Specifické poteby nevidomých senior. Bc. Zuzana Doleželová

Specifické pot eby nevidomých senior

Bc. Zuzana Doleželová

Diplomová práce 2009

ABSTRAKT Tato diplomová práce pojednává o specifických pot ebách nevidomých senior , které postihla ztráta zraku v pozdním období života. V teoretické ásti práce je uvedena charakteristika období stá í a nep íjemné zm ny, které s sebou tato poslední vývojová fáze p ináší. Dále je p iblížena diagnóza ztráty zraku - slepota a zmapování pot eb takto postižených senior . Následuje zahrnutí problematiky zabývající se hledáním smyslu života v tak náro né fázi a p ehled služeb organizací vypomáhajících lidem se zrakovým handicapem. V praktické ásti práce jsou uvedeny výsledky výzkumu zam eného na zmapování situace nevidomých senior , jejich pot eb a postoj k životu. Výstupem této ásti je návrh na zlepšení pozice takto postižených jedinc a zkvalitn ní služeb organizací ur ených zrakov postiženým klient m d chodového v ku.

Klí ová slova: stá í, senior, postižení, ztráta zraku, pé e, služby, náro ná životní fáze, smysl života

ABSTRACT This diploma paper deals with questions concerning specific needs of blind seniors who have been disabled by loss of sight in older age. Characteristic of old age period and negative changes are described in theoretical part of my work. Diagnose considering loss of sight is mention as well - especially blindness and its needs for such disabled seniors. This part is followed by issues which describes how can a human person find meaning of life in such hard life situation and by a review of organizations which offer services to this sort of population. Results of a research referring to contemporary situation of seniors; their needs and approach to their life are brought in the partical part. Conclusion of this part is a proposal giving an improvement for position of seniors and for better services of organizations which works with seniors disabled by blindness.

Keywords: old age, senior, blindness, disability, care, services, hard life situation, meaning oflife

Úvodem bych cht la pod kovat vedoucímu mé diplomové práce panu Mgr. Jakubovi Hladíkovi za odpov dné vedení, praktické rady a p ipomínky, které mi p i vypracování diplomové práce poskytl.

„Ni eho se v život nemusíme bát, jen to pochopit!“ Marie Curie

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 11 TEORETICKÁ ÁST ............................................................................................. 13 1

CHARAKTERISTIKA ŽIVOTA V OBDOBÍ STÁ Í ......................................... 14 1.1

PROJEVY STÁRNUTÍ A STÁ Í ................................................................................. 15

1.2 STÁ Í A S NÍM P ICHÁZEJÍCÍ ZM NY ..................................................................... 16 1.2.1 Psychické zm ny sestupné povahy .............................................................. 16 1.2.2 T lesné zm ny ve stá í ................................................................................. 17 1.2.3 Významné sociální zm ny ovliv ující období stá í ..................................... 18 1.3 MOŽNOSTI PÉ E O SENIORY .................................................................................. 20 1.4 2

3

4

OBDOBÍ STÁ

Í V O ÍCH VE EJNOSTI ..................................................................... 21

POSTIŽENÍ ZRAKOVÉHO SMYSLOVÉHO ÚSTROJÍ NEVIDOMOST ........................................................................................................ 23 2.1

NEVIDOMOST A JEJÍ P

Í INY ................................................................................. 23

2.2

SPECIFIKA ÚPLNÉ SLEPOTY ................................................................................... 24

2.3

KOMPENZACE ZTRÁTY ZRAKOVÉHO SMYSLU ....................................................... 24

UM NÍ NALEZNOUT SMYSL ŽIVOTA V KAŽDÉ ŽIVOTNÍ SITUACI...... 26 3.1

ŽIVOTNÍ KRIZE ..................................................................................................... 27

3.2

SMYSLUPLNOST ŽIVOTA ....................................................................................... 29

SPECIFICKÉ POT EBY T ŽCE ZRAKOV POSTIŽENÝCH SENIOR .................................................................................................................. 31 4.1 ZAJIŠT NÍ ZDRAVOTN - SOCIÁLNÍ PÉ E NEVIDOMÝCH SENIOR .......................... 32 4.1.1 Faktory p ispívající k zabezpe ení pé e v domácím prost edí .................... 32 4.1.2 Situace pobytových za ízení pro specifickou skupinu senior se zrakovým postižením ................................................................................... 33 4.2 POM CKY PRO T ŽCE ZRAKOV POSTIŽENÉ SENIORY ........................................... 34 4.3

5

VOLNO

ASOVÉ AKTIVITY PRO SENIORY POSTIŽENÉ ZTRÁTOU ZRAKU .................. 35

ORGANIZACE VYPOMÁHAJÍCÍ ZRAKOV POSTIŽENÝM....................... 36 5.1

SJEDNOCENÁ ORGANIZACE NEVIDOMÝCH A SLABOZRAKÝCH - SONS .................. 36

5.2

TYFLOSERVIS, O.P.S. ............................................................................................. 37

5.3

TYFLOCENTRUM .................................................................................................. 38

PRAKTICKÁ ÁST ................................................................................................ 41 6

POPIS VÝZKUMNÉHO PLÁNU A ZÁM RU .................................................... 42

7

METODOLOGIE VÝZKUMU............................................................................... 45

7.1

VÝZKUMNÉ OTÁZKY ............................................................................................ 45

7.2

CÍLE VÝZKUMU .................................................................................................... 45

7.3

VOLBA TYPU VÝZKUMU ....................................................................................... 45

7.4

POUŽITÉ METODY ................................................................................................. 46

7.5

VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................ 47

7.6

REALIZACE VÝZKUMU .......................................................................................... 47

7.7

ZPRACOVÁNÍ ZÍSKANÝCH DAT .............................................................................. 48

7.8

O

EKÁVANÝ P ÍNOS ............................................................................................ 48

8

VYMEZENÍ VÝSTUP - VÝZKUMNÉ PROBLÉMY A OTÁZKY ................. 49

9

VÝSLEDKY ROZHOVOR NEVIDOMÝCH SENIOR ................................. 52 9.1

OBECNÉ INFORMACE VZTAHUJÍCÍ SE K CHARAKTERISTICE RESPONDENT ............ 52

9.2

ÚROVE POSKYTOVANÉ PÉ E SENIOR M V DOMÁCÍM PROST EDÍ A MOŽNOSTI VYUŽÍVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ......................................................... 54

9.3

ZMAPOVÁNÍ SITUACE ÚROVN VYUŽÍVÁNÍ SLUŽEB ORGANIZACE TYFLOSERVIS ZE STRANY NEVIDOMÝCH SENIOR ................................................ 57 9.3.1 Míra spokojenosti se službami organizace ze strany klient d chodového v ku ....................................................................................... 58 9.3.2 Nejvyhledávan jší služby organizace ze strany nevidomých senior ......... 59 9.4 VYUŽÍVÁNÍ POT EBNÝCH KOMPENZA NÍCH POM CEK ........................................ 61 9.5

ÚROVE

VYUŽÍVÁNÍ SLUŽEB A NABÍZENÝCH VOLNO ASOVÝCH AKTIVIT ORGANIZACE TYFLOCENTRUM ZE STRANY NEVIDOMÝCH SENIOR ...................... 63

9.5.1 9.5.2

Žádané služby z pohledu senior postižených ztrátou zraku ....................... 63 Vyhodnocení výsledk vyhledávaných aktivit uskute ovaných organizací ze strany klient seniorského v ku ............................................. 66 Akce po ádané organizací TyfloCentrum .................................................... 67 Celkové zhodnocení výsledk úrovn inností organizace TyfloCentra ..... 68

9.5.3 9.5.4 9.6 INTERPRETACE ZAZNAMENANÝCH DAT ZAM

ENÝCH NA ZJIŠT NÍ ÚROVN ADAPTACE POSTIŽENÝCH SENIOR S DANOU DIAGNÓZOU .................................... 69

9.6.1

10 11

Nápl dne nevidomých senior a hledání vhodné aktivity k docílení pocitu plnohodnotného života ...................................................................... 71 9.6.2 Shrnutí výsledk a opat ení ke zlepšení dané situace .................................. 72 9.6.3 Vnímání postoj okolí k lidem s diagnózou ztráty zraku ze strany samotných nevidomých senior a jejich zkušenosti .................................... 74 9.6.4 Nep íjemné zm ny a omezení p icházející následkem ztráty zraku z pohledu postižených senior ..................................................................... 75 9.6.5 Podn ty motivující nevidomé seniory k znovunalezení smysluplnosti života ............................................................................................................ 76 9.6.6 Shrnutí poznatk k tématu zabývajícího se postoji nevidomých senior k životu ............................................................................................ 77 CELKOVÉ SHRNUTÍ ZÍSKANÝCH DAT .......................................................... 79 NÁVRHY A DOPORU ENÍ NA ZLEPŠENÍ SITUACE NEVIDOMÝCH SENIOR .................................................................................................................. 81

ZÁV R................................................................................................................................ 83 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 84 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK ..................................................... 86 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 87 SEZNAM P ÍLOH............................................................................................................ 88

UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií

11

ÚVOD Období stá í je samo o sob provázeno adou p icházejících nep íjemných zm n, které staví do cesty lidem adu komplikací. Když k takto nastoleným podmínkám se p idá ješt závažné zdravotní postižení, dostávají se senio i do svízelné a po všech stránkách velice obtížné životní situace. Zrakové postižení je vážnou diagnózou a deficit tak d ležitého lidského smyslu p ináší jedinci adu nejistot, p ekážek a problém . Nejvyšším stupn m zrakového postižení je úplná ztráta ostrosti vid ní - slepota. Senio i zasaženi touto diagnózou až v pozdní vývojové fázi života se ocitají p ed náro nou zkouškou. P icházejí pocity bezsmyslnosti, strachu a obav. Práv vyšší v k p ispívá k náro n jšímu vyrovnávání s tímto handicapem. Lidé p icházející s touto diagnózou už na sv t, pop ípad ti, co jsou zasaženi ztrátou zraku v po áte ním vývojovém období, se dokážou za pomocí ucelené rehabilitace s postižením lépe vypo ádat. Problematice zrakového postižení a pat i né rehabilitaci u takto d íve postižených jedinc v období d tství, dospívání a dosp losti, se v dnešní dob v nuje už pat i né pé e. Skupin t žce zrakov postižených senior zasažených diagnózou v d chodovém v ku a jejich následné adaptaci, se už tolik pozornosti nedostává. Situace, do které se však tito jedinci dostali, je pro n samotné velice traumatizující. Je pot eba nahlédnout na problematiku takto postižených geront a zmapovat jejich specifické pot eby, p ání, hodnoty a postoje k životu, nebo práv takto oslabení senio i si v náro ném období zaslouží pozornost. V teoretické ásti práce vymezuji charakteristiku života v období stá í, p evážn zm ny, které tato etapa s sebou p ináší. Dále se v nuji popisu postižení zrakového smyslového ústrojí a jeho p í inám. Navazující kapitola se zabývá obdobím náro né životní krize a možnostem vyrovnávání se s tak obtížnou situací. V této oblasti jsou zahrnuty také poznatky o hledání smyslu života a hodnot v kritické fázi. Poslední kapitoly jsou vyhrazeny popisu a zmapování specifických pot eb nevidomých senior a p ehledu organizací vypomáhajících t žce zrakov handicapovaným klient m p evážn d chodového v ku. Cílem praktické ásti práce je pomocí metody rozhovoru zjistit, jaké jsou specifické pot eby a p ání nevidomých senior postižených ztrátou zraku v pozdním období života a celkový pohled na danou situaci jejich vypo ádání se s tímto úd lem. Zám rem zjišt ní bude, co se vlastn odehrává v jejich mysli, jak vnímají krizovou situaci a v em spat ují smysluplnost života. Sou ástí výzkumu bude také zmapovat úrove nabízených služeb a aktivit


12

organizací zam ených na integraci práv této skupiny postižených senior ze strany jich samotných. Na základ získaných poznatk budou vymezena záv re ná stanoviska a mnou navržena pat i ná opat ení ke zlepšení pozice nevidomého seniora a zkvalitn ní pé e a služeb.


I. TEORETICKÁ ÁST

13


1

14

CHARAKTERISTIKA ŽIVOTA V OBDOBÍ STÁ Í

„ Ni ím nestárne lov k rychleji než stálou myšlenkou na to, že stárne.“ Ch. Lichtenberg

Stá í se považuje za období, kdy jedinec završuje sv j životní cyklus. Tato životní etapa je doprovázena adou zm n. lov k prochází zm nami sociálními, fyziologickými a psychickými. V této první fázi teoretické ásti mé diplomové práce bych se na úvod ráda zam ila na definice stárnutí a stá í a úkoly vztahující se k tomuto životnímu období.

Pod pojmem stá í má asi každý z nás trochu jinou p edstavu. Závisí to celkov na typu lov ka, na jeho životním m ítku a hodnotách, na životním stylu jedince. N kdo si m že toto období spojovat s myšlenkou p evažujících negativ jako zhoršující se zdraví a úpadek schopností a dovedností. Jiní však v tomto období vidí prostor pro realizaci svých koní k , období radosti a tuto etapu života p ijímají jako biologický proces, ke kterému náležit pat í i doprovázející nep íjemné zm ny.

Štilec ve své publikaci uvádí, že životní spokojenost s p íchodem stá í sm uje ke stabilit . Lidé v období seniorského v ku pravd podobn pokra ují ve svých postojích k životu ve stejné rovin a stejným m ítkem, jak byli spokojeni ve svém život v p edchozích obdobích. Proto lidé, kte í žili spokojeným životem, budou z ejm tímto zp sobem pokra ovat i v této životní etap . (Štilec, 2004) K ivohlavý (2002) považuje stárnutí za proces v len ný do celkového životního d je lov ka. Jedná se o plynulý p echod v rámci celé životní etapy jedince. Toto období považuje za normální biologický pochod probíhající v nezadržitelném toku vývoje.


15

1.1 Projevy stárnutí a stá í Stárnutí je proces p irozený a jedná se o poslední vývojové období. Jedinec v tomto vyšším v ku bývá ozna ován r znými synonymy jako nap . senior, geront, d chodce, starý apod. Stá í se vymezuje podle r zných typ v k . Kalendá ní v k (chronologický) je ur en datem narození. Daleko d ležit jším v kem v procesu stárnutí je však v k biologický (funk ní v k). Ten nemusí korespondovat s v kem kalendá ním, je to v k, na který se lov k cítí a je ur en aktuálním stavem organismu.

Stá í je obdobím nejen ohrani eným ur itou v kovou hranicí.

lov k se m že považovat

za tak mladého, dokud je schopen se u it a nabývat nových zkušeností, zážitk , názor a nechat se jimi ovliv ovat. (Štilec, 2004)

Definice rozd lení období senia do díl ích etap se podle r zných autor liší. Podle Vágnerové (2000) se stá í d lí: 65 – 75 let je obdobím raného stá í. 75 a více let je pak stá ím pravým. Podle Pet kové a

ornani ové (2004) se rozd luje stá í takto: Rané

stá í p ipadá do rozp tí 60. – 74. roku, 75 – 89 let se ozna uje vlastním stá ím a 90 a více let dlouhov kostí (velmi starý senior). Mühlpachr uvádí ve své publikaci toto len ní: Lidé spadající do rozp tí v kové hranice 65 – 74 let jsou považováni za mladé seniory. V tomto období je problematikou p ipustit si odchod do d chodu, seberealizace a ešení získaného volného asu. Ve v ku 75 – 84 let se nachází senior v období pojmenovaném tzv. starý senior. V tomto období dochází p edevším ke zm nám funk ních zdatností a vyskytuje se závažná problematika r zných chorob. 85 a více let je pak považováno za etapu nazvanou „velmi sta í senio i“ a p evažujícím tématem v tomto v ku je problematika sob sta nosti. (Mühlpachr, 2004)


16

1.2 Stá í a s ním p icházející zm ny Období stá í je doprovázeno adou zm n. Je na každém jedinci, jaký zvolí k t mto nadcházejícím a nevyhnutelným, n kdy však velice náro ným p icházejícím životním zlom m, své stanovisko. Je zajisté dobré zaujmout vhodný postoj. P edevším se snažit nerezignovat na p icházející realismus a udržet si správného a p im eného optimistického ducha, ovšem také o išt ného od iluzí.

Podle í ana (2004) po šedesátém roce života je t lesná involuce rychlejší. Roky p ibývají a obtížn ji se odlišuje, které zm ny jsou d sledkem n jaké nemoci a které zm ny takto už vyšší v k d íve nebo pozd ji p inese i zdravému jedinci. O kvalit stá í se rozhoduje celý život. Celá životní dráha lov ka se odrazí v této poslední vývojové fázi jedince. Projeví se to na celkovém portrétu lov ka. Jak po stránce psychické tak p edevším i té biologické (fyzická kondice a zdravotní stav).

1.2.1

Psychické zm ny sestupné povahy

Toto období je spojováno pro stárnoucího lov ka s oslabováním tv r ích schopností, zpomalování psychomotorického tempa, klesání elánu a vitality. U mnoha jedinc , p evážn t ch, kte í jsou z v tší míry v období seniorského v ku osamoceni, p evažuje zvýšená ned v ra, snižuje se i sebed v ra a celkov velmi m že klesat sebehodnocení.

Pet ková, ornani ová uvádí, že v této životní etap dochází nej ast ji ke zm nám kognitivních funkcí. U seniora procesem stárnutí je p edevším ovlivn na krátkodobá pam . Události zaznamenané v krátkém asovém horizontu si geront obtížn pamatuje. Naopak zážitky a p íhody staré n kolik let se starým lidem velmi dob e vybavují. Zhoršující pam tní schopnost má také vliv na dovednost u it se. To je také doprovázeno snižující se schopností udržet pozornost a dochází k úpadku logického uvažování. S vyšším v kem je oslabována i fluidní inteligence. (Reakce na p icházející nové situace a schopnost u it se). (Pet ková, ornani ová, 2004)


17

Jak ve své publikaci uvádí K ivohlavý, u ení v období stá í dává jedinc m daleko více práce a je z ejmé, že déle trvá. Lidé mají se složit jšími úkoly, které je t eba zvládnout, v tší t žkosti a iní jim rozsáhlejší obtíže, než jiné v kové kategorii. Senio i pot ebují daleko více asu. S p ijímáním nových podn t nastávají potíže vlivem nep izp sobivosti zm nit svá stanoviska, zvyky a postoje a snížením schopnosti a dovednosti propojovat si nové poznatky s již stávajícími získanými. (K ivohlavý, 2002)

Duševní innost lidí v období senia je zpomalena v d sledku snížené aktivity mozkových bun k. Vše je také ovlivn no tím, že starý lov k je k aktivitám málo motivován. Dalším faktorem je zvýšená celková opatrnost lidí v pozdním v ku života. Také veškeré ne ekané a náhlé zm ny udávající se v život jedince v takto vysokém v ku jsou pro n samotné nep íjemnou záležitostí. Lidé d chodového v ku už nárazové zm ny st ží snášejí a jsou pro n nevítané. Mají rádi sv j ád, po ádek a orientují se ve svém již zažitém prostoru. ( í an, 2004)

1.2.2

T lesné zm ny ve stá í

T lesné zm ny doprovázející proces stárnutí se dají považovat za nejpodstatn jší. P icházející zm ny po stránce fyziologické se odrážejí také zajisté na vzhledu jedince. Z vý tu n kolika nemocí a potíží provázející jedince v tak vysokém v ku se mezi ty nej ast jší adí r zné srde ní choroby, dále zán ty kloub , nemoci a potíže s páte í, nohami, ubývá funk ních tkání a zhoršují se smysly jako zrak, sluch, ich a chu . Zmapování t lesných zm n v období stá í není hlavním tématem mé práce, proto se touto problematikou nebudu zabývat do hloubky, ale pro ucelený p ehled k celkové tématice zabývající se projevy stárnutí, uvedu alespo stru ný p ehled t ch nejpodstatn jších zm n po stránce fyziologické.

T lesná involuce se v období seniorského v ku velmi rychle aktivuje. S p ibývajícími roky se t žko odlišuje, které zm ny a potíže postihují jedince v d sledku p ibývajících let života a které jsou naopak následkem n jakého úrazu, nemoci, chronické choroby. ( í an, 2004)


18

Stá í se výrazn projevuje také na stavu cév (arterioskleróza). Proto se asto dochází i k názoru, že jak staré a v jakém stavu má jedinec cévy, tak je i starý on sám. Práv onemocn ním cév dochází dále v mnoha p ípadech k dalším nemocem. (K ivohlavý, 2002)

Fyziologické zm ny u lidí v d chodovém v ku jsou provázeny t mito základními projevy: Pohybový systém: Dochází ke snížení schopnosti motoriky, ubývá svalová hmota, klesá celková pružnost a síla a jsou postiženy klouby. Oslabuje se kvalita smysl p edevším zraku, sluchu, ale také dochází ke zhoršení kvality ichových a chu ových receptor . Klesá výkonnost vnit ních orgán zažívacího ústrojí. Vitální kapacita plic je také v sestupné fázi. Dochází k celkovému zpomalení smyslových funkcí. (Pet ková,

ornani ová,

2004)

Lidé v tomto v ku velice asto trpí p edevším také poruchy spánku. Mezi další p íznaky stárnutí zajisté se za azuje také stárnutí k že, snížení elasticity. D sledkem imobility senior dochází i k vážn jším poškozením k že - proleženinám. Ty vznikají v závislosti na tlaku a vlhkosti, která podn cuje jejich vznik. 1.2.3

Významné sociální zm ny ovliv ující období stá í

Stá í je pokra ováním dosp lého v ku. V tomto období poslední vývojové etapy sta í lidé se cítí slabšími a zraniteln jšími než tomu bylo v d ív jších životních stádiích. S p ibývajícími roky p ichází ada zm n, zvrat a pro tyto seniory i r zné životní ztráty nap . odchod svých blízkých a p átel a pro lov ka v tak pozdním v ku veškeré tyto zm ny jsou velice traumatizující. Tyto podn ty mohou také vést k sociální izolaci seniora. Starý lov k se tak stává labiln jším a emocionáln slabším jedincem a m že dojít i k omezování sociálních kontakt . Mezi ty nejpodstatn jší, zlomové a zvratové zm ny p icházející v období stárnutí pat í: • Odchod do d chodu • Smrt partnera a blízkých osob • Zm na bydlení a prost edí


19

Odchod do d chodu je považován za velmi d ležitý a zlomový moment v život každého jedince. Tento p echod je brán mnohdy jako konec jednoho období a po átek etapy nové. P echod na penzionování je doprovázen pro adu senior nejistotami, proto n kdy není snadné se s takovouto náhlou zm nou rychle a adekvátn vyrovnat. lov ka m že nárazová zm na a p icházející prázdnota vyd sit. Je t eba se toho nezaleknout a množství p icházejícího volného asu vhodn využít. Jednou z možností je realizace zájm a koní k , na které až do této doby nebylo moc asu. Významnou roli samoz ejm p i volb nápln volného asu v tomto stadiu životní etapy hraje zdravotní stav jedince.

