Tradiãní forma s nov m obsahem kaïdodennosti. K monumentálním architektonick m sochafisk m

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 444

Architektonická plastika a atributy práce Renata SK¤EBSKÁ

1

V dÛsledku ideologického zneuÏití v dobû ne-

s „banalitou místa a události“, jak˘mi jsou jatka

Autorkou v‰ech fotografií je R. Skfiebská.

dávno minulé mÛÏe tematika práce ve v˘tvarném

a poráÏka, v na‰í tehdej‰í produkci ojedinûlá. DÛ-

Obr. 1. Praha, budova poboãky b˘valé Brnûnské banky,

umûní evokovat znechucení ãi odtaÏitost, pfiípad-

leÏit˘m mezníkem v˘voje je vznik âeskoslovenské

autor Karel Dvofiák, 1923–1924. Reliéfy s tematikou ven-

nû vyvolat otázku, „proã se jí opût zab˘vat, kdyÏ

republiky v roce 1918, v jehoÏ dÛsledku se vût‰i-

kova a prÛmyslu jsou zpracovány ne jako sociální kritika,

na velk˘ch mûst pou‰tí do velkolepého budování.

ale idylická vize.

uÏ jí bylo dost…“

1

Dochází k rozmachu v˘stavby správních budov, Novodobé vyuÏití atributÛ práce souvisí se spo-

bankovních domÛ, ale také uÏitkov˘ch staveb

leãensk˘mi promûnami konce 19. a pfiedev‰ím

a obchodních center. Nové paláce vyÏadují ke zdÛ-

tví, oznaãené nejen atributy vlastními pfiíslu‰n˘m

první poloviny 20. století, kdy rozvoj prÛmyslu vy-

raznûní své solidnosti a dÛleÏitosti sochafiskou v˘-

oborÛm, ale také vnitfiním pojetím. „Na jedné stra-

volal potfiebu znázornûní pracovních profesí a je-

zdobu, nicménû chápanou jako nûco, „co je na-

nû venkovské dûvãe s ‰irok˘m a vyklenut˘m hrud-

jich reprezentantÛ, nejprve formou popisné a mo-

víc“, co je krásné a u‰lechtilé, ale není pfiímo

níkem, mozolnaté ruky, s postavou vztyãenou

ralizující narativnosti. Inspiraãní zdroje pro jejich

nezbytné. V poãáteãním období byly sochy v duchu

k slunci, které rozehrává jeho pohled a zapaluje

v˘tvarné vyjádfiení mÛÏeme hledat mimo jiné v ob-

klasicistního cítûní umísÈovány vût‰inou na hlavní

jeho líce, na druhé stranû úzk˘ hrudník mûstské

dobí antiky a stfiedovûkého umûní, které zejména

fiímsu nebo architráv. Jejich sekulární ráz pfiiná‰í

dûlnice, postavy nach˘lené, jemn˘ch prstÛ, pro-

v portálov˘ch cyklech pracuje s v˘znamov˘m obsa-

uvolnûní ikonografie zobrazovan˘ch námûtÛ. Bylo

hublé tváfie a melancholického pohledu.“

hem sochy za pomoci gestick˘ch a atribuãních

zfiejmé, Ïe nelze vycházet ze „star ˘ch námûtÛ“

symbolÛ. Sochafiství 19. a 20. století nevûdomû,

a atributÛ. Nová doba Ïádala vlastní vyjadfiovací

ale ãasto i zcela vûdomû pracuje s obdobnou sym-

slovník, kter˘m se stal okamÏik kaÏdodennosti.

bolikou, pfiebírá formální a tematické atributy a postoje antick˘ch hrdinÛ, z nichÏ dûlá hrdiny váleãné a postupnû hrdiny práce. Dal‰ím nepopira-

