SENIOŘI VE ZLÍNSKÉM KRAJI

SENIOŘI VE ZLÍNSKÉM KRAJI - 2015

Lidé a společnost Zlín, 30. 10. 2015 Kód publikace: 330153-15 Č. j.: 4/2015 – 8401

Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu ve Zlíně Ředitel odboru: Ing. Hana Hruboňová Kontaktní osoba: Ing. Leona Tolarová, e-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Zlín, 2015

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 051 111 | www.czso.cz Oddělení informačních služeb |tel.: 274 052 648, 274 052 304, 274 052 451 | e-mail: [email protected] Prodejna publikací ČSÚ | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected] Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání | tel.: 274 052 347, 274 052 757 | e-mail: [email protected] Ústřední statistická knihovna | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected]

INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 052 673, 274 054 223 e-mail: [email protected] | www.praha.czso.cz Středočeský kraj | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 |tel.: 274 054 175 e-mail: [email protected] | www.stredocesky.czso.cz České Budějovice | Žižkova 1, 370 77 České Budějovice | tel.: 386 718 440 e-mail: [email protected] | www.cbudejovice.czso.cz Plzeň | Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň | tel.: 377 612 108, 377 612 249 e-mail: [email protected] | www.plzen.czso.cz Karlovy Vary | Sportovní 28, 360 01 Karlovy Vary | tel.: 353 114 529, 353 114 525 e-mail: [email protected] | www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem | Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem | tel.: 472 706 176, 472 706 121 e-mail: [email protected] | www.ustinadlabem.czso.cz Liberec | nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 | tel.: 485 238 811 e-mail: [email protected] | www.liberec.czso.cz Hradec Králové | Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3 | tel.: 495 762 322, 495 762 317 e-mail: [email protected] | www.hradeckralove.czso.cz Pardubice | V Ráji 872, 531 53 Pardubice | tel.: 466 743 480, 466 743 418 e-mail: [email protected] | www.pardubice.czso.cz Jihlava | Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava | tel.: 567 109 062, 567 109 080 e-mail: [email protected] | www.jihlava.czso.cz Brno | Jezuitská 2, 601 59 Brno | tel.: 542 528 115, 542 528 105 e-mail: [email protected] | www.brno.czso.cz Olomouc | Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc | tel.: 585 731 516, 585 731 509 e-mail: [email protected] | www.olomouc.czso.cz Zlín | tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín | tel.: 577 004 931, 577 004 935 e-mail: [email protected] | www.zlin.czso.cz Ostrava | Repinova 17, 702 03 Ostrava | tel.: 595 131 230, 595 131 232 e-mail: [email protected] | www.ostrava.czso.cz

ISBN 978-80-250-2666-3 © Český statistický úřad, Zlín, 2015

Obsah Úvod

........................................................................................................................................................ 5

Shrnutí hlavních poznatků ........................................................................................................................ 6 1. Demografické charakteristiky populace seniorů .................................................................................. 8 Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří .........................................................................11 Rodinný stav, národnost, víra ..................................................................................................................13 Dlouhodobá migrace, stěhování ..............................................................................................................18 Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití .......................................................................................................21 Projekce obyvatelstva..............................................................................................................................28 2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů ..........................................................................................33 Vzdělanost ..............................................................................................................................................33 Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS) ............................................................................35 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětvoví činnosti a hlavních tříd zaměstnání .......................37 3. Domácnosti a bydlení seniorů..............................................................................................................41 Struktura domácností ..............................................................................................................................41 Domácnosti jednotlivců............................................................................................................................43 Bydlení seniorů .......................................................................................................................................46 4. Zdravotní péče ......................................................................................................................................50 Zdravotní stav .........................................................................................................................................50 Hospitalizovaní (nemocnice, LDN, hospice) .............................................................................................54 Geriatrická péče ......................................................................................................................................56 Domácí zdravotní péče............................................................................................................................60 5. Důchody a sociální služby....................................................................................................................64 Důchodci, důchody ..................................................................................................................................64 Pobytové sociální služby .........................................................................................................................68 Pečovatelská služba ................................................................................................................................71 6. Aktivity seniorů .....................................................................................................................................72 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 ....................................................72 Senioři a informační technologie ..............................................................................................................78 Celoživotní vzdělávání (univerzity 3. věku apod.) .....................................................................................81 7. Institucionální péče o seniory ..............................................................................................................83 Rada vlády pro seniory a stárnutí populace .............................................................................................83 Péče o seniory v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o seniory) .............................................84 Seznam přílohových tabulek Kartogramy

Senioři ve Zlínském kraji 2015

3

Seznam přílohových tabulek Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Základní výsledky projekce obyvatelstva Zlínského kraje Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Zlínského kraje Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje Dlouhodobý vývoj Zlínského kraje - obyvatelstvo a ekonomická aktivita Dlouhodobý vývoj Zlínského kraje - sociální péče a zdravotnictví Obyvatelstvo Zlínského kraje podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2005 a 2014 Zemřelí muži podle vybraných příčin smrti ve Zlínském kraji v roce 2014 Zemřelé ženy podle vybraných příčin smrti ve Zlínském kraji v roce 2014

Kartogramy Demografické charakteristiky populace seniorů Obyvatelé ve věku 65 a více let podle obcí a SO ORP Zlínského kraje k 31. 12. 2014 Osoby ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 20–59 let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2014 Změna podílu osob ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů mezi 31. 12. 2004 a 31. 12. 2014 Věřící obyvatelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Rodáci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Naděje dožití mužů ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010–2014 Naděje dožití žen ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010–2014 Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů Obyvatelstvo se středoškolským s maturitou a vyšším vzděláním ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Zaměstnanost seniorů ve věku 65–69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Pracující důchodci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti a bydlení seniorů Úplné rodiny v čele s osobou ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Osoby žijící samostatně v bytě ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců z domácností seniorů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Důchody a sociální služby pro seniory Příjemci předčasných starobních důchodů (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 – muži Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 – ženy Místa v domovech pro seniory podle okresů a krajů v roce 2014 Volby do obecních zastupitelstev Zvolení zastupitelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Kandidáti ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Osoby ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů kandidující ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014

4


Úvod V dlouhodobém demografickém vývoji (včetně projekce na několik desetiletí) dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva kraje, přičemž se neustále zvyšuje počet seniorů a roste jejich podíl na populaci kraje. Je tedy velmi potřebné se otázkami života seniorů a péče o tuto významnou část obyvatelstva zabývat. Proto jsme se této problematice začali podrobněji věnovat a pokusili shromáždit disponibilní statistické údaje, a to pokud možno i v územním detailu, a zároveň najít základní vývojové tendence a vazby v této oblasti. Předkládaný materiál je v podstatě prvním komplexnějším statistickým obrazem postavení seniorů ve Zlínském kraji a jeho vývoje v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Zahrnuje především oblasti, kde můžeme tento vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klademe důraz na jevy v kraji významné. Z územního hlediska se neomezujeme pouze na kraj jako celek, ale snažíme se zobrazit i rozdíly uvnitř jeho území, a to z pohledu okresů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností, popřípadě velikostních skupin obcí. Nedílnou součástí analýzy je také srovnání s ostatními kraji České republiky. Tato analýza navazuje na materiály vydávané ústředím ČSÚ, především na publikaci Senioři v ČR – 2014 nebo Senioři v krajích - 2014. S těmito publikacemi se můžete seznámit na speciálně vytvořené stránce na webu ČSÚ na adrese https://www.czso.cz/csu/czso/seniori. Pojem „senior“ není v této analýze striktně věkově vymezen. Jako základ jsme však zvolili přístup, že za seniory jsou obecně považovány osoby ve věku 65 a více let. V případě, že se některé jevy týkají i mladších věkových skupin, například otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti nebo zdravotní problémy, zařadili jsme data i za tyto skupiny obyvatelstva. Samotná analýza je zaměřena na oblast demografie (věková struktura obyvatelstva a její předpokládaný vývoj, vývoj úmrtnosti a příčiny úmrtí, dlouhodobá migrace), vzdělanost a ekonomickou aktivitu, bydlení a strukturu domácností seniorů, jejich zdravotní stav, zdravotní a sociální péči o seniory. Zabývali jsme se však také aktivitami seniorů, především jejich účastí na volbách, a to jak v postavení voličů, tak v postavení kandidátů a členů obecních zastupitelstev. V rámci aktivit jsme hodnotili také míru využívání informačních technologií mezi seniory a jejich zapojení do celoživotního vzdělávání. Kromě analytického vyhodnocení bylo naší snahou vytvořit soubor statistických údajů o seniorech a jejich životních podmínkách. Vzhledem k systému postupného zpracování dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2014. Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku 2013. Důležitým a poměrně podrobným zdrojem dat o seniorech jak z obsahového, tak z územního hlediska je sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu 2011. Využíváme však také další statistické zdroje dat, jako jsou například demografická statistika nebo výběrové šetření pracovních sil. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ v analýze najdete také poměrně podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ministerstva zdravotnictví. Obdobné materiály byly zpracovány ve všech krajích České republiky, jednotně bylo připraveno mezikrajské srovnání, které zachycuje postavení Zlínského kraje v rámci České republiky v roce 2014. Také tabulková část má sjednocený obsah, aby byla uživatelům usnadněna možnost srovnání vývoje v jednotlivých krajích. Tabulková příloha obsahuje vybrané ukazatele v členění podle krajů, podle okresů a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje.

*

*

*

Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka „i.d.“ v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit. Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k 30. 9. 2015. Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ.


5

Shrnutí hlavních poznatků •

Ve Zlínském kraji na konci roku 2014 žilo celkem 585 261 obyvatel, z nichž 18,3 % bylo ve věku 65 a více let.

•

Nejvíce osob ve věku 65 let a více žilo ve zlínském okrese a z celkového počtu obyvatel okresu tvořili 18,5% podíl.

•

V členění obcí kraje podle velikostních kategorií žilo nejvíce lidí seniorského věku ve skupině obcí od 5 tisíc až 19 999 osob (celkem 15 obcí), a to 24,4 tisíc obyvatel.

•

V členění obcí kraje podle velikostních kategorií žil největší podíl osob seniorského věku ve skupině obcí od 50 tisíc a více, tedy v krajském městě Zlíně, a to 20,4 %.

•

Nejvyšší index stáří 142,9 % a index ekonomického zatížení 53,1 % byl vykázán ve skupině obcí s 50 tisíci obyvateli a více, tedy krajské město Zlín.

•

Od roku 2001 obyvatel Zlínského kraje ubývá. Do roku 2014 poklesl podíl dětské složky (věk 0 až 14 let) o 1,7 procentního bodu na 14,5 % a snížil se i podíl osob v produktivním věku (15 až 64 let) o 2,9 procentních bodů na 67,2 %. Podíl poproduktivní skupiny obyvatel (65 a více let) se zvýšil o 4,5 procentního bodu na 18,3 %.

•

Průměrný věk obyvatel v roce 2001 byl 38,7 let, na konci roku 2014 již dosáhl 42,2 let.

•

Z výsledků sčítání lidu, domů a bytů v kraji vyplynulo, že ve skupině žen ve věku 65 a více let převažovaly věřící ženy – hlásící se k církvi (49,0 %). U mužů v tomto věku byl zjištěn menší podíl, a to 42,9 %.

•

Naděje dožití osob ve věku 65 a více let je nejvyšší v okrese Zlín, u mužů 15,6 let a u žen 19,6 let.

•

Z projekce obyvatel vyplývá, že podíl osob ve věku 65 a více let v kraji v roce 2050 dosáhne 34,2 %, průměrný věk obyvatel bude 50,2 let, index stáří vzroste na 288 % a index ekonomického zatížení na 85,3 %.

•

V kraji je 60,7 tis. domácnosti seniorů, tedy těch, ve kterých je osoba v čele domácnosti starší než 64 let. Z celkového úhrnu domácností představují 26 % a žije v nich 18 % obyvatel kraje.

•

Převládají rodinné domácnosti, úplné i neúplné rodiny, ty tvoří 53 % domácností seniorů.

•

Naprostou většinu nerodinných domácností přestavují domácnosti jednotlivců, těch je v kraji 27,7 tis. Ve srovnání s jinými kraji je zastoupení domácností seniorů jednotlivců v celkové populaci ve věku 65 a více let nízký. U mužů podíl 15,8 % řadí kraj na nejnižší příčku mezi kraji, u žen 37,0 % na místo předposlední.

•

V domácnosti seniorů je průměrný počet členů 1,69 osob a mezi kraji je to druhá nejvyšší hodnota.

•

Převládají domácnosti v čele s nepracujícím důchodcem, jen v 1,7 % domácností jsou všichni členové ekonomicky aktivní.

•

Naprostá většina domácností seniorů žije v bytě, mimo byt nebo v zařízení žije jen půl procenta domácností seniorů.

•

Průměrná obytná plocha na osobu patří k nejnižším mezi kraji, v bytových domech je čtvrtá nejnižší, v rodinných domech dokonce nejnižší.

•

Z pohledu na věkové skupiny bylo v kraji nejvíce seniorů ve věku 80 a více let se základním vzděláním včetně neukončeného, kde převládalo více žen než mužů. Čím je věkové složení obyvatelstva starší, tím víc klesá míra vzdělanosti.

•

Podle Výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ míra ekonomické aktivity v roce 2014 u osob ve věku 60 – 64 let dosahovala 26,7 %, což byl mezi kraji třetí nejmenší podíl. U seniorů starších 65 let míra ekonomické aktivity dosahovala 3,2 % a byla druhá nejnižší mezi kraji.

•

V důchodovém věku zůstávají v zaměstnání daleko více muži než ženy. Míra ekonomické aktivity u mužů ve věku 60 – 64 let byla dvakrát tak vyšší než u stejně starých žen.

•

Nejvíce pracujících seniorů starších 65 let mělo vysokoškolské vzdělání. Pracující seniorky starší 65 let měly nejvíce úplné střední vzdělání s maturitou a další početnou skupinou byly ženy, které měly základní vzdělání včetně neukončeno.

6


•

V roce 2012 byl v rámci Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) mezi respondenty ve věku 50 – 69 let šetřen úmysl pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchodu. Ve Zlínském kraji 58,3 % uvažovalo o ukončení ekonomické aktivity ve věku 60 – 64 let, 23,0 % před 59 rokem a 17,2 % ve věku 65+. Co dost možná nejpozději uvažovalo o ukončení zaměstnání 41,4 % pracujících na pozici zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků a 36,1 % vědeckých a duševních pracovníků.

•

Mezi nejčastější chronické onemocnění seniorů patří cévní nemoci mozku, ischemické nemoci srdeční a hypertenzní nemoci. Zhoubným novotvarem onemocněl každý čtvrtý občan v kraji.

•

Nově v roce 2011 onemocnělo zhoubným novotvarem 4 569 obyvatel kraje, 54 % mužů a 46 % žen. Z toho nejvíce ve věku 70 – 74 let (669), 62,0 % mužů a 38,0 % žen. Nejvyšší nárůst zhoubným onemocněním byl zaznamenán v rozmezí mezi lety 50 – 54 let. U žen nástup onemocnění začíná v mladších věkových kategoriích a celkový průběh nemá tak strmý charakter. U mužů vyšší nástup onemocnění začíná mezi lety 50 – 54 a toto stoupání má strmý charakter až do vysokého věku.

•

V roce 2013 bylo v kraji hospitalizováno celkem 132 338 lidí, z toho 7,9 % na novotvary, 14,1 % na nemoci oběhové soustavy, 8,8 % na nemoci trávící soustavy. Pro novotvary bylo hospitalizováno 10 516 osob, z toho 18,4 % na nezhoubné novotvary, 6,7 % na zhoubný nádor tlustého střeva, 5,3 % na rakovinu prsu a 5,0 % na zhoubný nádor prostaty.

•

V minulých letech byly v kraji k dispozici 4 léčebny pro dlouhodobě nemocné s kapacitou 414 lůžek. V nich bylo hospitalizováno 4 818 obyvatel s průměrnou ošetřovací délkou 28,3 dnů. Ve dvou hospicích bylo k dispozici 50 lůžek a hospitalizováno 274 nemocných.

•

V kraji byl v roce 2013 nejvyšší počet hospitalizovaných na 10 tis. obyvatel z celé České republiky.

•

V ambulantní geriatrické péči bylo provedeno v roce 2014 15 974 geriatrických ošetření (vyšetření). V domácí péči bylo 5 572 pacientů a z toho 83,4 % ve věku 65 let a více. Na jednoho pacienta bylo provedeno 41,0 domácích návštěv, z toho 71,1 % zdravotních. Pacientům v domácí péči bylo poskytnuto 360 857 výkonů, z nichž 22,6 % nebylo hrazeno zdravotními pojišťovnami, což bylo nejvíce v ČR.

•

Počet osob pobírajících starobní důchod v kraji v roce 2014 mírně vzrostl na 98,4 tis. osob a představuje 5,6 % z celkového počtu osob se starobním důchodem v ČR.

•

Roste počet osob s předčasným důchodem, v roce 2014 pobíralo předčasný důchod 30,6 % všech příjemců starobního důchodu.

•

Úroveň průměrných důchodů v kraji je dlouhodobě nízká, v roce 2014 byl průměrný důchod 10 843 Kč čtvrtý nejnižší mezi kraji.

•

V roce 2014 bylo v kraji seniorům vyplaceno téměř 16. tis. příspěvků na péči, z toho 39 % osobám ve věku 85 a více let.

•

Jednou z priorit rozvoje sociálních služeb v kraji je zajistit dostatečnou kapacitu v pobytových zařízeních určených pro seniory s Alzheimerovou chorobou a jinými druhy demencí.

•

Při volbách do obecních zastupitelstev v roce 2014 kandidovalo 1 014 obyvatel ve věku 65 let a více, z nichž bylo zvoleno 125 osob (tj. 3,7 % ze zvolených zastupitelů), ze kterých se jich 6 stalo starostou.

•

23 % obyvatel kraje v seniorském věku ovládá činnosti s počítačem a s internetem.

•

V roce 2014 se celkem 1 135 obyvatel zapojilo do kurzů Univerzity třetího věku pořádaných Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně.


7

1. Demografické charakteristiky populace seniorů Již dávno neplatí představa, že dosažením práva odchodu do důchodu člověk prochází branou do „stáří“. Oficiální hranice, od kdy jsou lidé staří, nikde neexistuje. Už jenom proto, že se hranice odchodu do penze z úředního rozhodnutí každý rok posouvá bez ohledu na „hranici stáří“, fyzický stav a zdraví lidí. Stáří a jeho hranice je pouze individuální záležitostí. Věk tedy není jednotným kriteriem pro zahrnutí osoby do kategorie „senior“. Statistici však používají (ve svých zdrojových datech i v následných zprávách, rozborech a dalších pracích) pro své účely právě toto věkové členění obyvatelstva do věkových skupin 0 až 14 let, 15 až 64 let a 65 a více let. Proto se tato práce zabývá věkovou skupinou obyvatel ve věku 65 let a starších.

Ve Zlínském kraji na konci roku 2014 žilo 585 261 lidí, z toho bylo 51,1 % žen. Z celkového počtu obyvatel připadlo 14,5 % do věkové skupiny do 14 let věku, 67,2 % do skupiny 15 až 64 let a 18,3 % obyvatel bylo ve věku od 65 let výše. Průměrný věk obyvatel kraje byl 40,5 let u mužů a 43,9 let u žen.

Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2014 ve Zlínském kraji Celkem

z toho ve věku 65 a více let

v%

v tom ve věku (% z počtu 65 a více let) 65–69

70–74

75–79

80–84

85–89

90–94

95 a více

Muži Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

286 361

42 939

15,0

38,2

26,7

16,9

11,4

5,2

1,4

0,2

51 929 70 027 70 825 93 580

7 862 10 468 10 468 14 141

15,1 14,9 14,8 15,1

39,6 38,0 38,9 37,0

15,8 17,6 16,3 17,4

11,2 11,3 10,9 12,0

5,6 5,2 4,9 5,3

1,3 1,4 1,4 1,5

0,2 0,1 0,1 0,2

Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

298 900

64 334

21,5

30,5

26,3 26,4 27,5 26,5 Ženy 24,1

18,4

15,1

8,5

2,9

0,4

54 539 72 962 73 186 98 213

11 803 15 896 15 383 21 252

21,6 21,8 21,0 21,6

30,6 30,0 32,4 29,6

23,7 23,7 24,4 24,4

17,8 19,2 18,5 18,0

15,1 15,1 14,1 15,8

9,1 8,7 7,7 8,7

3,3 2,9 2,5 3,0

0,3 0,4 0,4 0,5

Ve skupině osob v tzv. poproduktivním věku, tedy 65 a více let, bylo celkem 107,3 tisíc obyvatel, což je 18,3 % z celkového počtu obyvatel. Podle jednotlivých pětiletých věkových skupin bylo nejvíce, a to 36,1 tisíc, ve věku 65 až 69 let. Dále pak připadlo 27,0 tisíc na skupinu 70 až 74letých, 19,1 tisíc na 75 až 79letých, 14,6 tisíc na skupinu 80 až 84letých, 7,7 tis. obyvatel 85 až 89letých a 2,5 tis. osob bylo ve věku 90 až 94 let. V nejstarší skupině osob od 95 let bylo již pouze 313 osob. Graf 1.1 Obyvatelstvo Zlínského kraje ve věku 65 let a více podle okresů, pohlaví a věku k 31. 12. 2014 100% 90% 80% 70%

Věk:

60%

90 a více let 85 - 89 let 80 - 84 let 75 - 79 let 70 - 74 let 65 - 69 let

50% 40% 30% 20% 10% 0% muži

ženy

Kroměříž

8

muži

ženy

Uherské Hradiště

muži

ženy Vsetín


muži

ženy Zlín

V dalším členění poproduktivní skupiny obyvatel podle pohlaví je zřejmá převaha žen. Celkově je v této skupině obyvatel ve věku od 65 let 40 % mužů a 60 % žen. V každé pětileté skupině je však tento poměr jiný. Ve věkové skupině 65 až 69 let je 45,5 % mužů a 54,5 % žen. V následujících věkových skupinách se převaha žen zvyšuje. Ve skupině 70 až 74 let je již 57,5 % žen, ve skupině 75 až 79 let je 62,0 % žen a v následujících skupinách postupně již 66,4 %, 71,0 % žen a v poslední s věkem 95 let a více podíl žen dosáhl 77,3 %. Je tedy jasné, že ženy muže „přežívají“.

V jednotlivých okresech kraje byla situace obyvatel a jejich věkových skupin podobná krajské. Nejvíce obyvatel kraje žilo v okrese Zlín (32,8 %), dále pak v okresech Vsetín (24,6 %), Uherské Hradiště (24,4 %) a Kroměříž (18,2 %). Nejvíce osob ve věku 65 a více let žilo na konci roku 2014 v okrese Zlín a také jejich počty v pětiletých věkových skupinách byly v tomto okrese nejpočetnější. V pořadí druhým okresem podle počtu obyvatel ve věku 65 a více let byl okres Uherské Hradiště a hned v závěsu za ním s rozdílem 513 obyvatel v tomto věku byl okres Vsetín. Početnější skupiny ve věku 65 až 69 a 70 až 74 let byly v okrese Vsetín, kdy v těchto dvou pětiletých věkových skupinách žilo o 407 osob více než v uherskohradišťském okrese. V ostatních pětiletých věkových skupinách naopak žilo více v okrese Uherské Hradiště (celkem o 920 osob). Nejméně osob ve sledovaném věku žilo v okrese Kroměříž, a to celkem 19 665. Při členění obyvatel této seniorské skupiny podle pohlaví žilo nejvíce na konci roku 2014 v okrese Zlín, a to jak u mužů a žen celkem, tak i v jednotlivých pětiletých skupinách. Naopak nejméně bylo obyvatel tohoto věku v okrese Kroměříž. A to u mužů a žen celkem, tak i v jednotlivých pětiletých skupinách s jedinou výjimkou žen ve skupině 90 až 94 let. Žen tohoto věku žilo v tomto okrese o 3 více než ve vsetínském okrese. Podíl obyvatel ve věku od 65 let se pohyboval ve všech okresech kolem 18 %, největší byl ve zlínském a kroměřížském okrese (shodně 18,5 %) a nejmenší ve vsetínském (18,0 %).


9

Z této „seniorské“ věkové skupiny obyvatel byl největší okresní podíl obyvatel ve věku 65 až 69 a také 70 až 74 let ve vsetínském okrese (35,0 % a 25,7 %), 75 až 79 let v uherskohradišťském (18,6 %), 80 až 84 a 95 a více let ve zlínském (14,3 % a 0,4 %) a skupiny 85 až 89 a 90 až 94 let v kroměřížském okrese (7,7 % a 2,5 %). Naopak nejmenší podíl obyvatel ve věku 65 až 69 let žil na konci roku 2014 ve zlínském okrese, ve věkových skupinách 70 až 74, 75 až 79 a 95 a více let v okrese Kroměříž a ve zbylých třech skupinách od 80 až do 94 let věku ve vsetínském okrese.

Tab. 1.2 Věková struktura podle velikostních skupin obcí k 31. 12. 2014 ve Zlínském kraji v tom s počtem obyvatel Celkem Počet obcí Počet obyvatel z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) 1) Index stáří 2) Index ekonomického zatížení 1) 2)

do 199

200–499 500–999

1 000– –1 999

2 000– –4 999

5 000– –19 999

20 000– –49 999

50 000 a více

307 585 261 51,1

17 2 433 48,8

86 30 051 49,5

96 69 714 50,2

54 77 583 50,2

34 95 896 50,5

15 131 016 51,2

4 103 456 52,3

1 75 112 52,2

14,5 67,2 18,3 107 273

14,1 67,2 18,7 455

14,9 67,9 17,2 5 161

15,1 67,9 16,9 11 813

15,3 67,9 16,8 13 017

14,7 67,6 17,7 16 983

13,9 67,5 18,6 24 414

14,2 66,4 19,4 20 101

14,3 65,3 20,4 15 329

33,6 25,1 17,8 13,6 7,2 2,3 0,3 60,0 10 538 72,3 126,3 48,9

31,9 22,0 18,7 18,5 6,6 2,2 0,2 60,2 41 75,6 132,7 48,8

33,8 24,7 18,6 13,3 7,3 2,0 0,3 59,9 498 76,5 115,4 47,2

33,5 24,0 17,7 14,8 7,2 2,6 0,3 60,3 1 186 73,8 112,0 47,2

34,1 24,7 18,4 13,5 7,0 2,2 0,2 59,2 1 223 71,1 109,6 47,3

34,7 25,1 17,6 12,9 7,2 2,2 0,3 59,5 1 642 74,1 120,2 48,0

34,2 25,1 17,7 13,2 7,2 2,3 0,3 59,7 2 377 72,1 134,0 48,2

33,6 25,8 17,6 13,2 7,3 2,3 0,3 60,9 1 969 70,6 137,2 50,6

31,2 25,9 17,7 14,8 7,4 2,7 0,4 60,1 1 602 71,0 142,9 53,1

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let

V členění obyvatel podle velikostních kategorií obcí žilo na konci roku 2014 nejvíce lidí ve skupině obcí s 5 000 až 19 999 obyvateli (celkem do této kategorie spadalo 15 obcí). Také obyvatel v seniorském věku celkem i podle jednotlivých pětiletých věkových skupin v této skupině obcí žilo nejvíce. Skupinou obcí s druhým nejvyšším počten obyvatel ve věku 65 a více let byla kategorie obcí od 20 tisíc do 49 999 obyvatel, do které spadala města Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Valašské Meziříčí. Také zde byl druhý nejvyšší počet ve všech pětiletých věkových skupinách. Na třetím místě s třetím nejvyšším počtem obyvatel ve věku od 65 let se umístila skupina 34 obcí, a to od 2 tisíc do 4 999 obyvatel. V jednotlivých pětiletých skupinách se však střídá s městem Zlín, které jako největší město kraje je ve skupině obcí od 50 tisíc obyvatel. Samozřejmě, že nejméně lidí celkem i osob seniorského věku žilo v nejmenších obcích do 199 obyvatel. Zajímavé je však členění podle podílu obyvatel žijících v jednotlivých velikostních kategoriích obcí. Nejvyšší podíl dětské složky, tedy dětí ve věku od 0 do 14 let měly obce z kategorie s tisícem do 1 999 obyvateli (15,3 %). Nejmenší podíl byl zjištěn ve skupině obcí s pěti až 19 999 obyvateli (13,9 %). Nejvyšší podíl obyvatel ve věku od 15 do 64 let, a to 67,9 %, byl vypočítán ve třech velikostních skupinách obcí, a to od 200 až do 1 999 obyvatel. Naopak nejmenší podíl těchto osob byl zjištěn ve městě Zlíně (65,3 %). Ve Zlíně, který patří do skupiny s 50tisíci obyvateli a více, byl nejvyšší podíl osob ve věku 65 a více let (20,4 %). Nejmenší podíl lidí v tomto věku byl zjištěn v kategorii s tisícem až 1 999 obyvateli, a to 16,8 %.

10


Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří Chceme-li postihnout změnu demografických charakteristik, je nutné sledovat tyto charakteristiky v časové řadě. Celkově v kraji od jeho založení obyvatel ubývalo. Pouze v letech 2007 a 2008 došlo v kraji ke zvýšení počtu obyvatel. A to jak přirozeným přírůstkem, tak i výrazným přírůstkem stěhování. V těchto dvou letech dosáhl celkový přírůstek 941 a 632 osob. Ve všech ostatních letech však obyvatel ubývalo, takže klesající trend v počtu obyvatel v kraji až do konce roku 2014 je zřetelný.

Po prvním roce založení Zlínského kraje žilo v kraji koncem roku 2001 celkem 594 060 obyvatel, na konci sledovaného období, tedy na konci roku 2014, to bylo 585 261 osob, takže během 14 let v kraji ubylo celkem 8 799 osob. Stejně jako se měnil počet obyvatel v kraji, měnila se i jeho věková struktura. Vývoj jednotlivých produkčních skupin byl rozdílný. Podíl nejmladší věkové skupiny (dětí do 14 let) se v průběhu 14 let zmenšila o 1,7 procentního bodu, a to z 16,2 % v roce 2001 na 14,5 % v roce 2014. Obdobně se snížil podíl osob v produktivním věku (15 až 64 let) o 2,9 procentních bodů ze 70,0 % v počátečním roce na 67,2 % v posledním sledovaném roce. Naopak skupina obyvatel ve věku 65 let a více v průběhu let pouze narůstala. V průměru ročně přibylo osob tohoto věku 1,9 %. Celkem vzrostla tato skupina o 4,5 procentního bodu z 13,8 % na 18,3 % v roce 2014.


11

Graf 1.2 Obyvatelstvo Zlínského kraje ve věku 65 a více let podle věku a pohlaví v letech 2001 až 2014 70 60 Věk (k 31. 12.):

tis. osob

50

90 a více let

40

85 - 89 let 80 - 84 let

30

75 - 79 let 70 - 74 let

20

65 - 69 let 10 0

muži

ženy 2001

muži

ženy 2005

muži

ženy 2011

muži

ženy 2014

Za zmínku jistě stojí skutečnost, že podíl žen na osobách 65 let a starších se od roku 2005 snižoval, a to z 61,9 % v roce 2004 na 60,0 % v roce 2014. To znamená, že mužů dožívajících se vyššího věku přibývá. S růstem počtu osob ve věku 65 a více let a s poklesem počtu dětské složky i osob v produktivním věku je

12


zřejmé, že obyvatelstvo Zlínského kraje stárne a průměrný věk obyvatelstva se zvyšuje. V roce 2001 byl průměrný věk obyvatel kraje celkem 38,7 let a v roce 2014 již dosáhl 42,2 let. U mužů se zvýšil průměrný věk z 37,0 roků na 40,5 let a u žen ze 40,3 let v roce 2001 na 43,9 let v roce 2014.

Každým rokem se tedy měnil počet i podíl obyvatel v jednotlivých produkčních skupinách. Poměr mezi jednotlivými produkčními věkovými skupinami ukazuje ukazatel index stáří. Jedná se o poměr nejstarší části obyvatelstva k nejmladší. Tedy ukazatel jednoznačně ukazuje „stáří“ obyvatelstva na daném území. V roce 2014 celkový index stáří Zlínského kraje dosáhl 126,3 % a ten nám říká, že na 100 „dětí“ žilo v kraji 126 lidí 65letých a starších.

Jestliže si vezmeme za rok 2014 každou věkovou produkční skupinu zvlášť a rozčleníme je podle pohlaví, dostaneme u „dětské skupiny“ 51,5 % chlapců a 48,5 % děvčat a u skupiny osob ve věku 65 a více let 40,0 % mužů a 60,0 % žen. Je tedy jasné, že index stáří zvlášť pro muže a ženy bude rozdílný. Samozřejmě, že se index stáří tedy počítá pro muže a ženy zvlášť. U mužů se index stáří od roku 2001 zvýšil o 34,7 procentních bodů a v roce 2014 dosáhl 98,1 %. U žen za stejné období vzrostl index stáří o 48,0 procentních bodů na 156,2 %. Protože se podíly mužů a žen nezvyšují stejně, ale u mužů narůstá pomaleji, v obecné rovině z toho vyplývá, že muži jsou daleko vnímavější na nejrůznější negativní vlivy ve svém okolí než ženy a tedy se nedožívají stejně vysokého věku jako ženy, ale nižšího.

Obdobná situace jako v kraji byla i v okresech. Hodnoty podílů věkových skupin i v třídění podle pohlaví se od krajských liší pouze v desetinách procenta. Celkový index stáří nižší než krajská hodnota byl dosažen jen v okrese Vsetín (120,7 %) a stejné to bylo i u indexu stáří mužů (93,8 %) a žen (149,9 %). V ostatních okresech byly jejich dosažené hodnoty indexu stáří vyšší než krajské. Nejvyšší index stáří u žen i u obou pohlaví byl vypočítán v okrese Uherské Hradiště (160,7 % a 129,5 %), nejvyšší index stáří mužů v okrese Kroměříž (100,7 %).

