8
0 U vod
Romove jsou velmi pocetnou minoritou, kterase bČ hem pobytu v C R nedokazala zcela zaclenit do vČ tsinove spolecnosti. Je jistČ mnoho du vodu , proc tomu tak je. BČ hem uplynulych deseti let se uvnitr romske mensiny zviditelnily mnohe proble my. Rada bych proto ve sve praci priblızila ctenaru m proble my ostravskych Romu , kterı jsou postizeni lichvou. Jiz pred casem jsem se zacala blıze zajımat o romske etnikum. Proble m lichvy nenı zdaleka novy a existuje v OstravČ jiz te mČ r pČ t let. V poslednı dobČ se vsak pocet ohrozenych socialnČ slabych rodin vyraznČ zvysil. Jakmile jsem se blıze seznamila s kulturou a tradicemi, ktere mne velmi oslovily, uvČ domil jsem si, ze abych do budoucna mohla skutecnČ te to skupinČ obyvatel pomoci, nestacı jen dobravu le. Tato problematika je pro mne moc pritazlivaa v budoucnu bych chtČ la pracovat v nestatnı sfe re s romskou mensinou. Absolventskou praci jsem rozdČ lila do dvou zakladnıch castı. Prvnı cast je teoreticka, ve ktere jsem pouzila informace z nastudovane dostupne literatury, internetu a casopisu , jenz se tykajı problematiky lichvy nejen v OstravČ , ale i v cele C eske republice. V te to casti jsem se zabyvala prıcinami, ktere vedou jedince k vyuzitı sluzeb lichvare a s tım spojenymi du sledky. Zkoumala jsem prevenci PC R v ramci Moravskoslezske ho kraje a moznosti nasledne ho resenı vznikle ho proble mu. V zavČ recne kapitole jsem pak uvedla seznam zarızenı a institucı, ktere poskytujı pomoc romskym obyvatelu m v OstravČ . V prakticke casti jsem pouzila metody prace polostrukturovane ho rozhovoru, ktery zkoumaprıciny vedoucı ostravske Romy az do sparu lichvare. Take mne zajımal pohled samotnych Romu na lichvare, zda cıtı nenavist ci spasu. Jako hlavnı cıle prace jsem si stanovila priblızit moznosti resenı lichvy v ostravske m regionu. Je zde velmi vysoka nezamČ stnanost, kteraje casto primarnı prıcinou lichvy. Dale jsem se snazila zdu raznit nutnou potrebu resit proble m nejen pro samotne postizene jedince, ale zaroven ve spolecnosti jako celku.
9
TEORETICKA
C A ST
10
1 Historie a kocovanı Romu Predpokladase, ze Romove jsou potomci nejnizsıch indickych kast, tzv. Pariu , kterı zili v oblasti stredozapadnı Indie (Radazstanu, Brahmananu). Srovnavanım jazyka novoindoindicke ho s jazykem romskym dospČ li odbornıci k vysledku, ze zde existuje vyraznashoda v obou jazycıch.
Byli povazovani za kastu nedotknutelnych, protoze vykonavali mČ stske povolanı pro ostatnı obyvatele jako uklızenı odpadku , palenı mrtvol, nebo cistČ nı kanalizace. Nedotknutelnı se nazyvali proto, ze se s nimi lide z ostatnıch kast nemohli stykat, jinak by propadli. Zakazoval to kastovnı rad.
1.1 Putovanı Romu Romove odesli v nČ kolika migracnıch vlnach o ru znych intenzitach. Hlavnı du vody odchodu nejsou znamy. Predpoklada se vsak, ze uvnitr indicke spolecnosti probıhaly slozite rozpory a take existujı zmınky, ze jiz v te to dobČ byla Indie prelidnČ na. Odchod Romu mohl byt zpu soben take najezdy Avaru na Indii, kterı se snazili obyvatele vytlacit a asimilovat. Jsou znama dvČ velkamČ sta Mahandzadaro a Harabdana, ve kterych zili predkove Romu . Drıve nebyla opevnČ na a ani obyvatele tČ chto mČ st nevlastnili zbranČ . StČ hovanı probČ hlo od 4. Ř 9. stoletı n. l. Romove kocovali v rodovych klanech. Pri cestČ smČ rovali prevaznČ na zapad. Docasny domov nasli v Persii, kde se zdrzeli vıce nez jedno stoletı. Evropa byla jiz v te to dobČ pomČ rnČ hustČ zalidnČ na. Romove putovali kocovnym zpu sobem. Byli na pohled odlisnı od ostatnıch obyvatel, mČ li sve obrady a tradice a prinaseli s sebou remesla, kterazrucnČ ovladali. Prvnı zmınky pochazı z 11. stoletı. R ecky mnich na hore Atos popisuje Romy a jejich nabozenstvı jako urcity druh sektarstvı, ktery nazval Athyuganox. Sami sebe Romove nazyvajı Roma i presto, ze pu vodnı narod, ktery vysel v 4. stoletı z Indie, se jmenoval Dona (Sırie-Siloma, S panČ lsko-Kale, Francie-Mamus).1
1
PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dČ jepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o. 2001.
11 Od 14. stoletı jsou z ceskych letopisu znami Romove take na nasem ťzemı. JistČ prisli drıve, ale zmınky o nich nejsou v kronikach prılis jasne . Podlozene du kazy o vyskytu Romu v EvropČ existujı az ze 14. stoletı. (V popravcı knize panu z Rozmberka z roku 1399 se pıse o zlodČ ji, konkre tnČ o cerne m cikanu, nazyvane m Ondreju v pacholek.) Romove byli povazovani za Syny krale Sindela. Pu vodnČ to byly ctyri putujıcı kmeny.2
Romove
byli nejprve prijımani prıvČ tivČ . Dokazali se velmi rychle zaclenit
do tehdejsıch struktur i zakonu . Uctıvali Juvernisticke nabozenstvı, ktere se velmi podobalo kresŽanstvı. Jejich bu h se jmenoval Devla. NemČ li pısmo, takze si svou historii predavali v pyramidech, coz byly tzv. pohadky pro dospČ le , ve kterych se odrazela historie predku . Dıky lidove tvorivosti se pyramida postupnČ mČ nila, kazdy si je pretvoril podle toho, co tım chtČ l povČ dČ t. Naprıklad, jak odmıtli schovat Marii s Jezısem a Josefem, kdyz byli na ťtČ ku, nebo ze jsou pry potomci egyptske ho kovare, ktery vykul hreby, jimiz byl pak Jezıs pribit ke krızi. Veskere tyto povČ sti jsou napıchnuty na kresŽanskou vıru.3
Pronasledovanı Romu zacalo az koncem 15. stoletı. Tehdy ztratili ochranu svČ tske moci, predevsım dıky zpu sobu m, jakymi si zajisŽovali zivobytı (vČ stČ nı a carovanı). To mČ lo za nasledek krute zpu soby zachazenı, ktere nebylo nijak stıhano. Pu sobil na nČ velky tlak cırkve i svČ tske moci. Stahli se a postupovali dale na vychod.4
2
PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dČ jepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o. 2001. Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001. 4 Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material. 3
12 Sve mısto nachazeli predevsım ve vychodnı EvropČ , kde se zacali usidlovat. Zde mČ li moznost se prosadit pri zpracovavanı kovu a mohli tu uplatnit sve vrozene hudebnı nadanı. Dodnes je jimi nejvıce osıdlena pravČ vychodnı a jiznı Evropa.
1.2 C echy a Morava PonČ kud le pe se vyvıjela situace na MoravČ . Tady byla romska populace relativnČ tolerovana. Naprıklad hrabČ Kounic nechal v 17. stoletı usadit na sve m panstvı romskou rodinu z Uher. Zacaly se obecnČ vytvaret lepsı podmınky pro usazovanı Romu na MoravČ .
V 18. stoletı probČ hl prvnı pokus o asimilaci Mariı Tereziı, ktera narıdila zakaz kocovanı. Prikazala rozdČ lit pu du, posılat dČ ti do skoly a prevle ci tradicnı sat. Take chtČ la, aby prestali mluvit romsky a prejmenovali se na neromska jme na. C ast obyvatel skutecnČ prestala kocovat a zacala uzavırat smısena manzelstvı a posılat dČ ti do skol. Nazyvali se Novymi rolnıky.5 Oproti tomu v C echach v prvnı polovinČ 19.
stoletı
zu stavajı
Romove
neusazeni
a spolecnost je povazuje ze nezadoucı skupinu obyvatel. Na MoravČ se naopak jiz v te to dobČ vytvarı huste romske osıdlenı a to predevsım v okolı Hodonına, Uherske ho Brodu a Uherske ho HradistČ . V roce 1900 jiz na MoravČ existuje te mČ r 30 romskych taboru a o deset let pozdČ ji se jiz Romove zdrzujı ve 109 obcıch na MoravČ . C asto museli na natlak obyvatel zakladat tabory az za danou obcı. Jestlize Romove chtČ li zıskat v obci trvale bydlistČ , museli prekonat odpor mıstnıch obyvatel. Nejednou byli take vyhnani. Znova se vsak vraceli, cımz se postupnČ vytvareli pozitivnı podmınky pro proces integrace.
5
Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material.
13 1.3 Obdobı II. sve tovš valky V roce 1928 bylo romske obyvatelstvo na zakladČ zakona secteno, pocet Romu byl asi 7000. Toto scıtanı se stalo zakladnım materialem pro pozdČ jsı transporty bČ hem II. svČ tove valky. Pokud se z nich lide nevykoupili, nebo jinak nezachranili, skoncili v transportech do sbČ rnych taboru , ktere byly v Letech u Pısku a v HodonınČ u Kunstatu. Z tČ chto 7000 lidı se zpČ t vratilo pouze 200. Ti se vsak jiz nikdy k romske narodnosti nepriznajı.
Deportace Romu probıhala celkem ve trech etapach. Prvnı probČ hla v breznu roku 1943. NČ kterı usedlı Romove byli tehdy z transportu vyjmuti a zatım ponechani na svobodČ . Dalsı transporty mırily do Letu 7. kvČ tna 1943 a do Hodonına 22. srpna 1943. Poslednı probıhaly od rıjna 1943 do 28. ledna 1944. Z C eske zemČ bylo dale deportovano asi 5300 osob romske ho pu vodu. BČ hem II. svČ tove valky byli cestı Romove te mČ r vyvrazdČ ni.6 Na Slovensku nebyla situace tak drasticka. Romove tam na mnoha mıstech zijı i dnes tradicnČ v osadach. Pokud bČ hem valky vychazela osada s vesnicı dobre, tak vesnice NČ mcu m Romy nevydala. Ze Slovenske republiky se podarilo do konce valky poslat jen dva transporty.
1.4 Povalecnš obdobı a doba totality Soucasnaromskakomunita zijıcı na Ostravsku pochazı z valne casti z vychodnıho Slovenska. Jejich rodiny k nam prisly po roce 1946, kdy se z pohranicı vystČ hovavali NČ mci, a tak se zde mohly usıdlit.
Velke narusenı romske komunity prislo v dobČ tzv. 2. naborarske vlny, kterabyla zpu sobena dohodou mezi C R a SR o stČ hovanı dČ lnıku 6
Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednıEvropČ . 1. Vydanı. Praha : 1999.
14 do oblastı s nedostatkem pracovnıch sil. Romove byli v organizovanych naborech premısŽovani hlavnČ do uhelnych oblastı na sever C ech a Moravy, kde vsak nemČ li sve koreny a dodnes se tam plnČ neadaptovali.
V letech 1965-1968 se problematikou Romu zacal zabyvat Vladnı vybor pro otazky cikanskych obyvatel, a pozdČ ji v roce 1969 take Komise vlady pro otazky cikanskych obyvatel. R esila hlavnČ
proble my zamČ stnanosti, bydlenı, vychovy mladeze
a omezovanı kriminality. V te to dobČ vznikaly pri okresech komise Rady okresnıho narodnıho vyboru pro otazky cikanskych obyvatel, ktere poprve zavedly sıt tere nnıch socialnıch pracovnıku (kuratoru ). Naplnı jejich prace bylo resit a mapovat proble my v oblasti bydlenı, skolnı dochazky a zamČ stnanosti. Komise vlady a sıŽ tere nnıch socialnıch pracovnıku byly zruseny v roce 1991.7 Zasahovat do hlubsıhistorie romske ho etnika nenı pro ťcely te to prace vyznamne .
1.5 Od roku 1990 do soucasnosti Pri scıtanı lidu v C eske republice, ktere probČ hlo v r. 1991, se k romske narodnosti prihlasilo 33 000 obcanu , avsak ve skutecnosti bylo toto cıslo nČ kolikanasobnČ vyssı. V roce 1995 se tento pocet odhadoval mezi 180 000 az 200 000. Presne cıslo vsak vzhledem k nepresnostem statistik nelze stanovit. 8 K 1. 3. 2001 se opČ t uskutecnilo v nası C eske republice
Scıtanı lidu,
domu
a
bytu .
V tomto roce se k ceske narodnosti prihlasilo celkem 9 270 615 obcanu . K romske narodnosti se prihlasilo celkem 11 716 obyvatel coz je te mČ r o jednu tretinu me nČ nez pri scıtanı v roce 1991. Tım padem je take velmi obtızne zjistit skutecny pocet Romu zijıcıch na ťzemı Ostravy.9
7
PhDr. Arne Mann,CSc. Romsky dČ jepis. 1 Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o. 2001. Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednıEvropČ . 1. Vydanı. Praha : 1999. 9 Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001. 8
15 Du vodu , proc se k romske narodnosti prihlasilo tak malo lidı, je mnoho. Mnozı tak ucinili z du vodu vlastnıho vylepsenı sve ho postavenı ve spolecnosti, obav pred diskriminacı, ci pocitu falesne ho studu, coz svČ dcı o nedostatecne m sebeuvČ domČ nı. Nejvyssı pocty Romu se vyskytovaly predevsım v OstravČ , asi 40 000 obyvatel, a dale v Praze, asi 20 000 obyvatel.
1.6 Romovš na Slovensku Ve Slovenske republice v druhe polovinČ 90. let zilo podle odhadu az 500 000 Romu , predevsım na vychodČ Slovenska. Romove tam i dnes zijı v osadach na okrajıch vČ tsıch mČ st a jejich zivotnı podmınky jsou srovnatelne se zpu sobem zivota ve stredovČ ku. Bez kanalizace, bez vody, kdy je hydrant az na okraji lokality, v ťdČ snych podmınkach pro bydlenı. Jedine kontakty s obyvateli obce se pohybujı na ťrovni nakupu zbozı a potravin, v lepsıch prıpadech navstČ vy mıstnı hospody. Tato izolace je naprostou samozrejmostı pro obcany majoritnı spolecnosti, ale i Romu samotnych.
Velmi silne komunity Romu se vyskytujı stejnČ jako u nas i ve vČ tsıch slovenskych mČ stech. Zivotnı ťroven Romu je zde prokazatelnČ vyssı, ale presto nedosahuje takove ho stupnČ jako v C eske republice. I pracovnıch prılezitostı je mnohem me nČ v porovnanı s C R, coz souvisıs ťrovnı ekonomiky cele ho statu.
16 2 Romskamensina u nas 2.1 Struktura romskš mensiny Romskou mensinu mu zeme rozdČ lit podle pu vodu: Romove - nazev pro prıslusnıky narodnostı mensiny, kterı se k nı hlası. K romske narodnosti se hlası nČ kolik etnickych skupin. StejnČ jako skupina Sintı majı take Romove indicky pu vod. C estı Romove - mensina, ktera zila do druhe svČ tove valky na ťzemı C ech a nČ kolik malo rodin zde zije dodnes. Moravstı Romove - mensina, ktera zila do druhe svČ tove valky na ťzemı Moravy a nČ kolik malo rodin zde zije dodnes. Ma„arstı Romove - mensina, ktera zila do druhe svČ tove valky na ťzemı Ma„arska a na ťzemı jiznıho Slovenska v oblasti obyvane Ma„ary. Slovenstı Romove - mensina, kterazila do roku 1945 na Slovensku Olasstı Romove - mensina, kterakocovala ve strednı EvropČ do roku 1959 Sintı - mensina zijıcı v zapadnı EvropČ , do druhe svČ tove valky zili v pohranicnıch oblastech C ech. Dnes v C eske republice zije jen nČ kolik rodin.10
Komunita
Romu ,
ktera zije
v C R,
je vnımana jako stejnoroda. Jsou vsak mezi nimi znacne rozdıly. Dalsı rozdČ lenı mu zeme se
prove st
jednotlive
podle skupiny
toho,
jak
zaclenily
do spolecnosti:
Prvnı skupinu tvorı pu vodnı Romove , kterı prezili II. svČ tovou valku a jejich potomci. Tito jedinci se szili s prostredım, ve ktere m se pohybujı a s majoritou nemajı te mČ r zadne potıze.
Druhou skupinu tvorı Romove , kterı prisli v prvnı vlnČ ze Slovenka a ti jsou nejpocetnČ jsı. Po odsunu NČ mcu se prestČ hovali do uvolnČ nych prostoru a pozdČ ji take
10
Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001.
17 do pru myslovych stredisek na severu Moravy a C ech. I pres dlouhou dobu pobytu zde zijı v urcite izolaci vu ci majoritČ .
Dalsı skupinu tvorı Romove ze Slovenska, kterı sem byli v druhe vlnČ prestČ hovani a jestČ se zde neadaptovali. Jejich bydlenı, socialnı ťroven a zamČ stnanost jsou na nejnizsıťrovni ve srovnanı s ostatnımi skupinami.
Zcela samostatnou skupinou jsou Olasstı Romove . Ani v minulosti nevykonavali tradicnı romskaremesla. Izolujı se nejen od majority, ale i od ostatnıch Romu , kterı je neuznavajı. Je te mČ r nemozne , aby mezi sebou navazali tČ snČ jsı kontakt. Jakakoliv snaha o spojenı Olasskych Romu s ostatnımi skupinami (Rumungru) zatım vzdy skoncila bez ťspČ chu.11
Dodnes mezi vsemi Romy platı tvrda hierarchie, vrstvy jsou vzajemnČ nepropustne a i u dnesnıch komunit se uplatnujı velmi striktnı pravidla.
Jediny proble m, ktery je spojuje, je diskriminace a jejı du sledky. Zde rozdıly zanikajı. Je to vsak pouze negativnı tlak, ktery je sjednocuje. To prohlubuje pocit odcizenı mezi
Romy
nesnasenlivost,
a
majoritnı
obavy
a
spolecnostı,
vzajemnou
zvysuje
nedu vČ rivost.
Vzhledem k tomu, ze romska struktura je velmi rozmanita, neda se zatım prılis ocekavat zadna jednota pri prosazovanı spolecnych zajmu pri integraci romske mensiny.
2.2 Vzajemnš vztahy Romove nejsou schopni se projevit mohutnČ jsım obcanskym ci politickym naporem. Jsou stale v ceske spolecnosti na nejnizsı ťrovni v oblasti profesnı, socialnı i ekonomicke (nezamČ stnanost, vzdČ lanı, prevaha manualnıch profesı, bydlenı, zivotnı ťroven, kriminalita). Tvorıtak okrajovou vrstvu ceske spolecnosti.
11
Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001.
