Materiál číslo: 24
K projednání Zastupitelstvu města Tišnova – 27.06.2016 Předkládá Ing. Šikula Václav - místostarosta ___________________________________________________________________________ Poznámka: Zveřejněna je pouze upravená verze dokumentu z důvodu dodržení přiměřenosti rozsahu zveřejňovaných osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v platném znění. Osobní údaje jsou v souladu s § 16, § 17 a § 95 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích v platném znění. K nahlédnutí na sekretariátu MěÚ.
Strategie rozvoje KTS Ekologie s. r. o.
Obsah materiálu Anotace Strategie KTS
Příloha č. 1
Zpráva auditora
Příloha č. 2
Návrh usnesení Zastupitelstvo města Tišnova bere na vědomí
Strategii rozvoje KTS Ekologie s. r. o., se sídlem Hutní Osada 14, Zastávka, 664 84, IČ 283 10 942, dle přílohy č. .... zápisu.
bere na vědomí zprávu nezávislého auditora společnosti KTS Ekologie s. r. o., se sídlem Hutní Osada 14, Zastávka, 664 84, IČ 283 10 942, dle přílohy č. ..... zápisu.
schvaluje peněžitý vklad ve výši 25.000 Kč, a rovněž i převzetí závazku ke splacení tohoto vkladu, do základního kapitálu společnosti KTS Ekologie s. r. o. se sídlem Hutní Osada 14, Zastávka, 664 84, IČ 283 10 942, zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka 60416.
pověřuje
starostu města Tišnova Bc. Jiřího Dospíšila, aby učinil za obec jako společníka společnosti KTS Ekologie s. r. o., se sídlem Hutní Osada 14, Zastávka, 664 84, IČ 283 10 942 veškeré s tímto související právní úkony, zejména učinil podpis písemného prohlášení týkajícího se převzetí vkladové povinnosti.
Zpracováno dne 15.06.2016
Předkladatel
Za správnost
Zpracovatel
Právní garance
Garant
Ing. Šikula Václav místostarosta
Ing. Šikula Václav místostarosta
Kšicová Michaela asistentka starosty
Mgr. et Mgr. Salajka Jaroslav
Ing. Šikula Václav místostarosta
Anotace Z důvodu navýšení základního jmění společnosti KTS Ekologie s. r. o., jejíž členem je i město Tišnov, se představitelé všech obcí dohodli na povýšení vkladu o 25.000 Kč na jednoho člena. Tím bude vytvořena částka cca 800.000 Kč na přípravu a projektovou dokumentaci plánované investice "Výstavba vlastního zařízení pro úpravu a skladování odpadů obsahujícího třídírnu, zázemí pro administrativu a parkování techniky.
STRATEGIE ROZVOJE KTS EKOLOGIE S. R. O.
Brno 2015
Tomáš Hlavenka 1
Obsah Strategie rozvoje KTS ekologie s. r. o. ..................................................................................................... 1 1
Specifikace podnikatelské oblasti.................................................................................................... 4 1.1
Poslání společnosti .................................................................................................................. 4
1.2
Vize společnosti ....................................................................................................................... 4
2
Definice problému ........................................................................................................................... 5
3
Popis konkurenčního prostředí ....................................................................................................... 5
4
Finanční analýza společnosti ........................................................................................................... 5
5
6
4.1
Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS ................................................................................ 6
4.2
Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS ............................................................... 7
Popis politicko-legislativního vnějšího prostředí ............................................................................. 8 5.1
Skládkovací poplatek ............................................................................................................... 8
5.2
EKO-KOM ............................................................................................................................... 10
5.3
Interseroh .............................................................................................................................. 10
5.4
Místní poplatek...................................................................................................................... 10
5.5
Motivační systémy................................................................................................................. 10
Strategické cíle KTS ........................................................................................................................ 11 6.1
Výstavba odpadového centra ................................................................................................ 11
6.1.1
Současný stav ................................................................................................................ 11
6.1.2
Silné stránky .................................................................................................................. 11
6.1.3
Slabé stránky ................................................................................................................. 11
6.1.4
Příležitosti ...................................................................................................................... 11
6.1.5
Ohrožení ........................................................................................................................ 12
6.1.6
Rámcový rozpočet investice - přípravná část ................................................................ 12
6.1.7
Komentář k rozpočtu přípravné části investice výstavby odpadového centra ............. 12
6.1.8
Rámcový rozpočet investice - realizační část ................................................................ 13
6.1.9
Komentář k rozpočtu realizační části investice odpadového centra............................. 13
6.1.10
Orientační ekonomický model odpadového centra ...................................................... 14
6.1.11
Komentář k ekonomickému modelu odpadového centra ............................................ 15
6.1.12
Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra .............................................. 15
6.2
„dceřiné“ DSO........................................................................................................................ 17
6.2.1
Silné stránky .................................................................................................................. 17
6.2.2
Slabé stránky ................................................................................................................. 17
2
6.2.3
Příležitosti ...................................................................................................................... 17
6.2.4
Ohrožení ........................................................................................................................ 17
6.2.5
Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO ........................................................ 18
6.2.6
Komentář k rozpočtu a harmonogramu založení DSO .................................................. 18
6.3
6.3.1
Silné stránky .................................................................................................................. 19
6.3.2
Slabé stránky ................................................................................................................. 19
6.3.3
Ohrožení ........................................................................................................................ 19
6.3.4
Příležitosti ...................................................................................................................... 19
6.3.5
Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace .................................................. 20
6.4
Strategičtí partneři ................................................................................................................ 21
6.4.1
SAKO Brno, a.s. .............................................................................................................. 21
6.4.2
Centrum technických služeb Kuřim, s.r.o. (CTSK) .......................................................... 21
6.4.3
Rámcový rozpočet a harmonogram spolupráce se strategickými partnery ................. 22
6.5
7
Restrukturalizace společnosti................................................................................................ 19
Inovace v OH.......................................................................................................................... 22
6.5.1
Předcházení vzniku odpadů ........................................................................................... 22
6.5.2
Příprava k opětovnému využití ...................................................................................... 25
6.5.3
Recyklace ....................................................................................................................... 25
6.5.4
Jiné využití odpadů, například energetické využití ........................................................ 28
6.5.5
Rozpočet a harmonogram Inovací v OH ........................................................................ 29
Investiční plán................................................................................................................................ 29 7.1
Přehled investic roku 2007 až 2015....................................................................................... 30
7.2
Přehled investic roku 2016 až 2024 varianta 1 ..................................................................... 31
7.3
Přehled investic roku 2016 až 2024 varianta 2 ..................................................................... 32
8
Shrnutí ........................................................................................................................................... 33
9
Seznam Tabulek ............................................................................................................................. 34
10
Seznam obrázků ........................................................................................................................ 34
3
1
SPECIFIKACE PODNIKATELSKÉ OBLASTI
KTS EKOLOGIE s.r.o. byla založena 12. listopadu 2008 obcemi mikroregionu Kahan, aby měli kvalitní odpadové hospodářství za rozumné ceny. Společnost provozuje kompostárnu o kapacitě 4 tis. tun ročně. Na další odpady neprovozuje žádnou technologii pro zpracování odpadů. To ji na jedné straně činí závislou na dodavatelích těchto služeb, kde je vlivem regionalizace odpadového hospodářství omezená konkurence, na druhé straně je díky této skutečnosti společnost velmi „kapitálově lehká“. Podnikání v oblasti nakládání s komunálními odpady má dvě základní specifika: 1.) Ze zákona o odpadech je původcem komunálního odpadu obec, zde je tedy klientem společnosti právě obec, která platí, a uživatelem systému jednotliví občané produkující odpad. Rozdíl je v případě živnostenského odpadu, který je svým charakterem podobný komunálnímu, kde původcem odpadu a tedy i klientem jsou právnické osoby a osoby oprávněné k podnikání. 2.) Svoz a následné odstranění komunálního odpadu má z pohledu životního cyklu produktu jedno zásadní specifikum, kterým je délka jeho životního cyklu. Nicméně ani zde nejde o produkt, který lze bez inovací nabízet nekonečně dlouhou dobu. Zejména v posledních dvou dekádách je pozorovatelný příklon k separaci využitelných složek komunálního odpadu, a ačkoliv objem svezeného směsného komunálního odpadu zásadně neklesá, lze říci, že vrchol tohoto produktu již nastal a bude docházet k jeho postupnému poklesu a dalšímu mohutnějšími přesunu hmotnostních toků do separovaných složek komunálního odpadu.
