Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy

Příloha č. 1

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy (dle dokumentů operačních programů ve verzích z listopadu 2013 a výsledků jednání uskutečněných do 27. 2. 2014)

1

Sociální podnikání Identifikace synergie/komplementarity OP PIK

OP Z

OP PPR

IROP

TC/IP

TC3/IP6

TC9/IP7

TC9/IP9c

TC 9/IP9c

Prioritní osa

PO 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních firem

PO 2: Sociální začleňování a boj s chudobou

PO 3: Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

Specifický cíl

SC 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových firem

Věcná specifikace (zaměření, aktivity)

Implementační prvky

- realizace podnikatelských záměrů začínajících firem a rozvojových firem prostřednictvím vhodných finančních nástrojů a dotací v případě začínajících mikropodniků, - poskytování poradenských služeb a služeb pro začínající firmy.

Typy příjemců: podnikatelské subjekty (malé a střední podniky Cílové území: Území České republiky, mimo území hl. města Prahy

SC 3.2: Posílení infrastruktury pro sociální podnikání SC 2.1.2: Rozvoj sektoru sociální ekonomiky

SC 3.3: Posílení aktivit pro integraci, komunitní služby a prevenci SC 3.4.: Rozvoj sociálních podniků a podnikání

vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, zavedení systému podpory startu, rozvoje a udržitelnosti sociálních podniků (včetně zapojení soukromého sektoru) – včetně zavedení vzdělávacích programů a poradenství souvisejícího se zřízením, provozem a marketingem sociálního podniku vzdělávání osob sociálně vyloučených a osob ohrožených sociálním vyloučením na trhu práce s cílem podpory vzniku nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání Typy příjemců: poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS, NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce atd. Cílové území: Celé území České republiky

SC 2.2: Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání

3.2 vznik a rozvoj sociálních podniků poskytujících pracovní příležitosti pro znevýhodněné a obtížně zaměstnatelné skupiny obyvatel v Praze (včetně chráněných dílen) - vznik a rozvoj podpůrné infrastruktury pro sociální podnikání (inkubátory sociální ekonomiky) 3.4 provoz, zakládání a rozšiřování sociálních podniků včetně inovativních projektů v oblasti

výstavba, rekonstrukce a vybavení sociálních podniků

zaměstnávání sociálně ohrožených -podpůrné a asistenční služby pro rozvoj sociální ekonomiky, síťování a výměna zkušeností sociálních podniků osvětová činnost včetně vzdělávacích služeb podpůrných činností inkubátorů sociální ekonomiky Typy příjemců: Hlavní město Praha, Městské části hl. m. Prahy, Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl. m. Prahy, NNO, podnikatelské subjekty Cílové území: Region soudržnosti NUTS 2 Praha

Typy příjemců: Osoby samostatně výdělečné činné; Malé a střední podniky; Obce; Organizace zřizované nebo zakládané obcemi; Dobrovolné svazky obcí; Nestátní neziskové organizace Cílové území: Území všech

2

krajů České republiky (NUTS 3) s výjimkou území hl. m. Prahy Mechanismus koordinace

Vzájemná účast zástupců řídících orgánů v pracovních skupinách a platformách, spolupráce na evaluacích v této oblasti napříč všemi zainteresovanými operačními programy; koordinace výzev; využití CLLD pro implementaci tohoto SC v IROP. Komplementární vazby lze předpokládat i při koordinované kombinaci intervencí z ESF a ERDF v rámci uvedených IP/SC. IROP se zaměřuje na projekty, kdy příjemci potřebují pořídit, nebo zrekonstruovat objekty k sociálnímu podnikání, OP Z pak doplňkově podporuje vzdělávání, poradenství, vytváří podmínky pro vznik sociálních podniků

Úspory energie Identifikace synergie/komplementarity OP PIK

OP ŽP

IROP

OP PPR

PRV

OP R

TC/IP

TC4/IP10

TC4/IP4c

TC4/IP4c

TC4/IP4c

TC6/IP5

Prioritní osa

PO 3: Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin

PO 5: Energetické úspory

PO 2: Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

PO 2: Udržitelná mobilita a energetické úspory

4.1 Investice do hmotného majetku

SC 2.6: Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

SC 2.1: Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení

1. Investice do zemědělských podniků

Podpora udržitelné akvakultury, včetně podpory biodiverzity

Realizace pilotních projektů přeměny energeticky náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie

zvýšení efektivity výroby (energetická úspora)

snižování energetické náročnosti produkce akvakultury

Specifický cíl

SC 3.2: Zvýšit energetickou účinnost podnikatelského sektoru a rozvoj energetických služeb

SC 5.1: Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení


úspory energie v budovách podnikatelských subjektů

Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov

Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace bytových domů

TC6/priorita unie 1

3

s integrovanými inteligentními systémy


Typy příjemců: Podnikatelské subjekty (malé, střední a případně velké podniky); pro intervence v oblasti úspor energie (zateplování výrobních a podnikatelských objektů) rovněž zemědělští podnikatelé, podnikatelé v potravinářství a maloobchodní organizace. Cílové území ve všech regionech České republiky, včetně hl. m. Prahy za využití čl. 70 návrhu obecného nařízení.

Typy příjemců: Subjekt, který vlastní veřejnou budovu (v případě oblasti podpory B bude příjemcem podpory stavebník). Cílové území je celá Česká republika.

Typy příjemců: Vlastníci bytových domů podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., Cílové území: Území České republiky kromě hl. m. Prahy.

Typ příjemce: Hlavní město Praha, organizace zřízené a založené hl. m. Prahou, Dopravní podnik hl.m.P. Cílové území: Region soudržnosti NUTS 2 Praha

Typy příjemců: Zemědělský podnikatel Cílové území: Území všech krajů České republiky (NUTS 3) kromě hl. m. Prahy.

Typy příjemců: podniky akvakultury Cílové území: Celé území ČR

Aktivita se průřezově doplňuje dle příjemců podpory, MPO – podnikatelské subjekty; OP ŽP – veřejný sektor; IROP – domácnosti; OP PPR – pilotní projekty ve veřejném sektoru na území Prahy. V PRV by byly podporovány „výrobní“ projekty, které svým charakterem nesplňují podmínky energetických úspor definovaných OP PIK. Energetický audit určí, do kterého programu je projekt žadatele způsobilý. Mechanismus koordinace

Podpora odvětví akvakultury není s ohledem na obecné nařízení o blokových výjimkách v OP PIK možná. Nařízení o státní podpoře, které by mělo nahradit stávající nařízení Komise (ES) č. 736/2008 ze dne 22. července 2008 o použití článků 87 a 88 Smlouvy na státní podpory malým a středním podnikům působícím v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů na trh, není v současné době k dispozici. OP PIK poskytne podnikům akvakultury podporu na investice za účelem snižování energetické náročnosti v případě, že to umožní nařízení o státní podpoře. Návrh: věcná koordinace výzev, vzájemná účast zástupců řídích orgánů v pracovních skupinách a platformách ve fázi přípravy i realizace programu, zastoupení na monitorovacím výboru, koordinace prostřednictvím centrálního webového rozhraní MMR-NOK poskytující komplexní informace potenciálním žadatelům, spolupráce na evaluacích v oblasti energetických úspor napříč všemi zainteresovanými operačními programy

Vysokorychlostní přístup k internetu

4

Identifikace synergie/komplementarity OP PIK

IROP

TC/IP

TC2/IP3

TC2/IP5

Prioritní osa

PO 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

PO 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

Specifický cíl

SC 4.1: Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu

SC 3.3: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT


zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu či modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu – veřejné sítě v bílých a šedých místech ČR

Pořízení datových sítí veřejné správy za účelem předcházení a řešení případných krizových situací

Typy příjemců: Fyzické nebo právnické osoby podnikající v oblasti elektronických komunikací

Typy příjemců: OSS, státní organizace, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje a jimi zřizované a zakládané organizační složky, obce a jimi zřizované a zakládané organizační složky


Cílové území: Tzv. bílé případně i šedé oblasti na území ČR (bez území hl. města Prahy)

Cílové území: Území celé České republiky včetně hl. m. Prahy

O existenci již vybudovaných sítí a prvků pasivní infrastruktury bude možné zjistit informace v připravovaném Registru pasivní infrastruktury (případně Registru sítí). Mechanismus koordinace

Registr sítí bude povinně použit v případě IROP při posuzování aktivit na pořízení datových sítí VS. Dalšími mechanismy koordinace je vzájemná účast zástupců řídích orgánů v pracovních skupinách a platformách ve fázi přípravy i realizace programu, zastoupení na monitorovacím výboru, koordinace prostřednictvím centrálního webového rozhraní MMR-NOK poskytující komplexní informace potenciálním žadatelům, spolupráce na evaluacích v této oblasti.

