Senioři v kraji Vysočina Dostupný z

ˇ ´ Tento dokument byl staˇzen z Narodn´ ıho uloˇ ´ ziˇsteˇ sˇ ede´ literatury (NUSL). Datum staˇzen´ı: 23.12.2016

ˇ Senioˇri v kraji Vysocina - 2015 ˇ ´ Cesk ´ ´ Krajska´ sprava eho statistickeho uˇ ´ radu v Jihlaveˇ 2015 Dostupn´y z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-204410 ´ eno ˇ ´ ´ D´ılo je chran podle autorskeho zakona cˇ . 121/2000 Sb.

´ Dalˇs´ı dokumenty muˇ ıho rozhran´ı nusl.cz . ˚ zete naj´ıt prostˇrednictv´ım vyhledavac´

SENIOŘI V KRAJI VYSOČINA - 2015

Lidé a společnost Jihlava, 30. 10. 2015 Kód publikace: 330149-15 Č. j.: 18 / 2015 – 8101

Zpracoval: Krajská správa Českého statistického úřadu v Jihlavě Ředitel odboru: Ing. Jitka Číhalová Kontaktní osoba: Ing. Vlastislav Valda, e-mail: [email protected]

Český statistický úřad, Jihlava, 2015

Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ Český statistický úřad | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 051 111 | www.czso.cz Oddělení informačních služeb |tel.: 274 052 648, 274 052 304, 274 052 451 | e-mail: [email protected] Prodejna publikací ČSÚ | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected] Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání | tel.: 274 052 347, 274 052 757 | e-mail: [email protected] Ústřední statistická knihovna | tel.: 274 052 361 | e-mail: [email protected]

INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH Hl. m. Praha | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 052 673, 274 054 223 e-mail: [email protected] | www.praha.czso.cz Středočeský kraj | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 |tel.: 274 054 175 e-mail: [email protected] | www.stredocesky.czso.cz České Budějovice | Žižkova 1, 370 77 České Budějovice | tel.: 386 718 440 e-mail: [email protected] | www.cbudejovice.czso.cz Plzeň | Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň | tel.: 377 612 108, 377 612 249 e-mail: [email protected] | www.plzen.czso.cz Karlovy Vary | Sportovní 28, 360 01 Karlovy Vary | tel.: 353 114 529, 353 114 525 e-mail: [email protected] | www.kvary.czso.cz Ústí nad Labem | Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem | tel.: 472 706 176, 472 706 121 e-mail: [email protected] | www.ustinadlabem.czso.cz Liberec | nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 | tel.: 485 238 811 e-mail: [email protected] | www.liberec.czso.cz Hradec Králové | Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3 | tel.: 495 762 322, 495 762 317 e-mail: [email protected] | www.hradeckralove.czso.cz Pardubice | V Ráji 872, 531 53 Pardubice | tel.: 466 743 480, 466 743 418 e-mail: [email protected] | www.pardubice.czso.cz Jihlava | Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava | tel.: 567 109 062, 567 109 080 e-mail: [email protected] | www.jihlava.czso.cz Brno | Jezuitská 2, 601 59 Brno | tel.: 542 528 115, 542 528 105 e-mail: [email protected] | www.brno.czso.cz Olomouc | Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc | tel.: 585 731 516, 585 731 509 e-mail: [email protected] | www.olomouc.czso.cz Zlín | tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín | tel.: 577 004 931, 577 004 935 e-mail: [email protected] | www.zlin.czso.cz Ostrava | Repinova 17, 702 03 Ostrava | tel.: 595 131 230, 595 131 232 e-mail: [email protected] | www.ostrava.czso.cz

ISBN 978-80-250-2663-2 © Český statistický úřad, Jihlava, 2015

Obsah Úvod ............................................................................................................................................................... 5 Shrnutí hlavních poznatků .............................................................................................................................. 6 1. Demografické charakteristiky populace seniorů ..................................................................................... 8 Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří ............................................................................. 8 Rodinný stav, národnost, víra ...................................................................................................................... 11 Dlouhodobá migrace, stěhování .................................................................................................................. 15 Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití........................................................................................................... 18 Projekce obyvatelstva .................................................................................................................................. 23 2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů ............................................................................................. 26 Vzdělanost ................................................................................................................................................... 26 Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS) .............................................................................. 28 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání........................... 29 3. Domácnosti a bydlení seniorů ................................................................................................................. 33 Struktura domácností ................................................................................................................................... 33 Domácnosti jednotlivců ................................................................................................................................ 35 Bydlení seniorů ............................................................................................................................................ 36 4. Zdravotní péče ........................................................................................................................................... 39 Zdravotní stav .............................................................................................................................................. 39 Hospitalizovaní (nemocnice, LDN)............................................................................................................... 42 Domácí zdravotní péče ................................................................................................................................ 46 5. Důchody a sociální služby........................................................................................................................ 49 Důchodci, důchody....................................................................................................................................... 49 Pobytové sociální služby .............................................................................................................................. 50 Pečovatelská služba .................................................................................................................................... 52 6. Aktivity seniorů .......................................................................................................................................... 53 Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 ..................................................... 53 Senioři a informační technologie.................................................................................................................. 56 Celoživotní vzdělávání (univerzity 3. věku apod.)........................................................................................ 59 7. Institucionální péče o seniory .................................................................................................................. 60 Národní akční plán a stárnutí populace ....................................................................................................... 60 Péče o seniory v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o seniory) .............................................. 60 Seznam přílohových tabulek Kartogramy

Senioři v Kraji Vysočina 2015

3

Seznam přílohových tabulek Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Kraje Vysočina Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina Dlouhodobý vývoj Kraje Vysočina - obyvatelstvo a ekonomická aktivita Dlouhodobý vývoj Kraje Vysočina - sociální péče a zdravotnictví Obyvatelstvo Kraje Vysočina podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2005 a 2014 Zemřelí muži podle vybraných příčin smrti v Kraji Vysočina v roce 2014 Zemřelé ženy podle vybraných příčin smrti v Kraji Vysočina v roce 2014 Základní výsledky projekce obyvatelstva Kraje Vysočina

Kartogramy Demografické charakteristiky populace seniorů Obyvatelé ve věku 65 a více let podle obcí a SO ORP Kraje Vysočina k 31. 12. 2014 Obyvatelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2014 Osoby ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 20–59 let podle SO ORP a krajů k 31. 12. 2014 Věřící obyvatelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Rodáci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Naděje dožití mužů ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010–2014 Naděje dožití žen ve věku 65 let podle SO ORP v období 2010–2014 Změna podílu osob ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů mezi 31. 12. 2004 a 31. 12. 2014 Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů Obyvatelstvo se středoškolským s maturitou a vyšším vzděláním ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Zaměstnanost seniorů ve věku 60–64 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Zaměstnanost seniorů ve věku 65–69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Pracující důchodci ve věku 60–69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Pracující důchodci ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti a bydlení seniorů Úplné rodiny v čele s osobou ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Osoby žijící samostatně v bytě ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Domácnosti jednotlivců z domácností seniorů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 Důchody a sociální služby pro seniory Příjemci předčasných starobních důchodů (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 – muži Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) podle okresů a krajů v prosinci 2014 – ženy Místa v domovech pro seniory podle okresů a krajů v roce 2014 Volby do obecních zastupitelstev Zvolení zastupitelé ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Kandidáti ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014 Osoby ve věku 65 a více let podle SO ORP a krajů kandidující ve volbách do zastupitelstev obcí v říjnu 2014

4


Úvod V dlouhodobém demografickém vývoji (včetně projekce na několik desetiletí) dochází k postupnému stárnutí obyvatelstva kraje, přičemž se neustále zvyšuje počet seniorů a roste jejich podíl na populaci kraje. Je tedy velmi potřebné se otázkami života seniorů a péče o tuto významnou část obyvatelstva zabývat. Proto jsme se této problematice začali podrobněji věnovat a pokusili shromáždit disponibilní statistické údaje, a to pokud možno i v územním detailu, a zároveň najít základní vývojové tendence a vazby v této oblasti. Předkládaný materiál je v podstatě prvním komplexnějším statistickým obrazem postavení seniorů v Kraji Vysočina a jeho vývoje v posledních letech, a to zpravidla od roku 2010. Zahrnuje především oblasti, kde můžeme tento vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klademe důraz na jevy v kraji významné. Z územního hlediska se neomezujeme pouze na kraj jako celek, ale snažíme se zobrazit i rozdíly uvnitř jeho území, a to z pohledu okresů nebo správních obvodů obcí s rozšířenou působností, popřípadě velikostních skupin obcí. Nedílnou součástí analýzy je také srovnání s ostatními kraji České republiky. Tato analýza navazuje na materiály vydávané ústředím ČSÚ, především na publikaci Senioři v ČR – 2014 nebo Senioři v krajích - 2014. S těmito publikacemi se můžete seznámit na speciálně vytvořené stránce na webu ČSÚ na adrese https://www.czso.cz/csu/czso/seniori. Pojem „senior“ není v této analýze striktně věkově vymezen. Jako základ jsme však zvolili přístup, že za seniory jsou obecně považovány osoby ve věku 65 a více let. V případě, že se některé jevy týkají i mladších věkových skupin, například otázky zaměstnanosti a nezaměstnanosti nebo zdravotní problémy, zařadili jsme data i za tyto skupiny obyvatelstva. Samotná analýza je zaměřena na oblast demografie (věková struktura obyvatelstva a její předpokládaný vývoj, vývoj úmrtnosti a příčiny úmrtí, dlouhodobá migrace), vzdělanost a ekonomickou aktivitu, bydlení a strukturu domácností seniorů, jejich zdravotní stav, zdravotní a sociální péči o seniory. Zabývali jsme se však také aktivitami seniorů, především jejich účastí na volbách, a to jak v postavení voličů, tak v postavení kandidátů a členů obecních zastupitelstev. V rámci aktivit jsme hodnotili také míru využívání informačních technologií mezi seniory a jejich zapojení do celoživotního vzdělávání. Kromě analytického vyhodnocení bylo naší snahou vytvořit soubor statistických údajů o seniorech a jejich životních podmínkách. Vzhledem k systému postupného zpracování dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2014. Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku 2013. Důležitým a poměrně podrobným zdrojem dat o seniorech jak z obsahového, tak z územního hlediska je sčítání lidu, domů a bytů, které se uskutečnilo v březnu 2011. Využíváme však také další statistické zdroje dat, jako jsou například demografická statistika nebo výběrové šetření pracovních sil. Kromě vlastních zdrojů ze zjišťování ČSÚ v analýze najdete také poměrně podrobné údaje z rezortních statistik, především z Ministerstva práce a sociálních věcí, České správy sociálního zabezpečení nebo Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ministerstva zdravotnictví. Obdobné materiály byly zpracovány ve všech krajích České republiky, jednotně bylo připraveno mezikrajské srovnání, které zachycuje postavení Kraje Vysočina v rámci České republiky v roce 2014. Také tabulková část má sjednocený obsah, aby byla uživatelům usnadněna možnost srovnání vývoje v jednotlivých krajích. Tabulková příloha obsahuje vybrané ukazatele v členění podle krajů, podle okresů a podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina.

*

*

*

Čárka (-) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval. Tečka (.) na místě čísla značí, že údaj není k dispozici nebo je nespolehlivý. Křížek (x) značí, že zápis není možný z logických důvodů. Nula (0) se v tabulce používá pro označení číselných údajů menších než polovina zvolené měřicí jednotky. Zkratka „i.d.“ v tabulce nahrazuje individuální údaj, který nelze zveřejnit.Výpočty v tabulkách jsou prováděny z nezaokrouhlených údajů (včetně součtů). Publikované údaje jsou platné k 30. 9. 2015. Zpřesňují údaje publikované již dříve, ale mohou být ještě dále upřesňovány. Pokud není uveden zdroj, jsou uveřejněny údaje ze statistických zjišťování ČSÚ.


5

Shrnutí hlavních poznatků 

I v Kraji Vysočina se trvale projevuje proces stárnutí obyvatelstva, ovlivňovaný dlouhodobě klesající porodností, rostoucím věkem dožití a migrací.



V rámci Vysočiny má nejvyšší podíl seniorů Pelhřimovsko, nejméně zastoupeni mezi populací jsou v jihlavském okrese. Relativně nejvíce dlouhověkých osob (ve věku 85 a více let) najdeme na Třebíčsku.



V nejmenších obcích do 199 obyvatel tvoří na Vysočině senioři pětinu obyvatelstva, relativně „stará“ jsou ale i největší města kraje. Nejnižším podílem seniorů se v kraji vyznačují obce a města s 1 000 až 1 999 obyvateli.



K růstu počtu seniorů v Kraji Vysočina přispívá migrace, v posledním desetiletí kraj stěhováním získal přes devět set osob ve věku 65 a více let.



Muži ve věku 65 a více let jsou nejčastěji ženatí, mezi ženami naproti tomu převládají vdovy. Mezi seniory na Vysočině jednoznačně převládají osoby hlásící se k české národnosti, asi desetina jich uvedla národnost moravskou. Náboženské cítění je u seniorů podstatně intenzivnější než u zbytku populace.



Mezi seniory a zvláště ženami je na Vysočině poměrně méně osob narozených v obci současného bydliště, relativně více seniorů pochází z jiného kraje České republiky.



Senioři na Vysočině nejčastěji umírají mezi osmdesátým a devadesátým rokem věku, mezi zemřelými seniory mírně převažují ženy. Nejčastěji senioři umírají v různých zdravotnických zařízeních, doma jich zemřela jen zhruba pětina. Nejčastější příčinou smrti jsou nemoci oběhové soustavy.



Podle projekce obyvatel by měla Vysočina do roku 2050 ztratit desetinu populace, ovšem počet obyvatel ve věku 65 a více let by se měl zvýšit téměř o polovinu, takže by tvořili více než třetinu obyvatelstva kraje.



Senioři na Vysočině mají dosud relativně nižší úroveň vzdělání, zvláště vysoký podíl osob se základním vzděláním najdeme u žen a u nejstarších věkových skupin.



Míra ekonomické aktivity staršího obyvatelstva v Kraji Vysočina má vzestupný trend, do značné míry ale závisí na stavu hospodářského cyklu a na administrativních opatřeních (věk odchodu do důchodu). Ochotu pracovat i ve vyšším věku projevují zejména lidé s nejvyšší kvalifikací a nejvyšším pracovním postavením a také spíše muži než ženy.



Mezi pracujícími seniory nacházíme relativně častěji zaměstnavatele, osoby pracující na vlastní účet i členy produkčních družstev. Odvětvími s největším zastoupením zaměstnaných seniorů jsou na Vysočině zemědělství, vzdělávání a zdravotnictví.



V domácnostech seniorů žije téměř pětina populace Vysočiny. Většina domácností seniorů v kraji je tvořena jednotlivci nebo úplnými rodinami.



Domácnosti seniorů jednotlivců jsou v Kraji Vysočina tvořeny nejvíce vdovci a vdovami, přesněji spíše vdovami, protože ve třech čtvrtinách domácností jednotlivců žijí ženy. Domácnosti rozvedených, svobodných i ženatých jednotlivců jsou relativně více zastoupeny u mužů.



Pro domácnosti seniorů je na Vysočině nejtypičtější bydlení ve vlastních rodinných domech, relativně časté je u nich jiné bezplatné užívání bytu.



U seniorů v Kraji Vysočina se v poslední době projevuje rostoucí trend u některých chronických onemocnění, zejména hypertenzních nemocí. Chroničtí pacienti představují zhruba tři čtvrtiny celkové populace seniorů v kraji.



Mezi hospitalizovanými seniory na Vysočině mírně převládají ženy, hospitalizovaní senioři jsou v kraji relativně méně často operováni, naopak se vyznačují delší průměrnou ošetřovací dobou.



Stoupá počet hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných, průměrná ošetřovací doba v těchto zařízeních klesá.



Senioři tvoří na Vysočině velkou většinu pacientů domácí zdravotní péče, jednoznačně převládají pacienti s chronickým onemocněním.



V kraji rostl počet příjemců starobních důchodů, výrazně rychleji stoupal počet osob pobírajících předčasný důchod. Vzdor růstu starobních důchodů jejich průměrná výše na Vysočině stále více

6


zaostává za celorepublikovou úrovní a současně se stále více rozvírají nůžky mezi průměrnou výší důchodu u mužů a žen. 

Vzdor tomu, že je v kraji k dispozici přes dva tisíce lůžek v domovech seniorů, přesahoval ke konci roku 2014 počet neuspokojených žadatelů jejich kapacitu více než o polovinu, v případě domovů se zvláštním režimem je nepoměr ještě vyšší.



Výdaje na pečovatelskou službu v absolutních částkách s jedinou výjimkou neustále rostly, u počtu osob, kterým byla tato služba poskytována, však došlo k dvojímu výraznému poklesu.



Senioři na Vysočině se do komunální politiky zapojují poměrně méně, v obecních volbách roku 2014 byl oproti celé České republice nižší jejich podíl na celkovém počtu kandidátů i zastupitelů. V rámci kraje je relativně nejvíce seniorů v zastupitelstvech středně velkých a větších měst, z regionálního hlediska na Pelhřimovsku a Jihlavsku.



Informační technologie senioři v Kraji Vysočina využívají stále jen v omezené míře, osobní počítač dosud nikdy nepoužilo pětasedmdesát, internet osmdesát procent osob ve věku 65 a více let.



Od roku 2011 na Vysočině působí Univerzita třetího věku, jejíž přednášky v roce 2014 vyslechly téměř čtyři tisíce účastníků.



Problematiky seniorů se na regionální úrovni dotýká Program rozvoje Kraje Vysočina, který se soustřeďuje především na zvýšení kvality poskytovaných sociálních služeb, zlepšení životních podmínek seniorů, rozvoj nových forem pomoci seniorům i zlepšení komunikace se seniory.


7

1. Demografické charakteristiky populace seniorů Dlouhodobý proces stárnutí populace se velice výrazně projevuje i v Kraji Vysočina. Působí dlouhodobě klesající porodnost, rostoucí věk dožití, projevuje se vliv migrace. Dokladem může být vývoj v posledním desetiletí. Mezi roky 2005 a 2014 se počet obyvatel Vysočiny snížil o 0,2 %, naproti tomu se ale počet osob pětašedesátiletých a starších ve stejném období zvýšil o více než čtvrtinu (o 26,3 %). Vůbec nejvýrazněji ale vzrostl počet obyvatel v nejvyšších věkových skupinách, pětaosmdesátiletých a starších – více než o tři čtvrtiny (o 76,8 %).

Vývoj počtu seniorů, změny věkové struktury, index stáří Proces stárnutí se samozřejmě projevil ve změně struktury populace. Podíl osob ve věku šedesát pět a více let se z 14,4 % v roce 2005 zvýšil na 18,2 % v roce 2014. Strukturální změnou prochází i vlastní kategorie seniorů. Podíl seniorů v nejvyšších věkových skupinách (85 a více let) na jejich celkovém počtu se mezi roky 2005 a 2014 zvýšil o 2,8 procentního bodu na 9,8 %. Graf 1.1 Obyvatelstvo Kraje Vysočina ve věku 65 a více let podle věku a pohlaví v letech 2001 až 2014 60

50 Věk (k 31. 12.):

tis. osob

40

90 a více let 85–89 let

30

80– 84 let 75– 79 let

20

70– 74 let 65– 69 let

10

0 muži

ženy 2001

muži

ženy 2005

muži

ženy 2011

muži

ženy 2014

Spolu s klesající porodností se tento vývoj promítl do velice výrazného zvýšení indexu stáří (poměr osob ve věku 65 a více let k dětem ve věku 0 až 14 let). Tento ukazatel ještě v roce 2005 činil v Kraji Vysočina 93,6, ale již o dva roky později počet osob v pětašedesátiletých a starších v kraji poprvé mírně překročil počet dětské složky (100,6) a v roce 2014 dosáhl hodnoty již 122,1 (na sto dětí v kraji připadalo 122 seniorů). Průměrný věk na Vysočině ve stejné době vzrostl z 39,5 na 41,9 roku. Průměrný věk mužů se zvýšil z 38,0 let na 40,4 roku, žen z 40,9 na 43,3 roku. Pro srovnání můžeme uvést některé celorepublikové hodnoty. Podíl osob pětašedesátiletých a starších na celkové populaci celé České republiky vzrostl z 14,2 % v roce 2005 na 17,8 % v roce 2014. Index stáří se ve stejném období zvýšil z 97,0 na 117,4 a průměrný věk z 40,0 na 41,7 let. Jak ukazují tyto hodnoty, obyvatelstvo Vysočiny stárne ještě rychleji než populace v celé České republice. Věková struktura obyvatelstva není samozřejmě v jednotlivých okresech Kraje Vysočina totožná. S dlouhodobým úbytkem populace na Pelhřimovsku souvisí i její postupné stárnutí. V roce 2014 tak v okrese Pelhřimov představovali senioři bezmála pětinu celkového počtu obyvatel (19,7 %), index stáří dosahoval hodnoty 138,9 a průměrný věk činil 42,8 roku. Vesměs jde v rámci kraje o nejvyšší hodnoty. Nadprůměrné jsou i hodnoty na Havlíčkobrodsku (podíl seniorů 18,7 %, index stáří 129,9, průměrný věk 42,2). Nejnižší podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel má naproti tomu okres Jihlava (17,6 %), který se vyznačuje i nejnižším indexem stáří (113,6) a průměrným věkem 41,5 roku, který je jen nepatrně vyšší než nejnižší hodnota v rámci kraje (41,4 u okresu Žďár nad Sázavou). Tento jev můžeme dát do souvislosti

8


s vlivem krajského města a zejména sídel v jeho zázemí, kde se v rámci kraje v minulých letech nejvýrazněji projevoval proces suburbanizace. Největší podíl seniorů v nejvyšších věkových skupinách (85 a více let) můžeme pozorovat v třebíčském okrese (10,5 % z celkového počtu seniorů), což koresponduje s dlouhodobým trendem výskytu dlouhověkých lidí na Třebíčsku. Tab. 1.1 Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2014 z toho ve věku 65 a více let

Celkem

v%

v tom ve věku (% z počtu 65 a více let) 65–69

70–74

75–79

80–84

85–89

90–94

95 a více

Muži Kraj Vysočina v tom okres: Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

253 176

38 874

15,4

38,3

26,2

17,0

11,6

5,4

1,4

0,1

47 169 55 776 35 722 55 530 58 979

7 448 8 223 5 928 8 368 8 907

15,8 14,7 16,6 15,1 15,1

38,5 39,9 37,7 38,6 36,9

16,4 15,9 17,2 16,6 18,6

11,9 11,4 11,9 12,0 11,0

5,6 5,6 4,8 5,8 5,2

1,1 1,3 1,4 1,4 1,6

0,1 0,1 0,1 0,1 0,1

Kraj Vysočina v tom okres: Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

256 719

54 050

21,1

31,2

26,4 25,8 26,9 25,6 26,6 Ženy 24,0

18,2

14,7

8,5

3,0

0,4

47 716 56 641 36 339 56 546 59 477

10 294 11 608 8 287 11 596 12 265

21,6 20,5 22,8 20,5 20,6

31,1 32,1 31,1 30,6 31,0

23,8 23,5 24,0 24,0 24,5

18,6 17,4 18,9 17,3 18,9

15,2 14,7 14,5 15,3 14,1

8,0 8,9 8,3 9,2 8,2

2,8 3,0 2,8 3,2 2,8

0,3 0,4 0,4 0,4 0,4

Graf 1.2 Obyvatelstvo Kraje Vysočina ve věku 65 a více let podle okresů, pohlaví a věku k 31. 12. 2014 100% 90% 80% 70%

Věk:

60%

90 a více let 85– 89 let

50%

80– 84 let

40%

75– 79 let 70– 74 let

30%

65– 69 let 20% 10% 0% muži

ženy

Havlíčkův Brod

muži

ženy

Jihlava

muži

ženy

Pelhřimov

muži

ženy Třebíč

muži

ženy

Žďár nad Sázavou

Mezi seniory jednoznačně převažují ženy, které v roce 2014 tvořily v Kraji Vysočina 58,2 % osob pětašedesátiletých a starších. V jednotlivých okresech kraje se tento podíl pohyboval mezi 57,9 % na Žďársku a 58,5 % v jihlavském okrese. Vzhledem k tomu, že se ženy obecně dožívají vyššího věku než muži, však existují značné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami seniorů. Ve věkové skupině 65 až 69 let je jejich poměr téměř vyrovnaný, v roce 2014 žilo na Vysočině téměř patnáct tisíc mužů a necelých sedmnáct tisíc žen v tomto věku, což představovalo 38,3 % celkového počtu seniorů a 31,2 % seniorek v kraji. Připočteme li ještě následující věkovou skupinu (70 až 74 let), pak zjistíme, že u mužů se na celkovém počtu seniorů podílejí téměř dvěma třetinami a u žen zhruba pětapadesáti procenty.