Zajímavý je i pohled na index stáří podle jednotlivých velikostních kategorií obcí. Nejvyšší index byl v roce 2014 vypočítán v nejvyšší velikostní kategorii obcí nad 50 tisíc obyvatel, tedy v krajském městě Zlíně, a to 142,9 %. Dále pak v kategorii 20 tisíc až 49 999 obyvatel (okresní města bez Zlína a Valašské Meziříčí), a to 137,2 % a ve skupině obcí s 5 tisíci až 19 999 obyvateli (celkem 15 měst), 134,0 %. Po těchto městech následovala skupina obci s počtem obyvatel do 199 lidí, a to 132,7 %. Ve městech tedy narůstá složka starších obyvatel rychleji než se zde rodí dětí, samozřejmě i s přihlédnutím ke stěhování. Ve skupině obcí do 199 obyvatel je počet osob v jednotlivých věkových skupinách malý a každá i malá změna v nich (narození dětí, úmrtí, stěhování i normální stárnutí obyvatel spojené s jejich přesunem do vyšší věkové kategorie) se výrazně promítne do indexu stáří.

Je důležité si uvědomit, že i lidé ve vyšším věku žijí „normálním“ životem. Nemají jen problémy například s nemocemi, ale mají i své zájmy, radosti a starosti. V letech 2005 až 2014 se celkem oženilo celkem 203 mužů ve věku nad 64 let (v průměru ročně se tedy oženilo 20 mužů) a vdalo 83 seniorek (roční průměr činil 8 žen). V těchto letech se rozvedlo 196 seniorů (v průměru 8 mužů ročně) a 100 žen ve věku 65 a více let (v průměru 10 seniorek za rok).

Rodinný stav, národnost, víra V roce 2011 proběhlo v České republice sčítání lidu, domů a bytů. Při tomto celoplošném šetření se získala řada informací, ze kterých byly vybrány údaje právě o obyvatelích kraje z věkové skupiny 65 a více let. Je nutné upozornit na skutečnost, která neumožňuje srovnání s předchozími sčítáními, a sice, že výsledky sčítání 2011 byly zpracovány podle místa obvyklého pobytu osoby (výsledky dřívějších sčítání byly zpracovávány podle trvalého bydliště). Zde jsou zpracovány údaje o rodinném stavu osob, národnosti a náboženské víře. Otázky položené v rámci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 z těchto tří okruhů byly pro všechny obyvatele republiky nepovinné a také řada občanů na ně neodpověděla.


13

Tab. 1.3 Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a podle věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011

Počet obyvatel v% z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku: 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94 95 a více let

Muži celkem

svobodní

z toho ženatí rozvedení

Ženy celkem

svobodné

282 500 100,0

124 954 44,2

128 788 45,6

21 553 7,6

6 887 2,4

297 444 100,0

101 219 34,0

129 170 43,4

28 303 9,5

38 562 13,0

37 806 100,0

1 334 3,5

28 987 76,7

2 249 5,9

5 221 13,8

58 592 100,0

1 980 3,4

22 087 37,7

4 455 7,6

30 054 51,3

13 827 9 767 7 211 4 533 1 999 383 86

4,6 3,2 2,7 2,3 3,2 3,7 2,3

80,5 80,7 77,5 68,9 54,1 39,4 32,6

8,5 6,2 3,9 2,9 2,5 1,8 2,3

6,3 9,9 15,9 25,8 40,1 55,1 62,8

17 152 13 795 12 018 9 227 4 947 1 190 263

3,6 3,0 2,9 3,5 4,1 5,0 4,9

57,9 46,6 31,2 17,3 7,1 3,0 1,5

10,6 7,8 6,2 5,5 4,7 4,2 4,6

27,9 42,6 59,6 73,6 84,1 87,7 89,0

ovdovělí

z toho vdané rozvedené ovdovělé

Zatímco z celkového počtu obyvatel bylo v době sčítání 44,5 % osob vdaných a ženatých, 39,0 % svobodných, 8,6 rozvedených a 7,8 ovdovělých, mezi obyvateli ve věku 65 a více let bylo nejvíce vdaných a ženatých (53,0 %) a druhou nejpočetnější skupinu, a to 36,6 %, tvořili ovdovělí. Dále pak 7,0 % rozvedených a 3,4 % svobodných. Samozřejmě, že jsou rozdíly v rodinném stavu v podrobnějším třídění této věkové kategorie podle pětiletých věkových skupin. Ve skupině osob ve věku 65 až 69 let byl největší podíl osob ženatých a vdaných (68,0 %), dále pak ovdovělých (18,3 %), rozvedených (9,7 %) a nejmenší byl podíl svobodných (4,1 %). Ve skupině osob 95 a více let bylo nejvíce osob ovdovělých (82,5 %), dále pak vdaných a ženatých (9,2 %), svobodných (4,3 %) a rozvedených (4,0 %). Vůbec nejmenší podíl rodinného stavu v této věkové skupině byl u vdaných žen (1,5 %). Tedy v celé poproduktivní skupině s narůstajícím věkem se nejvýrazněji mění dvě skupiny rodinného stavu, a to vdaných nebo ženatých lidí a osob ovdovělých. Podíl svobodných osob se příliš neměnil, v roce sčítání se jejich podíly ve skupině lidí 65 let a starších se pohyboval od 4,6 % (skupina lidí ve věku 90 až 94 let) do 2,9 % (osoby 75 až 79 let). U skupiny rozvedených osob se podíl měnil trochu výrazněji než u osob svobodných, podíl se pohyboval od 4,0 % (věk 95 a více) do 9,7 % (věk 65 až 69 let).

Graf 1.3 Zastoupení mužů a žen ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji podle věku a rodinného stavu

65–69

70–74

75–79

80–84

85+

zdroj SLDB

muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 0

20 svobodní/é

14

40 ženatí/vd ané

60 % ro zved ení/é


80 o vd ovělí/é

100

I z rodinného stavu obyvatel kraje ve věku od 65 let je zřejmé, že muži se dožívají nižšího věku než ženy. Už u skupiny osob ve věku 65 až 69 let je vidět, že podíl ovdovělých žen je větší (27,9 %) než ovdovělých mužů (6,3 %). Ve vyšších věkových skupinách je tento rozdíl podílů ještě výraznější.

Graf 1.4 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje ve věku 65 a více let podle rodinného stavu a pohlaví podle SLDB 2011 25 o vd ovělí/ovdovělé

rozvedení/rozvedené

ženatí/vd ané

svobodní/svobodné

tis. obyvatel

20

15

10

5

0 muži

ženy

muži

Kroměříž

ženy

muži

Uherské Hradiště

ženy

muži

Vsetín

ženy Zlín

Při sčítání lidu byla každému obyvateli kraje položená také otázka na jeho národnost. Tato otázka však nebyla povinná, a tak řada občanů na ni neodpověděla. Ze získaných dat jsme se dozvěděli, že největší část obyvatel ve věku od 65 let se přihlásila k české národnosti (59,3 %), druhou největší skupinou byla moravská národnost (18,4 %) a 15,9 % obyvatel na tuto otázku neodpovědělo. Třetí největší podíl z uvedených národností byla slovenská (1,2 %) a podíly ostatních vybraných národností se pohybovaly v desetinách nebo setinách procent. Tab. 1.4 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle národnosti, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let

v tom věková skupina (%)

v tom (%) muži

ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

Počet obyvatel

96 398

39,2

60,8

32,1

24,4

19,9

23,5

z toho národnost: česká moravská slezská slovenská polská německá maďarská ruská ukrajinská vietnamská neuvedeno

57 147 17 699 10 1 188 50 57 32 25 21 4 15 367

37,7 43,0 40,0 48,1 26,0 45,6 59,4 20,0 23,8 25,0 38,7

62,3 57,0 60,0 51,9 74,0 54,4 40,6 80,0 76,2 75,0 61,3

30,9 33,9 40,0 38,0 36,0 29,8 37,5 16,0 14,3 50,0 33,3

24,1 25,8 10,0 26,7 14,0 38,6 31,3 28,0 33,3 50,0 23,5

20,3 19,4 10,0 18,8 16,0 12,3 9,4 12,0 14,3 0,0 19,9

24,8 20,9 40,0 16,5 34,0 19,3 21,9 44,0 38,1 0,0 23,3


15

Graf 1.5 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji podle věku a národnosti podle SLDB 2011 v % 100,0

80,0 90 a více 60,0

85–89 80–84 75–79

40,0

70–74 65–69

20,0

0,0

česká

mo ravská

slo venská

p olská

německá

maďarská

ruská

ukrajinská

Další nepovinnou otázkou byla náboženská víra občana. Odpověď na tuto otázku neuvedlo 36 % obyvatel v seniorském věku, kteří se šetření sčítání sice zúčastnili, ale tuto otázku vynechali. Dále celkem 11 % seniorů uvedlo, že jsou bez náboženské víry. Ostatní obyvatelé ve sledovaném věku odpověděli, že jsou věřící a z nich 6,4 % uvedlo, že se nehlásí k žádné církvi. Zbytek těchto osob ve věku 65 let a více se tedy přihlásilo ke konkrétní církvi. Z nich se převážná většina přiřadila k římskokatolické církvi (86 %). Dále pak 5,5 % k církvi Českobratrské evangelické a 1,3 % k Československé husitské.

Tab. 1.5 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle náboženské víry, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let

v tom (%) muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

Počet obyvatel

96 398

39,2

60,8

32,1

24,4

19,9

23,5

z toho národnost: česká moravská slezská slovenská polská německá maďarská ruská ukrajinská vietnamská neuvedeno

57 147 17 699 10 1 188 50 57 32 25 21 4 15 367

37,7 43,0 40,0 48,1 26,0 45,6 59,4 20,0 23,8 25,0 38,7

62,3 57,0 60,0 51,9 74,0 54,4 40,6 80,0 76,2 75,0 61,3

30,9 33,9 40,0 38,0 36,0 29,8 37,5 16,0 14,3 50,0 33,3

24,1 25,8 10,0 26,7 14,0 38,6 31,3 28,0 33,3 50,0 23,5

20,3 19,4 10,0 18,8 16,0 12,3 9,4 12,0 14,3 0,0 19,9

24,8 20,9 40,0 16,5 34,0 19,3 21,9 44,0 38,1 0,0 23,3

Z údajů je patrné, že je více věřících žen než mužů. Největší podíl věřících bez konkrétní církve podle jednotlivých pětiletých věkových skupinách byl vypočítán ve věku 65 až 69 let (7,5 %) a nejmenší ve skupině 80 a více let (5,2 %). Podíl věřících lidí, kteří se hlásí ke konkrétní církvi, byl největší ve věkové skupině 80 a více let (49,7 %) a nejmenší ve skupině 65 až 69 let (41,6 %).

16


Z členění údajů o náboženské víře podle pohlaví je zřejmá převaha věřících žen. Z celkových dat o obyvatelstvu je vidět větší podíl mužů než žen u neuvedených odpovědí na tuto otázku (41,3 %) a bez náboženské víry (24,5 %). Větší podíl žen než mužů byl u věřících nehlásících se k žádné církvi (8,1 %) a věřících žen hlásících se k církvi (31,6 %).

Graf 1.6 Obyvatelstvo podle náboženské víry a pohlaví ve Zlínském kraji podle SLDB 2011 100 80

36,8

41,3

60 %

35,7

39,7

9,2

13,5

20,6

24,5

40 49,0

42,9

20 0

31,6

26,7 7,5

6,7

8,1

6,1

celkem

z to ho ve věku 65 a více let

celkem


Muži neuved eno

bez nábo ženské víry

Ženy věřící - hlásící se k církvi


věřící - nehlásící se k žádné z církvi

17

U obyvatel ve věku 65 a více let byl zjištěn větší podíl věřících lidí než u obyvatel celkem. Rozdíly v podílech věřících podle pohlaví zůstaly. U žen ve věku od 65 a více let je podíl věřících celkem větší než u mužů o 5,5 procentních bodů, a dosáhl 55,1 %. Podíl nevěřících mužů je o 4,3 p.b. větší a činil 13,5 %.

Graf 1.7 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje podle věku a náboženské víry podle SLDB 2011 100 80 60 % 40 20 0 celkem


o kres Kro měříž

celkem


o kres Uherské Hradiště

celkem


o kres Vsetín

celkem


o kres Zlín

neuvedeno

bez nábo ženské víry

věřící - hlásící se k církvi

věřící - nehlásící se k žád né z církvi

Největší podíl věřících osob celkem byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště (45,9 %), největší podíl nevěřících obyvatel (27,9 %) byl zjištěn v okrese Kroměříž a největší podíl lidí (43,7 %), kteří na tuto otázku neodpověděli, byl v okrese Vsetín. Podíly u osob ve věku 65 a více let byly výrazně jiné. Podíl věřících osob byl největší v uherskohradišťském okrese (58,9 %), z nichž 90,1 % se hlásilo k církvi. Druhý největší podíl věřících osob ve věku 65 a více let byl zjištěn ve vsetínském okrese, a to 48,3 %, z nichž se k církvi hlásilo 86,9 %. V okrese Kroměříž bylo ze skupiny seniorů 45,9 % věřících, z nichž se 82,7 % hlásilo k církvi. Ve zlínském okrese bylo v této věkové skupině obyvatel 45,8 % věřících, ze kterých se k církvi hlásilo 84,5 %. Největší podíl nevěřících lidí seniorského věku bylo v okrese Kroměříž (16,0 %), nejmenší v uherskohradišťském okrese (10,5 %). Největší počet nevěřících lidí ve věku 65 a více let byl v okrese Zlín (1 893 osob), nejmenší v okrese Uherské Hradiště (971 osob). Nejvíce věřících seniorů hlásících se k církvi bylo v uherskohradišťském okrese (4 914 osob), nejvíce věřících nehlásících se k církvi bylo ve zlínském okrese (884 osob). V porovnání s ostatními kraji, je ve Zlínském kraji největší podíl věřících obyvatel ve věku 65 a více let (53,0 %).

Dlouhodobá migrace, stěhování Na změnu věkových skupin obyvatel má vliv nejen čas s normálním stárnutím lidí, ale i narození dětí, úmrtí a také stěhování lidí. Stěhování seniorů do kraje nebo z kraje spojené se změnou bydliště není nijak početné. V letech 2005 až 2014 se jich do kraje přistěhovalo celkem 2 256 a jejich podíl z celkového počtu přistěhovalých do kraje se pohyboval v rozmezí od 5,6 % v roce 2006 a 2008 do 8,0 % v roce 2013. V průměru se v těchto letech do kraje každoročně přistěhovalo 226 seniorů. Za uvedené roky byla nejpočetnější skupina přistěhovalých ve věku 65 až 69 let, a to 641 osob. Naopak se z kraje v těchto letech vystěhovalo celkem 1 714 seniorů a jejich podíl z vystěhovalých celkem se pohyboval od 3,9 % v roce 2007 do 5,4 % v roce 2005. Každý rok se tak v průměru z kraje vystěhovalo 171 seniorů. Za uvedené roky byla nejpočetnější skupina vystěhovalých ve věku 65 až 69 let, a to 474 osob. Celkově jich tedy každoročně stěhováním v kraji přibylo. Uvnitř kraje se také osoby z této věkové skupiny obyvatel přestěhovávaly, a to v průměru 511 ročně.

18


Graf 1.8 Přírůstek (úbytek) stěhováním obyvatel Zlínského kraje podle okresů v letech 2005 – 2009 a 2010 - 2014

300 Věk

přírůstek

90 a v íce let

200

85-89 let 100

80-84 let 75-79 let

0

70-74 let -100

65-69 let

úbytek

60-64 let

-200 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 Kro měříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

Při vyhodnocení dlouhodobé migrace podle okresů je okres Zlín ve zcela jiné situaci než ostatní tři okresy. V okrese Zlín byl dlouhodobě vykazován úbytek obyvatel ve věku 65 a více let. V okrese Vsetín se přírůstek či úbytek v jednotlivých letech měnil, ale vcelku byl v obou sledovaných obdobích zjištěn přírůstek stěhováním. Naopak v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště byly u stěhování osob 65letých a starších v jednotlivých letech vykazovány jen přírůstky (s výjimkou roku 2014 v uherskohradišťském okrese u osob 90letých s starších, kdy byl zjištěn úbytek stěhováním 2 osoby).

Při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 byla obyvatelům položená také otázka, která se týkala bydliště matky v době narození. Tato otázka nebyla povinná, takže řada oslovených na ni neodpověděla. Touto otázkou se zjišťovalo, kolik obyvatel zůstalo bydlet v obci, ve které se narodili. Jinak řečeno, zjišťoval se počet rodáků na daném území. Při sčítání 2011 bylo zjištěno, že ve Zlínském kraji je nejvíc rodáků z řad žen. Z obyvatel ve věku 65 a více let je největší podíl ve věku 65 až 69 let (32,7 %) a nejmenší podíl ve věkové skupině 75 až 79 let (20,0 %).

Tab. 1.6 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle místa bydliště matky v době narození, pohlaví a věku ve Zlínském kraji (ze zjištěných hodnot) Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let Počet obyvatel v tom (%): narození v České republice z toho: v obci bydliště v jiné obci okresu v jiném okrese kraje v jiném kraji narození v zahraničí z toho ve Slovenské republice nezjištěno

v tom (%) muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

96 398

39,2

60,8

32,1

24,4

19,9

23,5

91 527

39,2

60,8

32,3

24,4

19,9

23,3

36 927 22 945 9 001 15 536 4 740 3 411 131

40,5 36,5 37,8 40,6 39,6 42,5 38,9

59,5 63,5 62,2 59,4 60,4 57,5 61,1

32,7 33,1 31,2 31,3 28,2 29,5 27,5

24,9 25,4 25,3 21,4 25,3 24,7 18,3

20,0 20,1 20,2 19,6 20,1 22,1 19,8

22,5 21,3 23,3 27,7 26,4 23,7 34,4


19

Graf 1.9 Obyvatelstvo Zlínského kraje podle místa narození podle pohlaví a věku podle SLDB 2011 100 90 80 70

%

60 50 40 30 20 10 0

celkem

ve věku 65 a více let

ve věku 65 a více let

celkem

Muži

Ženy

v obci bydliště v obci by dliště

v jiné obci okresu v jiné obci okresu

v jiném okrese kraje v jiném okrese kraje

v jiném kraji v jiném kraji

v zahraničí v zahraničí

nezjištěno nezjištěno

Ve srovnání podílu rodáků ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku s ostatními kraji stál Zlínský kraj spolu s Krajem Vysočina s hodnotou 39,5 % na druhém nejvyšším místě hned za Hlavním městem Prahou (44,8 %). S podílem rodaček v daném věku stál Zlínský kraj (37,5 %) na druhém místě za Hlavním městem Prahou (43,2 %) již sám. Třetí v pořadí se umístil s podílem 37,1 % Jihomoravský kraj. Graf 1.10 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje ve věku 65 a více let podle místa narození podle SLDB 2011 100

80 % 60

40

20

0 Kro měříž

Uherské Hradiště

Vsetín

nezjištěno

v zahraničí

v jiném kraji

v jiném o krese kraje

v jiné o bci o kresu

v o bci byd liště

Zlín

Z okresů Zlínského kraje žil v době sčítání v roce 2011 největší podíl rodáků v okrese Uherské Hradiště, dále pak v okresech Vsetín (40,7 %), Zlín (38,1 %) a nejméně v okrese Kroměříž (37,2 %). V okrese narození, ale v jiné obci, žilo nejvíce obyvatel ve věku 65 let a starší ve vsetínském okrese (29,7 %), dále pak v uherskohradišťském (27,3%), kroměřížském (23,8 %) a nejméně ve zlínském (22,7 %).

20


Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití Jak již bylo výše uvedeno, na změnu věkové struktury obyvatel kraje má velký vliv počet i věk zemřelých osob. V roce 2014 zemřelo v kraji celkem 6 120 osob, z nichž bylo 45,9 % mužů a 54,1 % žen. Z celkového počtu zemřelých v tomto roce bylo ve věku od 65 let a více 80 %. Vývoj úmrtnosti je vidět na časové řadě s údaji za deset let. V tomto sledovaném období klesal postupně počet zemřelých osob ve věku do 65 let (za devět let úbytek 380 osob). Z celkového počtu zemřelých mužů v roce 2005 bylo z věkové skupiny ve věku do 64 let 72,0 % a v roce 2014 68,3 % mužů. To znamená, že zemřelých mužů ve věku do 64 let věku během sledovaného devítiletého období ubývalo. Počet zemřelých mužů se během devíti let postupně snižoval až o 320 osob (rozdíl koncových hodnot sledovaného období). Z celkového počtu zemřelých žen v roce 2005 bylo z věkové skupiny ve věku do 64 let 28,0 % a v roce 2014 31,7 % žen. Nabízí se tedy říct, že zemřelých žen ve věku do 65 let přibývalo. Z hodnot počtu zemřelých žen je však zřejmý úbytek počtu zemřelých žen (rozdíl mezi koncovými roky období znamenal úbytek 80 žen). Protože z údajů je zřejmý pokles zemřelých osob celkem a také zemřelých mužů a žen, nárůst podílu zemřelých žen ve věku do 65 let je způsoben rozdílným tempem úbytku mezi muži a ženami. Z věkové skupiny nad 64 let věku se během devíti let podíly zemřelých mužů a žen změnily pouze minimálně, a to o 0,1 procentního bodu na stranu mužů. Ze skupiny seniorů byl vykazován po celých devět let největší podíl zemřelých ve věkové skupině 80 až 84 let, který se pohyboval od 22,1 % (v roce 2013) do 25,4 % (v roce 2005). Nejmenší podíl připadal střídavě do pětileté věkové skupiny 65 až 69 let a 90 a více let. Nejnižší podíl se v průběhu sledovaných let pohyboval od 9,1 % (v roce 2009) až do 12,3 % (v roce 2012). Z celkového počtu zemřelých za 9 let byl vypočten nejvyšší podíl ve věkové skupině 80 až 84 let 18,2 %. Nejmenší podíl 8,8 % připadl do věkové skupiny 90 a více let a druhý nejnižší 9,1 % do skupiny 65 až 69 let.


21

Tab. 1.7 Zemřelí ve věku 65 a více let podle věku v letech 2005 až 2014 ve Zlínském kraji Zemřelí ve věku 65 a více let v tom (%): muži ženy v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4 641

4 433

4 383

4 458

4 629

4 607

4 737

4 796

5 065

4 876

45,8 54,2

45,5 54,5

43,8 56,2

45,6 54,4

44,9 55,1

45,4 54,6

46,1 53,9

46,3 53,7

45,5 54,5

45,9 54,1

10,8 16,3 22,1 25,4 12,6 12,7

11,1 16,2 21,7 24,5 14,9 11,7

11,5 14,1 21,4 24,8 17,9 10,4

11,8 13,0 21,2 23,7 20,5 9,8

12,2 12,6 20,5 24,1 21,5 9,1

12,0 13,0 19,6 23,4 21,5 10,5

11,8 13,1 17,6 24,5 22,2 10,7

12,6 13,4 16,7 23,0 22,0 12,3

12,2 13,5 16,2 22,1 22,8 13,2

12,2 13,9 15,5 22,4 21,7 14,3

Při členění zemřelých v kategorii 65 a více let podle pohlaví a pětiletých věkových skupin je zřejmé v průběhu pěti let 2010 až 2014 postupné zvětšování podílu žen se vzrůstajícím věkem. Jinak řečeno, ženy se dožívají vyššího věku než muži.

Graf 1.11 Zastoupení mužů a žen mezi zemřelými ve Zlínském kraji podle věku v letech 2010 až 2014 100%

80%

podíl

60%

40%

20%

0%

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 - 74 muži

75 - 79 ženy

80 - 84

85 - 89

90 - 94

95 a více

věk

V rozdělení celkového počtu zemřelých v letech 2005 a 2014 podle pohlaví a věku zemřelých je jednoznačně patrný posun úmrtí do vyšších věkových skupin obou pohlaví a také zmenšený počet zemřelých v nižších věkových kategoriích. Z hodnot o zemřelých mužích v letech 2005 a 2014 je vidět, že v rozmezí deseti let došlo k poklesu počtu zemřelých u šesti prvních sledovaných věkových skupin, a to ve věku 30 až 59 let, v následující věkové skupině 60 až 64 let se jejich počet srovnal. V další věkové skupině 65 až 69 let počet zemřelých mužů roku 2014 převýšil hodnotu roku 2005 (o 72 osob) a v následující věkové skupině 70 až 74 let se hodnoty počtu zemřelých v roce 2005 a 2014 opět srovnaly. V následující pětileté věkové skupině 75 až 79 let se hodnota roku 2014 propadla pod hodnotu roku 2005 o 108 osob, v další skupině 80 až 84 let se hodnoty let 2005 a 2014 k sobě přiblížily a v dalších dvou věkových skupinách byly hodnoty zemřelých mužů v roce 2014 vyšší. V poslední sledované věkové skupině 95 a více let se k sobě hodnoty z roku 2005 a 2014 opět přiblížily. U hodnot zemřelých žen v letech 2005 a 2014 jsou vidět výraznější rozdíly až u tří věkových skupin od 70 do 84 let, ve kterých hodnoty zemřelých žen roku 2014 poklesly pod hodnoty roku 2005 (o 72, 159 a 97 osob). V následujících dvou věkových skupinách naopak hodnoty roku 2014 převýšily počty z roku 2005 (o 349 a 68 osob). V poslední sledované věkové skupině 95 a více let se hodnoty let 2005 a 2014 k sobě přiblížily.

22


Graf 1.12 Zemřelí obyvatelé Zlínského kraje podle věku a pohlaví v roce 2005 a 2014 1 200 ženy muži

1 000 800 600 400

30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

0

2005

200

95 a více

věk

Graf 1.13 Zemřelí obyvatelé Zlínského kraje na novotvary a nemoci oběhové soustavy podle věku v roce 2014 700 N = novotvary, OS = nemoci o běhové soustavy

počet zemřelých

600

ženy

muži

500 400 300 200 100 0

N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS 30-34

35-39

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

věk

75-79

80-84

85-89

90-94

95 a více

K nečastějším příčinám úmrtí u obyvatel 65letých a starších patřily v roce 2014 nemoci oběhové soustavy a novotvary. Pořadí těchto dvou hlavních příčin úmrtí se během sledovaných deseti let nezměnily, pouze jejich podíly se mírně měnily. Nejčastější příčinou úmrtí byly nemoci oběhové soustavy, jejichž podíl na celkovém počtu úmrtí v daném roce se pohyboval kolem 55 % a druhý největší podíl příčin úmrtí tvořily nemoci na novotvary (kolem 22% podílu).

Hlavní příčinou úmrtí u mužů ve věku 65 a více let byla v letech 2011 až 2014 skupina nemocí oběhové soustavy, Z nich byla nejčastějšími příčinami chronická ischemická nemoc srdeční (ročně tak v průměru ve sledovaném období čtyř let zemřelo 531 mužů), akutní infarkt myokardu (v ročním průměru 128 mužů) a mozkový infarkt (v ročním průměru 229 mužů). Druhou nejčastější příčinou úmrtí byla skupina novotvarů, na které zemřelo ročně v průměru 567 mužů.


23

Graf 1.14 Hlavní příčiny úmrtí mužů ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji (roční průměr 2011 až 2014) Nemo ci o běhové soustavy (I00 - I99) No vo tvary (C00 - D48) Nemo ci d ýchací soustavy (J00 - J99) Vnější p říčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) Nemo ci trávicí soustavy (K00 - K93) Nemo ci endokrinní, výživy a p řeměny látek Nemo ci nervové soustavy (G00 - G99) Nemo ci mo čové a p o hlavní soustavy (N00 - N99) Poruchy d uševní a p o ruchy chování (F00 - F99) 0

10

20

30

40

50 %

60

70

Stejně jako u mužů byly hlavní příčinou úmrtí žen ve věku 65 a více let v letech 2011 až 2014 nemoci oběhové soustavy. Nejčastěji se jednalo o chronickou ischemickou nemoc srdeční (ročně tak v průměru ve sledovaném období čtyř let zemřelo 751 žen). Dále pak se jednalo o akutní infarkt myokardu (v ročním průměru 133 žen) a mozkový infarkt (v ročním průměru 353 žen). Druhou nejčastější příčinou úmrtí žen byly choroby skupiny novotvarů (v ročním průměru 466 žen).

Graf 1.15 Hlavní příčiny úmrtí žen ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji (roční průměr 2011 až 2014) Nemo ci o běhové soustavy (I00 - I99) Novo tvary (C00 - D48) Nemo ci d ýchací soustavy (J00 - J99) Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek Nemo ci trávicí soustavy (K00 - K93) Vnější p říčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01 - Y98) Nemo ci nervové soustavy (G00 - G99) Nemoci mo čové a po hlavní soustavy (N00 - N99) Po ruchy duševní a p o ruchy chování (F00 - F99) 0

10

20

30

40

50

%

60

70

Tedy hlavní příčiny jsou u obou pohlaví stejné. Na nemoci oběhové soustavy zemřelo zhruba o polovinu více žen než mužů, což je patrné zvláště u chronické ischemické nemoci srdce. Druhou hlavní příčinou úmrtí mužů i žen byly novotvary. V ročním průměru sledovaného pětiletého období zemřelo na novotvary 567 mužů, což z celkového ročního průměrného počtu zemřelých mužů tvoří 25,3 %. V ročním průměru čtyř sledovaných let zemřelo na novotvary 466 žen a jejich podíl na celkovém počtu zemřelých žen tvořil 17,7 %. Nejčastějším druhem novotvarů u mužů byly zhoubné novotvary průdušek a plic (19,5 % z novotvarů mužů celkem), dále pak zhoubné novotvary tlustého střeva (9,0 %) a zhoubné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (7,5 %). U žen se nejčastěji jednalo o zhoubné novotvary prsu (11,2 % z novotvarů žen celkem), dále pak zhoubné novotvary tlustého střeva (9,3 %), zhoubné novotvary průdušek a plic (8,8 %) a zhoubné novotvary mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (8,6 %).

24


Graf 1.16 Příčiny úmrtí - zhoubné novotvary u mužů a žen ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji (roční průměr 2011 až 2014) 20 18

ženy

16

muži

14 %

12 10 8 6 4 2 0 zho ubné no votvary tlustého střeva (C18)

zho ubné novotvary ko nečníku (C20)

zho ubné no votvary hrtanu (C32)

zho ubné zho ubné zho ubné no votvary no votvary prsu no votvary průdušky a (C50) mízní, plíce (C34) krvetvorné a příbuzné tkáně (C81 C96)

Tab. 1.8 Zemřelí podle věku, příčin smrti a velikostních skupin obcí v roce 2014 ve Zlínském kraji v tom s počtem obyvatel Celkem Zemřelí z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (%): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny

6 120 4 876 79,7

36 34 94,4

331 251 75,8

776 619 79,8

1 000– –1 999 781 599 76,7

595 676 758 1 093 1 057 697

3 2 4 13 8 4

33 40 37 53 52 36

73 89 95 143 140 79

69 86 83 146 135 80

94 99 143 167 181 114

151 136 159 236 217 150

102 141 147 195 198 124

70 83 90 140 126 110

22,7 55,1 5,6 3,2

17,6 64,7 5,9 0,0

20,3 57,0 5,2 6,0

23,1 55,4 6,8 2,1

23,5 54,8 6,8 2,2

22,9 54,9 5,3 3,0

23,4 54,8 4,8 3,7

22,8 52,9 5,0 3,6

21,5 57,8 5,8 2,7

do 199

200–499 500–999

2 000– –4 999 985 798 81,0

5 000– –19 999 1 344 1 049 78,1

20 000– –49 999 1 110 907 81,7

50 000 a více 757 619 81,8

Určitě je zajímavá i informace, kde lidé umírají. Mnoho lidí by si přálo zemřít doma. Ve svém známém a blízkém prostředí však v roce 2014 zemřelo pouze 22 % z celkového počtu zemřelých v kraji. Osob ve věku 65 let a starší jich v domácím prostředí zemřelo o 1 procentní bod méně, tedy 21 %. Nejčastějším místem z celkového počtu úmrtí v kraji v roce 2014 byla zdravotnická zařízení lůžkové péče, a to 66 %. U osob v seniorském věku činil tento podíl 68 %. V členění podle velikostních kategorií obcí, největší podíl zemřelých v domácím prostředí z celkového počtu zemřelých v dané kategorii byl zjištěn v obcích od 1 000 do 1 999 obyvatel, a to 26 %. Naopak nejmenší podíl byl vypočítán v nejmenších obcích do 199 obyvatel, a to 9 %. Nejvíce osob zemřelo ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obcích do 199 osob (79 %), naopak nejnižší podíl byl vykázán v kategorii obcí od 2 tisíc do 4 999 obyvatel (65 %).


25

Tab. 1.9 Zemřelí podle místa úmrtí a velikostních skupin obcí v roce 2014 ve Zlínském kraji v tom podle místa úmrtí (%) Celkem

Zemřelí z toho ve věku 65 a více let v tom muži ženy v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

doma

ve zdrav. ve zdrav. při zařízení na ulici, v zařízení zařízení převozu poskyt. jiné veřejném sociálních lůžkové do zdrav. formy zdr. místě služeb péče zařízení péče

jinde

nezjištěno

6 120 4 876 2 238 2 638

22,1 21,1 22,1 20,4

65,9 68,0 69,6 66,7

1,0 1,1 1,1 1,1

1,2 0,3 0,5 0,2

0,6 0,5 0,5 0,5

6,1 7,3 3,9 10,2

2,4 1,3 1,8 0,8

0,7 0,3 0,4 0,2

34 251 619 599 798 1 049 907 619

8,8 25,9 21,2 25,9 22,7 20,8 17,3 19,5

79,4 67,3 67,7 65,3 64,8 68,1 73,4 67,0

2,9 0,4 0,8 1,0 0,6 1,0 1,0 2,6

0,0 1,6 0,2 0,2 0,1 0,4 0,3 0,3

0,0 0,8 0,3 0,5 0,5 0,7 0,7 0,2

8,8 2,4 8,7 5,5 9,5 7,8 5,3 8,9

0,0 1,6 1,1 1,5 1,5 1,0 1,4 1,1

0,0 0,0 0,0 0,2 0,3 0,4 0,6 0,3

Situaci, kdy muži umírají v nižším věku než ženy, postihuje ukazatel naděje dožití. Naděje dožití se vypočítává pro muže a ženy zvlášť s jednoletým věkovým intervalem. Aby se vyloučily nahodilé výkyvy, jsou tabulky krajů zpracovány za dvouleté kalendářní období. Ve Zlínském kraji v roce 2014 pro osoby věku 65 let činila naděje dožití u mužů 15,73 let a u žen 19,58 let. To znamená, že muži, kteří v kraji v roce 2014 dosáhli 65 let mají naději prožít ještě 15,73 let a stejně staré ženy mají naději prožít dalších 19,58 let. Stejně tak u osob ve věku 75 let byla pro kraj vypočtena naděje dožití u mužů 9,64 let a u žen 11,67 let.

