Strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice. Bc. Vít Livora

Strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice

Bc. Vít Livora

Diplomová práce 2012

ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá strategií rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice. Hlavním cílem je popsat aktuální moţnosti a předpoklady cestovního ruchu ve městě Pardubice a navrhnout vhodnou strategii pro rozvoj tohoto odvětví ve městě. Teoretická část je zaměřená na vymezení pojmu cestovního ruchu a popis jeho základního členění podle formy a druhu. Zároveň je určitá pozornost věnována pozici cestovního ruchu v regionální politice. V praktické části jsou podrobně analyzovány předpoklady rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice. Na základě toho, je pak navrţená strategie rozvoje cestovního ruchu.

Klíčová slova: cestovní ruch, strategie rozvoje, město Pardubice, SWOT analýza, KLASTR

ABSTRACT This master thesis deals with the development strategy of tourism in the city of Pardubice. The main goal is to describe current conditions and opportunities of tourism in Pardubice and suggest an appropriate strategy for the tourism development. The theoretical part is focused on definition of the tourism and there are explanation of its basic form. Furthermore, the teoretical part is focused to the position of tourism in regional politics. There is an analysis of the prerequisities of tourism in the practical part for the city Pardubice. Based on this analysis there is created the development strategy of tourism.

Keywords: Tourism, Development Strategy, the City of Pardubice, SWOT Analysis, Cluster

Tímto bych se chtěl poděkovat svému vedoucímu práce Mgr. Jiřímu Novosákovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky a odborné vedení při psaní diplomové práce.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................ 10 I

TEORETICKÁ ČÁST ......................................................................................... 11

1

OBECNÉ VYMEZENÍ A DEFINOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU ................. 12 1.1

VÝVOJ CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................................. 12

1.2

DEFINICE CESTOVNÍHO RUCHU.......................................................................... 12

1.3 SYSTÉM CESTOVNÍHO RUCHU............................................................................ 14 1.3.1 Subjekt CR ............................................................................................... 15 1.3.2 Objekt cestovního ruchu............................................................................ 16 2 TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU ............................................................. 17 2.1

FORMY CESTOVNÍHO RUCHU............................................................................. 17

2.2

DRUHY CESTOVNÍHO RUCHU............................................................................. 20

2.3 FAKTORY A PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU................................. 25 2.3.1 Selektivní předpoklady .............................................................................. 25 2.3.2 Lokalizační předpoklady ........................................................................... 26 2.3.3 Realizační předpoklady ............................................................................. 27 3 POZICE CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI REGIONÁLNÍ POLITIKY...... 28 3.1

ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ RÁMEC CESTOVNÍHO RUCHU....................................... 28

3.2

ZÁKLADNÍ STRATEGICKÉ A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY CESTOVNÍHO RUCHU ..... 29

3.3 NÁSTROJE POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU.......................................................... 32 3.3.1 Marketingové nástroje podpory cestovního ruchu...................................... 32 3.3.2 Strategické dokumenty jako nástroj cestovního ruchu................................ 35 3.4 DALŠÍ NÁSTROJE PODPORY CESTOVNÍHO RUCHU ............................................... 36 3.5

NOSITELÉ POLITIKY CESTOVNÍHO RUCHU .......................................................... 36

II

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 38

4

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ PARDUBICE ........................................................................................................ 39 4.1 LOKALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY............................................................................ 39 4.1.1 Přírodní předpoklady................................................................................. 39 4.1.2 Kulturně historické předpoklady................................................................ 40 4.2 REALIZAČNÍ PŘEDPOKLADY .............................................................................. 45 4.3

5

SWOT ANALÝZA ............................................................................................. 51

KLASTR CESTOVNÍHO RUCHU NA PARDUBICKU ................................... 54

5.1 NÁVRH KLASTRU NA PARDUBICKU ................................................................... 55 5.1.1 Návrh stanov klastru ................................................................................. 55 5.1.2 Zakládající členové .................................................................................... 58 6 STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU ........................................... 61

6.1

VIZE A CÍLE ROZVOJE CR.................................................................................. 61

6.2

NÁVRH PROJEKTU - ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI CR 66

6.3

PROJEKT – REKREAČNÍ A ZÁBAVNÍ AREÁL CIHELNA .......................................... 67

ZÁVĚR .......................................................................................................................... 73 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 74 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................... 78 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 79 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 80 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 81

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

10

ÚVOD Cestovní ruch je odvětví národního hospodářství, kterému je v současné době přikládán stále větší význam, nejenom na národní úrovni ale i na regionální. Cestovní ruch přispívá k rozvoji regionů a tak pomáhá tvořit i nová pracovní místa. Ne kaţdý region však má přirozené předpoklady pro úspěšný rozvoj tohoto odvětví. Proto je nutné vytvářet strategie, které sloţí k vytváření příznivých podmínek pro jeho rozvoj, např. prostřednictvím vytváření nových atraktivních nabídek sluţeb, zkvalitnění sluţeb apod. Tato diplomová práce se zaobírá cestovním ruchem ve městě Pardubice, jeho předpoklady a moţnostmi dalšího rozvoje. Hlavním cílem je popsat aktuální moţnosti a předpoklady cestovního ruchu ve městě Pardubice a navrhnout vhodnou strategii pro rozvoj tohoto odvětví ve městě. V teoretické části se budeme zabývat vymezením cestovního ruchu, definujeme základní pojmy, typologii a jiné základní členění cestovního ruchu. Dále se budeme zabývat postavením cestovního ruchu v rámci regionální politiky, protoţe v současné době je její nedílnou součástí a popíšeme základní legislativní rámec a důleţité strategické dokumenty pro oblast cestovního ruchu. Praktická část se jiţ bude zaměřovat na podrobnou charakteristiku moţností a předpokladů cestovního ruchu ve městě Pardubice. Na jejím základě vypracujeme SWOT analýzu, která vytvoří podklad pro vypracování strategie rozvoje cestovního ruchu města Pardubice. Strategie bude určovat hlavní vize a cíle rozvoje, na základě kterých budou navrţeny konkrétní projekty. Součástí praktické části bude i návrh základní podoby KLASTRU v oblasti cestovního ruchu v Pardubicku, který by spojoval nejenom aktéry tohoto odvětví, coţ by přispělo k zvýšení kooperace a zároveň podpořilo vyváţený regionální rozvoj. Pardubice v současnosti nejsou zrovna nejvyhledávanější turistickou destinací, proto navrţení vhodné strategie můţe tento problém vyřešit. Je nutné zvýšit povědomí lidí o moţnostech trávení dovolené v tomto městě (regionu), a to hlavně lepší propagací a zkvalitněním sluţeb. Doufáme, ţe navrţené projekty a řešení v této práci by mohli být přínosné pro danou problematiku.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

OBECNÉ VYMEZENÍ A DEFINOVÁNÍ CESTOVNÍHO RUCHU

Cestovní ruch je velice široká oblast, která kromě hospodářského odvětví zahrnuje i jiné. Jedná se o celospolečenský fenomén. Cestovní ruch je významným nástrojem rozvoje regionů a v současnosti se jeho rámec vytváří v souladu s regionální politikou, která tvoří jeho základ pro koncepční rozvoj na úrovni státu i regionů. Proto nejdříve uvedeme základní poznatky této problematiky a ve stručnosti se budeme zabývat historickým vývojem, definicí a systémem cestovního ruchu v obecné rovině.

1.1 Vývoj cestovního ruchu Počátky moderního cestování mají kořeny jiţ v 16. století, kdy jako účastníci cestovního ruchu vystupovali umělci, učenci, šlechtici, církevní hodnostáři apod. V důsledku průmyslové revoluce v 18. a 19. století dochází k rozvoji ţelezniční dopravy. Lidé se ze zemědělských usedlostí začali stěhovat do velkých měst a začalo se rozvíjet cestování motivované touhou po poznávání a získávání nových zkušeností. Na počátku 20. století docházelo k pozvolnému nárůstu fondu volného času, lidé se začali vracet k přírodě. To vedlo ke vzniku rekreačních zařízení v přírodním prostředí, jakoţ i ke vzniku prvních cestovních kanceláří. Po 2. světové válce se, díky rychlejšímu a pohodlnějšímu způsobu dopravy, začíná více cestovat i do vzdálenějších lokalit. Společně s hustší dopravní infrastrukturou roste i síť ubytovacích, stravovacích či sportovně-rekreačních, zábavních a dalších zařízení. V současnosti v cestovním ruchu dochází k přesnějšímu a rychlejšímu způsobu uspokojování potřeb v důsledku rozvoje informačních technologií. Moderní informační technologie umoţňují zprostředkovat samotnou potřebu (sluţbu), např. rezervování zájezdu, koupě lístků apod. Typické je budování center, která poskytují komplexní sluţby pro zákazníky. (Petrů, 1999; Vystoupil, 2006, s. 30)

1.2 Definice cestovního ruchu Cestovní ruch je charakteristický svou sloţitostí a mnohotvárností. Z toho důvodu je předmětem zkoumání hned několika vědních disciplín, např. ekonomie, ekologie, geografie, sociologie, psychologie a dalších, coţ dává moţnost uplatnění různých přístupů k jeho pojetí i zkoumání. Ekonomické hledisko zkoumá cestovní ruch jak z hlediska ekonomických procesů nutných k zajištění účasti osob na cestovním ruchu, tak z hlediska účinků cestovního


13

ruchu v ekonomice států, regionů či v ekonomice světové. Hodnocení potenciálu území pro cestovní ruch, jakoţ i vztahu cestovního ruchu a ţivotního prostředí je předmětem pohledu z ekologického hlediska. Geografické hledisko zkoumá teritoriální aspekty interakcí mezi cestovním ruchem a krajinou s cílem určit zákonitosti jejich vývoje. (Hrala, 2005) Sociologické a psychologické hledisko zkoumá cestovní ruch především ve vztahu k člověku. Všímá si, jaké jsou jeho potřeby a motivy účasti na cestovním ruchu a dále jaké je jeho sociální chování jako účastníka cestovního ruchu, ať uţ k ostatním účastníkům nebo k místním obyvatelům. (Hesková, 2006, s. 11; Indrová, 2007, s. 8) Kromě výše zmíněných má cestovní ruch vztah i k dalším vědním disciplínám, např. ke klimatologii, hydrologii, demografii, ale také k řadě úsekových ekonomik, především k ekonomice dopravy, obchodu, stavebnictví nebo také k oboru práva, financí a dalších. Cestovní ruch je tedy nutno zkoumat a vědecky chápat obzvláště z hlediska širokého pojetí jeho společenských souvislostí. (Indrová, 2007, s. 8) Cestovní ruch je třeba chápat jako společensko ekonomický jev. V průběhu jeho vývoje dochází k různým přístupům k jeho definování a vymezení. Jednotliví autoři zdůrazňují ve svých definicích různé aspekty tohoto sloţitého jevu. Autoři nejsou jednotní, jelikoţ pro zkoumání a definování cestovního ruchu pouţívají různé vědní disciplíny. Z tohoto důvodu je velmi obtíţné uvést přesnou a jednotnou definici cestovního ruchu. Cílem této práce není přesně sledovat vývoj definování cestovního ruchu, proto uvedený výčet definic není vyčerpávající. (Hladká, 1997, s. 16) Další autoři ve svých dílech, kromě snahy o odlišení pojmu cestovní ruch od cestování, dávají důraz i na postiţení různých sociálních nebo ekonomických aspektů tohoto jevu. Například Borman (1931) definuje cestovní ruch jako: „ cesty, jeţ se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a za povoláním nebo i z jiných příčin (za zvláštními událostmi), při nichţ dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíţdění za prací“. Autor klade důraz na dočasnost a nepravidelnost cest, bez úmyslu trvale se usadit. Oproti tomu R. Gluckmann definuje cestovní ruch spíše ze sociologického pojetí, a to jako: „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa“. Ve své definici zdůrazňuje vztahy mezi lidmi, které vznikají na základě účasti na cestovním ruchu. (Malá, 2002, s. 7-8)


14

Významným mezníkem pro zkoumání a definování cestovního ruchu byla publikace díla „Základy všeobecné nauky cestovního ruchu“ od švýcarských autorů W. Hunzikera a K. Krapfa, kteří v této své publikaci z roku 1942 poloţili základ ucelené teorie cestovního ruchu. Cestovní ruch definují jako: „ souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a pokud s ním není spojena ţádná výdělečná činnost“. (Indrová, 2007, s. 10; Hesková, 2006, s. 10) Na tuto definici navázali mnozí další autoři, ať jiţ pováleční, nebo současní. Z důvodu sloţitosti jevu, jakým cestovní ruch je, byly i jejich definice velmi různorodé. Je z nich však moţné vypozorovat určité základní rysy cestovního ruchu: 

dočasnou změnu místa trvalého bydliště a dočasný pobyt mimo něj,



cesta a pobyt má nevýdělečný charakter (obvykle realizovány ve volném čase),



vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch vyvolává. (Hrala, 2005, s. 9-10)

Výše zmíněné definice, tedy ve svých tvrzeních nebyly zcela jednotné. S cílem sjednotit názory na definování předmětu cestovního ruchu i pro statistické účely, pořádala v roce 1991 Světová organizace cestovního ruchu (WTO) mezinárodní konferenci v kanadské Ottavě. Podle výstupu z této konference se cestovním ruchem rozumí „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě“. Pro účely této definice se stanovenou dobrou rozumí jeden rok pro mezinárodní cestovní ruch, a šest měsíců pro domácí cestovní ruch. Výdělečná činnost není v navštíveném místě zaloţena na trvalém či přechodném pracovním poměru (nevylučuje sluţební, obchodní a jiné cesty s podobným účelem). Definice stanovená podle WTO vylučuje z cestovního ruchu cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zahraničí, dočasné přistěhování se za prací a dlouhodobou migraci. (Indrová, 2007, s. 12; Hesková, 2006, s. 11)

1.3 Systém cestovního ruchu Cestovní ruch je otevřený a dynamický systém, který tvoří dva podsystémy, a to subjekt cestovního ruchu a objekt cestovního ruchu. (Hesková, 2006, s. 12)


15

1.3.1 Subjekt CR Subjektem cestovního ruchu je účastník cestovního ruchu. Účastníkem, je z ekonomického hlediska kaţdý, kdo „uspokojuje svoje potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v době cestování a pobytu mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase. Je nositelem poptávky a spotřebitelem produktu cestovního ruchu.“ (Hesková, 2006, s.13) Ze statistického hlediska je účastníkem na cestovním ruchu cestující, který je pro potřeby statistiky označený jako návštěvník, turista a výletník. Podle mezinárodní konference z roku 1991 má své místo ve struktuře cestujících i stálý obyvatel, jako potenciální účastník cestovního ruchu, ať jiţ domácího či zahraničního. (Kučerová, 1997, s. 147) Stálý obyvatel, téţ označován jako rezident, je z pohledu mezinárodního cestovního ruchu osoba, která ţije v dané zemi alespoň jeden ucelený rok před příjezdem do jiné země na dobru kratší neţ jeden rok. V domácím cestovním ruchu za stálého obyvatele povaţujeme osobu, která v daném místě ţije alespoň šest po sobě následujících měsíců před příjezdem do jiného místa na kratší dobu neţ je šest měsíců. (Indrová, 2007, s. 13; Hesková, 2006, s. 13) Návštěvník je osoba, která v mezinárodním cestovním ruchu cestuje do jiné země, neţ ve které má své trvalé bydliště na dobu nepřesahující jeden rok. V domácím cestovním ruchu je návštěvník osoba, která cestuje na jiné místo v zemi svého trvalého bydliště na dobru kratší šesti měsíců. Přičemţ v obou případech je účel cesty jiný, neţ vykonávání výdělečné činnosti. (Kučerová, 1997, s. 147) Turista je osoba, která jak v domácím, tak v mezinárodním cestovním ruchu vesměs splňuje kritéria návštěvníka. Podmínkou je, aby turista v místě pobytu minimálně jednou přenocoval. Podle délky pobytu rozlišujeme (Horner a Swarbrook, 2003, s. 65-66): 

turistu na dovolené, který setrvává na daném místě více neţ určený počet nocí nebo dní,



krátkodobě pobývajícího turistu,“který cestuje na dobu nepřekračující tento limit, ale trvající déle neţ 24 hodin a zahrnující pobyt alespoň s jedním přenocováním.