9

S rostoucím věkem se ovšem situace výrazně mění. Tak ve věkové skupině 80 až 84 let bylo zhruba 4 500 mužů, ale již bezmála osm tisíc žen. A v nejvyšších věkových skupinách (85 let a výše) bylo necelých 2 700 mužů oproti více než 6 400 ženám, jejich podíl na celkovém počtu seniorů činil u mužů 6,9 % a u žen 11,9 %. Tab. 1.2 Věková struktura obyvatelstva podle velikostních skupin obcí k 31. 12. 2014 v tom s počtem obyvatel Celkem Počet obcí Počet obyvatel z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) Index stáří1) Index ekonomického zatížení2) 1) 2)

do 199

1 000– –1 999

200–499 500–999

2 000– –4 999

5 000– –19 999

20 000– –49 999

50 000 a více

704 509 895 50,3

339 41 574 49,3

201 62 419 49,3

98 69 097 49,7

35 48 831 49,8

14 48 184 50,6

13 107 616 50,8

3 81 653 51,3

1 50 521 51,3

14,9 66,9 18,2 92 924

14,5 65,4 20,1 8 352

15,8 66,5 17,6 11 004

15,7 66,6 17,6 12 176

15,5 67,4 17,1 8 373

14,7 66,7 18,6 8 953

14,3 67,1 18,6 20 019

14,2 67,7 18,1 14 751

15,2 66,4 18,4 9 296

34,2 24,9 17,7 13,4 7,2 2,3 0,3 58,2 9 111 70,5 122,1 49,6

32,6 24,6 18,1 14,3 8,0 2,1 0,3 57,1 867 68,6 138,4 52,9

35,1 24,2 17,1 13,2 7,5 2,6 0,3 56,9 1 138 70,9 111,4 50,3

34,3 24,7 18,0 13,1 7,2 2,3 0,3 57,4 1 198 72,4 111,9 50,1

35,6 24,6 17,3 13,4 6,5 2,4 0,2 57,6 759 72,3 110,7 48,5

34,0 24,8 18,2 13,5 6,9 2,2 0,4 59,0 844 71,4 126,6 49,8

34,0 25,5 17,9 13,1 7,0 2,3 0,2 58,7 1 899 69,9 130,5 48,9

33,5 25,5 17,8 13,5 7,3 2,2 0,2 58,8 1 435 69,8 126,9 47,7

34,5 24,5 16,7 13,8 7,7 2,4 0,3 59,2 971 69,5 120,8 50,7

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let

Graf 1.3 Obyvatelstvo Kraje Vysočina podle věku a velikostních skupin obcí podle SLDB 2011 100

80

0–14 50–59

Věk 15–29 30–39 60–69 70–79

200–499

500–999

40–49 80 a více

tis. osob

60

40

20

0 do 199

1 000– 1 999

2 000– 4 999

5 000– 9 999

10 000– 19 999

20 000– 49 999

50 000– 99 999

Relativně „mladší“ populací seniorů se v rámci kraje vyznačuje okres Jihlava, kde u mužů připadá na osoby ve věku 65 až 69 let 39,9 % z celkového počtu obyvatel pětašedesátiletých a starších a u žen 32,1 %. Jak už bylo uvedeno výše, největší podíly nejstarší složky populace (85 let a starší) najdeme v rámci kraje na Třebíčsku. Na celkovém počtu seniorů se podílela 7,3 % u mužů a 12,8 % u žen. Rozdíly ve věkové struktuře obyvatelstva najdeme i u jednotlivých velikostních skupin obcí. Relativně nejvíce jsou na Vysočině senioři zastoupeni v nejmenších obcích (do 199 obyvatel), kde tvoří plnou pětinu obyvatel. Nadprůměrně jsou obyvatelé pětašedesátiletí a starší zastoupení též v obcích a městech s 2 000 až 4 999 obyvateli, 5 000 až 19 999 obyvateli a v krajském městě, na Vysočině jediném zástupci měst s více než padesáti tisíci obyvateli.

10


Nejméně se senioři podílí na populaci obcí a měst s 1 000 až 1 999 obyvateli (17,1 %), které se v Kraji Vysočina celkově vyznačují nejpříznivějším věkovým složením obyvatelstva. Díky poměrně vysokému zastoupení dětské složky obyvatelstva a nižšímu podílu seniorů dosahoval v nich v roce 2014 index stáří hodnoty pouze 110,7. Zasloužil se o to i fakt, že senioři v těchto obcích a městech jsou relativně „mladí“ – vysoký podíl osob ve věku 65 až 69 let a nízký podíl osob pětaosmdesátiletých a starších. Nejmenší obce kraje se vyznačují nejnižším zastoupením seniorů v nejmladší věkové skupině 65 až 69 let (32,6 % osob ve věku 65 a více let) a spolu s Jihlavou nejvyšším podílem obyvatel ve věku 85 a více let (10,4 %). V těchto obcích také zaznamenáváme na Vysočině nejvyšší index stáří (138,4). O něco nižší hodnoty můžeme pozorovat ve větších městech kraje, přesto však můžeme konstatovat, že ve srovnání s většími obcemi a menšími městy jsou poměrně „stará“ – ať už jde o podíl seniorů či o index stáří.

Rodinný stav, národnost, víra Lidé ve vyšším věku se žení či vdávají již jen velice vzácně. Mezi roky 2005 a 2014 v Kraji Vysočina manželský svazek uzavřelo jen 158 ženichů starších pětašedesáti let (0,7 % z celkového počtu ženichů) a 72 nevěst této věkové skupiny (0,3 %). Na druhé straně se i počet rozvedených seniorů počítá pouze na desítky. Celkem se na Vysočině v uvedených letech rozvedlo 131 mužů ve věku šedesát pět a více let (1,1 % z celkového počtu rozvedených mužů) a 66 žen (0,6 %). Tab. 1.3 Sňatky a rozvody obyvatel kraje v letech 2005 až 2014 2005

2006

2007

2008 2009 2010 2011 Sňatky podle bydliště ženicha

2012

2013

2014

Celkem z toho ve věku ženicha 65 a více let v% z toho ve věku nevěsty 65 a více let v%

2 428 11 0,5 8 0,3

2 393 7 0,3 7 0,3

2 580 22 0,9 7 0,3

2 332 13 0,6 6 0,3

2 187 2 216 18 15 0,8 0,7 8 7 0,4 0,3 Rozvody

2 167 17 0,8 7 0,3

2 208 13 0,6 3 0,1

2 043 19 0,9 10 0,5

2 188 23 1,1 9 0,4

Celkem z toho ve věku muže 65 a více let v% z toho ve věku ženy 65 a více let v%

1 247 8 0,6 2 0,2

1 224 7 0,6 5 0,4

1 252 15 1,2 7 0,6

1 343 10 0,7 3 0,2

1 157 7 0,6 2 0,2

1 105 8 0,7 7 0,6

995 16 1,6 6 0,6

1 125 24 2,1 13 1,2

1 107 13 1,2 12 1,1

1 328 23 1,7 9 0,7

65–69

70–74

75–79

80–84

85+

Graf. 1.4 Zastoupení mužů a žen ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina podle věku a rodinného stavu podle SLDB 2011 muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy 0

20 svobodní/é

40 ženatí/vdané

% rozvedení/é

60

80

100

ovdovělí/é

Rodinný stav obyvatelstva je jedním z ukazatelů, přebíraných z výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2011. Zde je třeba připomenout, že výsledky sčítání byly zpracovány podle místa obvyklého pobytu, nikoli trvalého pobytu.


11

U seniorů představují (stejně jako u mužů v celé populaci) v Kraji Vysočina nejpočetnější skupinu muži ženatí (více než tři čtvrtiny pětašedesátiletých a starších mužů), avšak na rozdíl od celkové mužské populace nepředstavují druhou nejpočetnější skupinu svobodní, nýbrž vdovci (zhruba čtrnáct procent seniorů). Svobodní a rozvedení muži představují dohromady zhruba desetinu seniorů. Tab. 1.4 Obyvatelstvo podle rodinného stavu, pohlaví a podle věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011

Počet obyvatel v% a více let v% v tom ve věku: 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94 95 a více let

z toho

Muži celkem

svobodní

ženatí

250 196 100,0 33 839 100,0

110 579 44,2 1 449 4,3

12 313 8 581 6 518 4 258 1 750 351 68

5,0 4,2 3,5 3,3 4,6 4,3 2,9

z toho

Ženy celkem

rozvedení

ovdovělí

svobodné

vdané

115 083 46,0 25 951 76,7

17 881 7,1 1 673 4,9

6 193 2,5 4 756 14,1

255 369 100,0 48 902 100,0

86 951 34,0 1 252 2,6

114 791 45,0 19 591 40,1

rozvedené ovdovělé 21 713 8,5 2 824 5,8

31 697 12,4 25 224 51,6

81,5 81,3 76,6 66,8 54,9 37,3 20,6

7,2 4,6 3,6 2,6 2,0 2,6 1,5

6,3 9,9 16,2 27,2 38,5 55,8 75,0

14 572 11 459 9 952 7 619 4 120 930 250

2,8 2,2 2,1 2,4 3,7 3,3 6,0

61,7 49,1 33,5 17,6 6,8 2,3 0,8

8,1 5,6 4,9 4,3 3,7 3,8 2,4

27,4 43,1 59,5 75,7 85,7 90,5 90,8

Graf 1.5 Obyvatelstvo v okresech Kraje Vysočina ve věku 65 a více let podle rodinného stavu a pohlaví podle SLDB 2011 70 60

ovdovělí/ovdovělé

rozvedení/rozvedené

ženatí/vdané

svobodní/svobodné

50 40 30 20 10 0 muži

ženy

Havlíčkův Brod

muži

ženy Jihlava

muži

ženy

Pelhřimov

muži

ženy Třebíč

muži

ženy


Velice nápadně se projevuje vliv věku. U nejmladší věkové skupiny seniorů (65 až 69 let) můžeme pozorovat poměrně vysoký podíl rozvedených – 7,2 % (dokonce o 0,1 procentního bodu vyšší než u celkové populace), více než čtyřpětinový podíl ženatých a vysoké zastoupení svobodných mužů. Podíl vdovců je u této věkové skupiny ještě nízký. Tyto hodnoty se však se stoupajícím věkem postupně mění. Již u následující věkové skupiny (70 až 74 let) tvoří vdovci bezmála desetinu mužů, podíly svobodných a rozvedených jsou již nižší, ovšem zastoupení ženatých mužů je prakticky identické s nejmladší věkovou skupinou. S rostoucím věkem klesá podíl ženatých mužů, výrazně ubývá rozvedených a zvyšuje se zastoupení vdovců, kteří však teprve u devadesátiletých a starších představují většinu celkového počtu mužů. A stále můžeme pozorovat jisté, i když již nižší procento svobodných. U seniorek je na Vysočině složení podle rodinného stavu výrazně odlišné. V jejich celkové populaci jsou nejvíce zastoupeny vdovy (51,6 %), zatímco vdané ženy představují „jen“ zhruba dvě pětiny celkového počtu. Ve srovnání s muži je méně svobodných (o 1,7 bodu) a více rozvedených (o 0,9 bodu). Jen u nejmladší věkové skupiny seniorek (65 až 69 let) tvoří většinu vdané ženy, v následujících věkových skupinách se jejich podíl výrazně snižuje. Již u žen ve věku 70 až 75 let výrazně přibývá vdov, které za podílem vdaných zaostávají jen o šest bodů. V dalších věkových skupinách již vdovy výrazně převládají. Korespondujícím způsobem s rostoucím věkem klesá podíl vdaných žen. Již u žen ve věku 80 až 84 let tvoří

12


vdovy více než tři čtvrtiny celkového počtu. Zastoupení rozvedených žen je ve všech věkových skupinách o něco vyšší než rozvedených mužů, naproti tomu u svobodných žen o málo nižší. Projevuje se tak skutečnost, že se v důsledku vyššího věku dožití ženy stávají vdovami mnohem dříve a mnohem častěji než muži vdovci a často je čekají dlouhá léta vdovského údělu. Kromě toho působí i další fakt – ovdovělí, případně rozvedení muži vstupují do dalšího manželství častěji než ženy. Tab. 1.5 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle národnosti, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 v tom (%)

Obyvatelstvo ve věku 65 a více let Počet obyvatel z toho národnost: česká moravská maďarská německá polská ruská slovenská ukrajinská vietnamská neuvedeno

muži

v tom věková skupina (%)

ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

82 741

40,9

59,1

32,5

24,2

19,9

23,4

59 071 6 633 39 74 13 561 17 2 14 816

40,3 46,2 66,7 50,0 7,7 51,7 23,5 0,0 40,1

59,7 53,8 33,3 50,0 92,3 48,3 76,5 100,0 59,9

32,0 35,2 38,5 28,4 38,5 38,3 17,6 0,0 32,6

24,1 24,8 41,0 20,3 15,4 26,2 17,6 100,0 24,1

20,2 18,7 12,8 29,7 7,7 18,9 23,5 0,0 19,5

23,7 21,3 7,7 21,6 38,5 16,6 41,2 0,0 23,8

Graf 1.6 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina podle věku a národnosti podle SLDB 2011 100

80 90 a více 60

85–89 80–84 75–79

40

70–74 65–69 20

0 česká

moravská

slovenská

polská

německá

maďarská

ukrajinská

Při zkoumání údajů o národnosti z posledního sčítání lidu (2011) je třeba – stejně jako u řady dalších dat z tohoto censu – vzít v potaz skutečnost, že řada lidí na tuto otázku neodpověděla. U populace celkem tak dosáhl podíl nezjištěné národnosti jedné čtvrtiny, u seniorů byl o něco nižší (18 procent). Z osob pětašedesátiletých a starších, které ve sčítání národnost uvedly, je na Vysočině 87,0 % české národnosti, 9,8 % moravské a 0,8 % slovenské národnosti. Ve srovnání s celkovou populací je podíl osob s uvedenou českou národností o 0,2 procentního bodu vyšší, zastoupení moravské národnosti je o 0,5 bodu vyšší a slovenské národnosti je stejné. Podíl žádné jiné národnosti nepřekročil u seniorů jednu desetinu procenta. Rozdíly oproti celkové populaci tak sice nejsou příliš výrazné, přesto však ukazují na vyšší mobilitu mladšího obyvatelstva. Muži ve věku pětašedesát a více let relativně méně často uváděli českou národnost (jejich podíl na počtu seniorů s uvedenou českou národností byl o 0,6 procentního bodu nižší než jejich podíl na počtu seniorů


13

celkem), naproti tomu častěji uváděli národnost moravskou a slovenskou. U žen tomu bylo samozřejmě naopak. Při pohledu na zastoupení jednotlivých národností u různých věkových skupin seniorů vidíme, že u nejmladších důchodců (65 až 69 let) se o něco častěji objevuje národnost moravská (podíl osob této věkové skupiny s uvedenou moravskou národností na celkovém počtu moravské národnosti je o 2,7 bodu vyšší než podíl všech osob této skupiny na celkovém počtu seniorů v kraji, rovněž podíl seniorů s uvedenou slovenskou národností je nadprůměrný, naopak zastoupení seniorů s deklarovanou českou národností je v této věkové skupině o 0,5 bodu nižší. Naopak nadprůměrné zastoupení seniorů s uvedenou českou národností můžeme pozorovat u obou nejvyšších věkových skupin. Tomu v nich odpovídá nižší podíl osob s deklarovanou moravskou a slovenskou národností. Tab. 1.6 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle náboženské víry, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let Počet obyvatel z toho: věřící - nehlásící se k církvi veřící - hlásící se k církvi z toho: Církev československá husitská Církev římskokatolická Českobratrská církev evangelická bez náboženské víry neuvedeno

v tom (%) muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

82 741

40,9

59,1

32,5

24,2

19,9

23,4

4 987 33 768

40,7 38,2

59,3 61,8

37,8 28,5

23,6 25,0

18,3 21,2

20,3 25,2

545 29 112 1 498 9 356 34 628

34,1 38,5 39,0 48,5 41,5

65,9 61,5 61,0 51,5 58,5

25,7 28,4 29,4 39,0 33,9

18,5 25,2 24,6 21,2 24,3

19,6 21,4 19,6 18,3 19,3

36,1 25,0 26,5 21,5 22,5

Graf 1.7 Obyvatelstvo podle náboženské víry a pohlaví v Kraji Vysočina podle SLDB 2011 100 80 60 % 40 20 0 celkem

z toho ve věku 65 a více let

celkem

Muži neuvedeno

z toho ve věku 65 a více let Ženy

bez náboženské víry

věřící - hlásící se k církvi

věřící - nehlásící se k žádné z církvi

Výsledky posledního sčítání lidu naznačují, že náboženské cítění stále zůstává spíše rysem starších generací. Kraj Vysočina – vzdor svému do značné míry venkovsky-konzervativnímu charakteru – v tom není žádnou výjimkou. Zatímco na celkovém počtu obyvatel kraje se věřící podíleli 29,3 %, na celkovém počtu osob pětašedesátiletých a starších měli podíl ve výši 46,8 %. Ještě nápadněji to vynikne, když věřící poměříme pouze s osobami, které na tuto otázku ve sčítání odpověděly. V tomto případě činí podíl věřících na celkovém počtu obyvatel 53,3 %, u seniorů je to 72,0 %. Věřící senioři tvořili na Vysočině více než čtvrtinu všech věřících osob (26,2 %).

14


Mezi věřícími seniory převládaly osoby hlásící se k římskokatolické církvi (75,1 %), opět to bylo podstatně více než u věřících celkem, kde obdobný podíl činil 65,8 %. Náboženská víra je u nás do značné míry ženskou záležitostí a do jisté míry to platí i pro seniory. Podle výsledků SLDB 2011 tvořily na Vysočině ženy 61,5 % věřících seniorů, což bylo o 2,4 procentního bodu více, než činil podíl žen na celkovém počtu seniorů. Naproti tomu byl téměř vyrovnaný počet žen a mužů u seniorů bez náboženské víry. I u seniorů platí, že se s rostoucím věkem zvyšuje podíl věřících osob. Zatímco u osob ve věku 65 až 69 let činil podíl věřících 42,8 %, u vyšších věkových skupin zůstával jen těsně pod hranicí padesáti procent. Naproti tomu podíl seniorů bez náboženské víry je nejvyšší u věkové skupiny 65 až 69 let (13,6 % z celkového počtu osob této skupiny), u vyšších věkových skupin se pohybuje kolem deseti procent. Podíl seniorů s neuvedenou náboženskou vírou se pohybuje mezi 43,6 % (skupina 65 až 69 let) a 40,3 % (osoby osmdesátileté a starší). Pozoruhodný je pohled na počet věřících Církve československé husitské. Naše kdysi druhá nejpočetnější církev doslova vymírá. Necelých 550 seniorů představuje více než polovinu z celkového počtu osob, které se k této církvi na Vysočině ve sčítání přihlásily. A i mezi seniory hlásícími se k Církvi československé husitské mají převahu starší ročníky – více než pětapadesát procent jich bylo pětasedmdesátiletých a starších. Graf 1. 8 Obyvatelstvo v okresech Kraje Vysočina podle věku a náboženské víry podle SLDB 2011 100 80 60 % 40 20 0 celkem


okres Havlíčkův Brod neuvedeno

celkem


okres Jihlava

celkem


okres Pelhřimov

bez náboženské víry

věřící - hlásící se k církvi

celkem


okres Třebíč

celkem


okres Žďár nad Sázavou

věřící - nehlásící se k žádné z církvi

Dlouhodobá migrace, stěhování O dlouhodobé migraci vypovídá složení obyvatelstva podle místa narození, definovaného podle místa bydliště matky v době narození. Mezi seniory v Kraji Vysočina – stejně jako u populace kraje celkem – jednoznačně převládají osoby narozené v České republice (96,9 %, o 0,2 procentního bodu méně než u obyvatelstva celkem). Podíl osob narozených v ČR se příliš neliší ani u mužů a žen, ani u jednotlivých věkových kategorií seniorů – vesměs se pohybuje kolem sedmadevadesáti procent. Jedinou výjimkou jsou senioři osmdesátiletí a starší, u nichž podíl osob narozených v České republice činil ve sčítání lidu 2011 pouze 96,2 %. Podstatně významnější jsou rozdíly u podílu osob narozených v obci současného bydliště. U seniorů celkem činí podíl takovýchto osob 34,2 %, což bylo o 16,8 bodu méně než u obyvatelstva celkem. Výrazný byl i rozdíl mezi seniory a seniorkami. Z mužů pětašedesátiletých a starších se v obci bydliště narodilo 39,5 %, z žen jen 30,5 % (což dokládá větší mobilitu žen, např. v důsledku sňatku). U jednotlivých věkových skupin seniorů již tak výrazné rozdíly nejsou.


