Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra politologie a evropských studií http://kpes.upol.cz
TEORIE DEMOKRACIE SYLABUS PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/2017 (KPE/TD)
Doc. Mgr. Pavel Šaradín, Ph.D.
[email protected] Mgr. Eva Lebedová, Ph.D.
[email protected] I. Cíl kurzu a jeho postavení v programu KPES Kurz Teorie demokracie (TD) je jednosemestrální povinný kurz pro studenty 1. ročníku navazujícího magisterského studia KPES. Kurz se zaměřuje na normativní i empirické teorie demokracie. Detailně seznamuje studenty s klíčovými typologiemi demokracie, definicemi a přístupy. První část kurzu reflektuje vývoj konceptu demokracie od aténské demokracie po současnost a představuje jednotlivé soutěžící přístupy. Hlavní část kurzu se zaměřuje na detailní analýzu a představení soudobých demokratických teorií (participační, konkurenční, pluralitní, deliberativní) a debat provázejících tyto teorie. Následně jsou studenti seznámeni s problémy současné demokracie (globalizace a demokracie, demokracie na nadnárodní úrovni, elektronická demokracie apod.). V seminářích bude kladen důraz na analýzu vztahů demokracie s koncepty jako je rovnost, spravedlnost, participace, reprezentativita, občanská angažovanost a demokracie apod. Cílem kurzu je poskytnout vhled do problematiky demokratických teorií a rozvíjet schopnost studentů analyzovat klíčové koncepty moderní politické filozofie v souvislosti s vývojem společnosti. Absolvování kurzu bude také spojeno se schopností studentů identifikovat základní předpoklady podmiňující existující demokratické teorie, ukázat jak jsou tyto předpoklady převedeny k vytvoření empirickyfalzifikovatelných hypotéz a kriticky vyhodnotit, jakým způsobem autoři testují ve svém výzkumu tyto hypotézy.
II. Metody výuky Výuka probíhá formou přednášek a seminářů detailně analyzujících četbu. Semináře tematicky navazují na přednášku a jejich cílem je prohloubení znalostí studentů v dané problematice prostřednictvím vyargumentované diskuse, kritické reflexe přečtených textů a ověřovacích testů z četby.
1
III. Požadavky na ukončení kurzu Semináře jsou povinné, jakož i četba zadaná na každý z nich. V případě nemoci je nutno domluvit s vyučující individuální doplnění látky. Důraz je kladen na aktivní participaci studentů v seminářích - zapojení do diskuse a na samostatnou přípravu před nimi. Na každý ze seminářů si připraví studenti otázky vyplývající z četby, které budou na hodině zodpovídány. Důraz klademe na: kritické zhodnocení metodologických či teoretických východisek autora a ukotvení představované demokratické teorie (popřípadě vyhodnocení autorových výchozích hypotéz a předpokladů) - shrnutí a zhodnocení přínosů pro soudobou debatu o demokracii a koncepci demokratických teorií Znalost zadané literatury může být příležitostně ověřována i v krátkých testech z četby, v nichž bude vyučující klást důraz zejména na schopnost vlastní kritické argumentace v souvislostech probírané látky.
IV. Hodnocení Zápočet bude udělen na základě splnění seminárních povinností. Po udělení zápočtu následuje ústní zkouška, v níž bude ověřována znalost látky probírané na přednáškách a rovněž detailní znalost zadané literatury. Nesplnění některé z povinností pro udělení zápočtu znamená nepřipuštění studenta ke zkoušce. Výsledná známka bude sestavena podle následujících kritérií hodnocení: Výsledné hodnocení: A = 100 – 90 % B= 89,9 – 80 % C = 79,9 – 75 % D= 74,9 – 70 % E = 69,9 – 60 % F = 59 % a méně