Osam lost se práv

adí k jedn m z nejzávazn jších problém provázející stá í. Partnerova

smrt a odchod i svých dlouholetých p átel je pro jedince velice t žkou zkouškou. Staré lidi ztráta svých blízkých zasáhne a mohou tak inklinovat k udržování si ješt mén kontakt než d íve. Ovdov lost se adí mezi nej ast jší p í inu osam lého stavu. Míru osam losti ovliv ují tyto okolnosti: • Rodinný stav a forma soužití • Zdravotní stav jedince • Pohlaví seniora Osam lost p evážn postihuje v tšinou ženy, nebo ty se práv mnohdy dožívají vyššího v ku.

Zm na bydlení Nejd stojn jším zp sobem pé e o seniory je poskytnout jim adekvátní bydlení a prost edí k životu v domácím rodinném kruhu. Senior vyžaduje pocit bezpe í a zájmu blízkých. Lidé v tak vysokém v ku mají pot ebu p ítomnosti rodinných p íslušník a p ípadnou pé i v prost edí, které je jim známé.

lov k v d chodovém v ku a navíc v p ípadech výskytu

vážn jších zdravotních problém p ichází o sob sta nost a nezávislost, což je pro n ho samotného velkým traumatem. N kdy však okolnosti nemohou zajistit osob nesob sta né pobyt a pé i v domácím prost edí a tuto úlohu p ebírají r zná sociální a zdravotní za ízení práv k tomuto ú elu ur ené.


20

Senio i v pozdním v ku vyžadují pé i jak po stránce zdravotní tak i sociální. Tyto dv složky se navzájem prolínají a nelze je od sebe odd lovat. Seniorská populace neustále stárne a také nar stá, délka života se zvyšuje prost ednictvím kvalit léka ských zákrok a pokrok a tito sta í lidé obzvláš v hodn vysokém v ku vyžadují pat i nou pozornost a pé i. Je t eba poskytnout t mto senior m adekvátní zdravotn sociální pé i a zajistit jim tak optimální životní podmínky.

1.3 Možnosti pé e o seniory Lidé ve vysokém v ku se asto potýkají s adou nemocí, které jim iní potíže p i vykonávání obsluhy sebe samých p i každodenních úkonech. Výskyt t chto chorob a p ekážek je obt žují, omezují a stávají se velkými problémy. Senior, který není už sám schopen zajistit si každodenní pot eby, se stává nesob sta ným a závislým na výpomoci druhých. Pod t mito denními pot ebami se zahrnují ty i základní složky: Fyzická (mobilita), psychická, sociální (komunikace a integrace se spole ností) a ekonomická. Faktorem, který má vliv na celkovou zdravotní kondici seniora je také úrove zdravotní a sociální pé e, která se mu dostává. (Sýkorová, 2004)

Služby poskytované této skupin starých ob an by m ly být dob e propojeny a nastaveny tak, aby mohly být fungujícím komplexním systémem. Starému lov ku se dostává nejadekvátn jší pé e ve v tšin p ípad v rodinném kruhu a ve známém domácím prost edí. Proto je dobré a vhodné nastavit tento systém tak, aby hlavní úlohu v pé i mohla zastávat rodina s podporou využívání dalších r zných služeb.

Zajišt ní sociálních služeb by m lo být souhrnem úkon vytvá ejících seniorovi a jeho pe ujícím osobám vhodné podmínky. Do sociálních služeb se zahrnují formy služeb pobytových, ambulantních a terénních. Do pobytových za ízení poskytujících sociální služby klientele seniorského v ku a se zdravotním handicapem pat í:


21

• Centra denních služeb • Denní stacioná e • Týdenní stacioná e • Domovy pro osoby se zdravotním postižením • Domovy pro seniory • Domovy se zvláštním režimem • Chrán né bydlení (Zákon . 108/2006)

Terénní sociální služby Mezi terénní sociální služby pro danou skupinu klient v období stá í a zdravotn postižené jedince se adí osobní asistence, pe ovatelská služba, tís ová pé e, pr vodcovské a p ed itatelské služby a podpora samostatného bydlení. Všechny tyto služby by m li zajistit osobám fyzickou a psychickou sob sta nost a p íznivé podmínky. Mezi výkony asisten ní a pe ovatelské služby se za azuje pomoc p i zvládání b žných každodenních úkon , do kterých náleží hygiena, poskytnutí a zajišt ní stravy, zapojení do spole enského prost edí, výpomoc p i vy izování formalit na ú adech a další b žné denní pot eby. Klient si tyto služby však platí sám. (Zákon . 108/2006) V poslední ad také sta í nemohoucí lidé jsou odkázáni na pobyt ve zdravotnických za ízeních. Je zde ale citelný nedostatek t chto za ízení pro tuto skupinu nesob sta ných a t žce nemocných senior . Po et l žek v t chto objektech pro dlouhodob nemocné (LDN) dosahují zna ného nedostatku.

1.4 Období stá í v o ích ve ejnosti V podv domí ve ejnosti jsou sta í lidé mnohdy považováni za pasivní ob any spole nosti. Nastavený hodnotový systém zam ující se p edevším na kult mládí a vysokých výkon a pokrok , seniory ve zna né mí e m že znevýhod ovat.

Spole enský p edsudek v i stá í je ozna ován výrazem ageismus. Ageismus pojednává o diskriminaci na základ v ku. Pod tímto pojmem jsou zahrnuty p edsudky a negativní


22

p edstavy o období stá í a samotných seniorech a pojednává o diskriminaci v i starším lidem. V ková diskriminace m že vést k segregaci, vy le ování ze spole nosti a je podporována ekonomicko - sociálními problémy a spole enskými p edstavami podce ující stá í. Ve skute nosti se jedná o zkreslený pohled na období stárnutí a stá í. (Vágnerová, 2000)

V dnešní dob v tšina senior si udržuje normální duševní schopnosti a mnoho z nich rádi ješt vykonávají n jakou pracovní aktivitu.

ada lidí d chodového v ku se zapojuje do

r zných spolk , inností, rádi cestují, mají zájem se vzd lávat a pln se v nují svým aktivitám a koní k m. N kte í z nich mají i v tak vysokém v ku tolik elánu a chuti do práce, že i mladší generace by si z nich mohli vzít p íklad.


2

23

POSTIŽENÍ ZRAKOVÉHO SMYSLOVÉHO ÚSTROJÍ NEVIDOMOST

„Správn vidíme jen srdcem. Co je d ležité, je o ím neviditelné.“ Antoine de Saint-Exupéry

Slepota je nejzávažn jším zrakovým postižením. N kdo s tímto handicapem vyr stá od narození, a tak „od kolébky“ je sžitý s touto vadou a následn se s tímto postižením nau í žít. Jiné osoby tato t žká diagnóza zasáhne v pr b hu prvních let své životní cesty, v období p edškolního a mladšího školního v ku, a tak po nastávajícím šoku a p ipušt ní si handicapu, se dostává t mto postiženým pat i ná pé e, vzd lání a pozornost, aby se mohli za lenit a pln integrovat do spole nosti. Ovšem velice t žké a náro né je se vypo ádat se ztrátou zraku v pozdním v ku. Adaptace ve vyšším v ku p i ztrát zraku je velice obtížná, nebo jedinec, který je takto postižen, se velice t žko smi uje s faktem „žít ve tm “ a dostává se mu pocitu, že najednou pro n ho vše skon ilo a nem že nic.

2.1 Nevidomost a její p í iny Ztráta zraku má n kolik p í in a existuje z medicínského hlediska n kolik druh postižení tohoto d ležitého smyslového ústrojí. Nevidomost je z o ních chorob práv tou nejzávažn jší formou.

Podle Jesenského je za slepotu pokládán defekt obou o í a tak nevytvá ející se žádné zrakové po itky. (Jesenský, 2002) Podle Ludíkové se nevidomost rozd luje na vrozenou a získanou. P í inami postižení vrozeného mohou být infekce matky v období t hotenství nebo d di né dispozice. V pr b hu života pak m že tato diagnóza zasáhnout lov ka vlivem poruchy CNS, nemocí jako diabetes, tuberkulóza a r zných dalších infek ních onemocn ní. Ke ztrát zraku také v mnoha p ípadech dochází po zásahu o ního centra p i úrazech. (Ludíková, 1988)


24

Postižení zrakového ústrojí je z medicínského hlediska n kolik druh . Ty se podle jednotlivých typ a specifik adí do n kolika kategorií. V mé práci se však v nuji té nejzávažn jší diagnóze postižení smyslového zrakového ústrojí, slepot , proto se nebudu zabývat podrobným p ehledem a charakteristikou jednotlivých o ních onemocn ní. Rozlišuje se n kolik stup

vid ní podle úrovn zrakové ostrosti (slabozrakost lehká, slabozrakost

st ední, slabozrakost t žká a zbytky zraku) a v této práci je hlavním tématem zabývat se stupn m nejvyšším – slepotou.

2.2 Specifika úplné slepoty Nevidomost je diagnózou charakterizovanou úplnou ztrátou funkce zraku. Nevytvá í se zrakové p edstavy, což souvisí s dalšími d sledky, jako je problematika pohybu, prostorová orientace a praktická zp sobilost.

Podle Ludvíkové (1988) se nevidomost d lí na totální slepotu a praktickou. Totální slepotou se ozna uje úplná ztráta zrakového vnímání. Ozna ením praktická slepota se rozumí zachování citu na sv tlo s projekcí nebo bez projekce.

2.3 Kompenzace ztráty zrakového smyslu Zrak je považován za jeden z nejd ležit jších smysl pro lov ka. P i jeho ztrát se stává jedinec dezorientovaný, p ichází celková problematika samostatného pohybu, orientace v prostoru a nep ehlednost a omezení veškeré komunikace jedince s okolím. Obzvláš ve vysokém v ku je pro jedince ztráta takto d ležitého smyslu velice traumatizující. Lidé v pozdním v ku se s velikými obtížemi vyrovnávají a adaptují s touto diagnózou. Je t eba prost ednictvím ostatních smyslových orgán ztrátu zraku kompenzovat. Velice d ležitým smyslovým orgánem lov ka pro komunikaci s okolím je také sluch a hmat. Tyto dva smysly p evážn nahrazují innost zrakového ústrojí nevidomých lidí k orientaci. Dále také p ispívají ke komunikaci s okolím a orientaci v prost edí p i nahrazení zrakového vnímání ichové a chu ové receptory. Zprost edkování komunikace nevidomého jedince s okolním sv tem p evážn umož uje sluch. Pomocí poslechu a mluveného slova se tak


25

mohou zrakov postižení integrovat a komunikovat. Soust ed nost nevidomých na sluchové vnímání rozvíjí jejich pam ovou stránku.

Nezastupitelnou úlohu p i kompenzaci d ležitého zrakového ústrojí má hmatový smysl. Nevidomí pro pohyb v prostoru považují aktivní hmat jako nezbytnou složku pro jejich prostorovou orientaci. Podle Litvaka lze kompenzací ostatních smysl p i ztrát zrakového vnímání dosáhnout plnohodnotné realizace jedince. Mezi hmatové vnímání se za azuje pasivní hmatové dovednosti uskute ovány za asistence a pomoci jiné osoby. Ú inn jším a významn jším typem hmatového vnímání je aktivní hmat - haptika, p i kterém si jedinec p edm t pomocí osahávání studuje samostatn . Posledním druhem hmatového

len ní je seznamování

s okolím a p edm ty prost ednictvím ur itého nástroje, pom cky, p edm tu. (Litvak, 1979)


3

26

UM NÍ NALEZNOUT SMYSL ŽIVOTA V KAŽDÉ ŽIVOTNÍ SITUACI

„Kdo se bojí trp t, trpí už tím, eho se bojí.“ Michel De Montaigne

Ve své práci jsem se rozhodla zabývat se nejzávažn jší zrakovou vadou, kterou je slepota. Ztráta tak d ležitého smyslu je pro lov ka velkým traumatem. Je známo, že lidé, kte í p išli o zrakové vnímání v d tském v ku nebo už se s touto vadou narodili, se dovedou s tímto handicapem více „poprat“ a vyrovnat, než pacienti se stejným postižením, které zasáhne tento t žký úd l náhle a nárazov v pozdním v ku.

Nevidomost je u všech t chto skupin postižených jedinc diagnózou závažnou a vyžadující dobrou psychickou vyrovnanost. Je ale z ejmé, že lidé s tímto handicapem a p edevším ti, kte í byli tomuto osudu vystav ni nárazov ve vyšším v ku, elí ad p ekážek a psychické zát ži. Jedná se o t žké životní trauma provázené stavy bezmoci, pocit ztráty smyslu života apod. I pro nás samotné je obtížné v bec se vcítit do pocit t chto postižených. Musí být velice náro né ustát tuto t žkou životní ránu a pomalu se vypo ádat s osudem. Je podstatné i v tak náro né životní fázi nepodlehnout zcela pocit m bezsmyslnosti života a nerezignovat. Za pomocí okolí a pat i né pomoci je d ležité daný po áte ní šok a krizi zvládnout bez další újmy. Um ním je p ekonat nastolenou krizi, p ehodnotit životní priority a nabrat sílu na volbu toho správného nového sm ru k novému „jinému“ avšak plnohodnotnému životu s tímto handicapem.


27

3.1 Životní krize Pelikán ve své publikaci uvádí, že v kritickém období lov ka p edevším záleží na základním postoji jedince k životu a na jeho m ítku hodnot. Podstatou je úhel pohledu jedince na v ci kolem sebe. Je t eba zaujmout vhodný postoj a brát v ci s nadhledem. Práv z prožitk nep íjemných životních peripetií si m žeme vzít pou ení, jestliže si dokážeme vydedukovat a najít odpov

, pro tak k nim došlo. V našich životech totiž životní krize mají

své místo. V po áte ní fázi p i st etu s náhlou nep íjemnou a záke nou situací to chápeme jako n co nepochopitelného a obtížného. V pr b hu náro ného období je nutné si projít a vst ebat všechny nastolené p ekážky a strasti a zm nit pohled na tuto událost tak, že i krize má v našem život n jaký smysl. Uv domit si smysl krize pro existenci a z prožitk náro né životní etapy si odnést nové poznatky. (Pelikán, 1997)

N kdy se dá nastolená krize chápat i jako p íležitost. Záleží na charakteru lov ka a na tom, jak danou situaci p íjme a jaký nad ní získá nadhled. Vhodným postojem je v n kterých p ípadech pojmout krizi jako výzvu. Pro vnímání spokojenosti v život je d ležitá emo ní stabilita lov ka. Každý má jinak stanovená m ítka hodnot a pro každého jedince je pojem št stí postaven do jiných rovin.

Pelikán uvádí, že n kte í jedinci se rovnou p ímo ztotož ují s rolí neš astník a smola

a

v této pozici se cítí paradoxn možná sami dob e. Se svými problémy, nemocemi a nešt stím jsou tak st edem pozornosti. (Pelikán, 1997)

Druhá skupina lidí, poznamenaných t žkou životní zkouškou, naopak m že zaujmout k dané krizi pozitivn jší p ístup. Úder, který je zasáhl, berou jako znamení a výzvu a posouvá je dál. Jedinec, který prošel náro ným životním obdobím a musí náhle elit velkým p ekážkám, po fyzické i psychické stránce, p ehodnocuje žeb í ek svých životních hodnot a to mu m že otev ít dve e k novým cíl m a p áním. Sami se brání vžít se do rolí uk ivd ných a naopak poznamenáni velkým úderem nabývají nové síly a chuti dokázat, že danou situaci ustojí a zvládnou. Tento p ístup je pro psychickou vyrovnanost a pr b h vypo ádání se s náro ným životním obdobím, velice p íznivý. Tito postižení, po první fázi vyrovnávání se s šokem, nabývají nové energie a po psychické stránce se stávají odoln jšími a zra-


28

lejšími. Opravdové životní št stí si uv domují v jiných m ítcích a p ehodnocují svou teorii smyslu existence. Práv p ekonáním a vypo ádáním se s t žkými strastmi se nám dostává pocitu vít zství a za neme si více v it ve vlastní schopnosti a vážíme si více sebe samých. Za neme si uv domovat více podstatu smyslu lidského života a p ekonáním krizí jsme motivováni k v tším výkon m.

lov k sám by si m l stanovit sv j cíl a uv domit si, pro co žije a ve své mysli by m l být stále p esv d en, že má cenu, pro co žít. Lukasová se ve své knize zmi uje o hledání smysluplnosti bytí jedince. Poukazuje na fakt, že lov k vystaven nelehkému osudu má volbu bu propadnout zoufalství a na íkání, nebo práv hledat pozitivní odpov

. (Lukasová, 1997)

Záleží na jedinci, zda vykro í tím správným sm rem a bude se snažit najít nový smysl života a postupn se dokázat k tragické události postavit.

Podle K ivohlavého každý lov k má ur itý hodnotový systém v život . Podle toho se také jeho životní dráha odvíjí a sm uje lov ka daným sm rem k dosažení vyty ených cíl . Podstatnou roli zde hraje motiva ní složka, která jedince podn cuje k dalším innostem a dává mu sílu jít dál i v t žkém životním období. (K ivohlavý, 2006)


29

3.2 Smysluplnost života Každý vnímá smysluplnost života podle svých nastavených hodnot. Na své životní dráze si volíme takovou cestu, abychom docílili vyty ených cíl , a správnou volbou vhodných prost edk se snažíme dosp t k tomu, abychom se mohli považovat za ucelenou osobnost.

K ivohlavý ve své publikaci se opírá o citaci Aarona Antonovského, podle kterého je d ležitým faktorem pro p ekonání náro ných životních strastí práv víra lov ka v ur itý životní smysl. Práv p ekážky v naší životní dráze nám dodávají energii a vyzývají nás k ešení a postavení se elem k t mto ne ekaným a náhlým zm nám. (K ivohlavý, 1998) V život se orientujeme a sm ujeme k hodnotám, které si stanovíme. Lidská existence se p edevším opírá o podstatu slova smysl. M li bychom hledat v život nápl a cíl. Pot ebu smyslu adíme mezi naše vyšší pot eby. (Hartl – Hartlová, 2000) Lukasová ve své knize pojednává o tom, že lov k by m l p ekonat daný zlom a upustit od starých nastolených cíl a snažit se naleznout myšlenky jiné, s novými p edstavami a p áními. Vyžaduje to dávku odhodlání a p izp sobivosti. Práv ten, kdo i p es t žké rány a utrp ní velkých ztrát znovu nachází smysl života, ten nikdy nem že ztratit všechno. (Lukasová, 1997)

Jednou z velkých životních ran a zásahu, p evážn na lidskou psychiku, je v pr b hu života ztráta zdraví. Když lov k je zasažen záke nou nemocí nebo je postižen ztrátou d ležitého lidského smyslu d sledkem úrazu a stává se nesob sta ným a odkázaným na pomoc druhých, je to pro každého velkým traumatizujícím faktem. U jedinc se náhle dostávají pocity bezsmyslnosti života a nastává období zmatk . V prvotní fázi postižení se vypo ádávají s vnit ními otázkami a snaží se hledat odpov di na to, pro zrovna je samotné zasáhl tak t žký úd l.

V t chto okamžicích nastává t žký úkol vzchopit se a i p es nastolené nep íjemné p ekážky snažit se najít novou cestu a jít dál. Jen vlastním p esv d ením a našim úsilím m žeme dát životu nový rozm r a op t najít nový smysl. Dobrým stanoviskem je nau it se vnímat fázi krize jako p íležitost k upevn ní vlastní odolnosti a schopnosti rozvinout naše vlastní


30

síly. Nevhodn jším p ístupem je um t nep íjemné zastrašující myšlenky odplynout. Práv um ní elit a postavit se k tragické situaci a t žkým podmínkám s postojem p ijmutí krize jako výzvy, je smysluplností života.


4

31

SPECIFICKÉ POT EBY T ŽCE ZRAKOV POSTIŽENÝCH SENIOR

„ lov k nežije pouze chlebem, který si m že vyrobit, v nejhlubším svém lidství žije slovem, láskou a touhou po p átelství.“ Kard. Joseph Ratzinger

Ztráta zraku je pro jedince velkou životní p ekážkou. Lidé, kte í se s tímto postižením již narodili, nebo je tato diagnóza postihla v pr b hu prvních let života, se za pomocí ucelené rehabilitace dokážou s tímto handicapem lépe adaptovat, než t žce zrakov postižení jedinci, které tento osud potkal až v pozdním v ku. Jak na tuto obtížnou životní situaci takto postižený senior reaguje? Jak se s diagnózou vypo ádává? Jak zvládá ur ité innosti a kde jsou hranice jeho možností? Zajisté je to záležitost individuální. K adaptaci s tímto postižením p ispívá ada okolností. Mezi tyto faktory se zahrnují: Schopnosti daného lov ka, jeho vlastnosti, vlohy a p edchozí životní zkušenosti. Nedá se z ejm p ímo zobecnit, jací t žce zrakov postižení lidé jsou, jak jednají, co vyžadují. Zám rem mé diplomové práce je zabývat se rozborem specifických pot eb senior , které postihla ztráta zraku v pozdním v ku. Stárnutí samo o sob je významným initelem mnohých zm n. V této poslední vývojové životní fázi dochází u jedinc k velkým psychickým, biologickým a také zajisté sociálním zm nám, které s sebou p ináší pro tyto jedince adu komplikací. Když se k takto nastoleným podmínkám p idá ješt tak závažné postižení, jakým slepota bezesporu je, dostávají se tito senio i do svízelné a po všech stránkách velice obtížné životní situace. Zde se nabízí ada otázek, jak vlastn tito lidé se s tak závažnou životní krizí vyrovnávají? Jaké v daném období vyžadují pot eby? Které každodenní úkony ješt zvládají a co postrádají? Tato problematika se nedá zobecnit. Takto postižení jedinci vzhledem k dalším okolnostem mají r zné nároky.


