www . galerievernon. com, + JANOVSKÉHO , PRAHA
The gallery would like to wish a happy and successful new year to all the friends who supported it in the past year.
publisher vydavatel—Monika Burian editor redaktor—Markéta Faustová designer grafická úprava—Zuzana Brečanová photography fotografie—Jan Mahr production produkce—Jana Kleinová
Vernon Fine Arts was founded in 2001. From the start the organisation has focused on supporting contemporary art. It devotes special attention to advancing young talented artists, whose work it exhibits in its three exhibition spaces in Prague and at art fairs around the world. The first of the three special Prague galleries is Vernon’s apartment gallery, which opened in 2003. This modern design apartment, in the attractive neighbourhood of Letná in Prague, offers a unique, almost meditative space for exhibiting art not only to the public but also to art collectors and patrons. Each year the gallery puts on numerous exhibitions ranging in genre from painting, to sculpture, to photography. It focuses on presenting works by Czech artists of every artistic generation. The gallery also, however, exhibits work by artists from abroad and thus establishes a meaningful dialogue between the Czech and international art worlds. The second of these unique exhibition spaces is Vernon Projekt – an atypical gallery located in the display window of a former store on the corner of Janovský Street and Heřmanova Street, also in the neighbourhood of Letná in Prague. It opened in 2006. Vernon Projekt is conceived as a space for “absolutely free” experimentation, in which artists can think through their works and bring them to completion. For this purpose, the gallery especially selects young conceptual artists for exhibits, and through the gallery’s installations it presents new artistic trends, such as lightdesign, site-specific projects, etc. The location of this gallery space brings art directly to passers-by on the street. Vernon Projekt thus offers a nonstop artistic experience and shows the regular inhabitants of Prague the potential of contemporary art.
Organizace Vernon Fine Arts byla založena v roce 2001. Již od počátku se věnuje podpoře současného umění. Zejména se pak zaměřuje na rozvoj mladých talentovaných umělců, jejichž díla prezentuje ve svých třech výstavních prostorech v Praze a na veletrzích po celém světě. První ze tří specifických pražských galerií je bytová galerie Vernon, která byla otevřena v roce 2003. Moderní designový byt v atraktivní lokalitě pražské Letné poskytuje ojedinělý až meditativní prostor pro prezentaci umění nejen veřejnosti, ale i sběratelům a mecenášúm umění. Během roku otevírá galerie až osm výstav od malby, po sochy a fotografie. Zaměřuje se na prezentaci děl českých umělců napříč uměleckými generacemi. Pravidelně však zařazuje i výstavy umělců ze zahraničí a navazuje tak hodnotný dialog mezi českou a světovou uměleckou zónou. Druhým z výstavních prostorů je Vernon Projekt – atypická galerie ve výloze bývalého obchodu na rohu ul. Janovského a Heřmanovy také na pražské Letné, která byla otevřena v roce 2006. Vernon Projekt koncipujeme jako místo „absolutně volného“ experimentu, ve kterém mohou umělci promýšlet a realizovat svá díla. Proto se při výběru umělců zaměřujeme zejména na mladé konceptuální tvůrce a pomocí instalací zde prezentujeme nové umělecké trendy jako je např. lightdesign, site-specific projekty ad. Umístění prostoru na rušnou ulici přitom otevírá cestu k umění všem, kteří jen projdou kolem. Vernon Projekt tak nabízí umělecký zážitek nonstop a ukazuje běžnému obyvateli Prahy možnosti současného umění.
