Stavy zvířat - obojživelníci, bezobratlí

Stavy zvířat - obojživelníci, bezobratlí k 31.12.2003 obojživelníci (Amphibia) drápatka vodní (Xenopus laevis)

0,0,3

hrabatka drsná (Pyxicephalus adspersus)

6,2

bezobratlí (Evertebrata) (Heteropoda venatoria) *

x

achatina žravá (Achatina fulica)

x

cvrček (Gryllus sp.) *

x

krabovec (Damon sp.) *

x

kudlanka (Phyllocrania paradoxa) *

x

kudlanka (Polyspilota aeruginosa) *

x

kudlanka (Sphodromantis lineola) *

x

kudlanka (Sphodromantis viridis) *

x

kudlanka dravá (Sphodromantis gastrica) *

x

mnohonožka (Lophostreptus rutilans) *

x

mnohonožka (Lophostreptus sp.) *

x

pakobylka (Baculum thaii)

x

pakobylka okřídlená (Sipyloidea siplylus)

x

pakobylka rohatá (Baculum extradentatum)

x

saranče stěhovavá (Locusta migratoria)

x

sklípkan (Brachypelma boehmei)

0,0,1

sklípkan (Brachypelma vagans) *

0,0,4

sklípkan(Citharischius crawshayi) *

x

sklípkan (Grammostola rosea) *

0,0,6

sklípkan (Pterinochilus murinus) *

x

sklípkan (Stromatopelma calceata) *

x

sklípkan bělopýřitý (Brachypelma albopilosum) *

0,0,2

sklípkan žlutonohý (Poecilotheria fasciata)

x

smrtník (Blaps sp.) *

x

stonožka (Scolopendra sp.) *

x

strašilka (Aplopus sp.)

x

strašilka (Medaura jobrensis)

x

strašilka (Neohyrasea maerens)

x

strašilka (Paramenexenus laetus) *

x

strašilka (Rhaphiderus scabrosus) *

x

strašilka australská (Extatosoma tiaratum)

x

strašilka drsná (Aretaon asperrimus)

x

šváb (Paratemnopteryx couloniana)

x

šváb americký (Periplaneta americana)

x

šváb argentinský (Blaptica dubia)

x

šváb kubánský (Byrsotria fumigata)

x

šváb madagaskarský (Gromphadorhina portentosa)

0,0,2

šváb obrovský (Blaberus giganteus)

x

šváb pestrý (Eublaberus distanti)

x

šváb šedý (Nauphoeta cinerea)

x

šváb velkokřídlý (Archimandrita tesselata)

x

veleštír královský (Pandinus imperator) *

0,0,5

zákeřnice (Platymeris biguttata)

x

zákeřnice (Platymeris sp. "Mombo") *

x

zlatohlávek (Cetonischema aeruginosa)

x

zlatohlávek (Cetonischema speciosa)

x

zlatohlávek (Dicronorhina derbyana var. layardi)

x

zlatohlávek (Eudicella euthalia)

x

zlatohlávek (Eudicella trilineata) *

x

zlatohlávek (Potosia cuprea)

x

zlatohlávek skvrnitý (Pachnoda marginata marginata)

x

zlatohlávek skvrnitý (Pachnoda marginata peregrina)

x

Stavy zvířat – plazi 1.1.

odchovBirth

příchodArrival

úhynDeath odchodDeparture 3

plazi (Reptilia) agama kočinčinská(Physignathus cocincinus)

0.4

agamka zajsanská(Phrynocephalus zajsanensis)

2.2.2

0.1

1.0

anolis jeskynní (Anolis bartschi)

0

1.0.2

2

2.3

2

1.1.1

1

anolis vodní (Anolis vermiculatus)

1.1

1

anolis žlutokrký (Anolis luteogularis)

1.1

1

bazilišek zelený (Basiliscus plumifrons)

2.0.3

2

blavor žlutý (Ophisaurus apodus)

0.0.2

0

chameleolis vousatý(Chamaeleolis barbatus)

1.1

1

anolis vepří (Anolis porcatus)

chameleon Mellerův (Chamaeleo melleri)

0.0.1

1.2

1.0.4

2.1.1

0

chameleonek krátkoocasý(Rhampholeon brevicaudatus)

2.2.1

2

felzuma madagaskarská(Phelsuma madagascariensis madagascariensis)

1.1

1

gekon (Chondrodactylus angulifer)

2.2

gekon (Homopholis fasciata)

2.2

gekon Převalského(Teratoscincus przewalskii) gekončík noční (Eublepharis macularius) holaspis létavý (Holaspis

2.1

0.0.1 0.0.1

0.1

2

2

2 0.1.1

0

8.5

8

guentheri) hroznýš psohlavý (Sanzinia madagascariensis)

3.1

0.1

hroznýšek pestrý (Eryx colubrinus loveridgei)

3

0.3

0

hroznýšovec duhový (Epicrates cenchria cenchria)

2.1.2

hroznýšovec kubánský(Epicrates angulifer)

0.2.4

ještěrkovec velký (Gerrhosaurus major)

1.0

1

ještěrkovec žlutohrdlý(Gerrhosaurus flavigularis)

1.5

1

kajmanka dravá (Chelydra serpentina)

1.0

1

kajmanka supí (Macroclemys temminckii)

1.1.1

1

2

3.1

karetka novoguinejská(Carettochelys insculpta)

0.0.2

korálovka Ruthvenova(Lampropeltis ruthveni)

1.1.5

krajta Albertisova (Liasis albertisii)

2.1

0.0.6 1.0

1.2

krajta tygrovitá světlá (Python molurus molurus)

1.1.11

krajta zelená (Chondropython viridis)

1.1

krokodýl nilský (Crocodylus niloticus)

1.1

leguán kubánský (Cyclura nubila nubila)

5.9.12 0.0.6

3 1.0

krajta skvrnitá (Antaresia childreni)

1

1

3.1 2.4.3

3

0

0.0.3

krajta královská (Python regius) krajta pestrá (Python curtus breitensteini)

0.3.2

0.0.3

1

1 0.0.11

0.0.3

1

1

1 1.0

1.0.1

1.2.11

4

leguánovec obojkový(Crotaphytus collaris)

5.1

1.2

0.1

6

mabuja (Mabuya striata)

0.0.8

0.0.1

0

pelomedusa africká(Pelomedusa subrufa olivacea)

1.4

scink (Acontias percivali) scink šalamounský (Corucia zebrata)

0.0.2

1.4

0.0.10

0

1.1.1

1

scink západoafrický (Lygosoma fernandi)

2.2

teju krokodýlovitý (Dracaena guianensis)

2.3.1

varan mangrovový (Varanus indicus)

1.1.7

2

0.1 0.0.7

varan novoguinejský (Varanus salvadorii)

1.0

0.1

2 0.0.7

0.1

varan smaragdový (Varanus prasinus)

2.3

želva (Mauremys mutica)

0.1

želva amboinská (Cuora amboinensis)

6.11

želva anamská (Mauremys annamensis)

3.1

želva bornejská (Orlitia borneensis)

2.5

želva černavá (Heosemys grandis)

5.5.1

želva čtyřprstá (Testudo horsfieldii)

1.1

želva obrovská (Geochelone gigantea)

5.4

želva ostnitá (Heosemys spinosa)

0.4

2

0 0.1

2

0 0.0.2

želva pardálí (Geochelone pardalis)

1.0

3 0.6

2

5 1.1

2.2

5 1.0

0.1

2.3

želva skalní (Malacochersus tornieri)

14.6.2 0.0.1

želva sloní (Geochelone

2.0

5

1

2 6.0.1

8

2

nigra) želva tlustohrdlá(Siebenrockiella crassicollis)

4.3

želva trpasličí (Homopus signatus signatus)

1.1

3

0.0.2

želva zelenavá (Testudo hermanni)

0.0.2

želva zubatá (Cyclemys dentata)

2.1

0

1.0

0.0.2 0.1

1

2

Stavy zvířat – ptáci 1.1.

odchovBirt příchodArriv úhynDeat odchodDepartu 31.12. h al h re

alexandr čínský (Psittacula derbiana)

1.2

0.1

alexandr malý (Psittacula krameri)

0.0.1

amazoňan oranžovokřídlý(Amazona amazonica)

8.5

ptáci (Aves) 0.1

0.1

1.1 0.0.1

0.1

0.1

1.1

2.2

5.4

1.1

4.1.1

ara ararauna (Ara ararauna) 5.2

0.0.1

ara zelenokřídlý (Ara chloroptera)

1.0

3.0

argus okatý (Argusianus argus)

1.0

1.0

bažant červenolící (Lophura erythrophthalma 1.0 erythrophthalma)

1.0

bažant Edwardsův (Lophura edwardsi)

4.0

2.2

2.2

bažant horský (Polyplectron 1.1 inopinatum)

1.1

bažant lesklý (Lophophorus impejanus)

1.1

bažant malajský (Polyplectron malacense)

4.2

bažant palavánský(Polyplectron emphanum)

1.0

bažant tibetský (Crossoptilon crossoptilon)

0.0.1

1.1 1.0

3.2.1

1.0

0.1

berneška havajská (Branta sandvicensis)

4.1

berneška kanadská hybrid(Branta canadensis)

1.1

berneška kanadská velká(Branta canadensis maxima)

7.6

0.1 1.0

3.1.1

3.1 1.0

0.1

1.3

9.4.1

berneška rudokrká (Branta ruficollis)

2.2

2.0

4.2

bulbul černochocholatý(Pycnonotu s melanicterus)

2.2

bulbul černohlavý(Pycnonotus atriceps)

0.0.4

bulbul zahradní (Pycnonotus barbatus)

1.1.3

1.0

1.2

0.0.4

0.0.1

1.1.2

čáp bílý (Ciconia ciconia)

2.0

0.0.2

1.0

1.0

0.0.2

čáp černý (Ciconia nigra)

3.4

2.1

0.1

3.2

2.2

čáp simbil (Ciconia abdimii)

1.1

1.1

čírka modrá (Anas querquedula)

2.1

2.1

čírka obecná (Anas crecca)

1.1

1.1

čírka úzkozobá (Marmaronetta angustirostris)

0.1

0.1

datel černý (Dryocopus martius)

0.1

dlask zlatohřbetý(Coccothraustes affinis)

1.1

1.1

drozd oranžovohlavý(Zoothera citrina)

1.1

1.1

drozd tmavý (Zoothera sibirica)

1.3

dudek chocholatý (Upupa epops)

1.0

dvojzoborožec indický(Buceros bicornis)

1.1

0.1

0.2

1.1 1.0 1.1

dvojzoborožec velký(Buceros rhinoceros)

0.1

0.1

dytík úhorní (Burhinus oedicnemus)

0.0.1

0.0.1

emu hnědý (Dromaius novaehollandiae)

2.2

2.2

frankolín žlutokrký(Francolinus leucoscepus)

0.1

0.1

guan černočelý (Aburria jacutinga)

1.0

hadilov písař (Sagittarius serpentarius)

0.2

hohol severní (Bucephala clangula)

3.1

holub Albertisův(Gymnophaps albertisii)

1.1

holub bažantí (Otidiphaps nobilis nobilis)

2.0

holub bronzovokřídlý (Phaps chalcoptera)

0.2

holub bronzový (Ducula aenea paulina)

1.2.1

holub chocholatý (Ocyphaps lophotes)

1.1

1.0 0.1

0.1 3.1

1.0

0.1

1.0

1.0 2.0

0.0.3

holub černobronzový(Henicophap s albifrons)

0.2

0.2

0.2

0.0.1

0.0.1

1.2.4

1.2

0.1

1.0

0.1

1.1

holub černotemenný(Ptilinopus melanospila)

0.1

holub dvoubarvý (Ducula bicolor)

1.1.1

0.0.4

0.0.1

0.0.2

1.1.4

holub krvavý (Gallicolumba luzonica)

1.1

1.0.1

1.0

1.0

2.1.1

0.1

holub modroocasý (Ducula 0.1 concinna) holub nikobarský (Caloenas 3.4.1 nicobarica)

0.1 0.0.2

holub pruhokrký (Ducula zoeae)

3.4.3 0.0.2

holub růžový (Columba mayeri)

3.3

1.3

hrdlička chechtavá(Streptopelia roseogrisea)

4.4.6

0.0.1

0.0.2 1.0

0.2

3.4

0.0.1

4.4.6

hrdlička čínská (Streptopelia 0.0.2 chinensis)

0.0.2

0.0.2

0.0.2

hrdlička 1.1 madagaskarská(Streptopelia

0.0.2

0.1

1.0.2

picturata) hrdlička vínorudá(Streptopelia vinacea)

1.1

hrdlička východní(Streptopelia orientalis)

1.3

husa kuří (Cereopsis novaehollandiae)

1.1

husa malá (Anser erythropus)

3.1

husovec stračí (Anseranas semipalmata)

2.3

0.1

2.2

ibis bílý (Eudocimus albus)

3.3.1

0.1

3.2.1

ibis rudý (Eudocimus ruber) 2.2.1

0.1

2.1.1

ibis skalní (Geronticus eremita)

0.1

0.1

1.1

0.0.6

1.3.6 1.1 0.1

0.1

1.0

7.5

2.1

7.5

irena tyrkysová (Irena puella)

1.0

1.0

jeřáb bělošíjí (Grus vipio)

1.1.2

jeřáb mandžuský (Grus japonensis)

0.2

0.2

jeřáb panenský (Anthropoides virgo)

1.1

1.1

jeřáb rajský (Anthropoides paradisea)

1.2

kachna bahamská (Anas bahamensis)

0.1

0.1

kachna patagonská (Anas specularioides)

1.0

1.0

kachnička mandarinská (Aix galericulata)

7.3

kachnička šedoboká(Callonetta leucophrys)

5.2

kajka mořská (Somateria mollissima)

0.2

kakadu bílý (Cacatua alba)

1.1

1.1

kakadu žlutolící (Cacatua sulphurea)

1.0

1.0

káně lesní (Buteo buteo)

1.1

0.0.2

0.1

1.1

3.4

2.2

1.1

2.2

1.0

4.0

7.6

0.2

0.0.2

0.0.1

0.0.1

kardinál rudokápový(Paroaria dominicana)

2.1

2.1

kasuár přílbový (Casuarius casuarius)

1.1

1.1

kavče červenozobé(Pyrrhocorax pyrrhocorax)

3.4

ketupa malajská (Bubo ketupu)

1.1

kolpík bílý (Platalea leucorodia)

10.14

kolpík růžový (Ajaia ajaja)

1.1

1.1

kondor krocanovitý(Cathartes aura aura)

1.1

1.1

koroptev fokienská(Arborophila gingica)

1.1

1.1

koroptev polní (Perdix perdix)

0.1

3.3 1.1

1.0

0.1

0.0.17

1.1

0.0.17

korunáč šedomodrý (Goura 1.1 cristata) krkavec velký (Corvus corax)

1.1

1.1

1.1

kruhoočko japonské(Zosterops japonica) křepelka korunkatá (Rollulus rouloul)

0.1

1.0

0.0.4 1.1

1.0

kulík zlatý (Pluvialis apricaria)

0.0.1

kur domácí - kočinka zakrslá(Gallus gallus f. domestica)

0.0.8

kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)

5.4.6

labuť koskoroba (Coscoroba

1.2

1.1 0.0.4

4.1

3.1

křepelka madagaskarská(Margaroper 1.1 dix madagarensis) křivka velká (Loxia pytyopsittacus)

10.12

2.1 1.1

1.0 0.0.1 0.0.1 0.0.2

0.0.7 4.3.6

0.1

1.1.2 1.1

coscoroba) ledňák modrokřídlý (Dacelo 0.2 leachii)