18 Ti, jenz zvladli posun k vyssım pozicım, se vsak vČ tsinou snazı odpoutat od sve ho pu vodu i etnicke ho prostredı. Romske elity se snazı z romske komunity spıse uniknout a asimilovat se, jen malokdo je ochoten zpČ tnČ ovlivnovat a napomahat "svym lidem" do vyssıch socioprofesnıch pozic. Dase tedy rıci, ze u nich prakticky neexistuje aktivnı podpora vlastnı komunity. Ma-li tedy byt romska komunita rozvıjena k vyssımu postavenı jednotlivcu , je vıce nez nutna aktivnı podpora cele komunity. Je treba nabıdnout jejım clenu m sanci, a to i v prıpadČ , kdy o to moc nejevı zajem.12
Nehovorım zde o tom, abychom tČ mto jedincu m nosili na zlate m tace bazanty, nebo mazali med kolem ťst, ale nČ kdy dıky sve vnitrnı hrdosti nevyuzijı sanci, kterase jim naskyta. Jestlize by ji poskytl clovČ k z mensiny, nerozmysleli by se. Myslım, ze kdyz ji nabızı obcan majoritnı spolecnosti, jsou Romove vıce ostrazitı a spıse se snazı z takove to situace co nejvıce vytČ zit a o podstatu vČ ci se nezajımajı. Ve vČ tsinČ prıpadu to zpu sobuje hlavnČ nedu vČ ra.
12
Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material.
19
3 Komunikace Pro jistou cast romske populace je romstina stale materskym jazykem a majı k nı blız nez k cestinČ . Pouzıvana cestina nebo slovenstina ma slabou ťroven, slovnı zasoba je omezena a pısemny projev je te mČ r nerozvinuty. To velmi ztČ zuje kontakt Romu s ťrady. Pısemny projev ma casto slabou gramatickou i stylizacnı ťroven, coz negativnČ ovlivnuje aktivnı a rovnocenny prıstup k prılezitostem nejen pro lepsı pracovnı moznosti, ale i pro zamČstnanost obecnČ . V ceske i slovenske reci Romu je pri projevu patrna dlouhodoba a zanedbana vzdČ lanost. Ta se mnohdy pohybuje na hranici gramotnosti.13
Dıky odlisne mu hodnotove mu syste mu a zkusenostem si Romove vytvorili svu j ojedinČ ly zpu sob komunikace, ktery je zcela odlisny od majoritnı spolecnosti ve strednı EvropČ . Romove vyuzıvajı predevsım mimoslovnı verbalizaci, ktera tvorı te mČ r 95% jejich komunikace. Majı casto velmi dobre vyvinuty smysl pro poznanı clovČ ka. Mnohdy jim stacı pouze pohled a trocha intuice a dokazı poznat, zda to s nimi clovČ k myslı opravdu vaznČ , nebo zda nemazajem jejich proble my resit.
Romove umı velmi dobre pracovat s city, jsou schopni zıskat informaci i z drzenı tČ la nebo pri pohledu z ocı do ocı. Dokazı se vcıtit do druhe ho clovČ ka. Necinı jim proble m dat najevo sve pocity, povazujı to za prirozene . Jestlize je jim smutno, placı. Je nepodstatne , ze to treba nenı vhodne . “C esi§ oproti nim obtızne vyjadrujı city, jsou zvyklı je potlacovat, nebo alespon nevyjadrovat na verejnosti.14 Romove nemajı casto moznost vyuzıt jazyka jako efektivnıho nastroje pri komunikaci s majoritnı spolecnostı. Jazykova barie ra a nevzdČ lanost tvorı handicap, ktery se projevuje pri sancıch zıskat vzdČ lanı srovnatelne s jejich vrstevnıky. Dalsım vyraznym proble mem je, ze vČ tsina zakladnıch skol stale jestČ povazuje romstinu spıse 13 14
Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material. Tamte z
20 za negativnı jev. Nevyuzıvajı ji v ramci spoluprace s dıtČ tem, nebo rodicem pri odstranovanı oboustrannych predsudku . V pısnıch vsak stale zu stavaromstina ziva. Romske casopisy pouzıvajı rovnocennČ jak romstinu tak cestinu, snazı se tak vratit na vyssıťroven jazykovou kulturu a identitu Romu .
Tento navrat k jazyku znamena posılenı sebeuvČ domČ nı, tım padem posılenı zpu sobu integrace Romu do spolecnosti. O to se snazı predevsım silne osobnosti Romu . Proto je treba brat tento navrat k romstinČ jako posılenı kultury Romu . V prıpadČ , ze by se majoritnı spolecnost snazila potlacit romstinu, znamenalo by to dezintegraci kulturnı i etnicke identity Romu . A to v dobČ , kdy stale nejsou schopni prijmout ceske prostredı v kulturnım i spolecenske m smyslu, neboŽ jej berou jako odcizene a pro nČ uzavrene a nedostupne .
Obr. c.1 Komunikace mezi etnickou mensinou a vČ tsinovou spolecnostı.15
3.1 Pravidla pro komunikaci C lovČ k pri komunikaci s Romem nesmı spČ chat. Musı byt trpČ livy. Je treba mluvit konkre tnČ , jasnČ a srozumitelnČ . HodnČ pomu ze vnımat mimoslovnı komunikaci a opČ tnČ dat najevo svu j pocit. C lovČ k se nesmı bat blızkosti a dotyku . Romove nesnasejı kritiku pred kolektivem. O sjednane m termınu je lepsı se radČ ji ujistit, a to i nČ kolikrat. Pri resenı proble mu je treba ke kazde mu pristupovat individualnČ , podle jeho potreb. 16 15 16
Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001. Tamte z
21
4 Dnesnı problšmy Romu Predstava romske mensiny, jakozto spolecenstvı svobodnych lidı, kterı jsou neochotni se podrıdit autoritČ , ale ve ktere panujı idylicke vztahy muzikantu a kovaru , kterym vladne prısny a spravedlivy vajda, jenz sjednaporadek v prıpadČ kradeze slepic, nema jiz dnes s realitou zcela nic spolecne ho. Soucasnou romskou komunitu tızı rada proble mu . Je potreba zacıt se o nČ zajımat jiz v primarnı fazi, coz znamena umČ t je pojmenovat, pochopit a hlavnČ je co nejdrıve resit. To vse jde teprve v prıpadČ , ze se o proble mu mluvı.
Romskaproblematika je velmi slozita. Romove nejvıce doplatili na socialnı a ekonomicke zmČ ny, ktere v poslednıch deseti letech prevratily zivot vsem obyvatelu m strednı a vychodnı Evropy. Zaslouzı si maximalnı pozornost, protoze jsou etnickou skupinou, kteraje na tom dnes nejhu re. 17 Da se rıci, ze zde vznika zacarovany kruh, nebo zde spıse jiz nČ jakou dobu je, protoze chudı lide majı mensı prıstup ke vzdČ lanı a majı mensı sanci uplatnit se na trhu prace. Nemajı penıze, dČ tem chybı dostatek podnČ tu pro vlastnı rozvoj, schazı jim dostatecne vzdČ lanı. Mensina se celkove uzavırastale castČ ji do sebe a nema zajem resit s majoritnı spolecnostı sve proble my. Zvysuje se oboustranna nevrazivost, tlak, diskriminace a rasismus.18
Chybı zde porozumČ nı, myslım tım jako pro etnickou mensinu, nikoliv pro jednotlivce. Majorita prılis nechape prıciny jejich chovanı. Z jejich strany je cıtit beznadČ j a ze strany majority bagatelizovanı. SamozrejmČ nechci tım rıci, ze by zde nebyla snaha o zlepsenı. Nejde o oblast, kteraby byla zcela ignorovana. V poslednıch letech vznikla rada projektu a programu na zlepsenı zivotnı situace Romu , avsak ne vzdy se podarilo Romy integrovat a zapojit do politiky a cinnostı nevladnıch organizacı. Presto je nejvıce ťcinne pravČ prıme zapojenı Romu do cinnosti, ktera je pro nČ napomocna. Take je nutno si uvČ domit, ze Romove nejsou jednotnou komunitou, ale ze v EvropČ zije nespocet nejru znČ jsıch skupin. 17 18
Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material. Tatjana S iskovaa kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1 Vydanı. Praha. 2001.
22 Handicapy Romu − nızka vzdČ lanostnı ťroven - vede ke stale klesajıcımu realne mu prıjmu. Kvalifikacnı struktura je nızkaa odlisuje se od pozadavku trhu prace − vyse prıjmu Ř vČ tsina romske populace se rozhodne pro prechod k jednodussımu a ziskovČ jsımu zpu sobu obzivy coz jsou v dnesnı dobČ nenı pracovnı cinnost, ale stale jsou to socialnı davky − nızkapracovnı moralka Ř Romove casto nejsou schopni zu stat de le na jednom pracovisti, coz vyplyvapredevsım z drıvČ jsıho kocovne ho zpu sobu zivota19
4.1 Vzde lanı VzdČ lanı, ktere Romu m stale chybı, vyraznČ snizuje sanci na jejich integraci. Je to predevsım du lezite pro zvladnutı ekonomickych, socialnıch, ale i zivotnıch podmınek. Dalsı du vod spatne ho zaclenı Romu do spolecnosti vidım v male adaptabilitČ na nove podmınky. Romove
vidı predevsım okamzite splnČ nı svych pohnutek a vıce
nez teoreticke poznatky uprednostnujı prakticky zivot.20 Mezi starsı a take jestČ strednı generacı mu zeme najıt pouze par jedincu , kterı majı vysokoskolske vzdČ lanı a nČ kolik desıtek tČ ch, kterı majı stredoskolske vzdČ lanı. Drıve vıce pocetnČ zastoupene romske remeslo kovaru jiz dnes te mČ r zaniklo. Az do nedavne doby Romove ke sve mu zivotu literaturu nebo vzdČ lanı nepotrebovali. Tato potreba se tudız nepredavala z generace na generaci. Myslım si ale, ze v dnesnı dobČ se situace pomalu mČ nı. Sami Romove cıtı, ze je potreba vıce vČ dČ t, aby nČ ceho mohli dosahnout. Presto je jen malo jedincu , kterıse zacnou vzdČ lavat. 19
Internet: Integrace Romu . [Online].aktualizovano 15.2.2003.[citovano 27.2.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.vlada.cz/rada/cinnost 20 Internet: [Online].aktualizovano 6.8.2002.[citovano 17.2.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.romove.cz
23 Je pravdou, ze hodnČ casu vČ nujı sledovanı televize a videa, coz ale s velkou oblibou dČ lajı i jedinci majoritnı spolecnosti. Hlavnım proble mem je, ze cetba ani aktivnı vzdČ lavanı nejsou zazite a Romove na nČ nemajı vypČ stovany navyk. 4.2 Nezame stnanost Vysoka mıra romske
nezamČ stnanosti je jednım z nejpodstatnČ jsıch proble mu
jenz se tyka romske ho etnika v OstravČ . Lide s nızkym vzdČ lanım, kterı byli pred listopadem 1989 zamČ stnani prevaznČ v tČ zke m pru myslu ci stavebnictvı, jsou stale jestČ dnes nejvıce postizenou skupinou ekonomicke transformace.
Tito lide , mezi nimiz bylo mnoho dČ lnıku romske narodnosti, byli jedni z prvnıch, kterı byli propustČ ni z krachujıcıch podniku . Moznost jine ho zamČ stnanı pro nČ te mČ r neexistovala. Stale jestČ pro nČ nenı dost prace, oni sami se velmi spatnČ adaptujı na nove podmınky a jsou tedy dlouhodobČ nezamČ stnanı. NezamČ stnanost a zvlastČ ta dlouhodobaposiluje v jedincıch sklony k pachanı trestne cinnosti.21
Pokud
ma jedinec
moznost
zıskat
pracovnı
uplatnČ nı, nejprve si vzdy spocıta zda je pro nČ j vyhodne chodit do prace, pracovat na smČ ny vcetnČ vıkendu , platit si obČ dy, a nebo zda zu stat doma, nemıt povinnosti, usetrit a mıt te mČ r tyte z prıjmy. Socialnı syste m je totiz nastaven tak, ze pracuje-li clovČ k v malo kvalifikovane m zamČ stnanı, jeho prıjmy jsou stejne , nebo i nizsı, jako kdyby zu staval doma na davkach statnı socialnı podpory. Rodina s nızkym prıjmem ze zamČ stnanı je totiz doplacena do vyse zivotnıho minima i presto, ze ma obvykle vyssı zivotnı naklady. NezamČ stnanost je take jednou z prıcin toho, ze velmi casto te„ hovorıme a pıseme o lichvČ mezi Romy. Ti vsak o nı moc otevrenČ hovorit nechtČ jı. Myslım si, ze lichva je vyznamnym proble mem vsech socialnČ slabych vrstev, ktere nemajı moznost pu jcit 21
Internet: Segregace a nezamČ stnanost.[Online].aktualizovano 1.7.1996.[citovano 27.2.2004]. dostupna na Word Wide Wel: http://www.zprava/97
24 si penıze zadnym jinym zpu sobem. StČ zı dnes banka pu jcı penıze clovČ ku, ktery nevlastnı zadny majetek, je odkazany na davky statnı socialnı podpory a da se rıci, ze zije od davky k davce. Jinou moznost, jak zıskat finance, nemajı, protoze banky lidem s zivotnım minimem penıze nepu jcı. Je logicke , ze z takovych to prostredku nenı mozne zadnym legalnım zpu sobem nasetrit, takze prijde-li vyťctovanı plynu, vody nebo elektriny razem je zde proble m, jak jej zaplatit.
Jelikoz je na Ostravsku v dnesnı dobČ velkym proble mem nezamČ stnanost, ktera se nejvıce tykaromske mensiny, stČ zı si dnes mohou pomoci vzajemnČ rodiny jako to bylo drıve pro Romy typicke . Stare porekadlo, ktere drıve platilo, ze Rom Roma neokrade, se dnes stavaspıse legendou ci spatnym vtipem.
Potrebujı-li Romove pu jcit penıze, hledajı i presto pomoc predevsım ve sve komunitČ . PravČ lichvar majedinou moc zprostredkovatele, je-li clovČ k v nale have financnı nouzi, ze ktere dıky celkovČ spatnČ nastavene mu financnımu syste mu nenı ťniku. Zadny spolecensky syste m nemu ze tolerovat lichvu, protoze ta zakonitČ vede k zivotu na dluh, ktery je vsak pro slabsıho jedince vzdy sebeznicujıcı.
4.3 Pujcka nebo lichva Spolecnosti Fast finance, s.r.o. a Provident financial, s.r.o. poskytujı financnı pu jcky socialnČ slabym obcanu m a to zejme na romske mu etniku v OstravČ . Podstatou podnikanı jsou kratkodobe pu jcky na velmi vysoky ťrok, pricemz spolecnosti se orientujı na socialnČ slabe skupiny obyvatel. U tČ chto jedincu lze predpokladat, ze vidina okamzite ho zıskanı male financnı castky prevazı nad ťvahou o celkove nevyhodČ transakce. SocialnČ slabym obcanu m castky okolo 6000 az 10000 Kc pripadajı atraktivnı, coz si lide s vyssım prıjmem dovedou jen
25 stČ zı predstavit. Tyto spolecnosti jsou si vČ domy, ze nenı lehke zıskat pu jcene penıze nazpČ t a jsou napojeny na vymahatelskou firmu.22 V prıpadČ , ze by dluznık dobrovolnČ nesplacel, mohou dle smlouvy vydat platebnı rozkaz. ObČ spolecnosti se spole hanı na socialnı davky, ktere dluznık pobıra, a ze kterych mohou sve pohledavky uhradit. Spolecnosti neocekavajı, ze by se dluznıci branili opravnymi prostredky. Po nabytı pravnı moci by tedy mohlo dojıt k exekuci movitych vČ cı, majetku ci socialnıch davek. Proti faktu, ze dluznıci prevzali smluvnı castku pu jcky uvedenou ve smlouvČ , nelze nic namıtat. Jinak se vsak da hovorit o tzv. poplatcıch, ktere jsou skrytym ťrokem, jenz se pohybuje od 81% do 106%. Firmy jsou si vČ domy, ze by tato cısla byla prılis napadna, proto jsou zde procenta nahrazena poplatkem.23
Po rozboru kratkodobych pu jcek u tČ chto dvou spolecnostı dosel pravnı zastupce k nazoru, ze dluznık je povinen zaplatit jistinu pu jcky, tj. castka, kterou skutecnČ obdrzel, nenı vsak povinen platit ťrok, ktery odporuje dobrym mravu m, aŽ je jiz nazvan jakkoliv. Blıze k tomu hovorıÚ253 Trestnıho zakona. Oblastnı manazeri v OstravČ byli casto svym chovanım ke klientu m nekompromisnı. Velice tČ zce se s nimi vyjednavali splatkove kalendare a vznikle pohledavky te mČ r obratem prodavali vymahatelskym firmam. Po zaangazovanı obcanske ho sdruzenı Vzajemne souzitı, ktere kontaktovalo take prazskou centralu se prıstup zmČ nil k lepsımu. Klientu m bylo umoznČ no zrıdit a prizpu sobit splatkove kalendare, ktere byli prijatelne pro obČ strany.
22
Obcanske sdruzenıVzajemne souzitı. Pravnırozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadČ jinymi se stanovenım poplatku 23 Obcanske sdruzenıVzajemne souzitı. Pravnırozbor pu jcek poskytovanych spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadČ jinymi se stanovenım poplatku
26
5 Definice pojmu 5.1 Pujcka Pu jcku blıze specifikuje Obcansky zakonık c. 40/1964 Sb. a to konkre tnČ v Ú 657 a Ú 658. Smlouva o pu jcce je pravnı vztah, kterym prenechavavČ ritel dluznıkovi vČ ci blıze urcene , zejme na penıze. Dluznık se zavazuje vratit tuto blıze specifikovanou vČ c stejne ho druhu po uplynutı dohodnute doby. Z toho vyplyva, ze pu jcky mohou byt penČ zite i nepenČ zite .24 Pri penČ zite pu jcce lze ujednat vysi ťroku . Dluznık je povinen plnit ťroky, jen pokud byly dohodnuty. Vyse ťroku nenı omezena, avsak nenı mozne , aby se pohybovala vyraznČ nad bČ znymi ťrokovymi sazbami, neboŽ v tom prıpadČ by takove jednanı bylo v rozporu s dobrymi mravy. Co je konkre tnČ mysleno dobrymi mravy, nenı blıze specifikovano, neboŽ se jedna o pravidlo moralnıho charakteru. Jestlize si predstavıme vztah dluznıka a vČ ritele, jde tedy predevsım o vzajemnou slusnost, respekt a toleranci. Vzdy je vsak treba brat na zretel konkre tnı prıpad. Smlouva o pu jcce by mČ la byt vyhotovena pısemnČ , nejle pe za ťcasti notare. Pote ji totiz mu zeme pouzıt jako du kaznı prostredek pri prıpadne nesrovnalosti pred soudem. Bude-li smlouva o pu jcce uzavrena ťstnČ , tČ zko budeme moci nČ co dokazovat.
5.2 Lichva Historicky je dolozeno, ze ne nabozenske presvČ dcenı, ale lichva byla hlavnı prıcinou, proc byli Zide vypovČ zeni z tolika zemı. Nelze zadnym zpu sobem ospravedlnovat lichvu, stejnČ tak jako kdybychom chtČ li ospravedlnovat uzıvanı drog. Avsak obČ
27 zemıch do stavu zavislosti na pu jckach. StejnČ jako le cba drogovČ zavislych bude i tato pomoc vyzadovat bolestny proces detoxikace. VČ tsina dnesnı populace slova jako ťzernık nebo lichvar nezna, avsak pravČ pro mnohe lidi z ghett je kazdodennı a krutou realitou.25
5.3 U zernictvı Pojmem ťzernictvı oznacujeme zvlastnı prıpady lichvy, kdy lichva je vymezena v Trestnım zakonu c. 140/1961 Sb., ve znČ nı pozdČ jsıch predpisu , v Ú 253 je ťmyslnym majetkovym trestnym cinem, kdy je zneuzito tısnČ , nezkusenosti, rozrusenı, nebo rozumove slabosti obČ ti. Budoucım pachatelem je nabıdnuta sluzba, jejız hodnota je v hrube m nepomČ ru k hodnotČ zavazku . U myslem je take uplatnit zavazky, nebo je na sebe preve st.26 Pachatel mu ze byt potrestan odnČ tım svobody az na dvČ le ta, nebo penČ zitym trestem. Zıska-li
pachatel
uvedenym
cinem
znacny prospČ ch, mu ze byt potrestan odnČ tım svobody na sest mČ sıcu az pČ t let.