HULPIO / SELVAGE / LEM The work of the Finnish artist Ritva-Liisa Virtanen derives from the Finnish landscape, nature, and culture. The exhibition at Galerie Vernon presents works created between 2005 and 2008. They contain the basic elements, motifs, and themes of her work – beeswax, cars, fish, and fabrics. Virtanen was born in Kajmani, Finland. From 1974 to 1976 she studied at Liminka Art School and then spent several busy months in Paris. Her experience of the big city awakened in her something of an aversion to densely populated areas and when she was 21 she moved to a small district called Savorant in rural Finland. Three years later she began keeping bees, and this influenced her entire future artistic development – beeswax became one of her key artistic devices. Another important element of her work, and one that is also the source of the title of her exhibition at Galerie Vernon, is woven fabrics. For several years she has been working in various ways with sewing patterns, which she pastes on transparent paper with beeswax, thus creating intimate hanging images that evoke the fragile impression of something just coming into being. The counterpoint to her work with these “female” elements is her work with cars and various machines as their themes, using sketches and crosssections of them in a manner similar to sewing patterns. “By connecting these two elements I am combining hard male paradigms – cars and machines – and typically female, soft paradigms – fabrics and knitting”, says Virtanen. The main cycle representing the “hard elements” at Galerie Vernon is titled “Škoda – Dada”. Using screen-printing on glass the author presents pop-art cross-sections of the most famous Czech car. Although Ritva-Liisa Virtanen’s works are based on the Finnish environment, at the same time it is possible to feel how they extend across geographic distances.
Dílo finské umělkyně Ritvy-Liisy Virtanen vychází z finské krajiny, přírody a kultury. Výstava v Galerii Vernon předkládá díla vytvořená v období 2005 až 2008. Zahrnují základní prvky, motivy a témata její tvorby – včelí vosk, automobily, ryby a látky. Virtanen se narodila ve finském Kajmani. V letech 1974 až 1976 studovala na umělecké škole v Liminka Art School a poté strávila několik hektických měsíců v Paříži. Zkušenost velkoměsta v ní ovšem vyvolala spíše averzi vůči hustě obydleným oblastem a jako 21letá se odstěhovala do malého okresu Savoranta na finském venkově. O tři roky později začala chovat včely a jedním z klíčových uměleckých prostředků se pro ni stal včelí vosk. Nejprve ho používala jako technický prvek při tisku z dřevorytů, později s ním ovšem začala pracovat abstraktně a konceptuálně – mezi její nejznámější díla ze včelího vosku patří takzvané „voskové bábovky“. Dalším významným prvkem její tvorby, od kterého je také odvozen název její výstavy v Galerii Vernon, jsou tkané látky. Již několik let různými způsoby pracuje se střihovými šablonami, které lepí na transparentní papír pomocí včelího vosku. Vznikají tak intimní zavěšené obrazy, které navozují křehký dojem čehosi, co teprve vzniká. Kontrapunkt k její tvorbě s těmito „ženskými“ prvky vytváří její práce tematizující automobily a různé stroje, přičemž jejich nákresy a průřezy používá obdobným způsobem jako střihové šablony. „Propojením obou těchto prvků kombinuji tvrdé mužské vzory – auta a stroje a typicky ženské, měkké vzory – látky a pletení,“ říká Virtanen. Hlavní cyklus, který na výstavě v Galerii Vernon zastupuje „tvrdé prvky“, nese název „Škoda – Dada“. Pomocí sítotisku na skle prezentuje autorka popartové průřezy nejslavnějším českým automobilem. Přestože práce Ritvy-Liisy Virtanen vycházejí z finského prostředí, zároveň je z nich cítit přesah napříč zeměpisnými šířkami a délkami.