1.0

lelkoun soví (Podargus strigoides)

2.2

1.1

lemčík plavý (Chlamydera cerviniventris)

1.0

leskoptev kovová(Lamprotornis chalybaeus)

0.0.1

lori čárkovaný (Eos reticulata)

2.1

lori černohlavý (Lorius domicellus)

4.4

lori černý (Chalcopsitta atra atra)

1.1

lori mnohobarvý horský(trichoglossus haematodus moluccanus)

2.2

lori olivový (Chalcopsitta duivenbodei)

1.1

lori papuánský velký(Charmosyna papou goliathina)

2.2

1.1

2.2 1.0

0.0.1 0.0.2

0.0.1

1.0.2

1.1

1.1

2.2

3.3

1.1

1.1

1.1.1

1.0 0.0.2

1.2 0.0.2

1.1 2.2

lori tříbarvý (Lorius lory) lori zelenoocasý (Lorius chlorocercus)

1.2

1.1

1.1

1.1

1.1

loríček červenohlavý(Psittaculirostri 0.1 s desmarestii)

0.1

loríček rudobradý(Psittaculirostris edwardsii)

1.1

0.0.1

1.0

0.1.1

loskuták posvátný (Gracula 2.2 religiosa)

0.0.1

1.0

1.2.1

luňák červený (Milvus milvus)

1.1

1.1

majna obecná (Acridotheres 1.0 tristis)

1.0

majna Rothschildova(Leucopsar rothschildi)

6.5

mandelík dlouhoocasý(Coracias

1.0

0.0.7

1.1

3.1

4.5.7 1.0

caudatus) mandelík hajní (Coracias garrulus)

1.0

marabu africký (Leptoptilos crumeniferus)

3.1

marabu argala (Leptoptilos dubius)

1.0

marabu menší (Leptoptilos javanicus)

0.1

momot černolící (Momotus momota)

0.1

0.1

morčák velký (Mergus merganser)

2.0

2.0

myšák dlouhoocasý(Urocolius macrourus)

0.1.2

myšák hnědokřídlý (Colius striatus)

2.1

nandu Darwinův(Pterocnemia pennata)

1.2

1.2

nesyt africký (Mycteria ibis)

2.2

2.2

orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus)

1.1

orel kejklíř (Terathopius ecaudatus)

1.1

orlosup bradatý (Gypaetus barbatus aureus)

1.1

ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

1.1

papoušek červenoramenný(Psittinus cyanurus cyanurus)

1.1

papoušek mniší (Myiopsitta 2.2.6 monachus) papoušek vlnkovaný(Melopsittacus undulatus)

0.0.11

papoušík modrobradý(Loriculus vernalis)

1.3

parníkovka létavá (Tachyeres

1.0

1.0 1.0

2.1 1.0

0.1

0.0.8

0.1

0.0.2

1.0

1.1.8

1.1

1.1

1.1 1.1

0.1

0.1

1.1 1.1

1.0 0.0.7

0.0.1 1.0

1.4

0.1 2.2.12 0.0.11

1.0

2.7 1.0

patachonicus) páv korunkatý (Pavo cristatus)

0.0.7

2.0

2.0.7

pelikán - hybrid (Pelecanus 1.0 onocrotalus x crispus)

1.0

pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus)

6.3

6.3

pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus)

7.8

2.1

9.9

perepel černohrdlý (Turnix suscitator)

2.2

2.2

perlák chocholatý(trachyphonus darnaudii emini)

0.0.4

0.0.4

perlák červenožlutý(trachyphonus erythrocephalus)

0.1

1.1

0.1

1.1

pižmovka 1.1 bělokřídlá (Cairina scutulata)

1.1

pižmovka hřebenatá(Sarkidiornis melanotos sylvicola)

1.4

1.4

plameňák - hybrid (Phoenicopterus sp.)

5.2

plameňák chilský(Phoenicopterus chilensis)

20.27. 2.2 9

1.1.1

21.28. 8

plameňák kubánský(Phoenicopterus ruber ruber)

9.7.2

1.1

9.6.2

5.0

1.0

0.2

plameňák růžový 24.27. starosvětský (Phoenicopteru 0.2.2 8 s ruber roseus)

1.0.6

23.29. 4

polák malý (Aythya nyroca)

0.0.7

3.5

3.5

0.0.7

poštolka obecná (Falco tinnunculus)

1.1

přádelník korunkatý(Euplectes hordeaceus)

4.1

3.7.1

pštros dvouprstý (Struthio camelus)

3.0

3.0

puštík bělavý (Strix uralensis liturata)

9.5

0.0.6

1.1 3.4

4.4.1 3.0

3.0

3.3

6.2.6

puštík bělavý (Strix uralensis macroura)

0.1

0.1

puštík bradatý (Strix nebulosa lapponica)

2.2

2.2

puštík brýlatý (Pulsatrix perspicillata)

1.0

1.0

puštík obecný (Strix aluco) rosela Pennantova(Platycercus elegans)

0.0.1 0.0.1

seriema rudozobá (Cariama 1.1 cristata)

0.0.1 0.0.1

0.0.1

slavík himálajský (Erithacus pectoralis)

1.1.1 1.1

1.1

slípka běloprsá (Amaurornis 0.1 phoenicurus)

0.1

snovač Jacksonův (Ploceus 6.1 jacksoni) snovač zahradní (Ploceus cucullatus)

1.0

1.0

sojka kápovitá (Cyanocorax chrysops) sojkovec chocholatý(Garrulax leucolophus diardi)

1.1

sojkovec černohrdlý (Garrulax chinensis)

1.0

sojkovec nádherný (Garrulax formosus)

3.3

5.1

4.0

5.0

2.0

2.0 1.1

1.1

1.0

3.3

sojkovec rezavočelý (Garrulax rufifrons)

1.1.2

sojkovec sečuánský (Liocichla omeiensis)

4.2

1.0

sova pálená (Tyto alba)

1.1

0.0.1

sovice krahujová (Surnia ulula)

6.7.1

stepokur kirgizský(Syrrhaptes paradoxus)

1.1

strnadec šafránový (Sicalis 2.2

1.1

1.1.2

1.0 1.1.5

0.1

4.2 0.0.5

2.2.1

3.3

3.4.1

0.1

1.0

0.1

2.2

flaveola) sup bělohlavý (Gyps fulvus) 1.0 sup hnědý (Aegypius monachus)

1.0

6.6

sup mrchožravý (Neophron 4.4 percnopterus) sýc rousný (Aegolius funereus)

4.3

sýček obecný (Athene noctua)

2.2

0.1

6.5

1.0

5.4 2.1

2.2

sýkavka modrokřídlá(Chloropsis cochinchinensis)

1.1

špaček tlustozobý(Scissirostrum dubium)

1.2.2

tabon oranžovonohý(Megapodius reinwardt)

0.1

tetřev hlušec (Tetrao urogallus)

1.1

tetřívek obecný (Tetrao tetrix)

2.2

tučňák Humboldtův(Spheniscus humboldti)

19.18 2.4

2.2

1.1

1.2

2.2.2

0.1

0.1

turako bělobřichý(Corythaixoides leucogaster)

1.1

1.1

1.1

3.1

1.1 0.1

0.1

0.1

vlhovec chocholatý(Psarocolius decumanus)

2.2

volavčík člunozobý(Cochlearius cochlearius)

4.4

volavka stříbřitá modrá(Egretta garzetta schistacea)

0.1

vousák senegalský (Lybius dubius)

2.2

výreček bělolící (Otus

1.0

0.2 21.21

1.1

ústřičník velký (Haematopus ostralegus)

2.2

1.1

0.1

2.2

1.1

1.2

4.3

0.1 2.0

1.0

2.0

3.2 1.0

leucotis) výreček malý (Otus scops)

1.1

1.1

0.1

1.0

zejozob africký (Anastomus 1.1 lamelligerus) zoborožec kaferský (Bucorvus leadbeateri)

1.1

3.3

1.1

zrzohlávka peposaka (Netta 1.1 peposaca)

1.1

žluna větší (Picus flavinucha 1.0 mystacalis)

1.1

0.1

2.2

1.1

Finanční vypořádání INVESTIČNÍ VÝSTAVBY za rok 2003 Finanční vypořádání INVESTIČNÍ VÝSTAVBY za rok 2003 Organizace: Zoo PrahaTabulka č. 3a Finanční vypořádání INVESTIČNÍ VÝSTAVBY za rok 2003 Skutečnost Vlastní Akce UR 2003 2003 zdroje

Usnesení Příspěvek MHMP MHMP

Afrikanium

1 032 000,00 Kč

- Kč

- Kč

- Kč

Amazonka rek PVP

14 409 300,00 Kč

14 542 937,00 Kč

133 637,00 Kč

14 409 300,00 Kč

Exp. severských zvířat

- Kč

299 603,00 Kč

299 603,00 Kč

- Kč

Chovatelské zázemí

9 148 000,00 Kč

9 186 492,00 Kč

38 492,00 Kč

9 148 000,00 Kč

Rek. areálu Rybník

28 793 000,00 Kč

21 121 619,00 Kč

81 619,00 Kč

Laguna

3 062 000,00 Kč

3 070 021,00 Kč

8 021,00 Kč

3 062 000,00 Kč

SZNR

3 000 000,00 Kč

3 081 103,00 Kč

81 103,00 Kč

3 000 000,00 Kč

Rek. Inženýrských sítí

2 834 000,00 Kč

2 741 518,00 Kč

- Kč

2 741 518,00 Kč

Rek. pavilonu goril

20 846 500,00 Kč

16 690 352,00 Kč

- Kč

16 690 352,00 Kč

Rek. pav. kočk šelem

23 000 000,00 Kč

19 926 908,00 Kč

926 908,00 Kč

Technické

1 255 000,00

1 294 928,00

39 928,00 Kč

0355

0355

21 040 000,00 Kč

19 000 000,00 Kč 1 255 000,00

zázemí

Kč

Kč

Kč

Dětský areál

4 500 000,00 Kč

2 929 363,00 Kč

429 363,00 Kč

Komunikace Jih

2 000 000,00 Kč

1 983 681,00 Kč

- Kč

1 983 681,00 Kč

Revitalizace zeleně

2 000 000,00 Kč

2 005 415,00 Kč

5 415,00 Kč

2 000 000,00 Kč

Zázemí pro VVČ

15 000 000,00 Kč

13 074 301,00 Kč

74 301,00 Kč

Karanténa

3 191 000,00 Kč

2 974 744,00 Kč

- Kč

Dotace EU

3 471 920,72 Kč

3 471 920,72 Kč

3 471 920,72 Kč

Rek. pav. tučňáků

5 500 000,00 Kč

5 500 000,00 Kč

- Kč

5 500 000,00 Kč

Energetický audit

526 100,00 Kč

501 000,00 Kč

- Kč

501 000,00 Kč

Rak. pav. malých živ.

8 000 000,00 Kč

9 145 199,00 Kč

9 145 199,00 Kč

- Kč

Rek. objektu Statek

7 000 000,00 Kč

7 024 063,00 Kč

7 024 063,00 Kč

- Kč

Rek. pav. tučňáků

5 947 141,91 Kč

12 956,00 Kč

12 956,00 Kč

- Kč

Rek. hlavního vchodu

- Kč

529 074,00 Kč

529 074,00 Kč

- Kč

9091

- Kč

165 730,00 Kč

165 730,00 Kč

- Kč

Dřevěný svět

- Kč

300 000,00 Kč

300 000,00 Kč

- Kč

Rek. el. napájení

- Kč

928 102,00 Kč

928 102,00 Kč

- Kč

0355

0355

2 500 000,00 Kč

13 000 000,00 Kč 2 974 744,00 Kč

UZHMP č.9/03

- Kč

164 515 962,63 Kč

142 501 029,72 23 695 434,72 Kč Kč

Vypracoval/a: L.ŽáčekTelefon: 233551753Dne: 30.1.2004Podpis:

118 805 595,00 Kč

Stavy zvířat – savci 1.1.

odchovBirth příchodArrival úhynDeath odchodDeparture 31.12.

adax (Addax nasomaculatus)

3.7

3.1

akuči zelený (Myoprocta acouchy)

1.1

alpaka (Lama pacos)

4.4

anoa (Bubalus depressicornis)

3.1

antilopa losí (Taurotragus oryx)

1.0

antilopa vraná (Hippotragus niger)

2.6

baribal (Ursus americanus)

1.2

bělozubka hnědá (Suncus murinus)

1.1

Bércoun africký (Macroscelides proboscideus)

1.2

bizon (Bison bison)

1.9

bodlín bezocasý (Tenrec ecaudatus)

1.1

savci (Mammalia)

1.1

1.0 1.0

1.0

1.1

1.1

3.3

1.0

1.0

1.1

1.5 1.2

0.1

1.1

1.0

1.2

3.1

1.1 0.5

1.0

6.8

2.1

buvolec běločelý (Damaliscus pygargus phillipsi)

4.2

chápan středoamerický (Ateles geoffroyi)

1.0

0.2

4.5

0.1

1.1

burunduk (čínská 1.1 forma)(Tamias sibiricus)

daman skalní (Procavia

1.1

3.1

bodlín Telfairův (Echinops telfairi) bongo (tragelaphus eurycerus isaaci)

6.8

1.1 1.0

4.1

0.1

1.0 3.0

3.8

1.4

1.0 3.0

3.0

capensis capensis) dikobraz jihoafrický (Hystrix africaeaustralis)

2.2

1.0

1.2

dikobraz srstnatonosý 1.0 (Hystrix indica) fenek (Vulpes zerda)

1.0

1.1

1.0

2.1

fret kočičí (Bassariscus 1.1 astutus) gepard štíhlý (Acinonyx 2.1 jubatus)

1.1 1.1

gibon lar (Hylobates lar) goral sečuánský (Nemorhaedus caudatus griseus)

1.2

1.0

1.1

1.1

1.0

1.0

gorila nížinná (Gorilla gorilla gorilla)

1.2

guanako (Lama guanicoe)

1.4

hrabáč kapský (Orycteropus afer)

2.2

hraboš východní (Microtus fortis)

0.0.5

hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius)

1.1

hutie stromová (Capromys pilorides)

4.6

hyena čabraková (Parahyaena brunnea)

6.2

1.2

1.1

2.5 2.2

0.0.2

0.0.3

1.1

0.0.2

1.1

1.1

0.1

1.0

jaguarundi (Herpailurus 1.1 yagouaroundi) 4.9

jelen milu (Elaphurus davidianus)

1.3

ježura australská (Tachyglossus aculeatus)

3.0

3.5.2 6.2

jaguár (Panthera onca)

jelen lyrorohý (Cervus eldii thamin)

3.4

1.1 0.1 0.2

2.1

1.0

1.9

0.2

0.1

1.2

1.0

2.0

kalimiko (Callimico goeldii)

1.1

1.1

kaloň pobřežní (Pteropus hypomelanus)

5.5

kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris)

2.2

0.1

1.1

2.2

kiang východní (Equus 4.5 kiang holdereri)

4.5

klokan Bennettův (Macropus rufogriseus frutica) klokan parma (Macropus parma)

1.2

1.1

1.3

klokan rudý (Macropus 1.4 rufus)

1.0

klokánek králíkovitý (Bettongia penicillata)

0.3

0.0.1

1.0

1.2

1.1

1.1

koza domácí – kamerunská (Capra hircus)

1.8

kozorožec kavkazský (Capra caucasica)

1.0

0.1

1.2.1 2.1

3.1 0.1

1.1

3.1

0.3

1.6 1.0

kozorožec sibiřský (Capra sibirica 4.0 sibirica)

4.0

křeček velký (Hypogeomys antimena)

1.1

1.1

křečík myší (Calomyscus bailwardi)

0.0.5

0.0.1

kulan (Equus hemionus 0.3 kulan) kůň Převalského (Equus przewalskii)

7.23

kuna rybářská (Martes 1.0 pennanti)

1.3 2.4

kočka tygří (Leopardus 2.1 tigrinus) komba ušatá (Galago senegalensis)

4.3

0.0.4 0.3

0.2

1.0

8.25 1.0

kuskus pozemní (Strigocuscus gymnotis)

0.1

lachtan jihoafrický 1.3 (Arctocephalus pusillus) lemur běločelý (Eulemur fulvus albifrons)

1.0

lemur kata (Lemur catta)

5.0

lemur tmavý (Eulemur macaco macaco)

0.1

lenochod dvouprstý (Choloepus didactylus)

1.2

0.1 0.1

1.4 0.2

1.2 5.0

2.1

1.1

1.2

levhart mandžuský (Panthera pardus orientalis)

2.1

2.1

lori štíhlý (Loris tardigradus nordicus)

2.1

2.1

los evropský (Alces alces alces)

4.5

1.0

lvíček zlatohlavý (Leontopithecus chrysomelas)

1.1

1.0

makak magot (Macaca 1.2 sylvanus) maki trpasličí (Microcebus murinus)

3.0

mangusta liščí (Cynictis penicillata)

2.0

manul (Otocolobus manul)

1.2

mara stepní (Dolichotis 6.3 patagonum) medojed (Mellivora capensis)

1.1

medvěd lední (Ursus maritimus)

1.1

mirikina (Aotus sp.)