Graf 1.17 Naděje dožití obyvatel Zlínského kraje ve věku 65 let v letech 2004 až 2014 (dvouleté průměry) 24

Muži

Ženy

20

roky

16 12 8 4 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Obdobná situace jako v kraji v naději dožití u osob 65letých byla i v okresech. Rozdíly mezi okresy byly jen minimální a šlo o desetiny roku. Nejvyšší naději dožití měli muži i ženy v okrese Zlín (15,6 muži a 19,6 let ženy), nejnižší naději dožití měli muži v okrese Kroměříž (15,2 let) a ženy u okrese Vsetín (19,2 let).

26



27

Graf 1.18 Naděje dožití osob ve věku 65 let v okresech Zlínského kraje za období 2010 až 2014 25 muži

ženy

20 19,4

roky

15

15,2

19,3

19,6

19,2

15,5

15,6

15,3

10

5

0 Kro měříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

Projekce obyvatelstva Na základě výsledků ze sčítání lidu, domů a bytů o struktuře obyvatel v různých územních celcích byla vypracována prognóza, jak se bude vyvíjet obyvatelstvo do roku 2050, a to jak početně, tak i podle věkové struktury.

Tab. 1.10 Věková struktura obyvatelstva podle projekce ve Zlínském kraji Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

576 564 121 939 21,1

567 157 133 208 23,5

555 945 142 270 25,6

543 028 148 613 27,4

528 943 158 177 29,9

514 190 168 278 32,7

499 059 170 442 34,2

31,3 26,8 19,0 12,2 7,5 3,3

27,0 26,3 21,4 13,8 7,4 4,1

24,7 23,4 21,8 16,4 9,0 4,7

23,2 22,1 20,1 17,4 11,2 6,1

25,2 20,5 18,8 15,9 11,9 7,7

25,1 22,4 17,6 15,2 11,1 8,7

20,6 23,5 20,4 15,0 11,4 9,2

Podle této prognózy se bude celkový počet obyvatel kraje nadále zmenšovat a také bude stárnout. Zatím co na konci roku 2014 měl kraj celkem 585 261 obyvatel, z nichž bylo ve věku 65 a více let 107 273, bude v kraji podle projekce v roce 2050 žít celkem 499 059 obyvatel, z nichž ve věku 65 a více let bude 170 442. Podle pětiletých intervalů od roku 2020 bude s výkyvy skupina lidí ve věku 65 až 69 let početně slábnout, skupina ve věku 70 až 74 se bude nejdříve zmenšovat, ale od roku 2040 bude naopak přibývat. Skupina osob ve věku 75 až 79 let se bude nejprve zhruba do roku 2030 zvětšovat, později se jejich počet bude snižovat a v posledních pěti letech bude opět posilovat. Lidí ve věku 80 až 84 let bude zhruba do roku 2035 přibývat a později už jen mírně snižovat. Poslední dvě věkové skupiny 85 až 89 a 90 a více let se budou po celé období této prognózy zvětšovat. Celkově se ve Zlínském kraji podle prognózy bude do roku 2040 snižovat počet dětí (věková kategorie 0 až 14 let) a dále se jejich počet nebude příliš měnit. Naopak se zvyšování naděje dožití, tedy se zvyšováním věku obyvatel, bude věková kategorie 65 a vice let pouze narůstat. Se zvyšování počtu osob v poproduktivní skupině se bude zvyšovat index stáří. Index stáří ve Zlínském kraji v roce 2014 činil 124,1 %, podle projekce obyvatel by měl v roce 2050 dosáhnout 287,8 %. Index ekonomického zatížení i přes pokles počtu dětské složky, ale se stálým a výraznějším zvyšováním počtu osob v seniorském věku, bude narůstat. Zatím co

28


Graf 1.19 Projekce počtu obyvatel Zlínského kraje ve věku 0-14 a 65 a více let, vývoj indexů stáří a ekonomického zatížení do roku 2050 180

350 0-14 let ind ex stáří

160

65 a více let index eko nomického zatížení 300

140 250

100

200

80

150

indexy

tis. osob

120

60 100 40 50

20 0

2015

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

0

index ekonomického zatížení Zlínského kraje v roce 2014 činil 47,56 %, bude podle projekce obyvatel v roce 2050 dosahovat 85,25 %.

Graf 1.20 Projekce počtu obyvatel Zlínského kraje ve věku 65 let a více podle pohlaví a věku do roku 2050 100 90 80

tis. osob

70 60

Věk (k 1. 1.): 90 a více let

50

85 - 89 let 80 - 84 let

40

75 - 79 let 30

70 - 74 let 65 - 69 let

20 10 0

muži

ženy 2013

muži

ženy 2020

ženy

muži 2030

muži

ženy 2040


muži

ženy 2050

29

Graf 1.21 Projekce počtu obyvatel Zlínského kraje ve věku 65 a více let podle věku do roku 2050 50 45

Věk (k 1. 1.): 90 a více let 75 - 79 let

40

85 - 89 let 70 - 74 let

80 - 84 let 65 - 69 let

tis. osob

35 30 25 20 15 10 5 0 2015

30

2018

2021

2024

2027

2030

2033

2036

2039


2042

2045

2048

2051

Graf 1.22 Současné a předpokládané věkové složení obyvatelstva Zlínského kraje k 1. lednu 2030 muži p ro jekce k 1. lednu 2030 stav k 31. 12. 2014

ženy p ro jekce k 1. led nu 2030 stav k 31. 12. 2014

85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

p očet obyvatel


31

Graf 1.23 Současné a předpokládané věkové složení obyvatelstva Zlínského kraje k 1. lednu 2050 muži projekce k 1. led nu 2050 stav k 31. 12. 2014

ženy 85

projekce k 1. led nu 2050 stav k 31. 12. 2014

80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

0

1 000

po čet obyvatel

32


2 000

3 000

4 000

5 000

2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů Údaje o dosaženém stupni vzdělání obyvatelstva jsou získávané z pravidelných desetiletých cyklů sčítání lidu, domů a bytů. Zjišťování nejvyššího ukončeného vzdělání se týká obyvatel ve věku 15 a více let. Ekonomicky aktivní lidé jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, ženy na mateřské dovolené (28 nebo 37 týdnů), pokud před nástupem pracovaly, pracující studenti, učni a pracující důchodci.

Vzdělanost Z údajů o nejvyšším ukončeném vzdělání ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 u obyvatel ve věku 65 a více let je vidět, že nejvyšší počet seniorů mělo základní vzdělání včetně neukončeného. Nejvíce z nich bylo žen a to 81,5 %. Další početnou skupinou (33,8 %) byli senioři se středním vzděláním včetně vyučení (bez maturity). Vysokoškolské vzdělání mělo pouze 6,4 % seniorů, z toho 35,2 % žen. Tab. 2.1 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011

v tom (%)

Obyvatelstvo ve věku 65 a více let

muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

Počet obyvatel

96 398

39,2

60,8

32,1

24,4

19,9

23,5

v tom: bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

529 36 053 32 559 15 796 3 178 6 155 2 128

22,5 18,5 53,3 46,7 48,0 64,8 36,3

77,5 81,5 46,7 53,3 52,0 35,2 63,7

23,1 22,3 35,4 41,3 40,4 46,5 28,9

21,7 22,7 25,4 27,0 26,4 23,0 22,5

24,6 23,5 18,6 16,8 16,1 16,0 20,1

30,6 31,6 20,5 15,0 17,1 14,5 28,6

Z pohledu na věkové skupiny bylo v kraji nejvíce (31,6 %) seniorů ve věku 80 a více let se základním vzděláním včetně neukončeného. Ve věkové skupině 65 – 69 let bylo naopak nejvíce (46,5 %) obyvatel s vysokoškolským vzděláním. Čím je věkové složení obyvatelstva starší, tím víc klesá míra vzdělanosti. Ve věku 80 a více let bylo pouze 14,5 % vysokoškolsky vzdělaných. Graf 2.1 Obyvatelstvo Zlínského kraje ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 (struktura je bez nezjištěného vzdělání) Zdroj: SLDB 2011

100

80

60 % 40

20

0 celkem

65 - 69 let

70 a více let

celkem

Muži vysokoškolské střední vč. vyučení (bez maturity)

65 - 69 let

70 a více let

Ženy úp lné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového základ ní vč. neukončeného a bez vzdělání


33

Podle sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2011 19,4 % obyvatelstva kraje starších 65 let, z toho 60,8 % žen. Bez vzdělání bylo celkem 0,5 % seniorů, z nich celých 77,5 % žen. Základní vzdělání včetně neukončeného mělo 37,4 % obyvatel starších 65 let, což bylo nejvíce mezi seniory a z nich pouze 18,5 % bylo mužů. Vzdělanostní struktura seniorů je vychýlená směrem k mužům. Od nástavbového studia až po doktorandské studium bylo podstatně více vzdělaných mužů než žen. Výjimku tvořilo bakalářské vzdělání, kde bylo 56,9 % vystudovaných žen.

Graf 2.2 Zastoupení mužů a žen ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji v jednotlivých stupních nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB 2011

Obyvatelstvo celkem bez vzd ělání základní vč, neukončeného střed ní vč. vyučení (bez maturity) úplné střední všeobecné úp lné střední odborné nástavbové vyšší odborné bakalářské mag isterské d oktorské nezjištěno 0

10

20

30

40

50

60

70

80

90

100

% muži

ženy

Z pohledu na okresy Zlínského kraje bylo nejvíce seniorů se základním vzděláním včetně neukončeného a bez vzdělání v okrese Uherské Hradiště a to 43,0 %. Bezmála o deset procent méně jich bylo v okrese Kroměříž. Ve stejném okrese mělo nejvíce obyvatel (38,0 %) střední vzdělání včetně vyučení bez maturity. Nejvíce seniorů s úplným středním vzděláním s maturitou a vyšší odborné vzdělání včetně nástavbového bydlelo v okrese Zlín a to 21,5 %, neméně v okrese Uherské Hradiště (17,1 %). Nejvyššího vzdělání dosáhlo opět nejvíce obyvatel v okrese Zlín (7,4 %) a stejně tak nejméně jich bylo v Uherském Hradiště (5,2 %).

Graf 2.3 Obyvatelstvo v okresech Zlínského kraje ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB 2011

100 80 60 % 40 20 0 celkem


o kres Kroměříž

vysokoškolské střední vč. vyučení (bez maturity)

34

celkem


o kres Uherské Hradiště

celkem


okres Vsetín

celkem


o kres Zlín

úp lné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového základní vč. neukončeného a bez vzd ělání


Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS) Ekonomicky aktivní jsou všechny osoby představující pracovní sílu, pracující a nezaměstnaní. Zaměstnavatelé jsou ekonomicky aktivní osoby, které zaměstnávají (zaměstnávaly) jednu nebo více osob. Samostatně výdělečně činní jsou osoby s podnikatelským oprávněním, které pracují na vlastní účet a nezaměstnávají v rámci svého podnikání žádné další osoby (zaměstnance). Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob 15letých a starších. Tab. 2.2 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011

z toho ve věku Celkem Počet obyvatel v tom podle ekonomické aktivity: ekonomicky aktivní v tom: zaměstnaní z toho pracující důchodci nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy nezjištěno

60–64

65 a více

Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví

v tom

muži

ženy

579 944

39 963

96 398

65–69 30 979

65 419

37 806

58 592

281 576

9 473

3 954

2 644

1 310

2 460

1 494

252 815 9 781 28 761 279 417 138 405 9 598 18 951

8 923 3 987 550 29 376 29 263 63 1 114

3 954 3 546 X 90 811 90 675 84 1 633

2 644 2 371 X 27 456 27 410 32 879

1 310 1 175 X 63 355 63 265 52 754

2 460 2 189 X 34 220 34 180 32 1 126

1 494 1 357 X 56 591 56 495 52 507


70 a více

35

Z celkového počtu obyvatel kraje podle Sčítání lidu, domů a bytů bylo v roce 2011 ekonomicky aktivních 281 576 obyvatel, tj. 48,6 % . Z nich bylo 54,8 % mužů a 45,2 % žen. Z celkového počtu mužů v kraji bylo ekonomicky aktivních 54,6 %, z celkového počtu žen bylo 42,8 % ekonomicky aktivních. V porovnání s celorepublikovými hodnotami bylo v kraji o 0,1 p.b. menší podíl ekonomicky aktivních obyvatel než v celé ČR. Z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel v kraji bylo 98,5 % ve věku 15 až 64 let. Ve věkové skupině 60 až 64 let 3,4 % a 1,4 % ve věku 65 let a více. Z pohledu podrobnějšího členění ekonomicky aktivních obyvatel byla největší část (89,8 %) zaměstnaných. Z nich bylo 3,5 % ve věkové skupině 60 – 64 let a 1,6 % starších 65 let. Ze 3 954 obyvatel ekonomicky aktivních starších 65 let bylo 66,9 % ve věku 65 až 69 a 33,1 % starších 70 let. V kraji bylo celkem 9 781 zaměstnaných pracujících důchodců, což bylo 3,9 % ze všech zaměstnaných v kraji. Nejvíce pracujících důchodců bylo ve věku 60 až 64 let (40,8 %). Nejméně (12,0 %) starších 70 let. Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,2 % ekonomicky neaktivních. Z nich bylo 49,5 % nepracujících důchodců, 3,4 % osob s vlastním zdrojem obživy. Nejvíce nepracujících důchodců (65,5 %) bylo starších 65 let. Podle Výběrového šetření pracovních sil prováděného ČSÚ míra ekonomické aktivity v roce 2014 u osob ve věku 60 – 64 let dosahovala 26,7 %, což byl mezi kraji třetí nejmenší podíl. Menší měli už jen v kraji Libereckém (25,8 %) a v kraji Olomouckém (23,6 %). V porovnání s průměrem ČR byl Zlínský podíl menší o 6,7 p.b. U seniorů starších 65 let míra ekonomické aktivity dosahovala 3,2 % (v ČR 5,0 %) a byla druhá nejnižší mezi kraji. Menší byla již jen v Olomouckém kraji (2,4 %). Z pohledu na časovou řadu míra ekonomické aktivity v kraji u osob ve věku 60 – 64 let od roku 2011 stoupala až do roku 2013 (vzestup o 7,9 p.b.). V roce 2014 nastal zlom, kdy klesla z 31,6 % na 26,7 %. U seniorů starších 65 let byla situace jiná. Jejich míra ekonomické aktivity klesla ze 4,3 % v roce 2011 na 3,2 % v roce 2014 (pokles o 1,1 p.b.). Podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných starších 60 let na počtu všech osob 15letých a starších mezi muži a ženami je rozdílný. Z výsledků vyplývá, že muži v důchodovém věku zůstávají v zaměstnání daleko více, než ženy. Míra ekonomické aktivity u mužů ve věku 60 - 64 let byla v letech 2011 až 2014 v rozmezí od 46,3 % (v roce 2013) do 33,8 % (v roce 2011). U žen v porovnání s muži byly podíly poloviční a dosahovaly výše od 14,6 % (v roce 2011) po 18,5 % (v roce 2013). Míra ekonomické aktivity u mužů starších 65 let během sledovaných čtyř let měla klesající charakter a klesla z 6,8 % v roce 2011 na 3,8 % v roce 2014. U žen starších 65 let měla kolísavou tendenci a pohybovala se v rozmezí od 3,1 % v roce 2013 po 2,7 % v roce 2011. Graf 2.4 Míra ekonomické aktivity v krajích a v ČR podle věku v roce 2014 60 o so by ve věku 60–64 let - kraje o so by ve věku 60–64 let - ČR

o so by ve věku 65 a více let - kraje o so by ve věku 65 a více let - ČR

míra ekonomické aktivity (%)

50

40

30

20

10

0 PHA

36

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK


VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

V roce 2012 byli v rámci výběrového šetření pracovních sil dotazováni respondenti ve věku 50 - 69 let na téma jejich odchodu do důchodu. Přechod mezi aktivitou a neaktivitou probíhá v České republice velmi rychle a soustřeďuje se do období vzniku nároku na starobní důchod a několika málo následujících let. Mnozí neaktivní důchodci by nadále pracovali. Podle výsledků ad hoc modulu 2012 na téma Odchod z práce do důchodu pracovali ve skupině 55 až 59 let více než tři čtvrtiny všech respondentů, ale v následující pětileté skupině 60 až 64 let to bylo pouze 30 % seniorů. Tento zlom je patrný jak u mužů tak zejména u žen. Míra zaměstnanosti v naší republice v roce 2012 byla u mužů i u žen vysoká až do šedesáti let. Ve skupině 60 - 64letých starobních důchodců pracovalo více žen než mužů, to je však dáno rozdílnou hranicí pro odchod do důchodu, kdy muži ještě neměli nárok na starobní důchod. Ekonomicky neaktivní důchodci ukončili svou pracovní činnost převážně z důvodu dosažení věku odchodu do starobního důchodu, nebo když bylo možné odejít do jiného druhu důchodu (např. invalidní, vdovský). Tyto důvody dominovaly jak u mužů, tak i u žen. Více než pětina (21,5 %) neaktivních důchodců do sedmdesáti let si přála v době ukončení pracovní činnosti dále pracovat. Přes 80 % pracujících důchodců uvádělo jako důvod svého zaměstnání finanční zajištění. Úmysl pracovat i po dosažení věku odchodu do starobního důchodu ve Zlínském kraji mělo 33,5 % obyvatel. Nejvíce lidí chtělo i nadále pracovat v Hl. městě Praze (77,0 %) a nejméně v Kraji Vysočina (27,7 %). Podíl pracujících starobních důchodců do věku 69 let byl v kraji 10,6 %. Nejvyšší zaznamenali opět v Hl. městě Praze (20,6 %) a nejnižší v Olomouckém kraji (6,0 %). Podle výsledků ad hoc modulu 2012 ve Zlínském kraji bylo 75,4 tis. pracujících ve věku 50 - 69. Z nich 58,3 % uvažovalo o ukončení ekonomické aktivity ve věku 60 – 64 let, 23,0 % ještě dříve a to před 59 rokem a 17,2 % v 65+ (co možno nejpozději to bude možné). Z pohledu na hlavní třídy zaměstnání chtělo nejvíce zaměstnanců pracujících na pozici nižších administrativních pracovníků ukončit ekonomickou aktivitu před 59 rokem (51,8 %), dále pak to byli provozní pracovníci ve službách a obchodě (36,9 %) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (31,5 %). O ukončení ekonomické aktivity mezi lety 60 až 64 nejvíce uvažovalo 75,4 % zaměstnanců pracujících jako řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení). Další početnou skupinou uvažující o ukončení zaměstnání ve stejné věkové skupině byli zaměstnanci pracující u obsluhy strojů a zařízení (71,1 %). Třetí nejpočetnější skupinou byli techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (61,3 %). Co dost možná nejpozději uvažovalo ukončit zaměstnání a odejít do starobního důchodu až po 65 roce nejvíce pracujících na pozici zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků (41,4 %). Dále pak vědečtí a odborní duševní pracovníci (36,1 %).

Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání V kraji v roce 2011 bylo více jak 198 tis. zaměstnanců celkem, ve věku 65 let a více jich už bylo jen 1 673 a z nich bylo 58,4 % mužů a 41,6 % žen. Z celkového počtu zaměstnaných bylo v kraji 3,9 % zaměstnavatelů. Jejich počet s rostoucím věkem výrazně klesal, takže ve věku 65 let a více jich bylo pouze 349, z nich 22,9 % žen. Druhá nejpočetnější skupina ze zaměstnaných celkem byla skupina osob pracujících na vlastní účet (12,6 %). Pouze 1 382 jich bylo ve věku 60 – 64 let a 1 003 starších 65 let. Muži opět převažovali, takže 73,7 % starších 65 let bylo mužů a 26,3 % žen.

Tab. 2.3 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011

z toho ve věku Celkem Zaměstnaní celkem v tom (%): zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

60–64

65 a více

Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví

v tom 65–69

70 a více

muži

ženy

252 815

8 923

3 954

2 644

1 310

2 460

1 494

78,5 3,9 12,6 0,1 0,5 4,5

66,0 8,5 15,5 0,2 0,9 9,0

42,3 8,8 25,4 0,3 2,2 21,0

44,4 9,5 23,9 0,3 1,9 20,0

38,2 7,4 28,3 0,2 3,0 22,9

39,7 10,9 30,0 0,3 1,4 17,6

46,6 5,4 17,7 0,2 3,5 26,6


37

V rozdělení zaměstnaných osob podle odvětví ekonomické činnosti bylo zjištěno, že převážná část obyvatel (32,8 %) pracovala v průmyslových odvětvích. Dalšími významnými podíly jsou odvětví velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel (10,4 %) a stavebnictví (8,0 %). U věkové skupiny 60 až 64 let byly podíly podobné. Nejvíce (29,0 %) pracovalo v průmyslu celkem, 7,7 % ve vzdělávání a 7,5 % v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel. U obyvatel straších 65 let byla situace obdobná. Opět nejvíce seniorů pracovalo v průmyslu celkem 17,0 %, dále pak ve vzdělávání 8,0 % a 7,5 % v odvětví velkoobchodu a maloobchodu, oprav a údržby motorových vozidel. Ve všech odvětví v této věkové skupině pracovalo více mužů než žen. Výjimku tvoří ženy starší 65 let pracující v odvětví zdravotní a sociální péče, kde jich bylo o 31,5 % více než mužů.

Tab. 2.4 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti, podle pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011

v tom podle pohlaví

Zaměstnaní celkem Počet obyvatel z toho (%):

muži

60–64 65 a více celkem

252 815

8 923

zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl celkem stavebnictví

2,5 32,8 8,0

4,3 29,0 6,6

3,9 17,0 4,5

3,4 39,0 13,0

5,3 36,8 8,5

4,6 22,6 6,6

obchod; opravy motorových vozidel doprava a skladování

10,4 4,5

7,0 4,4

7,5 2,3

8,3 6,2

5,9 5,6

3,1 6,2 6,2 3,7 9,7

4,4 7,7 6,9 4,8 15,2

6,6 8,0 7,3 6,5 27,3

2,8 2,5 1,9 2,4 9,2

4,0 5,2 3,4 3,9 12,6

profesní, vědecké a technické činnosti vzdělávání zdravotní a sociální péče jiné činnosti nezjištěno

3 954 139 202

ženy

60–64 65 a více celkem 6 280

2 460 113 613

60–64 65 a více 2 643

1 494

1,5 25,3 1,8

2,1 10,7 2,0

2,9 7,7 0,9

6,7 2,9

12,9 2,5

9,6 1,6

8,8 1,3

7,5 7,2 5,0 5,4 23,5

3,3 10,6 11,5 5,4 10,3

5,3 13,5 15,1 6,7 21,5

5,2 9,4 10,9 8,2 33,5

Graf 2.5 Zaměstnaní ve Zlínském kraji podle pohlaví, věku a odvětví ekonomické činnosti podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB 2011

ostatní činnosti

100

zd ravo tní a so ciální p éče

80

vzd ělávání 60 do p rava a skladování

% 40

obchod; o pravy mo torových vo zid el

20

stavebnictví průmysl celkem

0 celkem

60 - 64 let 65 let a více Muži

celkem

60 - 64 let 65 let a více Ženy

zeměd ělství, lesnictví, rybářství

Jednotlivé třídy vykazují různé rozvrstvení pracovníků podle věku. Do tříd zaměstnání, ve kterých pracuje nejvíce osob ve věku 60 až 64 let patřili techničtí a odborní pracovníci 16,8 %, řemeslníci a opraváři 16,2 % a specialisté 15,3 %. U pracujících starších 65 let byla situace jiná. Nejvíce seniorů pracovalo v hlavní třídě specialisté 19,6 %, ve třídě techničtí a odborní pracovníci 13,5 % a ve službách a prodeji (9,2 %). Doménou žen starších 60 let byla třída specialisté, kde jich pracovalo 24,7 %. Tato zaměstnanecká třída vítězila i u žen

38


starších 65 let (19,9 %). Další třídou, kde pracovalo nejvíce žen starších 60 let, byla třída techničtí a odborní pracovníci. Naopak u mužů ve věku 60 – 64 let dominovala třída řemeslníci a opraváři, kde jich pracovalo 21,9 %. Nejvíce mužů starších 65 let pracovalo stejně jako ženy ve třídě specialisté (19,4 %).

Tab. 2.5 Zaměstnaní podle hlavních tříd zaměstnání, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011


Zaměstnaní celkem Počet obyvatel v tom (%): zákonodárci a řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocníci a nekvalifikovaní prac. zaměstnanci v ozbrojených silách nezjištěno

muži

60–64 65 a více celkem 3 954 139 202

ženy

60–64 65 a více celkem

252 815

8 923

6 280

2 460 113 613

5,7 13,9 17,5 4,5 12,8

7,3 15,3 16,8 2,4 9,0

5,0 19,6 13,5 2,1 9,2

7,1 10,2 14,4 2,4 7,6

8,9 11,3 16,5 1,9 7,4

6,9 19,4 14,3 1,2 8,6

1,2 17,8 15,2 4,0 0,3 7,2

1,7 16,2 12,7 5,0 0,0 13,6

1,8 7,5 5,0 6,7 0,0 29,5

1,6 27,4 19,5 2,2 0,4 7,2

2,0 21,9 16,7 2,8 0,0 10,7

2,2 11,0 6,8 2,3 0,0 27,4

60–64 65 a více 2 643

1 494

4,0 18,4 21,2 7,0 19,3

3,5 24,7 17,6 3,6 12,9

1,9 19,9 12,2 3,6 10,3

0,9 5,9 9,9 6,1 0,1 7,1

0,9 2,8 3,1 10,3 0,0 20,6

1,3 1,7 1,9 14,1 0,0 33,0

Z celkového počtu zaměstnaných v kraji v roce 2011 mělo střední vzdělání včetně vyučení bez maturity 40,2 % obyvatel. Další početnou skupinou byli zaměstnaní s úplným středním vzděláním s maturitou 32,6 %. Vysokoškolsky vzdělaných bylo 16,3 % zaměstnanců. Stejné pořadí bylo i u zaměstnanců ve věku 60 – 64 let. Rozdíly nastaly až u obyvatel straších 65 let, kdy převládalo vzdělání vysokoškolské (27,5 %) před úplným středním vzděláním s maturitou a středním včetně vyučení bez maturity. Zaměstnaní muži ve věku 60 – 64 měli nejvíce střední vzdělání včetně vyučení bez maturity (45,8 %), dále pak úplné střední s maturitou (28,6 %) a vysokoškolské 21,2 %). Situace u mužů starších 65 let byla stejná jako u zaměstnanců ve stejném věku celkem, to znamená, že nejvíce pracujících seniorů mělo vysokoškolské vzdělání (33,0 %). Ženy ve věku 60 – 64 let měli nejvíce úplné střední vzdělání s maturitou (35,1 %), dále pak střední včetně vyučení bez maturity (25,8 %) a vysokoškolské (18,7 %). Pracující seniorky starší 65 let měly opět nejvíce úplné střední vzdělání s maturitou, dalších 24,3 % bylo se středním vzděláním včetně vyučení a třetí početnou skupinou byly ženy, které měly základní vzdělání včetně neukončeno (19,7 %).

Tab. 2.6 Zaměstnaní podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011


Zaměstnaní celkem

60–64

Počet obyvatel 252 815 v tom (%): bez vzdělání 0,1 základní vč. neukončeného 5,7 střední vč. vyučení (bez maturity) 40,2 úplné střední (s maturitou) 32,6 nástavbové a vyšší odborné 4,7 vysokoškolské 16,3 nezjištěno 0,5

8 923 0,1 6,3 39,9 27,2 5,4 20,5 0,6

muži

65 a více

celkem

3 954 139 202 0,2 10,8 26,4 26,6 7,6 27,5 0,9

ženy

60–64 65 a více celkem 6 280

0,1 4,1 47,5 28,6 3,1 16,1 0,4


0,1 4,9 45,8 23,9 3,5 21,2 0,6

2 460 113 613 0,1 5,4 27,7 25,9 7,4 33,0 0,5

0,1 7,6 31,2 37,4 6,7 16,5 0,5

60–64 65 a více 2 643

1 494

0,2 9,7 25,8 35,1 9,7 18,7 0,8

0,3 19,7 24,3 27,8 8,1 18,5 1,4

39

40


3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o domácnostech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků SLDB 2011 žilo v kraji 96 tis. osob starších 65 let, tedy téměř 17 % všech obyvatel kraje. Způsob jejich bydlení i postavení v rodině ovlivňuje řada faktorů, které nelze kvantifikovat, mezi které patří rodinné zázemí, zdravotní stav, finanční možnosti apod. Výsledky sčítání však prokazují, že postavení seniora v rodině je závislé na jeho věku. Vzhledem k tomu, že v populaci nad 65 let jsou více zastoupeny ženy, projevují se s vyšším věkem i rozdíly při hodnocení z genderového hlediska. V seniorském věku žije v partnerském svazku (sezdaném i nesezdaném) větší počet mužů než žen. Je to dáno tím, že častěji je ve svazku starší muž než žena. V páru tedy ve věku 65 až 74 let žilo 17 057 mužů, žen o 2,4 tis. méně. Nad 74 let to již bylo 8 801 mužů a žen o 3,8 tis. méně. Se stoupajícím věkem se jako důsledek ztráty partnera zvyšuje počet osob, které hospodaří samostatně, tvoří 28,7 % z úhrnu obyvatel ve věku 65 a více let. Zvyšuje se i počet osob, které žijí s jinou domácností jako další osoba v domácnosti nebo trvale bydlí v zařízení. Jedná se o 6,8 % resp. 3,6 % ze všech obyvatel ve věku 65 a více let. Jako další osoba v domácnosti žijí častěji ženy než muži, do 75 let je rozdíl 1 278 osob, ve věku 65 a více let již 2 848 osob. Ve srovnání s jinými kraji je podíl seniorů v postavení další osoby v domácnosti u mužů druhý nejvyšší mezi kraji (3,2 %), u žen dokonce nejvyšší (9,1 %). V domovech důchodců, penzionech, případně v jiných podobných zařízeních žije 1,5 % obyvatel ze všech obyvatel do 75 let, přičemž počet žen převyšuje počet mužů o 49 osob. Ve věku 75 a více let je to 6,5 % a žen je více o 1 601. Nejvýraznější převaha žen je v domácnostech jednotlivců, ve kterých žije 28,7 % ze všech seniorů. Ve věku do 75 let je to 6,1 tis. osob, ve vyšším věku (75 a více) dokonce o 9,7 tis. Graf 3.1 Osoby ve věku 65 a více let ve Zlínském kraji podle postavení v domácnosti, pohlaví a věku podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB Muži

100

Ženy

100

o statní

80

p raro dič s vno učetem

80

o so ba v zařízení

60

60 d o mácnost jed notlivce

40

40 o samělý rodič

20

20

d alší osoba v d o mácnosti

0 65

70

75

80

85

o so ba v sezdaném 90+ nebo nesezdaném p áru

0 65

70

75

80

85

90+

Vysoké zastoupení osob ve věku 65 a více let ve struktuře obyvatel kraje se promítlo i v počtu hospodařících domácností seniorů, tedy domácností, ve kterých je osoba v čele domácnosti ve věku 65 a více let a členové společně hradí výdaje domácnosti jako je strava, náklady na bydlení aj. Mohou být tvořeny jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácností prarodičů s vnoučaty. Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 bylo v kraji 229 682 hospodařících domácností, z toho 26,4 % představovaly domácnosti seniorů. Ve srovnání s ostatními kraji jde o třetí nejvyšší podíl.

Struktura domácností V domácnostech seniorů jsou nejčastější domácnosti jednotlivců a domácnosti tvořené úplnou rodinou, tvoří 45,6 % a 42,8 %. Zastoupení neúplných rodin v domácnostech seniorů v kraji 10,6 % je nevyšší ze všech krajů. V mladších věkových skupinách převládají úplné rodiny, osoba v čele domácnosti je ve věku 65 až 74


41

let v 65,8 % z celkového počtu úplných rodin. V naprosté většině rodinných domácností (83,3 %) stojí v čele domácnosti muž. V neúplných rodinách zaujímají více než polovinu domácnosti s osobou v čele starší 74 let (51,0 %). V domácnostech seniorů bydlí 102 757 osob, tedy téměř 18 % obyvatel kraje (17,7%). Převážná většina z nich, téměř 72 %, žije v rodinných domácnostech, tedy v úplných nebo neúplných rodinách, které tvoří 53,4 % všech domácností seniorů. V nerodinných domácnostech žije zhruba 29 tis. osob, přitom naprostou většinu z nich (95,3 %) představují domácnosti jednotlivců. )

Tab. 3.1 Hospodařící domácnosti seniorů* podle typu domácnosti ve Zlínském kraji Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů celkem 1) z toho podle ekonomické aktivity členů domácnosti (v %) : všichni členové jsou pracující důchodci všichni členové jsou nepracující důchodci Počet členů domácnosti Průměrný počet členů domácnosti

v tom: 1 úplná rodina

1 neúplná rodina

domácnost jednotlivce

prarodiče s vnoučetem

60 668

25 956

6 440

27 690

582

1,7 74,9 102 757 1,7

0,9 69,5 59 195 2,3

0,0 16,1 14 518 2,3

2,8 95,1 27 690 1,0

. 1,9 1 354 2,3

*)

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let, přičemž osoby v čele domácnosti byly zjišťovány jen u uvedených typů hospodařících domácností. 1) Počet domácností, ve kterých mají všichni členové zjištěnou ekonomickou aktivitu pracující/nepracující důchodce

Průměrný počet členů hospodařící domácnosti v kraji 2,49 převyšuje republikovou úroveň, která je 2,34. V domácnosti seniorů je průměrný počet členů 1,69 osob a mezi kraji je to druhá nejvyšší hodnota. Dokonce nejvyšší mezi kraji je průměrný počet členů v domácnosti seniorů - úplné rodině, a to 2,28 osob.