Efektivní veřejná správa Identifikace synergie/komplementarity OP Zaměstnanost TC/IP

TC 11/IP1

IROP TC 11/IP11 TC 2/IP2c TC 5/IP5b

Prioritní osa

4 PO - Efektivní veřejná správa

3 PO – Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí 1 PO - Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

5

Specifický cíl

SC 4.1: Zvýšit efektivitu a transparentnost veřejné správy

SC 3.2: Podpora pořizování a uplatňování dokumentů územního rozvoje SC 3.3: Zvyšování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT SC 1.3: Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof


podpora výcvikových středisek pro složky IZS zaměřených na rozvoj specifických schopností dokončení podpory plošného procesního modelování agend jak pro přímý, tak pro přenesený výkon státní správy;

SC 3.2. a) Podpora pořízení územních plánů, regulačních plánů, územních studií SC 3.3. a) eGovernment, infrastruktura a informační a komunikační systémy veřejné správy

provádění popisu působnosti jednotlivých orgánů veřejné správy a odstranění činností, které nemají oporu v platné právní úpravě;

b) zpřístupnění dat pro občany, podnikatelský sektor a veřejnou správu

využívání nástrojů ke zvýšení efektivity práce veřejné správy a justice; podpora evaluačních a analytických kapacit;

SC 1.3.

podpora zlepšení zveřejňování informací o veřejných rozpočtech a nakládání s veřejným majetkem a obecného publikování dat veřejné sféry v uživatelsky příznivých formátech;

c) kybernetická bezpečnost

b) modernizace výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, zaměřených na rozvoj specifických schopností a součinnost složek IZS při řešení mimořádných situací; c) vybudování a adaptace stanic složek IZS, které budou dislokovány a přizpůsobeny pro nové zásahové podmínky a vybaveny pro řízení nových rizik a mimořádných událostí.

snižování nadbytečné soudní agendy, modernizace organizace soudů a státních zastupitelství; podpora posílení a zlepšení aplikace RIA apod. Implementační prvky Mechanismus koordinace

Příjemci budou zejména organizační složky státu, státní příspěvkové organizace a územní samosprávné celky.

Příjemci budou organizační složky státu, příspěvkové organizace organizačních složek státu, kraje, obce, státní organizace.

Podporované území – celá ČR.

Podporované území - území celé ČR, ve SC 3.2 a 1.3 mimo území hl. m. Prahy

Předpokládáme koordinaci při vyhlašování výzev apod. Koordinační mechanismus je popsán v kapitole OPZ ke koordinaci.

Předpokládáme využití následujících mechanismů koordinace (řazeno podle důležitosti): -

Společné výchozí strategie – Strategický rámec pro rozvoj VS a Strategický rámec rozvoje eGovernmentu

-

Pro SC 3.2 a 3.3koordinační činnost Rady vlády pro konkurenceschopnost a informační společnost, včetně jejich výborů

-

Zapojení Útvaru hlavního architekta eGovernmentu do procesu posuzování projektů a nastavení výzev v SC 3.3

-

Koordinace vyhlašování výzev

6

Silniční infrastruktura Identifikace synergie/komplementarity OP D

IROP

TC/IP

TC7/7b

TC7/IP7b

Prioritní osa

PO: 3 Silniční infrastruktura mimo síť TEN-T

PO: 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

Specifický cíl

3.1 - Silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve vlastnictví státu

1.1 - Zvýšení regionální mobility prostřednictvím modernizace a rozvoje sítí regionální silniční infrastruktury navazující na síť TEN-T


investice do silnic celostátního významu mimo síť TEN-T, na které by měly navazovat intervence do návazných silnic II. a III. třídy.


Příjemci: ŘSD ČR

rekonstrukce a modernizace, popř. výstavbu silnic II. a III. třídy pro zlepšení dostupnosti sekundárních a terciárních uzlů a jejich napojení na páteřní síť a síť TEN-T; výstavbu, rekonstrukce nebo modernizace silnic II. a III. třídy nebo místních komunikací za předpokladu napojení rozvojových ploch na síť páteřní síť a síť TEN-T.

Příjemci: Kraje a organizace zřizované nebo zakládané kraji; Obce a organizace zřizované nebo zakládané obcemi; Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí Cílové území: Území celé České republiky mimo území hl. m. Prahy

Zvažované mechanismy: Koordinace výzev s ohledem na dopravní strategie na národní a regionální úrovni; Mechanismus koordinace

Při koordinaci s ostatními programy se bude situace vyvíjet podle specifik každého projektu – obecně ale platí, že první musí být vybudována infrastruktura vyššího řádu, přičemž ale již ve fázi jejího plánování bude potřeba, aby nositelé investic do návazné infrastruktury (nejčastěji obce či kraje) seznámili dotčeného investora se svými požadavky, aby mohly být co nejlépe zohledněny

2.3.16 Integrované dopravní systémy a udržitelná mobilita Identifikace synergie/komplementarity OP D TC/IP

TC7/IP

IROP TC7/IP 7c

OP ŽP TC6/IP

OP PPR TC4/IP

7

Prioritní osa

PO 1: Infrastruktura pro železniční a další udržitelnou dopravu PO 2: Silniční infrastruktura na síti TEN-T a veřejná infrastruktura pro čistou mobilitu

PO 1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

PO 2: Zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech


SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

SC 2.1 Snížit emise podílející se na expozici obyvatelstva, ekosystému a vegetace nadlimitním koncentracím znečišťujících látek

SC 2.2 Zvyšování atraktivity užívání městské veřejné dopravy

pořízení vozidel na alternativní pohon a výstavba související infrastruktury

Realizace záchytných parkovišť systému P+R (park & ride) u stanic a zastávek drážní dopravy, případně včetně doplňkových služeb B+R (bike & ride), preference povrchové městské veřejné dopravy.

SC1.1 Výstavba a modernizace železničních tratí SC 1.2 Výstavba a modernizace vnitrozemských vodních cest v hlavní síti TEN-T Specifický cíl

SC 1.4 Infrastruktura drážních systémů městské a příměstské dopravy SC 1.5 Systémy řízení městské silničního provozu a zavádění ITS na městské silniční síti SC 2.1 Silniční infrastruktura sítě TEN-T SC 2.2 Podpora rozvoje sítě napájecích stanic alternativních energií na silniční síti

Investice do železničních tratí (s důrazem na čtyři žel. koridory), na které by měly navázat intervence regionálního významu. Věcná specifikace (zaměření, aktivity)

Investice do silniční sítě TEN-T, na které by měly navazovat intervence do návazných silnic II. a III. třídy. Výstavba a modernizace infrastruktury drážních systémů městské a příměstské dopravy (metro, tramvajové systémy, tram-train systémy, trolejbusové systémy). Výstavba a modernizace železničních tratí, zvýšení komfortu a vybavenosti infrastruktury stanic a zastávek.


a) výstavba a modernizace přestupních terminálů pro veřejnou dopravu; výstavba nebo modernizace systémů pro přestup na veřejnou dopravu P+R, K+R, B+R; b) výstavba, rekonstrukce nebo modernizace inteligentních dopravních systémů (ITS) a dopravní telematiky pro veřejnou dopravu; zavádění nebo modernizace řídících, informačních a platebních systémů pro veřejnou dopravu; c) nákup nízkoemisních vozidel pro přepravu osob; nákup vozidel, zohledňujících specifické potřeby účastníků dopravy se ztíženou možností pohybu a orientace; d) projekty ke zvyšování bezpečnosti železniční, silniční, cyklistické a pěší dopravy; e) opatření pro rozvoj cyklodopravy jako udržitelné formy dopravy; výstavba a rekonstrukce cyklostezek a cyklotras; budování doprovodné infrastruktury ve vazbě na další systémy dopravy; realizace cyklistických jízdních pruhů Typ příjemce: Kraje, Obce, Dobrovolné svazky obcí, Organizace zřizované nebo zakládané kraji, obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí, Právnické osoby zřízené zákonem č. 104/2000 Sb., o SFDI, Provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, Dopravci ve veřejné linkové dopravě podle

Typ příjemce: právnické osoby, územní samosprávné celky a jejich svazky

Typ příjemce: Hlavní město Praha; Městské části hl. m. Prahy; Organizace zřízené a založené hl. m. Prahou a městskými částmi hl.