Výletníkem je návštěvník, který cestuje do daného místa či země, aniţ by zde setrval po dobu kratší neţ 24 hodin. Výletník v navštívené lokalitě nenocuje. (Indrová, 2007, s.14)


16

Z výše vymezených pojmů můţeme určit společné charakteristiky pro účastníka cestovního ruchu, které jsou: 

pobyt mimo místo běţného ţivotního prostředí (trvalého bydliště),



dočasný charakter cesty a pobytu,



jakoţ i nevýdělečná činnost během účasti na cestovním ruchu. (Hesková, 2006, s. 14)

Účastníkem cestovní ruchu je kaţdá osoba, která pobývá přechodně mimo místo svého obvyklého pobytu, přičemţ motivace pro cestu není výdělečná činnost v tomto místě, ale účastnit se některého druhu nebo formy cestovního ruchu. (Pasková a Zelenka, 2002) 1.3.2 Objekt cestovního ruchu „Objektem cestovního ruchu je všechno, co se můţe stát cílem změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Jde o přírodu, kulturu, hospodářství apod. Objekt cestovního ruchu je tak nositelem nabídky.“ (Hesková, 2006, s. 15) Objekt cestovního ruchu tvoří cílové místo, podniky a instituce cestovního ruchu. Jednotlivé podniky a instituce cestovního ruchu poskytují sluţby a zboţí, které společně v cílovém místě tvoří produkt, za kterým subjekt cestovního ruchu cestuje. Hesková (2006) objekt cestovního ruchu chápe jako celkovou nabídku v destinaci, kterou dělí na primární a sekundární. Vhodný přírodní a kulturní potenciál pro cestovní ruch, označuje jako primární nabídku. Do sekundární nabídky patří infrastrukturní vybavenost (hotely, restaurace apod.) v dané lokalitě, kterou tato autorka povaţuje za prostředek k naplnění primárního účelu.


2

17

TYPOLOGIE CESTOVNÍHO RUCHU

Z hlediska typologie cestovního ruchu se v odborné literatuře cestovní ruch nejčastěji dělí na formy a druhy. Avšak ani autoři zabývající se touto problematikou nejsou v tomto ohledu jednotní. Kupříkladu autoři Kašpar či Kapšo, mají na vymezení forem a druhů cestovního ruchu zcela opačný náhled neţ jejich švýcarští či rakouští kolegové. Odborná literatura uvádí mnoţství odchylek a lze narazit i na překrývání mezi jednotlivými kategoriemi. Je to dáno obrovskou členitostí cestovního ruchu a jeho neustálým vývojem. (Indrová, 2007, s. 17; Vystoupil, 2006, s. 19s; Hesková, 2006, s. 21)

2.1 Formy cestovního ruchu Vystoupil (2006, s. 19) uvádí, ţe formy cestovního ruchu jsou odvozeny převáţně od motivace návštěvníků. K základním motivům, od kterých se formy cestovního ruchu dají vymezit, patří motivy:  rekreační,  sportovní,  kulturní,  ekonomické,  společenské  a motivy specifické  Rekreační cestovní ruch Největší počet účastníků cestovního ruchu je motivován obnovou svých fyzických či duševních sil, coţ umoţňuje právě tato forma cestovního ruchu. Pro rekreační cestovní ruch je charakteristický pasivní odpočinek, který nemusí být podmínkou. Rekreační cestovní ruch můţe být spojen i s aktivním pobytem. Můţe se jednat například o různé sportovní aktivity, zájmy a koníčky jako jsou zahrádkaření či kutilství. Za rekreační cestovní ruch lze povaţovat i chalupaření. (Indrová, 2007, s. 18; Hesková, 2006, s. 22)  Sportovní cestovní ruch Pro tuto formu cestovního ruchu je, podle Vystoupila (2006) charakteristický pobyt spojený s krátkodobou či dlouhodobou sportovní aktivitou, který z pravidla předpokládá určitou


18

fyzickou kondici. Pobyty se sportovní náplní mají rovněţ udrţovat a posilovat zdraví i prohlubovat morální vlastnosti člověka. V praxi se můţe jednat například o pěší a horskou turistiku, vodní turistiku, cykloturistiku a podobně. Za specifickou formu lze povaţovat loveckou turistiku, spojenou s lovem zvěře či rybolovem. Tyto formy podle Vystoupila (2006) řadíme mezi aktivně orientovaný sportovní cestovní ruch. Naopak za formu pasivně orientovaného cestovní ruchu lze povaţovat sportovní diváctví. Podmínkou je, aby navštívená sportovní akce byla mimo místo trvalého bydliště účastníků.  Kulturně poznávací cestovní ruch Mezi hlavní motivy účastníků na kulturně poznávacím cestovním ruchu patří především touha po poznání historie, kulturního dědictví či způsob ţivota jiných národů. Tato forma cestovního ruchu nejčastěji motivuje účastníka cestovního ruchu k účasti či návštěvě: -

kulturně historických památek – hradů, zámků, staveb lidové architektury apod.,

-

kulturních zařízení – muzeí, galerií, výstav apod.,

-

kulturních akcí – hudebních či divadelních představení, filmových festivalů, folklórních slavností, apod.,

-

studia v zahraničí – letní univerzitní kurzy, odborné stáţe apod.

O kulturně poznávací cestovní ruch se jedná i v případě náboženského cestovního ruchu, pro který je typická návštěva tzv. religiózních památek - kostelů, katedrál, hřbitovů, poutních míst apod. (Foret a Foretová, 2001, s. 17-18)  Ekonomicky orientovaný cestovní ruch Tato forma cestovního ruchu je spojena s profesními motivy a profesními zájmy účastníka. Účastník zde tráví převáţně svůj pracovní čas, i kdyţ v sobě tato forma obsahuje i prvky cestovního ruchu realizovaného ve volném čase. (Vystoupil, 2006, s. 21) Mezi formy ekonomicky orientovaného cestovního ruchu patří: -

obchodní cestovní ruch – „zahrnuje obchodně i jinak profesně zaměřené služební cesty, spočívající v různých typech obchodního jednání mezi firmami, či jednání mezi institucemi a organizacemi, sjednávání obchodních kontaktů, setkání a jednání managementu apod.“. (Indrová, 2007, s. 21)

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky -

19

kongresový cestovní ruch – zahrnuje účast na kongresech1, konferencích2, sympoziích3, seminářích jakoţ i účast na výstavách4 a veletrzích5, dochází zde k vědeckým a odborným setkáním a výměně informací. Kongresové a jim podobné akce se často konají mimo hlavní turistickou sezonu, účastníci jsou z pravidla z vrcholového managementu s nadprůměrnými příjmy, coţ pozitivně ovlivňuje regionální ekonomiku (Indrová, 2007, s. 21; Hesková, 2006, s. 26)

-

cestovní ruch veletrhů a výstav – dochází zde k vystavování a nabízení různých produktů a sluţeb s cílem zaujmout účastníka, rovněţ zde dochází k získání kontaktů vedoucích k budoucímu prodeji či prodeji rovnou na místě (Vystoupil, 2006, s. 21)

-

incentivní cestovní ruch – neboli stimulační či motivační, jak bývá také označován, zaměstnavatel jej pouţívá jako stimul k lepším pracovním výkonům nebo jako odměnu za dosaţené výkony, náklady na incentivní cestovní ruch hradí zaměstnavatel, a to buď zcela, nebo z převáţné části, můţe nabývat například podob dovolené pro nejlepšího zaměstnance, částečně pracovních pobytů (semináře, školení, apod.) spojených s rekreačním či poznávacím programem. Jako odměna nemusí stimulační cestovní ruch fungovat pouze pro zaměstnance, účast na něm můţe být i odměnou pro partnery, distributory, zprostředkovatele či zákazníky. (Vystoupil 2006, s. 21)

1

„Kongresem se rozumí akce zvláštního, nejčastěji mezinárodního významu, zaměřeného na výměnu vý-

sledků lidského poznání z různých společenských oblastí.“ (Vystoupil a kol., 2011, s. 114) 2

„Konference má charakter větší schůze – porady, svolané k projednání určitých otázek zaměřujících se na

vyjádření stanovisek k různým aspektům odborné problematiky. Synonymem je fórum, eventuálně mítink“ (Vystoupil a kol., 2011, s. 114) 3

„Sympozium je vědecká konference užšího speciálního oboru spojená s vědeckou diskuzí o dané proble-

matice.“ (Vystoupil a kol., 2011, s. 114) 4

„Výstava je komplexní propagační akce s předvedením exponátů. Má informativní charakter s cílem pre-

zentovat nabídku.“ (Vystoupil a kol., 2011, s. 114) 5

„Veletrh je rozsahem prezentace větší než výstava a zpravidla má mezinárodní účast. Jedná se o obchodní

výstavní akci, během které jsou navazovány obchodní kontakty a uzavírány kontrakty.“ (Vystoupil a kol., 2011, s. 114)


20

 Společenský cestovní ruch Společenský cestovní ruch je orientovaný převáţně na společenské styky a komunikaci mezi lidmi. Nejčastější formou je návštěva příbuzných a známých a návštěvy společenských akcí. Do této kategorie patří také klubový cestovní ruch, který je charakteristický vědomě utvořenou skupinou lidí se společnými zájmy. (Foret a Foretová, 2001, s. 17-18)  Specifický cestovní ruch Jedná se o cestovní ruch se specifickými motivy. Do této kategorie můţeme zařadit například rybářský cestovní ruch, myslivecký cestovní ruch, dále nákupní a politický cestovní ruch jakoţ i náboţensky orientovaný cestovní ruch apod. (Indrová, 2007, s. 22; Hesková, 2006, s. 24) Výše uvedené formy cestovní ruchu se v praxi nevyskytují vţdy ve své čisté podobě, nýbrţ dochází k jejich vzájemnému propojování a prolínání.

2.2 Druhy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny převáţně z motivace návštěvníka, oproti tomu druhy cestovního ruchu jsou odvozeny převáţně od průběhu a způsobu realizace cestovního ruchu v závislosti na geografických, ekonomických a jiných podmínkách. (Vystoupil, 2006, s. 22)  Podle místa realizace Jedná se o členění dle území, na kterém cestovní ruch probíhá. Podle tohoto kritéria se cestovní ruch dělí na cestovní ruch domácí a zahraniční a dále na cestovní ruch mezinárodní, národní a světový, rovněţ také na vnitrostátní a národní. Domácí cestovní ruch je Světovou organizací cestovního ruchu (WTO) a podle Vystoupila (2006, s. 22) definován jako: „cestování a pohyb občanů mimo místo jejich trvalého pobytu za účelem využití volného času, realizace obchodu nebo profesních povinností, nebo za jiným účelem, trvající ne déle než jeden rok a realizované kompletně ve vlastním státě.“ Mohli bychom tedy říci, ţe účastníci na domácím cestovním ruchu nepřekračují státní hranice své země a jedná se o pobyt občanů dané země v rámci jejího území. Zahraniční cestovní ruch, při němţ dochází k překročení státních hranic účastníkem; jde tedy o pobyt mimo domovský stát účastníka. V rámci zahraničního cestovního ruchu rozli-


21

šujeme aktivní neboli příjezdový cestovní ruch a pasivní neboli výjezdový cestovní ruch. Při výjezdovém cestovním ruchu se jedná o výjezdy občanů dané země do zahraničí. Za pasivní zahraniční cestovní ruch je označován proto, ţe výdaje se v mateřské zemi účastníka promítnou do pasiv bilance cestovního ruchu jako součásti platební bilance státu. Hovoříme-li o příjezdovém cestovním ruchu, znamená to, ţe zahraniční účastníci přijíţdějí do cílové země. Příjezdový cestovní ruch je jako aktivní zahraniční cestovní ruch označován proto, ţe výdaje zahraničních účastníků v navštívené zemi se promítnou v aktivech bilance cestovního ruchu jako součásti platební bilance státu. (Hesková, 2006, s. 27; Indrová, 2007, s. 22) Indrová (2007) dále jako specifickou sloţky zahraničního cestovního ruchu uvádí tranzitní cestovní ruch. Je moţné ho vymezit jako průjezd zahraničních účastníků přes území daného státu, který není jejich konečnou destinací. Mezinárodní cestovní ruch „zahrnuje pohyby účastníků cestovního ruchu mezi státy, bez konkrétního teritoriálního určení.“(Indrová, 2007, s. 23) Tvoří jej příjezdový a výjezdový cestovní ruch několika států či regionů. K pojmu mezinárodní cestovní ruch se vztahuje také pojem cestovní ruch světový, který zahrnuje souhrn příjezdového a výjezdového cestovního ruchu všech zemí světa a dále pojem cestovní ruch světa, který zahrnuje veškerý cestovní ruch na celém světě, tedy jak domácí, tak zahraniční cestovní ruch. (Hesková, 2006, s. 27; Indrová, 2007, s. 23) Světová organizace cestovního ruchu (WTO) uvádí ještě další typy cestovního ruchu, a to cestovní ruch vnitrostátní, který zahrnuje veškerý cestovní ruch na území daného státu (domácí cestovní ruch a příjezdový cestovní ruch) a cestovní ruch národní, který zahrnuje cestovní ruch obyvatelstva daného státu (domácí a výjezdový cestovní ruch). Dělení podle Světové organizace cestovního ruchu uzavírá regionální cestovní ruch, který „zahrnuje cestovní ruch regionů a států jako cestovních cílů“(Hesková, 2007, s. 27). V domácím cestovním ruchu se můţe jednat např. o cestovní ruch Valašska nebo Plzeňska, v mezinárodním cestovním ruchu můţe jít o cestovní ruch Evropy, Afriky, Tichomoří apod. Regionální cestovní ruch se můţe týkat i menších regionů jako severní či jiţní Evropu.  Podle vztahu k platební bilanci


22

V tomto případě bereme v potaz míru účinku cestovního ruchu na národní ekonomiku ve vztahu k zahraničí, konkrétně vliv cestovního ruchu na platební bilanci státu. V této souvislosti hovoříme pouze o zahraničním cestovním ruchu, který Indrová (2007, s. 23) dělí na: Zahraniční cestovní ruch aktivní, do kterého patří příjezdy zahraničních účastníků do dané země. Tito návštěvníci během svého pobytu v dané zemi, utrácejí své devizové prostředky za zboţí či sluţby, coţ vede k přílivu deviz do platební bilance státu. Stejně jako export zboţí, má i aktivní zahraniční cestovní ruch pozitivní vliv na saldo platební bilance státu (přísun devizových prostředků). Z toho důvodu je rovněţ označován jako neviditelný export. Zahraniční cestovní ruch pasivní, o kterém hovoříme, kdyţ domácí obyvatelé vyjíţdí do zahraničí. Tito účastníci realizují svůj pobyt a spotřebu v zahraničí za vyvezené devizové prostředky. Pro stát to znamená určité odčerpání devizových prostředků, coţ má pasivní vliv na platební bilanci státu. Můţeme hovořit i o neviditelném importu, jelikoţ vliv na platební bilanci státu je obdobný jako v případě dovozu zboţí.  Podle délky trvání pobytu Podle tohoto kritéria rozlišujeme cestovní ruch na krátkodobý a dlouhodobý. Krátkodobý cestovní ruch je typický krátkou dobou pobytu, zpravidla do tří přenocování v jednom místě. Nejčastějšími motivy účasti na krátkodobém cestovním ruchu jsou odpočinek, poznávání, sportovní a kulturní vyţití, koncerty apod. Formou krátkodobého cestovního ruchu je výletní cestovní ruch, který je spojený s pobytem mimo místo trvalého bydliště po dobu kratší neţ je jeden den a bez přenocování. Další formou je víkendový cestovní ruch, jenţ je typický jedním aţ třemi přenocováními. Dlouhodobý cestovní ruch zahrnuje více jak tři přenocování v jednom místě. Doba trvání však nesmí být delší neţ šest měsíců v domácím cestovním ruchu a ne déle neţ jeden rok u zahraničního cestovního ruchu. (Hrala, 2005, s. 9-10)  Podle počtu účastníků Na základě výše počtu účastníků Vystoupil (2006, s. 22) uvádí tři základní členění. Individuální cestovní ruch představuje cesty jednotlivců nebo nejvýše malých skupin lidí (rodina), kteří svůj pobyt organizují samostatně, nikoliv v rámci organizované skupiny. Typický příklad individuálního cestovního ruchu je chataření.


