2015/ 15 / 2 REVIEW ARTICLE
Smoking during Pregnancy
ŠÍDOVÁ, M.1, ŠŤASTNÁ, L.2 1
DROP In o.p.s. Low-threshold Centre, Prague, Czech Republic
2
Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague,
Czech Republic Citation: Šídová, M., Šťastná, L. (2015). Kouøení v tìhotenství. Adiktologie, 15(2), 164–172.
SUMMARY: Cigarette smoke is currently the most widespread harmful substance affecting reproduction. Smoking cigarettes is risky even before the woman finds out that she is pregnant. While the prevalence of smoking during pregnancy in the Czech Republic ranges from 6 to 24%, it is assumed that even this data represents an underestimate. Smoking and its many mechanisms contribute to the development of pathological pregnancy. The rates of extra-uterine pregnancy, spontaneous miscarriage, placental abruption, placenta praevia, premature rupture of foetal membranes, and premature birth are stated to be higher among pregnant women who smoke. The incidence of pre-eclampsia is, on the other hand, lower in pregnant women who smoke. Smoking cigarettes can negatively influence the actual intrauterine development of the foetus, and has consequences of considerable importance even for the subsequent development of the child. Smoking on the part of the father adds to the increased risk of foetal damage. Smoking on the part of the mother influences the establishment and development of foetal tobacco syndrome, sudden infant death syndrome, inborn errors of development, disorders of the respiratory system, increased risk of having malignant tumours during childhood, cardiovascular risks, neural damage, and behavioural disorders. Smoking on the part of mothers also has adverse effects on breastfeeding. Passive smoking on the part of a pregnant woman has a considerable negative effect on the development of the foetus.
KEY WORDS: SMOKING DURING PREGNANCY – TOBACCO SMOKING – PREVALENCE – CONSEQUENCES OF TOBACCO SMOKING
Submitted: 12 / NOVEMBER / 2014
Accepted: 11 / JUNE / 2015
Grant support: This paper was written as part of IGA Project No. 15-28824A and PRVOUK-P03/LF1/9, an institutional research support programme. Address for correspondence: Lenka Šťastná, PhD. /
[email protected] / Department of Addictology, st
1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic
164
ADIKTOLOGIE
2015/ 15 / 2 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK
Kouøení v tìhotenství ŠÍDOVÁ, M.1, ŠŤASTNÁ, L.2 1
Nízkoprahové støedisko Drop In, o. p. s.
2
Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze
Citace: Šídová, M., Šťastná, L. (2015). Kouøení v tìhotenství. Adiktologie, 15(2), 164–172.
SOUHRN: Cigaretový kouø pøedstavuje nejrozšíøenìjší reprodukèní škodlivinu souèasnosti. Kouøení cigaret je rizikem pro lidskou reprodukci ještì pøedtím, než žena zjistí, že je tìhotná. Prevalence kouøení v tìhotenství se v Èeské republice pohybuje mezi 6 a 24 % a pøedpokládá se, že i tato data jsou podhodnocená. Kouøení se na patologickém prùbìhu tìhotenství a vývoji plodu podílí mnoha mechanismy. U tìhotných kouøících žen je udáván vyšší výskyt mimodìložních tìhotenství, spontánních potratù, abrupce placenty, placenta previa, pøedèasného protržení plodových blan, pøedèasných porodù. Naopak nižší je u kouøících tìhotných žen incidence preeklampsie. Kouøení ženy-matky také nepøíznivì ovlivòuje kojení. Kouøení mùže negativnì ovlivnit samotný intrauterinní vývoj plodu a má podstatné následky i pro následný vývoj dítìte. Na zvýšení rizika poškození plodu má podíl i kuøáctví otce. Kouøení matky má vliv na vznik a vývoj fetálního tabákového syndromu, syndromu náhlého úmrtí, vrozených vývojových vad, nemocí dýchacího ústrojí, na zvýšené riziko zhoubných nádorù v dìtství, kardiovaskulární rizika, neurální poškození a behaviorální poruchy. Také pasivní kouøení tìhotné ženy má znaèný negativní efekt na vyvíjející se plod.
KLÍÈOVÁ SLOVA: KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ – KOUØENÍ TABÁKU – PREVALENCE – NÁSLEDKY KOUØENÍ
Došlo do redakce: 12 / LISTOPAD / 2014
Pøijato k tisku: 11 / ÈERVEN / 2015
Grantová podpora: Tento text vznikl v rámci projektu IGA è. 15-28824A a programu institucionální podpory vìdy èíslo PRVOUK-P03/LF1/9. Korespondenèní adresa: Mgr. Lenka Šťastná, Ph.D. /
[email protected] / Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2
ADIKTOLOGIE
165
l
1 ÚVOD
Cigarety jako jedna z forem užívání tabáku jsou rozšíøeny po celém svìtì. Bìžné jsou dvì formy konzumace tabáku: bezdýmný tabák, nebo tabák, který hoøí. Bezdýmný tabák, jehož užívání je ménì èasté, lze dále rozdìlit na šòupací a orální. Tabák, který hoøí, je znám v aplikaèní formì dýmky èi doutníku (zásadité pH kouøe; vstøebávání v dutinì ústní) nebo cigarety (kyselé pH kouøe; vstøebávání v plicích) (Králíková, 2003; Minaøík, 2008). Cigaretový kouø obsahuje pøes 4 800 identifikovaných chemických látek, vedle dusíku a kyslíku jsou hlavními látkami cigaretového kouøe oxid uhlièitý, oxid uhelnatý, metan a nikotin. Mezi látky zastoupené v menším, ale stále významném množství patøí aceton, acetylen, formaldehyd, propan, kyanid vodíku a toluen (Abbott & Winzer-Serhan, 2012). Cigaretový kouø obsahuje 700 aditiv – látek pøidaných pro rùzné úèely, kolem 100 kancerogenních látek, kokancerogenù èi promotorù tumorù (Žaloudník, 2013). Cigaretový kouø pøedstavuje nejrozšíøenìjší reprodukèní škodlivinu souèasnosti. Kouøení cigaret je rizikem pro lidskou reprodukci ještì pøedtím, než žena zjistí, že je tìhotná. Mutagenní zmìny vznikající vlivem cigaretového kouøe v zárodeèných buòkách mužù a žen se mohou uplatnit u jejich potomkù. U kouøících mužù i žen bývá také snížená schopnost oplodnìní, jejíž pøíèiny jsou rùzné. Èetné chemické látky z cigaretového kouøe mohou procházet placentární bariérou do krevního obìhu plodu a plod ohrožovat (Crha & Hrubá, 2000). Èetné studie také ukazují, že ženy jsou ke škodlivinám cigaretového kouøe vnímavìjší než muži (Hrubá, 2004). V pupeèníkové krvi plodù a novorozencù žen kouøících v prùbìhu tìhotenství bývají zvýšené hladiny nikotinu i kotininu (metabolit nikotinu), karboxyhemoglobinu, olova, polycyklických aromatických uhlovodíkù a specifických nitrosaminù. Prenatálnì exponovaní novorozenci mají signifikantnì vyšší poèet aberantních chromozomù v periferních lymfocytech, které jsou dùkazem mutagenních úèinkù cigaretového kouøe (Crha & Hrubá, 2000). Prenatální expozice plodu cigaretovému kouøi zvyšuje riziko onemocnìní tìhotné ženy, komplikací v tìhotenství, výskytu vrozených vývojových vad, nemocnosti a úmrtnosti dítìte po narození. V pozdìjším vìku jsou prenatálnì exponované dìti zvýšenì ohroženy mnohými onemocnìními fyzického i psychického charakteru (Hrubá, 2011). l
2 PREVALENCE KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ V ÈESKÉ REPUBLICE V souèasnosti je tabák rozšíøen prakticky po celém svìtì. Podle studie SZÚ (Sovinová, Csémy, Sadílek, 2014) je v èeské dospìlé populaci 30 % souèasných kuøákù tabáku, z nichž pøevážnou vìtšinu tvoøí denní kuøáci (22,2 %). Více kouøí muži. Nejvyšší prevalence kuøáctví je ve vìkové kategorii 15–24 let, s vìkem prevalence kuøáctví klesá.