15

Tab. 1.7 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle místa bydliště matky v době narození, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let Počet obyvatel v tom: narození v České republice z toho: v obci bydliště v jiné obci okresu v jiném okrese kraje v jiném kraji narození v zahraničí z toho ve Slovenské republice nezjištěno

v tom (%) muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

82 741

40,9

59,1

32,5

24,2

19,9

23,4

80 187

40,9

59,1

32,6

24,2

20,0

23,2

28 275 X X 14 382 2 462 1 715 92

47,3 X X 39,3 41,7 43,1 41,3

52,7 X X 60,7 58,3 56,9 58,7

33,2 X X 35,2 28,9 29,9 30,4

23,9 X X 22,9 24,2 24,4 16,3

19,9 X X 19,1 18,2 19,2 15,2

22,9 X X 22,8 28,6 26,5 38,0

Graf 1.9 Obyvatelstvo Kraje Vysočina podle místa narození podle pohlaví a věku podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) 100 80 60 % 40 20 0 celkem

ve věku 65 a více let

celkem

Muži nezjištěno

ve věku 65 a více let Ženy

Bydliště matky v době narození v zahraničí v jiném kraji

v obci bydliště

Podíl seniorů narozených v jiném kraji České republiky (17,4 %) je dosti vyšší než u celkové populace kraje (13,6 %). Mezi oběma pohlavími i jednotlivými věkovými skupinami seniorů však u tohoto ukazatele neexistují podstatnější rozdíly. Obdobně je tomu i u osob narozených v zahraničí a osob s nezjištěným místem narození. Jedinou výjimkou jsou narození na území dnešní Slovenské republiky. Mezi seniory činil ve sčítání lidu 2011 jejich podíl 2,1 %, u obyvatelstva celkem 1,3 %. Migrace populaci Kraje Vysočina výrazně ovlivňuje i v krátkodobějším časovém horizontu. V nemenší míře než pro ostatní věkové skupiny obyvatel to platí i pro seniory. U celkové migrace můžeme na Vysočině ve sledované dekádě sledovat výrazný zlom v roce 2009, kdy vlivem světové finanční krize došlo k výraznému poklesu hospodářského růstu a nárůstu nezaměstnanosti. To se následně promítlo i do výrazného snížení počtu přistěhovalých (zejména ze zahraničí) a zvratu do té doby kladného migračního salda. V důsledku toho od roku 2009 kraj každoročně ztrácí stěhováním několik set osob a za celé období se stěhováním počet jeho obyvatel snížil o 46 osob. Ale u migrace osob pětašedesátiletých a starších žádný podobný vliv hospodářského cyklu nepozorujeme. Počty přistěhovalých i vystěhovalých seniorů byly po celé období poměrně stabilní a na celkovém počtu

16


přistěhovalých a vystěhovalých osob se senioři podíleli 6,4 %, respektive 4,2 %. Na vnitrokrajském stěhování se obyvatelé ve věku 65 a více let podíleli 5,5 %. Graf 1.10 Obyvatelstvo v okresech Kraje Vysočina ve věku 65 a více let podle místa narození podle SLDB 2011 100

80

% 60

40

20

0 Havlíčkův Brod nezjištěno

Jihlava v zahraničí

Pelhřimov v jiném kraji


Třebíč

v jiném okrese kraje

v jiné obci okresu

v obci bydliště

Tab. 1.8 Stěhování obyvatel kraje podle věku v letech 2005 až 2014 2005

2006

2007

2008

2009 2010 Přistěhovalí

2011

2012

2013

2014

Celkem z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

4 681 289 6,2

4 893 272 5,6

6 402 256 4,0

5 402 271 5,0

3 503 227 6,5

3 406 248 7,3

3 197 290 9,1

3 207 256 8,0

3 125 267 8,5

3 197 256 8,0

67 56 61 61 28 16

63 50 54 64 26 15

73 61 48 38 26 10

73 44 63 47 35 9

69 69 42 38 37 48 41 47 30 34 8 12 Vystěhovalí

95 51 41 57 32 14

87 35 43 39 40 12

93 47 39 40 37 11

79 48 40 38 35 16

Celkem z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

3 759 186 4,9

4 355 178 4,1

4 863 157 3,2

4 436 146 3,3

3 549 161 4,5

3 862 168 4,4

3 914 194 5,0

3 965 200 5,0

46 29 42 37 25 7

36 45 30 43 15 9

29 27 43 34 20 4

26 31 52 41 33 23 18 35 27 33 37 33 33 23 45 30 24 15 25 15 3 6 10 7 Přírůstek (úbytek) stěhováním

45 27 23 40 19 14

51 34 32 26 37 14

56 38 33 39 27 7

Celkem z toho ve věku 65 a více let v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

922 103

538 94

1 539 99

-352 129

-655 88

-789 73

-768 56

21 27 19 24 3 9

27 5 24 21 11 6

44 34 5 4 6 6

54 16 8 27 17 7

42 8 20 -1 21 -2

42 13 7 14 -3

23 10 7 -1 8 9

Celkem z toho ve věku 65 a více let v%

7 277 493 6,8

7 639 449 5,9

6 768 350 5,2

6 363 371 5,8

6 161 345 5,6

6 260 397 6,3

6 496 352 5,4

966 125

4 275 131 3,1

-772 96

4 081 187 4,6

-675 61

47 38 17 11 19 20 36 4 11 14 18 2 11 15 9 6 2 2 Vnitrokrajské stěhování 6 925 294 4,2

6 182 275 4,4


6 428 308 4,8

17

Výše migračního salda seniorů sice meziročně kolísala, vždy ale bylo kladné – před rokem 2009 i po něm – a celkem mezi roky 2005 a 2014 stěhováním na Vysočině přibylo 924 seniorů. Téměř čtyři desetiny tohoto počtu připadají na osoby ve věku 65 až 69 let (38,4 %) – můžeme předpokládat, že jde začasté o čerstvé důchodce, vracející se do míst svého dětství a mládí. Zanedbatelný ale není ani počet seniorů nejvyšších věkových skupin, osoby pětaosmdesátileté a starší tvořily více než čtvrtinu migračního salda seniorů (28,7 %). Graf 1.11 Přírůstek (úbytek) stěhováním obyvatel Kraje Vysočina podle okresů a věku v letech 2005–2009 a 2010–2014 350 300

Věk:

přírůstek 250

90 a více let

200 85–89 let 150 80–84 let 100 75–79 let

50

70–74 let

0

65–69 let

-50 úbytek

60–64 let

-100 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 2005–2009 2010–2014 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov


Třebíč

Úmrtnost, příčiny smrti, naděje dožití Počet zemřelých osob ve věku pětašedesát a více let se ve sledovaném období na Vysočině pohyboval zhruba kolem čtyř tisíc. Na celkovém počtu zemřelých se většinou podílel necelými osmdesáti procenty, až v letech 2012 až 2014 tuto hranici mírně překonal. Teprve následující roky naznačí, zda jde o pouhý výkyv či o trvalejší trend. Tab. 1.9 Zemřelí ve věku 65 a více let podle věku v letech 2005 až 2014 Zemřelí ve věku 65 a více let v tom (%): muži ženy v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

4 133

3 726

3 786

3 789

4 014

4 064

3 946

4 213

4 245

3 969

45,4 54,6

47,3 52,7

46,6 53,4

44,9 55,1

45,7 54,3

45,9 54,1

46,0 54,0

46,5 53,5

47,3 52,7

48,7 51,3

9,9 16,4 21,2 25,9 13,7 12,9

10,4 15,8 20,5 26,0 15,1 12,2

10,8 14,6 21,9 24,3 17,6 10,9

11,2 13,1 20,4 24,4 20,2 10,7

10,3 13,4 19,8 25,5 21,3 9,7

10,8 12,1 19,5 24,2 22,6 10,8

11,0 14,1 18,2 23,9 22,1 10,7

11,7 13,0 16,9 23,7 22,2 12,4

12,2 13,5 16,5 23,2 21,5 13,1

12,8 12,7 16,3 22,0 22,3 13,9

Mezi zemřelými seniory o něco převažují ženy (53,6 %), jejich podíl na celkovém počtu zemřelých seniorů se však v průběhu sledovaných let mírně snižoval. Z hlediska věku připadlo v kraji v letech 2005 až 2014 nejvíce zemřelých seniorů na věkovou skupinu 80 až 84 let (24,3 %), její podíl na celkovém počtu se však postupně snižoval. Téměř pětina zemřelých seniorů patřila na Vysočině do věkových skupin 85 až 89 let (19,9 %) a 75 až 79 let (19,1 %). Necelých dvanáct procent zemřelých seniorů připadlo v kraji na osoby devadesátileté a starší, jen o málo menší byl podíl nejmladších seniorů (65 až 69 let), kteří tvořili 11,1 % zemřelých. U této věkové skupiny však

18


stojí za pozornost její rostoucí trend. Její podíl na celkovém počtu zemřelých seniorů se téměř každoročně zvyšoval a v roce 2014 byl oproti roku 2005 o 2,9 procentního bodu vyšší. V absolutních počtech pak byl v letech 2010 až 2014 ve srovnání s lety 2005 až 2009 vyšší o 17,3 %. Graf. 1.12 Zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina podle věku a pohlaví v roce 2005 a 2014 1 000 ženy muži 800

600

400

200

30–34

35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85–89

90–94

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

2014

2005

0

95 a více

věk

Z jednotlivých velikostních skupin obcí Kraje Vysočina se zemřelí senioři relativně nejvíce podílejí na celkovém počtu zemřelých v menších obcích. V obcích do 199 obyvatel tato hodnota v roce 2014 činila 83,6 % a v obcích s 200 až 499 obyvateli 83,9 %. Naproti tomu v Jihlavě dosáhla pouze 76,6 %. Relativně nízká byla i v obcích a městech s 2 000 až 4 999 obyvateli. Tab. 1.10 Zemřelí podle věku, příčin smrti a velikostních skupin obcí v roce 2014 v tom s počtem obyvatel Celkem Zemřelí z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (%): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny

do 199

200–499 500–999

1 000– –1 999

2 000– –4 999

5 000– –19 999

20 000– –49 999

50 000 a více

4 880 3 969 81,3

457 382 83,6

602 505 83,9

689 564 81,9

441 363 82,3

437 344 78,7

1 043 850 81,5

733 595 81,2

478 366 76,6

12,8 12,7 16,3 22,0 22,3 13,9

14,1 13,4 13,9 22,3 23,6 12,8

12,3 10,9 16,8 21,8 24,8 13,5

15,2 11,0 17,6 20,2 22,5 13,5

13,2 12,9 17,4 21,5 20,4 14,6

12,5 11,3 15,7 20,6 24,4 15,4

12,9 12,9 16,0 22,0 22,2 13,9

10,1 14,5 16,6 23,9 21,3 13,6

12,6 14,8 15,8 23,8 18,9 14,2

23,2 53,0 6,1 2,6

22,5 54,2 6,0 2,1

22,6 52,3 7,9 2,0

21,1 56,2 5,3 2,1

22,3 53,4 6,1 3,0

23,5 50,6 6,4 2,9

23,3 53,9 6,4 2,9

24,7 53,4 6,1 2,7

25,7 47,3 4,4 3,0


19

Ve všech velikostních skupinách obcí senioři nejčastěji umírají ve věku 80 až 84 a 85 až 89 let, jejich společný podíl na celkovém počtu zemřelých ve věku pětašedesát a více let se pohyboval mezi 41,9 % (obce a města s 1 000 až 1 999 obyvateli) a 46,5 % (obce s 200 až 499 obyvateli). Podíl osob zemřelých v nejvyšší věkové skupině (90 a více let) byl obecně nižší v malých obcích (do tisíce obyvatel) a ve větších obcích a městech se zpravidla pohyboval nad krajským průměrem. Graf 1.13 Zastoupení mužů a žen mezi zemřelými v Kraji Vysočina podle věku v letech 2010–2014 100%

80%

60% ženy 40%

muži

20%

0% 50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85–89

90–94

95 a více

Graf. 1.14 Zemřelí obyvatelé Kraje Vysočina na novotvary a nemoci oběhové soustavy podle věku v roce 2014 600 N = novotvary, OS = nemoci oběhové soustavy 500

počet zemřelých

ženy 400

muži

300 200 100 0 N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS N OS 30–34

35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85–89

90–94

95 a více

věk

Nejčastější příčinou úmrtí seniorů byly v kraji i ve všech velikostních skupinách obcí nemoci oběhové soustavy. Jejich podíl na celkovém počtu úmrtí seniorů se v roce 2014 pohyboval mezi 47,3 % (Jihlava) a 56,2 % (obce s 500 až 999 obyvateli). Naproti tomu se Jihlava vyznačovala na Vysočině nejvyšším podílem druhé nejčastější příčiny smrti, novotvarů (25,7 %). Novotvary jako příčina smrti jsou relativně méně časté v menších obcích, zejména to platilo o obcích s 500 až 999 obyvateli. Lidé na Vysočině nejčastěji umírají ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, doma nebo v zařízeních sociálních služeb. Ostatní místa úmrtí představují jen nevelký zlomek celkového počtu. U seniorů tomu je – s malými odchylkami – obdobně.

20


Graf 1.15 Hlavní příčiny úmrtí mužů ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina (roční průměr 2011 až 2014) Chronická ischemická nemoc (choroba) srdeční (I25) Plicní embolie (I26) Postižení ledvin při hypertenzi (I12) Akutní infarkt myokardu (I21) Zhoubný novotvar průdušky bronchu a plíce (C34) Pokračující infarkt myokardu (I22) Mnohočetná onemocnění chlopní (I08) Zhoubný novotvar průdušnice trachey (C33) Komplikace a nepřesně určené a popsané nemoci srdce (I51) Zhoubný novotvar tlustého střeva (C18) 0

50

100 150 počet zemřelých za rok

200

250

Graf 1.16 Hlavní příčiny úmrtí žen ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina (roční průměr 2011 až 2014) Akutní infarkt myokardu (I21)

Jiné nemoci plicních cév (I28) Chronická ischemická choroba srdeční (I25) Jiné kardiopulmonální nemoci (I27)

Intracerebrální krvácení (I61)

Hypertenzní nemoc srdce a ledvin (I13)

Následky cévních nemocí mozku (I69)

Ateroskleróza (I70)

Subarachnoidální krvácení (I60)

Jiná cévní onemocnění mozku (I67) 0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

počet zemřelých za rok

Více než dvě třetiny osob pětašedesátiletých a starších v roce 2014 zemřely ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče (67,9 %), téměř pětina doma a bezmála sedm procent v zařízeních sociálních služeb. V některých případech můžeme pozorovat dosti značné rozdíly mezi oběma pohlavími. Muži o něco častěji


21

umírali doma (rozdíl 1,2 procentního bodu), zde si snad můžeme dovolit předpoklad, že příčinou byla náhlá smrt v mladším věku, naproti tomu daleko větší podíl žen zemřel v zařízeních sociálních služeb (rozdíl 4,2 bodu), v tomto případě byl patrně příčinou vyšší věk dožití u žen a nakonec úmrtí v domovech pro seniory apod. Zajímavé – a celkem předvídatelné - rozdíly v tomto případě existují mezi jednotlivými velikostními skupinami obcí. S rostoucí velikostí obcí obecně klesá podíl seniorů zemřelých doma (jejich podíl byl v obcích do 199 obyvatel oproti krajskému městu vyšší o 16,1 procentního bodu a oproti městům s 20 000 až 49 999 obyvateli o 14,2 bodu). S tím koresponduje přesně opačná tendence u seniorů zemřelých ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, který byl v Jihlavě o 13,2 bodu vyšší než v obcích do 199 obyvatel. U podílu osob zemřelých v zařízeních sociálních služeb se podobná tendence dá hůře vysledovat. Ale vysoké hodnoty u některých velikostních skupin obcí a naopak zejména výrazně nízký podíl nejmenších obcí je zřejmě možno dát do souvislosti s lokalizací těchto zařízení. Tab. 1.11 Zemřelí podle místa úmrtí a velikostních skupin obcí v roce 2014 v tom podle místa úmrtí (%) Celkem

Zemřelí z toho ve věku 65 a více let v tom muži ženy v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

doma

ve zdrav. ve zdrav. při zařízení na ulici, v zařízení zařízení převozu poskyt. jiné veřejném sociálních lůžkové do zdrav. formy zdr. místě služeb péče zařízení péče

jinde

nezjištěno

4 880 3 969 1 931 2 038

20,1 19,9 20,5 19,3

66,5 67,9 69,1 66,8

1,8 1,4 1,0 1,9

0,5 0,6 0,8 0,3

0,5 0,6 0,6 0,5

7,9 6,8 4,7 8,9

0,9 0,7 0,9 0,5

1,8 2,1 2,3 1,8

382 505 564 363 344 850 595 366

32,7 21,4 26,4 17,7 22,1 18,9 18,5 16,6

57,7 63,4 61,5 71,6 64,7 70,7 68,7 70,9

x 1,3 0,5 1,2 1,3 0,7 2,1 2,5

x 0,5 0,0 1,0 0,5 1,0 0,4 0,4

x 1,3 0,5 0,4 0,5 1,0 0,5 0,3

1,9 10,6 7,7 5,1 8,0 5,7 7,6 5,6

5,8 0,8 0,5 0,9 0,4 0,6 0,9 0,4

1,9 0,8 2,9 2,2 2,3 1,4 1,4 3,5

V posledních letech v Kraji Vysočina výrazně vzrostl průměrný věk dožití u mužů i u žen, tedy průměrný počet let, který ještě prožije osoba daného věku, pokud po zbytek jejího života zůstala stejná úmrtnost jako v roce výpočtu. U mužů ve věku 65 let se průměrný věk dožití zvýšil z 14,20 let v roce 2003 na 15,99 let v roce 2014. U pětašedesátiletých žen byl nárůst ještě vyšší – o 2,36 roku (z 17,50 na 19,86 let). V mezikrajském srovnání je průměrný věk dožití u mužů ve věku 65 let pátý nejvyšší, u žen dokonce třetí nejvyšší. Graf 1.17 Naděje dožití obyvatel Kraje Vysočina ve věku 65 let v letech 2003 až 2014 (dvouleté průměry) 22 Muži

20

Ženy

roky

18 16 14 12 10 2003

22

2004

2005

2006

2007

2008

2009


2010

2011

2012

2013

2014

V rámci kraje mají naději na prožití největšího počtu let pětašedesátiletí muži v třebíčském okrese, v roce 2014 to bylo u 16,15 roku. U žen byl v tomto roce nejvyšší průměrný věk propočten v okresech Jihlava a Třebíč, shodně 19,52 let. Graf 1.18 Naděje dožití osob ve věku 65 let v okresech Kraje Vysočina v období 2010–2014 20 muži

ženy

18

roky

16

14

12

10 Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


Projekce obyvatelstva Graf 1.19 Projekce počtu obyvatel Kraje Vysočina ve věku 65 a více let podle pohlaví a věku do roku 2050 90 80 70

tis. osob

60 Věk (k 1. 1.): 50 90 a více let 85–89 let

40

80– 84 let 75– 79 let

30

70– 74 let 65 –69 let

20 10 0 muži

ženy 2020

muži

ženy 2030

muži

ženy 2040

muži

ženy 2050

Jistý náhled do budoucnosti by nám měla umožnit projekce obyvatel Kraje Vysočina do roku 2050, zpracovaná Českým statistickým úřadem. Podle této projekce by se měl počet obyvatel kraje dále snižovat, takže by mezi roky 2020 a 2050 ztratil více než desetinu obyvatel. Naproti tomu by dále rostl počet obyvatel ve věku 65 a více let, který by se podle projekce měl ve stejném období zvýšit o šestačtyřicet procent, takže by v roce 2050 senioři (podle našeho současného pojetí) tvořili více než třetinu populace kraje.


23

Vedle toho by dále stárli i samotní senioři. Výrazně by se měl snížit podíl a absolutní počet jejich nejmladší věkové skupiny, vzdor absolutnímu nárůstu by se zmenšil i podíl osob ve věku 70 až 74 let, naproti tomu by podle projekce měly početně růst vyšší věkové skupiny seniorů, zvláště pak osoby devadesátileté a starší. Tab. 1.12 Věková struktura obyvatelstva podle projekce Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (130052-14) Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) z toho ve věku 65 a více let v% v tom ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90 a více let

2020

2025

2030

2035

2040

2045

2050

504 330 104 908 20,8

498 911 116 068 23,3

491 942 124 792 25,4

483 430 131 703 27,2

473 677 141 060 29,8

463 162 150 408 32,5

452 169 153 124 33,9

30,6 27,6 19,0 12,1 7,4 3,3

27,5 25,5 21,9 13,7 7,3 4,1

24,7 23,9 21,1 16,6 8,9 4,8

23,4 22,1 20,4 16,7 11,3 6,2

25,1 20,7 18,8 16,1 11,4 7,9

24,7 22,5 17,8 15,1 11,2 8,8

20,5 23,2 20,4 15,2 11,3 9,4

Poznámka: Základní výsledky projekce jsou ve větším detailu uvedeny v tabulkové příloze.

Graf 1.20 Projekce počtu obyvatel Kraje Vysočina ve věku 0–14 a 65 a více let, vývoj indexů stáří a ekonomického zatížení do roku 2050 300

180 160

250 140 200

100 150

indexy

tis. osob

120

80

100

60 40

50 0–14 let

20

65 a více let

index stáří

index ekonomického zatížení 0

0 2015

24

2020

2025

2030

2035


2040

2045

2050

Graf 1. 21 Současné a předpokládané věkové složení obyvatelstva Kraje Vysočina muži projekce k 1. lednu 2030 stav k 31. 12. 2014

ženy projekce k 1. lednu 2030 stav k 31. 12. 2014

85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0 0 počet obyvatel


1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

25

2. Vzdělanost a ekonomická aktivita seniorů Vzdělanostní struktura obyvatel patří k dalším údajům přebíraným z výsledků posledního sčítání lidu, konaného v březnu 2011. V úrovni nejvyššího dosaženého vzdělání existují na Vysočině výrazné rozdíly jak mezi seniory a obyvatelstvem patnáctiletým a starším, tak i v rámci seniorů samotných – mezi muži a ženami i mezi jednotlivými věkovými skupinami.