U zernictvı je jednanı, ktere doprovazı lichvu spolecnČ s hrubym nasilnym uplatnovanım pachatelovy pohledavky, ta vsak musı nabyt podoby trestne cinnosti. Tyto trestne ciny spadajı do osme hlavy Trestnıho zakona, a to trestne ciny proti svobodČ a lidske du stojnosti. Jmenujme alespon ty nejcastČ jsıprıpady: - loupez (Ú234) - Uzije-li proti jine mu nasilı nebo pohru zky bezprostrednıho nasilı v ťmyslu zmocnit se cizı vČ ci. Mu ze byt potrestan odnČ tım svobody na dvČ le ta az deset let.
25
Internet: Pu jcka nebo lichva.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.pujcky.cz 26 Trestnızakon c. 140/1961 Sb. ve znČ nıpozdČ jsıch predpisu
28 - vydıranı (Ú235) - Nutı-li nČ kdo jine ho nasilım, pohru zkou nasilı nebo pohru zkou jine tČ zke ťjmy, aby nČ co konal nebo trpČ l. Mu ze byt potrestan odnČ tım svobody az na tri le ta. - ťtisk (Ú237) - Nutı-li nČ kdo jine ho, aby nČ co konal nebo trpČ l a zneuzıvaje jeho tısnČ nebo zavislosti. Mu ze byt potrestan odnČ tım svobody az na sest mČ sıcu . - porusenı domovnı svobody (Ú238) - Vnikne-li neopravnČ nČ do domu nebo do bytu jine ho nebo tam neopravnČ nČ setrva. Mu ze byt potrestan odnČ tım svobody az na dvČ le ta nebo penČ zitym trestem.27 Velmi obvyklou praktikou lichvaru je ťcast na zlocine m spolcenı coz blıze popisuje trestnı zakon v hlavČ tretı: - ťcast na zlocine m sloucenı (Ú163 a-c) - Zalozı-li nČ kdo zlocinne spolcenı nebo se ťcastnı takove ho zlocinne ho spolcenı nebo jej podporuje, mu ze byt potrestan odnČ tım svobody na dvČ le ta az deset let, nebo take propadnutım majetku. Spacha-li cin uvedeny v odstavci vyse, nenı trestny, pokud vsak ucinı o zlocinne m spolcenı oznamenı (statnımu zastupci, polici) do doby, nez mohlo byt nebezpecı odstranČ no.28 Jako dalsım zakladnım rysem ťzernictvı je dopad jeho pu sobenı, protoze dochazı vČ tsinou k dlouhodobe
a stale se zvysujıcı zavislosti obČ ti na sluzbach
pachatele - ťzernıka.
A tak je vysledek stale se prohlubujıcı chudoba obČ ti, kdy ona sama jiz nenı zcela schopna rozhodovat o sve m osudu. Mu zeme tedy rıci, ze ťzernictvı je zalozeno na prakticke nemoznosti dluh splatit a tım padem se obČ Ž stane stalym zdrojem prıjmu pro pachatele. ObČ ti jsou zastrasovany a v prıpadČ nesplacenı byva na dluznou castku uvalen az stoprocentnı ťrok. Dochazı tak k dlouhodobe a stale se prohlubujıcı zavislosti obČ ti na
27 28
Tamte z Trestnızakon c. 140/1961 Sb. ve znČ nıpozdČ jsıch predpisu
29 sluzbach poskytovatele cili pachatele. Pu jcovanı je vzdy velmi dobre organizovano, pu jcky se vymahajı nejen fyzicky. Nikdo si nedovolı nezaplatit. Dalsım vyznamnym rysem je, ze ťzernık je nositelem velmi vysoke ho spolecenske ho postavenı, coz plyne predevsım z toho, ze klasicky lichvar pachasvou trestnou cinnost skrytČ , avsak ťzernık je clovČ k, o ktere m vsichni vČ dı jakou trestnou cinnost pacha a tım padem roste jeho sıla a moc, aŽjiz politickaci ekonomicka. U zernictvı tedy mu zeme definovat tremi zakladnımi body: - je to komplex trestnych cinu nasilne ho charakteru spjatych s provozovanım lichvy, - dlouhodobe pu sobenı na obyvatele nejchudsıch vrstev a nemoznost se vyvazat, - pachatele jsou obecnČ znamı a vČ tsinou majı vysoky socialnı status v dotycne komunitČ .29
29
Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
30 6 Prıciny, kterš vedou jedince k vyuzitı sluzeb lichvare 6.1 Charakteristickš rysy obe ti
Jednase o obyvatele zijıcı v anonymnıch komunitach, ktere jsou typicke vysokou mırou segregace. Jsou dlouhodobČ nezamČ stnanı a jsou zavislı na davkach socialnıho zabezpecenı. Jedinci vČ tsinou nevlastnı zadny nebo minimalnı majetek. C asto neplnı povinnosti spojene s uzıvanım bytu. Pro Roma je obtızne zajistit si praci. Faktem je, ze mnozı jsou nespolehlivı a zajem o praci nemajı. Avsak ti, jenz by pracovat chtČ li, mnohdy nemajı sanci praci zıskat. Stacı pouze prvnı kontakt se zamČ stnavatelem a zjistČ nı, ze se jednao Roma. Je tedy pro nČ tČ zke zlepsit sve socialnı postavenı. Lichvaru je v OstravČ spousta, jsou to desıtky rodin, casto velmi bohatych. I presto, ze jsem se zamČ rila ve sve praci na lichvu v zivotČ Ostravskych Romu , nejedna se pouze o etnicky proble m. Je to proble m spousty lidı zijıcıch v nejen v OstravČ na hranici zivotnıho minima. Dnes se lichva stava casty a akceptovany jev v romske komunitČ . Pu jcka od lichvare byva dobrovolnym rozhodnutım jedince. Podle dostupnych informacı je lichva prijatelna pro obČ strany v prıpadČ , ze splatky navysı maximalnČ do 50 % pu vodnı pu jcky.
Lide postizeni lichvou se vČ tsinou orientujı na kratkodobe zivotnı cıle. Majı vysokou nedu vČ ru k okolnımu svČ tu, coz se jim vracı tım, ze lide , kterı stojı mimo ghetto, nejevı zajem pomoci. Pro jedince, ktery nikdy nemČ l podobny proble m jako obyvatele te to komunity, je obtızne pochopit jednanı a motivaci postizenych obcanu . Lichvarske pu jcovanı penČ z a nasledne vydıranı rodin snizuje zasadnım zpu sobem zivotnı ťroven
31 dotycnych rodin. Charakteristicky je vyskyt socialnČ patologickych jevu a nızka vzdČ lanost.30
Davky jsou poskytovany obcanu m, jejichz prıjem je nedostacujıcı k zajistČ nı zakladnıch zivotnıch potreb spolecnČ s naklady na ťhradu bydlenı. Prihle dne-li prıslusny organ k plne vysi tČ chto nakladu i s naklady spojenymi s dodavkou energie, nemČ l by obcanu m vznikat zadny dluh. Avsak nenı pravidlem, ze obcane , kterym byla tato davka poskytnuta, ji vyuzijı k dane mu ťcelu, totiz uhradı davkou naklady spojene s bydlenım. A zde to zacına. Najemnıkovi vznikadluh na bytČ i presto, ze zıskal od statu financnı podporu na zaplacenı vyse najemne ho a ostatnı potreby s tım spojene . Toto je moment, kdy velmi casto dochazı
obcane
prosbou
k
lichvari, ktery ochotnČ penıze pu jcı, avsak na vysoky ťrok. Vznika tak startovacı situace, ze ktere se postizeny jedinec nema sanci sam dostat. Jakmile dostane dalsı socialnı davky,
uhradı
nejprve
neboŽ
vzdy
dluh,
vymahanı je te mČ r vzdy spojeno s nasilnymi aktivitami. Dluh se nČ kolikanasobnČ zvysı z du vodu vysoke ho ťroku a na ostatnı vydaje jako jsou poplatky spojene s bydlenım jiz finance nema.
6.2 Charakteristika lichvare Lichvar sjednava vČ tsinou ťstnı dohodu na okamzitou pu jcku penČ z. Je-li jedinec v tızive financnı situaci, souhlası prakticky ze vsım. Lide potrebujı penıze z ru znych du vodu , na jıdlo, ci na najem. Nemajı praci. V te to situaci si pu jcı penıze za jakychkoliv podmınek. Lichvar nemıvapısemnou smlouvu s dluznıkem, protoze ji nepotrebuje. 31
30 31
Mgr. Helena Balabanova. NeznamıRomove . Ostrava. 2003. Pracovnı material. Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
32 Chce-li zıskat sve penıze zpČ t, ma vzdy prostredky jak to udČ lat. Osobnı navstČ va. Verbalnı vyhruzky. Lichvar provadı sve praktiky vČ tsinou v komunitČ , ktera byla jiz drıve oficialnČ vyloucena, to znamena, ze se o ni nikdo nestara. Myslı si, ze se jich nikdo nezastane. Vystupuje jako by byl jediny, kdo nabızı pomoc. Odsoudit lichvare je velmi obtızne kvu li neochotČ samotnych obČ tı. Lichvari se s obČ tı domluvı jestČ pred soudnım lıcenım, ze jı budou odpustČ ny ťroky nebo cast dluhu, nebo v dobČ , kdy madojıt k procesu, zintensivnı zastrasovanı. Lichvari take praktikujı to, ze v dobČ , kdy madojıt k soudu, zablokujı prıjezdove cesty tak, aby nebylo mozno k soudu vu bec dojet. Take pro samotnou obČ Ž je to velmi tČ zke uz jen ze strachu a pocitu zrady vlastnıho etnika.32
6.3 Duvody lichvy mezi Romy Lichva nenı typickym proble mem Romu , ale je to fenome n chudoby. Dostat se do komunity socialnČ vyloucenych nenı proble m, stacı kdyz jedinec ci rodina prestane platit najemne nebo sluzby. MČ sto neresı situaci jako socialnı proble m, protoze kazdy je zodpovČ dny sam za sebe a do pu l roku se jedinec ocita v okrajove lokalitČ mČ sta. Pritom kdyby se predstavitele mČ sta o tuto problematiku vıce zajımali a hledali du vody neplaticstvı, mozna by mohly byt z velke casti odstranČ ny, nebo by jim bylo mozne predejıt. Je zde vsak nızkapravdČ podobnost, ze by mČ sto mohlo penıze zıskat alespon castecnČ zpČ t. Do okrajovych lokalit, ktere jsou nuzne , se casto vytlacujı Romove . Sami jsou jiz ve velmi slozite situaci a pak upadajı jestČ nıze. VČ tsinou jsou oznaceni jako neplatici a jiz se nikdo blıze nezajıma, co bylo du vodem neplacenı, zda nezajem o vlastnı bytovou situaci, vaznanemoc, nebo zavislost na sluzbach lichvaru . Obyvane ctvrti majı charakteristiku ghetta uz jen proto, ze zivot v tČ chto lokalitach je pro obyvatele te mČ r bezvychodny. Majı velmi nızkou socialnı organizaci a zivot zde je hlavnČ zamČ ren na prıtomnost.
32
Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
33 Lide , kterı zde zijı, jsou schopni volit kratkodobe zivotnı cıle, vČ tsinou jen na uspokojenı zakladnıch potreb. Pro prıslusnıky komunit je typicka velmi vysoka nedu vČ ra k okolnımu svČ tu. Prostredı kolem sebe nerozumı a cıtı se v nČ m ztraceni. Majı svČ t sve raznych pravidel
a hodnot, neprijımajı spolecenske vazby a nČ kdy ani
spolecenske chovanı. Jedinci resı svou financnı situaci predevsım zastavovanım svych vČ cı a pu jcovanım penČ z, treba i na vysoke ťroky. JistČ vČ dı, ze pu jcı-li si penıze, bude jejich situace do budoucna te mČ r neresitelna. Pu jckou se zavazujı k celozivotnımu splacenı dluhu, ktery byl treba pu vodnČ nepatrny. Projevuje se zde vysoka mıra socialnı patologie a kriminality. A pravČ zde, v socialnČ vyloucenych komunitach na Ostravsku, se vyskytuje v poslednıch pČ ti letech masivnı provozovanı lichvy.33 Tento jev nenı specificky jen pro nase podmınky ci oblast, ale pravČ dıky takto nastavene mu ekonomicke mu syste mu je rozsıren v komunitach, ktere jsou postizeny socialnım vyloucenım. Proto nenı mozno tento negativnı jev resit izolovanČ od ostatnıch proble mu . Je tČ zke urcit cestu, ktera by pomohla nastartovat komunitu zpČ t do spolecnosti, protoze vyloucenı se sebou prinası dalsı navalujıcı proble my, ktere zacınajı nevinnČ od nezamČ stnanosti a mohou sklouznout treba az do proble mu bezdomovectvı, ktery jiz dnes nenı na Ostravsku maly. Je tedy jasne , ze se zde mıjı ťcinkem syste m socialnı ochrany, protoze v nČ m nenı pochopenı pro jedince jako individum. Socialnı prace ve statnıch institucıch ma totiz prevaznČ charakter administrativnı.
33
Internet: Pu jcka nebo lichva.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.pujcky.cz
34
7 Moznš dusledky a dopady na jedince a spolecnost S jistou lze rıci, ze lichvar dokaze prive st obČ Ž do jestČ zoufalejsı situace, nez ve ktere se jiz nachazı. Je to proble m, ktery je velmi tČ zko uchopitelny a snad i o to vıce slozitČ jsı. Uz jen velmi negativnı je skutecnost, ze pachatelem je te mČ r vzdy jedinec z romske mensiny. Vzhledem k tomu, ze se rodina snazı sehnat vzdy pro ťzernıka penıze a ubranit tak sve blızke , je logicke , ze placenı najmu z tohoto pohledu se jevı jako daleko me nČ podstatne . To vsak v du sledku mu ze ve st az k bezdomovectvı. Jedno z vyplyvajıcıch resenı, nebo spıse du sledku , se jevı stavČ t holobyty.
7.1 Systšm lichvarskych pujcek U rocenı je vzdy na jedincıch, kterı poskytujı pu jcku. PravČ oni kontrolujı prıjmy rodin. K bČ znym praktikam patrı odebranı penČ znıch poukazek, takte z vlastnı jejich obcanske pru kazy ci cestovnı doklady, takze jde-li obČ Ž na postu pro finance, jde s nı take vydČ rac. To ma za nasledek, ze rodiny nemohou bez jejich vČ domı manipulovat se svymi penČ zi. Zivotnı prioritou obČ ti se tak stavaochrana rodiny, coz predstavuje sehnat pro ťzernıka nebo lichvare penıze. Z pu jcovanı se tak stava zacarovany kolotoc, z nČ hoz nenı vychodisko. Nejen na konci mČ sıce, ale i v jeho pru bČ hu odevzdava rodina casem lichvari te mČ r veskere sve prıjmy a nezbyvajı nic jine ho, nez si opČ tnČ pu jcit.34
34
Internet: Pu jcka nebo lichva.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.pujcky.cz
35 Postizenı majı obavu se svČ rit se svou situacı nejen proto, ze jsou nedu vČ rivı, ale take z du vodu caste ho fyzicke ho zastrasovanı. Na lichvu se zpravidla zamČ rujı velkorodiny, ktere jsou mezi sebou vzajemnČ sprıznČ ny, a tak pri konfliktnıch situacıch drzı vzdy pri sobČ . Tım padem mohou napadat ostatnı lidi a nicit jim jejich majetek. Neexistuje moznost ťtČ ku pred ťzerou, protoze dluh se vymahaautomaticky po dalsıch prıbuznych rodiny.
36 8 Prevence kriminality Do hlavnı struktury prevence kriminality patrı mimo jine take socialnı prevence. Socialnı prevence predstavuje soubor aktivit, ktere ovlivnujı proces socializace a socialnı integrace a jsou take zamČ reny na zmČ nu neprıznivych spolecenskych a ekonomickych podmınek. Tyto podmınky jsou povazovany za klıcove prıciny pri pachanı trestne cinnosti. Socialnı prevence je vyznamnou soucastı socialnı politiky. Nedılnou soucastı je take situacnı prevence jenz stavı na zkusenosti, ze jiste druhy kriminality se objevujı v urcite dobČ , na urcitych mıstech a za urcitych okolnostı. Predchazıme-li kriminalitČ
rezimovymi, fyzickymi ci technickymi opatrenımi,
minimalizujeme tım kriminogennı podmınky. Nejvyssıho efektu je dosazeno pri pu sobenı majetkove trestne cinnosti, avsak tento ťspČ ch je podmınČ n volbou opatrenı, financnımi a personalnımi prostredky jenz jsou do ni vlozeny. 35
Prevence
kriminality
vyuzıva metody
socialnı
a situacnı prevence, a to dle mıry ohrozenı na primarnı, sekundarnı a tercialnı ťrovni. Socialnı a situacnı prıstupy se vzajemnČ doplnujı ve trech vyse zminovanych ťrovnıch preventivnıch aktivit. 36
1. primarnı prevence Prevence je zamČ rena na nejsirsı verejnost a zahrnuje vychovne , vzdČ lavacı, volnocasove a poradenske aktivity. Primarnı prevence spocıva v rodinach, skolach a v lokalnıch spolecenstvıch.
2. sekundarnı prevence Zde se prevence zabyva jiz rizikovymi jedinci ci skupinou osob, u kterych je vČ tsı pravdČ podobnost, ze se stanou pachateli ci obČ Žmi trestne cinnosti. Je zamČ rena na socialnČ patologicke jevy a prıciny kriminogennıch situacı.
35
Internet: Prevence kriminality.[Online].aktualizovano 19.2.2002.[citovano 17.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.prevence kriminality 36 Tamte z
37 3. tercialnı prevence Spocıvav resocializaci kriminalnČ narusenych osob, kdy hlavnım cılem je udrzet zatım dosazene vysledky z predchozıch intervencı. Jedna se postupnou zmČ nu nefunkcnıho socialnı prostredı na funkcnı.
OdpovČ dnost za opatrenı situacnı prevence nesou predevsım sami obcane , obce, ale take Ministerstvo vnitra respektive Policie C R.
8.1 Programy prevence kriminality Velmi efektivnı jsou take programy prevence kriminality na mıstnı ťrovni, ktere predstavujı syste m metodicke a financnı podpory ve mČ stech zatızenych kriminalitou, nebo kriminalnČ rizikovymi jevy. Podstatou programu je soucinnost organu statnı spravy, samospravy, policie a nestatnıch neziskovych organizacı.37
Obsah programu je podmınČ n mıstnı situacı v oblasti vyvoje socialnČ patologickych jevu , potrebami, zajmem a schopnostmi lidı a v neposlednı radČ predevsım i financnımi prostredky. Za realizaci tČ chto programu nesou odpovČ dnost obecnı zastupitelstva.