4

■ Poznámky 1 Pfiíspûvek vznikl v rámci fie‰ení v˘zkumného úkolu

Tradiãní forma s nov˘m obsahem kaÏdodennosti

ã. 401. Cílem dílãího úkolu je zdokumentování plastik a objektÛ s tematikou práce od konce 19. století do

teln˘m vlivem je národní uvûdomování a emanci-

K monumentálním architektonick˘m sochafi-

60. let 20. století a jejich vyhodnocení po stránce archi-

paãní snahy jednotliv˘ch evropsk˘ch národÛ, na

sk˘m pracím v Praze zasazen˘m do tradiãního ar-

tektonické, ikonografické, umûlecké, historické i sociolo-

které v˘tvarné umûní reaguje zv˘‰en˘m zájmem

chitektonického ãlenûní patfií ãtyfii postavy Josefa

gické. Téma dosud nebylo v âeské republice komplexnû

Mafiatky na por tále budovy Úrazové poji‰Èovny

zpracováno. Jedná se pfiedev‰ím o terénní prÛzkum, v je-

(1928), symbolizující Hornictví, Stavebnictví,

hoÏ rámci bylo dosud zdokumentováno 96 objektÛ a 235

o hrdinské báje a mytologii.

2

Zajímavou reflexí hlediska atributÛ práce ve

3

spojení s m˘tick˘mi siláky je sochafiská v˘zdoba

Skláfiství a Kovodûlnictví. Plastiky tvofií harmo-

plastik a reliéfÛ. Teoretická ãást se zab˘vá formálním roz-

Mûstsk˘ch jatek v Praze z roku 1895 od âeÀka

nick˘ celek s budovou. „Nové“ jsou postavy dûlní-

borem a promûnami stylu od antick˘ch alegorií pfies civi-

Vosmíka a Bohuslava Schnircha. Jedná se o mo-

kÛ v pfiirozeném postoji a s atributy své profese.

lismus aÏ po socialistick˘ realismus.

numentální pomníkové pojetí jateãn˘ch volÛ, kte-

V podobném duchu jsou i dal‰í autorovy sochy

2 Tvorba Josefa Václava Myslbeka.

ré pfiivádûjí na poráÏku silní rekové. Právû monu-

Obilnictví, Textilnictví, Hutnictví a Kovodûlnictví na

3 Emanuel SIBLÍK: Josef Mafiatka, Jan ·tenc, Praha

mentalita, která dosud náleÏela pouze pomníkÛm

budovû ministerstva Ïeleznic. Zajímav˘m pojetím

1935, s. 54–55.

v˘luãn˘ch osobností a událostí, je ve spojení

se vyznaãují Ïenské postavy Obilnictví a Textilnic-

4 TamtéÏ.

444

Zprávy památkové péãe / roãník 69 / 2009 / ãíslo 6 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E | R e n a t a S K ¤ E B S K Á / A r c h i t e k t o n i c k á p l a s t i k a a a t r i b u t y p r á c e

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:06

Stránka 445

Obr. 2. Praha, budova b˘valé Úrazové poji‰Èovny, autor Josef Mafiatka, sochy Hornictví, Stavebnictví, Skláfiství a Kovodûlnictví, 1928. Postavy jsou v pfiirozeném postoji, s atributy své profese. Obr. 3a, 3b Pardubice, obchodní pasáÏ, autor Karel Dvofiák, sochy z roku 1924. Posun k místní tradici je patrn˘ pfiedev‰ím v postavû rybáfie s ko‰em kaprÛ. Obr. 4. Hradec Králové, budova b˘valého Steinského domu, autor Karel Dvofiák, reliéf z roku 1925. Alegorie textilního prÛmyslu podaná dynamickou zkratkou s typick˘m autorov˘m zjednodu‰ením formy.

2

Okouzlení v‰edností a modernitou Civilní námûty se do 20. let 20. století stfiídají s tradiãním pojetím vycházejícím z antické mytologie. Pro poãátky civilismu v âechách je typické téma mûsta a venkova, nikoliv jako sociální kritika, ale spí‰e jako modernistické okouzlení. V˘raznou osobností, která pracuje s tematikou sociálního civilismu, je Karel Dvofiák. Jeho sochy, jeÏ patfií do oblasti námûtÛ v‰edního dne, vznikly vût‰inou v letech 1924–1926. Na reliéfech praÏské poboãky Brnûnské banky (1923–1924) jsou jak témata ze Ïivota venkova, tak z prÛmyslové v˘roby. Zajímavou promûnou námûtu smûrem k zájmu o místní tradici je sochafiská v˘zdoba na prÛãelí obchodní pasáÏe v Pardubicích, kde sochy pfiedstavují obchod, Ïelezáfisk˘ prÛmysl, textilnic-