Vzdělanost Podíl osob se základním vzděláním je mezi osobami pětašedesátiletými a staršími oproti obyvatelstvu ve věku patnáct a více let prakticky dvojnásobný (36,4 % versus 18,5 %). Obdobně hluboký rozdíl je i mezi seniory a seniorkami. Pouze základní vzdělání má 46,6 % z celkového počtu žen ve věku 65 a více let, což je o 24,9 procentního bodu více než u mužů stejného věku. Tab. 2.1 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 Obyvatelstvo ve věku 65 a více let

v tom (%) muži


ženy

65–69

70–74

75–79

80 a více

Počet obyvatel

82 741

40,9

59,1

32,5

24,2

19,9

23,4

v tom: bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

393 30 110 29 530 14 090 2 500 4 463 1 655

31,8 24,3 52,9 44,4 45,0 62,8 34,9

68,2 75,7 47,1 55,6 55,0 37,2 65,1

27,5 22,0 36,0 41,4 43,6 47,6 28,5

20,1 23,1 24,6 27,0 24,8 22,1 20,7

18,6 23,0 18,8 17,2 16,2 16,9 21,1

33,8 31,9 20,6 14,5 15,5 13,4 29,7

Graf 2.1 Obyvatelstvo Kraje Vysočina ve věku 15 a více let podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) 100 80 60 % 40 20 0 celkem

65 - 69 let

70 a více let

celkem

Muži vysokoškolské střední vč. vyučení (bez maturity)

65 - 69 let

70 a více let

Ženy úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového základní vč. neukončeného a bez vzdělání

Podíl seniorů se základním vzděláním výrazně roste se stoupajícím věkem. U nejmladší věkové skupiny seniorů (65 až 69 let) tvoří pouze čtvrtinu jejich celkového počtu, u seniorů osmdesátiletých a starších polovinu. Naproti tomu u středního vzdělání bez maturity (včetně vyučených) není rozdíl mezi seniory a patnáctiletým a starším obyvatelstvem kraji velký (1,8 bodu v neprospěch seniorů). Výrazný rozdíl však existoval mezi

26


muži a ženami pětašedesátiletými a staršími. U seniorů činil podíl osob se středním vzděláním bez maturity 46,1 % a seniorek 28,5 % celkového počtu. U jednotlivých věkových skupin seniorů se sice projevuje klesající trend podílu osob se středním vzděláním, ale i u nejvyšší věkové skupiny (80 a více let) se jejich podíl blíží jedné třetině (31,5 %). U nejmladších seniorů pak dosáhl 39,5 %. Úplného středního vzdělání s maturitou dosáhlo na Vysočině 17,0 % seniorů, což bylo o 10,1 procentního bodu méně než u obyvatelstva patnáctiletého a staršího. Mezi oběma pohlavími neexistoval podstatný rozdíl, úplné střední vzdělání s maturitou mělo 18,5 % seniorů, což bylo o 2,5 bodu více než u seniorek. Daleko výraznější rozdíly můžeme pozorovat u jednotlivých věkových skupin. Zatímco u osob ve věku 65 až 69 let činil podíl osob, které své vzdělávání završily maturitou, přes dvacet procent, u nejstarší složky populace, osmdesátiletých a starších, jen těsně přesáhl desetinu. Graf 2.2 Zastoupení mužů a žen ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina v jednotlivých stupních nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 Obyvatelstvo celkem bez vzdělání základní vč, neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední všeobecné úplné střední odborné nástavbové vyšší odborné bakalářské magisterské doktorské nezjištěno 0

20

40 muži

60

%

80

100

ženy

Graf 2.3 Obyvatelstvo v okresech Kraje Vysočina ve věku 15 a více let podle nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 100 80 60 % 40 20 0 celkem


celkem

okres Havlíčkův Brod vysokoškolské střední vč. vyučení (bez maturity)


okres Jihlava

celkem


okres Pelhřimov

celkem


okres Třebíč

celkem


okres Žďár nad Sázavou

úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového základní vč. neukončeného a bez vzdělání

Skutečnost, že v minulosti bylo vyšší vzdělání výsadou jen nemnohých, dokládají i data o podílu osob s vysokoškolským vzděláním. Ten v roce 2011 u seniorů na Vysočině dosahoval 5,4 %, což bylo o 4,1 bodu méně než u patnáctileté a starší populace celkem.


27

Pro starší populaci je na rozdíl od mladších generací příznačná výrazná převaha mužů mezi osobami s dokončeným vysokoškolským vzděláním – mezi seniory s vysokoškolským vzděláním v Kraji Vysočina bylo mužů přes šedesát procent. Podíl seniorů s vysokoškolským vzděláním na celkovém počtu osob pětašedesátiletých a starších činil u mužů 8,3 % a u žen jen 3,4 %. Markantní je vliv věku. Zatímco u věkové skupiny 65 až 69 let činil podíl seniorů s dokončeným vysokoškolským vzděláním 7,9 %, u nejstarších seniorů (80 a více let) dosáhl pouze 3,1 %.

Míra ekonomické aktivity podle pohlaví a věku (VŠPS) Údaje o zaměstnanosti jsou na úrovni kraje k dispozici i z výběrového šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad u náhodně vybraného souboru domácností. Při práci s jeho výsledky je ale samozřejmě třeba pamatovat na skutečnost, že byly zpracovány na základě dat získaných od pouze nevelkého vzorku populace, mezi jednotlivými roky tedy může docházet i ke značným výkyvům. Podle výsledků VŠPS se v roce 2010 osoby šedesátileté a starší podílely v Kraji Vysočina na pracovní síle 4,8 %, na celkovém počtu zaměstnaných 4,9 % a na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu 55,8 %. O čtyři roky později, v roce 2014, to bylo 5,2 % v případě pracovní síly, 5,4 % zaměstnaných a 61,9 % ekonomicky neaktivních. I toto srovnání odráží současné působení postupného stárnutí populace a zvyšování věku odchodu do důchodu. Mezi oběma pohlavími existují samozřejmě značné rozdíly. U mužů šedesátiletých a starších můžeme pozorovat vyšší podíl na pracovní síle i zaměstnaných, přičemž mezi roky 2010 a 2014 oba ukazatele vzrostly (podíl na pracovní síle kraje na 6,3 %, podíl na zaměstnaných na 6,5 %), u žen jsou oba podíly nižší a navíc se v uvedených letech prakticky nezměnily. Rovněž podíl mužů ve věku 60 a více let na ekonomicky neaktivním obyvatelstvu je vyšší než u žen, u obou pohlaví došlo v letech 2010 až 2014 k jeho zvýšení (na 63,7 % u mužů a 60,7 % u žen). Míra ekonomické aktivity vyšších věkových skupin obyvatelstva se na Vysočině dlouhodobě zvyšuje, u obyvatel ve věku 60 až 64 let v roce 2005 poprvé překonala hranici dvaceti procent a dále rostla až do roku 2008. V následujících letech v důsledku hospodářské krize poněkud poklesla, v roce 2011 dokonce pod hranici dvaceti procent, poté se vlivem hospodářského oživení a rostoucího věku odchodu do důchodu opět zvyšovala a v roce 2014 dosáhla vůbec nejvyšší hodnoty (28,4 %). Vývoj u osob ve věku 65 a více let nebyl tak jednoznačný, ale i v tomto případě se po roce 2004 dal sledovat růst míry ekonomické aktivity a pokles v letech 2011 a 2012. Míra ekonomické aktivity mužů ve věku 60 až 64 let i 65 a více let je vyšší u mužů než u žen stejného věku, zvláště výrazný je vlivem různého věku odchodu do důchodu rozdíl ve věkové skupině 60 až 64 let, v roce 2014 činila na Vysočině míra ekonomické aktivity mužů tohoto věku 42,6 % a u žen 14,7 %. U mužů pětašedesátiletých a starších dosahovala v témže roce hodnoty 5,0 %, u žen 2,9 %. Informace o předpokládané době ukončení ekonomické aktivity jsou k dispozici z ad-hoc modulu VŠPS z roku 2006, od té doby se sice mnohé změnilo (prodlužování věku odchodu do důchodu, vliv ekonomické recese), přesto však jeho výsledky jistě stojí za zmínku. Z 64 tisíc pracujících osob ve věku 50 až 69 let v Kraji Vysočina velká většina předpokládala, že ukončí ekonomickou aktivitu ve věku 60 až 64 let (61 %), dalších 21 % předpokládalo ukončení ekonomické aktivity ještě před šedesátým rokem věku, takže na osoby hodlající ukončit ekonomickou aktivitu až ve věku 65 či více let připadlo jen necelých osmnáct procent. Ochota pracovat do co nejvyššího věku se projevovala nejvýrazněji u pracujících s nejvyšší kvalifikací a nejvyšším pracovním postavením, tak více než polovina zákonodárců, vedoucích a řídících pracovníků předpokládala, že ekonomickou aktivitu ukončí až v pětašedesáti letech či později, u vědeckých a odborných duševních pracovníků přesahoval podíl takových osob jednu třetinu. Naproti tomu pracovat i po dosažení věku 64 let hodlala méně než desetina řemeslníků či obsluh strojů a zařízení. Podobný ad-hoc modul se uskutečnil i v roce 2012. Podle jeho výsledků mělo na Vysočině v úmyslu pracovat i po dosažení důchodového věku 27,7 % osob, což bylo nejméně ze všech krajů České republiky (pro srovnání, v Praze to bylo 77,0 %, ve Středočeském kraji 55,0 %). Podíl pracujících starobních důchodců ve věku do 69 let činil v Kraji Vysočina 7,5 %, což byla v mezikrajském srovnání třetí nejnižší hodnota. Nejvyšší byl v Praze, přes dvacet procent.

28


Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, odvětví činnosti a hlavních tříd zaměstnání Podle výsledků posledního sčítání lidu v populaci Kraje Vysočina mírně převažovaly osoby ekonomicky neaktivní (48,6 %). Podíl ekonomicky aktivních dosáhl 48,2 %. Z nich ovšem ne všichni skutečně pracovali, podíl zaměstnaných dosáhl jen 43,7 %, zbytek připadal na nezaměstnané. Tab. 2. 2 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 z toho ve věku Celkem Počet obyvatel v tom podle ekonomické aktivity: ekonomicky aktivní v tom: zaměstnaní z toho pracující důchodci nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy nezjištěno

60–64

Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví

v tom

65 a více

65–69

70 a více

muži

ženy

505 565

34 685

82 741

26 885

55 856

33 839

48 902

243 720

7 719

3 195

2 078

1 117

1 994

1 201

220 743 8 069 22 977 245 515 120 009 8 333 16 330

7 294 3 238 425 26 175 26 089 57 791

3 195 2 847 X 78 257 78 167 66 1 289

2 078 1 873 X 24 117 24 094 17 690

1 117 974 X 54 140 54 073 49 599

1 994 1 773 X 30 955 30 916 36 890

1 201 1 074 X 47 302 47 251 30 399

Graf 2.4 Zaměstnaní v Kraji Vysočina podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) 100,0 pomáhající rodinní příslušníci

80,0

členové produkčních družstev

60,0 %

osoby pracující na vlastní účet

40,0

zaměstnavatelé

20,0

zaměstnanci

0,0 celkem

60 - 64 let

65 let a více

celkem

60 - 64 let

Muži

65 let a více

Ženy

Na celkovém počtu ekonomicky neaktivních osob se necelou polovinou (48,9 %) podíleli nepracující důchodci, kteří představovali téměř čtvrtinu celkového počtu obyvatel kraje. Naproti tomu více než osm tisíc pracujících důchodců tvořilo 3,7 % zaměstnaných osob. Nejvíce pracujících důchodců patřilo do věkové skupiny 60 až 64 let (více než čtyři desetiny), přes jednu třetinu jich bylo pětašedesátiletých nebo starších (nejčastěji ve věku 65 až 69 let). Na celkovém počtu seniorů (dle definice užívané v této publikaci) podle pohlaví se pracující důchodci v případě mužů podíleli 5,9 % a ženy 2,5 %. To naznačuje, že mezi pracujícími důchodci ve věku 65 a více let výrazně převažovali muži (62,3 %). Z celkového počtu sto dvaceti tisíc nepracujících důchodců v Kraji Vysočina tvořily dvě třetiny osoby ve věku 65 a více let. Nemalý byl ale i podíl věkové skupiny 60 až 64 let, který přesahoval jednu pětinu celkové počtu nepracujících důchodců.


29

Mezi zaměstnanými osobami v Kraji Vysočina jednoznačně převládají zaměstnanci, tvořící čtyři pětiny všech zaměstnaných osob. Podíl zaměstnavatelů je zhruba tříprocentní a osob pracujících na vlastní účet se blíží dvanácti procentům. U zaměstnaných ve vyšších věkových skupinách je tomu ale zcela jinak, jak dokládají výsledky sčítání lidu 2011. Již u zaměstnaných ve věku 60 až 64 let klesá podíl zaměstnanců na dvě třetiny, zastoupení zaměstnavatelů je více než sedmiprocentní a podíl osob pracujících na vlastní účet dosahuje 16 procent. Ještě výrazněji se tento trend projevuje u zaměstnaných osob pětašedesátiletých a starších – zaměstnanci z nich tvoří jen málo přes dvě pětiny, podíl zaměstnavatelů se blíží devíti procentům a podíl osob pracujících na vlastní účet přesahuje čtvrtinu. Obecně tedy – vcelku logicky – platí, že i ve vyšším, důchodovém věku v zaměstnání zůstávají spíše lidé, kteří „pracují na svém“, podnikatelé, osoby pracující na vlastní účet, ale i členové produkčních družstev a pomáhající rodinní příslušníci (i když jejich počty jsou oproti ostatním kategoriím zaměstnaných osob nepatrné). U zaměstnaných seniorů můžeme pozorovat i výrazný rozdíl mezi oběma pohlavími. Podíl zaměstnavatelů a osob pracujících na vlastní účet je výrazně vyšší u mužů, naproti tomu u žen jsou podstatně více zastoupeni zaměstnanci (téměř polovina celkového počtu) a pomáhající rodinní příslušníci. Tab. 2.3 Zaměstnaní podle postavení v zaměstnání, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 z toho ve věku Celkem Zaměstnaní celkem v tom (%): zaměstnanci zaměstnavatelé osoby pracující na vlastní účet členové produkčních družstev pomáhající rodinní příslušníci nezjištěno

60–64

Osoby ve věku 65 a více let podle pohlaví

v tom

65 a více

65–69

70 a více

muži

ženy

220 743

7 719

3 195

2 078

1 117

1 994

1 201

80,1 3,2 11,6 0,3 0,4 4,4

66,2 7,2 16,0 1,2 0,9 8,5

42,2 8,9 26,3 0,7 2,1 19,9

44,3 9,5 25,6 0,8 1,5 18,3

38,3 7,9 27,4 0,4 3,1 22,9

38,2 9,9 32,2 0,7 1,5 17,6

48,9 7,3 16,4 0,6 3,0 23,8

Tab. 2.4 Zaměstnaní podle odvětví ekonomické činnosti, podle pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 v tom podle pohlaví

Zaměstnaní celkem Počet obyvatel z toho (%): zemědělství, lesnictví, rybářství průmysl celkem stavebnictví obchod; opravy motorových vozidel profesní, vědecké a technické činnosti vzdělávání zdravotní a sociální péče jiné činnosti nezjištěno

60–64

muži 65 a více

celkem

60–64

ženy 65 a více

celkem

60–64

65 a více

220 743

7 294

3 195

124 043

5 350

1 994

96 700

1 944

1 201

6,3 32,9 7,2

11,8 25,7 6,8

11,0 13,7 4,4

8,0 38,7 11,7

13,8 31,6 8,7

13,1 18,0 6,3

4,0 25,9 1,5

6,1 9,3 1,5

7,5 6,5 1,2

9,1

6,6

6,7

7,1

5,4

5,8

11,7

10,1

8,2

2,5 6,0 6,4 3,4 9,2

2,9 7,4 7,0 4,5 13,9

5,6 7,7 8,2 7,2 25,2

2,2 2,3 2,0 2,2 8,8

2,4 5,3 3,6 2,8 12,0

5,9 7,3 5,1 5,7 22,5

2,9 10,8 12,0 4,9 9,6

4,3 13,3 16,0 7,7 18,9

5,2 8,3 13,4 9,7 29,6

Zajímavý pohled na zaměstnanost seniorů poskytují počty zaměstnaných v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti. Na Vysočině je ve srovnání s celou Českou republikou dlouhodobě vyšší zaměstnanost v primárním (zemědělství, lesnictví, rybářství) a sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví), naopak zaměstnanost v terciárním sektoru má relativně nižší váhu. Poněkud jinak tomu je u vyšších věkových skupin. Zemědělství, lesnictví a rybářství má pro zaměstnanost osob ve věku 60 až 64 let a 65 a více let ještě větší význam než u zaměstnaných celkem. U obou jmenovaných věkových skupin se na celkové zaměstnanosti

30


podílí více než desetinou. Naproti tomu průmysl i stavebnictví se na počtu zaměstnaných vyšších věkových skupin podílejí výrazně méně – zvláště to platí pro věkovou skupinu 65 a více let, v níž je např. podíl průmyslu na celkovém počtu o 19,2 procentního bodu nižší než u zaměstnaných celkem. Relativně méně jsou starší pracovníci zaměstnáni i v obchodu, naopak poměrně častěji jsou zaměstnáni ve vzdělávání a zdravotnictví, zvláště to platí pro osoby pětašedesátileté a starší. Podíl vzdělávání na celkovém počtu zaměstnaných osob této věkové skupiny je o 1,7 bodu vyšší než u zaměstnaných osob celkem, u zdravotnictví a sociální péče činí stejný ukazatel 1,8 bodu. Graf. 2.5 Zaměstnaní v Kraji Vysočina podle pohlaví, věku a postavení v zaměstnání podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot) 100

ostatní činnosti zdravotní a sociální péče

80

vzdělávání 60 doprava a skladování

% 40

obchod; opravy motorových vozidel

20

stavebnictví průmysl celkem

0 celkem

60 - 64 let

65 let a více

celkem

60 - 64 let

65 let a více zemědělství, lesnictví, rybářství

Muži

Ženy

Tab. 2.5 Zaměstnaní podle hlavních tříd zaměstnání, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 v tom podle pohlaví

Zaměstnaní celkem Počet obyvatel v tom (%): zákonodárci a řídící pracovníci specialisté techničtí a odborní pracovníci úředníci pracovníci ve službách a prodeji kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, rybářství řemeslníci a opraváři obsluha strojů a zařízení, montéři pomocníci a nekvalifikovaní prac. zaměstnanci v ozbrojených silách nezjištěno

60–64

muži 65 a více

celkem

60–64

ženy 65 a více

celkem

60–64

65 a více

220 743

7 294

3 195

124 043

5 350

1 994

96 700

1 944

1 201

5,2 13,4 16,7 4,5 12,4

7,0 14,6 15,6 2,4 10,1

4,8 19,0 12,8 2,0 9,7

6,3 9,0 14,2 2,5 7,6

8,3 11,0 15,1 1,9 7,9

6,8 18,4 13,3 1,0 8,5

3,6 18,9 19,9 6,9 18,7

3,2 24,7 16,8 4,0 16,3

1,4 20,0 11,9 3,6 11,7

2,8 18,2 16,0 3,8 0,4 6,8

4,0 16,3 13,0 4,4 0,0 12,4

5,8 6,7 5,0 7,2 0,0 27,1

3,1 27,6 20,1 2,1 0,7 6,8

4,4 21,5 16,9 2,6 0,0 10,4

6,9 9,7 6,8 2,5 0,1 26,1

2,4 6,0 10,8 5,9 0,1 6,8

2,9 2,1 2,5 9,6 0,0 18,0

3,9 1,7 2,1 15,1 0,0 28,7

Dosti značné rozdíly existují mezi pohlavími. Ženy vyšších věkových skupin jsou ve srovnání s muži stejného věku poměrně méně zaměstnány zejména v průmyslu a stavebnictví, naopak více jich pracuje v odvětví obchod a vzdělávání. Zdravotnictví a sociální péči je možno přímo označit za jejich doménu – podíl tohoto odvětví na celkovém počtu zaměstnaných žen ve věku 65 a více let je ve srovnání se stejně starými muži více než dva a půlkrát vyšší. Zajímavý je pohled na zaměstnanost v primárním sektoru. To má sice pro zaměstnanost starších žen ve srovnání s muži menší význam, přesto se na počtu zaměstnaných žen vyšších věkových skupin podílí podstatně významněji než je tomu u celkové zaměstnanosti žen - podíl zemědělství, lesnictví a rybářství na počtu zaměstnaných žen ve věku 65 a více let je o 3,5 procentního bodu vyšší než u zaměstnaných žen celkem.