23

Skupinový cestovní ruch, pro který jsou charakteristické cestování a pobyty v organizovaných skupinách, z kterých mají účastníci výhody např. ve formě zlevněného vstupného. Masový cestovní ruch, který představuje protipól k individuálnímu cestovnímu ruchu, je typický masovou účastní turistů. Můţe mít negativní dopady na prostředí.  Podle způsobu zabezpečení průběhu V závislosti na způsobu organizování cesty či pobytu rozlišujeme cestovní ruch: Organizovaný, při kterém cestu i pobyt organizuje cestovní kancelář nebo jiný podnikatelský subjekt, který se zabývá poskytováním zprostředkovatelských sluţeb. Účastník si kupuje ucelený produkt, který zahrnuje nejméně dvě základní sluţby, a to dopravu a ubytování. Neorganizovaný, během kterého si účastník veškeré sluţby spojené s účastí na cestovním ruchu, zajišťuje sám. (Galvasová, 2008, s. 28-30)  Podle způsobu financování Na základě způsobu úhrady nákladů, které jsou spojené s účastí na cestovním ruchu, rozlišujeme dva základní typy: Komerční cestovní ruch, který je téţ označován jako volný cestovní ruch. Účastník si hradí veškeré výdaje zcela ze svých zdrojů Sociální cestovní ruch je rovněţ označován jako vázaný cestovní ruch. Výdaje na pobyt jsou účastníkovi hrazeny zcela nebo pouze z části nějakou organizací či institucí např. pojišťovnou. Můţe jít například o dětské tábory, lázeňské pobyty či formu incentivního cestovního ruchu. (Galvasová, 2008, s. 28-30)  Podle věku účastníků Kaţdá věková skupina je charakteristická svým spotřebním chováním, zvyklostmi a svými nároky ať uţ na rozsah či strukturu sluţeb, které při účasti na cestovním ruchu vyţadují. Podle Heskové (2007, s. 30-31) a Indrové (2007, s. 26) lze cestovní ruch dělit na: Cestovní ruch dětí, při kterém jde o organizované pobyty dětí ve věku do 15 let, které se zúčastňují těchto pobytů bez dohledu svých rodičů, avšak s jejich souhlasem. Jde například o pobytové, sportovní nebo jinak zaměřené dětské tábory, školy v přírodě, školní výlety apod.


24

Cestovní ruch mládeže je spojen s cestováním mladých lidí přibliţně ve věku 15 – 25 let, kteří uţ necestují se svými rodiči ani se svými, dosud nezaloţenými, rodinami. Mládeţ často vyţaduje kolektivní akce a určitou formu hlučnější zábavy, dále preferuje cestovat se svými vrstevníky a poznávat kulturu v navštívené zemi. Rovněţ se spokojí s niţší kvalitou sluţeb za niţší ceny. Cestovní ruch rodin s dětmi neboli rodinná rekreace. Věková skupina, která spadá do této kategorie, jsou lidé ve věku zhruba 25 – 44 let, kteří ţijí jako manţelské páry s dětmi. Při vybírání místa pro rekreaci, hledají takové místo, které uspokojuje jak potřeby dospělých, tak potřeby dětí. Pro tuto skupinu je vţité označení „babyboomers“. Cestovní ruch seniorů je určený pro okruh lidí, kteří jiţ ukončili svoji pracovní aktivitu. Jedná se tedy o cestovní ruch obyvatel v postproduktivním věku. Pro tuto skupinu je typický dostatek volného času. Senioři často vyhledávají destinace s příjemnou a klidnou atmosférou, které vyhovují jejich specifickým poţadavků např. ohledně jídla či snadné dostupnosti. Nejčastější formou jsou poznávací zájezdy, lázeňské nebo zdravotní pobyty, dlouhodobé pobyty v místech s příjemným klimatem a návštěvy u rodin a přátel.  Podle převažujícího místa pobytu Toto kritérium je spojeno s typologií středisek cestovního ruchu. Kaţdé středisko je specifické svojí odlišností v nabídce a úrovni poskytovaných sluţeb. Z tohoto pohledu je moţné cestovní ruch dělit na (Vystoupil, 2006, s. 23): Městský cestovní ruch, který má většinou krátkodobější charakter. Hlavním motivem je návštěva kulturních a historických pamětihodností, společenských událostí, jakoţ i poznání současného ţivota v navštíveném městě. S městským cestovním ruchem jsou spojeny i jeho určité formy, jako např. kulturně poznávací, ekonomicky orientovaný, sportovní apod. Venkovský cestovní ruch, který bývá označován i jako rurální, je realizován v ekologicky příznivém prostředí mimo urbanizované celky. Pro venkovský cestovní ruch je, oproti městskému, typické ubytování spíše v soukromí či v menších hromadných ubytovacích zařízeních. Specifickou formou je agroturistika, která je spojená s pobytem na zemědělských či selských usedlostech. Jde o aktivní odpočinek a účastník se zpravidla zapojuje do aktivního ţivota na těchto usedlostech (sečení, sbírání ovoce, dojení, výroba sýrů, tkaní, hrnčířství, myslivost, rybaření apod.). Další formy venkovského cestovního ruchu mohou být např. ekoturistika, ekoagroturistika, pěší turistika, hippoturistika nebo vinařský cestovní ruch.


25

Lázeňský cestovní ruch, který je charakteristický dlouhodobými pobyty, které jsou spojené s odborným zdravotnickým dohledem. Pro lázeňské místo je typický výskyt přírodních léčivých zdrojů. Návštěvník lázeňských míst je nejčastěji motivován nápravou svého zdravotního stavu či preventivním opatřením před zdravotními potíţemi. Cestovní ruch ve střediscích cestovního ruchu je spojený s pobytem v rezortech, které jsou primárně pro účely cestovního ruchu. Můţe se jednat například o rezorty přímořské, horské, zábavní, sportovní apod.  Podle dalších kritérií V odborné literatuře se můţeme setkat s mnoha dalšími kritérii členění cestovního ruchu, z nichţ lze uvést zejména členění cestovního ruchu (Malá, 2002, s. 23-24): o

podle ročního období – letní, zimní, sezónní, mimosezónní a celoroční cestovní ruch,

o podle pouţitého dopravního prostředku – např. lodní, letecký, o podle způsobu ubytování, (hotel, penzion, kemp, chata, atd.) o podle sociálního hlediska a další.

2.3 Faktory a předpoklady rozvoje cestovního ruchu Správné určení faktorů a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu je důleţitým faktorem pro volbu nejvhodnější a nejefektivnější strategie rozvoje území z hlediska cestovního ruchu. V odborné literatuře je výčet předpokladů CR poměrně ustálený, přesto ne všichni autoři pouţívají stejné členění, proto budeme dále vycházet z klasifikace faktorů a předpokladů na selektivní, lokalizační a realizační, které Vystoupil (2011, s. 34) uvádí ve své publikaci. 2.3.1 Selektivní předpoklady Jako primární předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu můţeme označit předpoklady selektivní, které dokumentují způsobilost obyvatel účastnit se cestovního ruchu. Jedním z klíčových faktorů pro rozvoj CR je politická situace. Všeobecně platí, ţe pro rozvoj jakékoliv činnosti, tedy i cestovního ruchu, je nejvhodnější mírové uspořádání světa. Ekonomické faktory v sobě odráţejí výši ţivotní úrovně populace a s ní spojený objem fondu volného času jakoţ i kupní sílu obyvatelstva v dané lokalitě. Pro rozvoj CR je rovněţ důleţitý stupeň


26

urbanizace. Vystoupil (2006) dále uvádí demografické faktory, které jsou spojené s rozdílnými poţadavky na cestovní ruch ze strany různých cílových skupin rozdělených například podle věku, vzdělání, příjmu apod. Mezi další faktory ovlivňující rozhodnutí obyvatel o účasti na cestovním ruchu patří různé psychologické pohnutky (např. vlastní záţitky a zkušenosti). Důleţitou roli zde hraje reklama, propagace a módnost. (Turistický potenciál regionu, 2011) 2.3.2 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady mají z pohledu rozvoje cestovního ruchu sekundární význam. Důleţitou roli však hrají při výběru lokality a místa realizace cestovného ruchu. Lokalizační předpoklady vyjadřují, jaký má krajina potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. O vyuţití lokalizačních předpokladů v cestovním ruchu rozhodují předpoklady selektivní a realizační. Vystoupil (2006) lokalizační předpoklady dále dělí na předpoklady přírodní a na předpoklady kulturně-historické. Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady vytvářejí svým charakterem podmínky pro rozvoj konkrétních forem CR v daném území. Mezi základní faktory tradičně patří klimatické poměry, které jsou rozdělené na základě horizontální a vertikální zonálnosti podnebí. Dále sem řadíme hydrologické poměry včetně podpovrchových vod (termální, minerální, léčebné prameny), reliéf a morfologické poměry zastoupené především nadmořskou výškou, formou povrchu, horizontální a vertikální členitostí. Své zastoupení v přírodních předpokladech má rovněţ rostlinstvo a ţivočišstvo. (Vystoupil, 2006, s. 40 - 43) Kulturně historické předpoklady Kulturně historické předpoklady se svým charakterem odlišují od přírodních předpokladů, jelikoţ vznikly činností člověka. Rovněţ na rozdíl od přírodních předpokladů, které jsou typické spíše svým areálovým nebo liniovým uspořádáním, jsou kulturně historické předpoklady charakteristické bodovým rozmístěním. V rámci kulturně historických předpokladů rozlišujeme kulturně historické památky (např. hrady, zámky, prvky lidové architektury, sakrální stavby, technické památky a jiné), kulturní zařízení a kulturní akce (např. musea, divadla, galerie, hvězdárny, kina apod.) a společenské akce (např. festivaly, sportovní, kongresové, veletrţní a jiné akce). (Vystoupil, 2006, s. 43-44)


27

2.3.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady zabezpečují účast na cestovním ruchu v lokalitách s příznivými lokalizačními a selektivními předpoklady. Svou existencí umoţňují vlastní uskutečnění cestovního ruchu. Součástí realizačních předpokladů je dopravní dostupnost a materiálně technická základna, kterou můţeme chápat jako soubor zařízení slouţících k uspokojování potřeb účastníků CR. Jsou to například ubytovací, stravovací zařízení, sportovně rekreační a zábavní zařízení, mohou sem patřit i informační centra apod. (Vystoupil, 2006, s. 44-45) Z pohledu významu pro rozvoj cestovního ruchu v dané lokalitě mají velký vliv realizační a obzvláště selektivní předpoklady. Svou existencí podporují vznik cestovního ruchu v území a podmiňují jeho kvantitativní a kvalitativní selekci u obyvatelstva. Druhotný význam mají lokalizační předpoklady, které na základě přírodních a kulturně historických předpokladů charakterizují potenciál území pro rozvoj cestovního ruchu.


3

28

POZICE CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI REGIONÁLNÍ POLITIKY

Cestovní ruch je z pohledu veřejné správy vnímán jako součást regionální politiky. V posledních letech klade regionální politika stále větší důraz na cestovní ruch. To můţe pomoci například strukturálně postiţeným regionům k vytvoření odolnějšího ekonomického prostředí vůči strukturálním problémům. V důsledku rozvoje cestovního ruchu mohou v území vznikat nová pracovní místa i při relativně nízkých nákladech. (Wokoun, 2008, s. 206) V prostředí České republiky jsou v rámci politiky cestovního ruchu uplatňovány 4 hlavní směry (GaREP, spol. s r.o., 2009, s. 172): -

zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomického přínosu odvětví cestovního ruchu v ČR,

-

sníţení nezaměstnanosti,

-

rozvoj regionů, malého a středního podnikání,

-

ochrana ţivotního prostředí.

Politika cestovního ruchu je velice sloţitá záleţitost, která je ovlivňovaná řadou faktorů, např. přírodních, sociálních, ekonomických, legislativních, dopravních. Velký vliv mají také různí aktéři veřejné a soukromé sféry, kteří sem promítají své zájmy. (GaREP, spol. s r.o., 2009, s. 172) Němčanský (1999) politiku cestovního ruchu definuje jako „vědomou podporu a tvorbu cestovního ruchu, kterou uskutečňují různá společenství ovlivňováním daností relevantních pro cestovní ruch. Jako společenství jsou zde chápani nositelé této politiky, tj. veřejnoprávní instituce (obce, kraje, stát), soukromé instituce (svazy, komory) a různé zájmové či profesní skupiny.“

3.1 Základní legislativní rámec cestovního ruchu Podle zákona č. 2/1969, Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, spadá na centrální úrovni oblast cestovního ruchu do působnosti Ministerstva pro místní rozvoj. Jedinou výjimku tvoří lázeňský cestovní ruch, který je v působnosti Ministerstva zdravotnictví podle tzv. „lázeňského zákona“ tj. zákon č. 164/ 2001 Sb., o


29

přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů. (Galvasová, 2008, s. 190) Nosnou normou regionální politiky je zákon č. 248/ 2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Zákon se mimo jiné věnuje působnosti správních úřadů, krajů a obcí v oblasti regionálního rozvoje, tedy i cestovního ruchu.

3.2 Základní strategické a programové dokumenty cestovního ruchu Aby se cestovní ruch mohl efektivně rozvíjet, je nutné stanovit cíle a priority, které by měly být v určitém časovém období realizovány. Z hlediska obecnosti a účelu dokumentů můţeme rozlišovat jejich následující typy: o strategie – je dlouhodobý koncepční dokument, který určuje rozvoje území, pro něţ daný subjekt strategii vytváří a to na dlouhé období ve všech tematických oblastech. o program – je střednědobý koncepční dokument, který vychází a navazuje na strategii, vytyčuje opatření k dosaţení strategických cílů. o plán – je krátkodobý dokument prováděcího charakteru, konkretizuje vybraná opatření formou projektů a aktivit, obsahuje harmonogram i způsob financování. (Koncepční dokumenty, 2010) Směry politiky cestovního ruchu v České republice jsou rozpracovány v dokumentu Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013. Dále to jsou Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu, Strategie hospodářského růstu a Strategie regionálního rozvoje. Rozvoj cestovního ruchu musí být v souladu s Politikou územního rozvoje, aby nedocházelo k negativním dopadům vlivem cestovního ruchu v území. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR Tento dokument představuje pouze obecný rámec, ve kterém jsou obsaţeny základní strategické směry rozvoje CR. Ministerstvo pro místní rozvoj prostřednictvím Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR (dále jen „Koncepce“) na období 2007 – 2013 vymezuje střednědobé strategické cíle rozvoje. Koncepce určuje jakým způsobem pomoci k rozšíření


30

a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu, dále uvádí způsoby propagace, jakoţ i spolupráci aktérů cestovního ruchu. Koncepce pro období 2007 – 2013 zahrnuje čtyři priority. (MMR ČR, 2006a, s. 16) Tabulka 1: Přehled priorit Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR pro období 2007 – 2013 (MMR ČR, 2006a) Název priority

Hlavní cíl priority

Priorita 1: Podpora tvorby konkurenceschopných národních a regionální produktů cestovního ruchu.

Jelikoţ většina produktů cestovního ruchu má převáţně regionální charakter, je hlavním cílem zvýšit míru návštěvnosti v krajích ČR. Finance plynoucí z větší návštěvnosti krajů by poté byly pouţity na další zkvalitnění turistické sítě a pro investice do nových turistických programů. Mezi hlavní produkty na národní úrovni patří v České

republice

převáţně

lázeňství,

památky

UNESCO, historická města a Praha. Priorita 2: Podpora budování a zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu.

Mezi hlavní cíl priority patří rozšíření a zkvalitnění nabídky základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zejména nových ubytovacích zařízení, sportovních areálů a kulturních atraktivit. Jelikoţ je v České republice kvalita těchto sluţeb, v porovnání s vyspělými zeměmi, na nízké úrovni je nezbytná náprava. V důsledku přílivu investic, do budování nové infrastruktury cestovního ruchu, by se měla zvýšit i zaměstnanost v turisticky atraktivních regionech coţ by dále vedlo k zvýšení ţivotní úrovně místních obyvatel.

Priorita 3: Marketingová podpora cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů.

Aby se Česká republika jako turisticky atraktivní destinace dostala do povědomí návštěvníků, je velmi důleţitá správná propagace země na celosvětovém trhu cestovního ruchu. Marketingová propagace vychází převáţně z marketingových šetření na mezinárodní, národní a regionální úrovni. Mezi oblast podpory v rámci


31

priority také patří vzdělávání pracovníků v oblasti cestovního ruchu, podpora výzkumu a iniciování spolupráce mezi krajskými úřady a Českým statistickým úřadem. Priorita 4: Podpora budování a vytváření organizační struktury cestovního ruchu.

K hlavním cílům patří vybudování celorepublikové sítě turistických center a podpora jiţ stávajících. Předmětem podpory je i zajištění vzájemné spolupráce mezi informačními centry nejen na regionální úrovni.

