Třídní učitel a jeho role ve výchovně-vzdělávacím procesu

Třídní učitel a jeho role ve výchovně-vzdělávacím procesu I. Náplň práce třídního učitele Třídní učitel je pedagogický pracovník, který je pověřen k výkonu funkce ředitelem školy a zajišťuje specifické úkoly vyplývající z jeho pověření. Pověření je v přímé pravomoci ředitele školy. Náplň práce třídního učitele je nedílnou součástí pracovního řádu každé školy. Je to výčet činností, které je povinen třídní učitel vykonávat. Lze je rozdělit na několik oblastí:

1. Řízení výchovy a vzdělávání ve třídě Třídní učitel:  sleduje, hodnotí vývoj žáků, vytváří podmínky pro zdravý psychický a sociální vývoj  sleduje interpersonální vztahy ve třídě, navrhuje řešení či změny  odpovídá za dodržování práv dítěte  věnuje individuální péči dětem se zdravotními či jinými problémy  konzultuje s ostatními učiteli problematiku jednotlivých žáků  pedagogické radě podává zprávu o třídě, uděluje či navrhuje výchovná opatření  věnuje pozornost jak mimořádně nadaným, tak v učení zaostávajícím žákům  může navrhnout či doporučit vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně  informuje včas (a prokazatelně) rodiče o problémech žáka s kázní, prospěchu, absencí  iniciuje jednání výchovné komise, spolupracuje s výchovným poradcem, ev. se školním psychologem  informuje o zásadních problémech vedení školy

2. Organizační záležitosti Třídní učitel:  sleduje pokyny vedení školy  připravuje a vede třídní schůzky  organizuje individuální konzultace s rodiči v případě problémů žáka  organizuje třídnické hodiny  zajišťuje volbu třídní samosprávy  zajišťuje, popř. organizuje mimoškolní aktivity

Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

3. Vedení dokumentace Třídní učitel:  zodpovídá za vedení třídní knihy, za kompletní zápisy všech vyučujících, evidenci žáků, zápisy absencí a jejich omlouvání  zodpovídá za vedení třídního výkazu  vede vlastní evidenci o jednotlivých žácích

4. Materiální oblast Třídní učitel:  odpovídá za majetek a pořádek ve třídě  odpovídá za estetický vzhled učebny  na ZŠ a nižším stupni gymnázia kontroluje vybavení žáků učebnicemi  odpovídá za didaktickou techniku a učební pomůcky trvale umístěné v jeho učebně

5. Bezpečnost a péče o zdraví žáků Třídní učitel:  provádí poučení žáků o BOZP a PO  seznamuje žáky se školním řádem  seznamuje žáky s pravidly chování o přestávkách, během školních akcí, o prázdninách apod.  provádí poučení o pravidlech bezpečného chování  spolupracuje se školním metodikem prevence na zachycování varovných signálů týkajících se projevů rizikového chování


II. Kompetence třídního učitele U třídního učitele se předpokládají kromě všeobecných pedagogických kompetencí další, specifické kompetence, jejichž absence může značně působení pedagoga v této roli ztěžovat.

1. Kompetence komunikační Třídní učitel je ten, kdo komunikuje se třídou nejen v rámci svého vyučovacího předmětu, ale i nad jeho rámec. A to je právě oblast, v níž je dovednost komunikace nejdůležitější. Aby vše ve třídě „ fungovalo“, musí umět třídní učitel správně sdělovat jak pokyny ze strany vedení či pokyny svoje, tak také naslouchat svým žákům, chtít se dozvídat co nejvíc o nich samotných, o jejich pocitech či názorech. Na tomto místě je důležitá empatie a porozumění, vztah spíše partnerský, nikoli direktivní. Třídní učitel musí být schopen takové komunikace s rodiči žáků, aby jim byly jasné jeho výchovné a vzdělávací cíle. I v případě, že je nucen řešit vážné kázeňské či prospěchové problémy žáka, měl by se vyhnout při komunikaci s rodiči nepřátelským postojům. Rovněž submisivní reakce ze strany učitele mohou věci uškodit. Třídní učitel musí komunikovat s ostatními vyučujícími, sbírat od nich informace o své třídě, naopak je informovat o svých záměrech a postupech. Jen takto si může udělat celkový obraz o svých svěřencích.

2. Kompetence psychodidaktická Třídní učitel by měl být ten, komu nejvíce ze všech pedagogů působících v jeho třídě záleží na zdárném rozvoji osobnosti jeho žáků. Měl by dávat patřičně najevo radost z jejich úspěchů, povzbuzovat je při nezdaru. Žáci by měli z jeho postojů jasně poznat, že mu na nich záleží, že není pouze jakýmsi prostředníkem mezi vedením školy a jimi, či administrativní sílou, která odškrtává zameškané hodiny a vyřizuje omluvenky. Třídní učitel je často v roli mediátora, soudce, vyšetřovatele, když musí usměrňovat vztahy mezi žáky. V atmosféře napětí se pracovat dá jen těžko, proto je na třídním učiteli, aby dokázal spoluvytvářet ve třídě pozitivní klima.