8.2 Narodnı strategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami Jedna z koncepcı, kterou take Ministerstvo vnitra vytvorilo, je Narodnı strategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami. Strategie presnČ popisuje postupy policejnı prace ve vztahu k osobam ci komunitam osob, ktere se odlisujı etnicky, rasovČ , nabozensky ci jinak. Vztahuje se na prıslusnıky etnickych a narodnostnıch mensin v C R a cizince na ťzemı C R. Pro tuto strategii byl vyclenČ n jeden pracovnık z ťseku boje proti extre misticke kriminalitČ . Model byl prevzat z Velke Britanie, kdy se jedna o tzv. vztycne ho du stojnıka pro problematiku mensin.38
37
Internet: Prevence kriminality.[Online].aktualizovano 19.2.2002.[citovano 17.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.prevence kriminality 38 Internet: Narodnıstrategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami.[Online].aktualizovano 18.9.2003.[citovano 17.12.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.narodni strategie policie
38 Tento pracovnık byl povČ ren nasledujıcımi ťkoly: -
monitoring prıslusnıku narodnostnıch mensin a cizincu v lokalitČ ,
-
vykonavanı aktivnı policejnı prace ve vsech oblastech tykajıcı se narodnostnıch mensin, ktere se dotykajı pu sobnosti PC R,
-
spoluprace s organizacemi a predstaviteli minorit v dane lokalitČ ,
-
spoluprace se zastupiteli mČ st a obcı pri resenı konkre tnČ danych proble mu, jenz jsou spojeny s zivotem mensiny.39
V te to souvislosti byl vytvoren pracovnı tym pro potıranı lichvy v romskych komunitach, ktery v ramci pilotnıho projektu spolupracoval s asistentem policie. Pilotnı projekt realizovala Policie C R Severomoravske ho kraje, kde je zretelnČ velmi dobra komunikace mezi predstaviteli samosprav, statnı spravy, nevladnımi organizacemi a romskymi aktivisty.
Hlavnım cılem bylo, aby policie dobre poznala svou klientelu, rozumČ la potrebam a proble mu m obyvatel, a mohla tak snadnČ ji resit konfliktnı situace a vcas snızit rizika, ktere se v dane lokalitČ vyskytujı. Pozitivnı vztah policie a mıstnı komunity prinası tu vyhodu, ze obyvatele vČ dı na koho a kam se mohou v prıpadČ potızı obracet. Zaroven take policie dokaze
v
komunitČ
pracovat
kvalitnČ ji nez drıve.
Asistent policie vykonava praci v lokalitach s vČ tsım poctem prıslusnıku
etnickych
mensin.
Pomaha navazovat kontakty mezi policiı a komunitou a zaroven umoznuje policii se le pe orientovat v dane komunitČ . To je pro resenı lichvy nespornou vyhodou, neboŽ existuje mnoho barie r pri odhalovanı a dokazovanı te to trestne cinnosti. Myslım si, ze vyraznČ zkratı dobu resenı proble mu a ulehcı komunikaci mezi policiı a komunitou.
39
Internet: Narodnıstrategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami.[Online].aktualizovano 18.9.2003.[citovano 17.12.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.narodni strategie policie
39 Mu zeme tedy rıci, ze ťkolem asistenta policie je pu sobit v komunitČ jako reprezentant zajmu PC R, a jako spojka mezi komunitou a policiı.
Pozitiva asistenta pro potıranı lichvy v romskych komunitach vidım predevsım v bezprostrednım prıstupu do komunity, kdy snadno vyuzije sve znalosti o prostredı, dale je napomocen pri vytipovanı osob, ktere jsou ochotny pomoci pri objasnovanı lichvy, spolupracuje pri zajisŽovanı bezpecı rodin obČ tı lichvy, zvysuje pravnı vČ domı komunity.40 U kolem strategie je tedy prispıvat k podpore vnımanı policie verejnostı a predevsım etnickou mensinou v dane lokalitČ .
40
Internet: Narodnıstrategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami.[Online].aktualizovano 18.9.2003.[citovano 17.12.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.narodni strategie policie
40 9 Moznosti resenı 9.1 Komunitnı planovanı Do oblasti socialnı pomoci a pe ce o etnicke mensiny patrı obcane , dČ ti a dospČ lı, kterı v nasem prıpadČ zijı na
ťzemı Ostravy
se
vyskytujı
se
a
socialnı
zaclenČ nım
do
u
nichz
proble my majoritnı
spolecnosti. Zde uvadım nČ kolik moznych opatrenı, ktere vychazejı z Komunitnıho planu pro U stı nad Labem, ale myslım si, ze jsou dosti obecne a tak je lze aplikovat take na nasi Ostravskou lokalitu. Myslım si, ze zapojenı Romu samotnych je nejlepsım
resenım
ke
zlepsenı
celkove situace.
Komunitnı plan obsahuje nČ kolik cılu z nichz jsem vybrala ty, ktere povazuje za vhodne pri vyuzitı prevence patologickych jevech: -
Rozvoj novych forem komunitnı pe ce pro etnicke mensiny.
-
Rozvoj socialnıch programu na podporu zamČ stnavanı obcanu z etnickych mensin.
-
Rozvoj socialnıch programu pro zlepsenı vzdČ lanosti a informovanosti etnickych mensin.41
9.1.1 Rozvoj novych forem komunitnı pe ce pro etnicke mensiny. Je du lezite nastavit socialnı programy tak, aby prispČ ly ke zlepsenı vzdČ lanosti a informovanosti romske mensiny. NeboŽ chceme-li, aby se spolecenska a socialnı pozice Romu zmČ nila k lepsımu, musıme vyvinout ťsilı predevsım ve vzdČ lavanı. Je to
41
Komunitnıplanovanıpro U stı nad Labem. Pracovnı material
41 oblast ve ktere jsou a budou vzdy nejle pe financnı prostredky a lidske zdroje vyuzity. Z kazde ho cıle vyplyvajı opatrenı, kterajsem shrnula do jednotlivych podbodu : A) Socia lne vzdela vacıprogramy do materskych s kol, ve kterych je vets ıkumulace detı ze znevyhodnenč ho sociokulturnıho prostredı. To znamena vytvorit syste m podpu rnych programu pro dČ ti a jejich rodiny, ktere by pomohly pri spolupraci MS a rodinou. Toto opatrenı je mozno realizovat jako prizpu sobenı rezimu MS potrebam rodiny (pr. projekt Step by step Ř Kukadla Jakora), novymi financnımi programy, zamČ stnavanım dobrovolnıku pro rozsirovanı vyuky ceske ho jazyka, burzou oblecenı a skolnıch pomu cek, spoluprace s romskymi asistenty v zakladnıch skolach (pr. kpt. Vajda, P.Pittra, Karasova).
Dıky realizaci socialnČ vzdČ lavacıch programu do MS je mozno zıskat le pe pripravene dČ ti do prvnı trıdy ZS . Posılı se jejich dovednosti a navyky, ktere umoznujı dČ tem samostatnou
praci
v ZS ,
zvysı
se vzdČ lanost v oblasti etnickych mensin a v neposlednı radČ se zlepsı znalost ceske ho jazyka, jehoz neznalost je vyraznou barie rou pro dČ ti z etnickych mensin. B) Otevrenıs kol rodic um detınejen ze znevyhodnenč ho sociokulturnıho prostredı. Pro kvalitnı vzdČ lavanı dČ tı je potreba nejen du vČ ra dČ tı, ale take aktivnı zajem rodicu o to co se dČ je ve skole, tım myslım, ze je treba, aby rodice mČ li zajem skolu navstČ vovat. Pokud rodic-Rom nema du vČ ru a jistotu skoly, tak nema zajem posılat sve dıtČ do skoly. Jedna se tedy o rozvoj programu na ZS ve spolupraci s reditelem, vychovnym poradcem, romskymi asistenty. Tım se predpoklada omezenı zaskolactvı dČ tı, prevence kriminality a patologickych projevu chovanı dČ tı a zlepsenı kvality vČ domostı. C) Zrızenıkomunitnıvec ernıs koly a specia lnıch rekvalifikacıpro dospelč Romy.
42 Realizacı rekvalifikacı by se zajistila vyssı kvalifikace a vzdČ lanı romske ho i ceske ho jazyka nejen pro Romy. Zde je nutna ťzka spoluprace s ťradem prace. Povazuji to za velmi dobrou myslenku, avsak myslım si, ze je velmi obtıznČ realizovatelna, uz jen z tČ ch du vodu , ze maloktery Rom uvazuje nad budoucnostı a vzdČ lanı je
investice
do
budoucna.
Dalsım
du vodem
proc toto
opatrenı povazuji
za nerealizovatelne je fakt, ze vzdČ lavacı programy se provozujı v odpolednıch a vecernıch hodinach coz je nevyhodne pro rodiny s vČ tsım poctem malych dČ tı, neboŽ nenı nikdo, kdo by je hlıdal. Zrızenım vecernıch skol a rekvalifikacı se zajistı zvysenı vzdČ lanosti, zvysı se hodnota vzdČ lanı v romske komunitČ a je to jisty druh prevence kriminality a rizikove ho chovanı. 9.1.2 Rozvoj socialnıch programu na podporu zamČ stnavanı obcanu z etnickych mensin. Vychazı z myslenky pracovat v prirozene m prostredı dane komunity. Realizace bude predevsım zavisla na dovednostech odbornıku , zaroven je dobre , pracujı-li sami prıslusnıci etnickych mensin v komunitnıch zarızenıch. V komunitnıch zarızenıch se realizujı programy zamČ rene na krizovou intervenci, socialnı poradenstvı, tere nnı socialnı praci, kulturnČ a vzdČ lavacı programy, poskytovanı telefonicke ho poradenstvı a prace s dobrovolnıky. Veskere tyto programy by mČ ly pruznČ reagovat na potreby obcanu .
A) Podpora a vznik center Dıky nim bude mozno monitorovat situaci
v komunitČ
ci
mensinČ
a podchytit tak socialnı proble my klientu . Je to take jedna z moznostı, jak zajistit napln volne ho casu dČ tı a mladeze.
B) Vznik terč nnıho tymu Zrızenım tymu tere nnıch socialnıch pracovnıku , dobrovolnıku ci socioterepeutu , kterı budou pracovat v prirozene m prostredı budoucı klientely, bude mozno monitorovat
43 situaci a resit nale have zivotnı situace. Pu sobenı v rizikovych mıstech a ťzkaspoluprace s pracovnıky ťradu a skol umoznuje zajistit socialnı prevenci, snizovat nezamČ stnanost a kriminalitu, nebo provadČ t systematickou socialnı praci.42
9.1.3 Rozvoj socialnıch programu na podporu zlepsenı vzdČ lanosti a informovanosti etnickych mensin. Celospolecenskym proble mem je celkovavysokanezamČ stnanost, jejız mıra v romske mensinČ je vıc nez zavazna. ObtıznazamČ stnatelnost romske komunity vede k dalsımu socialnımu propadu, cımz take posiluje kriminalnı cinnost a zhorsuje podmınky pro vychovu dČ tı. Ve vsech programech je vsak potreba vČ novat pozornost motivaci komunity k praci.
A) Vyuzitına stroju aktivnıpolitiky Cılem aktivnı politiky zamČ stnanosti je trvale nebo docasne pracovnı uplatnČ nı uchazecu o zamČ stnanı na trhu prace, nastrojem jsou integracnı programy (pr. verejnČ prospČ sne prace, rekvalifikace, chranČ ne dılny a pracovistČ , absolventske praxe). Programy by mČ ly byt uzpu sobeny schopnostem a dovednostem romske populace. Predpokladanym vysledkem je zvysovanı moznosti zamČ stnanosti a ťrovnČ vzdČ lanı v romske populaci. B) Zamestna va nıromskych zen To umoznı navazanı blizsıho vztahu s romskou komunitou, snızı se nezamČ stnanost a
postavenı
romskych
zen
v majoritnı spolecnosti se zvysı. Mozne uplatnČ nı vidım predevsım v takovych profesıch, jako socialnı asistenti
pri
spadovych
MS ,
pedagogictı asistenti pri ZS . 43 Myslım, ze meziresortnı komise se dosud vıce soustre„ovala spıs na viditelny rasismus. StejnČ zavazny, i kdyz snad vıce 42 43
Komunitnıplanovanıpro U stı nad Labem. Pracovnı material Tamte z
44 skryty proble m lichvy, nebrala zatım na zretel. Domnıvam se, ze prevencı rovnČ z mohl byt pilotnı projekt kratkodobych pu jcek navrhovany sdruzenım Vzajemne souzitı. Take se mi jevı jako dobre resenı zabranit vzniku dalsıch ghett. Je typicke pro mnoha velkamČ sta, ze nevhodnı a proble movı obcane jsou sestČ hovavani do okrajovych castı. Zde ale vČ tsinou chybı zakladnı socialnı sluzby. 9.2 Nabıdka prace Romum To je velmi zajımava myslenka, ktera spocıva ve zvyhodnovanı subjektu , ktere zamČ stnavajı Romy. V ťvahu prichazejı takove
druhy pomoci, jako podpory
pro zamČ stnavatele, coz je danove zvyhodnČ nı, prıme zvyhodnČ nı nebo zvyhodnČ nı firem pri zadavanı verejnych zakazek. Zatım jako nejvıce prijatelna se jevı moznost prıme ho zvyhodnovanı firem pri dlouhodobe zamČ stnanosti Romu , tzn. pre miovy syste m za kazdy rok, po ktery by firma pracovnıka zamČ stnavala. Jiste je, ze ke zvysenı zamČ stnanosti Romu by prispČ lo du slednČ jsı odstranČ nı diskriminace Romu . Jedna z dalsıch prıcin tak vysoke ho poctu nezamČ stnanych, a to nejen Romu , je “prace na cerno§. NeboŽ v soucasne dobČ se stale vıce vyplacı nelegalnı zamČ stnanı, nez trvaly pracovnı pomČ r. Hlavnı du vod je v rozdılu mezi minimalnı mzdou a zivotnım minimem, ktery je stale pro jedince zanedbatelny. Odectou-li se v prıpadČ radne ho pracovnıho pomČ ru naklady, ktere s nım souvisı, mnohdy tak zbyle financnı prostredky jsou nizsınez davka, kterou by clovČ k zıskal v prıpadČ , ze by nepracoval.
9.3 Socialnı prace jako pomoc proti lichve Socialnı prace by mČ la obsahovat tyto prvky: -
tere nnı socialnı praci,
-
komunitnı programy,
-
zamČ stnanostnı programy,
-
zdravotnı programy,
-
programy na rozvoj a zachranu bydlenı.44
44
Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
45 V socialnČ vyloucenych komunitach se socialnı prace orientuje na tyto body: -
pomoc pri zvysovanı schopnosti ťcastnit se plnohodnotnČ na aktivitach, ktere jsou pro ostatnı obcany bČ zne ,
-
zabranČ nı naru stanı poctu ghett,
-
orientace na tvorbu komunitnıch programu ,
-
rovnocenny vztah minoritnıch klientu s majoritou.45
Lichva jako socialnı proble m se zacala resit jiz pred tremi, ctyrmi lety. Vu bec prvnı schu zka k proble mu lichvy se uskutecnila 7. cervna 2002. U castnila se jı vıce nez desıtka romskych zen a muzu , predstavitel mezinarodnı organizace U radu vysoke ho komisare OSN pro uprchlıky (UNHCR) Jean Concolato, JUDr. K. Cileckova, zastupci policie a neziskovych organizacı a predstavitelka Magistratu mČ sta Ostravy panı Lydia Polackova, Bc. Zde se zacal pojem lichvy blıze rozebırat. Lide nebyli ochotni ze zacatku o lichvČ vu bec hovorit. K majoritnı spolecnosti majı stale velkou nedu vČ ru, kterai nadale pretrvava. Jsou spıse ochotni skoncit v holobytech nebo na ulici nez, aby se svČ rili.
9.4 Projekt kratkodobych pujcek Blıze se lichvou zacalo zabyvat take v roce 2002 obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı, ktere chtČ lo dıky pilotnımu projektu kratkodobych bezťrocnych pu jcek pomoci Romu m v obvodu MoravskaOstrava a Prıvoz.46
Vyse bezťrocnych pu jcek se mČ la pohybovat do maximalnı vyse 3000 Kc. Jednou z myslenek bylo, aby v lokalitČ Moravska Ostrava a Prıvoz pu sobil tere nnı socialnı pracovnık, ktery by dobre znal prostredı, mıstnı rodiny a jejich zazemı, a tım padem by take mČ l
46 O pridČ lenı dotace na projekt se mČ lo rozhodovat na zasedanı krajske ho zastupitelstva 12. prosince 2002. Zastupitele Moravskoslezske ho kraje vsak nemČ li v te dobČ zajem resit pomoc romske komunity trpıcı lichvarstvım. Projekt, kde bylo treba 600 000 Kc, krajstı zastupitele neschvalili. Lichva byla bohuzel oznacena nČ kterymi zastupiteli za zalezitost kriminalnı, se kterou by se kraj nejspıse zabyvat vu bec nemČ l. Asi byl hlavnı proble m v navratnosti pu jcek a pravnım vČ domım obcanu , kterı se ocitli ve velmi nelehke situaci, kdy sami presnČ nevı, co od nich vČ ritele chtČ jı a jak se mohou branit. Je zvlastnı, jak lide , od kterych by clovČ k cekal nejvıce podpory v kraji, jsou odtrzeni od reality a nevnımajı co se dČ je v jejich bezprostrednı blızkosti. Pritom mam pocit, ze ac se na prvnı pohled zdatento projekt naivnı, je to jisty zpu sob jak predchazet trestne cinnosti. Navıc se proble m tyka nasich obcanu , mensiny, se kterou jiz tak obtıznČ navazujeme kontakt du vČ ry, a otocıme-li se k nim v te to chvıli zady, je vıce nez pravdČ podobne , ze se uzavre do svych vnitrnıch proble mu .
9.5 Pomoc prımo z Moravskoslezskšho kraje V zarı r. 2003 poskytl Moravskoslezsky kraj podporu ve vysi 3,2 milionu korun ctyrem neziskovym nestatnım organizacım, obcanske mu sdruzenı
47 hlavnı naplnı je tere nnı socialnı prace, provozovanı dennıch center, klubu pro mladez, bezplatne informacnı a pravnı poradenstvı aj.
9.6 Policejnı tym Lichva Dalsı vlna pomoci se zvedla v ťnoru 2003, kdy dvacetictyrclenny policejnı tym, ktery je zamČ ren na proble m lichvy v romskych komunitach zacal pu sobit. Vznikl rozkazem krajske ho policejnıho reditele. Bylo do nČ j zapojeno celkem jedenact obvodu Ostravy, kde zijı romske komunity. Hlavnım cılem policistu (kriminalistu a hlıdkaru ) bylo nejprve zıskat informace o prostredı, kde je lichva rozsırena. Dale kontaktovat romske poradce a socialnı pracovnıky, kde se vyplacı davky a hovorit s lidmi, kterı blıze znajı mıstnı komunitu i prostredı.
Hlavnı proble m, se kterym se policejnı tym potykal, byla vysoka a pretrvavajıcı nedu vČ ra Romu , kterı se stali obČ ti lichvy. Policejnımu tymu se podarilo vytipovat nČ kolik pachatelu a prosetrit tyto prıpady. Kontaktovali i poskozene rodiny, ktere privıtali zajem, ze jim chce nČ kdo pomoci, ale trestnı oznamenı podat odmıtli.
V tymu pu sobily take dvČ romske asistentky z obcanske ho sdruzenı Vzajemne souzitı. Lide si k cele mu policejnımu tymu cestu hledali postupnČ . ZvlastČ ti, jenz byli nebo jsou obČ Žmi lichvy. VČ dı vsak, ze se na policisty mohou obratit treba jen o radu. Jde hlavnČ o to, aby se lide nebali rıci, ze je nČ kdo ohrozuje. Hlavnı prınos cele akce je jistČ v tom, ze se podarilo navazat blizsı kontakt s romskou komunitou. Zlepsila se tedy predevsım komunikace mezi romskym etnikem a majoritnı spolecnostı. Podle odhadu ale stale trpı lichvou a ťzerou nČ kolik desıtek romskych rodin na Ostravsku.