166
ADIKTOLOGIE
Národní výzkum užívání návykových látek (Chomynová, 2013) mapoval situaci v oblasti užívání legálních a nelegálních návykových látek v obecné populaci ÈR ve vìku 15–64 let v roce 2012. Bylo zjištìno, že tabák kouøilo alespoò jednou v životì 68,3 % dotázaných. S kouøením experimentovalo nebo kouøilo pøíležitostnì 36,3 % dotázaných a pravidelnì kouøilo nìkdy v prùbìhu života 32,1 % respondentù. V posledních 30 dnech kouøilo tabák 34,4 % dotázaných a celkem 23,1 % uvedlo pravidelné denní kouøení v posledním mìsíci. Nejvyšší podíl pravidelných a denních kuøákù je ve vìkové skupinì 25–34 let a ve skupinì 45–54 let. V roce 2011 byla provedena analýza užívání alkoholu, tabáku a nelegálních drog u žen hospitalizovaných v souvislosti s porodem a šestinedìlím. V rámci této studie byla analyzována data z Národního registru rodièek (NRROD) a Národního registru novorozencù (NRNOV), která jsou spravována Ústavem zdravotnických informací a statistiky ÈR. Studie pracovala s daty z let 2000–2009, kdy bylo do registru nahlášeno 1 008 821 rodièek, z toho u 60 502 (6,5 %) bylo evidováno kouøení. Mezi kuøaèkami byly 3,4krát èastìji svobodné ženy. Jako statisticky významný byl potvrzen také rozdíl ve vzdìlání (rodièky-kuøaèky mìly 7krát èastìji základní vzdìlání než nekuøaèky). Vliv kouøení na èetnost výskytu komplikací na stranì tìhotné ženy/rodièky a plodu/novorozence se v této studii projevil následovnì: u samovolného potratu stoupá pravdìpodobnost v pøípadì kouøení matky pøibližnì o 20 %, 1,4krát èastìji vznikají u rodièek-kuøaèek závažné komplikace tìhotenství a porodu; byla také potvrzena 1,2krát vyšší pravdìpodobnost zhoršení zdravotního stavu plodu; dále byla potvrzena 6,5krát vyšší pravdìpodobnost narození mrtvého novorozence; užívání tabáku bìhem tìhotenství mìlo vliv na vyšší výskyt vrozených vad, ale tento vliv nebyl prokázán jako statisticky významný; vliv kouøení tabáku na gestaèní stáøí a porodní hmotnost novorozencù byl prokázán jako statisticky významný (prùmìrná hmotnost novorozencù rodièek-kuøaèek byla o 6 % (200 g) nižší a gestaèní stáøí bylo nižší o 1 % (3 dny). Autoøi této studie závìrem dodávají, že jejich soubor vykazuje znaènou podhlášenost kouøení v tìhotenství v porovnání s jinými èeskými studiemi na toto téma (Nechanská, Mravèík, Sopko & Velebil, 2012). V roce 2008 byla publikována studie, jejímž cílem bylo zvýšit informovanost tìhotných žen o možnostech zlepšování zdravotního stavu jich samotných a jejich oèekávaných dìtí. Práce byla zamìøena na snižování množství alergenù domácího prostøedí, na podporu zdravé výživy a nekouøení tìhotných žen a èlenù jejich domácností. Údaje o životním stylu byly získány od 169 tìhotných žen, z nichž 11 % pøiznalo kouøení v tìhotenství a 12 % udávalo, že žijí v domácnosti, kde se kouøí (Janatová, Štundlová, Skývová & Ulièná, 2008). Studie se zamìøením na prevalenci a znalosti žen o kouøení v tìhotenství a také na antropometrické ukazate-
ŠÍDOVÁ, M., ŠŤASTNÁ, L.
2015/ 15 / 2 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK
le byla publikována v roce 2005 (Králíková et al., 2005). Studie pracovala se souborem 265 žen, které byly osloveny v prvních tøech dnech po porodu. Z celého souboru 23,5 % (63) žen kouøilo bìhem tìhotenství. Nejvíce žen kouøících bìhem tìhotenství mìlo základní vzdìlání (51,9 %). Pouze 68 % kouøících žen udávalo, že byly dotazovány na své kouøení v tìhotenství jejich gynekologem. Lékaø byl udáván jako zdroj informací o kouøení v tìhotenství jen v 5 % pøípadù. Samotné znalosti o vlivu kouøení na tìhotenství a plod nebyly dobré, pøièemž velmi pøekvapující je absence znalostí o možném zpomalení fetálního rùstu a vývoje plodu u žen kouøících bìhem tìhotenství a také nepøítomnost témìø jakýchkoliv znalostí z této oblasti asi ve tøetinì vzorku. Novorozenci kouøících žen mìli nižší porodní hmotnost, hmotnost kuøaèek vzrostla bìhem tìhotenství více než u nekuøaèek. Autoøi studie závìrem poukazují na alarmující zjištìní o tom, že široké spektrum zdravotníkù, kteøí se setkají s kouøící ženou bìhem jejího tìhotenství, nedoporuèuje této ženì návštìvu ambulance specializující se na odvykání kouøení. Autoøi také apelují na nutnost rozšíøení výzkumu v této oblasti (Králíková et al., 2005). Evropská longitudinální studie tìhotenství a dìtství (ELSAC) zahrnovala prospektivní šetøení u cca 40 tisíc žen ze šesti evropských zemí. Èeská republika byla zastoupena souborem žen z Brna a Znojma, které otìhotnìly v období mezi 1. listopadem 1990 a 28. únorem 1991. Podle jednotné metodiky ženy opakovanì vyplòovaly anamnestické dotazníky a byly vyšetøovány tak, aby bylo možno posoudit zdraví a vývoj jejich dítìte v prenatálním a postnatálním období a faktory, které jej mohou ovlivnit. V souboru 5 118 tìhotných žen bylo témìø 42 % žen, které uvádìly kuøáctví ve své anamnéze: z nich 58 % kouøilo ménì než 10 cigaret dennì a více než 9 % byly kuøaèky silné s poètem 20 a více dennì vykouøených cigaret. Kuøáctví tìhotných žen souviselo s úrovní jejich vzdìlání (ve skupinì žen se základním vzdìláním kouøilo více než 40 %, mezi vysokoškolaèkami necelých 20 %, prevalence kuøaèek se snižovala v každé skupinì s vyšším stupnìm dosaženého vzdìlání). Kuøaèky signifikantnì èastìji uvádìly traumatizující zážitky v dìtství (úmrtí v rodinì, rozvod rodièù, kruté zacházení, pohlavní zneužívání) i v souèasném životì (nepøítomnost partnera, rozvod). Kouøící tìhotné ženy také èastìji pøijaly zjištìní o svém tìhotenství negativnì (s pocity neštìstí). V osobní anamnéze kouøících žen se významnì èastìji vyskytovaly deprese, migrény, astma bronchiale, bolesti zad, zánìty pánevních orgánù a poruchy otìhotnìní. Kuøaèky poprvé otìhotnìly v prùmìru o 2 roky døíve než ženy, které nekouøily. V podskupinì žen, které byly tìhotné již opakovanì, byla mezi kuøaèkami významnì vyšší frekvence umìlých pøerušení tìhotenství. Výsledky studie ELSAC jsou v souladu s obdobnými zahranièními studiemi (Kukla, Hrubá & Tyrlík, 2000, 1999a, 1999b; Hrubá, Kukla & Tyrlík, 2000).
KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ
V rámci èásti studie ELSAC (brnìnský soubor) byly také monitorovány výživové zvyklosti tìhotných žen. Bylo zapojeno celkem 3 727 žen z Brna, z nichž 320 (èili pouhých 8,6 %) kouøilo i v polovinì tìhotenství, 1 363 (tj. 36,6 %) bylo pasivními kuøaèkami (kouøil partner) a 2 044 tìhotných žen nekouøilo ani nebylo doma vystaveno cigaretovému kouøi. Na otázky týkající se kouøení v tìhotenství neodpovìdìlo 132 žen (tj. 3,4 %). Byly nalezeny signifikantnì významné rozdíly mezi stravováním kouøících a nekouøících žen, vesmìs vždy v neprospìch nekuøaèek: èastìjší preference uzenin, paštik, smažených jídel a èastìjší deficit zeleniny a ovoce, rovnìž mléka a mléèných výrobkù. Aktivní kuøaèky vypijí dennì dvakrát více šálkù kávy než pasivní kuøaèky a témìø tøikrát více než nekuøaèky. Autoøi studie poukazují na nutnost vìnování pozornosti nejen kouøení tìhotných a kojících žen, ale také jejich výživì (Kukla, Hrubá & Tyrlík, 1999c). Kopaèiková, Stanèiak & Novotný (2011) zkoumali názory a postoje žen ke kouøení v prùbìhu tìhotenství na Slovensku (Trnavský kraj). Mìli k dispozici celkem 240 respondentù. Pøed tìhotenstvím kouøilo 33 % respondentek, z nichž 15 % kouøilo i v prùbìhu tìhotenství. Jako dùvod neschopnosti pøestat kouøit uvádìly „slabou vùli“. Že kouøení má vliv na prùbìh tìhotenství odpovìdìlo 72,5 % respondentek, 27,5 % respondentek nevìdìlo. l
3 NÁSLEDKY NA STRANÌ KOUØÍCÍ ŽENY-MATKY
Kouøení se na patologickém prùbìhu tìhotenství a vývoji plodu podílí mnoha mechanismy. V epidemiologických studiích se vztahy mezi kouøením a poruchami tìhotenství sledují obtížnì, protože v bìžném životì žen se vyskytuje mnoho dalších faktorù, které mohou souvislosti mezi kouøením a poruchami tìhotenství zastírat (Crha & Hrubá, 2000). U tìhotných kouøících žen je udáván vyšší výskyt mimodìložních tìhotenství, spontánních potratù, abrupce placenty, placenta previa, pøedèasného protržení plodových blan, pøedèasných porodù (Crha & Hrubá, 2000). Naopak nižší je u kouøících tìhotných žen incidence preeklampsie (Wikström et al., 2010). Mimodìložní tìhotenství bývá nejèastìji vyvoláno implantací oplodnìného vajíèka do vejcovodu. Jedná se o vzácnou patologii, která se vyskytuje zhruba 2–15x na 1000 tìhotenství. Zøídkakdy je smrtelné, pøesto se ukazuje jako hlavní pøíèina smrti žen bìhem prvních tøí mìsícù tìhotenství. Mùže také negativnì ovlivnit budoucí plodnost (Králíková & Himmerová, 2004a, 2004b). U žen, které kouøily bìhem tìhotenství, je riziko této poruchy zvýšené v prùmìru o 77 %. Chemické látky v cigaretovém kouøi pùsobí zmìny uterotubální motility, èímž mohou následnì zpomalit transport oocytu, spermií nebo oplodnìného zárodku. Mimodìložní tìhotenství má i další rizikové faktory, zejména stavy po zánìtech v oblasti pánve, užívání hormonální antikon-
ADIKTOLOGIE
167
cepce, indukovaná pøerušení tìhotenství, ke všem tìmto dalším rizikovým faktorùm však kuøáctví také negativnì pøispívá (Crha & Hrubá, 2000; BMA, 2006). U kouøících tìhotných žen se v prùmìru až dvakrát èastìji objevuje placenta previa (tj. vcestné lùžko). Èetnost této komplikace se pohybuje od 3,3 do 9,9 % pøípadù na 1000 tìhotenství. U kuøaèek bývá riziko zvýšené v prùmìru o 58 % (Crha & Hrubá, 2000). Riziko vzniku komplikace roste se spotøebou cigaret (Králíková & Himmerová, 2004a). Pøedpokládá se, že k jejímu vzniku mohou pøispívat také rùzné patologické zmìny v cévním øeèišti, které jsou u kouøících žen èastìjší (Crha & Hrubá, 2000; Michalcová & Feyreisl, 2013). Abrupce placenty neboli pøedèasné odluèování placenty od dìložní stìny se vyskytuje u 0,5–4 % tìhotenství, pøispívá výrazným zpùsobem k incidenci spontánních potratù a pøedèasných porodù. Mùže být pøíèinou 15–25 % perinatálních úmrtí novorozence. U žen kouøících v prùbìhu tìhotenství se toto riziko zvyšuje o zhruba 62 % (Crha & Hrubá, 2000; Michalcová & Feyreisl, 2013). Toxiny obsažené v cigaretovém kouøi mohou v rùzných stadiích tìhotenství zpùsobit jeho pøedèasné ukonèení. Samotná neplodnost mùže být nìkdy maskována èastými potraty, které se klinicky neprojeví. Prevalence spontánních potratù v èasných stadiích tìhotenství je u kuøaèek signifikantnì vyšší než u nekouøících žen a dosahuje až 33 %. Vztahy mezi kouøením ženy a èastìjším výskytem spontánních potratù jsou popisovány již od 40. let 20. století. V souvislosti se spontánními potraty byl také pozorován vztah dávky a úèinku (silné kuøaèky mìly riziko vyšší než kuøaèky slabé). Také u žen, kterým byla pro neplodnost provedena fertilizace in vitro, se po úspìšném vyvolání tìhotenství spontánní potraty vyskytovaly více než dvakrát èastìji než u nekuøaèek (Crha & Hrubá, 2000; Nielsen et al., 2006). U žen kouøících bìhem tìhotenství se také èastìji objevují pøedèasné porody (relativní riziko je 36–47 %) (Crha & Hrubá, 2000). Kouøení vyvolává chronické ischemické a hypoxické pomìry, které pùsobí zmìny v placentì i u plodu a mùže vést k pøedèasnému ukonèení tìhotenství. U tìhotných kouøících žen se také èastìji vyskytuje øada dalších pøídatných faktorù pøispívajících k pøedèasnému ukonèení tìhotenství (Crha & Hrubá, 2000). Byla popsána zvýšená frekvence pøedèasného odtoku plodové vody u žen kouøících bìhem tìhotenství (BMA, 2004). Jako preeklampsie je oznaèován výskyt hypertenze, generalizovaných otokù a pøítomnost bílkoviny v moèi po 20. týdnu tìhotenství. Jde o hlavní pøíèinu úmrtnosti tìhotných žen. Preeklampsie je pøekvapivì jedinou komplikací tìhotenství, jejíž výskyt je nižší mezi kouøícími ženami. Pravdìpodobným dùvodem je, že kouøení mùže antagonicky ovlivòovat rùzné mechanismy vzniku preeklampsie (Wikström et al., 2010). Ovšem pozitivní úèinek kouøení cigaret na snížení rizika vzniku preeklampsie je znaènì pøe-
168
ADIKTOLOGIE