32

4.1 Zajišt ní zdravotn - sociální pé e nevidomých senior Za každých okolností by se t mto lidem m lo dostávat kvalitní zdravotn - sociální pé e. Nemocný lov k, jehož zdravotní stav je v negativním sm ru tak zm n n, že návrat k normálnímu stavu je zcela vylou en, prochází velikou psychickou zát ží. Velice d ležití v danou dobu jsou pro tyto jedince blízké osoby, které mohou vytvá et t mto postiženým zázemí a zajistit jim pat i nou pé i. Takto nemocný lov k by m l mít pocit, že má k n mu blízko a m že se na n koho ve všem spolehnout. Takto postižený jedinec svému psychickému a fyzickému stavu sám nerozumí a ztrácí nad ním vládu. Stává se závislým na druhých. Jeho citový stav charakterizuje soubor negativních emocionálních zážitk . P icházejí pocity strachu, bolesti, nejistoty a obav. Krom zdravotní pé e vyžaduje takto postižený jedinec lidský kontakt s osobou blízkou, která mu poskytne pat i nou psychickou oporu. Zde se vyžadují slova út chy, povzbuzení, ochota vyslechnout postiženého v jeho smutku, tísni, nespokojenosti. Nejlepší pé e je tedy poskytnuta v mnoha oblastech doty nému práv osobou blízkou v domácím prost edí. Tak je tomu i p izp soben momentální systém sociální politiky našeho státu pojednávající o sociálních službách.

4.1.1

Faktory p ispívající k zabezpe ení pé e v domácím prost edí

Pokud daná situace a okolnosti v rodin postiženého umož ují zajistit seniorovi pat i nou pé i, je to tou nejvhodn jší volbou. Tomu je p izp soben práv i sociální systém p ísp vk na pé i pro tuto skupinu ob an . Od 1. 1. 2007 se p estal vyplácet p ísp vek p i pé i o osobu blízkou (POB) a p ísp vek k d chodu na bezmocnost. D íve byl systém nastaven tak, že POB byl vyplácen osob zabezpe ující pé i o závislou osobu. Nyní je tomu tak, že p ísp vek je vyplácen p ímo závislé osob a ta s tímto obnosem náležit disponuje podle svých pot eb. Je na jejím rozhodnutí zda finan ní výpomoc dá p íbuznému, který o n j pe uje, nebo si sama zajistí p ípadnou pe ovatelskou službu. Domnívám se, že takto nastavený systém má mnoho pozitivních rys .

Náklady na p ísp vek se hradí ze státního rozpo tu a jeho stanovená výše závisí na stupni závislosti. Stupn závislostí jsou se azeny do ty kategorií, podle závažnosti postižení a


33

úrovn bezmocnosti k jednotlivým úkon m. Pro posouzení úrovn bezmocnosti je pro takto postižené ob any k dostupnosti dotazník sestavený z okruhu otázek práv zjiš ujících jejich úrove bezmocnosti a závislosti na pomoci jiné fyzické osoby. (Zákon . 108/2006 Sb.)

4.1.2

Situace pobytových za ízení pro specifickou skupinu senior se zrakovým postižením

V mnoha p ípadech však nastává u takto postižených senior situace, že není v kompetencích jejich p íbuzných a blízkých osob obstarat jim adekvátní pé i v domácím prost edí a zde se nabízí otázka, kde takto postižení senio i s tímto handicapem naleznou pat i nou pé i k prožití plnohodnotného života a vyžadující neustálou pozornost. Situace pobytových za ízení pro tuto skupinku klient je v naší republice velice alarmující. Okolnosti jsou takové, že speciální pobytová za ízení zajiš ující rekvalifikaci, rehabilitaci a umož ující pobyt takto postiženým jedinc m jsou k dispozici v našem stát pouze dv tohoto typu. Jedná se o pobytová, rehabilita ní a rekvalifika ní st ediska pro nevidomé v Praze a Brn . Kapacita t chto za ízení je však nedosta ující. Tato problematika se eší cestou umož ující pobyt takto postižených senior v klasických za ízeních typu domov pro seniory, chrán ná bydlení apod. Nabízí se zde ale otázka, zda se v t chto za ízeních dostává t mto senior m pat i ná pé e vzhledem k jejich postižení a daným specifickým pot ebám. Další variantou volby pobytového za ízení s pat i nou pé í je zdravotnické pobytové za ízení pro dlouhodob nemocné (LDN). Tato varianta rozhodn není tím správným ešením a za ízení tohoto typu by m lo být využíváno až v krajní situaci. Sou ástí mého výzkumu v praktické ásti této práce je tedy práv i zahrnuta tato problematika pobytových možností takto postižených senior .


34

4.2 Pom cky pro t žce zrakov postižené seniory Seniory, které v pozdním v ku postihla diagnóza ztráty zraku, pot ebují k adaptaci s okolím adu kompenza ních pom cek. Oblasti, kde se projevují negativní d sledky t žkého zrakového postižení a v nichž kompenza ní pom cky vadu mohou áste n kompenzovat, obsahují tyto odv tví: • Oblast uspokojení základních životních pot eb • Oblast orientace v prostoru • Oblast získávání a zpracovávání informací

Nevidomí senio i pot ebují k vyrovnávání se s tímto handicapem a ke každodenním úkon m pat i né pom cky, které jim umožní zmírnit bariéry, které jim toto postižení p i b žných každodenních úkonech p ináší. Pom cky jsou nastaveny tak, aby využívaly práv dvou dalších d ležitých smysl - hmatu a sluchu. Pom cky se d lí tedy na hmatové a sluchové (hlasové), dále na mechanické a elektronické a posledním hlediskem ad ní je podle funk nosti na jednoduché a náro né.

Pro takto postiženou skupinu nevidomých senior je dnes k dostání široká škála pom cek: • Pom cky usnad ující orientaci v prostoru (bílé hole, akustické systémy pro snadnou orientaci) •

asom rné pom cky, indikátory a ada m ících p ístroj s hlasovým výstupem (indikátor hladiny, indikátor sv tla, m i krevní glukózy s hlasovým výstupem, teplom r léka ský s hlasovým výstupem, budík a hodinky s hlasovým zprost edkováním uvedení asu atd.)

• Pom cky umož ující dokumentaci a záznam informací (Pichtovy stroje, magnetofony, diktafony apod.) • Náro né elektronické kompenza ní pom cky: Osobní po íta s hlasovým výstupem se speciálním hardwarem a softwarem, digitální

tecí p ístroj pro nevidomé

s hmatovým výstupem (p evod grafické podoby tišt ného textu do reliéfní hmatové podoby)


35

Pro tuto skupinu senior postižených úplnou ztrátou zraku jsou vhodné daleko více využívat p ístroje s hlasovými výstupy než s výstupy hmatovými. Vzhledem k vysokému v ku t chto klient výuka hmatové orientace pop ípad i Braillova bodového písma je náro ná a v dnešní dob z hlediska zkvalitn ní a dostupnosti kompenza ních pom cek digitálního vybavení s hlasovými výstupy zbyte ná. (Sons. Pom cky [online]) Odborným místem, kde se mohou nevidomí senio i poradit a obstarat si tyto pom cky jsou krajská st ediska Tyfloservis, o.p.s.

4.3 Volno asové aktivity pro seniory postižené ztrátou zraku Mimo jiné je d ležité také zorganizovat pro takto postiženého jedince denní program. Jedinec má pot ebu lidských vztah , zábavy, rozptýlení. Široké spektrum r zných sociálních služeb a volno asových aktivit v oblasti kultury, sportu a vzd lávání pro nevidomé seniory zabezpe ují organizace Tyfloservis a TyfloCentrum. P ehledu nabízených inností a aktivit t chto organizací se v nuji podrobn ji v následující páté kapitole této teoretické ásti mé diplomové práce.


5

36

ORGANIZACE VYPOMÁHAJÍCÍ ZRAKOV POSTIŽENÝM

„Právo kritizovat mají jen ti, jejichž srdce je sou asn ochotno pomáhat.“ William Penn

Lidem se zrakovým postižením a vyššího v ku nabízejí pomoc na cest k samostatnosti a nezávislosti organizace ur ené práv t mto jedinc m. Jedná se o neziskové organizace ob anská sdružení a obecn prosp šné spole nosti: SONS, Tyfloservis a TyfloCentrum.

5.1 Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých - SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých SONS je ob anským sdružením. Zaznamenává p es 12 000 t žce zrakov postižených ob an . Posláním tohoto sdružení je p ispívat ke zvyšování kvality života t žce zrakov postižených klient v b žné spole nosti. Poskytované služby jsou nabízeny v t chto oblastech:

• Základní poradenství • Speciální sociáln a pracovn právní poradenství • Asistentské služby • Rozvoj a výcvik dovedností • Odstra ování architektonických bariér • Vydávání metodických studijních a populariza ních materiál • Poradenství v oblasti pom cek a nácvik jejich obsluhy • Zap j ování pom cek • Poradenství pro využívání informa ních a komunika ních technologií • Digitalizace a úprava text • Výcvik vodících ps a zácvik budoucích jejich držitel


37

• Vydavatelské a informa ní služby – v bodovém písmu, na audiokazetách, ve form digitálního záznamu a ve zv tšeném písmu • Zásilková služba pom cek. (SONS. [online])

5.2 Tyfloservis, o.p.s.

„Nikdo není zbyte ný na sv t , kdo uleh uje b emeno n komu jinému“ Charles Dickens Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

R, Tyfloservis, o.p.s. nabízí pro-

st ednictvím svých regionálních center odbornou pomoc zrakov postiženým z celé eské republiky. Mezi její služby se adí výuka prostorové orientace a samostatného pohybu, dále nabízí individuální kurzy v celé ad oblastí. Spole nost zabezpe uje sociální rehabilitaci dosp lých t žce zrakov postižených a pomáhá jim zvládnout návrat do b žného života práv optimální mírou samostatnosti a nezávislosti. Tyfloservis vznikl v roce 1991 a tvo í ho sí dvanácti krajských ambulantních st edisek v celé R. V t chto pobo kách jsou zam stnáni odborn p ipravení instrukto i.

Služeb Tyfloservisu využívají práv p edevším lidé, u nichž došlo ke ztrát zraku až v pozd jším v ku. Dolní v ková hranice klient této spole nosti je patnáct let. Tyfloservis nabízí p edevším tento okruh služeb:

• Výuka speciálních dovedností Prostorová orientace a samostatný pohyb s holí tení a psaní Braillova bodového písma

• Proškolení v obsluze kompenza ních pom cek • Výpomoc p i nácviku pot ebných inností


38

Vlastnoru ní podpis Sebeobsluha – domácí práce (va ení, úklid, apod.) a drobné manuální práce v domácnosti Obsluha a psaní na po íta i Ch ze s pr vodcem Zp sob kontaktu s lidmi na ve ejných místech • Poradenství v oblasti úpravy prost edí a odstra ování bariér z hlediska pot eb nevidomých • Informa ní servis a možnost zprost edkování dalších služeb

Rozsah kurz probíhá individuáln . Záleží na pot ebách jednotlivých klient a jejich schopností. Jedná se o služby terénní a ambulantní a v tšina je poskytována bezplatn . (Tyfloservis. [online])

5.3 TyfloCentrum TyfloCentrum je místem, kam p icházejí zrakov postižení lidé za pomocí p i svém nelehkém úd lu. Základní náplní innosti obecn prosp šné spole nosti je provozování denních služeb jako specializovaného za ízení pro nevidomé a slabozraké. V centru se setkávají lidé s r znou úrovní akceptace svého postižení i zvládání jednotlivých dovedností. To umož uje, aby se vzájemn motivovali k p ekonávání d sledk svého postižení i k vyrovnávání se svým handicapem, resp. úrovní svých možností a schopností.

Základ slova obsaženého v názvu organizace pochází z eckého TYFLOS, což znamená slepý. Speciální pedagogická disciplína zabývající se rozvojem, výchovou a vzd láváním zrakov postižených jedinc se nazývá Tyflopedie.

V roce 2000 byla zahájena reforma sociálních služeb, která v oblasti pé e o zrakov postižené vyústila v restrukturalizaci odborných služeb v rámci SONS. Bylo nutné p ihlédnout


39

k zahájení regionalizace státní správy a samosprávy a budoucímu regionálnímu financování. Z tohoto d vodu se SONS rozhodla založit dce inné regionální organizace v podob obecn prosp šných spole ností. Takto v letech 2000 - 2003 za aly vznikat TyfloCentra.

Náplní TyfloCenter je rozši ovat nabídky služeb Tyfloservis a zavád t služby nové podle regionálních pom r a požadavk . Posláním TC je podporovat zrakov postižené k aktivnímu p ístupu k životu a povzbudit jejich motivaci a v li k dalšímu r stu. Hlavními nápln mi t chto center jsou školicí st ediska PC pom cek v etn poradenství a denní centra sociálních služeb, jejichž úkolem je vytvá et pro tuto klientelu programy s r znými aktivitami a vzd lávacími prvky.

TyfloCentra nabízejí komplex následujících aktivit a sociálních služeb: • Služby prvního kontaktu pro t žce zrakov postižené a jejich vyhledávání • Informa ní innost v i odborné i laické ve ejnosti • Základní poradenství o poskytovatelích služeb zrakov postiženým • Poradenství o možnostech kompenzace handicapu • Technické poradenství p i výb ru kompenza ních pom cek a výpomoc p i výcviku jejich obsluhy • Poskytování komplexních informací a konzultací v oblasti náro ných elektronických kompenza ních pom cek, tj. o možnostech jejich získávání a informovanosti o technických parametrech, cenách a obsluze • Spolupráce s ú ady a firmami p i odstra ování architektonických bariér ve prosp ch t chto klient • Speciální sociáln právní a pracovn právní poradenství • Rozvoj a docvi ování dovedností získaných v programech základní rehabilitace uskute ovaných prost ednictvím služeb Tyfloservisu (va ení, nakupování, tení, domácí práce apod.) • Setkávání zrakov postižených v klubech a socioterapeutických skupinách


40

• Koordinace a zajišt ní pr vodcovské a p ed itatelské služby • Vydávání informa ních zpravodaj a zp ístup ování informací nevidomým a jinak t žce zrakov postiženým • Základní i nadstavbové kurzy práce s PC • Podpora pracovního uplatn ní zrakov postižených (vyhledávání pracovních pozic, výpomoc p i z izování pracoviš ) • Pomoc p i jednání s ú ady, doprovod p i vy izování korespondence, zprost edkování a koordinace odborných výcvik a služeb • Po ádání jednorázových akcí na podporu a rozvoj rehabilitace (exkurze a vycházky s prvky procvi ování mobility, sout že v speciálních dovednostech) • Podpora volno asových aktivit (kulturní a sportovní akce) • Další služby dle místních možností a zájm (kurzy sociálních dovedností, komunika ní kurzy, cvi ení hmatového modelování apod.). (Tyflocentrum. [online])

TyfloCentra nabízejí svým klient m široký sortiment sociálních služeb a aktivit a jejich snahou je i zvyšování úrovn kvality jejich inností. Jednou z forem dosahování vyšších kvalit je kvalifikace pracovník formou proškolování a ú astí na nejr zn jších seminá ích. Pozitivem je také stále zvyšující zájem klient o nabízené služby a ú asti na klubových akcích.


II. PRAKTICKÁ ÁST

41


6

42

POPIS VÝZKUMNÉHO PLÁNU A ZÁM RU

Zrakové postižení je jednou z vážných diagnóz. Deficit tak d ležitého lidského smyslu p ináší jedinci adu nejistot, p ekážek a problém a život se po ur ité stránce stává velice komplikovaným. Nejvyšším stupn m zrakového postižení je úplná ztráta ostrosti vid ní slepota. Samotné postižení je velkým handicapem pro jedince v mnoha oblastech. Rozdíl míry náro nosti vypo ádání se s tak závažnou diagnózou spo ívá ovšem také v tom, v jakém vývojovém období je jedinec tímto postižením zasažen. Lidé p icházející s tímto handicapem už na sv t, pop ípad jedinci zasaženi ztrátou zraku v po áte ních vývojových stádiích se s tímto t žkým úd lem vypo ádávají v život lépe, než lidé p icházející o zrak v pozdním v ku. Jedinec, kterého zasáhne vážné poškození zrakového ústrojí s následky ztráty zraku až v pozdním vývojovém období svého života, se ocitá p ed náro nou zkouškou. P icházejí pocity naprosté bezsmyslnosti života, bezmoci, krize. Postižený danou situaci v prvních okamžicích vnímá jako bezvýchodnou a v mysli se mu prolínají myšlenky, že nem že a nedokáže v bec nic. Najednou se ocitl v neznámém „novém sv t “ naprosté tmy. K náro nému vyrovnávání s tak t žkou diagnózou a pocit m bezmoci a rezignace p ispívá práv tak vysoký v k postiženého, ve kterém jakákoli neo ekávaná zm na je velikou zát ží. Vysoký v k jedince s sebou také p ináší adu dalších nemocí, které navíc toto t žké postižení mohou doprovázet. Už samo stá í p ináší lidem mnoho nep íjemných zm n sestupné povahy po stránce fyziologické i psychické. Jedním z dalších smysl

lov ka,

který ve vysokém v ku ubírá na své funk nosti, je sluch. Tímto smyslovým orgánem bývá práv ztráta zraku ve v tší mí e kompenzována, proto u starších jedinc postižených slepotou mohou nastat problémy práv vlivem zeslabování funk ností dalších d ležitých orgán . Lidé v pozdním v ku mají také problémy s pohybovým ústrojím jako bolesti kloub , zad, nohou a tyto potíže negativn p ispívají k vyrovnávání t chto jedinc s tak t žkou diagnózou, jakou ztráta zraku bezpochyby je. Po psychické stránce se senio i stávají více úzkostliví, ned v ivý a s p íchodem t žkého postižení se pro n stává život komplikovaným.

Hlavním cílem mé práce je prost ednictvím sb ru dat zjistit, jaké mají tito senio i specifické pot eby. V jaké oblasti tito lidé nacházející se v tak náro né životní fázi by uvítali pomoc? Jaké jsou v bec jejich denní aktivity a jaké innosti by rádi p ivítali? Jak se s celou


43

nastolenou náro nou situací vypo ádávají a jak jim jejich postižení ovlivnilo pohled na život? Na tyhle a další otázky jsem se zam ila p i výzkumu v mé diplomové práci. Domnívám se totiž, že situace dnešních senior a jejich pot eb vzhledem k nar stajícímu po tu geront a ke stále zvyšující délce života už tak je t žká. Jak se potom vyrovnávají s touto poslední vývojovou fází jedinci, kte í jsou navíc zasaženi tak náro nou diagnózou? Nalezení odpov dí na tuto otázku je hlavním zám rem mé výzkumné ásti práce.

Sou ástí výzkumu bude také zjistit, zda tito senio i preferují rad ji pobyt v domácím prost edí, nebo zda by uvítali n jaké specifické pobytové za ízení p izp sobené práv pot ebám jejich postižení. Problematika pobytových za ízení z hlediska nedosta ující kapacity je pro lidi i bez závažného handicapu v d chodovém v ku už tak alarmující. Stanovila jsem si proto za cíl dozv d t se, zda práv senio i se ztrátou zraku by m li zájem o speciální pobytové centrum nebo zda jim vyhovuje a je pro n dosta ující pé e v domácím prost edí. Za ízení tohoto typu je v našem stát velký nedostatek a nabízí se také otázky, jak kvalitní služby v t chto ubytovacích centrech jsou t mto klient m nabízeny. Speciální pobytové za ízení pro lidi s t žkým postižením zraku jsou k dispozici na území celého našeho státu pouze dv , což je nedosta ující. Je však otázkou, zda sami zrakov postižení senio i by m li o pat i né za ízení zájem. Získání t chto odpov dí bude sou ástí výsledk mého výzkumu.

P vodním zám rem mého výzkumu bylo provést srovnávací analýzu t žce zrakov postižených senior s diagnózou úplné slepoty žijících v domácím prost edí a stejn handicapovaných jedinc využívajících pobytu v sociálních pobytových za ízeních. Zam it se na jejich pot eby a p edevším zjistit a srovnat, jaké pé e se jim kde dostává. Ukázalo se však, že tento m j po áte ní zám r mého výzkumu nem že být realizován. I p es veškerou snahu a úsilí docílit zajišt ní vhodného vzorku t chto senior k mému zkoumání, nemohl být nakonec tento p vodní plán uskute n n. Ve státních institucích, kde by mi mohli poskytnout informace a data k mému výzkumu a umožnit tak dostupnost k jednotlivým senior m, žijících jak v domácím prost edí, tak v pobytových za ízeních, mi nebylo vyhov no. V souvislosti s touto skute ností jsem tedy zvážila, že bych nezískala korektní data a výzkum by nebyl smysluplný.


44

Zam ila jsem se tedy na problematiku pot eb nevidomých senior , kte í p išli o zrak v pozdním v ku, obecn . Zrakovému postižení a následné adaptaci u lidí ve v kové skupin - d ti, mládež a dosp lí jedinci, se už v nuje pat i ná pozornost. Skupin t žce zrakov postižených jedinc v d chodovém v ku, které navíc zasáhla tato diagnóza až v pozdním vývojovém období, se už tolik pozornosti nedostává. Situace, do které se však tito ob ané seniorského v ku dostali, je pro n samotné velice traumatizující a postižení, které je potkalo, jim do cesty staví obtížné bariéry. Domnívám se, že je pot eba nahlédnout na situaci takto postižených jedinc a zmapovat jejich pot eby a p ání. Nahlédnout a zaznamenat úrove a kvalitu nabízených sociálních služeb t mto klient m. Mým úkolem a snahou je dozv d t se, jak tito senio i se vyrovnávají s tímto postižením, jak prožívají danou situaci, jak tráví b žný den, co nejvíce postrádají, co jim nejvíce schází a co by si naopak p áli.