Základním finančním nástrojem pro realizaci Koncepce jsou strukturální fondy EU. Jedná se především o Integrovaný operační program (IOP), o Regionální operační program (ROP) a další tematické operační programy a operační programy Evropské územní spolupráce. Nástrojem, který stojí mimo systém strukturálních fondů, je Program rozvoje venkova. Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 – 2013 Koncepce stanovuje základní rozvojové změny, které by měly být podpořeny, nezahrnuje jiţ však odpovědnosti za konkrétní aktivity a záměry. Prováděcí dokument proto dále rozpracovává a konkretizuje aktivity Koncepce. K těmto aktivitám jsou zde pak stanoveny konkrétní nástroje, způsob a doba realizace včetně určení realizátorů, kteří budou zodpovědní za jejich plnění. (MMR ČR, 2006b) Strategie hospodářského růstu Cílem tohoto dokumentu je přiblíţit Českou republiku ekonomické úrovni rozvinutějších zemí Evropské unie. Strategie zahrnuje tři hlavní úkoly, které se soustřeďují na nastavení priorit pro koordinaci hospodářské politiky do roku 2013, na komunikaci těchto priorit veřejnosti a podnikatelům a snaţí se přispět k maximálně efektivnímu nasměrování veřejných prostředků v oblastech přímé intervence. (Strategie hospodářského růstu České republiky, 2011)

Strategie regionálního rozvoje Pro cestovní ruch má tento dokument význam v tom, ţe stanovuje dvě základní podmínky pro dosaţení vyšší konkurenceschopnosti ČR. První podmínkou je vyrovnání rozsahu a kvality základní i doplňkové infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu. Druhou podmínkou je zvýšení


32

atraktivity ČR a regionů jako destinací cestovního ruchu, přičemţ se klade důraz na vyuţití jejich specifického potenciálu, zejména přírodního a kulturního. Zároveň je nutné respektovat principy udrţitelného rozvoje, nejen po socioekonomické stránce ale také po ekologické. (MMR ČR, 2006c)

Politika územního rozvoje Na Politiku územního rozvoje je nahlíţeno jako na celostátní nástroj, který určuje poţadavky na konkretizaci úkolů mezinárodního plánování, určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů a stanovuje republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území. Zároveň jsou v něm vymezeny rozvojové oblasti Praha, Ostrava, Brno, Hradec Králové, Pardubice, Plzeň, Ústí nad Labem, Olomouc, Zlín, České Budějovice, Jihlava, Karlovy Vary. (MMR ČR, 2009)

3.3 Nástroje politiky cestovního ruchu Na regionální a místní úrovni mají nástroje politiky cestovního ruchu podobu strategických dokumentů, které stanovují cíle a prioritní oblasti rozvoje cestovního ruchu a vybrané aktivity vedoucí k dosaţení těchto cílů. V českém prostředí se nejčastěji jedná o nástroje marketingové propagace daného území. (GaREP, spol. s r.o., 2009, s. 175) 3.3.1 Marketingové nástroje podpory cestovního ruchu Základní podoba marketingových nástrojů je představována marketingovým mixem. Marketingový mix zahrnuje kontrolovatelné faktory, které slouţí k uspokojování potřeb specifických skupin zákazníků (Eurovision, s r.o., 2010, s. 81). Existuje mnoho nástrojů marketingového mixu, no základní jsou čtyři (známe jako „4P“), a to: výrobek/sluţba (product), cena (price), místo (place) a propagace (promotion). V oblasti cestovního ruchu můţeme tyto nástroje rozšířit na 8P, kde jsou kromě čtyř základních zahrnuty také lidé (people), tvorba balíků sluţeb (package), programování (programming) a spolupráce (partnership). (Torma a Derco, 2007) Produkt Za produkt můţeme povaţovat vše, co je předmětem směny. V oblasti cestovního ruchu se jedná často o poskytování sluţby, tedy má nehmotný charakter. Produktem nemusí být je-


33

nom jedna sluţba, ale můţe jím být celý provázaný komplex sluţeb a výhod, které jsou vytvořeny na základě individuální nabídky. Produkt můţeme hodnotit z mnoha aspektů, jako například z jeho hlavních sloţek, jeho součástí, způsobu poskytování, z časového hlediska, individuální spotřeby apod. Kaţdý aspekt můţe poskytnout poznatky a závěry pro další vývoj produktu a jeho marketing. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 81) Základní formy, ve kterých je produkt nabízen, jsou hmatatelné zboţí, hmatatelné zboţí s doprovodními sluţbami, sluţba s doprovodními výrobky a sluţby (Hesková, 2006, s. 132). Cena Cena je velice významným a typickým nástrojem marketingu cestovního ruchu a bývá propojena s ostatními nástroji. Volba efektivní cenové strategie je důleţitá pro vnímání hodnoty a kvality sluţeb zákazníkem. V rámci různých strategií hraje cena klíčový faktor a rozvinulo se tak mnoho různých přístupů k marketingu cestovního ruchu, kde cena je určující faktor. Jako příklad můţeme uvést motivační programy pro podporu nákupu (first minute, last minute, kluby stálých zákazníků), segmentace zákazníků podle ceny sluţeb, vytváření zvýhodněných krátkodobých i dlouhodobých balíků, aj. Cena má většinou funkci stimulační a regulační. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 86) Místo V podstatě se jedná o lokalizaci daného produktu na vhodné místo (do vhodné destinace) a o volbu prodejních cest. V úvahu přicházejí následující varianty: -

zákazník jde k poskytovateli

-

poskytovatel jde k zákazníkovi

-

transakce na dálku (např. prostřednictvím internetu)

Mezi nové trendy v distribuci patří zjednodušení distribuční cesty (zlevnění, zjednodušení pro klienty), objevují se nová média distribuce (digitální televize, sluţby mobilních operátorů) a je moţné produkty CR distribuovat současně různými kanály. (Hesková, 2006, s. 133; Eurovision, s r.o., 2010, s. 82) Propagace


34

Propagace je nejvíce viditelnou a pravděpodobně nejdůleţitější součástí marketingu. Hlavně v oblasti cestovního ruchu se na ni klade velký důraz. Při propagaci je nutné vycházet ze specifik produktu. K propagaci mohou slouţit různé letáčky, broţury, média (televize, tisk), osobní prodej, sponzoring a reklama. Reklama můţe mít různé formy a je jednou z nejvyuţívanějších moţností. Obecně se však vyuţívá soubor čtyř nástrojů – tzv. komunikační mix, který je tvořen reklamou, osobním prodejem, podporou prodeje a stykem s veřejností. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 84) Lidé Změny v oblasti cestovního ruchu jsou závislé na lidském faktoru. Na jedné straně vystupují zaměstnanci, jako nositelé a poskytovatelé produktu a na druhé straně hosté, jako spotřebitelé produktu. Lidmi ovšem rozumíme nejenom zaměstnance podniku a hosty, ale také místní obyvatelstvo, které můţe vytvářet pozitivní nebo negativní podmínky pro budování daného místa jako turistické destinace. S lidmi je nevyhnutné neustále pracovat - zaměstnance školit a vzdělávat a místním vysvětlovat klady a zápory proměny místa na turistickou destinaci. Spokojenost hostů je také klíčová pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 88) Tvorba balíků Jedná se o sestavení kombinace různých výrobků a sluţeb, tak aby naplnily poţadavky zákazníka, který za ně zaplatí určenou cenu. Balík sluţeb usnadňuje zákazníkovi proces zajišťování dovolené. Na straně poskytovatele sluţeb cestovního ruchu zase představuje nástroj jak zvýšit odbyt hůře prodejných sluţeb nebo řídit tok návštěvníků a „zamlţuje“ kalkulaci ceny (zákazník můţe ztrácet přehled o cenách jednotlivých poloţek v balíku, coţ můţeme dosáhnout tím, ţe označíme určitou poloţku v balíku „zdarma“). (Eurovision, s r.o., 2010, s. 88) Programování Jeho smysl spočívá v tom, ţe vytváří vzájemně navazující nabídky sluţeb a atraktivit cestovního ruchu, které vytvářejí výsledný produkt. Jde o postup, který je typický pro kvalitní destinační management. Typickým příkladem programování je vytváření souvislé nabídky sportovních a kulturních představení v daném místě. Hlavním cílem je rovnoměrnější návštěvnost místa a tím sniţování sezónnosti. Jako příklad můţeme uvést akce Praţské jaro a Praţský podzim, organizování divadelních představení v létě, mimo hlavní sezonu, nebo


35

předvánoční trhy apod. Programem ovšem je také náplň poznávacího nebo pobytového zájezdu a mnoho dalších akcí. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 84) Spolupráce Význam spolupráce mezi jednotlivými nositeli cestovního ruchu na různých úrovních jsme zmiňovali jiţ výše. Další rozšířenou spoluprací je kooperace poskytovatelů sluţeb a zprostředkovatelů při realizaci a propagaci balíků. I tady se setkáváme s podceňováním významu a potenciálu spolupráce a naráţíme na bariéry nepochopení její výhodnosti. Spolupráce by měla zahrnovat kooperaci všech aktérů – podnikatelů, místní komunity, samosprávy, státní správy, asociací a zájmových skupin, coţ by mělo vést a být dobrým základem pro udrţitelný rozvoj CR. Spolupráce můţe být podpořena vytvořením vhodné marketingové komunikace. (Eurovision, s r.o., 2010, s. 89-90) 3.3.2 Strategické dokumenty jako nástroj cestovního ruchu Program rozvoje kraje Na úrovni kraje se za základní strategický dokument politiky cestovního ruchu povaţuje Program rozvoje kraje. Tento dokument je střednědobý aţ dlouhodobý a jeho úkolem je koordinovat, stimulovat a uvádět v soulad rozvojové aktivity soukromého a veřejného sektoru. Můţeme ho povaţovat za klíčový nástroj regionálního rozvoje, který pomáhá zvyšovat povědomí o nejdůleţitějších potřebách kraje, napomáhá mobilizovat vlastní kapacity a zdroje, umoţňuje nositelům politiky cestovního ruchu na krajské úrovni koordinovat a kontrolovat směrování kraje do budoucna. (GaREP, spol. s r.o., 2009, s. 176) Z tohoto dokumentu následně vycházejí další dokumenty, jako i Strategie rozvoje cestovního ruchu v daném kraji. Strategie rozvoje cestovního ruchu Tento dokument je klíčovým v rámci rozvoje cestovního ruchu na regionální či místní úrovni. Jeho obsahem je vţdy analýza současného stavu a podmínek budoucího rozvoje cestovního ruchu. Na základě analýzy je pak zformulována základní vize strategie a její jednotlivé cíle a priority. Další částí je akční plán, ve kterém jsou vymezeny konkrétní projekty a opatření, které povedou k naplnění daných cílů. (GaREP, spol. s r.o., 2009 s. 177) Další důleţitý koncepční a strategické dokumenty byly vymezeny a popsány výše, proto se teď s nimi jiţ nebudeme zabývat.


36

3.4 Další nástroje podpory cestovního ruchu V oblasti rozvoje cestovního ruchu jsou vyuţívány rozvojové nástroje regionální politiky. Můţeme je označit jako pomůcky k výkonu, podpoře určité činnosti. Wokoun a Mates (2006) rozlišují: Nástroje nefinanční: -

administrativní nástroje (legislativa),

-

institucionální nástroje (instituce, strategické plánovaní, programování, řízení rozvoje),

-

věcné a jiné nefinanční nástroje (poradenství, propagace).

Nástroje finanční: -

neinvestiční a investiční pobídky (dotace, granty, úvěry, záruky),

-

daňová zvýhodnění (daňové prázdniny, slevy na daních),

-

rozpočtová zvýhodnění (dotace).

Administrativní nástroje tvoří základní rámec pro fungování odvětví cestovního ruchu. Jsou to tedy zákony, které upravují fungování ekonomického systému a které působí na schopnost jednotlivých subjektů v odvětví podnikat.

3.5 Nositelé politiky cestovního ruchu Obecně můţeme říct, ţe nositelé cestovního ruchu můţeme u nás rozdělit na dvě skupiny, a to veřejnoprávní instituce a zájmové skupiny. Veřejnoprávní instituce jsou v procesu rozhodování povaţovány za subjekty, které jsou v politice cestovního ruchu nositeli rozhodování. Zájmové skupiny jsou naproti tomu subjekty, kteří se snaţí ovlivňovat tato rozhodnutí. Veřejnoprávní instituce lze z územního hlediska členit na (GaREP, spol. s r.o., 2009, s. 175): -

mezinárodní instituce (EU, WTTC, WTO, OECD),

-

instituce na národní úrovni (MMR, Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism),

-

instituce na regionální úrovni (kraje, regionální organizace cestovního ruchu),


37

instituce na lokální úrovni (obce, sdruţení obcí).

Z hlediska rozvoje cestovního ruchu je velice důleţitá spolupráce mezi všemi nositeli CR. Ovšem často se setkáváme s nedostatečnou spoluprací mezi jednotlivými úrovněmi. Rovněţ zapojení zájmových skupin je na velice slabé úrovni. Nedostatečná kooperace a slabé zapojení zájmových skupin do rozhodovacího procesu jsou jedním z největších problémů rozvoje cestovního ruchu.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

38


4

39

PŘEDPOKLADY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU VE MĚSTĚ PARDUBICE

Pardubice jsou vnímány především jako průmyslové město s významnými závody, rozsáhlými sídlišti a poměrně atraktivním historickým městským centrem. S názvem města mají návštěvníci nejčastěji spojené pojmy jako jezdectví, perník, chemický průmysl, motosport a jiné sporty. V současné době Pardubice nejsou příliš vyhledávanou lokalitou pro výlet či pobyt. Účelem práce je navrhnout strategii na zatraktivnění města pro potencionální návštěvníky.

4.1 Lokalizační předpoklady Shrneme-li vymezení lokalizačních předpokladů podle kapitoly 2.3, můţeme pod tímto označením rozumět faktory ovlivňující vyuţití dané oblasti jak z pohledu přírodních moţností, tak z pohledu historických, kulturních a společenských atraktivit. Lokalizační předpoklady hrají roli ve fázi rozhodování o výběru místa návštěvy nebo pobytu. 4.1.1 Přírodní předpoklady Město Pardubice se nachází v severovýchodní části Pardubického kraje. Pardubice leţí na soutoku dvou řek, Chrudimky a Labe a svou polohou jsou součástí turistického regionu Východní Čechy. Pardubice mají rozlohu téměř 72 km2. Pardubice leţí v Polabské níţině v nadmořské výšce 215 aţ 237 metrů nad mořem. Rovinatý charakter Polabské níţiny vytváří vhodné podmínky pro nenáročnou cykloturistiku, hippoturistku, rodinou či seniorskou turistiku. Vizuální dominantou této části Polabí je Kunětická hora, která výrazně vystupuje z okolní krajiny. Díky snadné dostupnosti patří Kunětická hora k atraktivním cílům nejen pro cyklisty. Vhodné podmínky pro cykloturistiku jsou i v okolí Opatovického kanálu, podél něhoţ vedou tři cyklotrasy. Mezi přírodní zajímavosti v bezprostředním okolí Pardubic patří přírodní památka Nemošická stráň, kde předmětem ochrany je terasa dolního toku Chrudimky porostlá dubohabřinou. Území je rovněţ významným paleontologickým zoologickým a botanickým nalezištěm. V širším okolí Pardubic se nachází národní přírodní rezervace Bohdanečské rybníky a rybník Matka. Rezervace vznikla pro účel ochrany rybničních společenstev a rákosin se vzácnou flórou a faunou.