1.1 Poslání společnosti Obcím, které jsou společníky společnosti zajišťovat dlouhodobě kvalitní komplexní odpadové za udržitelné ceny. Podnikatelským subjektům působícím ve svozovém území společnosti zajišťovat dlouhodobě kvalitní komplexní odpadové hospodářství.
1.2 Vize společnosti Dlouhodobě zajišťovat komplexní a moderní odpadové hospodářství pro obce, které jsou společníky společnosti a přitom být klienty a občany vnímána jako vstřícná, slušná a solidní firma.
4
2
DEFINICE PROBLÉMU
Problémem je na základě relevantních podkladů rozhodnout o dalším směřování společnosti KTS EKOLOGIE s.r.o. a nastartování strategického procesu, kdy dále uvedené strategické cíle budou upřesňovány, podrobněji operativně plánovány, realizovány, odkládány, či nerealizovány. KTS nemá problém se zajištěním běžného sortimentu služeb. Některé inovativní produkty odpadového hospodářství zavádí na základě požadavků klientů. Obecným strategickým cílem je, aby KTS nabízela inovace zákazníkům přesně v čas, kdy je začnou požadovat, což znamená, že se musí s předstihem připravovat na jejich realizaci. Důvodem a účelem tohoto procesu je, aby měl zákazník mimo komplexního servisu v odpadovém hospodářství minimum, ideálně žádné starosti se zaváděním inovací svého systému nakládání s odpady, protože veškeré tyto činnosti budou v technických a procesních možnostech firmy.
3
POPIS KONKURENČNÍHO PROSTŘEDÍ
V současné době je v Jihomoravském kraji velmi silná konkurence. Mimo nadnárodních firem, které zde působí (AVE, .A.S.A., SITA, Marius Pedersen), které realizují spíše než inovace v odpadovém hospodářství konvenční přístupy k systémům svozu, nicméně díky úsporám z rozsahu a dobré organizaci práce často dosahují relativně nížích nákladů a v případě, že k tomu mají důvod tedy i cen. V tomto případě je poté pro střední firmu obtížné dlouhodobě pouze cenově konkurovat. Z řad obecních firem je pro KTS potenciálním konkurentem firma Technické služby Velká Bíteš spol. s r.o., Hantály a.s., STKO spol. s r. o. a mnohé další. Některé z nich provozují, nebo se chystají provozovat inovované systémy nakládání s odpadem. Pro KTS je proto zásadní nabízet srovnatelné, nebo lepší produkty.
4
FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI
KTS má dostatek finančních prostředků na chod společnosti a obnovu majetku. Jak je zřejmé z tabulky číslo 1 a 2, pro pořizování zásadních dlouhodobých investic nemá dostatečnou finanční výkonnost (EBDA = zisk před zdaněním a odpisy), ani dostatek majetku, kterým by mohla ručit při případném úvěru. Přesto oba tyto ukazatele mají velmi pozitivní trend – obrázek číslo 1 a 2. Skutečnosti z toho vyplývající jsou zejména součástí kapitoly 7, Investiční plán.
5
4.1 Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS tis. Kč
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
Aktiva
1859
2004
2658
4837
7159
6755
7417
Cizí zdroje
2141
1792
1675
3576
5780
5430
5531
"majetek"
-282
212
983
1261
1379
1325
1886
Tabulka 1: Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS 8 7 6
mil. Kč
5 4 3 2 1 0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-1 Aktiva
Cizí zdroje
"majetek"
Obrázek 1: Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS
6
4.2 Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS tis. Kč
2008
Hospodářský výsledek (EBIT)
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-532
-135
613
296
216
412
734
Odpisy
3
73
137
255
429
705
846
EBDA
-529
-62
750
551
645
1117
1580
Tabulka 2: Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS 2
1,5
mil. Kč
1
0,5
0 2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
-0,5
-1 EBIT
Odpisy
EBDA
Obrázek 2: Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS
7
5
POPIS POLITICKO-LEGISLATIVNÍHO VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
V posledním roce se v rámci Evropské unie čím dál častěji skloňuje termín „CIRCULAR ECONOMY“. Takzvané cyklické hospodářství usiluje o uzavírání cyklů výroby a spotřeby, tak aby byly nezbytné suroviny čerpány v rámci uzavřené smyčky, a to s cílem co nejvíce snížit spotřebu přírodních zdrojů, jež nejsou obnovitelné. Cyklické hospodářství je založené na společnosti, jež recykluje, snižuje produkci odpadů a využívá odpadů jako zdroje.
Obrázek 3: Schéma cyklického hospodářství Česká republika jakožto člen EU se tedy musí se řídit jejími principy nakládání s odpadem, které jsou obecně známé jako hierarchie nakládání s odpadem.
5.1 Skládkovací poplatek V porovnání se zeměmi jako je Německo, Dánsko nebo Rakousko, kde převažujícím způsobem nakládání s odpady je recyklace, kompostování a spalování, má ČR problém s příliš velkým množstvím skládkovaného odpadu.