8

zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

Celé území ČR

m. Prahy; Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.

Cílové území: Území celé České republiky mimo území hl. m. Prahy

Podporované území: Region soudržnosti NUTS 2 Praha

Mechanismy koordinace: zacilování výzev; časová a věcná koordinace výzev; nastavení systému výběru a hodnocení projektů (např. případná bonifikace) Mechanismus koordinace

Při realizaci předmětných aktivit je možné očekávat komplementární vazby, které mohou být koordinovány uvedenými mechanismy tak, aby v konečném důsledku skutečně došlo k očekávanému naplnění specifických cílů monitorovacích výborů. OP D předpokládá podporu z FS se zahrnutím území hl. m. Prahy a lze tedy uvažovat o komplementárních vazbách intervencí z FS a ERDF, u kterých může koordinace intervencí účelně doplňovat výsledky aktivit podporovaných z obou fondů prostřednictvím OP D, IROP a OP Praha. Uplatnění koordinačních mechanismů je předpokládáno prostřednictvím pracovních skupin, platforem a monitorovacích výborů Za významný mechanismus koordinace považujeme využití společné strategie pro dané území - ať už ITI, nebo IPRÚ, kdy jednotlivé aktivity v OPD, IROP a OPŽP budou obsaženy ve strategiích integrovaných nástrojů a koordinovány nositelem strategie. Totéž se týká pražské metropolitní oblasti a rozhraní s OP PPR.

Řízení rizik s ohledem na změny klimatu Identifikace synergie/komplementarity IROP TC/IP

TC5/IP5b

Prioritní osa

PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

OP ŽP TC5, TC6 PO 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní PO 3 Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika 1.3 Zajistit povodňovou ochranu v intravilánu a ve volné krajině

Specifický cíl

SC 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof

1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 3.7 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení


a) pořízení techniky a prostředků pro řešení mimořádných situací; b) modernizace výcvikových a vzdělávacích středisek pro složky IZS, zaměřených na rozvoj specifických schopností a součinnost složek IZS při řešení mimořádných situací; c) vybudování a adaptace stanic složek IZS, které budou dislokovány a přizpůsobeny pro nové zásahové podmínky a vybaveny pro řízení nových rizik a mimořádných událostí.

- obnova, výstavba a rekonstrukce, případně modernizace vodních děl sloužící povodňové ochraně - analýza odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření - budování, rozšíření a zkvalitnění informačních, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální i celostátní úrovni, - digitální povodňové plány - vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a SW nástrojů pro

9

IROP

OP ŽP tvorbu a aplikaci nových metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných havárií

Implementační prvky Mechanismy koordinace

Příjemci: základní složky Integrovaného záchranného systému Cílové území: Území celé České republiky mimo území hl. m. Prahy

Příjemci: obce a města, svazky obci, příspěvkové organizace a organizační složky obci a měst, kraje, příspěvkové organizace a organizační složky krajů, statni podniky, statni organizace

- koordinace výzev - společné strategie (koncepce ochrany obyvatelstva apod.) - společné vyhodnocování účinnosti podpořených aktivit po živelných pohromách

Sociální začleňování a boj s chudobou Identifikace synergie/komplementarity OP Z

IROP

OP VVV

OP PPR

TC/IP

TC9/IP1

TC9/IP9a

TC10/IP1, TC9/IP9a

TC9/IP 9a

Prioritní osa

PO 2 - Sociální začleňování a boj s chudobou

PO 2 – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

PO 3 – Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

PO 3 – Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

SC1.1: Rozvoj inkluzivního vzdělávání

Specifický cíl

SC2.1.1: Zvýšit uplatnitelnost osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených ve společnosti a na trhu práce

SC2.1: Zvýšení kvality a otevřenosti předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ SC 2.1: Zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi

SC2.1.2: Rozvoj sektoru sociální ekonomiky


podpora sociálního začleňování osob sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených prostřednictvím sociálních služeb,

SC2.2: Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích SC2.3 : Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení ve vzdělávání

a) zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro poskytování komunitní péče; zřizování nových či rekonstrukce stávajících zařízení pro dosažení deinstitucionalizované

aktivity zaměřené na rozvoj rovných příležitostí a podmínek pro začleňování dětí a žáků se SVP (speciálními vzdělávacími potřebami) do běžných

3.1 Posílení sociální infrastruktury pro integraci, komunitní služby a prevenci 3.3 Posílení aktivit pro integraci, komunitní služby a prevenci

zvyšování kapacit ambulantních a pobytových služeb - rozvoj terénních služeb sociální péče, nízkoprahových a kulturně

10

služeb pro rodiny a děti a dalších služeb obecného zájmu se zaměřením na zapojení těchto osob do ekonomického, sociálního, pracovního života společnosti; podpora služeb zaměřených na prevenci sociálního vyloučení osob, služeb poskytovaných terénní a ambulantní formou, podpora komunitní sociální práce; aktivní pomoc osobám sociálně vyloučeným či sociálním vyloučením ohrožených se zajištěním přístupu k sociálním službám, službám pro rodiny a děti a dalším navazujícím službám podporujících sociální začleňování, včetně přístupu k zaměstnání a odpovídajícímu bydlení apod.


Příjemci budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS, NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce atd. Podporované území – vztah s Prahou nedořešen, některé aktivity plánovány na celou ČR, jiné především na sociálně vyloučené lokality.

Mechanismus koordinace

péče; infrastruktura pro terénní, ambulantní a nízkokapacitní pobytové formy sociálních, zdravotních a návazných služeb pro osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené; zvyšování kvality a kapacity komunitních sociálních služeb; b) vytvoření zařízení pro krizový pobyt sociálně vyloučených osob a rodin; podpora pořízení bytů a bytových domů pro sociální bydlení. c) infrastruktura komunitních center za účelem sociálního začleňování a zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce;

Příjemci: Nestátní neziskové organizace, Organizační složky státu, Příspěvkové organizace organizačních složek státu, Kraje, Organizace zřizované nebo zakládané kraji, Obce, Organizace zřizované nebo zakládané obcemi, Dobrovolné svazky obcí, Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí Cílové území: Území celé České republiky mimo území hl. m. Prahy

škol s důrazem na vzdělávání v MŠ a ZŠ, včetně aktivit NNO v dané oblasti; na zvýšení kvality předškolního vzdělávání prostřednictvím zkvalitnění kvalifikace pedagogických pracovníků i dalších vzdělavatelů; na rozvoj klíčových kompetencí na školách a na hodnocení a strategické řízení vzdělávání apod.

komunitních center a projektů sociálně-kulturní integrace, - rozvoj sociálního poradenství a programů prevence a řešení sociálního vyloučení, - rozvoj aktivit směřujících k zrovnoprávnění mužů a žen, orientovaných na generovou problematiku a slaďování rodinného a pracovního života, - zvyšování informovanosti jednotlivých skupin obyvatel o sociálních službách včetně poskytování vzdělávání pro jednotlivé aktéry včetně poskytovatelů i ohrožených osob

Příjemci: senioři, osoby se zdravotním postižením (tělesným, mentálním, smyslovým, duševním, kombinovaným), rodina, děti a mládež v nepříznivé sociální situaci, cizinci a etnické menšiny, bezdomovci a osoby ohrožené bezdomovectvím, osoby v krizi, ohrožené trestnou činností a závislostí (včetně osob v a po výkonu trestu a navracejících se z ústavní péče), osoby pečující

Společné výchozí strategie a to i pro jednotlivé sociálně vyloučené území, koordinace výzev, účast zástupců ŘO na výborech a v komisích relevantních OP