Hodnocení ekonomické aktivity domácností seniorů ukázalo, že převládají domácnosti nepracujících důchodců, všichni členové ekonomicky aktivní jsou jen v 1,7 % domácností.

42


Rodinné domácnosti převládají v domácnostech seniorů i ve všech okresech kraje, největší podíl byl zjištěn v okrese Uherské Hradiště - 54,8 %, nejmenší v okrese Kroměříž - 51,6 %. Ve srovnání s ostatními okresy ČR jsou tyto hodnoty příznivé, mezi 77 okresy řadí okres Uherské Hradiště na 8. pozici, okres Kroměříž na 34. Okresy Vsetín a Zlín jsou v druhé desítce. ) Tab. 3.2 Hospodařící domácnosti seniorů* podle typu domácnosti ve Zlínském kraji a podle okresů

Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín *)

v tom 1 úplná rodina

v tom (%)

1 neúplná domácnost rodina jednotlivce


1 úplná rodina

1 neúplná domácnost rodina jednotlivce


60 668

25 956

6 440

27 690

582

42,8

10,6

45,6

1,0

11 389 14 666 14 524 20 089

4 758 6 419 6 156 8 623

1 114 1 614 1 637 2 075

5 406 6 500 6 600 9 184

111 133 131 207

41,8 43,8 42,4 42,9

9,8 11,0 11,3 10,3

47,5 44,3 45,4 45,7

1,0 0,9 0,9 1,0

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let, přičemž osoby v čele domácnosti byly zjišťovány jen u uvedených typů hospodařících domácností.

Domácnosti jednotlivců Během posledních čtyř desetiletí vzrostl počet domácností jednotlivců seniorů v ČR o téměř 200 tisíc na více než půl milionu domácností. V roce 2011 téměř každá třetí osoba ve věku nad 65 let žila v domácnosti jednotlivce. Ve Zlínském kraji bylo zjištěno 27 690 domácností jednotlivců seniorů, což představuje 45,6 % ze všech domácností seniorů. Vzhledem k věkové struktuře populace ve věku 65 a více let, tedy k významné převaze žen, tvoří více než tři čtvrtiny těchto domácností právě ženy. I když se mezi domácnostmi jednotlivců významně zvýšilo absolutní zastoupení osob v mladším a středním věku, tvoří domácnosti jednotlivců seniorů v kraji více než 41 % z celkového počtu domácností jednotlivců.


43

Ve srovnání s jinými kraji je zastoupení domácností seniorů jednotlivců v celkové populaci ve věku 65 a více let nízký. U mužů podíl 15,8 % řadí kraj na nejnižší příčku mezi kraji, u žen 37,0 % na místo předposlední. )

Tab. 3.3 Hospodařící domácnosti seniorů* jednotlivců podle věku, rodinného stavu a způsobu bydlení Zdroj: SLDB 2011 Muži ve věku 65 a více let celkem Domácnosti seniorů jednotlivců celkem z toho rodinný stav (%): svobodný, svobodná ženatý, vdaná rozvedený, rozvedená ovdovělý, ovdovělá z toho způsob bydlení (%): samostatně v bytě v bytě s další hospodařící domácností mimo byty *)

Ženy v tom

65–69

70–74

ve věku 65 a více let 75 a více celkem

v tom 65–69

70–74

75 a více

5 982

1 888

1 346

2 748

21 708

4 532

4 757

12 419

12,6 16,6 21,2 49,5

19,7 20,2 35,6 24,5

14,0 19,4 24,7 41,9

7,1 12,8 9,6 70,3

5,5 3,5 12,2 78,8

8,5 7,3 23,8 60,4

6,1 4,1 14,6 75,2

4,1 1,8 7,1 87,0

89,3 9,6 1,1

87,3 11,2 1,5

89,2 9,4 1,3

90,6 8,6 0,8

91,3 8,3 0,3

89,9 9,6 0,5

91,9 7,9 0,2

91,6 8,0 0,3

Domácnosti s osobou ve věku 65 a více let

Z hlediska rodinného stavu mají dominantní postavení ovdovělé ženy, které tvoří 62 % všech domácností jednotlivců seniorů. Vztaženo pouze k ženské populaci seniorů jednotlivců, jedná se dokonce o 79 % z nich. Také u mužů se nejčastěji jedná o ovdovělé, v roce 2011 představovali téměř polovinu. Rozvedených seniorů jednotlivců bylo zaznamenáno pouze 14 % a zhruba v 7 % případů se jednalo o svobodné osoby. Početní převaha žen se nejvýrazněji projevuje ve věkové kategorii nad 75 let, kde počet ovdovělých žen převyšuje počet ovdovělých mužů o 8 870 osob.

44


V naprosté většině bydlí jednotlivci senioři v bytě sami, pouze necelých 9 % z nich využívá spolubydlení s jinou hospodařící domácností. Častěji ho využívají muži než ženy, ve věku 75 a více let je to 1,2 tis. mužů, žen zhruba o 200 méně. Graf 3.2 Domácnosti jednotlivců seniorů ve Zlínském kraji podle pohlaví, věku a podle počtu hospodařících domácností v bytě podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB

1 200

1 200

muži

ženy 1 000

1 000 800

800

600

600

400

400

200

200

0

95+

92

89

86

83

80

77

74

71

68

65

1 HD v bytě

65 68 71 74 2+ HD v bytě

77

80

83

86

89

92

95+

0

Více než 15 tis. domácností seniorů jednotlivců uvedlo, že bydlí v rodinném domě, přitom tři čtvrtiny z nich ve vlastním domě a jedna pětina užívá byt v rodinném domě bezplatně. V bytových domech je nejčastější bydlení v bytě v osobním vlastnictví (5,3 tis. domácností), následuje bydlení v nájemných bytech (4, 4 tis. domácností) a v bytech družstevních (1,2 tis. domácností). Graf 3.3 Domácnosti jednotlivců bydlící v bytech ve Zlínském kraji podle druhu domu a právního důvodu užívání bytu podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB

100,00 jiný důvod užívání

80,00

družstevní

60,00

byty v ro dinných domech

z toho nepracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho pracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho ženou ve věku 65 a více let

z toho mužem ve věku 65 a více let

obývané jednotlivcem

z toho nepracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

0,00

z toho pracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

jiné bezplatné užívání v o so bním vlastnictví

z toho ženou ve věku 65 a více let

20,00

z toho mužem ve věku 65 a více let

nájemní


40,00

ve vlastním do mě

byty v byto vých domech

Bereme-li v úvahu i ekonomickou aktivitu, pak pracující důchodci bydlí ve vlastním domě stejně často jako v bytě v osobním vlastnictví. U nepracujících důchodců je počet bydlících ve vlastním domě zhruba stejný jako celkový součet bydlících v bytech v osobním vlastnictví, nájemních a družstevních bytech. Poměrně vysoké je i bezplatné užívání bytu, tento důvod užívání bytu uvedlo 2,9 tis. domácností seniorů jednotlivců nepracujících důchodců.


45

Bydlení seniorů Prodlužování lidského života vede také k rozchodům starších párů a k potřebě bytů pro rozvedené seniory stejně jako bytů pro jednotlivce, kteří zůstali sami po úmrtí jednoho z partnerů. Společné bydlení stárnoucích rodičů a dospělých dětí se jeví jako problematické, přitom stěhování do menších a levnějších bytů není jednoduché vzhledem k jejich nedostatečné nabídce a vysokým cenám ve vztahu k finančním možnostem většiny současných důchodců. Většina seniorů zůstává tedy bydlet v původním bytě i poté, kdy zůstanou sami i přesto, že stávající bydlení pro ně není optimální. ) Tab. 3.4 Hospodařící domácnosti seniorů* podle způsobu bydlení

Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů celkem v tom podle způsobu bydlení: bydlící v bytech v tom podle druhu domu (%) v rodinných domech v bytových domech v ostatních budovách bydlící mimo byty bydlící v zařízeních *)

v tom 1 úplná rodina

1 neúplná rodina

domácnost jednotlivce


60 668

25 956

6 440

27 690

582

60 374

25 813

6 429

27 550

582

61,5 37,0 1,4 219 75

65,9 33,6 0,6 68 75

71,9 27,5 0,6 11 -

54,9 42,6 2,5 140 -

65,3 34,5 0,2 -


Naprostá většina domácností seniorů žije v bytě, mimo byt nebo v zařízení žije jen půl procenta domácností seniorů. Podobně jako u všech obyvatel kraje, tak i u domácností seniorů převažuje bydlení v rodinných domech. Jestliže 59,1 % hospodařících domácností v kraji bydlí v rodinném domě, pak u domácností seniorů

46


je tento podíl ještě vyšší. Představuje 61,5 % a v mezikrajském srovnání je to po Středočeském a po Kraji Vysočina třetí nejvyšší hodnota. )

Tab. 3.5 Domácnosti seniorů* bydlící v bytech podle typu bytu, právního důvodu užívání bytu, počtu obytných místností a vybavení počítačem Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu bytu (%): byty standardní byty se sníženou kvalitou z toho podle právního důvodu užívání bytu (%): ve vlastním domě v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu nájemní družstevní z toho podle počtu obytných místností v bytě (%): 1 2 3 4 5 a více z toho podle vybavení domácnosti (%): počítač s internetem počítač bez internetu *)

1 úplná rodina

v tom 1 neúplná domácnost rodina jednotlivce


60 374

25 813

6 429

27 550

582

94,7 4,5

97,5 2,1

93,0 6,1

92,5 6,3

97,9 1,9

48,5 19,5 8,4 13,4 4,3

55,4 20,8 7,0 8,6 4,5

62,7 16,0 3,5 8,4 3,4

38,7 19,1 10,9 19,2 4,4

55,5 21,5 6,4 13,1 1,7

5,8 10,7 29,4 28,6 21,3

1,8 6,4 27,6 34,3 27,5

3,1 7,1 25,6 30,3 28,8

10,3 15,6 32,1 22,8 13,7

3,8 11,3 28,4 30,9 24,1

23,8 2,9

33,3 3,5

32,3 4,9

12,5 1,8

46,6 5,8


Podíl domácností bydlících v bytech se sníženou kvalitou v kraji je 5,0 %, u domácností seniorů je to 4,5 %. V absolutním vyjádření je to 2,7 tis. domácností a z nich se v 64 % jedná o domácnost jednotlivce. Téměř čtvrtina domácností seniorů je vybavena počítačem s internetem, stejně jako na úrovni republiky Graf 3.4 Domácnosti seniorů bydlící v bytech ve Zlínském kraji podle typu domácnosti a právního důvodu užívání bytu podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB

100,0 80,0 jiný důvod užívání 60,0

d ružstevní

% 40,0

nájemní

20,0

jiné bezp latné užívání v o sobním vlastnictví

0,0 celkem

65 a více let

d omácnosti jed notlivců

celkem

v čele oso ba 65 a více let

celkem

úp lné rodiny

v čele o soba 65 a více let

ve vlastním d o mě

neúp lné rodiny

V porovnání s ostatními kraji ve Zlínském kraji méně domácností seniorů bydlí v nájemních a družstevních bytech, naopak častější je bydlení ve vlastním domě. Z úhrnu domácností seniorů bydlících v bytech je to 48,5 %, což představuje 36,2 tis. domácností. Vyšší podíly byly zjištěny jen ve Středočeském kraji a v Kraji


47

Vysočina. Stejně je tomu i u všech typů domácnosti, s výjimkou domácnosti prarodiče s vnoučetem, kde podíl 55,5 % bydlících domácností ve vlastním domě je nejvyšší ze všech krajů. )

Tab. 3.6 Domácnosti seniorů* bydlící v bytech podle počtu obytných místností Zdroj: SLDB 2011 z toho podle počtu obytných místností s plochou 8 m² a více (%) Celkem 1 Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce z nich žijící samostatně v bytě z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce *)

2

3

4

5 a více

60 374

5,8

10,7

29,4

28,6

21,3

25 813 6 429 27 550

1,8 3,1 10,3

6,4 7,1 15,6

27,6 25,6 32,1

34,3 30,3 22,8

27,5 28,8 13,7

55 674

6,1

11,2

30,7

29,2

18,5

23 939 6 027 25 167

1,9 3,2 10,8

6,7 7,3 16,4

28,9 26,3 33,5

35,4 30,7 22,8

24,6 27,2 10,5

Domácnocti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let

Nejvíce hospodařících domácností v kraji bydlí ve čtyřech a pěti a vícepokojových bytech, je to téměř 57 %. V jednopokojových bytech bydlí jen necelých 5 % domácností v kraji. Domácnosti seniorů bydlí nejčastěji v bytech třípokojových a čtyřpokojových, v obou případech se podíl blíží 30 % a to bez ohledu na to, zda žijí v bytě samostatně nebo s jinou hospodařící domácností. V menších, tedy jednopokojových a dvoupokojových bytech, bydlí zhruba o 1,5 procentního bodu vyšší podíl domácností seniorů než domácností v kraji celkem. V mezikrajském srovnání je podíl domácností seniorů bydlících v jednopokojových a dvoupokojových bytech 16 % nejnižší mezi kraji (nejvyšší podíl je ve Středočeském kraji – 29 %). Bydlení v pěti a vícepokojových bytech je u domácností seniorů třetí nejčastější. V případě neúplných rodin je však druhé nejčastější a u domácností jednotlivců je až čtvrté v pořadí, za bydlením ve dvoupokojových bytech. Vezmeme-li pouze domácnosti seniorů - jednotlivců, pak jsou vyšší podíly u žijících v bytech s jedním až třemi pokoji, menší podíly pak u bytů čtyř a pěti a více pokojových než u domácností seniorů celkem. Graf 3.5 Průměrná obytná plocha bytů obývaných domácnostmi seniorů ve Zlínském kraji podle typu domácnosti, věku osoby v čele a druhu domu podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB

60 v ro d inných domech v byto vých d omech v ro d inných domech celkem v byto vých d omech celkem

50 m2 na osobu

40 30 20

o bývané jednotlivcem

o bývané úp lnou rodinou

o bývané neúplnou rodinou

o bývané jed notlivcem

o bývané úp lnou rodinou

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

0

celkem

10

obývané neúp lnou rodinou

Ze všech domácností seniorů bydlících v bytech v kraji žije samostatně v bytě 92,2 %. Nižší podíl je u domácností jednotlivců, představuje 91,4 %.

48


Vzhledem k poměrně vysokému zastoupení vícečlenných domácností ve struktuře domácností v kraji patří průměrná obytná plocha bytů na osobu mezi nejnižší mezi kraji. U domácností seniorů je tomu podobně. 2, V bytových domech připadá na osobu v průměru 34,1 m což je mezi kraji čtvrtá nejnižší hodnota v intervalu 2 2 2 od 33,7 m v Jihomoravském kraji po 35,7 m v kraji Karlovarském. V rodinných domech je 39,9 m nejnižžší 2 hodnotou mezi kraji, nejvyšší je 44,3 m v Jihočeském kraji. 2

2

Největší plochu obývají jednotlivci, v rodinných domech v průměru 54,5 m , v bytových domech o 11,9 m méně. V bytových domech je průměrná plocha na osobu takřka stejná jak u úplných, tak i neúplných rodin 2 2 seniorů, 25,2 resp. 25,1 m . V rodinných domech je u úplných rodin vyšší o 4,6 m , v neúplných rodinách 2 o 6,2 m . Ve vztahu ke všem hospodařícím domácnostem v kraji celkem je průměrná obytná plocha na osobu v domácnostech seniorů vyšší, pouze u domácností jednotlivců bydlících v rodinných domech je tomu naopak, rozdíl však není významný. ) Tab. 3.7 Domácnosti seniorů* bydlící v bytech podle obytné plochy na osobu

Zdroj: SLDB 2011 2

z toho podle obytné plochy v m na osobu (%)

Celkem do 9,9 Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce z nich žijící samostatně v bytě z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce *)

10,0–19,9

20,0–29,9

30,0–39,9

40,0 a více

60 374

2,9

13,2

25,7

17,1

34,7

25 813 6 429 27 550

3,7 5,2 1,6

18,0 16,1 8,0

38,3 30,5 12,6

21,7 21,5 11,8

14,1 18,2 58,3

55 674

2,2

10,9

25,5

17,8

37,1

23 939 6 027 25 167

2,9 4,6 0,9

15,4 14,3 5,6

39,3 30,8 10,9

23,0 22,3 11,7

15,1 19,2 62,8

Domácnocti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let

Z domácností seniorů bydlících v bytových domech jsou nejčastější ty domácnosti, u kterých připadá na 2 jednu osobu domácnosti 18,0 až 25,9 m obytné plochy u úplných i neúplných rodin a u jednotlivců 34,0 2 2 a více m . V rodinných domech je to vždy 34,0 a více m bez ohledu na typ domácnosti. Graf 3.6 Domácnosti seniorů bydlící v bytech ve Zlínském kraji podle typu domácnosti, druhu domu 2 a obytné plochy v m na osobu podle SLDB 2011 Zdroj: SLDB

100,0 80,0 60,0 % 40,0

Obytná p locha na o sobu v m 2 34,0 a více

Byty v ro d inných domech

z toho osoba v čele ve věku 65 a více let

obývané neúplnou rodinou


obývané úplnou rodinou




obývané neúplnou rodinou


18,0-25,9 obývané úplnou rodinou

0,0


26,0-33,9 obývané jednotlivcem

20,0

d o 17,9

Byty v byto vých d omech


49

4. Zdravotní péče V této kapitole se nacházejí data zjišťována Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Předkládaný text se zabývá nemocemi seniorů, které jsou mezi lidmi nejvíce obávané a rozšířené. Každý z nás se aspoň jednou v životě zamyslí nad tím, zda ho ve vyšším věku postihne nádorové onemocnění nebo se v jeho životě vyskytne demence, či problémy s oběhovým systémem.

Zdravotní stav Zdravotní stav člověka zahrnuje tělesnou a duševní stránku lidského života. Čím je člověk starší, tím víc neduhů ho trápí. Spousta lidí v pozdějším věku trpí chronickým onemocněním. Mezi nejčastější chronická onemocnění patří hypertenzní nemoci, ischemické srdeční nemoci a cévní nemoci mozku. Nejvíce obyvatel nad 65 let (přes 68 %) trpělo chronickým onemocněním cévní nemoci mozku. Tento trend je v pětiletém období téměř neměnný. V roce 2013 to bylo 69,3 % seniorů s chronickým onemocněním. Ischemickými nemocemi srdečními trpělo v roce 2013 56,1 % obyvatel kraje s chronickým onemocněním, což bylo o 6,4 procentního bodu více, než v roce 2009. Hypertenzními nemocemi trpí každým rokem přes 100 tis. obyvatel kraje a tento počet rok od roku stoupá. Během pětiletého období byl zaznamenán 12,4 % nárůst. Ve věkové skupině 65 let a více tento nárůst není až tak velký (1,7 p.b.)

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé ve Zlínském kraji v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

140 000

hyp ertenzní nemoci (I10–I15)

ischemické nemoci srdeční (I20–I25)

cévní nemoci mo zku (I60–I69)

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 celkem

z to ho ve věku 65 a více

2009

celkem


2010

celkem


2011

celkem


2012

celkem


2013

Zhoubné novotvary představují čtvrtinu všech úmrtí v ČR a druhou nejčastější příčinu smrti po kardiovaskulárních onemocněních. Nejčerstvější data o novotvarech jsou za rok 2011, ke dvouletému zpoždění dat dochází v důsledku dohledávání, ověřování a několikanásobné kontroly, data jsou podle konečných údajů Národního onkologického registru ČR.

V roce 2011 bylo do Národního onkologického registru nově hlášeno 83 581 případů, z toho 42 631 u mužů a 40 950 žen. Ve Zlínském kraji jich bylo 4 569 (54 % mužů a 46 % žen). Nejvíce obyvatel onemocnělo ve věku 70 až 74 let (669), z toho 415 mužů a 254 žen. V pětiletém věkovém rozmezí byl zaznamenán vysoký nárůst výskytu onkologicky nemocných mezi roky 50 až 54 let. Tento nárůst činil 66,5 % oproti věkové skupině 45 až 49 let. U mužů v té samé věkové skupině nárůst činil 162,8 %, u žen činil 19,2 %.

50


Graf 4.2 Hlášená onemocnění novotvary (C00–D09) ve Zlínském kraji podle věkových skupin v roce 2011 Zdroj: ÚZIS

450 400 muži

350

ženy

300 250 200 150 100 50 -

35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

Hlášená onemocnění novotvary na 100 tis. obyvatel stejného věku ve Zlínském kraji kopíruje celou Českou republiku. U žen nástup onemocnění začíná v mladších věkových kategoriích než u mužů a celkový průběh nemá strmý charakter. Ve věku 80 až 84 let dosahoval nejvyšší hodnoty. V ČR bylo v roce 2011 2 960 hlášených onemocnění a ve Zlínském kraji ještě o 7,4 % více. U mužů nástup onemocnění začíná ve vyšším věku, než u žen. Mužů trpícím zhoubným onemocnění ve věku 35 – 39 let je skoro o 60 % méně než žen. Vyšší nástup onemocnění začíná mezi lety 50 až 54 a toto stoupání má strmý charakter až do vysokého věku. Ve věkové skupině 85 a více bylo o 111,5 % více hlášeno onemocnění novotvary než ve stejné věkové skupině žen. Zhoubné nádory zatěžují obě pohlaví nejvíce v seniorském věku.

Graf 4.3 Hlášená onemocnění novotvary ve Zlínském kraji a ČR podle pohlaví a věku v roce 2011 (na 100 000 obyvatel stejného věku) Zdroj: ÚZIS

7 000

počet onemocnění na 100 tis. mužů/žen

Zlínský kraj muži

6 000

Česká republika Zlínský kraj

ženy

5 000

Česká republika 4 000 3 000 2 000 1 000 0 35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

Rostoucí počet hlášených případů zhoubného onemocnění se dá vysvětlit stárnutím populace, stoupá průměrný věk, zvyšuje se naděje dožití. Dalšími možnými vlivy může být zlepšená diagnostika zhoubných novotvarů a celková kvalita lékařské péče: To vše přispívá k tomu, že se lidé dožívají stále vyššího věku,


51

ve kterém je riziko nádorového onemocnění nejvyšší. V rámci zlepšené diagnostiky mohou být příčinou vyššího počtu hlášených zhoubných novotvarů mimo jiné programy celoplošných onkologických screeningů.

Graf 4.4 Hlášená onemocnění vybranými druhy zhoubných novotvarů na 100 tisíc mužů ve Zlínském kraji v roce 2011 Zdroj: ÚZIS 3 000,0

Zho ubný novotvar tlustého střeva

2 500,0

p růd ušky, p líce

kůže

p ro staty

2 000,0

1 500,0

1 000,0

500,0

60–64

65–69

70–74

75–79 věk

80–84

85 a více

celkem

Podívejme se teď na vybrané druhy zhoubného onemocnění v rozdělení na muže a ženy. Říká se, že jsme na špičce v Evropě s výskytem rakoviny tlustého střeva (C 18). Toto onemocnění u mužů, ale taky u žen věkem neklesá a přírůstky onemocněných jsou zaznamenávány až do vysokého věku. U mužů ve věku 60 64 let bylo v roce 2011 zaznamenáno 100,5 hlášených onemocnění na 100 tis. mužů stejného věku. Ve věkové skupině 80 – 84 let jich už bylo 639,2 (nárůst o 536,0 %). U žen je situace podstatně lepší. Výskyt rakoviny tlustého střeva je skoro o dvě třetiny nižší, než u mužů, a to ve všech sledovaných věkových kategoriích. K nejvyššímu počtu onemocnění stejně jako u mužů dochází ve věkové skupině 80 - 84 let, přesto je o více jak polovinu nižší, než u opačného pohlaví.

Graf 4.5 Hlášená onemocnění vybranými druhy zhoubných novotvarů na 100 tisíc žen ve Zlínském kraji v roce 2011 Zdroj: ÚZIS 1 500,0

Zho ubný novotvar tlustého střeva

průd ušky, plíce

kůže

prsu

těla d ělo žního

1 200,0

900,0

600,0

300,0

60–64

52

65–69

70–74

75–79 věk


80–84

85 a více

celkem

Zhoubným novotvarem průdušek a plic (C 34) onemocnělo ve věku 60 až 64 let 179,8 mužů na 100 tis. obyvatel stejného věku a s přirůstajícím věkem se počet zvyšoval. První vrchol tohoto onemocnění nastal ve věku 70 – 74 let, kdy bylo zaznamenáno 456,1 nemocných na 100 tis. obyvatel stejného věku. U mužů o deset let starších byl zaznamenán pokles počtu onemocnění a to o necelých 40 %. Ve věkové skupině 85 let a více dosáhlo toto onemocnění druhého vrcholu, kde onemocnělo 480,0 mužů na 100 tis. obyvatel kraje. Rakovina průdušek a plic byla u žen diagnostikována podstatně méně než u mužů Ve věku 60 až 64 let bylo hlášeno bezmála o 70 % méně případů než u mužů ve stejné věkové kategorii. Nejvíce onemocnělo žen ve věku 75 – 79 let, kde bylo hlášeno 83,4 nemocných na 100 tis. obyvatel stejného věku v kraji. Graf 4.6 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary na 100 tisíc mužů ve Zlínském kraji v letech 2007 až 2011 Zdroj: ÚZIS

7 000,0 6 000,0

2007

2008

2009

2010

2011

5 000,0 4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk

Graf 4.7 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary na 100 tisíc žen ve Zlínském kraji v letech 2007 až 2011 Zdroj: ÚZIS

3 500,0 2007

2008

2009

2010

2011

3 000,0 2 500,0 2 000,0 1 500,0 1 000,0 500,0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk

Ve věku 50 – 54 let začíná rakovina prostaty (C 61) u mužů prudce stoupat. V roce 2011 onemocnělo 518,3 mužů na 100 tis. mužů stejného věku, v 70 – 74 letech jich už bylo o 99,5 % více. V pozdějších věkových kategoriích již začaly počty nemocných klesat. Jedná se o onemocnění s nejvyšším výskytem v populaci. Rakovina prsu (C 50) se u žen vyskytovala už ve věkové kategorii 20 – 24 let, kde byla v roce 2011 hlášena u 5,3 žen na sto tis. obyvatel stejného věku. Ve věku 60 až 64 jich už bylo 241,5 a vrchol nastal v kategorii


53

80 - 84 let, kde bylo hlášeno 324,3 žen na sto tis. obyvatel. Toto onemocnění je poměrně dobře léčitelné, pokud je odhaleno včas. Nejčastěji se vyskytujícím novotvarem byl jiný zhoubný novotvar kůže (C 44), který představoval u obou pohlaví bezmála 25 % všech nově hlášených případů. U mužů byl hlášen už ve věkové kategorii 25 až 29 let a s přibývajícím věkem strmě stoupalo. Vrchol této křivky byl zaznamenán ve věku 85 let a více, kdy bylo diagnostikováno 2 840,0 případů na sto tisíc obyvatel stejného věku. U žen mělo toto onemocnění stejný charakter. Diagnostikováno bylo už mezi lety 20 až 24 a vrchol byl zaznamenán ve věkové kategorii 85 let a více, kde bylo hlášeno 1 240,6 onemocnění na 100 tis. obyvatel stejného věku. V roce 2007 bylo hlášeno 710,5 případů onemocnění zhoubnými novotvary u mužů celkem a během pěti let byl zaznamenán nárůst o 19,4 %. U žen tento nárůst činil 14,3 %. Z pohledu na pětileté věkové skupiny byl zaznamenán u mužů nejvyšší nárůst 52,6 % v nejstarší věkové skupině 85 let a více. U žen to bylo 27,0 % ve skupině 80 až 84 let.

Graf 4.8 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary podle pohlaví a kraje bydliště v roce 2011 (na 100 000 mužů/žen) Zdroj: ÚZIS

onemocnění na 100 tis. obyvatel

1 200

muži muži - p růměr ČR

1 000

ženy ženy - p růměr ČR

800 600 400 200 0

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

V mezikrajském srovnání v roce 2011 bylo u mužů nejvíce nově hlášeno onemocnění zhoubnými novotvary v Plzeňském kraji (938,5 na sto tis. mužů). Zlínský kraj se 848,2 hlášenými případy u mužů řadil na 6. místo za kraje Plzeňský, Olomoucký, Jihočeský, Jihomoravský a Hlavní město Praha. U žen bylo hlášeno 704,9 nových onemocnění, což byl druhý nejmenší počet. Méně jich onemocnělo již jen ve Středočeském kraji (628,7).

Hospitalizovaní (nemocnice, LDN, hospice) V roce 2013 bylo v celé České republice evidováno 29 218 zdravotnických zařízení (včetně detašovaných pracovišť). Ve Zlínském kraji bylo registrováno k 31. 12. 2013 1 672 poskytovatelů zdravotních služeb, z toho 10 nemocnic s 2 598 lůžky, v tom 2 265 akutních lůžek a 33 lůžek následné péče. Obyvatelé kraje měli k dispozici 158 lékáren včetně odloučených pracovišť výdejen léčiv a 5 výdejen zdravotnických prostředků.

54


Tab. 4.1 Osoby s bydlištěm v kraji hospitalizované v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Hospitalizovaní muži Celkem z toho ve věku: 55–59 60–64 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–941) 95 a více 1) 1)

Hospitalizované ženy

2009

2010

2011

2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

58 177

57 494

56 828

58 771

57 119

75 536

74 154

72 036

74 493

75 219

5 196 5 797 5 554 4 433 4 536 2 998 1 639 . .

5 039 6 031 5 632 4 623 4 411 2 991 1 737 . .

4 946 5 943 5 786 5 019 4 165 3 114 1 541 295 71

5 146 5 899 6 292 5 421 4 190 3 249 1 727 392 61

4 933 5 972 6 488 5 316 4 236 3 103 1 601 479 51

4 056 4 548 4 889 5 221 6 439 5 101 3 683 . .

4 208 4 930 5 037 5 414 6 387 5 242 3 934 . .

3 873 4 839 4 995 5 373 5 921 5 510 3 141 767 181

4 017 4 860 5 459 5 668 5 862 5 678 3 590 1 060 136

3 998 4 485 5 697 5 503 5 867 5 861 3 618 1 145 120

v letech 2009 a 2010 ve věku 85 a více let

V 10 nemocnicích v kraji bylo v roce 2013 hospitalizováno celkem 132 338 pacientů, což bylo o 1 % méně než v roce 2009. Z toho bylo 75 219 žen (56,8 %). Jejich počet během pětiletého období velmi mírně klesl (o 0,4 %). Z pohledu hospitalizovaných nemocných podle věkových skupin a pohlaví bylo nejvíce hospitalizovaných mužů v roce 2009 až 2011 mezi 60 až 64 lety a v dalších letech muži o pět let starší. Naopak u žen bylo nejvíce hospitalizovaných ve věkové skupině 75 – 79 let v celém pětiletém období.

Graf 4.9 Hospitalizované osoby v nemocnicích a průměrná doba hospitalizace podle kraje bydliště v roce 2013 Zdroj: ÚZIS

300

8 7

250

200 5 150

4 3

p očet hospitalizací na 1 000 obyvatel p očet hospitalizací na 1 000 obyvatel–průměr ČR p růměrná o šetřovací d oba ve dnech

100

dny

počet hospitalizací

6

2

50 1 0

0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Ve Zlínském kraji bylo v roce 2013 hospitalizováno 225,6 osob na 1 000 obyvatel, což byl čtvrtý nejvyšší počet mezi kraji. Více hospitalizovaných nemocných už měli jen Ústeckém, Libereckém a v Kraji Vysočina. Z pohledu na věkové skupiny počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel stejného věku s přibývajícím věkem přibývá a křivka má strmý charakter u obou pohlaví. Vrcholu dosahovala ve věkové skupině 90 – 94 let, kdy bylo hospitalizováno 872,5 mužů a 675,9 žen.


55

Graf 4.10 Podíl hospitalizovaných osob ve věku 65 a více let s bydlištěm ve Zlínském kraji v nemocnicích na celkovém počtu hospitalizovaných v letech 2009–2013 podle pohlaví Zdroj: ÚZIS

40 35 30

%

25 po d íl mužů ve věku 65 a více let ČR

20

po d íl mužů ve věku 65 a více let kraj

15

po d íl žen ve věku 65 a více let ČR po d íl žen ve věku 65 a více let kraj

10 5 0 2009

2010

2011

2012

2013

V roce 2009 bylo hospitalizováno 19 160 mužů starších 65 let a během pětiletého období se jejich počet zvýšil o 11 %. Žen starších 65 let bylo v roce 2009 hospitalizováno 25 333 (o 32,2 % více než mužů) a jejich počet se v roce 2013 zvýšil o 9,8 %.