40

Přímo v Pardubicích se nenacházejí přírodní vodní plochy pro širší vyuţití pro cestovní ruch. Na Labi je provozována výletní loď Arnošt, ale rekreační potenciál řeky není plně vyuţit. Z přírodních koupališť v okolí Pardubic stojí za zmínku písníky u Mělic, které kaţdoročně přilákají tisíce obyvatel z Pardubic i okolí. (Statutární město Pardubice, 2005; Statutární město Pardubice, 2009) 4.1.2 Kulturně historické předpoklady Pardubice jsou významným kulturním střediskem Pardubického kraje. Ve městě se nachází poměrně velké mnoţství kulturních zařízení regionálního i celostátního významu. Mezi nejvýznamnější instituce patří Východočeské divadlo, Komorní filharmonie, Východočeská galerie a Východočeské muzeum se sídlem v pardubickém zámku. K dalším kulturním zařízením v Pardubicích patří například základní umělecké školy, folklórní, divadelní a pěvecké sbory, hudební kapely a orchestry nebo Evropský spolkový dům. Kaţdoročně se v Pardubicích koná celá řada pravidelných kulturních a společenských akcí různého významu, za zmínku stojí Pardubické hudební jako, Mezinárodní folklórní festival, festival pěveckých sborů, Městské slavnosti, Zámecké slavnosti, Aviatická pouť a další. Historická část Pardubic má statut městské památkové rezervace. Mezi hlavní atraktivity Pardubic patří zámek, Pernštýnské náměstí, Dům U Jonáše, Pardubická radnice, Zelená brána, kostel sv. Bartoloměje a kostel Zvěstování Panny Marie a některé stavby vytvořené ve 20. století. (Informace o městě, 2010) Trend v návštěvnosti nejvýznamnějších kulturních zařízení v Pardubicích zobrazuje graf číslo 1.


41

180000

počet návštěvníků

160000

Komorní filharmonie

140000

Výchdodočeské divadlo KD Dubina

120000 100000 80000

KD Hronovická

60000

Východočeské muzeum Zámek Východočeská galerie

40000 20000

0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Graf 1: Návštěvnost u vybraných kulturních zařízení (v osobách/rok). (Statutární město Pardubice, 2009) Jednoznačně největší počet návštěvníků zaznamenalo Východočeské divadlo. V roce 2007 ho navštívilo téměř 163 tisíc návštěvníků. Poměrně vysokou návštěvnost si udrţoval i Kulturní dům Dubina, ovšem v posledních dvou sledovaných letech poklesl zájem návštěvníků téměř o 50 %. Naopak kulturní dům Hronovická, kde se pořádají převáţně hudební a divadelní představení, si své návštěvníky dokázal udrţet a v posledním sledovaném roce návštěvnost překročila 50 tisíc. Poměrně ustálený trend v počtu návštěvníků zaznamenalo i Východočeské muzeum a pardubický zámek, které v průměru navštívilo 60 tisíc návštěvníků. Údaje o návštěvnosti Východočeské galerie jsou k dispozici aţ od roku 2007, galerii od té doby navštívilo téměř 54 tisíc zájemců o umění. Návštěvnost jednotlivých atraktivit a kulturních zařízení neodpovídá jejich významu. Velmi nízká propagace ze stran pořadatelů tak brání přilákání návštěvníků z celé České republiky nebo ze zahraničí. Pardubice jsou městem s významnou sportovní historií a tradicí. V průběhu roku se v Pardubicích koná několik významných tradičních sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější patří Velká Pardubická Steeplechase, Zlatá přilba, Pardubická juniorka a Aviatická pouť, návštěvnost těchto akcí je uvedena v tabulce.


42

Tabulka 1: Návštěvnost vybraných sportovních akcí v letch 2006 – 2010, (v tisících). (Statutární město Pardubice, 2009) Událost

2006

2007

2008

2009

2010

Zlatá přilba

18 000

17 500

20 400

19 000

21 100

Velká pardubická

19 580

37 000

33 000

35 000

45 000

Pardubická juniorka

1 800

1 850

1 780

1 800

1 990

Aviatická pouť

14 800

12 500

18 000

24 800

38 250

Stoupající trend v návštěvnosti zaznamenal dostihový závod Velká Pardubická. V roce 2010, kdy probíhal 120. ročník závodu, si na závodiště našlo cestu přibliţně 45 tis. lidí. Taktéţ Aviatická pouť se těší velkému počtu návštěvníků. Tento podnik je výrazně ovlivněn aktuálním počasím během víkendového programu. Větší zájem návštěvníků v letech 2009 a 2010 mohou mít svůj původ v propracovanější propagaci, která v regionu proběhla, jakoţ i bohatému doprovodnému programu. Přibliţně 20 tis. návštěvníků tradičně přijíţdí na Zlatou přilbu. Kromě těchto sportovních akcí se v Pardubicích koná i řada dalších kulturních a společenských událostí. Jejich seznam uvádí následující tabulka. Tabulka 2: Pravidelně pořádané kultuní a sportovní akce v Pardubicích (Statutární město Pardubice, 2011) Název akce

Místo konání

Měsíc konání

GRAND Festival smíchů

Východočeské divadlo

únor/březen

Jeden svět

Divadlo 29

březen

O perníkovou pantofli

Dům kultury Dukla

duben

Pardubický vinařský půlmaratón

ulice města

duben

Pardubická arabeska

ABC klub

duben

Pardubická devítka

ulice města

duben

Křivkův memoriál

střed města

duben


Pardubické hudební jaro

Dům hudby, kostel sv. Bartolo-

43

duben/květen

měje, AFI Palace Bum bum Pardubice bum

ČEZ Aréna

květen

Národní abilympiáda

ČEZ Aréna

květen

Pardubický zámek

květen

Komorní filharmonie ještě komorněji Folklórní festival Pardubice –

Pernštýnské náměstí, Pardubický

Hradec Králové

zámek

Pernštýnská noc

Pernštýnské náměstí, Pardubický zámek

červen

červen

Dětský super den

Dostihové závodiště Pardubice

červen

Aviatická pouť

Letiště Pardubice

červen

Východočeské divadlo Pardubice

červen

International Festival Jazz Dance Open 2012 IFAS – mezinárodní festival

Aula Arnošta z Pardubic Univer-

akademických sboru

zity Pardubice

Czech Open

Ideon, ČEZ Aréna

červenec

Pardubická juniorka

Tenisové kurty pod zámkem

srpen

Pardubický festival vína

Pardubický zámek

srpen

Pardubická vinařská noc

Pernštýnské náměstí

srpen

Koně v akci


září

Pardubické doţínky

Pardubický zámek

září

Velká pardubická steeplechase


říjen

Zlatá přilba

Plochodráţní stadion Svítkov

říjen

O perníkové srdce

ABC Klub

listopad

Adventní trhy

Pernštýnské náměstí

prosinec

Vánoce s Komorní filharmonií

Dům hudby

prosinec

červenec


44

V důsledku nedostatečné koordinace pořadatelů nedosahuje většina akcí svého maximálního moţného vyuţití. Například v průběhu hlavní turistické sezony – červenec, srpen, se v Pardubicích pořádá minimum významnějších akcí, které by přilákaly návštěvníky. Výjimkou jsou snad jen akce šachového turnaje Czech Open a Festival vín. Lepší spolupráce mezi pořadateli by mohla vést k prodlouţení pobytu návštěvníků ve městě, jelikoţ většina návštěvníků přijíţdí pouze na konkrétní událost bez nároků na přenocování. Jejich průměrná délka pobytu je 1-2 dny. Souvisí to jednak s nízkou informovaností návštěvníků a rovněţ s omezenou kapacitou ubytovacích zařízení v době pořádání např. Velké pardubické a Zlaté přilby, ale také s chybějící nabídkou navazujících kulturních a společenských akcí, které by mohly probíhat například v centru města. V Pardubicích chybí dostatek velkých společenských akcí s mezinárodní účastí či s celostátním dopadem. (Statutární město Pardubice, 2009) V posledních letech se v Pardubicích stále častěji pořádají vícedenní kongresové akce. Chybí ovšem významnější akce celostátního významu, která by přilákala větší počet návštěvníků. Pardubice jsou krajským i univerzitním městem, centrem významné průmyslové oblasti a nacházejí se zde výzkumná pracoviště, potenciál pro rozvoj kongresového CR Pardubice tedy mají. Rozvoji kongresové turistiky však brání nedostatečná infrastruktura a koordinace, která by umoţnila rovnoměrnější vyuţití ubytovacích kapacit v průběhu roku. Kapacita sálů vhodných pro kongresový CR znázorňuje tabulka č. 3


45

Tabulka 3: Vhodné sály pro konání kongresového CR v Pardubicích (Statutární město Pardubice, 2009) Zařízení

Kapacita sálů Aula 374 míst, kongresový sál 200 míst, posluchárny H1 300 míst a H2 153 míst,

Univerzita Pardubice další vhodné posluchárny: A2 – 158, A10 – 80, A5 – 35, C2 - 99 a C3 – 55, DFJP 1 310 míst Dům techniky

sál 220 míst, velká zasedací místnost 64, malá 28 míst

Kongresové centrum

300 míst

DK Dukla

380 – 500 míst

Dům hudby

429 míst

Ideon – výstavní pavi-

hlavní sál 1 000, galerie 500 míst

lon Hotel Labe

kongresový sál 130, salonky pro 50 a 30 míst

Přírodních atraktivit v okolí Pardubic je omezené mnoţství a mají spíše lokální význam. Příznivý rovinatý terén vytváří vhodné podmínky např. pro cykloturistiku a hipoturistiku. Největší mnoţství návštěvníků do Pardubic lákají pravidelně konané kulturní a sportovní události. Formy cestovního ruchu, pro které jsou v Pardubicích nejpříznivější podmínky, jsou městský a kongresový cestovní ruch.

4.2 Realizační předpoklady Význam realizačních předpokladů se projevuje ve fázi uskutečňování návštěvy nebo pobytu. Umoţňují přesun do dané lokality (doprava) a vlastní pobyt (ubytovací, stravovací zařízení), případně vyuţití dalších sluţeb. Doprava Pardubice jsou důleţitým silničním uzlem. Dopravní dostupnost Pardubic z pohledu silniční dopravy se zlepšila po dokončení komunikace D11. Pardubice jsou napojené na vyšší do-


46

pravní síť, kterou tvoří komunikace D 11: Praha – Hradec králové a rychlostní silnice R 35: Hradec Králové (D11) – Vysoké Mýto – Olomouc. Obě komunikace přispívají k lepší dostupnosti Pardubic a to i přes to, ţe ani jedna Pardubicemi přímo neprochází. Regionální význam má komunikace I/37. Tato komunikace spojuje aglomerace Chrudim – Pardubice – Hradec Králové a napojuje se na přímé dálniční spojení s Prahou. Nevyhovující je průtah silniční dopravy středem města. Rovněţ kapacita parkovacích míst je nevyhovující, a to převáţně v centru města, kde lze parkovat pouze na placených místech. (Statutární město Pardubice, 2005) Na velmi dobré úrovni je v Pardubicích městská hromadná doprava, kterou tvoří 28 pravidelných linek. Jak trolejbusy, tak autobusy, zajišťují dopravní obsluţnost i v okrajových částech katastru města, a některé linky zajišťují dopravu i do míst mimo katastrální území města například do obcí Lázně Bohdaneč, Rybitvní, Mikulčice, Tuněchody a dalších. Dopravní podnik města Pardubice a. s., který městskou hromadnou dopravu v Pardubicích zajišťuje, uvádí, ţe v průběhu roku najedou řidiči dohromady přes 5 mil. kilometrů a přepraví přibliţně 30 mil. osob. Dostupnost místních atraktivit městskou hromadnou dopravou je na vysoké úrovni. (Statutární město Pardubice, 2009) Dostupnost Pardubic ţelezniční dopravou je vyhovující. Vyuţití ţelezniční dopravy pro rozvoj cestovního ruchu není tak frekventovaný jako u dopravy silniční, ale můţe zde být potenciál příjezdu větších organizovaných skupin. Ţelezniční stanice Pardubice má celostátní význam. Leţí současně na dvou mezinárodních koridorech: -

Německo – Děčín – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko, Slovensko

-

Německo – Cheb – Plzeň – Praha – Pardubice – Ostrava – Polsko, Slovensko

Z českých měst mají Pardubice přímé ţelezniční spojení s Prahou, Dečínem, Chebem, Plzní, Libercem, Hradcem Králové, Brnem, Přerovem, Olomoucí a Ostravou. Do zahraničních měst mají Pardubice přímé ţelezniční napojení na Varšavu, Moskvu, Košice, Ţilinu, Vídeň a Hamburg. (Statutární město Pardubice, 2009) V Pardubicích je v provozu mezinárodní letiště se smíšeným vojenským a civilním provozem. Letiště se nachází zhruba 4 km od centra města a 2 km od nádraţí a leţí přímo u silnice Praha – Pardubice. Napojení na silniční i ţelezniční síť je vyhovující. Pravidelné linky létají do Moskvy a Petrohradu, charterové lety nejčastěji míří do destinací Bulharsko, Řec-


47

ko, Turecko, Egypt. V provozu jsou dva terminály, které oddělují cestující v rámci schengenského a neschengenského prostoru. Počet přepravených cestujících vykazoval kaţdoroční nárůst aţ do roku 2007, v současné době počet přepravených cestujících opět vykazuje rostoucí charakter. (Letiště Pardubice, 2010) Vývoj ilustruje následující graf. 100000 90000 80000

70000 60000

50000 cestující

40000 30000 20000 10000

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Graf 2: Vývoj počtu přepravených osob (Výkony, 2012) Nenaplněný potenciál mají Pardubice v oblasti vodní dopravy. Záměrem je vybudování multimodálního logistického centra, jehoţ součástí bude přístav v Pardubicích. Aktivně fungující přístav by mohl být atraktivním místem pro pořádání výletů, rovněţ by bylo moţné vyuţít rostoucího zájmu o plavby na luxusních lodích. V současné době je na Labi provozována výletní a restaurační loď Arnošt z Pardubic. (Arnošt z Pardubic, 2012) Terénní podmínky ve městě i v jeho okolí jsou velmi příznivé pro nenáročnou cykloturistiku. Pro zájemce o cyklistiku je v Pardubicích vybudováno cca 45 km cyklostezek. V provozu je rovněţ šest cyklotras, které vedou podél nejvýznamnějších atraktivit Pardubického kraje. Většímu rozvoji cykloturistiky brání nedostačující doprovodná infrastruktura v podobě servisů kol a půjčoven. (Statutární město Pardubice, 2005) Ubytování Pro návštěvníky Pardubic je k dispozici cca 1 750 lůţek, z čehoţ 823 tvoří kapacita hotelových lůţek, 217 je celková kapacita lůţek v penzionech a 705 lůţek je k dispozici v ubytovnách. V letních měsících ubytovací kapacita narůstá aţ na 2 500 lůţek. Dále je moţné vyuţít moţnosti ubytování v kempu s celkovou kapacitou 200 míst. (Statutární město Pardubice, 2009)


48

Počet míst v HUZ je ve vazbě k stávající návštěvnosti Pardubic dostačující. Ubytovací kapacity jsou ovšem nedostačující v době konání významných akcí, které lákají velké mnoţství návštěvníků z České republiky i zahraničí. Podobná situace nastává i v době konání konferencí, sympozií, výstav apod., kdy návštěvníci musí často vyuţívat ubytovací zařízení mimo město Pardubice. Kvalita ubytovacích sluţeb rovněţ neodpovídá trendům ve vývoji na trhu cestovního ruchu. Ve městě chybí ubytovací zařízení kombinující dostatek kvalitních lůţek, kapacitu pro kongresy a jiné akce s navazujícími sluţbami. Současný stav ubytovacích zařízení není schopen uspokojit potřeby stále náročnějších potencionálních zákazníků. Přehled počtu návštěvníků v ubytovacích zařízeních ve městě Pardubice ukazuje následující graf. 80000 70000 60000

50000 40000

počet hostů

30000

z toho cizinci

20000 10000 0 2006

2007

2008

2009

2010

Graf 3: Vývoj počtu hostů ubytovaných v Pardubicíh v letech 2006 – 2010 (ČSÚ, 2012) Největší počet hostů vyuţilo ubytovacích kapacit Pardubic v roce 2007 a 2008, od té doby je patrný klesající zájem turistů o pobyt v Pardubicích. Největší počet cizinců se v ubytovacích zařízeních registroval v roce 2007 a to cca 21 tisíc. Naopak nejmenší počest cizinců, pouhých cca 15 tis., se v Pardubicích ubytovalo v roce 2009. Zahraniční návštěvníci pocházení nejčastěji z Německa, Slovenska a Polska, jsou zde však zastoupeni také Francouzi, Rusové, Nizozemci, Britové a Italové. (Statutární město Pardubice, 2009)


49

Delší průměrnou dobou přenocování se vyznačují zahraniční návštěvníci oproti návštěvníkům tuzemským. Návštěvníci ze zahraniční v průměru v Pardubicích tráví aţ 3 noci, kdeţto tuzemský návštěvník vyuţívá hromadná ubytovací zařízení zhruba na noci dvě. Průměr přenocování v Pardubickém kraji byl k 1. 1. 2010 tři noci. Tabulka znázorňuje průměrnou dobu přenocování u tuzemských a zahraničních návštěvníků. Tabulka 4: Průměrná doba přenocování u tuzemských a zahraničních návštěvníků v Pardubicích (ČSÚ, 2012) Rok Návštěvník 2006