3a

3b

tví a truhláfiství. JestliÏe na portále paláce Adria v Praze (1923–1925) se jedná o postavu námofiníka personifikujícího zámofisk˘ obchod, v Pardubicích je to postava místního rybáfie s ko‰em kap5

rÛ. Od téhoÏ autora jsou na nároÏí gremiální ‰koly na Vinohradech umístûny sochy krejãího, pokladníka, kamelota a kovodûlníka. „… protoÏe novinky do svûta nerozná‰í na sv˘ch okfiídlen˘ch útl˘ch nohou Merkur, ale kfiiãí je do ulic do ochraptûní kamelot…“

6

Je tu také ‰icí stroj

a krejãovská panna, psací stroj a v˘tisk novin z tiskafiského stroje – nové vûci, které mají v so-

4

chafiství zaujmout místo. Dvofiák pro vyjádfiení v‰ední skuteãnosti volí jednoduché tvary. Mûsto,

tislava Bendy (1928–1930). „Reliéf z kamene je

7 Zajímav˘m srovnáním rozdílného pojetí a pfiístupu je prá-

jeho Ïivot, obchod, promûna stylu se stávají sou-

vûnován v˘jevÛm ze soudobého Ïivota, zpodobÀu-

ce Karla Dvofiáka a Bedfiicha Stefana v Hradci Králové (re-

je postavy, jeÏ symbolizují jednotlivá odvûtví míst-

liéfy na Ulrichovû námûstí). DvofiákÛv reliéf je alegorií prÛ-

7

ãástí jeho „v˘zdoby“. Okouzlení moderní dobou a technick˘mi vymoÏenostmi, jak bylo naznaãeno

myslu regionu podanou dynamickou zkratkou s typick˘m

ve tvorbû Karla Dvofiáka, lze vysledovat v fiadû 8

zjednodu‰ením formy. StefanÛv reliéf je moderní monu■ Poznámky

mentální alegorií, která svou ãistou a ãásteãnû zdrÏenli-

5 Na paláci Adria je od Karla Dvofiáka rovnûÏ postava

vou formou dává dílu nádech noblesy a klasicizující krásy.

Hodnota práce a rodiny

Îneãky/Zemûdûlství, od Jana ·tursy Mofieplavba a dále

8 Za zmínku urãitû stojí v˘zdoba spofiitelny v Tfieboni od

Souãasnû s tematikou „okouzlení“ se objevuje

jsou zde sochy od Bohumila Kafky a Otto Gutfreunda. Viz

Josefa Bílka, kter˘ zde opût pracuje s regionální temati-

„solidnûj‰í“, nadãasové a hojnû zastoupené téma

NPÚ – ÚOP v hlavním mûstû Praze, inv. ã. 7557, archiv

kou – rybáfi s kaprem – nebo práce Josefa DrahoÀovské-

práce a rodiny pracující ve prospûch prosperity

107; Jifií ÎIVN¯: Restaurátorská zpráva Jungmannova uli-

ho v Turnovû, jehoÏ reliéfy s tematikou v˘roby ‰perkÛ jsou

státu. Nejãastûji tvofií v˘zdobu bankovních domÛ

ce – Adria, 1994.

svébytn˘m dokladem tradice regionu.

a spofiitelen. K v˘jimeãn˘m pracím patfií napfiíklad

6 Jaromír PEâÍRKA: Karel Dvofiák, Státní nakladatelství

reliéf z dne‰ní Komerãní banky v Náchodû od Bfie-

krásné literatury, hudby a umûní, Praha 1955, s. 27–28.

prací dal‰ích autorÛ v ãesk˘ch zemích.


