše tradiční exportní partnery. Může ale nastat situace, kdy Rusko a Ukrajina nebudou moci nebo chtít odebírat české zboží a my pro ně budeme muset najít jiná odbytiště. To by mohlo narušit stávající vztahy, ale na druhou stranu vybudovat nové. Co třeba rozvíjející se trhy jako Afrika – jaký potenciál pro české exportéry představují? Afrika může být velkým překvapením budoucnosti. V podstatě je to zatím relativně nedotčený region. Český export na tento kontinent dnes nedosahuje závratných čísel, má ale podstatně vyšší dynamiku než vývoz do jiných regionů. Afrika tak může v budoucnu hrát pro český export zajímavou doplňkovou roli, že by ale převzala významnější část toho, co vyvážíme na naše primární trhy, to se v krátkodobém horizontu určitě nemůže stát. Jaké možnosti exportního financování se firmám nabízejí pro regiony, které jsou tradičně vnímány jako rizikovější? Do těchto zemí jsme schopni nastrukturovat a připravit obchody, a také se nám to daří. Obchodních příležitostí ale není mnoho, respektive poptávek je dost, ale ne každá z nich je reálná nebo dokonce realistická. Co napovídá vývoj na domácím trhu? Lze podle inves-

a exportu jsou zatím velmi příznivá, ovlivňují je ale kontrakty nasmlouvané před rokem nebo dvěma. „Nejhorší by bylo neřešit situaci a za rok se dozvědět, že nám export klesá,“ uzavřel. Zdá se však, že vedení státu situaci nepodceňuje a je si vědomo vedlejších vlivů zavedených sankcí. „Snažíme se proto českým exportérům nabídnout maximální možný servis a ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí prostřednictvím ekonomické diplomacie pomáháme českým firmám přeorientovat se na jiné trhy,“ vysvětlil Kynčl z ministerstva průmyslu a obchodu. Nejen strojírenské firmy se mohou podle jeho slov obracet na Zelenou linku pro export na čísle 800 133 331.

tičního apetitu našich exportérů usuzovat, že už je ekonomická recese za námi? Myslím si, že vývoj ukazuje, že recese jako taková za námi je. Pokud ovšem současná krize nevyvolá novou. Nemáme ale vyhráno. Investice se zvedají, ale nejedná se o žádný boom. Přirovnal bych situaci v Česku k pacientovi, který se léčí z těžkého zranění kolene. Nemá smysl se hned rozeběhnout a běžet sto deset metrů překážek naplno. Mohli bychom si tím opět způsobit problémy. Je tedy logické, že firmy začínají opatrněji. Jaký je největší obchodní úspěch UniCredit Bank z poslední doby? Podařilo se nám uskutečnit celou řadu zajímavých exportních obchodů, více je přiblížíme na nadcházejícím veletrhu MSV Brno. UniCredit Bank je tradičním účastníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu. Co pro vás tato akce znamená? MSV osobně považuji za jeden z nejvýznamnějších veletrhů, který v českém i středoevropském kontextu máme. Pro exportéry a zájemce o českou techniku je to jedna z klíčových událostí, na které má smysl se potkat. Pokud se na to podívám z našeho hlediska, my se za týden na veletrhu setkáme se všemi našimi důležitými partnery. Každý rok na MSV dokončujeme řadu transakcí, nebo naopak některé rozjíždíme. Pro nás tedy představuje veletrh takový vrchol celoročního úsilí, a to jak na pracovní, tak i společenské úrovni.

22.09.14 6:49


3

strojírenství

Strojírenské firmy si vychovávají vlastní absolventy

střední odbornou školu. „Technickému vzdělávání bohužel nebyla doposud přikládána patřičná důležitost. Přitom kvalifikovaní lidé jsou klíčovou složkou každé prosperující společnosti,“ řekl ředitel Třineckých železáren Jan Czudek. Firmy daleko častěji podporují veřejné odborné školy, neboť provoz a vybavení vlastních škol se vyplatí jen některým společnostem. Výrobna elektromotorů Siemens v Mohelnici například dlouhodobě spolupracuje s tamější Střední školou technickou. „Vybavili jsme učebnu této školy počítači a výukovými programy za 250 tisíc korun. Je v našem zájmu, abychom studentům zajistili prostředky pro moderní výuku. Investujeme tak do budoucnosti našeho závodu,“ vysvětlil ředitel firmy Siemens Mohelnice Pavel Pěnička. Ačkoliv mají Třinecké železárny vlastní střední školu, spolupracují také s veřejnými středními školami v Havířově, Jablunkově a Frýdku-Místku. Podle ohlasů ředitelů obou těchto podniků je základem spolupráce zejména výměna know-how.

KDYŽ NĚCO CHCEŠ, UDĚLEJ SI TO SÁM. TÍMTO PŘÍSLOVÍM, CO SE TÝKÁ VZDĚLÁVÁNÍ UČŇŮ I VYSOKOŠKOLÁKŮ V OBLASTI STROJÍRENSKÝCH TECHNOLOGIÍ, SE ŘÍDÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI HNED TŘI SPOLEČNOSTI.

Tereza Hašková Třinecké železárny založily vlastní odborná učiliště. Siemens Mohelnice a Vítkovice Steel podporují dlouhodobě veřejné technické vzdělávání. Díky tomu mají oba strojírenské podniky dostatek kvalitních zaměstnanců. Na tristní úroveň technického vzdělávání v Česku žehrají strojírenské firmy dlouhodobě. Protože jim veřejné školství často nenabízí dostatek kvalitních absolventů s praktickými znalostmi z oboru, vytvořily některé firmy vlastní učiliště. Jiné jdou cestou podpory místních učilišť a pobídek vůči talento-

Na to, že je na trhu práce nedostatek kvalifikovaných učňů a techniků, žehrají strojírenské firmy už nějakou tu dobu. Mnoho se v tomto ohledu zatím nezměnilo. Některé podniky se proto rozhodly, že si pomohou samy. Vychovávají si zaměstnance sobě na míru nebo s tím alespoň pomáhají technickým školám. FOTO: Eugénia Bánovská

vaným vysokoškolákům. „Stěžejní je pro nás podpora naší vlastní školy – Střední odborné školy Třineckých železáren.

Zde vychováváme naše budoucí zaměstnance v oborech hutní, strojní a elektro,“ uvedla mluvčí železáren Petra Jurásková.

Železárny každý rok potřebují více než 250 zaměstnanců. To je hlavním důvodem, proč společnost provozuje vlastní

Od lavic první třídy až k diplomu Pro většinu strojírenských a hutních firem jsou nepostradatelní také absolventi technických oborů na vysokých školách. „Studentům technických oborů nabízíme možnost vede-

ní diplomové práce či brigádu v oboru v letních měsících. Díky programu Meta pool mohou také nejlepší studenti získat stipendium na výuku angličtiny či na sportovní aktivity,“ popsal motivaci ze strany Vítkovice Steel mluvčí Jaromír Krišica. Právě Vítkovické železárny pamatují na to, že je třeba v technickém vzdělávání podporovat žáky už na základní škole. „Naše programy podporují nadšení pro techniku už v šestiletých dětech na základních školách. Samozřejmě daleko intenzivněji však spolupracujeme se středními odbornými školami a vysokoškoláky,“ dodal mluvčí.

Technika neláká, změny jsou potřeba Přes všechny snahy a pobídky ze strany soukromých firem ubývá zájemců o technické vzdělání. „Chceme vládě předložit návrh na změnu zákonů, která by umožnila vybudovat firmě vlastní školící a tréninkové centrum pro studenty. Je to jeden z kroků jak zatraktivnit učňovské studium,“ uvedl ředitel mohelnického závodu Siemens Pěnička. Podle něj by přinesla větší popularitu technickým oborům užší spolupráce s firmami v oboru. „Vítáme snahu kraje podporovat technické vzdělání formou stipendií. Opravdový zájem o technické obory ovšem vzbudíme až tehdy, kdy nábor uchazečů o studium nebudou dělat školy, ale firmy,“ dodal Pěnička.

INZERCE

business snídaně Záštita:

Setkání zástupců ze sektoru strojírenství, dopravní infrastruktury ČR a podpora exportu 14. října 2014, 8:30–12:00 hod, Golf Resort Kaskáda, Jinačovice 13. října 2014, Golf CUP Moravského hospodářství, Kaskáda V letošním roce nově připravujeme setkání zaměřené na tématiku exportu strojírenských výrobků a výrobků a komponent pro dopravní infrastrukturu. Jedná se o exkluzivní diskuzní fórum u kulatého stolu spolu se zástupci MPO, MF, MD, MZV, EGAP, ČEB a partnerů akce. Akce je určena pro zástupce předních strojírenských společností v ČR, zástupce dodavatelských

společností pro strojírenství a zástupce předních dodavatelských firem pro dopravní infrastrukturu. Počet účastníků je vzhledem k charakteru akce omezen. V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci kontaktujte prosím naše obchodní oddělení na [email protected] nebo na telefonních číslech 774 112 138, 774 262 488.

Registrujte se na emailové adrese [email protected] nebo na tel. čísle 725 893 273.

Mediální partner:

Hlavní témata diskuze: • Sankce EU proti Rusku • Stát a jeho proexportní politika • Vznik Klientského centra pro podnikatele • Možnosti financování a pojištění zakázek • Konkurenceschopnost našich výrobků • Dopady TTIP na českou ekonomiku

Organizátor: Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz/akce.php

Golf CupMoravskéhohospodářství tentokrátpěkně„pomoravsku“ 13. října 2014 • Golf Brno • areál Kaskáda oBCHodníoddĚlení tel. 542425239 GSM 774112138 GSM 774262488 [email protected]

www.magnusregio.cz

Pořadatel:

MediálníPartner:

VÍTE, ŽE …

PA R T N E Ř I

… z komínu brněnské spalovny uniká do ovzduší méně zplodin těžkých kovů, než kolik je možné nadýchat v pracovním prostředí? SAKO Brno pro nás zajišťuje každodenní svoz odpadu a jeho ekologickou likvidaci. Splňuje při tom nejpřísnější evropské limity. Odsávání vzduchu ze zásobníku odpadu eliminuje i šíření prašnosti a zápachu do okolí spalovny. V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z

01-05-mh14-10.indd 3

22.09.14 6:49

4

rozhovor měsíce


Na globálním trhu jsou embarga strašná hloupost, tvrdí Jan Světlík ČESKO BYLO VŽDY VÝZNAMNÝM STROJÍRENSKÝM VÝVOZCEM. TUZEMSKÉ FIRMY PROTO NESMÍ KVŮLI SANKCÍM PROTI RUSKÉ FEDERACI VYKLÍZET SVÉ TRADIČNÍ TRHY, A TO NEJEN V RUSKU, ALE I V EVROPSKÉ UNII, MÍNÍ ŠÉF NEJVĚTŠÍHO STROJÍRENSKÉHO HOLDINGU V ZEMI JAN SVĚTLÍK.

kého vzdělávání a stěžují si na nízkou úroveň absolventů a dalších potenciálních pracovníků. Jak vnímáte situaci na trhu práce vy? Obecně je u nás technické vzdělání podceňováno. Stát dlouhodobě jeho budování zanedbával. Teď už sice mluvíme se státem podobnou řečí, ale roky, kdy technická vzdělanost nebyla, nikdo nevrátí. Takže lidí je na trhu málo a kvalitu si musíte hlídat. My proto spolupracujeme prakticky se všemi technickými univerzitami a podílíme se i na tvorbě studijních programů a jazykovém vzdělávání. To je ještě pořád slabinou techniků, že si myslí, jak se krásně zbavili všech humanitních směrů, ale jazyk prostě potřebovat budou.

Jan Pacas

Zapojují se Vítkovice do vzdělávání studentů a učňů? Máme vlastní Vítkovickou střední průmyslovou školu, kde v tomto roce studuje přes 1400 lidí. Funguje od roku 2008, nabízí stipendia úspěšným studentům a práci nejlepším absolventům. Takže si svoje lidi sami vychováváme a víme o nich už od školy. Kromě toho jsme největším partnerem právě otevřeného Scinece and Technology Centra v Ostravě, které je naprosto špičkovým zázemím pro netradiční vzdělávání a popularizaci technických oborů. Prostě nestojíme, ale děláme, abychom měli techniky v oborech, které potřebujeme pro budoucnost.

S Janem Světlíkem jsme se však nebavili jen o geopolitických turbulencích na Ukrajině a sankcích. Zajímal nás třeba i jeho pohled na veletržnictví i jak na tom jsou strojírenské firmy s hledáním šikovných zaměstnanců mezi absolventy. Ve druhé polovině loňského roku a v první polovině toho letošního se po dlouhé recesi začaly objevovat signály ekonomického růstu. Pociťujete i ve Vítkovicích, že krize končí? Viděli jsme to už v poslední čtvrtině loňského roku a trend zlepšování je trvalý, ale nikdo neví, jak s trhem v celé Evropě zahýbou sankce proti Rusku. Přímý export je sice minimální, ale můžeme se dočkat toho, že se začnou komplikovat naše dodávky do zemí Evropské unie, které mají finální zákazníky v Rusku. Všechny sankce jsou principiálně špatné a nedá se čekat, že by dopad ruských odvetných omezení dovozu neměl na EU žádný vliv. Jaký byl pro Vítkovice v oblasti tržeb loňský rok a co čekáte od toho letošního? Loňský rok jsme měli vysoké tržby, ale stagnovaly obory hromadné výroby. V první polovině letoška šel trh nahoru. Přibylo zakázek, i když zakázek s menší marží. Zatím pořád jedeme dobře, ale inženýringové obory teď brzdí nestabilita EU. Řada věcí je připravených, ale nezahajují se, protože Evropa řeší Rusko a Ukrajinu. Na globálním trhu jsou embarga strašná hloupost a je to jen způsob, jak přenechat pole konkurenci. Za tahouny české ekonomiky je označováno strojírenství a export. Zůstane to tak i do budoucna? My jsme vždycky byli průmyslovou zemí s velkým strojírenským vývozem. To se nezmění. Nevím, co bychom dělali, když nám podíl průmyslu a stavebnictví na HDP tvoří 40 procent. Prostě si nemůžeme dovolit udělat to, co západní Evropa. Zlikvidovat základnu, stlačit podíl na nějakých 15 procent. Neuživili bychom se. A navíc EU už taky pochopila, že 15procentní podíl nestačí, že se nemůže zbavovat průmyslu. Náhrada není nebo je silně nestabilní. V souvislosti s vývozem se objevují obavy z krize na Ukrajině a nepokojů na Blíz-

01-05-mh14-10.indd 4

Česko bylo vždy průmyslovou zemí s velkým strojírenským vývozem, a to se podle Jana Světlíka nezmění. „Nevím, co bychom dělali, když nám podíl průmyslu a stavebnictví na HDP tvoří 40 procent,“ upozornil Světlík. Česko se proto průmyslu nemůže zbavovat jako jiné evropské země. „Náhrada není,“ uzavřel Světlík. FOTO: Vítkovice

kém východě. Jaký vliv má toto dění na strojírenské firmy a celé odvětví, které je často závislé na zakázkách trvajících léta a někdy i desetiletí? Dopad na odvětví je zatím malý, ale po rozsáhlém jednání členských firem Národního strojírenského klastru vidíme obrovské riziko sankcí v následném vyklizení trhů českými firmami. Nejde jen o ruské trhy, ale i o to, že kvůli dopadu sankcí na členské země Unie budeme přirozeně vytlačováni z trhu v EU, aby tam po nás vznikl větší prostor pro jejich domácí průmysl. Ruský trh už jednou český průmysl ztratil – po roce 1989 - a těžko se na něj vracel. Na západním trhu jsme si budovali silnější pozice 20 let. Teď to všechno zabalit a odevzdat je nesmysl a samozřejmě všichni hledáme řešení, aby se to nestalo. Musím říct, že v tom jsme zajedno s premiérem. Prostě nemůžeme jako ovce odkývat Evropě vyvolání další dlouhodobé stagnace. Blízký východ tak fatálně nevnímám. S naší vítkovickou produkcí jsme spíše v Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, kde nám naopak export roste.

Vítkovice a vzdělávání Vítkovice mají vlastní střední průmyslovou školu, kde letos studuje 1 400 lidí. Kromě toho se společnost angažuje i v projektu Science and Technology Centra v Ostravě, které je špičkovým zázemím pro popularizaci technických oborů.

Dobrou zkušenost mají ve Vítkovicích i s absolventy fakult spolupracujících technických škol. „Obecně se ale pořád obje-

vují lidé, kteří chtějí všechno hned, bez zaučení, bez odpovědnosti,“ dodává k tomu Jan Světlík.

Pro Vítkovice nepanuje úplný klid ani na domácí frontě. Společnost v poslední době čelila hned několika kauzám, ať už šlo o spor o většinový podíl akcií nebo o údajné pochybení při nákupu Spojených sléváren. Jak se Vítkovice s těmito obviněními vypořádávají a nepoškodily značku společnosti? Ale to přece není nic nového. To jsou věci, které řešíme od roku 2005. Já si myslím, že dneska už všichni vědí, že skupina KKCG dlouhodobě usiluje

o poškození značky Vítkovic. Kdybychom se jen vrátili k jejich nejrůznějším šikanózním žalobám, návrhům na zneplatnění valných hromad a dalším obstrukcím, vydalo by to na několik románových svazků. My jsme doložili, že akcie kontroluji já a pánové Šiler a Juřík a na tom se za celé roky nic nezměnilo a nezmění. Za jednu z velkých brzd růstu označují čeští strojaři dlouhodobě kvalitu technic-

Jak hodnotíte jejich kvalitu a přístup k práci? To souvisí s motivací. Ti dobří vědí, že půjdou ze školy rovnou do práce, ne pro podporu v nezaměstnanosti. Takže naše absolventy si dostatečně motivujeme a vybíráme. V praxi pak ještě projdou takzvaným adaptačním programem. Ten je i pro vysokoškoláky. Tam se ukáže, jak kdo obstojí. Musím říct, že ti, kteří přicházejí ze spolupracujících fakult, jsou na tom vesměs dobře. Obecně se ale pořád objevují lidé, kteří chtějí všechno hned, bez zaučení, bez odpovědnosti. Třeba na pozice obchodníků se nám hlásí mladí s neuvěřitelnými požadavky a nulovou sebekritičností. Kromě lidských zdrojů investují Vítkovice miliardy korun do výzkumu a inovací. Pomohlo to firmě udržet si během krize obchodní pozice? Plánujete spolu s oživením ekonomiky investovat do výzkumu a inovací více? Za posledních deset let jsme investovali okolo patnácti miliard korun. Máme unikátní linku na zpětné protlačování ocelových láhví a děláme je největší na světě, rychlokovárnu, kde dneska zpracováváme titan, neželezné slitiny, hi-tech materiály. Investovali jsme do linky na výrobu membránových stěn pro energetiku nebo linky na ultralehké ocelové láhve v Polsku. Do výzkumu nám šla asi miliarda korun. My jsme nečekali až na nějaký pokyn shůry. Většinu velkých věcí máme připravených. Investice do výzkumu a inovací běží standardně. Děláme třeba na technologiích pro dočišťování bioplynu nebo na takzvaném flexibilním energetickém systému a projektech s CNG.

Vítkovice jsou propagátorem aut na CNG a také nezbytných plniček. Jak se vám daří posilovat jejich síť? V posledních dvou, třech měsících jsme otevřeli další dvě nové plničky a dvě dokončujeme. U dalších čekáme na stavební povolení a průběžně připravujeme technologie. Chceme mít v relativně krátkém čase dvacet plniček na stlačený zemní plyn na vytipovaných pumpách Benziny a dalších pět samostatně na dalších místech. Projekty na CNG jsou ale ve skupině mnohem širší. Je to zajímavý segment, který řešíme po celém světě – virtuální plynovody, mobilní plničky booster, ale i lokomotivy. V rozvoji systémů s CNG vidíme velký potenciál. Mimochodem, nám už dneska jezdí na CNG celá firemní flotila, takže se navíc chováme slušně k životnímu prostředí a šetříme náklady. Blíží se Mezinárodní strojírenský veletrh. Co pro Vás tato akce představuje a v čem vidíte přínos veletrhů v době komunikace přes mobily a internet? Vnímáme MSV jako tradiční českou veletržní akci, na které nechceme chybět. My to pojímáme jako příležitost pozvat si naše obchodní partnery z celého světa, kdy se nám sejdou na jednom místě a my můžeme efektivně jednat, aniž bychom nalétali tisíce kilometrů. Čili je to pro nás nabitý pracovní týden a navíc možnost ukázat na domácí půdě, co děláme všude možně po světě. Každý veletrh má samozřejmě trochu jinou roli v naší strategii. Třeba v Německu musíte být, abyste si zvyšovali image, v Asii, abyste udělali nové kontakty. Z tohoto pohledu jsou veletrhy pořád zajímavé.

 kdo je... Jan Světlík předseda představenstva a generální ředitel Vítkovice, a. s.