vážen širokým spektrem škodlivých úèinkù kouøení bìhem tìhotenství. Navíc, jestliže se preeklampsie u tìhotné kouøící ženy pøece jen vyvine, pak má tato žena mnohem vìtší riziko vážných komplikací než žena, která nekouøí. Mezi tìhotnými kouøícími ženami, u kterých se vyvine preeklampsie, je riziko abrupce placenty, omezení rùstu plodu a perinatálního úmrtí extrémnì vysoké (Cnattingius, Mills, Yuen, Eriksson & Ros, 1997; BMA, 2006). Zdraví ženy-matky nelze oddìlit od zdraví plodu, závažné nemoci tìhotné ženy jsou velkým rizikem pro vývoj a zdraví plodu. Tìhotenství zvyšuje u žen riziko kardiovaskulárních pøíhod a onemocnìní dýchacího ústrojí. Tyto nemoci jsou silnì asociovány s kouøením, což znamená, že kouøení v prùbìhu tìhotenství mùže výsledné riziko tìchto pøíhod zvyšovat. Ve srovnání s nekuøaèkami mají tìhotné kouøící ženy 4,6krát vyšší riziko infarktu myokardu, témìø dvojnásobnì vyšší výskyt mozkové mrtvice, o 30 % èastìjší venózní trombózu a 2,5krát èastìjší plicní embolii. V prùbìhu tìhotenství mají tìhotné kouøící ženy trojnásobnì vyšší výskyt závažných respiraèních onemocnìní, více než 15krát èastìjší bronchitidu, 4krát èastìjší astma a gastrointestinální vøedy (Roelands, Jamison, Lyerly & James, 2009). Kouøení ženy-matky ovlivòuje kojení nepøíznivì. Bylo prokázáno, že nikotin inhibuje produkci prolaktinu a že kouøící ženy produkují menší množství mléka. Mnoho látek z cigaretového kouøe proniká do mateøského mléka a kromì jeho kontaminace také narušuje jeho chuťové vlastnosti. Kromì biologických dùvodù zøejmì k redukci kojení u kouøících žen pøispívají také sociální dùvody (nižší úroveò vzdìlání a nižší sociální postavení kouøících žen) (Primo et al., 2013; Crha & Hrubá, 2000). l
4 NÁSLEDKY NA STRANÌ PLODU-DÍTÌTE
Kouøení mùže negativnì ovlivnit intrauterinní vývoj plodu a má podstatné následky i pro následný vývoj dítìte. Soudí se, že na zvýšení rizika poškození plodu má podíl i kuøáctví otce (Crha & Hrubá, 2000; Králíková & Himmerová, 2004b). l
4 / 1 Fetální tabákový syndrom
Proporcionální intrauterinní rùstová retardace plodu bývá nejèastìjším projevem škodlivých následkù kouøení bìhem tìhotenství. Nemá-li jiné pøíèiny (chronická nemoc matky, antropometrické rozmìry rodièù), pak je tento efekt pokládán za projev teratogenního pùsobení škodlivin z cigaretového kouøe a oznaèován jako „fetální tabákový syndrom“ (Crha & Hrubá, 2000). Ke snížení tìlesného vývoje plodu kouøících žen pøispívá hypoxie a hyponutrice (Crha & Hrubá, 2000). Nikotin koluje po vstøebání v plicích v arteriální a venózní krvi a snadno proniká placentou i do krevního obìhu plodu. Nikotin má stejnì jako u dospìlého afinitu k nervové tkáni a váže se na centrální nikotinové receptory, na nìž má agonistický úèi-
ŠÍDOVÁ, M., ŠŤASTNÁ, L.
2015/ 15 / 2 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK
nek a aktivuje tím acetylcholinový neurotransmiterový systém. Po jejich aktivaci dochází ke zvýšené aktivitì sympatického nervstva a nadledvin. Reakce na pøítomnost nikotinu v obìhu jsou stejné u dospìlého i plodu: vasokonstrikce, zvýšení srdeèní tepové frekvence a minutového objemu. V orgánech plodu je sníženo zásobování kyslíkem a živinami a zpomalen odvod zplodin metabolizmu. Tento stav hypoxie a hyponutrice se opakuje pøi každé cigaretì a trvá pøibližnì 30–45 minut. Kromì nikotinu proniká do plodu i oxid uhelnatý, který tìhotná kuøaèka vdechuje. Oxid uhelnatý se váže na hemoglobin, a blokuje tak jeho vazebnou kapacitu pro kyslík. Nezralý fetální hemoglobin je pro oxid uhelnatý více vnímavý než hemoglobin dospìlého èlovìka, a proto bývá koncentrace karboxyhemoglobinu v plodu až o 25 % vyšší než v krvi jeho matky. Další škodlivinou, kterou obsahuje cigaretový kouø a která proniká do krve exponovaného plodu, je kyanovodík. Ten se podílí na inaktivaci enzymù zprostøedkujících pøenos kyslíku z krve do tkání. Komplex hypoxických zmìn nastávajících u plodu exponovanému cigaretovému kouøi završuje ještì pøítomnost kadmia. Tento kov je sice zadržován placentou, ale za cenu jeho specifických úèinkù na cévy tohoto orgánu s následnými ložiskovými nekrotickými zmìnami, které v závislosti na jejich èetnosti více èi ménì omezují funkci placenty (Hrubá, 2011). V dùsledku výše uvedených negativních úèinkù kouøení na plod mívají dìti narozené ženám, jež v tìhotenství kouøily, nižší tìlesnou hmotnost v prùmìru o 100–300 gramù. Riziko narození dítìte s porodní hmotností nižší než 2500 gramù je dvojnásobnì zvýšeno. Kouøení pøispívá k výskytu nízké porodní hmotnosti v prùmìru o 20–40 %, ale u silných kuøaèek stoupá frekvence nízké porodní hmotnosti novorozencù až o 130 %. Tìlesná retardace je proporcionální. Tyto dìti mají také menší porodní délku a menší obvod hlavy než dìti nekuøaèek (Ernst et al., 2001). Bylo také zjištìno, že nepøíznivý úèinek kouøení na plod potencuje souèasná konzumace alkoholu a kávy (Crha & Hrubá, 2000). Crha & Hrubá (2000; p. 39) také uvádìjí, že „pokud ženy zanechají kouøení bìhem prvního trimestru, pak intrauterinní vývoj plodù není nijak odlišný od dìtí, jejichž matky nikdy nekouøily. Ale i zanechání kouøení v pozdìjších fázích tìhotenství riziko rùstové retardace významnì redukuje.“ Problémem zùstávají znalosti žen o vlivu kouøení na tìhotenství a plod, pøièemž velmi pøekvapující je absence znalostí o možném zpomalení fetálního rùstu a vývoje plodu u žen kouøících bìhem tìhotenství a také nepøítomnost témìø jakýchkoliv znalostí z této oblasti (Králíková et al., 2005). Nízká porodní hmotnost mùže být dále pøíèinnou zhoršené poporodní adaptace novorozence, dále vyšší novorozenecké morbidity a mortality, pozdìji se mohou projevit psychosociální komplikace, jako napø. opoždìný vývoj øeèi, poruchy koncentrace, hyperaktivita, nestabilita, poruchy uèení.
KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ
l
4 / 2 Syndrom náhlého úmrtí (SIDS)
Syndrom náhlého úmrtí je v rozvinutých zemích hlavní pøíèinou poporodní mortality v kojeneckém období. Poté, co byla sjednocena doporuèení o nerizikové poloze ve spánku, je hlavní pøíèinou tìchto pøípadù expozice cigaretovému kouøi v prùbìhu tìhotenství (riziko SIDS se zvyšuje 2–5x; Hrubá, 2011; Slotkin et al., 2011). Nikotin má k SIDS silnìjší asociace než expozice jakékoliv jiné návykové látce (Crha & Hrubá, 2000). Syndrom náhlého úmrtí se pokládá za klinický projev dvou vývojových problémù: poruch v øízení èinnosti srdce a dýchacích orgánù novorozence, reakce na akutní hypoxii, vzniklou bìhem spánkové apnoe nebo obstrukce dýchacích cest. Zdravý novorozenec je v prvních dnech po narození chránìn unikátním mechanismem proti úèinkùm hypoxie. Tento komplex specifických funkcí se uplatòuje jen v kritickém novorozeneckém, perinatálním a èasném kojenecké období. U novorozencù, kteøí byli vystaveni úèinkùm nikotinu bìhem tìhotenství, tento unikátní autonomní mechanismus odpovìdi na hypoxii chybí. Nikotin tak podmiòuje zvýšenou vnímavost novorozence k hypoxii (Crha & Hrubá, 2000). Kouøení pøispívá k náhlému úmrtí kojence mechanismy snížení variability srdeèní tepové frekvence, zvýšení obstrukèní apnoe a redukce pohotovosti a bdìlosti vyvolávající kardiorespiraèní dysfunkce (Hrubá, 2011). l
4 / 3 Vrozené vývojové vady
Frekvence vìtšiny vývojových vad u dìtí narozených ženám, které kouøily v prùbìhu tìhotenství, nebývá zvýšena, což je vysvìtlováno tím, že oocyty jsou v tìle ženy zakládány již v dobì jejího intrauterinního života a potom v ovariích relativnì dobøe chránìny pøed mutagenními úèinky rùzných škodlivin (Crha & Hrubá, 2000). Existují ovšem i vrozené vývojové vady, u nichž je pozitivní asociace s kouøením žen bìhem tìhotenství potvrzena. Vyšší riziko bylo zjištìno pro malformace konèetin, rozštìpù patra, srdeèních vad a malformace urogenitálního ústrojí (Crha & Hrubá, 2000; Hrubá, 2011). Souvislosti byly také nalezeny mezi vrozenými vývojovými vadami a kuøáctvím otcù. Pozitivní korelace kouøení otcù byly nalezeny k nìkolika rùzným vývojovým vadám: k vrozeným defektùm neurální trubice, rozštìpùm patra, hydrocefalu, defektu komorového septa, k uretrální stenóze. Kuøáctví otcù mùže také prokazatelnì zvyšovat frekvenci Downova syndromu (Crha & Hrubá, 2000). l
4 / 4 Nemoci dýchacího ústrojí
Pùsobení cigaretového kouøe je mnohostranné, pøímo snižuje plicní funkce a zvyšuje reaktivitu dýchacích cest. Pøi prenatální expozici cigaretovému kouøi dochází k poškození vývoje plic: novorozenci kouøících žen mívají snížené plicní funkce. Po porodu dochází k rychlému a extenzivnímu rùs-
ADIKTOLOGIE
169
tu a vývoji plic, které jsou v tomto období citlivìjší k úèinkùm chemických i biologických kontaminantù. V poporodním období a v èasném dìtském vìku nejsou ještì vyvinuty obranné mechanismy v bronchiálním stromu (hlavnì èisticí schopnost øasinkového epitelu). Také imunitní systém je nezralý. Dráždící a toxické látky z cigaretového kouøe mohou poškodit sliznice dýchacích cest tak, že zvyšují jejich vnímavost k rùzným patogenùm (Crha & Hrubá, 2000). Akutní respiraèní onemocnìní, chronické respiraèní symptomy, iniciace a exacerbace astmatu u dìtí má vztah k jejich expozici cigaretovému kouøi (Maritz & Harding, 2011; Crha & Hrubá, 2000). U dìtí postižených astmatem ovlivòuje expozice cigaretovému kouøi zaèátek onemocnìní v èasnìjším vìku, zvyšuje poèet záchvatù a exacerbací nemoci, spotøebu lékù a hospitalizací. Obecnì se uvádí, že kuøáctví matky zvyšuje riziko vzniku astmatu u dítìte až dvojnásobnì. Riziko je ještì vyšší, pokud žena kouøila bìhem tìhotenství a v kouøení pokraèovala i po porodu (Crha & Hrubá, 2000). l 4 / 5 Zvýšené riziko zhoubných nádorù v dìtství
Z cigaretového kouøe se uvolòuje smìs více než 4000 chemických látek. V této smìsi bylo zatím detekováno více než 60 karcinogenù, které prokazatelnì èi velmi pravdìpodobnì vyvolávají nádorová bujení u èlovìka (Hrubá, 2007). Mnohé z karcinogenù, které obsahuje cigaretový kouø (napø. polycyklické aromatické uhlovodíky, olovo, nikl, nikotin, nitrosaminy), mohou pøecházet z krve kouøící tìhotné ženy do plodu a vyvolávat u nìho mutagenní zmìny, které po narození zvyšují riziko zhoubných nádorù (Hrubá, 2011). U dìtí žen, které v tìhotenství kouøily, se èastìji vyskytují leukemie, lymfomy (pøedevším non-Hodkinùv lymfom) a nádory mozku. Relativní riziko se pohybuje mezi 1,7 a 4,7 u dìtí aktivních kuøaèek a 2,2 u dìtí, jejichž matky byly v tìhotenství silnì exponovány pasivnímu kouøení (Hrubá, 2011). l
4 / 6 Kardiovaskulární rizika
