Svoboda fórum č Úvodník - Vize Krkonoše ?!

Svoboda fórum č. 655 Obsah: Úvodník - Vize Krkonoše 2050...?! Sportovní zprávy Zprávy ze školy Myslivost v našem regionu IV. - Zdeněk Balcar Vize Krkonoše 2050 Stopem přes tři oceány střední Amerika XVI. Informace, zprávy, inzerce Úvodník - Vize Krkonoše 2050...?! Pracovní skupina pro přípravu Vize Krkonoše 2050 po projednání ve svazku měst a obcí "Krkonoše" a v Regionální a Vědecké sekci Rady Krkonošského národního parku předkládá k veřejné diskusi pracovní znění "krkonošské ústavy". Vstupní myšlenka vize byla prostá - předejít kaţdodenním náročným diskusím o nových záměrech v krkonošském regionu dosaţením shody všech významných místních subjektů (vč. polských) na budoucí podobě Krkonoš. Nalezení takovéto shody usnadní posuzování plánovaných aktivit (a usměrní jiţ jejich vymýšlení a předkládání): od počátku bude jasné, zda k dohodnuté podobě našich hor směřují či by nás naopak svedly neţádoucím směrem. Rada KRNAP a krkonošský svazek měst a obcí proto v polovině roku 2004 sestavily devítičlennou pracovní skupinu se stručným zadáním - připravit představu, strukturu a obsah dokumentu, na kterém by se mohla shodnout většina obyvatel i návštěvníků Krkonoš, místní obce i správy obou národních parků na české a polské straně hor. Jak bude vize vypadat? Připravovaný dokument budou tvořit tři nedílné části: (1) Úvodní motto - výstiţná a přitaţlivá charakteristika celé vize, (2) Vlastní vize stručný a čtivý text, popisující cestu k podobě našich hor v příštích letech (jakási "krkonošská ústava") a (3) Příloha - rozsáhlejší text, popisující onu cestu v precizně a odborně formulovaných detailech. Pracovní skupina se při diskusích o podobě, harmonogramu a schvalování vize shodla na zásadní podmínce - vize musí vycházet z podnětů a doporučení co nejširší veřejnosti. Tak vznikl dotazník se čtyřmi otázkami, vtahující do hry všechny lidi, které další osud Krkonoš zajímá. Podrobnější vyhodnocení získaných dat (podařilo se shromáţdit zhruba 550 dotazníků od místních obyvatel i návštěvníků) provede Fakulta humanitních studií UK v Praze. Dotazníky poskytly cenné podněty k sepsání pracovní verze

"krkonošské ústavy", předkládané nyní k veřejné oponentuře - přes sdělovací prostředky a internet, přes polské partnery, místní zastupitelstva, střední a vysoké školy v regionu i blízkém okolí. Podněty získané od široké veřejnosti budou následně vyuţity k přípravě jiţ zmiňované třetí části vize (Přílohy), kde se pro jednotlivé okruhy problémů detailněji rozpracuje text vlastní ústavy. Předloţení definitivní verze vize ve všech třech plánovaných částech předpokládáme ke konci června 2006. Následovat bude rozhodující krok - výzva k přijetí Vize Krkonoše 2050 všemi městy a obcemi v Krkonoších a nejbliţším podhůří a správami KRNAP a KPN. Zvolena byla forma tzv. memoranda, ke kterému se jednotlivé subjekty budou postupně přihlašovat a při dosaţení určité hranice (polovina potenciálních signatářů) vstoupí v platnost. Vize nebude právně závazným dokumentem, její přijetí a dlouhodobé dodrţování však bude povaţováno za závazek morální. Vaše připomínky uvítáme do 31. prosince 2005 na kontaktní adrese: Člověk a Krkonoše, Dobrovského 3, 543 11 Vrchlabí ([email protected]). Současně nabízíme účast členů pracovní skupiny pro přípravu Vize Krkonoše 2050 na besedách k této tématice (např. zasedání místních zastupitelstev, setkání s občany, střední školy v regionu, vysoké školy apod.). Ing. Hana Petříková nahoru - obsah

Sportovní zprávy FOTBAL Tab.III.tř. po podzimních kolech: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Baník Žacléř B Jis.Bohuslavice MFC Svoboda So Dolní Branná HAVEX Strážné M. Svatoňovice Jiskra Kocbeře FC Ml. Buky B Jis. Hor.Maršov Sokol Vítězná FK Dol. Kalná B Tatr. Hostinné B Sokol Prosečné Spartak Hajnice

15

15

15 11 3 1 50:22 15 10 1 4 41:20 10 0 5 47:26 21 15 8 4 3 51:26 15 9 1 5 35:21 15 7 4 4 23:22 15 7 2 6 49:31 15 7 2 6 31:28 15 6 4 5 42:37 15 6 2 7 39:26 15 3 2 10 32:50 3 2 10 25:44 -19 15 3 2 10 21:63 15 0 1 14 15:85