textMAREK TOMINtranslationMAREK TOMIN
RESTRICTED AREA / ZAKÁZANÁ ZÓNA This is the second time that Galerie Vernon is presenting the work of sculptor Martin Kocourek (1976), a graduate of the Kurt Gebauer atelier at Prague’s Academy of Arts, Architecture and Design (VŠUP). In 2006 he exhibited a photographic installation entitled ”Private“ in the corner gallery space of Vernon Projekt. This time the generous, yet intimate, main space of Galerie Vernon is hosting a show of his sculptures-objects. Martin Kocourek’s key area of interest is memory. He employs obsolete fragments in an effort to capture their transformation through time, seeking out potential for re-interpretation. Most recently he has started working with found materials, which he collects on rubbish dumps and at recycling stations. Though he primarily works with metal and barbed wire, he also uses natural materials such as wood, hair and dried flowers. He has no qualms about exhibiting an objet trouvé – in Galerie Vernon he is showing a deformed bird cage – if it is in harmony with the symbolism of his work. At times the artist employs light, which he uses to illuminate his objects from within, imbuing them with a dreamlike quality and a romanticising melancholy. The works exhibited may be divided into several thematic areas which partly overlap both in terms of form and content. The first of these is represented by the objects Night II (Noc II – 2007) and Night III (Noc III – 2007), consisting of cases nailed together from doors, or their parts, which create the illusion of moonlight shining from behind a torn curtain. Tarnished-looking light boxes are contrasted by the objects C.C. (2008) and C.C. II (2008), consisting of mirrors in wooden cabinets, out of which peer the faces of young women, in one case finished off with a fetishistic lock of hair. This mysterious femme fatale induces a bittersweet sentiment, much like that produced by a recollection. The objects evoke solitude and sadness. Kocourek’s objects remind us of former times of glory, they are symbols of the conquest of land that is now covered with thistles and has grown over with grass. There is no more to fight for; all that is left are the remains of former passions and the proof of their futility.
Tvorbu sochaře Martina Kocourka (1976), absolventa ateliéru Kurta Gebauera na pražské VŠUP, představuje Galerie Vernon již podruhé. Zatímco se v roce 2006 ve Vernon Projektu prezentoval fotografickou instalací nazvanou Private, tentokrát se zhostil velkorysého prostoru galerie svými sochami-objekty. Martina Kocourka zajímá především paměť věcí. Prostřednictvím již nepotřebných zlomků chce postihnout proměnu jejich funkce v čase a možnosti reinterpretace. V poslední době tedy začal tvořit zejména z nalezeného materiálu, který objevuje na skládkách a ve sběrnách surovin. Pracuje především s kovem a ostnatým drátem, ale používá také přírodniny jako dřevo, vlasy nebo uschlé rostliny. Nevadí mu také vystavit objet trouvé – ve Vernonu je to pochroumaná ptačí klícka – pokud souzní se symbolikou jeho děl. V některých případech autor pracuje se světlem, kterým prozařuje objekty zevnitř, aby jim dodal na snovosti a romantizující melancholii. Vystavené práce se dají rozdělit do několika tematických okruhů, jež se částečně formálně i obsahově prolínají. První z nich tvoří objekty Noc II (2007) a Noc III (2007), schrány sbité z části nebo celých dveří, které za potrhanou záclonou sugerují iluzi měsíčního svitu. Zašle vypadající lightboxy mají svůj pendant v C.C. (2008) či v C.C. II (2008), zrcadlech v dřevěných skříňkách, z nichž vystupuje dívčí tvář, v jednom případě doplněná fetišem kadeře vlasů. Tajemná femme fatale navozuje podobně sladkobolný pocit, který člověka přepadá při vzpomínce. Objekty evokují samotu a smutek. Dalším z autorových témat jsou vlajky, případně prapory. Kocourek k nim však nepřistupuje konceptuálním způsobem, vlajku chápe jako symbol mnohem intenzivněji a osobněji; hovoří z něj zkušenost z dlouhodobého pobytu v New Yorku. Kocourkovy objekty připomínají zašlou slávu, symbol dobytí daného území, které je nyní poseté bodláčím a zarostlé trávou. Už tu o nic nejde, zbývá pozůstatek dřívějších vášní a doklad jejich marnosti.