8
Obrázek 4: Přehled způsobů nakládání s komunálními odpady (zdroj: EUROSTAT) To je důvodem, proč se v současné době hovoří zejména o tzv. Zákazu skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu (dále také jen „Zákaz skládkování“) a o zvyšování poplatků za ukládání odpadů na skládky, což je logickým (a jediným navrhovaným) ekonomickým nástrojem Zákazu skládkování. Aktuální věcný záměr zákona o odpadech hovoří o výši tohoto ekonomického nástroje velmi vágně pouze toto: „Sazba základní a účelové složky poplatku bude stanovena tak, aby docházelo k odklonu odpadu od skládkování směrem ke způsobům využití v souladu s hierarchií nakládání s odpadem. Její výše bude zároveň stanovena tak, aby byl minimalizován dopad na rozpočty obcí, občany a podnikatele.“ Ve všech ekonomických prognózách je uvažován níže uvedený výhled vývoje skládkovacího poplatku. Zda bude takto lineární, nebo skokový, či zda vůbec bude, je otázkou, ale přesto se jedná o velmi pravděpodobný vývoj. rok sazba Kč/t
2016 600
2017 700
2018 800
2019 900
2020 1000
Tabulka 3: Předpokládaný vývoj skládkovacího poplatku
9
5.2 EKO-KOM Ve smyslu zákona o obalech přerozděluje autorizovaná obalová společnost (AOS) EKOKOM finance na zajištění zpětného využití obalových odpadů. Jde především o papír, plast, sklo, nápojové kartony a okrajově kovy. Tyto peníze jsou důležitým výnosem odpadového hospodářství obcí. Vzhledem k charakteru jejich vzniku nelze předpokládat s jejich dlouhodobým celorepublikovým růstem. Spíše naopak. Nelze také predikovat s jistotou jejich výši a způsob výpočtu.
5.3 Interseroh Jde o iniciativu především skupin Alba Group a Agrofert, které se snaží získat autorizaci pro druhou AOS. Je otázka, zda případný vznik přinese více peněz do systému zpětného odběru obalových odpadů, nebo spíše méně. Vzhledem k tomu, že základní proklamace zástupců Interseroh hovoří o snížení nákladů pro výrobce obalů a zvýšení příjmů pro úpravce a původce odpadů cestou pouhé efektivizace řízení systému, lze předpokládat spíše snížení přísunu financí pro obce a možnou dočasnou destabilizaci systému. V současné době byla jejich žádost o autorizaci ze strany Ministerstva životního prostředí zamítnuta.
5.4 Místní poplatek Některé legislativní snahy hovoří o povinnosti obcí nastavit místní poplatek občanům tak, aby nemohli dotovat systémy nakládání s komunálním odpadem z jiných rozpočtových kapitol, tedy promítnout skutečné náklady obce na nakládání s komunálním odpadem do výše místního poplatku, který zaplatí občan.
5.5 Motivační systémy V současné době řada obcí nastavuje systém výpočtu a výběru místního poplatku tak, aby byl občan motivován chovat se environmentálně a ekologicky. V některých obcích systémy fungují a obce nemusí na produkci odpadů svých občanů doplácet, jinde mají ve svých systémech nakládání s odpadem skryté náklady, nebo je pouze přenáší na svozové společnosti.
10
6
STRATEGICKÉ CÍLE KTS
6.1 Výstavba odpadového centra Cílem je výstavba vlastního zařízení pro úpravu a skladování odpadů obsahujícího třídírnu, zázemí pro administrativu a parkování techniky. Variantně sklad komunálního odpadu. 6.1.1
Současný stav
V jednání je koupě pozemků o celkové rozloze cca 8000 m2 v katastru obce Veverské Knínice. K 22. 9. 2015 je podepsána smlouva o smlouvě budoucí. Po odsouhlasení Valnou hromadou 26. 11. bude podepsána kupní smlouva na prvních 4160 m2. 6.1.2
Silné stránky
Vlastní centrum umožní dotřiďovat a lisovat druhotné suroviny. Zlepší jejich logistiku a vlastní zázemí pro parkování techniky a kanceláře. Přinese úsporu na nájemném. Optimálně fungující zařízení může společnosti přinést krycí poplatek (popřípadě cenu, za kterou by druhotné suroviny mohla vykupovat) ve výši cca 2 tis. Kč / tuna (viz Tabulka 6: Orientační ekonomický model odpadového centra). Odstraňuje riziko problému při odbytu druhotných surovin v případě naplnění kapacit partnerských zařízení, či odmítnutí druhotných surovin v rámci konkurenčního boje. Firma vlastnící nemovitosti je pro banky významně respektovanější partner. 6.1.3
Slabé stránky
Provoz vlastního zařízení komplikuje organizačně firmu. Nutnost investice a přibližně 4 roky přípravných prací před plným provozem. 6.1.4
Příležitosti
Lepší organizace firmy vlivem jednoho provozu. Parkování techniky včetně drobného servisu ve vlastním zařízení na jednom místě. Vlastní administrativní zázemí „blízko“ všem posádkám a klíčovému zařízení. Možnost získávání nových klientů zejména z řad průmyslových firem a řetězců. Zázemí pro realizaci nových produktů (textil, kovy,...,) a optimalizaci logistiky stávajících.
11
6.1.5
Ohrožení
Nerentabilita vlivem špatné organizace, nebo nedostatečného vytížení zařízení. 6.1.6
Rámcový rozpočet investice - přípravná část Investice - přípravná část
tis. Kč
Studie proveditelnosti
50
Stavebně - technologická studie
50
Mezisoučet
100
Dokumentace pro územní řízení
160
Územní řízení (bez EIA)
50
Dokumentace pro stavební povolení
200
Analýza a podklady pro žádost SFŽP
50
Přípravné náklady celkem**
560
Tendrová dokumentace
40
VŘ na zhotovitele a stavby
40
Tabulka 4: Rámcový rozpočet investice - přípravná část 6.1.7
Komentář k rozpočtu přípravné části investice výstavby odpadového centra
Před samotným rozhodnutím o investici navrhujeme zhotovit stručnou stavebně – technologickou studii, která zpřesní náklady na zpevněné plochy, budovy a další stavební objekty jako jsou přípojky na sítě a komunikace a bude obsahovat také základní koordinační studii. Předmětem následné studie proveditelnosti bude zjistit, zda realizace záměru nespadá pod zákon o zjišťování vlivu na životní prostředí (EIA), zpřesnit veškeré investiční a provozní náklady a výnosy již na základě znalosti podrobností ze stavebně – technologické studie, navrhnout možné modely financování (Bankovní úvěr, zvýšení základního jmění obcí, cílení ziskovosti, dotace SFŽP, či MAS) a na jaře roku 2016 definitivně rozhodnout, zda pokračovat v investici, či ne, popřípadě za jakých podmínek. V této fázi lze očekávat náklady ve výši 100 tis. Kč. V případě kladného stanoviska valné hromady k investici a za předpokladu, že bude financována za podpory OPŽP (v tuto chvíli není aktuální žádná vhodná výzva, ale její otevření je plánováno na 3Q roku 2016) bude nutné zhotovit dokumentaci pro územní řízení, realizovat územní řízení, a je vhodné mít k žádosti přiloženou i dokumentaci pro stavební
12
povolení. Samozřejmostí je Analýza potenciálu produkce odpadů a zpracování žádosti na SFŽP. V této fázi lze očekávat náklady ve výši 560 tis. Kč. Náklady spojené s vysoutěžením zhotovitele lze očekávat ve výši 80 tis. Kč. 6.1.8
Rámcový rozpočet investice - realizační část Investice - realizační část
tis. Kč
Pozemky
1000
Budovy
8000
Zpevněné plochy
5000
Technologie
6000
Manipulační prostředek
1000
Váha
500
Celkem Dotace 40% Vlastní zdroje
21500 8600 12900
Tabulka 5: Rámcový rozpočet investice - realizační část 6.1.9
Komentář k rozpočtu realizační části investice odpadového centra
Předpokládá se investice do budov a zpevněných ploch ve výši celkem 13 mil. Kč a technologií ve výši 7,5 mil. Kč. Jedná se nicméně o velmi hrubý odhad, který musí být zpřesněn v první etapě přípravné fáze. Nabízí se celá řada variant, jak získat podporu v rámci OPŽP, popřípadě jiného dotačního programu (Program rozvoje venkova administrovaný místními akčními skupinami). Vzhledem k tomu, že není v této chvíli známý text žádné výzvy, lze jen odhadovat, že by mohla činit 40 % investice. Nicméně je možné, že půjde o dvacet procent, nebo také osmdesát. Proto je níže uvedený orientační ekonomický model ve variantě bez dotace a s dotací 40 %.