7

45

METODOLOGIE VÝZKUMU

7.1 Výzkumné otázky P i formulaci hlavního zám ru mého výzkumu jsem se zam ila na tyto otázky: • Dostává se nevidomému seniorovi v domácím prost edí pat i né pé e? • Jaká je úrove a kvalita nabízených sociálních služeb a aktivit organizací pro zrakov postižené ze strany nevidomých senior ? • Jakými zp soby a opat eními lze zlepšit kvalitu života t žce zrakov postižených geront ? • Jaký zaujímají nevidomí senio i postoj k životu?

7.2 Cíle výzkumu Pro sv j výzkum jsem si vyty ila cíle, kterých jsem se snažila p i realizaci získávání dat dopomoci. Jedná se o tyto cíle: Zmapování situace nevidomých senior postižných ztrátou zraku v pozdním období a jejich postoj k životu. Poznat specifické pot eby t chto senior , úrove kvality jejich života, míru spokojenosti a na základ získaných dat zam it se na možnosti zkvalitn ní pé e. Získat informace o úrovni poskytovaných služeb a nabízených aktivit organizací zam ených pro zrakov postižené ze strany nevidomých senior a navrhnout pati né zm ny k jejich zlepšení.

7.3 Volba typu výzkumu P i zpracování praktické ásti mé diplomové práce jsem se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Tento druh výzkumu jsem si zvolila zám rn , nebo mým cílem je zjistit specifické pot eby senior , jejich p ání, míru spokojenosti s nabízenými službami a jejich stanoviska


46

k dané situaci. Pro komplexnost vyhodnocení výsledk bude tedy podstatné shromáždit a zaznamenat informace získané formou individuálních rozhovor zaznamenáním mluveného slova, ale také velice p ínosné u této volby výzkumu bude vnímat doprovodné signály respondent p evážn u citliv jších otázek, nebo práv i formou pozorování a vnímáním emocí a chování senior , se mi dokreslí ucelený obraz k dané problematice. Otázky v p ipraveném polostrukturovaném rozhovoru se p i realizaci výzkumu m nily a dopl ovaly podle daných okolností, výpov dí a reakcí respondent .

7.4 Použité metody Pro m j výzkum jsem zvolila metodu rozhovoru pro získání komplexnosti informací. Tato forma pro zmapování situace u skupiny nevidomých senior byla nejvhodn jší zp sobem. Vzhledem k charakteristice daného vzorku a p edevším druhu jejich postižení (slepota) a vysokému v ku senior nep ipadala v úvahu žádná jiná metoda, která by mi poskytla adekvátní data. Forma p ímé komunikace s respondentem byla nejp ijateln jším ešením. Metodu rozhovoru jsem vybrala práv proto, nebo jsem p edpokládala, že práv formou individuální komunikace v soukromí bude respondent ochoten vyjád it se up ímn ke všem skute nostem. Bude mít možnost reagovat spontánn a získání dat touto formou bude nejefektivn jší. Za pozitivní prvek této metody považuji také pružnost, kdy mohu reagovat na výpov di respondent dalšími nabízejícími se otázkami a docílit tak celkového zjišt ní všech podstatných informací. Tato forma získávání dat umož uje lépe proniknout do nitra a pocit vybraných senior . Rozhovor Otázky p i rozhovoru jsem zám rn volila tak, aby v první fázi realizace tohoto výzkumu byl dán prostor respondentovi navázat se mnou bližší kontakt. Na vhodn formulované otázky aby m li možnost se rozpovídat a byla nastolena d v ra a p íjemná atmosféra pro uskute n ní rozhovoru. Proto jsem do úvodní fáze rozhovoru za adila obecné otázky zjišující vzd lání a p evažující profese respondenta život . Zám rem t chto otázek nebylo pouze docílit uvoln ní a zavzpomínání, které práv této skupin respondent p ináší pot šení, ale získané informace jsem považovala vzhledem k celkovému obrazu dané problematiky také za p ínosné. Následoval okruh otázek zam ených na získání informací o za-


47

bezpe ené pé i senior v domácím prost edí, otázky sm ující k organizacím vypomáhající zrakov postiženým jedinc m a rozhovor uzavíral souhrn otázek mapující postoje k životu t chto postižených geront . Citlivé otázky vztahující se ke smysluplnosti života a vyrovnávání se s touto diagnózou jsem zám rn umístila až do poslední fáze rozhovoru, nebo jsem p edpokládala, že odpov di na tyto otázky mohou být práv touto v kovou skupinou respondent postižených t žkou diagnózou provázeny emocemi. Výpov di senior jsem p i jejich souhlasu zaznamenávala na nahrávací za ízení, abych mohla zpracovávat co nejp esn jší informace.

7.5 Výzkumný vzorek Vzorek byl vybrán na základ stanovených kritérií: Lidé v d chodovém v ku Diagnóza totální nebo praktické slepoty Senio i postiženi diagnózou až v pozdním v ku života V oblasti pohlaví je vzorek r znorodý. Pro získání dat byl zvolen vzorek šesti nevidomých senior podle t chto zvolených specifik.

7.6 Realizace výzkumu Výzkum byl realizován v m sících b ezen až duben 2009. Pro zprost edkování rozhovor se mi poda ilo získat šest respondent , kte í vyhovovali daným kritériím a zárove byli ochotni se výzkumu ú astnit. Všem respondent m bylo zaru eno zachování anonymity, a proto následn došlo ke zm n jmen t chto senior . O zprost edkování rozhovor a kontakt respondent jsem požádala pracovníky organizací TyfloCentrum Zlín a TyfloCentrum Olomouc, kte í mi vyšli vst íc. Na základ spolupráce s organizacemi mi bylo vyhov no a mohla jsem tak uskute nit výzkum. Ty probíhaly individuální formou a v soukromí. Respondenti byli informováni o podstat a zám ru.


48

7.7 Zpracování získaných dat Prvním úkolem bylo p epsat rozhovory z nahrávek do textové podoby. Získaná data jsem analyzovala a na tomto podklad mi vykrystalizovaly informace seskupené do jednotlivých celk . Následovalo seskupení a vyhodnocení získaných dat v ur ité souslednosti a na jejich základ popis stanovisek a p ijetí odpovídajících záv r . Interpretaci výsledk a výstup m z realizovaného výzkumu se v nuji v následujících kapitolách.

7.8 O ekávaný p ínos Zmapování specifických pot eb, postoj a pocit nevidomých senior a na základ jejich zjišt ní vyústit v záv re né shrnutí a stanovit pat i ná opat ení, návrhy a doporu ení. Poskytnutí získaných informací organizacím TyfloCentrum a Tyfloservis o úrovni služeb z pohledu klientely seniorského v ku a na podklad shromážd ných dat navrhnout úpravy a zm ny k jejich zkvalitn ní.


8

49

VYMEZENÍ VÝSTUP - VÝZKUMNÉ PROBLÉMY A OTÁZKY

Na úvod této kapitoly bych ráda zmapovala okruh otázek, které jsem respondent m pokládala, aby se mi dostalo podstatných informací k stanovení záv ru a vytvo ení teorie k této problematice. Rozhovor byl sestaven do p ti ucelených soubor .

Obecné údaje Do po áte ní fáze jsem vložila skupinu tzv. zah ívacích otázek, nebo jsem považovala za d ležité tento prostor v novat navázání kontaktu s respondentem a uvést ho do p íjemného a uvoln ného rozpoložení k realizaci celého rozhovoru. P edm tem zkoumání v této ásti bylo zjistit v k respondenta, dosažené vzd lání, bydlišt a p evažující profesi v život . Práv vzpomínky vyprovokovaly tuto v kovou skupinu respondent k bohatému vypráv ní. Tento okruh otázek nebyl st žejním tématem mé práce, ale i p es to mi výpov di senior k této problematice hodn vypomohly k ucelenému obrazu celé jejich situace.

Úrove poskytované pé e v domácím prost edí Další soubor otázek se zabýval úrovní poskytované zdravotn - sociální pé e senior m v jejich domácím prost edí. Tato ást byla tematicky zam ena na získání informací rodinného zázemí seniora, možnostech len rodiny v poskytování pé e, problematika pe ovatelských služeb, možnosti výpomoci sociálních pracovník a dobrovolník a využití pobytových za ízení pro nevidomé seniory. Úkolem bylo zjistit, zda využívají senio i asisten ních služeb (p ed itatelská a pr vodcovská innost) a trávení asu s dobrovolníky, nebo zda v bec by m li o tyto aktivity zájem. Sou ástí tohoto bloku otázek bylo také provést pr zkum, zda se senior m dostává v domácím prost edí z jejich pohledu pat i né pé e a zda jim tato situace vyhovuje, nebo by rádi využili pobytu ve specializovaném pobytovém za ízení ur eném specifickým pot ebám jejich postižení.


50

Úrove služeb organizace Tyfloservis a p ehled pot ebných pom cek T etí okruh otázek jsem v novala k získávání informací týkajících se úrovn poskytovaných služeb a aktivit ur ených zrakov

postiženým jedinc m organizací Tyfloservis

z pohledu samotných nevidomých senior . Cílem bylo zjistit zkušenosti t chto klient s nabízenými aktivitami této organizace, zaznamenat post ehy a p ání senior a na základ získaných dat doporu it opat ení ke zkvalitn ní služeb. Pro seniory postižené ztrátou zraku v pozd jší vývojové fázi života je velice náro né vyrovnat se s tímto handicapem. Takto postižení jedinci vyžadují zdravotní odbornou pé i, psychickou podporu a výpomoc rodinných len a blízkých osob, ale i pat i nou pozornost v jiných oblastech. Za tímto ú elem se snaží nabídnout služby, poskytovat rady a pomoc p evážn v po áte ní fázi postižení organizace Tyfloservis. Už samotný název organizace nám odhaluje charakter jejího poslání. Jedná se o komplex služeb poskytovaných t žce zrakov postiženým jedinc m jako výuka základní prostorové orientace a pohybu postiženého v terénu, informace a proškolování v oblasti pom cek a veškeré poradenství. Zám rem dotazování v této oblasti bylo zjistit, zda senio i využívají t chto služeb, jakou formou se dostávají k informacím nabízených inností této organizace, jejich zkušenosti a hodnocení úrovn poskytovaných aktivit z jejich strany. Nedílnou sou ástí ucelené rehabilitace takto postižených senior a vyrovnání se s daným postižením je využívání speciálních pom cek ur ených t mto jedinc m k zajišt ní základních životních pot eb. Sou ástí výzkumu bude tedy získání informací o využitelnosti tyflopom cek zvolenou specifickou skupinou klient . S cílem zkvalitnit služby v této oblasti bude mým zám rem dotazovat se senior i na jejich p ání a post ehy a zaznamenat vnímání nedostatk u t chto tyflopom cek a služeb organizace.

Zmapování p ání a pot eb nevidomých senior v oblasti volno asového vyžití a jejich zkušeností s nabídkou služeb organizace TyfloCentrum P edposlední soubor otázek je sm ován k volno asovým aktivitám t chto senior . Odhalení zp sobu trávení dne seniora nám také m že ukázat míru adaptace postiženého s daným handicapem. K volno asovým aktivitám a náplni inností b hem dne p ispívá také svými specifickými službami zrakov postiženým organizace TyfloCentrum. Nevidomí senio i mají možnost vybrat si z širokého spektra nabízených aktivit této organizace


51

ur ených a p izp sobených práv možnostem a schopnostem p i jejich handicapu. P edm tem dotazování v této oblasti bude zjistit úrove návšt vnosti jednotlivých aktivit a míru spokojenosti s danými službami ze strany senior , což by m lo napomoci ke zlepšení stávajících podmínek a rozší ení služeb pro tyto klienty. Zárove také poskytnout výsledky výzkumu pracovník m organizací pro p ehled úsp šnosti jimi poskytovaných služeb a následného zdokonalení.

Postoje senior ke svému postižení a jejich vnímání smysluplnosti života Poslední ást rozhovoru je v nována souhrnu zjišt ní úrovn adaptace seniora s postižením a získání p ehledu postoj nevidomých senior k otázce smysluplnosti života. Otázky byly sm ovány na poznání zp sobu trávení volného asu seniora v domácím prost edí, co postrádá a jakým zp sobem by se tato situace dala vylepšit, což také p isp lo k odhalení míry úrovn vyrovnávání se postiženého s handicapem. Za adila jsem do této ásti i otázky citliv jší, zabývající se získáním dat o postojích senior ke svému postižení, náro né situaci, hodnotám a vnímání smyslu života. Jedná se o intimní záležitosti a p i zodpovídání otázek byly odpov di asto doprovázeny pat i nými emocemi, které ovšem dokreslily ucelenou p edstavu o dané situaci. Mým úkolem bylo také p evážn vést daný rozhovor a podle dané situace vhodnými otázkami odvrátit pozornost k jinému tématu. V tšina z respondent však ochotn a s d v rou i v této oblasti mi podávaly odpov di na citlivé téma, za což jim d kuji.


9

52

VÝSLEDKY ROZHOVOR NEVIDOMÝCH SENIOR

V této kapitole jsou uvedeny a interpretovány výsledky výzkumné ásti mé práce. Výstupy z rozhovor jsou seskupeny do jednotlivých oblastí podle otázek zkoumání a za každým souhrnem náleží shrnutí k dané problematice. Získané informace jsou prokládány p ímými citacemi ú astník rozhovor , které jsou z d vodu zajišt ní anonymity prezentovány pod skrytými jmény, p ípadn symboly „R“ jako respondent a dopl ujícím íslem p i azeným jednotlivým senior m.

9.1 Obecné informace vztahující se k charakteristice respondent Cílem této práce je zmapovat situaci nevidomých senior . Nejvyšší stupe zrakového postižení - slepota se d lí na totální a praktickou. Vybraný zám rný vzorek šesti respondent spl uje daný požadavek k charakteristice diagnózy. P ti respondent m je diagnostikována totální slepota, jedna seniorka je postižena praktickou slepotou. Pro p ehlednost a orientaci u interpretování výsledk výzkumu v praktické ásti mé diplomové práce jsem sestavila jednoduché charakteristiky respondent ze získaných úvodních otázek. Seskupení dat je zaznamenáno v následující tabulce .1. Tab. 1 Charakteristika respondent RespondentJméno

Délka postižení

Dosažené vzd lání

P evažující profese

(po et let)

R1/Antonín

8

Základní

Manuální práce

R2/Božena

27

St ední

D lnice, prodava ka

R3/Vlastislav

1,5

St ední

Konstruktér v motocyklismu

R4/Vlad na

6

Základní

D lnice v obuv. pr myslu

R5/Igor

3

Vysokoškolské

Práce ve stavebnictví

R6/Pavel

7

Vyu en

Manuální práce

Pr m rný v k respondent : 69 let


53

Zám rem celého výzkumu bylo zam it se na seniory, které postižení ztráty zraku zasáhlo až v pozdním v ku. Vzorek respondent spadá do t chto stanovených podmínek. U jednotlivých senior se však odlišuje doba trvání postižení tohoto d ležitého smyslu.

asové

rozp tí soužití senior s tímto t žkým postižením se odrazilo a projevilo na úrovni jejich adaptace. Seniorka Božena, kterou postihl tento osud p ed dvaceti sedmi lety, se i p es sou asný vysoký v k, dokázala s postižením v ur ité mí e vyrovnat. Naopak u pana Vlastislava, který se nachází de facto v prvotní fázi vyrovnávání se ztrátou zraku, dochází asto k strastiplným situacím a pomalu se smi uje s tak t žkým úd lem. Postupn se snaží odbourávat bariéry, které mu toto postižení p ineslo. Ztratit tak d ležitý smysl v pozdním v ku je velice traumatizující. N kdy se uvádí, že lidé, kte í p išli o zrak v d tském v ku nebo jsou takto postiženi od narození, jsou na tom v ur itých oblastech „lépe“, než takto postižení jedinci, které zasáhla tato diagnóza až v tak vysokém v ku. Pan Vlastislav p istupuje ke svému postižení a k dané situaci z hlediska období ztráty zraku s pozitivn jším postojem a situaci vnímá takto: „Já mám t eba to št stí, že jsem oslepl až loni, takže vlastn mám p edstavu, kde se co nachází. Tak t eba jdeme s manželkou na procházku. No tak jdeme podél eky a slyším ka eny, tak už vím, kde zhruba jsem. Pamatuji si, kde plavávali a tak. Nebo i tak s budovami. Prost tu vzdálenost t eba mostu k nemocnici, tu trasu si dokážu úpln vybavit.“ Všichni respondenti p i kladení dotaz se zamýšleli do hloubky, jak vnímají dané rozdíly z hlediska doby postižení ztráty zrakového smyslu. V tšina z nich p ipustila, že lidé nevidomí celý život už s tímto handicapem se nau ili „žít“ a zcela se dokázali integrovat. V mnoha oblastech tedy spat ují u této skupiny „výhody“. I p es to se však všech šest respondent shodlo na tom, že i p es velikou krizi a trápení v po áte ní fázi záke ného postižení, se staví k dané problematice s tím, že svou situaci hodnotí jako „lepší“ a jsou rádi za to, že aspo z v tšiny své životní dráhy mohli zrakovým vnímáním pozorovat okolní sv t. Pan Antonín se vyjád il k této citlivé oblasti takto: „Nevím jak to rozebrat. Stane se to a lov k to porovnává si v hlav , pro zrovna t eba já. Ale zase si íkám, že jsem aspo vid l do t ch svých padesáti šesti let a porovnávám to, že n kte í prost ten slune ný paprsek nevid li nikdy a žijí taky. Nevím, no, možná po zvážení práv ti, co ten paprsek nikdy nespat ili, s tím nemají takový problém a psychicky to jinak nesou, než t eba já.“


54

9.2 Úrove poskytované pé e senior m v domácím prost edí a možnosti využívání sociálních služeb Do tohoto tematického bloku byla za azena suma otázek, na jejichž základ jsem cht la zjistit, zda se senior m žijících v domácím prost edí dostává z jejich strany pat i né pé e, jaké jsou jejich pot eby a prozkoumat názory a postoje t chto geront k problematice sociálních služeb a jejich úrovn . Dalším zjišt ním m lo být, zda mají senio i zkušenosti s výpomocí sociálních pracovník a p edevším dozv d t se, zda je u t chto starých lidí postižených ztrátou zraku zájem o specializované ubytovací za ízení. Všech šest respondent se shodlo, že vnímají pobyt v domácím prost edí pro n samotné jako velikým št stím. Byla jsem velice p ekvapena zjišt ním, že seniorka Božena i p es tak závažnou formu postižení žije sama ve svém byt . Denn jí však navšt vují rodinní p íbuzní a vypomáhají jí s náro n jšími domácími pracemi. Ostatních p t zbývajících dotazovaných žijí ve spole né domácnosti se svými rodinnými p íslušníky. Pan Vlastislav a pan Igor se mohou spolehnout na výpomoc p i náro n jších každodenních úkonech na své zákonité manželky. V p ípadech pana Antonína a paní Vlad ny jsou k dispozici ješt v domácnosti další rodinní lenové - jejich d ti s rodinami. Pan Vlastislav vyjad uje obdiv ke své manželce: „No pomáhá mi samoz ejm manželka. Bez jejího doprovodu bych nemohl být. Prost kdekoli jdu, tak m musí doprovázet. Pomáhá, tedy musím íct, velice. Hlavn psychicky.“ Situace, kdy v tomto období m že postižený najít oporu ve svém partnerovi, je tou nejlepší formou pé e. Samoz ejm i tak dochází n kdy k vypjatým situacím na obou stranách, kdy nemohoucí pacient se dožaduje intenzivn jší kvalitn jší pé e, ale síly pe ující blízké osoby už na to nesta í. Je d ležité však tuto situaci ustát. Vy lenit si pravidla a p edevším stanovit si na obou stranách podmínky, které budou ob ma stranám snesitelné a udržitelné. Velice snadno totiž m že dojít v t chto situacích k vyhrocení stavu mezi pacientem a ošet ujícím rodinným p íslušníkem. U opatrovníka m že dojít k vy erpání, p esto p evažující pocity odpov dnosti a nutnosti svému blízkému nemohoucímu lenovi rodiny být neustále k dispozici. Tato situace však n kdy m že být ze strany postiženého lena zneužívaná. Je dobré stanovit si mantinely svých schopností a možností a podle daných kritérií jednat. Pan Vlastislav pokra oval: „To víte no, n kdy manželka už neochotn zak i í ve významu, co zase jako chci atd. Ale na druhou stranu lov k jí musí chápat, že ona t eba n co d lá