31

Při pohledu na zaměstnané podle hlavních tříd zaměstnání vidíme, že u vyšších věkových skupin obyvatel jsou obecně relativně častěji zaměstnány buď ty nejkvalifikovanější nebo naopak nejméně kvalifikované kádry. Platí to u třídy zákonodárci a řídící pracovníci, zejména u věkové skupiny 60 až 64 let, v níž je podíl této třídy na celkovém počtu zaměstnaných o 1,8 bodu vyšší než u zaměstnaných celkem. U osob pětašedesátiletých a starších se pak třída specialistů podílí na počtu zaměstnanců bezmála jednou pětinou. Na druhé straně je u téže věkové kategorie podíl pomocníků a nekvalifikovaných pracovníků ve srovnání se zaměstnanci celkem téměř dvojnásobný. Naproti tomu u technických pracovníků, úředníků, řemeslníků, obsluh strojů a zařízení můžeme u osob ve věku 60 až 64 let a zejména 65 let a více pozorovat více či méně výrazný pokles podílu na počtu zaměstnaných v dané věkové skupině. To však rozhodně neplatí u kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství, výrazném to specifiku Vysočiny. Podíl této třídy na celkovém počtu zaměstnaných je u věkové skupiny 60 až 64 let o 1,2 a u skupiny 65 a více let o 3,0 procentní body vyšší než u zaměstnaných celkem. Při srovnání výsledků za obě pohlaví se zdá být zřejmé, že u vyšších věkových skupin se ještě dosti výrazně rozlišovaly role mužů a žen. Současně je ale třeba vzít v úvahu, že muži častěji pokračují v práci i po dosažení důchodového věku. Ve vyšších věkových skupinách tak muži více či méně výrazně převažují u řídících pracovníků, specialistů, technických a odborných pracovníků, kvalifikovaných pracovníků v zemědělství, lesnictví a rybářství, řemeslníků a opravářů či obsluh strojů a montérů. Naopak žen je relativně více mezi úředníky, pracovníky ve službách a prodeji, pomocníky a nekvalifikovanými pracovníky. Tab. 2.6 Zaměstnaní podle nejvyššího ukončeného vzdělání, pohlaví a věku v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 v tom podle pohlaví

Zaměstnaní celkem Počet obyvatel v tom (%): bez vzdělání základní vč. neukončeného střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední (s maturitou) nástavbové a vyšší odborné vysokoškolské nezjištěno

60–64

muži 65 a více

celkem

60–64

ženy 65 a více

celkem

60–64

65 a více

220 743

7 294

3 195

124 043

5 350

1 994

96 700

1 944

1 201

0,1 5,0 42,1 33,3 5,2 13,8 0,4

0,1 7,0 42,0 28,0 4,8 17,8 0,4

0,2 11,4 29,3 28,4 6,6 23,0 1,0

0,1 4,1 49,2 29,6 3,2 13,3 0,4

0,1 5,5 47,4 25,7 3,1 17,8 0,4

0,1 6,9 32,0 27,9 6,2 26,1 0,8

0,1 6,2 33,1 38,0 7,7 14,5 0,5

0,1 11,1 27,0 34,4 9,2 17,7 0,6

0,4 18,8 24,8 29,3 7,3 17,9 1,4

Vzdělání zaměstnaných osob vyšších věkových skupin se dosti výrazně odlišuje od vzdělanostní struktury zaměstnaných celkem, zejména to platí pro zaměstnané ve věku pětašedesát a více let. Rozdíly se ale projevují již u osob ve věku 60 až 64 let. V tomto věku poměrně častěji zůstávají do pracovního procesu zapojeni na jedné straně lidé s nejnižším vzděláním, což se ovšem odvíjí od podstatně vyššího podílu osob se základním vzděláním ve vyšších věkových skupinách. Na druhé straně jde o osoby s vysokoškolským vzděláním (jejich podíl na počtu zaměstnaných v této věkové skupině je o 4,0 procentní body vyšší než u zaměstnaných celkem). Ještě výraznější jsou tyto rozdíly u osob pětašedesátiletých a starších. V této věkové skupině je ve srovnání se zaměstnanými celkem podíl zaměstnaných se základním vzděláním více než dvojnásobný, zastoupení osob s nástavbovým a vyšším odborným vzděláním je vyšší o 1,4 bodu a s vysokoškolským vzděláním o 9,2 bodu. Při srovnání vzdělání zaměstnaných osob ve věku pětašedesát a více let se vzdělanostní strukturou seniorů celkem vidíme, že i v tomto případě je relativně vysoké zastoupení základního vzdělání způsobeno jen vysokým podílem osob se základním vzděláním mezi seniory (36,4 % oproti 11,4 % u zaměstnaných). I podíl zaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je nižší než u seniorů celkem, i když rozdíl je již podstatně menší (6,4 procentního bodu). Už u osob s úplným středním vzděláním s maturitou je zastoupení mezi zaměstnanými seniory vyšší než u seniorů celkem (v tomto případě činí rozdíl 11,4 bodu), podíl nástavbového a vyššího vzdělání je u zaměstnaných seniorů vyšší o 3,6 bodu (6,6 % oproti 3,0 %) a vysokoškolského o 17,6 bodu (23,0 % oproti 5,4 %). Jednoznačně tedy platí, že do vyššího věku zůstávají ekonomicky aktivní především lidé s vyšším vzděláním. Tento trend se projevuje u obou pohlaví, o něco výrazněji u mužů, což vyplývá hlavně ze skutečnosti, že v minulosti převládali zejména mezi studenty vysokých škol muži.

32


3. Domácnosti a bydlení seniorů Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů 2011 existovalo v Kraji Vysočina téměř třiapadesát tisíc hospodařících domácností seniorů s bezmála devadesáti tisíci členy. Jinými slovy, téměř pětina populace kraje žila v domácnostech seniorů. Hospodařící domácnost tvoří osoby, které společně hospodaří, tj. společně hradí výdaje domácnosti. V případě domácností seniorů pak jde o ty domácnosti, v jejichž čele stojí osoba pětašedesátiletá a starší.

Struktura domácností Mezi domácnostmi seniorů jsou nejčastější domácnosti jednotlivců (45,6 %), těsně následované domácnostmi tvořenými jednou úplnou rodinou (44,2 %). Domácnosti tvořené jednou neúplnou rodinou tvoří zhruba devět procent domácností seniorů a domácnosti prarodičů s vnoučaty jedno procento. Ve více než třech čtvrtinách domácností jsou všichni jejich členové nepracující důchodci, jen nepatrný počet domácností seniorů je tvořen výhradně pracujícími důchodci (necelá dvě procenta). Průměrný počet členů domácnosti, výrazně ovlivněný domácnostmi jednotlivců, dosáhl hodnoty 1,7. U domácností tvořených úplnými a neúplnými rodinami i prarodičů s vnoučaty činil 2,3 respektive 2,2 osoby. Tab. 3.1 Hospodařící domácnosti seniorů*) podle typu domácnosti v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 v tom:

Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů celkem z toho podle ekonomické aktivity členů domácnosti (v %) 1): všichni členové jsou pracující důchodci všichni členové jsou nepracující důchodci Počet členů domácnosti Průměrný počet členů domácnosti

1 úplná rodina

1 neúplná rodina

domácnost jednotlivce

prarodiče s vnoučetem

52 789

23 342

4 848

24 079

520

854,0 40 646,0 88 807 1,7

182,0 16 892,0 52 638 2,3

1,0 804,0 10 888 2,2

671,0 22 940,0 24 079 1,0

0,0 10,0 1 202 2,3

*)

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let, přičemž osoby v čele domácnosti byly zjišťovány jen u uvedených typů hospodařících domácností. 1) Počet domácností, ve kterých mají všichni členové zjištěnou ekonomickou aktivitu pracující/nepracující důchodce

Tab. 3.2 Hospodařící domácnosti seniorů*) podle způsobu bydlení v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů celkem v tom podle způsobu bydlení: bydlící v bytech v tom podle druhu domu (%) v rodinných domech v bytových domech v ostatních budovách bydlící mimo byty bydlící v zařízeních

v tom 1 úplná rodina

1 neúplná rodina



52 789

23 342

4 848

24 079

520

52 603

23 257

4 836

23 991

519

65,2 32,9 1,9 141 45

69,8 29,5 0,7 42 43

72,7 26,6 0,7 11 1

59,3 37,4 3,3 88 -

59,2 40,1 0,8 1

*) Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let, přičemž osoby v čele domácnosti byly zjišťovány jen u uvedených typů hospodařících domácností.

Téměř dvě třetiny domácností seniorů na Vysočině žily v rodinných domech, necelá třetina v bytových domech. V bytech v ostatních budovách žila necelá dvě procenta domácností. Podíl domácností seniorů žijících v rodinných domech byl v mezikrajském srovnání druhý nejvyšší, jen těsně za Středočeským krajem. Domácnosti seniorů bydlící mimo byty či v zařízeních se v kraji počítaly pouze na desítky.


33

V rodinných domech žily častěji domácnosti seniorů tvořené jednou úplnou rodinou a zejména jednou neúplnou rodinou (téměř tři čtvrtiny jejich počtu). Podíl domácností bydlících v bytových domech je podstatně nižší, v případě domácností tvořených jednou neúplnou rodinou jen o málo překračuje jednu čtvrtinu. Domácnosti jednotlivců a prarodičů s vnoučaty sice také více než v polovině případů bydlí v rodinných domech, avšak ve srovnání s rodinnými domácnostmi podstatně častěji žijí v bytových domech, zejména to platí u domácností prarodičů s vnoučaty (v bytových domech bydlí čtyři desetiny těchto domácností). Domácnosti seniorů v Kraji Vysočina nejčastěji žily v bytech se standardní kvalitou (téměř pětadevadesát procent případů), v bytech se sníženou kvalitou žila jen necelé čtyři procenta jejich počtu. Přesto je však jejich podíl o 1,7 procentního bodu vyšší než u domácností celkem. Tab. 3.3 Domácnosti seniorů*) bydlící v bytech podle typu bytu, právního důvodu užívání bytu, počtu obytných místností a vybavení počítačem v Kraji Vysočina Zdroj: SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu bytu (%): byty standardní byty se sníženou kvalitou z toho podle právního důvodu užívání bytu (%): ve vlastním domě v osobním vlastnictví jiné bezplatné užívání bytu nájemní družstevní z toho podle počtu obytných místností v bytě (%): 1 2 3 4 5 a více z toho podle vybavení domácnosti (%): počítač s internetem počítač bez internetu

v tom 1 úplná rodina

1 neúplná rodina



52 603

23 257

4 836

23 991

519

94,5 3,9

97,2 1,8

93,7 4,8

92,0 5,7

97,5 2,1

49,9 15,9 10,8 13,0 4,9

57,3 16,4 9,1 8,4 5,4

63,6 13,7 4,3 9,6 3,5

40,0 15,9 13,9 18,0 4,7

48,8 19,6 7,3 18,3 3,1

4,6 12,2 31,5 27,9 19,7

1,6 7,4 29,3 33,3 26,0

2,2 9,1 28,5 30,1 25,7

8,0 17,5 34,3 22,3 12,4

2,5 13,3 35,4 28,3 19,6

19,6 2,9

27,3 3,7

29,6 4,6

9,7 1,6

35,8 7,1

*)

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let, přičemž osoby v čele domácnosti byly zjišťovány jen u uvedených typů hospodařících domácností.

Graf 3.1 Osoby ve věku 65 a více let v Kraji Vysočina podle postavení v domácnosti, pohlaví a věku podle SLDB 2011 Muži

100

Ženy

100

ostatní

80

80

prarodič s vnoučetem osoba v zařízení

60

60


40

40

osamělý rodič 20

0 65

34

20

další osoba v domácnosti

70

75

80

85

90+

osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru


0 65

70

75

80

85

90+

V bytech se standardní kvalitou žily nejčastěji domácnosti prarodičů s vnoučaty a domácnosti tvořené jednou úplnou rodinou (v obou případech přes 97 %). Naproti tomu domácnosti tvořené neúplnou rodinou a zejména domácnosti jednotlivců žily relativně častěji v bytech se sníženou kvalitou (v případě domácností jednotlivců téměř v šesti procentech případů). Bezmála polovina domácností seniorů žila v bytech ve vlastních domech, šestnáct procent domácností mělo byt v osobním vlastnictví, třináct procent žilo v nájemních bytech, z důvodu jiného bezplatného užívání žilo v bytech necelých jedenáct procent domácností seniorů. Ve srovnání s domácnostmi celkem žijí na Vysočině domácnosti seniorů méně často v bytech ve vlastních domech, naproti tomu téměř třikrát častější je u nich jiné bezplatné užívání bytu. V bytech ve vlastním domě žijí z domácností seniorů zejména domácnosti tvořené jednou úplnou i neúplnou rodinou, zastoupení bytů nájemních je nejvyšší u domácností jednotlivců a domácností prarodičů s vnoučaty. Jiné bezplatné užívání bytu můžeme pozorovat nejčastěji u domácností jednotlivců. Byty užívané domácnostmi seniorů měly na Vysočině nejčastěji tři nebo čtyři obytné místnosti (dohromady šedesát procent bytů), ale i na byty s pěti a více obytnými místnosti připadala bezmála pětina z celkového počtu bytů. V bytech s vyšším počtem obytných místností žily častěji domácnosti tvořené jednou úplnou i neúplnou rodinou, ale i v případě domácností jednotlivců tvořily nejmenší byty s jednou či dvěma obytnými místnostmi jen zhruba čtvrtinu celkového počtu. Počítačem byla podle výsledků sčítání lidu 2011 na Vysočině vybavena více než pětina domácností seniorů. Nejčastěji se vyskytovaly v domácnostech tvořených prarodiči a vnoučaty – nepochybně přičiněním zmíněných vnoučat.

Domácnosti jednotlivců Hospodařící domácnosti seniorů jednotlivců byly v roce 2011 v Kraji Vysočina téměř ze tří čtvrtin tvořeny vdovci či vdovami, ve více než jedenácti procentech v nich žily osoby rozvedené. Méně časté byly domácnosti svobodných či ženatých nebo vdaných osob. V téměř 92 % případů tyto domácnosti žily samostatně v bytě, jen v necelých sedmi procentech případů společně v bytě s další hospodařící domácností. Hospodařící domácnosti seniorů jednotlivců byly na Vysočině více než ze tří čtvrtin tvořeny domácnostmi žen, na domácnosti mužů tak připadla necelá čtvrtina. Mezi oběma pohlavími jsou značné rozdíly v rodinném stavu osob, tvořících tyto domácnosti. Tab. 3.4 Hospodařící a způsobu bydlení

domácnosti

seniorů*)

jednotlivců

podle

věku,

rodinného

stavu

Zdroj: SLDB 2011 Muži ve věku 65 a více let celkem Domácnosti seniorů jednotlivců celkem z toho rodinný stav (%): svobodný, svobodná ženatý, vdaná rozvedený, rozvedená ovdovělý, ovdovělá z toho způsob bydlení (%): samostatně v bytě domácností mimo byty *)

Ženy v tom

65–69

70–74

ve věku 65 a více let 75 a více celkem

v tom 65–69

70–74

75 a více

5 881

1 667

1 222

2 692

18 498

3 655

3 936

10 907

14,5 15,5 16,0 48,8

22,3 22,9 29,8 24,9

17,3 20,2 19,9 42,6

10,0 10,5 7,5 71,9

4,1 3,5 9,6 82,7

7,3 8,2 19,8 64,8

4,0 4,1 10,9 81,0

3,1 1,7 5,8 89,3

86,4 7,8 0,2

89,0 9,7 0,4

90,4 9,1 0,2

92,5 7,0 0,2

93,4 6,3 0,1

92,6 7,0 0,1

93,3 6,6 0,1

93,7 6,0 0,1

Domácnosti s osobou ve věku 65 a více let

Z domácností osaměle žijících pětašedesátiletých a starších mužů je jen necelá polovina tvořena vdovci, na domácnosti svobodných, ženatých a rozvedených mužů připadá vždy zhruba patnáct procent. Naproti tomu u žen v seniorském věku jsou domácnosti jednotlivců tvořeny vdovami více než v osmdesáti procentech případů, podíl domácností rozvedených žen se blíží k jedné desetině a domácnosti svobodných a vdaných žen netvoří dohromady ani osm procent celkového počtu.


35

Zvláště u mužů existují výrazné rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami seniorů. Ve věkové skupině 65 až 69 let tvoří téměř tři desetiny celkového počtu domácnosti rozvedených jednotlivců, až za ně se řadí se čtvrtinovým podílem domácnosti vdovců a i podíl domácností svobodných a ženatých mužů překračuje jednu pětinu. Domácnosti vdovců jsou nejčastější až ve věkové skupině 70 až 74 let a jednoznačně převládají jedině u mužů pětasedmdesátiletých a starších. Naproti tomu u žen tvoří domácnosti vdov bezmála dvě třetiny celkového počtu již ve věkové skupině 65 až 69 let a u žen ve věku pětasedmdesát a více let se na celku podílejí téměř devíti desetinami. Zastoupení domácností rozvedených žen je významné pouze u věkové skupiny 65 až 69 let a v menší míře i 70 až 74 let. Graf. 3.2 Domácnosti jednotlivců bydlící v bytech v Kraji Vysočina podle druhu domu a právního důvodu užívání bytu podle SLDB 2011 100,00 80,00

jiný důvod užívání

60,00

družstevní

40,00 nájemní

20,00

byty v rodinných domech

jiné bezplatné užívání v osobním vlastnictví

z toho nepracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho pracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho ženou ve věku 65 a více let

z toho mužem ve věku 65 a více let

obývané jednotlivcem

z toho nepracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho pracujícím důchodcem ve věku 65 a více let

z toho ženou ve věku 65 a více let

z toho mužem ve věku 65 a více let


0,00

ve vlastním domě

byty v bytových domech

Graf. 3.3 Domácnosti jednotlivců seniorů v Kraji Vysočina podle pohlaví, věku a podle počtu hospodařících domácností v bytě podle SLDB 2011 1 000

1 000 ženy

muži

900

900

800

800

700

700

600

600

500

500

400

400

300

300

200

200

100

100

0

0 95+ 92

89

86

83

80

77

74

71

68

65

2+ HD v bytě

65

68

71

74

77

80

83

86

89

92 95+

1 HD bytě

Bydlení seniorů Pokud jde o skladbu bytů podle počtu obytných místností, není na Vysočině podstatný rozdíl mezi domácnostmi seniorů celkem a domácnostmi seniorů žijícími samostatně v bytě. I u posledně jmenovaných domácností převládají domácnosti žijící v bytech se třemi a čtyřmi obytnými místnostmi. Obdobně je tomu u domácností tvořených jednou úplnou rodinou, neúplnou rodinou a v menší míře i u domácností jednotlivců.

36


V domácnostech seniorů v Kraji Vysočina připadá na jednu osobu nejčastěji obytná plocha čtyřiceti a více metrů čtverečních (téměř u 40 % domácností). Ovlivňují to především domácnosti jednotlivců, u kterých taková obytná plocha připadá na osobu ve více než šesti desetinách domácností. U rodinných domácností – úplných i neúplných – připadá na jednu osobu nejčastěji obytná plocha v rozmezí 20,0 až 29,9 m2. Ve všech typech domácností seniorů jsou velice řídké případy, kdy na osobu připadá obytná plocha menší než deset metrů čtvereční a i domácnosti s obytnou plochou v rozmezí 10,0 až 19,9 m2 tvoří na Vysočině jen něco přes desetinu domácností seniorů. Tab. 3.5 Domácnosti seniorů*) bydlící v bytech podle počtu obytných místností Zdroj: SLDB 2011 z toho podle počtu obytných místností s plochou 8 m² a více (%) Celkem 1 Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce z nich žijící samostatně v bytě z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce

2

3

4

5 a více

52 603

4,6

12,3

31,7

28,0

19,8

23 257 4 836 23 991

1,6 2,2 8,0

7,4 9,2 17,6

29,4 28,6 34,4

33,4 30,2 22,4

26,1 25,8 12,5

49 243

4,7

12,7

32,6

28,5

17,7

21 822 4 563 22 358

1,6 2,2 8,4

7,7 9,4 18,4

30,5 29,2 35,2

34,3 30,9 22,3

23,8 24,3 10,4

*)

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let

Tab. 3.6 Domácnosti seniorů*) bydlící v bytech podle obytné plochy na osobu Zdroj: SLDB 2011 z toho podle obytné plochy v m2 na osobu (%)

Celkem do 9,9 Domácnosti seniorů bydlící v bytech z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce z nich žijící samostatně v bytě z toho podle typu: 1 úplná rodina 1 neúplná rodina domácnost jednotlivce

10,0–19,9

20,0–29,9

30,0–39,9

40,0 a více

52 603

2,4

11,5

24,5

18,5

37,6

23 257 4 836 23 991

3,1 4,7 1,2

16,1 14,9 6,1

36,8 31,5 11,0

24,4 22,0 12,0

16,1 20,0 62,5

49 243

1,8

9,7

24,2

19,0

39,7

21 822 4 563 22 358

2,5 4,0 0,6

14,0 13,6 4,5

37,3 32,0 9,5

25,5 22,7 11,8

17,0 21,0 66,3

*)

Domácnosti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let


37

Graf 3.4 Průměrná obytná plocha na osobu v bytech obývaných domácnostmi seniorů v Kraji Vysočina podle typu domácnosti, věku osoby v čele a druhu domu podle SLDB 2011 70 v rodinných domech v bytových domech v rodinných domech celkem v bytových domech celkem

m2 na osobu

60 50 40 30 20 10


obývané úplnou rodinou

obývané neúplnou rodinou



65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

65 a více let

celkem

0


Graf 3.5 Domácnosti seniorů bydlící v bytech v Kraji Vysočina podle typu domácnosti, druhu domu a průměrné obytné plochy na osobu podle SLDB 2011 100 80 60 % 40

Obytná plocha na osobu v m2

20

34,0 a více 26,0-33,9

Byty v rodinných domech

38

Byty v bytových domech


z toho osoba v čele ve věku 65 a více let












0

18,0-25,9 do 17,9

4. Zdravotní péče Nejčerstvější údaje o zdravotní péči o seniory jsou k dispozici za rok 2013. V zásadě jde o data přebíraná od Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

Zdravotní stav Jak u obyvatelstva celkem, tak i u seniorů se v Kraji Vysočina v posledních letech projevuje rostoucí trend u vybraných chronických onemocnění. Nejvýraznější byl v evidenci praktických lékařů nárůst počtu pacientů s hypertenzní nemocí, počet pacientů s tímto onemocněním ve věku 65 a více let se na Vysočině v roce 2013 přiblížil hranici čtyřiceti tisíc a oproti stavu z roku 2009 se zvýšil více než o čtvrtinu. Po celé sledované období představovali senioři zhruba dvě pětiny pacientů s hypertenzní nemocí. Méně výrazně se zvyšoval počet seniorů s dalšími vybranými onemocněními, ale jak v případě ischemické nemoci srdeční, tak cévních nemocí mozku byl jejich podíl na celkovém počtu pacientů vyšší. Srovnáme-li počet osob pětašedesátiletých a starších, trpících některým z vybraných chronických onemocnění, s celkovým počtem seniorů na Vysočině, zjistíme, že tito chroničtí pacienti představují zhruba tři čtvrtiny seniorů v kraji. Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky 2009

2010

hypertenzní nemoci (I10–I15) ischemické nemoci srdeční (I20–I25) cévní nemoci mozku (I60–I69)

74 488 37 585 11 619

hypertenzní nemoci (I10–I15) ischemické nemoci srdeční (I20–I25) cévní nemoci mozku (I60–I69)

41,6 56,5 68,6

2011

2012

2013

Pacienti s chronickým onemocněním 81 712 83 296 85 520 38 279 38 427 38 678 11 821 11 979 12 022 z toho ve věku 65 a více let (%) 41,6 40,0 42,0 56,8 57,0 56,7 68,1 68,7 71,0

93 925 38 372 12 243 41,8 55,2 71,5

Graf 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocnění v evidenci praktického lékaře pro dospělé v Kraji Vysočina v letech 2009 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

hypertenzní nemoci (I10–I15)

ischemické nemoci srdeční (I20–I25)

cévní nemoci mozku (I60–I69)

100 000 90 000 80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 celkem

z toho ve věku 65 a více

2009

celkem


2010

celkem


2011


celkem


2012

celkem


2013

39

Graf 4.2 Hlášená onemocnění novotvary v Kraji Vysočina a ČR podle pohlaví a věku v roce 2011 (na 100 000 obyvatel stejného věku) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

počet onemocnění na 100 tis. mužů/žen

7 000 6 000

muži

5 000

ženy

Kraj Vysočina Česká republika Kraj Vysočina Česká republika

4 000 3 000 2 000 1 000 0 35–39

40–44

45–49

50–54

55–59

60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

Graf 4.3 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary podle pohlaví a kraje bydliště v roce 2011 (na 100 000 mužů/žen) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

onemocnění na 100 tis. obyvatel

1 200

muži muži - průměr ČR

1 000

ženy ženy - průměr ČR

800 600 400 200 0 PHA

40

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK


VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 4.4 Hlášená onemocnění vybranými druhy zhoubných novotvarů na 100 tisíc mužů v Kraji Vysočina v roce 2011 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

2 100 Zhoubný novotvar 1 800

tlustého střeva

průdušky, plíce

kůže

prostaty

1 500 1 200 900 600 300 0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk

Graf 4.5 Hlášená onemocnění vybranými druhy zhoubných novotvarů na 100 tisíc žen v Kraji Vysočina v roce 2011 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

1500

Zhoubný novotvar tlustého střeva

průdušky, plíce

kůže

prsu

těla děložního

1200

900

600

300

0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk


41

Graf 4.6 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary na 100 tisíc mužů v Kraji Vysočina v letech 2007 až 2011 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

6 000 2007

2008

2009

2010

2011

5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk

Graf 4.7 Hlášená onemocnění zhoubnými novotvary na 100 tisíc žen v Kraji Vysočina v letech 2007 až 2011 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

3 500 2007

2008

2009

2010

2011

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 60–64

65–69

70–74

75–79

80–84

85 a více

celkem

věk

Hospitalizovaní (nemocnice, LDN) Počet osob s trvalým bydlištěm na území Kraje Vysočina, které byly hospitalizovány v nemocnici, zůstává v posledních letech stabilní (s jedinou výjimkou roku 2011). Mezi pacienty mírně převládají ženy, tvořící vždy zhruba pětapadesát procent celkového počtu pacientů. Zhruba polovinu hospitalizovaných pacientů s bydlištěm v kraji tvoří osoby vyššího věku (pětapadesátileté a starší) a jejich podíl vykazuje mírně rostoucí tendenci (v roce 2009 tvořili 49,3 % celkového počtu, maximální byl jejich podíl v roce 2012 – 53,7 %). Osoby ve věku 65 a více let představovaly ve všech sledovaných letech více než třetinu celkového počtu hospitalizovaných, i u nich bylo maximum zaznamenáno v roce 2012, kdy se jejich podíl na celku přiblížil čtyřiceti procentům.