13
6.1.10 Orientační ekonomický model odpadového centra Roční náklady
tis. Kč bez dotace
tis. Kč (s dotací)
144
144
Voda
30
30
PHM
100
100
2304
2304
Odpis budovy
400
400
Odpis zpevněné plochy
250
100
Odpis Technologie
500
200
Odpis Manipulační prostředek
125
50
42
17
Opravy, udržování, revize
200
200
Spotřební materiál
100
100
35
35
Celkem
4230
3680
Kapacita papír (tis. tun)
3000
Kapacita plast (tis. tun)
2000
Vytížení
80%
Elektřina
Osobní náklady
Odpis Váha
OOP, spoje, sw
Roční výnosy
tis. Kč
tis. Kč
Papír
5280
5280
Plast (likvidace výmětu započtena)
7680
7680
480
480
13440
13440
Krycí poplatek celkem
9210
9760
Krycí poplatek na 1 tunu
1,84
1,95
Úspora za nájemné Celkem
Tabulka 6: Orientační ekonomický model odpadového centra
14
6.1.11 Komentář k ekonomickému modelu odpadového centra Jak je zřejmé z výše uvedených tabulek, je možné při osmdesátiprocentním vytížení linky a současných cenách na trhu s druhotnými surovinami, jejím velmi efektivním chodu a optimálním obchodování suroviny získat krycí poplatek ve výši 1,84 Kč / tunu zpracované suroviny. V případě, že by nebyla odepisována dotovaná část, zvýšil by se krycí poplatek na 1,95 Kč / tunu zpracované suroviny. Veškeré tyto údaje je nicméně třeba zpřesnit a přepočítat na lokální podmínky v rámci studie proveditelnosti. 6.1.12 Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra Úkon Studie proveditelnosti
Zahájení 1.12.2015
30.1.2016
60
1.4.2016
60
31.5.2016
60
31.7.2016
90
30.10.2016
90
30.11.2016
60
31.10.2016
150
31.3.2017
90
30.6.2017
1.10.2017
120 546
29.10.2017 31.3.2019
1.4.2019
274
31.12.2019
1.2.2016
Posouzení a schválení/neschválení záměru
1.4.2016
Dokumentace pro územní řízení (mimo EIA)
1.6.2016
Územní řízení
1.8.2016
Dokumentace pro stavební povolení
1.9.2016
Analýza a podklady pro žádost SFŽP
1.9.2016 1.11.2016
Tendrová dokumentace
1.4.2017
VŘ na zhotovitele a stavby
1.7.2017
Stavba Zkušební provoz
Ukončení
60
Stavebně - technologická studie
Rozhodnutí SFŽP
Doba trvání (d)
Tabulka 7: Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra
15
30.3.2020
30.1.2020
1.12.2019
2.10.2019
3.8.2019
4.6.2019
5.4.2019
4.2.2019
6.12.2018
7.10.2018
8.8.2018
9.6.2018
10.4.2018
9.2.2018
11.12.2017
12.10.2017
13.8.2017
14.6.2017
15.4.2017
14.2.2017
16.12.2016
17.10.2016
18.8.2016
19.6.2016
20.2.2016
22.12.2015
23.10.2015
20.4.2016
Výstavba odpadového centra
ČASOVÁ OSA
Studie proveditelnosti Stavebně - technologická studie Posouzení a schválení/neschválení záměru
POTŘEBNÉ ÚKONY
Dokumentace pro územní řízení (mimo EIA) Územní řízení Dokumentace pro stavební povolení Analýza a podklady pro žádost SFŽP Rozhodnutí SFŽP Tendrová dokumentace VŘ na zhotovitele a stavby Stavba Zkušební provoz
Obrázek 5 Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra 16
6.2 „dceřiné“ DSO Cílem je založit dobrovolný svazek obcí, jehož posláním bude pořizovat dotované investice, které nelze pořídit pro společnost s ručením omezeným (sběrné dvory, pravděpodobně – dosud není znám text další výzvy – odpadová centra), čerpat subvence na projekty pro propagaci třídění odpadů a zejména pro investice do nádob pro odvozné systémy separace odpadů. Předpokládá se, že členy by byli všichni vlastníci KTS a personálně obsazený by byl pracovníky KTS. V případě zájmu klientů být subjektem pověřeným správou odpadového hospodářství živnostníků na katastru obce. 6.2.1
Silné stránky
Subjekt, který umožní získat KTS investiční konkurenční výhodu. Čerpání dotací na projekty propagace třídění odpadů a tyto realizovat pro všechny členské obce. Pořizování nádob a výstavba dotovaných sběrných dvorů pro několikero členských obcí v rámci jedné žádosti a jedné administrace. Zajištění „více než komplexního“ odpadového hospodářství pro členské obce zapojením a administrací živnostníků. 6.2.2
Slabé stránky
Další subjekt s ročními administrativními náklady 20 tis. Kč ročně, i když nebude vyvíjet žádnou činnost 6.2.3
Příležitosti
V případě změny výkladu současného výkladu IN House zadávání veřejných zakázek od vlastníků KTS možnost využití DSO pro pokračující zadání dle definice IN House. 6.2.4
Ohrožení
V případě, že nevyvine DSO žádnou aktivitu zmařené náklady na založení a chod.