textTEREZIE NEKVINDOVÁtranslationMAREK TOMIN
This exhibition highlights work produced by Pavel Besta during the last two years and is a celebration of his 50th birthday. For many years, his work has focused on architectural ornaments, which fade as time passes, their shapes blurring as if becoming shrouded in mist. His paintings relate to narratives which also often lose their outlines. Sometimes these narratives are still clear; sometimes only fragments of them appear on his canvases, enough to form a starting point from which to picture the whole story. Imaginary faces, based again on façade decorations from southern Bohemia, seem to surface in other works. The paintings are very restrained in terms of colour. Often the artist leaves pencil lines visible on the canvas, the drawn line being as important to him as material structure. His paintings are meditative, clearly expressing his emphasis on the remains of the past, which continually influences not just the present but even the future. Some of his work is based directly on compositions by early, often Baroque, stucco artists, focusing on their gable decorations. He relates not only to traditional architecture, but also to artists active in the 1960s who were working with energy fields and nature, in particular Václav Boštík or Oldřich Smutný. The show begins with two older works inspired by Paris, in which the outlines of typical Parisian windows can be seen, and it concludes with his latest paintings, influenced by the work of some of the great figures of modern painting. He was especially engrossed by the motif of the “Forgetful Angel” by Paul Klee. The drawing, which he enlarged considerably, forms the basis of a painting in which not just its dimensions but also its characteristically sober colours are important. Besta transformed the artist’s watercolour Mr. “Z.” to black and white. He did the same with the print Father and Son (Otec a syn) by František Tichý. In so doing, he made use of citation, which is currently popular and has become the subject of discussion. Naturally he adapted the motif to his own artistic viewpoint. This exhibition shows that Besta’s work continues to develop, becoming enriched with new elements, even though he has already long possessed his own distinct artistic approach.
Současná výstava Pavla Besty je zaměřená na tvorbu z posledních dvou let. Uskutečňuje se k jeho padesátinám. Malíř se už léta zabývá znaky domů, které se s ubíhajícím časem zvolna ztrácejí, leckdy jakoby zastřené lehkou mlhou. Jsou s nimi spojené konkrétní příběhy. Často však mizí současně s nimi. Někde jsou příběhy ještě zřejmé, jindy je postupně překrývají nové vrstvy, můžeme je vyčíst jen z fragmentů. Na jiných obrazech se vynořují jakési imaginární tváře, které opět vycházejí ze zdobných prvků či znaků jihočeských domů. Obrazy mají velmi střídmou barevnost. Autor často přiznává kresbu tužkou, linie je pro něj stejně důležitá jako struktury hmot. Jeho malba působí meditativně, jasně vyjadřuje jeho vyhraněné vnímání minulosti, která přetrvává a neustále ovlivňuje nejen současnost, ale jistě i budoucnost. Někdy přímo vychází z kompozic starých, často i barokních štukatérů s jejich zdobením štítů či okenních orámování. Pavel Besta navazuje nejen na tradiční architektonické hodnoty, ale i na některé umělce šedesátých let,kteří pracovali s energickými poli nebo přírodními prvky. Jde především o Václava Boštíka či Oldřicha Smutného. Výstavu časově uvádějí dva obrazy inspirované Paříží, v lehkém náznaku se na nich objevují motivy typických pařížských oken. Kolekci uzavírají nejnovější obrazy, ovlivněné tvorbou některých osobností moderního malířství. Zvlášť ho zaujal motiv „zapomnětlivého anděla“ Paula Kleea. Kresba, kterou výrazně zvětšil, se stala základem obrazu, v němž je důležité nejen měřítko, ale i charakteristická střízlivá barevnost. Umělcův barevný akvarel Pan „Z“ Besta opět převedl do černobílé podoby. Totéž učinil i s grafikou Otec a syn od Františka Tichého. Využil tak možnost citace, která se v současnosti často využívá a mnohdy se stává předmětem diskuzí. Motiv ovšem samozřejmě přizpůsobil svému výtvarnému názoru. Výstava přináší výběr z nedávné tvorby malíře, který si sice již dávno našel svůj názor, ale neustále ho přirozeně rozvíjí a obohacuje o nové prvky.