Bylo opakovanì prokázáno, že riziko výskytu chronických onemocnìní v dospìlosti je významnì ovlivnìno faktory, které pùsobí v èasném období života. U dìtí s nízkou porodní hmotností se v dospìlosti èastìji vyskytují metabolické poruchy a kardiovaskulární nemoci (Rodríguez-Morán et al., 2007; Jones & Ozanne, 2007). Tyto dìti také mívají pozdìji sklony k nadváze a obezitì, která mùže pøetrvávat až do dospìlosti (Oken et al., 2008; Somm et al., 2008, 2009). Nejvýznamnìjší je ve vztahu k pozdìjší nadváze èi obezitì expozice plodù cigaretovému kouøi v prvním trimestru tìhotenství. Je také vykazována souvislost mezi dávkou a úèinkem. Prenatální expozice nikotinu podporuje tvorbu tukové tkánì v pozdìjším životì a je rovnìž spojena se signifikantnì vyšším intraabdominálním hromadìním tuku,
170
ADIKTOLOGIE
které je pokládáno za významný rizikový faktor kardiovaskulárních a metabolických onemocnìní. Prenatální expozice kouøení také zvyšuje prevalenci diabetu a mùže zvyšovat riziko perzistentní hypertenze v pozdìjším vìku (Hrubá, 2011). l
4 / 7 Neurální poškození a behaviorální poruchy Epidemiologické studie prokázaly, že kouøení matky v tìhotenství je prediktorem snížení kognitivních funkcí (mìøeno skóry IQ a dosaženým akademickým vzdìláním) (Breslau et al., 2005; Linnet et al., 2005; Mortensen et al., 2005; Batty et al., 2006; Lambe et al., 2006). Zda kouøení pøímo souvisí se snížením kognitivních funkcí, není ovšem jasné. Odstranìním souvisejících faktorù jako vìk matky, socioekonomický status, vzdìlání matky a IQ se vztah mezi kouøením matky v tìhotenství a kognitivním výkonem dítìte významnì snižuje. Tento kauzální vztah je tedy považován za kontroverzní (Gilman et al., 2008). U dìtí žen kouøících bìhem tìhotenství se èastìji vyskytují kognitivní poruchy (napø. snížení vizuální pamìti, poruchy chápání øeèi, slabší reakce na sluchové stimuly), poruchy chování (agresivita, antisociální chování) (Boutwell et al., 2011), poruchy pozornosti (Motlagh et al., 2010), hyperaktivita, psychické poruchy (úzkosti, deprese) nebo také vyšší vnímavost ke vzniku závislostí (Hrubá, 2011). Kouøení v tìhotenství je také silným prediktorem ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder – hyperkinetická porucha, porucha pozornosti s hyperaktivitou) v dìtství (Abbott & Winzer-Serhan, 2012). l
4 / 8 Jiné následky prenatální expozice kouøení Dìti žen kouøících v prùbìhu tìhotenství mohou mít poruchy štítné žlázy, které mohou být zvlášť významné v oblastech s endemicky nízkým pøívodem jodu (Crha & Hrubá, 2000). Bylo také zjištìno, že prenatální expozice kouøení negativnì ovlivòovala pozdìjší plodnost žen (Crha a Hrubá, 2000), akcelerovala vìk menarche a zpùsobovala vyšší kazivost zubù v období dospívání (Hrubá, 2011). l
5 PASIVNÍ KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ
Toxický cigaretový kouø je vdechován nejen aktivním kuøákem, ale souèasnì je emitován i do jeho okolí a vdechován okolními lidmi (nekuøáky). Chemické složení smìsi vdechované kuøákem i smìsi emitované do okolí je obdobné, ale v cigaretovém kouøi vznikajícím na zapáleném konci cigarety mezi jednotlivými tahy jsou koncentrace škodlivin až nìkolikanásobnì vyšší (Hrubá, 2011). Pøesto je v zakouøeném prostøedí pøítomné významné množství nejen nikotinu, ale také tisíce dalších chemických látek, z nichž nejménì 250 je prokazatelnì toxických nebo kancerogenních (napø. kyano-
ŠÍDOVÁ, M., ŠŤASTNÁ, L.
2015/ 15 / 2 PØEHLEDOVÝ ÈLÁNEK
vodík, oxid uhelnatý, amoniak, toluen, arzen, olovo, chrom, kadmium) (Králíková, 2013). Pro intenzitu tzv. nedobrovolné expozice nekuøáka je významný poèet kouøících osob, velikost prostoru, který s kuøáky sdílí, a délka doby expozice (Crha & Hrubá, 2000). Koncentrace nikotinu ve vzduchu v domácnostech kuøákù se pohybuje v prùmìru od 2 do 10 µg/m (WHO, 2002). Pasivní kouøení má okamžitý i dlouhodobý vliv na lidské zdraví. Mezi okamžité úèinky patøí podráždìní oèí, nosu, hrdla a plic. Toxický cigaretový kouø také u citlivìjších nekuøákù vyvolává bolesti hlavy, pocity nevolnosti a závrati. Pasivní kouøení zatìžuje srdce a postihuje hospodaøení organismu s pøijímáním a využíváním kyslíku (Kastnerová & Žižková, 2007). Lze shrnout, že je spojeno se stejnými onemocnìními jako kouøení aktivní, ale v menší míøe (jedná se o nádorová a respiraèní onemocnìní, vliv na cévy) (Králíková, 2013). Nekuøaèky vystavené cigaretovému kouøi bìhem tìhotenství mají dìti s nižší porodní hmotností (Kharrazi et al., 2004). Také dìti narozené nekuøaèkám, jejichž partneøi kouøili, vážily ménì než dìti narozené zcela nekuøáckým párùm (Hrubá & Kachlík, 2000). Pasivní kouøení tìhotných žen se podílí na redukci hmotnosti plodu (Crha & Hrubá, 2000) a na vzniku behaviorálních poruch v dìtství (Liu et al., 2013). Ženy, které byly vystaveny cigaretovému kouøi na pracovišti, mìly dìti s nižší porodní hmotností (Misra & Nguyen, 1999). Podle souèasných zjištìní nedochází k manifestaci poškození zdraví vlivem pasivního kouøení až po dlouholeté expozici, jak se pøedpokládalo døíve, ale dokonce i po jednorázové krátkodobé epizodì (Hrubá, 2011). Z výše uvedených faktù vyplývá, že i pasivní kouøení tìhotné ženy má znaèný negativní efekt na vyvíjející se plod (Nieuwenhuijsen et al., 2013; Salmasi et al., 2010).