9.7 Davky statnı socialnı podpory Mimo intenzivnıho vyuzıvanı tere nnı socialnı prace a metod socialnı prace se skupinou ohrozenych lichvou, je vyznamnou pomocı take vyuzitı davek socialnı pe ce. Jednou z moznostı, jak dluhu m a pu jcovanı penČ z od lichvaru nebo od ťzernıku zabranit, je vyuzitı syste mu socialnı pe ce. Socialnı davky jsou nejcastČ jsım zdrojem pro lichvare
48 a ťzernıky. Je du lezite , aby osoby, ktere rozhodujı o davkach socialnı pe ce podle zak. c. 482/1992 Sb., o socialnı potrebnosti, reagovaly na signaly, ze davky nejsou vyuzıvany k ťcelu, ke ktere mu byly poskytnuty. Pote aby pristoupily k jejich napravČ . Proto je nezbytne byt v aktivnı spolupraci v Policii C R, kterase problematikou lichvy zabyva.48 Kazda obec v C eske republice ma povinnost vyplyvajıcı ze zakona v ramci organizovanı a poskytovanı socialnı pe ce vyhledavat obcany, kterı potrebujı socialnı pe ci. SamozrejmČ je vzdy nutna spoluprace nejen s Policii C R, ale i s obcanskymi sdruzenımi, charitativnımi a cırkevnımi organizacemi, ale predevsım s jednotlivci. Depistaznı cinnost umoznuje nale zat rodiny
i
dostatecny
obcany, prıjem
kterı nemajı ci
penČ znı
prostredky, ale majı nepredvıdane jednorazove vydaje, ktere nemohou uhradit s
ze
penČ znımi
svych
prıjmu
prostredky
nebo neumı
hospodarit. Dale umoznuje pomahat prostrednictvım poradenske
a vychovne
cinnosti a v neposlednı radČ
take
prostrednictvım jiz zmınČ nych socialnıch davek. Socialnı pe ce je poskytovana, dle zakona o socialnım zabezpecenı c. 100/1988 Sb., jednotlivym socialnım skupinam, coz jsou rodiny s dČ tmi a obcane , kterı potrebujı zvlastnı pomoc. Jde o obcany, kterı se prechodnČ ocitli v mimoradnych obtıznych pomČ rech, nebo v nich zijı a potrebujı pomoc k prekonanı neprıznivych zivotnıch situacı. To platı take pro osoby, ktere potrebujı zvlastnı pomoc. Znamena to tedy, ze socialnı pomoc je potreba poskytnout take obcanu m, kterı se v du sledku sve neprıznive zivotnı situace stali obČ tı lichvy. Za neprıznivou zivotnı situaci tedy mu zeme povazovat i nedostatecny prıjem rodiny nebo obcana, ale i jejich prıpadnou zavislost na lichvari. To tedy znamena,
48
Socialnıpolitika. 7-8/2003. Lichva a moznosti preventivnıho vyuzitıdavek socialnıpe ce
49 ze povinnostı pracovnıka prıslusne ho organu v ramci socialnı prace je, aby s tČ mito obcany zavislost na lichvari ci ťzernıkovi odstranili. Jde o oznamovacı povinnost pri zjistČ nızneuzıvanı davek socialnı pe ce lichvarem. PovČ reny pracovnık ci ťrad madle vyse jmenovane ho zakona rozhodnout o poskytnutı prıspČ vku a vČ cne pomoci obcanu m, kterı se prechodnČ ocitli v obtıznych pomČ rech, nebo v nich zijı a vlastnım pricinČ nım je prekonat nemohou. O jejich vysi rozhoduje spravnı organ, ktery je povinen prihle dnout k okolnostem, jako jsou skutecnČ odu vodnČ ne naklady na vyzivu a ostatnıch zakladnıch osobnıch potreb a nezbytne naklady na domacnost posuzovane ho obcana.49
9.8 Institut zvlastnıho prıjemce PovČ reny pracovnık ťradu je povinen kontrolovat, zda byla davka radnČ vyuzita k ťcelu m ke kterym byla poskytnuta. Pokud zjistı, ze to tak nenı, tak v souladu se zakonem o socialnım zabezpecenı mu ze ustanovit zvlastnıho prıjemce. Zvlastnı prıjemce je povinen pouzıt davku socialnı pe ce ve prospČ ch opravnČ ne osoby. K ustanovenı zvlastnıho prıjemce, coz mu ze byt pravnicka i fyzicka osoba, je treba pouze souhlas zvlastnıho prıjemce, nikoliv opravnČ ne osoby.
9.9 Ve cnš davky Dle zakona o socialnı potrebnosti je mozno poskytnout vČ cnou davku. Poskytuje se v prıpadech, prıslusny organ zjistı, ze penČ zita davka nenı vyuzıvana k ťcelu, pro ktery byla priznana. Ovsem poskytnutı vČ cne davky se datake velmi snadno zneuzıt. VČ cnadavka (potraviny, satstvo) se prodana nizsı hodnotu, jen aby jedinec zıskal financnı hotovost treba k zaplacenı dluhu na najemne m. Davky socialnı pe ce nejsou urceny k zaplacenı dluhu, protoze jsou urceny na okamzitou
49
Socialnıpolitika. 7-8/2003. Lichva a moznosti preventivnıho vyuzitıdavek socialnıpe ce
50 spotrebu. Na ťhradu dluzne ho najemne ho lze vsak pouzıt prıspČ vek na bydlenı, ktery se poskytuje ze statnı socialnı podpory, zakon c. 117/1995 Sb.50
9.10 Teršnnı socialnı prace Ostravsko mavıce podnČ tu pro vznik obtıznych socialnıch situacı, a tak obcane hledajı vychodisko prostrednictvım lichvaru a ťzernıku , coz je v mnoha smČ rech nevyhodne a nebezpecene . V mıstech, kde je vČ tsı vyskyt obČ tı lichvy, je nutne nejprve zjistit hlavnı prıciny zavislosti na lichvarıch.
Je du lezite najıt vzdy prımo v komunitČ aktivnı jedince, kterı vidı proble m a chtČ jı jej resit. PravČ tito lide jsou velkou nadČ jı na resenı proble mu uz jen proto, ze jsou “jejich§. Budou mıt vČtsı sanci, protoze jim budou obcane komunity vıce vČ rit nez ostatnım, byŽ by to mysleli s nimi take dobre. Proto je du lezite je podporovat, pracovat s nimi a chranit je. Jsou klıcem k nekonfliktnımu zivotu mensiny a majoritnı spolecnosti. Jakakoliv pomoc obČ tem lichvy nebo ťzery nese velke riziko jak pro postizene ho, tak pro ty, kterı se jim rozhodnou pomoci. Je nevyslovnČ tČ zke pro obČ ti prekonat strach a hru zu ze msty, ktere prozıvajı te mČ r dennČ . To dosvČ dcuje, ze majı-li jıt obČ ti svČ dcit proti lichvari, tak z te mČ r dvaceti obČ tı se dostavı jeden svČ dek k soudnımu lıcenı.
Socialnı prace se snazıpredevsım orientovat se na etnicke socialnČ vyloucene komunity, kdy masnahu pomoci pri zvysovanı schopnosti ťcastnit se plnohodnotnČ na aktivitach, ktere jsou pro majoritnı spolecnost naprosto bČ znou zalezitostı. Vytvarı podmınky pro zahajenı doprovodnych komunitnıch programu a podılı se na zabranČ nı ru stu sıdelnıch ghett.51 Zivotnı situaci socialnČ vyloucenych lidı i celkovy stav v chudych lokalitach lze zlepsit predevsım socialnı pracı, ktera je zalozena na poznavacım a podporujıcım vztahu
50
Tamte z Internet: Socialnıprace na ulici.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.prace.cz 51
51 ke klientovi a k jeho komunitČ . Jako jedno z hlavnıch a ťcinnych resenı v izolovanych ghettech se jevı aplikace tere nnı socialnı prace. Tedy jde o praci, ktera se kona v prirozene m prostredı klienta. Dlouhodoba tere nnı socialnı prace je dalsı moznost, jak proble m socialnı vyloucenosti, tedy i lichvy, zmırnovat. Tere nnı socialnı praci je take mozno chapat jako prvnı krok pri kontaktu s romskou komunitou. Tere nnı socialnı pracovnık by se mČ l snazit udrzet si prehled o sluzbach lichvaru , o jejich praktikach a aktivitČ . V OstravČ jiz pu sobı nČ kolik tere nnıch socialnıch pracovnıku , kterı jsou zamČ reni predevsım na urcite lokality, tedy obvody. Projekty tere nnı socialnı prace organizuje Magistrat mČ sta Ostravy v cele s romskou poradkynı Lydiı Polackovou, Bc., ale i nČ ktere neziskove organizace jako je obcanske sdruzenı Vzajemne souzitı, jehoz reditelem je Kumar Wishwanathana. Protoze zde hovorıme prevaznČ o romske komunitČ , jsou i tere nnı socialnı pracovnıci Romove . Pracovnıci prochazı skolenım v socialnıch dovednostech, legislativČ a absolvujı zakladnı psychosocialnı vycvik. Naplnı tere nnıho socialnı pracovnıka je nejen mapovat tere n a hledat prıciny proble mu klientu , funguje take jako zprostredkovatel resenı pri konfliktu mezi ťradem a klientem. C asto vede klienta k ťspČ chu a dava mu pocit du stojnosti a vČ tsı nadČ je. U kolem tere nnıho socialnı pracovnıka je predevsım prımaintervence v zalezitostech socialnıch davek, zamČ stnanı a vztahu v rodinČ , vyrizuje take splatkove kalendare.52 Takova prace prinası okamzite a viditelne vysledky a tım vznika uzsı vztah komunity k tere nnımu pracovnıkovi, zlepsı se take komunikace
mezi
socialnım
ťradem
a klientem. NemČ l by se vsak podılet na zadnych
administrativnıch
rozhodnutıch,
neboŽto mu neprıslusı. 52
Internet: Socialnıprace na ulici.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.prace.cz
52
Socialnı pracovnık by vsak mČ l mıt vzdy na mysli, ze nemu ze nahradit organ cinny v trestnım rızenı, nebo cinit kroky bez vČ domı a souhlasu klienta. Mu ze klientovi pomoci a poradit v proble mech, ktere klient sam za du lezite povazuje. Tere nnı socialnı pracovnık ma vČ tsı sanci vytvorit si ke klientovi blizsı vztah, nez socialnı pracovnık na ťradČ . MČ l by byt napomocen klientu m pri planovanı rodinne ho rozpoctu tak, aby nenastala potreba k pu jcce od lichvare. V prıpadČ potreby by mČ l spolecnČ s klientem spolupracovat s organy cinnymi v trestnım rızenı pri odhalovanı a dokumentaci lichvy. Avsak, aby mohl tere nnı socialnı pracovnık takto klientu m pomahat a podporovat je, musı nejprve s klienty navazat vztah, ktery bude zalozeny na vzajemne du vČ re.53 Navaze-li pracovnık s klientem du vČ rny vztah, mu ze se stat, ze klient pracovnıkovi svČ rı i to, ze je rodina zavislana lichvarıch. V te to situaci byvahlavnı klientu v proble m strach z ťroku a obava o svou rodinu.
Nebude-li vzbuzovat tere nnı pracovnık dostatecnou du vČ ru u klientu v komunitČ nema moznost resit jejich skutecne proble my a nebude moci navazat ani otevreny vztah. To znamena, ze bude pouze apelovat na dodrzovanı norem, ktere ma majoritnı spolecnost. V ghettu jsou normy vČ tsinou jiz odlisne , ktere casto realitu zcela ignorujı. Jeho prace se tak stava neťplna. Nechci rıci, ze zbytecna, ale nenı v jeho moznostech skutecnČ jedincu m z komunity pomoci. I kdyz se bude snazit sebe vıce, casem si mu ze pripadat, ze vse dČ lapro nic.
Tere nnı prace vsak vyzaduje mnoho prace a casu. Ve vyuzıvanı tČ chto praktik jsme teprve na zacatku. Komunitnı prace je organizacnČ financnČ
narocna,
ale
smČ ruje
k trvalejsım a hlubsım zmČ nam. Matake preventivnı a rozvojovy vyznam. Klienti jsou 53
Internet: Socialnıprace na ulici.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.prace.cz
53 z malo podnČ tne ho prostredı a proto se snazıme je obklopovat dobrymi pozitivnımi vČ cmi, na kterych se mohou sami podılet.
Nejle pe je to vidČ t na praci s dČ tmi. Sami pracovnıci pri nı cıtı vlastnı uspokojenı a seberealizaci. VČ tsinou se jedna o dobrovolnıky, kterı pripravujı dČ ti na vstup do skoly a organizujı jim program pro volny cas. Vıkendove vylety a prazdninove pobyty jsou pro tyto dČ ti ťnikem mimo ulici, kde travı obycejnČ svu j volny cas.
9.11 Pomoc a prace PC R Z me ho pohledu byla v minulosti patrna zbytecna izolace v prıstupu Policie C eske republiky k romske mensinČ . V poslednı dobČ je zretelne , ze se barie ry odbouravajı a je snaha obou skupin resit aktualnı proble my. Zarnym prıkladem je pravČ resenı lichvy a proble mu s tım souvisejıcıch. Hlavnı snahou PC R, respektive Tymu boje proti lichvČ , je sjednocovat postizene jedince k jednomu pachateli, aby se podarilo opatrit co nejvıce du kaznıho a usvČ dcujıcıho materialu a tım padem urychlit usvČ dcovanı lichvaru . ObČ Ž lichvy je ochotna podat trestnı oznamenı na lichvare az v prıpadČ , kdy se procentnı navysenı neťmČ rnČ zvysuje, nebo pri porusenı predem stanovenych pravidel, naprıklad navysı-li se dluh bez udanı du vodu , nebo zacne-li se stupnovat brutalita vymahanı. Mu zeme rıci, ze pouze Romove , kterı jsou v ohrozenı zivota, nebo v naprosto zoufale situaci, jsou ochotni svČ dcit v trestnım rızenı. Policie C R nenı schopna vyhledat lichvu bez pomoci obČ tı a svČ dku . Romove
chapou pu jcovanı penČ z a splacenı
nČ kolikanasobnČ navysene castky jako sluzbu, kteraby jim jinak poskytnuta nebyla.
PC R musı pocıtat s uzavrenostı romske komunity a nedu vČ rou. StejnČ jako v kazde komunitČ , dochazı i zde k rychle mu prenosu informacı o jake mkoli vysetrovanı. Pachatel tım zıskavolne pole pu sobnosti a mu ze vyvıjet natlak na obČ ti trestnıho rızenı. Pri vyslechu obČ ti musı PC R postupovat od pocatku opatrnČ a trpČ livČ . Zde mu ze
54 pomoci tere nnı socialnı pracovnık, neboŽ ma prehled o mıstnı romske komunitČ , poprıpadČ i o lichvarıch. Socialnı pracovnık se v tomto prıpadČ stava prostrednıkem, ktery vsak mu ze pomoci policii pri zıskanı du kazu proti lichvari.54
PC R dČ lı obČ ti postizene lichvou do trı zakladnıch kategoriı -
socialnČ slabı lide
-
osoby, ktere jsou socialnČ slabe , avsak ne natolik, aby musely vyuzıt sluzeb lichvaru
-
osoby, ktere nejsou socialnČ slabe , v pu jcce vidı spıse sanci si financnČ polepsit.
Pro PC R jsou nejdu lezitČ jsı osoby, ktere lze charakteristicky zaradit do prvnıch dvou kategoriı. Je tedy nutne se pri setrenı zamČ rit na soustre„ovanı informacı pravČ kolem takto postizenych osob. Jelikoz tere nnı socialnı pracovnık spolupracuje s PC R, je nutne , aby vzdy predal informace, ktere nejen ze prispČ jı k dalsımu objasnovanı, ale zaroven nenarusı jeho vztah z klientem. Je zde velka du kaznı nouze. Pri poskytovanı pu jcky prostrednictvım lichvy je nutne , aby se naplnila alternativnı skutkovapodstata, nestacı si pu jcit penıze pouze na vyssı ťrok. Policie by mČ la dbat na to, aby se v mıstČ pobytu obČ ti nepohybovala prılis casto a v prıpadČ vyskytu se chovala nadmıru ostrazitČ a nenapadnČ . Aby trestnı stıhanı proti lichvari bylo ťspČ sne , je vıce nez nezbytne vazebnı stıhanı pachatele. Je take nutne s “pomocnıky§
omezit
styk
obČ ti
lichvare
a
rodinnymi
prıslusnıky.
Policie C R by mČ la zajistit bezpecnost obČ ti. SvČ dci i poskozenı by mČ li vystupovat v trestnım rızenı jako utajenı svČ dci podle Ú 55 a Ú 101 Trestnıho radu.
54
Internet: [Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.mvcr.cz 54 Internet: Socialnıprace na ulici.[Online].aktualizovano 2.7.1996.[citovano 27.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.prace.cz
55 VypovČ di svČ dku byvajı neťplne a obecne , casto je mČ nı a nebo se nedostavujı k soudnımu predvolanı. Prıpady se tak zbytecne protahujı, nepratelstvı vu ci lichvari se postupnČ ztracı, obČ Ž zapomına na zpu sobene krivdy, nakonec pachatele obhajuje a odpustı mu. Myslım si, ze by se mČ lo dbat na to, aby kazdy poskozeny vzdy dostal pravnı pomoc. Advokat obČ ti by mČ l byt prıtomen ťkonu m trestnıho rızenı. Podle zakona je obhajce pachateli pridČ len vzdy. Soudnı lıcenı trva dlouho, svČ dci casto nejsou schopni se z ru znych du vodu dostavit k soudnımu lıcenı. V pru bČ hu soudnıho lıcenı dochazı ze strany obhajce casto snaha jakymkoliv zpu sobem znevČ rohodnit svČ dky, ci zpochybnit jejich vypovČ di. Je nČ kolik moznych resenı, aby soudnı lıcenı bylo ťspČ sne a zbytecne se neprotahovalo. Soudnı lıcenı se stavaotevrenou sce nou, neboŽ romskamensina velmi pozornČ sleduje pru bČ h a samozrejmČ take vysledek obzaloby.
V prıpadČ zprostČ nı obzaloby ztracı
ostatnı poskozenı du vČ ru a v budoucnu jiz nebyvajı ochotni dale spolupracovat.
BČ hem rocnı prace bylo podano pČ t trestnıch oznamenı. Dokonce se v jednom prıpadČ podarilo domluvit se prımo s lichvarem a sjednat mensı splatky bez navysenı ťroku pri splacenı. Klienti vsak casto nedokazali pochopit, ze i kdyz se prıpadem zacne zabyvat kompetentnı osoba, ze povinnost splatit dluh nezanika. Zpu soby resenı: -
asistence policie, romskym poradcem, socialnım pracovnıkem, streetworkerem,
-
vyloucit verejnost pri soudnım lıcenı,
-
v prıpadČ potreby zvysit bezpecnostnı opatrenı,
-
predve st svČ dka soudnım narızenım.55
9.12 Formy pomoci -
Prvnım krokem je zastavenı lichvy v OstravČ jako socialnıho proble mu.
-
Stat by se mČ l snazit podporovat pracovnıky bojujıcı s chudobou, kteraje prıcinou lichvy.
55
Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
56 -
Socialnı odbory jednotlivych mČ stskych obvodu by mČ ly umoznit splatky kaucı na byty.
-
Vhodne by bylo utvorenı mezioborove skupiny slozene ze zastupcu neziskovych organizacı, policie C R, mČ sta, obvodu , Romu z komunit.
-
Umoznit poskytnutı bezťrocnych pu jcek na zakladČ posouzenı socialnı situace rodiny.
-
Vyplacenı mČ sıcnıch socialnıch davek ve dvou splatkach.
-
Ustanovenı zvlastnıho prıjemce socialnıch davek rodinam, ktere majı proble my s dluhy na najemne m a sluzbach spojene nejen s uzıvanım bytu.