V. Obsah kurzu Přednášky a semináře: Úterý: 11:30 – 13:00 Přednáška (P) Seminář (S) Povinná četba (PČ)
2
1. TÝDEN 20. 9.
P: SEZNÁMENÍ S KURZEM. DEMOKRACIE V ANTICE. 2. TÝDEN 27. 9. P+S: POJMOVÝ EXKURZ, DEMOKRATICKÉ TYPOLOGIE. VÝVOJ KONCEPTU DEMOKRACIE. PČ: Tilly, Charles. 2007. Democracy (chap 1,2: What is democracy? Democracy in History. Cambridge: Cambridge University Press, pp. 1–20. De Tocqueville, Alexis. Demokracie v Americe I. Praha 1992: 175–198. 3. TÝDEN 4.10. P+S: JAK VYMEZUJÍ DEMOKRACII KLASICKÉ TEORIE? PČ: Held, David. 2006. Models of Democracy (chap. 3: The Development of Liberal Democracy: For and Against the State). Cambridge: Polity Press, pp. 56–95. Shapiro, Ian. 2012. Skutečný svět demokratické teorie. (kap. 1. Demokracie Johna Lockea.). Praha: Karolinum, pp. 97–112. 4. TÝDEN 11.10. P+S: KRITICI DEMOKRACIE: TEORIE ELIT Dahl, Robert A. 1995. Demokracie a její kritici (kap. 19: Je nadvláda menšiny nevyhnutelná?). Praha: Victoria Publishing, pp. 241–254. Michels, Robert. 2001. Political Parties. A Sociological Study of The Oligarchical Tendencies of Modern Democracy (part 6: The Oligarchical Tendencies of Organisation). Batoche Books: Kitchener, pp. 218–246. 5. TÝDEN 18. 10. P+S: KONKURENČNÍ TEORIE DEMOKRACIE PČ: Schumpeter, Joseph A. 2004. Kapitalismus, socialismus a demokracie (kap. XXI – XXIII.). Brno: CDK, pp. 268–320. Novák, Miroslav. 2003. „Popper versus Schumpeter. Srovnání dvou neklasických teorií demokracie.“ Sociologický časopis, 39 (1): 11–36. 6. TÝDEN 25 10. P+S: PLURALISMUS: POLYARCHIE R. A. DAHLA Dahl, Robert. 1995. Demokracie a její kritici (kap. 18: Proč se polyarchie rozvinula v některých zemích a v jiných nikoli?). Praha: Victoria Publishing, pp. 222–240. Znoj, Milan. 2012. „Realita demokracie versus mýtus demokracie. K Shapirově realistické demokratické teorii“, pp. 375–392, in Ian Shapiro. Skutečný svět demokratické teorie. Praha: Karolinum. 7. TÝDEN 1. 11. P: PARTICIPAČNÍ TEORIE PČ: Pateman, Carol. Participation and Democratic Theory (chap. II). New York: Cambridge University Press, pp. 22–44. 8. TÝDEN 8. 11. P+S: SOUČASNÉ HROZBY DEMOKRACIE Každý student si připraví jedno téma, které bude diskutovat jako příklad hrozby pro demokracii (včetně odkazů na relevantní literaturu, texty, diskuse v médiích apod.). Prosíme o zaslání textů do 4.11.
3
Ferguson, Niall. 2016. Velký rozklad. O úpadku institucí a zániku ekonomik. Praha, Argo: 87– 157. Sartori, Giovanni. 2011. Pluralismus, multikulturalismus a přistěhovalci. Praha, Dokořán: 97– 129. 9. TÝDEN 15. 11. STUDIJNÍ CESTA 10. TÝDEN 22. 11. P+S: DELIBERATIVNÍ TEORIE PČ: Habermas, Jürgen. 2002. „Tři normativní modely demokracie“. Pp 79–95, in Ian Shapiro, Jürgen Habermas. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Cunningham, Frank. Theories of Democracy. A Critical Introduction (chap. 9: Deliberative Democracy). London: Routledge, pp. 163–183. 11. TÝDEN 29. 11. P+S: POSTDEMOKRACIE PČ: Crouch, Colin. Post-Democracy. Cambridge: Polity, pp. 70–77. Bělohradský, Václav: Den vyhlášení postdemokracie (https://www.novinky.cz/kultura/salon/192522-vaclav-belohradskyden-vyhlaseni-postdemokracie.html) 12. TÝDEN – 6. 12. P+S: DEMOKRATICKÉ VÝZVY, GLOBALIZACE PČ: Císař, Ondřej. 2004. „Mezi suverenitou a světovým státem. Nezavršená demokracie“. Pp. 157–176, in Marek Hrubec (ed.). Globální spravedlnost a demokracie. Praha: Filosofia. Hertzová, Noreena. 2003. Plíživý převrat. Globální kapitalismus a smrt demokracie. Praha: Dokořán: pp 105–125. 13. TÝDEN – 13.12. P+S: DŮVĚRA PČ: Sedláčková, Markéta. 2004. Praha: SLON, pp. 155–178.