28 21 30 25 14 1 18 3 5 13 -18 11 -42 -70

36 31 28 28 25 23 23 22 20 11 11 1

6.11.2005 A je konec. K poslednímu zápasu letošního podzimu, jenţ byl předehrávkou jarní části sezony, jsme zajeli na Hartu proti Stráţnému. Podařilo se nám vstřelit gól uţ na samém začátku utkání a vedení to bylo velice důleţité. Střelcem byl Jarin Kosina. Ve vyrovnaném utkání vynikali především svobodští fans, kterým byl vykázán sud s pivem za plot. Jinak se hra přelévala ze strany na stranu a bylo jen otázkou času, kdy se podaří někomu skórovat. Naštěstí Mates ukázal, ţe si v tabulce střelců nestojí tak vysoko nadarmo. Střelou po zemi uklidnil MFC a stanovil konečný výsledek. Chtěl bych poděkovat celému týmu MFC Svoboda a hlavně fanouškům, kteří chodí stále v hojném počtu. Snad se výkony hráčů výborně bavili a doufám, ţe se budou bavit i na jaře. Za čtrnáct dní nás čeká poslední výkop, tak se snad všichni sejdeme. Nyní si dáme chvílí pauzu. Se všemi čtenáři a náhodnými hosty se za MFC Svoboda na www.volny.cz/mfcsvoboda loučí a děkuje Sprincak 30.10.2005 Pojednáníčko o včerejším utkání nemohu začít jinak, neţ vzpomínkou na utkání v Prosečné v minulé sezóně. Před začátkem utkání hrabal místní usedlík seno za naší střídačkou, čímţ značně znervózňoval Karla Stránského. Na Karlovy poznámky reagoval zahrádkář tak, ţe mu odpověděl, aby neměl nervy, protoţe tady ještě nikdo neprohrál. Tenkrát jsme asi byli první. Letos jsme přijeli se zcela jiným týmem, který tentokráte nic neponechal náhodě. Dva góly Bedny znamenaly vedení. Ještě do půle však gólman Kyncl přišel o čisté konto. Dva:jedna, řeknete si o přestávce, to bude drááma. Nekonalo se. Kdo měl aspoň jednu nohu zdravou, tak se trefil. Dvakrát Mates a po jednom Jarin Kosina, Kamil Louda, Hrušovák a Jenda Kyncl z pendy. Domácí jen stačili sníţit. Toto je tedy konec podzimní části. Příští týden se hraje předehrávka jarní části na Hartě se Stráţném. Sprincak OP žáků: 1 FC Vrchlabí B 14 12 0 2 2 FK Poříčí 14 10 2 2 60:16 3 Sparta Úpice 14 10 2 2 51:21 4 FK Mostek 14 10 1 3 44:17 5 SK MFC Svoboda 14 10 0 4 (atd. - celkem 18 týmů!) OP st. přípravky skup. 1 FK Trutnov B 2 MFC Svoboda 3 Baník Žacléř 4 Jis.Horní Maršov 5 FC Mladé Buky

B: 18 18 21 18

82:16 66 44 32 30 32 27 31 51:26 25

36

30

16 13 8

2 0 160:8 152 50 3 2 96:26 70 42 2 11 53:110 -57 26 21 5 4 12 30:103 -73 0 1 17 19:111 -92 1

19

Hodnocení celého podzimu najdete na www.volny.cz/mfcsvoboda Pavel Vlček BASEBALL Ohlédnutí za ČML 2005: 23.4. Rýchory - Ostrava B 6-5, 11-1 7.-8.5. Bučovice - Rýchory 5-4, 16-1 22.5. Louny - Rýchory 13-3, 18-0 28.5. Rýchory - Tempo Praha 6-12, 7-18 4.-5.6. Rýchory - Choceň 0-8, 5-7 18.-19.6. Frýd.-Místek - Rýchory 1-8, 21-14 25.6. Blesk Jablonec - Rýchory 12-8 26.6. Rýchory - Blesk Jablonec 7-10 20.8. Třebíč - Rýchory 19-1, 13-6 28.8. SaBaT Praha - Rýchory 1-11, 2-11 3.9. Rýchory - Šumperk 9-6 4.9. Rýchory - Šumperk 10-15 11.9. Rýchory - Hluboká 7-6, 4-9 Ligová soutěţ byla časově i finančně velmi náročná - a v klíčových zápasech nám chyběli někteří kvalitní hráči. 7 zápasů jsme vyhráli - a k udrţení v Českomoravské lize nám chybělo jediné vítězství!! Museli jsme proto absolvovat v Blansku baráţ o udrţení. V té jsme sice porazili Olomouc, ale po prohře s favoritem soutěţe (Hroši Brno - bývalí extraligoví hráči) nám citelně chybělo několik klíčových hráčů a nečekaně jsme prohráli s Vlky Domaţlic. Ti pro změnu prohráli s Olomoucí i Brnem - a o našem sestupu bylo rozhodnuto. Náš hráčský kádr byl impozantní - pokud se ovšem kvalitní hráči dostavili k utkání. Nejpilnějším hráčem byl Vojta Jiránek (22 zápasů!!), dále Tomáš Med 20, Sikora 19, Tomáš Hovard 18, Olda Vydra a Jakub Nečina17, Bob Roudný a Standa Zmatlík 16. Ze špičkových hráčů jsme nejvíc postrádali Flipa Poláčka, Láďu Sklenára a Dušana Veverku - všichni jen po 3 zápasech. O příčinách i dalším programu příště. -so STOLNÍ TENIS Od neděle 9.10.2005 probíhá jiţ 3. ročník turnaje ve stolním tenise jednotlivců o "Pohár Rýchorky: příští turnaj bude v sobota 26.11. 2005 a závěrečný v sobotu 17.12. 2005. Prezence je do 8.45 hodin. Podrobné propozice na tyto turnaje a průběţné výsledky jsou vyvěšeny ve skřínce u herny stolního tenisu. nahoru - obsah