1.0

mirikina bolivijská (Aotus azarai boliviensis)

1.2

1.1

3.5

0.1

1.6

2.8

3.2

6.2

2.0 4.1

5.3

2.6.1

1.0 1.0

2.5.1

5.4

1.1

1.0

0.0.1

1.1.1 1.0 0.1

1.1

moko skalní (Kerodon rupestris)

0.4

0.4

morče divoké (Cavia aperea)

0.0.24

0.0.17

0.0.7

1.0

1.4

0.0.2

0.0.9

muflon (Ovis musimon) 1.4

1.0

myš bodlinatá (Acomys cahirinus cahirinus)

0.0.12

0.0.1

myš čtyřpruhá (Rhabdomys 1.3 pumilio)

2.2

1.1

myš kilikijská (Acomys 0.0.27 cilicicus) myš nilská (Arvicanthis niloticus) myš páskovaná (Lemniscomys striatus)

0.0.1 0.0.23

1.2

2.4

0.0.18

0.0.4

0.0.26 0.0.41

0.1

1.1.4

myš rezavá (Acomys russatus)

1.2

1.2

myš zebrovaná (Lemniscomys barbarus)

2.1

2.1

myška drobná (Micromys minutus)

0.0.8

0.0.7

nahur modrý (Pseudois 1.0 nayaur szechuanensis)

0.0.1

1.0

nahur modrý (Pseudois 2.0 nayaur)

2.0

noháč jihoafrický (Pedetes capensis)

2.2

nosál červený (Nasua nasua)

1.4

nyala nížinná (tragelaphus angasii)

1.5

osmák degu (Octodon degus)

0.0.12 0.0.5

outloň malý (Nycticebus pygmaeus)

4.5

outloň váhavý (Nycticebus javanicus)

1.3

1.0

1.2

0.3

2.4 1.5

0.0.3

0.0.2

0.0.6

0.0.8 4.5.2

1.1

1.1

ovce domácí – kamerunská (Ovis ammon f. aries)

1.4

3.3

ovce domácí – romanovská (Ovis ammon f. aries)

9.13

18.11.2

1.0

3.3

2.4

15.11

12.13.2

panda červená (Ailurus 1.1 fulgens fulgens)

1.1

paovce hřivnatá (Ammotragus lervia)

6.13.9 4.3

pásovec štětinatý (Chaetophractus villosus)

1.1

pekari páskovaný (Pecari tajacu)

2.14

2.1

5.4

3.11.9 1.1

5.5

pes pralesní (Speothos 3.1 venaticus)

1.7

6.12

2.0

1.1

pes ušatý (Otocyon megalotis)

1.0

1.0

pískomil hedvábný (Meriones crassus)

0.0.10

0.0.10

pískomil křečkovitý (Pachyuromys duprasi)

1.1

1.1

pískomil mongolský 0.0.17 (Meriones unguiculatus) pískomil Shawův (Meriones shawii) pískomil štětkatý (Gerbillus dasyurus)

0.0.17 0.0.7

0.0.3

0.0.3

0.0.8

0.0.11

pískomil veverkoocasý (Sekeetamys calurus)

1.1

plch savanový (Graphiurus parvus)

0.0.10

prase divoké (Sus scrofa)

1.4

prase domácí – vietnamské (Sus scrofa f. domestica)

1.2

0.0.10

1.1

0.0.1

0.0.9 0.3

1.0

1.1

0.2

přímorožec beisa (Oryx gazella beisa)

1.3

0.2

přímorožec šavlorohý (Oryx dammah)

2.5

1.3

1.5

psoun prériový 0.0.14 (Cynomys ludovicianus) pudu jižní (Pudu puda) 1.1 serval (Leptailurus serval)

1.1

sitatunga západoafrická (tragelaphus spekei gratus)

7.13

0.1

2.2

0.1

1.0

2.8

0.0.1

0.0.13

0.1

1.1

0.1

1.0

1.3

3.4

5.9

slon africký (Loxodonta 0.1 africana)

0.1

slon bengálský (Elephas maximus bengalensis)

0.2

0.2

slon indický (Elephas maximus)

1.1

sob (Rangifer tarandus) 5.4 srnčík korejský (Hydropotes inermis argyropus)

1.0

surikata (Suricata suricatta)

1.6

1.1

3.0

5.15

0.1

0.0.5

takin indický (Budorcas 1.1 taxicolor taxicolor)

1.1

tamarín žlutoruký (Saguinus midas)

1.1

tana severní (Tupaia belangeri)

3.2

3.5 1.0

štětkoun kamerunský (Potamochoerus porcus 2.0 pictus) tahr himálajský (Hemitragus jemlahicus)

1.1

1.1

1.5

1.0

1.0

0.2

5.13.5

1.0

1.2 1.1 1.1

3.2

tygr (Panthera tigris)

0.1

0.1

tygr sumaterský (Panthera tigris sumatrae)

1.1

1.1

1.0

2.1

tygr

1.1

ussurijský (Panthera tigris altaica) urzon kanadský (Erethizon dorsatum)

2.2

vačice krysí (Monodelphis domestica)

1.5

vakorejsek čtyřprstý (Dasycercus byrnei)

1.0

vakoveverka létavá (Petaurus breviceps)

3.3

2.2

0.2

1.3 1.0

0.2

0.1

3.4

vari černobílý (Varecia 1.1 variegata variegata) velbloud dvouhrbý (Camelus bactrianus)

3.5

1.1 1.0

veverka kapská (Xerus 1.4 inauris)

1.0

1.0

4.5

1.2

1.4

1.2

0.1

1.1

5.1.5

0.1

0.3

2.1

vlk eurasijský (Canis lupus lupus)

5.3

vlk hřivnatý (Chrysocyon brachyurus)

2.5

voduška červená (Kobus leche)

2.0

2.0

vydra severoamerická 1.1 (Lontra canadensis)

1.1

1.0.5

wapiti manitobský (Cervus elaphus manitobensis)

1.1

zebra Grévyho (Equus grevyi)

1.1

zubr (Bison bonasus)

2.8

2.0

žirafa Rothschildova (Giraffa camelopardalis rothschildi)

2.6

1.1

0.1

0.1

1.3 1.1 1.3 1.0

3.5 2.7

Hospodaření ZOO v roce 2003 Náklady – Hlavní činnost Celkem

168 111

- osobní náklady

44 864

- opravy a údržba

27 094

- krmivo a stelivo

15 041

- spotřeba energie

14 641

- odpisy

12 672

- drobný hmotný majetek

1 576

- služby spojů

4 156

- cestovné

901

- ostatní materiál

8 446

- ostatní služby

23 768

- ostatní náklady

14 952

Náklady – Vedlejší činnost Celkem

7 196

- nákup zboží

2 580

- osobní náklady

2 954

- daň z příjmu

998

- ostatní náklady

1 504

Příjmy – Hlavní činnost

Celkem

58 577

- vstupné

34 815

- konkrétně určené dary

7 085

- prodej zvířat

1 002*

- přepravní služby

203

- prodej suvenýrů

232

- jiné výnosy

16 242

Dotace- Hlavní činnost Celkem

108 795

- příspěvek zřizovatele

95 661

- dotace MŽP

7 755

- dotace EU

5 379

Příjmy – Vedlejší činnost Celkem

12 911

- prodané zboží

4 214

- nájmy

3 160

- parkoviště

2 912

- reklama

2 230

- ostatní tržby

395

* odvedeno MHMP – není v příjmech celkem

Základní údaje Provozovatel: Zoologická zahrada v Praze U Trojského zámku 3/120 171 00 Praha 7 – Troja IČO 00064459 Příspěvková organizace MHMP tel. 296 112 111 fax: 233 540 287 internet: www.zoopraha.cz e-mail: [email protected] Vlastník (zřizovatel): Magistrát hlavního města Prahy Mariánské nám. 2 110 15 Praha 1 IČO 00064581 tel.: 236 001 111 internet: www.praha-město.cz e-mail: posta@cityofprague Statutární zástupce: PhDr. Petr Fejk, ředitel organizace Tel.: 274 810669 e-mail: [email protected] Zpracovatel výroční zprávy: Prom. biol. Romana Anděrová Tel.: 296 112 260 e-mail: [email protected] Osoba zodpovědná za styk s veřejností: Ing. Vít Kahle Tel.: 296 112 257 e-mail: [email protected]

Stavební činnost Rok 2003 se odehrával především ve znamení náprav škod způsobených povodní v srpnu 2002. Byly zahájeny další rekonstrukce a nové stavby objektů, které byly poškozeny. Pracovali jsme na přípravě projektů a rozvíjení koncepce zoo podle upraveného Generelu výstavby a rozvoje Zoo Praha. VÝZNAMNÉ INVESTIČNÍ AKCE REKONSTRUKCE PAVILONU GORIL V srpnu 2003 jsme dokončili rekonstrukci pavilonu goril včetně venkovních výběhů a ostatních menších doplňkových expozic. Pavilon goril byl pro veřejnost otevřen v roce 2001. Povodeň ho takřka celý zaplavila, proto bylo v objektu mimo opravu stávajících konstrukcí upraveno vytápění a větrání, dispozičně bylo změněno zásobovací zázemí pro potřeby chovatelů, bylo zde instalováno zázemí pro ustájení menších druhů živočichů. Ve venkovním výběhu byla opravena předělovací nádrž a doplněna dokonalejší konstrukci proti utopení goril. Vnitřní interiér provedl původní zhotovitel sdružení Kvadra. V rámci této rekonstrukce jsme upravili i další část venkovních ploch v místě bývalého zařízení staveniště ,kde jsme zrealizovali ochranné příkopy a oplocení. Projektantem rekonstrukce je ateliér Dům a město, zhotovitelem Konzit a. s. Celkové náklady na rekonstrukci činily 16,5 milionů Kč. REKONSTRUKCE PAVILONU KOČKOVITÝCH ŠELEM Další akcí z řady rekonstruovaných objektů byla provedena první etapa rekonstrukce pavilonu šelem tak, aby do objektu bylo možno umístit šelmy, které byly po povodni umístěné v jiných zoologických zahradách. Rekonstrukce spočívala v provedení opravy původního zázemí včetně doplnění přípravny, opravy vnitřních výběhů, vytápění, vzduchotechniky a zdravotechniky. Největším rozsahem prací bylo provedení nové ploché střechy s otevíravými světlíky. Rekonstrukce atria spočívala ve výměně původního zasklení a ztužení stávající ocelové konstrukce. V listopadu jsme zahájili další etapu, a to rekonstrukci vstupu do pavilonu, kde vznikne expozice Sonora a expozice pro anakondy včetně dalších podmiňujících konstrukcí a zařízení, které jsou nutné pro provoz takového zařízení. Do vchodu budou instalovány automatické dveře a standard vnější fasády bude navýšen obkladem z gabionových stěn. V pavilonu šelem bylo také sociální zařízení pro veřejnost, které bude opraveno. REKONSTRUKCE AREÁLU RYBNÍK Z důvodu, že stavební řízení se prodloužilo, na podzim roku 2003 jsme zahájili akci rekonstrukce areálu Rybník dvěma akcemi, a to expozicemi pro plameňáky a pelikány. Jedná se o expozice, kde je stáj s vodní plochou. Podmiňující investicí pro realizaci této akce je i obnova inženýrských sítí, které byly částečně poničeny povodní nebo jejich technický stav nevyhovoval nebo je bylo nutné upravit podle nového rozmístění expozic v rámci akce.¨ REKONSTRUKCE PAVILONU TUČŇÁKŮ Pavilon tučňáků je první etapa akce rekonstrukce pavilonu tučňáků a lachtanů. Do konce roku 2003 byl po stavební stránce dokončen objekt, kde byla provedena nová

střecha, zateplená omítka, dispozičně upraveno chovatelské zázemí a rovněž veškeré rozvody byly nově provedeny. PŘEDNÁŠKOVÝ SÁL Jako náhrada za původní objekt výchovného oddělení byla zahájena stavba nového objektu. Jedná se jednoduchý železobetonový monolitický objekt s ocelovými sloupy. Tento objekt zcela respektuje terén, ve kterém je umístěn, a stávající zeleň je zakomponována do dispozičního řešení. Součástí této stavby je i expozice kotulů, která je řešena jako prosklený hranol s možností výstupu zvířat do volného prostoru.Tento objekt bude dokončen v roce 2004. SEČUÁN Také do konce roku 2003 byl dokončen objekt, který jsme původně nazývali Amazonka, ale podle nové náplně mu říkáme Sečuán. Tato zajímavá stavba pochází z 50. let a předznamenávala nastávající trend ve stavebnictví jako objekt Expa 56. Tento objekt nebyl několik let využíván a před povodní vznikl projekt k novému využití. Při povodni došlo k celkové devastaci a objekt prošel celkovou a náročnou rekonstrukcí. Bylo upraveno chovatelské zázemí s propojením do expozice. Expozice imituje biotop podhůří Himálaje s živou vegetací. Pro rekonstrukci byl využit částečně původní projekt, ale bylo nutné provést veškeré nové inženýrské sítě. Zadní stěna objektu byla ztužena a připravena pro instalaci nové voliéry ibisů, která využívá přírodního reliéfu a stávající nádrže za pavilonem. Další akcí, která byla zahájena, je voliéra pro ibisy skalní, která je umístěna v místě bývalé expozice pro lemury. Jedná se o lehkou ocelovou konstrukci s výplní sítí z umělých vláken. Pro hnízdění ptáků je využívána stávající skála. Ve voliéře bude i ubikace pro ptáky. ASANACE SKALNÍHO MASIVU Jednou z nejnáročnější akcí v roce 2003 bylo zajištění porušeného skalního masivu. Vlivem zatékání dešťových srážek a jejich zmrznutí v trhlinách došlo k tak velkým poruchám, že v části se skála zhroutila a na dalších částech tato situace hrozila. Byla ohrožena bezpečnost návštěvníků a rozsah prací byl na celém masivu skály, který je v dolní části odhalen. DĚTSKÝ AREÁL Dětský areál, který byl úplně zdevastován povodní, jsme obnovili stavbou divadélka Archy, zahájili práce na objektech WC, technické komory a zastínění. Pro uvolnění dopravy pro zásobování v dolní části zoo a v návaznosti na nové řešení dětského koutku a parkování pro veřejnost jsme zrealizovali novou komunikaci, která navazuje na stávající komunikaci okolo pavilonu goril. Konstrukce respektuje současné trendy a je provedena ze zámkové dlažby jako propustná komunikace. Součástí těchto prací byla i úprava terénu v místě, kde vznikne další část dětského koutku a jeho kontaktní zoo. CHOVATELSKÉ ZÁZEMÍ V roce 2003 byla dokončena další etapa chovatelského zázemí stáj A. Touto stavbou vzniklo další zázemí pro ustájení zvířat a tím i zlepšení podmínek pro chov. Jedná se o stavbu cca 25x15 m, přízemní. Dispozičně je rozdělena na stáj pro kopytníky, kde jsou oddělovací konstrukce a podlaha z raženého betonu. A zázemí, kde je mimo jiné přípravna a sklady. Je provedena přístupová komunikace ze zámkové dlažby a

venkovní výběhy včetně napojení na stávající koridor od pavilonu žiraf. Na konci roku jsme zahájili stavbu stáje C, která prošla zásadními dispozičními změnami vyvolanými potřebami chovatelů, a tak objekt je určen jako chovatelské zázemí pro ptáky a primáty. Jedná se opět přízemní objekt 25x15 m, zděný a se sedlovou střechou.