Když v roce 1982 nastoupil Jan Světlík po studiu na Vysoké škole báňské do práce, nic ještě nenasvědčovalo tomu, že se k lisům společnosti VŽSKG postavil budoucí miliardář a vlastník největšího strojírenského holdingu v Česku. Brzy přešel do funkce asistenta technologa a vystřídal ještě několik pozic, aby v roce 1993 zakotvil ve funkci vedoucího nákladového střediska vítkovické Lahvárny, kterou později za půl miliardy koupil. Dnes vede Jan Světlík z pozice předsedy představenstva a generálního ředitele největší strojařskou skupinu v zemi, holding s obratem přes dvacet miliard korun, který vyrábí snad vše od ocelových lahví až po hřídele námořních lodí. Jan Světlík ale není známý jen jako úspěšný podnikatel, ale také jako filantrop a ostravský patriot.

22.09.14 6:50


5

strojírenství

Začíná strojírenský veletrh. Letos s rekordní účastí NA KONCI ZÁŘÍ SE STOVKY FIREM OPĚT SJEDOU DO BRNA, KTERÉ SE STANE DĚJIŠTĚM TRADIČNÍHO 56. MEZINÁRODNÍHO STROJÍRENSKÉHO VELETRHU. NEJVĚTŠÍHO VE STŘEDNÍ EVROPĚ. VELETRHY BRNO (BVV) LETOS HLÁSÍ REKORDNÍ ÚČAST VYSTAVOVATELŮ. KONČÍ SNAD EKONOMICKÁ KRIZE? SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY I EKONOMOVÉ VYZÝVAJÍ V TOMTO SMĚRU KE ZDRŽENLIVOSTI.

Veronika Vindišová V minulém roce se přihlásilo na mezinárodní strojírenský veletrh téměř 1 500 firem, letos skoro 1 800. „Pokud to tak půjde dál, můžeme nárůst oče-

Toho, že by pavilony brněnského výstaviště zely při 56. ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu prázdnotou, se organizátoři bát nemusí. Předvést se přijede 1 800 firem, oproti loňsku se tak zvedla účast vystavovatelů o 300. FOTO: Jiří Salik Sláma

kávat také v příštím roce,“ domnívá se mluvčí Veletrhů Brno Jiří Erlebach. Zájem měly firmy dokonce o plochy v nejatraktivnějších pavilonech P, V a F, které byly v červenci už zcela vyprodané. V příštím roce připravilo BVV novinku. Termín strojírenského veletrhu přesune na první polovinu září. Letos se uskuteční od 29. září do 3. října. „Zájemci o prezentaci se mohou přihlásit už během letošního roku. Kdo podá přihlášku do konce března 2015, bude mít zvýhodněnou cenu,“ vzkázal Erlebach. Mezinárodní strojírenský veletrh patří svým rozsahem k největším v Evropě. Každý rok se tam přihlašuje okolo 1 500 vystavitelů a navštěvuje ho okolo osmdesáti tisíc lidí. Podíl zahraničních firem, které se chtějí v Brně prezentovat, se pohybuje okolo pětatřiceti procent. A to v oborech obráběcí a tvářecí techniky, svářečství i slévárenství. „Jestliže minulý úspěšný strojírenský veletrh odrážel oživení ekonomiky po dlouhém období recese, letošní ročník se připravuje v ještě optimističtější atmosféře. Česká ekonomika

Firmy si brousí zuby na evropské dotace pro podnikání a inovace. Na své si přijdou i strojaři Kdo mezi podnikateli plánuje do své firmy v příštích několika letech významněji investovat, ostře sleduje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK). Podnikům se v něm nabízí téměř 117 miliard korun, což je dokonce víc než v období let 2007–2013. Příležitostí je dost i pro strojaře. Program je vhodný jak pro firmy s potenciálem posunout technologickou hranici ve svém oboru, tak pro podniky na nižších inovačních stupních, které chtějí modernizovat nebo uskutečnit nové podnikatelské záměry. Společnosti v něm najdou zdroje i na energetické úspory a na své si přijdou i firmy pohybující se v dynamickém prostředí informačních a komunikačních technologií. „Vyjdeme-li ze zkušeností z Operačního programu Podnikání a inovace 2007–2013 (OPPI), můžeme říci, že strojírenské podniky budou tvořit

významnou část žadatelů OPPIK. V OPPI dosáhla podpora strojírenských podniků celkové výše přesahující deset miliard korun, což představuje téměř jedenáct procent všech podpořených projektů,“ uvedl ředitel sekce fondů EU z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Petr Očko. Zajímavé můžou být pro strojírenské podniky potenciálně všechny čtyři prioritní osy programu. Nejvíce ale pravděpodobně zaujmou první dvě zaměřené na výzkum, vývoj a inovace a podporu malých a středních podniků, kam spadá například osmdesát procent firem ve Svazu strojírenské technologie. Dohromady má směřovat do těchto os přes padesát procent veškerých prostředků OPPIK. Kdy ale přijde vyhlášení prvních výzev? „OPPIK byl v souladu s evropskou legislativou v červenci postoupen Evropské komisi, která ho nyní posuzuje. Zájmem ministerstva je vyhlásit první výzvy v průběhu 1. čtvrtletí 2015,

roste nejrychleji za poslední tři roky a v prvním čtvrtletí se s meziročním růstem hrubého domácího produktu o dva a půl procenta zařadila mezi šestici nejvýkonnějších ekonomik zemí Evropské unie,“ poznamenal Erlebach.

Napřesrok ještě víc Srovnatelnou účast jako letos odhaduje ekonom Jiří Šimara ze společnosti Cyrrus také v příštím roce. „Možná bude o několik málo procent vyšší,“ poznamenal. Potvrdil, že v letech 2009 až 2011 strojírenský veletrh opravdu poznamenala ekonomická krize. „Netýkalo se to jen Brna. Tento krátkodobý trend se objevil také na jiných veletrzích. Nyní se ale situace zlepšila a firmy zase mají více peněz, a tak investují do marketingu,“ tvrdí ekonom. Podle zjištění Svazu průmyslu a dopravy ČR ale vidí jen jednačtyřicet procent firem ekonomický vývoj v příštích dvanácti

MSV v číslech ■ V loňském roce vystavovalo na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) téměř 1 500 firem. Letos jich má přijet téměř 1 800 ■ Podíl zahraničních vystavovatelů se pohybuje kolem 35 procent ■ Průměrně navštěvuje MSV okolo 80 000 lidí ■ Letos se veletrh uskuteční od 29. září do 3. října ■ Na příští rok chystají BVV novinku. Termín strojírenského veletrhu se přesune na první polovinu září ■ Přihlašovat se dá už letos. Kdo to stihne do konce března 2015, bude mít zvýhodněnou cenu

měsících pozitivně. „V letošním roce žijí totiž ze zakázek, které se podařilo nasmlouvat vloni. Byl to výsledek obchodních jednání,“ poukázal mluvčí svazu Milan Mostýn. Obchodníci se podle něj nyní obávají o budoucnost exportu, a to kvůli situaci, která se odehrává v Rusku, Sýrii i Iráku. „Obávám se, že právě na marketingu a propagaci se budou snažit firmy ušetřit,“ míní Mostýn.

v lepším případě na jeho počátku. Vše se ale bude odvíjet od průběhu vyjednávání programu s Komisí,“ přiblížil Očko. Na to, jak jednání dopadnou, už firmy netrpělivě čekají. „Dokud podniky nebudou znát přesné podmínky jednotlivých výzev, těžko se mohou detailně připravit se svými projekty,“ uzavřela generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Eva Svobodová. JAN PACAS

Rozdělení prostředků V OPPIK se nabízí přes 116 miliard korun. Kam mají jít? ■ Prioritní osa 1 – zaměřená na výzkum, vývoj a inovace: 31 % ■ Prioritní osa 2 – zaměřená na podporu malých a středních podniků: 21 % ■ Prioritní osa 3 – zaměřená na nízkouhlíkovou ekonomiku: 28 % ■ Prioritní osa 4 – zaměřená na ICT a vysokorychlostní internet: 17 %

INZERCE

01-05-mh14-10.indd 5

22.09.14 7:18

6

teplárenství a energetika


Pokud nezdraží plyn kvůli krizi na Ukrajině, cena tepla z tepláren rapidně neporoste ního zdroje odpojit,“ vysvětlil Jan Vondráš, jednatel konzultantské společnosti v oblasti energetiky Invicta Bohemica.

LIDÉ NAPOJENÍ NA CENTRÁLNÍ ROZVODY TEPLÁREN MŮŽOU ZŮSTAT V KLIDU. TUTO TOPNOU SEZÓNU SI KVŮLI ÚČTŮM ZA TEPLO PRAVDĚPODOBNĚ NESÁHNOU DO KAPES HLOUBĚJI NEŽ LONI.

 Brno drží cenu už tři roky

Jan Pacas „V tuto chvíli je ještě brzy říkat nějaké konkrétnější odhady, nicméně žádné výrazné zvyšování cen tepla pro příští rok neočekáváme. Samozřejmě za předpokladu, že nedojde k zásadnímu nárůstu ceny zemního plynu v souvislosti s další eskalací krize na Ukrajině,“ uvedl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Zdražovat se snaží všichni co nejméně, nárůst ceny tak bývá většinou vyvolán dopady vynucených investic do další ekologizace zdrojů a růstem ceny paliv. „Všechny teplárny vědí, že existuje takzvaná závěrná cena tepla, za kterou se již vyplácí od centrál-

FOTO: Eugénia Bánovská

Například v Brně cena tepla z tepláren tento ani příští rok určitě nestoupne. „Cenu za teplo se nám daří držet už třetím rokem a možná ještě lepší zpráva pro naše odběratele je, že ji ve stejné výši udržíme minimálně po celý další rok 2015,“ sdělil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Stabilní cena tepla je jedním ze základních cílů, který si Teplárny Brno stanovily. Zhruba osmdesát procent nákladů společnosti tvoří nákup zemního plynu, který je pro brněnské teplárny primárním palivem. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že v souvislosti s krizí na Ukrajině bude cena centrálního tepla v Brně nejistá. „Zemní plyn nakupují Teplárny Brno průběžně a s velkým časovým předstihem. V současnosti máme plyn nakoupen na převažující část nadcházející topné sezóny i pro zbytek roku 2015. Nejsme tedy nuceni kupovat za současné

zvýšené ceny a máme dostatečný časový prostor pro volbu okamžiku nákupu za co nejvýhodnějších podmínek,“ vysvětlil Fajmon, proč se Brňané cenových výkyvů bát nemusí. Cena tepla z tepláren, které spalují hlavně zemní plyn, je obecně stabilnější než u těch, které se spoléhají na uhlí, zejména to hnědé. Cena komodity zatím neroste, a tak měla u zemního plynu určitý dopad spíše nedávná devalvace koruny. U hnědého uhlí je situace jiná. V současné době je ho nedostatek, a tudíž roste jeho cena, nebo jsou teplárny odkázány na spalování nízko výhřevného hnědého uhlí dováženého z Německa či okrajově z Polska. „Na konečnou cenu pro zákazníky mají vliv i stále přísnější ekologické požadavky a s tím spojené náklady na modernizace technologií, stejně jako zásahy státu týkající se DPH či daně z pevných paliv,“ komentovala situaci mluvčí Tepláren Otrokovice Jana Burešová. Přesto ani otrokovická teplárna, i když spaluje uhlí, neplánuje tuto topnou sezónu zdražovat. „Naší snahou je ceny tepla pro odběratele nezvyšovat, proto hledáme úspory ve vlastních nákladech, ve zvyšování efektivity provozu a v alternativních mož-

 města Z čeho se vyrábí teplo v krajských městech? ■ Hnědé uhlí: Praha, Zlín, Olomouc, Pardubice, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Plzeň, České Budějovice. ■ Ostrava černé uhlí a zemní plyn, Liberec a Brno zemní plyn a odpady, Jihlava zemní plyn a biomasa nostech dodávek paliva,“ vysvětlila Burešová. Zvedání ceny tepla vyrobeného z uhlí je navíc relativní. I když zdražuje rychleji než to z tepláren spalujících plyn, je stále výrazně levnější. „Vážený průměr předběžné ceny z uhlí je pro letošek kolem 545 korun za gigajoule, u ostatních paliv, z nichž tvoří většinu zemní plyn, je vážený průměr ceny 625 korun za gigajoule včetně DPH,“ řekl ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. Plyn má zas oproti uhlí jiné výhody. „Cena za teplo v Brně ve srovnání se všemi krajskými městy patří na první pohled k těm vyšším. Je to dáno tím, že primárním palivem Tepláren Brno je právě ekologický zemní plyn, který je dražší než uhlí. V jiném žebříčku, který by porovnával ekologické ukazatele, by naopak právě Brno obsadilo některé z předních míst, protože spalování uhlí přináší značnou ekologickou zátěž,“ doplnil generální ředitel brněnských tepláren Fajmon s tím, že v porovnání s městy, kde se rovněž spaluje převážně zemní plyn, patří cena tepla v Brně k nejlevnějším.

INZERCE

Levné a ekologické teplo pro jihomoravskou metropoli. I tak lze charakterizovat hlavní cíl Tepláren Brno, které jsou ve mìstì spolu se spoleèností SAKO Brno jeho hlavními dodavateli. Přestože nyní celorepublikově narůstá počet těch, kteří zvažují možnost odpojení a vybudování samostatných kotelen, lze předpokládat, že s ohledem na šetrnost vůči životnímu prostředí, ekonomickou rentabilitu i pružnost vyhovět individuálním požadavkům zůstane v Brně systém centrálního zásobování teplem i v dlouhodobějším horizontu zachován. „Jsme městskou společností, primární pro nás není zisk, ale dodávky co nejdostupnějšího tepla pro Brňany. Konečně, i my mezi ně patříme, proto nám rozhodně není jedno například to,

jaký vzduch dýcháme. Jako dobří hospodáři současně považujeme za svoji povinnost nespokojit se s daným stavem, ale reagovat nejlépe s předstihem na všechny podněty z okolí, které ovlivňují výrobu tepla a jeho distribuci,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon. Ve spolupráci s nezávislými experty proto Teplárny Brno připravily koncepci rozvoje zdrojové základny pro další období, která je postavena na závěrech studie Energetického ústavu FS Vysokého učení technického v Brně. V současné době provozují Teplárny Brno převážně energetické zdroje využívající jako palivo ekologický zemní plyn. „Protože naším hlavním strategickým úkolem je stabilizovat cenu tepla, logickým krokem do budoucna je nejen stále efektivnější využití našich stávajících zdrojů na zemní plyn, ale především diverzifikace palivové základny. Neznamená to návrat k těžkým topným olejům – například mazut nespalujeme již třetím rokem. Hodláme se však více zaměřit na dřevní štěpku, rovněž ekologicky využitelné palivo, ale s nižší měrnou cenou Kč/GJ,“ upřesnil Petr Fajmon. Nespornými výhodami zdrojů na zemní plyn je výroba tepla a elektrické energie při minimální ekologické zátěži, menší investiční náročnost v porovnání s technologiemi využívajícími tuhá paliva, snadná regulovatelnost a vysoká energetická účinnost. Nevýhodami jsou však jeho poměrně vysoká cena, a velmi omezená skladovatelnost. Mezi nejperspektivnější obnovitelné zdroje pro výrobu tepla proto patří biomasa, jejíž předností je nejen obnovitelný charakter, ale především stálá dostupnost na území České republiky. „V našich rozvojových plánech počítáme s modernizací některých našich zdrojů tak, abychom byli schopni spalovat výrazně větší množství štěpky. Taková diverzifikace bude mít za výsledek nejen levnější výrobu tepla, ale také snížení závislosti na dodávkách zemního plynu ze zahraničí a jistotu pokrytí zásobování i v případě náhlého výpadku dodávek,“ upřesnil generální ředitel. V podobném duchu se bude odvíjet i další rozšíření spolupráce mezi teplárnou a společností Spalovna a komunální odpady Brno (SAKO Brno), která je v době letní odstávky hlavním zdrojem tepla pro distribuční

06-09-mh14-10.indd 6

soustavu. Teplo získané spálením komunálního odpadu umožňuje rovněž snížit spotřebu zemního plynu na zdrojích soustavy ZTE. Ke stabilizaci ceny jsou ale neméně důležité i další kroky, například dokončení rekonstrukce přestavby zastaralých parovodů a vytvoření jednotné horkovodní soustavy s možností transferu výkonů. Hlavním přínosem této přestavby rozplánované do let 2010–2020, bude výrazné snížení ztrát v distribuční soustavě a ve výměníkových stanicích, jinými slovy, spotřeba tepla klesne a tudíž zákazníci tepláren zaplatí méně. V současnosti zbývá přestavět ještě zhruba čtyři desítky kilometrů parovodů. Přepojeno bylo již více než dvě stě odběrných míst, kterým rekonstrukce přinesla úspory spotřeby tepla ve výši až 20 procent. V důsledku přestavby pára/horká voda byly například ztráty v roce 2013 o 34 840 GJ nižší než v roce 2010. Efektivní, ekonomické a ekologické – takové je teplo od Tepláren Brno. Přidanou hodnotou pro zákazníky TB je však také dostupnost a maximální komfort. Teplárny Brno obstarají vše, co se zajištěním tepla souvisí, od nákupu paliva přes potřebné revize, měření či zpracování veškerých dokladů.

5 dùvodù proè brát teplo od nás DOSTUPNOST

Postaráme se o rozvod tepla až k radiátorům.

ODPOVÌDNOST

Máme více než osmdesát let zkušeností s výrobou a dodávkami tepla.

ÚSPORY

Pro topnou sezónu 2014/2015 zůstává cena tepla na úrovni let 2012 a 2013.

KOMFORT

Zařízení vybudujeme, zafinancujeme nebo převezmeme do správy.

PODPORA

Můžete se spolehnout na naši nepřetržitou havarijní službu.