2007

2008

2009

2010

Tuzemský

3,2

2,7

2,5

2,3

2,4

Cizinec

4,6

4,1

3,4

3,0

3,0

Do charakteristiky návštěvnosti jsou zahrnuta pouze data shromáţděna hromadnými ubytovacími zařízeními, která si vedou evidenci. Především u tuzemských návštěvníků je počet návštěv pravděpodobně vyšší, protoţe zde nejsou zahrnuty údaje o vyuţití přenocování u příbuzných a známých, jelikoţ neexistuje způsob jak taková data objektivně získat. Restaurace Ve městě Pardubice je v provozu více neţ 50 restaurací, barů, pivnic, vináren a dalších podniků, které nabízejí stravování a občerstvení. Gastronomická nabídka odpovídá potřebám města i návštěvníků. Je moţno navštívit jak podniky s českou kuchyní, tak i podniky nabízející kuchyně světové. Potenciál pro přilákání většího počtu návštěvníků má Pardubický pivovar, který by formou exkurzí a doprovodného programu mohl napomoci k prodlouţení průměrné délky pobytu, například v průběhu velkých akcí. (Statutární město Pardubice, 2009) Městské informační středisko Regionální informační centrum Pardubice je v provozu od 1. 10. 2003. Hlavní činností informačního centra je poskytovat všeobecné informace o městě a okolí nejen potencionálním návštěvníkům. Neméně důleţitým úkolem je probudit v turistech zájem o návštěvu turistických atraktivit v Pardubicích. Regionální informační centrum Pardubice se stará o propagaci


50

nejen města, ale i celého regionu. Na svých internetových stránkách mimo jiné uvádí seznam ubytovacích a stravovacích zařízení s okamţitou moţností rezervace, rovněţ uvádí bliţší informace o chytaných kulturních a sportovních akcí s moţností nákupu vstupenek na tyto akce a celou řadu dalších informací. Kromě poskytování informací, plní informační centrum rovněţ úlohu prostředníka při spolupráci veřejného, neziskového a podnikatelského sektoru při sběru dat z oblasti cestovního ruchu. (Dokonalý přehled o Pardubicích, 2011) Cestovní agentury a kanceláře V Pardubicích je celá řada cestovních kanceláří a agentur, ţádná však nenabízí ucelený zájezd do města Pardubice. Sluţby pro turisty nabízí například cestovní kancelář ČEDOK, která poskytuje průvodcovské sluţby po městě, kromě češtiny i v angličtině a němčině. Pro zájemce jsou připraveny tři vycházkové okruhy, z nichţ nejţádanější je Stezka Viléma z Pernštejna, která vede historickým jádrem města a v okolí zámku, jak znázorňuje obrázek.

Obrázek 1: Stezka Viléma z Pernštějna (Informace o městě, 2011) Služby pro cyklisty Díky své poloze mají Pardubice příznivé podmínky pro rozvoj cykloturistiky. Doprovodná infrastruktura pro cyklisty je mizivá téměř ţádná. V Pardubicích je nedostatek specializovaný míst, kde cyklista můţe ţádat o opravu kola, půjčení pumpičky na kolo, zakoupení mapy či poţádat o první pomoc v případě úrazu. V Pardubicích neexistuje ţádná sluţba podob-


51

ného typu, která by byla vyuţitelné o víkendu. Také chybí půjčovna kol a jejich úschovna. (Statutární město Pardubice, 2009) Informační a navigační systém V Pardubicích existuje navigační systém, který je tvořený směrovkami s nápisy a piktogramy, jehoţ účel vyuţívají převáţně pěší. Směrovek je nedostatečné mnoţství, jsou nepřehledné a nejsou vhodně rozmístěny, proto je systém nevyhovující. Také piktogramy na směrovkách nejsou natolik výstiţné, aby dokázaly nahradit cizojazyčné směrovky. (Statutární město Pardubice, 2009) Hipoturistika Typickým znakem Pardubic je kůň. V okolí Pardubic je přibliţně 600 km značených hipostezek. Například doplnění doprovodného programu o vyjíţďky na koních v termínu konání Velké pardubické, by prohloubilo větší zájem veřejnosti o tuto formu cestovního ruchu, za kterým by se do Pardubic v budoucnu vraceli. (Statutární město Pardubice, 2005) Úroveň materiálně technické základny z hlediska kvantity a kvality není pro rozvoj cestovního ruchu v Pardubicích dostatečná a neodpovídá rostoucím nárokům ze strany návštěvníků. Dopravní dostupnost Pardubic se zlepšila v roce 2009, kdy město získalo napojení na dálniční síť. Úroveň poskytovaných sluţeb v oblasti cestovního ruchu v Pardubicích spíše rozvoji cestovního ruchu ve městě brání.

4.3 SWOT analýza Název analýzy vychází z počátečních písmen anglických slov Strengths (silné stránky), Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příleţitosti) a Threats (hrozby). SWOT analýza je účelný nástroj pro přehlednou identifikaci skutečného stavu a potřeb změn pro přeměnu slabých stránek na silné, slouţí také k vyloučení rizik ve zkoumaném prostředí. SWOT analýza je analýzou vnitřního (silné a slabé stránky) a vnějšího prostředí (příleţitosti a hrozby). Analýzou vnitřního prostředí zjistíme aktuální stav zkoumaného prostředí, pro účely CR jde převáţně o polohu, dopravní dostupnost, kvalitu a kapacitu HUZ, kulturní památky apod. Analýzou vnějšího prostředí zjistíme aktuální situaci v okolí zkoumaného prostředí. (SWOT analýza, 2008; SWOT analýza odhalí pravdivou tvář vaší firmy a pomůţe vám nahlédnout do budoucnosti, 2011)


52

Na základě vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice nyní můţeme určit silné a slabé stránky pro rozvoj CR, jakoţ i příleţitosti a hrozby. Stručná SWOT analýza je uvedena v následující tabulce. Tabulka 5: SWOT analýza předpokladů CR ve městě Pardubice (autor, 2012) Silné stránky

Slabé stránky

 výhodná geografická poloha

 turisticky neatraktivní krajina

 vhodná krajina pro hippoturistiku a

 nevyuţití tradičních sportovních akcí

cykloturistiku

pro CR

 zajímavá historie města, městská památková rezervace, architektonicky zajímavý zámek a opevnění

 malá kapacita parkovacích míst v době pořádání velkých akcí

 významné sportovní akce

 nedostatečná kapacita HUZ v době ko-

 napojení na dálniční síť

nání velkých akcí

 tradice v oblasti jezdectví a letectví

 nevyhovující infrastruktura pro rozvoj kongresového CR

 výletní loď Arnošt z Pardubic

 malá koordinace pořadatelů velkých

 mezinárodní ţelezniční uzel

akcí a chybějící doprovodný program

 mezinárodní letiště  dostupnost i okrajových částí města

 nedostatek sluţeb pro cyklisty  celkově krátká doba návštěvnosti města

městskou hromadnou dopravou  univerzitní město

 nedostatek akcí kongresového typu




Příležitosti

Hrozby

 vybudování poţadované infrastruktu-

 vysoká konkurence na trhu CR

ry pro cyklisty  rozvoj nabídek pro turisty (prodlouţené víkendy aj.)  vyuţití finanční prostředků z fondů EU  vyšší zájem o dovolenou v tuzemsku  zvýšení počtu doprovodných programů během velkých akcí  zvýšení kvality vzdělávání v oblasti CR 

53

 nízká kvalita poskytovaných sluţeb  neochota organizátorů velkých akcí ke vzájemné spolupráci  nedostatek finanční podpory a permanentní zdraţování  nevole příjezdu zahraničních turistů v důsledku růstu měnového kurzu koruny vůči zahraničním měnám


5

54

KLASTR CESTOVNÍHO RUCHU NA PARDUBICKU

Celkový zájem turistů o návštěvu města Pardubice je nízký. Průměrný návštěvník stráví v Pardubicích zhruba jeden aţ dva dny. Během této poměrně krátké doby řada návštěvníků vyuţívá minimum doprovodných sluţeb. Kapacita a kvalita ubytovacích sluţeb není dostačující, zejména pro účely pořádání kongresového CR. Také propagace a koordinace jednotlivých akcí není na úrovni. Téměř neexistují ucelené produkty cestovního ruchu, které by přilákaly větší počet návštěvníků. Intenzivnější spolupráce mezi městem, cestovními kancelářemi a agenturami, informačním centrem, organizátory nejnavštěvovanějších akcí a poskytovateli ubytovacích a jiných doprovodných sluţeb by mohla zvýšit zájem o návštěvnost města. Z toho důvodu by bylo vhodné vytvořit klastr na podporu cestovního ruchu, který by tuto spolupráci zprostředkoval. (Průvodce klastrem, 2007)

Na základě výše uvedených údajů je zřejmé, ţe v oblasti cestovního ruchu nedosahuje Pardubický kraj ani samotné město Pardubice svého potenciálu. Moţností jak podpořit rozvoj cestovního ruchu je zaloţení klastru, který by sdruţoval různé podniky a organizace v oblasti cestovního ruchu. Cílem subjektů tvořící klastr na podporu cestovního ruchu je ve spolupráci s Pardubickým krajem posílit turistický potenciál kraje a zvýšit jeho návštěvnost. Podle definice OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development) je klastr definován jako: „Klastry jsou sítě vzájemně závislých firem, institucí produkujících znalosti, přemosťujících institucí a zákazníků propojených do výrobního řetězce, který vytváří přidanou hodnotu. Koncept klastrů jde dále neţ síťová spolupráce firem (networking), jelikoţ postihuje veškeré formy sdílení a výměny znalostí … a také jde dále neţ tradiční sektorová analýza.“ (Průvodce klastrem, 2007, s. 2) Členové klastru si navzájem konkurují, ale současně i spolupracují, a to například v oblasti vzdělávání zaměstnanců, inovace technologií či spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami. Výsledkem spolupráce v těchto oblastech mohou některá svá omezení překonat a získat konkurenční výhodu. Klastr je tedy všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, z které pro všechny členské subjekty vyplývá řada přínosů. Spolupráce v klastru můţe mít pro zainteresované subjekty následující benefity: -

lepší ekonomické výsledky společností,

-

větší počet inovací,

-

větší export,


přilákání atraktivních investic,

-

podpora výzkumu,

-

podpora regionálního rozvoje.

55

Potencionálními členy Pardubického klastru na podporu cestovního ruchu by mohly být vysoké a střední školy, hotely a jiná ubytovací zařízení, restaurace, městské informační centrum, magistrát města Pardubice, Statutární město Pardubice, muzea, sportovní areály a další subjekty poskytující sluţby či vyrábějící produkty realizované alespoň z části díky přijíţdějícím návštěvníkům a jiné fyzické či právnické osoby podnikajících na území Pardubického kraje, které podporují moţnost rozvoje cestovního ruchu v území. (Pardubicko, 2008)

5.1 Návrh klastru na Pardubicku 5.1.1 Návrh stanov klastru KLASTR-CR (dále jen „sdruţení) je sdruţení zaloţené na základě zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů. KLASTR-CR o. s. je sdruţení fyzických a právnických osob činných v cestovním ruchu, obcí a měst jakoţ i dalších subjektů, které si uvědomují potřebu rozvoje cestovního ruchu na Pardubicku. Sdruţení má název KLASTR-CR o. s. se sídlem v Pardubicích. KLASTR-CR o. s. sdruţuje fyzické a právnické osoby, které mají zájem podporovat a koordinovat rozvoj cestovního ruchu na Pardubicku. Sdruţení je neziskového charakteru a veškeré příjmy bude vyuţívat výhradně k naplňování cílů Sdruţení. Hlavním cílem Sdružení je: -

vytvoření konkurenceschopného turistického regionu

-

koordinace aktivit v oblasti cestovního ruchu

-

spolupráce s veřejným sektorem

-

spolupráce subjektů v cestovním ruchu

Dílčí cíle:


56

zlepšení komunikace subjektů působících v cestovním ruchu s vysokými a středními školami

-

společná propagace území a produktů cestovního ruchu, optimalizace internetové propagace

-

společný lobbing u subjektů veřejné správy

-

poradenství, vzdělávání a zvyšování kvalifikace v oblasti cestovního ruchu

-

zajištění zpětné vazby od zákazníků

-

získávání veřejných finančních podpor a sponzorských darů k financování cílů Sdruţení

Členství v KLASTR-CR o. s. Členství je dobrovolné. Členy Sdruţení mohou být právnické a fyzické osoby, jejichţ činnost je v souladu s cíli KLASTR-CR o. s., a které mají bydliště či místo podnikání na území České republiky. Ţádost o členství musí být podána písemně a o jejím schválení rozhodne valná hromada. Členství vzniká dnem rozhodnutí o přijetí nového člena. Členství zaniká vystoupením, zánikem člena, úmrtím, nezaplacením členského poplatku, vyloučením. Členství dále zaniká zrušením člena bez právního nástupce, prohlášením konkursu, dnem právní moci rozhodnutí o prohlášení úpadku. O vyloučení člena rozhoduje valná hromada. Práva a povinnosti členů Členové mají právo být voleni do rady, podávat návrhy týkající se činnosti Sdruţení, účastnit se jednání valné hromady a podílet se na hlasování, vyjadřovat se k připravovaným akcím jakoţ i účast na nich. Členové jsou povinni dodrţovat stanovy, podporovat cíle Sdruţení, platit členské příspěvky viz tabulka číslo 6.


57

Tabulka 6: Výše členských příspěvků v KLASTR-CR o. s., v Kč. (KLACR, 2010) Kategorie

Registrace

Fyzická osoba

Kč/rok

1000 OSVČ a zaměstnavatel do 5

5000

zaměstnanců Zaměstnavatel Právnická osoba

do 50 zaměst-

10 000

nanců Zaměstnavatel nad 50 zaměst-

20 000

nanců Vzdělávací instituce

10 000 Obce Města do 50 000

Města a obce

3000

5 000 10 000

obyvatel Města nad

20 000

50 000 obyvatel Regionální sdružení

20 000

Orgány Sdružení Orgány Sdruţení jsou valná hromada, rada a prezident. Valná hromada je nejvyšším orgánem, jednání valné hromady řídí prezident nebo radou pověřený člen. Valná hromada dále schvaluje rozpočet, roční účetní závěrku a výroční zprávu. Schvaluje stanovy Sdruţení a jejich změny, rozhoduje o přijetí nových členů, o vyloučení člena a o zániku Sdruţení. Valnou hromadu svolává rada a to písemnou formou neméně dvakrát ročně. Valná hromada rozhoduje hlasováním a je usnášeníschopná při účasti nadpoloviční většiny členů.