PAVILON MALÝCH ŽIVOČICHŮ Pavilon malých živočichů byl z havarijních důvodů uzavřen a na jaře 2003 jsme zahájili celkovou rekonstrukci, byla vyměněna střešní krytina, demontovány expozice a vybouráno zázemí. Objekt upraven dispozičně, bylo provedeno nové vytápění, elektrorozvody a zdravotechnika. Stávající expozice malých živočichů zůstaly ve stávající dispozici, ale technicky se jedná o diametrální rozdíl. Terária jsou instalována v samonosné ocelové zámečnické konstrukci a lze s nimi pohybovat o 180 st. Popřípadě je vysouvat. Za touto konstrukcí je obslužná chodba s přístupem k vodovodu. Vytápění je řešeno radiátory, které jsou v umístěny v obslužné chodbě a průduchy pod stěnou z terárií vytápí návštěvnickou chodbu. Byl zlepšen stavebně technický stav objektu, a to tepelnými izolacemi, difúzními foliemi, hydroizolacemi atd. Součástí této expozice jsou i vnější expozice, které jsou řešeny z přírodních materiálů a to především kamenných bloků, které tvoří ubikace a přirozené zábrany proti úniku. Přístup do této expozice je po kamenných schodech vstupní kamennou bránou. REKONSTRUKCE STATKU Na podzim 2003 byla zahájena rekonstrukce stávajícího objektu Statku, aby zde vznikly nové administrativní prostory, archivy, sklady, centrální kuchyně atd. Další zázemí pro zvířata bylo zahájeno v části území zoo Bosna. Jedná se o objekt karantény, který je řešen jako železobetonový přízemní objekt s plochou střechou a venkovními výběhy. VOLIÉRY DRAVCŮ Byly také rekonstruovány voliéry dravců, které jsou řešeny jako dřevěná nosná konstrukce se sítí z umělých vláken a kombinací pletiva. Vnitřní expozice je krajinářsky upravená z přírodních prvků kmenů a větví . Z DALŠÍCH STAVEBNÍCH AKCÍ VYBÍRÁME: - vyhlídky u zubrů a losů - lávka podél budoucí expozice jeřábů - dřevěné objekty pro automaty na občerstvení - přístřešky pro pitné automaty - expozice pro kapybary a tapíry NOVÉ PROJEKTY Projekční příprava spočívala především v dopracování projektů na následující akce: technické zázemí, vodní svět, expozice pro levharty a hyeny, občerstvení v místě původní restaurace Koliba, řešení komunikací jejich trasy a povrchy, venkovní výběh pro tučňáky, přesun trafostanic v rámci akce přepojení spodní části zoo. Byl dokončen návrh třetího (jižního) vchodu do zoo včetně odstavných parkovacích stání.

Byl dokončen návrh 2. etapy dětského areálu – kontaktní zoo. Byla zahájena příprava na výběrové řízení na objekt pro slony a hrochy. ing. Ludmila Průdková investiční náměstek

Návštěvnost V roce 2003 navštívilo pražskou zoo celkem 613 920 osob, z toho 30 665 neplatících. Příjem ze vstupného činil 34 461 108,- Kč. Den s největší návštěvností: Neděle 1. června 2003 – 9893 osob, z toho 6111 platících. Vývoj návštěvnosti v Zoo Praha

Rok

Počet návštěvníků

1997

528 000

1998

556 000

1999

615 000

2000

635 000

2001

658 000

2002

527 000

2003

614 000

Návštěvnost v roce 2003 po měsících Rok 2003

Počet návštěvníků

Leden

10 000

Únor

12 000

Březen

40 000

Duben

57 000

Květen

92 000

Červen

81 000

Červenec

89 000

Srpen

90 000

Září

60 000

Říjen

38 000

Listopad

27 000

Prosinec

15 876

*zaokrouhleno

Ceny vstupného: Druh vstupného

Kč

Denní dospělé

600,-

Denní dětské

30,-

Denní rodinné 2+2

150,-

Roční dospělé

400,-

Roční dětské

200,-

Roční rodinné 2+2

600,-

Dárci, sponzoři, partneři V roce 2003 jsme měli celkem 1992 sponzory. Smlouvu obnovilo 519 dárců, 627 jich smlouvu ukončilo a bylo uzavřeno 839 nových smluv. Hlavními partnery zoo byly společnosti: Česká spořitelna Coca-Cola Renault Schöller Kooperativa TV Prima

Výchova a vzdělávání V roce 2003 se pražská zoo dostala v oblasti programů a vzdělávací i výchovné činnosti do nelehké situace díky tomu, že povodeň v předchozím roce kompletně zničila veškeré prostory pro tuto činnost včetně potřebného zázemí. Většina aktivit se proto odehrávala přímo v terénu, případně v těch pavilonech, které byly v tomto roce již zpřístupněny pro veřejnost. Slavnosti Celebrations 12. 4. Zahájení sezony – program s agenturou Koniklec - děti malují žluté slony, vernisáž výstavy (Jan Vodňanský) 10. 8. Křest lachtaního mláděte Abeby– moderoval Martin Dejdar, první představení mláděte veřejnosti, vystoupení Prvního klubu českých krasoplavců, hosté M. Kociánová, P. Vacek, P. Nový 28. 9. Jubilejní slavnost – Vítání slonů a indický den Slavnostní představení slonice Prayi a slona Nagathana (hosté: Martin Deml, ředitel MADE, Alexis Juan, gen. řed. Komerční banky, prof. Josef Koutecký,DrSc.), soutěže, vystoupení indické tanečnice, čajovna, ruční práce, prohlídka Indonéské džungle 25. 10. Otevření pavilonu goril– znovuotevření po povodni se zúčastnil MUDr. Miloš Holcát, RNDr. Mlioš Gregar, Jiří Lábus, mgr.Petr Nádvorník 6. 12. Setkání sponzorů a přátel zoo– křest knihy H. Slavíka (Tereza Brodská, Tomáš Töpfer), prohlídka pavilonů Sečuán a Afrika zblízka

Programy Rok 2003 byl ve znamení značného zájmu veřejnosti o pražskou zoo, což se odrazilo i v rostoucí návštěvnosti. Pro návštěvníky zoo byla připravena pestrá programová nabídka. Nejvýznamnější programové a vzdělávací aktivity: - Tříkrálové odpoledne – 5. 1. (tři králové procházejí zahradou a diskutují o tradici Tříkrálového svátku) - jarní prázdniny v zoo – 10. 2.–15. 2. (soutěž Havraní stopou) - Den havranů – 15. 2. (poučení zábavnou formou ) - Ptačí výprava – 20. 2. (objevte ptáky zimující na Vltavě) - Setkání dětských sponzorů – 17.–19. 3. (program pro školy sponzorující některé zvířátko) - Vítání jara – 22. 3. (soutěže na botanické téma) - Den ptačího zpěvu – 30. 3. (zábavný den na téma ptáci) - Apríl v zoo – 1. 4. - Velikonoční prázdniny – 17. 4.–21. 4. (velikonoční soutěž ve spolupráci s OD Tesco) - Den Země – 19. 4. (program na téma Šelmy v naší přírodě) - Ráno s jeřáby – 17. 5. (netradiční setkání již v 6.00 ráno) - Den rozkvetlé sakury – 17. 5. (škola japonštiny, skládání origami, čajovna a další pestrý program) - Zoopiškvorky – 24. 6. (turnaj pražských škol) - Pruhovaný den v zoo – 26.7. (den věnovaný tygrům – seznámení s kampaní EAZA „The 21th Century Tiger“) - Den netopýrů – 26. 8. (dopolední zábavný program s možností získání informací o životě netopýrů z naučných textů, dětské netopýří soutěže, večer pozorování netopýrů apod. - Prvňáčci jdou do zoo – 3. 9. (škola s třídou ptačí, žirafí, kopýtkovou, plazí a kočičí) - Den u protinožců – 21. 9. (soutěže, šaman, výtvarná škola)

- Den tygrů a levhartů – 4. 10. (kampaň na pomoc tygrům v přírodě, soutěže, divadelní vystoupení) - Den seniorů – 5. 10. (volný vstup pro seniory, doprovodný program) - Barevný podzim – 12. 10. (objevování světa přírodních materiálů, jak využívá barvy příroda) - Den paroží – 1. 11. (program nejen pro muže – zábavné a naučné hry) - Den vlků – 15. 11. (hry pro děti, seznámení s životem vlků v naší přírodě) - Adventní dílny – 30. 11. a 7. 12. - Mikuláš v zoo – 6. 12. (po zoo chodil Mikuláš , čert a anděl, divadelní vystoupení dětí ze ZŠ Praha 4, „pouť k Betlému“) - Přijďte zvířátkům popřát – 24. 12. (návštěvníci mohli přinést tvrdé pečivo a pod dozorem chovatelů některá zvířata nakrmit) Setkání s … pravidelná setkání s živým zvířetem – květen, červen, září o víkendech, červenec, srpen denně (krajta, užovka, blavor, švábi, želva) Co o zvířatech nevíte – informační stánky od dubna do října o víkendech, o prázdninách denně Výpravy k… - každou sobotu od dubna do října setkání u vybrané expozice s doprovodem průvodce (kasuáři, dravci, terárium..) Přednášky Počet besed a přednášek / počet účastníků: pro školy 42 / 1481 pro jiné instituce 20 / 350, pro handicapované 12 / 132 výpravy s průvodcem pro školy 143 / 4190,pro jiné instituce 15 / 228 Večerní procházky (leden, únor, 1. polovina srpna) - 2638 účastníků Prázdninová zooškola Pro velký zájem byly turnusy zkráceny na dva dny, konaly se celkem čtyři (8. a 9. 7., 10. a 11. 7., 26. a 27. 8., 28. a 29. 8.), celkem se zúčastnilo dětí Komentované krmení zvířat Probíhalo na 15 místech, z toho na 9 to byly přímé prezentace chovatelů, jinde představoval zvířata externí spolupracovník zoo – od dubna do října

PR, marketing, media PR, marketing Také v roce 2003 vydala pražská zoo tradiční tituly: - Trojský koník, časopis pražské zoo, jubilejní 5. ročník v dosavadní grafické úpravě (formát A4, 32 stran barevného bloku a 12 stran kuléru, vyšel 2x v nákladu 4000 a 3000 ks, cena 49,- Kč.) - Tamtamy z pražské zoo, interní časopis Zoo Praha (formát A4, 24 stran, 5x ročně, neprodejné) - Orientační plán (1x ročně, formát A3, 1x příčně a 2x podélně skládaný, plnobarevný, náklad 250 000 ks, cena 5,- Kč) - Orientation Map (1x ročně, formát A3, 1x příčně a 2x podélně skládaný, plnobarevný, náklad 5000 ks, cena 5,- Kč) - Kalendář 2004 (1x ročně, 26 stran, formát 16x14 cm, náklad 3000 ks)

Kromě již zmíněných titulů vydala Zoo Praha v roce 2003 významné knižní publikace, které nemají v historii zoo obdoby. V první řadě je to výpravná knižní publikace „Zoo Praha“ s fotografiemi zvířat, jejichž autorem je Herbert Slavík. Kniha má formát A4, 128 barevných stran (fotografie s popiskami v češtině a angličtině) a 14 stran kuléru (miniatury doplněné českým a anglickým textem o příslušném druhu). Druhou publikací je „Průvodce Zoo Praha aneb Lexikon zvířat A–Z“. Jedná se o zcela netradiční formu průvodce po zoo, který je rozčleněn do tří samostatných částí (kapitoly o Zoo Praha, lexikon s podrobnými údaji o více než 300 druzích ze zoo a obecně zoologické zajímavosti). Grafickou podobu průvodce vytvořil Michal Cihlář, autorkou textové části je Romana Anděrová. Publikace má formát má skrytou kroužkovou vazbu, formát 13x21 cm, rozsah 186 stran a vyšla v nákladu 3000 ks. Další tiskoviny: - Marketingový leták v česko-anglické verzi (formát 4/3 A4, náklad 50 000 ks, neprodejné) - Billboardy Naši tučňáci Vás vítají, Nová zvířata v zoo – sloni Praya a Nagathan, Nová zvířata v zoo – gorila Richard - Citylight Těšíme se na Vás (motiv rozcestníku) - drobné tisky (pozvánky apod.)

Internet V roce 2003 přistoupila Zoo Praha ve spolupráci se společnostmi První multimediální a Transgas k výrazné proměně internetových stránek zoo. Jejich grafická podoba,

obsah a nová zlepšení – např. webové kamery, lexikon zvířat, interaktivní mapa zoo mají výrazně zatraktivnit tento čím dál tím více důležitý informační kanál . Práce byla zahájena v druhé polovině roku, předpokládané dokončení je leden až březen 2004. Média Rok 2003 v oblasti mediální prezentace pražské zoo rozhodně nezaostával za lety minulými. Zájem o dění v Zoo Praha projevovala stále pestřejší škála sdělovacích prostředků včetně internetových stránek. Mediálním partnerem Zoo Praha byla i v roce 2003 TV Prima. Pražská zoo v novinách a časopisech Název / Počet uveřejněných článků a zpráv Mladá Fronta DNES / 229 Zpravodajství ČTK / 180 Večerník Praha / 152 Blesk / 94 Právo / 72 Metro / 62 Lidové noviny / 37 Celkem 116 / 1298 Kromě toho se téma pražské zoo objevilo v dalších médiích: 101 zpráv uvedlo 5 televizních stanic, 35 reportáží zaznělo v 5 rozhlasových stanicích, 93krát se Zoo Praha objevila na 11 internetových stránkách. Zoo Praha uspořádala v průběhu roku 6 tiskových konferencí.