42


Podíl seniorů na celkovém počtu hospitalizovaných je u mužů vyšší než u žen, ve sledovaném období se pohyboval mezi 34,2 % (2009) a 42,9 % (2012), u žen můžeme minimum pozorovat v roce 2010 (34,5 %), maximum roku 2012 (36,4 %). Tab. 4.2 Osoby s bydlištěm v kraji hospitalizované v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky Hospitalizovaní muži Celkem z toho ve věku: 55–59 60–64 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–941) 95 a více1) 1)

Hospitalizované ženy

2009

2010

2011

2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

52 635

51 996

49 145

52 706

52 378

66 538

64 881

61 528

64 918

64 888

4 327 5 308 4 863 4 427 4 278 2 868 1 557 . .

4 399 5 122 5 117 4 262 4 250 2 875 1 757 . .

3 933 4 940 4 884 4 089 3 843 2 884 1 308 243 57

4 151 5 302 8 721 4 538 4 149 3 139 1 648 358 45

4 101 5 008 5 802 4 936 3 968 3 236 1 586 428 58

3 579 4 392 4 483 5 012 5 479 4 833 3 360 . .

3 628 4 372 4 555 4 700 5 273 4 494 3 378 . .

3 255 3 969 4 525 4 532 4 916 4 437 2 556 657 145

3 358 4 174 5 037 4 687 5 031 4 911 2 921 864 148

3 360 3 914 4 863 4 869 4 922 4 717 2 979 917 129

v letech 2009 a 2010 ve věku 85 a více let

Tab. 4.3 Podíl operovaných osob s bydlištěm v kraji z hospitalizovaných v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 (%) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky Kraj Vysočina 2009 Celkem z toho ve věku: 55–59 60–64 65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–941) 95 a více1) 1)

2010

2011

Česká republika 2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

29,7

28,3

28,7

28,4

27,9

28,9

28,9

28,8

29,6

29,4

35,8 32,4 29,2 27,4 24,0 18,2 13,6 . .

34,9 31,4 28,3 24,8 19,7 15,3 11,7 . .

35,5 31,0 29,5 25,1 20,4 16,2 12,5 10,9 10,9

36,6 30,4 29,0 24,6 20,0 14,9 12,7 9,2 6,7

35,4 32,4 28,4 24,2 19,3 14,5 11,2 8,8 8,0

35,2 32,2 29,7 26,2 22,3 17,1 13,7 10,8 9,5

35,4 32,2 29,8 25,8 21,1 16,1 12,5 10,6 9,8

35,4 32,0 29,6 26,0 21,2 16,1 12,5 11,0 10,0

36,2 32,7 30,1 26,4 21,2 16,1 12,5 10,6 8,8

36,3 32,8 29,9 26,4 21,3 16,1 12,3 10,5 9,9


Více než čtvrtina z hospitalizovaných osob s bydlištěm na Vysočině byla operována, nejvyšší byl podíl operovaných hned v prvním sledovaném roce, v následujících letech se projevuje spíše klesající tendence. Rovněž s výjimkou roku 2009 byl podíl operovaných s bydlištěm v kraji nižší než v celé České republice. Největší byl rozdíl v závěru sledovaného období (- 1,5 procentního bodu v roce 2013) a projevoval se zvláště u vyšších věkových skupin (-2,2 bodu u hospitalizovaných ve věku 70 až 74 let). S vyšším věkem podíl operovaných logicky klesá, přesto ale ještě ve věkové skupině 75 až 79 let byla operována zhruba pětina hospitalizovaných osob s bydlištěm na Vysočině. Naproti tomu se s rostoucím věkem prodlužuje průměrná ošetřovací doba, která je u nejstarších věkových skupin ve srovnání s celkovou hodnotou zhruba dvojnásobná – jak u hospitalizovaných osob s bydlištěm v kraji, tak na celorepublikové úrovni. Rovněž se na krajské i republikové úrovni ve sledovaném období projevuje tendence ke zkrácení průměrné ošetřovací doby. U hospitalizovaných osob s bydlištěm v Kraji Vysočina se tato doba zkrátila o 0,6 dne, stejně tak i v celé České republice. Současně můžeme pozorovat, že průměrná ošetřovací doba je na Vysočině kratší, v roce 2013 činil rozdíl 0,4 dne. Tak u osob ve věku 85 až 89 let s bydlištěm v Kraji Vysočina byla průměrná ošetřovací doba o 1,8 dne kratší než u osob téže věkové skupiny v celé České republice. U věkové skupiny 80 až 84 let činil rozdíl 1,6 dne.


43

Tab. 4.4 Průměrná ošetřovací doba osob s bydlištěm v kraji hospitalizovaných v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 (dny) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky Kraj Vysočina 2009 Celkem z toho ve věku: 55-59 60-64 65-69 70-74 75-79 80-84 85-89 90–941) 95 a více1) 1)

2010

2011

Česká republika 2012

2013

2009

2010

2011

2012

2013

6,5

6,4

6,2

6,0

5,9

6,9

6,8

6,7

6,4

6,3

6,6 7,0 7,7 8,0 9,0 9,8 10,5 . .

6,4 6,9 7,4 8,0 8,8 9,8 11,0 . .

6,1 6,7 7,1 7,6 8,6 9,7 9,9 9,8 9,7

5,7 6,2 6,8 7,3 8,1 9,3 10,1 10,6 12,4

5,7 6,4 6,8 7,3 8,0 8,6 9,8 9,6 8,3

6,9 7,4 7,9 8,7 9,7 11,2 12,3 13,3 13,0

6,9 7,3 7,8 8,5 9,7 11,0 12,5 12,5 12,8

6,7 7,1 7,6 8,3 9,4 10,9 12,4 12,5 13,8

6,3 6,8 7,3 7,9 9,0 10,4 11,8 12,5 12,4

6,2 6,7 7,2 7,8 8,8 10,2 11,6 11,8 12,5


Graf 4.8 Hospitalizované osoby v nemocnicích a průměrná doba hospitalizace podle kraje bydliště v roce 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

300

8 7

250

200

5

150

4 3

počet hospitalizací na 1 000 obyvatel počet hospitalizací na 1 000 obyvatel–průměr ČR průměrná ošetřovací doba ve dnech

100

2

50

1

0

0 PHA

44

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK


VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

dny

počet hospitalizací

6

Graf 4.9 Podíl operovaných osob s bydlištěm v kraji z hospitalizovaných v nemocnicích podle věku v letech 2009 až 2013 (%) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

40 35 30

%

25 podíl mužů ve věku 65 a více let ČR

20

podíl mužů ve věku 65 a více let kraj

15

podíl žen ve věku 65 a více let ČR podíl žen ve věku 65 a více let kraj

10 5 0 2009

2010

2011

2012

2013

Graf 4.10 Hospitalizovaní obyvatelé Kraje Vysočna v nemocnicích podle věku na 1 000 obyvatel stejného věku v roce 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

160 000 140 000

muži - Kraj Vysočina

ženy - Kraj Vysočina

muži - ČR

ženy - ČR

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

95 a více

Počet léčeben dlouhodobě nemocných v Kraji Vysočina ve sledovaném období kolísal mezi pěti a šesti, počet lůžek v nich se po většinu let pohyboval kolem pěti set s maximem v letech 2006 a 2007 a minimem roku 2011. Naproti tomu u počtu hospitalizovaných se projevoval rostoucí trend, takže v roce 2013 byl počet hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných na Vysočině bezmála o čtvrtinu vyšší než v roce 2005. Tento trend dokládá i vývoj počtu hospitalizovaných na deset tisíc obyvatel, který v roce 2005 činil 52,9 a v roce 2013 již 65,0. Počet zemřelých pacientů meziročně značně kolísal, jak v absolutních počtech, tak i v přepočtu na tisíc hospitalizovaných. Rozdíl mezi nejvyšším údajem (2007) a minimem (2011) činil 114 zemřelých, v přepočtu na tisíc hospitalizovaných 30,4. Průměrná ošetřovací doba v léčebnách se po počátečním prodlužování a následné stagnaci vyznačovala v závěrečných letech sledovaného období výrazným zkrácením, zlomový byl v tomto směru rok 2011. Tento trend se do jisté míry odrážel i v ročním využití lůžek.


45

Tab. 4.5 Léčebny dlouhodobě nemocných v letech 2005 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky 2005 Léčebny dlouhodobě nemocných v nich lůžka Hospitalizovaní celkem na 10 000 obyvatel1) Zemřelí pacienti na 1 000 hospitalizovaných Průměrná ošetřovací doba Roční využití lůžek ve dnech 1)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

5 482 2 277

6 515 2 561

6 515 2 689

6 505 2 473

6 502 2 476

6 494 2 571

5 474 2 533

5 494 2 839

5 492 2 830

52,9 617 271,0 54,9 285,2

59,1 581 226,9 60,3 309,8

61,7 642 238,8 59,1 304,9

56,3 539 218,0 59,8 312,6

56,2 566 228,6 63,1 310,7

58,4 606 235,7 60,1 310,2

58,0 528 208,4 52,9 282,8

65,1 597 210,3 51,0 293,2

65,0 616 217,7 52,6 302,5

napočteno na odpovídající věkové skupiny

Graf 4.11 Hospitalizované osoby v léčebnách dlouhodobě nemocných podle krajů v roce 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

400 počet hospitalizovaných na 10 tisíc obyvatel počet hospitalizovananých na 10 tisíc obyvatel –průměr ČR zemřelí na 1 000 hospitalizovaných zemřelí na 1 000 hospitalizovaných–průměr ČR

100

350 300

80

250

60

200 150

40

100 20

zemřelí na 1 000 hospitalizovaných

počet hospitalizovaných na 10 tisíc obyvatel

120

50 0

0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Domácí zdravotní péče Senioři tvoří i v Kraji Vysočina velkou většinu pacientů domácí zdravotní péče, jejich podíl byl nejvyšší hned na počátku sledovaného období v roce 2005 (88,6 %), nejnižší v roce 2009 (83,7 %). Počet pacientů pětašedesátiletých a starších po většinu období projevoval rostoucí tendenci, takže v letech 2011 a 2012 dokonce překročil hranici čtyř tisíc, v roce 2013 však pronikavě poklesl (o 30 %). Obdobný vývoj můžeme sledovat i v přepočtu na tisíc obyvatel kraje stejného věku. Celkový počet pacientů domácí zdravotní péče více méně kopíroval vývoj počtu pacientů v seniorském věku, mnohem větší meziroční výkyvy naproti tomu můžeme pozorovat u celkového počtu návštěv, počtu návštěv na jednoho pacienta i počtu provedených výkonů. I u těchto ukazatelů ale můžeme pozorovat výrazný propad v roce 2013, který byl v případě počtu návštěv a počtu provedených úkonů dokonce ještě hlubší než u počtu pacientů (u obou ukazatelů více než třetinový). Mezi pacienty domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let na Vysočině po celé sledované období jednoznačně převládali pacienti s chronickým onemocněním, podíl pacientů s akutním onemocněním, pooperačními stavy a úrazy či pacientů v domácí hospicové péči byl spíše jen okrajový, i když v některých letech rostl, zejména v případě, že došlo k absolutnímu poklesu pacientů s chronickým onemocněním, jako se stalo v roce 2013.

46


Tab. 4.6 Pacienti domácí zdravotní péče podle věku v letech 2005 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky 2005 Počet pacientů z toho ve věku 65 a více let Počet pacientů ve věku 65 a více let na 1 000 obyvatel stejného věku Počet návštěv Počet návštěv na 1 pacienta Počet provedených výkonů

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 046 3 584

3 970 3 480

4 190 3 640

4 391 3 841

4 737 3 966

4 653 3 996

4 704 4 042

4 844 4 130

3 290 2 874

79,3 189 606 46,9 380 892

77,7 192 845 48,6 386 040

81,7 182 875 43,6 327 066

85,4 197 156 44,9 334 599

91,9 208 857 44,1 345 467

90,4 242 019 52,0 362 598

91,9 218 980 46,6 344 445

94,7 244 503 50,5 378 454

64,4 151 867 46,2 240 914

Tab. 4.7 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let podle druhu onemocnění v letech 2005 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky 2005 Pacienti ve věku 65 a více let podle druhu onemocnění:1) chronická onemocnění akutní onemocnění pooperační stavy, úrazy domácí hospicová péče

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

3 584

3 480

3 640

3 841

3 966

3 996

4 042

4 130

2 874

3 428 213 171 76

3 247 208 179 95

3 435 241 169 97

3 575 309 203 100

3 569 279 199 145

3 678 199 142 199

3 713 221 127 155

3 731 202 146 154

2 489 203 233 113

95,6 5,9 4,8 2,1

93,3 6,0 5,1 2,7

94,4 6,6 4,6 2,7

93,1 8,0 5,3 2,6

90,0 7,0 5,0 3,7

92,0 5,0 3,6 5,0

91,9 5,5 3,1 3,8

90,3 4,9 3,5 3,7

86,6 7,1 8,1 3,9

Podíl pacientů ve věku 65 a více let na pacientech s daným druhem onemocnění (%) chronická onemocnění akutní onemocnění pooperační stavy, úrazy domácí hospicová péče 1)

pacient může být zařazen ve více druzích péče

Graf 4.12 Pacienti domácí zdravotní péče v Kraji Vysočina v letech 2005 až 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

počet pacientů ve věku 0–64 let

4 500

90

4 000

89

3 500

88 87

3 000

86

2 500

85 2 000

procenta

počet pacientů

počet pacientů ve věku 65 a více let procento léčených pacientů ve věku 65 a více let

84

1 500

83

1 000

82

500

81

0

80 2005

2006

2007

2008

2009

2010


2011

2012

2013

47

Graf 4.13 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let v krajích v roce 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky 1200,0

20 000 počet pacientů ve věku 65 a více let počet pacientů na 10 tisíc obyvatel stejného věku

16 000

1000,0

počet pacientů

14 000

počet pacientů na 10 tis. obyvatel

18 000

800,0

12 000 600,0

10 000 8 000

400,0

6 000 4 000

200,0

2 000 0,0

0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 4.14 Pacienti domácí zdravotní péče ve věku 65 a více let v krajích a ČR v roce 2013 (na 10 000 obyvatel) Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

počet pacientů na 10 tis. obyvatel

1 200

1 000

800

600

400 počet pacientů na 10 tis. obyvatel stejného věku

200

počet pacientů na 10 tis. obyvatel stejného věku–průměr za ČR 0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 4.15 Výkony domácí zdravotní péče v krajích a ČR v roce 2013 Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky počet návštěv na 1 pacienta počet návštěv na 1 ZPBD a den

počet návštěv na 1 pacienta

70

10

počet návštěv na 1 pacienta–průměr ČR počet návštěv na 1 ZPBD a den–průměr ČR

9 8

60

7

50

6 5

40

4

30

3

20

2

10

1 0

0 PHA

48

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK


VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

počet návštěv na 1 ZPBD a den

80

5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Počet příjemců starobních důchodů se v Kraji Vysočina v posledních letech neustále zvyšoval, u mužů bylo v roce 2014 příjemců starobních důchodů (bez souběhu) o 7,0 % více než v roce 2010, v případě žen činil tento rozdíl 3,9 %. Mírnější byl nárůst počtu osob pobírajících starobní důchod v souběhu s důchodem vdovským (vdoveckým), zvláště u žen, kde prakticky stagnoval. Daleko výrazněji ve stejné době narostl počet osob pobírajících předčasný důchod, není divu, že za situace, kdy je pro nezaměstnané vyššího věku téměř nemožné najít novou práci, řeší mnozí z nich svou situaci předčasným odchodem do důchodu. U mužů mezi roky 2010 a 2014 počet mužů pobírajících předčasný starobní důchod (bez souběhu) vzrostl bezmála o třicet procent, u žen téměř o čtvrtinu. Podíl příjemců předčasného důchodu na celkovém počtu příjemců starobního důchodu (bez souběhu) tak v roce 2014 u mužů i žen přesáhl jednu třetinu. Nárůst počtu příjemců předčasného starobního důchodu v souběhu s vdovským (vdoveckým) byl ještě výraznější, u mužů více než padesátiprocentní, u žen se hranici padesáti procent těsně přiblížil. Podíl na celkovém počtu tohoto typu důchodů je relativně nižší, u mužů se v roce 2014 přiblížil jedné pětině, u žen byl více než dvanáctiprocentní. Tab. 5.1 Příjemci starobních důchodů podle pohlaví v letech 2010 až 2014 (stav v prosinci) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení Muži Příjemci pobírající starobní důchod (bez souběhu) z toho předčasný důchod Podíl počtu příjemců předčasných starobních důchodů (bez souběhu) (%) Příjemci pobírající starobní důchod v souběhu s vdovským (vdoveckým) z toho předčasný důchod Podíl počtu příjemců předčasných starobních důchodů v souběhu s vdovským (vdoveckým) (%)

Ženy

2010

2011

2012

2013

2014

2010

2011

2012

2013

2014

39 162 11 704

41 247 13 691

41 238 14 222

41 317 14 639

41 902 15 184

43 808 13 528

45 631 15 300

45 244 15 689

45 070 16 087

45 517 16 699

29,9

33,2

34,5

35,4

36,2

30,9

33,5

34,7

35,7

36,7

4 441 575

4 514 665

4 620 750

4 651 821

4 615 875

27 540 2 314

27 646 2 605

27 595 2 891

27 463 3 136

27 400 3 419

12,9

14,7

16,2

17,7

19,0

8,4

9,4

10,5

11,4

12,5

Tab. 5.2 Průměrná výše starobních důchodů podle pohlaví příjemců v letech 2010 až 2014 (stav v prosinci) Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

v Kč Muži

Průměrná měsíční výše starobních důchodů (bez souběhu) z toho předčasných Průměrná měsíční výše starobních důchodů v souběhu s vdovským (vdoveckým) z toho předčasných

Ženy

2010

2011

2012

2013

2014

2010

2011

2012

2013

2014

10 826 10 035

11 296 10 516

11 541 10 718

11 752 10 882

11 875 10 980

8 972 8 208

9 359 8 596

9 547 8 758

9 714 8 904

9 806 8 985

11 994 11 504

12 514 12 017

12 769 12 227

13 008 12 451

13 140 12 550

10 818 10 242

11 251 10 675

11 470 10 887

11 643 11 052

11 727 11 133

Průměrná výše starobního důchodu (bez souběhu) činila v roce 2010 v Kraji Vysočina 9 847 korun a za republikovou hodnotou zaostávala o 276 korun. V roce 2014 dosáhla 10 798 korun a rozdíl oproti celorepublikové hodnotě se prakticky nezměnil – činil 277 korun. Mezi roky 2010 a 2014 se na Vysočině průměrná výše starobního důchodu (bez souběhu) zvýšila u mužů o 9,7 % (o 1 049 korun), růst předčasných důchodů byl o něco pomalejší, takže se rozdíl mezi průměrnou výší starobního a předčasného starobního důchodu prohloubil na 895 korun v roce 2014. O něco rychleji v kraji rostly starobní důchody (bez souběhu) u mužů (mezi roky 2010 a 2014 o 9,7 % oproti 9,3 % u žen), naproti tomu průměrná výše předčasného starobního důchodu se zvýšila u mužů i žen prakticky stejně (9,4 % u mužů a 9,5 % u žen).