58

Rada je nejvyšším výkonným orgánem Sdruţení. Členy rady volí valná hromada. Funkční období rady je dvouleté. Členství v radě zaniká odstoupením, zánikem, úmrtím nebo odvoláním člena valnou hromadou. Rada ve své působnosti volí ze svých členů prezidenta, zajišťuje hospodaření v souladu se schváleným rozpočtem, svolává valnou hromadu, připravuje návrh rozpočtu a členských příspěvků, rozhoduje o obchodních a právních záleţitostech Sdruţení. Rada je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejich členů. Prezident je statutárním orgánem Sdruţení a je oprávněn jednat jeho jménem. Prezident řídí a koordinuje činnost a orgány Sdruţení. Prezidenta volí rada na svém prvním zasedání. Hospodaření Sdružení KLASTR-CR o. s. pouţívá veškerý svůj majetek pro realizaci a naplnění výše zmíněných cílů. Příjmy tvoří členské příspěvky, dotace z veřejných zdrojů, grantové podpory, příspěvky státních fondů a fondů územních samosprávných celků, dále sponzorské dary a ostatní příjmy (např. příjmy z reklam). Hospodaření Sdruţení se řídí rozpočtem, který je schválený valnou hromadou. Účetní období je shodné s kalendářním rokem. Zánik Sdružení KLSTR-CR o. s. můţe zaniknout dobrovolným rozpuštěním či sloučením s jiným sdruţením. O rozpuštění rozhoduje valná hromada. Návrh na rozpuštění předkládá rada. 5.1.2 Zakládající členové Důvodem pro zaloţení klastru je vytvoření vhodných podmínek pro vzájemnou spolupráci a koordinaci mezi subjekty veřejného i privátního sektoru, coţ bude mít pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu ve městě Pardubice. Aby se vytvořily vhodné podmínky pro rozvoj CR, je nutná větší spolupráce mezi aktéry cestovního ruchu. Hovoříme o spolupráci při vytváření společných produktů pro turisty, spolupráci při pořádání kulturně-společenských a sportovních akcí, společné propagaci a vzájemné spolupráci apod. Hlavním aktérem v oblasti cestovního ruchu je Statutární město Pardubice, konkrétně Odbor školství, kultury a sportu, Oddělení kultury a cestovního ruchu. Cílem oboru je koordinovat činnost v oblasti CR, kultury, školství, mládeţe a tělovýchovy, sportu a památkové péče. Město je majoritním vlastníkem East Bohemian Airport a. s. a Dostihového spolku


59

a.s. V areálech těchto akciových společností se pravidelně konají dvě významné akce. Jedná se Aviatickou pouť a Velkou pardubickou steeplechase. Město se aktivní měrou podílí na organizování a propagování těchto akcí. Město dále zajišťuje spolupráci se sportovními organizacemi na spolupořádání veřejných sportovních akcí, jako je například maratón v ulicích města. Dochází také k uzavírání kontraktů o spolupráci se zahraničními partnerskými městy. K dalším poskytovatelům sluţeb v oblasti CR patří Regionální informační centrum Pardubice, které provozuje příspěvková organizace Pardubice Region Tourism zřízená Statutárním městem Pardubice. Informační centrum poskytuje informace pro turisty, poskytuje propagační a informační materiály. (Dokonalý přehled o Pardubicích, 2011) Hlavním důvodem pro vznik klastru je sloučit významné aktéry v oblasti cestovního ruchu, proto do klastru budou patřit také subjekty poskytující ubytovací sluţby. Mezi nejvýznamnější HUZ v Pardubicích patří Hotel Labe, Hotel Zlatá štika, Hotel Euro a Hotel 100. V oblasti kultury jsou pro rozvoj cestovního ruchu nejvýznamnější KD Dubina, který organizuje mimo jiné i Pardubické hudební jaro, dále Východočeské divadlo, Komorní filharmonie Pardubice a dále Galerie Gong a Galerie Slunce. Nejvýznamnějšími poskytovateli prostor, pro pořádání kongresů, veletrhů a výstav jsou výstavní a společenské centrum Ideon, Univerzita Pardubice a AFI Palace Pardubice. Tyto subjekty si v poskytování sluţeb navzájem konkurují a jejich potenciál není zcela vyuţit. Vzájemnou spoluprácí v klastru mohou dosáhnout většího rozvoje kongresového cestovního ruchu v Pardubicích, a tím dosáhnout i větších příjmů z této oblasti. Dalšími členy klastru jsou: -

SOŠ Cestovního ruchu

-

Labská hotelová škola a střední odborné učiliště

-

Akvapark Pardubice

-

Parkovací dům Centrum

-

Výletní loď Arnošt z Pardubic

-

Sport Centrum Svítkov


60

Tyto subjekty budou spolupracovat na společném vytváření příznivé image Pardubic. Spolupráce bude probíhat v oblasti vzdělávání, propagace, koordinace akcí a na vytváření produktu cestovního ruchu.


6

61

STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU

6.1 Vize a cíle rozvoje CR Vize rozvoje cestovního ruchu města Pardubice V rozmezí deseti let jsou Pardubice městem plně vyuţívajícím moţností, které CR přináší. Jsou konkurenceschopné na trhu cestovního ruchu a návštěvníky lákají svou atraktivitou, čistým ţivotním prostředím a svou pohostinností. Je rozvíjena vzájemná spolupráce mezi subjekty CR. Město je profesionálně propagováno, rozvíjí se turistická infrastruktura a sluţby jsou poskytovány na vysoké úrovni. Cestovní ruch přispívá k zvýšení ţivotní úrovně obyvatel.

Strategický cíl č. 1. Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Infrastruktura vyuţívaná turisty je v nevyhovujícím stavu. Dojde k navýšení počtu ubytovacích zařízení s vysokou kvalitou sluţeb vhodných pro kongresový cestovní ruch. Bude rozšířena a zkvalitněna síť cyklostezek. Naučná stezka Viléma z Pernštejna bude doplněna o interaktivní informační tabule. V rámci zvýšení zelených ploch doje k revitalizaci Tyršových sadů v centru města i dalšímu rozšiřování zelených ploch ve městě. Dojde k rekonstrukci a údrţbě zařízení pro volnočasové aktivity. Bude zaveden kvalitní informační systém.

Priorita č 1: Rozvoj kvalitních ubytovacích a restauračních zařízení Nabídka ubytování vyhovující nárokům pro kongresový cestovní ruch, je nedostatečná. Také kapacity HUZ v době konání velkých akcí jsou nevyhovující. Z toho důvodu je nutné tuto nabídku rozšířit. Bude rozšířena také nabídka restauračních zařízení. Opatření: -

Rozšíření nabídky ubytovacích zařízení vhodných pro kongresový CR

-

Zvýšení úrovně v ubytovacích zařízeních

-

Rozšíření a zvýšení úrovně restauračních zařízení


62

Priorita č. 2: Rozvoj infrastruktury pro cykloturistiku Hlavní prioritou je rozšíření a zkvalitnění sítě cyklostezek. Bude rozšířena doprovodná infrastruktura vyuţívaná cykloturisty. Opatření: -

Vybudování nové cyklostezky a údrţba cyklostezek stávajících

-

Výstavba odpočíváren na cyklostezkách, dále výstavba půjčovny a úschovny kol, informačních panelů a stanice rychlé pomoci pro cyklisty.

Priorita č. 3: Rozvoj a obnova zelených ploch ve městě Hlavní prioritou je udrţovat stávající zelené plochy a zvyšovat počet nově vzniknutých zelených ploch. Město tím získá na atraktivitě a stane se přitaţlivějším jak pro místní obyvatele, tak pro turisty. Opatření: -

Revitalizace Tyršových sadů

-

Výstavba zeleně na sídlištích

-

Obnova městských parků

Priorita č. 4: Rozvoj volnočasové infrastruktury Nabídka míst pro volnočasové aktivity je ve městě dostatek. Důleţité je, aby nedocházelo k opotřebení vlivem špatného zacházení a špatné údrţby. Dojde k rekonstrukci skateparku a opravě a údrţbě stávajících sportovních ploch a zařízení. Opatření: -

Rekonstrukce skateparku

-

Oprava a údrţba sportovních ploch a zařízení


63

Priorita č. 5:Výstavba informačního systému Prioritou je vybudování kvalitního a jednotného turistického značení, které bude vyuţívat výhod nových informačních technologií. Opatření: -

Výstavba interaktivních informačních tabulí

-

Zavedení jednotného informačního značení

-

Při příjezdu do města po silniční komunikaci zkvalitnit značení zaměřené na kulturní památky a jiné atraktivity města

Strategický cíl č. 2: Rozvoj marketingové komunikace v oblasti cestovního ruchu Hlavním cílem je usilovat o eliminaci image Pardubic jako znečištěného a průmyslového města, ale prohlubování image města jako atraktivní destinace. Budou vymezeny hlavní atraktivity, které mají největší potenciál k přilákání turistů. Proběhne analýza poptávky, na jejímţ základě budou vytvářeny turistické produkty. V oblasti propagace budou vyuţity asociace spojené s městem Pardubice (perník, sport, koně, Zlatá přilba, Velká pardubická atd.). Na propagaci se budou podílet všechny subjekty, které působí v oblasti CR. Bude pravidelně vycházet kalendárium kulturních a sportovních akcí. Proběhne inovace internetových informačních stránek s důrazem na kvalitní a ucelenou prezentaci města.

Priorita č. 1: Zvyšování image města Prioritou je změnit image Pardubic jako průmyslově znečištěného města. Budou vymezeny hlavní turistické atraktivity. Proběhne analýza poptávky, na jejímţ základě bude vytvořena ucelená nabídka pro turisty. Opatření: -

Vymezení hlavních turistických atraktivit

-

Analýza poptávky

-

Vytvoření ucelených produktů nabízených v cestovních kancelářích

-

Důsledné pouţívání jednotného vizuálního stylu


64

Priorita č. 2: Zefektivnit propagaci města Do oblasti propagace se zapojí všichni aktéři působící v oblasti cestovního ruchu. Cílem je zkvalitnění propagace se zaměřením na základní asociace, které jsou s městem Pardubice spojené. Opatření: -

Vydávat kalendárium kulturních a sportovních akcí

-

Spolupráce všech aktérů na společně prezentaci města

-

Inovace internetového informačního serveru

-

Zaměření propagace na cykloturistiku a hippoturistiku

-

V průběhu významných akcí podávat informace o dalších atraktivitách

Strategický cíl č. 3: Rozvoj organizační struktury cestovního ruchu Strategickým cílem je vyřešit nedostatečnou spolupráci mezi jednotlivými aktéry v oblasti cestovního ruchu. Aktéři se budou podílet na tvorbě produktů cestovního ruchu a na sběru dat důleţitých pro určování trendu na trhu cestovního ruchu. Bude zaloţena instituce slučující významné aktéry CR. Pro lepší komunikaci mezi subjekty bude vytvořen interní komunikační systém. Dojde k rozvoji spolupráce se subjekty destinačního managementu, převáţně při vytváření společných projektů.

Priorita č. 1: Rozvoj spolupráce a partnerství pro cestovní ruch Aby bylo dosaţeno kvalitní a intenzivní spolupráce mezi aktéry v oblasti cestovního ruchu, bude město Pardubice iniciovat zaloţení klastru na podporu cestovního ruchu. Opatření: -

Zaloţení klastru na podporu cestovního ruchu v Pardubicích

-

Vytvoření společné vize pro rozvoj cestovního ruchu

-

Podněcovat spolupráci mezi poskytovateli sluţeb a provozovateli atraktivit města

-

Iniciovat zájem o společnou propagaci


Spolupracovat při tvorbě turistických produktů

-

Prohlubovat spolupráci s Univerzitou Pardubice v oblasti kongresového CR

-

Podporovat činnost Střední odborné školy cestovního ruchu

-

Vytvoření interního informačního systému

65

Priorita č. 2: Rozvoj spolupráce v rámci destinačního managementu Dojde k rozvoji spolupráce se subjekty v oblasti destinačního managementu, a to především s Destinační společností Východní Čechy, Českou republikou a partnerskými městy Doetinchem, Merano a Pernik. Opatření: -

Rozvíjet spolupráci na destinačním managementu s regionem Východní Čechy

-

Rozvíjet spolupráci s Destinační společností Východní Čechy

-

Spolupracovat na managementu v rámci České republiky

-

Rozvíjet spolupráci se zahraničními partnerskými městy

Strategický cíl č. 4: Rozvoj podnikatelské činnosti a lidských zdrojů v oblasti cestovního ruchu Pro naplnění strategického cíle bude podporován vznik nových podniků v oblasti cestovního ruchu. Budou poskytovány poradenské sluţby o způsobu nejlepšího vyuţití a čerpání finančních prostředků z fondů EU. Budou pořádána školení zaměřená na zvyšování kvalifikace a odborných znalostí zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu. Zahájení intenzivní spolupráce se SOŠ Cestovního ruchu, na vychovávání odborníků, kteří budou dále začleněni do stávajících podniků v oblasti CR.

Priorita č. 1: Zvyšování odbornosti poskytovatelů služeb v oblasti CR Prioritou je podpořit vzdělávání a dalšího navyšování kvalifikace pro zaměstnance působících v oblasti CR. Navýšením odbornosti a znalostí zaměstnanců, vznikne konkurenční výhoda, která můţe být pro rozvoj CR klíčová


66

Opatření: -

Pořádání kurzů zaměřených na zvyšování kvalifikace zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu

-

Úzká spolupráce se SOŠ Cestovního ruchu na vzdělávání budoucích odborníků

-

Rozvíjet odbornost pracovníků magistrátů, kteří se zabývají problematikou rozvoje cestovního ruchu

Priorita č. 2:Rozvoj podnikatelské činnosti Prioritou je podpoření vzniku nových podniků a podpora podniků stávajících. Také je prioritou poskytování informací o moţnostech čerpání finanční podpory z fondů EU. Opatření: -

Poskytovat informace o moţnostech čerpání z fondů EU

-

Podpora podnikatelské činnosti v oblasti hippoturistiky a kongresové turistiky

-

Poskytovat poradenskou činnost pro ţádosti o dotace z EU

6.2 Návrh projektu - Zvyšování kvalifikace zaměstnanců v oblasti CR V rámci výše zmíněného strategického cíle 4. bude realizován projekt se zaměřením na rozvoj lidských zdrojů. Tento projekt bude financován z ESF v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, prioritní osa 4.1 Adaptabilita. Hlavním cílem tohoto projektu je zvyšování adaptability zaměstnanců institucí sdruţených v KLASTR-CR o. s. Projekt je zaměřený na zvyšování dovedností, kvalifikace, odborných a jazykových znalostí zaměstnanců coţ povede ke zvýšení konkurenceschopnosti cestovního ruchu na daném území. Komplex vzdělávacích aktivit bude zaměřen na rozvinutí manaţerských dovedností vedoucích pracovníků, rozvinutí komunikačních a obchodních dovedností zaměstnanců, jazykové kurzy, zvyšování IT gramotnosti (případně práce s informačními systémy), posílení znalostí v oblasti gastronomie, reklamy a marketingu.


67

Doba realizace – září 2012 – prosinec 2014 Cílová skupina: Projekt je určen pro 30 zaměstnanců z členských organizací klastru v různých pracovních pozicích – vrcholný a střední management, technický personál, administrativa, propagace, personál restaurace, recepce, obchod. Klíčové aktivity projektu: -

rozvoj manaţerských dovedností (motivační semináře, kurzy, leadership, koučing, modelové situace apod.)

-

rozvoj komunikačních a obchodních dovedností (konfliktní situace, vyjednávání a argumentace, asertivní chování, telefonická komunikace, psychologie zákazníka, obchodní a prezenční dovednosti, marketing, reklama)

-

rozvoj IT dovedností (MS Word, MS Excel, MS Powerpoint, MS Access, MS Outlook)

-

rozvoj jazykových znalostí (uzavřené kurzy jazyku AJ, NJ, konverzace, korespondence a prezentace v AJ, NJ)

Předpokládané náklady na projekt: 8 mil. Kč včetně DPH, předpokládané profinancování ve výši 80% z OP LZZ.

6.3 Projekt – Rekreační a zábavní areál Cihelna Dotační program: Regionální operační program NUTS II Severovýchod Prioritní osa: 3. Cestovní ruch Oblast podpory: 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Název projektu: Rekreační a zábavní areál Cihelna Doba realizace: 1. červen 2012 – 31. prosince 2013

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky Tabulka 7: Dokumentace projektu podle webové ţádnosti Benefit 7 Rekreační a zábavní areál Cihelna je v současnosti vyhledávaným místem pro volnočasové aktivity především v letních měsících. Turisté i návštěvníci mohou vyuţít následujících sluţeb: ubytování v autokempu nebo v chatkách, areál aquaparku (50 m dlouhý plavecký bazén, skokanský bazén Zdůvodnění po-

s můstkem, tobogany, dětský bazén a dětské brouzdaliště,

třebnosti projektu

divoký kanál), hřiště na minigolf, pláţový volejbal, občer-

včetně popisu

stvení, restaurace.

výchozího stavu

Důvodem projektu je zatraktivnění areálu a tím zvýšení návštěvnosti i mimo sezonu. Udrţení konkurenceschopnosti areálu a zkvalitnění infrastruktury cestovního ruchu v regionu. Vyhovění vzrůstajícím nárokům ze strany turistů i návštěvníků. Zkvalitnění a výšení ubytovací kapacity jakoţ i zvýšení počtu parkovacích míst. Projekt je zaměřen na zvýšení kvality poskytovaných sluţeb a na rozšíření infrastruktury stávajícího areálu koupaliště Cihelna. Areál patří mezi turistické atraktivity, projekt je proto dále zaměřen na zatraktivnění areálu pro turisty a návštěvníky

Stručný popis

jakoţ i vyuţití areálu pro volnočasové aktivity a prodlouţení

projektu

turistické sezony. Předmětem realizace je rozšíření ubytovací kapacity v chatkách pro celoroční provoz a vybudování nových atraktivit – víceúčelové hřiště s umělým povrchem, hřiště na paintball a modernizace stávající nabídky – hřiště na minigolf, 2 tobogany a rozšíření parkovacích ploch. Cílem projektu je obnovení a rozvoj infrastruktury areálu za účelem zvýšení počtu turistů i návštěvníků jakoţ i rozšíření

Cíle projektu

nabídky aktivního trávení volného času v Pardubicích. Cílem je také zvýšení stávající úrovně poskytovaných sluţeb v areálu a tím zajištění jeho další rozvoje. Posílení pozice areálu jako turistické atraktivity v regionu. Rozšíření nabídky

68

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky aktivit v areálu a přilákání většího počtu mladých lidí pro trávení volnočasových aktivit. Soulad s cíli programu, prioritní osy a oblasti podpory

Projekt je v souladu s globálním cílem ROP Severovýchod. Realizací se zkvalitní stávající infrastruktura cestovního ruchu jak pro turisty, tak pro veřejnost. Projekt přispěje k zvýšení návštěvnosti regionu. Projekt je v souladu s cíli prioritní osy: Cestovní ruch. Rozšíření nabídky sluţeb vybudováním nových atraktivit a modernizací současných atraktivit, jedná se o postavení více-

Výstup projektu

účelového hřiště s umělým povrchem, hřiště na paintball, rozšíření parkovací kapacity a modernizaci toboganu a hřiště na minigolf. Dále také zvýšení ubytovací kapacity v areálu. Cílovou skupinou zde jsou lidé, kteří preferují aktivní formu

Koneční uţivatelé

trávení volného času. Jde převáţně o mládeţ, rodiny s dětmi

projektu

a dospělé osoby. Areál je téţ přístupný pro handicapované osoby.