Chovatelství - veterinární zpráva Rok 2003 byl v mnoha ohledech podobný rokům předchozím. Zmíním se pouze o několika zajímavých klinických případech. V měsíci březnu byl do zahrady dovezen odchytovou službou samec makaka rézuse, který se několik dní pohyboval v pražském metru. Zvíře bylo ve velmi špatném stavu. Obě hrudní končetiny byly výrazně zhmožděné s četnými zlomeninami, makak ztratil velké množství krve a byl v šoku. Přestože televize Nova uvedla, že se zvíře podaří zachránit, rozhodli jsme se po provedení nezbytných vyšetření (RTG, odběr krve) makaka utratit. Bylo totiž jen otázkou času, kdy zvíře samo uhyne. Majitele se nepodařilo dohledat. U chovného samce žirafy Rothschildovy jsme v tomtéž měsíci řešili akutní nadmutí předžaludku, které se nám podařilo po dvou dnech intenzivní terapie zvládnout. U samce štětkouna kamerunského, který trpěl několik dní nechutenstvím a byl apatický, jsme již takový úspěch neměli. Diagnostikovali jsme u něj onemocnění jater, které bylo doprovázeno výrazným ikterem sliznic a příznaky typickými pro jaterní koma. Zvíře bylo několik dní napojeno na infúzi, byly mu aplikovány preparáty s cíleným účinkem na játra. Přes všechnu terapeutickou snahu jsme nakonec nebyli schopni funkci jater obnovit a zvíře uhynulo. Pitvou byla diagnostikována těžká steatóza jater. V měsíci květnu jsme asistovali při porodu dvojčat u samice losa evropského. Samice Charlotte nebyla schopna porodit, jedno z mláďat zaujímalo nefyziologickou polohu v porodních cestách. Jednalo se o podloženou levou hrudní končetinu. Losici jsme imobilizovali a během půl hodiny jsme obě mláďata z dělohy vytáhli. Bohužel mládě s podloženou končetinou již bylo mrtvé a o druhé neměla samice zájem. Pokusili jsme se o umělý odchov, avšak neúspěšně. Mládě odmítalo přijímat mléčnou náhražku a navíc mělo abnormálně vyvinutý pravý karpální kloub. V měsíci červnu došlo k náhlému ochrnutí samice dracény guayanské. Předtím zvíře nejevilo žádné známky onemocnění i chování bylo normální. Nejprve jsme aplikovali podpůrné preparáty a provedli jsme nezbytná vyšetření (parazitologické, bakteriologické a rentgenologické). Stav zvířete se výrazně nelepšil. V dalších dnech jsme dracénu rehydratovali, ošetřovatelé zvíře koupali a prováděli rehabilitaci. Po měsíci samice uhynula, pitvou byl zjištěn metastazující adenokarcinom blíže neurčeného původu. Metastázy byly zjištěny v mezisaničí, v oblasti ramenního kloubu levé hrudní končetiny a v okolí páteře. Na konci roku jsme museli řešit zdravotní komplikace v chovu manulů. Nejprve jsme zaznamenali hlenohnisavé výtoky z nozder u většiny mláďat a chovného samce. Posléze byly zjištěny i nerovnosti, zákaly a počínající vředy na rohovkách prakticky u všech mláďat manulů. Bakteriologickým vyšetřením byla prokázána Pasteurella multocida a Bordetella bronchiseptica. Postižená mláďata byla umístěna do karantény, kde byla denně ošetřována. Aplikovali jsme nejen oční antibiotika, ale i preparáty, které měli zlepšit hojení postižených rohovek. Jelikož jsme zvažovali i možnost virové infekce, byl jim topicky podáván i preparát s antivirovým účinkem. U samice manula jsme několik dní pozorovali nechutenství a sníženou aktivitu. Prohloubeným vyšetřením jsme diagnostikovali obstipaci tlustého střeva kostním trusem. Konzervativním způsobem se nám trus nepodařilo vybavit, proto jsme tento stav řešili chirurgickým výkonem. Zvíře bylo posléze umístěno do karantény. Zpočátku odmítalo potravu i vodu. Po dobu jednoho měsíce jsme ho museli krmit „násilím“ a rehydratovat. Současně jsme podávali léky podporující

střevní peristaltiku. Léčba se i přes počáteční obavy ukázala jako plně efektivní a zvíře bylo počátkem následujícího roku umístěno zpátky do expozice. MVDr. Roman Vodička, veterinární lékař

Chovatelství - kůň Převalského Chov koní Převalského nedoznal v roce 1993 žádných významnějších změn. Počet koní, evidovaných v mezinárodní plemenné knize a chovaných ve více než 220 zoologických zahradách a chovných stanicích, dosáhl počtu 1660 jedinců. Většina chovatelů udržovala počty koní na stejné úrovni jako v předchozích letech, pouze některé stanice stavy koní Převalského dále zvyšovaly (například Černobyl, který se během deseti let zařadil mezi největší chovatele na světě). Stabilní byla situace v mongolských reintrodukčních stanicích. V národním parku Chustajn Nuuru žilo ve volnosti asi 80 koní, na vypuštění z aklimatizačních ohrad se připravovaly další čtyři desítky koní dovezených z Evropy v letech 1999–2000. Situace v stanici Tachin Tal v národním parku Gobi se po velkých úhynech na přelomu let 2000 a 2001 stabilizovala. V roce 2003 zde volně žilo pět stád o celkovém počtu 48 jedinců. Plánovaný transport dalších 12 koní Převalského do Tachin Talu ze Švýcarska se neuskutečnil vzhledem k epidemii SARS v Číně. V roce 2003 došlo k dvěma nepříjemným, v historii chovu koní Převalského dosud nezaznamenaným událostem. Na jaře zastřelili pytláci hřebce z volně žijícího stáda v oblasti Černobylu a v polovině prosince došlo ke krádeží tří březích klisen mnichovského chovu z obory Auerbach poblíž Grafenwöhru v Bavorsku. Pražské stádo koní Převalského se rozrostlo o dvě hříbata – v pořadí 207. a 208. mládě od počátku chovu. 13. května 2003 se narodila klisnička, která dostala jméno Cherry, a 30. května druhé hříbě, rovněž klisnička Champagne. Do stáda záložních hřebců v chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově přibyl 2. května 2003 dvouletý hřebec Uran II. Narodil se v zoologické zahradě v Bojnicích a je potomkem pražského páru, hřebce Xerona a klisny Úpy. RNDr. Evžen Kůs, dokumentace

Chovatelství – plazi Rok 2003 byl pro úsek chovu nižších obratlovců a bezobratlých spíš rokem budovatelským a stěhovacím, než chovatelským. Jediným stabilním pracovištěm zůstal pavilon želv, v němž se v první polovině roku podařilo vybudovat cenné chovatelské zázemí a odchovnu mláďat. Zde se na jaře podařilo rozmnožit chovatelsky velmi obtížné druhy,agamky zajsanské (Phrynocephalus zajsanensis) a gekony Przewalského (Teratoscincus przewalski) (oba po 1 mláděti). Obnoveny byly rovněž chovatelské prostory pro menší želvy v suterénu pavilonu slonů. Mimo želv, určených pro pavilon Indonéská džungle, jsme v nich soustředili i želvy skalní (Malacochersus tornieri), které od svého zabavení v roce 1999 žily na karanténě. Vzácná želva skalní je druhem, na který je upřena pozornost evropských zoologických zahrad, má svou plemennou knihu a my jsme rádi, že také v roce 2003 jsme odchovali jedno mládě. Neutuchající pozornost jsme rovněž v roce 2003 věnovali želvám zachráněným v rámci společné akce evropských zoologických zahrad a Sdružení pro záchranu želv (TSA) ze zásilky, zabavené na lodi v Hongkongu na přelomu let 2001 a 2002. Celkem jsme z Rotterdamu přivezli 168 zubožených želv, 29 uhynulo do 1 měsíce, 75 putovalo do ostatních zahrad a 64 želvy zůstaly v Praze. Z nich po dvou letech žije 44 jedinců. Zatímco rok 2002 byl ve znamení snahy o záchranu co největšího počtu želvích životů a o stabilizaci jejich zdravotního stavu, v roce 2003 jsme se již pokusili o vytvoření podmínek, vhodných pro chov těchto zvířat. Tyto podmínky mají za následek nastartování reprodukce u želv černavých(Heosemys grandis) na sklonku roku (vejce od 3 samic), první dvě želvy amboinské (Cuora amboinensis) se vylíhly již v létě. V dubnu bylo v souvislosti s přestavbou pavilonu malých živočichů na pavilon Afrika zblízka nutné přesunout chovatelské zázemí terária. Náhradní prostory jsme nalezli v pavilonu slonů, jehož jedna suterénní místnost byla rovněž adaptována na 3 ubikace pro leguány kubánské (Cyclura nubila). Brzy po přesunu jedna ze samic leguánů nakladla vejce, z nichž se v polovině července vylíhlo 7 mláďat. Duben a květen byl ve znamení intenzivních prací na opravě zaplaveného expozičního terária na ochozu pavilonu slonů. Datem otevření pro veřejnost bylo 1. 6. 2003. Jednotlivé expozice vylepšila výkonnější 200 a 400W svítidla typu HQI, jejichž světlo velmi svědčí nejen plazům, ale i rostlinám, a umožňuje vytváření přirozených přírodních výseků. Terária jsou vyhřívána 175 W infralampami typu Inter Heat. Kolekce zvířat v teráriu zatím neprošla koncepční změnou, protože terária rovněž musí sloužit jako ubikace pro zvířata v připravovaných pavilonech. Novými druhy v teráriu jsou pouze darovaný pár zajímavých kubánských ještěrů chameleolisů vousatých (Chamaeleolis barbatus) a trio leguánovců obojkových(Crotaphytus collaris), jejichž definitivním domovem bude terárium ve vchodu do pavilonu šelem. Leguánovci se brzy po příchodu opakovaně rozmnožili, ze dvou snůšek jsme odchovali 6 mláďat. Velký prospěch z přestěhování do velkého expozičního terária měly dracény guayanské (Dracaena guianensis), které po povodňové pauze opět nastartovaly reprodukční aktivitu a obě samice snášely vejce. Dalším druhem rozmnoženým v expozici byly tradičně množenékorálovky Ruthvenovy (Lampropeltis ruthveni). Velkou aktivitu jsme sledovali u varanů

mangrovových (Varanus indicus). Ještě v malém zázemním teráriu samice nakladla neoplozenou snůšku, po přesunu do mezistanice, kterou bylo velké expoziční terárium v pavilonu želv, kladla oplozená vejce, z nichž se v září vylíhlo 8 mláďat (druhá filiální generace v zoo Praha) a po příchodu „domů“ do expozice v pavilonu slonů dokázal pár vytvořit ještě dvě zdravé, oplozené snůšky, které by se měly vylíhnout v roce 2004. Bohužel, na sklonku roku samice náhle uhynula následkem partnerských neshod. Nová expozice od července oživila restauraci Archa. Čtyřmetrová vitrína představuje tropickou vegetací porostlé svahy vápencových homolí – mogotů na jihozápadě Kuby a chováme v ní tři druhy místních leguánků, anolise jeskynního(Anolis bartschi), anolise vodního (Anolis vermiculatus) a anolise vepřího (Anolis porcatus) v celkem 10 kusech. Od léta probíhaly nejen intenzivní práce na pavilonu Afrika zblízka, ale i soustřeďování živočichů pro tento unikátní expoziční záměr. Jako první přišla do zoo odchovaná mláďata hroznýšků pestrých (Eryx colubrinus) a gekonů písečných (Chondrodactylus angulifer), v průběhu podzimu obohatili naši kolekci scinkové ohniví (Lygosoma fernandi),mabuje páskované (Mabuya striata), gekoni skvrnití (Homopholis fasciata) a žáby hrabatky drsné (Pyxicephalus adspersus). Řada drobných nebo skrytě žijících druhů plánovaných do pavilonu Afrika zblízka patří mezi velmi zřídka chované živočichy a jejich chov bude velmi zajímavý i z hlediska nových poznatků o jejich biologii. Ze zvířat, která přišla v roce 2003 se jedná zejména o sleposcinky Percivalovy (Acontias percivali), jejichž první dvě mláďata se narodilo v prosinci krátce po příchodu do zoo, chameleonky krátkoocasé (Rhampholeon brevicaudatus) nebo zajímavé plachtící ještěrky holaspise létavé (Holaspis guentheri). V roce 2003 navázala zoo spolupráci s nizozemskou vědeckou nadací Homopus research foundation, která má jako jediná instituce v Evropě povolení k výzkumu a chovu unikátní jihoafrické želvy trpasličí (Homopus signatus). Pomocí v oblasti knowhow jsme se zapojili do výzkumného a ochranářského projektu této vzácné želvy a na vánoce jsme obdrželi první dvě mláďata, která by měli návštěvníci obdivovat od roku 2004 v pavilonu želv. Nesnadný rok prožilo také pracoviště chovu bezobratlých živočichů. Celá expozice bezobratlých z Pavilonu malých živočichů byla na jaře přesunuta do zázemních buněk. V průběhu roku se kolekce bezobratlých v zázemí měnila tak, aby vyhovovala expozičním záměrům pavilonu Afrika zblízka. Ze zajímavých nových druhů v naší kolekci jmenujme alespoň krabovce(Damon sp.), věnovaného spolu s jihoafrickými cvrčky Zoologickou zahradou v Plzni, nebo zlatohlávky goliáše (Goliathus goliathus) o jejichž chov se budeme pokoušet společně s katedrou entomologie PřF UK. Petr Velenský, kurátor

Chovatelství - ptáci Uplynulý rok byl výjimečným obdobím, protknuly se v něm negativní důsledky povodně s pozitivními přísliby, vyplývajícími ze započetí rozsáhlé výstavby. Celkový chovatelský výsledek je nejnižší za poslední léta. Je však třeba vzít v úvahu, že ke skutečně pozitivním změnám ještě nedošlo, ale byly jen nastartovány a důsledky těchto změn se projeví až v letech příštích. Odchovy byly úměrné podmínkám po povodni, k úbytku došlo především v šíři odchovaných druhů, nikoliv v úhrnném počtu. Celkem bylo odchováno do samostatnosti 119 mláďat 40 druhů ptáků (loni 122 mláďat u 53 druhů). U pěti druhů jsme cíleně omezovali velikost odchovu zachlazováním vajec, a to kvůli kapacitním podmínkám nebo vzhledem k odmítnutím umělého odchovu (tučňák Humboldtův, pelikán kadeřavý, kolpík bílý, volavčík člunozobý, holub bronzový), u dalších dvou jsme nemohli vytvořit podmínky ke hnízdění (chovný pár orlů bělohlavých zůstal v provizorních podmínkách na karanténě, chovný pár sovic krahujových zase ve velké skupině 11 ptáků společně s mnoha mláďaty z předchozích dvou let). Mimo to u řady dalších druhů ptáků s obnovou stavů vyčkáváme, až je budeme moci dát do optimálních podmínek. Je skutečností, že ještě během roku se vraceli někteří ptáci z deponace vynucené povodní a dodnes jsou někteří významní jedinci mimo Prahu (např. 3 druhy supů v Ostravě nebo samice orla kamčatského ve Dvoře Králové). Pohyb ptáků během roku směrem ven a do zahrady se proti minulým rokům mírně změnil, především v poměru mezi odešlými a příchozími. Poprvé po letech převážily dovozy nad odchody. Příčina tkví ve snaze obnovit stavy, které po povodni prořídly, a také v potřebě získat přednostně druhy, které budou součástí nových expozic. Celkově se druhová skladba rozrostla o 18 druhů (u 5 se jednalo o návrat z úschovy a obnovu chovu, v 8 případech to byly nové druhy, určené do pavilonů Indonéská džungle a Sečuán, v 5 případech došlo k inovaci druhové skladby). Ubylo celkem 11 druhů (4 vyhynuly, u 4 byl změněn chovatelský záměr a 3 odešly do společného chovu). Z popovodňové úschovy se vrátil párturak bělobřichých (Corythaixoides leucogaster), samice bažanta tibetského (Crossoptilon crossoptilon), samiceholuba černobronzového (Henicophaps albifrons), pár bažantů lesklých (Lophophorus impeyanus), 2 páry bažantů Edwardsových (Lophura edwardsii), 1 tetřívek obecný (Tetrao tetrix), 7 sov pálených (Tyto alba) a 1 puštík obecný (Strix aluco). Celkem bylo dovezeno 125 jedinců ptáků, ze zoo odešlo 115 jedinců. Z hodnocení jsou vyňaty 3 druhy – kur domácí, hrdlička chechtavá a andulka vlnkovaná. Dosáhli jsme 4 prvoodchovů: hrdlička východní (Streptopelia orientalis), loríček rudobradý (Psittaculirostris edwardsii),papoušík modrobradý (Loriculus vernalis) a loskuták posvátný (Gracula religiosa). Oba odchovy papoušků jsou velmi cenné, u papoušíka (lorikula) modrobradého se jedná zřejmě o český prvoodchov.