22.09.14 6:51


Jsou moderní řídicí systémy odpovědí na potřeby optimalizace energetiky a teplárenství? V POSLEDNÍCH LETECH SE NEJEN V ČESKÉ REPUBLICE VÝZNAMNÝM ZPŮSOBEM MĚNÍ POŽADAVKY NA PROVOZ ENERGETICKÝCH ZAŘÍZENÍ. Stále častěji stojí v centru pozornosti vyšší efektivita, bezpečnost, spolehlivost provozu a v neposlední řadě také snižování dopadu na životní prostředí. Tyto požadavky v podobě přísnějších emisních limitů platných od 1. ledna 2016 doléhají zejména na klasické elektrárny a teplárny využívající fosilní paliva. Není proto divu, že tyto energetické celky intenzivně hledají nejrůznější způsoby optimalizace, které by jim umožnily dosáhnout jak maximální účinnosti provozu a splnění emisních limitů, tak i např. umožnit pružné přizpůsobení výroby aktuální poptávce na energetickém trhu. Jak uvedl Zdeněk Vávra, ředitel jednotky Power Generation, portfolio výrobků, systémů a služeb ABB nabízí odpovědi na většinu

Elektrárna Kladno ZDROJ: Alpiq Generation (CZ) s. r. o., © Alpiq, 2000–2012 těchto problémů. „Velmi efektivním způsobem optimalizace provozu elektráren i tepláren je instalace moderních systémů řízení.“ ■ Vyšší efektivnost, spolehlivost a bezpečnost pro elektrárny, teplárny a spalovny Nejnovější řídicí systém, který uvedla společnost ABB na trh v roce 2011, dostal název Symphony Plus. Tento systém vyhovuje

7


široké škále konfigurací elektráren, umožňuje hladké propojení jednotlivých technologických částí, elektrických zařízení a různých řídicích systémů, čímž zajišťuje dlouhodobé a efektivní zhodnocení investice zákazníků. Během dvou let od uvedení na trh byly tyto řídicí systémy instalovány v elektrárnách o celkovém výkonu přes 25 000 MW, což je více než současný instalovaný výkon v ČR! Vzhledem k úspěšně realizovaným projektům přechází na nové

řešení Symphony Plus řada elektráren v ČR i ve světě. „Podíleli jsme se na realizaci těchto projektů od úplného začátku uvedení Symphony Plus na trh,“ řekl Zdeněk Vávra a dodal: „Naše plzeňské inženýrské centrum zajišťovalo implementaci Symphony Plus např. pro dánskou elektrárnu a teplárnu Avedore společnosti Dong Energy (250 MW) nebo německou elektrárnu a teplárnu Lichterfelde nedaleko Berlína, která v rámci kombinovaného cyklu generuje 450 MW elektrické a 720 MW tepelné energie. V obou případech řídicí systém Symphony Plus, společně s dalšími dodávkami ABB, umožnil těmto elektrárnám zásadně zvýšit účinnost.“ Nová řada patří do rodiny systémů SymphonyTM, která představuje jednu z největších skupin nainstalovaných distribuovaných řídicích systémů na světě. Za více než 30 let bylo uvedeno do provozu přes 6 500 těchto řídicích systémů, z toho dvě třetiny byly využity v sektoru výroby elektřiny a dodávek vody ■ Nový blok K7 elektrárny a teplárny Alpiq Kladno má o 15 % nižší vlastní spotřebu Své uplatnění při řízení elektrárenských a teplárenských provo-

zů našel další řídicí systém ABB – 800xA, který byl úspěšně nasazen v rámci projektu pro kladenskou elektrárnu a teplárnu Alpiq Generation s. r. o. Společnost ABB zde zajišťovala vypracování komplexního inženýringového řešení, dodávky jednotlivých elektrických komponentů a řídicího systému, jejich instalaci a uvedení do provozu včetně proškolení personálu a následného zajištění servisu. „Tato zakázka v řádech stamilionů korun patří k jedné z největších, kterou společnost ABB za posledních deset let na českém trhu realizovala a obsahovala vše, co jsme schopni v oblasti elektro vyprojektovat, dodat a uvést do provozu,“ komentoval tuto zakázku Zdeněk Vávra a doplnil: „V rámci projektu K7 bylo stanoveno několik cílů. Primárním cílem bylo zvýšit výkon elektrárny o 135 MW elektrické energie a 105 MW tepelné energie, aby byla elektrárna schopna dodávat více elektřiny a zajistit stabilní a dlouhodobé dodávky tepla pro město. Současně bylo nutné dosáhnout ekonomicky efektivního, bezpečného a spolehlivého provozu, který by již splňoval budoucí zvýšené emisní limity Evropské unie. Na tyto požadavky jsme reagovali řešením, které maximální měrou využilo jak inženýrské zdroje, znalosti, zkušenosti, tak i produktové portfolio ABB, a umožnilo tak zákazníkovi realizovat efektivní automatizaci a optimalizaci provozu s úsporou 15 %, ve srovnání s podobnými bloky.“ ■ Spalování biomasy „Další výzvou v rámci tohoto projektu byla implementace vysoce efektivního řízení fluidních kotlů na spoluspalování biomasy, kterou elektrárna Alpiq Generation začala využívat v souladu se

svou dlouhodobou strategií zaměřenou na využívání alternativních zdrojů energie a snižování produkce fosilního CO2. S požadavkem jsme se úspěšně vypořádali a to je důkazem, že jsme i na tyto požadavky trhu připraveni,“ uvedl Zdeněk Vávra. ■ Řešení na míru – prodloužení životnosti systému spalování řádově o 10 let O tom, že tým ABB Power Generation dokáže tzv. „ušít řešení zákazníkovi na míru“ svědčí i zakázka, kterou zpracoval pro dlouhodobého partnera ABB. Jednalo se o spalovnu se specifickým provozem. Coby kogenerační jednotka využívá tato spalovna odpad k výrobě tepla pro cca 15 000 domácností (cca 698 TJ tepla) a současně ve vlastní turbíně vyrábí elektrickou energii jak pro vlastní potřebu, tak i pro dodávky do veřejné sítě (8,2 GW). Zákazník požádal o zajištění výměny původního řídicího systému za nový, ABB AC 500, ve velmi krátké době během odstávky, aniž by došlo k narušení výroby. Tým ABB tento požadavek úspěšně vyřešil, a prodloužil tak životnost celého systému řádově o 10 let. „Řídicí systémy ABB představují skutečně špičkové řešení, které našim zákazníkům umožňuje minimalizovat vlastní ztráty při výrobě energie a tepla, díky vysoké úrovni automatizace snižovat personální nároky na obsluhu a dosahovat vyšší rentability výroby. V neposlední řadě pak ABB řídicí systémy splňují nejvyšší nároky kladené na současnou kybernetickou bezpečnost energetických provozů,“ zhodnotil na závěr přínos řídicích systémů ABB Zdeněk Vávra.

INZERCE

800 521 521 www.kb.cz

641487_KB_strojirenstvi 269x185.indd 1

06-09-mh14-10.indd 7

15.09.14 12:57

22.09.14 6:51

8


 aktuálně Teplárny modernizují rozvody tepla Jen za letošek plánují dodavatelé dálkového tepla vyměnit 18,5 kilometrů dožívajících parovodů za hospodárnější rozvody, kterými proudí horká nebo teplá voda. Tento trend se má s podporou z evropských i domácích fondů v budoucnu ještě urychlit. „Teplárnám je někdy vyčítáno, že o modernizaci rozvodů tepla dostatečně nepečují. Letošní rok ukazuje, že to není pravda a výměna zastaralých parovodů běží na plné obrátky. Doufám, že tento trend bude i s využitím dodatečných prostředků dále akcelerovat,“ řekl ředitel Telárenského sdružení ČR Martin Hájek. Proč ale parovody měnit? Náhradou za modernější rozvody předejdou teplárny citelným ztrátám tepla. Výsledkem je dlouhodobé udržení cen na konkurenceschopné úrovni. Nová potrubí mají navíc životnost až třicet let a po jejich zprovoznění může výroba tepla klesnout o osminu. „S přechodem páry na horkou vodu jsme začali už v roce 2000. V příštím roce nás čeká poslední a nejnáročnější dvoukilometrový úsek hlavního převaděče z teplárny do centra města,“ konstatoval Radek Havlan, ředitel Ostravské teplárenské. Původně mohly teplárny využívat pro modernizace rozvodů program Phare, později ale dotační zdroje vyschly. Dnes se jim díky změně dotační politiky nabízí opět možnost financovat až 60 procent nákladů z dotací. (red)


Vlastní kotelny: Začínající trend? BYTOVÉ DOMY JSOU ZATEPLENÉ A MAJÍ VYMĚNĚNÁ OKNA. JAK JE MOŽNÉ JEŠTĚ DÁL ŠETŘIT? JEDNOU MOŽNOSTÍ MŮŽE BÝT NAHRAZENÍ TAKZVANÉHO CENTRÁLNÍHO ZDROJE VYTÁPĚNÍ VLASTNÍ KOTELNOU. Michal Kárný Zkušenosti s tím má například Stavební bytové družstvo ve Studénce, které se k tomuto kroku odhodlalo už v roce 2010. „Důvody byly čistě ekonomické a mohu říct, že jsme díky tomu ušetřili hromadu peněz,“ říká teď s časovým odstupem předseda družstva Miroslav Růžička. Tvrdí, že na jednom gigajoulu tepla ušetří zhruba 150 korun. „Doba návratnosti vložené investice je přes sedm roků u nezateplených budov a tři a půl roku u zateplených budov,“ podotkl Růžička. Družstvo se rozhodlo pro kondenzační kotel. „Tato technika totiž umožňuje při stejné tepelné pohodě a spotřebě teplé užitkové vody v domě snížit spotřebu plynu až o třicet procent a navíc snížit emise škodlivin oproti

Ušetří obyvatelé bytových domů, když jim bude vodu do radiátorů ohřívat místo teplárny domácí kotelna? konvenčním zdrojům tepla,“ tvrdí Růžička. Družstvu se v roce 2011 povedlo zprovoznit kotelny na deseti domech a v roce 2013 ještě další dvě kotelny. Na výstavbu si objednalo specializovanou firmu.

 O vytápění si rozhodnou sami Jednou z firem, která stavbu vlastních kotelen nabízí, je společnost Thermona. Zabývá se kaskádovými kotelnami tvořenými kondenzačními kotli. „Kromě nižší ceny tepla mají vlastní

kotelny i další výhody. Obyvatelé domů si užívají nezávislost v rozhodování o dodávkách tepla v přechodných obdobích. Bez rozhodnutí zvenčí se rozhodují, kdy se spustí systém vytápění. Kotelny vyrábějí i teplou užitkovou vodu, obyvatelé si pochvalují komfort i v dodávce vody dodané beze ztrát v rozvodech. Teplé vody je dostatek a klesly i náklady na její výrobu,“ upozornil na další výhody obchodní ředitel Thermony Milan Kubíček. Prokurista topenářské firmy Sior Petr Kříž uvedl konkrétní příklad. „V ranním období, kdy bývá zima, kotel přitopí. V poledne, kdy se venku oteplí, kotelna

zůstává stát a vyrábí jenom teplou užitkovou vodu. V pozdních hodinách, kdy zase začíná být chladno, kotelna přitápí,“ popsal práci kotelny Kříž. Podle ředitele Teplárenského sdružení České republiky Martina Hájka však situace není tak jasná, jak tvrdí topenářské firmy. „Ve většině případů družstva ani společenství vlastníků nic neušetří, spíše naopak. Neseriózní prodejci kotlů lidem tvrdí, že po zprovoznění kotelny budou platit už jen za palivo, to není pravda. Je potřeba započítat spotřebu elektřiny, údržbu, opravy, povinné revize a tak dále. Do ceny tepla je potřeba zahrnout také investici

do vlastního zdroje tepla, protože jeho životnost není nekonečná a bude potřeba ho obnovit. Takže doporučuji změnu způsobu vytápění důkladně uvážit,“ podotkl Hájek. Upozornil zároveň, že výstavba vlastních kotelen není zatím masový jev a za poslední roky kotelny vznikly jen u desítek bytových domů z několika set tisíc. „Existuje navíc řada opačných případů, kdy je naopak vlastní kotelna nahrazena připojením na dálkové vytápění,“ podotkl Hájek. Pokud se však počet vlastních kotelen bude rozrůstat, může to podle něj ovlivnit i ceny tepla. „V každé soustavě zásobování teplem existuje určité procento fixních nákladů, které se zmenšením dodávky tepla prostě nezmizí, ale musí se rozpočítat zbývajícím zákazníkům,“ dodal. Jak tedy postupovat, pokud se někdo rozhoduje o záměru zbudovat vlastní kotelnu? Je třeba zvážit všechna pro a proti. Nejlépe ještě před projektem si nechat zpracovat studii finanční návratnosti investice. Ta by měla zahrnovat kvalifikovaný odhad budoucích provozních nákladů podložený čísly z historie podobných zakázek případného dodavatele. Náklady na provoz musí zahrnovat i všechny vedlejší náklady spojené s provozem kotelny. Záměr je pak třeba vždy posuzovat s ohledem na konkrétní danou lokalitu, ceny tepla, popřípadě místní energetickou koncepci a tak dále. „Společnost Thermona je připravena zpracovat v rámci předprojektové přípravy bezplatně konkrétní studii návratnosti kotelny, která zahrnuje vyčíslení případné investice, provozní náklady včetně fixních nákladů. Zákazník pak má možnost rozhodnout se, jestli do takové investice jít, nebo ne,“ uzavřel Kubíček.

INZERCE

06-09-mh14-10.indd 8

22.09.14 6:51


9


Novelu energetického zákona musí ministerstvo přepracovat KRITIZOVANÁ NOVELA ENERGETICKÉHO ZÁKONA, KTEROU PŘIPRAVILO MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU, SE ZMĚNÍ. LEGISLATIVNÍ RADA VLÁDY JI TOTIŽ VRÁTILA NA KONCI SRPNA K PŘEPRACOVÁNÍ. Michal Kárný „K novele bylo už příliš mnoho připomínek a je už natolik nepřehledná, že se musí udělat znova,“ řekl k tomu mluvčí Energetického regulačního úřadu Jiří Chvojka. Právě tento úřad byl jedním z kritiků připravovaného dokumentu. Ministerstvo průmyslu a obchodu informaci potvrdilo. Jak se však novela změní, nesdělilo. „Budeme postupovat podle doporučení Legislativní rady vlády. Termín pro provedení úprav je závislý na tom, jak se povede doporučení a návrhy rady zapracovat, odhadujeme to na přibližně dobu tří týdnů až jednoho měsíce,“ řekl jen mluvčí ministerstva Miroslav Kynčl.

Podobně kritizuje jednání ministerstva také Energetický regulační úřad. „Při projednávání novely jsme vedli společná jednání, ale výsledky z nich se příliš neprojevily v konečném textu. Po mezirezortním připomínkovém řízení jsme posílali ještě námitky k tomu, jak bylo vypořádáno. Například tam bylo napsáno, že s něčím souhlasíme, i když to nebyla pravda,“ upozornil Chvojka. Předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková měla k novele několik výhrad. Podle ní by se například rovnováha na trhu změnila ve prospěch monopolů. „Z prostředí, kde měli mít všichni účastníci energetického trhu rovná práva, se stane privilegovaný prostor pro monopolní výrobce a distributory, což bude mít negativní dopad na ceny, které se zvýší. Je potřeba jasně říci, že takto předložená novela znamená v podstatě likvidaci nezávislé regulace cen energií v České republice, k níž jsme se zavá-

Podle Energetického regulačního úřadu se přepracování a projednání zákona prodlouží minimálně o dva měsíce. „Nyní čekáme, s jakou verzí ministerstvo přijde. Doufáme, že k přepracovávání budeme přizváni,“ podotkl Chvojka. Další z kritiků novely byla Aliance pro energetickou soběstačnost. „Ministerstvo průmyslu dostalo stovky připomínek, které však ignorovalo a naopak svůj návrh stále z h o r š o v a l o. Novela popírala principy právního státu, zaváděla právní retroaktivitu a dokonce navrhovala vyjmout jeden z úřadů státní správy z platnosti zákona o svobodném přístupu k informacím a dávala mu nepřiměřené pravomoci. Pevně věříme, že ministerstvo průmyslu veškeré rozpory s právním řádem po upozornění vládních legislativců odstraní,“ řekl k rozhodnutí rady výkonný ředitel Aliance Martin Sedlák.

zali v Evropské unii,“ varovala Vitásková. V praxi se podle ní upouští od regulace ve smyslu ochrany před monopoly a zavádí se ochrana monopolů. Vadilo jí také to, že role úřadu se měla změnit. „Novela přináší zásadní rozpor mezi posláním úřadu, kdy mezi jeho hlavní úkoly patří zejména ochrana oprávněných zájmů zákazníků a spotřebitelů, a mezi podmínkami regulace, kdy podle nové verze zákona musí zajistit na prvním místě návratnost finančních zdrojů a finanční stabilitu regulovaných subjektů. Je zřejmé, že jedna zákonná povinnost popírá druhou,“ upozornila předsedkyně.

Zajídají se i retroaktivní změny Podle Aliance pro energetickou soběstačnost je novela také špatná v tom, že zpětně mění zákonem garantované podmínky pro obnovitelné zdroje. „Zejména návrh na zavedení mechanizmu pro stanovení výše podpory obnovitelných zdrojů je jasně retroaktivním krokem ohrožujícím investice ve stovkách miliard korun a naprosto destabilizuje podnikatelské prostředí v energetice. Další návrhy zákona nemá ministerstvo průmyslu

právo Novela podle Asociace pro energetickou soběstačnost popírala principy právního státu: ■ Zaváděla právní retroaktivitu ■ Jeden z úřadů navrhovala vyjmout z platnosti zákona o svobodném přístupu k informacím a dávala mu nepřiměřené pravomoci

podložené a v rozporu s praxí přípravy zákonů nepřipravilo varianty nebo nepropočítalo jeho dopady. Jde například o změnu výběru prostředků na podporované zdroje nebo návrh na zavedení poplatku za přístup do distribuční či přenosové soustavy,“ dodal ředitel Aliance Sedlák. Novela podle něj také navrhuje kroky mimo hranice chápání. „Je to například návrh na zavedení neomezeného ručení vlastníků, provozovatelů, ale také odpovědných osob za vrácení podpory. Tento návrh je v příkrém rozporu se základními principy legislativy právnických osob, de facto by totiž znamenal zrušení právního statusu společností s. r. o.,“ podotkl.

Zásobníky plynu se naplnily s měsíčním předstihem

instalace kompresorů na zásobníku v Lobodicích,“ řekl jednatel RWE Gas Storage Lubor Veleba.

Všechny zásobníky zemního plynu v tuzemsku jsou plné o měsíc dříve než obvykle. I kdyby se Rusko náhle rozhodlo utáhnout kohouty a přerušilo by dodávky plynu do Evropy, vydrželo by Česko jen o vlastních rezervách tři až čtyři měsíce.

K rychlému naplnění zásobníků vedly podle Veleby RWE Gas Storage právě signály z Ukrajiny a obava o bezpečnost dodávek v zimě. Přispěly k tomu však i velmi nízké ceny plynu v průběhu letošního léta. „V této souvislosti je třeba si uvědomit, že současný povinný bezpečnostní standard ve výši 20 procent dodávek chráněným zákazníkům, který musí mít obchodníci v zásobnících uložený, představuje pouhých 6 procent celkové roční spotřeby plynu. Česká republika by proto podle mého názoru měla zvážit navýšení tohoto bezpečnostního standardu,“ upozornil Veleba.

„Naše země je připravena na možná rizika v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Zkušenost s přerušením tranzitu ruského plynu přes území Ukrajiny již máme z ledna roku 2009. Řada států byla tehdejší situací poškozena, ale české plynárenství se s ní operativně vypořádalo. Jsem přesvědčen, že podobně bychom situaci zvládli i nyní,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. Odstávka od ruského plynu zatím nehrozí Že by Česku hrozila úplná odstávka od ruského plynu, však není aspoň v dohledné době pravděpodobné. „Jsou uzavřeny takzvané dlouhodobé kontrakty klíčových dodavatelů, zejména RWE s Gazpromem, a i na spotovém trhu je plynu zatím dostatek,“

komentoval situaci jednatel konzultantské společnosti v oblasti energetiky Invicta Bohemica Jan Vondráš s tím, že ve střednědobém horizontu je ale možné cokoliv. „Že je Rusko bezpečnostní riziko, je dnes myslím jasné každému. Minulý týden započala výstavba plynovodu ze Sibiře do Číny, kam může za několik let směřovat až polovina současných dodávek zemního plynu, které jdou nyní do Evropy. A energie je dnes již součástí geopolitického boje,“ doplnil Vondráš. Dvaadevadesát procent českých zásob zemního plynu skladuje ve svých zásobnících společnost RWE. Je to 2,7 miliardy metrů krychlových plynu uložených jednak v ojedinělém kavernovém zásobníku v Hájích na Příbramsku a dalších pěti zásobnících na Moravě. V zimě z nich RWE Gas Storage vytěží až 40 milionů metrů krychlových zemního plynu za den. „Od roku 2009 investovala společnost RWE Gas Storage do rozvoje svých zásobníků více než čtyři miliardy korun. Investice mířily do rozšiřování skladovací kapacity i denního těžebního výkonu. Poslední investicí ve výši 100 milionů korun byla v minulém roce

Podobně uvažují i další členské státy Evropské unie. Evropská komise navíc zvažuje opatření pro posílení bezpečnosti dodávek zemního plynu a zajištění energetické bezpečnosti svých členských států. Že je Česko v tomto ohledu poměrně dobře připraveno, prokázala například již zmíněná zima roku 2009, kdy domácnosti ani firmy čtrnáctidenní přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu vůbec nezaznamenaly a díky reverznímu toku v tranzitním plynovodu Česko dokonce pomáhalo zásobit sousední Slovensko. (jp)

INZERCE

Královský košt 2. 10. 2014 Poznejte medailová vína prestižní soutěže Král vín 2014 Clarion Congress Hotel Ostrava Vstupné 600 Kč/osoba. Zvýhodněné vstupné 1100 Kč/pár. www.clarioncongresshotelostrava.com

Královský košt 2014

VÍTE, ŽE …

PA R T N E Ř I

… DPMB zlepšuje kvalitu ovzduší plynofikací vozového parku? Již od srpna nás pravidelně vozí 12 autobusů na stlačený zemní plyn. Na jaře roku 2015 jich v Brně budeme mít celkem sto. V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z

clarion_132x90_kralvin_140911.indd 1

06-09-mh14-10.indd 9

12.09.14 16:44

22.09.14 6:52

10

umělci na Moravě


MIROSLAV NETÍK: Jsem velmi emocionální člověk. Než si vše utřídím a namaluji, bývá to tuhý zápas Psát o malíři Miroslavu Netíkovi, to znamená psát o čtyřiadevadesáti letech života plného zážitků, cest, emocí a díle, ve kterém se to všechno odráží. Člověk by mohl zaplnit stohy papíru a pořád neříct vše. Nejvíce prozradí jeho obrazy, které divákům stále znova učarovávají kultivovanou paletou barev a silným citovým nábojem. Obrazy provází Miroslava Netíka od útlého mládí, kdy objevil na půdě u faráře Selichara v Německé Rybné pětatřicet obrazů Antonína Slavíčka. Učarovaly mu tak, že mu farář poslal barvy a od té doby malování Miroslava Netíka nepustilo. „V patnácti jsem se přihlásil na brněnskou Školu uměleckých řemesel (ŠUŘ). Tatínek tehdy chodil kolem školy a čekal, jak to všechno bude. No, dopadlo to výborně a zkoušku jsem udělal,“ usmívá se pan Netík, ve svých čtyřiadevadesáti letech stále obdivuhodně vitální. Studium na ŠUŘce mu dalo hodně. „Byla to pro mě obrovská škola, měli jsme vynikající kantory. Na grafiku profesora Dillingera a poslední dva roky jsem dělal speciálku u profesora Hrbka, to byl skvělý pedagog. A pak jsme tam měli architekta Zdeňka Rossmanna. Ten si mě obrovsky oblíbil a já mu dva roky pomáhal při přípravě výpravy pro divadla

1

v Brně,“ vzpomíná malíř. Pak přišla válka, která se panu Netíkovi hluboce zapsala do duše. Podle zážitku z rozbombardovaného Norimberku, který spatřil při cestě na svou první výstavu v Paříži, vznikl skvělý obraz Zánik. „Byl to obrovský proces, trvalo to dvacet let, než jsem si v sobě všechno utřídil a byl schopen to vyjádřit. Do dneška na tom obraze nevidím chybu,“ přikyvuje pan Netík.