textJIŘÍ MACHALICKÝtranslationMAREK TOMIN
ATTRACTION – REPULSION / PŘITAŽLIVOST – ODPUDIVOST The work of Jonathan Feldschuh and Tamsin van Essen comes together in Attraction / Repulsion, united by the inspiration of science. Both artists attained degrees in physics before turning to art. MEDICAL HEIRLOOMS Inspired by contemporary society’s obsession with perfection and beauty, and the concomitant fear of perceived “abnormalities”, this project explores diseases and medical conditions through the manipulation of ceramic objects. Illness and disease form part of our history, but because of the attached stigma there is a tendency to hide evidence of ill health, rather than accepting it as part of everyday experience. “In my work with ceramics I emulate physiological processes, deliberately encourage ‘faults’, ‘defects’ and ‘blemishes’. These features add visual and tactual interest to the vessels, and are intended to mirror the interest and individuality added to a person’s appearance by scars, flaws or deformities from medical conditions (their health legacy).” Based on 17th — 18th century apothecary jars, the forms have strong historical and medical links, as well as providing the metaphor of vessel as body. The jars become containers for disease, rather than holding the cure. As family heirlooms, the jars can be passed down through generations in the same way as the hereditary medical conditions.
Výstava Přitažlivost/Odpudivost spojuje práce dvou umělců, Američana Jonathana Feldschuha a Angličanky Tamsin van Essen, kteří těží ze stejného zdroje inspirace – vědy. Předtím, než se obrátili k umělecké činnosti, vystudovali oba umělci fyziku. ZDRAVOTNÍ DĚDICTVÍ Tento projekt byl inspirován posedlostí současné společnosti krásou a dokonalým vzhledem a současně průvodním strachem z toho, co vnímáme jako „abnormálnosti“;. Prostřednictvím manipulace s keramickými objekty zkoumá výstava choroby a patologické zdravotní stavy. Nemoci a infekční onemocnění jsou součástí naší historie, ale kvůli stigmatům, která se k nim pojí, máme tendenci skrývat jejich projevy a ne je přijmout jako součást každodenní zkušenosti. „Při práci s keramickým materiálem napodobuji fyziologické procesy a záměrně upřednostňuji „chyby“, „defekty“ a „vady“. Tyto rysy činí nádoby zajímavějšími z vizuálního i taktilního hlediska obdobně jako jizvy, kazy či deformace vzniklé následkem špatných zdravotních stavů (stopy chorob), které dodávají jedincům na individuálnosti a zajímavosti.“ Vystavené keramické objekty, vycházející z forem lékárenských nádob ze 17. a 18. století, mají silné historické a medicínské vazby a jsou metaforou pro tělo. Objekty jsou nádobami pro nemoci namísto toho, aby sloužily k uchovávání léčebných prostředků. Vzácné lékárenské nádoby se v některých případech stávají rodinným dědictvím a předávají se z generace na generaci – stejně jako dědičné choroby.
textTAMSIN VAN ESSENtranslationMAREK TOMIN
RED / ČERVENÁ ...is one of the visually most distinctive colours of the spectrum. In painting it is also one of the most burdened in terms of symbolism (blood, fire, life, death). Petrbok’s polyptych employs a historical pictorial form. The emphasis placed on verticality is a reference to the consuming corporeality of a burning fire. The artist struggles to achieve a realistic expression using irony, black humour, decontextualisation, deliberate planting of mistakes, surface fragmentation, hyperrealistic details, and the like. Despite all the destruction the forms are predetermined to start up relations and refer to experience. Painted-over prints develop the “non-logic” of collages – discontinuity, chance, fragmentation. Yet even so some kind of content is thrown up. Contemplation through composition releases long-legged “Red Riding Hoods” in filtered light into the world in a similar manner that Botticelli’s Venus floats towards the shore on a seashell, for she is being born (The Birth of Venus).