Místo realizace projektu (obec,

Statutární město Pardubice

okres, kraj) Dopad projektu

Projekt má regionální dopad. Jedná se o okresy Pardubice a Chrudim Projekt má návaznost na Strategický plán města Pardubice z roku 2007, konkrétně na oblast označenou písmenem B,

Soulad

která nese název Přitaţlivé aktivní město.

s rozvojovými

Projekt má svým způsobem návaznost i na Koncepci státní

strategiemi

politiky cestovního ruchu v České republice pro období 2007 – 2013, kterou vypracovalo Ministerstvo pro místní rozvoj, konkrétně na prioritu 2 – Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a sluţeb CR, konkrétně opatření 2.1 Rekon-

69

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky strukce a výstavba kvalitní základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a 2.3 Zkvalitňování sluţeb cestovního ruchu. Přínos pro město – díky realizaci projektu dojde k rozšíření nabídky sluţeb cestovního ruchu. Zvýší se návštěvnost města, je zde pravděpodobnost, ţe turisté navštíví i jiné atraktivity. Přínos pro provozovatele – realizací projektu se předpokládá zvýšení návštěvnosti, tudíţ i větší finanční přínos pro provozovatele. Dojde k zatraktivnění areálu. Obyvatelé města a okolí – dojde k rozšíření sluţeb a vylepšení nabídky (hřiště na paintball, víceúčelové hřiště). Předpokládá se přínos pro mládeţ i dospělé. Přínos pro podnikatelské subjekty – pro úspěšnou realizaci Dopad na socioe-

projektu bude potřeba vyuţít sluţeb různých dodavatelů.

konomický přínos

Předpokládaný je tedy pozitivní dopad na podnikatelskou sféru. Je moţné téţ předpokládat, ţe zvýšená návštěvnost se promítne i v oblasti návazných sluţeb na CR (ubytování, restaurace), také provozovatel bude pravděpodobně zajišťovat sluţby pro větší mnoţství návštěvníků neţ doposud. Pro optimální chod bude tedy muset zajišťovat (nakupovat) větší mnoţství zboţí a sluţeb (potraviny, nápoje, hygienické potřeby, sportovní vybavení, údrţbu, apod.) Pro Pardubický kraj – v důsledku zvýšení nabídky atraktivit v oblasti CR v kraji se počítá i s jeho zvýšenou návštěvností.

Projekt podporuje udrţitelný rozvoj. Projekt se promítne do Dopad na horizontální téma

všech tří rovin udrţitelného rozvoje, do roviny sociální zlepšením vybavenosti, rozvoj sluţeb, přínos pro zvýšení moţností trávení volného času a relaxace, do roviny ekonomické - zvýšení zisku pro provozovatele a poskytovatele

70


71

návazných sluţeb, do roviny environmentální – pouţití šetrných technologií. Projekt také podporuje princip rovných příleţitostí, areál je přístupný široké veřejnosti a všem sociálním skupinám. Předpokládané celkové náklady

22 000 000

projektu (v Kč) Předpokládané způsobilé náklady

20 000 000

projektu (v Kč) Předpokládané nezpůsobilé náklady projektu (v

2 000 000

Kč) Financování projektu (v%)

85 %

Rozpočet projektu Projekt bude financován z rozpočtu města Pardubice a z části bankovním úvěrem. Po ukončení realizace projektu bude zpětně proplaceno 85% finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj.


72

Tabulka 8: Rozpočet projektu Název výdaje

Počet kusů

Cena za ks

Výdaj cel-

Z toho neinvestiční

kem

Hlavní výdaje

20 000 000

500 000

Nákup sluţeb – proj. dokumentace (do 5% CZV z stav. projektů, u ostatních projektů do 2% CZV)

0

0,00

0,00

0,00

Nákup pozemků a staveb do 10% CZV)

0

0,00

0,00

0,00

Stavební a technologická část stavby

1

17 000 000

17 000 000

0,00

Technické zařízení

0

0,00

0,00

0,00

500 000

500 000

Základní vybavení Vnitřní vybavení chatek

4

125 000

500 000

500 000

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0,00

0,00

0,00

DPH (pokud příjemce nemá nárok na odpočet DPH na vstupu)

1

2 800 000

2 800 000

0,00

Rezerva na více práce

0

0,00

0,00

0,00

Vedlejší výdaje (do 10% CZV)

0

0,00

0,00

0,00

Výdaje na dodrţení pravidel publicity

0

0,00

0,00

0,00

Finanční výdaje

0

0,00

0,00

0,00

Nákup sluţeb

0

0,00

0,00

0,00

Propagace projektu

0

0,00

0,00

0,00

Ostatní náklady – pouze pro aktivity zabývající se tvorbou produktů CR

0

0,00

0,00

0,00

DPH (pokud příjemce nemá nárok na odpočet DPH na vstupu)

0

0,00

0,00

0,00

20 000 000

500 000

Způsobilé výdaje celkem Z toho neinvestiční náklady

4

125 000

500 000

500 000

Nezpůsobilé výdaje

1

2 000 000

2 000 000

0,00

22 000 000

500 000

0,00

Celkové výdaje projektu


73

ZÁVĚR Cestovní ruch, jako jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví, je významným nástrojem rozvoje regionů. Po vstupu České republiky do Evropské unie se naskytly nové příleţitosti pro rozvoj tohoto odvětví, hlavně prostřednictvím podpory ze strukturálních fondů EU. Pro co nejlepší vyuţití potenciálu cestovního ruchu byli navrţené různé koncepce a strategie na národní i regionální úrovni. Tyto dokumenty mají napomoci zvýšit úroveň nejen cestovního ruchu obecně, ale také úroveň obyvatelstva prostřednictvím vytváření nových pracovních pozic a podpory vyváţeného rozvoje. Statutární město Pardubice má také zpracovanou koncepci pro rozvoj cestovního ruchu a jiné strategické dokumenty, coţ je důkazem toho, ţe má zájem se dále v této oblasti rozvíjet. V současnosti Pardubice nejsou zrovna nejvyhledávanější destinací cestovního ruchu. Největší potenciál má město pro rozvoj městského CR, kongresového CR a zvláštních forem CR jako např. hippoturistiky. Pardubice jsou známy hlavně výrobou pardubického perníku, tradicí v oblasti jezdectví a aviatiky. Také se zde konají významní kulturní a sportovní akce (Velká Pardubická, Zlatá přilba, Pardubické hudební jaro aj.). Významnou částí města je jeho historické jádro, které bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací. V okolí je mnoho moţností trávení volného času, coţ by při vhodné propagaci mohlo zvýšit zájem turistů o tuto lokalitu. Zároveň mají poměrně dobrou dopravní dostupnost, coţ umoţňuje potencionálním návštěvníkům vyuţít různé druhy dopravy do města. Na druhé straně se Pardubice potýkají s několika nedostatky, a to hlavně co se týká kvality poskytovaných sluţeb a ubytovacích zařízení, nevyhovuje kapacita HUZ v době konání velkých akcí, nedostatečná kapacita parkovacích míst v centru města. Zlepšení propagace atraktivit a zvýšení spolupráce jednotlivých aktérů, nejenom ve městě, můţe přispět k vytvoření příznivých podmínek pro další rozvoj cestovního ruchu. Jednou z moţností jak toho docílit je i zaloţení KLASTRU v oblasti cestovního ruchu, jak jsme navrhovali i v této práci. Pardubice mají předpoklad stát se dovolenkovou destinací pro domácí i zahraniční turisty, která jim poskytne kvalitní sluţby a příjemné trávení volného času.


74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Eurovision, s r.o., 2010. Skriptá ke vzdělávacímu programu „Region a cestovní ruch“

[online].

[cit.

2012-04-04].

Dostupný

z:

http://lenka.tomanova.eu/download/skoleni-a-vzdelavani/Region_a_CR.pdf. [2] Foret, M., Foretová, V., 2001. Jak rozvíjet místní cestovní ruchu. Praha: Grada. 178 s. ISBN 80-247-0207-X. [3] Galvasová, I. a kol., 2008. Průmysl cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. 264 s. ISBN 978-80-87147-06-1. [4] GaREP, spol. s r.o., 2009. Regionální politika v ČR: Efekty a nové výzvy. Brno: GaREP Publishing. 192 s. ISBN 978-80-904308-3-9. [5] Hesková, M., 2006. Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy. Praha: Fortuna. 224 s. ISBN: 80-7168-948-3. [6] Hladká, J., 1997. Technika cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. 168 s. ISBN 80-7169-476-2. [7] Horner, S., Swarbrook, J., 2003. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volního času. Praha: Grada Publisching. 488 s. ISBN 80-247-0202-9. [8] Hrala, V., 2005. Geografie cestovního ruchu. Praha: Oeconomica. 109 s. ISBN 80-245-0858-3. [9] Indrová J. a kol., 2007. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica. 119 s. ISBN 978-80-245-1252-5. [10] Kučerová, I., 1997. Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. Praha: Idea servis. 153 s. ISBN 80-85970-14-7. [11] Malá, V., 2002. Základy cestovního ruchu. VŠE Praha. 100 s. ISBN 80-245-0439-1. [12] MMR ČR, 2006a. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období

2007

–

2013

[online].

[cit.

2012-04-21].

Dostupný

z:

.


75

[13] MMR ČR, 2006b. Prováděcí dokument ke Koncepci státní politiky cestovního ruku v ČR na období 2007 – 2013 [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupný z: . [14] MMR ČR, 2006c. Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013

[online].

[cit.

2011-03-12].

Dostupný

z

WWW:

. [15] MMR ČR, 2009. Politika územního rozvoje České republiky [online]. [cit. 201204-21].

Dostupný

z:

rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky>. [16] Němčanský, M., 1999. Odvětví cestovního ruchu – vybrané kapitoly (1. A 2. díl). Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta. 535 s. ISBN 80-7248-034-0. [17] Pásková, M., Zelenka, J., 2002. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 448 s. [18] Petrů, Z., 1999. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS. 108 s., ISBN 80-85970-29-5. [19] Torma P., Derco, J., 2007. Marketing v cestovnom ruchu. Košice: Fakulta BERG. 101 s. [20] Vystoupil, J., Šauer, M. 2006. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. 163 s. ISBN 80-210-4205-2. [21] Vystoupil, J. a kol., 2011. Geografie cestovního ruchu v České republice. Plzeň: Aleš Čeněk. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7. [22] Wokoun, R. a kol., 2007. Regionální rozvoj a jeho management v České republice. Praha: Oeconomica. 244 s. ISBN 978-80-245-1301-0. [23] Wokoun, R. a kol., 2008. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regio-nální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde. 244 s. ISBN 978-80-7201-699-0.


76

[24] Wokoun, R., Mates, P., 2006. Management regionální politiky a reforma veřejné správy. 1. vydání. Praha: Linde, 2006. 351 s. ISBN 80-7201-608-3. [25] Zelenka, J., 2010. Marketing cestovního ruchu. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. 240 s. ISBN 978-80-86723-95-2.

Internetové zdroje: [26] Arnošt z Pardubic. [online]. [cit. 2012-04-11]. Last modified 2012 Dostupné z: . [27] Český statistický úřad, 2012. Veřejná databáze. [online]. [cit. 2012-04-11]. Last modified

02.

May

2012

Dostupné

z:

. [28] Členské poplatky. KLACR [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 24. October 2010 Dostupný z: . [29] Dokonalý přehled o Pardubicích. iPardubice.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 2011 Dostupný z: . [30] Informace o městě. Pardubice.eu [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 2010 Dostupný z: . [31] Koncepční dokumenty. Metodická podpora regionálního rozvoje. [online]. Last modified

28

September

2010

[cit.

2012-02-04].

Dostupné

z:

. [32] Kulturní a zábavní místa. Město Pardubice [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupný z: . [33] Letiště Pardubice. [online]. 2010 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: . [34] Pardubicko. Pardubicko.info [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 2008 Dostupný z: . [35] Průvodce klastrem. Czechinvest [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 2007 Dostupný z: .


77

[36] Statutární město Pardubice, 2005. Koncepce rozvoje cestovního ruchu města pardubic

[online].

[cit.

2012-04-29].

Dostupný

z:

. [37] Statutární město Pardubice, 2009. Profil města. [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z: . [38] Statutární město Pardubice, 2011. Významné kulturní a sportovní akce 2012. [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupný z: . [39] Strategie hospodářského růstu České republiky [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupný

z:

hospodarskeho-rustu-cr/1000502/38890/#TOP>. [40] SWOT analýza. Vlastnicesta.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 29. September

2008

Dostupný

z:

marketing/swot-analyza/>. [41] SWOT analýza odhalí pravdivou tvář vaší firmy a pomůže vám nahlédnout do budoucnosti. Ipodnikatel.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Last modified 26. October 2011 Dostupný z: . [42] Turistický potenciál regionu. CzechTourism. [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z:

regionu/>. [43] Výkony. Letiště Pardubice [online]. [cit. 2012-04-24]. Last modified 2012 Dostupný z: .


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK AJ

Anglický jazyk

CR

Cestovní ruch

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

GaREP

Společnost pro regionální ekonomické poradenství

HUZ

Hromadná ubytovací zařízení

IOP

Integrovaný operační program

KD

Kulturní dům

MMR ČR

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

NJ

Německý jazyk

OECD

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OP LZZ

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

ROP

Regionální operační program

Sb.

Sbírka

78


79

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Stezka Viléma z Pernštějna (Informace o městě, 2011) .................................. 50


80

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Návštěvnost vybraných sportovních akcí v letch 2006 – 2010, (v tisících). (Statutární město Pardubice, 2009) ......................................................................... 42 Tabulka 2: Pravidelně pořádané kultuní a sportovní akce v Pardubicích (Statutární město Pardubice, 2011) .......................................................................................... 42 Tabulka 3: Vhodné sály pro konání kongresového CR v Pardubicích (Statutární město Pardubice, 2009) .................................................................................................... 45 Tabulka 4: Průměrná doba přenocování u tuzemských a zahraničních návštěvníků v Pardubicích (ČSÚ, 2012) ..................................................................................... 49 Tabulka 5: SWOT analýza předpokladů CR ve městě Pardubice (autor, 2012) ................. 52 Tabulka 6: Výše členských příspěvků v KLASTR-CR o. s., v Kč. (KLACR, 2010) .......... 57 Tabulka 7: Dokumentace projektu podle webové ţádnosti Benefit 7 ................................ 68 Tabulka 8: Rozpočet projektu .......................................................................................... 72


81

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Návštěvnost u vybraných kulturních zařízení (v osobách/rok). (Statutární město Pardubice, 2009) .......................................................................................... 41 Graf 2: Vývoj počtu přepravených osob (Výkony, 2012).................................................. 47 Graf 3: Vývoj počtu hostů ubytovaných v Pardubicíh v letech 2006 – 2010 (ČSÚ, 2012)...................................................................................................................... 48

Strategie rozvoje cestovního ruchu ve městě Pardubice. Bc. Vít Livora

Recommend Documents