17
Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO doba úkon
zahájení
trvání
ukončení
(d) Návrh smlouvy a stanov
1.12.2015
Projednání smlouvy a stanov na pracovní schůzce Projednání smlouvy a stanov zastupitelstvy obcí Ustavující členská schůze Zaregistrování DSO (ČSÚ, KrÚ,…,)
(tis. Kč)
60
30.1.2016
5
60
1.4.2016
5
120
30.7.2016
12
1.8.2016
60
30.9.2016
5
1.10.2016
60
30.11.2016
3
1.2.2016
1.4.2016
Tabulka 8: Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO
Celkem
30
14.2.2017
17.10.2016
18.8.2016
19.6.2016
20.4.2016
20.2.2016
22.12.2015
Založení DSO 23.10.2015
ČASOVÁ OSA
náklady
16.12.2016
6.2.5
POTŘEBNÉ ÚKONY
Návrh smlouvy a stanov Projednání smlouvy a stanov na pracovní schůzce Projednání smlouvy a stanov zastupitelstvy obcí Ustavující členská schůze Zaregistrování DSO (ČSÚ, KrÚ,…,)
Obrázek 6: Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO 6.2.6
Komentář k rozpočtu a harmonogramu založení DSO
Náklady na založení DSO by zpravidla byly interními náklady KTS, nicméně přesto by vznikly. Předpokládají se náklady spojené s uspořádáním pracovní schůzky nad stanovami (opět včetně mzdových nákladů pracovníků KTS), členské schůze a je kalkulováno se skutečností, že v mnohých případech bude vhodné, aby se pracovník KTS účastnil zastupitelstva obce, kde detailně popíše poslání a účel DSO.
18
6.3 Restrukturalizace společnosti Stávající struktura společnosti je uvedena níže.
Obrázek 7: Stávající struktura KTS Společnost se postupně dostala do velikosti, kdy je komplikované ji řídit neformálně a bez vymezených zodpovědností a pravomocí. Je nasnadě zamyslet se nad její stávající strukturou a případném rozšíření o jednoho až dva pracovníky. Bude nutné vytvořit písemné náplně práce a popisy pracovních funkcí tak, aby bylo zřejmé kdo, za co zodpovídá, definovaná zastupitelnost a klíčoví pracovníci byli oproštěni od nadměrného množství denní operativy. 6.3.1
Silné stránky
Správně nastavená a fungující společnosti schopná dlouhodobě kvalitně dodávat služby. 6.3.2
Slabé stránky
Celá řada pracovníků si bude muset navyknout na trochu jiný styl práce. 6.3.3
Ohrožení
Nefunkčně nastavená nová struktura firmy. 6.3.4
Příležitosti
Výborná nastavená organizační struktura umožní zavádění nových produktů, expanzi, či kvalitnější služby. Dle preferencí vlastníků firmy. Možnost nastavení systému pro provoz sběrných dvorů u stávajících klientů KTS. 19
6.3.5
Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace doba úkon
zahájení
trvání
ukončení
(d) Výběrové řízení na realizátora restrukturalizace Analýza
stávajících
organizační
struktury
1.12.2015 a
procesů Návrh nové organizační struktury a procesů Sepsání popisů pracovních funkcí
náklady (tis. Kč)
30 31.12.2015
1.1.2016
3
45
15.2.2016
32
16.2.2016
45
1.4.2016
32
1.4.2016
180
28.9.2016
129
60 30.11.2016
0
Celkem
196
Schválení nové organizační struktury a popisů pracovních funkcí na VH
1.10.2016
Tabulka 9 Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace
14.2.2017
16.12.2016
17.10.2016
18.8.2016
19.6.2016
20.4.2016
20.2.2016
22.12.2015
Restrukturalizace 23.10.2015
ČASOVÁ OSA
POTŘEBNÉ ÚKONY
Výběrové řízení na realizátora restrukturalizace Analýza stávajících organizační struktury a procesů Návrh nové organizační struktury a procesů Sepsání popisů pracovních funkcí Schválení nové organizační struktury a popisů pracovních funkcí na VH
Obrázek 8: Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace
20
6.4 Strategičtí partneři 6.4.1
SAKO Brno, a.s.
Protože je v regionu silná konkurence, a společnost SAKO Brno, a.s. je a zůstane jediným blízkým zařízením na energetické využití směsného odpadu, budeme vyjednávat o společném postupu při dalším nakládání s odpady. 6.4.1.1 Silné stránky Spojení s jednou z největších a velmi stabilních obecních firem v ČR. 6.4.1.2 Slabé stránky Nutnost nastavovat komplikovanou spolupráci. 6.4.1.3 Příležitosti Velmi stabilní řešení otázky energetického využití směsného komunálního odpadu. Možnost stabilního a ekonomicky efektivního materiálového využití druhotných surovin. 6.4.1.4 Ohrožení V případě velmi těsného partnerství může dojít k zmenšení vlivu obcí na řízení společnosti 6.4.2
Centrum technických služeb Kuřim, s.r.o. (CTSK)
Se společností CSTSK je KTS dlouhodobě dobrým obchodním partnerem. Postupují společně při návozu směsného komunálního odpadu na SAKO Brno, a.s., vypomáhají s technikou, CTSK vozí bioodpad na kompostárnu KTS. 6.4.2.1 Silné stránky Snížení podílů správních nákladů vlivem úspor z rozsahu. Lepší využití technologií obou společností. Větší vyjednávací sílu na trhu s DRUSUR (plasty, papír, kovy, textil, sklo,…,) 6.4.2.2 Slabé stránky Nutnost nastavovat komplikovanou spolupráci. 6.4.2.3 Příležitosti Lepší využití zamýšleného odpadového centra KTS. 21
6.4.2.4 Ohrožení Chyba při právním, ekonomickém, procesním a obchodním nastavení modelu spolupráce s CTSK. 6.4.3
Rámcový rozpočet a harmonogram spolupráce se strategickými partnery
Interní náklady spojené s vyjednáváním s managementem partnerů také. Vzhledem k současnému stavu jednání je harmonogram naprosto irelevantní.
6.5 Inovace v OH Cílem je zavést takový systém nakládání s odpady, který bude udržitelný pro občana, obec a samozřejmě KTS. Jako optimální se v tuto chvíli jeví odvozný systém třídění papíru, plastu a bioodpadu, kdy jsou nádoby (ať už pytle, nebo popelnice) s plastem využívány na „single stream“ svoz drobných kovů, zejména obalů a svoz papíru je využit pro společný svoz textilu v pytlích. Motivace občanů tím, že mají nulovou donáškovou vzdálenost, tedy pytle, či popelnice mají přímo doma, se jeví jako nejefektivnější. Případné finanční pobídky formou slevy na místním poplatku je ideální řešit ve velmi zjednodušené podobě, například 100 až 200 Kč sleva za zapojení do systému, které je ověřeno minimálně trojnásobným vystavením nádoby ke svozu, což lze ověřit díky již implementované technologii identifikace pomocí QR kódů. V rámci plánovaného provozu sběrných dvorů je velmi vhodnou inovací předcházení vzniku odpadů formou RE-use. Následně jsou popsány silné a slabé stránky jednotlivých typů inovací v odpadovém hospodářství a jednotlivých, autorům známých, systémů nakládání s odpady. Méně odpadům fandícím čtenářům doporučujeme přeskočit ke kapitole 6.5.5, Rozpočet a harmonogram Inovací v OH. 6.5.1
Předcházení vzniku odpadů
Termín „předcházení vzniku odpadů“, někdy formulovaný jako prevence, se v nejnovější historii odpadového hospodářství v našich právních předpisech objevuje pravidelně. V různých definicích je předcházení chápáno jako nedílná a prioritní součást odpadového hospodářství. Ovšem s přesnou konkretizací toho pojmu a jeho praktickým naplňováním téměř nikdo nezabýval.