445

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 446

5

6b

6a

ního prÛmyslu a oslavují rodinn˘ Ïivot. Rozvinut˘

by na budovû b˘valé Revírní banky. Jedná se mimo

Obr. 5. Hradec Králové, budova b˘valého ¤editelství

smysl pro charakteristiku a dûj je tu harmonizován

jiné o postavy dûlnické matky s dítûtem a horníka

drah, autor Bedfiich Stefan, reliéf z roku 1933. Moderní

s pádn˘m skulpturálním ztvárnûním, v pojetí po-

(1925). Uzavfiená a strohá forma evokuje práce

monumentální alegorie Ïelezniãní dopravy. Antiku a mo-

stav a tváfií, vûcí a drapérií uplatÀuje se strohá ob-

Constantina Meuniera. Dal‰í jeho mimofiádnou

derní svût evokují postavy Merkura a Ïeny s atributem lo-

jektivita, vyjádfiená urãitostí tvarÛ.“ Dal‰í mimo-

prací jsou sochy havífiÛ a taviãÛ pro budovu paláce

komotivy nad centrálním motivem zemûkoule.

fiádnou prací jsou pro svou v˘tvarnou ãistotu

Elektra z let 1923–1926. Postavy polonah˘ch mu-

Obr. 6a, 6b. Ostrava, palác Elektra, autor Augustin

a eleganci dva reliéfy s tematikou prÛmyslu, ze-

ÏÛ nemají nic spoleãného s m˘tick˘mi hrdiny. Jsou

Handzel, 1923–1926. Postavy havífiÛ a taviãÛ jsou v au-

mûdûlství a rodiny na Mûstské spofiitelnû v Pfiero-

to muÏi, ktefií znají tvrdou práci, tak jak je autor po-

torovû pojetí realistickou dobovou sociologickou sondou.

vû (dnes Komerãní banka) z roku 1926 od Josefa

znal v hornick˘ch koloniích. Jeho sochy jsou syro-

Kubíãka. Rustikální a silnû osobité pojetí pfiiná‰e-

vou a realistickou ukázkou dobového sociálního

9

10

jí plastiky Franty Úprky ve Fr˘dku-Místku.

O roz-

manitosti v˘razov˘ch a v˘tvarn˘ch moÏností svûd-

cítûní bez pfiíkras. Horník se pfiedev‰ím pro Ostrav11

sko stal synonymem zdej‰ího prÛmyslu.

ãí v˘zdoba domu „U HavlíãkÛ“ v Náchodû od

■ Poznámky 9 Jifií KOTALÍK: Bfietislav Benda, Odeon, Praha 1982,

Jaroslava Horejce. Jedná se o sedm reliéfÛ zná-

M˘tus venkova a role Ïeny

s. 27.

zorÀujících jednotlivá fiemesla (kováfi, tkadlec,

Dal‰ím z ãast˘ch témat je venkovsk˘ Ïivot. Tvor-

10 Místek, Hlavní tfiída ãp. 133, b˘valá Národní záloÏna

soustruÏník aj.) zasazen˘ch do balkónov˘ch zá-

ba podmínûná lidov˘mi povûstmi je ov‰em mno-

Místecká. Základní kámen byl poloÏen v roce 1927, auto-

bradlí, které v˘tvarnou zkratkou a precizností pfii-

hem více idylickou fikcí neÏ v pfiípadû prÛmyslového

rem pozdnû konstruktivistické budovy byl praÏsk˘ archi-

pomínají spí‰e autorovy broÏe ve stylu art deco.

tématu. M˘tus zdravého a pracovitého venkovana

tekt Bohumil Hübschmann. Na prÛãelí stavby se nacháze-

hrál v˘znamnou roli v období 19. století a jeho v˘-

jí ãtyfii figury v lidov˘ch krojích na téma Jak stafií spofiívali

Maskulinum prÛmyslu

znam se nezmûnil ani ve 20. století, kdy se do iko-

od Franty Úprky. Petr JU¤ÁK: Fr˘dek-Místek, Muzeum Bes-

Z tematického hlediska je zajímavá situace na

nografie práce více prosazuje postava dûlníka. So-

kyd, Fr˘dek-Místek 2002, s. 44–45.