Zážitky z války i z cest

Cesta do Paříže byla sice první, ale rozhodně ne poslední příležitostí, při které se malíř Netík podíval za hranice. „Procestoval jsem celou Evropu i Asii. Jen na tu Ameriku jsem nějak zapomněl,“ přiznává. Nejvíc se mu prý do paměti zapsalo Japonsko. „Tam jsem byl čtrnáct dní. Jednou jsme chtěli vyjet na Fudži, ale počasí se natolik zhoršilo, že náš hostitel pan Hirasawa řekl, že se pojedeme raději podívat na výstavu světového umění. Picasso tam měl celý svůj pavilon a bylo to úžasné,“ popisuje Netík. Nejen zážitky z Japonska si ale našly cestu do Netíkova díla. Kohoutí zápasy, které spatřil v Uzbekistánu, zpracovává jako

2

téma dodnes. „Tam je to hotový rituál a jednou jsem se byl podívat i já. Bylo to úžasné a strašné zároveň. Od té doby je to můj leitmotiv. Těch obrazů jsem udělal aspoň osmdesát a každý je jiný,“ připomněl si zážitek malíř. Zápas a boj je jeho tvorbě ostatně vlastní. Z jeho obrazů inspirovaných hokejovými mači čiší dynamika, z děl malovaných pod vlivem zážitků z koridy zase napětí i monumentální tragičnost. V určitém protikladu proti této části Netíkovy tvorby pak stojí motiv milenců, který se v jeho díle často objevuje. „To je pro mě samozřejmě velmi silné téma, musel jsem jich namalovat takových pětadvacet. Některé ty obrazy jsou velmi smutné a některé zase velmi komplikované, podle toho v jakém psychickém rozpoložení jsem se zrovna nacházel,“ přiblížil výtvarník.

Brněnské skupiny

Netíkovy obrazy, to ale nejsou jen cesty. Jeho tvorba je celoživotně spjata s Brnem. „Nějakých dvanáct let jsem tu dělal akvarely. To jsem v Brně prošel a namaloval, co se dalo. Bylo to celkem kolem tisíce obrazů, denně dva i tři. To pro

mě byla obrovská škola, protože akvarel je strašně složitý. A já ho, myslím, zvládl velice slušně,“ usmívá se Netík. Ve svém ateliéru na Moravském náměstí se ale nejvíc napracoval olejem. Jeho největší díla vznikala právě tady a zde se scházela i skupina malířů a výtvarníků známá jako Profil 58, které byl Miroslav Netík členem. „Byli jsme v ní všichni chlapci kolem třiceti, pětatřiceti let. Chatrný, Jiří Hadlač, Drápal, Vašica, všechno známí výtvarníci. A já měl štěstí, protože ten můj ateliér na Moraváku byl zrovna v prostředku, takže se to tam všechno scházelo. To byla skvělá věc. Mluvili jsme o malování a o tom, co kdo dělá. Strašně rád na to vzpomínám,“ pokyvuje Netík. Obrazy zkrátka byly a jsou nedílnou součástí bohatého života malíře Miroslava Netíka. I dnes v jeho čtyřiadevadesáti letech má ve svém ateliéru práce, které dokončil teprve nedávno. Již více než deset let dává přednost akrylovým barvám. Posledních několik měsíců mu sice zdravotní problémy malovat nedovolují, ale když s ním mluvíte a vidíte jeho elán, je vám jasné, že už teď se těší, až znovu zasedne k malířskému stojanu. JAN PACAS

3

6

4

1 · Milenci – olej na plátně 2 · Kohouti – akryl na plátně 3 · Slečna Mici – akryl 4 · Hokejisti – olej 5 · Zánik – olej na plátně 6 · Z cest – akryl

5

GALERISTÉ: Dotek reálného světa v prolnutí kresby a malby ■ Ač dokáže Miroslav Netík krystalicky čistou abstrakci ocenit, on se jí ve své tvorbě nikdy rozsáhleji nevěnoval. „U mě je pořád cítit ten reálný svět, ten tam pořád je a toho já se nikdy nezbavím,“ dodává vesele malíř.

jako jiní slézají strmé skály nebo usedají do rychlých automobilů, on velké vzrušení nalézá v objevech vlastních očí,“ uvedl Zhoř v publikaci, na které spolupracovali i Ludvík Kundera, Oldřich Mikulášek, Jaroslav Malina a další osobnosti.

■ Zrakový vjem a jeho emocionálně nabité přetvoření ve výjimečné tvary a barevnost obrazu, tak přiblížil Netíkovu tvorbu v knize věnované brněnskému malíři i výtvarný historik a kritik Igor Zhoř. „Netík miluje především nevšední, je to dobrodruh zraku. Tak

■ A co se při jméně Miroslav Netík vybaví galeristům, kteří všichni jeho tvorbu vysoce hodnotí? „Když se řekne Miroslav Netík, okamžitě mi naskočí slova – mistr zkratky, kaligrafie, možná nejlepší akvarelista, Brno, kohoutí zápasy a pravděpodobně

10-15-mh14-10.indd 10

nesmrtelný pán. Hodně zdraví, pane Netíku!“ popřál malíři Roman Kalina z brněnské galerie Dílo. ■ Netíkovy akvarely a kaligrafické prolnutí kresby a malby oceňuje i Kateřina Antlová z galerie Platinium. „Jeho tvorbě je vlastní hledání, vytrvalost a osobitost,“ dodala. ■ Malířova kresba v obraze je typická, vzdáleně připomíná staré číňany a jejich zjednodušující, dokonalou linii. „Obdivuji právě to báječné propojení

linie a barvy, které umožňuje mistrovi zobrazit náladu a atmosféru bez jakékoliv popisnosti,“ uzavřela Stanislava Macháčková z Galerie z ruky. Obsáhlý rozhovor s malířem Miroslavem Netíkem najdete na stránkách www.moravskehospodarstvi.cz

22.09.14 6:53

11

speciál – zdravotnictví

DÍKY VYŠŠÍ KVALITĚ ŽIVOTA A MODERNÍMU LÉKAŘSTVÍ SE ZA POSLEDNÍCH DVACET LET ZVÝŠIL PRŮMĚRNÝ VĚK DOŽITÍ ČESKÝCH MUŽŮ O CELÝCH SEDM LET NA 74,4 ROKU A ŽEN O PĚT LET NA 80,6 LET. TAK PRUDKÉ ZVÝŠENÍ DÉLKY LIDSKÉHO ŽIVOTA V DANÉM OBDOBÍ NEMÁ OBDOBU V ŽÁDNÉM JINÉM ČLENSKÉM STÁTU EU.

Příčiny úmrtí mužů a žen v roce 2012 – podíl v % MUŽI

ŽENY

10,1 % 4,6 %

■ kardiovaskulární onemocnění

7,9 %

■ nádory 44,8 %

5,9 % 26,7 %

■ dýchací nemoci ■ trávicí nemoci ■ vnější příčiny

4,2 %

11,6 %

4,3 % 4,8 %

48,7 % 26,4 %

■ ostatní příčiny

naplnění života, dosažení stavu

„Mezi zásadní prvky pre-

Nejvíce kritičtí k životosprá-

ve společnosti. Proto by hlavní motivací každého mělo být prožití života bez přítomnosti nemoci, nikoli odměna od státu. Přesto mnozí lidé svému zdraví nepřikládají dostatečný význam a v popředí stojí jiné zájmy,“ popsala přístup Čechů Štěpánka Čechová z ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo a další úřady připravují řadu programů, které mají motivovat ke změně životního stylu a prevenci civilizačních chorob.

prostředí, které motivuje občany k vyšší pohybové aktivitě například tvorbou cyklostezek či herních ploch. Důležité je zlepšení dostupnosti potravin, které jsou kvalitní, cenově dostupné, biologicky hodnotné a hygienicky a zdravotně nezávadné. Mezi represivní opatření lze zařadit například regulaci dostupnosti tabáku a alkoholu zejména mladistvým a ochranu občanů před následky působení alkoholu a tabáku a drog,“ dodala Čechová.

važným zdravotním rizikem je především nedostatek aktivity a sportu. Již malé děti netráví svůj čas ve hrách s jinými dětmi, ale vsedě u počítače. Nezbytným doplňkem jsou sladké limonády, chipsy a jiné pochutiny, které dětem sice chutnají, ale zdravé nejsou. Podobně jsou jim nabízeny automaty na čokoládové tyčinky, bonbóny a přeslazené nápoje. Největší riziko pak vidím v tom, že lidé bez rozpaků kupují to, co jim nabídne reklama,“ zmínil

psychiatr Tomáš Lajkep. Klíč ke

Ladislav Koubek spokojenosti, ale také uplatnění vence patří podpora zdravého vě obyvatel jsou lékaři. „Zá- zdravému životu je nutno hledat Český zdravotnický systém kvůli tomu ale musí počítat se zvyšujícím se počtem seniorů vysokého věku, o které se bude třeba postarat. Ministerstvo zdravotnictví připravuje národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí. Lepší prevencí by mohlo české zdravotnictví ušetřit miliardy korun ročně. „Zdraví je základní ekonomickou a společenskou hodnotou. Umožňuje nejen

již v dětském věku.

Na co Češi umírají V Česku jsou nejčastější příčinou úmrtí stále kardiovaskulární onemocnění, na která umírá 50 procent populace. Rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou zejména nadvá-

ÁL

í •

Průměrný věk Čechů se zvyšuje, trápí je ale civilizační choroby

votnictv

• zdra


S P CI E

ha a obezita, kouření či vysoký krevní tlak a cukrovka. Druhou nejčastější příčinou jsou nádorová onemocnění, jejichž podíl stále narůstá a představuje více než čtvrtinu příčin úmrtí. Klíč k prevenci civilizačních chorob nabízí zdravý životní styl. Ten může ovlivnit každý z nás, ale není to jednoduché. „Už si nemusíme potravu lovit a netrpíme nedostatkem potravin s vysokou energií, jako to bylo po milióny let u našich předků. Vlastně tomu je úplně naopak: jídla máme hodně a energetický výdej úplně minimální,“ upozornila Monika Divišová ze společnosti Wellnessia. Její doporučení je: odlehčit jídelníček a začít se hýbat. Mnoho lidí si myslí, že zdravý životní styl znamená odříkání a sebetrýznění. Podle odborníků je ale možné žít zdravě a zároveň pohodově: „Nejsem vůbec příznivec přísných diet ani striktního omezování, ale klasická česká kuchyně naše zdraví vůbec nepodporuje. Je v ní moc cukru, smažených jídel, uzenin a bílé mouky. Jen tyhle „drobnosti“ mohou zásadně ovlivnit naší kondici i zdraví. Nemusíme je z jídelníčku úplně vymazat, stačí jen změnit jejich poměr s konzumací potravin, které nám dělají dobře – zeleniny, ovoce, luštěniny, ryby, semínka a ořechy,“ doplnila Divišová.

INZERCE

10-15-mh14-10.indd 11

22.09.14 6:53


LOŇSKÝ ROK SE ZAPSAL DO ÚČETNÍCH KNIH MNOHA NEMOCNIC ČERVENÝM INKOUSTEM. RESTRIKTIVNÍ ÚHRADOVÁ VYHLÁŠKA SNÍŽILA PŘÍJMY, ZATÍMCO ZVEDAJÍCÍ SE DPH PŘIDALO NA STRANĚ VÝDAJŮ. S NEJVĚTŠÍ ZTRÁTOU UZAVŘELA ROK FAKULTNÍ NEMOCNICE U SV. ANNY V BRNĚ. ABY NEMUSELA OMEZIT PROVOZ, NALIL DO NÍ STÁT PŮL MILIARDY KORUN.

Jan Pacas Fakultní nemocnice u sv. Anny hospodařila v loňském roce se ztrátou zhruba 367 milionů korun. Nebyla ale jedinou nemocnicí, které se nepovedlo

udržet v černých číslech. „Celkově nemocnice vykázaly ke konci roku 2013 záporný výsledek hospodaření ve výši 1,9 miliardy korun. Kladný hospodářský výsledek zaznamenalo 101 nemocnic. Ztrátou ukončilo své hospodaření 62 subjektů,“ uvedli analytici z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Téměř polovině z ekonomicky méně úspěšných nemocnic se však podařilo udržet ztrátu pod deseti miliony korun. Minulý rok se ale nepříznivě podepsal na hospodaření všech zdravotnických zařízení, i těch, která se ztrátě vyhnula. „Byl jedním z nejtěžších. Došlo ke snížení úhrad, u některých nemocnic až o několik procent s tím, že některé sice mohly snížit svou výkonnost, což ale u jiných nebylo možné. Zájem pacientů nelze regulovat a naopak zákony zpřísnily a ztížily možnost pacienta odmítnout,“ komentovala situaci výkonná předsedkyně Asociace nemocnic ČR Jaroslava Kunová. To byl i případ sv. Anny. Snížením úhrad přišla nemocnice o téměř 154 milionů korun a ve srovnání s předchozím rokem

FOTO: Eugénia Bánovská klesly o 54 milionů i příjmy nemocniční lékárny za prodané zboží. „V návaznosti na pokles výnosové stránky se nepodařilo odpovídajícím způsobem snížit náklady, neboť tyto jsou taženy nahoru zejména v důsledku nárůstu DPH, inflace, nárůstu odpisů z titulu zařazení nové budovy a nákupu nových technologií z dotačních titulů,“ vysvětlil ředitel nemocnice Martin Pavlík.

Nemocnice si tak vysloužila smutné prvenství a za loňský rok skončila jako nejztrátovější. S podobně velkými finančními problémy, tedy ztrátou vyšší než 290 milionů korun, se potýkaly ještě další tři zařízení. „Je ale třeba upozornit, že část nemocnic s jiným zřizovatelem, než je Ministerstvo zdravotnictví ČR, odmítla udělit souhlas se zpracováním ekonomických údajů, je tedy možné, že na tom byl někdo ještě hůř,“ připustil náměstek ministra zdravotnictví pro ekonomiku a přímo řízené organizace David Kotris. Aby se ministerstvu podařilo udržet provoz fakultní nemocnice na stejné úrovni, přikleplo jí dotaci ve výši půl miliardy korun. Za letošní rok se přitom nejedná o první takový případ. „Letos jsme nemocnici přispěli na provoz už 150 milionů korun,“ uvedl Kotris. Padesát milionů putovalo dříve například na Mezinárodní centrum klinického výzkumu (ICRC) u sv. Anny, které bylo zadlužené u americké kliniky Mayo. Spolu s půlmiliardovou finanční injekcí pro sv. Annu schválila vláda na konci července i 200milionový příspě-

vek pro Nemocnici na Bulovce v Praze. Peníze se našly ve vládní rozpočtové rezervě.

Kontrola a sešněrovaný rozpočet Sv. Annu teď čeká přísný rozpočtový režim. Většina z pěti set milionů poputuje na úhrady dodávek léků a zdravotnického materiálu. Splacením dluhů to ale teprve začíná. „Kroků ke zlepšení hospodaření nemocnice je více. Lze jmenovat například redukci mzdových nákladů, redukci nákladů na zdravotnický materiál a léky a zvýšení objemu výnosů od zdravotních pojišťoven za poskytnutou péči,“ vypočetl ředitel Pavlík s tím, že v současnosti vedou zástupci nemocnice intenzivní jednání jak se zřizovatelem, tedy ministerstvem zdravotnictví, tak se zdravotními pojišťovnami. Díky dotaci i jednotlivým úsporným opatřením by tak nemocnice mě-

í •

Loňský rok se na hospodaření nemocnic podepsal: Nejztrátovější sv. Anna dostala půlmiliardovou finanční injekci

votnictv

ÁL


• zdra

12

S P CI E

la letos skončit s vyrovnaným hospodářským výsledkem. Nemocnic s finančními problémy přitom není málo a jejich dotování ze strany zřizovatele je běžné. „U krajských nemocnic se nad tím nikdo nepozastavuje,“ podotkla Kunová a dodala, že pokud je politická objednávka síť nemocnic neredukovat, jsou tyto kroky v některých případech nezbytné. „U přímo řízených nemocnic je problém, že ministerstvo zdravotnictví nedisponuje takovými finančními prostředky, aby o tom mohlo samostatně rozhodnout, a musí žádat vládu,“ doplnila Kunová. Předsedkyně Asociace nemocnic ČR má sama s řízením špitálu své zkušenosti. Dlouhá léta totiž vedla Fakultní nemocnici v Plzni, jedno z ekonomicky nejúspěšnějších zařízení tohoto druhu v Česku. „Dobré hospodaření mělo několik příčin. Dobrou pověst nemocnice a z toho vyplívající zájem pacientů, zájem zaměstnanců i managementu o výsledky práce a dobrý a stabilní kolektiv,“ vysvětlila Kunová. Důležité podle ní bylo i důsledné vykazování zdravotních výkonů pojišťovnám, centralizace a optimalizace nákupních procesů a v neposlední řadě i dobře fungující vlastní informační systém.

INZERCE

slavnostní galavečer Magnus regio pátek 14. listopadu 2014 • Mahenovo divadlo Brno

Podpořme společně dobrou věc exkluzivní setkání • nezapomenutelný večer • benefice pro občanské sdružení DEBRA ČR • vyhlášení výherců soutěže „O nejkrásnější obecní úřad či radnici“ • divadelní představení Králova řeč III. ROČNÍK

www.moravskehospodarstvi.cz Na internetu každý den! Moravské hospodářství přináší svým čtenářům aktuální zpravodajství i na svých webových stránkách. Dopřejte si Moravské hospodářství každý den! Čtěte nejnovější zprávy z prostředí firem, státní správy i samosprávy a mnohem víc na našich webových stránkách. Ty navíc oblékly nový kabát. Naše internetové zpravodajství je díky tomu intuitivnější, přístupnější a atraktivnější než kdy dřív!