55

v kuchyni a já zase si t eba na n co vzpomenu, co bych pot eboval. Tak ona všeho musí nechat. Tož tak no. Tak ale ty nervy se snažím držet na uzd .“ Velikého obdivu se u m dostavilo u paní Boženy, která pro sv j vysoký v k (nejstarší ze všech oslovených senior ) a p es závažnou diagnózu, žije ve svém byt úpln sama. A podle svých slov zvládá všechno, co pot ebuje. Samoz ejm denn k ní dochází rodinní p íslušníci a vypomáhají jí s náro n jšími úkony a akutními pot ebami. I tak to musí být nelehký úkol. Paní Boženu ztráta zraku postihla p ed více jak dvaceti lety a po tu dobu už se pokusila se svým handicapem vyrovnat. Alespo v t ch nejzákladn jších úkonech p i sebeobsluze. R2: „Já žiji sama v byt . Manžel mi zem el, už je to p es šest rok . A v tšinou jsem sama. Jinak mi vypomáhají d ti. Dostávám n jakou tu korunu na pé i, tak za výpomoc s úklidem a jiných v cí jim pak p isp ji.“ Práv p edevším v t chto situacích, u t chto osam lých lidí, ale i u zbývajících oslovených senior , se mi nabízela otázka, zda by m li zájem o výpomoc p i náro n jších každodenních innostech sociální pracovnice, p ípadn doprovodu a asistence dobrovolníka. P ekvapením pro m bylo zjišt ní, že práv ani tato osam le žijící nevidomá seniorka vyložen o takový druh služby nemá zájem. Paní Božena se k tomu vyjád ila: „Ne ne, to já si rad ji obstarám všechno sama. Když už, tak poprosím n jakého známého, a mi s n ím pom že. Ale takhle n jakou sociální pracovnici to opravdu ne.“ Z reakcí paní Boženy jsem vyložen usoudila, že práv jednou z problematik u skupiny lidí v tak vysokém v ku a navíc poznamenaných ur itým oslabením z hlediska zdravotního stavu, je ned v ra v okolí. Paní Božena pokra ovala: „ eknu Vám popravd , mám strašn lidi ráda, ale strašn se jich bojím.“ I p es to, že z paní Boženy vyza uje chu se bavit, stýkat se s lidmi a pro svou veselou povahu je i kolektivem vítána, v jádru se cítí nejistá a krom svých rodinných p íslušník a životních p átel, cizím lidem moc ned v uje. Z tohoto d vodu, dokud ješt zdravotní stav to dovolí, služeb výpomoci sociálních pracovnic nechce využívat. Podobn je tomu i u ostatních zbývajících oslovených senior . Jsou vd ni za ochotu výpomoci svým rodinným len m, když ovšem ti nejsou k dispozici, obrátí se rad ji na své známé pop ípad p átele v sousedství. P ipouští ale, že kdyby nastala situace, že by se ocitli bez rodinných p íslušník , služeb by využít museli. Pan Igor p iznává: „Jsem rád, že mám manželku, že mám tak dobré zázemí, že mi poskytuje veškerou pé i. Samoz ejm v p ípad , že by t eba musela odjet do lázní, nebo n kam, tak to už je horší. To už bych


56

musel pomoc vyhledat. Myslím si totiž, že lov k p i totální slepot není schopen zvládat domácí práce. To v bec nejde.“ Všichni respondenti se shodli, že kdyby nastala situace, že by nebylo možné obstarat jim pé i prost ednictvím rodinných p íslušník a blízkých osob, na pomoc sociálních služeb a organizací by zajisté museli být odkázáni. Z odpov dí a reakcí všech oslovených však vyplývá, že to je oblast, kterou si neradi p ipoušt jí, z které mají strach, obavy a jejich p áním je, co nejdéle pokud to p jde, být doma ve svém rodinném zázemí. Vystihuje to i post eh pana Pavla: „To nevím. Nevím, co by se mnou bylo, kdyby manželka nemohla. Na to rad ji ani nemyslet.“

Postoje senior k možnosti využití pobytu v sociálních za ízeních Sou ástí tohoto celku otázek zam ených na úrove domácí pé e o danou skupinu senior , souvisí problematika úrovn sociálních pobytových za ízení pro tuto klientelu. Dalo by se íci, že momentální nastolený politický systém v oblasti sociálních služeb podporuje práv svými ustanoveními možnost pobytu nesob sta ných osob v domácím prost edí s využíváním pé e rodinných len a doprovodné výpomoci jistých služeb (pe ovatelské služby, asisten ní služby, ambulantní zdravotnické služby apod.). Zajímala m stanoviska samotných nevidomých senior , zda v p ípad možnosti využití pobytu ve specializovaném ubytovacím za ízení se specifickými službami ur enými jejich pot ebám, by m li zájem. Potvrdilo se mi op t, že senio i up ednost ují domácí pé i. K pobytu v t chto za ízeních u všech dotazovaných geront se mi dostalo negativních odpov dí. Všichni se shodli na tom, že pokud jen to okolnosti dovolí, i p es malé obtíže a bariéry, je jejich p áním z stat s rodinnými leny doma. Vystihuje to postoj pana Pavla, který reagoval: „Už jsme p emýšleli s manželkou o tom, ale ustoupili jsme od toho. Jednak je toho nedostatek a za druhé nakonec nedovedu si p edstavit, tam takto žít. Když si to p enesu na sebe, že bych m l žít v takovém n jakém za ízení, to by bylo to nejhorší pro m . Být odkázaný na cizí lidi. Víc mi to vyhovuje takto. I když je spousta v cí, od kterých t eba musím ustoupit, ale ješt že jsem doma. Nedokážu si p edstavit, že bych n kde m l chodit t eba jenom od stolu ke stolu. Snažím se poprat i s obtížnými úkoly. Nepat ím k t m, kte í se nechávají úpln a s oblibou obsluhovat.“ Paní Božena je stejného názoru: „Ne, ne. To v žádném p ípad . Toho se strašn bojím a varuju. Ne, jen to ne!“


57

V této práci nebylo mým úkolem zmapovat do hloubky problematiku ešení ubytovacích za ízení podle r zných typ ur ených pro klientelu zájemc podle druhu postižení a úrovni sob sta nosti apod. Zám rem bylo provést pouze pr zkum, zda by nevidomí senio i v p ípad možnosti nabídky pro n specializovaného ubytovacího za ízení, m li o tuto možnost zájem. Potvrdil se mi ze získaných odpov dí od všech respondent nezájem o tuto nabídku. Senio i vnímají situaci a úrove služeb pobytových za ízení pro n ur ených jako podpr m rnou a nedosta ující. Situace pobytových možností pro seniory s pat i nými službami poskytovanými jejich pot ebám je alarmující. Samotný pr zkum mi ukázal, jaký negativní postoj samotní senio i zastávají k t mto službám. Geront si trávení asu v ubytovacím za ízení pro seniory p edstavuje jako n co odstrašujícího. P edstava být zav eni v jedné místnosti a být odkázáni na výpomoc sester a pracovník , je pro n nep ijatelná. Možností, kde by mohli tito senio i využívat pobytu, není mnoho, pon vadž v za ízeních typu d ív jších penzion pro seniory apod. nemohou vzít zase v úvahu pro svou nesob sta nost. Je t eba tedy zabývat se touto problematikou a v novat se této oblasti s cílem zkvalitnit tyto služby. Cílem mého dotazování bylo práv zjistit, zda v p ípad možnosti takového p izp sobeného pobytového za ízení vyložen ur eného pot ebám t chto senior , by m li jedinci zájem. Respondenti usoudili, že je pro n pé e v domácím prost edí prozatím dosta ující a tedy k nabídce se postavili se zápornou odpov dí. I p es to je t eba zabývat se tímto tématem a myšlenkou z ízení speciálního ubytovacího za ízení pro tuto specifickou skupinu jedinc , nebo práv nezájem t chto senior

m že být ovlivn n zkreslenou negativní p edstavou bydlení a

úrovní zajiš ování služeb, jak je tomu ješt v n kterých za ízeních typu domov pro seniory apod.

9.3 Zmapování situace úrovn využívání služeb organizace Tyfloservis ze strany nevidomých senior Tyfloservis je obecn prosp šnou organizací vypomáhající t žce zrakov postiženým lidem p edevším d chodového v ku na cest k samostatnosti a nezávislosti. Posláním organizace je zabezpe it formou terénních a ambulantních specifických služeb rehabilitaci postižených. Programová nápl a rozsah kurz se ur uje individuáln podle pot eb, možností a schopností zájemce. Do hlavní nabídky této organizace jsou za azeny služby jako proškolování v obsluze kompenza ních pom cek pro nevidomé a informace o možnostech


58

jejich získávání. Dalším cílem Tyfloservisu je zprost edkování výcviku sebeobsluhy (úklid, va ení, osobní hygiena apod.), výuka tení a psaní Braillova bodového písma a kurz prostorové orientace a ch ze s bílou holí. Sou ástí souhrnu nabízených aktivit je také poradenství pro takto postižené jedince týkající se úprav prost edí a odstra ování architektonických bariér a zprost edkování dalších služeb.

Stanovila jsem si za cíl v této oblasti prozkoumat prost ednictvím rozhovor se seniory situaci úrovn nabízených služeb organizace a míru využívání inností zprost edkovaných organizací ze strany nevidomých klient v období stá í. P edm tem mého bádání bylo p edevším zjistit, zda senio i využívají nabízených služeb Tyfloservisu, zda mají p ehled o poskytovaných službách a v bec jakou formou získávají informace o nabízených innostech, možnostech a novinkách této organizace. Úkolem také pro mne bylo dozv d t se, o jaké služby by m li ješt zájem a také odhalit na podklad výpov dí senior nedostatky v zprost edkovávání služeb této organizace. Na základ získaných informací doporu it tamním pracovník m organizace pat i né návrhy k úpravám.

9.3.1

Míra spokojenosti se službami organizace ze strany klient d chodového v ku

Všichni respondenti hodnotí organizaci Tyfloservis z pohledu ú elnosti a souhrnu nabízených inností velmi kladnými výpov

mi. Pan Igor vystihl svou zkušenost takto: „Využí-

vám služeb dle pot eby. Když jsem ale n co cht l, t eba poradit s n jakými pom ckami a tak, tak mi vždycky ochotn všechno objasnili.“ Nesetkala jsem se p i dotazování v oblasti zkoumající ochotu a úrove jednání pracovník organizace ze strany oslovených nevidomých senior s žádnou negativní zkušeností. Práv naopak. Ze získaných dat vyplynulo, že všichni senio i zastávají velice kladný postoj k organizaci a váží si jejich programu služeb. Pan Vlastislav reagoval: „To co d lají, si myslím, že d lají opravdu velice dob e.“ Paní Božena: „Využívám služeb Tyfloservisu. Když pot ebuji n co vypsat nebo tak. Už je tam znám, a když n co pot ebuji, poradí mi, pom žou.“


59

V oblasti služby poradenství jsem p i zpracování dat dosp la k záv ru, že všichni respondenti jsou spokojeni s úrovní poskytování veškerých informací a mohou se vždy v r zných oblastech na danou organizaci obrátit.

Výuka Braillova bodového písma Sou ástí nabídky služeb je i výuka tení a psaní Braillova bodového písma. Ukázalo se ale, že ani jeden z oslovených senior tímto kurzem neprošel a ani o n ho nemají zájem. Svou podstatnou roli zde samoz ejm hraje vysoký v k senior a snížená schopnost n emu novému a nelehkému se u it. Jednak je to i po stránce psychické v tomto vysokém v ku pro danou skupinu náro né a výsledek by z ejm nebyl efektivní. Tou druhou p ít ží je i úskalí z fyziologického hlediska. Poukazuje na to p ípad pana Antonína, který se k tomu vyjád il: „Já jsem celý život t žko d lal. Já mám tvrdé konce prst , takže u m už nep ipadá to, že bych šel n kdy u it se Braillovo písmo.“ Dalším velice podstatným faktem je to, že ovládání tohoto písma je pro tuto skupinu postižených bezvýznamné. Tak to všichni respondenti uvedli. Braillovo písmo bylo podle nich potla eno elektronickými a digitálními pom ckami, které ho zcela a na výborné úrovni zastupují. Pro zaznamenávání pot ebných d ležitých informací v krajních situacích využívají pom cky diktafonu. P i realizaci „ tení“ knih, asopis a dalších publikací jsou jim k dispozici audio nahrávky na magnetofonových kazetách nebo v nov jší podob na MP3 p ehráva ích apod. Záv re ným zjišt ním bylo také to, že se respondenti všichni shodli na tom, že by Braillovo písmo nevyužili. 9.3.2

Nejvyhledávan jší služby organizace ze strany nevidomých senior

P i ztrát tak d ležitého smyslu jako je zrak, nastává v život

lov ka mnoho zm n. P ede-

vším je ztíženo zvládání jinak b žných každodenních úkon , jako je sebeobsluha p i osobní hygien , p ípravy jídla, oblékání a drobné domácí práce. P t senior z oslovených šesti respondent má tu výhodu, že v jejich blízkosti jsou k dispozici rodinní p íslušníci, kte í jim s t mito b žnými úkony vypomáhají. Všech p t se shodlo na tom, že bez jejich asistence by si sami neporadili. Proto služeb Tyfloservisu zam ených na výcvik sebeobsluhy p i osobní hygien , p ípravy pokrm apod. nevyužili. I paní Božena, která sice žije v byt sama, tuto nabídku služby nevyhledala. O zrak p išla p ed více jak dvaceti lety, v dob , kdy


60

ješt žila s manželem a s jeho výpomocí se všemu p iu ila a nyní už základní úkony sebeobsluhy zvládne sama.

Výcvik prostorové orientace Naopak služba, která je aktivními seniory p i ztrát zraku vyhledávána, je výuka prostorové orientace. Aktivní d chodkyn paní Vlad na i p i svém handicapu uvedla, že je velice vd ná za výcvik prostorové orientace, díky které se momentáln cítí být více samostatná. Když se pot ebuje dopravit na ur ité místo v rámci p im ené vzdálenosti a lokalit , snaží se prost ednictvím znalostí prostorové orientace dostavit na místo samostatn . Pr b h výcviku nastínila pro p edstavu takto: R4: „Na za átku jsem se musela u it tužkovité držení a uchopení kolmé. Musela jsem se nau it d lat oblouky, levé a pravé a potom chodit po schodech Ty schody jsou pro nás v tšinou nejnáro n jší. Kolikrát jsem málem p es schodek p elet la. Sta í p esko it jeden schod a už letíte.“ Za umožn ní tohoto výcviku je velice vd ná: „M la jsem z toho trochu obavy, ale tak pak to n jak šlo. Pokud chcete a máte náladu, tak to jde. Hodn jsem se toho nau ila a pomohlo mi to. Hlavn jsem cht la dostat se na úrove , a jsem aspo trochu samostatná. Abych se tam, kde to trochu znám, mohla dostat, když pot ebuji. Tam, kde je to obtížné, tak to pot ebuji jít už s manželem nebo s n kým jiným.“ Výcvikem prostorové orientace prošli t i senio i ze všech oslovených. Tito všichni t i respondenti ohodnotili program a pr b h této služby za velice p ínosný. Ostatní t i dotazovaní neprojevili o tuto nabídku zájem. Pan Vlastislav se této výuce nebrání, ale prozatím nevyužil této služby, nebo se teprve se ztrátou zraku vyrovnává a snaží se zvládat po áte ní úkony p i sebeobsluze. Pan Igor s panem Pavlem nemají o danou aktivitu zájem.

Služba zprost edkovávání kompenza ních pom cek Nejvíce využívanou službou organizace Tyfloservis ze strany respondent z vybraného vzorku je informa ní innost, zprost edkovávání a výcvik p i obsluze pom cek. Všichni dotazovaní se shodují, že pat i né kompenza ní pom cky jim velice mnoho v cí zjednodušují a práv prost ednictvím Tyfloservisu mají možnost k jejich dostupnosti. Paní Vlad na poznamenala: „Prost ednictvím Tyfloservisu jsem si vyžádala plno pom cek.“


61

Pracovníci z Tyfloservisu jezdí p edvád t pom cky a p edat instrukce k jejich obsluze na vyžádání i do domácností, což je také velice vítané. Paní Vlad na pokra ovala: „V týdnu za mnou byli z Tyfloservisu a dovezli mi ukázat nové pom cky.“ Pan Antonín: „Díky Tyfloservisu mám p ehled o pom ckách a vím, na co mám nárok a tak podobn . Jinak také odebírám asopis a tam získávám také informace o tom, jaké jsou nové pom cky.“

Z reakcí a získaných odpov dí mohu stanovit záv r, že všichni oslovení senio i využívají služeb Tyfloservisu v dostupnosti k tyflopom ckám a s jejich službami v této oblasti jsou spokojeni. Spektrum nabízených služeb organizací Tyfloservis pro danou skupinu nevidomých senior je z jejich pohledu dosta ující, nebo na otázku s cílem dozv d t se, o jakou službu by m li ješt senio i zájem, se mi nedostalo žádné odpov di. Potvrdilo se mi, že suma poskytovaných služeb Tyfloservisu je pro danou skupinu adekvátní.

9.4 Využívání pot ebných kompenza ních pom cek Sou ástí pr zkumu bylo pro zajímavost dozv d t se prost ednictvím odpov dí respondent , kterých pom cek nejvíce využívají ke každodenním pot ebám a aktivitám a pop ípad v jaké oblasti spat ují ješt nedostatky u t chto tyflopom cek. Na základ

výpov dí všech zú astn ných respondent

jsem se rozhodla sestavit

v sestupném sledu po adník nejzákladn jších tyflopom cek ur ených k b žným každodenním pot ebám zvládnutí sebeobsluhy, se azených podle oblíbenosti využívání a pot ebnosti na podklad stanovisek senior .

1. Hodinky (budík) s hlasovým výstupem 2. Indikátor hladiny 3. Slepecká h l

Tyto pom cky mají v domácnosti všichni oslovení senio i a tyto p edm ty jsou jimi také nejvíce využívány.


62

Jednozna n za velkého „pomocníka“ u všech respondent zvít zily hodinky poskytující seniorovi daný asový údaj prost ednictvím mluveného slova. Pan Vlastislav, který je ztrátou zraku postižený v nejkratším asovém úseku a pomalu teprve p ichází k r zným dalším pom ckám, poznamenal: „To je vynikající v c. Je to bezva vymyšlené. To lov ku, jak bych ekl, úpln otev e sv t. Každou hodinu to oznámí, kolik je hodin a když pot ebuji v d t hned, jaký je as, tak to zmá knu a ono vám to ekne, že je tolik a tolik hodin.“ Tato pom cka je u všech nevidomých senior velice vítaná. Panu Igorovi vypomáhá i p i dalších innostech: „Jsou tam nastavené i stopky. Takže t eba když si d lám procházky doma po byt , když nejdu ven, tak t eba si to nastavím na deset minut a ten as chodím po pokoji a až mi to oznámí deset minut, tak skon ím.“ Do kategorie nezbytných pom cek podle získaných dat od respondent zajisté pat í i pom cka indikátor hladiny, která je pomocníkem p i zalévání nápoj apod. I tuto pom cku považují senio i za vynikající. P i pohybu v terénu a zárove i pro samotnou orientaci v prostoru je vyhledávaným p edm tem bílá slepecká h l. Slouží jednak pro usnadn ní orientace p evážn v neznámém prost edí pro samotného postiženého, jednak je nezbytným dopl kem nevidomého v terénu jako varující signál pro okolí za ú elem bezpe nosti samotného zrakov postiženého jedince. Všech p t respondent uvedlo, že bílá slepecká h l je pro n pot ebným dopl kem p i jakémkoliv pohybu mimo domov. Pouze pan Pavel se zmínil, že tuto pom cku sice vlastní, ale nevyužívá ji a poznamenal: „Samoz ejm mám h l, ale nepoužívám ji. Úpln sám nikde nechodím a chodit nebudu. Je to náro né. A když jdu s n kým, tak v tšinou si ji neberu.“ Z šesti oslovených senior p ipustili pouze dva, paní Vlad na a pan Igor, že se ob as odváží dopravit se n kam i samostatn bez doprovodu.

Senio i uvedli další pom cky, které považují za velice p ínosné: • Ozvu ené kuchy ské váhy • Mobilní telefon s hlasovým výstupem

Na otázku, zda se nabízí senior m ješt n jaká myšlenka na n jakou novou pom cku, která ješt není v nabídce, ale která by jim v ur ité innosti uleh ila a byla by pro n užite nou,


63

se mi nedostalo žádné odpov di. Všichni senio i se shodli na tom, že škála nabízených pom cek v kategorii základní sebeobsluhy už je velmi obsáhlá a kdo n co pot ebuje speciálního, m že se v Tyfloservisu na pracovníky obrátit, protože nabídka tyflopom cek je hodn pestrá. Lidé v tomto vysokém v ku poznamenali, že jim tyto pom cky, které využívají, se zdají být dosta ující a o jiné už nemají zájem. Nové pom cky na digitálním principu považují za nep ínosné, nebo je obtížné pro n samotné nau it se je ovládat a zárove poznamenali, že by je stejn nevyužívali.

9.5 Úrove využívání služeb a nabízených volno asových aktivit organizace TyfloCentrum ze strany nevidomých senior TyfloCentrum je obecn prosp šnou organizací zabezpe ující denní služby pro osoby se zrakovým postižením. Cílem organizace je dosažení integrace nevidomých a slabozrakých ob an do b žného života spole nosti na základ získání d ležitých informací a nejvyšší míry schopnosti samostatného ešení problém , které toto t žké postižení p ináší. Organizace poskytuje komplex sociálních služeb a aktivit. Centrum po ádá také tzv. klubová setkání, kde se scházejí lidé s r znou úrovní svého postižení a prost ednictvím t chto akcí se navzájem mohou motivovat k p ekonávání d sledk tohoto handicapu.

Cílem mého výzkumu bylo zam it se na skupinu nevidomých senior a jejich postoj na úrove nabízených služeb, aktivit a po ádaných akcí TyfloCentra. Výsledky z výzkumu jsem p i zpracovávání dat rozd lila do menších celk pro snadn jší orientaci. Nejprve interpretuji výsledky zam ené na získání informací k úrovni poskytovaných služeb z pohledu senior , následn se v nuji aktivitám poskytovaných organizací a v poslední ad zjišt ní míry spokojenosti senior s nabízenými akcemi a výlety. 9.5.1

Žádané služby z pohledu senior postižených ztrátou zraku

Ze získaných dat z výpov dí oslovených geront zabývajícími se problematikou úrovn a míry využívání služeb TyfloCentra, jsem sestavila seznam nejvyhledávan jších a nejoblíben jších služeb.


64

Vydávání informa ních zpravodaj a asopis pro nevidomé v p ístupné form zvukového zpracování. (Magnetofonové pásky, MP3) Zap j ování knih s na tenými texty na zvukových kazetách a ve form CD Poskytování komplexních informací a konzultací v oblasti elektronických pom cek a zaškolování ve výpo etní technice. (Kurz obsluhy po íta e se speciálním softwarem.)