22
Přesnou definici tohoto termínu zavedla až evropská směrnice č. 98/2008 ES, o odpadech, která tento termín definuje takto: Předcházení vzniku opadů jsou opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, který omezují: a) množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků; b) nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví nebo c) obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. K vyššímu podílu předcházení vzniku odpadu lze provést několik opatření, jejichž pozitiva (+), negativa (-), ohrožení (O), příležitosti (P) jsou shrnuta níže: 6.5.1.1 Osvěta mezi obyvateli +: snížení produkce odpadů a nákladů, env. a soc. motivace -: těžce kvantifikovatelný přínos O: špatně nastavená komunikace P: vhodně provedená osvěta může přinést zásadní výsledky, možnost financování ze SFŽP 6.5.1.2 RE-USE na sběrných dvorech - Tzv. bleší trh. Je optimální, aby sběrné dvory ve svozovém území provozovala KTS a mohla na nich plošně a tedy za využití všech synergických efektů a úspor z rozsahu zavádět zmíněné inovace. +: snížení produkce odpadů a nákladů, env. a fin. motivace -: místo na sběrném dvoře, zatížení obsluhy O: nedostatečně zpracovaná právní stránka věci (odpad/neodpad) P: být jednou z prvních Re-use firem (V současné době provozuje například SAKO Brno 6.5.1.3 Kompostéry +: pouze investiční náklady, 0 provozní -: vhodné jen do určitých zástaveb pro určité obyvatele O: odchylka analýzy při pořízení kompostérů ze SFŽP P: financování ze SFŽP 6.5.1.4 Donáškový systému svozu SKO +: jednoduchý, účinný systém bez nutnosti sběru dat -: nízký komfort pro obyvatele 23
O: odmítnutí občany, zneužití obecního systému podnikateli P: efektivní svoz SKO, třídění dalších komodit odvozným způsobem (kovy, suť) 6.5.1.5 Systém motivující občany k třídění odpadů na počtu identifikování výsypů nádob pomocí číselných identifikátorů +: snížení produkce odpadů. Produkce odpadů na hlavu při nádobovém svozu odpadů za využití motivačního systému je přibližně 21, 4 kg papíru na hlavu a rok, 18, 9 kg plastu, 60, 3 kg bioodpadu a 139, 1 kg SKO -: nákladnost, komplikovanost, nepochopitelnost, podmíněné odvozným systémem sběru a svozu papíru a plastu O: Jediný dodavatel uceleného sw řešení P: Politické PR, pořízení veškeré infrastruktury ze SFŽP 6.5.1.6 Další finanční motivační systémy +: některé jednoduché motivační systémy (objednání svozu 1/14, nebo 1/28 přinesly snížení produkce SKO na 54 Kg / obyvatel / rok +: jednoduché, levné -: spolehlivost obsluhy při vývozu jen označených nádob O: odmítnutí občany P: možnost kontroly technologiemi unikátní číselné identifikace nádob, politické PR, pořízení veškeré infrastruktury ze SFŽP 6.5.1.7 Motivační systém dle velikosti nádoby na SKO a frekvence svozu +: jednoduchý, účinný osvědčený systém bez nutnosti sběru dat -: nutnost pořídit nádoby (cca 25 Kč/obyvatel/rok) a držení skladových zásob, „nekonečná“ redistribuce O: špatně odhadnutý počet a velikost nádob P: zvýšení estetické a užitné hodnoty systému svozu SKO 6.5.1.8 Motivační systém dle třídění / netřídění (například obyvatel získá slevu po přihlášení do systému třídění – na základě toho získá sadu nádob a/nebo sadu pytlů, vše označené čárovými kódy, které budou sloužit k namátkové kontrole správného užívání systému) +: jednoduchý, účinný systém bez nutnosti sběru dat 24
-: velmi aproximativní cílenost motivace O: zneužití nádob P: snížení produkce nežádaných odpadů za velmi malých nákladů Motivační systém dle využívání donáškového systému svozu SKO +: jednoduchý, účinný systém bez nutnosti sběru dat -: velmi aproximativní cílenost motivace, vyžaduje známky, nebo sběr dat. O: neidentifikováno P: efektivní svoz SKO, třídění dalších komodit odvozným způsobem (kovy, suť) 6.5.2
Příprava k opětovnému využití
S předcházením vzniku odpadů velmi úzce souvisí jejich opětovné využití a je mezi nimi mnohdy rozdíl jen formální. Pokud se využitelná věc/materiál dostane do režimu nakládání s odpady, potom se jedná o opětovné využití odpadů. Ale pokud se ještě odpadem nestane, potom se jedná o předcházení vzniku odpadů. A přitom se může jednat o stejnou věc/materiál a může být využita pro stejný účel. Nicméně to, když se věc stane formálně odpadem, její využití se silně zkomplikuje. Pomineme-li různé charitativní organizace, které se důsledně drží neodpadového režimu, pak opětovným využitím se u nás prakticky zabývají pouze některé kolektivní systémy zajišťující zpětný odběr vyřazených elektrozařízení. Šlo by spíše o zapojení občanů do různých projektů např. www.opravarna.cz. Cílem je vytvořit funkční komunitu lidí, kteří umí něco opravit. Většina výrobků od mobilních telefonů až po lednice či boty je často vyráběna tak, že se krátce po uplynutí záruční doby rozbijí. Zboží končí zbytečně v odpadu a přitom Česko je plné šikovných lidí, kteří by těmto výrobkům dokázali prodloužit život. Nápad je inspirován několika podobnými projekty v zahraničí (např. iFixit.com), kde fungují i celé komunity opravářů, kteří mezi sebou sdílí jak návody na opravy, tak si s opravami vypomáhají, třeba v rámci různých opravárenských setkání. Kromě možnosti přivýdělku sociálně znevýhodněných obyvatel si projekt klade za cíl také zlepšit životní prostředí a přístup lidí k němu. Jde o příležitost pro ženy na mateřské dovolené, studenty technických oborů, nezaměstnané, hendikepované či šikovné seniory nebo i lidi, kteří jsou ochotni se něco nového naučit. 6.5.3
Recyklace
Recyklace je výraz pro nakládání s odpadem, které vede k jeho dalšímu využití. Jedná se o opětovné cyklické využití odpadů a jejich vlastností jako druhotné suroviny ve výrobním 25