10-15-mh14-10.indd 12

VÍTE, ŽE …

PA R T N E Ř I

… v Brně můžete aktuálně využít pro bezpečnou jízdu na kole 50 km cyklotras? Číslo není konečné, společnost Brněnské komunikace a. s. bude i nadále aktivní ve zkvalitňování podmínek pro cyklisty. Podporujeme rozvoj a výstavbu nových cyklostezek a cykloopatření v našem městě. V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z

22.09.14 6:53

• zdra

Veronika Slámová Jen lékárny tak například přijdou zhruba o 1,7 miliardy korun. Tuto částku jim však bude Státní ústav pro kontrolu léčiv kompenzovat vyšší marží. A na tu vezme z ušetřených peněz ze snížené sazby DPH, která bude také platit od Nového roku. Přestože už v mnohých, zejména velkých a řetězcových lékárnách poplatek pacientům „promíjeli“, neznamená to, že lékárna se vzdala peněz na přilepšenou. Od zavedení zákona totiž zdravotní pojišťovny posílaly lékárníkům méně peněz právě v závislosti na výši regulačního poplatku. Například v lékárnách Fakultní nemocnice Brno (FN Brno) pacienti ročně zaplatili za recepty přes pět milionů korun. Kvůli konkurenčnímu tlaku se však nemocnice této částky letos vzdala. Protože zatím vedení nemocnice nemá jistotu, že všechny sliby ministerstva zdravotnictví budou platit, pro jisto-

FOTO: Eugénia Bánovská

lékárny ■ Průměrná lékárna loni přijala 25 tisíc receptů a dosáhla tržby za léky a zdravotnické prostředky ve výši 20,2 milionu korun ■ Od pojišťoven inkasovala 12 milionů a od pacientů 6,5 milionu korun ■ Nejvyšší tržby za léčiva a zdravotnické prostředky měly lékárny v Praze, nejnižší v Jihočeském kraji

tu počítá s tím, že peníze bude muset šetřit v běžném provozu. „Všechny typy poplatků představovaly pro FN Brno ekonomický zisk. Ztráty z nich jsou kompenzovány jen zčásti, a proto musí FN Brno hledat tyto prostředky jinde. A to není v současné, často ekonomicky napjaté době snadné,“ potvrdila mluvčí Anna Mrázová. Nemocnice totiž nepřijde pouze o miliony z lékáren, ale

Revoluce v prodeji léků. Přípravky proti bolesti i horečce koupíte v supermarketu Léky si mohou nově odnést domů lidé s nákupem potravin. Farmaceutická společnost ExclusivPharm totiž jako první v České republice dodává léčiva do supermarketů, prodejen tabáku i benzínových stanic. Distribuci léků zvažuje i Česká pošta. K dostání jsou už nyní výrobky určené na dýchací cesty, močové cesty, klouby, paměť, oči, výkon a koncentraci. Nabídka zahrnuje také chladivý a hřejivý gel na klouby či těhotenské testy či přírodní kapky do očí. Vyhrazené léčivé přípravky budou čtyři, a sice obecně známá a používaná léčiva proti horečce, bolesti či na vnější desinfekci povrchových ran. Kvůli této revoluční novince v prodeji léků musí prodavači na odborný kurz, na kterém se seznámí s legislativou a obecnou problematikou léčiv. „Skládá se ze samostudia, kde se budou prodávající učit pomocí skript a e-learningu. Následuje prezenční výuka, která zahrnuje i závěrečnou písemnou zkoušku. Dohled tvoří tříčlenná komise,“ popsala proces

10-15-mh14-10.indd 13

školení ExclusivPharm na internetových stránkách svého školícího střediska. K distribuci léčiv se vedení firmy odmítlo vyjádřit.

Rozjede se Poštovní lékárna? Prodávat léky by měla v budoucnu také Česká pošta. Odbornou záštitu nad projektem takzvané Poštovní lékárny má zajistit společnost Euroclinicum. Na vybraných překážkách si budou moct lidé objednat i jeden z nejznámějších volně dostupných léků – paralen. Česká pošta vytipuje obce, ve kterých žádná lékárna není. „V současné chvíli ještě není rozhodnuto o tom, že projekt Poštovní lékárny bude spuštěn,“ uvedla mluvčí České pošty Marta Selicharová a dodala, že projekt je nyní ve fázi revize. Společnost Euroclinicum nadále pracuje s cílem spustit služ-

také o devět milionů korun z ambulancí. Už letos musela hledat úspory za zrušený devadesátikorunový poplatek za ubytování, což pro největšího zaměstnavatele v Jihomoravském kraji znamenalo poprat se s téměř třicetimilionovým výpadkem ročně. Ani tak vysoká částka však pro nemocnici neznamenala omezení investičních výdajů. „Žádné plánované investice jsme v souvislosti se zrušením poplatků neodkládali,“ doplnila Mrázová.

To víte, že nám to uškodí To menší lékárny, zejména na vesnicích a malých městech, čekají na dodržení slibů ministerstva s mnohem větší nervozitou. „To víte, že nám to uškodí. Pro nás to znamená pětinu tržby,“ řekla magistra Helena Havránková z malé lékárny ve Velké Polomi na Karvinsku.

bu do konce letošního roku. „Na začátku září jsme obdrželi připomínky od Státního ústavu pro kontrolu léčiv a v současné době jednotlivé připomínky zapracováme. Samozřejmě je pro nás důležité, aby byl celý projekt dobře připravený,“ uvedl mluvčí Euroclinicum Vladan Crha. Projekt České pošty ostře kritizuje Česká lékárnická komora. Říká, že jde dokonce o hazard se zdravím obyvatel České republiky. „Podle veřejně dostupných informací je jasné, že služba je přímo orientovaná na seniory, kteří jsou jednou z nejohroženějších skupin z hlediska správného a zejména bezpečného užívání léků. Je zcela zásadní, aby pacient dostal kvalifikované poradenství v této oblasti,“ upozornili zástupci komory. Tvrdí také, že k tomu ale Česká pošta nemá kvalifikované zaměstnance. „Nic na tom nemůže změnit ani záštita společnosti Euroclinicum. Každý pacient by přitom měl být při výdeji léčiv v přímém osobním kontaktu se zdravotníkem,“ dodali v prohlášení lékárníci. Z takto volně prodejných léků nejsou příliš nadšení ani lékaři. „Pacient by měl přijít k lékaři, který mu stanoví diagnózu a předepíše vhodnou léčbu,“ uvedl člen rady Sdružení ambulantních specialistů František Plhoň.

ÁL

S P CI Zrušení poplatků E v lékárnách nemají pocítit ani pacienti, ani lékárníci ZATÍM TO ZNÍ IDEALISTICKY – PODLE LOGIKY NALEJ – VYLEJ SE OD PŘÍŠTÍHO ROKU ZRUŠÍ REGULAČNÍ POPLATKY V AMBULANCÍCH A LÉKÁRNÁCH. A PACIENTI, LÉKAŘI ANI LÉKÁRNÍCI TO ALESPOŇ PODLE MINISTERSTVA ZDRAVOTNICTVÍ NEPOCÍTÍ.

13


í •


votnictv

Paradoxně největší překážkou v plné kompenzaci je konkurenční boj, který se mezi lékárnami rozpoutal, když se rozhodly zákazníkům poplatky „odpouštět“. Ministerstvo tak totiž eviduje místo zmíněných 1,7 miliardy korun pouze reálně vybraných 700 až 800 milionů. A zvažuje, že lékárnám pošle přes pojišťovny právě tuto částku. Průměrná lékárna v loňském roce přijala více než 25 tisíc receptů a dosáhla tržby za léky a zdravotnické prostředky 20,2 milionu korun. Od pojišťoven inkasovala 12 milionů a od pacientů 6,5 milionu korun. V porovnání krajů nejvyšší tržby za léčiva a zdravotnické prostředky měly lékárny v Praze – 26,4 milionu korun, nejnižší v kraji Jihočeském – 17,6 milionu korun. Podle některých lékařů, kteří už také nebudou moci vybírat poplatky, ale rozhodnutí ministerstva může znamenat i odblokování některých peněz. Napříkald praktický lékař Vít Skalička ze Stěbořic na Opavsku přijde sice o desítky tisíc korun za rok. „Tyto peníze jsem si ale nenechával pro sebe. Odkládal jsem je a používal na charitativní účely, například vydávání osvětových publikací, výsadbu stromů nebo rekonstrukci regionálních památek. A také zvelebení ordinace,“ řekl a doplnil, že se k tomuto kroku rozhodl, protože se stále diskutovalo o jejich zrušení. „Několik let máme ale zmrazeny platby za pacienty. Stát i zdravotní pojišťovny vždy argumentovaly tím, že máme poplatky od pacientů. Věřím tedy, že po jejich zrušení platby opět porostou, alespoň o inflaci a zvyšující se náklady,“ dodal optimisticky.

LDN

Špatná pověst léčeben dlouhodobě nemocných paradoxně zamezuje zneužívání péče Míst v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN) je málo. Počet pacientů roste. Dochází k jejich zneužívání? Jak tomu zabránit? Léčebny dlouhodobě nemocných pomáhají s ošetřováním a doléčováním pacientů, jejichž zdravotní stav již nutně nevyžaduje pobyt v nemocnici a perspektiva zlepšení není příliš vysoká. V drtivé většině případů se jedná o pacienty ve velmi pokročilém věku, o které z nějakých důvodů není možné pečovat v domácím prostředí. „Je pravda, že LDN bývají někdy místem, kam příbuzní ve spolupráci s lékařem ‘odkládají‘ člena rodiny, o kterého, jak se domnívají, se nemohou nebo nechtějí postarat a že tento člověk vlastně do tohoto typu zařízení nepatří,“ řekla Jana Zelená, ředitelka Oblastní charity Žďár nad Sázavou. Zároveň je hranici zneužívání velmi těžké určit. Rodiny často opravdu nemají jinou možnost, jak situaci řešit. Zabránit nadužívání péče měly regulační poplatky, což se nepodařilo: zatímco před zavedením poplatků v roce 2006 měly léčebny dlouhodobě nemocných 36 tisíc pacientů, v roce 2012 to bylo už 42 tisíc. Nedostatek míst v LDN je navíc způsoben i neustálým prodlužováním délky lidského života. Důležitým aspektem, který brání zneužívání péče, je velmi špatná pověst LDN. „Prášky na spaní, zábrany kolem postele, jídlo na stolek vedle postele, ale jak se k němu dostat přes ty zábrany? Snídaně se odnese, když se donese svačina, ta se odnese, až se donese oběd. Škoda slov,“ vypočítala Iva Fikrová. „Mít tam babičku déle, tak mi tam umřela,“ dodala Pavla Svobodová. Jsou ale i opačné pohledy. „Péče byla celkem v normě, ale teta téměř do konce chodila, jen byla celkově oslabená a velmi špatně viděla i slyšela. Je to zařízení od zařízení,“ oponuje Václav David. Všichni tři mají osobní zkušenost s hospitalizací členů své rodiny v LDN. Fakt je, že v LDN řada pacientů po několika týdnech či měsících umírá. Statisticky je to každý pátý pacient. Po hospicích jsou právě léčebny dlouhodobě nemocných místem s nejvyšší úmrtností pacientů. „Bohužel mám velmi špatné zkušenosti s pacienty, kteří k nám přicházejí z LDN. Říká se mi to těžce, ale často tito pacienti přicházejí s neléčenou bolestí a mají dekubity, které při dobré péči nemohou vzniknout. Samozřejmě se jednotlivé léčebny mezi sebou liší a existují světlé výjimky,“ sdělil Robert Huneš, ředitel hospice v Prachaticích. Jedním ze způsobů, jak snížit počet pacientů LDN, je pomoci rodinám s péčí o dlouhodobě nemocné. Právě to je smyslem ošetřovatelské služby, kterou poskytují charity a další neziskové organizace. „Je to výhodná a prospěšná služba, která v našem městě funguje naprosto bezproblémově. Jsem velmi rád, že tuto možnost máme. Lidé, mohou jít dřív domů z nemocnice, protože charitní sestry se o ně postarají,“ řekl praktický lékař v Letohradě Pavel Vychytil. Díky lepší informovanosti využívá pečovatelských služeb, osobní asistence a domácí zdravotní péče (home care) stále více seniorů. Hlavní výhodou je, že se tyto služby poskytují v domácím prostředí klienta a takovým způsobem, který si pacient a jeho rodina určí.

LADISLAV KOUBEK

Lékaři stárnou. Situaci má vyřešit přijetí více studentů medicíny Doktorů ubývá, především těch praktických. Univerzita palackého v Olomouci tvrdí, že mají kapacitu na přijetí více studentů na lékařskou fakultu, ale limitují je zatím směrnice ministerstva školství. Současný šéf tohoto resortu Marcel Chládek zvyšování počtu mediků podporuje. Na tuto položku chce vyjednat patnáct milionů korun. Všeobecný úbytek lékařů potvrzuje také ředitel Fakultní nemocnice Brno Roman Kraus. Podle něj je navýšení počtu studentů medicíny jedním z řešení. „V nemocnici zatím tento problém nepociťujeme. Příbytek mediků by situaci zlepšil,“ míní Kraus. Státní vysoké školy zatím podle mluvčí ministerstva školství Kláry Bílé neoslovila ani jedna z autorit v této oblasti. „To znamená ministerstvo zdravotnictví, Česká lékařská komora, odborné společnosti v jednotlivých oborech lékařství a oficiálně ani Česká konference rektorů,“ přiblížila. Ministr Chládek rozhodně podporuje přijímání více studentů ve všech oborech, kde je v praxi nouze o zaměstnance. „Ministerstvo spočítalo, že by navýšení počtu studentů vyšlo asi na 15 milionů korun ročně, to není tak velká suma, aby se ji nepodařilo vyjednat,“ myslí si Chládek. Příchod nových lékařů a absolventů lékařských fakult vítá také ministerstvo zdravotnictví. „Nicméně se soustředíme na zajišťování specializačního vzdělávání lékařů, jak nařizuje zákon o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Usilujeme o to, aby mohli lékaři získat specializaci i v nemocnicích běžného formátu a aby

se specializační příprava nekoncentrovala jen do těch nejvýznamnějších ve velkých městech,“ sdělila mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová. O řešení situace vyjednává Česká lékařská komora (ČLK) s vysokými školami. Komora upozorňuje, že za několik let se může situace vyhrotit tak, že bez praktického lékaře bude čtvrtina pacientů. Spočítali, že školy mohou přijmout ročně o patnáct procent nových studentů více. O stárnoucí generaci lékařů hovořil prezident ČLK Milan Kubek už v dubnu, kdy představoval plán stabilizace českého zdravotnictví. „Jedním z hlavních problémů je nedostatek kvalifikovaných lidí. Průměrný věk aktivního lékaře je 48,1 let, v roce 2005 to přitom bylo 46,4,“ upozornil Kubek. Nedostatek lékařů je v České republice s větším či menším důrazem diskutován již několik let, tvrdí proděkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity pro výuku v klinických oborech Jaroslav Štěrba. „Jedná se o komplikovanou záležitost vyžadující komplexní řešení, na kterém by měl panovat celospolečenský konsensus, a to za účasti více resortů. Je však nutno podotknout, že problém nedostatku lékařů v Česku je spíše relativní záležitostí. Například ve srovnání s centrální Afrikou je u nás lékařů jistě velmi mnoho, avšak ve srovnání s patnácti státy, které stály u začátku Evropské unie, jich zase tolik není,“ podotkl Štěrba. Univerzita Palackého v Olomouci má podle jejího mluvčího Radka Palaščáka kapacitu na přijmutí více studentů na lékařskou fakultu. „Máme ale směrnici od ministerstva školství, která přikazuje, kolik můžeme přijmout uchazečů a toto číslo neustále snižují,“ uzavřel. VERONIKA VINDIŠOVÁ

VERONIKA VINDIŠOVÁ

22.09.14 6:54

14

silniční doprava


partner rubriky silniční doprava

Novela zvýší rychlost na silnicích a omezí kamiony ZVÝŠENÍ RYCHLOSTI NA NĚKTERÝCH SILNICÍCH, ZJEDNODUŠENÍ POVOLOVÁNÍ NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH DOPRAVNÍCH STAVEB, ZÁKAZ VJEZDU KAMIONŮ NA SILNICE NIŽŠÍCH TŘÍD, ZMĚNY V ODTAHOVÁNÍ MOTOROVÝCH VOZIDEL A DALŠÍ CHYSTÁ NOVELA ZÁKONA O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH.

Nové pojetí dálniční sítě s vyznačením navrhovaných silnic pro motorová vozidla Návrh dálniční sítě současné dálnice a vybrané rychlostní silnice

Dresden (D)

Návrh dálniční sítě výhled (možnost etapizace u méně vytížených úseků)

13 13

8

14

35 63 7

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla výhled (možnost etapizace (2-3pruh) > potenciál úspor)

38

28

13

Hof (D)

Návrh úseků 4pruh. silnic pro motorová vozidla stávající (úpravy na 110 km/h, lokálně až 130 km/h)

Wrocław (PL)

10

8

7

6

16

11

16 35

7

11

PO

6

20

21

11

35

12

PO

37

Zmizí od silnic vraky?

38

5

26

5

4

Nürnberg (D)

20 26

35

Katowice (PL)

44

27 56

1 11

34 4

11

35

3

1

43 19

56

48 11

35

20

48 46 38

1

43 1

34

Michal Kárný

Rašťák. Vyšší rychlostí by mohli řidiči po dokončení nutných bezpečnostních úprav jezdit od 1. ledna 2016. Návrh také stanovuje veřejnou prospěšnost nejvýznamnějších dopravních staveb. „Novela obsahuje mimo jiné i ustanovení, která mají přinést urychlení přípravy významných dálničních staveb,“ podotkl Neusar.

23

57 49

55

50

Žilina / Trenčín (SK)

52

50

3 53

2

50

55

90

„Na začátku září jsme návrh předložili vládním komisím k posouzení, vláda jej může schválit na podzim tohoto roku a parlament v průběhu zimních či jarních měsíců. Novela se tedy může ještě částečně změnit,“ podotkl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva dopravy.

110 130

Linz (A)

Wien (A) Bratislava (SK)

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR Novela například předpokládá převedení části současných rychlostních silnic do kategorie dálnice. Některé stávající úseky rychlostních silnic a nově vybra-

né čtyřpruhové silnice I. třídy budou nově označené dopravní značkou „Silnice pro motorová vozidla“. „Zvýší se na nich nejvyšší dovolená rychlost až na

110 kilometrů za hodinu a na vybraných úsecích, kde to bezpečnostní situace dovolí, až na 130 kilometrů za hodinu,“ vysvětlil mluvčí ministerstva Ivan

Dále novela počítá se zákazem odstavení vraků na pozemních komunikacích. S vraky má problém například Blansko. „Ročně řešíme zhruba deset případů, z toho pouze jednotlivé případy dojdou tak daleko, že vrak necháme po právní proceduře odtáhnout na vrakoviště. Většinou majitelé na naši výzvu vrak odklidí sami,“ řekl zástupce ředitele blanenských strážníků Stanislav Sotolář. V neposlední řadě pak návrh připouští možnost místní úpravou na silnicích II. a III. třídy

zakázat nebo omezit vjezd nákladních vozidel, jejichž největší povolená hmotnost činí dvanáct tun a víc. „Z legislativního hlediska již dnes existují možnosti, jak omezit či alespoň ztížit průjezd kamionů obcemi. Praxe je však poněkud odlišná a obce mají ve skutečnosti jen velmi omezené možnosti, jak se bránit kamionům na svém území. Bohužel jen málokde se podaří regulovat těžkou dopravu zákazovými značkami. Obce opakovaně naráží na nevoli úřadů, zejména policie, která zpravidla vydá k takovému návrhu místní úpravy provozu negativní stanovisko s odvoláním na bezpečnost a plynulost provozu,“ popsala současnou situaci koordinátorka občanského sdružení Dopravní federace Markéta Šugárková. Podle ní proto není jisté, zda novela povede ke změně. „Posílení možností obcí bránit se nadměrnému zatížení z těžké dopravy je určitě cestou správným směrem, nabízí se však oprávněná obava, že i nová zákonná úprava v tomto směru nebude v praxi dobře fungovat. Například, zda policie změní svou dosavadní praxi a skutečně umožní těžkou dopravu na území obcí regulovat. Za jediné systémové řešení proto považujeme zpoplatnění silnic nižších tříd, respektive aby nový mýtný systém po roce 2016 umožnil flexibilní zpoplatňování široké sítě komunikací dle aktuálního dopravního zatížení a aby tak plnil i regulační funkci,“ dodala Šugárková.

Modernizace D1 má zpoždění. Dělníci pracují také v noci, hájí se ŘSD V rekonstrukci nejfrekventovanější dálnice v České republice – D1 pokračuje Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Nyní už je jasné, že původní plán, který počítal s dokončením modernizace čtyř úseků do konce letošního roku, se nepodaří splnit. Od začátku stavby už uplynulo šestnáct měsíců. Řidičům nadále nezbývá než se smířit s omezeními rychlosti a pendlováním mezi omezeným počtem pruhů. Do konce října 2014 chce ŘSD stihnout dokončit tři ze čtyř úseků. „A sice mezi jednačtyřicátým a devětačtyřicátým kilometrem vedoucí ze Šternova do Psářů ve středočeském kraji. Dále pak šestašedesátý až pětasedmdesátý kilometr mezi Loktem ve středočeském kraji a Hořicemi na Vysočině. Dokončujeme tam modernizaci levého jízdního pruhu,“ přiblížil mluvčí ŘSD Jan Studecký. Ve stejném časovém období, tedy do konce října, plánuje ŘSD také ukončení oprav části dálnice D1 mezi Lhotkou a Velkou Bíteší na Vysočině v úseku mezi sto padesátým třetím a sto šedesátým druhým kilometrem. „Nyní opravujeme pravý jízdní pruh,“ informoval Studecký. ŘSD tvrdí, že se snaží práce kvůli urychlení modernizace přesunout také do nočních hodin. „Dělníci pracují v noci vždy, když je to možné. Například v případě bourání a výstavby dálničních nadjezdů, stejně tak v noci pokládali nový cementobetonový kryt,“ poznamenal Studecký.