49

V případě starobních důchodů v souběhu s vdovským či vdoveckým byl růst jejich průměrné výše výraznější u mužů jak v případě řádného, tak předčasného odchodu do důchodu. Rozdíl mezi průměrnou výší starobního důchodu (bez souběhu) u mužů a žen se na Vysočině mezi roky 2010 a 2014 zvýšil na 2 069 korun ve prospěch mužů, vzrostl i rozdíl u předčasných starobních důchodů (1 995 korun). Obdobný byl i vývoj průměrné výše starobního důchodu v souběhu s vdovským nebo vdoveckým, i když v tomto případě není rozdíl mezi oběma pohlavími tak výrazný (v roce 2014 činil 1 413 korun). Graf. 5.1 Průměrná výše starobních důchodů (bez souběhu) v ČR, Kraji Vysočina a jeho okresech podle pohlaví v prosinci 2014 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

14 000

muži

ženy

12 000 10 000 8 000 Kč 6 000 4 000 2 000 0 Česká republika

Kraj Vysočina Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


Graf. 5.2 Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) v Kraji Vysočina a ČR podle pohlaví v letech 2005 až 2014 Zdroj: Česká správa sociálního zabezpečení

14 000

muži kraj celkem

12 000

ženy ČR celkem

10 000 8 000 Kč 6 000 4 000 2 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Pobytové sociální služby V roce 2014 působilo na území Kraje Vysočina pětadvacet domovů pro seniory s bezmála 2 200 lůžky, vedle toho existovalo ještě patnáct domovů se zvláštním režimem s téměř 550 lůžky. Na tisíc obyvatel ve věku pětašedesát a více let připadalo 24,4 lůžka v domovech pro seniory a 6,1 lůžka v domovech se zvláštním režimem. Současně však bylo v kraji ke konci roku 2014 více než tři a půl tisíce neuspokojených žadatelů

50


o umístění v domově pro seniory (38 žadatelů na tisíc seniorů), v případě domovů se zvláštním režimem bylo neuspokojených žadatelů bezmála tisíc, což téměř dvojnásobně přesahovalo kapacitu těchto zařízení v kraji. Údaje o domovech s pečovatelskou službou jsou k dispozici z roku 2010. V tomto roce existovalo na Vysočině 97 domů s pečovatelskou službou s více než 2 400 byty. Na tisíc osob ve věku 65 a více let tak připadalo téměř třicet bytů v těchto zařízeních. V rozmístění zařízení sociální péče a jejich kapacit existují mezi jednotlivými okresy kraje značné rozdíly. V případě domovů pro seniory je největší počet zařízení s celkově nejvyšším počtem lůžek v okresech Pelhřimov a Třebíč, v těchto okresech je též největší počet lůžek v přepočtu na tisíc seniorů – ve srovnání se zbylými okresy kraje zhruba dvojnásobný. Třebíčsko je na prvním místě též v počtu lůžek v domovech se zvláštním režimem, v přepočtu na tisíc obyvatel ve věku 65 a více let dosahuje prakticky stejné úrovně i okres Havlíčkův Brod. Nejméně lůžek v absolutním vyjádření i v přepočtu je na Jihlavsku. V počtu domů s pečovatelskou službou i v jejich kapacitě na Vysočině jednoznačně vyniká jihlavský okres s třiceti domy s více než šesti stovkami bytů. Rovněž v počtu bytů na tisíc obyvatel pětašedesátiletých a starších vyniká nad ostatními okresy. Na opačném pólu stál v roce 2010 okres Pelhřimov, který sice nezaostával v počtu zařízení, ale jejich kapacita byla velice nízká a i v přepočtu na tisíc seniorů na tom byl hůře než ostatní okresy. Tab. 5.3 Vybraná zařízení sociální péče podle okresů v roce 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Domovy pro seniory1)

zařízení


lůžka

Domovy se zvláštním režimem1)

lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

zařízení

lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

lůžka

Domy s pečovatelskou službou2)

domy

byty

byty na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let

25

2 199

24,4

15

547

6,1

97

2 407

29,4

3 4 7 6 5

308 326 537 695 333

18,0 17,0 38,6 35,8 16,1

3 1 4 4 3

133 70 89 154 101

7,8 3,6 6,4 7,9 4,9

16 30 16 17 18

454 621 279 498 555

29,0 35,9 22,0 28,3 29,7

1)

údaje jsou územně členěny podle detašovaných pracovišť a nemusejí tedy odpovídat údajům za kraje, které jsou zpracovány podle sídla právního subjektu ; zařízení sociálních služeb i místa v nich jsou členěna podle druhu poskytované služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb

2)

data za rok 2010

Graf 5.3 Obyvatelé vybraných typů zařízení sociální péče v Kraji Vysočina podle věku k 31. 12. 2014 (v %) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

45 40

domovy pro seniory - kraj domovy pro seniory - ČR

domovy se zvláštním režimem - kraj domovy se zvláštním režimem - ČR

35 30 25 20 15 10 5 0 do 65 let

66-75 let

76-85 let věk


86-95 let

96 a více let

51

Graf 5.4 Žadatelé o umístění ve vybraných typech zařízení sociální péče na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let podle krajů k 31. 12. 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 70 domovy pro seniory

domovy se zvláštním režimem

žadatelé na 1 000 obyvatel

60 50 40 30 20 10 0 ČR

PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Pečovatelská služba Výdaje na pečovatelskou službu v Kraji Vysočina s jedinou výjimkou meziročně rostly, v roce 2014 byly o 45 % vyšší než v roce 2007. Počet osob, kterým byla pečovatelská služba poskytnuta, však po maximu v letech 2009 až 2011 prudce poklesl (v roce 2012 meziročně více než desetinu). Jejich počet se dále snížil i v roce 2013, vzdor opětnému mírnému nárůstu výdajů na pečovatelskou službu. Pečovatelská služba tak velice rychle a citlivě reaguje na hospodářskou situaci a zvláště na vládní a legislativní zásahy. Tab. 5. 4 Pečovatelská služba v letech 2007 až 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí Osoby, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba na 1 000 obyvatel Výdaje na pečovatelskou službu (tis. Kč)

2007

20081)

20091)

20101)

20111)

20121)

20131)

20141)

4 632 90,2 91 208

6 008 116,6 95 341

6 896 133,9 115 643

6 536 127,0 119 753

6 616 129,2 127 570

5 766 112,8 124 812

5 396 105,8 127 472

5 514 108,1 132 895

1)

od roku 2008 jsou sociální služby vykazovány samostatně; zařízení sociálních služeb i místa v nich jsou členěna podle druhu poskytované služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb

Graf 5.5 Pečovatelská služba v Kraji Vysočina v letech 2007 až 2014 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 8 000

140 000

osoby, kterým byla poskytnuta pečovatelská služba výdaje na pečovatelskou službu (tis. Kč)

7 000

120 000 100 000

5 000 80 000 4 000 60 000 3 000 40 000

2 000

20 000

1 000

0

0 2007

52

2008

2009

2010

2011


2012

2013

2014

výdaje v tis. Kč

počet osob

6 000

6. Aktivity seniorů Kandidáti a zvolení zastupitelé ve volbách do zastupitelstev obcí 2014 V posledních dosud konaných volbách, volbách do obecních zastupitelstev v říjnu 2014, bylo v Kraji Vysočina do voličských seznamů zapsáno přes 414 tisíc oprávněných voličů, více než jednu pětinu z tohoto voličského potenciálu tvořily osoby ve věku pětašedesát let a více. Senioři se však v nemalém počtu i aktivně zapojují do politického života a ve volbách sami kandidují. V komunálních volbách na podzim roku 2014 tvořili na Vysočině 7,7 % z více než šestnácti tisíc registrovaných kandidátů. Je to o 1,8 procentního bodu méně než v celé České republice. Z regionálního hlediska byly osoby ve věku 65 a více let nejčastěji zastoupeny mezi kandidáty na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku, nejméně na Žďársku. Tab. 6.1 Platní kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev podle pohlaví a podle okresů v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Platní kandidáti celkem Kraj Vysočina v tom okres: Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

muži

ženy

celkem

muži

Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

16 046

11 575

4 471

1 236

927

309

7,7

8,0

6,9

2 839 2 902 2 139 4 009 4 157

2 063 2 080 1 621 2 843 2 968

776 822 518 1 166 1 189

235 236 165 305 295

170 183 124 233 217

65 53 41 72 78

8,3 8,1 7,7 7,6 7,1

8,2 8,8 7,6 8,2 7,3

8,4 6,4 7,9 6,2 6,6

Tab. 6.2 Zvolení zastupitelé ve volbách do obecních zastupitelstev podle pohlaví a podle okresů v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Zvolení zastupitelé celkem Kraj Vysočina v tom okres: Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

muži

ženy

celkem

muži

Podíl zastupitelů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

6 088

4 728

1 360

262

198

64

4,3

4,2

4,7

1 031 1 054 984 1 431 1 588

806 804 785 1 123 1 210

225 250 199 308 378

46 50 47 50 69

34 36 35 43 50

12 14 12 7 19

4,5 4,7 4,8 3,5 4,3

4,2 4,5 4,5 3,8 4,1

5,3 5,6 6,0 2,3 5,0

Mezi kandidáty v seniorském věku jednoznačně převládali muži, ženy se na jejich počtu podílely jednou čtvrtinou. Jejich podíl byl tak jen o málo nižší než zastoupení žen mezi kandidáty celkem (27,9 %). Nejvyšší byl podíl žen na celkovém počtu kandidátů ve věku 65 a více let v okresech Havlíčkův Brod (27,7 %) a Žďár nad Sázavou (26,4 %), nejnižší v jihlavském okrese. V obecních zastupitelstvech nacházíme na Vysočině seniory již méně často, v obecních volbách 2014 tvořili na Vysočině 4,3 % z téměř 6 100 zvolených zastupitelů. Ve srovnání s celou Českou republikou byl jejich podíl o 1,5 procentního bodu nižší. Relativně nejvyšší bylo zastoupení seniorů v obecních zastupitelstvech v pelhřimovském a jihlavském okrese, kde se blížilo pěti procentům, naproti tomu v okrese Třebíč činilo jen 3,5 %. Z 262 zastupitelů ve věku 65 a více let tvořily ženy 24,6 %, jejich podíl byl tedy prakticky stejný jako v případě kandidátů. Zajímavé ale je, že podíl žen v seniorském věku na celkovém počtu zvolených žen byl o 0,5 procentního bodu vyšší než podíl seniorů na celkovém počtu zvolených mužů. Pohled na vývoj v delší časové řadě nám umožní srovnání podílu kandidátů ve věku šedesát a více let v posledních třech komunálních volbách. Zatímco v obecních volbách konaných v roce 2006 tvořily osoby


53

šedesátileté a starší 11,1 % z celkového počtu kandidátů, v roce 2010 to bylo 12,9 % a v roce 2014 dokonce 14,9 %. Obdobný byl i vývoj u zvolených zastupitelů, což jen dokládá, že starší kandidáti rozhodně nejsou na kandidátní listiny zapisováni jen do počtu. V roce 2006 představovali šedesátiletí a starší zastupitelé 8,1 % nově zvolených obecních zastupitelstev, v roce 2010 to bylo 9,9 % a o čtyři roky později 10,7 %. Z hlediska velikostních skupin obcí byli v Kraji Vysočina senioři mezi kandidáty v obecních volbách nejvíce zastoupeni v obcích a městech s 2 000 až 4 999 obyvateli (15,5 %) a městech s 5 000 až 19 999 obyvateli (14,3 %). Nadprůměrně se však na celkovém počtu kandidátů podíleli i v největších městech kraje. Relativně nejméně často se na Vysočině osoby ve věku 65 a více let objevovaly na kandidátkách volebních stran v obcích s 200 až 499 obyvateli, kde byl jejich podíl na počtu kandidátů o 3,8 bodu nižší než na celokrajské úrovni. Poněkud jinak tomu bylo u zvolených členů obecních a městských zastupitelstev. V nich se senioři relativně nejčastěji objevují v městech s 20 000 až 49 999 obyvateli (12,7 %) a 5 000 až 19 999 obyvateli (12,1 %). Více než desetinu členů nového zastupitelstva tvořily osoby pětašedesátileté a starší v roce 2014 též v krajském městě. Na rozdíl od situace u kandidátů však byl mírně nadprůměrný podíl zvolených seniorů i v případě nejmenších obcí do 199 obyvatel, kde tvořili 4,5 % členů zastupitelstev (o 0,2 bodu nad úrovní kraje). Tab. 6.3 Platní kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev podle pohlaví a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Platní kandidáti celkem Kraj Vysočina v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

muži

ženy

celkem

muži

Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

16 046

11 575

4 471

1 236

927

309

7,7

8,0

6,9

3 337 2 960 3 150 1 959 1 438 1 923 859 420

2 545 2 195 2 223 1 368 990 1 366 589 299

792 765 927 591 448 557 270 121

168 116 192 136 223 275 86 40

123 90 143 112 160 200 67 32

45 26 49 24 63 75 19 8

5,0 3,9 6,1 6,9 15,5 14,3 10,0 9,5

4,8 4,1 6,4 8,2 16,2 14,6 11,4 10,7

5,7 3,4 5,3 4,1 14,1 13,5 7,0 6,6

Tab. 6.4 Zvolení zastupitelé ve volbách do obecních zastupitelstev podle pohlaví a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let

Zvolení zastupitelé celkem Kraj Vysočina v tom podle velikosti obce: do 199 obyvatel 200–499 obyvatel 500–999 obyvatel 1 000–1 999 obyvatel 2 000–4 999 obyvatel 5 000–19 999 obyvatel 20 000–49 999 obyvatel 50 000 a více obyvatel

muži

ženy

celkem

muži

Podíl zastupitelů ve věku 65 a více let (%) ženy

celkem

muži

ženy

6 088

4 728

1 360

262

198

64

4,3

4,2

4,7

2 313 1 547 1 114 495 230 273 79 37

1 812 1 195 862 380 180 213 57 29

501 352 252 115 50 60 22 8

103 45 36 14 17 33 10 4

71 38 27 13 13 25 8 3

32 7 9 1 4 8 2 1

4,5 2,9 3,2 2,8 7,4 12,1 12,7 10,8

3,9 3,2 3,1 3,4 7,2 11,7 14,0 10,3

6,4 2,0 3,6 0,9 8,0 13,3 9,1 12,5

K prvnímu lednu 2015 mělo na Vysočině 110 obcí starostou osobu šedesátiletou nebo starší (15,6 % z celkového počtu), z toho v osmatřiceti obcích byl starosta ve věku 65 a více let. Relativně nejvíce bylo šedesátiletých a starších starostů v pelhřimovském okrese, kde tvořili téměř pětinu všech starostů. Naopak poměrně nejmenší bylo jejich zastoupení na Havlíčkobrodsku (12,5 % starostů v okrese) a Třebíčsku (13,8 %). Podíl starostů ve věku 65 a více let byl nejvyšší v okrese Jihlava (8,1 % z celkového počtu starostů), nejnižší na Třebíčsku (2,4 %) a Havlíčkobrodsku (2,5 %).

54


Na celkovém počtu starostů ve věku šedesát a více let se v Kraji Vysočina ženy na začátku roku 2015 podílely pouze 12,7 %, relativně nejvíce jich bylo v okrese Žďár nad Sázavou, kde představovaly více než čtvrtinu starostů této věkové skupiny. Naproti tomu na Havlíčkobrodsku nebyla mezi šedesátiletými a staršími starosty ani jedna žena. V případě starostů ve věku pětašedesát a více let je zastoupení žen vyšší, téměř čtvrtinové, relativně nejvíce jich bylo v okresech Žďár nad Sázavou a Jihlava, naopak na Havlíčkobrodsku a Třebíčsku je vůbec nenajdeme. Tab. 6.5 Starostové ve věku 60 a více let v obcích Kraje Vysočina podle pohlaví (stav k 1. 1. 2015) Starostové celkem Kraj Vysočina v tom okres: Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

muži

z toho ve věku 65 a více let ženy

celkem

muži

ženy

110

96

14

38

29

15 22 23 23

15 19 20 22

3 3 1

3 10 8 4

3 7 6 4

27

20

7

13

9

9 3 2 4

Graf 6.1 Kandidáti v Kraji Vysočina podle věku a pohlaví ve volbách do obecních zastupitelstev 2006, 2010 a 2014 2 000 1 800 muži

1 600

ženy

1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 55-59 let

60 a více let

55-59 let

2006

60 a více let

55-59 let

2010

60 a více let 2014

Graf 6.2 Zvolení zastupitelé v Kraji Vysočina podle věku a pohlaví do obecních zastupitelstev 2006, 2010 a 2014 600 muži

500

ženy

400 300 200 100 0 55-59 let

60 a více let 2006

55-59 let

60 a více let 2010


55-59 let

60 a více let 2014

55

Graf 6.3 Kandidáti ve volbách do obecních zastupitelstev v Kraji Vysočina podle věku a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 4 000 60 a více let

3 500

50-59 let

3 000

40-49 let

2 500

do 39 let 2 000 1 500 1 000 500 0 do 199

200–499

500–999

1 000 –1 999

2 000 –4 999

5 000 –9 999

10 000 –19 999

20 000 –49 999

50 000 –99 999

Graf 6.4 Zvolení zastupitelé do obecních zastupitelstev v Kraji Vysočina podle věku a podle velikostních skupin obcí v roce 2014 2 500 60 a více let 2 000

50-59 let 40-49 let

1 500 do 39 let 1 000

500

0 do 199

200–499

500–999

1 000 –1 999

2 000 –4 999

5 000 –9 999

10 000 –19 999

20 000 –49 999

50 000 –99 999

Senioři a informační technologie Data o využívání informačních a komunikačních technologií jsou k dispozici z výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT), které je prováděno ve 2. čtvrtletí sledovaného roku formou osobního interview, a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 a více let. Používání osobního počítače jednotlivci u populace celkem v minulých letech vykazovalo rostoucí trend. Obdobně je tomu i u využívání internetu. Počítač a internet nejčastěji využívají mladší lidé, u osob ve věku 16 až 34 let to v Kraji Vysočina bylo v roce 2014 u počítače i internetu shodně téměř 97 % osob, s rostoucím věkem tento podíl klesá, ale i u osob ve věku 34 až 64 let se podíl jednotlivců využívajících tyto technologie pohybuje kolem tří čtvrtin. Senioři však osobní počítač a internet využívají podstatně méně, na Vysočině činil podíl osob ve věku 65 a více let, které v posledních třech měsících použily počítač necelých patnáct procent a internet méně než čtrnáct procent. Nicméně i u nich se projevuje pomalý růst počtu osob, které tyto technologie používají,

56


podíl jednotlivců ve věku 65 a více let, kteří používají počítač, vzrostl mezi roky 2010 a 2014 o 3,3 procentního bodu, u internetu byl růst ještě výraznější – o 4,2 bodu. Podíl seniorů, kteří nikdy nevyužili počítač, se na Vysočině mezi roky 2010 a 2014 snížil o sedm bodů, přesto však stále ještě představuje tři čtvrtiny jejich celkového počtu. Podíl osob ve věku 65 a více let, které ještě nikdy nepoužily internet v kraji též klesá (ve stejném období o 7,9 bodu), ale i tak v roce 2014 dosahoval plných osmdesáti procent. Tab. 6.6 Jednotlivci podle použití osobního počítače a internetu podle věku v Kraji Vysočina v letech 2010 až 2014*) %

Zdroj: ČSÚ - Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií Jednotlivci podle použití informačních technologií použili v posledních 3 měsících 2010

2011

2012

2013

nikdy nepoužili 2014

2010

2011

2012

2013

2014

Osobní počítač Podíl z počtu osob ve věkové skupině: 16–34 let 35–64 let 65 a více let

91,7 65,2 11,6

96,0 69,0 14,1

97,0 73,1 12,5

98,0 75,1 12,8

96,9 74,1 14,9

2,4 28,0 83,9

1,4 25,4 78,2

0,9 21,0 78,4

0,8 18,0 77,0

0,8 17,9 76,9

3,7 33,2 88,5

2,1 28,2 83,1

1,5 23,1 82,4

1,0 19,5 81,5

1,4 19,7 80,6

Internet Podíl z počtu osob ve věkové skupině: 16–34 let 35–64 let 65 a více let *)

90,3 61,6 9,4

95,8 67,3 12,0

96,6 72,3 11,4

97,9 75,1 12,0

96,8 74,3 13,6

Vážené klouzavé průměry z tříletých období - např. za rok 2014 je údaj vypočítán jako průměr z dat za roky 2013, 2014 a 2015. Období sběru dat: 2. čtvrtletí daného roku

Graf 6.5 Jednotlivci podle použití osobního počítače a internetu podle věku v Kraji Vysočina internet - jednotlivci starší 65 let

nikdy nepoužili PC použili PC v posledních 3 měsících

nikdy nepoužili internet použili internet v posledních 3 měsících

v % z počtu osob ve věku 65 a více let

v % z počtu osob v dané věkové skupině

počítač - jednotlivci starší 16 let

100

100

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 16-34 let

35-64 65 16-34 let a více let let

35-64 65 let a více let

2010

2014

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2010


2011

2012

2013

2014

57

Graf 6.6 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC a internet v posledních 3 měsících podle krajů v roce 2014 35


PC

internet

PC-průměr ČR

internet-průměr ČR

30 25 20 15 10 5 0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 6.7 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC v posledních 3 měsících podle krajů v roce 2010 a 2014 35


2010

2014

2010-průměr ČR

2014-průměr ČR

30 25 20 15 10 5 0 PHA

58

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK


PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 6.8 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili internet v posledních 3 měsících podle krajů v roce 2010 a 2014 35


2010

2014

2010-průměr ČR

2014-průměr ČR

30 25 20 15 10 5 0 PHA

STC

JHC

PLK

KVK

ULK

LBK

HKK

PAK

VYS

JHM

OLK

ZLK

MSK

Graf 6.9 Jednotlivci ve věku 65 a více let, kteří použili PC a internet v posledních 3 měsících v Kraji Vysočina a ČR v letech 2010 až 2014 30


Kraj Vysočina

Česká republika

25

20

15

10

5

0 PC

internet 2010

PC

internet 2011

PC

internet

PC

2012

internet 2013

PC

internet 2014

Celoživotní vzdělávání (univerzity 3. věku apod.) V Kraji Vysočina od roku 2011 působí Univerzita třetího věku, organizovaná krajským úřadem a Vysokou školou polytechnickou Jihlava. V rámci tohoto projektu, který má statut vysokoškolského vzdělávání osob třetího věku, se v letech 2011 až 2014 uskutečnilo téměř pět set přednášek. V úvodním roce 78 přednášek vyslechlo přes 1 700 účastníků, v roce 2014 se konalo již 160 přednášek s 3 800 účastníky. Výuka neprobíhá pouze v krajském městě, ale lektoři vyjíždějí i do dalších měst, Havlíčkova Brodu, Pelhřimova, Velkého Meziříčí, Žďáru nad Sázavou, ke kterým se v roce 2015 připojuje i Třebíč.