Velice ocen nou službou ze strany všech dotazovaných senior je informa ní servis umožn ný prost ednictvím zasílání asopisu a dalších informa ních zpravodaj vydávaných organizací ve zvukovém zpracování. Obsahem t chto publikací jsou užite né informace pro nevidomé seniory, aktuální novinky a post ehy v oblasti tyflopom cek, uvedeny programy volno asových aktivit a akcí uskute ovaných prost ednictvím TyfloCentra na ur ité období, tipy na výlety, p ísp vky od tená

na r zné téma a dále jsou zde zve ejn ny

d ležité kontakty na další služby apod. Senio i považují tuto službu za vynikající. Pan Vlastislav se vyjád il: „Ty magazíny jsou opravdu výborná v c. Skute n vynikající. Je to nahrané na pásku a p ijde mi to poštou. Já si to poslechnu a t eba i zkopíruji. Jsou tam d ležité a dobré v ci.“ Pan Igor ekl: „Ty asopisy nahrané na kazetách odebírám. Je to fajn. A n kdy jsou v TyfloCentru tak ochotni, že mi na vyžádání rovnou ud lají i kopie.“ Pan Antonín: „Je to výborná v c. Odebírám asopis a tam získávám t eba i informace o nových tyflopom ckách a tak.“ Paní Vlad na: „Posílají mi zvukový magazín z TyfloCentra. Tam se práv dozvím, kde se co uskute ní, kdy je klubové posezení, n jaký výlet a všechny informace.“ TyfloCentrum zprost edkovává nevidomým klient m také texty knih nahrané na audiokazetách, pop ípad k dispozici na MP3 a ve form CD. Klienti si tak z velice rozsáhlého katalogu mohou vybrat knihu podle libovolného žánru. Tato služba je nevidomými seniory velice využívána. ty i senio i z osloveného vzorku tuto službu vítají a je pro n vynikajícím zpest ením dlouhého dne. Pan Vlastislav: „Co je výborné, co mi tedy moc pomáhá, jsou ty elektronické knížky. To je úplný balzám.“ Pan Igor: „Ty knížky se dob e poslouchají. lov k z toho nemá ani tak ten požitek, tak jako když by to etl sám tu knížku, ale vždycky z toho samotného poslechu. Je to na tené výborn . Jakoby to etli n jací herci.“ Paní Božena: „ lov k se dozví i zajímavé v ci. Také si u toho u n jakého p kného p íb hu i pobre ím a tak. Je to dobrá v c.“


65

Dva dotazovaní z respondent však této služby nevyužívají. Vyjád ili se k tomu takto: Pan Antonín: „Ty nahrávky knih na kazetách neposlouchám. Mn to jaksi nevyhovuje. Poslouchám rad ji klasickou televizi a manželka mi detaily dokresluje.“ Paní Vlad na: „Ty knížky neodebírám. M to prost nebaví. Já nejsem velká tená ka knížek.“

Zjišt ní, které m velice p ekvapilo a zárove pot šilo, byl zájem t chto senior i p es sv j handicap a vysoký v k, o výuku obsluhy a práce na po íta i. Dva muži z dotazovaných respondent se ú astnili výcvikového kurzu obsluhy po íta e a nyní zcela využívají své poznatky. Jeden respondent z vybraného vzorku, pan Vlastislav, má veliký zájem o po ízení speciálního po íta e a následného zaškolení k jeho obsluze. Jedná se o speciální po íta p izp sobený nevidomým ob an m. Zp ístupn ní práce na po íta i pro nevidomé je umožn no hlasovým výstupem. Po íta má speciální hardware a software. Sou ástí hardwaru je zvuková karta, reproduktory a skener. Speciální software obsahuje ode íta obrazovky a hlasovou syntézu. Toto za ízení umož uje nevidomým klient m tení b žného tišt ného textu zprost edkováním hlasového výstupu. Dále je možné psaní textu a také je pro seniory po íta zdrojem mnoha informací (internet). Samotnému nácviku obsluhy po íta e pro nevidomé p edchází výcvik psaní na klávesnici a nácvik hmatového vnímání. Dále vyžaduje zvládnutí teoretických základ z oblasti informatiky a výpo etní techniky. Po ízení speciálního po íta e a absolvování školení je pro seniory celkov náro né. Jedná se o záležitost velice náro nou z finan ního hlediska a také obtížnosti a délce trvání absolvovaného kurzu. I p es to, oslovení senio i, kte í toto za ízení využívají, jsou velice spokojeni: Pan Antonín uvedl: „Ten po íta je dobrá v c. Získávám tam vlastn všechny informace. Braillovo písmo neumím, nahrávky knih neposlouchám, takže jsem odkázaný na ten po íta , který mi kdejaký detail mluví, takže jedin tak o tu komunikaci nejsem ztracený. Snažím se získat tam ty informace.“ Zárove také p iznává, že cesta k jeho využívání byla náro ná a dlouhá: „Ten kurz na po íta byl náro ný. Pan lektor byl vynikající, ale m l tedy co se mnou d lat. Ono už to totiž v tolika letech nejde. Ono už to do té hlavy nejde tak rychle, i když lov k chce.“ Senio i, kte í takto projevili snahu a trp livost p i výcviku tak náro ného kurzu, u m získali veliký obdiv. I p es tak vysoký v k a ostatní p ekážky stav jící se do cesty p i tomto handicapu, jim nebránili jít za svým cílem. Sami oslovení ale kurz po íta e také vnímali jako nutnost. Pan Antonín p iznal: „Já jsem byl nucen nau it se na tom po íta i. Když jsem


66

t eba dostal dopis a manželka nebyla doma a nikdo jiný k dispozici, tak nem l jsem si ho jak p e íst. Takže te si ho oskenuji a p enechám p e íst po íta em.“ Veliký zájem o po ízení po íta e a následné zaškolení projevil i další senior pan Vlastislav: „Ten po íta mi chybí. To mám o n ho veliký zájem. Mám v plánu skute n se s tím seznámit a nau it se to. To lov ka povzbudí, že n co takového existuje.“ Ostatní t i senio i z osloveného vzorku neprojevili o tuto záležitost zájem. D vody jsou jednozna né a pochopitelné: Náro nost obsluhy po íta e, asové trvání kurzu, vysoká cena po ízení a nevyužitelnost. Pan Pavel uvedl: „To bych nezvládl a ani to nechci. Nepot ebuji to.“ Paní Božena: „To není už pro m .“ Paní Vlad na: „ Já to nepot ebuji, takže já se o to vlastn ani nezajímám. A nikdy už to pot ebovat ani nebudu.“ Mezi další služby TyfloCentra, ohodnocené seniory kladnými výpov

mi, se adí pora-

denská innost v oblasti specifických pot eb a pomoc ze strany pracovník organizace ve zprost edkovávání dalších inností jako zajišt ní pr vodcovské a asisten ní služby. Paní Vlad na: „Když t eba manžel nem že a musím jít k doktorovi, tak zavolám do TyfloCentra a oni mi n jakého asistenta zajistí.“ 9.5.2

Vyhodnocení výsledk vyhledávaných aktivit uskute

ovaných organizací ze

strany klient seniorského v ku Organizace TyfloCentrum se snaží svou nabídkou aktivit poskytnout zrakov postiženým ob an m využití v jejich volném ase. Cílem je nabídnout tak prostor k r zným innostem v oblastech jako vzd lávání a rekvalifikace (jazykové kurzy, odborné p ednášky), zájmové kroužky (va ení), sportovní vyžití (r zné sportovní disciplíny) a odpo inkové aktivity („Filmová odpoledne“). Ze získaných dat poskytnutých vzorkem respondent zrakov postižených senior se mi dostalo zjišt ní, že klienti využívají nejvíce pouze t i nabízené aktivity: o Va ení o „Filmová odpoledne“ o Odborné p ednášky


67

Vzhledem k vysokému v ku a doprovodným zdravotním potížím je nevyužitelnost inností jako jazykové kurzy a sportovní aktivity zcela pochopitelná. Kroužku va ení se rádi aktivn ú astní t i z oslovených senior . Aktivita probíhá za asistence dobrovolník a pracovník TyfloCentra. Pan Antonín komentoval: „Co m moc bavilo d íve, tak to bylo va ení a to m docela hodn schází. Ale tak i te se pokouším d lat s nožem a zvládám to celkem. N co na kousky nakrájím.“ Paní Vlad na dopl uje: „Ráda jsem va ila a tak se ú astním toho kroužku va ení v TyfloCentru. Je to takové zpest ení. Ale musí nám tam samoz ejm pomáhat. Mají nad námi dozor.“ Ostatní dva respondenti nejeví o aktivitu zájem a pan Vlastislav pro krátké asové období postižení ztráty zraku nem l možnost, odhodlání a odvahu se aktivity zatím ú astnit, ale do budoucna má zájem. Podle asových možností a daných okolností se senio i rádi ú astní i dalších po ádaných aktivit jako odborné p ednášky na r zné téma a zú ast ují se aktivity, kterou si nazvali „Filmové odpoledne“. Jedná se o aktivitu spo ívající ve zhlédnutí ozvu eného filmu s doprovodným komentá em specializovaným pro nevidomé diváky. O oblíbenosti aktivit vypovídají následující reakce respondent . Pan Antonín: „Rád chodím na ty p ednášky o Evropské unii. Jednou za m síc se probírá jeden ze stát , co tam pat í, takže tak získávám informace.“ Paní Vlad na: „Ob as máme n jakou p ednášku. M li jsme t eba o hygien potravin a jak je skladovat.“ 9.5.3

Akce po ádané organizací TyfloCentrum

Sou ástí sortimentu nabídky inností organizace pro nevidomé seniory jsou také pravidelná klubová setkávání, jednorázové akce, výlety, exkurze a možnosti využití pobytových, rekvalifika ních a rehabilita ních víkendových i vícedenních zájezd . Nejvíce vítanou a navšt vovanou aktivitou jsou pravidelná klubová setkávání. Zde se t žce zrakov postižení senio i schází a mají tak možnost komunikace mezi sebou navzájem. Tyto akce jsou uskute ovány vzhledem k okolnostem tak dvakrát do m síce a je pro n vyhrazen prostor v odpoledních hodinách. Všichni oslovení respondenti velice rádi se ú astní t chto setkávání. Senio i se vyjád ili takto: Pan Igor: „Tady práv diskutujeme. A je to výborné. Pomáhá mi to tak tady být mezi t mi lidmi.“ Pan Vlastislav: „Jedno je fakt, že když lov k promluví s n kým jiným, tak je to takový troši ku balzám na nervy.“ Paní Vlad na: „Na ty klubové akce chodím. Pokaždé. Každou tu p íležitost využívám.“ Pan Antonín: „Rád chodím na ta klubová posezení. Já jsem rád v kolektivu a rád se bavím humo-


68

rem.“ Pan Pavel: „Je to dobré to setkávání tady v klubu. Když n kdo n co pot ebuje, tak se poptá a druhý mu poradí. T eba co je nového v tyflopom ckách nebo co se kde d je. Tak se tady tak mezi sebou bavíme.“ Paní Božena: „Já moc ráda od d tství zpívám. Tak my si vždycky i n kdy tady na setkání zazpíváme. To je fajn. A jinak pot ebuji taky mezi lidi.“ Dalšími možnostmi využití z nabízených jednorázových akcí organizace je ú ast senior na exkurzích a výletech. Výb r typu výletu (výstavy, prohlídky, exkurze) je vybírán podle možností, nabídky a p áních klient organizace. Program je p izp soben specifickým pot ebám senior a je zajišt n doprovod prost ednictvím dobrovolník . O tyto služby by rádi projevili zájem všichni oslovení senio i. Ale vzhledem k vysokému v ku trápí seniory další zdravotní potíže a výlet se tak nemohou už ú astnit dva senio i z dotazovaného vzorku pro sníženou schopnost pohyblivosti. T etí v po adí oslovený senior pan Vlastislav je postižen ztrátou zraku v pom rn krátkém asovém období, proto se ješt žádného výletu neú astnil, ale v nejbližší budoucnosti, jak sám uvedl, o tyto aktivity projeví zájem aktivní ú astí. Pan Vlastislav poznamenal: „Zatím nejsem až tak moc zorientovaný v t ch nabízených innostech. Až se více s tím seznámím, tak ur it pojedu taky. Je to dobré, když se n co takového organizuje.“ T chto akcí se rádi ú astní zbývající t i senio i z vybraného vzorku respondent . Paní Vlad na využívá t chto program velice ráda: „Na ty výlety ráda jezdím. Nedávno jsme byli na výstav . A p íští m síc se má jet zase do ZOO.“ Paní Božena: „V sobotu jsme d lali sklípek. Vyzp vovali jsme tam. Bylo to bezva. Dvakrát do roka tak jezdíme.“ Pan Igor: „Ty výlety jsou výborná v c.“ Nabídky dlouhodob jších (víkendových a vícedenních) rekondi ních pobytových zájezd se pro sv j zdravotní stav a problémy související už i s vysokým v kem postižených jedinc nikdo z osloveného vzorku respondent podle získaných informací neú astní. 9.5.4

Celkové zhodnocení výsledk úrovn

inností organizace TyfloCentra

Ze získaných dat na základ výpov dí respondent se ukázalo, že organizace TyfloCentrum má bohatý a pro danou klientelu vhodný sortiment nabízených služeb, aktivit a inností. P edm tem jejich spokojenosti není až tak podstatná odbornost po ádaných kurz , pestrost nápln programu výlet a organiza ní souslednost klubových akcí, ale p edevším v bec ta možnost se vzájemn setkávat. Z výpov dí je znát, že za tyto služby jsou pracovník m organizace velice vd ni. Pan Vlastislav chválí: „No myslím si, že to co d lají, d lají teda opravdu bezvadn . Ta družnost je výborná v c.“


69

Usuzuji tak nejen z dat získaných prost ednictvím verbálního projevu, ale i za pomoci pozorování a vnímání doprovodných signál respondent v podob vyza ujících pocit spokojenosti a radosti p i získávání odpov dí metodou rozhovoru. Na otázku, zda by p ivítali n jakou zm nu ve stávajících podmínkách, pop ípad mají tip na n jakou novou aktivitu, o kterou by m li zájem, shodn všichni dotazovaní potvrdili spokojenost se sortimentem nabízených inností. Pan Pavel reagoval: „Ani m už nic nenapadá. Je tady toho dost. Kdo chce, tak si to svoje najde. Každý podle sebe. Mn to bohat sta í.“ Paní Božena: „To si práv nedovedu p edstavit, co jako ješt by tak mohlo být.“ Paní Vlad na: „Mn ty aktivity, co tady mají, sta í.“ V oblasti úrovn informovanosti klient o programech TyfloCentra, akcích a novinkách v r zných oblastech jsou senio i velice spokojeni. Forma zasílání informa ního zpravodaje ve zvukové podob jim velice vyhovuje.

9.6 Interpretace zaznamenaných dat zam ených na zjišt ní úrovn adaptace postižených senior s danou diagnózou Data jsem se pokusila zám rn získat sestavením a kladením nep ímých otázek zjiš ujících úrove vyrovnávání seniora se zrakovým postižením. Hlavním cílem této kapitoly mého výzkumu bylo snažit se proniknout do nitra respondent a následn interpretovat jejich pocity a postoje vztahující se k náro nému životnímu traumatu, které je postihlo v pozd jší fázi jejich života. S tím souvisí sm ovat dotazy na poznání životních hodnot daných senior . Co všechno se odehrává v mysli takto t žce postižených jedinc a co vnímají senio i v dané situaci jako nejobtížn jší? V kom nalezli v kritickém období a po áte ní fázi postihu touto diagnózou oporu a úto išt ? Co je náplní jejich života a v em spat ují podstatu existence? Jedná se o velmi citlivé téma, ale práv proniknutím do této oblasti, se domnívám, že budu moci hloub ji nahlédnout a poznat pocity t chto postižených senior a dokreslit tak celý reliéf dané situace. P i získávání dat formou individuálního rozhovoru uskute n ného v soukromí jsem m la možnost získat výpov di ve form mluveného slova, ale také p edevším práv tento druh výzkumné metody mi umožnil v této oblasti formou pozorování zaznamenávat mluvený projev provázený emocemi a zmapovat další doprovodné signály vyza ující ze samotných


70

respondent p i podávání odpov dí. Následným seskupením všech poznatk bylo mým úkolem vytvo it si ucelený obraz k dané problematice. Celkov lze shrnout, že všem respondent m jejich handicap staví do cesty adu p ekážek a vyrovnat se v tak vysokém v ku, s tak náro ným postižením, je velice obtížné po všech stránkách. Ze získaných výpov dí se projevilo, že v po áte ním období postihu tak záke nou diagnózou procházejí jedinci fází šoku a pop ení. Senio i si pokládají v ty typu: „To nem že být pravda. Pro práv já?“ Takto postižený senior odmítá p iznat a p ijmout danou skute nost v první fázi. Dostává se mu tak pocit strachu, úzkosti a obavy, že nelze vid t žádné východisko. Oslovení sta í lidé na své pocity v po áte ním období postihu touto diagnózou vzpomínají takto: Pan Antonín: „Je t žké to popsat. Nevím, jak to rozebrat. lov k po ád si v hlav to porovnává a ptá se, pro zrovna já.“ Pan Pavel p ipustil: „Rad ji na to nechci myslet. No bylo to hrozné a je to hrozné. Po ád tomu jaksi nem žu uv it.“ Pan Vlastislav: „Nemohl jsem si na to zvyknout. Necht l jsem to jako p ijmout, že zrovna já. ekám po ád na n jaký zázrak.“ Pan Antonín pokra oval: „ lov k má najednou pocit, že nem že nic. Nic už nejde. Najednou všechno musí jít stranou. Všechny innosti a koní ky, které m l lov k rád.“ Pan Vlastislav: „Jsem stejn po ád takový skleslý. Vždycky si íkám, co jak musím ud lat. Že p ijde jaro, že je pot eba o ezat stromky, vym nit dve e, to a to ud lat. Jenže pak si uv domím, že to vlastn už nep jde, že to nem žu ud lat. Nem žu si jaksi na to zvyknout.“ Paní Božena: „Rodina to také t žko nesla. Všichni. No je to utrpení. A hrozné je také to, že jak už takto sama nikam nem žu, nejsem tolik v kontaktu s lidmi. To mi schází. Protože já jinak lidi pot ebuji.“ Toto období a nastolená životní situace je obtížná i pro všechny leny rodiny. Tato fáze vyžaduje zam it se na danou situaci reáln s nadhledem a zvážit všechny možné cesty a vhodná ešení, aby se co nejlepším a nejvhodn jším zp sobem dala celá záležitost zvládnout a byla zabezpe ena nutná opat ení. Všichni senio i se shodli, že po áte ní fáze vyrovnávání s handicapem byla velice obtížná. Velikou oporou pro n byla práv rodina. Rodinní lenové jim pomohli v po áte ní fázi jejich postižení zvládnout zát ž tohoto handicapu a obstarat jim pat i nou základní zdravotní pé i. D ležitá pro n byla také pot eba emocionálních sociálních vtah a pocitu bezpe í a jistoty, která se jim práv v tomto rodinném kruhu dostává. Velikou podporou pro jejich psychický stav je také zájem jejich p átel. Rozhovory s p áteli jsou vnímány oslovenými seniory jako šancí a otevíráním dve í k lepšímu citovému nalad ní. Pan Vlastislav


71

komentoval: „Co mi tedy velice pomáhá, jsou p átelé. Hlavn psychicky, protože když lov k je doma a nem že s nikým jiným promluvit, je to jako ve v zení.“ Pan Igor p idává: „Mám dobré sousedy. Kamarádíme spolu od mládí až do te ka. Bydlíme vedle sebe a tak mi pomáhají, chodí za mnou a na ty procházky a tak.“ Paní Božena má zkušenost: „Chodí za mnou kamarádka a tak vždycky si popovídáme a ekne mi, co je nového a to je hrozn fajn. Mám ji moc ráda. Jsme kamarádky na život a na smrt. Kamarádíme spolu už padesát šest let. A nikdy jsme se ani ješt nepohádaly. Já hrozn moc ráda zpívám, tak my si spolu vždycky i zazpíváme.“ Pan Vlastislav: „Postupn za mnou chodí spolužáci ze t ídy a je sranda. To je bezvadné.“ Paní Božena: „Z inžáku za mnou jinak nikdo nep ijde. Že by se t eba sousedka stavila na kafe a tak. Jak íkám, nechodí nikdo. To tady neexistuje. To postrádám.“ Shrnutím získaných dat od respondent se potvrdilo, že udržování sociálního kontaktu s vrstevníky je velice podstatnou složkou pro duševní vyrovnanost nevidomého geronta. P i p ekonávání psychické zát že je d ležité mít vedle sebe pozitivní sociální sí . 9.6.1

Nápl dne nevidomých senior a hledání vhodné aktivity k docílení pocitu plnohodnotného života

Ze získaných dat mi vykrystalizovalo zjišt ní, že významným faktorem pro takto handicapované seniory je práv také nalezení vhodné innosti pro pot šení k napln ní volného asu b hem dne. Nabízela se mi tedy další otázka, jak vlastn tráví takto postižená osoba celý den a jakou aktivitou si krátí sv j volný as v domácím prost edí? Dostalo se mi t chto odpov dí: Paní Božena: „Já moc ráda zpívám. A hrála jsem i na harmoniku. Byla jsem výborná harmoniká ka, ale te už nem žu, nedám ruku už nahoru na klávesy. Už to nezvládnu. Harmonika má ale opravdu krásný zvuk. No takže te

mám

aspo normální klávesy a n co málo si zahraju.“ Pan Antonín: „Tak já bu sedím u po íta e, nebo si pustím televizi. Takové ty po ady o p írod , kde se n co zkoumá a tak, aby mi to prost i n co dalo.“ Pan Pavel: „Poslouchám rádio a televizi a lenoším.“ Pan Vlastislav: „ emu se tak v nuji? No tak tomu, co nahmatám. Tak t eba te mi nešly hodiny. Tak jsem je rozd lal a snažil se je se ídit a složit. To lov ka jako bych ekl, zabaví. Jako že m to posílí v tom v domí, že to t eba jde. Že to ješt dokážu. Sice to nevidím, ale protože jsem to vid l a vím, jak to vypadá, tak si to ohmatám a už tak n jak vím, kde je jaký šroubek a tak. íkám tomu netopý í o i. Že jako sice nevidím ty paprsky, ale ono se to jakoby n jak do té


72

hlavy p etransformuje a tak, ili tak n jak vím, jak na to.“ Pan Igor: „Kolikrát taky rád zkouším, co t eba ješt dokážu. T eba jsem p emístil sám nábytek doma.“ U v tšiny z oslovených senior na základ zaznamenaného verbálního projevu provázeného dalšími doprovodnými signály jsem dosp la k záv ru, že daní jedinci i p es sv j handicap vynakládají snahu najít si n jakou innost b hem dne. Samoz ejm sou ástí sb ru informací se mi dostalo i odpov dí menšiny, že tráví as nicned láním a lenošením. Tento fakt od vodnili názorem, že jsou skromní a že jim to sta í. I tak ale na základ dalšího dotazování u t chto senior se ukázalo, že jistých pot eb vyžití ve volném ase tito sta í lidé mají. Pan Pavel: „Sedím doma a tak n jak ni emu se nev nuji. Je t žké najít n jakou aktivitu. Chybí mi tak n jaká taková ru ní práce, kterou bych mohl doma v mém malém byt vykonávat. N jaká ru ní práce nenáro ná na prostor.“ Paní Vlad na: „Tak pot ebovala bych tak n kdy víc se procházet. ast ji. Posilovat t lo a n jaké ty cviky lehké a tak.“ Pan Igor: „Rád bych t eba pomalu zkoušel n co upéct a tak. Ale sám to v bec nep ipadá v úvahu a manželku zase nechci už víc otravovat.“

9.6.2

Shrnutí výsledk a opat ení ke zlepšení dané situace

Ze získaných informací je t eba vystihnout fakt, že v tšina z oslovených senior , u kterých by se p edpokládalo, že vzhledem ke svému vysokému v ku a charakteristice postižení by p evažovala celková stagnace, mrzutost a ztráta chuti v hledání n jaké innosti, mají naopak snahu a jeví aspo trochu zájem o aktivity. Je t eba jim v tomto úsilí napomáhat a motivovat je.