procesu. V procesu recyklace tedy jde o opakované (cyklické) uvedení materiálu zpět do výrobního cyklu, odtud pak název tohoto procesu. V tomto procesu je vždy recyklovaný materiál cíleně přetvářen z ve výrobě jinak dále nepoužitelného odpadu na (druhotnou) vstupní surovinu, která je použitelná při další výrobě. Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Směrnice EU č. 98/2008 (ES) v článku 3 definuje pojem recyklace jako jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál. V případě provozu systému nakládání s komunálním odpadem jde o zajištění co možná největšího množství sebraných využitelných odpadů. U této varianty je nutná úzká spolupráce se svozovou firmou/provozovatelem sběrného dvora a nastavení systému tak, aby pro oba partnery byl systém udržitelný. Podobně jako u předcházení vzniku odpadu lze provést několik opatření, jejichž pozitiva (+), negativa (-), ohrožení (O), příležitosti (P) jsou shrnuta níže: 6.5.3.1 Dotřídění SKO +: další materiálové (materiálově – energetické) využití odpadu -: pravděpodobně nekonkurenceschopné vzhledem k dostupné spalovně SKO O: problém se zákazem využívat SKO P: alternativa před spalovnou 6.5.3.2 Dotřídění objemného odpadu +: další materiálové využití (dřevo, textil, kovy, sklo, …,) -: otázka spíše pro svozovou firmu O: způsob vykazování a účtování v případě třídění svozovou firmou P: velmi málo objemného odpadu 6.5.3.3 Oddělený střediskový sběr dřeva +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt -: nutnost dalšího kontejneru O: vykrádání dřeva P: zařazení dřeva do RE-USE
26
6.5.3.4 Oddělený střediskový sběr textilu +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt -: nutnost dalšího kontejneru O: vykrádání textilu P: zařazení textilu do RE-USE 6.5.3.5 Oddělený donáškový sběr textilu – intenzifikace + propagace +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt, textilu je 4, 7 % komunálního odpadu -: nutnost dalšího kontejneru O: vykrádání textilu P: zařazení textilu do RE-USE 6.5.3.6 Oddělený odvozný sběr textilu +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt, textilu je 4, 7 % komunálního odpadu -: nutnost vybavení domácností pytli O: nepochopení občanu P: možnost zapojení do charitativních projektů 6.5.3.7 Oddělený odvozný sběr a svoz bioodpadu, papíru a plastu. +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt na vlastní kompostárnu -: nutnost další nádoby u staveb O: zápach z nádob, odchylka analýzy při pořízení prostředků ze SFŽP P: pořízení systému ze SFŽP (výslovně podporuje door to door systémy), včetně rozšíření stávající kompostárny. Oddělený odvozný nádobový sběr a papíru a plastu +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt v rámci zpracovatelských zařízení. Produkce odpadů na hlavu při nádobovém svozu odpadů bez využití motivačního systému je přibližně 26, 6 kg papíru na hlavu a rok, 26, 1 kg plastu, 103 kg bioodpadu a 189,6 kg SKO -: nutnost dalších tří nádob u staveb, zvýšené dopravní zatížení O: odchylka analýzy při pořízení prostředků ze SFŽP P: pořízení systému ze SFŽP, včetně dotřiďovací linky a souvisejících technologií. 6.5.3.8 Oddělený odvozný pytlový sběr a svoz papíru a plastu +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt v rámci zpracovatelských zařízení. 27
-: nutnost distribuovat pytle, diskutabilní pro papír, těžké skladování při měsíční frekvenci svozu v domácnostech O: Zneužívání pytlů P: Doplněk odvozného nádobového systému separace papíru a plastu 6.5.3.9 Oddělený odvozný sběr kovů ve směsi s plastem +: další materiálové využití, jednoduchý odbyt po vytřídění na dotřiďovací lince. -: nutnost rozšíření třídírny o pomocné vhozy O: nepochopení občany P: kovy tvoří přibližně 2,1 % SKO, možnost snížit produkci SKO o ca 2 %, další výnosy pro svozovou (dotřiďující) společnost, 6.5.3.10 Oddělený donáškový sběr kovů +: další materiálové využití, jednoduchý bez nutnosti vytřídění na dotřiďovací lince. -: nutnost dovybavení separačních hnízd O: vykrádání kontejnerů s kovy – liknavý přistup zákonodárců ke změně právní úpravy ve věci výkupen kovů P: kovy tvoří přibližně 2,1 % SKO, možnost snížit produkci SKO o 1 %. Další výnosy pro svozovou (dotřiďující) společnost 6.5.4
Jiné využití odpadů, například energetické využití
Energetické využití směsných odpadů v ZEVO +: jednoduchý způsob předání odpadů k využití na blízké SAKO Brno -: nemožné provozovat vlastní zařízení, nutnost zálohy koncovky v případě odstávky O: zvýšení cen po skončení pětiletého moratoria v SAKO Brno P: získání dostatečného kontingentu v SAKO Brno 6.5.4.1 Výroba TAP ze směsných odpadů +: možnost vlastního zařízení -: v regionu, kde je velmi blízko SAKO Brno v podstatě postrádá smysl O: nenávratnost investice P: provozování vlastního zařízení pro další svozové firmy, výroba TAP z výmětu dotřiďovací linky
28
6.5.5
Rozpočet a harmonogram Inovací v OH
Neustálá spolupráce s obcemi na zavádění smysluplných systému nakládání s odpady. Po založení DSO i pomoc s dotačním financováním skrze DSO.
7
INVESTIČNÍ PLÁN
Následující investiční plán je shrnutím pořízených, nebo půjčených důležitých zařízení, které byly pořízeny / zapůjčeny a u kterých lze očekávat, že budou muset být pořízeny / zapůjčeny nebo obnoveny. Vzhledem k tomu, že byly často zapůjčeny, nelze hovořit o investicích v účetním smyslu slova, bude s nimi ale nadále takto uvažováno. Plán má dvě varianty. První je bez odpadového centra, kde lze počítat s investicemi ve výši 28 mil. Kč za období devíti let. Protože jde pouze o vozidla a vzhledem ke skutečnosti, že za devět let 2007 až 2015 pořídila, nebo zapůjčila a splácí KTS techniku v přibližné hodnotě 25 mil. Kč, nelze očekávat, že by bez změn cen, a/nebo zákaznické struktury, popřípadě nákladů měla KTS s financováním obtíže. V případě varianty realizace odpadového centra se objem hodnoty pořízeného, nebo pronajatého majetku za roky 2016 až 2024 zvýší na 50 mil. Kč. Vzhledem k tomu, že podstatná část investice do odpadového centra bude investicí do stavby a vzhledem k množství majetku a ziskovosti KTS (viz kapitola 4 Finanční analýza společnosti) je na místě zamyslet se mimo financování prostřednictvím banky, také nad zaručením se za úvěr ze strany obcí, popřípadě vložení finančních prostředků ze strany obcí do KTS. To vše doprovázeno a snad i nahrazeno cílováním ziskovosti KTS. Podrobnější plán financování investice odpadového bude součástí studie proveditelnosti, vyjednávání s bankami a vyčkáváním na informace ze SFŽP a MAS.