Zprávy ze školy 1. Koncem října jsme uspořádali školní kolo astronomické olympiády pro ţáky 9. ročníku. Výsledky: 1. místo Martin Gloss 19 b. 2. místo Nikola Havlíčková 16 b. 3. místo Hana Štorkánová 14 b. Celkem se olympiády zúčastnilo 20 ţáků. 2. Ve čtvrtek 10.11. 2005 proběhly schůzky pro rodiče. Tento den se uskutečnily i volby do Školské rady z řad rodičů. Do volební urny bylo vhozeno 82 hlasovacích lístků. Výsledky voleb: 1. Richard Kocík 53 hlasy 2. Lucie Trnková 36 hlasů 3. Dagmar Berrová 32 hlasy 4. Pavla Slováčková 24 hlasy 5. Jiří Dupák 12 hlasů 6. Silvie Sáblová 10 hlasů 3. Ve středu 16.11. odjíţdějí naši ţáci do Poříčí na okrskové kolo v halové kopané. Za naši školu se turnaje zúčastní chlapci od 6. do 9. třídy (dvě věkové kategorie). 4. Ředitelský den - Ředitel školy vyhlašuje na pátek 18. listopadu 2005 ředitelský den. Ţáci mají volno a nemusí do školy. Druţina nebude v provozu pro malý počet přihlášených. 5. Na dny volna (čtvrtek, pátek a sobotu) nabídneme ţákům a ţákyním účast na sportovních soutěţích (florbal, přehazovaná, volejbal, šachy. stolní tenis, bowling). 6. V pondělí jsme se zúčastnili v Hradci Králové metodického školení o úskalích při podávání ţádostí o krajské granty. Chceme na příští rok znovu usilovat o dokončení povrchu hřiště u školy a rádi bychom realizovali projekt na vyuţití volného času dětí, mládeţe a veřejnosti ve spolupráci se seniory. Mgr. Jan Hainiš, ředitel školy Knihovna dostala 50 tisíc Kč od Nadace Duhové Energie ČEZ šek Městu předal ředitel EPO.

CO DĚLAJÍ NAŠI MLADÍ CESTOVATELÉ? Martin Duda, který jiţ druhým rokem brázdí na plachetnici vlny Tichého oceánu se po cestách mezi ostrovy Francouzské Polynésie dostal zpět na Fidţi, odkud mohl poslat mailem chybějící část jeho cestopisu "STOPEM PŘES TŘI OCEÁNY". Poslal spoustu materiálů o putování zeměmi střední Ameriky (včetně fotografií), které postupně zveřejníme. Zimu (na jiţní polokouli léto) vyuţije k práci a potápění na Fidţi a v Austrálii - a na jaře se vydá na další plavbu. Filip Procházka, který potěšil na své tříměsíční zastávce v Krkonoších svobodské a mladobucké ţáky vyprávěním a promítáním fotografií z cest po Americe, Kanadě a Aljašce, je uţ zase v Americe. Vydal se po východním pobřeţí na Floridu - a pak bude pokračovat přes zimu putováním po Mexiku. Bude nám také posílat své záţitky a fotografie. Jeho mail z New Yorku ocituji: Ahoj Stando, po trech dnech bicyklovani v New York city (nejlevnejsi a nejrychlejsi doprava ve meste, klickujete mezi zlutymi taxiky, chodniky a obrubniky), vzal sem to pres East river do Brooklynu po stejnojmennem mostu (Brooklyn bridge, dokoncen 1883, delka 2 km) zpatky po manhattanskem mostu a po 5. avenue na Central park, skrze cernossky Harlem a pres reku do Bronxu, kde uz na mne vykukoval odpolednim slunkem nasviceny stadion slavnych Yankees. Cestou zpet do Jersey uz sem absolvoval za tmy, pres parky a rusne ulice to vsak ubiha. Musim koncit dam zas vedet, prosim te cetl sem ty paradni historky od Martina Dudy, ale nemam jeho e-mail, mohl bys mi ho prosim te napsat, diky moc. Uz sem dorazil do Severni Caroliny, verejne autobusy tu vubec nefunguji a cernossky taxikari jsou pekne drahy, takze zase klasicky na stopa. Pozdravuj Helenu a decka ve skole, zdravi Filip