Moravû, kde proti sobû stojí oblast zemûdûlská

chafii v zemûdûlsk˘ch regionech, zejména Hané

11 V Ostravû je fiada dal‰ích velmi kvalitních prací, napfií-

a prÛmyslová, které se v˘raznû odráÏejí ve svébyt-

a jiÏní Moravy, zpodobÀují postavy oráãÛ, Ïneãek,

klad sochafiská v˘zdoba fieditelství BáÀské a hutní spoleã-

ném regionálním sochafiském pojetí. Pro prÛmyslo-

rolníkÛ a symboliku prací spojen˘ch s pÛdou. Nej-

nosti od Josefa Kubíãka. Tematika prÛmyslu není na Mo-

vé oblasti se stává nejvíce zpodobÀovanou posta-

ãastûji se v‰ak jedná o Ïenskou postavu, od antic-

ravû omezena pouze na Ostravsko. V 50. letech minulého

vou ten, kdo je u zrodu bohatství: dûlník, hutník

ké bohynû Cerés aÏ k personifikaci pfiedstavující

století vznikl velmi kvalitní reliéf pro firmu Meopta v Pfiero-

nebo horník. V Ostravû je v˘raznou osobností Au-

úrodnou a Ïivotodárnou zemi, pojaté jako venkov-

vû od Josefa Bajáka (1955), znázorÀující v˘robní proces

gustin Handzel, kter˘ je autorem sochafiské v˘zdo-

ské dûvãe, nejãastûji se srpem a snopem klasÛ.

optické dílny.

446


mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 447

7

9

8

Obr. 7. Ostrava, b˘valá budova uhelné spoleãnosti Sever-

a opatrovnice“, tedy pokraãování v biblické linii

Druh˘m reliéfem, kter˘ má mnoho spoleãného

ní dráhy Ferdinandovy, autor Karel Lauda, reliéf Stvofiení

chápání Ïenské role. JestliÏe se zab˘vá konkrétní

s básnickou a poetickou promûnou tematiky prá-

uhlí, osazen 1940. Básnická promûna cesty uhlí od jeho

prací, je to nejãastûji sbûr ovoce, klasÛ, pozdûji

ce, pfiestoÏe vznikal aÏ v letech 1961–1967, je dí-

stvofiení aÏ po tûÏbu.

jako úfiednice nebo hospodyÀka pfiiná‰í své úspo-

lo Vincence Makovského pro plastickou v˘zdobu

Obr. 8. Náchod, budova b˘valé spofiitelny, autor Bfietislav

ry do spofiitelny a podobnû. Îena má ãasto „lehãí

prÛãelí novostavby ãistírny vody ve Vítkovû-Pod-

Benda, 1928–1930. Reliéf prezentuje regionální prÛmyslo-

práci“ neÏ muÏ, opût v linii tradicionalistického

hradí ve Slezsku.

vou v˘robu a rodinn˘ Ïivot. Solidnost a prosperita spoleãnos-

rozdûlení rolí mezi muÏe a Ïenu.

Ïivotû‘, znûjící spí‰e jako titul vûdecko-odborného

14

„Moto zadání ‚Voda v na‰em

pojednání neÏ budoucí monumentální sochafiské

ti zaloÏené na principu práce a rodiny je umocnûna v˘tvarPoetika práce

realizace, pfiivedlo Vincence Makovského k lyric-

Obr. 9. Pfierov, b˘valá spofiitelna, autor Josef Kubíãek, re-

Dva reliéfy s námûtem práce, které se svou v˘-

ko-epickému pojetí rozmûrného díla. V soustavû

liéfy z roku 1926. Tematika regionálního prÛmyslu (stro-

tvarnou a pfiedev‰ím v˘razovou kvalitou vymykají

reliéfÛ umûlec v procesu nûkolikaleté tvÛrãí práce

jírenství), zemûdûlství a spofiivosti (vãelí úl) je podána ve

bûÏné produkci, jsou monumentální díla odli‰n˘ch

dospûl k jakési sochafiské poemû o vodû. Jedno

v˘tvarnû ãistém a elegantním pojetí.

autorÛ vzniklá v rÛzn˘ch obdobích, a pfiesto sv˘m

z posledních dûl Vincence Makovského nalezlo

n˘m pojetím, které je jednoduché, bez zbyteãn˘ch detailÛ.

zpÛsobem stejná. První z nich je reliéf Karla Laudy

místo v krajinû uprostfied lesnat˘ch kopcÛ a pro-

Opût se setkáváme s rÛzn˘m pojetím, od antikizu-

Stvofiení uhlí, mohutn˘ kamenn˘ vlys, komponova-

svûtlen˘ch strání, místo vzdálené prÛmyslov˘ch

jící alegorie úrody Josefa Kubíãka na dne‰ním Hut-

n˘ pro prÛãelí správní budovy uhelné spoleãnosti

i kulturních center zemû i hlavních komunikací. Vy-

ním projektu v Brnû pfies klasicizující v˘raz postav

Severní dráhy Ferdinandovy v Ostravû (osazen

Julia Pelikána na dne‰ní budovû KB v Olomouci aÏ

1940). „Jedná se o básnicky pojatou komposici

po rustikální ztvárnûní Karla Lenharta v Olomouci.