-
Organizovat setkanı mezioborove skupiny s obyvateli komunit ohrozenych lichvou, ktere bude smČ rovat k zvysovanı jejich pravnıho povČ domı.
-
Policie C R i kterykoliv jiny organ cinny pri pomoci boje proti lichvČ by mČ l chapat obČ Žlichvy jako rovnocenne ho partnera.
-
Informace, ktere obČ Žposkytne, by nemČ ly byt nikdy vyuzity k neprospČ chu obČ ti.
-
Policie by mČ la byt stale v kontaktu s ohrozenymi jedinci i obČ Žmi, avsak nadmıru obezretnČ , aby v okolı tČ mto jedincu m nezpu sobila zadne potıze. Policie by se mČ la chovat diskre tnČ .
-
Organ cinny pri pomoci proti lichvČ by se mČ l chovat nestrannČ a pravidelnČ by mČ l obČ ti informovat o stavu vysetrovanı a resenı jejich proble mu dle moznostı.
-
Slozky cinne v trestnım rızenı jako policie, vysetrovatele , statnı zastupci a soudci by mČ li byt informovanı v prıpadČ , ze se vyskytne v jejich obvodČ ci mČ stČ proble m lichvy.
-
MČ la by byt vzdy prvorada ochrana obČ tı i svČ dku pred pachateli a jejich prıbuznymi. Informovat odbornou verejnost, obcany i cılove skupiny, kterych se tento proble m dotyka o resenı jiz vznikle ho proble mu ci o preventivnıch opatrenıch do budoucna.
-
Snazit se resit vznikle proble my v etnicke mensiny vČ tsinou komunitnım prıstupem. Podporovat tere nnı socialnı praci s etnickymi mensinami a socialnČ vyloucenymi komunitami.
-
Podporovat vyssıvzdČ lanı a zamČ stnanost.
-
Rozvoj bytove regionalnı politiky.
-
Urychlit a zkvalitnit proces trestnıho stıhanı.56
56
Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001.
57 10 Seznam zarızenı 10.1 Obcanskasdruzenı Vzajemne souzitı
Oktava-Ochto
30. dubna 1
DČ lnicka407
729 29 Ostrava 1
708 00 Ostrava-Poruba
tel: 596 128 401
tel: 732 752 766
Nabızı: socialnČ pravnı poradenstvı a
Nabızı: doucovanı romskych dČ tı,
pomoc
volnocasove aktivity, nabıdka krouzku , poradanı taboru a vyletu
ZivanadČ je
Demokratickaunie Romu
Nerudova 49
S vabinske ho 17
703 00 Ostrava-Vıtkovice
702 00 Ostrava 1
tel: 596 123 473
tel: 728 223 924
Nabızı: doucovanı romskych dČ tı,
Nabızı: zdarma pravnı poradnu
volnocasove aktivity, komunitnı centrum Ostravske slune cko
Spolecenstvı Romu na MoravČ
Na JızdarnČ 22
Kapitana Vajdy 2
702 00 MoravskaOstrava
700 30 Ostrava-Zabreh
tel: 604 719 418
tel: 603 321 801
Nabızı: volnocasove aktivity, poradanı
Nabızı: doucovanı romskych dČ tı,
vyletu
volnocasove aktivity, poradanı vyletu
Centrom
S.T.O.P.
Dr. S merala 5
Sportovnı 2161/7
702 00 MoravskaOstrava
702 00 Ostrava 1
tel: neuveden
tel: 732 716 756
Nabızı: vzdČ lavanı pro dospČ le
Nabızı: doucovanı romskych dČ tı
58
Bıly kruh bezpecı
Salesianke stredisko mladeze
DK Vıtkovic, 28. rıjna 124
Du m dČ tı a mladeze
709 24 Ostrava
Vıtkovicka28
tel: 597 489 204
702 00 Ostrava 1
Nabızı: pomoc obČ tem trestne cinnosti
tel: 596 622 181 Nabızı: volnocasove aktivity, nabıdka krouzku
10.2 Charita Ostrava Mladı lide - Stredisko dČ tı a mladeze M.
YMCA Ostrava
Magone
Newtonova 14
V. Kosare 12a
701 00 MoravskaOstrava
700 30 Ostrava-Dubina
tel: 596 136 021
tel: 596 720 868
Nabızı: volnocasove aktivity
Nabızı: volnocasove aktivity
YMCA Ostrava-Poruba
SocialnČ pravnı poradna a poradna
Zilinske ho 1317
pro zeny a dıvky
708 00 Ostrava-Poruba
Korenske ho 17
tel: 596 136 021
703 00 Ostrava-Vıtkovice
Nabızı: volnocasove aktivity
tel: 596 787 690 Nabızı: socialnČ pravnı poradenstvı
Materske centrum Korenske ho 17 703 00 Ostrava-Vıtkovice tel: 596 783 011 Nabızı: zdravotnı a socialnı poradenstvı a pomoc
59
10.3 Slezskadiakonie Kofoedova skola
Slezskadiakonie
Rolnicka55
Syllabova 20
709 00 Ostrava-NovaVes
703 00 Ostrava-Vıtkovice
tel: 596 639 536
tel: 595 781 711
Nabızı: sluzby pro nezamČ stnane
Nabızı: pecovatelskou sluzbu pro dČ ti z rodin v krizi
DČ tsky klub ALFA Rolnicka55 709 00 Ostrava-NovaVes tel: 596 617 581 Nabızı: volnocasove aktivity
10.4 ELIM ť kresŠ anskaspolecnost DČ tske kluby Ryba a Rybka
Sportovnı camp s Velrybou
28. rıjna 148
28. rıjna 148
702 00 Ostrava
702 00 Ostrava
tel: 596 748 105
tel: 596 748 105
Nabızı: volnocasove aktivity
Nabızı: volnocasove aktivity, nabıdka krouzku , poradanı taboru a vyletu
Klik 28. rıjna 148 702 00 Ostrava tel: 596 633 822 Nabızı: vzdČ lavacı a informacnı volnocasove centrum
60
10.5 Komunitnı centra Liscina
Zarubek
Sodnaul. 25
Zarubecka16
710 00 SlezskaOstrava
710 00 SlezskaOstrava
tel: 596 244 640
tel: 596 244 507
Vesnicka souzitı
Hrusov
Betonarskaul.
Divisova 18
710 00 SlezskaOstrava
702 00 Ostrava-Hrusov
tel: 596 128 401
tel: 596 244 641
Vıtkovice
C erchen-HvČ zda
Nerudova 49
Palacke ho 49
703 00 Ostrava-Vıtkovice
702 00 Ostrava-Prıvoz
tel: 596 123 473
tel: 596 136 609
C erchen-HvČ zda
ZS Premysla Pittra
DČ lnickaul.
Jungmannova 3
708 00 Ostrava-Poruba
702 00 Ostrava
tel: 596 136 609
tel: 596 133 426
Khamoro-hotel. du m Vista Kapitana Vajdy 2 700 30 Zabreh tel: 603 321 801
61
10.6 Ostatnı zarızenı a organizace
Ostravskauniversita-zdravotnČ socialnı
Fond ohrozenych dČ tı
fakulta
Nadraznı 66
Fr. S ramka 3
702 00 Ostrava 1
709 00 Ostrava-Marianske Hory
tel: 596 112 341
tel: 596 624 141
Nabızı: vyhledavanı a pomoc
Nabızı: socialnı asistenci pro rodiny
ohrozenych dČ tı
s dČ tmi s vychovnymi a vyukovymi proble my
62
PRAKTICKA
C A ST
63
11 U vod do praktickš casti Ostrava je sıdelnım mČ stem Moravskoslezske ho kraje. Vznikla ve 13. stoletı na obchodnı tzv. Jantarove stezce, ktera vedla od Baltu az ke Stredozemnımu mori. Rozvoj zaznamenala v 18. stoletı po nalezu kvalitnıho cerne ho uhlı, k nejvČ tsımu rozmachu pru myslu a naru stu obyvatel doslo zacatkem 20. stoletı. Ostrava v cıslech Pocet obyvatel (k 1.3.2001)
319293
Hustota osıdlenı (osoby na km2)
1500
Rozloha
214,21 km2
Pocet mČ stskych obvodu
23
Pocet pu vodnıch obcı
34
Romskamensina v C eske republice Podle scıtanı lidu na ťzemı C eske republiky, ktere probČ hlo v roce 1991 se k jine nez ceske narodnosti prihlasilo 5,2 % obyvatel (531 688 osob). Skutecny pocet obyvatel jine narodnosti je vsak vyssı, neboŽ mnoho lidı se z ru znych du vodu neprihlasilo k narodnosti, s nız se vnitrnČ identifikujı (naprıklad Romove , Zide , NČ mci).
Scıtanı Romu m umoznilo se po dlouhe dobČ prihlasit ke sve narodnosti. Naposledy se tak stalo pri scıtanı v roce 1930. Z odhadovane ho poctu pribliznČ 200 000 Romu se k romske narodnosti prihlasilo pouze 32 903 obyvatel. NejcastČ ji se Romove ke sve narodnosti hlasili v oblastech, kde zijı nejcastČ ji, coz jsou velkapru myslovamČ sta v severnıch C echach a na severnı MoravČ a v hlavnım mČ stČ Praze.57 Scıtanı v breznu 1991 prineslo radu cennych informacı o Romech. Scıtanı potvrdilo odlisne demograficke charakteristiky romske populace:
57
Internet: Scıtanılidu, domu a bytu 1991.[Online].aktualizovano 15.3. 1998[citovano 9.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.csu.mensiny.cz
64 1. U Romu je jiny pomČ r pohlavı nez u vČ tsinove ho obyvatelstva. Zatımco u ceske populace je vıce zen nez muzu , u romske je to naopak. Du vodem je jine vČ kove slozenı romske populace, ve ktere m prevlada obyvatelstvo nizsıho vČ ku, kde majı prevahu muzi. 2. VČ kove slozenı Romu je jine nez C echu . Romskych dČ tı mladsıch patnacti let je o 16 % vıce nez ceskych. Romu starsıch sedesati let je zase naopak o 15 % me nČ nez C echu . 3. De lka skolnıho vzdČ lanı je u romske ho obyvatelstva kratsı nez u ceske populace.
4. V socialnıch skupinach majı Romove vysoke zastoupenı v dČ lnickych skupinach (pracujıcı zejme na v bytove m a komunalnım hospodarstvı), velmi nızke majı zastoupenı v socialnı skupinČ "zamČ stnanci", kam patrı zejme na ťrednickapovolanı. 5. C esi jsou castČ ji bez vyznanı - Romove vıce nez ceske obyvatelstvo hlası nejen k rımskokatolicke mu vyznanı, ale i k vyznanı reckokatolicke mu a pravoslavne mu vyznanı, coz souvisı se slovenskym pu vodem mnoha ceskych Romu .
6. Podle narodnosti manzelu v romskych manzelstvıch byla zjistČ na nejvyssı narodnostnı stejnorodost (homogamie) Romu nez u ostatnıch etnik C eske republiky. Zenatı Romove majı za manzelky C esky ve 12 % prıpadu a vdane Romky majı za manzely C echy v 11,9 %. C ım jsou zenatı Romove mladsı, tım castČ ji zijı v heterogamnım manzelstvı. U vdanych Romek je heterogamie ve vztahu k vČ ku vyrovnana. 7. Pocet zivČ narozenych dČ tı je u romske mensiny vyssı, nez u ceske populace. Na jednu vdanou Romku pripadlo 3,43 zivČ narozenych dČ tı, zatımco na ceskou zenu 1,94 zivČ narozenych dČ tı. DČ ti se rodı castČ ji starsım romskym zenam (44 - 54 let), nez ceskym zenam v tomto vČ ku. Romske rodiny majı oproti ceskym v pru mČ ru dvojnasobek zavislych dČ tı.58
58
Internet: Scıtanılidu, domu a bytu 1991.[Online].aktualizovano 15.3. 1998[citovano 9.1.2004]. dostupnana Word Wide Wel: http://www.csu.mensiny.cz
65 12 Rozbor setrenı technikou rozhovoru
Prıprava k rozhovoru Dobry den, dovolte abych se predstavila, jmenuji se Alexandra Tylsarova a jsem studentkou Vyssı odborne skoly socialnı. Pracuji na zavČ recne praci, jejımz te matem je Lichva mezi ostravskymi Romy. Rada bych si blıze o te to problematice s Vami popovıdala. Veskere Vami poskytnute ťdaje budou pouzity vyhradnČ pro zpracovanı anonymnıho rozhovoru.
Otazky A. Blizs ıspecifikace klientely, kterč se pta m 1. Jste: muz zena 2. Do jake vČ kove skupiny se radıte: 15- 20 let 21 Ř 30 let 31 - 40 let 41 Ř 50 let 51 Ř a vıce let 3. Jake je Vase dosazene vzdČ lanı: nedokoncena ZS nebo ZVS zakladnı vyuceny/a stredoskolske vysokoskolske 4. Kde bydlıte: v okrajove lokalitČ mČ sta v centru mČ sta bČ zne sıdlistČ vesnice jinde ... 5. Jste spokojeni v lokalitČ , ve ktere bydlıte? 6. V jak velke m bytČ bydlıte?
66 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecnČ velky? 8. Kolik Vas v bytČ bydlı? 9. Jak velkou mate rodinu? 10. Kolik mate dČ tı? 11. Zijete s partnerem/druhem? 12. Pochazıte z ťplne rodiny? 13. Jake je Vase nynČ jsızamČ stnanı? 14. Co je pro Vas v zivotČ nejdu lezitČ jsı?
B. Ota zky zamerenč vıce na problč m lichvy u klienta 1. Znate interes, pokud ano mu zete mi jej vysvČ tlit? 2. Vyuzil/a jste sluzeb ťzernıka-lichvare? 3. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout sve sluzby osobnČ ? 4. Neuvazoval/a jste o jine financnı vypomoci? (rodina, pratele , banky, bezťrokova pu jcka z U MOb ) 5. Co Vas vedlo k tomu, pu jcit si pravČ takovym zpu sobem penıze. Mu zete mi rıci du vod? 6. Neprekvapila Vas vyse ťroku z pu jcene castky? 7. Uvazoval/a jste o riziku, ktere tım prijımate jestČ nez jste si pu jcil/a? 8. NemČ l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky ťrok splatit? 9. Napadl Vas fyzicky ťzernık? MČ l/a jste strach o svu j zivot nebo bezpecı Vası rodiny? 10. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarske ho kolotoce? 11. MČ l/a jste proble m najıt clovČ ka, ktery by Vam pomohl od tohoto proble mu? 12. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? 13. Jak resili pracovnıci, na ktere jste se obratila, Vas proble m 14. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu proble mu. Mate pocit, ze udČ lali maximum pro vyresenı Vaseho proble mu? 15. V jake fazi se nynı nachazı Vas proble m? (vyresen, neresen, aj.) 16. Pu jcil/a by jste si opČ t? Proc?
67 Pouzite metody a techniky Pro zhodnocenı svych teoretickych poznatku jsem se rozhodla prove st setrenı technikou rozhovoru .
Cıle 1. Zıskat blizsıinformace o lichvČ v zivotČ ostravskych Romu postizenych lichvou. 2. Seznamit se z du vody, ktere vedou jedince k pu jcce u lichvare.
Hypote zy 1. Potencionalnı zajemci o pu jcku jsou vČ tsinou zeny v domacnosti do 40 let, ktere castČ ji samy vyhledavajı lichvare s zadostı o docasnou financnı pomoc. 2. NezamČ stnanaromskamensina se zakladnım vzdČ lanım vyhledavalichvare castČ ji, protoze podcenujı riziko spojene s navratnostı. 3. VČ tsina romske populace nepremyslı nad budoucnostı, zije prıtomnostı, a proto jsou ochotni si pu jcit financnı prostredky na vysoky ťrok.
Charakteristika respondentu S etrenı bylo
provedeno
s 10
respondenty,
z toho
bylo
dotazovano
8
zen
a 2 muzi. NepomČ r muzu oproti zenam, je predevsım z du vodu , ze muzi byli spıse uzavrenı a ne vzdy mČ li zajem komunikovat. Vsichni respondenti zijı v OstravČ . Pru mČ rny vČ k dotazovanych byl ve vČ kove m rozmezı 31 Ř 41 let. Otazky jsem pokladala pouze respondentu m, o kterych jsem vČ dČ la, ze si jiz od lichvaru nČ kdy pu jcili nebo nadale pu jcujı. Postup setrenı Pri technice rozhovoru jsem pouzila polostandardizovany rozhovor. Respondentu m jsem pouzila celkem 30 otazek, ktere byly otevrene i uzavrene .
68 Pru bČ h setrenı Rozhovory s respondenty jsem provadČ la vzdy v jejich bytech. BČ hem rozhovoru nenastaly zadne proble my. Respondenti byli vstrıcnı a vzdy ochotnČ zodpovČ dČ ly polozene otazky. Otazky jsem kladla harmonicky za sebou.
69 13 Rozhovory s respondenty Rozhovor c.1 1. Jste muz, zena? Jsem muz. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) Letos mi bude 27 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Jamam maturitu, nejdrıv jsem si udČ lal SOU dopravnı a pak nastavbu. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Jako dıtČ jsem zil na vesnici nedaleko Ostravy, ale po skole jsem se prestČ hoval k prıtelkyni. Ona s rodici bydlı v okrajove lokalitČ . 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Uz ani ne, jak jsem se pristČ hoval tak to bylo super, ale te„ se mi to nelıbı. ChtČ l bych i s prıtelkynı do nČ jake ho nove ho a vıc v centru. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Je to byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Protoze s nami bydlı rodice prıtelkynČ , jejı dvČ sestry a casto prespı i partneri tak dostatecnČ velky rozhodnČ nenı. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Te„ 6. 9. Jak velkou mate rodinu? My s prıtelkynı planujeme rodinu az dodČ la skolu. Vyucnı list by mČ la zıskat uz letos, protoze te„ je ve 3. rocnıku. Jarodice uz nemam. 10. Kolik mate de tı? S nynČ jsıprıtelkynı jestČ zadne . Z drıvČ jska mam 2 dČ ti, ale ty jsou asi v domovČ dČ tı, s byvalou prıtelkynı se nestykam, tak ani sam nevım. 11. Zijete s partnerem/druhem? Ziji u prıtelkynČ , tedy u jejich rodicu .
70 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano, mČ l jsem otce i matku. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem nezamČ stnany, vzdyŽstejnČ nikde nenı zadnaprace. Obcas udČ lam nČ jakou brigadu, ale te„ v zimČ se spatnČ vydČ lavajı penıze. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Dobre jıdlo a pitı, no a moje prıtelkynČ . 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? To je pu jcenı penČ z, kdyz je clovČ k nema. VzdyŽ z podpory se vyjıt dneska neda. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Od kamarada jsem vČ dČ l kdo pu jcuje na interes, a tak jsem za nım zasel. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ne mČ nemakdo pu jcit. Jajsem penıze potreboval hned. 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? PrıtelkynČ mČ la narozeniny a tak jsem ji chtČ l udČ lat radost po radnym darkem. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ja jsem vČ dČ l od kamarada kolik bere, a tak mi to nepripadalo divne . BČ znČ se bere 500 Kc na 1000 Kc, aspon co jsem tak slysel. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Jake riziko? Vsak jajsem to chtČ l splatit, hned jak by byly penıze. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne, kdyz clovČ k chce tak penıze ma, vzdyŽto znate. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Jen prisli pohrozit. Jajsem to pak zaplatil a zase jsem si pu jcil. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? No to bylo asi po pu l roce, nČ jak se to zamotalo a jajsem nestıhal platit ťroky.