Práce na Pietteho stezce pokračují. nahoru - obsah

Myslivost v našem regionu IV. - Zdeněk Balcar Jehličnaté stromy v našem okolí V horách je zastoupen nejvíce smrk ztepilý a tvoří základ horských porostů také ve směsích s bukem, jedlí, javorem atd. V zástavbě města i v okolí najdeme však i další druhy. Je to často smrk pichlavý, smrk stříbrný. Vzácnější smrk omorika u lesnického učiliště a v zahrádkách smrk východní forma Conika. Borovice lesní v našich podmínkách je méně známa. Jen tři dospělé stojí nad zahrádkou u Řeháků v Horské ulici. Borovice vejmutovka stála dlouho u silnice za "kotelnou". Ta však následkem smogu odumřela. Další z borovic je borovice limba. Jedna zmizela výstavbou za hotelem PROM a další je jiţ delší dobu suchá za svíčkárnou. I borovici černou najdeme spolu s klečí v našich zahrádkách. Jedna vzácná roste u Tichých v Lázeňské ulici. Je to borovice Jeffreyova (pětijehličná jako limba). Čtyři statné jedle bělokoré najdete před mostem přes Černohorský potok pod Růţeňákem u Janských Lázní. Jejich výška dosahuje 30m a obvod skoro 3m, coţ dává objem 8-10 m3. V porostech ji najdeme u Janských Lázní, ale také na Rýchorách. Tam je i ostrůvek dospívajících jedlí obrovských (původem z Ameriky). Další z jehličnatých stromů je douglaska tisolistá, také původem ze Sev. Ameriky, kde dosahuje aţ 80 m výšky a značných objemů. Jedna roste za hotelem PROM a další u Tichých na Sluneční stráni. Ta je bohatě zavětvena a má širokou korunu, její jehličí silně voní. Keřovitě roste v zahradách i tis červený. Tento druh má u nás nejstaršího jedince u hradu

Pernštejn s odhadem přes tisíc let. Z dalších druhů jsou na katastru Svobody zeravy a cypřišky doplňkem trvalé zeleně. Je příjemný pohled na pestrou přírodu, kterou doplňuje i doprovodná zeleň našeho města v péči našich obyvatel, kteří tak projevují lásku k přírodě. Pro další část našeho povídání se obracíme na Vás všechny včetně dětí, abyste nám sdělili, kde rostou vzácnější keře: např. zmarličník japonský, pěnišníky, šácholán, zákula, vejgelie, wisterie, tavolníky, kalina, různé lísky (třeba turecká), dřišťály, zimolezy a další druhy. Své objevy pošlete po dětech do Základní školy panu učiteli Karlu Ševčíkovi. Zdeněk Balcar Volného místa na stránce vyuţívám k prezentaci nádherného listnatého stromu - Javor dlanitolistý (Acer palmatum), na který mě upozornila paní Ing. Němcová. Ještě v tyto dny září svými dlanitými listy skrytý za přerostlými smrky mezi parkovištěm na náměstí Svornosti a budovou ZŠ Svoboda. Barevné fotografie opět najdete v knihovně a na webových stránkách města. -so

nahoru - obsah

Vize Krkonoše 2050 Pracovní znění k diskusi "Přátelství lidí a hor" Prohlášení ke krkonošské budoucnosti Preambule My, lidé ţijící, pracující a přijíţdějící trávit svůj volný čas v Krkonoších, známe mimořádnou hodnotu našich hor. Necítíme se být jejich soupeři a nechceme s nimi ani prohrávat, ani nad nimi vítězit. Cítíme úctu k přírodnímu a lidmi vytvořenému dědictví a hodláme navázat na letitou tradici našich předků, starých obyvatel i návštěvníků Krkonoš, kteří dokázali ţít s horami v harmonii, přátelské toleranci a partnerství. Toto bohatství chceme předat našim potomkům. Budeme proto

působit tak, aby byla v polovině 21. století naplněna naše vize budoucích Krkonoš, symbolicky vyjádřená slovy "Přátelství lidí a hor". Zavazujeme sebe i své volené zástupce na všech úrovních a vyzýváme orgány českého a polského státu i Evropské unie, abychom společně respektovali následující pravidla, ustavující vztahy mezi lidmi v Krkonoších a mezi lidmi a horskou přírodou. Hlava první - Obecné zásady 1. Chceme svobodně ţít, tvořit a podnikat a úspěšně rozvíjet své lidské moţnosti. Nedopustíme však, abychom tak činili na úkor přírody a krajiny. 2. Poţadujeme, aby rozvojové aktivity v území byly srozumitelné, koordinované a aby ve svém souhrnu směřovaly k naplnění naší vize přátelského vztahu mezi člověkem a přírodou. 3. Vyţadujeme otevřené a kontrolovatelné rozhodování o veřejné správě území. Upřednostňujeme veřejnou dohodu před jakýmikoliv formami násilného prosazování a odmítáme zákulisní rozhodování, které vytváří předpoklady pro korupci a ubliţuje důvěře mezi lidmi. 4. Podporujeme spolupráci mezi sousedy. Platnost našich zásad nekončí na ţádných hranicích, ani na hranicích států. Ty jsou umělou čarou nakreslenou do tváře milióny let starého pohoří, která nám nesmí zabránit ani ve sdílení zkušeností mezi Poláky a Čechy, ani ve společné péči o náš horský domov. Hlava druhá - Ţivot v Krkonoších 1. Podporujeme samosprávné rozhodování. Usilujeme o nové nastavení pravomocí jednotlivých stupňů veřejné správy a toků veřejných financí tak, aby občané a samosprávy nebyly zbytečně omezovány v rozhodování o místních věcech a současně byly ochráněny veřejné zájmy přesahující místní hranice. 2. Podporujeme dialog a toleranci. Budeme usilovat o to, aby se Krkonoše staly vzorovým územím pro vzájemné poznávání, dialog a spolupráci různých zájmových skupin lidí a lidí různé národnosti, vzdělání, věku a různých názorů. 3. Podporujeme úctu k hodnotám. Budeme usilovat o zachování hodnotných tradic a lokálních zvláštností, které jsou dědictvím z minulosti, a o jejich obohacování o nově vznikající tradice a specifika. Budeme podporovat vzdělání a tvořivost lidí. 4. Ţijeme v souladu s přírodou. Podporujeme úctu k ţivotu ve všech jeho formách, udrţujeme hustotu osídlení i svou činnost v udrţitelných mezích a usilujeme o zdravé prostředí k ţivotu.