Opravované úseky D1 41 Šternov – 49 Psáře: datum ukončení říjen 2014 66 Loket – 75 Hořice: datum ukončení říjen 2014 104 Větrný Jeníkov – 112 Jihlava: příští rok 153 Lhotka – 162 Velká Bíteš: datum ukončení říjen 2014

Zdroj: ŘSD

Ministerstvo dopravy se snaží vyvíjet tlak na zhotovitele stavby, aby dodržoval nasmlouvaný harmonogram. Poukazuje na to, že dělníci v noci nejen bourají mosty, ale provádí také běžné opravy. „Kdo se pohybuje po dálnici D1 také v nočních hodinách, mohl se ostatně sám přesvědčit, že oba finišery, které pokládají cementobetonovou desku, pracují v úsecích 05 (Šternov – Psáře)

i 09 (Loket – Hořice) prakticky celou noc,“ řekl mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Také ministerstvo však upozornilo, že noční práce nejsou možné všude. „A to zejména s ohledem na nežádoucí hluk v místech, kde je poblíž obytná zóna, například momentálně při opravách u Průhonic. Současně musí být splněna i podmínka bezpečnosti, jako jsou pevná svodidla. Navíc zhotovitelé stavby nemají noční práci jako povinnost,“ dodal. Celá modernizace D1 je rozdělená do jednadvaceti úseků. Jen u pěti je zpracována projektová dokumentace. Letos chtělo ŘSD stihnout modernizaci čtyř z nich, a sice již zmiňovaných úseků Šternov – Psáře, Loket – Hořice, Větrný Jeníkov – Jihlava a Lhotka – Velká Bíteš. Po novém povrchu se od poloviny září jezdí například v úseku mezi Jihlavou a Větrným Jeníkovem. „Jsou již otevřeny všechny sjezdy a nájezdy na dálnici u Jihlavy. Navíc rozšíření levého pruhu ve směru na Brno výrazně přispěje k plynulosti a bezpečnosti průjezdu tohoto modernizovaného úseku D1," řekla Soňa Křítková, pověřená řízením ŘSD. Druhá polovina dálnice se zde bude ale modernizovat až napřesrok. Ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) je s pracemi spokojený a předpokládá, že celková modernizace dálnice D1 za zhruba čtrnáct miliard korun bude hotová do konce roku 2017. VERONIKA VINDIŠOVÁ

INZERCE

business snídaně Záštita:

Bezpečnost v dopravní infrastruktuře Moravskoslezského kraje 21. října 2014, 8:30–12:00 hod, Clarion Congress Hotel Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh 3. ročník businessové snídaně zaměřený na bezpečnou dopravní infrastrukturu v Moravskoslezském kraji se bude konat v Ostravě, a to za přítomnosti zástupců ministerstva dopravy, statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje, zástupců měst a obcí MSK ležících na nejdůležitějších dopravních tepnách, zástupců managementu Českých drah, SFDI, Ředitelství silnic a dálnic, Správy silnic MSK, Ostravských komunikací, Dopravního podniku Ostrava, Drážního úřadu, Dopravního inspektorátu Policie ČR a dalších. V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci kontaktujte prosím naše obchodní oddělení na [email protected] nebo na telefonních číslech 774 112 138, 774 262 488.

10-15-mh14-10.indd 14

Mediální partner:

Organizátor:

Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz/akce.php

VÍTE, ŽE …

PA R T N E Ř I

… Teplárny Brno jsou šetrné k životnímu prostředí díky vysoce efektivnímu provozu? Kombinují výrobu tepla a elektrické energie ve spojení se spalováním zemního plynu, který jsou tak schopny využít o 1/3 efektivněji, než když se zemní plyn využije jen na výrobu tepla. V Í C E I N F O R M A C Í N A J D E T E N A W W W. P R O C I S T E J S I B R N O . C Z

22.09.14 6:54


15

silniční doprava partner rubriky silniční doprava

Výkupy pozemků se rozjedou nanovo: Místo stoprocentního bonusu osminásobek odhadní ceny VĚTŠINA Z VLASTNÍKŮ VÍCE NEŽ DVA A PŮL TISÍCE POZEMKŮ, KTERÉ LEŽÍ POD PLÁNOVANÝMI TRASAMI ČESKÝCH RYCHLOSTNÍCH SILNIC A DÁLNIC, BY MĚLA DO KONCE ROKU DOSTAT DOPIS S NÁVRHEM NOVÉ SMLOUVY NA JEJICH ODKUP. Jan Pacas Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) jim za jejich půdu nabídne osminásobek a ve výjimečných případech i šestnáctinásobek odhadní ceny. V první půlce září nabyla účinnosti novela zákona o urych-

lení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Díky vyšším výkupním cenám má motivovat vlastníky půdy k jejímu prodeji, a usnadnit tak výkup potřebných pozemků. „Novelou zákona by se měla odblokovat složitá situace u řady staveb, kde se dobrovolné výkupy v podstatě zastavily a investorské organizace byly nuceny zahajovat vyvlastňovací řízení," uvedl ministr dopravy Antonín Prachař. Že dříve platný stoprocentní bonus není dost vysoký, aby přesvědčil vlastníky pozemků k prodeji, se prokázalo hlavně u přípravy dopravní infrastruktury. Například výstavba R35 se kvůli problémům s výkupy pozemků prakticky zastavila. Potíže ale mělo ŘSD v majetkoprávní fázi u řady dalších rychlostních silnic a dálnic. Na významných stavbách, na kterých již byly výkupy zahájeny, čeká na vypořádání více než 2 500 pozemků. Nejvíce majitelů, kteří můžou od ŘSD čekat v brzké době dopis s návrhem nové smlouvy, je

motivace ■ Nová pravidla pro výkupy pozemků jsou nastavena s důrazem na motivaci, aby se vlastník rozhodl k prodeji co nejdříve ■ Osminásobný bonus oproti odhadní ceně platí prvních devadesát dní, pak se cena odkupu snižuje

kromě zmíněné R35 na stavbě D1 Říkovice – Přerov, na dálnici D3 v úseku obchvatu Českých Budějovic a novela by měla pomoci s výkupy i na dálnici D11 v úseku Hradec Králové – Jaroměř. I na Moravě změny v cenách výkupů snad leccos urychlí. „Aktuálně lze jednoznačně vyjmenovat přípravu staveb silnice I/38 – Obchvat Znojma, v krátkém horizontu pak přípravu homogenizace silnice I/53 Pohořelice – Znojmo a doufáme,

že i brzkou přípravu obchvatu Mikulova,“ vyjmenoval technický ředitel projektové a inženýrské kanceláře PK OSSENDORF Vlastislav Novák. Podle vyjádření vlastníků pozemků to zatím vypadá, že by se novela nemusela v řadě případů minout účinkem. Mnozí už netrpělivě čekají na své smlouvy. „Do dnešní doby se na nás ŘSD neobrátilo, ani nám nepředložilo návrh nové kupní smlouvy, očekáváme to ale v dohledné době,“ řekl starosta Opatovic nad Labem Pavel Kohout. Po pozemcích ve vlastnictví obce vede trasa již zmíněné R35, která má vytvořit severní spojnici Čech s Moravou. Za 30 korun, což byla původní nabídka ŘSD, ale odmítli zastupitelé Opatovic půdu prodat. „Znalecký posudek stanovil cenu na 10 korun za metr čtvereční, to znamená, že nám nabídli trojnásobek. Ale to je cena za pole a louky. Podle aktuálního územního plánu jsou ty pozemky už stavební a na ty je cena 110 až 120 korun za

metr,“ vysvětlil Kohout s tím, že férová nabídka by se měla pohybovat právě na úrovni ceny stavebního pozemku. Teď očekává, že smlouva připravená podle nových pravidel nároky obce na cenu bez problémů splní. „V takovém případě neočekávám u prodeje negativní vyjádření zastupitelstva,“ doplnil. Až na úroveň ceny stavebních pozemků by se však platby při výkupech vyšplhat neměly. Novela totiž stanovuje, že částka za zemědělskou nebo lesní půdu nesmí při výkupu přesáhnout tři čtvrtiny ceny tohoto pozemku, pokud by byl oceněn jako pozemek stavební. Pokud bude majitel s prodejem váhat, cena navíc časem klesne. „Nová pravidla jsou výrazně motivační, aby vlastníci prodávali takříkajíc na první dobrou. Nejdříve jim bude nabídnut osminásobek, přičemž cena bude klesat podle doby, do které vlastník prodej odsouhlasí,“ přiblížil princip výkupů mluvčí ŘSD Jan Rýdl s tím, že nejvyšší sazba platí jen prvních devadesát dní.

Někdy cena nerozhoduje Někdy dostanou vlastníci pozemků i šestnáctinásobek odhadní ceny, ale to jen ve výjimečných případech. Podle zástupců ministerstva dopravy to bude například tehdy, kdy by majitel po odprodeji části svých pozemků pro stavbu silnice či dálnice mohl na zbytku své půdy jen stěží hospodařit. O udělení výjimky rozhodne ministr dopravy. Nová pravidla výkupů však nebudou všespásná. Podle Rýdla z ŘSD se totiž objevují i případy, kdy cena nerozhoduje „Do hry tu vstupují například emoční faktory či negativní postoj vlastníka pozemků k samotné stavbě,“ popsal Rýdl. V takovém případě nastoupí vyvlastnění. Na rozdíl od Německa, kde nemá vyvlastňovací řízení odkladný účinek a na pozemky hned najedou bagry, může u nás tento proces celou stavbu opět významně zdržet.

INZERCE

Informační tabule – užiteční přátelé řidičů PO VÍCE NEŽ ROČNÍM PROVOZU INFORMAČNÍHO SYSTÉMU VYBUDOVANÉHO V PRAZE ZA FINANČNÍ PODPORY EVROPSKÉ UNIE Z OPERAČNÍHO PROGRAMU DOPRAVA MŮŽEME KONSTATOVAT, ŽE ŘIDIČI POVAŽUJÍ POSKYTOVÁNÍ AKTUÁLNÍCH INFORMACÍ O DOPRAVĚ PROSTŘEDNICTVÍM LED INFORMAČNÍCH TABULÍ (ZAŘÍZENÍ PRO PROVOZNÍ INFORMACE – ZPI) ZA SAMOZŘEJMOU A NEZBYTNOU SOUČÁST JEJICH JÍZDY PO METROPOLI. V rámci projektu ZPI Praha, na jehož realizaci se významnou měrou podílela i společnost AŽD Praha, bylo v roce 2013 obnoveno 17 původních a vystavěno 34 nových informačních tabulí na důležitých komunikacích hlavního města, na hlavních příjezdových komunikacích a na důležitých dopravních uzlech, kde dochází k dělení a slučování jednotlivých tranzitních dopravních proudů. S ohledem na lokalitu bylo využito několika velikostí tabulí. Menší, insta-

10-15-mh14-10.indd 15

Dispečerské pracoviště Dopravního informačního centra (DIC) v HDŘÚ Praha, odkud je obsluhován systém zařízení pro provozní informace (ZPI). FOTO: archiv AŽD

Informace o omezení provozu

lované především blíže k centru, zobrazují dopravní symboly a textové zprávy řidičům. Velké tabule umístěné zejména před významné křižovatky dálnic s městským okruhem jsou využívány i pro mapové zobrazení dopravní zátěže na následujících úsecích komunikací. Informační tabule jsou centrálně řízeny z dopravního informačního centra (DIC), které je součástí hlavní dopravní řídicí

Informace o dojezdových dobách

ústředny (HDŘÚ) v Praze. Právě zde se shromažďují dopravní data získaná z rozsáhlé sítě strategických detektorů, kamerového systému i z agendových systémů integrovaného záchranného systému či správců komunikací. Na základě získaných a následně automaticky vyhodnocených dat zvolí řídicí systém adekvátní scénář zobrazení informací na tabulích. Dispečeři mají kromě jiného za úkol verifikovat

tyto scénáře a případně změnit zobrazení, aby byly informace pro řidiče co nejvíce aktuální. Tuto práci jim usnadňuje úzká spolupráce s Policií ČR, jejíž zástupci sdílí s dispečery prostory HDŘÚ. Dalším úkolem dispečerů je vkládání textů o předem plánovaných událostech, které významně ovlivní dopravu, nebo dalších zpráv důležitých pro zvýšení plynulosti dopravy. Pro tuto činnost využívají jak před-

priority. Nejvyšší prioritu mají informace o nehodách na komunikacích. Dále pak vyhodnocené stupně dopravy č. 4 (kolony vozidel, neplynulý provoz) a 5 (dopravní kolaps). Mezi další zobrazované informace patří zprávy o plánovaných uzavírkách oblastí například v době sportovních akcí, informace o plánovaných uzavírkách nebo omezení jízdních pruhů v tunelech v době jejich pravidelné údržby nebo při pracích na silnici, varování před nepříznivým stavem vozovky v zimním období atd. Mnozí řidiči dnes velmi oceňují informace o dojezdových dobách do určitých částí města. Podstatným přínosem informačních tabulí je nejenom zvýšení plynulosti a bezpečnosti provozu, ale i větší pohodlí pro řidiče. Budete se cítit mnohem lépe, když předem víte, co vás na silnici čeká. A pokud je to možné, zvolíte objízdnou trasu, abyste se vyhnuli problémové lokalitě. „Naší snahou je, aby zobrazované informace byly co nejaktuálnější, abychom zachovali důvěryhodnost tohoto telematického systému vůči jeho uživatelům,“ říká vedoucí provozu hlavní dopravní řídicí ústředny, Ing. Lubomír Šembera.

definované výstupy, tak možnost manuálního zápisu.

Jaké informace můžeme ze ZPI získat? Informace poskytované řidičům prostřednictvím ZPI jsou rozmanité a mají určeny své

Ing. IVANA ČERNÁ AŽD Praha, s.r.o.

22.09.14 6:54

16

komunální volby


Referenda v den voleb nebudou. Občané nerozhodnou o přesunu nádraží ani o hazardu DVĚ MOUCHY DVĚMA HLASY V JEDEN DEN? NIKOLIV. VE VĚTŠINĚ MORAVSKÝCH MĚST SE REFERENDA V TERMÍNU KOMUNÁLNÍCH VOLEB KONAT NEBUDOU. Tereza Hašková Organizátoři petic nestihli s potřebným předstihem sesbírat dostatek ověřitelných podpisů. Ať už jde o budoucí polohu brněnského nádraží, stavbu jihlavské spalovny anebo zákaz hazardu ve Znojmě. Aktivisté mluví o obstrukcích úřadů: škrtání čitelných podpisů, nebo o neochotě svolat mimořádně radu či zastupitelstvo. Vedení některých měst vnímá pe-

tice kandidátů jako snahu nahnat politické body. Brno, Jihlava, Olomouc, Zlín a Znojmo. Všude tam chtěli aktivisté spojit konání místního referenda s termínem komunálních voleb. Ani v jednom městě však občané nakonec svůj názor v přímém hlasování nevyjádří. Petice kvůli poloze nádraží v Brně, o spalovně v Jihlavě i o regulaci heren ve zbylých městech získaly dostatek podpisů. Zastupitelstva ovšem referenda nestihnou vyhlásit. Občanské iniciativy viní magistráty z úmyslného odkládání termínu referenda. Nejviditelnějším příkladem údajných obstrukcí je Brno. „Úředníci magistrátu nejdříve vyškrtali 8 tisíc z 27 tisíc podpisů pod peticí. Když jsme sehnali zbylé podpisy, primátor odmítl vyhlásit mimořádné zastupitelstvo, kde by bylo možné referendum vyhlásit,“ uvedl Jakub

35 procent občanů,“ řekl Jakub Krainer ze sdružení Znojmo bez hazardu. Výsledky statistik účasti v referendech však podle vedení města nepředstavují pádný argument, proč přímé hlasování narychlo svolat. „Pokud občan vnímá hazard ve Znojmě jako závažný problém, jistě se přijde vyjádřit v referendu i jindy,“ uvedl starosta Znojma Vlastimil Gabrhel. Podle něj někteří aktivisté kandidující do zastupitelstva svádí skrze referendum politický boj. FOTO: Eugénia Bánovská

Patočka z iniciativy Referendum 2014. Čas hraje proti aktivistům. Autoři petic sázeli na to, že se díky volbám zapojí více lidí. „Účast

v referendu konaném současně s volbami je průměrně asi o 30 procent vyšší. Výsledek referenda je pro vedení města závazný, jen pokud v něm hlasuje aspoň

Referendum jako téma voleb Nejen ve Znojmě kandidují zastánci boje proti hazardu. Ve Zlíně kandiduje aktivista Tomáš Pasterný, v Olomouci Pavel Bednařík.

„Moje kandidatura nijak nezpochybňuje můj boj s hazardem. Doposud jsem se ovšem setkal s tím, že jako aktivista má člověk v některých věcech svázané ruce. Jako zastupitel bych mohl daleko rychleji získávat informace a bojovat proti hazardnímu lobby,“ obajuje Bednařík svoji kandidaturu za hnutí Občané pro Olomouc. Referenda jako tématu voleb se však mohou chytit nejen organizátoři petice. Referendum o poloze nádraží v Brně podporuje Strana zelených či nová politická hnutí Žít Brno a A co Brno?. „Toto téma může určitým kandidujícím stranám pomoci. Ve veřejném prostoru však rezonuje daleko méně, než tomu bylo před deseti lety. Jedno výrazné téma těmto volbám prozatím chybí. Mezi tématy se objevuje doprava a parkování, spokojenost lidí s životem ve městě i kultura,“ uvedl politolog Lubomír Kopeček.

Přímá volba starostů: Záleží na velikosti obce a kompetencích, shodují se hlavy obcí a měst Kvapem se blíží komunální volby, zeptali jsme se proto lidí stojících v čele měst a obcí, jaký názor mají na přímou volbu starostů. Voliči si sice starosty zatím sami vybírat nebudou, tuto možnost by napříště rádo ve sněmovně prosadilo třeba hnutí Úsvit přímé demokracie.

Miroslav Adámek Primátor Zlína

Ano, jsem pro přímou volbu starostů. Pokud by k ní ale mělo dojít, musela by se změnit i vazba starosty na radu a zastupitelstvo města či obce, především zvýšit jeho pravomoci. Bez této úpravy by nemusel nic prosadit, protože by v radě a zastupitelstvu neměl dostatečnou podporu. Petr Böhm

Starosta obce Vyskytná nad Jihlavou

S přímou volbou starostů nesouhlasím. Možná alternativa by to mohla být ve velkých městech, ale v malých obcích je tento krok

nebezpečný a zneužitelný. Něco jiného je volební kampaň stran ve městech s jasnými plány a strategiemi a něco jiného je zájem občanů spravovat svoji malou obec, kde se zná každý s každým. Stačí v hospodě vypustit jakýkoli nesmysl a alternativní schopný kandidát je odepsaný. Většina malých vesnic je navíc rodinně úzce provázána a při přímé volbě stačí, aby měl jeden kandidát větší rodinu. Vlastimil Helma Starosta Židlochovic

V malých obcích bych to uvítal, protože lidé se tam poměrně dobře znají a vědí, koho volit, protože se potkávají. Ve velkých městech jsem proti. Z přímé volby se totiž stává obrovská show. Kdo má víc peněz, kdo si zaplatí větší místo v médiích, ten často vyhrává. Když to přeženu, tak se to dostává na úroveň prezidentské kampaně. Židlochovice mají 3 400 obyvatel a hranici bych viděl kolem pěti tisíc obyvatel. Tam se většinou nestává starostou člověk, který není známý. Takže u nás bych si přímou volbu dokázal představit.