Zdravotnické služby a péče o zdraví Identifikace synergie/komplementarity

11

IROP

OP Z

TC/IP

TC9/IP9a

TC9/IP2

Prioritní osa

2 PO – Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

2 PO - Sociální začleňování a boj s chudobou

Specifický cíl

SC 2.3: Rozvoj infrastruktury pro poskytování zdravotnických služeb a péče o zdraví

SC 2.2.1: Zvýšit kvalitu a udržitelnost systému sociálních služeb, služeb pro rodiny a děti a dalších navazujících služeb podporujících sociální začleňování SC 2.2.2: Zvýšit kvalitu péče o duševní zdraví a přispět k udržitelnosti systému zdravotnictví cílenou podporou zdraví transformace a deinstitucionalizace pobytových sociálních služeb, zdravotnických služeb a zařízení ústavní péče o děti a rozvoj nových služeb komunitního typu; rozvoj nových modelů služeb obecného zájmu, (rozvoj sociálních služeb, rozvoj sociálnězdravotních služeb, služeb na podporu zdraví a snížení nerovností ve zdraví, rozvoj služeb na podporu rodin a dětí apod.);


podpora systému sociálního bydlení a s ním spojených preventivních, následných a a) zvýšení kvality následné a návazné péče; modernizace infrastruktury doprovodných služeb; poskytovatelů následné a návazné péče v podobě pořízení přístrojového vybavení propojování informačních systémů mezi všemi aktéry jako základ pro evidenci, kontrolu a či stavebních úprav; hodnocení efektivity služeb apod. b) opatření směřující k transformaci poskytování psychiatrické péče; deinstitucionalizace zařízení psychiatrické péče; pořízení infrastruktury komunitní vzdělávání pracovníků poskytovatelů psychiatrické péče a osob zapojených do procesu reformy psychiatrické péče, vzdělávání a tvorba vzdělávacích programů pro pracovníky a semimurální péče; pořízení vybavení mobilních týmů. prvního kontaktu; podpora preventivních sociálních a zdravotních programů; informační a destigmatizační programy na podporu duševního zdraví; realizace a vyhodnocení preventivních a screeningových programů apod.


Příjemci by měly být zejména: OSS, příspěvkové organizace OSS, kraje, organizace zřizované nebo zakládané kraji, obce, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, dobrovolné svazky obcí a pro oblast zdravotnických služeb zejména příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem zdravotnictví ČR, organizace zřizované nebo zakládané kraji, organizace zřizované nebo zakládané obcemi, NNO, subjekty poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče Podporované území - území ČR mimo území hl. m. Prahy.

Mechanismy koordinace

Příjemci v této investiční prioritě budou zejména poskytovatelé služeb, kraje, obce a jimi zřizované organizace, svazky obcí, OSS, NNO, zaměstnavatelé, školy a školská zařízení, výzkumné a vzdělávací instituce, profesní organizace atd. Podporované území – vztah s Prahou nedořešen, některé aktivity plánovány na celou ČR, jiné především na sociálně vyloučené lokality.

Společná výchozí strategie (Strategie reformy psychiatrické péče) a trojstranná spolupráce s MZdr, předpokládáme koordinaci zejména při vyhlašování výzev, spolupráce při hodnocení projektů.

12

Vzdělávání a celoživotní učení Identifikace synergie/komplementarity OP VVV TC/IP

TC10/IP10

IROP

OP R

OP PPR

TC10/IP10

TC3

TC10/IP10

PO: 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

PU 2 Podpora akvakultury, vč. souvisejícího zpracování, založená na inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech

PO: 4 Vzdělávání a vzdělanost (EFRR + ESF)

Prioritní osa

PO: 2 Rozvoj vysokých škol a lidských zdrojů pro výzkum a vývoj PO: 3 Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání

Specifický cíl

2.2.1 Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na vysokých školách za účelem profilace vysokých škol, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin a zvýšení otevřenosti vysokých škol pro potřeby celoživotního vzdělávání 3.1 Rozvoj inkluzivního vzdělávání 3.2 Zvýšení kvality předškolního vzdělávání včetně usnadnění přechodu dětí na ZŠ 3.3 Zlepšení kvality vzdělávání a výsledků žáků v klíčových kompetencích 3.4 Rozvoj systému hodnocení kvality a strategického řízení ve vzdělávání

2.5 Zvýšení kvality a dostupnost infrastruktury pro vzdělávání a celoživotní učení


-úprava prostor a pořízení potřebného vybavení tak, aby vyhovovaly studentům se specifickými potřebami, - úprava prostor a pořízení potřebného vybavení tak, aby vyhovovaly specifickým potřebám účastníků CŽV na VŠ, - rozvoj a modernizace učeben a laboratoří, které slouží vzdělávacím aktivitám, - rozvoj prostor určených pro praktickou výuku na VŠ, - rekonstrukce a obnova nevyhovujících objektů určených pro vzdělávací činnost na VŠ, - pořízení nových a vývoj stávajících informačních zdrojů, systémů manažerského řízení, SW, - pořízení nových a vývoj stávajících vnitřních informačních systémů tak, aby umožnily zavedení a rozvoj vnitřních systémů hodnocení a zajišťování kvality. - posílení kompetencí pedagogických pracovníků všech stupňů

a) Vybudování, modernizace a rekonstrukce odborných učeben, laboratoří, dílen a pozemků včetně vybavení pomůckami; b) Výstavba, rozšíření a vybavení mateřských škol; c) Rozvoj vnitřní konektivity škol a připojení k internetu; d) Modernizace a rekonstrukce základních škol v návaznosti na klíčové kompetence e) Vybudování, úpravy budov a učeben pro potřeby žáků a studentů se SVP a pořízení kompenzačních pomůcek

Podpora konkurenceschopné akvakultury

- celoživotní vzdělávání

4.1 Dosažení dostatečné kapacity a zkvalitnění předškolního, základního a středního vzdělávání 4.2 Zrovnoprávnění přístupu ke vzdělání 5.2 Zrovnoprávnění přístupu ke vzdělávání

- zvýšení kvality vybavení tříd a učeben s důrazem na osobní a inkluzivní výuku v mateřských, základních i středních školách - podpora kreativního vzdělávání a inovace vzdělávacích programů - podpora spolupráce vzdělávacích zařízení (předškolních, základních a středních) s neziskovým sektorem, kulturních

13

běžných škol vzdělávat děti a žáky se SVP, - koordinace a spolupráce při sociálně-pedagogických intervencích v rodinách, kde žijí sociálně znevýhodněné děti, - odstranění bariér k přístupu ke kvalitnímu vzdělávání, - zlepšení systému PPP, - vyšší míra začleňování dětí a žáků se SVP do již existujících zájmových a volnočasových aktivit. - Zavedení a rozšíření postupů a nástrojů individuální podpory pedagogů, - Zajištění kvalitní metodické podpory pedagogickým i dalším pracovníkům v předškolních zařízeních, - Zvýšení počtu pedagogických pracovníků, kteří v rámci systematického DVPP prohloubili /rozšířili své vědomosti a dovednosti pro rozvoj KK (včetně pregramotností) dětí, - Zlepšení kompetencí pracovníků zařízení pro předškolní vzdělávání (PV), - Navázání či prohloubení spolupráce pedagogů MŠ a ZŠ a rodičů dětí posledních ročníků MŠ pro snazší přechod dětí na ZŠ. - otevření ZŠ a SŠ k větší spolupráci škol s různými subjekty v místě za účelem zatraktivnění výuky a vzdělávání, které povede k lepším výsledkům žáků, - DVPP, které povede k zatraktivnění a zefektivnění východy a vzdělávání - využití digitálních technologií pro zajištění interaktivity, individuálního přístupu a on-line vzdělávání, - zavedení a rozšíření postupů a nástrojů individuální podpory pedagogů, jež pomohou zlepšit každodenní práci pedagogických pracovníků ZŠ a SŠ - rozvíjení kultury sdílení pedagogických zkušeností, - utváření silných partnerství mezi školami a organizacemi zájmového a neformálního vzdělávání (vč. NNO), zejména v oblasti podpory žáků se SVP Vytvoření uceleného systému standardů, monitorování a hodnocení zahrnujícího hodnocení žáků, škol, školských zařízení, pedagogických pracovníků, ředitelů i hodnocení na úrovni regionů i celé ČR; Implementační