l
6 ZÁVÌR
Epidemiologická data pocházející z rùzných zdrojù a také preklinická data naznaèují, že prenatální expozice cigaretovému kouøi bìhem tìhotenství a také v prùbìhu raného dìtství ovlivòuje vývoj mnoha orgánových systémù vèetnì nervového, respiraèního a kardiovaskulárního. Nízká porodní hmotnost, syndrom náhlého úmrtí, poruchy chování vèetnì ADHD v dìtství jsou také spojeny s prenatální expozicí cigaretovému kouøi. Je tedy zøejmé, že tìhotná žena by bìhem tìhotenství nemìla kouøit. V ideálním pøípadì by mìla pøestat kouøit co nejdøíve pøed pøípadným plánovaným tìhotenstvím. Role autorù: M. Šídová provedla rešerši literatury a zpracovala výchozí text rukopisu. L. Šťastná doplnila rešerši literatury a zpracovala finální podobu manuskriptu. Obì autorky pøispìly ke vzniku èlánku a schválily koneènou podobu rukopisu. Konflikt zájmù: Bez konfliktu zájmù. The role of the authors: Markéta Šídová carried out the literature search and drafted the initial version of the manuscript. Lenka Šťastná performed an additional literature search and prepared the final version of the manuscript. Both authors contributed to the creation of the article and approved the final version of the manuscript. Declaration of interest: There is no conflict of interest involved.
LITERATURA / REFERENCES l Abbott, L. C. & Winzer-Serhan, U. H. (2012). Smoking during pregnancy:
l Breslau, N., Paneth, N., Lucia, V. C. & Paneth-Pollak, R. (2005). Maternal
Lessons learned from epidemiological studies and experimental studies
smoking during pregnancy and offspring IQ. Int. J. Epidemiol., 34,1047–1053.
using animal models. Critical Reviews in Toxicology, 42(4), 279–303.
l Cnattingius, S., Mills, J. L., Yuen, J., Eriksson, O. & Ros, H. S. (1997). The
l Batty, G. D., Der, G. & Deary, I. J. (2006). Effect of maternal smoking during
paradoxical effect of smoking in preeclamptic pregnancies: smoking reduces
pregnancy on offspring’s cognitive ability: empirical evidence for complete
the incidence but increases the rate of perinatal mortality, abrupt io placen-
confounding in the US national longitudinal survey of youth. Pediatrics, 118,
tae, and intrauterine growth restriction. American Journal of Obstetrics Gyne-
943–950.
cology, 177(1), 156–161.
l Boutwell, B. B., Beaver, K. M., Gibson, C. L., Ward, J. T. (2011). Prenatal ex-
l Crha, I. & Hrubá, D. (2000). Kouøení a reprodukce. Brno: Masarykova
posure to cigarette smoke and childhood externalizing behavioral problems:
univerzita.
A propensity score matching approach. Int. J. Environ Health Res., 21,
l Ernst, M., Moolchan, E. T., Robinson, M. L. (2001). Behavioral and neural
248–59.
consequences of prenatal exposure to nicotine. J. Am. Acad. Child Adolesc.
l BMA. (2006). Smoking and women´s reproductive health: A review for gy-
Psychiatry, 40, 630–641.
naecologists and obstetricians. London: BMA, Tobacco Control Resource
l Gilman, S. E., Gardener, H. & Buka, S. L. (2008). Maternal smoking during
Centre.
pregnancy and children’s cognitive and physical development: a causal risk
l BMA. (2004). Smoking and reproductive life: The impact of smoking on se-
factor? Am. J. Epidemiol., 168, 522–531.
xual, reproductive and child health. Brittish Medical Association Board on Science and Education & Tobacco Control Resource Centre. London: BMA.
KOUØENÍ V TÌHOTENSTVÍ
ADIKTOLOGIE
171
172
l Hrubá, D. (2011). Riziko kouøení v tìhotenství se stále podceòuje. Tolero-
l Misra, D. P. & Nguyen, R. H. N. (1999). Environmental tobacco smoke and
vat kouøení v tìhotenství je neodborné a neetické. Praktická gynekologie,
low birth weight: a hazard in the workplace? Environmental Health Perspecti-
15 (1), 34–39.
ves, 107 (Supplement 6), 897–904.
l Hrubá, D. (2007). Proè nekouøit v tìhotenství – nové poznatky o úèincích ni-
l Mortensen, E. L., Michaelsen, K. F., Sanders, S. A. & Reinisch, J. M. (2005).
kotinu. Praktická gynekologie, 11(3), 132–134.
A dose-response relationship between maternal smoking during late preg-
l Hrubá, D. (2004). Co budu mít z toho, že pøestanu kouøit? MaMiTa 4(8), 17.
nancy and adult intelligence in male offspring. Paediatr. Perinat. Epidemiol.,
l Hrubá, D., Kukla, L. & Tyrlík, M. (2000). Vztah vzdìlání a kouøení k výskytu
19, 4–11.
stresorù v anamnéze tìhotných žen. Psychológia a patopsychológia, 35(3),
l Motlagh, M. G., Sukhodolsky, D. G., Landeros-Weisenberger, A., Katso-
209–221.
vich, L., Thompson, N., Scahill, L., King, R. A., Peterson, B. S., Schultz, R. T. &
l Chomynová, P. (2013). Národní výzkum užívání návykových látek 2012, Kouøe-
Leckman, J. F. (2010). Adverse effects of heavy prenatal maternal smoking on
ní, užívání alkoholu a dalších drog v obecné populaci. Zaostøeno na drogy, 11(2).
attentional control in children with ADHD. J. Atten. Disord. Published on line
l Janatová, H., Štundlová, D., Skývová, M. & Ulièná, E. (2008). Komplexní in-
8 July 2010. Available at: http://jad.sagepub.com/content/early/2010/06/24/
tervence v tìhotenství. Hygiena, 1, Supplementum, 48–51.
1087054710374576.
l Jones, R. H. & Ozanne, S. E. (2007). Intra-uterine origins of type 2 diabetes.
l Nechanská, B., Mravèík, V., Sopko, B. & Velebil, P. (2012). Rodièky užívající
Arch. Physiol. Biochem., 113, 25–29.
alkohol, tabák a nelegální drogy. Èeská gynekologie, 77(5), 457–469.
l Kastnerová, M. & Žižková, B. (2007). Kouøení jako zdravotnì sociální prob-
l Nielsen, A., Hannibal Ch. G., Lindekilde, B. E., Tolstrup J., Kirsten F., Munk,
lém. Prevence úrazù otrav a násilí, III(2), 183–191.