Graf 4.11 Hospitalizovaní obyvatelé Zlínského kraje v nemocnicích podle věku na 1 000 obyvatel stejného věku v roce 2013 Zdroj: ÚZIS

1 000 900

muži - Zlínský kraj

ženy - Zlínský kraj

800

muži - ČR

ženy - ČR

700 600 500 400 300 200 100 0 50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

95 a více

Průměrná ošetřovací doba osob s bydlištěm v kraji byla v roce 2009 6,5 dne, během pětiletého sledovaného období klesla na 6,0 dnů v roce 2013 a po celé období se pohybovala pod úrovní celé České republiky. Čím je člověk starší, tak průměrná ošetřovací doba v nemocnici stoupá. V roce 2009 v kraji ve věkové skupině 85 let a více byla 10,7 dnů, kdežto u o třicet let mladších osob to bylo jen 6,6 dnů. Tím, jak během pěti let průměrná doba hospitalizovaných v nemocnici klesala, dostala se na nejkratší dobu (5,8 dnů) ve věkové skupině 55 – 59 let a 10,1 dnů ve věku 85 – 89 let v roce 2013.

56


Tab. 4.2 Průměrná ošetřovací doba osob s bydlištěm v kraji hospitalizovaných v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 (dny) Zdroj: ÚZIS

Zlínský kraj 2009 Celkem z toho ve věku: 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90–941) 95 a více1) 1)

2010

2011

Česká republika 2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

6,5

6,5

6,4

6,2

6,0

6,9

6,8

6,7

6,4

6,3

6,6 7,3 7,9 8,6 9,3 10,6 10,7 . .

6,5 7,3 7,4 8,1 9,4 10,2 10,7 . .

6,4 7,1 7,5 8,2 9,0 10,1 10,5 10,2 10,4

5,9 6,8 7,1 7,9 8,6 9,6 10,1 10,3 9,1

5,8 6,5 6,9 7,5 8,4 9,3 9,9 10,2 7,4

6,9 7,4 7,9 8,7 9,7 11,2 12,3 13,3 13,0

6,9 7,3 7,8 8,5 9,7 11,0 12,5 12,5 12,8

6,7 7,1 7,6 8,3 9,4 10,9 12,4 12,5 13,8

6,3 6,8 7,3 7,9 9,0 10,4 11,8 12,5 12,4

6,2 6,7 7,2 7,8 8,8 10,2 11,6 11,8 12,5


V roce 2013 bylo v kraji hospitalizováno celkem 132 338 lidí, z toho 7,9 % na novotvary, 14,1 % na nemoci oběhové soustavy, 8,8 % na nemoci trávící soustavy, 7,9 % na nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně, 8,1 % pro nemoci močové a pohlavní soustavy a 9,2 % pro poranění, otravy a některé jiné následky vnějších příčin. Pro novotvary bylo v kraji hospitalizováno 10 516 osob, z toho nejvíce 18,4 % na nezhoubné novotvary, pak 6,7 % zhoubný nádor tlustého střeva, 5,3 % rakovina prsu a 5,0 % zhoubný nádor prostaty.

Tab. 4.3 Podíl operovaných osob s bydlištěm v kraji z hospitalizovaných v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 (%) Zdroj: ÚZIS

Zlínský kraj 2009 Celkem z toho ve věku: 55–59 60–64 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–941) 95 a více1) 1)

2010

2011

Česká republika 2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

26,3

26,5

26,0

26,7

25,7

28,9

28,9

28,8

29,6

29,4

32,7 28,6 27,1 23,5 19,5 14,4 11,5 . .

31,7 28,1 27,0 22,2 18,9 13,6 10,9 . .

32,7 28,0 27,2 22,8 18,6 13,6 11,4 8,6 11,1

32,5 29,6 26,8 23,1 18,3 13,8 10,4 9,3 6,6

32,2 29,0 25,5 22,8 17,8 12,6 9,5 8,8 8,2

35,2 32,2 29,7 26,2 22,3 17,1 13,7 10,8 9,5

35,4 32,2 29,8 25,8 21,1 16,1 12,5 10,6 9,8

35,4 32,0 29,6 26,0 21,2 16,1 12,5 11,0 10,0

36,2 32,7 30,1 26,4 21,2 16,1 12,5 10,6 8,8

36,3 32,8 29,9 26,4 21,3 16,1 12,3 10,5 9,9


Podíl operovaných osob s bydlištěm v kraji z hospitalizovaných v nemocnici od roku 2009 klesl z 26,3 % na 25,7 % v roce 2013 a po celé období je pod podílem celé České republiky. Podle věkových skupin největší podíl operovaných byl ve věku 55 až 59 let a s vyšším věkem klesá. Tento trend je stejný jak v kraji, tak v celé ČR. Ve Zlínském kraji od roku 2005 až po rok 2013 byly 4 léčebny dlouhodobě nemocných, ve kterých většina pacientů pobývala méně než rok. Počet lůžek v léčebnách klesl o 8,4 % ze 452 na 414. Naopak počet hospitalizovaných vzrostl z 2 956 v roce 2005 na 4 818 v roce 2013. Nárůst činil 63,0 %. Průměrná ošetřovací doba klesla ze 46,9 dnů na 28,3 v roce 2013. Tak jako rostl počet hospitalizovaných pacientů celkem, tak rostla úmrtnost. V roce 2009 zemřelo 798 lidí v léčebnách dlouhodobě nemocných, v roce 2013 už to bylo 839 (nárůst o 5,1 %).


57

Tab. 4.4 Léčebny dlouhodobě nemocných v letech 2005 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Léčebny dlouhodobě nemocných v nich lůžka Hospitalizovaní celkem na 10 000 obyvatel1) Zemřelí pacienti na 1 000 hospitalizovaných Průměrná ošetřovací doba Roční využití lůžek ve dnech 1)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 452 2 956

4 419 3 514

4 419 3 248

4 419 3 192

4 362 3 572

4 378 3 613

4 414 3 944

4 414 4 429

4 414 4 818

58,8 798 270,0 46,9 306,6

69,7 749 213,1 38,3 321,3

64,2 803 247,2 40,8 316,4

62,8 736 230,6 39,2 298,6

70,2 761 213,0 34,7 342,3

71,1 715 197,9 35,1 338,3

78,0 738 187,1 33,9 329,0

87,8 728 164,4 31,5 337,4

95,9 839 174,1 28,3 328,9

napočteno na odpovídající věkové skupiny

Z pohledu na celou Českou republiku byl v kraji v roce 2013 největší počet hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných na 10 tis. obyvatel (95,9), což byl skoro dvakrát tak vyšší počet, než průměr celé ČR (49,9). Nejmenší počet hospitalizovaných měli v Libereckém kraji (9,6). V léčebnách dlouhodobě nemocných zemřelo v průměru v ČR 198,4 pacientů na 1 000 hospitalizovaných. Největší počet zemřelých zaznamenali v Karlovarském kraji (298,1) a nejmenší (139,7) v Moravskoslezském kraji. Zlínský kraj se zařadil se svými 174,1 zemřelými na čtvrté místo mezi kraji s nejmenším počtem zemřelých na 1 000 hospitalizovaných.

Graf 4.12 Hospitalizované osoby v léčebnách dlouhodobě nemocných podle krajů v roce 2013 Zdroj: ÚZIS

400 p o čet hospitalizovaných na 10 tisíc o byvatel p o čet hospitalizovananých na 10 tisíc obyvatel –průměr ČR zemřelí na 1 000 ho sp italizovaných zemřelí na 1 000 ho sp italizovaných–průměr ČR

100

350 300

80 250 60

200 150

40 100 20

zemřelí na 1 000 hospitalizovaných

počet hospitalizovaných na 10 tisíc obyvatel

120

50 0

0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Hospic je zdravotnicko-sociální zařízení, které slouží k péči o nevyléčitelně a těžce nemocné osoby. Jeho cílem je zmírnit bolest a další tělesná i duševní strádání, zachovat pacientovu důstojnost a poskytnout jemu i jeho blízkým podporu. V kraji jsou dva hospice, v nichž mají 50 lůžek. Během let se počet lůžek zvýšil o 8. Od roku 2009 se počet hospitalizovaných v hospici zvyšoval z 207 po 287 v roce 2011, kde jich bylo nejvíce. Od tohoto roku počet pacientů klesal až na 274 v roce 2013 (pokles o 4,5 %). Naopak počet zemřelých měl stoupající tendenci. Během pětiletého období vzrostl o 32,3 %. Průměrná ošetřovací doba se pohybovala od 48,9 v roce 2011 až po 58,4 v roce 2009. Nejvyšší roční využití lůžek ve dnech bylo ve stejném roce, kdy byla nejnižší průměrná ošetřovací doba, tedy v roce 2011.

58


Graf 4.13 Hospice v krajích v roce 2013 Zdroj: ÚZIS

400

zemřelí na 1 000 hosp italizovaných zemřelína 1 000 hospitalizovaných–průměr ČR ro ční využití lůžek ro ční využití lůžek–průměr ČR

1 000

350 300

800

250 200

600

150

400

roční využití lůžek

zemřelí na 1 000 hospitalizovaných

1 200

100 200 0

50

PHA

STC

JHC

PLK

ULK

HKK

PAK

JHM

ZLK

MSK

0

Ve Zlínském kraji v hospicích v roce 2013 zemřelo 792 nemocných na 1 000 hospitalizovaných, což byl pátý nejnižší počet mezi kraji. Nejvíce (954,1) jich zemřelo v Moravskoslezském kraji a nejméně (724,7) v Pardubickém kraji. Průměr zemřelých celé ČR na 1 000 hospitalizovaných byl 806. Roční využití lůžek ve dnech byl v kraji druhý nejvyšší a činil 312,3 dnů. Vyšší už měli jen v Pardubickém kraji a to o 54,3 dnů. Průměrné využití lůžek za celou ČR činil 255,5. Ve Zlínském kraj byl vyšší o 56,8 dnů.

Tab. 4.6 Hospice v letech 2009 až 2013 Zdroj: ÚZIS

2009 Hospice v nich lůžka Hospitalizovaní celkem na 10 000 obyvatel1) Zemřelí pacienti na 1 000 hospitalizovaných Průměrná ošetřovací doba Roční využití lůžek ve dnech 1)

2010

2011

2012

2013

2 42 207

2 42 232

2 42 287

2 50 278

2 50 274

3,5 164 792,3 58,4 287,9

3,9 178 767,2 53,5 295,5

4,9 211 735,2 48,9 334,3

4,7 205 737,4 56,1 325,0

4,7 217 792,0 57,0 312,3

napočteno na odpovídající věkové skupiny

Geriatrická péče Geriatrická péče se zabývá péčí o nemocné a postižené seniory, kteří jsou v mnoha ohledech omezení, pokud jde o jejich zdravotní stav a péči sami o sebe. Specializuje se na prevenci, diagnostiku, léčbu onemocnění, zhodnocení funkční zdatnosti a soběstačnosti a samozřejmě i na následnou rehabilitaci.

Tab. 4.7 Geriatrie v akutní péči v nemocnicích se sídlem kraji v letech 2005 až 2013 Zdroj: ÚZIS

2005 Geriatrická oddělení v nich lůžka na 10 000 obyvatel Hospitalizovaní celkem na 10 000 obyvatel Zemřelí pacienti na 1 000 hospitalizovaných

1 41 0,7 790 13,4 108 9,1

2006 1 38 0,6 673 11,4 104 8,8

2007 1 38 0,6 508 8,6 67 6,2

2008 1 38 0,6 611 10,3 85 139,1

2009 1 33 0,6 652 11,0 104 159,5


2010 1 30 0,5 610 10,3 85 139,3

2011 1 30 0,5 519 8,8 69 133,0

2012 1 30 0,5 542 9,2 86 158,7

2013 1 30 0,5 662 11,3 82 123,9

59

Ve Zlínském kraji je 1 geriatrické oddělení, které začalo fungovat už v roce 1989 a ročně se stará přibližně o dva tisíce pacientů převážně vyššího věku. Pacientům slouží ambulance geriatrická, logopedická a psychologická se sociálním poradenstvím. Celokrajské působení má také nutriční ambulance, která podpůrnou nebo kompletní výživou odstraňuje stavy podvýživy. V roce 2005 bylo v tomto geriatrickém oddělení 41 lůžek a během osmi let jejich počet klesl na 30 (což je pokles o 26,8 %). Počet hospitalizovaných od roku 2005 poklesl ze 790 pacientů na 662 v roce 2013 (snížení o 16,2 %). Počet zemřelých na 1 000 hospitalizovaných byl nejnižší v roce 2007 a od té doby má stoupající charakter. V roce 2013 zemřelo v geriatrickém oddělení v kraji 123,9 obyvatel na 1 000 hospitalizovaných, což bylo o 5,4 % více než v celé ČR.

Graf 4.14 Ambulantní geriatrická péče ve Zlínském kraji v letech 2004 až 2013 Zdroj: ÚZIS

ambulantní g eriatrická o šetření (vyšetření) ambulantní g eriatrická o šetření (vyšetření) na 1000 obyvatel

16 000

300

250

počet ošetření (vyšetření)

14 000 200

12 000 10 000

150 8 000 100

6 000 4 000

50 2 000

počet ošetření (vyšetření) na 1000 obyvatel

18 000

0

0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

V ambulantní geriatrické péči bylo provedeno v roce 2004 15 974 geriatrických ošetření (vyšetření), což byl druhý nejvyšší počet ve sledované časové řadě od roku 2004 do roku 2013. Nejvíce jich bylo provedeno v roce 2006 (o 4,3 % více). V dalších letech už jejich počet klesal. Za celé desetileté období byl zaznamenán pokles o 24,0 %.

Domácí zdravotní péče Domácí geriatrická péče zahrnuje domácí zdravotní (ošetřovatelskou, ale i rehabilitační a např. i stomatologickou) péči v bytě pacienta. Tato forma péče není u nás nová. V rámci celospolečenského programu „Péče o staré a dlouhodobě nemocné“ již v 70. letech se začala rozvíjet návštěvní služba zabezpečovaná geriatrickou sestrou v rámci primární péče pod dohledem praktického lékaře. Domácí zdravotní péče je poskytována pacientům v jejich vlastním sociálním prostředí a je zaměřena na udržení a podporu zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírnění utrpení nevyléčitelně nemocných a zajištění jejich klidného umírání. Poskytuje ji všeoborový tým pracovníků v rozsahu, který je dán stavem pacienta a taktéž stavem jeho vlastního sociálního prostředí. Poskytování domácí zdravotní péče umožňuje zkrácení pobytu pacienta na akutním nemocničním lůžku, jeho dřívější propuštění a doléčení v psychicky příznivějším domácím prostředí. V posledních letech je nevyléčitelným pacientům poskytována v rodinném prostředí i hospicová péče. Síť zařízení poskytující domácí zdravotní péči tvořilo v roce 2013 496 pracovišť v ČR. Služeb domácí zdravotní péče využilo v roce 2013 více než 146 tisíc pacientů, z toho 80 % jich bylo ve věku 65 a více let a necelé dvě třetiny (63 %) tvořily ženy. Z celkového počtu pacientů domácí péče představovali chroničtí pacienti 84 %. Domácí hospicová péče byla poskytována 6 279 pacientům.

60


Tab. 4.8 Pacienti domácí zdravotní péče podle věku v letech 2005 až 2013 Zdroj: ÚZIS

2005 Počet pacientů z toho ve věku 65 a více let Počet pacientů ve věku 65 a více let na 1 000 obyvatel Počet návštěv Počet návštěv na 1 pacienta Počet provedených výkonů

2006

6 630 5 820

2007

6 033 5 110

4 935 4 348

2008 4 855 4 275

2009 4 317 3 746

2010 4 421 3 945

2011

2012

4 612 3 998

4 810 3 925

2013 5 572 4 649

67,6 58,3 48,7 46,7 40,0 41,2 40,4 38,5 44,5 404 047 431 983 391 514 303 522 231 922 229 959 226 612 216 619 228 381 60,9 71,6 79,3 62,5 53,7 52,0 49,1 45,7 41,0 654 110 637 935 533 651 509 038 364 124 361 322 350 927 337 669 360 857

Ve Zlínském kraji bylo v roce 2013 v domácí péči 5 572 pacientů a z toho 83,4 % ve věku 65 a více let. Během devíti let jejich počet kolísal. Nejvíce jich bylo zaznamenáno v roce 2005 (6 630 z toho 87,8 % starších 65 let) a nejméně v roce 2009 (pokles o 34,9 %). V roce 2007 bylo provedeno 79,3 návštěv na 1 pacienta, což bylo nejvíce za celé sledované období. V roce 2013 bylo provedeno 41,0 návštěv na jednoho pacienta, což bylo nejméně od roku 2005. Celkem v kraji bylo uskutečněno 228 381 návštěv a z toho bylo 71,1 % zdravotních. Bylo poskytnuto 360 857 výkonů, z nichž 22,6 % nebylo hrazeno zdravotními pojišťovnami, což bylo nejvíce z celé ČR. Přestože provedených výkonů bylo hned po Kraji Vysočina (240 914 výkonů) nejméně.

Graf 4.15 Pacienti domácí zdravotní péče ve Zlínském kraji v letech 2005 až 2013 7 000

90

6 000

88

5 000

86

4 000

84

3 000

82

2 000

80

1 000

78

0

2005

2006

2007

2008

2009

p očet p acientů ve věku 65 a více let

2010

2011

2012

2013

procenta

počet pacientů

Zdroj: ÚZIS

76

p očet pacientů ve věku 0–64 let

p rocento léčených pacientů ve věku 65 a více let

V roce 2013 bylo v kraji 95,0 pacientů domácí zdravotní péče na 10 tis. obyvatel. Zlínský kraj se tímto zařadil na druhé místo v celé ČR, méně jich už měli jen v Kraji Vysočina (64,4). Naopak nejvíce pacientů na 10 tis. obyvatel bylo zaznamenáno v Ústeckém kraji (237,3), což bylo o 70,5 % více než za celou republiku celkem (139,2 pacientů na 10 tis. obyvatel). Nejvyšší počet pacientů domácí zdravotní péče (absolutně) v roce 2013 měli v Moravskoslezském kraji (21 947) a nejméně v Kraji Vysočina. Rozdíl mezi nejvyšším a nejmenším počtem pacientů činil 17 641. Ve Zlínském kraji jich bylo 5 572, z toho 83,4 % ve věku 65 let a více. Za zmínku taktéž stojí, že v našem kraji bylo 106 pacientů v domácí péči ve věku 0 – 19 let, což bylo nejvíce v ČR.


61

Graf 4.16 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let v krajích v roce 2013 Zdroj: ÚZIS 1200,0

po čet pacientů ve věku 65 a více let

18 000

po čet pacientů na 10 tisíc o byvatel stejného věku

16 000

1000,0

po čet p acientů

14 000

800,0

12 000 10 000

600,0

8 000 400,0

6 000 4 000

200,0

po čet p acientů na 10 tis. o byvatel

20 000

2 000 0

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

0,0

V roce 2013 bylo 4 649 pacientů ve věku 65 let a více v domácí zdravotní péči, z nich 84,0 % s chronickým onemocněním, 75,2 % s akutním onemocněním. Dále pak 77,1 % s pooperačními stavy, úrazy a 39,0 % v domácí hospicové péči. Pacienti mohou být zařazeni ve více druzích péče. Když se podíváme blíž v časové řadě na jednotlivé péče dle druhu onemocnění, vidíme, že domácí péče pro pacienty s chronickým onemocněním dosáhla vrcholu v roce 2010, kde jich bylo 90,4 %. Nejméně v roce 2012 (82,1 %). Pacienti v domácí péči s akutním onemocněním se pohybovali mezi 66,3 % v roce 2010 až po 80,4 % v roce 2007. V domácí hospicové péči bylo nejvíce lidí v roce 2005 (87,3 %) a během let jejich počet klesal až na 39 % v roce 2013 (pokles o 48,3 p.b.).

Tab. 4.9 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let podle druhu onemocnění v letech 2005 až 2013 Zdroj: ÚZIS

Pacienti ve věku 65 a více let podle druhu onemocnění:1) chronická onemocnění akutní onemocnění pooperační stavy, úrazy domácí hospicová péče Podíl pacientů ve věku 65 a více let na pacientech s daným druhem onemocnění (%) chronická onemocnění akutní onemocnění pooperační stavy, úrazy domácí hospicová péče 1)

62

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

5 820

5 110

4 348

4 275

3 746

3 945

3 998

3 925

4 649

5 418 332 187 185

4 635 383 149 310

3 905 468 129 188

3 883 433 136 96

3 445 266 84 80

3 659 205 78 74

3 659 220 98 73

3 649 198 169 43

4 350 243 128 89

89,6 66,9 79,6 87,3

86,0 74,4 65,4 82,4

88,7 80,4 75,0 80,3

89,1 79,6 73,1 76,5

87,7 69,8 67,2 74,1

90,4 66,3 75,0 70,5

87,1 73,8 78,4 64,6

82,1 70,0 79,0 64,2

84,0 75,2 77,1 39,0

pacient může být zařazen ve více druzích péče


Graf 4.17 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let v krajích a ČR v roce 2013 (na 10 000 obyvatel) Zdroj: ÚZIS

počet pacientů na 10 tis. obyvatel

1 200

1 000

800

600

400 po čet p acientů na 10 tis. o byvatel stejného věku

200

po čet p acientů na 10 tis. o byvatel stejného věku–průměr za ČR 0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

V porovnání mezi kraji bylo nejvíce pacientů v roce 2013 v domácí zdravotní péči ve věku 65 let a více na 10 tis. obyvatel stejného věku v Pardubickém (1 044,7), Ústeckém (998,0) a v Královéhradeckém kraji (986,7). Ve Zlínském kraji bylo 444,7 pacientů na 10 tis. obyvatel stejného věku v domácí péči, což byl druhý nejmenší počet v celé ČR. Méně jich už měli jen v Hl. městě Praze (439,1).

Graf 4.18 Výkony domácí zdravotní péče v krajích a ČR v roce 2013 Zdroj: ÚZIS

p očet návštěv na 1 pacienta p očet návštěv na 1 ZPBD a den

počet návštěv na 1 pacienta

70

10

po čet návštěv na 1 p acienta–průměr ČR po čet návštěv na 1 ZPBD a d en–p růměr ČR

9 8

60 7 50

6 5

40

4

30

3 20 2 10

počet návštěv na 1 ZPBD a den

80

1 0

0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Pozn.: ZPBD = zdravotničtí pracovníci nelékaři s odbornou způsobilostí

V roce 2013 uskutečnili pracovníci domácí zdravotní péče u svých pacientů celkem 5,9 milionů návštěv, ve Zlínském kraji 228 381 což je druhý nejmenší počet v ČR. V průměru připadlo na jedno pacienta 40,4 návštěv za rok, ve Zlínském kraji 41,0. Na jednoho zdravotnického pracovníka připadlo v průměru 6,6 návštěv denně. Zlínští zdravotníci u svých pacientů provedli v průměru 7,8 návštěv denně, což je mezi kraji pátý nejvyšší počet (jednotlivá rozpětí mezi kraji činilo od 4,4 po 9,4 návštěv). U pacientů bylo provedeno celkem 10,1 mil. výkonů, z nichž 96,0 % bylo hrazených zdravotními pojišťovnami.


63

5. Důchody a sociální služby Stárnutí populace zvyšuje nároky na společenské výdaje a služby. I když se relativně zlepšuje zdravotní stav a funkční zdatnost obyvatel důchodového věku a tím se potřeba různých sociálních služeb, dávek a kompenzací snižuje, popř. posunuje do vyššího věku, absolutní počet lidí ve vyšším věku se zvyšuje a s tím roste i objem těchto potřeb. K převládajícím sociálním službám, které jsou určeny cílové skupině senioři, patří pobytová zařízení typu domov pro seniory a domov se zvláštním režimem pro osoby s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí. Další službou je terénní sociální služba – pečovatelská služba. Kromě toho mohou senioři využívat podle potřeb a charakteru své nepříznivé sociální situace i jiné druhy sociálních služeb, např. odborné sociální poradenství, intervenční centra nebo sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Pro osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby je určen příspěvek na péči. Z něj pak tyto osoby hradí pomoc, kterou jim může dle jejich rozhodnutí poskytovat buď osoba blízká, asistent sociální péče, registrovaný poskytovatel sociálních služeb nebo speciální lůžkové zdravotnické zařízení hospicového typu. V uplynulém roce bylo v kraji vyplaceno přes 21 tis. příspěvků na péči, z toho více než v 70 % osobám starším 64 let. Častějšími příjemci byly ženy, a to především ve věku 80 a více let. V tomto věku dostávalo příspěvek 2,2 tis. mužů a 8,2 tis. žen. Z úhrnu obyvatel ve věku 65 a více let tedy příspěvek dostávalo 15 % osob a je to nejvíce ze všech krajů (nejméně to bylo v Hl. m. Praze - necelých 9 %). Další formou pomoci je dávka státní sociální podpory – příspěvek na bydlení, který je určen všem, tedy i seniorům, v případě, že 30 % příjmů domácnosti nestačí na pokrytí nákladů na bydlení.

Důchodci, důchody Počet osob v České republice, které pobírají starobní důchod bez souběhu s jiným druhem důchodu, po stagnaci v letech 2012 a 2013 mírně vzrostl. Meziroční nárůst v roce 2014 představoval 0,9 % a počet příjemců starobního důchodu (sólo) dosáhl téměř 1 743,3 tis. osob. V kraji byl vývoj podobný, nárůst v roce 2014 byl mírnější, činil 0,7 % a počet osob pobírajících starobní důchod vzrostl na 98 429 osob. Z celorepublikového úhrnu je to 5,6 %. Větší zastoupení mají ženy, jejich podíl se pohybuje na hranici 54 %. U mužů počet příjemců od roku 2010 neustále rostl až na 45,4 tis. osob v roce 2014, u žen byl nejvyšší počet v roce 2011, a to 53,4 tis. osob. Počet osob, které dostávají starobní důchod spolu s vdovským nebo vdoveckým, se v kraji od roku 2011 udržuje na stejné úrovni okolo 37,4 tis. osob. Z celorepublikového počtu představuje 6 %. Rozdílný vývoj je z hlediska pohlaví. U mužů se počet příjemců neustále mírně zvyšuje, u žen dosáhl nejvyšší hodnoty v roce 2012, pak následoval pokles. Vysoké zastoupení žen - vdov v počtu obyvatel v seniorském věku se odráží i ve struktuře příjemců tohoto důchodu. Ženy představují 86 až 87 % všech příjemců. Tab. 5.1 Příjemci starobních důchodů podle pohlaví v letech 2010 až 2014 (stav v prosinci) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Příjemci pobírající starobní důchod (bez souběhu) z toho předčasný důchod Podíl počtu příjemců předčasných starobních důchodů (bez souběhu) (%) Příjemci pobírající starobní důchod v souběhu s vdovským (vdoveckým) z toho předčasný důchod Podíl počtu příjemců předčasných starobních důchodů v souběhu s vdovským (vdoveckým) (%)

2010

2011

Muži 2012

2013

2014

2010

2011

Ženy 2012

2013

2014

42 529 10 189

44 605 12 270

44 820 12 856

44 936 13 312

45 361 13 818

51 125 12 586

53 447 14 764

53 182 15 296

52 850 15 726

53 068 16 258

24,0

27,5

28,7

29,6

30,5

24,6

27,6

28,8

29,8

30,6

4 886 536

4 982 639

4 995 700

5 053 778

5 127 839

32 197 2 276

32 359 2 629

32 406 2 913

32 292 3 196

32 224 3 488

11,0

12,8

14,0

15,4

16,4

7,1

8,1

9,0

9,9

10,8

Zdravotní problémy nebo nemožnost najít odpovídající práci v předdůchodovém věku vedou k dřívějšímu odchodu do důchodu, tedy do tzv. předčasného důchodu, V kraji nejvíce přibylo osob s předčasným důchodem v roce 2011, a to 4,7 tis., v dalších letech se přírůstek ohyboval okolo jednoho tis. osob. Ke konci roku 2014 pobíralo předčasný důchod 34,4 tis. osob, z toho 4,3 tis. v souběhu s pozůstalostním důchodem.

64


V případě souběhu s vdovským nebo vdoveckým důchodem rostl počet příjemců předčasných důchodů rychleji než u předčasných důchodů sólo. Převaha žen se projevuje i u předčasných důchodů, u starobních důchodů (sólo) tvoří ženy 54 % příjemců, v případě souběhu s vdovským nebo vdoveckým pak ženy představují 80 % příjemců. Ve vztahu k celkovému počtu osob pobírající starobní důchod se podíl osob s předčasným důchodem sólo vyvíjel stejně u mužů i žen. Z 24 % se zvýšil na necelých 31 %. V případě souběhu s pozůstalostním důchodem se podíl každoročně zvyšuje jak u mužů, tak i u žen, podíly u mužů jsou však vyšší.

Ve srovnání s průměrem za celou republiku je v roce 2014 podíl 30,6 % osob s předčasným důchodem (bez souběhu) ve Zlínském kraji nižší o 2,1 procentního bodu a v mezikrajském srovnání řadí kraj na 8. pozici v rozmezí od 14,9 % v Hl. m. Praze po 36,5 % v kraji Vysočina. V rámci okresů kraje bylo v roce 2014 nejvyšší zastoupení příjemců předčasného důchodu (bez souběhu) v okrese Vsetín, a to 36,4 %, nejnižší v okrese Kroměříž, 26,1 %. Zatímco v okrese Vsetín je stejný podíl jak u mužů, tak u žen, v okresech Kroměříž a Zlín se rozdíl pohybuje na úrovni 1 procentního bodu. V kroměřížském okrese ve prospěch mužů, ve zlínském zase žen. Tab. 5.2 Průměrná výše starobních důchodů podle pohlaví příjemců v letech 2010 až 2014 (stav v prosinci) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

Průměrná měsíční výše starobních důchodů (bez souběhu) z toho předčasných Průměrná měsíční výše starobních důchodů v souběhu s vdovským (vdoveckým) z toho předčasných

v Kč

2010

2011

Muži 2012

10 961 10 023

11 427 10 525

11 671 10 708

11 878 10 878

11 990 10 955

9 016 8 202

9 402 8 611

9 599 8 776

9 771 8 930

9 863 9 010

12 135 11 639

12 646 12 197

12 924 12 446

13 151 12 597

13 287 12 696

10 813 10 327

11 244 10 745

11 461 10 952

11 640 11 107

11 721 11 176

2013

2014

2010


2011

Ženy 2012

2013

2014

65

Graf 5.1 Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) ve Zlínském kraji a ČR podle pohlaví v letech 2005 až 2014 Zdroj: ČSSZ

14 000

muži kraj celkem

12 000

ženy ČR celkem

10 000 8 000 Kč 6 000 4 000 2 000 0

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Růst průměrné výše starobního důchodu v kraji odpovídal vývoji na úrovni republiky, výše důchodu však byla po celé období pod republikovým průměrem. V počátečních letech uplynulého desetiletí byl nárůst v jednotlivých letech větší než 5 %. V roce 2008 byl nejvyšší, v ČR představoval 10,2 %, v kraji 9,8 %. V následujících letech již 5% hranice nebyla dosažena. Meziroční nárůst v roce 2014 představoval 1 % v ČR a 0,9 % ve Zlínském kraji.

66


Graf 5.2 Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) podle jeho výše ve Zlínském kraji k prosinci 2014 Zdroj: ČSSZ

30

podíl příjemců v %

25

muži - Zlínský kraj

ženy - Zlínský kraj

muži - Česká rep ublika

ženy - Česká rep ublika

20 15 10

18 000 a více

17 000 –17 999

16 000 –16 999

15 000 –15 999

14 000 –14 999

13 000 –13 999

12 000 –12 999

11 000 –11 999

10 000 –10 999

9 000 –9 999

8 000 –8 999

7 000 –7 999

6 000 –6 999

5 000 –5 999

4 000 –4 999

0

do 3 999

5

Průměrný starobní důchod (bez souběhu) v kraji patří dlouhodobě k nejnižším mezi kraji. V roce 2014 činil 10 843 Kč a v mezikrajském srovnání byl čtvrtý nejnižší v rozmezí od 10 736 Kč (Olomoucký kraj) po 11 837 Kč (Hl. město Praha). Proti republikovému průměru byl nižší o 232 Kč. Se zvyšováním důchodů se prohlubuje i rozdíl ve výši průměrného důchodu mužů a žen, který před deseti lety představoval 1,5 tis. v roce 2014 již 2,1 tis. Kč. V roce 2014 byl průměrný starobní důchod mužů 11 990 Kč, žen 9 863 Kč.


67

V případě souběhu starobního důchodu s pozůstalostním byl nižší rozdíl mezi výší vypláceného důchodu u mužů a žen, ale i ten se zvyšoval. Z necelých 1 tis. Kč vzrostl běhen deseti let na téměř 1,6 tis. Kč. U souběhu starobního důchodu spolu s vdoveckým důchodem byla výše vypláceného důchodu 13 287 Kč, u žen při současném pobírání vdovského důchodu to bylo 11 721 Kč. Bereme-li v úvahu jen starobní důchod (sólo), pak nejčastější důchod mužů v kraji byl mezi 11 a 12 tis. Kč, pobíralo ho 10,2 tis. osob. Pak následoval důchod ve výši 12 až 13 tis. Kč, ten mělo 9,3 tis. mužů. Také na úrovni republiky byly tyto dvě kategorie nejčetnější, jejich podíly, jak je zřejmé i z grafu 5.2, jsou však nižší než v kraji. Jako třetí v pořadí je v kraji kategorie důchodů ve výši 10 až 11 tis. Kč, ten pobírá 7,7 tis. mužů. Na republikové úrovni je tato kategorie až na čtvrtém místě, na třetí se řadí kategorie 12 až 13 tis. Kč. U žen je nejvíce zastoupena kategorie 9 až 10 tis. Kč, patří do ní 15,0 tis. žen. Následují důchody ve výši 10 až 11. tis. Kč, ty pobírá 11,1 tis. žen a na třetím místě je kategorie mezi 8 až 9 tis. Kč, sem patří téměř 9,2 tis. žen. Toto pořadí jednotlivých kategorií výše důchodu je stejné i na úrovni republiky. Proti průměrnému starobnímu důchodu je průměrný předčasný důchod v kraji u mužů nižší zhruba o 1 tis. Kč, u žen se rozdíl pohybuje okolo 800 Kč. Pokud se jedná o souběh s vdovským či vdoveckým důchodem, pak je to méně o 500 až 600 Kč, a to stejně u mužů i žen. Ve vztahu k průměrným mzdám byl v roce 2014 průměrný starobní důchod na úrovni 50,3 % mediánu mzdy v kraji, zatímco v roce předcházejícím to bylo 51,7 %. Graf 5.3 Průměrná výše starobních důchodů (bez souběhu) v ČR, Zlínském kraji a jeho okresech podle pohlaví v prosinci 2014 Zdroj: ČSSZ

14 000

muži

ženy

12 000 10 000 8 000 Kč 6 000 4 000 2 000 0 Česká rep ublika

Zlínský kraj

Kroměříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

V rámci okresu jsou nejvyšší průměrné důchody v okrese Zlín, u mužů 12 149 Kč a 9 995 Kč u žen. Rozdíly mezi hodnotami za jednotlivé okresy nejsou významné, jak je patrno i z grafu 5.3. Rozdíl proti nejnižším průměrným důchodům, které jsou v okrese Vsetín u mužů 11 783 Kč a u žen 9 708 Kč, je 366 Kč u mužů a 287 Kč u žen.