U kasuárů přílbových (Casuarius casuarius) se po delší době nesouladu mezi oběma partnery podařilo oba ptáky spojit, snesená vejce se ukázala neoplozená. V kolonii tučňáků Humboldtových (Spheniscus humboldti) odrostlo z jarního hnízdění 6 mláďat, podzimní hnízdění jsme museli násilně přerušit vzhledem k plánované opravě a přestavbě ubikace. Postižení objektu povodní se však ukázalo větší, než napověděly sondy, a tak se oprava protáhne až do jara příštího roku. Po zimování v objektu pavilonu goril, kde nebyly dobré podmínky ke hnízdění, poprvé v historii zahnízdily 3 páry pelikánů kadeřavých (Pelecanus crispus), a to venku v otevřeném výběhu, a přirozenou cestou odchovaly 3 mláďata. Je to velký příslib do budoucna, neboť pro pelikány kadeřavé připravujeme zcela novou ubikaci navazující na venkovní výběh. Pelikáni bílí (Pelecanus onocrotalus) se tak přizpůsobiví neukázali, v létě stavbu hnízd jen naznačili a ke snesení vajec ani nedošlo. Z brodivých ptáků se nedařilo u osvědčeného páru marabu afrických (Leptoptilos crumeniferus) – v náhradním zimovišti se nepodařilo partnery synchronizovat; samice snesla neoplozená vejce. Úspěšně vyhnízdil nelétavý pár čápů černých(Ciconia nigra) na rybníce, jejich 3 mláďata na podzim odlétla do zimoviště. Čápi bílí (Ciconia ciconia) po roční pauze obnovili hnízdění na komíně slonince. Samice si týden po příletu přivedla nového samce, s nímž vychovávala 3 mláďata téměř až do vyvedení. Bohužel krátce před vylétnutím mladých se cosi na komíně přihodilo a důsledkem této nešťastné události bylo jedno mládě zabité a dvě poraněná. Léčba mladých čápů se protáhla do pozdního podzimu, rodiče mezitím odlétli a mláďata zde zůstala, ač dokonale létající, přes zimu. V pavilonu vodních ptáků poprvé zahnízdili čápi simbilové(Ciconia abdimii), ani z jedno ze dvou vajec se však nevylíhlo mládě. Skupina kolpíků bílých (Platalea leucorodia) čeká na dokončovanou rekonstrukci pavilonu Sečuán, kam budou umístěni po postavení nové průchozí voliéry. Podobně je na tom skupina dospívajících ibisů skalních (Geronticus eremita), jejichž nová voliéra, budovaná na výtečně osluněném místě pod skálou, bude v květnu roku 2004 hotová k nastěhování. Z ostatních zástupců řádu brodivých je třeba zmínit 2 mláďata volavčíků člunozobých (Cochlearius c. ridgwayi), která mohou být na delší dobu poslední, když chovná samice uhynula po zlomenině nohy v kloubu. Ve volné kolonii kvakošů nočních (Nycticorax nycticorax) poprvé převažovali migrující jedinci, v 8 hnízdících párech jich bylo celkem 11. Bylo vyvedeno rekordních 30 mláďat, z nichž podle všeho 28 jich úspěšně odlétlo do zimovišť. Jedná se o nejlepší výsledek za celou historii polovolného chovu. Na hnízdním výsledku kolonie plameňáků se projevil pozdní návrat do staré ubikace po povodni. Zahnízdilo méně párů než v letech předchozích, z 9 odchovaných mláďat se jedná o 1 plameňáka kubánského (Phoenicopterus ruber ruber) a 4 plameňáky růžové (Ph. ruber roseus) a 4 plameňáky chilské (Phoenicopterus chilensis). V rámci výstavby „Vodního světa“ v dolní části zoo nyní pro ně dokončujeme nový výběh, kam na jaře 2004 oddělíme celé hejno plameňáků růžových. Ze skupiny vrubozobých jsme se po letech dočkali přirozeného odchovu bernešek rudokrkých (Branta ruficollis), bohužel ve volných výbězích jeřábů první housata krátce po vylíhnutí mizela, a tak každý z párů odvodil jen po jednom mláděti. Ani

ostatní druhy nebyly příliš úspěšné, problémy s umístěním většiny kachen se přenesly až do jara 2003 a mnoho druhů nehnízdilo. Oplozenou snůšku hus kuřích (Cereopsis novaehollandiae) vyplenila liška, a tak je možno považovat za úspěch vyhnízdění a vylétnutí 7 mláďat poláka malého (Aythya nyroca). Samici ústřičníka velkého (Haematopus ostralegus) jsme deponovali do společného chovu se Zoo Ohrada. Současné podmínky neumožnily obnovení chovu. Náhradou za tohoto posledního zástupce bahňáků jsme získali jednoho dytíka úhorního (Burhinus oedicnemus) – odchov ze Zoo Plzeň. U již tradičně úspěšné skupiny dravých ptáků se jen částečně dařilo starému páru orlosupů bradatých (Gypaetus barbatus), a to vlastně jen díky úzké spolupráci se Zoo Liberec. Náš pár poprvé za posledních 18 let neměl vlastní vejce a když v Liberci byla oplozená vejce hned dvě, nechali jsme náš pár rozsedět na podkladku a druhé liberecké mládě mu podložili. Pražský pár znovu osvědčil své pěstounské vlohy a liberecké mládě nyní brázdí vzdušné prostory v Alpách, kam bylo i se svým starším sourozencem vypuštěno. U supů hnědých (Aegypius monachus) nesly dokonce 3 samice, bohužel všechna vejce byla neoplozená. Chovný pár supů mrchožravých (Neophron p. percnopterus) odchoval ze snůšky dvou vajec jedno mládě, druhé vejce odumřelo během inkubace. Na první hnízdní pokus mladšího páru mrchožroutů teprve čekáme. Stavy orlů bělohlavých (Haliaeetus leucocephalus) jsme byli nuceni po povodni snížit, do budoucna si ponecháváme jen jeden pár. Do nové, podstatně větší a světlejší voliéry, bude přemístěn v předjaří 2004. Ve skupině sov se dařilo jen u puštíků bělavých (Strix uralensis liturata) se 6 mláďaty od jednoho páru. Ostatní páry jsme hnízdit nenechali. U sov pálených (Tyto alba) hnízdil jen jeden pár, který vyvedl jedno mládě, a podobně tomu bylo u sýců rousných (Aegolius funereus), kde však obě mláďata od jediného hnízdícího páru uhynula ještě v budce na mikrobiální sepsi. Pár lelkounů sovích (Podargus strigoides) zahnízdil opět neúspěšně, jedno vejce ptáci rozbili krátce po snesení, druhé odumřelo během klubání mláděte. K opakované snůšce nedošlo. V bažantnici byly odchovy úměrné zdecimovaným stavům kurovitých, za zmínku stojí jen 5 kuřat křepelky korunkaté(Rollulus rouloul), 1 bažant malajský (Polyplectron malacense) a 1 tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Je pravda, že poslední evakuovaní ptáci se k nám vrátili až koncem roku a že kvůli nejasnému výhledu celé bažantnice zatím stavy neobnovujeme. U jeřábů se znovu dařilo alespoň u jeřábů bělošíjích (Grus vipio) – vyvedli 2 mláďata. Nepříjemnou ztrátou je úhyn kdysi chovné samice jeřába rajského (Anthropoides paradisea); takto nyní držíme dva kusy opačného pohlaví, ovšem málo harmonizující. K zajímavé situaci došlo u seriem rudozobých (Cariama cristata). V době, kdy pár odchovával jediné, ještě nesamostatné mládě, samice snesla další dvě dvouvaječné snůšky; vejce v nich byla oplozená, ale protože jejich vylíhnutí jsme nepovažovali za rozumné, odebrali jsme je krátce po snesení. Podobně jako loňského roku bylo odchovy početné u skupiny měkkozobých. Ze zajímavějších jmenuji 4 holuby růžové(Columba mayeri), 3 holuby

bronzové (Ducula aenea paulina), 2 holuby nikobarské (Caloenas nicobarica) a 2 holuby krvavé (Gallicolumba luzonica). Ve skupině nektarožravých papoušků jsme docílili rozporných výsledků. Na kladné straně stojí odchov loríčka rudobradého (Psittaculisrostris edwardsi) a hned pěti mláďat papoušíka modrobradého (Loriculus vernalis), na straně záporů je ztráta chovného samce loríčka modrobradého a také fakt, že mezi odchovanými papoušíky je jediný samec. Takto jsme chovnou skupinu sice zdvojnásobili, ale nepoměr pohlaví se ještě zvýraznil z 1,3 na 2,7. Bohužel se nepodařilo dokončit odchov loriů černohlavých, žádné z mláďat se nedožilo samostatnosti. I u ostatních druhů byly výsledky smíšené, proti odchovaným loriům čárkovaným (Eos reticulata) a loriům olivovým (Chalcopsitta duivenbodei) stojí jalové snůšky loriů papuánských (Charmosyna papou goliathina) a nedokončené odchovy loriů horských(Trichoglossus haematodus moluccanus). Skupinu zoborožců kaferských (Bucorvus leadbeateri) letos tvořilo celkem 5 ptáků, vylíhlo se jedno mládě, bohužel však záhy uhynulo na neprůchodnost střev. Velmi zajímavým přírůstkem je nový jedinec ze skupiny asijských zoborožců –zoborožec nosorožčí (Buceros rhinoceros) – získaný od soukromého chovatele. Po ověření rasové příslušnosti, kterou je možno spolehlivě určit jen na základě rozboru DNA, věříme v rychlé dopárování. Jedná se totiž o zkušenou chovnou samici. U ledňáků modrokřídlých (Dacelo leachii) jsme učinili první krok k obnově chovu zakoupením mladého samce. Za dva až tři roky můžeme očekávat nové hnízdní pokusy. Mezi dalšími přírůstky nepěvců je zajímavých hned 8 mláďatmyšáka hnědokřídlého (Colius striatus) od jednoho páru a umělý odchov 2 mláďat vousáků senegalských (Lybius dubius). Z kolekce pěvců jsou nejvýznamnějšími prvoodchov loskutáků posvátných (Gracula religiosa) a další odchov v přírodě ohrožené timálie sečuánské (Liocichla omeiensis). Po roční odmlce dostaly majny Rothschildovy (Leucopsar rothschildi) budky a hned 7 mladých ptáků čeká na dokončení pavilonu Indonéské džungle, aby se mohli stát jedněmi z prvních ptačích obyvatelů tohoto pavilonu. Karel Pithart, kurátor

Chovatelství - savci (kopytníci) Co se počtu a skladby chovaných druhů týká, nezaznamenal úsek chovu kopytníků v roce 2003 žádných změn – stejně jako předešlý rok i letos končíme s 39 druhy savců. Mnohem pestřejší je však pochopitelně statistika příchodů a odchodů, počtu narozených a odchovaných mláďat a bohužel také úhynů. V roce 2003 bylo úspěšně odchováno celkem 47 mláďat 18 druhů. V chovu jelenů byl příjemnou událostí červnový příchod samice pudu jižního (Pudu puda) ze zoo v Bristolu. V budoucnu bychom nově sestavený pár rádi doplnili o další samici. Na podzim jsme také získali dvě samice jelena milu (Elaphurus davidianus), a tím tak v pražské zoo znovuvzkřísili chov tohoto druhu. V březnu se realizoval plánovaný příchod laně wapiti manitobského (Cervus manitobensis) z Tierparku Berlín. Z této zahrady pochází i naše druhá samice, která v srpnu úspěšně přivedla na svět jednu samičku. Mláďata se podařilo odchovat i u soba polárního (Rangifer tarandus) – jednoho samce a jednu samici. Nepříjemnou událostí byl však úhyn devítiletého chovného samce v důsledku metabolického selhání, které souviselo s jeho pokročilým věkem. Za svůj život v pražské zahradě se stal otcem celkem 19 mláďat. K úhynu chovného samce došlo bohužel i ve skupině jelenů lyrorohých (Cervus eldii thamin). Zajistit oběma stádům nové samce tak bude v následujícím roce jednou z našich prioritních snah. Za celkově neúspěšný v roce 2003 lze označit chov losa evropského (Alces alces). Losice Tina potratila v pokročilém stádiu gravidity a losice Charlotta sice porodila dvojčata, nicméně ani jedno z nich nepřežilo déle než 48 hodin. Stádo koní Převalského (Equus przewalskii) se v letošním roce rozrostlo o 2 narozené klisny Cherry a Champagne a ke konci roku tak čítalo celkem 33 jedinců (8 hřebců, 25 klisen). Většina z těchto zvířat je však umístěna na chovné stanici v Dolním Dobřejově. V pražském expozičním výběhu bylo koncem roku „pouhých“ šest koní – chovný hřebec Gino a pět klisen. V sousedním výběhu má své stálé místo jeden z nejstarších koní Převalského na světě – jednatřicetiletá klisna Cilka. Skupiny divokých asijských oslů kiangů (Equus kiang holdereri) a kulanů (Equus onager kulan) držíme v zahradě na stabilní úrovni v celkovém počtu pěti, respektive tří zvířat. Z brněnské zoologické zahrady jsme přivezli zpět do Prahy naší samici takina indického (Budorcas taxicolor taxicolor), která tam v červnu 2002 odešla na reprodukční misi. Zda byla úspěšná, uvidíme v průběhu prvních měsíců roku 2004. V chovném stádu bizonů (Bison bison) se podařilo úspěšně odchovat všechna narozená telata (3,1) a odtransportovat 4 mláďata narozená v předešlém roce. Podobná byla situace i u zubrů (Bison bonasus) – odešly 4 samice narozené v roce 2002 a úspěšně byly odchovány tři nově narozená telata. U velbloudů dvouhrbých (Camelus bactrianus) se narodilo poslední mládě (sameček Kňábík) po chovném samci Kňábertovi, který ve věku 19 let uhynul již v létě předešlého roku. V listopadu ze zoo v Aalborgu dorazil nový samec, který by měl ve stádě náležitě nahradit svého plodného předchůdce. Radost nám udělala první mláďata (1 samec a 1 samice) po mladém tříletém samci u lamy guanako (Lama guanicoe). Odchov žádného mláděte se ale nezdařil u lamy