na motiv ‚âasu‘, alegorizovaného letící Ïenskou

■ Poznámky

Postupnû dochází k propojení práce zemûdûl-

postavou, ukládající do zemû Ïivoucí stvol kapradi-

12 Napfiíklad reliéf Josefa ·kody na dne‰ní Komerãní

ce a dûlníka. Jedná se o zjevnou snahu harmo-

ny, která kamení prací vûkÛ. Zákonem promûny

bance v Hradci Králové. Jedná se o práci z roku 1931, na

nicky spojit obû sfér y, prÛmysl a zemûdûlství,

v prÛbûhu milionÛ let kapradiny, pfiesliãkové lesy

níÏ jsou znázornûni dûlník, úfiedník a rolník.

Stej-

a plavunû, pfietváfiející se v uhlí, se ukládají ve

13 Jan TOME·: Jan Lauda, ORBIS, Praha 1952, s. 23–24.

n˘ princip je uplatÀován v symbolice muÏe a Ïeny,

vrstvách a zlomech a jsou dob˘vány horníkem, ru-

14 Jifií HLU·IâKA, Jaroslav MALINA, Jifií ·EBEK: Vincenc

opût spojen˘ch v jeden princip pracující rodiny. Te-

bajícím v leÏe v nízké ‰tole. Dílo je syntézou objek-

Makovsk˘, Nadace Universitas Masarykiana, Akademic-

matika a pfiedev‰ím její provedení je zajímavé rov-

tivní skuteãnosti, v˘tvarnû pfiehodnocující dlouh˘

ké nakladatelství CERM, Masarykova univerzita, Nakla-

nûÏ z pohledu genderov˘ch studií, protoÏe Ïenû je

pochod promûny pravûk˘ch lesÛ, v podobû uhlí

datelství a vydavatelství NAUMA, Vysoké uãení technic-

témûfi vÏdy pfiisouzena role „‰Èastné matky

opût objeven˘ch a dob˘van˘ch ãlovûkem.“

prostfiednictvím více postav nebo reliéfu.

12


13

ké, nakladatelství VUTIUM, Brno 2002, s. 69.

447

mastr_06.qxd

10.12.2009

14:07

Stránka 448

11

10

12

Obr. 10. Praha, b˘valá Mûstská jatka, autofii âenûk Vos-

lem (Vorafii, Dudák plynoucí po vodû), ale své

50. léta 20. století, kdy dochází k oficiálnímu pre-

mík, Bohuslav Schnirch, 1895. Monumentální pomníko-

místo tu má i apoteóza souÏití ãlovûka s pfiíro-

ferování témat práce. Vzniká fiada agitek a politic-

vé pojetí jateãn˘ch volÛ, které pfiivádûjí na poráÏku silní

dou. Autorovy soukromé záÏitky a asociace z dût-

ky motivovan˘ch dûl, ale také kvalitní jednotliviny.

rekové. Právû monumentalita, která dosud náleÏela pouze

ství se tu prolínají s inspirací lidovou poezií (V ‰i-

V 60. letech 20. století, také v dÛsledku ãásteã-

pomníkÛm v˘luãn˘ch osobností a událostí, ve spojení

rém poli studáneãka, Zabit˘ dudáãek, Proã kalino

ného politického uvolnûní, mizí zájem o danou te-

s „banalitou místa a události“, jak˘mi jsou jatka a poráÏ-

v struze stojí‰) i s pfiedstavami pov˘tce historic-

matiku. K jejímu vzkfií‰ení dochází ve druhé polo-

ka, patfií v na‰í tehdej‰í produkci k ojedinûl˘m.