Hlava třetí - Podnikání v Krkonoších 1. Podnikání musí být uţitečné. V Krkonoších podporujeme podnikatelské záměry, které nejsou určeny jenom pro tvorbu zisku investorů a majitelů firem, ale poskytují zároveň uţitek a neškodí ostatním lidem nebo horám. 2. Podnikání musí být efektivní. Vytvářením vhodných podmínek budeme usměrňovat a koordinovat podnikání tak, aby byl diferencovaně a harmonicky vyuţit přírodní i lidský potenciál celého území a zvláštnosti jeho různých částí. 3. Podnikání musí být stabilní. Budeme podporovat aktivity, které nevyčerpávají zdroje v území, neochuzují jeho bohatství a rozmanitost, ale naopak tyto zdroje a toto bohatství rozvíjejí. 4. Podnikání musí být přátelské vůči přírodě. Nebudou povolovány a tolerovány aktivity, které ohroţují procesy zajišťující stabilitu horské přírody nebo které narušují charakteristický ráz krkonošské krajiny. Závěrečné prohlášení K plnění uvedeného závazku a v tomto prohlášení uvedených pravidel pověřujeme své zastupitele, poslance a senátory. Ţádáme všechny odpovědné správní orgány, aby vypracovávaly, uplatňovaly a rozvíjely strategická, taktická i operativní opatření, která povedou k uplatnění těchto zásad v kaţdodenním ţivotě lidí v Krkonoších. Poţadujeme, aby přitom postupovali podle principů rozvedených v Příloze, která tvoří nedílnou součást tohoto prohlášení. Vyzýváme všechny krkonošské rodáky a obyvatele, krkonošské obce a podniky a jejich sdruţení, neziskové organizace, školy, instituce a další subjekty, které mají vztah k lidem a přírodě Krkonoš, aby vyjádřením souhlasu podpořili naši společnou vizi a zavázali se k respektování zásad, obsaţených v tomto prohlášení. nahoru - obsah

Stopem přes tři oceány střední Amerika XVI. Od Acapulca po souši k Panamskému průplavu Po tom co jsem se rozloučil s posádkou jachty Volpaia, která odplula na Aljašku, jsem v Acapulcu nechtěl dlouho zůstat. Následující den jsem tedy vyrazil na jihovýchod do Panamy, kde budu hledat