...je jedna z vizuálně nejvýraznějších barev světelného spektra. Zároveň patří v malířství mezi symbolicky nejzatíženější (krev, oheň, život, smrt). Petrbokův polyptych přebírá historickou obrazovou formu. Zdůrazněná vertikalita připomíná stravující tělesnost při hoření ohně. Autor svádí boj o realistický výraz prostřednictvím ironie, černého humoru, dekontextu, zasévání chyb, fragmentace plochy, hyperrealistických detailů apod. Formy jsou však přes všechnu destrukci předurčeny k tomu, aby navazovaly vztahy a odkazovaly na zkušenost. Přemalby tisků rozvíjejí ne-logiku koláží. Diskontinuita, náhoda, fragmentace. A přece je tu nakonec vyhřeznut a vydáven nějaký neurčitý obsah. Uvažování v kompozici vpouští do světa dlouhonohé „Karkůlky“ v odfiltrovaném světle podobně jako Botticelliho Venuše, která připlouvá v lastuře vstříc břehu, neboť se rodí (Zrození Venuše).
textPETR VAŇOUStranslationMAREK TOMIN
SHADOW CHAMBER ROGER BALLEN SHADOW CHAMBER vernisáž . listopadu v hodin opening november at pm . listopadu 2008–. ledna november 2008— january
Platteland, Images from Rural South Africa and Outland, now explores in Shadow Chamber the underbelly or the “shadow chamber” of existence. He takes major leaps forward into a metaphoric dimension with multiple conscious and subconscious meanings. He does this in an as yet unseen and entirely unique way. With Shadow Chamber he creates a way of seeing that makes an important and historic contribution to art photography. His photographs are striking, ambiguous images of people, animals and objects posed in mysterious, cell-like rooms that occupy the grey area between fact and fiction, blurring the boundaries between documentary photography and art forms such as painting, theatre and sculpture. The results are completely abstract and not defined by the origins or specific location of the characters he photographs. Ballen focuses on the interactions between the people, animals and objects that inhabit mysterious rooms – the shadow chamber. The rooms are unsettling and strange: their walls are covered with scribbled drawings, stains and dangling wires, the floors are strewn with bizarre props and artefacts. Dogs, rabbits and kittens wander into the frame or are stuffed into unlikely containers. Figures hide away in boxes, crouch behind overstuffed sofas and squat with their shirts pulled over their heads. The humans and animals in Ballen’s photographs appear isolated, estranged and lost, yet strangely empowered at the same time. The resulting images are surreal and intriguing, and powerful disturbing psychological studies.
Platteland, Obrazy z venkova jižní Afriky a Mimo svět, nyní zkoumá v Temné Komoře achillovu patu existence jako takové. Poskakuje do metaforických dimenzí s vícevrstvým vědomím a podvědomým významem. Vše činí dosud neviděným a zcela unikátním způsobem. Temnou Komorou tvoří způsob vidění, které činí důležitý a historický přínos umělecké fotografii. Jeho fotografie jsou pozoruhodné. Zachycují nejednoznačné portréty lidí, zvířat a objektů, které pózují v záhadných, jakoby buněčných místnostech. Ty pak zaujímají ponurý prostor mezi skutečností a fikcí, rozmazávajíc hranice mezi dokumentární fotografií a uměleckými formami jako je malba, divadlo a sochařství. Výsledky jsou zcela abstraktní a nedefinované z hlediska původu nebo umístění charakterů, které autor fotografuje. Ballen se zaměřuje na vzájemné působení mezi lidmi, zvířaty a objekty, které okupují tajemné místnosti temné komory. Místnosti jsou rušivé a nezvyklé, jejich stěny jsou pokryty čmáranicemi, skvrnami a volně visícími dráty, podlahy jsou posypány bizarními rekvizity a artefakty. Psi, králíci a koťata bloudí do konstrukce nebo jsou nacpány do nepravděpodobných nádob. Postavy se schovávají v krabicích, krčí se za přeplácanými gauči a dřepí, trička přetažená přes hlavy. Postavy lidí a zvířat na Ballenových fotografiích se zdají být izolované, odcizené a ztracené. Zároveň však mají zvláštní sílu. Výsledné obrazy jsou surrealistické, úchvatné a mají nádech rušivých psychologických studií.