Příjemci: děti a žáci, studenti vyšších odborných škol, studenti VŠ,

-

-

-

Příjemci: Kraje a organizace zřizované nebo

omezeno tematicky na

institucí a městskou správou systémové kroky pro vyhledávání a rozvoj talentů ve vzdělávacím procesu zapojování multikulturní a environmentální výchovy ve vzdělávacím procesu alternativní formy nerodičovské předškolní péče vzdělávání pedagogických pracovníků pro inkluzivní, inovativní a kvalitní výuku

Příjemci: vzdělávací zařízení,

14

prvky


akademičtí pracovníci vzdělávající budoucí pedagogické pracovníky, pedagogičtí pracovníci, rodiče dětí a žáků, zaměstnanci veřejné správy působící ve vzdělávací politice, pracovníci organizací působících ve vzdělávání a poradenství, pracovníci popularizující vědu

zakládané kraji, Obce a organizace zřizované nebo zakládané obcemi, Dobrovolné svazky obcí a organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí, Registrované církve a náboženské společnosti, Organizace zřizované nebo zakládané církvemi, Orgány státní správy, Podnikatelské subjekty, Nestátní neziskové organizace, Zájmová sdružení právnických osob Podporované území - území ČR, mimo území hl. m. Prahy.

základě zaměření podpory – celoživotní vzdělávání související s akvakulturou

NNO, podnikatelské subjekty

Koordinace výzev. Koordinační mechanismus předpokládáme především v rovině společných výchozích strategií (na úrovní ORP pro MŠ a ZŠ a na úrovni kraje pro SŠ), případně jako součást integrovaných nástrojů. Uplatnění koordinačních mechanismů je předpokládáno prostřednictvím pracovních skupin, platforem a monitorovacích výborů

Návštěvnická infrastruktura Identifikace synergie/komplementarity OP ŽP TC/IP

TC6/IP6d

IROP

OP R

TC6/IP6c

TC8 Podpora zaměstnanosti a podpora mobility pra. sil PU 2 Podpora akvakultury, vč. souvisejícího zpracování, založená na inovacích, konkurenceschopnosti a znalostech

Prioritní osa

PO 4

PO 3 Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

Specifický cíl

4.1 Posílit biodiverzitu

3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví


Budování a údržba návštěvnické infrastruktury

b) návštěvnická veřejná infrastruktura pro zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví

Implementační

Typy příjemců: správy NP, AOPK,

Typy příjemců: Obce; Organizace zřizované nebo zakládané

Podpora konkurenceschopné akvakultury rybářská turistika

Podpora diverzifikace rybářské turistiky. Vymezeno na úrovni

PRV TC6

8.4 Investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů budování a údržba návštěvnické infrastruktury v lesích Příjemcem jsou soukromí a veřejní vlastníci lesa a jiné

15

prvky

správy CHKO, obce, města Cílová území: území celé ČR (ZCHÚ, lokality soustavy Natura 2000 a geoparky)

obcemi; Dobrovolné svazky obcí; Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí; Kraje, Organizace zřizované nebo zakládané kraji, Církve, Organizace zřizované nebo zakládané církvemi, Organizační složky státu, Příspěvkové organizace organizačních složek státu, Nestátní neziskové organizace

způsobilého žadatele

soukromoprávní a veřejnoprávní subjekty a jejich sdružení

Územní zamření podpory: Celé území ČR kromě hl. m. Prahy Mechanismus koordinace

Věcné nastavení výzev. Není nutné časově koordinovat výzvy. Intervence do budování návštěvnické infrastruktury v rámci OPŽP 2014 – 2020 budou zabezpečovat komplementaritu s aktivitami realizovanými prostřednictvím IROP. Důležité bude územní vymezení podpory a využití integrovaných nástrojů (nejspíš CLLD).

Vazby mezi programy ESIF a EU nástroji 2.5.2 Nástroj pro propojení Evropy (CEF) Obecně k programu: 

Program představuje jednotný rámec pro investice do prioritních struktur EU v odvětvích energetiky, dopravy a IKT. V rámci CEF budou podpořeny intervence do významných přeshraničních spojení na síti TEN-T.



Subjektem zodpovědným/koordinujícím za realizaci programu v ČR je v oblasti dopravy MD, v oblasti energetiky a IKT (tvrdá infrastruktura) MPO a v oblasti ICT (měkká infrastruktura) MV.

Identifikace synergie/komplementarity: OP PIK

OP D

IROP

TC / IP

TC 4 TC 2: Zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím (IKT), jejich využití a kvality / IP 03: Rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí a podpora zavádění vznikajících technologií a sítí pro digitální hospodářství

TC 7 / IP: Podpora multimodálního jednotného evropského dopravního prostoru prostřednictvím investic do transevropské dopravní sítě

TC 2 Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT IP 2c: Posilování aplikací v oblasti IKT určených pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, začlenění do informační společnosti, elektronickou kulturu a elektronické zdravotnictví (čl. 5, odst. 2 písm. c)

Prioritní osa

PO 3 PO 4: Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních technologií

PO 1 PO 2 PO 3


16

Specifický cíl

SC 4.1: Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu

Výstavba a modernizace železničních tratí Silniční infrastruktura sítě TEN-T Silnice a dálnice mimo síť TEN-T ve vlastnictví státu

SC 3.3 Zvýšení efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT


zřizování nových sítí pro vysokorychlostní přístup k internetu či modernizace resp. rozšiřování stávající infrastruktury pro vysokorychlostní přístup k internetu

V rámci Operačního programu Doprava budou podporovány investice do sítí celostátního významu.

Projekty financované z IROP budou navazovat na páteřní projekty ICT financované z CEF na úrovni EU. Jedná se především o aktivity na podporu propojení a interoperability vnitrostátních veřejných elektronických služeb i přístup k těmto sítím, jakož i ochrana občanů a kritické infrastruktury před kybernetickými útoky a obdobnými událostmi.


SC 4.1: Zvětšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu Neuvažuje se. Nařízení o hlavních směrech transevropských elektrokomunikačních sítí není dosud schváleno; nicméně ve stávající pracovní verzi (10201/13 ze dne 29. 5. 2013) je uvedeno např.: „V případě širokopásmových sítí bude objem zdrojů, jež bude možno vyčlenit podle tohoto nařízení, malý. V oblastech, kde jsou soukromé investice nedostatečné, si veřejná finanční podpora sice ponechává svou opodstatněnost, avšak bude muset pocházet primárně z jiných zdrojů než z nástroje pro propojení Evropy. Budou k nim patřit zejména zdroje vnitrostátní a evropské strukturální a investiční fondy, u nichž je pravděpodobné, že mezi tematické cíle, pro něž budou platit požadavky koncentrace tematických priorit, budou zahrnuty informační a komunikační technologie. Z nástroje samotného tedy sice bude možno financovat jen omezený počet projektů v oblasti širokopásmových sítí, avšak současně bude díky němu snazší efektivně alokovat zdroje např. evropských strukturálních a investičních fondů, neboť řídící orgány budou schopny poskytovat příspěvky z operačních programů.“ Otázkou zůstává, jak bude vypadat finální text nařízení, nicméně nelze očekávat v oblasti podpory vysokorychlostních sítí výrazný posun, tudíž k žádné komplementaritě nebo synergii ve vztahu k OP PIK zjevně nedojde.

Hlavním mechanismem koordinace bude dodržování plánu výstavby stanoveného v rámci Dopravních sektorových strategií, 2. fáze. Schvalování všech projektů bude probíhat na Ministerstvu dopravy (v rámci Centrální komise), které tedy bude za koordinaci odpovědné.

Mezi programy existuje tedy doplňkovost a vzájemná koordinace vychází především ze společného strategického rámce rozvoje eGovernment v ČR. Druhým aspektem z hlediska vzájemné koordinace je role Hlavního architekta eGovernmentu v rámci Ministerstva vnitra, který se vyjadřuje ke všem projektům ICT v oblasti eGovernmentu.