Povinná literatura: Caplan, Bryan. 2010. Mýtus racionálního voliče. Proč v demokracii vítězí špatná politika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Held, David. 2006. Models of Democracy. Third edition. Stanford: Stanford University Press. Tilly, Charles. 2007. Democracy. Cambridge: Cambridge University Press.
Doporučená a studijní literatura: Aron, Raymond. 1993. Demokracie a totalitarismus. Druhé vydání. Brno: Atlantis. Ballester, Karl, Hennig Ottman. 1992. Politická filosofie 20. století. Praha: ISE. Bohman, James. 2000. Public deliberation. Pluralism, Complexity, and Democracy. Cambridge: MIT Press.
4
Cunningham, Frank. 2002. Theories of Democracy. A Critical Introduction. London and New York: Routledge. Čermák, Vladimír. 1992, 1998. Otázka demokracie I.-II. Praha: Academia; III.-V. Olomouc: Nakladatelství Olomouc. Dahl, Robert. 1995. Demokracie a její kritici. Praha: Victoria Publishing. Dahl, Robert. 2001. O demokracii: Průvodce pro občany. Praha: Portál. Dahl, Robert, Ian Shapiro, José A. Cheibub (eds.). 2003. The Democracy Sourcebook. Cambridge: MIT Press. Diamond, Larry, Marc Plattner (eds.). 1996. The Global Divergence of Democracies. John Hopkins University Press. Diamond, Larry, Richard Gunther (eds.). 2001. Political Parties and Democracy. Baltimore: John Hopkins University Press. Downs, Anthony. 1957. An Economic Theory of Democracy. New York: Harper. Elster, John. 1998. Deliberative Democracy. Cambridge: Cambridge University Press. Engelstad, Fredrik, Oyvind Osterud (eds.). 2004. Power and democracy. Critical Interventions. Aldershot: Ashgate. Gibson, Rachel K., Andrea Römmele, Stephen J. Ward (eds.). 2004. Electronic Democracy. Mobilisation, organisation and participation via new ICTs. Oxon: Routledge. Lijphart, Arend. 1999. Patterns of Democracy: Government Forms and Performance in ThirtySix Countries. Yale: University Press. Lijphart, Arend. 2008. Thinking About Democracy. London and New York: Routledge. Kis, Ján (ed.). 1997. Současná politická filozofie. Praha: OIKOYMENH. Mancini, Paolo, Daniel L. Swanson. 1996. Politics, Media and Modern Democracy. Westport, Connecticut: Praeger. Novák, Miroslav. 2007. Mezi demokracií a totalitarismem. Brno: Masarykova univerzita. Prior, Markus. 2007. Post-Broadcast Democracy. How Media Choice Increases Inequality in Political Involvement and Polarizes Elections. Cambridge: Cambridge University Press. Rawls, John. 1996. Political Liberalism. New York: Columbia University Press, pp. 1–172. Sartori, Giovanni. 1993. Teória demokracie. Bratislava: Archa. Shapiro, Ian: Morální základy politiky. Praha, Karolinum 2003. Shapiro, Ian. 2003. The State of Democratic Theory. Princeton: Princeton University Press. Shapiro, Ian, Jürgen Habermas. 2002. Teorie demokracie dnes. Praha: Filosofia. Swenson, Palle. 1995. Teorie demokracie. Brno, CDK Swift, Adam. 2005. Politická filozofie. Praha: Portál. Zakaria, Fareed. 2005. Budoucnost svobody. Praha: Academia.
5