Pobytové sociální služby Senioři představují velmi různorodou věkovou skupinu, která se výrazně liší zájmy, vzděláním, sociálním statutem, ekonomickou a rodinnou situací, zdravím, funkční zdatností, životním postojem i samotným věkem. Proto i jejich způsob život je značně rozdílný. Obecně lze však konstatovat, že s přibývajícím věkem roste počet osob, které k životu ve svých domácnostech, tedy v důvěrně známém prostředí, kde mají své přátele a známé, potřebují pomoc druhé fyzické osoby. Tedy pomoc někoho z blízkého okolí nebo externí profesionální služby. Jestliže si zdravotní stav seniora již vyžaduje stálou péči, je odkázán na pobytové sociální služby, domovy pro seniory.

68


Domovy pro seniory poskytují pobytové služby osobám se sníženou soběstačností zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Služba reaguje především na potřebu péče o vlastní osobu, jako je hygiena, strava, zdravotní péče, bydlení. Nejvyšší podíl osob využívajících službu domova pro seniory představují osoby ve věkové kategorii nad 80 let, v kraji podíl přesahuje 60 %. Tab. 5.3 Vybraná zařízení sociální péče podle okresů v roce 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 1)

Domovy pro seniory

zařízení

Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín 1)

2)

lůžka

Domovy se zvláštním režimem

lůžka na 1 000 obyvatel ve zařízení věku 65 a více let

lůžka

1)

lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

2)

Domy s pečovatelskou službou

domy

byty

byty na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

38

2 681

25,0

19

854

8,0

86

2 655

27,7

8 11 8 11

674 649 616 742

34,3 24,6 23,8 21,0

4 1 4 10

223 50 123 458

11,3 1,9 4,8 12,9

21 22 14 29

727 664 395 869

41,4 28,2 17,3 27,4

údaje jsou územně členěny podle detašovaných pracovišť a nemusejí tedy odpovídat údajům za kraje, které jsou zpracovány podle sídla právního subjektu ; zařízení sociálních služeb i místa v nich jsou členěna podle druhu poskytované služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb data za rok 2010

V kraji zajišťuje pobytové sociální služby 38 domovů pro seniory s více než 2,6 tis. lůžky. Vzhledem k počtu obyvatel tak připadá 25 lůžek v těchto zařízeních na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let. Ve srovnání s jinými kraji je to třetí nejvyšší hodnota v intervalu od 9,5 v Hl. m. Praze po 26,5 v Jihočeském kraji.

V souvislosti se stárnutím populace se zvyšuje počet onemocnění typických pro vyšší věk, mezi které patří především Alzheimerova choroba a demence. Zajištění potřebné celodenní péče pro osoby s touto chorobou v běžném domácím prostředí je i za pomoci terénních služeb čím dál tím větším problémem. V kraji je pro osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění a jejichž situace


69

vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby určeno 19 domovů se zvláštním režimem s 854 lůžky. Služba reaguje především na potřebu péče o vlastní osobu a potřebu bydlení. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. Podíl seniorů na celkovém počtu klientů těchto zařízení se pohybuje okolo tří čtvrtin. Zájem o místo v tomto typu zařízení přesahuje kapacitní možnosti těchto zařízení. Počet žadatelů, kteří jsou připraveni aktuálně využít tuto službu, se pohybuje okolo 600 osob. Graf 5.4 Obyvatelé vybraných typů zařízení sociální péče ve Zlínském kraji podle věku k 31. 12. 2014 Zdroj: MPSV

45 d omovy p ro seniory - kraj 40

d omovy se zvláštním režimem - kraj

35

d omovy p ro seniory - ČR d omovy se zvláštním režimem - ČR

30 25 % 20 15 10 5 0

do 65 let

66-75 let

76-85 let věk

86-95 let

96 a více let

Kromě počtu klientů v pobytovém zařízení sociální péče se sleduji také počty osob, které si o umístění v takovémto zařízení zažádali. V roce 2014 bylo v kraji evidováno 6,5 tis. zájemců o umístění v domově pro seniory a téměř 1,5 tis. osob v domovech se zvláštním režimem. Z tisíce obyvatel ve věku 65 a více let je tedy 60 žadatelů o pobyt v domově pro seniory. Stejně tomu je i v Jihomoravském kraji a jsou to v mezikrajském srovnání nejvyšší hodnoty. Proti celorepublikovému průměru jsou téměř dvojnásobné. Graf 5.5 Žadatelé o umístění ve vybraných typech zařízení sociální péče na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let podle krajů k 31. 12. 2014 Zdroj: MPSV

70 d omovy p ro seniory

d o mo vy se zvláštním režimem

žadatelé na 1 000 obyvatel

60 50 40 30 20 10 0 ČR

70

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK


PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Pečovatelská služba Pečovatelská služba poskytuje klientům v domácím prostředí služby související s péčí o vlastní osobu jako je hygiena nebo strava. Počet osob využívajících pečovatelskou službu se v posledních letech snižuje, a to jak na republikové, tak i krajské úrovni. Ve Zlínském kraji klesl počet klientů od roku 2009 o 1,3 tis. osob na téměř 5,2 tis. osob v roce 2014. Zhruba 90 % klientů představují senioři a z nich více než polovina (52 %) je starší 85 let. Na území Zlínského kraje působí celkem 39 pečovatelských služeb. Z nich 8 poskytuje službu přes den v omezeném časovém rozsahu bez sobot a nedělí. Ostatní pečovatelské služby poskytují službu i v odpoledních a večerních hodinách, případně o víkendech. Tab. 5.4 Pečovatelská služba v letech 2007 až 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Osoby, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba na 1 000 obyvatel Výdaje na pečovatelskou službu (tis. Kč)

1)

2007

2008

6 403 10,8 71 118

5 676 9,6 97 743

1)

1)

1)

1)

2009

2010

2011

2012

6 481 11,0 113 941

5 967 10,1 104 490

5 784 9,8 105 359

5 450 9,3 106 254

2013

1)

1)

2014

5 316 9,1 106 258

5 177 8,8 111 600

1)

od roku 2008 jsou sociální služby vykazovány samostatně; zařízení sociálních služeb i místa v nich jsou členěna podle druhu poskytované služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb

V přepočtu na obyvatele připadá v kraji na 1 tis. obyvatel 8,8 klientů pečovatelské služby a to je mezi kraji třetí nejnižší hodnota. Nejvíce je to v Plzeňském kraji - 15,5, naopak nejméně v Ústeckém kraji, a to 7,5 klientů. Výdaje na pečovatelskou službu na úrovni republiky se v uplynulém desetiletí i přes mírný pokles počtu klientů téměř zdvojnásobily. V kraji tomu bylo podobně, nárůst byl však více než trojnásobný. V posledním roce, tedy v roce 2014, byl meziroční nárůst výdajů zaznamenán u všech krajů kromě Jihočeského. Ve Zlínském kraji představoval 5,0 % a výdaje dosáhly výše 111,6 mil. Kč. Na jednoho klienta tak bylo vydáno v průměru 21,6 tis Kč., tedy zhruba o 500 Kč více než na republikové úrovni. Graf 5.6 Pečovatelská služba ve Zlínském kraji v letech 2007 až 2014 Zdroj: MPSV

120 000

7 000 6 000

počet osob

5 000

80 000

4 000 60 000 3 000 40 000

2 000

výdaje v tis. Kč

100 000

20 000

1 000

0

0 2007

2008

2009

2010

o so by, kterým byla p oskytnuta pečovatelská služba

2011

2012

2013

2014

výd aje na p ečovatelskou službu (tis. Kč)

I když je zastoupení terénních pečovatelských služeb na území kraje široké, nároky na zajištění kvalitní péče v domácím prostředí umožňující setrvání seniora v přirozeném prostředí rostou. Jako problémové se jeví zajištění podpory ve večerních hodinách, ve dnech pracovního klidu a ve vzdálenějších lokalitách (mimo větší obce).


71

6. Aktivity seniorů Jak již bylo dříve zmíněno, obyvatelstvo Zlínského kraje stárne. Dětské složky obyvatel (0 až 15 let) přibývá velmi pomalu, meziroční přírůstky se dají počítat v desítkách osob nebo v desetinách procent. Obyvatel ve věku 15 až 64 let od roku 2008 ubývá a jejich meziroční úbytky lze počítat v tisících osob nebo v desetinách procent. Nejstarší kategorie obyvatel (ve věku 65 let a více) už od samého založení kraje pouze narůstá. Její meziroční přírůstky lze počítat v tisících osob nebo v jednotkách procent. Lidé se dožívají stále vyššího věku, zvyšuje se naděje dožití u mužů i u žen. Velký podíl na zvyšování věku obyvatel mají pokroky v oblasti medicíny, ekonomický a sociální rozvoj společnosti. Jistě svůj podíl na tom má také zlepšující se životní prostředí, svůj podíl na tom má i propagace správného životního stylu ve sdělovacích prostředcích a podobně. Řada osob tedy hledá další uplatnění, například v nejrůznějších kurzech, v dalším vzděláváním a také v zaměstnání.

Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 Řada seniorů se také aktivně zapojuje do řízení svých obcí a měst. V době voleb do obecních zastupitelstev v roce 2014 bylo v kraji celkem 483 289 oprávněných voličů, z nichž přibližně 22 % bylo ve věku 65 let a více. K volbám přišlo hlasovat 236 843 osob (volební účast 49,0 %). V těchto volbách do obecních zastupitelstev kandidovalo v kraji celkem 13 858 obyvatel, z nichž 7,3 % bylo ve věku 65 a více let. Průměrný věk kandidátů v kraji byl 45,2 let.

Tab. 6.1 Platní kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev Zlínského kraje podle pohlaví a podle okresů v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Platní kandidáti celkem Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

muži

ženy

celkem

muži

Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

13 858

9 524

4 334

1 014

712

302

7,3

7,5

7,0

2 733 4 017 2 856 4 252

1 796 2 730 2 057 2 941

937 1 287 799 1 311

184 276 237 317

126 196 169 221

58 80 68 96

6,7 6,9 8,3 7,5

7,0 7,2 8,2 7,5

6,2 6,2 8,5 7,3

V porovnání s ostatními kraji byl zlínský podíl kandidátů ve věku 65 a více let 7,3 % z celkového počtu kandidátů nejnižší ze všech krajů (největší podíl 14,4 % byl zjištěn v Hlavním městě Praze). Proti celorepublikovému podílu byl zlínský nižší o 2,2 procentních bodů. Ze zapsaných kandidátů si voliči v 307 obcích kraje si zvolili do samosprávy obce celkem 3 401 zastupitelů, z nichž bylo 3,7 % ve věku 65 a více let.

Tab. 6.2 Zvolení zastupitelé ve volbách do obecních zastupitelstev Zlínského kraje podle pohlaví a podle okresů v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Zvolení zastupitelé celkem Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

72

muži

ženy

celkem

muži

Podíl zastupitelů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

3 401

2 538

863

125

106

19

3,7

4,2

2,2

794 890 755 962

578 655 580 725

216 235 175 237

30 31 27 37

25 25 24 32

5 6 3 5

3,8 3,5 3,6 3,8

4,3 3,8 4,1 4,4

2,3 2,6 1,7 2,1



73

Ve srovnání s ostatními kraji byl zlínský podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let nejnižší (nejvyšší podíl 8,2 % byl zjištěn v Ústeckém kraji). Od republikové hodnoty byl zlínský podíl o 2,1 procentních bodů nižší.

Graf 6.1 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve Zlínském kraji podle věku ve volbách do obecních zastupitelstev 2014

zastup itelé

d o 39 let

40-49 let

50-59 let

60 a více let

kand idáti

0,0

20,0

40,0

60,0

%

80,0

100,0

Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 let a starších z počtu kandidátů v témže věku ve Zlínském kraji dosáhl 12,3 %. Při srovnání hodnot s ostatními kraji se Zlínský kraj umístil v pomyslném žebříčku na třetím nejhorším místě. Nižší, tedy horší, hodnoty podílu byly vypočteny v Hlavním městě Praze (5,2 %) a v Moravskoslezském kraji (10,9 %). Nejvyšší podíl 24,7 % byl zjištěn ve Středočeském kraji. Do celorepublikové hodnoty podílu chybělo Zlínskému kraji 3,9 procentních bodů.

Graf 6.2 Kandidáti ve Zlínském kraji podle věku a pohlaví ve volbách do obecních zastupitelstvech 2006, 2010 a 2014 1 600 1 400

muži

ženy

1 200

počet

1 000 800 600 400 200 0

55-59 let

60 a více let 2006

55-59 let

60 a více let 2010

55-59 let

60 a více let 2014

Z pohledu na kandidáty i zvolené zastupitele ve věku 55 až 59 let a 60 a více let ve třech posledních komunálních volbách podle pohlaví je zjevné, že zájem o aktivní komunální politiku narůstá, a to zvláště u věkové skupiny 60 a více let. Je také vidět, že počet žen je ani ne polovina z počtu jako u mužů. Je zřejmé, že zájem o vedení obecních záležitostí je u žen menší.

74


Graf 6.3 Zvolení zastupitelé ve Zlínském kraji podle věku a pohlaví do obecních zastupitelstev 2006, 2010 a 2014 350

muži

300

ženy

počet

250 200 150 100 50 0

55-59 let

60 a více let

55-59 let

60 a více let

55-59 let

2010

2006

60 a více let 2014

Při členění kandidátů podle velikostních skupin obcí byl největší počet kandidátů ve skupině obcí s počtem od 500 do 999 obyvatel, V této skupině obcí je také nejvyšší počet obcí, a to 96. Podíl kandidátů ve věku 65 a více let dosáhl jen 4,1 %. Druhou skupinou obcí s druhým největším počtem kandidátů, ve které je 34 obcí, je kategorie od 2 000 do 4 999 obyvatel. V této skupině obcí byl také druhý nejvyšší počet kandidátů ve věku 65 let a starších (jejich podíl na celkovém počtu kandidátů činil 7,5 %). Nejvíce kandidátů seniorského věku bylo zapsáno ve skupině obcí od 5 tisíc do 19 999 obyvatel (celkem 4 obce), a to 311. Jejich podíl na celkovém počtu kandidátů v této kategorii obcí byl nejvyšší a tvořil 12,7 %. V této kategorii obcí byl také zjištěn u kandidátů v seniorském věku největší podíl žen (12,3 % z celkového počtu kandidátů v kategorii obcí) i mužů (12,8 %).

Tab. 6.3 Platní kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev Zlínského kraje podle pohlaví a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Platní kandidáti celkem Zlínský kraj v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

muži

ženy

celkem

muži

Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

13 858

9 524

4 334

1 014

712

302

7,3

7,5

7,0

205 1 429 2 948 2 482 2 714 2 455 1 062 563

126 1 014 2 054 1 705 1 848 1 674 703 400

79 415 894 777 866 781 359 163

11 50 120 140 203 311 127 52

8 37 90 91 147 215 84 40

3 13 30 49 56 96 43 12

5,4 3,5 4,1 5,6 7,5 12,7 12,0 9,2

6,3 3,6 4,4 5,3 8,0 12,8 11,9 10,0

3,8 3,1 3,4 6,3 6,5 12,3 12,0 7,4

Obecně by se dalo předpokládat, že čím větší obec (město), tím větší je počet kandidátů. Existuje tu totiž větší počet politických stran a uskupení, kteří voličům nabízejí na výběr velký počet kandidátů. Řada z nich využívá možnosti zapsání nejvyššího možného počtu kandidátů (tj. počtem shodným s počtem volených zastupitelů v daném městě). Ovšem v členění obcí podle počtu obyvatel záleží na počtu obcí v kategorii, takže větší počet menších obcí předstihl v počtu kandidátů i zastupitelů i velká města kraje. Nejvíce zvolených zastupitelů spadalo do velikostní kategorie obcí od 500 do 999 obyvatel a mezi nimi byl i největší počet v seniorském věku. Mezi těmito seniorskými zastupiteli však byl nejmenší podíl žen (0,8 %) ze všech kategorií obcí. Dokonce v kategoriích obcí od 20 tisíc do 49 999 a od 50 tisíc a více obyvatel nebyla zvolena žádná kandidátka v seniorském věku.


75

76


Graf 6.4 Kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev ve Zlínském kraji podle věku a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 3 000 60 a více let

2 500

50-59 let 2 000

40-49 let

1 500

d o 39 let

1 000 500 0 d o 199

200–499

500–999

1 000 –1 999

2 000 –4 999

5 000 –9 999

10 000 –19 999

20 000 –49 999

50 000 –99 999

100 000 a více

Obce s p očtem o byvatel

Tab. 6.4 Zvolení zastupitelé ve volbách do obecních zastupitelstev Zlínského kraje podle pohlaví a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Zvolení zastupitelé celkem Zlínský kraj v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

muži

ženy

celkem

muži

Podíl zastupitelů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

3 401

2 538

863

125

106

19

3,7

4,2

2,2

114 661 966 684 526 309 100 41

70 497 720 506 395 238 80 32

44 164 246 178 131 71 20 9

5 19 30 18 24 17 9 3

3 16 28 16 18 13 9 3

2 3 2 2 6 4 0 0

4,4 2,9 3,1 2,6 4,6 5,5 9,0 7,3

4,3 3,2 3,9 3,2 4,6 5,5 11,3 9,4

4,5 1,8 0,8 1,1 4,6 5,6 x x

Graf 6.5 Zvolení zastupitelé do obecních zastupitelstev ve Zlínském kraji podle věku a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 1 000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

60 a více let 50-59 let

počet

40-49 let do 39 let

d o 199

200–499

500–999

1 000 –1 999

2 000 –4 999

5 000 –9 999

10 000 –19 999

20 000 –49 999

50 000 –99 999

100 000 a více

Obce s p o čtem obyvatel

Z celkového počtu zvolených zastupitelů do obecních zastupitelstev v roce 2014 se z 307 měst a obcí stalo 6 osob ve věku 65 a více let starostou či starostkou.


77

Tab. 6.5 Starostové ve věku 65 a více let v obcích Zlínského kraje podle pohlaví (stav k 1. 1. 2015) Starostové celkem Zlínský kraj v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín


muži

ženy

celkem

muži

ženy

307

241

66

6

4

2

79 78 61 89

68 58 48 67

11 20 13 22

1 2 3

1 3

2 -

Senioři a informační technologie Vývoj informačních a komunikačních technologií v celém světě jde stáje kupředu zrychlujícím se tempem. Rozmach těchto technologií zasáhl všechny lidi bez ohledu na jejich věk v celé naší republice.

Také ve Zlínském kraji je zřetelný postup rozšiřování informačních technologií u všech věkových kategorií. Největší podíl obyvatel, kteří těchto technologií využívají, jsou lidé do 35 let. Tato skupina osob již v roce 2010 zahrnovala takřka 88 % lidí, kteří s osobním počítačem pracovali. U této věkové skupiny došlo k nejmenšímu zvýšení podílu osob pracujících s počítačem za čtyři roky o 7,9 procentních bodů. U skupin osob 35 až 64 let byl podíl těch, kteří pracovali s počítačem, v roce 2010 61,8 % a zvětšení podílu v průběhu

Tab. 6.6 Jednotlivci starší 16 let podle použití osobního počítače a internetu podle věku ve Zlínském *) kraji v letech 2010 až 2014 %

Zdroj: ČSÚ - Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií Jednotlivci podle použití informačních technologií použili v posledních 3 měsících 2010

2011

2012

2013

nikdy nepoužili 2014

2010

2011

2012

2013

2014

Osobní počítač Podíl z počtu osob ve věkové skupině: 16–34 let 35–64 let 65 a více let

87,7 61,8 11,0

91,3 67,8 14,7

93,5 71,5 16,4

95,9 78,8 19,0

95,6 80,5 23,3

7,4 33,2 83,0

4,0 26,9 78,8

1,9 22,3 75,8

0,5 15,4 74,4

1,2 12,6 70,9

4,8 29,5 81,4

2,7 23,6 79,6

0,7 16,1 77,7

1,1 13,1 73,1

Internet Podíl z počtu osob ve věkové skupině: 16–34 let 35–64 let 65 a více let *)

87,1 59,1 10,5

91,2 66,6 14,5

93,6 71,5 16,0

96,2 79,1 19,0

96,9 80,7 23,2

8,4 36,4 85,5

Vážené klouzavé průměry z tříletých období - např. za rok 2014 je údaj vypočítán jako průměr z dat za roky 2013, 2014 a 2015. Období sběru dat: 2. čtvrtletí daného roku

let činilo 18,7 p.b. a v roce 2014 dosáhl téměř 81 %. Výrazný nárůst podílu osob pracujících s počítačem od roku 2010 do 2014 byl zaznamenán i u skupiny osob 65 let a více, a to o 12,4 p.b., a v roce 2014 činil podíl 23,3 %. U této věkové skupiny je zajímavý pohled na část těch lidí, kteří osobní počítač nepoužili. V roce 2010 činil podíl těchto osob v této věkové skupině 83,0 % a v průběhu let tento podíl poklesl o 12,1 procentních bodů na 70,9 % v roce 2014.

78


Graf 6.6 Jednotlivci podle použití osobního počítače a internetu podle věku ve Zlínském kraji počítač - jednotlivci starší 16 let v % z počtu osob v dané věkové skupině

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 16-34 let

35-64 let

65 a více let

16-34 let

35-64 let

2010

65 a více let

v % z počtu osob ve věku 65 a více let

internet - jednotlivci starší 65 let

nikd y nepoužili PC p o užili PC v p o sledních 3 měsících

nikd y nepoužili internet p o užili internet v p osledních 3 měsících 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

2014

2010

2011

2012

2013

2014

Porovnáme-li výsledky o rozšiřování používání počítače lidmi ve věku 65 a více let v kraji s republikovými, je zřejmé, že po celou dobu od roku 2010 až 2014 byly krajské podíly menší než republikové, ale je nutné upozornit na postupně se zmenšující rozdíl podílů. Zatímco v roce 2010 podíl osob 65letých a starších pracujících s PC ve Zlínském kraji dosáhl 11,0 %, v republice činil tento podíl 14,2 %, takže rozdíl byl 3,3 procentního bodu, v roce 2014 byl vypočítán krajský podíl 23,3 % a rozdíl od republikové hodnoty činil již jen 1,0 procentní bod.

Graf 6.7 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC a internet v posledních 3 měsících ve Zlínském kraji a ČR v letech 2010 až 2014 25


Zlínský kraj

Česká rep ublika

20 15 10 5 0

PC

internet 2010

PC

internet 2011

PC

internet 2012

PC

internet 2013

PC

internet 2014

Stejně jako používání počítačů je zajímavé používání internetu. V roce 2010 byl vypočten podíl osob ve věku 65 a více let, kteří pracovali s internetem, 10,5 % a v průběhu let se tento podíl zvětšil o 12,6 procentního bodu a v roce 2014 podíl dosáhl 23,2 %. Ještě výraznější byl posun u podílu osob ve věku od 65 let, kteří internet nikdy nepoužili, a to o 12,4 p.b., z podílu 85,5 % v roce 2010 na 73,1 % v roce 2014.


79

Graf 6.8 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC a internet v posledních 3 měsících podle krajů v roce 2014 35


PC

internet

PC-p růměr ČR

internet-průměr ČR

30 25 20 15 10 5 0

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Srovnáme-li využívání internetu lidmi ve věku 65 a více let v kraji a republice, nedosahovaly zlínské hodnoty podílů let 2010 až 2014 po celou dobu republikové. V roce 2010 byla zjištěná hodnota podílu ve Zlínském kraji o 2,1 procentního bodu nižší než v celé republice, a to 10,5 %. V roce 2014 tento podíl v kraji činil 23,2 % a byl od republikového menší již jen o 1,6 p.b.

Graf 6.9 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC v posledních 3 měsících podle krajů v letech 2010 a 2014


35

2010

2014

2010-p růměr ČR

2014-p růměr ČR

30 25 20 15 10 5 0

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Ve srovnání podílu osob ve věku 65 a více let, kteří v posledních třech měsících využívali osobní počítač, ve Zlínském kraji s ostatními kraji, zjistíme, že v pořadí nejvyššího využívání počítačů obsadil Zlínský kraj s hodnotou 11,0 % v roce 2010 desáté místo a v roce 2014 se s hodnotou 23,3 % posunul na osmou příčku.

80


Graf 6.10 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili internet v posledních 3 měsících podle krajů v letech 2010 a 2014


35

2010

2014

2010-p růměr ČR

2014-p růměr ČR

30 25 20 15 10 5 0

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

V roce 2010 na republikovou hodnotu podílu nedosáhlo celkem 10 krajů, v roce 2014 9 krajů. Výrazně vzrostly a převýšily republikovou hodnotu podíly ve Středočeském a Pardubickém kraji, naopak u Jihomoravského kraje chybělo do republikové hodnoty 0,5 procentního bodu. Stejně jako na počítače se lze podívat na využívání internetu ve Zlínském kraji a porovnat ho s ostatními kraji. V roce 2010 dosáhl podíl osob ve věku 65 let a starších, kteří použili internet v posledních třech měsících, 10,5 %. Ve srovnání s ostatními kraji obsadil v pořadí 8. místo. V roce 2014 se Zlínský kraj hodnotou 23,2 % zařadil na 9. příčku. V roce 2010 mělo deset krajů nižší hodnoty podílů než republiková, v roce 2014 se přes republikovou hodnotu dostalo celkem šest krajů.

Celoživotní vzdělávání (univerzity 3. věku apod.) Řada obyvatel kraje ve věku 65 a více let také využívá možnosti studovat na Univerzitě Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně v kurzech Univerzitě třetího věku. Univerzita třetího věku (U3V) je vzdělávací program realizovaný v rámci celoživotního vzdělávání, určený pro zájemce od 50 let věku, případně i mladším občanům pobírajícím různé formy důchodu, jako např. invalidní důchod. Jedná se o výhradně zájmové studium, není orientováno na kvalifikační vzdělávání. Univerzita třetího věku je koncipována jako dvouletý program, který tvoří cykly přednášek případně praktických cvičení z různých vědních oborů. V nabídce je výuka práce s počítačem, s digitální fotografií, přednášky z oblasti společenských věd, kultury a umění, zdravotnictví, technologií a také umělecká tvorba ve výtvarném ateliéru. Velký zájem bývá o kurzy anglického jazyka, které jsou přizpůsobené starší věkové kategorii. Univerzita třetího věku na UTB ve Zlíně je organizována rektorátem, výuka probíhá ve Zlíně, v Uherském Hradišti a ve spolupráci s partnerskými organizacemi také na detašovaných pracovištích U3V ve Vsetíně a v Kroměříži.

Ke dni 31. 5. 2014 bylo na U3V evidováno 631 seniorských posluchačů, z nich 226 ukončilo dvouletý cyklus studia slavnostním ceremoniálem předávání „Osvědčení o absolvování U3V“. Celkově se během roku 2014 přednášek, cvičení a seminářů účastnilo 1135 seniorských posluchačů ve 40 semestrálních kurzech.


81

Tab. 6.7 Účastníci kurzů Univerzity třetího věku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2014 Zdroj: Výroční zpráva o činnosti UTB v roce 2014 Počet

Skupiny studijních programů kurzů Celkem

účastníků 40

1 135

14

496

v tom: technické vědy a nauky zdravotnické, lékařské, farmaceutické vědy a nauky společenské vědy, nauky a služby

18 236

právo, právní a veřejnosprávní činnost

1

30

obory z oblasti psychologie

2

74

10

281

vědy a nauky o kultuře a umění

82

1 12


7. Institucionální péče o seniory Populace v krajích České republiky, stejně jako populace ostatních vyspělých zemí, stárne a podle dlouhodobých prognóz budoucího vývoje věkové struktury obyvatelstva bude podíl starších osob v populaci stále narůstat. Lidé se dožívají a budou dožívat vyššího věku a zdravý způsob stárnutí je předpokladem dalšího rozvoje společnosti a udržení kvality života jedince. Péče o seniory a cíl zdravého stárnutí musí být programově řešena na všech správních úrovních od komunitního plánování v obcích, ve správních obvodech, v krajích, ve vládě i na mezinárodní úrovni.

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace Usnesením vlády ze dne 22. března 2006 č. 288 v návaznosti na usnesení vlády č. 1482 k Informaci o plnění Národního programu přípravy na stárnutí na období let 2003 až 2007 byla zřízena Rada vlády pro seniory a stárnutí populace (dále jen Rada). Rada je stálým poradním orgánem vlády pro otázky týkající se seniorů a stárnutí populace. Ve své činnosti usiluje o vytvoření podmínek pro zdravé, aktivní a důstojné stárnutí a stáří v České republice a aktivní zapojení starších osob do ekonomického a sociálního rozvoje společnosti v kontextu demografického vývoje. Zasedání Rady se konají podle potřeby, nejméně však třikrát ročně. Informace o činnosti Rady jsou přístupné veřejnosti na webových stránkách Úřadu vlády, resp. Ministerstva práce a sociálních věcí. Rada nemá pravomoc prošetřovat stížnosti občanů. Organizační, odborné a administrativní práce a zveřejňování informací o práci Rady zajišťuje sekretariát Rady, který je organizační součástí Ministerstva práce a sociálních věcí. Rada vlády pro seniory a stárnutí populace aktualizovala Národní akční plán. Strategický dokument „Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017“ byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 30. března 2015 č. 218 o Národním akčním plánu podporujícím pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (aktualizovaná verze ke dni 31. prosince 2014). Aktualizovaná verze navazuje na předchozí národní strategie k řešení problematiky stárnutí populace a přípravy na stárnutí, které jsou zpracovávány 1 krát za 5 let. Od roku 2003 je to v pořadí již čtvrtý dokument, který zahrnuje všechny průřezové oblasti týkající se problematiky stárnutí populace. Záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování jednotlivých strategií rezortů v oblasti přístupů ke stárnutí a vytvoření společných priorit všech přijatých opatření. Základním rámcem Národního akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. Národní akční plán respektuje mezinárodní priority a je v souladu s Regionální implementační strategií Madridského mezinárodního akčního plánu pro problematiku stárnutí (OSN, 2002). Cílem aktualizované verze je řešit efektivněji na vládní úrovni problematiku stárnutí populace, projednat reálné možnosti jednotlivých gestorů plnit navrhovaná opatření a aktualizovat opatření. S tím souvisí nutnost personálního a finančního posílení agendy přípravy na stárnutí, zlepšení mediálního obrazu seniorů, podpora rozvoje mezigeneračních vztahů, posílení role rodiny v zajištění péče o seniory, provázanost opatření Národního akčního plánu s koncepčními dokumenty na dalších rezortech a vytvoření prostoru pro prosazování politiky přípravy na stárnutí na regionální úrovni. Důraz na prevenci, odpovědný přístup populace ke svému zdraví a podpora aktivního života seniorů je důležitým předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím populace v budoucnosti. Národní akční plán identifikuje následující oblasti: •

Realizace politiky přípravy na stárnutí

•

Zajištění a ochrana lidských práv starších osob

•

Celoživotní učení

•

Zaměstnávání starších pracovníků

•

Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce

•

Kvalitní prostředí pro život seniorů

•

Zdravé stárnutí

•

Péče o seniory s omezenou soběstačností.

Plán chápe proces stárnutí jako možnou výzvu a potenciál starších pracovníků a seniorů jako využitelný zdroj znalostí, zkušeností apod. V dokumentu je stárnutí pojato jako celoživotní proces, opatření tedy nejsou rozlišena podle věkových skupin. Dokument pak pracuje s pojmem senior a starší pracovník. Seniorem je v tomto případě chápána osoba, která dosáhla věku potřebného k odchodu do starobního důchodu podle


83

§ 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění bez ohledu na to, zda starobní důchod pobírá či nikoliv. Starším pracovníkem je označena osoba starší 50 let, která dosud nedosáhla věku potřebného k odchodu do starobního důchodu podle § 29 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Nedílnou součástí Národního akčního plánu zůstává Podkladová studie, která dokládá důležitost navržených opatření na základě statistických dat, mezinárodních výzkumů a trendů, aktuální situace v České republice a odborné literatury. Tato studie byla schválena jako příloha k materiálu Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017 (usnesení vlády č. ze dne 13. února 2013 č. 108 o Národním akčním plánu podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017). Podkladová studie je rozdělena do 7 tematických kapitol: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Demografické stárnutí v ČR Celoživotní učení Zaměstnávání starších osob a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce Kvalitní prostředí pro život seniorů Zdravé stárnutí Péče o seniory

Rada vlády pro seniory a stárnutí populace na svém zasedání projednává i postup aktivit v Národním akčním plánu Alzheimer. Návrh koncepce řešení problematiky Alzheimerovy choroby a obdobných onemocnění v ČR byl schválen usnesením vlády ČR ze dne 10. října 2012 č. 741. Úkolem bylo vytvořit Mezirezortní a mezioborovou pracovní skupinu pro přípravu Národního akčního plánu pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2014 až 2017. Vzorem na cestě k řešení a k vytvoření Plánu Alzheimer mohou být země, kde se tyto Plány staly skutečností (Anglie, Skotsko, Wales, Francie, Belgie, Nizozemí, Finsko, Norsko a Dánsko). Stárnutí populace má za následek stále se zvyšující výskyt Alzheimerovy choroby a dalších onemocnění způsobujících demenci, která významně zasahují do všech oblastí lidského života a jeho kvality. Nemocných přibývá, náklady na péči o ně jsou vysoké, lidé nejsou o nemoci dostatečně informováni, onemocnění není včas diagnostikováno a léčeno. Je to globální problém vyžadující řešení právě v podobě národních strategických plánů, podle nichž úzce spolupracují vládní organizace s odbornými alzheimerovskými společnostmi.