15

k˘mi (Kozák)“.

vinû 80. let, kdy mladí, pfiedev‰ím regionální

Obr. 11. Vítkov-Podhradí (okres Opava), reliéf ãistírny

V˘luãnost obou prací, která je dle mého názoru

umûlci zaãínají b˘t opût unaveni „velk˘mi tématy“

vody, autor Vincenc Makovsk˘, 1961–1967. Monumen-

preciznû vyjádfiena citovan˘mi autory, je právû v pro-

a vracejí se k obyãejnému ãlovûku, jeho práci

tální lyricko-epická poema o vodû a jejích podobách.

mûnû tematiky práce a pracovní ãinnosti od ne-

a k v˘luãnosti dané lokality. Je nutné fiíci, Ïe po-

Obr. 12. Turnov (okres Semily), budova b˘valé brusírny

osobního, oslavného nebo naturalistického pojetí

dobn˘ v˘voj postihl také malífiství.

drahokamÛ, autor Josef DrahoÀovsk˘, 1930. Reliéfy s te-

pfies civilní a realistické ztvárnûní aÏ k básnické vizi.

práce byla více ãi ménû erudovanû zpracována

Tematika

v rámci sociálního umûní. Vznikla fiada kvalitních

matikou v˘roby ‰perkÛ, jsou svébytn˘m dokladem tradice regionu, efektním prvkem je Ïena zálibnû pozorující ‰perk

16

Závûr

monografií jednotliv˘ch autorÛ, ale dosud nebyl

PfiestoÏe systematická dokumentace je‰tû ne-

zpracován na základû systematického terénního

ní dokonãena a v Ïádném pfiípadû vyhodnocena,

prÛzkumu komplexní soupis a následné objektiv-

staveno slunci, vûtru a pfiívalÛm de‰tû vypráví pfií-

lze jiÏ nyní konstatovat dílãí poznatky. Pro vût‰inu

ní zhodnocení dané v˘tvarné produkce, která

bûh o vodû. Ve dvoudílném reliéfním polyptychu,

autorÛ je typické postupné opou‰tûní obecn˘ch

v sobû zahrnuje i práce mimofiádné kvality zaslu-

ãi spí‰e v jakémsi polyekranu se v bezprostfied-

alegorií nebo antick˘ch boÏstev. Do popfiedí zájmu

hující pfiíslu‰nou památkovou ochranu.

ním sousedství stfiídají celkové zábûry s detaily,

se dostává prost˘ ãlovûk a motiv kaÏdodennosti,

sousedí zde velk˘ formát s mal˘m, vysok˘ reliéf

ale také inteligence zpodobÀovaná postavami

s nízk˘m, pfiiãemÏ nûkteré reliéfní desky vystupují,

úfiedníkÛ nebo vûdcÛ; s tûmito námûty pracují so-

■ Poznámky

zatímco jiné jako by se sv˘m obrazn˘m sdûlením

chafii sociálního umûní pfiedev‰ím ve 20. letech

15 TamtéÏ, s. 69.

ustupovaly do pozadí. Aãkoliv se fiád znaãnû roz-

20. století. Tento trend je postupnû ve 30. letech

16 Dílãí ukázky malífiství s pracovní tematikou jsou jiÏ ny-

mûrného díla dosti dÛslednû podfiizuje symetric-

minulého století opou‰tûn, ale v regionech pokra-

ní zahrnuty v rámci v˘zkumu. Jedná se o autory s vazbou

kému rozvrhu skladby, o úloze jednotliv˘ch reliéfÛ

ãuje s urãitou setrvaãností dále. Na celém území

na Moravu regionálního (Jan Pinkava) i celorepublikového

v infrastruktufie v˘tvarného komplexu rozhoduje

ãesk˘ch zemí vznikají díla osobitá a invenãní, ale

v˘znamu (Max ·vabinsk˘). Komplexní pojetí problematiky

jejich obsahové poselství. Konfrontuje se tu dra-

také jednoznaãnû epigonská. Obdobím, které pra-

v‰ak není vzhledem k její obsáhlosti moÏné. Bylo by urãi-

matick˘ Ïivel (Boufie, Jaro na fiece) s lidsk˘m údû-

covnímu motivu paradoxnû velmi ublíÏilo, jsou

tû zajímavé postupnû zpracovat rovnûÏ tuto oblast.

v zrcadle.

448


Tradiãní forma s nov m obsahem kaïdodennosti. K monumentálním architektonick m sochafisk m

Recommend Documents