alpaky (Lama pacos), o to netrpělivěji budeme očekávat přírůstky v roce následujícím. Chov v dnešní době bezpochyby nejvzácnější antilopy chované v pražské zahradě přímorožce beisy (Oryx gazella beisa)v letošním roce zaznamenal dva úspěchy – v září se s pouhým pětidenním odstupem narodily dvě samičky. Na konci roku jsme tak měli pěknou skupinu šesti zvířat. Vzhledem k možnosti připouštět chovného samce jen k jedné geneticky nepříbuzné samici se však v příštím roce budeme snažit o příchod nové krve, která by chov tohoto druhu v pražské zahradě dostala na výrazně vyšší úroveň. Ve znamení úspěšných odchovů probíhal i chov adaxů (Adax nasomaculatus) – odchováni 3 samci a 1 samice – apřímorožců šavlorohých (Oryx dammah) – 1 samec a 3 samice. U těchto druhů je ovšem velký problém s odbytem odchovaných zvířat a nepomáhá ani celkem dobrá spolupráce s koordinátory EEP. Také stádo buvolců běločelých (Damaliscus pygargus phillipsi) se rozrostlo o dvě odchované samičky. V příštím roce na doplnění chovu připravujeme příchod dvou nových samic. U nyal nížinných (Tragelaphus angasii) se bohužel nepodařilo realizovat příchod a náhradu chovného samce ze zoo v Marwellu. Úkol zajistit nového geneticky vhodného samce a obnovit v pražské zahradě tradiční chov těchto antilop tak přetrvává do dalšího roku. Ve skupině antilop vraných (Hippotragus niger) jsme odchovali jednoho samečka a v létě ze stáda odešel pár dvouletých zvířat. V dubnu ale bohužel uhynul téměř dvanáctiletý chovný samec. V příštím roce by jej měl nahradit nový samec ze Zoo Lisabon. Z hlediska bong pralesních (Boocercus euryceros isaaci) je možné rok 2003 označit jako úspěšný a bezproblémový. Ze skupiny odešlo celkem pět zvířat – čtyři samci do Zoo Ebeltoft a Zoo Varšava a jedna samička do Zoo Liberec. V průběhu roku se narodila tři mláďata (samci Dusty a Davy a samička Rosee), a na konci roku tak stádo čítalo 11 zvířat (3,8). Stádositatung západoafrických (Tragelaphus spekei gratus) se rozrostlo o dva nově narozené samce a dvě samice. Po zařazení dvou nových samic, které přišly v roce 2002, plánujeme pro příští rok na doplnění skupiny příchod ještě alespoň jedné další samice. Pro žirafy Rothschildovy (Giraffa camelopardalis rothschildi) v Africkém domě byl začátek roku úspěšný – nejprve se v lednu narodila samička Diana a posléze v dubnu sameček Robert. Konec roku byl naproti tomu ve znamení smutné události, kdy dva dny před Silvestrem náhle uhynul dvouletý samec Simon II. K úhynu došlo také u štětkouna kamerunského (Potamochoerus porcus pictus). Z původních dvou samců tak zůstal jen jeden, nicméně v příštím roce počítáme s příchodem dalších zvířat. Ve skupině surikat (Suricata suricatta) dvě samice porodily celkem 5 mláďat, nicméně ani jedno z nich nepřežilo první týden života. Ze skupiny v druhé polovině roku navíc odešla jedna z dospělých samic, která se ani po roce nedokázala náležitě sžít s ostatními členy skupiny. Ke konci roku tak skupinka čítala 6 jedinců.

Chovná stanice Dolní Dobřejov Dominantou stanice i nadále zůstávají koně Převalského (Equus przewalskii). Ze Zoo Bojnice přišel dvouletý hřebec Uran II, který byl zařazen do samčí skupiny. Počet koní se dále neměnil a na konci roku bylo na Dobřejově 26 zvířat (7 hřebců a 19 klisen). Na příští rok však připravujeme transporty hned několika koní – například do Zoo Helsinky, Zoo Moskva či na zámek ve Slatiňanech. Z Prahy jsme v průběhu roku na Dobřejov umístili dva odchované samce soba polárního (Rangifer tarandus) a tři hřebce kianga (Equus holdereri). Karanténa Součástí chovu III je také pracoviště karantény. Během roku tímto zařízením prošlo a bylo vyšetřeno celkem 292 zvířat, ať již nově příchozích z jiných zoologických zahrad, nebo nemocných zvířat z naší zahrady. Navíc zde bylo vyšetřeno a případně i ošetřeno dalších téměř 60 zvířat odchycených nebo nalezených ve volné přírodě a přinesených do zahrady lidmi z řad veřejnosti. O tom, že na karanténě se zvířata jen nevyšetřují a neošetřují, svědčí i několik úspěšných porodů – v průběhu vstupní karantény byla úspěšně odchována tři mláďata makiho trpasličího (Microcebus murinus) a úspěšný byl i odchov dvou mláďat outloně malého (Nycticebus pygmaeus). Tento druh je však na karanténě umístěn trvale a chovný pár byl sestaven ze zvířat zabavených pracovníky ČIŽP. Hlavní stavební aktivity v roce 2003 byly soustředěny převážně do ostatních částí zoo, přesto byla na úseku kopytníků v září zprovozněna jedna nová stavba, a to stáj A za Africkým domem. Ta bude sloužit jako provozní a chovatelské zázemí pro různé druhy kopytníků vystavovaných ve velkém africkém výběhu. Koncem roku byla též zahájena výstavba nového objektu karantény v části za stávající karanténní budovou na „Bosně“. Nová budova nahradí prostory karantény v dolní části zahrady zničené povodní v srpnu 2002. Do provozu by měla být uvedena v červnu 2004. RNDr. Jaroslav Šimek, kurátor Miroslav Brtnický, provoz chovů

Chovatelství - Savci (kromě kopytníků) I v roce 2003 byl chod chovatelského oddělení stále výrazně ovlivněn povodněmi z roku 2002. Během postupně probíhajících rekonstrukcí ve spodní části areálu zoo byly zprovozněny pavilon goril a pavilon kočkovitých šelem, části pavilonu velkých savců byly upravovány pro dočasné umístění menších druhů zvířat. Další zátěží pro již zcela přeplněné záložní prostory byla rekonstrukce starého pavilonu malých živočichů, který byl již ve zcela havarijním stavu. Bez další pomoci zoologických zahrad v Plzni, Ostravě, Dvoře Králové n. L. a Ústí n. L. by tato další rekonstrukce nebyla vůbec možná. Pavilon goril byl rekonstruován téměř do původní podoby – vybavení expozic však bylo vylepšeno a skladové prostory v zázemí byly využity pro vytvoření záložních prostor pro menší druhy primátů. Celkem zde vzniklo 7 prostor, které je možné využít pro opice od velikosti kosmana po gibony. V polovině října došlo k dlouho očekávanému návratu mladých samic goril nížinných (Gorilla gorilla) ze Dvora Králové n. L. Obě samice Shinda a Kijivu se ve staronovém prostředí usadily bez problémů. Zejména jsme se obávali stresu spojeného s povodňovými zážitky, naše obavy se však nepotvrdily. Díky aktivní pomoci koordinátora EEP jsme mohli o měsíc později spojit samice s dvanáctiletým mladým samcem Richardem ze zoo v anglickém Paigntonu. Spojení probíhalo na rozdíl od sestavování skupiny v roce 2001 v klidu, bez šarvátek. Malou expozici drápkatých opic osídlil pár tamarínů žlutorukých ze zoo v Plzni, „přízemí“ expozice doplnil pár jihoamerických hlodavců akučiů (Myoprocta acouchy). Do zázemí jsme nastěhovali jednak zvířata dosud držená v provizoriích – lemury vari (Varecia variegata), lemura běločelého (Eulemur albifrons) a samce mirikiny noční ((Aotus trivirgatus), jednak nový mladý pár gibonů larů (Hylobates lar), který bude definitivně umístěn v pavilonu Indonéská džungle. Samec lemura běločelého získal společnost dvou mladých samic ze zoo v Olomouci. Pavilon velkých kočkovitých šelem byl zprovozňován jen postupně a zcela nefungoval ani na konci roku 2003. Přesto jsme z prostorových důvodů do pavilonu umisťovali ještě během probíhajících prací zvířata dosud deponovaná v jiných zoo. Jako první se vrátil defektní samec levharta mandžuského (Panthera pardus orientalis), od povodně chovaný v Olomouci. Tím jsme vytvořili možnost pro přesun našeho chovného samce z Ústí n. L. do Olomouce, kde došlo k pozdnímu letnímu páření. Již v roce 2002 jsme se přesvědčili, že i letní páření tohoto jinak přísně sezonního druhu jsou plodná a také z tohoto připouštění se narodilo v Olomouci mládě, samička. Význam jejího narození je o to větší, že chovný samec Daniel na konci roku uhynul v důsledku stáří. Jedná se tak o poslední mládě narozené po čistokrevných chovných samcích dovezených do pražské zoo v 90. letech 20. století. Levharti mandžuští se jako první zvířata v říjnu přestěhovali z karantény do venkovních prostor pavilonu. Následoval je samec tygra ussurijského (Panthera tigris altaica) a v listopadu také první teplomilné druhy, které mohly být vpuštěny již i do vnitřních prostor pavilonu – pár tygrů sumaterských (Panthera tigris sumatrae) a pár jaguárů (Panthera onca). Černá samice jaguára však bohužel uhynula v důsledku ruptury sleziny, a tak je 18letý samec Carlos na určitou dobu zřejmě posledním žijícím jaguárem v našem chovu. V deponaci tak zůstala pouze samice levharta mandžuského s mládětem v Ústí nad Labem a pár levhartů

obláčkových (Neofelis nebulosa) tamtéž. Levharti obláčkoví se zde dokonce rozmnožovali, mládě se však nepodařilo odchovat. V pavilonu velkých savců probíhalo spojování hrochů obojživelných (Hippopotamus amphibius). Samec výrazně menší samici zpočátku napadal, hned při prvním spojování došlo k jejímu rozsáhlejšímu poranění. Zranění se dobře zhojilo a obě zvířata jsme postupně seznamovali. Samice měla možnost trvalého přístupu k samci, samec do jejího boxu zmenšenými vraty nemohl. Po několika měsících si zvířata zvykla a k menším problémům došlo pouze při vypouštění do venkovního výběhu. Nejdůležitější událostí byl příchod dvou nových dospělých slonů indických (Elephas maximus). Ze zoo v Münsteru nám byla deponována 27letá samice Praya a ze zoo v Emenu chovný 24letý samec Naing Thein. Zatímco chovný samec je výrazným příslibem do budoucnosti, pro samici Prayu je umístění s chovným samcem pokusem o pravděpodobně poslední reprodukční šanci. Dosud u ní byl v německé zoo zaznamenán pouze jeden potrat, navíc po odchodu münsterského chovného samce Alexandra do rotterdamské zoo u ní došlo k postupnému vyhasnutí hormonální aktivity reprodukčních orgánů. Transport obou dospělých slonů proběhl bez závažných komplikací, obou se účastnili chovatelé, na které jsou zvířata zvyklá. Praya si velmi rychle vypracovala postavení druhého nejvýše postaveného jedince ve skupině našich původních samic. Spojování samic se samcem připadá v úvahu až na rok 2004, po odchodu africké samice Sabi do Francie. V pavilonu velkých savců jsme přechodně umístili větší počet malých druhů. Dikobrazi jihoafričtí (Hystrix africaeaustralis)v počtu 1,2 jsou v pražské zoo chováni vůbec poprvé. Definitivně budou umístěni v příštím roce ve výběhu před bývalým pavilonem malých živočichů. Kapybary (Hydrochaerus hydrochaeris) již byly v pražské zoo chovány. Získali jsme dva páry těchto semiakvatických hlodavců – samce z Děčína a trio z Lešné. Budou obývat upravený výběh nosorožců, společně s tapíry jihoamerickými. Mezi dalšími druhy byli v pavilonu umístěni klokánci králíkovití (Bettongia penicillata), kteří se zde u nás vůbec poprvé rozmnožili. Na úseku horských kopytníků se tradičně rozmnožovaly paovce hřivnaté (Ammotragus lervia) a tahři himálajští(Hemitragus jemlahicus). Podařilo se odchovat všech 8, respektive 5 narozených mláďat. V závěru roku jsme zrušili společný chov samců kozorožců sibiřských (Capra sibirica) s dalšími horskými kopytníky z důvodů agresivity kozorožců. V budoucnosti plánujeme vytvořit ve výběhu chovnou skupinu jednoho druhu, zřejmě nahurů modrých. Do výběhu paovcí jsem dovezli sedm makaků magotů (Macaca sylvanus) k již dříve chovanému triu. Obě skupiny jsme úspěšně spojili, přes značnou vzájemnou počáteční agresivitu zvířat. Po celou sezonu jsme se však potýkali s úniky magotů mimo výběh, což nás nakonec vedlo k jejich trvalému uzavření do vnitřní ubikace – zvířata totiž byla intenzivně vyhledávána neukázněnými návštěvníky a hrozilo nebezpečí poranění. Teprve v listopadu, během období nízké návštěvnosti, jsme postupně vypustili celou skupinu do upraveného výběhu. Po měsíci dalších úprav zvířata přestala výběh opouštět, případné další úniky se však v budoucnosti vyloučit nedají. Již výše zmíněná rekonstrukce pavilonu malých živočichů se zásadním způsobem dotkla druhové skladby. Společným tématem rekonstruovaného pavilonu jsou menší, zejména skrytě žijící druhy afrických živočichů. Expoziční prostory proto dočasně opustily ježury, lenochodi dvouprstí, pásovci štětinatí, akučiové, lvíčci

zlatohlaví, mirikiny noční a tany severní. Trvale jsme ukončili chov kalimik, mok skalních, vačic krysích, loriů štíhlých a bodlínů bezocasých, dočasně pak vakoveverek létavých a křečků velkých. Spouštěcím faktorem pro rekonstrukci se stala lednová epidemie salmonelóz, která postihla řadu druhů v pavilonu a znamenala pro nás i ztrátu mláděte mirikiny bolivijské a páru kalimik. Po rekonstrukci se do pavilonu z původních obyvatel vrátily komby ušaté (Galago senegalensis), kterým se v mezidobí narodila dvě mláďata, medojedi(Mellivora capensis), fenkové (Fennecus zerda), lemuři tmaví (Eulemur macaco), bércouni afričtí (Macroscelides proboscideus) a dočasně také mangusty liščí (Cynictis penicillata). Nově byla obsazena vivária pro hlodavce – současnou druhovou skladbu reprezentují myši nilské (Arvicanthis niloticus), čtyřpruhé (Rhabdomys pumilio) a páskované(Lemniscomys striatus), pískomilové štětkatí (…), hedvábní (Meriones crassus) a kyjochvosti (Pachyuromys duprasi),bodlinatky (Acomys sp.) a plšíci savanoví (Graphiurus parvus). V zázemí chováme nově ještě další druhy, které slouží jako rezerva pro expoziční prostory – bodlinatky tmavé(Acomys cahirrinus), bodlinatky rezavé (…), pískomily veverkoocasé (sekeetamys calurus), pískomily Shawovy (Meriones shawi)a myši zebrované (Lemnscomys barbarus). Další druhy malých savců se zde objevily staronově – skupina makiů trpasličích (Microcebus murinus) z pařížské zoo (již během pobytu na karanténě odchovali tři mláďata), trio damanů skalních (Procavia capensis), pes ušatý (Otocyon megalotis) a pár bodlínů Telfairových (Echinops telfairi). Zcela novým druhem jsou noháči kapští (Pedetes capensis). Několik druhů hlodavců se rozmnožovalo poprvé – myši páskované a pískomilové štětkatí. Po několikáté se rozmnožovaly tany severní. Dvakrát také došlo k porodu u pásovců štětinatých (Chaetophractus villosus), vždy však bohužel v provizorních podmínkách, kde samice mláďata usmrtila. V deponaci ve Dvoře Králové n. L. porodili také medojedi(Mellivora capensis), ale jedno mládě zřejmě zabil samec, druhé uhynulo ve věku více než dvou měsíců již v poměrně pokročilém stadiu odchovu. Rozmnožování medojedů v lidské péči je přitom ve světě zcela ojedinělé. Z úhynů je významný především úhyn samce ježury australské (Tachyglossus aculeatus). Vzhledem k takřka nulové možnosti získat zástupce tohoto druhu do chovu je každý úhyn velmi citelný, navíc nejde o událost v pražské zoo obvyklou. Na rajonech v horní části zoo se rozmnožovalo několik druhů šelem. Poprvé od uvedení do nové expozice to byli nosáli červení (Nasua nasua). Nakonec byla odchována pouze čtyři mláďata, protože synchronně rodící samice se vzájemně rušily. Opět se rozmnožovali vlci eurasijští (Canis lupus lupus), tentokráte pouze jedna samice, která celkem odchovala 6 mláďat. Druhá samice s aplikovaným hormonálním implantátem se stala posledním zvířetem v hierarchii smečky a nakonec podlehla útoku porodivší samice. Po šesti letech došlo k porodu u gepardů (Acinonyx jubatus), tentokráte u mladého páru, dočasně deponovaného ze Dvora Králové n. L. (resp. Ústí n. L.). Samice, která měla ve Dvoře Králové dva neúspěšné těžké porody jedináčků, tentokráte porodila zcela bez problémů živá dvojčata. Bohužel jedno z mláďat uhynulo v důsledku neprůchodnosti střeva. Druhé jsme museli odebrat k umělému odchovu v okamžiku, kdy začalo ztrácet hmotnost – dosud je totiž popsán pouze jediný případ přirozeného odchovu jedináčka. Pokus o umělý odchov pod kojící fenou belgického ovčáka se však bohužel nezdařil. Pro vlastní chov jsme dovezli mladou samici Zoe z holandského chovu a pokračovali jsme ve vzájemných dočasných zápůjčkách samců s královédvorskou zoo. Zdařile naopak proběhl druhý porod samice medvěda ledního (Thalarctos maritimus) Bory.