JANOVSKÉHO , PRAHA , ČESKĀ REPUBLIKA www . galerievernon.com, +
textROBERT A SOBIESZEKtranslationMAREK TOMIN
NEW & DIFFERENT NUOVI & DIVERSI we are delighted to invite you to the siamo lieti di invitarla opening of our new space all‘apertura del nuovo spazio espositivo VERNON INTERNATIONAL & IN STAGE thursday 20.11. 2008 at 6 pm giovedi 20.11. 2008 a partire dalle ore 18.00 special guest Simona Tagliaferri l invitato speciale Simona Tagliaferri
new nuovi
LUKAS MACHALICKY JAKUB NEPRAS JAN PFEIFFER JAKUB ROZTOCIL ROBERT SALANDA ADAM VACKAR
VIA ALTINATE , I− PADOVA, ITALIA + , + ,
[email protected] www .galerievernon .com
GALERIE VERNON is pleased to announce the inauguration of the exhibition space VERNON & INTERNATIONAL INSTAGE and collective exhibition
GALERIE VERNON s potěšením oznamuje slavnostní otevření výstavního prostoru VERNON & INTERNATIONAL INSTAGE a společné výstavy
NUOVI & DIVERSI / NOVÍ & JINÍ Open from Thursday 20th November 2008 to Saturday 24th January 2009. Strengthened by a very rare eye for young talents and the inspired direction of Monika Burian, Galerie Vernon has selected, over time, a range of artists of high caliber, active primarily in the context of video art and “new” media. Video collage, video installations, sculptures enriched with audiovisual supports. To date there are two Galerie Vernon locations: the historic location on the third floor of a building in Prague – used mainly for more traditional exhibitions of painting – and Vernon Projekt, an open space and realm of “absolutely free” experimentation, where the artists can conceive and install their work. Each of the two spaces hosts over a year up to six exhibitions of Czech and international artists. Galerie Vernon is also the creator of the Festival of Contemporary Art in Prague – “Tina B.”, an event that in just three years has managed to attract the attention and enthusiasm of the press and public. Galerie Vernon is now presenting its strategic new location in Italy, having chosen the city of Padua for its new exhibition space, VERNON INTERNATIONAL, which it shares with the renowned local design firm INSTAGE. The objective remains unchanged: to promote the artists of their own team, discover new ones, and open up to the Italian scene, which has valued the gallery since 2006, when it gained recognition at the Art Fair – Arte First Bologna KUNSTART Bolzano. The first project of the gallery is the collective exhibition NEW & DIFFERENT – NUOVI & DIVERSI, a fascinating introduction of the artists who represent the gallery.
Otevřeno od čtvrtka 20.listopadu 2008 do soboty 24. ledna 2009. Galerie Vernon představila za dobu své existence celou řadu předních umělců, kteří se pohybují především na poli videoartu a „nových“ médií. Významný vliv na chod galerie má její mimořádná ředitelka Monika Burian, která je známá svým smyslem pro vyhledávání nových talentů. Doposud se galerie Vernon nachází na dvou místech: v původním prostoru ve třetím patře jedné z pražských budov, kterého je většinou používáno pro tradičnější výstavy maleb a v Projektu Vernon, což je otevřený prostor a místo „absolutně volného“ experimentu, ve kterém mohou umělci promýšlet a realizovat svá díla. Každý z těchto prostorů hostí v průběhu roku až šest výstav českých a mezinárodních umělců. Galerie Vernon také organizuje Festival současného umění Praha, známý jako Tina B. Tato událost pořádaná tři roky si již dokázala přitáhnout pozornost a nadšení tisku i veřejnosti. Galerie Vernon dnes představuje své nové strategické umístění v Itálii. Pro svůj nový výstavní prostor VERNON INTERNATIONAL, který sdílí se slavnou místní tvůrčí designovou společností INSTAGE, si vybrala město Padova. Cíle nové galerie zůstávají stejné: podporovat umělce, pro které je domovskou galerií, objevovat umělce nové a otevřít se italské scéně, která si galerie cení již od roku 2006, kdy se jí dostalo uznání na veletrhu umění Art Fair – Arte First Bologna KUNSTART Bolzano. Prvním projektem galerie je společná výstava Noví & Jiní – NUOVI & DIVERSI, která zajímavým způsobem představí umělce reprezentující galerii.
textGALERIE VERNON