Martina Lacmanová

Dana Bechynská

Starostka obce Chrast

Starostka obce Kounov

Myslím si, že to závisí na velikosti obce. U menších obcí, kde se všichni znají, to žádoucí je. U nás v třítisícovém městě mě myslím pětadevadesát procent lidí za ty čtyři roky starostování zná. Ve větších městech bych nechala volbu na zastupitelstvu, tak jak je dosud. Ve větších aglomeracích je starostování opravdu o něčem jiném než tady, kdy s občany přicházíme do styku běžně. Hranici bych viděla kolem pěti tisíc obyvatel. Jan David

Starosta obce Liboše

Můj názor je jednoduchý. Vždy by měl rozhodovat nejvyšší počet hlasů. A kdo je získá, tak bude starostou. Pokud by pak třeba odstoupil, tak místo něj nastoupí ten, kdo získal druhý nejvyšší počet hlasů. Tak by to mělo být. Člověk, který získá nejvíc hlasů, má největší důvěru občanů. Hodí se to ale jen v malých obcích, ve velkých městech by se to muselo řešit trochu jinak.

Pro přímou volbu starostů rozhodně jsem. U nás na malých obcích to v podstatě funguje již dávno bez ohledu na legislativu. Jde zde především o práci a každý občan ví, kdo co pro obec udělal. Především ve větších městech je to ale složitější problém. Ne všichni, kteří kandidují do zastupitelstva, jsou ochotni přijmout funkci starosty, a to z nejrůznějších důvodů. Ve větších obcích a městech má starosta k dispozici celý administrativní aparát, radu a další orgány. Jeho pozice je úplně jiná než na malé obci. Zdeněk Jirásek Primátor Opavy

Každá varianta má svá úskalí. Při stávajícím rozložení kompetencí považuji přímou volbu za nereálnou a kontraproduktivní. Při revizi kompetencí by však přímá volba byla vhodnou a dokonce se domnívám, že by to výrazně pozitivně posílilo klima komunální politiky.

INZERCE

Sociální sítě v kampani? Klasika! Růžky vystrkují aplikace a hry

odborná konference

Dokončení ze strany 1

Moravské obce a města 2014 4. prosince 2014, 9:00–14:30 hod, hotel Voroněž, Křížkovského 47, Brno Hlavní témata konference: • Veřejné financování a příprava rozpočtů na rok 2015 • Možnosti financování v programovém období 2014–2020 • Modernizace a rozvoj měst a obcí

6. ročník Mediální partner:

Organizátor:

Konference je určena pro starosty, místostarosty, tajemníky a další úředníky všech pěti moravských krajů (Jihomoravský, Moravskoslezský, Zlínský, Olomoucký, Vysočina) a dvou českých krajů (Pardubického, Královéhradeckého) a další. Součástí konference je i SPOLEČENSKÝ VEČER, který se bude konat v předvečer akce 3. prosince v Moravské chalupě. V případě Vašeho zájmu o partnerství na této akci kontaktujte prosím naše obchodní oddělení na [email protected] nebo na telefonních číslech 774 112 138, 774 262 488.

16-20-mh14-10.indd 16

Projektová manažerka: Květa Novotná Tel.: 542 425 231, GSM: 725 893 273 [email protected] www.magnusregio.cz/akce.php

„Umožňují nám komunikovat s voliči přímo. Stejně tak můžeme daleko přesněji oslovit toho, koho oslovit chceme,“ přiblížil plusy nových médií Jan Žáček, mluvčí Strany zelených. Twitter doceňuje třeba i vládní ČSSD. „Sdělení se prostřednictvím Twitteru dostanou každému, kdo nás jeho prostřednictvím sleduje,“ doplnila mluvčí strany Eva Gregorová. Co která místní odbočka strany na sociálních sítích před volbami do zastupitelstev provádí, však strany centrálně nekontrolují. Jednotlivé regiony si kampaň zajišťují samy. Voliči by si ale měli začít zvykat, že k nim politika před volbami nedoputuje jen skrz Facebook a Twitter. V kampaních se začínají objevovat i počítačové a mobilní aplikace a hry. To, co bylo na celostátní úrovni zatím spíše zajímavým zpestřením, jako například mobilní hra na agenta Schwarzenberga, kterou v kampani k předčasným volbám do Poslanecké sněmovny představila TOP 09, může v komunálních volbách nabrat úplně jiný rozměr. První vlaštovky se tentokrát objevily v Brně, kde ODS ještě

v květnu spustila mobilní aplikaci Modré Brno. „Slouží k rychlé a jednoduché orientaci ve městě. Je v něm spousta užitečných informací, které ocení lidé, kteří potřebují rychle vyřešit nějaký problém přímo na ulici,“ popsal aplikaci při jejím spuštění předseda Klubu ODS v Zastupitelstvu Města Brna a starosta Brna – střed Libor Šťástka. Heslo Modré Brno se teď objevuje na všech billboardech strany i v předvolebním videu a na stejnojmenném webu lidé najdou kromě informací o aplikaci třeba i seznamy kandidátů.

Příští volby? S aplikacemi se roztrhne pytel Podle Šímy z Institutu politického marketingu to byl od brněnské ODSky chytrý tah. „Aplikace mají dva hlavní smysly: Zaprvé neustále dostávat před oči voliče politickou značku dané strany a zadruhé být nějakým způsobem voliči užitečným. V komunálních volbách se to přímo nabízí a Modré Brno toho krásně využilo,“ při-

pustil Šíma. Aplikace mají podle něj ve volbách budoucnost. Nejdále jsou s nimi v USA. „Tam jsou zcela běžné a jedna kampaň jich může mít i několik. Jednu třeba pro voliče a druhou pro podporovatele. Na aplikaci se potom zobrazují návody, jak mohou kampani pomoci. Většinou přes ni jde také rovnou odeslat finanční příspěvek,“ popsal Šíma a dodal, že při dalších komunálních volbách se s aplikacemi nepochybně roztrhne pytel i v Česku. „Na to si klidně vsadím,“ poznamenal. Skeptičtější je ale vůči hrám. Jednu takovou se jménem „Trumfni primátora“ představilo opět v Brně nezávislé hnutí kandidátů A co Brno? Lidé si jejím prostřednictvím můžou vyzkoušet, jestli by zvládli město řídit lépe než současný primátor. „Na hru máme zatím příznivé ohlasy, aktivně se do ní zapojily stovky lidí,“ pochvaluje si mluvčí A co Brno? Martina Procházková. To ale podle Šímy není v celkovém součtu mnoho a skoro nikdo podle něj nepůjde volit na základě toho, že si zahrál počítačovou hru. JAN PACAS

22.09.14 7:21


17

země pro váš byznys

Čeští byznysmeni se s Čínou teprve učí obchodovat. Důvěru jim budují také politici MÁTE VÝROBEK, KTERÝ JEN TAK NIKDO NEOKOPÍRUJE? PAK SE VYDEJTE DO ČÍNY. DVEŘE VÁM TAM NYNÍ OTEVÍRAJÍ NEJEN VLÁDNÍ I REGIONÁLNÍ POLITICI, ALE I SAMOTNÍ ČÍŇANÉ. I PŘES SVOJI ZDRŽENLIVOST ZAČÍNAJÍ ČESKO BRÁT NA MILOST. Veronika Slámová Unikátnost a vysoká kvalita výrobku je ale jen jedním ze vstupních předpokladů pro vstup na tento obrovský trh. Podnikatelé, kteří v Číně prorazili, to neměli a nemají snadné. A většina z nich se shoduje: bez silného partnera za zády může vaše mise trvat jen krátce. Je si toho vědomý i generální ředitel společnosti Home Credit Jiří Šmejc. Přestože tato úvěrová společnost zažívá v Číně boom, už teď její manažeři musí přemýšlet, jak zabránit vykolejení svého roz-

brousí zuby zhruba šestina tuzemských vývozců.

 Potřebujeme strategie pro jednotlivá města

Hrubý domácí produkt Šanghaje dosahuje výše celé dánské ekonomiky. Proto by nemělo jít Česko v exportní strategii jen na úroveň celé země, ale jednotlivých měst.

 Čína Obchodní bilance ■ 33 miliard korun činila v roce 2012 hodnota českého exportu do Číny. Dovoz za stejné období však 304 miliard jetého vlaku. „Pokud porosteme tak, jak rosteme dnes, budeme potřebovat extrémní množství

peněz. Pak je to jen o tom, zda a kdy do byznysu přizvat lokálního partnera, který by se mohl podílet na financování. Určitě o takové spolupráci uvažujeme,“ připustil Šmejc. Podle něj si čeští byznysmeni musí dát v Číně pozor ještě na další faktor: nesmí se chovat arogantně. To totiž východní obchodníci nesnášejí. Podobným heslem se chce řídit i „začátečník“ Omar Šerý, ředitel společnosti Elizabeth Pharmacon. Ta o byznys v Číně teprve usiluje.

Vsadil proto na účast ve vládní delegaci v čele s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. „Pokud nemáte v zádech někoho významného, kdo vás doporučí, těžko se v Číně prosazujete,“ řekl Šerý. Takovou strategií se plánuje řídit i Svaz průmyslu a dopravy ČR. Využít chce také uvolnění politických bariér mezi českou a čínskou stranou a začít budovat svým členům důvěryhodnou půdu pro obchodní jednání. Podle zjištění Svazu si na čínský trh dlouhodobě

Zkušení obchodníci ale varují: pouze otevřené dveře nestačí. Nutná je i znalost místní kultury a poměrů, kterou vám časčas to přiblíží až člověk, který žil dlouho v Evropě nebo Americe, ale pochází z Číny. A také myslete na to, že to, co platí v jednom regionu nebo městě, nemusí platit ve druhém. „My nepotřebujeme jednotnou strategii pro celou zemi, dokonce ani pro jednotlivé regiony. Je třeba vytvářet strategie pro jednotlivá města,“ zdůraznil generální ředitel pražské pobočky HSBC Bank Michael Hordley na akci Euro pro export. Hordley, který ve službách banky léta působil v Hongkongu, Šanghaji i Pekingu, připomněl, že Čína má dnes přes osmdesát měst, která mají více než pět milionů obyvatel. A často jde o velmi silné regionální ekonomiky. Například

hrubý domácí produkt Šanghaje dosahuje výše celé dánské ekonomiky. Podle Hordleyho je třeba se připravit na nástup nových městských zón. „Když uzavíráte byznys na Západě, tak se na smlouvách dohadují vaši právníci. V Číně je mnohem důležitější potřást si na místě rukou,“ podotkl Hordley. To potvrzuje i sinolog a právník Vít Vojta. „Naprosto zásadní je čas a trpělivost a budování vztahů, protože Číňané rádi obchodují s tím, koho znají. Nedůvěra je v tom obrovském světě na místě, protože, jak říkají Číňané, všechno na světě je falešné, jenom podvodníci jsou praví,“ zdůraznil Vojta. V budoucnu se ale čeští podnikatelé nebudou muset vydávat za čínským dobrodružstvím za Velkou zeď. Po letošní česko – čínské konferenci na Pražském hradě se totiž otevřelo několik možností, jak nalákat Číňany i do českých regionů. A začít se může hned a po troškách: vinařská střední škola ve Valticích se už připravuje na první vlnu lačných čínských vinařů, na Karvinsku zase ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek nastínil slibná jednání s čínským investorem, který o severní část Česka projevil zájem. Rostoucí střední třída v Číně touží po luxusu českých a moravských lázní nebo historických památkách. A podle šéfa Asociace krajů Michala Haška může být v budoucnu příliv čínských investorů ještě výraznější. V Praze by totiž měla vzniknout čínská centrála pro komunikaci se 16 státy střední a východní Evropy. „Znamená to tedy, že z České republiky a z Prahy budeme koordinovat spolupráci, shromažďovat nabídky a poptávky jak ze strany čínských regionů, tak ze strany regionů států střední a východní Evropy,“ přiblížil Hašek.

INZERCE

S platbami ze zahraničí za pět korun neznají páníčkovy obchody hranic. A já abych se učil mňoukat cizí řečí. PLATBY ZE ZAHRANIČÍ JEN ZA 5 KČ.

GE NIUS BUSI NESS E XP O RT / I MP O RT 1 0 0 V rámci Konta Genius Business Export/Import 100 získáváte: ¡ Příchozí zahraniční platby v eurech za 5 Kč, odchozí zahraniční platby v eurech za 45 Kč. ¡ 100 tuzemských plateb měsíčně s možností navýšení počtu transakcí. ¡ Vedení Internet Banky a BankKlienta. ¡ Přednostní VIP bezplatnou linku s možností obsluhy účtu. ¡ Individuální směnné kurzy.

www.gemoney.cz

infolinka 224 444 555

Uvedené ceny jsou platné při zahraničních platbách do 50 tisíc eur (SEPA platby) v rámci Evropského hospodářského prostoru (EHP). GE Money Bank, a. s., Vyskočilova 1422/1a, 140 28 Praha 4-Michle, zapsáno u MS v Praze, odd. B, vl. 5403, IČ 25672720, tel. +420 224 443 636

16-20-mh14-10.indd 17

22.09.14 6:55

18

e-Government

Města šetří miliony za telefonní služby V posledních letech změnily telekomunikační trh elektronické aukce. Využívají je firmy i veřejná správa. Předmětem aukcí jsou veřejné zakázky obcí na veškeré telekomunikační služby, což zahrnuje jak provoz telefonních linek, mobilních telefonů, zasílání SMS a přenosy datových služeb. Aukce probíhají ve virtuální aukční síni na internetu, a to v reálném čase. To je způsob, který donutí dodavatele nejvíce snížit cenu. Systém nabídky automaticky vyhodnocuje a seřazuje dle hodnotících kritérií. Průměrná výše skutečných úspor se pohybuje na úrovni 70 procent. Jako příklad lze uvést město Brno, které k elektronické aukci přistoupilo v loňském roce. „Do aukce se zapojily úřady městských částí, Magistrát města Brna, Městská policie Brno a další příspěvkové organizace, jejichž zřizovatelem je statutární město Brno nebo jeho městské části, včetně některých obchodních společností města. Celkem se jednalo o 976 SIM karet. Vstupní cenou do aukce byla nejnižší nabídková cena ve výši 13,8 milionu korun (T-Mobile). Finálními uchazeči v aukci byly společnosti Vodafone a Telefónica O2,“ uvedl mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. V konečném výsledku zvítězila nabídka operátora ve výši 3,1 milionu korun za stejné služby, které v předešlém kontraktu město stály 24 miliónů korun. Podobně jako Brno postupuje také Ostrava i Praha. Platí totiž jednoduchá zásada: čím větší město, tím vyšší úspora. I malá města ovšem mohou dosáhnout výborných výsledků: v šestitisícovém Fulneku ušetřili díky e-aukci 60 procent nákladů. Dalším z klíčů, jak neplatit moc, je využívat výhody z rozsahu. Proto česká a moravská města svoje vlastní smlouvy slučují se smlouvami podřízených organizací. „Školy, které zřizujeme, mají zpravidla jen několik mobilních čísel. Kdyby uzavíraly smlouvu s operátory samostatně, nikdo by se s nimi nebavil,“ řekl místostarosta Velké Bíteše Tomáš Kučera. Dohromady jsou ale pro operátory zajímavými partnery. Díky výběrovému řízení a sloučení smluv šetří na pevných i mobilních linkách zhruba polovinu dřívějších nákladů. Stejně postupují ve Velkém Meziříčí. „Výběrové řízení na služby na dva roky vyhrává Vodafone a šetříme téměř polovinu nákladů,“ pochlubil se starosta Radovan Necid. Navíc mají na rozdíl od minulosti téměř všechna čísla neomezený tarif, což zvyšuje komfort uživatelů. Města si už tedy nemusejí vybírat z nepřehledné změti nabízených tarifů mobilních operátorů. Současná praxe je taková, že jednotlivé obce, města, mikroregiony, ale i jiné státní subjekty vyhlásí tendr, ve kterém ony samy definují své požadavky. Jednotliví zájemci o tendr pak uveřejněné nabídky ocení a přihlašují se do výběrového řízení. Vše je navíc transparentní, bez prostoru pro korupci. LADISLAV KOUBEK


Transparentní účty měst občané vítají, často se v nich ale nevyznají BĚHEM PĚTI MINUT VĚDĚT O HOSPODAŘENÍ MĚSTA TOLIK JAKO STAROSTA? NA WEBU MNOHÝCH MORAVSKÝCH MĚST LZE OBJEVIT SMLOUVY VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK I TAKZVANÉ ROZKLIKÁVACÍ ROZPOČTY. ZAČÍNAJÍ SE ALE OBJEVOVAT I TRANSPARENTNÍ ÚČTY.

Tereza Hašková Letos zavedl transparentní účet Tišnov, Znojmo i Nové Město na Moravě. Radnice sbírají pozitivní ohlasy místních, kteří v případě pochybností o hospodaření města mohou zkontrolovat reálný tok peněz. Kritikům však vadí malá přehlednost účtu pro běžného občana. Je to na vlas stejné jako elektronické bankovnictví. Jenže účet lze jen sledovat, nikoliv z něj odesílat platby. Občané Tišnova,

Znojma a Nového Města na Moravě mohou již rok díky transparentnímu účtu kontrolovat platby a investice svých měst. „Lidé mohou vždy pochybovat, zda se město chová hospodárně. Chtěli jsme proto dát hmatatelný důkaz, že město opravdu hospodaří tak, jak proklamuje ve svém rozpočtu,“ uvedl starosta Tišnova Tomáš Komprs. Nejen Tišnované mohou sledovat pohyb na účtu z pohodlí domova. „Město Znojmo skrze transparentní účet řeší investice města. Díky privatizaci městských bytů získalo město nemalé příjmy. Účet má zabránit podezření z plýtvání těmito veřejnými penězi,“ sdělil tajemník města Znojma Michal Plaček. Už v září minulého roku, jako vůbec první moravské město, zavedlo otevřený účet Nové Město na Moravě. „Podle reakcí občanů není účet sledován nijak velkou masou lidí. Na druhou stranu nás to nic nestojí,“ popsal zkušenosti starosta Michal Šmarda. V Tišnově zaznamenali zájem občanů těsně po zavedení otevřeného účtu. „Občané se však i nadále občas přijdou doptat na něco konkrétního z účtu,“ dodal starosta Komprs. Starostové však dávají za pravdu kritikům, kterým vadí nepře-

hlednost transparentních účtů měst. „Bez dalších vodítek se lidé v pohybech na účtu nevyznají. Je však možné vzít si smlouvu s dodavatelem. Lze si projít rozpočet města a podívat se, která položka jde na konkrétní zakázku. Následně může kdokoliv kontrolovat samotnou platbu na účtu,“ popsal Šmarda. Transparentní účet dobře doplňuje právě rozklikávací rozpočet a zveřejněné smlouvy k zakázkám města. Sám o sobě je jen málo efektivní. „Na účtu lze vyčíst údaje o účelu platby i adresátovi. Je třeba tyto údaje spárovat s rozpočtem obce. Ten je však natolik sofistikovanou záležitostí, že jen málokdo bez ekonomického vzdělání v něm má dokonalý přehled,“ předestřel starosta Tišnova Komprs.

Hlídání a hledání Důsledná kontrola města ve všech výdajích by byla sisyfovskou prací. Díky veřejným smlouvám, rozpočtu a účtu však lze v konkrétní zakázce někdy do pěti minut zjistit, zda něco nesedí. Města ne vždy mají všechny

tyto nástroje pod sebou. „Znojmo má rozklikávací rozpočet, ovšem ne jako vlastní aplikaci. Na webu města je však odkaz na stránky ministerstva financí, kde se nachází velmi podrobný rozpočet města i jeho příspěvkových organizací,“ vysvětlil tajemník Plaček. Podobně zástupci Nového Města vidí účet pouze jako odrazový můstek pro hledání odpovědí. „Občané si mohou díky účtu vyhledat bližší informace o firmě v obchodním rejstříku a podrobnosti o smlouvě v registru smluv,“ připustil starosta Šmarda. Komunikace s občany se však u trojice moravských měst neomezuje jen na veřejnou kontrolu výdajů. „Na stránkách transparentního rozpočtu jsme uspořádali anketu, na co by město mělo dát více peněz. Na stejné místo jsme taktéž přidali výsledky internetových aukcí města,“ představil kroky znojemské radnice Plaček. V Tišnově vsadili přímo na chytré mobilní telefony. „Zavedli jsme e-agendu, skrze niž mohou občané upozornit na nešvary ve městě. Pokud například občan vyfotí poškozenou lavičku, fotka míří rovnou na odbor správy majetku města, bez dlouhých formalit mezi občanem a úřadem,“ objasnil starosta Komprs.