Návrhy ke zm n Z odpov dí, kterých se mi poda ilo docílit, jsem také vycítila pot ebu t chto starých lidí v novat se n jaké aktivit , která by jim inila radost. Na základ interpretace výsledk a zvážením daných možností a okolností, jsem se pokusila zmapovat tyto p ání a pot eby senior a navrhnout následné možnosti jejich ešení a p ípadné realizace. Mým návrhem je nabídnout a zprost edkovat takto postiženým senior m trávení volného asu v p ítomnosti dobrovolníka. V zajišt ní této služby a zprost edkování by vypomohla práv organizace TyfloCentrum, ale zajisté by p ipadali v úvahu i další dobrovolnická cen-


73

tra. Pro práv tento zp sob návrhu? Z odpov dí se mi dostalo zjišt ní, že i p es to, že senio i kladn ohodnotili pé i a starost rodinných p íslušník , domnívám se, že n kdy vzhledem k r zným okolnostem není v kompetencích t chto pe ovatel obstarat veškerou pot ebnou nápl dne. V n kterých p ípadech už nemohou rodinní lenové z r zných d vod nabídnout tak pestrý program danému postiženému. Je z ejmé, že n kdy už nejsou schopni opatrovníci se v novat ustavi n bez p estávky doty nému po celý den, tak i další okolnosti je omezují jako nap íklad zdravotní stav v p ípad opatrovníka stejn v kov starého partnera a celkového vy erpání. Proto opravdu bych doporu ila t mto nevidomým senior m a zárove i jejich rodinným pe ujícím p íslušník m využít takové možnosti. Ze zaznamenaných post eh p i výpov dích starých lidí konkrétn ji navrhuji trávit aspo n jaký

as v týdnu s asistentem práv

p i volno asových aktivitách: Diskuze

s dobrovolníkem na r zné téma a povídání, zpívání, asistence p i innostech tv r ích jako nap íklad výtvarné práce, va ení pro radost apod. A také samoz ejm procházky. Podle jednotlivc a jejich specifických p ání a zájm by byla innost r znorodá. Domnívám se, že tato výpomoc by byla velmi p ínosná nejen pro samotného nevidomého seniora, ale také p edevším pro jeho pe ující osobu. Sami senio i navíc v n kolika p ípadech uvedli, že trávit as a promluvit si s n kým jiným, je pro n balzámem na duši. Tímto ešením by se práv také i jejich opatrovník m dostalo ur itého volného asového úseku k disponování s ním podle svých p ání a pot eb. Jediným úskalím by mohl být fakt, že senio i uvád li v jistých p ípadech obavy, pocity strachu a ned v ry v jinou „cizí“ osobu, ale domnívám se, že tento problém by nebyl ne ešitelným. Prvním faktorem ke zm n postoj daných senior by zajisté došlo po seznámení s jistým dobrovolníkem a p i dlouhodob jší spolupráci by se vytvo ila vzájemná d v ra, pochopení a p kný vztah. Druhým faktorem by bylo také to, že by se nejednalo o asistenci a výpomoc v oblasti základních životních pot eb jako osobní hygiena, p íprava jídla a zdravotnická pé e apod., u kterých by p ítomnost této osoby senior m mohla být nep íjemná, ale pouze o asistenci a doprovod p i volno asovém vyžití jedince.

UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií 9.6.3

74

Vnímání postoj okolí k lidem s diagnózou ztráty zraku ze strany samotných nevidomých senior a jejich zkušenosti

Dalším cílem mého výzkumu bylo dozv d t se, jaké mají nevidomí senio i zkušenosti s p ístupem k jejich postižení od okolního sv ta. Zárove také, k jaké zm n došlo u t chto geront samotných po ztrát zraku v pohledu na okolí. Ve všech p ípadech se mi dostalo velmi kladného zjišt ní, že všichni senio i se setkali v tšinou pouze s pozitivním p ístupem od okolí k jejich handicapu. Popisovali situace takto: Pan Pavel: „Všude, kde jsem se objevil a byl jsem v nesnázích, mi n kdo pomohl.“ Pan Igor: „Když jsem zrovna pot eboval a poprosil jsem, tak nestalo se mi, že by mi n kdo nebyl nápomocen.“ Pan Vlastislav: „Zkušenosti mám skoro p evážn jen ty dobré. Dalo by se íci samé pozitivní.“ Pan Antonín: „Ty ohlasy jsou v tšinou kladné. Hodn lidí mi pomáhá.“ Paní Božena: „Špatné zkušenosti n jaké mám, ale p evážn asi jen ty dobré. Lidi se snaží pomoct.“

Z výsledk zpracovaných odpov dí zabývajících se problematikou p ístupu okolí k postiženým se dá konstatovat, že v dnešní dob je už tato oblast na lepší cest . P ispívá tomu zajisté i osv ta této problematiky mezi laickou ve ejností, které se v dnešní dob v nuje pozornost, a proto jak se ukázalo, je vhodné v této myšlence a práci nadále pokra ovat. Jediná sféra výskytu špatných zkušeností, která byla z výpov dí senior

zaznamená-

na negativními postoji, bylo léka ské prost edí. Senio i poukazovali na zkušenosti neochoty, nezájmu a mnohdy podle jejich názoru na nevhodnou míru chování a jednání ze strany ošet ujících léka . Zajímavým post ehem bylo také výsledné zjišt ní zam ené na vnímání pocit odehrávajících se v nitru jedince p i zaujímání postoj samotných senior k okolí. Výzkum ukázal, že oslabení lidé z d vodu nap íklad práv zasažení t žké nemoci, handicapu a jiných zm n, se cítí být mén cennými a mohou u nich p evažovat myšlenky studu a strachu. Pan Vlastislav: „Pro m je velká zm na v tom, že lov ku je trapné vyjít n kdy ven. Jako sousedi jsou sice bezvadní, ale lov k se cítí takový jakoby mén cenný. Nechci to íct tak hrub , ale je to tak.“

UTB ve Zlín , Fakulta humanitních studií 9.6.4

75

Nep íjemné zm ny a omezení p icházející následkem ztráty zraku z pohledu postižených senior

Za cíl této kapitoly jsem si stanovila dozv d t se, jak samotní senio i vnímají zm ny nastolené p i takovém postihu t žkou nemocí. Období vyrovnávání se ztrátou zraku v po áte ní fázi zaznamenávají senio i ze svého pohledu pro n samotné jako velice traumatizující. Bariéry, které jim toto postižení postavilo do cesty, jim iní trápení a d sledkem jsou pocity bolesti a smutku. I p es to, že skupinka nevidomých senior z vybraného vzorku p ipouští snahu a chu ú astnit se r zných aktivit, mají zájem o r zné innosti a rádi se zúast ují setkávání s p áteli, sami p ipouští, že v soukromí se dostavují n kdy pocity mén cennosti, zoufalství, smutku a bezmoci. P iznávají, že tyto pocity jsou z ejm p í inou jejich ob asného vzdorovitého chování a nechuti k jakékoli innosti i k okolí. Zkušenosti postižených jedinc a míra smí ení s daným handicapem a následná omezení v r zných oblastech jsou p edm tem zkoumání této kapitoly praktické ásti mé práce. Tato ást získávání odpov dí zam ená na citlivé téma s pat i ným souborem okruhu otázek nebyla pro mne p i realizaci rozhovoru jednoduchá. V mnoha p ípadech bylo nutné ustát danou situaci a rozhovor pro emocionální projevy respondent snažit se p esm rovat vhodným zp sobem a správn formulovanými otázkami k jinému tématu. Pan Antonín: „Po ád si to tak n jak neumím srovnat v hlav . Jezdím na setkání s doktorem psychologie a tak s ním to rozebírám. Nedokážu se tak n jak s tím úpln vyrovnat. Takže p ijdou stavy, že jsem zoufalý, ale tak nesmím nad tím sed t a p emýšlet moc. Zkrátka po n jakém období vždycky lov ku p ijdou takové ty hodn špatné myšlenky.“ Pan Vlastislav: „Vadí mi, že nem žu d lat to, co jsem d lával. To mn hodn vadí. A práv tolik bych toho ješt m l. To já si vždycky t eba íkám, že až budu vid t. A ekám na ten zázrak. Ale vím jako, že už to nep jde.“ Paní Božena: „Víte, nejhorší je to, že hrozn trpím tu samotu. Já jen si vzpomenu na manžela a už bre ím. Je to hrozné. Doma já se rozbre ím, co chvíli. Ale mezi lidmi to nikdy nedávám najevo. To by nikdo nepoznal, jak trpím. Když n kdo p ijde, tak se snažím. Jinak mn je dob e mezi lidmi. To pot ebuji, to je fakt.“ U v tšiny oslovených senior také p evažují velké problémy s nespavostí. U všech takto postižených, které trápí tyto stavy, p evažují nep íjemné zkušenosti s p ístupem ošet ujících léka

a podle názor senior jejich lhostejného p ístupu k dané situaci. Pan Antonín:

„Mám t žké problémy se spaním, takže celé noci lov k proleží a hledí do stropu a nem že usnout. A dokto i jsou neúprosní a necht jí mi p edepsat žádné léky, že bych se prý navyk-


76

nul. Tak nevím, jestli až v devadesáti letech jako budu mít kone n nárok na n jaké prášky na spaní.“ Paní Božena: „Nejhorší je to, že nemohu spávat. A doktorka mi nechce na spaní nic p edepsat. To je hrozné. Ale já nechápu pro , vždy p ece pro nás už to nejsou žádné drogy. Vždy p ece v našem v ku už o nic nejde. A mn by se moc ulevilo. No já nevím, pro to nechce napsat.“ K tomuto tématu nemohu zaujmout postoj a p ípadn rozebrat pat i nou problematiku do hloubky, nebo mým úkolem bylo zmapovat pouze pohled na dané potíže a nesnáze doprovázející oslovené seniory. Uvedeným okolnostem pro neodbornost a neznalost problematiky z hlediska medicíny v této oblasti se nemohu k léka skému stanovisku blíže vyjádit. 9.6.5

Podn ty motivující nevidomé seniory k znovunalezení smysluplnosti života

P ipadalo mi p ínosné, zam it se v záv ru mého rozhovoru na otázky zjiš ující postoj geront ke smysluplnosti života. Otázkami jsem se cht la dozv d t, jak vnímají životní hodnoty tito sta í lidé a co je motiva ním a podn cujícím prvkem u jednotlivc k utvá ení pozitivních postoj a myšlenek v otázce hledání smyslu života. Dalším cílem bylo také zjistit, co se skrývá a na em vlastn závisí r znorodost postoj jednotlivých senior v oblasti spat ování dalších cíl a hledání zájm k seberealizaci. Po vyhodnocení výsledk získaných sb rem dat mohu vydedukovat záv r, že senio i jsou motivováni p edevším svou rodinou a p áteli. Paní Božena: „Tak mám ráda zp v. To m tak n jak drží. Ale tak dobré to je ješt . A pomáhá mi být v kolektivu. No mn je zkrátka dob e mezi lidmi.“ Stimulujícím faktorem je pro n také výzva ú astnit se aktivit a inností organizace TyfloCentrum a setkávat se s kamarády. Paní Vlad na: „Te ka máme jet na výlet. A to se tedy moc t ším.“ V této oblasti je t eba ocenit innosti a zp sob práce organizace TyfloCentrum, nebo práv r zné akce a výlety touto organizací po ádané vzbuzují u klient seniorského v ku pocity nadšení. Smysl života, podporu a oporu nachází senio i p edevším v rodin , v p átelích, v aktivitách uskute ovaných TyfloCentrem a v b žných oblíbených innostech jako poslech namluvených knih na kazetách apod. U mužského pohlaví vzbuzuje nadšení i možnost získávat informace z r zných oblastí formou umožn ní využívání po íta e nebo návšt vy odborných p ednášek a diskuzí po ádaných organizací TyfloCentrum. Pan Antonín: „Je t eba také se zajímat tak r zn i o jiné záležitosti. Chodím se t eba zajímat na ú ad a snažit se


77

získat tam informace, kde mají v plánu n kde ve m st n co p ekopávat a tak, abych jen tak v d l, kde bude jaká p ekážka, až n kam p jdu. Myslím, že je dobré tak o n co se zajímat, aby lov k nem l špatné myšlenky.“ U lov ka v tšinou v poslední vývojové fázi po p ekonání krize nastává zlomové období a jedinci smí eni se svým handicapem se tak snaží p etransformovávat své životní postoje. lov k získává nový vztah k sob i k okolí. Lidé nacházejí nový pohled na smysl existence. Paní Vlad na: „Už jsem se z toho šoku trochu vzpamatovala a za ala jsem se snažit být trochu samostatná. Už se mi trochu zm nila i ta povaha a ten život. Hlavn jsem ráda, když si m žu popovídat s p áteli a kamarády.“ U n kterých senior se mi p i realizaci výzkumu dostalo zjišt ní, že práv vyprovokováni mými dotazy v pr b hu rozhovoru na vzpomínání na hezké chvíle v život , se ocitli v p íjemném rozpoložení. Práv tito sta í lidé, kte í prožili hodnotný život, rádi vzpomínají na tato období. Bilancují a p emýšlejí o tom, co doposud prožili. Lidé úsp šní si rádi vybavují, co všechno v život se jim poda ilo uskute nit a práv prožitek smysluplnosti a hodnoty minulé jim dávají impulz a podn t k novým cíl m. Pan Vlastislav: „Jsem rád, že jste m tímto vyprovokovala zavzpomínat na tu mou profesi, cestování, zážitky a tak. Jak zabrousím na ty vzpomínky, tak se neudržím. Ta moje profese to byl m j život a koní ek. Je to m j život. Práv to všechno, ty zkušenosti a zážitky z cestování, to m te práv drží p i život . Když si lehnu a te mi to všechno probíhá v hlav , ten as. M l jsem št stí, že jsem se mohl dostat takto ven.“ Oslovený respondent pan Vlastislav prost ednictvím svého povolání b hem života m l možnost procestovat mnoho zemí nejen v Evrop ale po celém sv t . Jeho práce byla pro n ho zárove velkým koní kem a úsp chem. Úryvek z vypráv ní pana Vlastislava p i realizaci rozhovoru jsem za adila do této kapitoly zám rn , nebo jsem cht la poukázat, že je d ležité pro tyto postižené seniory najít smysl v n jaké innosti. Výzvou pro pana Vlastislava je nyní práv sepsat pam ti z tohoto profesního prost edí. Jak sám uvádí, to je také to, co ho momentáln hodn drží v nad ji.

9.6.6

Shrnutí poznatk k tématu zabývajícího se postoji nevidomých senior k životu

Na základ shromážd ných informací a celkového shrnutí poznatk a dotvo ení obrazu na podklad výpov dí respondent mohu u init záv re ná stanoviska.


78

Míru úrovn adaptace postiženého jedince s handicapem ovliv uje ada doprovodných faktor . Záleží p edevším na celkové osobnosti lov ka. Jeho charakterových vlastností a postoj k životu. Dalšími podstatnými initeli jsou rodinné zázemí a možnosti úrovn poskytované pé e. Nedílnou sou ástí k psychické vyrovnanosti a stabilit je také kontakt s lidmi a komunikace s vrstevníky a p áteli. Tyto všechny okolnosti, pokud jsou postiženému seniorovi k dispozici na dobré úrovni, jsou pozitivním prvkem k vyrovnávání se s diagnózou a náro nou situací. Oslovení senio i vybraného vzorku na m p sobili vyrovnan . K tomuto mému zjišt ní a posudku jsem dosp la na základ získaných informací vztahujících se práv k t mto uvedeným pot ebám, které se respondent m z v tší míry podle odpov dí dostávají. Dalším faktorem k vyjád ení mého stanoviska p isp lo vnímání celkového projevu jednotlivých senior . V neposlední ad práv i ú ast na r zných akcích po ádaných organizací TyfloCentrum a zájem a spokojenost s nabídkou aktivit by podle mého mín ní mohlo být k tomuto mému záv ru p ísp vkem i d kazem. P i vyrovnávání s t žkým handicapem v období poslední vývojové fáze a p ijetí dané situace v co nejlepší mí e, má velký vliv celková spokojenost prožité životní dráhy jedince. Životní zkušenosti seniora a jeho životní styl je jedním z výrazných initel mající vliv na psychiku jedince práv v období poslední fáze. Lidé, kte í byli spokojeni se svým životem po celou svou životní dráhu, dokážou lépe vst ebat a ešit nastolené problémy a vyrovnávat se s p ekážkami.


79

10 CELKOVÉ SHRNUTÍ ZÍSKANÝCH DAT Cílem mého výzkumu bylo zam it se na problematiku nevidomých senior , kte í p išli o zrakový smysl v pozdním období života a zmapovat jejich danou situaci. Hlavním úkolem bylo zjistit specifické pot eby t chto t žce zrakov postižených jedinc d chodového v ku. Nedílnou sou ástí získávání informací bylo také dozv d t se, jak sami senio i prožívají náro nou situaci, jak vnímají svojí pozici a v em spat ují smysl života. Takto postižený senior prochází prvopo áte ní fází šoku a pop ení a je vystaven mnoha komplikacím, které s sebou tato diagnóza p ináší. Zám rem mého výzkumu bylo dozv d t se, zda se t mto senior m žijících v domácím prost edí dostává z jejich pohledu pat i né pé e. Ze získaných odpov dí vyplynula spokojenost s výpomocí rodinných p íslušník . Nabízela se mi však otázka, s jakou asovou frekvencí jsou jim opatrovníci k dispozici a zda by nem li doty ní senio i zájem o asistenci p i náro n jších denních úkonech sociálního pracovníka nebo dobrovolnické služby. Výzkum ukázal nezájem t chto geront o tuto záležitost. Faktory pro negativní stanoviska k této problematice spo ívali v ned v e senior v „cizí“ osobu. I p es to jsem položila následující dotaz zam ující se na zjišt ní stanoviska t chto lidí postižených závažnou diagnózou na možnost pobytu ve specializovaném za ízení ur eném jejich pot ebám a jejich p ípadný zájem o tuto službu. V této problematice se mi dostalo také záporných odpov dí. Nikdo z oslovených senior neprojevil zájem o tuto možnost pobytu. V následující ásti práce zam ené na zjišt ní míry spokojenosti nevidomých senior s poskytováním služeb organizace Tyfloservis se mi dostalo od všech respondent kladných odpov dí. Senio i pozitivn ohodnotili p evážn poradenskou službu této organizace zam enou na poskytování informací a proškolování kompenza ních pom cek. Tyto tyflopom cky jsou nevidomými seniory považovány za nepostradatelné p edm ty usnad ující jim úkony p i sebeobsluze. Za nejvyhledávan jší pom cky byly respondenty zvoleny hodinky poskytující asový údaj prost ednictvím hlasového výstupu a indikátor hladiny, umož ující jedinci se ztrátou zraku obsluhu samostatn p i p íprav pokrm a zalévání si nápoj . Celkov služby organizace Tyfloservis byly ze strany nevidomých geront hodnoceny pozitivním ohlasem a p i stávajících podmínkách nevyžadují tito lidé v této oblasti žádné zm ny. Další okruh otázek byl v nován získání p ehledu úrovn nabízených služeb a volno asových aktivit pro tuto klientelu zrakov postižených jedinc organizace TyfloCentrum s


80

cílem zmapovat míru spokojenosti s inností organizace a na základ získaných poznatk pot eb a p ání senior navrhnout opat ení ke zm n . Z výzkumu vyplynulo p íjemné zjišt ní pozitivních stanovisek senior k využívání t chto služeb. Respondenti se rádi ú astní aktivit a akcí po ádaných touto organizací a se sortimentem nabízených inností jsou nadmíru spokojeni. Zde je t eba ocenit innost pracovník a celkové poslání organizace. Jak se z výsledk provedeného výzkumu ukázalo, práv možnost setkávání takto postižených senior na klubových akcích je pro n velkým motiva ním a podn cujícím prvkem. Jak mnozí uvedli, práv kontakt a možnost komunikace s p áteli je pro n balzámem na duši. P i t chto aktivitách se u senior dostavují pocity p íjemného nalad ní, což také zajisté p ispívá k jejich celkové psychické vyrovnanosti, které je práv u takto postižených jedinc pot eba. V poslední ásti mé práce jsem se v novala otázkám zjiš ujících míru adaptace senior se svým postižením, jejich vnímání postoj k dané situaci a celkového hledání smyslu života. Dostalo se u m obdivu t chto senior , že i p es sv j vysoký v k a míru závažnosti svého postižení neztratili veškerou chu a odhodlání v novat se zájmovým innostem a aktivitám. Práv už i ú ast na klubovém setkávání organizace TyfloCentrum m že být toho d kazem. Velikou oporou pro tyto geronty je jejich rodinné zázemí. Podn cujícím prvkem k pozitivnímu nalad ní je možnost komunikace a kontaktu s vrstevníky a p áteli. Je t eba podporovat seniory a umožnit jim dostupnost k této innosti, nebo pro sv j handicap nemají možnost sami p ijít k širokému okruhu sociální sít mezilidských kontakt . Jak se z výzkumu ukázalo, tito lidé mají p edevším pot ebu promluvit si s n kým jiným, což je pro n samotné lékem. Je také t eba poukázat na pozitivní d sledek innosti ší ení p ehledu informací o „sv t “ lidí s handicapem mezi laickou ve ejnost, nebo jak se ze získaných dat ukázalo, u respondent ve všech p ípadech p evažují p edevším pozitivní zkušenosti ve vnímání p ístupu okolí k jejich diagnóze i k nim samotným. Na základ získaných poznatk z uskute n ných rozhovor jsem p esto vycítila jistou pot ebu smysluplné nápln u t chto nevidomých senior b hem jejich „dlouhého“ dne trávícího v domácím prost edí. P ehledu návrh opat ení ke zlepšení dané situace se v nuji v následující kapitole.