17

Life + Obecně k programu:  Cílem programu LIFE by mělo být urychlování změn v přípravě a provádění politiky EU v ochraně životního prostředí tím, že bude zajišťovat a šířit řešení a osvědčené postupy pro dosažení cílů v oblasti životního prostředí a klimatu a podporovat inovativní technologie v oblasti životního prostředí a změny klimatu a takto podporovat provádění sedmého akčního programu pro životní prostředí. Program LIFE se skládá ze dvou podprogramů – podprogramu pro životní prostředí a podprogramu pro klimatickou akci.  Subjektem zodpovědným/koordinujícím za realizaci programu v ČR je MŽP.

Identifikace synergie/komplementarity: OP ŽP

IROP

PRV

OP PPR

TC / IP

TC 6 TC 4

TC 4 Podpora posunu k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích IP: 4c) TC: 5 Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a jejich řízení IP 5b)

TC 4

TC 4 : Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích

Prioritní osa

PO 1 Zlepšování kvality vody a snižování rizika povodní (LIFE - 1. Subprogram - Životní prostředí/ Životní prostředí a účinné vyžívání přírodních zdrojů, Subprogram - Životní prostředí / Správa a informace v oblasti životního prostředí ve vztahu k problematice vody.) PO 2: Zlepšování kvality ovzduší v sídlech (LIFE - 2 . Subprogram - Životní prostředí/ Životní prostředí a účinné využívání přírodních zdrojů, Subprogram - Životní prostředí / Správa a informace v oblasti životního prostředí ve vztahu k problematice ovzduší) PO 3: Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika (LIFE - 3. Subprogram - Životní prostředí / Životní prostředí a účinné využívání přírodních zdrojů, Subprogram - Životní prostředí / Správa a informace v oblasti životního prostředí ve vztahu k problematice odpadů) PO 4: Ochrana a péče o přírodu a krajinu (LIFE - 4. Subprogram - Životní prostředí / Příroda a biologická rozmanitost, Subprogram - Životní prostředí / Správa a informace v oblasti životního prostředí ve

PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů

PO 4 PO 5


PO 1 Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

18

vztahu k problematice přírody) PO 5: (LIFE - Podprogram pro oblast klimatu (Kapitola 2, čl. 13 Nařízení LIFE) vazba na OP ŽP naplňující TC 4 1. Subprogram – Klima/Mitigační opatření na změnu klimatu, Subprogram – Klima/Správa a informaci pro oblast změny klimatu. Důraz na integrované projekty v oblasti změny klimatu. Projekty vedoucí ke snižování emisí ze skleníkových plynů. Life +/Subprogram – Klima/Adaptační opatření na změnu klimatu – průřezové aktivity zaměřené na: - implementaci a rozvoj politiky a legislativy EU a průřezových akcí - zlepšování a aplikace znalostní základny v praxi - rozvoj a implementaci integrovaných strategií a akčních plánů - rozvoj a demonstraci inovativních technologií, systémů, metod a nástrojů pro replikace, přenos a mainstreaming Specifický cíl

5.1 Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení

2.6 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení 1.3 Zvýšení připravenosti k řešení a řízení rizik a katastrof


PO 1 - Vodohospodářská infrastruktura a protipovodňová opatření PO 2 - Výměna zdrojů znečišťování, omezování prašnosti, podpora CZT , alternativní doprava, monitoring kvality ovzduší PO 3 - Inovativní technologie, materiálové a energetické využití odpadů, odstraňování skládek PO 4 - Posílení biodiverzity, posílení přirozených funkcí krajiny, veřejná zeleň, eliminace působení geofaktorů. PO 5 - Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov Samostatná opatření výměny zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé vody, instalace solárně-termických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla podle pravidel v oblasti A tam, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost (tedy jde o dříve zateplené budovy, nebo relativně nové stavby) a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu (typicky v

Vazba mezi programem LIFE+ a IROP je volná, přičemž LIFE se zaměřuje na rozvoj institucionální základny, vzdělávání a sdílení informací v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí a IROP podporuje řešení a řízení rizik s ohledem na změny klimatu a snižování energetické náročnosti v sektoru bydlení věnuje přímo investičním aktivitám.

2.1 Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení Program LIFE je úzce specializován na ochranu životního prostředí a změny klimatu. Jedním z obecných cílů programu LIFE je přispívat k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí. Podobně tematický cíl 4 OP PPR je zaměřen na podporu přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích. Vzájemná doplňkovost programu LIFE (hlavně prioritní oblasti Zmírňování změny klimatu) s OP PPR se týká především PO 2

19

zateplených školách s těsnými okny je to velký problém). Příjemcem podpory ve všech oblastech podpory může být subjekt, který vlastní veřejnou budovu (v případě oblasti podpory B bude příjemcem podpory stavebník). PO – 5 Koordinace výzev: Pro zajištění co největší efektivnosti jednotlivých intervencí, resp. zabezpečení synergií intervencí OPŽP 2014 – 2020 s ostatními finančními nástroji v gesci MŽP bude zajištěno interním mechanismem v rámci procesu přípravy jednotlivých výzev (časové hledisko, věcný obsah, technické parametry apod.) a jejich následného vyhodnocování. Koordinovaný proces nastavování výzev a jejich hodnocení by měl přispět k realizaci takových projektů, které v maximální možné míře zajistí provázanost jednotlivých intervencí napříč relevantními finančními nástroji. Důležitým faktorem je, že OPŽP 2014 – 2020 i další dva uvedené nástroje jsou v gesci MŽP. Vzhledem k tomu, že oba programy jsou koordinovány jedním ministerstvem a v rámci jedné sekce předpokládá se, že bude koordinace zajištěna v rámci organizační a administrativní struktury MŽP.

Udržitelná mobilita a energetické úspory, specifického cíle 2.1. Jedná se zejména o aktivity, které přispívají k demonstraci inovativních systémů ke snižování emisí skleníkových plynů vhodných k tomu, aby byly napodobovány, přenášeny nebo začleňovány. V OP PPR to budou např. pilotní projekty přeměny energeticky náročných veřejných budov (ve vlastnictví hl m. Prahy) na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (příp. na budovy v pasivním energetickém standardu) s integrovanými inteligentními systémy. Prioritní osa 2 OP PPR je zaměřena pouze na veřejné objekty a zařízení ve vlastnictví hl. m. Prahy nebo jeho organizací umístěných na území hl. m. Prahy.

20


V novém programovém období 2014 – 2020 se předpokládá využití synergií obou uvedených programů napříč všem šesti stanoveným prioritním osám Operačního programu Životního prostředí. Vedle toho umožní program LIFE financování řady komplementárních cílů a aktivit k cílům uvedeným mezi specifickými cíli Operačního programu Životní prostředí 2014 – 2020. Vzhledem k tomu, že oba programy jsou koordinovány jedním ministerstvem a v rámci jedné sekce předpokládá se, že bude koordinace zajištěna v rámci organizační a administrativní struktury MŽP.

Národního kontaktní místo na MŽP bude informovat případné zájemce rovněž o možnostech realizovat jejich projekt v IROP.

Program LIFE se v programovém období 2014-2020 více zaměří na inovace orientované na veřejný sektor a na hledání řešení, která lze nejčastěji nejlépe realizovat v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru. Cílovým územím je celá ČR. Program LIFE je doplňkovým finančním nástrojem a platí pro něj, že projekty, které jsou financovatelné z některého z operačních programů členské země, nemohou být financovány z programu LIFE. Žádosti se předkládají na národní kontaktní místo, kterým je MŽP, jsou však posuzovány na evropské úrovni, kde probíhá také výběr projektů.

Program pro sociální změnu a inovace (PSCI) Obecně k programu: 

Program bude podporovat úsilí členských států při navrhování a provádění politiky zaměstnanosti a sociální reformy na evropské, národní i regionální a místní úrovni prostřednictvím koordinace politik, analýzy a sdílení osvědčených postupů. Prioritní osy programu: program PROGRESS; síť EURES; mikrofinancování a sociální podnikání.



Subjektem zodpovědným/koordinujícím realizaci programu v ČR je MPSV.