29
Svozová vozidla
7.1 Přehled investic roku 2007 až 2015 2007 PC MAN TGL 3,2 Kobit MAN TGL 3,2 Kobit VOLVO FEE 3,2 Zoeller
Datum pořízení / obnovy (Pořizovací cena – PC – v mil. Kč) 2009 PC 2010 PC 2011 PC 2012 PC
2008 PC
VOLVO FE Kobit* MAN TGL 18.280 Zoeller*
2013 PC
2014 PC
2015 PC
3,5
3,5 VOLVO FE Kobit**
3,5
MAN Technocar MAN ! Navara
1,6
1,2 1,2
VW Caddy 1,9 TDI
N1
Nosiče VOK
MAN 18.290 Kobit***
0,3
Osobní vozidla
VW Caddy 1,6 TDI
0,3 VW Caddy 1,6TDI
0,3 VW Caddy* 1,6TDI
0,3
Stavby Celkem 12,0 Celkem realizované investice Roční průměr realizovaných investic
0,0
3,8
3,8
0,3
3,5
0,0
0,3
1,6 25 2,8
Tabulka 10: Přehled investic roku 2007 až 2015
30
7.2 Přehled investic roku 2016 až 2024 varianta 1 2016 PC Svoz. vůz 3,2 kat. N3 -
2017 PC
Svozová vozidla
Svoz. vůz kat. N3 Svoz. vůz kat. N3
Svoz. vůz kat. N3
Nosiče VOK N1
2023 PC
2024 PC
3,2 -
3,2 Svoz. vůz kat. N3
3,2 -
Os. vůz nižší stř. tř.
0,4 -
1,6 Svoz. vůz kat. N3
3,2 Kont. Nosič kat. N2
Kont. Nosič kat. N2 Kont. Nosič kat. N2 Dodávka N1
2022 PC
3,2 -0,3 3,2 -0,3 Svoz. vůz kat. N3
Svoz. vůz kat. N3
Os. vozidla
Datum pořízení / obnovy (Pořizovací cena – PC – v mil. Kč) 2018 PC 2019 PC 2020 PC 2021 PC
1,2 -
1,2 0,25
1,2 0,4 Os. vůz nižší stř. tř.
Celkem 6,0 Celkem plánované investice Roční průměr plánovaných investic
Os. vůz nižší stř. tř.
0,4 -0,1 Os. vůz nižší stř. tř.
0,4 -
Os. vůz nižší stř. tř. Os. vůz nižší stř. tř.
10,8
0,4 -
1,2
0,4 3,5
2,9
0,0
3,2
0,3
0,4 -
0,3 28 3,1
Tabulka 11: Přehled investic roku 20016 až 2024 varianta 1
31
7.3 Přehled investic roku 2016 až 2024 varianta 2 2016 PC Svoz. vůz 3,2 kat. N3 -
2017 PC
Svozová vozidla
Svoz. vůz kat. N3 Svoz. vůz kat. N3
Nosiče VOK N1
2021 PC
2022 PC
2023 PC
2024 PC
3,2 -0,3 3,2 -0,3 Svoz. vůz kat. N3
3,2 -
3,2 Svoz. vůz kat. N3
3,2 -
Os. vůz nižší stř. tř.
0,4 -
1,6 Svoz. vůz kat. N3
Os. vozidla
Datum pořízení / obnovy 2019 PC 2020 PC
Svoz. vůz kat. N3
Svoz. vůz kat. N3
Stavby
2018 PC
3,2 Kont. Nosič kat. N2
1,2 -0,3
Kont. Nosič 1,2 kat. N2 0,25 Kont. Nosič kat. N2 Dodávka N1
1,2 0,4 Os. vůz nižší stř. tř.
Os. vůz nižší stř. tř.
0,4 -0,1 Os. vůz nižší stř. tř.
Odpadové centrum
Celkem 6,0 Celkem plánované investice Roční průměr plánovaných investic
1,5 12,3
Odpadové centrum
0,4 -
0,4 -0,1
18 19,2
Os. vůz nižší stř. tř. Os. vůz nižší stř. tř. Odpadové centrum
0,4 -
0,4 2 5,5
2,9
0,0
3,2
0,3
0,3 50 5,5
Tabulka 12: Přehled investic roku 20016 až 2024 varianta 2
32
8
SHRNUTÍ
KTS EKOLOGIE s.r.o. nemá v současné době problém plnit nasmlouvaný sortiment služeb. Vzhledem k velmi silné konkurenci a inovacím, které konkurence zavádí je dobré zvážit jejich zavedení také. To by mělo být prováděno dříve, než o něj začnou usilovat stávající klienti a takovým způsobem, aby to pro ně byla minimální, nebo žádná zátěž. Finanční výkonnost a stav majetku KTS je dostačující pro současnou podobu firmy. Má-li firma začít investovat do zázemí, technologií a inovací v odpadovém hospodářství, je třeba přibližně 4 roky trpělivosti zákazníků, a v případě, že nebudou vybrané investice financovatelné z vhodného dotačního programu pravděpodobně zvýšení základního jmění, nebo zaručení za bankovní úvěr. Obecným účelem uvedených strategických cílů je dlouhodobě obstát v silné konkurenci regionu, připravit se na navrhované legislativní podmínky a klientům dlouhodobě zajišťovat komplexní a moderní odpadové hospodářství zaváděné tak, aby si toho zákazník „ani nevšiml“.
33
9
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1: Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS
6
Tabulka 2: Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS
7
Tabulka 3: Předpokládaný vývoj skládkovacího poplatku
9
Tabulka 4: Rámcový rozpočet investice - přípravná část
12
Tabulka 5: Rámcový rozpočet investice - realizační část
13
Tabulka 6: Orientační ekonomický model odpadového centra
14
Tabulka 7: Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra
15
Tabulka 8: Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO
18
Tabulka 9 Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace
20
Tabulka 10: Přehled investic roku 2007 až 2015
30
Tabulka 11: Přehled investic roku 20016 až 2024 varianta 1
31
Tabulka 12: Přehled investic roku 20016 až 2024 varianta 2
32
10 SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Vývoj aktiv a cizích zdrojů a majetku KTS
6
Obrázek 2: Vývoj hospodářského výsledku, odpisů a EBDA KTS
7
Obrázek 3: Schéma cyklického hospodářství
8
Obrázek 4: Přehled způsobů nakládání s komunálními odpady
9
Obrázek 5 Předběžný harmonogram výstavby odpadového centra
16
Obrázek 6: Rámcový rozpočet a harmonogram založení DSO
18
Obrázek 7: Stávající struktura KTS
19
Obrázek 8: Rámcový rozpočet a harmonogram restrukturalizace
20
34