SOUTĚŽ

Soutěž Moravského hospodářství

Veřejnost rozhodne o nejkrásnějším obecním úřadu či radnici Ze 73 obecních úřadů a radnic vybrala odborná porota 10 finalistů. 1. Město Hodonín

5. Městys Okříšky

Radnice sídlí v objektu zámku, který byl rekonstruovaný v roce 2009, když ho městys jako kulturní památku zachránil před zničením. Budova zámku se opravovala v letech 2008–2009 a byla opravená v barokním stylu.

Starobylá dominanta kdysi středověkého rynku v sobě důsledkem častých požárů nese stopy všech slohů. Dnešní radnice tedy v podstatě zachovává tvář, kterou jí dal rok 1808, kdy byla obnovena včetně zajímavého dobového interiéru.

2. Město Hostinné

6. Město Police nad Metují

10. Městský obvod Slezská Ostrava

Radnice byla postavena ve stylu norimberské secese a v roce 1996 byla prohlášena za kulturní památku. V roce 2002 prošla budova rozsáhlou rekonstrukcí exteriéru i interiéru, přičemž byl její prostor rozšířen o lehkou konstrukci kavárny.

Budova renesanční radnice byla postavena na základech dvou gotických domů. V roce 1525 byla k radniční budově přistavěna renesanční radniční věž. Do horní části věže byly v roce 1789 vestavěny věžní hodiny, jejichž kuriozitou jsou opačně připevněné ručičky.

3. Město Napajedla

Slavnostní otevření budovy radnice se uskutečnilo v neděli 14. srpna 1904. Do seznamu kulturních památek byla radnice zapsána v roce 1963. Díky tomu nedoznala vnější podoba radnice výraznějších změn.

Dům byl postaven jako barokní rezidence v roce 1718. Požár v roce 1842 zasáhl velkou část budovy a opravy byly postupně prováděny koncem 19. století a trvaly až do poloviny 20. století. Novodobé změny interiéru radnice byly odstartovány v roce 2004 a završeny v roce 2009 přestavbou obřadní síně a přípravny.

7. Město Prostějov

Objekt Nové radnice se svojí 66 metrů vysokou věží je dominantou nejen náměstí Tomáše Garriqua Masaryka. Stavba radnice byla uskutečněna v letech 1911–1914 a bohatě zdobené interiéry radnice se dochovaly v téměř v nezměněné podobě do dnešních dnů.

9. Město Rýmařov

Budova radnice je postavena v pozdně historizujícím slohu, kombinujícím formy české novorenesance s jinými historizujícími prvky doplněnými o secesní tvarosloví. V interiéru je nejzajímavější hlavní schodiště s dochovanými svítidly a výzdoba hlavního sálu, který v současné době slouží jako obřadní síň s varhanami nainstalovanými v 90. letech 20. století.

4. Město Náchod

Novorenesanční budova radnice byla postavena v letech 1902–1903, dvě křídla budovy spojuje 46 metrů vysoká věž s ochozem. Fasáda radnice je bohatě zdobena podle návrhu Mikoláše Alše.

8. Obec Pustá Polom

Budova obecního úřadu byla vybudována v roce 1910. Jedná se o zděný, dvoupodlažní, částečně podsklepený objekt se sedlovou střechou s dřevěným krovem. V roce 2007 se stal objekt majetkem obce a v roce 2010 byl podroben rozsáhlé rekostrukci.

Hlasujte na www.moravskehospodarstvi.cz od 1. září do 15. října 2014!

16-20-mh14-10.indd 18

22.09.14 6:56


Brňané se dozvědí víc o kvalitě ovzduší ve městě U JEDNOHO STOLU SE V ZÁŘÍ SEŠLI ODBORNÍCI, ZÁSTUPCI MAGISTRÁTU MĚSTA BRNA, MĚSTSKÝCH FIREM, OBČANSKÝCH SDRUŽENÍ A NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ, ABY PROBRALI, JAK SPOLUPRACOVAT PRO ČISTĚJŠÍ BRNO.

tu máme intenzivní dopravu,“ komentoval situaci vedoucí oddělení ochrany čistoty ovzduší na Českém hydrometeorologickém ústavu Robert Skeřil.

Nejvíc špiní doprava

Diskuze s odborníky i zástupci občanské společnosti byla jiskřivá, ale korektní a podnětná. FOTO: Attila Racek

Jan Pacas Shodli se na tom, že se informace o kvalitě ovzduší musí hlavně dostat mezi lidi. Na Brňanech samotných totiž nejvíce záleží, jestli budeme ve městě dýchat čistý vzduch. Magistrát města Brna se proto spojil s několika městskými společnostmi a společně už pro čistější Brno pracují. „Často se říká, že magistrát pro zlepšení kvality ovzduší nic nedělá. Město do ní ale investuje spoustu peněz. I městské společnosti, které jsou tradičně vnímané jako znečišťovatelé, by mohly být v tomto ohledu příkladem pro ostatní,“ komentoval situaci vedoucí odboru životního prostředí na Magistrátu města Brna Martin Vaněček.

19

čistá města

PARTNEŘI

Dopravní podnik zahájil například rozsáhlou plynofikaci vozového parku, Teplárny Brno využívají ekologická paliva a modernizují centrální rozvody, v létě navíc vyrábí teplo pro Brňany společnost SAKO Brno spalováním odpadků – a účinné filtry na jejich komínech eliminují drtivou většinu škodlivin. Brněnské komunikace čistí důležité silniční tahy ve městě a Technické sítě modernizují veřejné osvětlení tak, že Brno

patří v této oblasti k nejúspornějším městům v Česku. Největší zdroj znečištění vzduchu v Brně ale nesouvisí s činností těchto firem. V Česku se o většinu emisí zaslouží lidé, kteří si v domácích kotlích topí neekologickými palivy – uhlím počínaje, cvičkami a PET lahvemi konče. V Brně jsme naštěstí různobarevného kouře stoupajícího z komínů většinou ušetřeni. „Lokálních topenišť tu tolik nemáme, naopak

Osmdesát procent emisí, které znečišťují v Brně vzduch, jde na vrub dopravě. Zejména té individuální – tedy lidem, kteří místo toho aby ráno skočili na kolo, na šalinu nebo trolejbus, sednou do auta a vyrazí do práce. Často přes centrum města. „Pokud nechceme auta v centru, musíme nastavět parkovací domy na okraji města a motivovat lidi, aby přesedli na MHD,“ shrnul Jakub Bucek, jednatel stejnojmenné poradenské společnosti. Problémem totiž není ani tak nárůst počtu automobilů, jako spíše to, že projíždí právě centrem města. „Pokud nedokončíme velký městský okruh a silnici R43, které by vymístily dopravu mimo centrum města, zůstane problémem i nadále,“ vysvětlil Skeřil. Výstavbu velkého městského okruhu a R43 označil za klíčovou i Martin Vaněček. „Byli bychom strašně rádi, aby se lidé pohybovali po centru pěšky nebo na kole. Bez toho, abychom dostali automobilovou dopravu mimo střed

města pomocí těchto staveb, to ale půjde jen těžko,“ upozornil. Změnit se však musí nejen dopravní infrastruktura, ale i myšlení lidí, kteří za volant auta dnes a denně usedají. „Znečištění není vidět a veřejnost nezná zdravotní rizika. Pokud se tyto informace mezi lidi nedostanou, nikdy nepadne modla automobilové dopravy a mýtus o tom, že bohatí MHD a na kole nejezdí. Jezdí. Ve světě je to standard a ti lidé se ke snižování své ekologické stopy hrdě hlásí,“ uvedl konzultant hnutí DejchejBrno Martin Šuba. I proto magistrát spolupracuje s městskými společnostmi a spustil osvětovou kampaň „Pro čistější Brno“. „Město Brno dělá pro informovanost svých obyvatel hodně. Máme vlastní monitoring a pět měřících stanic i na dopravně exponovaných místech. Prezentujeme naše informace v ročenkách, na našem webu i portálech Českého hydrometeorologického ústavu. Jsou tu ale rezervy, a proto jsme spustili kampaň, jejíž součástí je i toto diskuzní fórum,“ vysvětlil Vaněček s tím, že diskuze s odborníky i zástupci občanské společnosti byla podnětná a magistrát ji určitě zopakuje. Podle ředitele brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jaroslava Rožnovského je hlavně důležitá kvalita informací, které se veřejnosti dostávají, a snaha vyhnout se demagogii. „Kvalitní informace můžete předat jenom tomu, kdo je chce kvalitně přijmout,“ podotkl Rožnovský. Proto magistrát pozval na diskuzní fórum (a na podobné akce i nadále zvát bude) novináře, kteří na nich mají možnost dostat komplexní informace jak od představitelů města, městských společností a odborníků, tak i zástupců občanské společnosti.

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE DO PŘÍŠTÍHO VYDÁNÍ: do 24. 11. 2014 VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o. Dvořákova 14, 602 00 Brno telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] www.magnusregio.cz

patří do Brno TOP 100

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] ASISTENTKA a PRODUKČNÍ: Bc. Irena Varaďová tel.: 542 425 210, gsm: 774 112 139 e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktor: Mgr. Jan Pacas gsm: 774 112 643 e-mail: [email protected] redaktoři: Ladislav Koubek, Michal Kárný, Veronika Vindišová, Veronika Slámová, Tereza Hašková foto: Eugénia Bánovská, Attila Racek, Jiří Salik Sláma MARKETING a PRODUKCE: Mgr. Květoslava Novotná tel.: 542 425 231, gsm: 725 893 273 e-mail: [email protected] OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka Monika Syslová tel.: 542 425 239, gsm: 774 112 138 e-mail: [email protected] TISK: SAMAB BRNO GROUP, a. s. Cyrilská 14, 614 00 Brno | www.samab.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

INZERCE

REJSTŘÍK FIREM Brněnské komunikace – 19 BVV Veletrhy Brno – 1, 5 Cyrrus – 5 DPMB – 19 Elizabeth Pharmacon – 17 Euroclinicum – 13 ExclusivPharm – 13 Galerie Dílo – 10 Galerie Platinium – 10 Galerie z ruky – 10 Gazprom – 9 Home Credit – 17 HSBC Bank – 17 Invicta Bohemica – 6 KKCG – 4 Ostravská teplárenská – 8 PK Ossendorf – 15 RWE – 9 RWE Gas Storage – 9

SEZNAM INZERENTŮ SAKO Brno – 19 Siemens Mohelnice – 3 Sior – 8 Škoda Auto – 2 Technické sítě Brno Telefónica O2 – 18 Teplárny Brno – 6, 19 Teplárny Otrokovice – 6 Thermona – 8 T-Mobile – 18 Třinecké železárny – 3 UniCredit Bank – 2 Vítkovice – 4 Vítkovice Steel – 3 Vodafone – 18 VŽSKG – 4 Wellnesia – 11 ŽĎAS – 2

TWENTYFOURSEVEN Promotions, s. r. o. – 19 ABB s. r. o. – 7 AŽD Praha, s. r. o. – 15 Clarion Congress Hotel Ostrava – 9 EUROVIA CS, a. s. – 14, 15 GE Money Bank, a. s. – 17 GOLF BRNO, a. s. – 11 Komerční banka, a. s. – 5, 7 Magistrát města Brna – Odbor životního prostředí – 3, 9, 12, 14, 20 Teplárny Brno, a. s. – 6 THERMONA, spol. s r. o. – 8 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. – 2

Herbie Hancock Vinnie Colaiuta, James Genus, Lionel Loueke

V příštím čísle Moravského hospodářství: Dodavatelé plynu budou muset od příštího roku pravděpodobně udržovat zásoby na celou zimu. Nyní musí držet rezervy jen na jeden měsíc.

29. 11. 2014

Proč se může jen několik set majitelů domů v Česku pochlubit tím, že jejich stavba nese certifikát pasivní dům?

hala Vodova, Brno

Jak to vypadá s velkým městským okruhem v Brně? Stavba je zásadní pro zmenšení dopravní zátěže v centru města. Namísto šestadvaceti operačních programů jen osmnáct – čerpání dotací z programů Evropské unie čeká i zjednodušení administrativy. Vyplatí se investice do umění, nebo je to jen nevýdělečný koníček?

Vstupenky na www.HerbieHancock.eu a v běžných předprodejích.

pořádá

Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Příští vydání dostanete na váš stůl do 4. prosince 2014.

16-20-mh14-10.indd 19

22.09.14 6:56

Město Brno kompostuje! Kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů Jedna tuna nezkompostovaného bioodpadu = cca 0,352 tuny emisí CO2 Za finanční podpory programu LIFE+ Evropské komise

J S O U PA R T N E R Y M E Z I N Á R O D N Í H O P R O J E K T U PROJEKT MINIWASTE:  spojení evropských měst a odborníků za cílem rozvoje metodologie pro management organických odpadů  předchází vzniku odpadů zejména prostřednictvím minimalizace kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu  přispívá k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu

PILOTNÍ PROJEKT domácího kompostování v městské části Brno-Žebětín STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO JAKO PŘIDRUŽENÝ SUBJEKT V RÁMCI MEZINÁRODNÍHO PROJEKTU „NÁVRH, REALIZACE A ZHODNOCENÍ INOVAČNÍHO A UDRŽITELNÉHO STRATEGICKÉHO PLÁNU VEDOUCÍHO K MINIMALIZACI MĚSTSKÉHO ORGANICKÉHO ODPADU V ZEMÍCH EU“, VE ZKRATCE MINIWASTE, REALIZOVALO V LETECH 2010 AŽ 2012 JAKO PRVNÍ MĚSTO V ČR „PILOTNÍ PROJEKT DOMÁCÍHO KOMPOSTOVÁNÍ V MĚSTSKÉ ČÁSTI BRNO-ŽEBĚTÍN“. Nositelem projektu MINIWASTE je Communauté d’agglomération Rennes Metropole a přidruženými subjekty jsou Asociace měst a regionů pro recyklaci a udržitelné řízení zdrojů – ACR+, Serviço Intermunicipalizado de Gestão de Resíduos do Grande Porto – LIPOR, Institut national de recherche en sciences et technologies pour l’environnement et l’ágriculture – IRSTEA a statutární město Brno. Projekt byl zaměřen na předcházení vzniku odpadů, a to zejména na minimalizaci kompostovatelných složek ve zbytkovém odpadu s cílem najít, vyzkoušet a šířit vhodné nástroje umožňující správnou implementaci a monitorování aktivit v oblasti snižování odpadu. V projektu byly realizovány aktivity projektových partnerů v oblasti domácího kompostování, jejichž výsledkem jsou postupy pro zavedení domácího kompostování aplikovatelné v různých municipalitách.

Projekt tak přispěje k rozšiřování domácího kompostování v rámci celého evropského regionu. PROČ KOMPOSTOVAT: • bioodpad představuje jediný druh odpadu, který si můžeme sami doma přeměnit na kvalitní organické hnojivo – kompost • v domovním odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad až 35 %, a tvoří tak podstatnou část domovních odpadů • kompostováním přispíváme ke snižování emisí skleníkových plynů a k ochraně životního prostředí • jedna tuna zkompostovatelného bioodpadu může ušetřit cca 0,352 tuny emisí CO2 • při domácím nebo komunitním kompostování není nutné odpad nikam přepravovat • kompostování bioodpadu snižuje množství sváženého směsného komunálního odpadu a současně se „vyrábí“ organické hnojivo • při využití kompostu se do půdy navrací chybějící organická hmota – humus • při kompostování bioodpadu a jeho ukládání dochází k takzvané „sequestraci“, neboli k uložení vázaného uhlíku do

16-20-mh14-10.indd 20

půdy ve formě humusových látek a organominerálních komplexů • z jedné tuny bioodpadu může být vyrobeno cca 0,4 tuny kompostu, tvořeného přibližně 60 % sušinou, která obsahuje až 40 % uhlíku

ace orm .cz f n I n! ste háje iniwa a z ů .m stér www o p m na j ko leznete e d Pro deji na o o pr

MATERIÁLY VHODNÉ KE KOMPOSTOVÁNÍ JSOU: • Odpad z kuchyně, posekaná tráva, listí, sláma, kůra, dřevo, větve, piliny, papír, kartony. V rámci pilotního projektu byly k nemovitostem v městské části Brno-Žebětín umisťovány kompostéry. Kompostéry byly předávány občanům zdarma a jejich umístění bylo dobrovolné. V rámci projektu byla sledována kvalita a množství vzniklého kompostu, složení a množství směsného komunálního odpadu a byly realizovány osvětové ukázkové akce, včetně názorných ukázek v rámci školní výuky. Po dobu trvání projektu, tj. v období 2010 až 2012, bylo rozmístěno 350 ks kompostérů o obsahu cca 390 litrů do rodinných domů a 10 ks kompostérů o obsahu 720 litrů k bytovým domům. KVALITA VZNIKLÉHO KOMPOSTU: Proces kompostování a kvalita kompostu byl v projektu navržen vizuální kontrolou kompostu (zápach, vlhkost, struktura…). V souladu s projektem bylo realizováno celkem 131 kontrol (kontroly u občanů, kontroly v základní škole a v mateřské škole v Žebětíně). Výsledky kontrol lze shrnout v následující: Při kontrole kompostu ve spodním otvoru určeném k odběru kompostu bylo zjištěno: • 96 % kompostu má příjemný (zemitý, humusovitý) zápach • 4 % kompostu nepříjemný zápach (fekální, amoniak) • 76 % kompostu má hnědou nebo tmavě hnědou barvu • 51 % kompostu se po stisku v dlani rozpadne Závěrem lze konstatovat, že kvalita kompostu je dobrá a kompost má své využití přímo v místě vzniku. V odborné části projektu bylo sledováno i materiálové složení komunálních odpadů, kdy bylo zjištěno, že směsný komunální odpad obsahuje do 35 % organických odpadů vhodných ke kompostování v domácích kompostérech (zahradní a kuchyňský

odpad). Směsný komunální odpad obsahuje až 15 % kuchyňského odpadu, který je produkován celoročně. Aktivity v oblasti školení povědomí, které statutární město Brno v rámci projektu MINIWASTE zrealizovalo: • konference o prevenci a vzniku bioodpadu (13. září 2011, Brno) • 9 osvětových „zelených“ akcí • 5 školení zaměřených na správnou praxi kompostování • 5 kurzů ekologického vaření • aktivity zaměřené proti plýtvání s potravinami (zapojení dvou subjektů, vyškolení 30 osob) UDRŽITELNOST PROJEKTU: Statutární město Brno v rámci udržitelnosti projektu zajišťuje postupné rozmístění kompostérů, a to jak individuálních (k rodinným domům), tak kolektivních (k bytovým domům), formou prodeje městem dotovaných kompostérů. Současně s prodejem je realizováno školení jejich uživatelů v technice kompostování. Školení a prodej jsou realizovány v areálu brněnské spalovny, Jedovnická 2, Brno ve stanovených termínech. Nabídku koupit si kompostér za nižší cenu využilo již přes dvě stě padesát občanů. Na internetových stránkách www.miniwaste.cz vyplnili webový formulář. Na té samé adrese zjistili, kdy se koná školení. Zúčastnili se ho a dozvěděli se tam, jak se svým kompostérem mají správně nakládat. Po absolvování školení, které proběhlo v areálu brněnské spalovny, zaplatili v hotovosti 790 korun za kompostér o objemu 400 litrů a odvezli si ho domů. Žádat o zbývajících 274 dotovaných kompostérů objemu 400 litrů může jen fyzická osoba starší osmnácti let, která má hlášený trvalý pobyt ve městě Brně. A to buďto formou výše zmíněného webového formuláře, nebo telefonicky prostřednictvím Odboru životního prostředí Magistrátu města Brna na čísle 542 174 552. Obdrženou nádobu pak musí umístit u nemovitosti v Brně. Kompostování přispívá k ochraně životního prostředí. Snižuje se totiž množství sváženého komunálního odpadu a současně vzniká organické hnojivo. To se může využít na zahradě nebo i do květináčů. V konečném důsledku napomáhá kompostování i ke snižování emisí skleníkových plynů, protože při procesu dochází k ukládání vázaného uhlíku do půdy.

Software MINIWASTE Byl vyvinut v rámci projektu, pomáhá obcím a městům při diagnóze odpadového hospodářství v oblasti organického odpadu a při monitorování realizace plánu minimalizace organického odpadu. Pravidelně shromažďuje klíčové ukazatele a jejich odchylky zobrazuje jako grafické výsledky. Nástroj je po registraci pro obce a města volně ke stažení na www.miniwaste.cz v sekci novinky.

Více informací naleznete na www.miniwaste.cz nebo www.miniwaste.eu

22.09.14 6:56

Trnou strojaři ze sankcí proti Rusku?

Recommend Documents