Identifikace synergie/komplementarity: TC / IP

OP Zaměstnanost

OP PIK

IROP

TC 11; TC 8; TC 9

TC 3

TC 9 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a veškeré diskriminaci IP: Podpora sociálních podniků (čl. 5, odst. 9, písm. c)

21

Prioritní osa

3 PO – Sociální inovace a mezinárodní spolupráce 1 PO – Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly

PO 3 Mikrofinancování a sociální podnikání

2 PO – Sociální začleňování a boj s chudobou Specifický cíl


Program PROGRESS by měl přispět k vypracování, provádění, sledování a hodnocení politiky v oblasti zaměstnanosti, sociálních podmínek, sociální ochrany a začleňování a právních předpisů v těchto oblastech a podporovat tvorbu politik a provádění inovací podložených fakty ve spolupráci se sociálními partnery, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami. Program PROGRESS má tedy potenciál přispět ke zvýšení efektivity intervencí OP Zaměstnanost, a to v úzké součinnosti s prioritní osou 3 OPZ Sociální inovace a mezinárodní spolupráce. Vazba na síť EURES, jejímž účelem je rozvoj výměny a šíření informací a dalších forem spolupráce na podporu geografické mobility pracovníků, je významná v prioritní ose 1 OPZ, konkrétně v rámci investiční priority 1.4, ve které je zahrnuta mj. aktivita na rozvoj sítě EURES. Důvodem je záměr zahrnout výdaje na síť EURES, které nebudou způsobilé pro financování v rámci PSCI, do investiční priority 1.4 OP Zaměstnanost.

Vazbu na síť EURES lze spatřovat rovněž v oblasti zvyšování přístupu k mikrofinancování, kdy OP PIK bude podporovat realizaci podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových firem, včetně mikropodniků.

Osa týkající se mikrofinancování, která usnadňuje přístup k finančním prostředkům pro podnikatele, zejména ty, kteří jsou nejvíce vzdáleni od trhu práce, a pro sociální podniky, má nejsilnější vazbu na prioritní osu 2 OPZ Sociální začleňování a boj s chudobou, konkrétně investiční prioritu 2.1, která obsahuje rovněž oblast podpory sociálního podnikání. Bude zajištěno, že subjekty, které obdrží podporu z osy na mikrofinancování, budou mít přístup rovněž k podpoře z ESF poskytované formou vzdělávání a poradenství tak, aby byla zvýšena pravděpodobnost úspěchu takto podporovaných subjektů. Mechanismus koordinace

Komplementarita/synergie Subjektem zodpovědným za realizaci PSCI v ČR bude MPSV, odbor EU a mezinárodní spolupráce. Za účelem plného využití doplňkovosti intervencí PSCI a ESF (OPZ) bude dbáno na to, aby zástupci MPSV zodpovědní za realizaci PSCI v ČR byli zastoupeni v pracovních skupinách připravujících výzvy v rámci OPZ, a to v těch oblastech, které mají potenciálně obdobné zaměření (tvorba politik, sociální inovace, služby zaměstnanosti a sociální ekonomika). Účelem je soustředit prostředky ESF na podporu těch oblastí a témat, která nebudou podporována z PSCI.

bude doplněno

PO 2 Zkvalitnění veřejných služeb a podmínek života pro obyvatele regionů 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání Komponenta evropského nástroje v ose 3 zaměřené na mikrofinancování Progress je komplementární i k programu IROP zaměřeného na rozvoj sociálního podnikání. S ohledem na rozdílné formy realizace, kdy IROP má tento cíl nastaven jako dotační, Progress jako úvěrový, se nejedná o duplicitu mezi programy.

Vzájemná koordinace a východiska jsou dána strategií pro sociální podnikání, jejímž gestorem je MPSV.

Program Tvůrčí Evropa Obecně k programu:

22



Cílem programu je zachování a podpora evropské kulturní a jazykové rozmanitosti a posílení konkurenceschopnosti kultury a kulturního průmyslu, prostřednictvím výrazného zaměření na opatření k budování kapacit a na podporu nadnárodního pohybu kulturních děl. Významným fenoménem, na který musí kulturní průmysl v současnosti reagovat, je potřeba digitalizace kulturního obsahu.



Subjektem zodpovědným/koordinujícím za realizaci je Ministerstvo kultury

Identifikace synergie/komplementarity: OP PIK TC / IP

TC 3 / Podpora podnikání, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových firem, mimo jiné prostřednictvím podnikatelských inkubátorů

OP Z

IROP TC 6 Zachování a ochrana životního prostředí a podporování účinného využívání zdrojů IP 6c) Zachování, ochrana, propagace a rozvoj přírodního a kulturního dědictví (čl. 5, odst. 6, písm. c)

IP 7: Vyvíjení a provádění nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Prioritní osa

PO 2: Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků


Specifický cíl

SC 2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů začínajících a rozvojových podniků

3.1 Posilování efektivity a transparentnosti veřejné správy prostřednictvím rozvoje využití a kvality systémů ICT

SC 2.2: Zvýšit internacionalizaci malých a středních podniků Věcná specifikace (zaměření, aktivity)

- realizace podnikatelských záměrů nových a rozvinutých MSP, včetně mikropodniků


Mechanismus koordinace bude zajištěn prostřednictvím kanceláří programu zřízených u Institutu umění-divadelního ústavu a u Národního filmového archivu, které jsou příspěvkovými organizacemi Ministerstva kultury a zároveň sídlem České kanceláře pro tento evropský program. Česká kancelář poskytuje konzultace českým, především kulturním organizacím, o evropském programu a podněcuje tak jejich zájem o realizaci kulturních projektů. V rámci této činnosti bude Česká kancelář informovat případné zájemce rovněž o možnostech realizovat jejich projekt prostřednictvím IROP.

- internacionalizace MSP

Volná vazba mezi evropským programem Tvůrčí Evropa a IROP. Program Tvůrčí Evropa je zacílen na posílení nadnárodního kulturního a tvůrčího odvětví s důrazem na jazykovou rozmanitost, zatímco IROP je zaměřen na investiční aktivity v oblasti ochrany, obnovy a využití kulturních památek, industriálního dědictví a přírodního bohaství.

23

Vazby mezi programy ESIF a národními programy Nová Zelená úsporám Obecně k programu: 

Program Nová zelená úsporám je v souladu s vládou schváleným věcným záměrem programu (Usnesení č. 220 ze dne 20.2.2013) a jeho smyslem je podporovat energetické úspory v rodinných domech, bytových domech a veřejných budovách. Na tyto účely byly prostředky z aukcí emisních povolenek zákonem 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, určeny pro MŽP. V programu NZÚ se navrhuje podporovat i opatření ke zlepšení statiky budov. V rámci programu NZÚ je podporována i výstavba rodinných domů s požadavkem na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, výstavba bytových domů a budov veřejného sektoru, vše jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Identifikace synergie / komplementarity: TC / IP

Prioritní osa

OP ŽP

OP PPR

IROP

TC 4

TC 4 Podpora přechodu na nízkouhlíkové hospodářství ve všech odvětvích

TC 4

Podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách a v sektoru bydlení (nařízení FS - článek 3 bod (a) písm. iii))

PO 5

PO 2 Udržitelná mobilita a energetické úspory


IP 4c: Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení (EFRR čl. 5, bod 4 c)

Specifický cíl

5.1 Snížit energetickou náročnost u veřejných budov a u veřejného osvětlení

Energetické úspory v městských objektech dosažené také s využitím vhodných obnovitelných zdrojů energie, energeticky efektivních zařízení a inteligentních systémů řízení

2.6 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

Věcná specifikace

Celkové nebo dílčí energeticky úsporné renovace veřejných budov Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního

Realizace pilotních projektů přeměny energeticky

Cílem je snížit energetickou náročnost budov v sektoru

24

(zaměření, aktivity)


energetického standardu v případě výstavby nových budov Samostatná opatření výměny zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé vody, instalace solárnětermických kolektorů a instalace systému nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla podle pravidel v oblasti A tam, kde veřejná budova splňuje určitou energetickou náročnost (tedy jde o dříve zateplené budovy, nebo relativně nové stavby) a v případě instalace systému nuceného větrání s rekuperací zároveň nesplňuje požadavky na zajištění dostatečné výměny vzduchu (typicky v zateplených školách s těsnými okny je to velký problém).