Péče o seniory v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o seniory) Ve Zlínském kraji je na řešení problematiky péče o osoby v nepříznivé životní situaci zaměřen dokument Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro období 2016 – 2018. Plán rozvoje je zpracován již počtvrté a směřuje k naplnění vize pro sociální oblast, která byla poprvé stanovena ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb Zlínského kraje pro období 2009 - 2011. Touto vizí do roku 2020 je: „Efektivní, kvalitní a dostupné sociální služby poskytované ve Zlínském kraji osobám v nepříznivé životní situaci s cílem zabránění jejich sociálnímu vyloučení a podporující co nejvyšší kvalitu života“. Při zpracování plánu byly využity poznatky z analýzy stávajících sociálních služeb působících na území kraje a jedním z jeho cílů je vymezení reálné a udržitelné sítě sociálních služeb, která by svou kapacitou, kvalitou i místní dostupností reagovala na měnící se potřeby občanů a pomáhala řešit nepříznivou sociální situaci osob na území kraje. Dokument je strukturován dle čtyř základních cílových skupin, z nichž jednu představují senioři. Pro cílovou skupinu senioři jsou definovány 4 věcné priority: • •

Podpora transformace stávajících kapacit pobytových služeb pro seniory na služby pro seniory s Alzheimerovou chorobou a jinými typy demencí vyžadujících celodenní péči jiné osoby Rozvoj aktivit zvyšující motivaci pobytových služeb pro seniory k zajišťování podpory a péče především osobám s vysokou mírou podpory, kterou není možno zajistit v domácím prostředí Podpora rozvoje dostupnosti kapacit pobytových služeb pro seniory komunitního typu Podpora časové a finanční dostupnosti terénních služeb

• • • Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb se každoročně aktualizuje prostřednictvím akčních plánů. V rámci jejich tvorby se vyhodnocuje síť sociálních služeb v kraji a definují se opatření na následující období vedoucí k realizaci cílů stanovených v plánu rozvoje sociálních služeb. V Akčním plánu rozvoje sociálních služeb ve Zlínském kraji pro rok 2015 je pro cílovou skupinu senioři stanovena jako priorita: „Podpora humanizace pobytových služeb pro seniory směrem ke zvyšování kvality poskytování sociálních služeb a transformace na služby lépe odpovídající potřebám uživatelů.“

84


Tabulková příloha


85

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Kraj Česká republika

Hl. m. Praha

Středočeský

OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 10 538 275 1 259 079 1 315 299 z toho ženy (%) 50,9 51,5 50,6 z celku ve věku (%): 0–14 let 15,2 14,5 16,8 15–64 let 67,0 67,3 66,5 65 a více let 17,8 18,2 16,7 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 1 880 406 229 618 219 811 z toho ženy (%) 58,6 59,0 57,8 z celku ve věku (%): 65–69 let 35,7 34,7 37,3 70–74 let 25,6 25,7 25,3 75–79 let 16,4 15,2 15,9 80–84 let 12,6 13,0 12,4 85–89 let 7,0 8,0 6,8 90–94 let 2,4 3,1 2,2 95 a více let 0,3 0,4 0,3 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 182 099 26 382 20 223 z toho ženy (%) 71,1 69,0 70,6 1) Index stáří 117,4 125,8 99,6 2) Index ekonomického zatížení 49,3 48,7 50,4 Průměrný věk (roky) 41,7 42,0 40,7 Počet zemřelých v roce 2014 105 665 12 118 12 301 z toho ve věku 65 a více let (%) 80,0 83,1 80,6 Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): novotvary 23,8 25,2 24,5 nemoci oběhové soustavy 51,1 49,1 50,7 nemoci dýchací soustavy 6,2 5,7 6,0 vnější příčiny 3,1 3,1 3,2 Naděje dožití osob ve věku 65 let (2013–2014) muži 15,8 17,0 15,6 ženy 19,3 20,1 19,0 Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let (úhrn 2010–2014) 888 -5 777 4 289 PROJEKCE OBYVATELSTVA3) Počet obyvatel k 1. lednu 2030 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let 1) Index stáří Průměrný věk (roky) Počet obyvatel k 1. lednu 2050 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let 1) Index stáří Průměrný věk (roky) OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom způsob bydlení: v bytech v zařízeních mimo byty (bez zařízení) bezdomovci

86

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

637 300 575 123 50,7 50,5

299 293 823 972 50,6 50,4

438 851 50,9

15,2 14,8 66,8 66,8 18,0 18,4 114 731 105 556 57,7 57,2

14,9 15,7 67,7 67,2 17,5 17,1 52 285 140 543 58,1 58,2

15,7 66,7 17,6 77 318 58,2

36,0 25,0 16,6 13,0 6,8 2,3 0,3 10 758 70,1 118,4 49,7 41,9 6 428 80,3

35,7 25,7 16,8 12,8 6,6 2,2 0,2 9 524 68,9 123,8 49,7 42,1 5 761 81,4

37,5 25,6 17,3 11,4 5,9 2,0 0,2 4 239 71,6 117,5 47,8 41,8 3 151 76,1

39,7 25,7 15,7 10,9 5,7 2,1 0,2 11 186 73,8 108,5 48,7 41,2 8 846 76,7

38,7 25,0 15,3 11,7 6,7 2,4 0,2 7 239 72,7 112,5 49,9 41,4 4 346 78,5

24,7 46,4 8,9 3,8

23,8 47,5 6,2 3,3

24,3 48,6 6,6 3,9

24,7 51,6 5,7 3,1

22,9 53,1 5,4 3,7

16,0 19,1

15,8 19,0

15,2 18,6

14,8 17,9

15,6 19,3

872

487

-79

587

223

10 396 701 1 275 648 1 434 519

632 286 578 064

279 222 792 395

435 928

23,9 20,5 21,5 12,7 11,4 11,2 3,2 3,2 2,7 183,0 145,3 144,0 45,7 43,7 43,9 9 812 872 1 377 944 1 492 127

24,8 24,3 12,9 12,7 3,2 3,2 186,0 184,4 45,8 45,7 601 825 566 951

25,1 23,5 13,0 12,3 3,0 2,8 208,0 181,4 46,5 45,4 251 437 722 329

23,7 12,9 3,1 173,6 45,2 420 098

32,2 17,5 6,2 249,8 48,8

23,8 12,3 4,5 164,5 44,7

28,9 15,2 5,1 196,8 46,6

10 436 560 1 268 796 1 289 211 51,0 51,6 50,6 1 644 836 201 029 190 911 1 586 568 49 773 8 027 468

196 331 3 996 648 54

182 901 6 199 1 784 27


32,1 17,7 6,4 245,2 48,7

31,1 16,8 5,9 235,8 48,2

628 336 570 401 50,9 50,5 100 000 92 734 96 250 3 206 520 24

88 892 3 104 724 14

32,6 18,0 6,0 276,3 49,5

31,5 17,0 5,7 252,0 48,7

30,6 16,8 6,0 225,2 47,8

295 595 808 961 50,8 50,9 44 538 117 899

432 439 51,1 64 949

42 576 112 363 1 432 4 813 518 675 12 48

62 967 1 469 497 16

PŘÍLOHA

Kraj Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

509 895 1 172 853 50,3 51,0

Olomoucký

551 590 50,8

516 372 50,6

635 711 51,1

15,0 66,0 19,0 104 773 58,3

15,2 66,7 18,0 93 083 58,2

14,9 66,9 18,2 92 924 58,2

15,0 66,8 18,2 213 228 59,3

14,9 66,8 18,2 115 866 59,3

35,5 25,2 16,2 13,1 7,3 2,4 0,3 10 509 70,3 126,4 51,6 42,3 5 614 81,6

35,0 24,9 16,9 13,6 7,2 2,3 0,3 9 095 69,3 118,3 49,8 41,7 5 123 81,6

34,2 24,9 17,7 13,4 7,2 2,3 0,3 9 111 70,5 122,1 49,6 41,9 4 880 81,3

34,0 25,9 16,6 12,9 7,5 2,7 0,4 22 712 72,0 121,2 49,6 41,9 11 399 80,7

35,0 25,4 16,9 12,8 7,1 2,5 0,3 11 461 71,3 122,1 49,6 42,0 6 461 79,4

23,1 53,8 5,4 2,9

21,3 50,3 6,9 3,3

23,2 53,0 6,1 2,6

24,2 51,2 5,4 3,4

23,1 52,2 6,5 3,4

16,1 19,3

16,2 19,3

16,0 19,9

16,4 19,8

15,7 19,9

295

358

407

-256

36

Zlínský

Moravskoslezský

OBYVATELSTVO 585 261 1 217 676 Počet obyvatel k 31. 12. 2014 51,1 51,0 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 14,5 14,7 0–14 let 67,2 67,7 15–64 let 18,3 17,5 65 a více let 107 273 213 397 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 60,0 59,7 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 33,6 34,9 65–69 let 25,1 27,5 70–74 let 17,8 16,9 75–79 let 13,6 11,8 80–84 let 7,2 6,5 85–89 let 2,3 2,3 90–94 let 0,3 0,3 95 a více let 10 538 19 122 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 72,3 73,8 z toho ženy (%) 1) 126,3 118,9 Index stáří 2) 48,9 47,6 Index ekonomického zatížení 42,2 41,8 Průměrný věk (roky) 6 120 13 117 Počet zemřelých v roce 2014 79,7 77,3 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): 22,7 23,0 novotvary 55,1 52,7 nemoci oběhové soustavy 5,6 7,2 nemoci dýchací soustavy 3,2 2,4 vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2013–2014) 15,7 15,2 muži 19,6 18,9 ženy Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 238 -792 65 a více let (úhrn 2010–2014)

536 601

509 292

491 942 1 164 493

611 735

555 945 1 130 292

25,3 12,5 3,0 193,6 46,1 503 750

23,9 12,7 3,2 178,0 45,4 488 449

25,4 23,8 13,0 12,7 3,5 3,4 196,2 178,5 46,2 45,5 452 169 1 124 475

24,8 13,1 3,3 193,9 46,1 564 218

25,6 13,3 3,5 207,7 46,6 499 059

24,7 12,7 3,2 194,6 46,0 985 947

32,3 18,2 6,7 248,3 48,8

31,1 16,9 6,0 235,8 48,2

31,0 16,8 6,1 235,0 48,2

32,7 17,9 6,4 261,9 49,2

34,2 19,1 7,0 287,8 50,2

32,8 18,4 6,6 270,3 49,5

547 916 50,9 92 020

511 627 50,7 82 330

505 565 1 163 508 50,5 51,2 82 741 188 684

628 427 51,4 101 647

88 936 2 701 359 24

79 210 2 904 200 16

33,9 19,1 7,0 275,3 49,8

80 021 2 502 202 16

183 282 4 758 601 43

97 981 3 248 385 33

PROJEKCE OBYVATELSTVA3) Počet obyvatel k 1. lednu 2030 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let 1) Index stáří Průměrný věk (roky) Počet obyvatel k 1. lednu 2050 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let 1) Index stáří Průměrný věk (roky)

OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 579 944 1 205 834 Počet obyvatel s obvyklým pobytem 51,3 51,4 z toho ženy (%) 96 398 188 956 Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom způsob bydlení: 92 542 182 316 v bytech 3 508 5 933 v zařízeních 310 604 mimo byty (bez zařízení) 38 103 bezdomovci


87

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů 1. pokračování Kraj Česká republika Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)4) muži ženy Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Postavení mužů ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Postavení žen ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu úplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu neúplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou ve věku 65 a více let na počtu domácností jednotlivců (%): domácnost pracujícího důchodce domácnost nepracujícího důchodce

88

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

2,8 52,4 9,1 35,5

3,4 51,0 13,5 31,7

2,4 52,6 8,4 36,6

3,1 53,1 7,5 36,2

2,7 53,3 8,2 35,7

2,5 50,4 12,3 34,4

2,5 49,5 11,0 36,9

2,5 51,1 11,0 35,3

30,5 34,5

13,7 29,3

29,5 37,8

33,3 34,2

30,2 35,8

34,4 32,8

35,0 35,9

30,6 36,5

23,5 8,7

33,2 20,5

23,0 6,8

23,1 6,8

24,0 7,2

22,5 6,1

20,3 5,3

23,1 6,9

37,0

32,7

28,9

38,5

30,5

28,1

22,9

27,3

30,8 28,7

44,8 43,2

29,7 27,5

28,5 24,1

30,6 28,0

3,6 4,4

11,1 11,4

15,1 13,7

17,8 8,2 14,6 3,6

34,2 16,7 29,5 7,9

20,8 8,9 16,8 3,7

17,2 7,0 12,6 2,8

17,6 8,1 14,0 3,5

18,8 8,1 16,2 4,1

15,3 6,8 12,0 2,9

17,9 8,7 14,1 3,6

67,3 2,8 2,5 18,5 2,0 6,8

64,9 2,4 3,0 20,7 1,4 7,6

66,3 3,4 2,6 18,3 2,1 7,3

67,1 2,7 2,5 19,5 2,0 6,2

67,4 2,7 2,4 18,9 2,5 6,1

64,9 2,5 2,5 20,8 2,3 7,1

65,7 2,4 2,1 20,7 2,9 6,2

66,5 2,9 2,3 20,5 1,5 6,3

34,2 7,2 8,1 39,6 3,7 7,2

32,9 5,4 8,6 41,4 2,4 9,4

34,0 8,8 8,1 37,7 4,1 7,3

35,0 6,8 7,6 40,4 4,0 6,2

35,6 6,4 7,5 40,2 4,0 6,3

33,2 5,9 7,8 41,5 3,9 7,7

32,7 5,4 6,8 42,9 4,9 7,3

33,8 6,6 7,2 42,6 2,8 7,0

21,4 1,8 18,8

23,5 3,9 18,4

19,8 1,9 17,2

21,2 1,5 19,0

22,2 1,9 19,5

21,4 1,7 18,7

19,9 1,4 17,6

20,4 1,9 17,7

16,8 0,7 15,6

16,8 1,6 14,5

16,6 0,8 15,4

16,4 0,6 15,4

16,8 0,7 15,6

13,4 0,6 12,3

11,8 0,4 11,0

13,8 0,6 12,8

36,0 1,6 33,4

29,4 2,7 25,7

35,8 1,6 33,1

37,8 1,3 35,5

36,6 1,5 34,1

32,5 1,6 29,5

32,6 1,2 30,3

35,9 1,5 33,4


PŘÍLOHA

1. pokračování Kraj Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

2,5 54,1 8,3 35,1

2,7 54,0 7,3 35,9

3,3 55,0 5,4 36,2

3,0 53,2 8,5 35,2

2,9 53,4 7,9 35,8

3,4 53,0 7,0 36,6

2,5 51,5 9,1 36,8

28,7 37,3

31,1 37,4

36,9 35,7

31,5 32,7

33,1 35,4

37,9 33,8

35,8 33,9

24,3 6,7

22,8 6,1

20,1 5,4

23,2 10,1

22,2 7,0

19,7 6,4

20,6 7,1

33,3

37,5

46,8

45,7

43,1

53,0

43,5

29,2 24,9

30,2 26,0

39,5 30,5

37,6 37,1

30,2 26,6

39,5 37,5

28,7 29,1

17,2 7,7 14,0 3,5

14,1 6,3 11,5 2,6

13,1 5,4 9,6 2,2

16,7 7,8 13,5 3,1

13,3 5,8 10,5 2,3

13,4 6,0 11,0 2,3

13,3 5,5 10,2 2,3

69,4 2,6 2,5 18,1 1,8 5,6

69,2 2,7 2,3 17,8 2,3 5,6

68,8 3,1 2,5 16,5 2,2 7,0

67,7 3,2 2,7 16,7 1,5 8,2

69,6 2,6 2,4 17,1 2,2 6,2

68,4 3,2 2,8 15,8 2,5 7,3

68,3 2,7 2,3 18,3 2,1 6,3

36,4 6,3 7,3 40,6 3,7 5,7

36,1 7,0 7,5 39,6 4,4 5,5

36,2 8,1 8,2 37,8 3,6 6,1

34,0 9,1 9,2 36,1 3,2 8,4

35,2 6,9 8,1 39,7 3,9 6,2

33,7 9,1 9,2 37,0 4,4 6,6

33,5 7,1 8,0 40,6 3,8 7,0

22,7 1,8 20,0

21,5 1,4 19,3

21,6 1,3 19,8

21,9 1,8 19,3

21,7 1,3 19,6

21,4 1,4 19,3

20,8 1,2 18,8

17,2 0,7 15,9

17,5 0,6 16,5

20,9 0,5 20,0

20,0 0,7 18,9

17,6 0,5 16,7

21,8 0,6 20,7

15,7 0,4 14,9

40,1 1,6 37,3

40,3 1,3 38,2

42,5 1,2 40,5

36,9 1,5 34,5

39,6 1,1 37,6

41,7 1,2 39,7

36,8 1,0 34,8

Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)4) muži ženy Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Postavení mužů ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Postavení žen ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu úplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu neúplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou ve věku 65 a více let na počtu domácností jednotlivců (%): domácnost pracujícího důchodce domácnost nepracujícího důchodce


89

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů 2. pokračování Česká republika BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) Průměrná obytná plocha bytu obývaného domácností v čele s osobou ve věku 65 a více let v m2: úplná rodina neúplná rodina domácnost jednotlivce Podíl hospodařících domácností seniorů5) bydlící v bytech se sníženou kvalitou (ze zjištěných hodnot) (%): úplné rodiny neúplné rodiny domácnosti jednotlivců EKONOMICKÁ AKTIVITA SENIORŮ (Výběrové šetření pracovních sil)

Kraj Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

122 922

16 755

14 340

8 014

7 323

3 774

9 798

5 401

89,4 9,2 1,4 388 587

91,9 7,3 0,8 49 720

86,4 11,0 2,6 42 497

90,0 8,2 1,8 23 812

89,3 8,6 2,2 21 745

87,4 10,3 2,3 10 957

89,6 9,2 1,2 30 208

89,1 9,0 1,9 16 440

92,7 6,9 0,5

94,0 5,6 0,4

90,6 8,6 0,8

93,4 6,0 0,6

93,0 6,4 0,6

93,3 6,1 0,6

93,9 5,8 0,4

93,2 6,2 0,6

58,1 63,8 64,2 51,6

53,5 59,5 59,1 47,5

62,5 68,1 68,6 55,7

59,9 65,3 66,5 53,8

59,1 64,3 64,3 53,1

55,9 61,6 63,3 49,6

56,1 62,5 62,0 49,9

57,2 64,2 64,0 50,0

4,1 2,1 5,1 5,7

3,0 1,5 2,9 4,2

5,0 2,4 6,0 7,3

3,8 1,8 4,9 5,5

4,1 2,1 5,7 5,7

4,0 2,3 5,1 5,2

4,4 2,6 5,9 5,8

5,4 2,9 8,6 7,0

6,3

9,0

7,0

6,2

6,7

7,8

5,7

5,6

61,7

61,9

60,5

62,5

64,0

61,1

59,2

61,6

47,7 7,1 20,4 3,5

58,6 13,2 42,3 4,6

56,6 8,3 21,0 4,2

48,5 5,1 16,3 4,2

50,9 7,6 22,2 3,0

51,0 10,6 26,8 4,4

43,7 6,1 16,9 2,1

44,4 6,7 8,9 3,9

214

170

214

206

205

224

242

235

330 413 510 599 684 738 712

263 318 395 476 559 648 629

343 434 552 636 748 826 796

315 395 472 555 630 672 567

301 385 476 586 646 751 779

351 413 530 641 705 762 602

384 488 591 688 770 811 701

358 452 548 688 812 934 966

24,4 2,1

26,1 0,6

14,3 1,3

27,5 2,1

17,8 2,1

36,8 -

20,6 2,8

4,8 -

Podíl obyvatel ve věku 60 a více let (%) z celkového počtu ekonomicky aktivních (pracovní síly) z ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let Míra ekonomické aktivity muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let ZDRAVOTNÍ STAV SENIORŮ Hospitalizovaní v nemocnicích na 1 000 obyvatel v roce 2013 z toho ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Hospitalizovaní na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2013 v léčebnách dlouhodobě nemocných v hospicech

90


PŘÍLOHA

2. pokračování Královéhradecký

Pardubický

Kraj JihoVysočina moravský

Olomoucký

Zlínský

Moravskoslezský

6 788

5 978

5 581

12 542

6 932

5 982

13 714

89,9 8,8 1,3 22 135

90,5 8,8 0,7 19 322

91,0 8,3 0,7 18 498

88,5 10,5 1,0 40 985

89,5 9,3 1,2 24 240

89,3 9,6 1,1 21 708

89,6 9,6 0,8 46 320

93,4 6,2 0,4

93,2 6,5 0,3

93,4 6,3 0,3

91,3 8,3 0,3

92,7 6,9 0,4

91,3 8,3 0,3

92,2 7,5 0,3

58,4 64,0 65,2 51,8

58,5 64,0 64,5 52,1

60,2 65,4 66,4 53,6

58,9 65,0 64,2 51,7

58,4 63,9 63,8 52,1

58,5 64,1 65,1 51,3

55,9 61,5 61,4 49,7

4,5 2,3 5,4 6,3

4,3 2,2 5,3 6,1

3,9 1,9 4,9 5,8

4,0 2,1 5,2 5,7

3,7 2,0 4,9 5,0

4,5 2,2 6,2 6,4

3,7 1,9 4,7 5,0

BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) Průměrná obytná plocha bytu obývaného domácností v čele s osobou ve věku 65 a více let v m2: úplná rodina neúplná rodina domácnost jednotlivce Podíl hospodařících domácností seniorů5) bydlící v bytech se sníženou kvalitou (ze zjištěných hodnot) (%): úplné rodiny neúplné rodiny domácnosti jednotlivců EKONOMICKÁ AKTIVITA SENIORŮ (Výběrové šetření pracovních sil) Podíl obyvatel ve věku 60 a více let (%)

5,8

6,2

5,2

6,5

4,3

4,9

5,2

64,8

63,8

61,9

62,1

61,7

63,3

60,0

36,9 6,5 20,3 2,8

51,9 6,1 19,2 2,7

42,6 5,0 14,7 2,9

49,7 7,6 19,3 4,5

38,6 3,3 9,9 1,8

38,6 3,8 15,9 2,8

41,7 4,5 15,5 3,3

192

212

230

217

215

226

218

286 352 431 519 582 673 583

333 401 502 602 702 768 719

350 456 548 645 722 723 817

341 422 535 625 715 739 817

337 398 490 572 673 687 684

352 425 537 625 702 724 613

342 448 545 633 709 749 682

24,2 4,1

12,0 4,4

31,4 -

13,4 3,9

42,6 .6)

46,1 2,6

34,8 1,9

z celkového počtu ekonomicky aktivních (pracovní síly) z ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let Míra ekonomické aktivity muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let ZDRAVOTNÍ STAV SENIORŮ Hospitalizovaní v nemocnicích na 1 000 obyvatel v roce 2013 z toho ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Hospitalizovaní na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2013 v léčebnách dlouhodobě nemocných v hospicech


91

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů dokončení Kraj Česká republika STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) (Kč) muži ženy Průměrná měsíční výše starobního důchodu (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) (Kč) muži ženy SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (vč. městských obvodů; 2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

1 743 252 28,5

204 284 14,9

202 402 105 219 24,8 30,1

606 661 11,5

62 824 6,5

71 932 10,3

12 259 10 050

12 905 10 992

13 637 11 985

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

96 522 32,2

49 943 133 634 30,7 31,5

75 049 27,2

37 970 11,3

33 610 13,3

16 273 13,5

46 372 13,8

24 389 10,7

12 388 10 112

12 028 10 048

12 153 10 018

11 948 9 833

12 223 9 884

12 088 10 066

14 573 13 000

13 682 11 951

13 367 11 912

13 522 11 926

13 464 11 919

13 742 12 001

13 406 11 955

501 263

25 10

69 37

39 15

24 9

15 8

40 34

18 11

37 338 14 345

2 191 529

5 028 1 789

3 039 641

1 815 741

889 479

3 678 1 963

988 416

19,9 7,6

9,5 2,3

22,9 8,1

26,5 5,6

17,2 7,0

17,0 9,2

26,2 14,0

12,8 5,4

9,5

14,4

9,8

9,6

9,5

10,8

10,4

9,5

5,8

7,5

7,2

5,9

6,8

7,5

8,2

5,4

16,2

5,2

24,7

18,4

23,2

14,5

16,5

14,4

1)

poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 a Projekce obyvatelstva v ČR do roku 2100 (střední varianta) 4) podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby 5) domácnocti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, 6) ke zveřejnění údajů nebyl dán souhlas 2)

92


PŘÍLOHA

dokončení Kraj Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

Jihomoravský

Olomoucký

Zlínský

98 165 29,6

87 564 34,2

87 419 36,5

193 459 27,0

107 731 32,3

98 429 30,6

33 590 10,7

30 927 13,0

32 015 13,4

68 273 10,6

38 648 12,0

37 351 11,6

12 012 10 039

11 930 9 896

11 875 9 806

12 073 9 975

11 831 9 811

11 990 9 863

13 339 11 921

13 238 11 797

13 140 11 727

13 418 11 852

13 187 11 749

13 287 11 721

36 11

23 10

25 15

48 35

34 13

38 19

2 363 532

2 122 930

2 199 547

3 028 2 816

2 544 608

2 681 854

22,6 5,1

22,8 10,0

23,7 5,9

14,2 13,2

22,0 5,2

25,0 8,0

9,2

8,5

7,7

9,5

8,4

7,3

5,5

5,3

4,3

4,8

4,6

3,7

18,8

19,0

21,2

12,4

13,5

12,3

Moravskoslezský STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) 203 432 Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) 33,0 z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu 72 487 s vdovským/vdoveckým důchodem 14,2 z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) (Kč) 12 790 muži 9 634 ženy Průměrná měsíční výše starobního důchodu (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) (Kč) 14 161 muži 11 839 ženy SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče 67 domovy pro seniory 36 domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních 4 773 domovy pro seniory 1 500 domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let 22,4 domovy pro seniory 7,0 domovy se zvláštním režimem SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (vč. městských obvodů; 2014) 9,8 Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 5,9 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 10,9 65 a více let (%)


93

PŘÍLOHA Základní výsledky projekce obyvatelstva Zlínského kraje Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (130052-14) 2020 2025 2030

2035

2040

2045

2050

Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) Celkem z toho ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let Průměrný věk (roky) 1) Index stáří 2) Index ekonomického zatížení

576 564

567 157

555 945

543 028

528 943

514 190

499 059

14,4 64,4 21,1 121 939

13,3 63,2 23,5 133 208

12,3 62,1 25,6 142 270

11,6 61,0 27,4 148 613

11,4 58,7 29,9 158 177

11,6 55,6 32,7 168 278

11,9 54,0 34,2 170 442

38 192 32 652 23 178 14 822 9 103 3 992 43,7 146,8 67,0

35 979 34 973 28 555 18 435 9 820 5 446 45,2 176,0 72,9

35 184 33 304 31 022 23 296 12 743 6 721 46,6 207,7 75,2

34 435 32 902 29 860 25 792 16 603 9 021 47,9 235,1 77,5 Muži

39 912 32 369 29 807 25 124 18 788 12 177 48,9 261,3 84,2

42 174 37 703 29 539 25 509 18 643 14 710 49,6 281,0 94,0

35 121 40 015 34 694 25 572 19 443 15 597 50,2 287,8 100,2

Celkem z toho ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet mužů ve věku 65 a více let v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

282 027

277 258

271 552

265 157

258 400

251 405

244 187

15,2 67,1 17,7 50 055

14,1 65,8 20,1 55 849

13,0 64,8 22,3 60 457

12,3 63,6 24,1 63 899

12,1 61,2 26,8 69 145

12,3 58,1 29,7 74 542

12,5 56,3 31,2 76 186

17 576 14 179 9 261 5 190 2 795 1 054

17 143 15 515 11 787 6 855 3 143 1 406

16 804 15 420 13 178 9 013 4 335 1 707

16 619 15 344 13 312 10 318 5 903 2 403 Ženy

19 454 15 275 13 423 10 600 6 944 3 449

20 491 17 998 13 489 10 913 7 301 4 350

17 333 19 058 16 069 11 123 7 747 4 856

Celkem z toho ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet žen ve věku 65 a více let v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

294 537

289 899

284 393

277 871

270 543

262 785

254 872

13,7 61,9 24,4 71 884

12,7 60,7 26,7 77 359

11,7 59,5 28,8 81 813

11,0 58,5 30,5 84 714

10,9 56,2 32,9 89 032

11,1 53,3 35,7 93 736

11,3 51,7 37,0 94 256

20 616 18 473 13 917 9 632 6 308 2 938

18 836 19 458 16 768 11 580 6 677 4 040

18 380 17 884 17 844 14 283 8 408 5 014

17 816 17 558 16 548 15 474 10 700 6 618

20 458 17 094 16 384 14 524 11 844 8 728

21 683 19 705 16 050 14 596 11 342 10 360

17 788 20 957 18 625 14 449 11 696 10 741

1) 2)

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let

94


PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Zlínského kraje v tom okresy Zlínský kraj OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) 1) Index stáří 2) Index ekonomického zatížení Průměrný věk (roky) Počet zemřelých v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži ženy Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let (úhrn 2010–2014) OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob 3) daného věku (%) muži ženy

Uherské Hradiště

Kroměříž

Vsetín

Zlín

585 261 51,1

106 468 51,2

142 989 51,0

144 011 50,8

191 793 51,2

14,5 67,2 18,3 107 273 60,0

14,3 67,2 18,5 19 665 60,0

14,2 67,3 18,4 26 364 60,3

14,9 67,2 18,0 25 851 59,5

14,6 67,0 18,5 35 393 60,0

33,6 25,1 17,8 13,6 7,2 2,3 0,3 10 538 72,3 126,3 48,9 42,2 6 120 79,7

34,2 24,7 17,0 13,6 7,7 2,5 0,2 2 054 73,1 128,9 48,8 42,4 1 101 79,7

33,2 24,8 18,6 13,6 7,3 2,3 0,3 2 596 73,0 129,5 48,5 42,3 1 517 80,4

35,0 25,7 17,6 12,8 6,6 2,1 0,3 2 298 70,8 120,7 48,9 41,8 1 543 79,1

32,6 25,2 17,8 14,3 7,3 2,4 0,4 3 590 72,2 126,7 49,3 42,4 1 959 79,6

22,7 55,1 5,6 3,2

22,3 55,5 4,9 3,8

23,9 54,4 6,1 2,7

22,8 53,8 4,9 3,0

22,1 56,4 6,0 3,3

. .