81

11 NÁVRHY A DOPORU ENÍ NA ZLEPŠENÍ SITUACE NEVIDOMÝCH SENIOR Tato kapitola je vyúst ním interpretací výsledk z praktické ásti mé práce. Na základ získaných dat se pokusím navrhnout pat i né zm ny v problematice zabývající se specifickými pot ebami nevidomých senior s cílem zkvalitn ní jejich života. I p es to, že respondenti hodnotili pé i poskytovanou v domácím prost edí svými p íbuznými za dosta ující, z celkového shrnutí výsledk odpov dí a zmapování projev senior jsem vycítila jisté pot eby a p ání z jejich strany. Pokusím se nastínit vhodná opat ení ke zlepšení situace a p edevším k zvýšení kvality života nevidomých senior .

Konkrétní návrhy pro zlepšení situace p i trávení asu v domácím prost edí Mým návrhem je nabídnout takto postiženým senior m možnost trávení ur itého asu v p ítomnosti asistenta - dobrovolníka. P i získávání odpov dí zam ených na zjišt ní zájmu takto postižených geront o p ípadnou pomoc sociálního pracovníka/dobrovolníka p i b žných každodenních úkonech se mi dostalo sice negativního ohlasu u této skupinky senior , ale v tomto p ípad by se jednalo o asistenci pouze p i volno asových aktivitách. Jak sami respondenti uvád li, velkou pot ebou je pro n samotné kontakt s jinými lidmi a komunikace jim p ináší pocity p íjemného nalad ní. Z odpov dí také vyplynul zájem t chto geront o smyslupln jší napln ní volného asu stráveného v domácím prost edí. Opatrovnická blízká osoba ne vždy je schopna zabezpe it takto postiženému jedinci dostate nou pozornost b hem celého dne. S výpomocí zprost edkování asistentské služby by se mohli doty ní obrátit s žádostí na organizaci TyfloCentrum, pop ípad by zajisté byli nápomocni i v r zných dobrovolnických centrech. Domnívám se, že p i navázání bližšího kontaktu s jistým dobrovolníkem a p i dlouhodob jší spolupráci by se odbourala bariéra zaznamenána u senior v ned v e k asistentským službám. Po vzájemném seznámení a trávení ur itého asu spole n by mohl vyústit mezi seniorem a dobrovolníkem p átelský vztah. Jednalo by se o asistenci p i volno asových aktivitách a jejich náplní by bylo p edevším v novat se innostem jako vypráv ní si, p ed itatelská služba, procházky a asistence p i zájmových innostech podle individuálních koní k jako nap íklad p i va ení, pe ení, tv r ích innostech apod.


82

Doporu ení ke zvýšení kvality poskytovaných služeb organizace TyfloCentrum P i získávání informací zjiš ujících úrove poskytovaných služeb a aktivit organizace ze strany samotných respondent se mi dostalo p evážn pozitivních stanovisek. Senio i se rádi ú astní nabízených aktivit a se sortimentem služeb této organizace jsou spokojeni. I p es to z celkového vyhodnocení získaných odpov dí a zmapování pot eb t chto senior , bych ráda navrhla pracovník m organizace doporu ení ke zkvalitn ní jejich služeb s cílem poskytnout senior m bohatší program trávení volného asu. Na základ odpov dí senior v oblasti zkoumající celkov jejich p ání a zájmy, navrhuji pracovník m zvážit realizaci t chto aktivit: - Klub ru ních prací - Kroužek hudební (zp v, hra na hudební nástroje) - Kroužek pohybových cvi ení (jednoduché protahování t la, posilování) - Aktivita „odpoledne provázené tením knih“ (p ed ítání knih)

Na základ získaných dat a zaznamenání reakcí nevidomých senior vypovídajících o p íjemném nalad ní z prožitk stráveného asu na klubových akcích organizace, bych navrhla uskute ovat tato setkávání ast ji.


83

ZÁV R Životní cyklus je rozd len do n kolika vývojových fází. Každá etapa je charakteristická specifickými projevy a provázena adou p icházejících zm n z hlediska fyziologického, psychologického a sociálního. Posledním vývojovým obdobím je stá í. Práv v této životní etap je jedinec vystaven zvládání komplikací a elení p ekážek, které s sebou vyšší v k p ináší. Významným faktorem majícím vliv na prožití plnohodnotného života v tomto období je zdravotní stav jedince. Když se k t mto p irozeným okolnostem provázejícím poslední vývojovou etapu života p idá ješt tak závažné postižení, kterým ztráta zraku bezpochyby je, ocitá se senior v náro né krizové fázi. V této chvíli je d ležitou složkou p edevším zajišt ní pat i né zdravotní a sociální pé e. Nemocný lov k, jehož zdravotní stav je v negativním sm ru tak zm n n, že návrat k normálnímu stavu je zcela vylou en, prochází velikou zát ží po psychické stránce. P icházejí pocity strachu, úzkosti, nejistoty a obav. Nejlepší pé e, pokud tomu jsou p izp sobeny podmínky a okolnosti to dovolí, se dostává seniorovi s tímto postižením v domácím prost edí, v obklopení svých blízkých len rodiny. Tito lidé vyžadují umožn ní kontaktu a komunikaci se svými vrstevníky, nebo vzhledem ke svému postižení nejsou tolik schopni sami se docílit mezilidského kontaktu, ale práv tento zp sob trávení asu jim p ináší pocity uvoln ní a pot šení. Je pot eba se zabývat tímto tématem a nadále se v novat a rozši ovat sociální služby a nabídku poskytovaných aktivit ur ených této skupin handicapovaných senior , práv jak k tomuto cíli sm ují se svým posláním organizace Tyfloservis a TyfloCentrum.


84

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY JESENSKÝ, J. a kol. Edukace a rehabilitace zrakov postižených na prahu nového milénia. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. ISBN 80-7041-041-8. HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X. K IVOHLAVÝ, J. Jak neztratit nadšení. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. ISBN 807169-551-3. K IVOHLAVÝ, J. Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80247-0179-0. K IVOHLAVÝ, J. Psychologie smysluplnosti existence. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1370-5. LITVAK, A. G. Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. LUDÍKOVÁ, L. a kol. Tyflopedie I. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1988. LUKASOVÁ, E. Logoterapie ve výchov . 1. vyd. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-1800. M HLPACHR, P. Gerontopedagogika. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. ISBN 80-210-3345-2. PELIKÁN, J. Výchova pro život. 1. vyd. Praha: ISV - nakladatelství, 1997. ISBN 8085866-23-4. PET KOVÁ, A., ORNANI OVÁ, R. Gerontagogika - úvod do teorie a praxe edukace senior . 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2004. ISBN 80-244-0879-1. Í AN, P. Cesta životem. 2. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-829-5. SONS. Pom cky. [online]. c 2007 [cit. 2009-04-05]. Dostupné z: http://www.sons.cz/ pomucky.php. SÝKOROVÁ, D. a kol. Autonomie ve stá í: strategie jejího zachování. 1. vyd. Ostrava: Zdravotn sociální fakulta Ostravské univerzity, 2004. ISBN 80-7326-026-3.


85

ŠTILEC, M. Program aktivního stylu života pro seniory. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. ISBN 80-7178-920-8. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie - d tství, dosp lost, stá í. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-308-0. Zákon . 108/2006 Sb., ze dne 14. b ezna 2006 o sociálních službách www.sons.cz www.tyflocentrum.cz www.tyfloservis.cz


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOL A ZKRATEK CNS

Centrální nervový systém.

LDN

Lé ebna dlouhodob nemocných.

POB

Pé e o osobu blízkou.

SONS

Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých

TC

TyfloCentrum

86


SEZNAM TABULEK Tab. 1 Charakteristika respondent …………………………………………………….48

87


SEZNAM P ÍLOH P íloha P I: Polostrukturovaný rozhovor - soubor otázek P íloha P II: Rady pr vodc m nevidomých

88

P ÍLOHA P I: POLOSTRUKTUROVANÝ ROZHOVOR - SOUBOR OTÁZEK

A.) Obecné otázky (Zah ívací údaje) 1. Pohlaví respondenta 2. V k respondenta 3. Dosažené vzd lání respondenta 4. P evažující profese respondenta v pr b hu života 5. Bydlišt respondenta (lokalita) 6.

asový údaj (rok) postihu diagnózou ztráty zraku

B.) Úrove zdravotn - sociální pé e poskytované v domácím prost edí 7. Rodinné zázemí a situace respondenta: S kým sdílíte domácnost? 8. Kdo Vám vypomáhá s náro n jšími každodenními pot ebami? (Rodinní p íslušníci, sociální pracovníci, p átelé atd.) 9. S jakou asovou frekvencí jsou Vám vypomáhající k dispozici? Je to pro Vaše pot eby podle Vás dosta ující? 10. P ivítal/la byste výpomoc sociálního pracovníka/dobrovolníka? 11. Vyhovuje Vám aktuální stav Vašeho bydlení nebo byste rád/a p ivítal/a možnost pobytu ve specializovaném za ízení s pe ovatelskou službou p izp sobeném Vašim pot ebám?

C.) Organizace Tyfloservis a p ehled pot ebných tyflopom cek 12. Máte p ehled o poskytovaných službách organizace Tyfloservisu? 13. Jakou formou získáváte informace (novinky) o službách této organizace?

14. Využíváte služeb Tyfloservisu? (Poradenství, výcvik prostorové orientace, proškolování v oblasti tyflopom cek, výuka tení a psaní Braillova bodového písma apod.) 15. O jaké služby byste m l/la ješt zájem?

Tyflopom cky 16. Jakou formou získáváte informace o tyflopom ckách? 17. Jaké tyflopom cky nej ast ji využíváte? 18. Vybavuje se Vám n jaký nápad na novou pom cku, která by Vám vypomohla p i n jakém úkonu, ale která ješt není k dispozici na trhu? 19. V jaké oblasti spat ujete ješt nedostatky u tyflopom cek a poskytovaných služeb Tyfloservisu?

D.) TyfloCentrum 20. Jakých služeb TyfloCentra využíváte? 21. Jakým zp sobem se dostáváte k informacím o poskytovaných službách a po ádaných aktivitách TyfloCentra? 22. P ivítal/la byste n jakou novinku a zlepšení v této oblasti? 23. Jakou byste p ivítal/la zm nu (novinku) ve stávajících podmínkách poskytovaných služeb a aktivit TyfloCentra? 24. Napadá Vás n jaká aktivita, kterou byste rád/a prost ednictvím TyfloCentra využíval/la, ale prozatím jí organizace neumož uje? (M žete uvést p íklad a nastínit návrh na n jakou aktivitu.) 25. Jsou nabízeny v TyfloCentru n jaké aktivity, kterých byste se rád/a ú astnil/la, ale z n jakých d vod nem žete? Jaké jsou to aktivity? Z jakých d vod se jich nem žete ú astnit? (Pot eba asistence, další zdravotní potíže apod.)

E.) Otázky zam ené na zjišt ní úrovn adaptace jedince s handicapem (uzavírací otázky) 26. P i ohlédnutí do po áte ní fáze vymezené postihem ztráty zraku, vzpomenete si, co pro Vás osobn bylo nejt žší? Co Vám inilo nejv tší potíže? M žete popsat, co jste v daném krizovém období prožíval/la? 27. Kdo Vám byl v této životní etap nejv tší oporou? 28. Jakým innostem a aktivitám se v nujete ve volném ase v domácím prost edí? 29. Co podle Vás Vám b hem dne nejvíce schází? Co postrádáte a jakým zp sobem by se tato situace mohla podle Vás vylepšit? 30. Jak Vy sám/a vnímáte jak k Vašemu handicapu resp. k Vám samotné/mu p istupuje nyní okolí? Jaké máte zkušenosti? (Pozitivní/negativní) 31. Jak u Vás samotné/ho se po stanovení diagnózy - slepoty zm nil pohled na Vaše okolí? Jaký dopad to m lo v postoji k Vám samotné/mu a celkov k Vaší životní filozofii? 32. Které hodnoty dávají Vašemu životu smysl? Co Vás motivuje a podn cuje? 33. Vnímáte sv j život jako smysluplný?

P ÍLOHA P II: RADY PR VODC M NEVIDOMÝCH

Každý z nás se m že n kdy v život setkat s nevidomým. M že nabídnout svou pomoc a stát se jeho pr vodcem. Dobrá v le znamená mnoho, ale sama o sob ješt vše ne eší. Správná informovanost o skute ných pot ebách nevidomých je podmínkou takové pomoci, která nesnižuje lidskou d stojnost t žce zrakov postiženého lov ka. Práv pr vodc m náhodným, ale i rodinným p íslušník m, p átel m a známým nevidomých jsou ur eny následující ádky. Jsou také ur eny léka m, zdravotním sestrám, pedagog m a dalším, pro které je setkávání s nevidomými sou ástí jejich profese.

Navázání kontaktu Pr vodce nabízí svou pomoc nenápadn a p irozen , ale jasn , tak, aby nevidomý bezpe n poznal, že hovo í s ním. M že ho oslovit jménem, p ípadn se lehce dotkne p edloktí. Nevidomého sám nikterak netahá, ale pouze nabídne svou paži. Nevidomý se svého pr vodce chytne v míst nad loktem, pop ípad se svou dlaní dotýká spodní hrany jeho p edloktí.

P i ch zi Pr vodce nevidomého netla í p ed sebou, ale ani jej nevle e. Krá í p ibližn o p l kroku p ed ním, uvoln n a klidn , po rovném terénu, v p írod , stejn tak i na schodech. Pr vodce jde vždy po té stran nevidomého, která je mén sch dná, kde m že hrozit n jaké nebezpe í - výkopy na chodníku, silni ní provoz apod.

Neustálý kontakt Pr vodce s nevidomým neztrácí kontakt. Jde o spojení prost ednictvím hmatu - držení se nabídnuté paže nad loktem, ale též o kontakt slovní. Je-li pr vodce nucen na as se vzdálit, vyhledá nevidomému vhodné místo na ekání, popíše mu okolí a nazna í vhodnou orientaci v i prost edí. Tedy nap íklad nenechá jej stát elem ke zdi nebo uprost ed chodníku.

Informace Pr vodce vždy podává nevidomému informace o okolním prost edí. Jde-li o cestu naléhavou, za nep íznivých podmínek, jsou tyto informace krátké, o nejd ležit jších bodech a událostech, aby nevidomý nebyl zbyte n rozptylován. Jde-li ovšem o cestu klidn jší, spíše rekrea ní, pak se pr vodce p i svém popisu m že v novat i zdánlivým zbyte nostem a mali kostem. Nevyhýbá se p i tom zrakovým dojm m v etn barev. Mají-li pr vodce a nevidomý již více zkušeností ze spole ných cest, m že pr vodce informace o n kterých orienta ních bodech (nap íklad schody nahoru, dol , zm na sm ru, p ekážka apod.) p edávat prost ednictvím pohyb své ruky, natá ením celého t la i zrychlováním nebo zpomalováním ch ze.

Dve e Prochází-li pr vodce s nevidomým ke dve ím, snaží se již p edem, aby nevidomý krá el po té stran , na které se u dve í nacházejí záv sy (panty). Pr vodce volnou rukou otevírá dvee, kliku pak vezme do ruky, za kterou se jej drží nevidomý. Nevidomý svou volnou rukou sklouzne po pr vodcov ruce, za níž se drží. Snadno nalezne kliku a sám poté zavírá. P i procházení dve mi se ne vždy da í ideáln dodržovat pravidla. N kdy je nezbytné improvizovat a zárove v novat v tší pozornost bezpe nosti. Je proto namíst , aby se nevidomý pevn ji držel svého pr vodce.

V doprav P i nastupování i vystupování v hromadných dopravních prost edcích, stejn tak jako na pohyblivých schodech, jde pr vodce jako vždy mírn vp edu. Držadlo, madlo nebo op radlo volného sedadla ukáže pr vodce tak, že na n položí ruku, za kterou se jej nevidomý drží, ten pak po jeho paži svou rukou sklouzne až k ur enému objektu. Snadno se sám m že posadit nebo pevn uchopit držadla. B hem celé jízdy by nem l pr vodce ztratit s nevidomým kontakt - jde spíše o možnost kontaktu slovního a p ítomnost pr vodce v blízkosti nevidomého. P i nasedání do osobního automobilu nevidomému ukážeme kliku u dve í, p ípadn , jsou-li dve e otev eny, i okraj st echy vozidla. Otevírání a zavírání dve í m že již nevidomý provád t sám. Zavírá-li dve e pr vodce, m l by o tom nevidomý p edem v d t. Pr vodce také zkontroluje, nehrozí-li nebezpe í úrazu.

Sedání si ke stolu P i sedání si ke stolu p ichází pr vodce s nevidomým k židli zezadu. Pr vodce židli nastaví tak, aby její op radlo bylo rovnob žn s hranou stolu a nebylo od ní p íliš vzdáleno. Na op radlo položí svou ruku, za kterou se jej drží nevidomý. Ten pak m že snadno vyhledat židli i st l. Sám židli odsune a sedá si. Teprve poté odchází pr vodce na své místo, nejlépe vedle nevidomého. Taktn a nenápadn mu sd lí, jací lidé ješt p ípadn u stolu sedí a kde. Ale již b hem p íchodu ke stolu upozor uje nevidomého na p edm ty (kv tiny, talí e, p íbory, sklenice s nápoji atd.), které by mohl shodit.

V restauraci Pr vodce stru n a p ehledn popíše místnost (dále platí všechna pravidla sedání si ke stolu). Pr vodce pak pom že p i výb ru jídla - p e te jídelní lístek a pop ípad zavolá obsluhujícího íšníka. Rozložení pokrm na talí m že popsat pomocí rozložení íslic na ciferníku hodin. Ostatní již zvládne nevidomý sám. N kdy je vhodné pomoci p i rozlišování pen z.

Osobní hygiena Na WC seznámí pr vodce nevidomého s typem za ízení. Pom že mu je nalézt p i zachování zásad hygieny. Dovede jej na okraj žlábku, postaví p ed mušli nebo k toaletní míse. P i orientaci si tu nevidomý ve zvýšené mí e pomáhá holí nebo nohou. Pr vodce ukáže místo, kde je toaletní papír, umyvadlo, mýdlo a ru ník. Je-li pr vodce jiného pohlaví než nevidomý, požádá o pomoc cizí d v ryhodnou osobu. Sd lí, o jde, a jasn popíše, o co je žádána. V otázkách osobní hygieny a istoty je falešný takt nanejvýš nevhodný. Nevidomý bude vd ný, upozorníte-li jej na p ípadné zne išt ní od vu a na podobné jiné „nevýhody“ a pom žete-li mu p i jejich náprav .

Na ú ad Na ú adech, u léka e a v jiných interiérech podá pr vodce nevidomému stru né informace o rozmíst ní nábytku a osobách v místnosti. Roli pr vodce tu m že také p evzít jiná kompetentní osoba, nap . zdravotní sestra. P i podepisování ú edních listin seznámí pr vodce

nevidomého nejprve s jejich obsahem. P i vlastním podepisování existuje n kolik možností: • Pr vodce položí podpisovou šablonu p esn na místo podpisu • Pr vodce položí ukazová ek volné ruky nevidomého na ádku tak, aby ukazoval na místo, kde se nevidomý m že sám podepsat • Pr vodce položí hrot tužky, kterou drží nevidomý, p esn na místo, kde za íná podpis

Nerozhodovat za nevidomého Pr vodce nevidomého doprovází, avšak nejedná a nerozhoduje za n j. Oba navzájem respektují d stojnost druhého. Vztah mezi nevidomým a pr vodcem se ídí speciálními a obecn platnými pravidly mezilidské komunikace a kontaktu.

Bílá h l P i ch zi s mén zkušeným pr vodcem je vhodné, aby nevidomý používal též bílou h l. Má tak zlepšenou možnost kontroly a m že se tím p edejít i n kterým nedorozum ním, jako nap . p i st etu s ostatními lidmi v dopravních prost edcích, na ulici atp. (www.tyfloservis.cz)

Specifické poteby nevidomých senior. Bc. Zuzana Doleželová

Recommend Documents