jachtu na přeplutí Tichého Oceánu. Známé místní skokany do vody, kteří kaţdý den riskují svůj ţivot, jsem si ale nenechal ujít. Tato podívaná uţ bohuţel není zdarma. Za tři dolary to ale stálo. Vpodvečer tito mladíci pomalu slezli po stěně jedné skály, na které jsme stáli my, netrpěliví diváci. Po přeplavání poměrně malé úţiny mezi dvěma skálami se potom vyškrábali k vrcholu druhé skály, který se tyčil 35 metrů nad hladinou mořské vody, neustále přemisťovanou příbojem. Po malých přípravách se první skokan konečně vrhnul dolů. Jako pták s roztaţenými křídly pár sekund letěl, nebo vlastně padal, neţ jeho ruce rozrazily hladinu moře. Chvíli byl pod vodou a potom jsem uţ jen slyšel bouřlivý potlesk a jeho ozvěnu, odráţející se od okolních skal, kdyţ se hrdina objevil zpět na hladině. Po setmění se jeden ze skokanů vrhnul ze skaly se dvěma zapálenými loučemi, které těsně nad hladinou odhodil, aby ji rukama mohl prorazit a ušetřit si nepříjemné zranění či smrt. Nejmladšímu ze skokanů bylo jen 11 let. S úţasem jsme všichni nedočkavě koukali, jak tento malý klučina vylezl po skále do výšky 20 metrů a pak se po malé přípravě a roztleskání obecenstva vrhl do hlubin. Jako jeho dospělí kamarádi roztáhl ruce do stran, chvíli letěl, potom rozrazil hladinu moře a zmizel. Při jeho znovuobjevení na hladině se opět rozezněl ohlušující potlesk. Druhy den jsem se z města plného turistů vydal na východ. Dálkové autobusy jsou v Mexiku čisté a klimatizované, coţ byl snad poslední luxus na dlouhou dobu. Po krátké zastávce v surfařské Mecce - Puerto Escondido, jsem uţ spěchal do města Oaxaca. Tam jsem navštívil ruiny antického města Zapoteku na hoře Monte Alban, které prosperovalo přes tisíc let od roku 500 před naším letopočtem. V průběhu největšího rozkvětu tam prý ţilo aţ 30 tisíc lidí. Zachovalé pyramidy, chrámy a zbytky paláce mě přesvědčily o sofistikaci této staré civilizace. Po krátké zastávce ve státě Oaxaca jsem nasedl do rozhrkaného autobusu a s bláznivým Mexikáncem za volantem jsem se vydal na krkolomnou jízdu hornatým východním Mexikem. Kolikrát mně tuhla krev v ţilách, kdyţ jsem slyšel, jak v zatáčce autobus klouţe po úzké, štěrkovité cestě na vysekaném zářezu do strany jedné z hor. Byl jsem rád, kdyţ jsem, ţiv a zdráv dorazil k mému cíli, městu San Cristobal de las Casas ve státě Chiapas, k domovu Zapatistů, kde mexičtí indiáni neustále ţijí svým tradičním stylem ţivota. Hned první den v tomto koloniálním městě jsem potkal pár

místních indiánů, kteří mi nabídli, ţe mě na koních vezmou do vesnice San Juan Chamula. Druhý den jsem tedy vyrazil na divoké bestii do vesnice, kam prý cizinci nemají chodit sami, právě kvůli členům hnutí Zapata, kteří nemají rádi cizince ze západních zemí. Vykřikovat, ţe jsem z východu, by asi nepomohlo, a tak si o mne místní dále mysleli, ţe jsem z USA. Po dvouhodinovém cváláni hornatou krajinou jsem byl rad, ţe jsem mohl sesednout. Bylo ráno a obyvatele vesnice se hemţili na náměstíčku kolem rozestavených stolků s nejrůznějšími druhy zeleniny a ovoce, které prodávaly ţeny, oděné v typických pestrobarevných indiánských krojích. Muţi se v černých kalhotách a vestách z chlupaté koţešiny mezi sebou důleţitě bavili. Po tom, co jsem si prohlédl trh, zamířil jsem do kostela, jehoţ podlaha byla pokryta jehličím, na kterém seděli domorodci. Indiáni, obklopeni tisíci zapálenými svíčkami, přeříkávali nějaká zaklínadla, po čemţ zakroutili krkem slepici, kterou celou dobu drţeli, aby nešťastnice neutekla. Takto obětované slepice byly potom zabaleny do novin a v podpaţí odneseny. Kaţdý z domorodců měl před sebou litrovou láhev americké Coca Coly, kterou při obřadu popíjel. Dřevěný interiér kostela, hořící svíčky, všudy-přítomný kouř, který připomínal mlhu, vůně jehličí i zaklínadla domorodců, na mě působilo opravdu magicky. Ani se mi nechtělo z toho kouzelneho kostela zpět do reality. Uţ jsem ale musel. Manuel mi podal uzdu bílého hřebce. Na podruhé jsem konečně vyskočil aţ do sedla a uţ jsme si to pelášili zpět do San Cristobal. Při zapíjení krásného dne v mexické hospůdce jsem potkal Australana Loweyho, který byl na cestách dva měsíce a uţ nevěděl, kam se má dále vydat. Můj nápad s cestou do Panamy se mu líbil, a tak se ke mně přidal. Po několika dnech v překrásné zemi, plné usměvavých lidí a výborného jídla, jsme pomoci místních vesničanů ve Frontera Echeverria a jejich kanoi, přepluli přes řeku do Guatemaly, kde nás uvítalo hejno dětí, kterým jsem rozdal pár náramků, tuţek a přívěsků. Kdyţ jsem viděl, jak se o věci perou, bylo mi líto, ţe jsem to udělal. Bujnou zelení guatemalské krajiny jsme se vydali k městu Flores. Hliněná cesta, mikrobus bez tlumičů a další rádoby závodník za volantem nebyla dobrá kombinace, ale nakonec jsme v pořádku dojeli. Na stěně jednoho z domů,