71 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Asi jsem mČ l stČ stı, ale mČ pomohli. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? Zasel jsem za Kumarem a ten mi poradil co jak. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? S el jsem to pak nahlasit na policii. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Ne, urcitČ to nebylo maximum. R ekli, ze pu jdu svČ dcit k soudu az bude vıce du kazu proti lichvari u ktere ho si pu jcuji i ja. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Zatım nic, asi se to uz neresı. Janevım. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Te„ urcitČ ne, ale casem mozna. Rozhovor c.2 1. Jste: muz, zena Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) No asi do 31 Ř 40 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Jsem vyucena. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Bydlım v centru ve Vıtkovicıch, kamkoliv je to kousek. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ne, komu se lıbı bydlet v takove spınČ . 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt mame 3+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Vu bec ne, potrebujeme vČ tsı.
72 8. Kolik Vas v byte bydlı? 5 celkem, ale te„ mame dlouhodobou navstČ vu ze Slovenska. Prijela sestra s rodinou od me ho muze. 9. Jak velkou mate rodinu? Muz a ja, 3 dČ ti a svagrovamatake 3 dČ ti a muze. 10. Kolik mate de tı? S muzem mame 3 dČ ti, a moznaprijde dalsı. 11. Zijete s partnerem/druhem? Ano, s manzelem. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem nezamČ stnana. S rodinou je hodnČ prace. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? DČ ti a rodina. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? To je lichva. Pu jcovanı penČ z. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Sama jsem si jej nasla. VČ dČ la jsem za kym jıt. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci: (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Jinak to neslo. 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Musel se zaplatit dluh na bytČ , jinak by nas vystČ hovali. No a kam, kam by jsme sli. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne vČ dČ la jsem kolik chtČ jı. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne.
73 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne, az pak trochu. No a te„ nevım jak dal. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Ne, u mČ ze zacatku nikdo nezvonil. Jajsem davala pozor, ale zname ho skaredČ napadli. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Asi po roce a pu l. U roky byly tak vysoke , ze se nedaly zaplatit. A pak zacali vyhrozovat dČ tem. 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ano. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? Na rodinu, pak na policii. Poslali mČ k romske mu poradci. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Romsky poradce se snazil mi pomoc a na policii sepsali zapis. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Mohli udČ lat vıce. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Myslım, ze castecnČ vyresen. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Ne. Rozhovor c.3 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) Mam 46 let, takze moje vČ kovaskupina je 41-50 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Jsem vyucena.
74 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Bydlıme v okrajove lokalitČ Ostravy. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Bydlıme zde uz radu let, zvykla jsem si zde a mam to tady rada. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Mısta je v bytČ malo. Pokoje jsou dost male a tak se zde spatnČ vmČ stname. 8. Kolik Vas v byte bydlı? MomentalnČ nas zde bydlı 6, ale doufam, ze dČ ti se uz brzy odstČ hujı. 9. Jak velkou mate rodinu? Mam velkou rodinu. 10. Kolik mate de tı? DČ tı mam celkem 6, ale 1 je z byvale ho manzelstvı me ho prıtele. 11. Zijete s partnerem/druhem? Ano, s druhem. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ne, mČ la jsem jen maminku. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem nezamČ stnana, ale jsem vedena na U P. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Rodina. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Ano. To je pu jcovanı penČ z. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Nejprve mi prisli nabıdnou, ale ja jsem odmıtla. Pak jsem prisla ja za nimi, a pozadala jsem o pu jcku. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ostatnı mi prislo zbytecne , jajsem vČ dČ la, ze oni mi pu jcı.
75 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Bylo treba zaplatit najem, a prijela nam velkanavstČ va. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ono se to nezdalo tak moc. Az pak jak jsem zacala splacet, to uz bylo horsı. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne, myslela jsem si, ze mČ druh ochranı, kdyz bude treba. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Napadli mČ i druha, protoze jsme nemČ li penıze na zaplacenı. Malem nas zabili. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? No, jak nas zbili, tak pak jsme sli na policii. To jsme brali na lichvu uz skoro dva roky. 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ano. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? Radila jsem se se sestrou druha. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Romsky poradce se mi snazil mi pomoc. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Policie nas vyslechla, zapsala co jsme rekli a my jsme to podepsali. Asi udČ lali co mohli. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Zatım nevyresen. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Ne, jsou to zlodČ ji. Rozhovor c.4 1. Jste muz, zena? Jsem muz.
76 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) Moje vČ kovaskupina je 31- 40 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Mam zakladnı vzdČ lanı. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Bydlıme v okrajove lokalitČ , v Prıvoze. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ne. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ne, je to tu male . 8. Kolik Vas v byte bydlı? Te„ je nas doma 5. 9. Jak velkou mate rodinu? Jsme hodnČ velkarodina. 10. Kolik mate de tı? Jamam uz 2 dČ ti a s partnerkou cekame tretı. 11. Zijete s partnerem/druhem? Mam druzku. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem na ťradu prace. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Rodina a penıze. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Ano. Je to pu jcka. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Jo.
77 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Sam jsem si je nasel, vsak to nebylo tČ zke . 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Kdo Vam dneska dabezťrocnou pu jcku? U rad tČ zko, ten nedaani jednorazovku. Nedajı nam nic, tak co. 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Nezbyli penıze na najem a ani na jıdlo. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Prekvapila, ale co jsem mČ l dČ lat, jıt musıme. Svacina pro dČ cko do skoly, to je dennČ 50 Kc. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Myslel jsem, ze penıze sezenu. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Vynadali nam a vyhrozovali, ale nezbili nas. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Po Vanocıch, to se pak uz nedalo sne st. Lichvu jsem brali jen pu l roku. 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Jo mČ l. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? S el jsem na ťrad za romskym poradcem. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Zacali to brat vaznČ , zajımali se o nas. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Ne, mČ li udČ lat vıc. Zavrıt je mČ li. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Nevyresen.
78 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Uz nechci. Kdyz, ale budu potrebovat, tak kam pu jdu? Rozhovor c.5 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) Moje vČ kovaskupina je 21-30 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Vychodila jsem zakladnı skolu. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Prıvoz, to je okrajovalokalita. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 1+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ano. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Ziji zde s dcerou. 9. Jak velkou mate rodinu? Pochazım z normalnı rodiny. Zije uz jen matka a sourozenci, ale ti jsou na Slovensku. 10. Kolik mate de tı? Mam jen jednu dceru a dala bych jı prvnı poslednı. 11. Zijete s partnerem/druhem? Mam zivotnıho partnera. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem na ťradu prace.
79 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Spokojenost me dcery. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Ano. Je to pu jcka na ťrok, kterou musım do mČ sıce splatit. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? No jo. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Sami mi prisli nabıdnout, ze mi pu jcı. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ne. 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Neslo to jinak, tehdy jsem bydlela v unimobunce a potrebovala jsem penıze i na jıdlo. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne, jiz od lidı jsem vČ dČ la, ze berou 600 Kc na 1000 Kc. Pak asi po dvou letech se to zvedlo na 800 Kc na 1000 Kc. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Asi trochu, ale nemyslela jsem na to, vratila jsem kdyz prisli davky a pu jcila si znovu. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Ne, mČ la jsem u nich respekt. Vzdy jsem vratila vcas. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Nehledala jsem pomoc, pu jcovala jsem si stale mensı castky a podarilo se mi samotne . 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? NechtČ la jsem o tom s nikym mluvit.
80 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? Az, kdyz jsem to chtČ la skoncit, tak jsem se obratila na socialnı pracovnici, ta mi moc pomohla. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Velmi prıvČ tivČ , socialnı pracovnice mČ la pochopenı. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Nemluvila jsem s policiı, ani jsem nepodala trestnı oznamenı a ani bych to neudČ lala. Jsem rada, ze je to za mnou. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Pro mČ je vyresen uz asi rok. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Ne, nikdy. Rozhovor c.6 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) 31 Ř 40 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Mam zakladnı skolu. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Skoro v centru Vıtkovic. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ne. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Zije nas tady 5 skoro dospČ lych lidı.
81 9. Jak velkou mate rodinu? Pocetnou. 10. Kolik mate de tı? S nami zijı 2 dČ ti, ale jamam dČ tı 5. 11. Zijete s partnerem/druhem? Mam manzela. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Te„ jsem na ťradu prace. Drıve jsem pracovala jako kucharka. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Nejdu lezitČ jsıje rodina. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Ano, pu jcovanı penČ z na vyssı ťrok. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Jajsem tam sla a pu jcila si. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ne. 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Nemohli jsme vyjıt s penČ zi. Platili se doplatky na vodu a elektriku a nČ jak to pak uz neslo. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne.
82 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Ne, mČ la jsem strach, radČ ji jsem vzdy vratila vcas. 24.Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Kdyz jsem zaplatila, tak mi nezbyli zadne penıze a musela jsem si znovu pu jcit. Uz jsem takhle dal zıt nemohla. Pu jcovali jsme si tak dva roky. 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Jo, nejdrıv jsem vu bec nevČ dČ la kam se mam obratit. Komu mam rıci o pomoc. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? S la jsem na ťrad za socialnı pracovnicı a za Kumarem. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Pomohli mi ven, radili jak dluh splatit. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Nemluvila jsem s nimi. Nechci se uz o tom bavit. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Pro mČ to uz neexistuje. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Boze, ne. Rozhovor c.7 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) VČ kovaskupina 41 Ř 50 let, mam 43 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Mam zakladnı skolu. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Bydlım v okrajove lokalitČ , nČ kdy mi to pripadajak vesnice.
83 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. PristČ hovali jsme se sem, drıve jsme bydleli v Orlove . 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Te„ jiz ano, dcera s rodinou se prestČ hovala do bytu me ho prıtele, a prıtel ke mnČ . 8. Kolik Vas v byte bydlı? Jsme tady 3, drıve nas tady bydlelo 6. C asto k nam jezdı moje starsı dČ ti s svymi rodinami. 9. Jak velkou mate rodinu? Nase rodina je velka, ale hodnČ zu stali v Orlove . 10. Kolik mate de tı? Mamam 4 dČ ti a prıtel 3, ale zije s nami jen moje dcera. 11. Zijete s partnerem/druhem? Ziji s druhem. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ne. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem na ťradu prace. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Mıt vseho dostatek. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Jo, no pro vas to je lichva. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Jo, asi pu l roku. 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Nabıdla mi to sestra, lichvare, ktery pu jcuje. Pu jcila jsem si na jıdlo, abychom se mČ li dobre. 18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ne, jajsem penıze nepotrebovala. MČ to lakalo.
84 19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? ChtČ la jsem to jen tak zkusit a tak jsem si pu jcila na jıdlo. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne. Sestra lichvare mi rekla, ze na 1000 Kc bere 500 Kc navrch. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. Jajsem tu rodinu znala. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne. Beru vdovsky du chod a na dČ cko sirotcı, je to skoro 9000 Kc. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Ne. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Prisli mi do bytu vyhrozovat, byli u nas dvakrat a pak uz jsem se bala. Pu jcovali jsme si rok a to stacilo az az. 25. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ne. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? S la jsem na policii, ale tam mi nic moc nerekli, jen se mnou udČ lali zapis a jajsem to podepsala. Jajsem pak sla na ťrad za romskym poradcem, ktery tam zavolal a ja jsem sla znovu na policii podat trestnı oznamenı. Bylo nas vıce, sousedku dokonce uhodili. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Pomohli mi. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Asi jo. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Vysetruje se to myslım, ze lıcenı jestČ nebylo. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Ne.
85 Rozhovor c.8 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) 21 Ř 30 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Jsem vyucenakadernice. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Drıve jsme bydleli na vesnici, pak jsme se prestČ hovali k mojı matce do Prıvozu, spıs v centru mČ sta. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 1+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ne. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Je nas tady 5. 9. Jak velkou mate rodinu? Nas je hodnČ . 10. Kolik mate de tı? Jamam 4 dČ ti. 11. Zijete s partnerem/druhem? Mam partnera, ale nezijeme spolu. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Mam nČ jake brigady, ale jsem vedenana ťradu prace. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Rodina a moje dČ ti.
86 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Ano, to je pu jcovanı. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17.Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Jajsem tam sla sama a domluvila jsem se s nimi na pu jcce. 18.Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Ne. Banka nepu jcıa rodina nema. 19.Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Ukradli mi socialku a nemČ la jsem penıze ani na jıdlo pro dČ ti. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne, jajsem ty penıze stejnČ potrebovala. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Ne, jajsem si myslela, ze z dalˉı davky to splatım. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Stach jsem mČ la, vyhrozovali mi, ale nenapadli mČ ani dČ ti. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? No nČ jak to neslo splacet a tak jsem si nadČ la jestČ vıce dluhu . Tenhle zivot se nedal, pu jcovali jsme si sice jen pu l roku, ale na tu dobu nechci ani myslet. 24. Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ne od kamaradky jsem vČ dČ la, ze pomaharomsky poradce. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? S la jsem pro radu k bratrovi a ten mČ poslal ke kamaradce. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Jo snazili se mi pomoc.
87
28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? ChtČ li abych svČ dcila u soudu, ale jajsem odmıtla. No taky rekli, ze dluh musım splatit. Tak kde je spravedlnost. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Te„ musım splacet, jinak je asi vyresen. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Uz asi ne. Rozhovor c.9 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) 31 Ř 40 let. 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Mazakladnı skolu a ucilistČ jsem nedokoncila. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jindeň ) Pro mne je to bČ zne sıdlistČ na okraji mČ sta. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 2+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ne. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Je nas tady 7. 9. Jak velkou mate rodinu? Jsme pocetnarodina, mame hodnČ prıbuznych. 10. Kolik mate de tı? Mam 5 dČ ti.
88 11. Zijete s partnerem/druhem? Jsem vdana, ziji s manzelem. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem v evidenci ťradu prace a staram se o rodinu. 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? DČ ti. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Pu jcovanı, jako lichva. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17.Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Ptala jsem se po okolı kdo by pu jcil. Oni se pak prisli zeptat jestli nechci pu jcit a jarekla, ze ano. 18.Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Uvazovala, ale nasi lidi penıze nemajı a ostatnı nic nedajı. 19.Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Koupili jsme novou sedacku a prisel doplatek za elektriku, takze jsme nemČ li z ceho zaplatit. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne. VČ dČ la jsem kolik asi budou chtıt. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Nic takove ho mČ nenapadlo. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Mame s muzem vysoke davky, myslela jsem, ze to do mČ sıce dame nČ jak dohromady.
89 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? Stach jsem nemČ la ani nevyhrozovali. Jajsem si nejprve pu jcila jinde a splatila to prvnı. Horsı to bylo pak po tČ ch par mČ sıcıch, kdyz jsem musela vracet na obČ strany. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Asi po roce se to uz nedalo. Nejprve nam pomahala muzova matka, ale ani ta uz pak nemČ la z ceho. Zasla jsem na socialku a rekla jak to s nami je, aby dali aspon jednorazovou davku. 25.Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ne, myslım, ze socialnı pracovnice uz o tom vı. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? No ze zacatku pomahala tchynČ , pak socialnı pracovnice a romsky poradce. Taky jsem byla za Kumarem. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? Pomohli mi sestavit splatkovy kalendar a pomohli rozdČ lit finance na mČ sıc. 28.Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Myslım, ze mi hodnČ vsichni pomohli. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Splacım a myslım, ze se to bude jestČ nČ jak resit. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Ne. Rozhovor c.10 1. Jste muz, zena? Jsem zena. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) 31 Ř 40 let.
90 3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuceny/a, stredoskolskš, vysokoskolskš) Jsem vyucenakucharka. 4. Kde bydlıte? (v okrajovš lokalite me sta, v centru me sta, be znš sıdliste , vesnice, jinde ...) Bydlıme te„ ve Vıtkovicıch v centru. 5. Jste spokojeni v lokalite , ve kterš bydlıte? Ano. 6. V jak velkšm byte bydlıte? Byt 1+1. 7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Ano. 8. Kolik Vas v byte bydlı? Bydlıme tady 3. Jaa me dvČ dČ ti. 9. Jak velkou mate rodinu? Mam hodnČ prıbuznych. 10. Kolik mate de tı? Mam 2 dČ ti. 11. Zijete s partnerem/druhem? Mam prıtele, ale ten je te„ ve vykonu trestu. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Ano. 13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? Jsem na materske . 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? DČ ti. 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? Lichva, pu jcka. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Ano. 17.Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? NemČ la jsem penıze na jıdlo pro dČ ti, tak jsem za nım zasla.
91 18.Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) ? Rodina nemapenıze a jase nedoprosuji. 19.Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? Byla u mČ na navstČ vČ rodina ze Slovenska. Vsechno je tak drahe , ze jsem pak uz nemČ la zadne penıze na jıdlo. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Ne. Sousedka rıkala kolik berou. 21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Ne. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Myslela jsem, ze to dam nČ jak dohromady z davek. 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? NemČ la jsem strach, nikdo mi nevyhrozoval. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? Asi tak pred rokem, uz jsem nevČ dČ la kde si pu jcit a jak to splatit. 25.Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Ne, kamaradka mi poradila, aŽzajdu za Kumarem. 26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? S la jsem za Kumarem. 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? PovypravČ li si o tom se mnou. Jo poradili, je to te„ lepsı. 28.Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Myslım, ze udČ lali dost. 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) Splacım. A nevım jak se to dal te„ resı. 30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? Te„ ne, ale nevım jak se uzivıme s dČ tmi. Po splatkach mi zu stava moc malo penČ z na jıdlo.
92 14 Analyza rozhovoru 1. Jste muz, zena? Celkem z deseti respondentu odpovČ dČ li dva muzi a osm zen. 2. Do jakš ve kovš skupiny se radıte? (15 - 20 let, 21 ť 30 let, 31 - 40 let, 41 ť 50 let, 51 ť a vıce let) Nejvıce dotazovanych patrilo do vČ kove hranice 31 - 40 let, coz byly ctyri zeny a jeden muz. Dalsı respondenti byli ve vČ kove skupinČ 21 Ř 30 let, coz tvorily dvČ zeny a jeden muz. Poslednı zastoupenou kategorii byl vČ k v rozmezı 41 - 50 let, kdy takto odpovČ dČ ly dvČ zeny.
3. Jakš je Vase dosazenš vzde lanı? (nedokoncena ZS nebo ZVS, zakladnı, vyuUjedn
U
93
7. Je pro Vasi rodinu byt dostatecne velky? Na tuto otazku odpovČ dČ lo sedm respondentu zapornČ a pouze tri kladnČ .
8. Kolik Vas v byte bydlı? Nejvıce bydlı v jednom bytČ sedm lidı a nejcastČ ji pČ t lidı.
9. Jak velkou mate rodinu? Pro romskou mensinu je typicka velka rodina a to se take potvrdilo i u mnou dotazovanych respondentu , protoze celkem osm odpovČ dČ lo, ze je jejich rodina velmi pocetna.
10. Kolik mate de tı? NejcastČ jsı odpovČ dı bylo ctyri a pČ t dČ tı, jedna zena odpovČ dČ la, ze ma celkem dČ tı sest coz bylo nejvıce. 11. Zijete s partnerem/druhem? Sedm dotazovanych odpovČ dČ lo, ze zijı s druhem nebo druzkou, pouze tri dotazovanı odpovČ dČ li, ze zijı v manzelstvı. 12. Pochazıte z …plnš rodiny? Pouze dvČ zeny odpovČ dČ ly, ze pochazı z neťplnych rodin, ostatnı respondenti pochazı z rodin ťplnych.
13. Jakš je Vase nyne jsı zame stnanı? DevČ t respondentu odpovČ dČ lo, ze jsou vedeni v evidenci ťradu prace, jedna respondentka uvedla, ze je momentalnČ na materske dovolene . 14. Co je pro Vas v zivote nejdulezite jsı? Na tuto otazku mi vČ tsina respondentu odpovČ dČ la, ze nejdu lezitČ jsı pro jejich zivot je rodina a dČ ti, jedna zena take odpovČ dČ la, ze je pro jejı zivot du lezite mıt vseho dostatek.