3. Kompetence diagnostická a intervenční Třídní učitel by měl mít možnost svoje žáky co nejlépe poznat, a to nejen v rámci svého vyučovacího předmětu, ale i v širších souvislostech. V posledních letech se na řadě škol osvědčily v samém začátku studia tzv. adaptační kurzy, na nichž má třídní učitel jedinečnou příležitost poznat svoje budoucí žáky. Většinou tyto kurzy vedou vyškolení lidé, kteří se formou her snaží jednak stmelit budoucí kolektiv, jednak dát dětem příležitost se trochu Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

navzájem poznat. Třídní učitel je zde často v roli pozorovatele a může si udělat první obrázek o osobnostech dětí. I přes nejlepší snahu učitele vznikají tu a tam ve třídě konfliktní výchovné situace, které musí umět pedagog řešit. Všímá-li si náznaků patologického chování, rozpozná-li včas vzdělávací či výchovné potíže nějakého žáka, může úspěšně tuto situaci zvládnout (třeba za pomoci školního psychologa). Třídní učitel by měl mít dostatek prostoru pro poznání své třídy. K tomu by mohly sloužit i různé mimoškolní aktivity, jako např. exkurze, školní výlety, sportovní kurzy apod. Je škoda, že se mnozí třídní brání těchto aktivit se zúčastňovat. Ještě více na pováženou je, když těmto aktivitám není nakloněno vedení školy.

4. Kompetence organizační Vést třídu není vždy nejsnadnější. Organizační schopnosti se dají časem vylepšit, ale ne příliš. Třídní musí nepřetržitě sledovat, co se děje v jeho třídě, aby mohl předejít vážnějším problémům. Zapojí-li do chodu třídy schopné žáky, mohou mu organizačně být hodně prospěšní.

5. Kompetence poradenská V tomto bodě se jedná jak o schopnost umět naslouchat svým žákům, zajímat se o jejich problémy a dokázat jim poradit, pokud o to stojí, jednak i o schopnost účinně poradit rodičům, v případě vážnějších problémů v součinnosti s výchovným poradcem nebo školním psychologem. Rodiče jsou o svých dětech informováni od třídního učitele a ostatních vyučujících na tzv. třídních schůzkách, které se konají běžně dvakrát, popř. třikrát během školního roku. Rodiče se zde převážně zajímají o prospěch svého dítěte, u mladších dětí rovněž o jeho chování. Osvědčuje se být s rodiči problémových žáků ve stálém kontaktu a formou mailů je průběžně informovat o situaci. Nemůže pak dojít k tomu, že je rodič překvapen, když je pozván kvůli dítěti na jednání výchovné komise.

6. Sebereflexní kompetence Tak jak by se měl každý učitel zamýšlet nad tím, zda použité vzdělávací metody při jeho práci jsou efektivní, tak by se měl třídní občas zamyslet nad tím, jestli se mu opravdu daří správně výchovně působit na třídu. Sebereflexe je důležitá i v případě delšího časového úseku: co platilo pro jeden třídní kolektiv, nemusí fungovat v jiném. Co přiměje třídního učitele, že požádá o zbavení této funkce? Absolutní výchovný debakl, nebo jen ztráta důvěry ve třídu, do níž vložil tolik energie? I zde je odpověď velmi těžká.


III. Osobnost třídního učitele Shodneme-li se na tom, že třídní učitel hraje ve výchovném procesu důležitou, ne-li nejdůležitější roli (pochopitelně na území mimo rodinu), měli bychom si uvědomit, jak se promítá do všeho, co již bylo zmíněno výše, osobnost samotného třídního učitele. Je-li to pedant, který netoleruje jakékoli vybočení z řádu, třída ho nesnese a bude se bouřit. Je-li to člověk naopak chaotický, který si neumí zjednat pořádek, postupuje pokaždé podle jiných pravidel, bude třída nejistá, čeho se může nadít příště. Bude-li to snílek, který nestojí pevnýma nohama na zemi a který si dokáže idealizovat i to, co ideální není, zažije mnohá zklamání. Bude-li to netečný moula, který je třídním třeba jen na záskok, může za krátkou dobu úplně zničit práci svého předchůdce. Jinými slovy, do práce třídního učitele se nejvíce promítá jeho vlastní osobnost. Jeho vztah k lidem, jeho temperament, zkušenosti, návyky, ale i jeho názory a základní životní postoje. Žáci nepotřebují vědět, jaký je soukromý život jejich třídního či třídní, oni potřebují jistotu, že je člověkem na svém místě, tedy kompetentní v každém směru. Jak si vybudovat přirozenou autoritu? Ani tady neexistuje univerzální rada. Je dnes ještě učitel svým žákům vzorem? Mám vážné pochybnosti, že nikoli. A to snad ne z důvodu, že by učitelé byli tak špatní, ale z prostě jen proto, že vzory nejsou zrovna „in“, že těžko mohou obstát v konkurenci se všemi populárními osobnostmi, jež prostě tzv. víc táhnou. Čím může tedy třídní učitel zaujmout? Kamarádským postojem ke třídě? Tím, že je vtipný, má smysl pro humor a zbytečně nedramatizuje, když jde o maličkosti? Je dobrý odborník ve svém oboru a žáci si ho za to váží? Je sportovec, který dokáže zaujmout svými výkony? Je velkorysý a tolerantní? Dokáže zamhouřit oči nad nezbednostmi žáků? Je jako třetí rodič, starostlivý a pečlivý? Vyberte si podle svého založení. Co však platí vždy, bez ohledu na osobnost třídního, a platí to jak při výchově v rodině, tak při výchově ve škole, je toto: 1. stanovení jasných pravidel 2. důslednost 3. respektování osobnosti každého žáka