Bergholt, T., Buss, L., Ottesen, B, Brønbaek, M. & Kjaer S. K. (2006). Mater-
l Kharrazi, M., DeLorenze, G. N., Kaufman, F. L., Eskenazi, B., Bernert, Jr., J.
nal smoking predicts the risk of spontaneous abortion. Acta Obstetricia et Gy-
T., Graham, S., Pearl, M. & Pirkle, J. (2004). Environmental tobacco smoke and
necologica Scandinavica, 85(9), 1057–1065.
pregnancy outcome. Epidemiology, 15, 660–670.
l Nieuwenhuijsen, M. J., Dadvand, P., Grellier, J., Martinez, D. & Vrijheid, M.
l Kopaèiková, M., Stanèiak, J. & Novotný, J. (2011). Názory a postoje žien
(2013). Environmental risk factors of pregnancy outcomes: a summary of re-
k fajèeniu v gravidite. In: J. Stanèiak & L. Cetlová (Eds.). Sborník konference
cent meta-analyses of epidemiological studies. Environmental Health, 12(6),
Jihlavské zdravotnické dny 2011 (pp. 331–340). Jihlava: Vysoká škola
1–10. Available at http://www.ehjournal.net/content/12/1/6.
polytechnická.
l Oken, E., Levitan, E. B. & Gillman, M. W. (2008). Maternal smoking during
l Králíková, E. (2013). Pasivní kouøení. In: E. Králíková et al., Závislost na ta-
pregnancy and child overweight: systematic review and meta-analysis. Int. J.
báku. Epidemiologie, prevence a léèba (pp. 141–147). Bøeclav: ADAMIRA.
Obes. (Lond.), 32, 201–210.
l Králíková, E., Bajerová J., Raslová N., Rameš, J. & Himmerová, V. (2005).
l Primo, C. C., Ruela, P. B., Brotto, L. D., Garcia, T. R., Lima Ede, F. (2013). Ef-
Smoking and pregnancy: prevalence, knowledge, anthropometry, risk com-
fects of maternal nicotine on breastfeeding infants. Rev. Paul Pediatr., 31(3),
munication. Prague Medical Report, 106(2), 195–200.
392–397.
l Králíková, E. & Himmerová, V. (2004a). Kouøení a reprodukce, 2. èást: Kou-
l Rodríguez-Morán, M., Levario-Carrillo, M., González, J. L., SánchezRamí-
øení a tìhotenství. Èasopis lékaøù èeských, 143(4), 270–273.
rez, B., Martínez-Aguilar, G. & Guerrero-Romero, F. (2007). Placental immaturi-
l Králíková, E. & Himmerová, V. (2004b). Kouøení a reprodukce, 3. èást: Os-
ty and hyperinsulinaemia in full-term newborns. Eur. J. Clin. Invest., 37,
tatní vlivy kouøení na reprodukci a zdraví dítìte. Èasopis lékaøù èeských,
529–534.
143(5), 344–347.
l Roelands, J., Jamison, M. G., Lyerly, A. D. & James, A. H. (2009). Consequ-
l Králíková, E. (2003). Tabák a závislost na tabáku. In: K. Kalina (Ed.) et al.,
ences of smoking during pregnancy on maternal health. Journal of women’s
Drogy a drogové závislosti 1, mezioborový pøístup (pp. 205–209). Praha: Úøad
health, 18(6), 867–872.
vlády ÈR.
l Salmasi, G., Grady, R., Jones, J., Mcdonald, S. D. (2010). Environmental to-
l Kukla, L., Hrubá, D. & Tyrlík, M. (2000). Kouøení a stres (výsledky studie
bacco smoke exposure and perinatal outcomes: A systematic review and me-
ELSAC). Èeská a Slovenská Psychiatrie, 96(6), 316–321.
taanalyses. Acta Obstet. Gynecol., 9, 423–441.
l Kukla, L., Hrubá, D. & Tyrlík, M. (1999a). Charakteristické rozdíly mezi kouøícími
l Slotkin, T. A., Seidler, F. J., Spindel, E. R. (2011). Prenatal nicotine exposu-
a nekouøícími tìhotnými ženami (výsledky studie ELSAC). Hygiena, 44(2), 67–77.
re in rhesus monkeys compromises development of brainstem and cardiac
l Kukla, L., Hrubá, D. & Tyrlík, M. (1999b). Zmìny kuøáckého chování žen v tì-
monoamine pathways involved in perinatal adaptation and sudden infant de-
hotenství, výsledky studie ELSAC. Praktický lékaø, 79(9), 517–520.
ath syndrome: Amelioration by Vitamin C. Neurotoxicol. Teratol., 3, 431–434.
l Kukla, L., Hrubá, D. & Tyrlík, M. (1999c). Výživa tìhotných: rozdíly mezi že-
l Somm, E., Schwitzgebel, V. M., Vauthay, D. M., Aubert, M. L. & Huppi, P. S.
nami, které kouøily a nekouøily v prùbìhu tìhotenství. Gynekolog, 8, 112–118.
(2009). Prenatal nicotine exposure and the programming of metabolic and
l Lambe, M., Hultman, C., Torrång, A., Maccabe, J. & Cnattingius, S. (2006).
cardiovascular disorders. Mol. Cell. Endocrinol., 304, 69–77.
Maternal smoking during pregnancy and school performance at age 15. Epi-
l Somm, E., Schwitzgebel, V. M., Vauthay, D. M., Camm, E. J., Chen, C. Y.,
demiology, 17, 524–530.
Giacobino, J. P. et al. (2008). Prenatal nicotine exposure alters early pancrea-
l Linnet, K. M., Wisborg, K., Obel, C., Secher, N. J., Thomsen, P. H., Agerbo,
tic islet and adipose tissue development with consequences on the control of
E. & Henriksen, T. B. (2005). Smoking during pregnancy and the risk for hyper-
body weight and glucose metabolism later in life. Endocrinology, 149,
kinetic disorder in offspring. Pediatrics, 116, 462–467.
6289–6299.
l Liu, J., Leung, P. W. L., McCauley, L., Ai, Y. & Pinto-Martin, J. (2013).
l Sovinová, H., Csémy, L., Sadílek, P. (2014). Užívání tabáku v Èeské republi-
Mother’s environmental tobacco smoke exposure during pregnancy and ex-
ce 2013. Výzkumná zpráva. Praha: SZÚ.
ternalizing behavior problems in children. NeuroToxicology, 34, 167–174.
l Wikström, A.-K., Stephansson, O., Cnattingius, S. (2010). Tobacco use du-
l Maritz, G. S. & Harding, R. (2011). Life-long programming implications of ex-
ring pregnancy and preeclampsia. Risk effects of cigarette smoking and
posure to tobacco smoking and nicotine before and soon after birth: Evidence
snuff. Hypertension, 55, 1254–1259.
for altered lung development. Int. J. Environ. Res Public Health, 8, 875–898.
l World Health Organization, International agency for research on cancer.
l Michalcová, J. & Feyreisl, J. (2013). Kouøení a reprodukce. In: E. Králíková
(2002). IARC monographs on the evaluation of carcinogenic risks to humans.
et al., Závislost na tabáku. Epidemiologie, prevence a léèba (pp. 272–283).
Volume 83. Tobacco smoke and involuntary smoking. Summary of data repor-
Bøeclav: ADAMIRA.
ted and evaluation. 2002.
l Minaøík, J. (2008). Pøehled psychotropních látek a jejich úèinkù – tabák. In:
l Žaloudník, J. (2013). Kancerogenita tabákového kouøe. In: E. Králíková et
K. Kalina et al., Základy klinické adiktologie (pp. 364–366). Praha: Grada
al., Závislost na tabáku. Epidemiologie, prevence a léèba (pp. 124–131). Bøec-
Publishing.
lav: ADAMIRA.
ADIKTOLOGIE
ŠÍDOVÁ, M., ŠŤASTNÁ, L.