94 15. Znate interes, pokud ano muzete mi jej vysve tlit? OdpovČ „ na tuto otazku byla jednotna vsichni dotazovanı odpovČ dČ li, ze se jedna o pu jcku na ťrok. 16. Vyuzil/a jste sluzeb …zernıka-lichvare? Vsichni respondenti odpovČ dČ li kladnČ . 17. Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout svš sluzby osobne ? Celkem sedm respondentu odpovČ dČ lo, ze lichvare vyhledali sami a pozadali o pu jcku, bylo to pČ t zen a dva muzi. Zbyvajıcı odpovČ dČ li, ze lichvari prisli sami s nabıdkou na pu jcku.
18. Neuvazoval/a jste o jinš financnı vypomoci? (rodina, pratelš, banky, bez…rokovapujcka z U MOb ) Jen jedna zena uvazovala o jine financnı vypomoci, ostatnı respondenti jine resenı zavrhli okamzitČ .
19. Co Vas vedlo k tomu, pujcit si prave takovym zpusobem penıze. Muzete mi rıci duvod? V odpovČ dıch respondentu se opakovaly pouze dva du vody. A to bu„ pouzitı pu jcene castky na nakup potravin a nezbytnych prostredku , coz odpovČ dČ ly ctyri zeny a dva muzi, nebo na ťhradu najmu, elektriny ci nedoplatku stejne ho druhu. 20. Neprekvapila Vas vyse …roku z pujcenš castky? Te mČ r vsichni respondenti odpovČ dČ li, ze jiz vysi ťkoru znali, kdyz jsi penıze pu jcovali, pouze jeden muz nebyl s ťroky seznamen.
21. Uvazoval/a jste o riziku, kterš tım prijımate jeste nez jste si pujcil/a? Respondenti v plne m poctu odpovČ dČ li, ze nad rizikem, ktere lichva prinası, vu bec neuvazovali. 22. Neme l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky …rok splatit? Pouze jedna zena se obavala, ze nebude moci splatit tak vysoke ťroky, ostatnıch devČ t dotazovanych tento proble m nemČ lo.
95 23. Napadl Vas fyzicky …zernık? Me l/a jste strach o svuj zivot nebo bezpecı Vası rodiny? DvČ ma dotazovanym muzu m lichvari pohrozili, kdyz se z placenım zdrzeli, jednu zenu napadli fyzicky a ostatnı dotazovanı s lichvarem zadne proble my tykajıcı se fyzicke ho nasilı nemČ li. 24. Kdy jste zacal/a hledat pomoc, aby jste se dostal/a z lichvarskšho kolotoce? OdpovČ di na tuto otazku mČ velice prekvapily. Tri respondenti odpovČ dČ li, ze pomoc zacali hledat jiz po pu l roce pu jcovanı na lichvu, po jednom roce vyhledali pomoc dva respondenti, po roce a pu l a pak po dvou letech takte z dva respondenti. Jedna respondentka uvedla, ze pomoc nehledala vu bec. 25.Me l/a jste problšm najıt clove ka, ktery by Vam pomohl od tohoto problšmu? Na tuto otazku byli odpovČ di respondentu zcela vyrovnane , pČ t odpovČ dČ lo ze nemČ lo proble m najıt osobu ci clovČ ka, ktery by jim nabıdl pomocnou ruku, druha polovina respondentu odpovČ dČ la zcela opacnČ .
26. Kam jste se nejprve obratila o pomoc? NejcastČ ji se respondenti postizeni lichvou obraceli na romske ho poradce a socialnı pracovnıky mČ stskych ťradu prıslusnych obvodu . 27. Jak resili pracovnıci, na kterš jste se obratila, Vas problšm? VČ tsina respondentu ocenovala na pracovnıcıch predevsım to, ze mČ li zajem klienty poslouchat, jejich proble my brali vaznČ a snazili se pomoci s resenım. 28. Jaky byl postoj TP nebo PC R k Vasemu problšmu. Mate pocit, ze ude lali maximum pro vyresenı Vaseho problšmu? Spokojeni s pracı pracovnıku , na ktere se obratili o pomoc, byli ctyri respondenti, a to pouze zeny. Stejny pocet respondentu spokojen nebyl a dva respondenti pomoc nechtČ li.
96 29. V jakš fazi se nynı nachazı Vas problšm? (vyresen, neresen, aj.) VČ tsina dotazovanych povazuje svu j prıpad za castecnČ vyresen, nebo zcela vyresen, z osobnıho hlediska. Pouze pro jednu zenu je nevyresen a dva dotazovanı nevı, v jake fazi se jejich proble m nachazı.
30. Pujcil/a by jste si ope t? Proc? U lichvaru by si rozhodnČ nepu jcilo sest respondentu . ctyri respondenti, z toho dvČ zeny a dva muzi, by si moznacasem pu jcilo znovu, neboŽjejich zaporny postoj by v pru bČ hu delsıdoby mohl byt ovlivnČ n vnČ jsımi okolnostmi.
97
15 Vyhodnocenı hypotšz Hypotšza c.1 Potencionalnı zajemci o pujcku jsou ve tsinou zeny v domacnosti do 40 let, kterš caste ji samy vyhledavajı lichvare s zadostı o docasnou financnı pomoc. Nasledujıcımi otazkami jsem se snazila zjistit pravdivost hypote zy c.1: − Jste: muz, zena − Do jake vČ kove skupiny se radıte: 15- 20 let, 21 Ř 30 let, 31 - 40 let, 41 Ř 50 let, 51 Ř a vıce let − Vyhledal/a jste lichvare sam/a nebo prisel lichvar nabıdnout sve sluzby osobnČ ? − Co Vas vedlo k tomu, pu jcit si pravČ takovym zpu sobem penıze. Mu zete mi rıci du vod? Jak je jiz patrne z rozhovoru , castČ ji byly respondentkami zeny, nez muzi. Z celkove ho poctu dotazovanych bylo 8 zen a 2 muzi. 5 zen (62,5%) odpovČ dČ lo, ze vyhledaly lichvare samy a pozadaly o pu jcku. Zbyvajıcı 3 zeny (37,5%) odpovČ dČ ly, ze je oslovili sami lichvari nabıdli jim sve sluzby. NejcastČ ji oslovovaly lichvare zeny ve vČ kove hranici 31 az 40 let (60%). Ackoliv to na vysledek hypote zy nema vliv, nenı bez zajımavosti, ze oba dva dotazovanı muzi take vyhledali lichvare sami. Respondentky uvadČ ly jako hlavnı du vody, proc lichvare oslovily, predevsım nedostatek financnıch prostredku na zaplacenı najmu, elektriny ci vody, prıadnČ ru znych nedoplatku , a na nakup jıdla pro rodinu. Tyto du vody jsou pochopitelne , protoze respondenti jsou vedeni na ťradu prace a jsou dlouhodobČ nezamČ stnanı. Nemajı moznost nasetrit ze socialnıch davek dostatek financnıch prostredku na pokrytı jednorazovych, casto dosti vysokych nedoplatku .
Hodnocenı stanovene hypote zy Tento vzorek respondentu potvrdil mou hypote zu, ze zeny v domacnosti do 40 let opravdu castČ ji navstČ vujı lichvare samy a zadajı o pu jcku.
98 Hypotšza c.2 Nezame stnana romska mensina se zakladnım vzde lanım vyhledava lichvare caste ji, protoze podcenujı riziko spojenš s navratnostı. Nasledujıcımi otazkami jsem se snazila zjistit pravdivost hypote zy c.2: − Jake je Vase dosazene vzdČ lanı: nedokoncena ZS nebo ZVS , zakladnı, vyuceny/a, stredoskolske , vysokoskolske − Jste: muz, zena − Jake je Vase nynČ jsızamČ stnanı? − Uvazoval/a jste o riziku, ktere tım prijımate jestČ nez jste si pu jcil/a? Vsichni dotazovanı respondenti odpovČ dČ li, ze jsou momentalnČ nezamČ stnanı. Z toho jedna zena prılezitostnČ pracuje jako brigadnık a dalsı je na materske dovolene . Vsech 10 respondentu odpovČ dČ lo, ze nad rizikem zpu sobenym pu jckou s tak vysokymi ťroky, kterou lichva nepochybnČ je, neuvazovalo.
Z celkove ho poctu respondentu , ktere jsem oslovila, mČ lo dosazene zakladnı vzdČ lanı celkem 5 (50%). Jednalo se o 4 zeny a 1 muze. Strednı odborne ucilistČ ukoncily vyucnım listem celkem 4 zeny. U plne stredoskolske vzdČ lanı zıskal pouze 1 dotazovany muz.
Hodnocenı stanovene hypote zy Mohu rıci, ze se hypote za potvrdila, protoze vsichni respondenti jsou nezamČ stnanı a zaroven nikdo nepremyslel nad moznymi riziky pu jcky. U dosazovanych respondentu rovnČ z prevazuje zakladnı vzdČ lanı.
Hypotšza c.3 Ve tsina romskš populace nepremyslı nad budoucnostı, zije prıtomnostı, a proto jsou ochotni si pujcit financnı prostredky na vysoky …rok. Nasledujıcımi otazkami jsem se snazila zjistit pravdivost hypote zy c.3: − Neuvazoval/a jste o jine financnı vypomoci (rodina, pratele , banky, bezťrokova pu jcka z U MOb ) ?
99 − NemČ l/a jste obavu z toho, ze nebudete mıt z ceho tak vysoky ťrok splatit? − Pu jcil/a by jste si opČ t? Proc? Celkem 8 respondentu odpovČ dČ lo, ze neuvazovalo o jine financnı pu jcce, nebo jim jine resenı pripadalo zbytecne a nedostupne . Z tČ chto 8 respondentu (80%) takto odpovČ dČ lo 7 zen a 1 muz. Zajımava byla take odpovČ „ jedne respondentky, ktera uvedla, ze ji moznost pu jcit si takto penıze pripadala lakava, penıze ale ve skutecnosti nepotrebovala. Zbyvajıcı 3 respondenti, coz byly 2 zeny a 1 muz, odpovČ dČ li, ze o jine moznosti uvazovali, ale presto si pu jcili prostrednictvım lichvaru . O riziku nesplacenı pu jcene financnı castky, ktera se mnohdy navysila az o 70%, neuvazoval zadny z respondentu . Vsech 10 dotazovanych si myslelo, ze do mČ sıce budou schopni dluh uhradit. Velmi zajımave byly odpovČ di na otazku tykajıcı se opČ tne ho si pu jcenı u lichvare. Nikdy vıce by jsi uz nepu jcilo 6 respondentu , pricemz takto odpovČ dČ ly jen zeny. Zbyvajı 4 dotazovanı 2 zeny a 2 muzi formulovali sve odpovČ di v tom smyslu, ze nynı by jsi nepu jcili, ale do budoucna by o pu jcce znovu uvazovali.
Hodnocenı stanovene hypote zy Myslım si, ze tato hypote za se castecnČ potvrdila, protoze vČ tsina respondentu je ochotna si pu jcit prımo u lichvaru uz jen proto, ze penıze potrebujı okamzitČ , nejsou ochotni cekat a snazit se zıskat penıze jinym zpu sobem.
100
16 Rozhovor s por. Alesem Gebkem, Bc. Pan por. Gebek pracuje jako vedoucı druhe ho oddČ lenı, II. odboru sluzby kriminalnı policie a vysetrovanı.
Co je to lichva? “V zivotČ Romu , je lichva jejich folklor a zivotnı styl. Pu jcovali si vzdy, treba na konČ . Koupili tri a jedno dali za pu jcku.§
“Od roku 1931se pojem lichva vyskytuje. I kdyz se v te dobČ lichva neresila, existovali jiz jiste znaky trestne ho cinu. Pak od roku 1962 je lichva jiz zakotvena i pravnČ .§
Kdy k nam do Ostravy prisla lichva? “Zalezı jak se to darı odhalovat. Historicky je zde lichva jiz nČ kolik desıtek let. mohu rıci, ze pro mne je zde lichva od te doby co pu sobım v tymu Lichva, cili co s nı pracuji. Jamam prvnı zmınky o lichvČ od poloviny rıjna, presnČ ji od 9. rıjna 2003.§
“Odhadovat statisticke cıslo vsak dle me ho nazoru nemasmysl, ale jsem schopen Vam zajistit podklady k mıre zjistČ nych du kazu .§
“Lichva v C R je zavislana socialnı ťrovni lidı Ř nemajı praci, nemajı prıjmyä Zlocin nezna hranice. To spolecnost umoznuje, ze cım je rozvinutČ jsı ekonomika, tım se zvysuje kontraprodukce socialnČ slabych.§
101 Kterš obvody ci casti Ostravy jsou nejvıce postizeny? “Za nejvıce postizenou lokalitu povazuji obvod Moravskou Ostravu a Prıvoz. Zde jsou nejproble movČ jsı ulice Palacke ho a Karolıny SvČ tle . Palcivym proble mem jsou take Vıtkovice. Proble my s lichvou byly zaznamenany i v hotelove m domČ Vista, avsak zde jde spıse o vztahy tykajıcı se najemnıch smluv.§
Jaky vliv malichva na kriminalitu? “JistČ vliv ma, protoze lide jsou nuceni zıskat prostredky na zaplacenı dluhu , ktere jim pravČ dıky lichvČ vznikajı.§
Zvysila se brutalita lichvaru vuci obe tem? “PracnČ se zıskavajı podklady k samotne lichvČ , natoz k jinym znaku m trestne cinnosti. Zatım jsem vsak zvysenou brutalitu lichvaru nezaznamenali. Brutalita je mozna, ale obcan chce po vracenı dluhu pu jcit znovu, proto se to nehlası. Jsou radi, ze jim penıze nČ kdo pu jcı.§
Kolik prıpadu jste resili, tykajıcı se lichvy? “Spisy k provČ rovanı mame od roku 2002 a do soucasne dobude jedna o 14 prıpadu . ProcentualnČ mohu rıci, ze dle me ho nazoru manejme nČ 80% Romu nČ jake dluhy, ktere vČ tsinou splacı za nevyhodnych podmınek.§
102 17 Zave r V me absolventske praci jsem ctenaru m nabıdla uceleny a strucny prehled problematiky lichvy mezi Romy v OstravČ . Z nacerpanych materialu a zıskanych zkusenostı jsem se snazila pripravit pro ctenare nejen poutave ctenı, ale i zdroj uzitecnych a zajımavych informacı. V prvnı casti absolventske prace, ktera je teoreticka, jsem ctenare seznamila s historiı a mentalitou Romu , jejich zpu sobem komunikace a predevsım s jejich aktualnımi proble my a moznostmi resenı. Z dostupnych zdroju jsem dale sestavila seznam zarızenı, kteranabızı pomoc Romu m. V prakticke casti jsem ctenare seznamila se zakladnımi statistickymi ťdaji, ktere se tykajı se zivota Romu v OstravČ . V prakticke casti jsem pracovala s metodou sbČ ru dat pomocı polostrukturovane ho rozhovoru. Zpracovala jsem 10 rozhovoru s jedinci, kterı byli, nebo stale jsou, postizeni lichvou. Hypote zy, ktere jsem si stanovila, se pomocı postrukturovanych rozhovoru potvrdily. Vzorek respondentu , ktere jsem oslovila, nelze povazovat za zcela reprezentativnı. Ale snazila jsem se, aby ctenar rozhovory chapal spıse jako oke nko do zivota Romu na Ostravsku, nez jako podrobnou statistickou informaci. Jako male zpestrenı pro ctenare jsem pripravila kratky rozhovor s por. Alesem Gebkem, Bc., ktery pracuje u Policie C R jako vedoucı druhe ho oddČ lenı II. odboru sluzby kriminalnı policie a vysetrovanı, do jehoz kompetence spada resenı proble mu lichvy v ramci Moravskoslezske ho kraje.
Zpracovavanı te to absolventske prace bylo pro mČ velmi zajımave a obohatilo mČ o mnoho cennych poznatku a zkusenostı. Predpokladam, ze zıskane vČ domosti budou velmi uzitecne pro mou budoucı praci.
103
18 Seznam pouzitš literatury a pramenu
Ivan Gabal a kolektiv. Etnicke mensiny ve strednı EvropČ . 1. Vydanı. Praha : 1999. 339s. ISBN 80-86-103-23-4 Milena Hu bschmannova. S aj pes dovakeras Ř Mu zeme se domluvit. 3. Vydanı. Olomouc : 1998. 129s. ISBN 80-7067-905-0 Tatjana S iskova a kolektiv. Mensiny a migranti v C eske republice. 1. Vydanı. Praha : 2001. ISBN 80-7178-648-9 PhDr. Arne B. Mann, CSc. Romsky dČ jepis. . Vydanı. Praha : Serifa, s.r.o. 2001. 48s. ISBN 80-7168-762-6 Amaro Gendalos 9/2003. Pravnı poradna. J. Kolackova. Pu jcky a lichva. Socialnı politika 7-8/2003. Lichva a moznosti preventivnıho vyuzitı davek socialnı pe ce. ISSN 0049-0962 Tiskovy servis. Odbor prevence kriminality MV. VybČ r prosinec 2001 Obcansky zakonık c. 40/1964 Sb. ve znČ nı pozdČ jsıch predpisu Trestnı zakon c. 140/1961 Sb. ve znČ nı pozdČ jsıch predpisu Zakon o socialnım zabezpecenı c. 100/1988 Sb. ve znČ nı pozdČ jsıch predpisu Zakon o statnı socialnı podpore c. 117/1995 Sb. ve znČ nı pozdČ jsıch predpisu
Mgr. Helena Balabanova. Neznamı Romove . Ostrava. 2003 Bc. Lydia Polackova. Maly pru vodce romske ho poradce v OstravČ Obcanske
sdruzenı Vzajemne
souzitı.
Pravnı rozbor
pu jcek
poskytovanych
spolecnostmi Provident Financial, s.r.o., Fast Finance, s.r.o., poprıpadČ jinymi se stanovenym ťrokem Komunitnı planovanı pro U stı nad Labem
www.romove.cz www.lichva.cz www.clovek v tisni.cz www.mv.prevence kriminality.cz www.mv.narodni strategie policie pro praci s narodnostnımi mensinami.cz
104 www.zprava/97 www.vlada.cz/rada/cinnost www.mesec.cz
105 19 Zusammenfassung
Ich habe mich in meiner Arbeit auf Wucher unter Roma konzentriet. Dieses Problem kommt in Ostrava minimal 5 Jahre vor.
Meine Absolventarbeit habe ich in zwei Teile geteilt, in den
theoretischen und
praktischen Teil.
In theoretischen Teil mache ich die Leser mit geschichte, Normadentum und Mentalit¨t der Roma bekannt. Ich habe auch Unterschiede zwischen Mehrheitsgesellschaft und Roma Minderheit gen¨hert. Am Ende des theoretischen Teiles biete ich einen ˝bersicht ßber Einrichtungen an, die Dienste fßr Roma gew¨hren.
Informationen habe ich vor allem in Literatur und Arbeitsmaterial der einzelnen Einrichtungen und im Internet gefunden.
Im praktischen Teil habe ich zehn Interviews verarbeitet. Alle Interviews habe ich mit Menschen gefßhrt, die von Wucher betroffen sind.
Fßr Interviews habe ich einen Fragebogen mit drei ig Fragen vorbereitet. Fragen waren offen und geschlossen. Interviews habe ich auswertet.
Ich habe auch Gespr¨ch mit Herrn Gebek aus einen Polizeirevier der Tschechischen Republik fßr unseren Kreis gefßhrt. Er arbeitet schon Langer als ein Jahr als Liter des Wuchenteams.
Hauptziel meiner Arbeit war, die Leser mit dieser Problematik bekanntzumachen und einen Blick auf Roma in Ostrava und ihre Probleme anzubieten.