Páření jsme zaznamenali v roce 2003 neobvykle pozdě – až ke konci dubna. V listopadu jsme provedli řadu drobných úprav porodnice a režimu, které se však nakonec ukázaly klíčové – porodnice byla opatřena dřevěnou podlahou, mikrofonem, vystlána vysokou vrstvou slámy a listí, obložena balíky slámy a k medvědům měla přístup pouze jedna stálá chovatelka. Ze dvou narozených mláďat jedno zmizelo, druhé je však odchováváno. Naposled se podařilo udržet medvídě v pražské zoo živé před 17 lety. Dalším mimořádným odchovem, byť skrytým zrakům veřejnosti, se stalo 5 mláďat manula (Otocolobus manul). Samice, přestože prvorodička, o všechna mláďata výborně pečovala. Až do věku čtyř měsíců probíhal odchov bez problémů, pak jej však zkomplikovala infekce očí, která postihla téměř všechna zvířata. Chovná samice navíc prodělala těžkou operaci tlustého střeva. Díky enormnímu úsilí veterinářů se však nakonec podařilo všechna zvířata zachránit. Tento odchov manulů je v České republice vůbec první. Z dalších druhů savců se po přestávce opět rozmnožovaly hutie-kongy (Capromys pilorides) a klokani rudí. Ke skupině klokanů rudých jsme dovezli mladého samce z Emmenu, jehož předkové pocháejí přímo z Austrálie. Samec bohužel v našich podmínkách onemocněl a ztratil kondici, navíc všechna narozená mláďata samice vyhodily z vaků. Je možné, že se jednalo o projev infanticidy způsobené přítomností více samců ve stádě, do budoucna proto uvažujeme o jejich rozdělení. K samci klokana parma (Macropus parma) jsme získali tři samice z Nového Zélandu. Po delší pauze jsme také opět dovezliurzony kanadské (Erethizon dorsatum), které umístíme do prázdného záložního výběhu pand červených. Dalším staronovým druhem je také pár outloňů váhavých (Nycticebus coucang) resp. jávských, určený již pro indonéskou džungli. RNDr. Pavel Brandl, kurátor

Chovatelství – přehledy K 31. 12. 2003 BYLO V ZOO PRAHA CHOVÁNO: Celkem / 1886 + x zvířat / 424 druhy z toho savci:

727 / 129

ptáci:

857 / 180

plazi:

291 /

59

11 /

2

xx /

54

obojživelníci: bezobratlí:

Úspěšně odchováno bylo v roce 2003: celkem 332 mláďata z toho savci 149 ptáci 151 plazi 32 ZOO PRAHA VEDE: Mezinárodní plemennou knihu koně Převalského – od 1. 1. 1960 Mezinárodní plemennou knihu hroznýšovce kubánského – od 1. 1. 1994 Mezinárodní plemennou knihu leguána kubánského – od 1. 1. 1995 Mezinárodní plemennou knihu orlície bornejské – od 4. 10. 2002 Mezinárodní plemennou knihu želvy černavé – od 4. 10. 2002 Evropskou plemennou knihu ocelota stromového – od ZOO PRAHA VYDÁVÁ PUBLIKACE: Gazella (odborný časopis Zoo Praha) – od r. 1975 Ročenka českých a slovenských zoologických zahrad – od r. 1984

ZOO PRAHA CHOVÁ: 123 druhy zařazené do Červené knihy ohrožených druhů – IUCN Red list 2000 40 druhů zařazených do evropských záchovných programů – EEP 38 druhů vedený v mezinárodních plemenných knihách – ISB 40 druhů vedených v evropských plemenných knihách – ESB 25 druhů zařazených mezi ohrožené druhy fauny ČR 184 druhy vedené v seznamu CITES

ZOO PRAHA JE ČLENEM: EEP – European Endangered Species Program EAZA – European Association of Zoos and Aquaria WAZA – World Association of Zoos and Aquaria UCSZ – Unie českých a slovenských zoologických zahrad ISIS – International Species Information System IZE – International Association of Zoo Educators SSC – Species Survival Comitee EEKMA – European Elephant Keepers and Manager Association CBSG – Conservation Breeding Specialist Group WWT – Wild Wetland Trust DOG – Deutsche Ornithologische Gesellschaft British Ornithologists Union National Geographic Society Deutsche Gesellschaft für Saugetierkunde

ZOO PRAHA SPOLUPRACUJE S:

IUCN – International Union for Conservatuion of Nature and Natural Resources FRPH – Foundation for Przewalski´s Horses, Nizozemsko IZY – Interantional Zoo Yearbook, Velká Británie Biosférickou rezervací Askania Nova, Ukrajina ITG – International Tachi Group, Rakousko ZOO PRAHA KOORDINUJE V RÁMCI EAZA: - chov hroznýšovců kubánských (RNDr. Ivan Rehák) - chov ocelota stromového (RNDr. Pavel Brandl) - chov bodlinatky turecké (RNDr. Pavel Brandl) - chov a vedení plemenné knihy orlície bornejské (RNDr. Ivan Rehák) - chov a vedení plemenné knihy želvy černavé (RNDr. Ivan Rehák) - chov a vedení plemenné knihy orlosupa bradatého (RNDr. Karel Pithart) - ARTAG (předseda RNDr. Ivan Rehák) Zoo Praha se účastní dalších 17 komisí TAG. Srovnání stavu zvířat v posledních letech (počet jedinců / počet druhů) Comparison of the animal status during last years (number of specimens / number of species) 1995 – 1435 / 351 1996 – 1447 / 358 1997 – 1467 / 366 1998 – 1585 / 378 1999 – 1597 / 378 2000 – 1712 / 392 2001 – 1981 / 415 2002 – 1668 / 362 2003 – 1886 / 424

Přehled událostí 6. 1. narození žirafy Rothschildovy 27. 1. příchod samce lemura tmavého 7. 2. narození antilopy vrané 13.–16. 2. výstava na veletrhu Holiday World 18. 2. spuštění nové podoby internetových stránek zoo 20. 2. příchod samce takina 8. 3. vylíhnutí želvy skalní 19. 3. den dětských sponzorů 20. 3. příchod skupiny magotů 12. 4. zahájení sezony – „Namalujte žlutýho slona“- znovuotevření pavilonu velkých želv po povodni - křtiny samičky žirafy Rothschildovy- hosté: Jan Vodňanský, hudebník Michal Pavlíček 26. 4. den otevřených dveří v Indonéské džungli 29. 4. narození žirafy Rothschildovy 2. 5. příchod samce koně Převalského 9. 5. narození manulů 17. 5. den rozkvetlé sakury 24. 5. křtiny nosálů - host: modelka Adriana Sklenaříková 31. 5. a 1. 6. slavíme Mezinárodní den dětí s rádiem Frekvence 1 a Evropa 2, s GE Capital bank 5. 6. narození lachtana jihoafrického 20. 6. narození makiů trpasličích vylíhnutí supa mrchožravého 6. 8. křtiny samečka žirafy Rothschildovy

- kmotři: výherci ankety Knižního klubu 10. 8. křtiny samičky lachtana jihoafrického- hosté: První klub pražských krasoplavců, moderátorka Martina Kociánová, herci Martin Dejdar a Pavel Nový 29. 8. narozeniny prof. Veselovského 16. 9. příchod samice slona indického 23. 9. příchod samce slona indického 28. 9. jubilejní slavnost – Vítáme nové slony- hosté: prof. M. Koutecký, DrSc. – VFN, M. Deml – ředitel spol. Made, Alexis Juan – ředitel KB - vydán nový průvodce Zoo Praha – Lexikon zvířat A–Z 4. 10. den tygra a levharta 16. 10. návrat dvou samic gorily nížinné ze zoo ve Dvoře Králové n L. 25. 10. znovuotevření pavilonu goril po povodni- hosté: herec Jiří Lábus, radní RNDr. Miloš Gregar, ředitel VFN MUDr. Martin Holcát, mgr. Lukáš Nádvorník 27. 10. - zahájení rekonstrukce expozic poškozených povodní - zahájení stavby přednáškového sálu 4. 11. příchod samce gorily nížinné z Anglie 14. 11. spojení samce a samic goril 30. 11. první adventní dílna 2. 12. narození medvěda ledního 5. 12. uvedení knihy H. Slavíka „Zoo Praha“ na trh 6. 12. setkání sponzorů- křest knihy H. Slavíka „Zoo Praha“ - prohlídka pavilonů Sečuán a Afrika zblízka před jejich otevřením - Mikuláš v zoo- hosté: herečka Tereza Brodská, fotograf Herbert Slavík, herec Tomáš Töpfer 22. 12. příchod noháčů jihoafrických

Ekonomická zpráva Ekonomicky byl rok 2003 rokem úspěšným. Dík zvýšené návštěvnosti (o 16,5% proti roku 2002) byly vyšší tržby ze vstupného – o 11,330 mil. Kč více než v roce 2002. Výrazně vyšší byl i zisk z doplňkové činnosti, který dosáhl 5,7 mil. Kč. Vlastní příjmy včetně darů (bez povodňového pojistného plnění) dosáhly 68,2 mil. Kč. V tomto roce byly taky uzavřeny pojišťovnou Kooperativa povodňové škody a zoo byl vyplacen doplatek pojistného plnění ve výši 92,6 mil. Kč, takže celkové pojistné plnění činilo 162,6 mil. Kč. Tyto prostředky byly z části použity na opravy a rekonstrukce povodní postižených objektů, jejich zůstatek ve výši 103,4 mil. Kč je významným zdrojem investičního fondu pro příští období. Z těchto prostředků se budou hradit především náklady na obnovu areálu zahrady. V rámci opravy a údržby areálu byla realizována řada akcí, z těch nejvýznamnějších lze jmenovat: - opravu pavilonu želv (1,5 mil. Kč) sestávající z výměny obvodového pláště a střešní krytiny, elektroinstalace, repase zařízení kotelny a obnova tzv. zelené střechy; - opravu areálu výběhu medvědů a malých šelem včetně návštěvnických komunikací a opěrných kamenných stěn (2,5 mil. Kč); - opravu objektu Bažantnice (0,8 mil. Kč), v rámci které byly vyměněny sendvičové izolační konstrukce,opravena elektroinstalace a v případech, kdy byly voliéry posunuty povodní, jejich opětovné usazení; - opravy výběhů (losi, gepardi, zubři takini) při nichž bylo opraveno oplocení, provedeny terénní úpravy a příkopování; - opravu terárií v pavilonu slonů; - opravu telefonních sítí v celém areálu zahrady. Na opravu skalního masivu tvořícího severní hranici dolní části zahrady byly zřizovatelem poskytnuty účelové prostředky ve výši 6 mil. Kč, samotná oprava si vyžádala náklad 6,5 mil. Kč. Tím mohla být znovu zprovozněna návštěvnická cesta probíhající při patě tohoto skalního masivu. Celkem bylo na opravy a udržování spotřebováno 27,1 mil. Kč, z toho 11 mil. Kč na opravy vyvolané povodní. Celkové povodňové náklady dosáhly výše 20,3 mil. Kč. V roce 2003 přispěl zřizovatel na provoz zahrady celkovou částkou 108,8 mil. Kč (včetně účelových prostředků), přičemž tyto prostředky byly zcela vyčerpány. Z ekonomického hlediska byl rok 2003 úspěšný i v doplňkové činnosti, ve které jsme dosáhli hrubého zisku před zdaněním ve výši 5,7 mil.Kč.

Investiční výstavba v roce 2003 zaznamenala výrazný nárůst: v mil.Kč 2002

2003

2003/2002

příspěvek zřizovatele

33,6

118,8 3,5

vlastní zdroje

3,6

23,7

85,3

celkem 37,2 142,5 3,8 Nejvýznamnější investiční akce co do nákladů byly: mil.Kč 1.

Rekonstrukce tzv. Bechyňova pavilonu (Sečuan)

14,5

2.

Rekonstrukce pavilonu goril

16,7

3.

Rekonstrukce pavilonu kočkovitých šelem

20,2

4.

Rekonstrukce pavilonu malých živočichů (Afrika zblízka)

9,1

5.

Rekonstrukce objektu Statek

7

6.

Vodní svět

20,1

7. Stáj „C“ 9,2 Tak jako v předchozích dvou letech, byla i v roce 2003 ekonomika zoo podrobena auditu, jehož výsledek byl příznivý, tedy bez výhrad.

Management k 31. 12. 2003 RNDr. Gregar radní hl. m. Prahy pro životní prostředí Ing. Kateřina Vaculová Vedoucí Odboru městské zeleně Magistrátu hl. m. Prahy PhDr. Petr Fejk, ředitel Zoo Praha Ing. Miroslav Špička, zoologický náměstek Ing. Vladimír Solař, provozní náměstek Ing. Ludmila Průdková, investiční náměstek Ing. Vít Kahle, náměstek ÚKV Ing. Petr Ptáček, ekonomický náměstek RNDr. Karel Pithart, kurátor (ptáci) PhD. Pavel Brandl, kurátor (savci kromě kopytníků) Petr Velenský, kurátor (plazi) RNDr. Jaroslav Šimek, kurátor (kopytníci) MVDr. Roman Vodička, MVDr. Miroslav Král, veterinární lékaři RNDr. Evžen Kůs, dokumentace Ing. Tomáš Kapic, obchod a výměna zvířat Marek Jentschke, krmivářství Antonín Vaidl, Zbyněk Šíša, Jan Svoboda, provozy chovů Ing. Ladislav Pavlata, péče o areál Jiří Kotek, stavební činnost Stanislav Kupsa, údržba Marie Knapová, mzdy Yvona Krouská, komerční činnost Dana Podzemská, personalistka Mgr. Ilona Marková, sekretariát