Koordinace výzev: Pro zajištění co největší efektivnosti jednotlivých intervencí, respektive zabezpečení synergií intervencí OPŽP 2014 – 2020 s ostatními finančními nástroji v gesci MŽP bude zajištěno interním mechanismem v rámci procesu přípravy jednotlivých výzev (časové hledisko, věcný obsah, technické parametry apod.) a jejich následného vyhodnocování. Koordinovaný proces nastavování výzev a jejich hodnocení by měl přispět k realizaci takových projektů, které v maximální možné míře zajistí provázanost jednotlivých intervencí napříč relevantními finančními nástroji. Důležitým faktorem je, že OPŽP 2014 – 2020 i další dva uvedené nástroje jsou v gesci MŽP. Program Nová zelená úsporám je v souladu s vládou schváleným věcným záměrem programu (Usnesení č.220 ze dne 20.2.2013) a bude podporovat energetické úspory v rodinných domech, bytových domech a veřejných budovách. Na tyto účely byly prostředky z aukcí emisních povolenek zákonem 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, určeny pro MŽP. V programu NZÚ se navrhuje podporovat i opatření ke zlepšení statiky budov. V rámci programu NZÚ je podporována i výstavba rodinných domů s požadavkem na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, výstavba bytových domů a budov veřejného sektoru, vše jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. V oblasti podpory veřejných budov bude podpora zajištěna z OPŽP 2014-2020.

náročných veřejných budov na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (příp. na budovy v pasivním energetickém standardu) s integrovanými inteligentními systémy.

bydlení na nákladově optimální úroveň (viz směrnice 2010/31/EU, odst. 15, čl. 5; směrnice 2012/27/EU odst. 16, 21, čl. 3, odst. 1, písmeno a; čl. 4, písmena b, c) a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Podpora se týká vlastníků bytových domů podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. - budovy se čtyřmi a více byty.

Zaměření aktivit a zacilování výzev tak, aby nedocházelo k duplicitám

Rozhraní mezi NZÚ a IROP je definováno věcně (podle počtu bytů v domě a váže se na memorandum uzavřené ministry MMR a ŽP k zájmovým oblastem finančního nástroje JESSICA v rámci IOP a programu PANEL 2013.

Program Panel 2014+ Obecně k programu: 

Program nízkoúročených úvěrů na opravy a modernizace dle nařízení vlády č. 468/2012 Sb. Program nabízí nízkoúročené úvěry na opravy a modernizace bytových domů. Důraz bude kladen na komplexní opravy, aby tak vlastníci vynakládali finanční prostředky účelně.

Identifikace synergie/komplementarity: Panel 2014+

IROP

25

TC / IP

TC 4 IP 4c Podpora energetické účinnosti, inteligentních systémů hospodaření s energií a využívání energie z obnovitelných zdrojů ve veřejných infrastrukturách, mimo jiné ve veřejných budovách a v oblasti bydlení (EFRR čl. 5, bod 4 c)

Prioritní osa


Specifický cíl

2.6 Snížení energetické náročnosti v sektoru bydlení

Věcná specifikace

Program úvěrů na opravy a modernizace bytových domů.

Cílem je snížit energetickou náročnost budov v sektoru bydlení na nákladově optimální úroveň (viz směrnice 2010/31/EU, odst. 15, čl. 5; směrnice 2012/27/EU odst. 16, 21, čl. 3, odst. 1, písmeno a; čl. 4, písmena b, c) a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.


Příjemci


Podpora se týká vlastníků bytových domů podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. - budovy se čtyřmi a více byty. -

-

vlastníci bytových domů, družstva; společenství vlastníků, fyzické a právnické osoby, města či obce, jež mají ve vlastnictví bytový dům.

vlastníci bytových domů podle vyhlášky č. 501/2006 Sb. - budovy se čtyřmi a více byty

Rozhraní mezi programem PANEL 2014 + a IROP je definováno stavebně technicky – prioritně nápravy konstrukčních vad u PANEL 2014+ a prioritně energetické úspory u IROP. Váže se rovněž na memorandum uzavřené ministry MMR a ŽP k zájmovým oblastem finančního nástroje JESSICA v rámci IOP a programu PANEL 2013.

Program rozvoje cestovního ruchu Obecně k programu: 

Program je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR pro období 2014-2020 (schválená usnesením vlády č. 220/2013 ze dne 27. března 2013)

Identifikace synergie/komplementarity: NPPCR

IROP

IROP

TC / IP

TC6/IP6c

TC7/IP7c

Prioritní osa

PO 3: Dobrá správa území a zefektivnění veřejných institucí

PO1: Konkurenceschopné, dostupné a bezpečné regiony

26

Specifický cíl

SC: Tvorba nových produktů CR s cílem snížení sezónnosti CR, začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu – děti, mládež, rodiny s dětmi, handicapovaní, senioři (sociální cestovní ruch)

SC 3.1 Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního a přírodního dědictví

SC 1.2 Zvýšení podílu udržitelných forem dopravy

Věcná specifikace

-

b) infrastrukturní opatření pro zpřístupnění a využívání kulturního a přírodního dědictví; zefektivnění správy sbírek a mobiliárních fondů; zpřístupnění sbírek a mobiliárních fondů veřejnosti a pro kulturněkreativní průmysl; návštěvnická veřejná infrastruktura pro zpřístupnění přírodního a kulturního dědictví.

d) zvyšování bezpečnosti na střetech železniční, silniční a cyklodopravy včetně pěší dopravy (křížení, souběh); e) výstavba a rekonstrukce cyklostezek včetně řešení kolizních míst a budování potřebné infrastruktury pro cyklodopravu (např. parkovací místa pro kola u dopravních terminálů); projektová příprava budování cyklistických stezek; výstavba a údržba cyklistických stezek, společných stezek pro chodce a cyklisty a dalších vhodných komunikací pro cyklisty, realizace cyklistických pruhů na místních komunikacích a projektů ke zvýšení bezpečnosti (např. křížení cyklostezek);

c) Propagace přírodního a kulturního dědictví; propagace ČR v zahraničí; propagace krajů a turistických regionů.

f) přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol v rámci systému Bike & Ride na zastávkách a stanicích železniční, autobusové a veřejné městské dopravy; výstavba cykloparkovišť a úschoven jízdních kol v rámci budování dopravních terminálů;


rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras,

-

zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu

-

a zavedení /zlepšení/ vytvoření navigačních a informačních systémů pro sluchově a zrakově postižené účastníky cestovního ruchu

-

propagace výstupů realizovaných akcí (nelze samostatně, pouze doprovodná aktivita)

- možnost přepravy kol v prostředcích veřejné dopravy (zejména železnice, cyklobusy). Příjemci

-

podnikatelské subjekty - právnické osoby; fyzické osoby

-

Organizační složky státu

-

Kraje

-

Příspěvkové organizace organizačních složek státu

-

Obce

-

Obce

Dobrovolné svazky obcí

-

-

Kraje

Organizace zřizované nebo zakládané kraji

-

-

Dobrovolné svazky obcí,

Organizace zřizované nebo zakládané obcemi

-

-

Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí

Organizace zřizované nebo zakládané dobrovolnými svazky obcí

-

-

Organizační složky státu

-

Právnické osoby zřízené zákonem /zákon č. 104/2000 Sb., o SFDI

-

Organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi

-

Provozovatelé dráhy nebo drážní dopravy podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách

-

Nestátní neziskové organizace (včetně církve)

-

Dopravci ve veřejné linkové dopravě podle zákona č. 111/ 1994 Sb., o silniční dopravě

-

Organizace zřizované nebo

27

zakládané církvemi


-

Zájmová sdružení právnických osob

-

Fyzická osoba

-

IROP neposkytuje přímé „dotace“ podnikatelům

-

NPPCR je určen pouze pro podnikatelské osoby

-

z NPPCR nelze financovat výstavbu infrastruktury, pouze její přizpůsobení cílové skupině programu

-

NPPCR je zaměřen na specifické cílové skupiny děti, mládež, rodiny s dětmi, handicapovaní, senioři (sociální cestovní ruch)

-

NPPCR je zaměřen na snížení sezónnosti CR, zachování zaměstnanosti v cestovním ruchu a rozšíření nabídky doprovodné infrastruktury na ekologicky šetrné formy cestovního ruchu

28

Synergie, komplementarity a mechanismy koordinace mezi IROP a ostatními operačními programy

Recommend Documents