IV.

Vliv třídního učitele na formování osobnosti žáků, na vytváření klimatu třídy

Celkové klima školy je vytvářeno mnoha faktory. Záleží na tom, kde se škola nachází (venkov či město), kolik žáků ji navštěvuje, kdo je jejím zřizovatelem, jaké ekonomické a sociokulturní podmínky jsou v jejím bezprostředním okolí. Školní klima je vytvářeno osobností ředitele školy a jeho zástupců, celým pedagogickým sborem a samozřejmě samotnými žáky jako skupinami i jedinci. Na celkovém klimatu školy se určitě podepisují i rodiče žáků. S klimatem školy souvisí i sociální klima třídy. To je vytvářeno žáky, vyučujícími v této třídě a zejména třídním učitelem. Každá třída je jedinečná, v každé by měl třídní učitel vyvinout jinou strategii. Nezávisle na tom, o jakou třídu se jedná (mladší či starší žáci, většina dívek či naopak ryze chlapecká třída), by měl třídní za každé situace vytvářet prostředí, které je stabilní, příznivé emocionálně i co se základních morálních hodnot týče, akceptující každého jedince. K vytváření příznivého klimatu třídy mohou přispívat tzv. třídnické hodiny, ale jen tehdy, když nejsou vedeny formálně, aby třídní splnil povinnost, nebo když neslouží jen k administrativní práci, tj. vyřizování omluvenek. Chtěla bych zdůraznit, že třídní učitel je jím nepřetržitě, v dennodenním kontaktu se žáky, a nikoli jen v třídnických hodinách. Pokud si to situace žádá, působí kdykoli, kdy je potřeba, nejen v hodinách třídnických. V každém svém projevu ve třídě by měl dávat najevo svoje postoje k žákům a k jejich chování ( hodnotí to kladné, odsuzuje to záporné), ti by měli chápat, že mu na nich záleží, že na ně myslí a že se jimi zabývá. Třídnické hodiny a jejich vedení jsou závislé na kreativitě každého třídního. Měly by sloužit k tomu, aby žáci dostali prostor pro svěřování se s problémy, které během školního roku nastanou. Pokud je nastolena atmosféra důvěry, nebojí se žáci svěřit třídnímu např. s pocitem křivdy a nespravedlnosti ze strany některého z vyučujících, s asociálním chováním některého ze spolužáků, s nepochopením některých pokynů apod. Třídní musí dokázat obratně si tuto důvěru získat právě svým přátelským a otevřeným přístupem a nikdy nesmí této důvěry zneužít. Uzavře se svou třídou jakési nepsané spojenectví, které žákům vytvoří pocit bezpečí. Pozor, neplést si to s krytím jejich prohřešků!!! U mladších žáků je v třídnických hodinách možné hrát hry, které jsou primárně určeny k vzájemnému poznávání se, k tomu může i posloužit i zařazení etud z dramatické výchovy, kdy se nebude jednat o precizní provedení nějaké herecké role, nýbrž formou improvizace otevření či řešení nějakého třeba skrytého problému u jednotlivce či v celém třídním kolektivu. U žáků starších může být třídnická hodina využita k probrání nějakého obecného tématu, žáci opět dostanou příležitost vyjádřit se k něčemu, co se jim nelíbí, diskuse se může týkat plánování nějaké společné mimoškolní aktivity apod. Evropský sociální fond Praha a EU – Investujeme do vaší budoucnosti

Kreativita třídního učitele spočívá také v tom, aby správně odhadl, kdy má ještě na svoje žáky výchovně působit, a kdy již by mohl být vnímán nepřípadně. Shrnutí: S třídnictvím bere učitel na sebe velké břemeno. Musí počítat s tím, že si práci bude nosit permanentně s sebou domů, protože je stále o čem přemýšlet a co zlepšovat. Má-li štěstí a sejde-li se mu v jeho třídě skupina rozumných lidí, může být jeho působení velmi úspěšné. Myslete na to, že s každým novým třídnictvím začínáte vždy od nuly, ovšem časem budete už méně nejistí a nějaké zkušenosti lze rovněž nasbírat. Přeji hodně zdaru!


Třídní učitel a jeho role ve výchovně-vzdělávacím procesu

Recommend Documents