které mají ve Flores velmi pestro-barevné fasády, byla reklama vyzývající k dodrţování hygieny a prevenci proti nákaze cholerou. Brzo jsem zjistil, proč. V hostelu, který vlastni milý Holanďan a jeho gautemalská holka, jsem si dal špagety, které v mých útrobách rozpoutaly pětidenní teror. Hodinu po dojedení mě břišní bolesti a křeče dohnaly na záchod, který se na pár dnů stal mým přechodným domovem. Věděl jsem, ţe si na jídlo budu muset dávat pozor stejně jako v Bolívii, kde jsem zaţil něco podobného. Druhý den jsme se vydali k nejznámějším mayským ruinam - Tikal, kam jsme s Loweym dojeli pozdě odpoledne. Chtěli jsme na zříceninách přespat, jak nám mnoho lidi doporučovalo. Je to sice zakázané a rozmístěné hlídky v celém areálu ruin na to dávají velký pozor, ale prý to stoji za to. Po pěšině jsme se dţunglí dostali k hlavním zříceninám, kde se nás jeden ze stráţníků zeptal jestli nechceme spát tady mezi ruinami, či na vršku jedné z nich. Řekl jsem mu, ţe ne, aby nás nemohl vyhodit, kdyby měl takový záměr. On mě ale odpověděl, ţe nám přespání na zřícenině dovolí, kdyţ mu kaţdý dáme US$ 20. Kdyby nenasyta řekl US$ 5, třeba bych mu to i dal, ale za US$ 20 ať jde do Prčic. Řekl jsem mu, ţe spíme v hotelu Tikal Inn vedle areálu zřícenin a rychle jsme to vzali jiným směrem. Vylezli jsme na zříceninu v místě, kterému říkají Ztracený svět. Odtud byla vidět Temple 4, která sahá do výšky 70 metrů. Pohled na tuto obří stavbu, tyčící se nad vršky stromů dţungle, byl kouzelný.. Po chvíli se objevil další stráţník s puškou a čekal, aţ odejdeme, coţ jsme také udělali. Bylo uţ 18:00 hodin a park zavíral. Od zříceniny jsme to vzali rovnou do dţungle, která je všude kolem. Hustým porostem jsme šli jen asi 100 metrů. Tam jsem si mezi dvěma stromy natáhl hamaku a Lowey na zemi poloţil matraci. Brzo jsme zalehli, abychom mohli brzo ráno zpět na zříceniny. Opice nám ale připravily takové představení, ze spát se moc nedalo. Řvaní v dáli mně moc nevadilo, kdyţ jsem ale opici slyšel někde nad sebou, čekal jsem, ţe mi kaţdou chvíli spadne do klína. Řvoucí opice jsou poměrně malé. Řvou ale jako King Kong, coţ černému pralesu dává krásně strašidelný charakter. Jejich řev nás často budil, ale přesto jsme se výborně vyspali. S úsvitem jsme vylezli na zříceninu a uţívali si klidu a pohody bez jediného stráţníka či turisty. Párkrát jsme viděli, jak se opice přehupují z větve na větev a při tom vydávají své tajemné pokřiky. Hustá mlha pomalu mizela a my jsme konečně viděli vršky zřícenin, které se tyčily nad korunami stromů. Dole pod zříceninou jsme uviděli překrásného páva, který nám svým barevným ocasem demonstroval svou krasu. Dopoledne jsme ještě vylezli na několik zřícenin, ale 35-

stupňové horko a dusno nás vyhnalo z pralesa. (příště Guatemala, Kostarika, Panama) Martin Duda nahoru - obsah

Informace, zprávy, inzerce Dagmar Berrová - [email protected] 



 

OBLOŢENÉ CHLEBÍČKY … Vzhledem k tomu, ţe byla na ulici 5. května zrušena prodejna ČEMA (řeznictví a potraviny), kde jste mohli nakupovat obloţené chlebíčky fy BONSAI, upozorňujeme zákazníky na novou formu prodeje obloţených chlebíčků. Můţete si je objednat telefonicky a odebrat v restauraci BONSAI, minimální odběr je 10 chlebíčků. Cena chlebíčků: se šunkovým salámem 7,50 Kč - vajíčkový 8,50 Kč - ruská vejce 10,- Kč. tel. 499 871 139 VEŘEJNÉ ZASEDÁNÍ … Zastupitelstva Města Svobody nad Úpou svolává starostka na středu 23. listopadu 2005 od 18. 00 hodin do školní jídelně ZŠ v Kostelní ulici. Program : Zahájení, prezence, prodej nemovitostí, rozpočtové opatření, dodatky k veřejnoprávním smlouvám, projednávání přestupků, rozprava, usnesení. BESEDA S OBČANY … proběhne jako obvykle půl hodiny před zahájením jednání, tj. v 17.30 hod. CESTOVNÍ AGENTURA MARTA … pořádá 26.11.05 nákupní den do Polska Kudowa Zdroj. Odjezd 7.00 hod.Svoboda ČSAD, cena 120 Kč tel. 604 907 226,499 773 284 Tomešová

 