15,2 19,4

15,5 19,3

15,3 19,2

15,6 19,6

238

93

103

60

-18

579 944 51,3 96 398 60,8

105 569 51,4 17 716 61,1

141 467 51,3 23 756 61,0

142 420 51,0 22 981 59,9

190 488 51,5 31 945 61,0

3,4 53,0 7,0 36,6

3,9 51,9 7,5 36,7

3,2 53,3 5,5 37,9

3,8 53,2 7,4 35,6

3,1 53,2 7,5 36,2

37,9 33,8

33,9 37,2

42,2 33,9

39,3 31,8

36,0 33,2

19,7 6,4

20,5 6,4

16,8 5,4

20,3 6,3

21,0 7,2

53,0

49,6

62,3

51,2

49,1

38,3 39,5 37,5

34,7 36,8 33,3

46,7 44,8 47,9

37,5 40,2 35,8

34,6 36,6 33,4


95

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Zlínského kraje pokračování v tom okresy Zlínský kraj Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let

Kroměříž

Uherské Hradiště

Vsetín

Zlín

13,4 6,0 11,0 2,3

10,9 4,8 9,7 1,9

13,1 5,3 10,0 1,8

12,0 5,6 10,1 2,3

16,5 7,6 13,3 3,0

60 668

11 389

14 666

14 524

20 089

17 083 8 873

3 139 1 619

4 271 2 148

4 130 2 026

5 543 3 080

3 154 3 286

525 589

788 826

833 804

1 008 1 067

10,2 9,7 9,2 22,9

10,6 9,9 8,9 24,1

10,0 9,8 10,1 25,0

10,6 10,2 9,2 20,9

9,9 9,1 8,8 22,3

25 167 2 383

5 000 391

5 921 544

5 900 648

8 346 800

5 982

1 147

1 315

1 519

2 001

89,3 9,6 1,1 21 708

90,8 8,5 0,7 4 259

89,7 8,8 1,4 5 185

87,6 11,1 1,4 5 081

89,4 9,6 1,0 7 183

91,3 8,3 0,3

92,9 6,9 0,2

91,4 8,3 0,3

89,9 9,4 0,6

91,3 8,5 0,3

98 429 30,6

17 885 26,1

23 536 28,2

24 039 36,4

32 969 30,4

37 351 11,6

6 891 8,7

9 369 10,3

8 974 14,9

12 117 11,7

11 990 9 863

11 891 9 903

12 056 9 803

11 783 9 708

12 149 9 995

13 287 11 721

13 130 11 745

13 295 11 620

13 193 11 602

13 436 11 874

DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): osoby ve věku 60-64 let osoby ve věku 65-69 let osoby ve věku 70-74 let osoby ve věku 75 a více let BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobních důchodů (bez souběhu) muži ženy Průměrná měsíční výše starobních důchodů (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) muži ženy

96


PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Zlínského kraje dokončení v tom okresy Zlínský kraj SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

Uherské Hradiště

Kroměříž

Vsetín

Zlín

38 19

8 4

11 1

8 4

11 10

2 681 854

674 223

649 50

616 123

742 458

25 8 86 2 655

34 11 21 727

25 2 22 664

24 5 14 395

21 13 29 869

7,3

6,7

6,9

8,3

7,5

3,7

3,8

3,5

3,6

3,8

12,3

16,3

11,2

11,4

11,7

1)

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) Podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby 2)


97

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje Správní obvod ORP Zlínský kraj

OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) 1) Index stáří 2) Index ekonomického zatížení Průměrný věk (roky) Počet zemřelých v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži ženy OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob 3) daného věku (%) muži ženy

Bystřice pod Hostýnem

Holešov

Kroměříž Luhačovice Otrokovice

585 261 51,1

15 629 50,9

21 374 51,1

69 465 51,3

18 778 50,8

34 589 50,9

35 248 50,9

14,5 67,2 18,3 107 273 60,0

13,5 67,5 19,0 2 971 60,3

14,8 66,7 18,6 3 973 60,1

14,4 67,3 18,3 12 721 59,9

13,7 68,1 18,2 3 412 60,9

14,6 67,1 18,3 6 320 59,3

14,5 66,9 18,6 6 546 58,7

33,6 25,1 17,8 13,6 7,2 2,3 0,3 10 538 72,3 126,3 48,9 42,2 6120 79,7

33,7 24,7 17,5 13,7 7,7 2,5 0,2 309 72,5 141,1 48,1 42,8 146 76,7

33,0 24,2 17,3 14,1 8,6 2,6 0,3 454 73,6 126,0 50,0 42,3 226 81,0

34,7 24,9 16,8 13,4 7,4 2,5 0,2 1 291 73,0 127,2 48,6 42,4 729 79,8

31,7 24,4 19,5 14,7 7,0 2,3 0,5 334 75,4 132,4 46,8 42,6 198 76,3

36,0 25,1 16,0 13,3 7,0 2,1 0,4 604 72,5 125,2 49,0 42,4 376 77,4

35,0 24,6 17,7 13,2 6,9 2,2 0,3 617 69,5 127,7 49,5 42,3 366 82,0

22,7 55,1 5,6 3,2

19,6 56,3 5,4 4,5

29,5 50,8 6,6 2,7

20,6 56,9 4,3 4,0

24,5 48,3 7,3 3,3

21,3 61,5 4,5 4,5

21,7 51,7 3,7 4,3

. .

15,0 21,2

15,4 19,9

15,2 19,0

15,7 19,7

14,7 19,7

15,7 20,6

579 944 51,3 96 398 60,8

15 408 51,1 2 637 60,4

21 228 51,3 3 600 61,6

68 933 51,5 11 479 61,2

18 754 51,1 3 200 61,6

34 394 51,0 5 404 60,3

34 817 51,3 5 737 59,6

3,4 53,0 7,0 36,6

2,8 53,8 6,5 36,9

3,4 52,3 6,3 38,0

4,3 51,3 8,1 36,3

3,2 54,0 5,8 37,0

2,5 53,4 8,4 35,5

3,4 53,8 8,4 34,4

37,9 33,8 19,7 6,4

35,3 37,5 20,3 5,1

41,3 35,3 15,9 5,3

31,3 37,8 22,0 7,0

41,0 33,3 17,6 5,3

35,8 35,8 20,9 5,6

41,6 30,0 18,7 7,4

53,0

50,7

51,1

48,9

54,7

45,6

52,6

38,3 39,5 37,5

38,7 40,9 37,3

38,6 43,4 35,5

32,5 33,8 31,7

33,4 37,3 30,9

26,4 26,3 26,5

35,8 37,8 34,5

1)

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) Podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj. v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby 2)

98

Rožnov pod Radhoště


PŘÍLOHA

Správní obvod ORP Uherské Hradiště

Uherský Brod

Valašské Klobouky

Valašské Meziříčí

Vizovice

Vsetín

90 332 51,4

52 657 50,4

23 438 49,8

41 669 50,8

16 854 50,6

66 288 50,8

14,4 67,3 18,3 16 559 60,5

14,0 67,4 18,6 9 805 60,0

14,8 68,8 16,4 3 849 60,7

15,3 66,7 18,0 7 521 59,3

15,4 69,4 15,2 2 558 59,3

14,8 67,6 17,6 11 662 60,1

33,3 24,8 18,5 13,5 7,4 2,2 0,3 1 645 71,6 127,6 48,6 42,3 946 79,2

33,0 24,7 18,8 13,9 7,0 2,5 0,3 951 75,4 132,8 48,5 42,4 571 82,5

31,4 24,4 20,0 14,1 7,6 2,1 0,3 386 68,9 110,8 45,4 40,9 250 78,0

34,7 26,6 17,9 12,2 6,2 2,2 0,2 646 72,9 118,3 49,9 41,6 417 80,1

36,0 24,9 16,4 12,7 7,4 2,4 0,1 254 76,4 98,7 44,0 40,7 144 75,7

35,2 25,7 17,4 12,9 6,6 1,9 0,3 1 030 70,2 118,9 47,9 41,7 752 77,3

25,0 51,7 6,1 3,1

22,1 58,8 6,2 2,1

24,6 57,9 5,6 2,6

21,6 52,7 6,0 4,5

15,6 58,7 6,4 6,4

24,1 55,2 5,0 1,5

15,7 19,5

15,5 18,9

14,6 17,6

15,4 19,1

15,3 18,9

15,1 18,7

89 405 51,5 14 911 60,9

52 062 50,8 8 845 61,3

22 991 50,1 3 620 61,5

41 341 50,9 6 668 59,3

16 565 50,9 2 240 61,6

65 487 51,0 10 472 60,4

3,3 53,5 5,8 37,3

3,2 53,0 4,9 39,0

4,4 52,0 3,9 39,6

3,3 54,6 6,8 35,2

3,5 51,2 5,5 39,8

4,2 52,1 7,2 36,4

39,9 34,5 17,6 6,1

46,2 32,8 15,5 4,1

50,6 30,5 13,1 3,0

33,7 33,7 23,4 7,2

44,5 32,7 14,5 4,6

41,5 31,5 19,2 5,2

59,2

67,6

64,6

49,5

54,1

51,4

43,3 39,9 45,5

52,4 53,1 52,0

46,8 51,2 44,1

34,6 36,6 33,2

43,7 47,1 41,6

40,2 43,6 37,9

Zlín OBYVATELSTVO 98 940 Počet obyvatel k 31. 12. 2014 51,8 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 14,5 0–14 let 65,9 15–64 let 19,6 65 a více let 19 376 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 60,1 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 31,4 65 - 69 let 25,7 70 - 74 let 17,8 75 - 79 let 14,7 80 - 84 let 7,4 85 - 89 let 2,6 90 - 94 let 0,4 95 a více let 2 017 Počet obyvatel ve věku 75 a více let 71,8 z toho ženy (%) 134,9 Index stáří (65+)*100/(0-14) (%) 51,7 ((0-14)+(65+))*100/(15-64) (%) 43,0 Průměrný věk (roky) 999 Počet zemřelých v roce 2014 81,9 Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014): 22,1 novotvary 55,6 nemoci oběhové soustavy 6,2 nemoci dýchací soustavy 2,6 vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži 16,3 ženy 20,3 OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 98 559 Počet obyvatel s obvyklým pobytem 52,1 z toho ženy (%) 17 585 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 61,0 z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): 3,0 svobodní, svobodné 53,4 ženatí, vdané 8,4 rozvedení, rozvedené 35,2 ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): 31,2 základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) 33,1 vč. nástavbového 24,0 9,2 vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného 45,5 věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob 3) 33,9 daného věku (%) muži 35,7 ženy 32,7


99

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Zlínského kraje dokončení Správní obvod ORP Zlínský kraj Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): osoby ve věku 60-64 let osoby ve věku 65-69 let osoby ve věku 70-74 let osoby ve věku 75 a více let BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

100

Bystřice pod Hostýnem

Holešov

Kroměříž Luhačovice Otrokovice

Rožnov pod Radhoště

13,4 6,0 11,0 2,3

10,1 5,2 7,1 2,0

11,4 4,0 9,3 1,3

10,9 5,0 10,4 2,1

15,8 5,6 10,3 3,2

11,6 4,8 10,6 2,2

11,3 6,4 9,2 2,1

60 668

1 755

2 331

7 303

1 982

3 409

3 501

17 083 8 873

473 247

653 333

2 013 1 039

524 325

1 026 486

1 006 536

3 154 3 286

97 120

101 134

327 335

113 102

157 154

191 197

10,2 9,7 9,2 22,9

10,6 10,8 8,6 26,9

10,9 9,7 9,8 26,9

10,6 9,7 8,6 22,8

9,6 9,6 11,0 27,3

10,6 8,9 7,9 18,7

10,6 9,7 9,4 20,4

25 167 2 383

739 53

1 012 72

3 249 266

821 75

1 435 124

1 350 163

5 982

170

222

755

208

345

344

89,3 9,6 1,1 21 708

92,4 5,9 1,8 627

90,5 8,6 0,9 866

90,6 9,0 0,4 2 766

89,9 9,6 0,5 692

89,6 10,4 1 215

85,5 11,3 3,2 1 196

91,3 8,3 0,3

92,8 6,9 0,3

93,6 6,1 0,2

92,7 7,2 0,1

91,6 7,9 0,4

92,7 7,2 0,1

88,3 10,4 1,3

38 19

1 -

1 1

6 3

1 -

4 1

2 -

2 681 854

74 -

150 26

450 197

50 -

233 24

170 -

25,0 8,0 86 2 655

24,9 3 82

37,8 6,5 3 91

35,4 15,5 15 554

14,7 9 115

36,9 3,8 7 183

26,0 2 25

7,3

5,2

7,6

6,9

8,7

11,5

13,5

3,7

5,4

2,9

3,6

3,3

7,5

4,4

12,3

34,8

13,2

13,8

9,6

12,2

6,8


PŘÍLOHA dokončení Správní obvod ORP Uherské Hradiště

Uherský Brod

Valašské Klobouky

Valašské Meziříčí

Vizovice

Vsetín

Zlín

13,9 5,9 11,6 2,2

11,8 4,1 7,4 1,1

10,3 3,6 6,3 1,3

14,2 5,7 12,0 2,7

14,9 6,9 12,1 2,3

11,0 5,2 9,5 2,1

9 050

5 616

2 120

4 233

1 363

6 737

2 688 1 322

1 583 826

597 327

1 292 545

393 173

1 817 939

478 515

310 311

158 123

221 214

92 108

413 386

9,8 10,0 9,5 23,5

10,3 9,4 11,0 27,4

10,2 10,3 10,5 26,4

10,2 9,8 8,9 20,8

10,6 9,7 7,4 21,9

10,8 10,7 9,4 21,2

20,5 9,7 16,3 3,7

Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let

DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 11 268 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 3 018 75 a více let 1 775 Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 496 75 a více let 587 Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): 9,6 osoby ve věku 60-64 let 8,9 osoby ve věku 65-69 let 8,7 osoby ve věku 70-74 let 22,1 osoby ve věku 75 a více let

3 597 336

2 324 208

795 103

1 731 185

506 75

2 807 296

4 801 427

794

521

197

448

115

721

1 142

88,8 9,7 1,5 3 165

91,2 7,5 1,3 2 020

87,3 12,7 702

86,8 12,5 0,7 1 476

82,6 13,0 4,3 475

89,2 9,8 1,0 2 399

90,1 8,7 1,2 4 109

91,4 8,2 0,4

91,5 8,4 0,1

88,7 11,1 0,1

90,9 8,7 0,3

86,5 12,6 0,8

90,2 9,4 0,4

91,8 8,0 0,2

7 1

4 -

2 3

3 2

1

3 2

4 5

440 50

209 -

130 139

249 39

60

197 84

329 235

26,6 3,0 13 322

21,3 9 342

33,8 36,1 3 113

33,1 5,2 1 70

23,5 3 42

16,9 7,2 11 300

17,0 12,1 7 416

7,2

6,2

5,3

8,3

4,7

5,9

7,3

3,4

3,6

1,4

3,6

4,7

3,5

3,6

10,2

13,3

6,1

10,5

23,3

17,8

11,5


BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

101

PŘÍLOHA Dlouhodobý vývoj Zlínského kraje - obyvatelstvo a ekonomická aktivita 2001

2002

2003

2004

2005

2006

OBYVATELSTVO 1) Počet obyvatel k 31. 12. 594 060 593 130 591 866 590 706 590 142 589 839 z toho ženy (%) 51,3 51,3 51,3 51,3 51,3 51,3 z celku ve věku (%): 0–14 let 16,2 15,8 15,3 15,0 14,7 14,3 15–64 let 70,0 70,3 70,5 70,7 70,7 70,8 65 a více let 13,8 14,0 14,1 14,3 14,6 14,9 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 81 994 82 757 83 581 84 697 86 072 87 625 z toho ženy (%) 61,9 61,9 61,9 61,9 61,7 61,6 v tom ve věku: 65–69 let 25 669 24 997 25 021 25 168 25 994 26 909 70–74 let 23 418 23 782 23 732 23 625 23 162 22 599 75–79 let 18 004 18 167 18 156 18 500 18 782 19 049 80–84 let 8 839 10 109 11 471 11 905 12 161 12 477 85–89 let 4 252 3 784 3 209 3 455 4 066 4 860 90–94 let 1 591 1 664 1 730 1 766 1 587 1 391 95 a více let 221 254 262 278 320 340 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 6 064 5 702 5 201 5 499 5 973 6 591 z toho ženy (%) 71,7 71,7 71,7 71,1 72,4 72,5 85,3 88,4 92,0 95,6 99,4 103,7 Index stáří2) 42,8 42,3 41,8 41,5 41,4 41,2 Index ekonomického zatížení3) Průměrný věk k 31. 12. (roky) 38,7 39,0 39,3 39,6 39,9 40,2 muži 37,0 37,3 37,6 37,9 38,2 38,5 ženy 40,3 40,6 40,9 41,2 41,5 41,8 Počet zemřelých 6 016 5 855 6 345 5 978 6 265 5 926 z toho ve věku 65 a více let 4 485 4 355 4 724 4 449 4 641 4 433 Podíl zemřelých osob ve věku 65 a více let (%) 74,6 74,4 74,5 74,4 74,1 74,8 muži 44,0 44,9 45,2 44,8 45,8 45,5 ženy 56,0 55,1 54,8 55,2 54,2 54,5 Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti: novotvary 951 899 996 878 1 004 975 nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 25 36 52 42 77 66 nemoci nervové soustavy 29 20 27 25 37 49 nemoci oběhové soustavy 2 911 2 787 3 045 2 987 2 939 2 668 nemoci dýchací soustavy 220 221 190 160 218 286 nemoci trávicí soustavy 118 137 136 127 142 139 vnější příčiny 143 165 206 154 146 132 Přistěhovalí do kraje ve věku 65 a více let 216 237 201 189 206 199 Vystěhovalí z krajeve věku 65 a více let 154 197 157 144 189 182 Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let 62 40 44 45 17 17 Vnitrokrajské stěhování osob ve věku 65 a více let 601 659 661 593 607 511 Naděje dožití ve věku 65 let (dvouletá období) 4) muži 13,96 14,32 14,08 14,06 14,35 14,48 ženy 17,16 17,39 17,54 17,81 17,97 18,13 Naděje dožití ve věku 75 let (dvouletá období)4) muži 8,44 8,74 8,31 8,16 8,47 8,54 ženy 9,65 9,84 9,91 10,16 10,33 10,45 EKONOMICKÁ AKTIVITA (Výběrové šetření pracovních sil) Míra ekonomické aktivity (tříleté průměry) muži ve věku 60–64 let 22,4 22,4 22,2 22,7 26,2 29,8 muži ve věku 65 a více let 4,5 3,9 4,4 5,1 5,8 5,7 ženy ve věku 60–64 let 8,6 7,8 9,2 11,3 12,2 11,4 ženy ve věku 65 a více let 2,0 1,3 1,3 1,9 2,3 2,5 1) Data k 31. 12. 2011 navazují na výsledky SLDB 2011 a nejsou srovnatelná s předchozími roky. 2) Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let 3) Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 4) Pro výpočet naděje dožití je používán průměr za dvouletá období, je uveden ve sloupci druhého z roků, ze kterých je vypočten.

102


2007 590 780 51,2 14,1 70,8 15,1 89 349 61,4 27 800 22 172 19 483 12 736 5 551 1 232 375 7 158 72,3 107,2 41,3 40,4 38,7 42,1 5 869 4 383 74,7 43,8 56,2

897 84 33 2 708 251 149 141 263 143 120 523 14,94 18,48 8,96 10,68

33,4 6,1 9,7 2,3

PŘÍLOHA

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

591 412 51,2

591 042 51,2

590 361 51,2

589 030 51,1

587 693 51,1

586 299 51,1

585 261 51,1

14,0 70,6 15,5 91 512 61,2

13,9 70,2 15,8 93 606 61,0

14,0 69,8 16,2 95 706 60,9

14,2 69,0 16,8 98 870 60,7

14,3 68,3 17,3 101 897 60,4

14,4 67,7 17,8 104 537 60,2

14,5 67,2 18,3 107 273 60,0

28 858 22 284 19 550 13 055 6 266 1 112 387 7 765 72,6 110,8 41,7 40,7 39,0 42,3 6 002 4 458 74,3 45,6 54,4

29 879 22 571 19 531 13 366 6 570 1 259 430 8 259 72,6 113,6 42,4 40,9 39,2 42,6 6 109 4 629 75,8 44,9 55,1

30 501 23 373 19 315 13 701 6 904 1 507 405 8 816 72,1 115,7 43,3 41,2 39,4 42,8 6 061 4 607 76,0 45,4 54,6

32 399 24 203 19 059 13 886 7 164 1 838 321 9 323 72,4 117,8 45,0 41,4 39,7 43,1 6 171 4 737 76,8 46,1 53,9

34 130 24 970 18 775 14 246 7 384 2 099 293 9 776 72,7 121,1 46,3 41,7 40,0 43,4 6 093 4 796 78,7 46,3 53,7

35 194 25 927 18 865 14 430 7 478 2 381 262 10 121 72,3 123,6 47,6 42,0 40,3 43,6 6 354 5 065 79,7 45,5 54,5

36 051 26 972 19 096 14 616 7 725 2 500 313 10 538 72,3 126,3 48,9 42,2 40,5 43,9 6 120 4 876 79,7 45,9 54,1

934 88 22 2 839 182 141 123 215 145

1 002 85 27 2 915 208 137 113 230 150

954 73 35 2 910 201 153 122 234 177

1 041 94 60 2 827 227 145 141 205 165

999 92 88 2 863 246 148 130 212 174

984 218 97 2 941 291 159 151 249 195

1 109 190 91 2 687 271 158 154 243 194

70

80

57

40

38

54

49

530

414

450

511

544

528

496

15,13 18,58

14,99 18,61

15,03 18,81

15,15 19,22

15,43 19,30

15,55 19,48

15,73 19,58

9,05 10,65

8,93 10,64

8,87 10,95

8,98 11,34

9,47 11,35

9,60 11,61

9,64 11,67

OBYVATELSTVO 1) Počet obyvatel k 31. 12. z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) Index stáří2) Index ekonomického zatížení3) Průměrný věk k 31. 12. (roky) muži ženy Počet zemřelých z toho ve věku 65 a více let Podíl zemřelých osob ve věku 65 a více let (%) muži ženy Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti: novotvary nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek nemoci nervové soustavy nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy nemoci trávicí soustavy vnější příčiny Přistěhovalí do kraje ve věku 65 a více let Vystěhovalí z krajeve věku 65 a více let Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let Vnitrokrajské stěhování osob ve věku 65 a více let Naděje dožití ve věku 65 let (dvouletá období) 4) muži ženy Naděje dožití ve věku 75 let (dvouletá období) 4) muži ženy EKONOMICKÁ AKTIVITA

(Výběrové šetření pracovních sil) Míra ekonomické aktivity (tříleté průměry) 36,0 6,7 10,9 1,9

38,6 6,3 12,2 2,1

37,2 5,8 12,9 2,2

35,2 5,7 13,4 2,6

34,5 6,2 13,7 2,8

39,0 6,2 16,0 2,9

40,6 5,3 16,4 3,0


muži ve věku 60–64 let

muži ve věku 65 a více let

ženy ve věku 60–64 let

ženy ve věku 65 a více let

103

PŘÍLOHA Dlouhodobý vývoj Zlínského kraje - sociální péče a zdravotnictví 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Příjemci starobního důchodu bez souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%)

80 408 19,5

81 642 20,5

83 331 21,5

85 019 22,3

87 384 23,9

93 654 24,3

98 052 27,6

98 002 28,7

97 786 29,7

98 429 30,6

Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%)

33 965 4,6

34 262 5,2

34 483 5,8

34 800 34 893 6,4 7,2

37 083 7,6

37 341 8,8

37 401 9,7

37 345 10,6

37 351 11,6

Průměrná měsíční výše starobního důchodu bez souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem (Kč) muži ženy

8 407 6 891

8 891 7 286

9 502 7 787

10 438 8 629

10 902 8 969

10 961 9 016

11 427 9 402

11 671 9 599

11 878 9 771

11 990 9 863

Průměrná měsíční výše starobního důchodu v souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem (Kč) muži ženy

9 364 8 396

9 929 8 909

10 637 9 535

11 607 10 404

12 095 10 799

12 135 10 813

12 646 11 244

12 924 11 461

13 151 11 640

13 287 11 721

. .

. .

37 3 018

37 2 972

37 2 861

37 2 892

36 2 768

36 2 769

37 2 800

38 2 681

lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

x

x

33,8

32,5

30,6

30,2

28,0

27,2

26,8

25,0

Domovy se zvláštním režimem 2) počet zařízení počet lůžek

. .

. .

. .

7 327

11 485

13 517

14 585

16 656

17 718

19 854

x

x

3,6

5,2

5,4

5,9

6,4

6,9

8,0

5 676

6 481

5 967

5 784

5 450

5 316

5 177

SOCIÁLNÍ PÉČE Starobní důchody (prosinec) 1)

Domovy pro seniory2) počet zařízení počet lůžek

lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let Pečovatelská služba uživatelé pečovatelské služby

5 809

7 348

6 403

výdaje na pečovatelskou službu (tis. Kč)

34 167

49 039

71 118

4 452 2 956

4 419 3 514

4 419 3 248

4 419 3 192

4 362 3 572

4 378 3 613

4 414 3 944

4 414 4 429

4 414 4 818

. . .

hospitalizovaní na 10 000 obyvatel Hospice počet zařízení počet lůžek počet hospitalizovaných

58,8

69,7

64,2

62,8

70,2

71,1

78,0

87,8

95,9

.

2 42 137

2 42 258

2 42 245

2 42 182

2 42 207

2 42 232

2 42 287

2 50 278

2 50 274

. . .

hospitalizovaní na 10 000 obyvatel

2,3

4,4

4,2

3,1

3,5

3,9

4,9

4,7

4,7

.

ZDRAVOTNICTVÍ Léčebny dlouhodobě nemocných počet zařízení počet lůžek počet hospitalizovaných

x

97 743 113 941 104 490 105 359 106 254 106 258 111 600

1)

Od roku 2010 převedeni invalidní důchodci ve věku 65 a více let mezi starobní důchodce. Od roku 2008 jsou zařízení i místa v nich členěna podle druhu poskytované sociální služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb.

2)

104


PŘÍLOHA Obyvatelstvo Zlínského kraje podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2005 a 2014

Stav Celkem k 31. 12.


v tom ve věku v% 65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

95 a více

Celkem Zlínský kraj

2005

590 142

86 072

14,6

25 994

23 162

18 782

12 161

4 066

1 587

320

2014

585 261

107 273

18,3

36 051

26 972

19 096

14 616

7 725

2 500

313

2005

107 564

15 783

14,7

4 688

4 226

3 502

2 332

700

270

65

2014

106 468

19 665

18,5

6 732

4 866

3 344

2 669

1 514

496

44

2005

143 745

21 295

14,8

6 534

5 734

4 674

2 935

960

380

78

2014

142 989

26 364

18,4

8 743

6 536

4 901

3 588

1 918

604

74 71

v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

2005

145 814

19 989

13,7

6 318

5 355

4 278

2 689

915

363

2014

144 011

25 851

18,0

9 052

6 634

4 560

3 307

1 694

538

66

2005

193 019

29 005

15,0

8 454

7 847

6 328

4 205

1 491

574

106

2014

191 793

35 393

18,5

11 524

8 936

6 291

5 052

2 599

862

129

Muži Zlínský kraj

2005

287 433

32 996

11,5

11 329

9 305

6 824

3 890

1 167

412

69

2014

286 361

42 939

15,0

16 397

11 462

7 251

4 907

2 240

611

71

2005

52 279

5 968

11,4

2 018

1 725

1 230

719

198

63

15

2014

51 929

7 862

15,1

3 115

2 071

1 242

881

440

101

12

2005

70 162

8 082

11,5

2 831

2 280

1 680

932

256

88

15

2014

70 027

10 468

14,9

3 974

2 767

1 844

1 181

542

145

15

2005

71 376

7 809

10,9

2 811

2 165

1 557

893

266

100

17

2014

70 825

10 468

14,8

4 073

2 875

1 708

1 142

513

146

11

2005

93 616

11 137

11,9

3 669

3 135

2 357

1 346

447

161

22

2014

93 580

14 141

15,1

5 235

3 749

2 457

1 703

745

219

33

v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

Ženy Zlínský kraj

2005

53 076

17,5

14 665

13 857

11 958

8 271

2 899

1 175

251

64 334

21,5

19 654

15 510

11 845

9 709

5 485

1 889

242

2014

302 709 298 900

2005

55 285

9 815

17,8

2 670

2 501

2 272

1 613

502

207

50

2014

54 539

11 803

21,6

3 617

2 795

2 102

1 788

1 074

395

32

2005

73 583 72 962

13 213

18,0

3 703

3 454

2 994

2 003

704

292

63

15 896

21,8

4 769

3 769

3 057

2 407

1 376

459

59

74 438 73 186

12 180

16,4

3 507

3 190

2 721

1 796

649

263

54

2014

15 383

21,0

4 979

3 759

2 852

2 165

1 181

392

55

2005

99 403

17 868

18,0

4 785

4 712

3 971

2 859

1 044

413

84

2014

98 213

21 252

21,6

6 289

5 187

3 834

3 349

1 854

643

96

v tom okres: Kroměříž Uherské Hradiště

2014 Vsetín Zlín

2005


105

PŘÍLOHA Zemřelí muži podle vybraných příčin smrti*) ve Zlínském kraji v roce 2014 z toho ve v ěku Celkem 65 a více let Zem řelí m uži z toho podle příčin:

v tom ve v ěku v%

65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94

95 a více

3 088

2 238

72,5

396

424

407

454

358

178

21

zhoubný novotv ar průdušky a plice (C34)

49 867 848 49 59 41 60 145

37 626 607 33 42 38 37 104

75,5 72,2 71,6 67,3 71,2 92,7 61,7 71,7

8 150 144 10 8 10 10 32

6 155 153 7 8 11 10 22

5 132 129 1 13 9 9 23

10 102 100 7 8 5 6 13

6 67 61 7 4 3 2 11

2 20 20 1 1 3

-

zhoubný novotv ar předstojné žlázy - prostaty (C61)

108

100

92,6

12

20

23

19

16

10

-

zhoubný novotv ar mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (C81–C96)

53

42

79,2

8

18

9

4

2

1

-

5 100,0

-

2

1

-

2

-

-

I. Některé infekční a parazitární nemoci (A00–B99) II. Novotvary (C00–D48) zhoubné novotv ary (C00–C97) zhoubný novotv ar žaludku (C16) zhoubný novotv ar tlustého střeva (C18) zhoubné novotv ary konečníku (C20) zhoubný novotv ar slinivky břišní (C25)

III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50–D89) IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00–E90) diabetes mellitus (E10–E14)

5 96 84

72 64

75,0 76,2

6 5

14 13

18 17

18 16

11 8

5 5

-

27 61 25 1 312 34 136

17 45 24 1 083 30 106

63,0 73,8 96,0 82,5 88,2 77,9

2 7 1 148 3 23

4 10 6 169 5 24

5 7 3 184 6 19

4 16 11 237 6 18

2 4 3 211 6 11

1 115 3 10

19 1 1

646 74 227 26 175 63 166

543 60 199 21 148 50 83

84,1 81,1 87,7 80,8 84,6 79,4 50,0

75 10 22 12 4 25

65 7 36 6 30 5 18

92 6 39 1 24 8 10

122 15 44 7 34 13 15

118 11 39 5 30 7 6

64 10 14 2 18 13 7

7 1 5 2

XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00–L99)

7

6

85,7

2

-

1

1

1

1

-

XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00–M99)

3

2

66,7

2

-

-

-

-

-

-

V. Poruchy duševní a poruchy chování (F00–F99) VI. Nemoci nervové soustavy (G00–G99) Alzheimerova nemoc (G30) IX. Nemoci oběhové soustavy (I00–I99) postižení srdce při hypertenzi (I11) infarkt myokardu (I21–I23) ostatní formy ischemické choroby srdeční (I20, I24, I25) selhání srdce (I50) cévní nemoci mozku (I60–I69) ateroskleróza (I70) X. Nemoci dýchací soustavy (J00–J99) záněty plic (J12–J18) XI. Nemoci trávicí soustavy (K00–K93)

XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00–N99)

22

19

86,4

3

3

2

3

2

6

-

XVII. Vrozené vady, deformace a chromosomální abnormality (Q00–Q99)

7

1

14,3

1

-

-

-

-

-

-

XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00–R99)

38

12

31,6

4

3

3

2

-

-

-

245 35

82 4

33,5 11,4

26 1

10 1

15 1

14 -

14 1

3 -

-

120 72

60 11

50,0 15,3

20 4

6 2

10 2

11 1

11 1

2 1

-

XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01–Y98) dopravní nehody (V01–V99) jiné vnější příčiny náhodných poranění (W00–X59) sebevraždy (X60–X84) *)

podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10)

106


PŘÍLOHA Zemřelé ženy podle vybraných příčin smrti *) ve Zlínském kraji v roce 2014 z toho ve věku Celkem 65 a více let Zemřelé ženy z toho podle příčin: I. Některé infekční a parazitární nemoci (A00–B99) II. Novotvary (C00–D48) zhoubné novotvary (C00–C97) zhoubný novotvar žaludku (C16) zhoubný novotvar tlustého střeva (C18) zhoubné novotvary konečníku (C20) zhoubný novotvar slinivky břišní (C25) zhoubný novotvar průdušky a plice (C34) zhoubný novotvar prsu (C50) zhoubný novotvar mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (C81–C96) III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50–D89) IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00–E90) diabetes mellitus (E10–E14) V. Poruchy duševní a poruchy chování (F00–F99) VI. Nemoci nervové soustavy (G00–G99) Alzheimerova nemoc (G30) IX. Nemoci oběhové soustavy (I00–I99) postižení srdce při hypertenzi (I11) infarkt myokardu (I21–I23) ostatní formy ischemické choroby srdeční (I20, I24, I25) selhání srdce (I50)

v tom ve věku v%

65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94

95 a více

3 032

2 638

87,0

199

252

351

639

699

400

98

40 656 635 31 60 16 58 52 60

38 483 467 20 48 10 38 41 45

95,0 73,6 73,5 64,5 80,0 62,5 65,5 78,8 75,0

6 90 88 5 9 2 6 14 7

7 92 90 1 10 6 7 11

7 98 97 6 5 3 9 4 5

13 97 93 2 14 2 8 12 10

4 75 69 4 9 2 7 3 6

1 27 27 2 1 1 2 1 6

4 3 -

58

50

86,2

5

9

15

10

7

4

-

8

6

75,0

-

1

1

2

2

-

-

129 109

118 103

91,5 94,5

7 7

11 9

19 19

34 28

30 27

15 11

2 2

24 100,0 46 70,8 34 91,9 1 604 95,4 43 95,6 122 98,4

1 2 2 61 3 7

1 6 2 97 6 13

1 4 3 182 4 17

9 15 12 398 8 40

6 13 10 491 8 30

4 6 5 288 12 11

2 87 2 4

24 65 37 1 681 45 124 816 106 340 49 136 58 114

797 96 322 46 123 51 75

97,7 90,6 94,7 93,9 90,4 87,9 65,8

21 1 13 3 7 3 12

27 10 24 2 14 4 9

70 11 49 4 13 8 8

193 18 80 14 27 5 18

256 37 102 11 34 13 19

178 13 38 10 27 18 8

52 6 16 2 1 1

XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00–L99)

2

1

50,0

-

1

-

-

-

-

-

XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00–M99)

7

5

71,4

-

1

1

3

-

-

-

45

39

86,7

3

1

5

10

12

7

1

7

3

42,9

-

1

-

-

-

2

-

105 12

72 7

68,6 58,3

9 2

10 -

12 2

13 1

15 2

13 -

-

65 20

54 6

83,1 30,0

4 3

8 1

8 1

10 1

12 -

12 -

-

cévní nemoci mozku (I60–I69) ateroskleróza (I70) X. Nemoci dýchací soustavy (J00–J99) záněty plic (J12–J18) XI. Nemoci trávicí soustavy (K00–K93)

XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00–N99) XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00–R99) XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01–Y 98) dopravní nehody (V01–V99) jiné vnější příčiny náhodných poranění (W00–X59) sebevraždy (X60–X84) *)

podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10)


107

SENIOŘI VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Recommend Documents