HLEDÁM PODNÁJEM … ve Svobodě a okolí: 1+kk, 1+1, 2+1. Kontakt: 603 327 525 DOMOVNÍ ODPADY … Upozornění občanům Vzhledem ke zkušenostem z posledního víkendu, kdy byl svoz nebezpečného odpadu a na náměstí Svornosti se nashromáţdil velkoobjemový odpad, připomínám: velkoobjemový odpad je ten, který vzhledem ke svým rozměrům nebo hmotnosti nelze odkládat do běţných sběrných nádob. Je to např. nábytek, koberce, pračky, trouby, sanitární keramika apod. Další svoz velkoobjemového odpadu bude opět aţ na jaře příštího roku. Do nebezpečného odpadu patří: chladničky a mrazáky, zářivky a

výbojky, obrazovky a monitory, přenosné baterie, rtuťnaté teploměry, autobaterie, motorové oleje, chemikálie pro provoz a údrţbu bazénů, barvy a laky, ředidla a rozpouštědla, fotochemikálie , pneumatiky apod. Nepatří tam pračky, matrace, trouby aj. které byly odloţeny na parkovišti před Národním domem v sobotu 5.11.2005!!!! Příští svoz nebezpečného odpadu bude v lednu 2006. Nepleťte si proto, prosím, odpad nebezpečný s velkoobjemovým!!! Dana Petržílková, referent odpadového hospodářství 



VÝSTAVBA PIETTEHO STEZKY … na katastru Svobody pokračovala v pondělí. Nové informační tabule najdete na poště a v aleji u Muchomůrky, tam je také zajímavá expozice krkonošských nerostů. PŘÁTELÉ VESELÉHO VÝLETU … měli v sobotu 5. listopadu tradiční setkání cestovatelů. V chatě na Jelení louce v Peci p. Sn. promítali své diáky z cest Kateřina Peclová a Richard Slaba (Jiţní Amerika od severu k jihu), Pavel Klimeš s druhy (Vystoupili jsme na Shisha Pangmu v Tibetu) Robert Mikoláš (Laos a Severní Korea), Radko Tásler (Tisíciakrové plato na Novém Zélandu a něco z Bohemky), Petr "komár" Hruška (Kubou na kole). Bylo to báječné, určitě by reprízu zajímavých vyprávění z cest po světě uvítala školní mládeţ a veřejnost - třeba v janskolázeňském kině. -so





VOLNÝ ČAS DĚTÍ A MLÁDEŢE … Od čtvrtka mají školáci volno (státní svátek a ředitelský den). Připravili jsme pro ně zajímavé sportovní nabídky (informace na 737 683 333 - Ondráček): čtvrtek, pátek i sobota - školní tělocvična v Mladých Bukách pro příchozí: 8.30 - mladší ţactvo 9.30 - 11 starší ţactvo a studenti: volný výběr sportů: florbal, přehazovaná, volejbal, streetball, stolní tenis, šachy pátek od 14.0 do 16.00 bowling ve Svobodě v Měšťanském domě (bezplatně!!) MALÉ ZAMYŠLENÍ NAD MĚSTSKOU ZELENÍ … Váţení občané, jistě jste si všimli změn ve Svobodě nad Úpou. Především před radnicí. K pokácení stromů před radnicí došlo především z důvodů neodborného ošetření zhruba před deseti lety. Stromy byly ošetřeny takzvaným hlavovým řezem, který není pro tento druh stromů vhodný. Následkem toho vnikly do struktury dřeva dřevokazné houby. Nicméně si myslím, ţe obnova městské zeleně je ve Svobodě nad Úpou nutná. Nejedná se pouze o stromy před radnicí, ale podle informací odborníka jsou dřevokaznou houbou zasaţeny ještě jiné stromy na našem

katastru, například alej v Horské ulici. Opět vzhledem k dřívějšímu neodbornému ošetření. Město objednávalo prořez především u lesních dělníků, ale po zkušenostech a po zjištění, ţe ne vţdy byly stromy správně ošetřeny je na zastupitelstvu, aby se zamyslelo nad budoucností městské zeleně. Co pro městskou zeleň můţe zastupitelstvo udělat? Především vyčlenit finanční částku na tzv. inventarizaci městské zeleně. Z tohoto dokumentu by měl vyplývat stav stromů na našem katastru. V tomto dokumentu budou označeny stromy, které je třeba obnovit ihned a které později. Budou zde označeny i historicky cenné stromy.Dále je nutné z naší strany vţdy k prořezům přizývat odborné firmy, které jasně posoudí stav a řeknou jak a kdy strom prořezat. Co se týká obnovy zeleně na nám.Svornosti, je vhodné do příštího roku zpracovat návrh studie, jak by mělo náměstí v budoucnu vypadat. Nálety ve Svobodě nad Úpou se budou postupně i nadále odstraňovat. Prvního prosince proběhne jednání na Povodí Labe o stavu koryta řeky Úpy a jeho pročištění. Dagmar Berrová, starostka 

STROMY PŘED RADNICÍ … Váţení spoluobčané, stromy před městským úřadem (višeň křovitá) nikomu nepřekáţely. Měl být proveden pouze jejich prořez. Při něm bylo však zjištěno, ţe stromy jsou napadeny dřevokaznou houbou, a to hluboko do struktury dřeva. Tím došlo i k podstatnému oslabení vitality stromů. Zhruba před deseti lety byly stromy nevhodně ošetřeny hlubokým řezem, coţ mělo za následek vniknutí dřevokazných hub. Jedná se o okrasnou višeň, která nesnese zásah v takovém rozsahu. Na základě posudků odborných firem byly stromy odstraněny a na jejich místo vysázeny stromy stejného druhu. Marian Báchor nahoru - obsah