59

7. Institucionální péče o seniory Národní akční plán a stárnutí populace Problematikou seniorů se na celostátní úrovni zabývá Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017, který navazuje na předchozí národní strategie řešení problematiky stárnutí populace a přípravy na stárnutí, zpracovávané jednou za pět let. Od roku 2003 jde už o čtvrtý takový dokument. Jeho záměrem je komplexní přístup k řešení problematiky stárnutí populace, koordinace a propojování strategií jednotlivých rezortů a vytvoření společných priorit. Rámcem akčního plánu je zajištění dodržování a ochrany lidských práv seniorů. Cílem aktualizované verze akčního plánu je na vládní úrovni efektivněji řešit problematiku stárnutí populace, projednat reálné možnosti jednotlivých gestorů plnit navrhovaná opatření a aktualizovat opatření. S tím souvisí nutnost personálního a finančního posílení agendy přípravy na stárnutí, zlepšení mediálního obrazu seniorů, podpora rozvoje mezigeneračních vztahů, posílení role rodiny v zajištění péče o seniory, provázanost opatření Národního akčního plánu s koncepčními dokumenty na dalších rezortech a vytvoření prostoru pro prosazování politiky přípravy na stárnutí na regionální úrovni. Důraz na prevenci, odpovědný přístup populace ke svému zdraví a podpora aktivního života seniorů je důležitým předpokladem pro zvládnutí budoucích problémů spojených se stárnutím populace. Národní akční plán identifikuje následující oblasti / priority: o

Realizace politiky přípravy na stárnutí

o

Zajištění a ochrana lidských práv starších osob

o

Celoživotní učení

o

Zaměstnávání starších pracovníků

o

Dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce

o

Kvalitní prostředí pro život seniorů

o

Zdravé stárnutí

o

Péče o seniory s omezenou soběstačností.

Akční plán vidí potenciál starších pracovníků (v rámci tohoto dokumentu osoby padesátileté a starší) a seniorů (osoby, které dosáhly věku potřebného k odchodu do důchodu), chápe je jako využitelný zdroj znalostí, zkušeností apod.

Péče o seniory v regionu (krajské dokumenty zaměřené na péči o seniory) Na regionální úrovni se problematiky seniorů dotýká Program rozvoje Kraje Vysočina schválený pro období 2015 až 2018. Je to zejména v rámci Prioritní oblasti 2: Kvalitní a dostupné veřejné služby, konkrétně v opatřeních 2.4 Služby sociální péče a 2.6 Prorodinná a proseniorská politika. Pro cílovou skupinu seniorů (včetně seniorů s některým typem demence) je třeba vedle dostatečné lůžkové kapacity zajistit i rozvoj terénních a ambulantních služeb (pečovatelská služba, denní stacionáře apod.). Podporovat terénní služby je nutné zejména ve venkovském území s nízkou dopravní obslužností. U pobytových zařízení sociálních služeb je důležité pokračovat v započatém procesu jejich humanizace a transformace. S tím úzce souvisí modernizace budov a zlepšování materiálně technického vybavení. Mnohá zařízení se v současnosti nacházejí v nevyhovujících prostorách se zastaralým vybavením. S tím souvisí skutečnost, že v současnosti někteří poskytovatelé neplní standardy kvality sociálních služeb a tím dále přispívají ke snižování kvality života seniorů. Významným faktorem v péči o seniory a osoby se zdravotním postižením je využívání a rozvíjení nových forem pomoci občanům, především využívání dobrovolníků a sousedské výpomoci. U sousedské výpomoci je důležité akcentovat vzájemnou pomoc mezi obyvateli konkrétní obce. V případě seniorů je třeba věnovat

60


pozornost vhodné formě a dostupnosti informací. U této cílové skupiny není nejvhodnějším nástrojem internet, ale spíše osobní předání informací v konkrétním místě (vznik informačních center). Vzhledem ke stárnutí populace roste význam aktivit, které zlepšují životní podmínky seniorů, jako je projekt Senior pasů, rozvoj SeniorPointů, kurzů Univerzity třetího věku či komunikace se zástupci seniorů. Součástí této komunikace je i vhodný způsob informování seniorské veřejnosti o činnosti kraje a o záležitostech, které se jí dotýkají. Nejen v této oblasti je důležitá koordinace kroků s obcemi. V řadě měst a obcí kraje působí kluby seniorů či organizace Svazu důchodců. V roce 2008 se na Vysočině ustavila krajská rada seniorů, která navázala spolupráci s krajskou samosprávou a dojednala s hejtmanem kraje materiální a finanční zabezpečení své činnosti.


61

62


Tabulková příloha


63

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Kraj Česká republika

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 10 538 275 1 259 079 1 315 299 637 300 575 123 299 293 823 972 438 851 z toho ženy (%) 50,9 51,5 50,6 50,7 50,5 50,6 50,4 50,9 z celku ve věku (%): 0–14 let 15,2 14,5 16,8 15,2 14,8 14,9 15,7 15,7 15–64 let 67,0 67,3 66,5 66,8 66,8 67,7 67,2 66,7 65 a více let 17,8 18,2 16,7 18,0 18,4 17,5 17,1 17,6 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 1 880 406 229 618 219 811 114 731 105 556 52 285 140 543 77 318 z toho ženy (%) 58,6 59,0 57,8 57,7 57,2 58,1 58,2 58,2 z celku ve věku (%): 65–69 let 35,7 34,7 37,3 36,0 35,7 37,5 39,7 38,7 70–74 let 25,6 25,7 25,3 25,0 25,7 25,6 25,7 25,0 75–79 let 16,4 15,2 15,9 16,6 16,8 17,3 15,7 15,3 80–84 let 12,6 13,0 12,4 13,0 12,8 11,4 10,9 11,7 85–89 let 7,0 8,0 6,8 6,8 6,6 5,9 5,7 6,7 90–94 let 2,4 3,1 2,2 2,3 2,2 2,0 2,1 2,4 95 a více let 0,3 0,4 0,3 0,3 0,2 0,2 0,2 0,2 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 182 099 26 382 20 223 10 758 9 524 4 239 11 186 7 239 z toho ženy (%) 71,1 69,0 70,6 70,1 68,9 71,6 73,8 72,7 Index stáří1) 117,4 125,8 99,6 118,4 123,8 117,5 108,5 112,5 Index ekonomického zatížení2) 49,3 48,7 50,4 49,7 49,7 47,8 48,7 49,9 Průměrný věk (roky) 41,7 42,0 40,7 41,9 42,1 41,8 41,2 41,4 Počet zemřelých v roce 2014 105 665 12 118 12 301 6 428 5 761 3 151 8 846 4 346 z toho ve věku 65 a více let (%) 80,0 83,1 80,6 80,3 81,4 76,1 76,7 78,5 Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): novotvary 23,8 25,2 24,5 24,7 23,8 24,3 24,7 22,9 nemoci oběhové soustavy 51,1 49,1 50,7 46,4 47,5 48,6 51,6 53,1 nemoci dýchací soustavy 6,2 5,7 6,0 8,9 6,2 6,6 5,7 5,4 vnější příčiny 3,1 3,1 3,2 3,8 3,3 3,9 3,1 3,7 Naděje dožití osob ve věku 65 let (2013–2014) muži 15,8 17,0 15,6 16,0 15,8 15,2 14,8 15,6 ženy 19,3 20,1 19,0 19,1 19,0 18,6 17,9 19,3 Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let (úhrn 2010–2014) 888 -5 777 4 289 872 487 -79 587 223 3)

PROJEKCE OBYVATELSTVA Počet obyvatel k 1. lednu 2030 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let Index stáří1) Průměrný věk (roky) Počet obyvatel k 1. lednu 2050 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let Index stáří1) Průměrný věk (roky)

OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom způsob bydlení: v bytech v zařízeních mimo byty (bez zařízení) bezdomovci

64

10 396 701 1 275 648 1 434 519 632 286

578 064 279 222 792 395

435 928

23,9 20,5 21,5 24,8 24,3 25,1 23,5 23,7 12,7 11,4 11,2 12,9 12,7 13,0 12,3 12,9 3,2 3,2 2,7 3,2 3,2 3,0 2,8 3,1 183,0 145,3 144,0 186,0 184,4 208,0 181,4 173,6 45,7 43,7 43,9 45,8 45,7 46,5 45,4 45,2 9 812 872 1 377 944 1 492 127 601 825 566 951 251 437 722 329 420 098 32,2 17,5 6,2 249,8 48,8

23,8 12,3 4,5 164,5 44,7

28,9 15,2 5,1 196,8 46,6

32,1 17,7 6,4 245,2 48,7

10 436 560 1 268 796 1 289 211 628 336 51,0 51,6 50,6 50,9 1 644 836 201 029 190 911 100 000 1 586 568 49 773 8 027 468

196 331 3 996 648 54

182 901 6 199 1 784 27


96 250 3 206 520 24

31,1 16,8 5,9 235,8 48,2

31,5 17,0 5,7 252,0 48,7

30,6 16,8 6,0 225,2 47,8

570 401 295 595 808 961 50,5 50,8 50,9 92 734 44 538 117 899

432 439 51,1 64 949

88 892 3 104 724 14

32,6 18,0 6,0 276,3 49,5

42 576 112 363 1 432 4 813 518 675 12 48

62 967 1 469 497 16

PŘÍLOHA

Kraj Královéhradecký

Pardubický

Vysočina

JihoOlomoravský moucký

551 590 50,8

516 372 50,6

509 895 1 172 853 50,3 51,0

635 711 51,1

15,0 66,0 19,0 104 773 58,3

15,2 66,7 18,0 93 083 58,2

14,9 66,9 18,2 92 924 58,2

15,0 66,8 18,2 213 228 59,3

14,9 66,8 18,2 115 866 59,3

35,5 25,2 16,2 13,1 7,3 2,4 0,3 10 509 70,3 126,4 51,6 42,3 5 614 81,6

35,0 24,9 16,9 13,6 7,2 2,3 0,3 9 095 69,3 118,3 49,8 41,7 5 123 81,6

34,2 24,9 17,7 13,4 7,2 2,3 0,3 9 111 70,5 122,1 49,6 41,9 4 880 81,3

34,0 25,9 16,6 12,9 7,5 2,7 0,4 22 712 72,0 121,2 49,6 41,9 11 399 80,7

35,0 25,4 16,9 12,8 7,1 2,5 0,3 11 461 71,3 122,1 49,6 42,0 6 461 79,4

23,1 53,8 5,4 2,9

21,3 50,3 6,9 3,3

23,2 53,0 6,1 2,6

24,2 51,2 5,4 3,4

23,1 52,2 6,5 3,4

16,1 19,3

16,2 19,3

16,0 19,9

16,4 19,8

15,7 19,9

295

358

407

-256

36

Zlínský

Moravskoslezský

OBYVATELSTVO 585 261 1 217 676 Počet obyvatel k 31. 12. 2014 51,1 51,0 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 14,5 14,7 0–14 let 67,2 67,7 15–64 let 18,3 17,5 65 a více let 107 273 213 397 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 60,0 59,7 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 33,6 34,9 65–69 let 25,1 27,5 70–74 let 17,8 16,9 75–79 let 13,6 11,8 80–84 let 7,2 6,5 85–89 let 2,3 2,3 90–94 let 0,3 0,3 95 a více let 10 538 19 122 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 72,3 73,8 z toho ženy (%) 1) 126,3 118,9 Index stáří 2) 48,9 47,6 Index ekonomického zatížení 42,2 41,8 Průměrný věk (roky) 6 120 13 117 Počet zemřelých v roce 2014 79,7 77,3 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): 22,7 23,0 novotvary 55,1 52,7 nemoci oběhové soustavy 5,6 7,2 nemoci dýchací soustavy 3,2 2,4 vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2013–2014) 15,7 15,2 muži 19,6 18,9 ženy Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 238 -792 65 a více let (úhrn 2010–2014) 3)

536 601

509 292

491 942 1 164 493

611 735

555 945 1 130 292

25,3 12,5 3,0 193,6 46,1 503 750

23,9 12,7 3,2 178,0 45,4 488 449

25,4 23,8 13,0 12,7 3,5 3,4 196,2 178,5 46,2 45,5 452 169 1 124 475

24,8 13,1 3,3 193,9 46,1 564 218

25,6 13,3 3,5 207,7 46,6 499 059

24,7 12,7 3,2 194,6 46,0 985 947

32,3 18,2 6,7 248,3 48,8

31,1 16,9 6,0 235,8 48,2

31,0 16,8 6,1 235,0 48,2

32,7 17,9 6,4 261,9 49,2

34,2 19,1 7,0 287,8 50,2

32,8 18,4 6,6 270,3 49,5

547 916 50,9 92 020

511 627 50,7 82 330

505 565 1 163 508 50,5 51,2 82 741 188 684

628 427 51,4 101 647

88 936 2 701 359 24

79 210 2 904 200 16

33,9 19,1 7,0 275,3 49,8

80 021 2 502 202 16

183 282 4 758 601 43

97 981 3 248 385 33

PROJEKCE OBYVATELSTVA Počet obyvatel k 1. lednu 2030 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let Index stáří1) Průměrný věk (roky) Počet obyvatel k 1. lednu 2050 z toho ve věku (%): 65 a více let 75 a více let 85 a více let Index stáří1) Průměrný věk (roky)

OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 579 944 1 205 834 Počet obyvatel s obvyklým pobytem 51,3 51,4 z toho ženy (%) 96 398 188 956 Počet obyvatel ve věku 65 a více let v tom způsob bydlení: 92 542 182 316 v bytech 3 508 5 933 v zařízeních 310 604 mimo byty (bez zařízení) 38 103 bezdomovci


65

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Kraj Česká republika Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)4) muži ženy Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Postavení mužů ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Postavení žen ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu úplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu neúplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou ve věku 65 a více let na počtu domácností jednotlivců (%): domácnost pracujícího důchodce domácnost nepracujícího důchodce

66

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

2,8 52,4 9,1 35,5

3,4 51,0 13,5 31,7

2,4 52,6 8,4 36,6

3,1 53,1 7,5 36,2

2,7 53,3 8,2 35,7

2,5 50,4 12,3 34,4

2,5 49,5 11,0 36,9

2,5 51,1 11,0 35,3

30,5 34,5

13,7 29,3

29,5 37,8

33,3 34,2

30,2 35,8

34,4 32,8

35,0 35,9

30,6 36,5

23,5 8,7

33,2 20,5

23,0 6,8

23,1 6,8

24,0 7,2

22,5 6,1

20,3 5,3

23,1 6,9

37,0

32,7

28,9

38,5

30,5

28,1

22,9

27,3

30,8 28,7

44,8 43,2

29,7 27,5

28,5 24,1

30,6 28,0

3,6 4,4

11,1 11,4

15,1 13,7

17,8 8,2 14,6 3,6

34,2 16,7 29,5 7,9

20,8 8,9 16,8 3,7

17,2 7,0 12,6 2,8

17,6 8,1 14,0 3,5

18,8 8,1 16,2 4,1

15,3 6,8 12,0 2,9

17,9 8,7 14,1 3,6

67,3 2,8 2,5 18,5 2,0 6,8

64,9 2,4 3,0 20,7 1,4 7,6

66,3 3,4 2,6 18,3 2,1 7,3

67,1 2,7 2,5 19,5 2,0 6,2

67,4 2,7 2,4 18,9 2,5 6,1

64,9 2,5 2,5 20,8 2,3 7,1

65,7 2,4 2,1 20,7 2,9 6,2

66,5 2,9 2,3 20,5 1,5 6,3

34,2 7,2 8,1 39,6 3,7 7,2

32,9 5,4 8,6 41,4 2,4 9,4

34,0 8,8 8,1 37,7 4,1 7,3

35,0 6,8 7,6 40,4 4,0 6,2

35,6 6,4 7,5 40,2 4,0 6,3

33,2 5,9 7,8 41,5 3,9 7,7

32,7 5,4 6,8 42,9 4,9 7,3

33,8 6,6 7,2 42,6 2,8 7,0

21,4 1,8 18,8

23,5 3,9 18,4

19,8 1,9 17,2

21,2 1,5 19,0

22,2 1,9 19,5

21,4 1,7 18,7

19,9 1,4 17,6

20,4 1,9 17,7

16,8 0,7 15,6

16,8 1,6 14,5

16,6 0,8 15,4

16,4 0,6 15,4

16,8 0,7 15,6

13,4 0,6 12,3

11,8 0,4 11,0

13,8 0,6 12,8

36,0 1,6 33,4

29,4 2,7 25,7

35,8 1,6 33,1

37,8 1,3 35,5

36,6 1,5 34,1

32,5 1,6 29,5

32,6 1,2 30,3

35,9 1,5 33,4


PŘÍLOHA


Pardubický

Vysočina


Zlínský

Moravskoslezský

2,5 54,1 8,3 35,1

2,7 54,0 7,3 35,9

3,3 55,0 5,4 36,2

3,0 53,2 8,5 35,2

2,9 53,4 7,9 35,8

3,4 53,0 7,0 36,6

2,5 51,5 9,1 36,8

28,7 37,3

31,1 37,4

36,9 35,7

31,5 32,7

33,1 35,4

37,9 33,8

35,8 33,9

24,3 6,7

22,8 6,1

20,1 5,4

23,2 10,1

22,2 7,0

19,7 6,4

20,6 7,1

33,3

37,5

46,8

45,7

43,1

53,0

43,5

29,2 24,9

30,2 26,0

39,5 30,5

37,6 37,1

30,2 26,6

39,5 37,5

28,7 29,1

17,2 7,7 14,0 3,5

14,1 6,3 11,5 2,6

13,1 5,4 9,6 2,2

16,7 7,8 13,5 3,1

13,3 5,8 10,5 2,3

13,4 6,0 11,0 2,3

13,3 5,5 10,2 2,3

69,4 2,6 2,5 18,1 1,8 5,6

69,2 2,7 2,3 17,8 2,3 5,6

68,8 3,1 2,5 16,5 2,2 7,0

67,7 3,2 2,7 16,7 1,5 8,2

69,6 2,6 2,4 17,1 2,2 6,2

68,4 3,2 2,8 15,8 2,5 7,3

68,3 2,7 2,3 18,3 2,1 6,3

36,4 6,3 7,3 40,6 3,7 5,7

36,1 7,0 7,5 39,6 4,4 5,5

36,2 8,1 8,2 37,8 3,6 6,1

34,0 9,1 9,2 36,1 3,2 8,4

35,2 6,9 8,1 39,7 3,9 6,2

33,7 9,1 9,2 37,0 4,4 6,6

33,5 7,1 8,0 40,6 3,8 7,0

22,7 1,8 20,0

21,5 1,4 19,3

21,6 1,3 19,8

21,9 1,8 19,3

21,7 1,3 19,6

21,4 1,4 19,3

20,8 1,2 18,8

17,2 0,7 15,9

17,5 0,6 16,5

20,9 0,5 20,0

20,0 0,7 18,9

17,6 0,5 16,7

21,8 0,6 20,7

15,7 0,4 14,9

40,1 1,6 37,3

40,3 1,3 38,2

42,5 1,2 40,5

36,9 1,5 34,5

39,6 1,1 37,6

41,7 1,2 39,7

36,8 1,0 34,8

Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)4) muži ženy Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Postavení mužů ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Postavení žen ve věku 65 a více let v domácnosti (%): osoba v sezdaném nebo nesezdaném páru další osoba v domácnosti osamělý rodič domácnost jednotlivce osoba v zařízení ostatní Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu úplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou v čele ve věku 65 a více let na počtu neúplných rodin (%): v čele pracující důchodce v čele nepracující důchodce Podíl domácností s osobou ve věku 65 a více let na počtu domácností jednotlivců (%): domácnost pracujícího důchodce domácnost nepracujícího důchodce


67

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Kraj Česká republika BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) Průměrná obytná plocha bytu obývaného domácností v čele s osobou ve věku 65 a více let v m2: úplná rodina neúplná rodina domácnost jednotlivce Podíl hospodařících domácností seniorů5) bydlící v bytech se sníženou kvalitou (ze zjištěných hodnot) (%): úplné rodiny neúplné rodiny domácnosti jednotlivců EKONOMICKÁ AKTIVITA SENIORŮ (Výběrové šetření pracovních sil) Podíl obyvatel ve věku 60 a více let (%) z celkového počtu ekonomicky aktivních (pracovní síly) z ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let Míra ekonomické aktivity muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let ZDRAVOTNÍ STAV SENIORŮ Hospitalizovaní v nemocnicích na 1 000 obyvatel v roce 2013 z toho ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Hospitalizovaní na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2013 v léčebnách dlouhodobě nemocných v hospicech

68

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

122 922

16 755

14 340

8 014

7 323

3 774

9 798

5 401

89,4 9,2 1,4 388 587

91,9 7,3 0,8 49 720

86,4 11,0 2,6 42 497

90,0 8,2 1,8 23 812

89,3 8,6 2,2 21 745

87,4 10,3 2,3 10 957

89,6 9,2 1,2 30 208

89,1 9,0 1,9 16 440

92,7 6,9 0,5

94,0 5,6 0,4

90,6 8,6 0,8

93,4 6,0 0,6

93,0 6,4 0,6

93,3 6,1 0,6

93,9 5,8 0,4

93,2 6,2 0,6

58,1 63,8 64,2 51,6

53,5 59,5 59,1 47,5

62,5 68,1 68,6 55,7

59,9 65,3 66,5 53,8

59,1 64,3 64,3 53,1

55,9 61,6 63,3 49,6

56,1 62,5 62,0 49,9

57,2 64,2 64,0 50,0

4,1 2,1 5,1 5,7

3,0 1,5 2,9 4,2

5,0 2,4 6,0 7,3

3,8 1,8 4,9 5,5

4,1 2,1 5,7 5,7

4,0 2,3 5,1 5,2

4,4 2,6 5,9 5,8

5,4 2,9 8,6 7,0

6,3

9,0

7,0

6,2

6,7

7,8

5,7

5,6

61,7

61,9

60,5

62,5

64,0

61,1

59,2

61,6

47,7 7,1 20,4 3,5

58,6 13,2 42,3 4,6

56,6 8,3 21,0 4,2

48,5 5,1 16,3 4,2

50,9 7,6 22,2 3,0

51,0 10,6 26,8 4,4

43,7 6,1 16,9 2,1

44,4 6,7 8,9 3,9

214

170

214

206

205

224

242

235

330 413 510 599 684 738 712

263 318 395 476 559 648 629

343 434 552 636 748 826 796

315 395 472 555 630 672 567

301 385 476 586 646 751 779

351 413 530 641 705 762 602

384 488 591 688 770 811 701

358 452 548 688 812 934 966

24,4 2,1

26,1 0,6

14,3 1,3

27,5 2,1

17,8 2,1

36,8 -

20,6 2,8

4,8 -


PŘÍLOHA


Pardubický

Vysočina


Zlínský

Moravskoslezský

6 788

5 978

5 581

12 542

6 932

5 982

13 714

89,9 8,8 1,3 22 135

90,5 8,8 0,7 19 322

91,0 8,3 0,7 18 498

88,5 10,5 1,0 40 985

89,5 9,3 1,2 24 240

89,3 9,6 1,1 21 708

89,6 9,6 0,8 46 320

93,4 6,2 0,4

93,2 6,5 0,3

93,4 6,3 0,3

91,3 8,3 0,3

92,7 6,9 0,4

91,3 8,3 0,3

92,2 7,5 0,3

58,4 64,0 65,2 51,8

58,5 64,0 64,5 52,1

60,2 65,4 66,4 53,6

58,9 65,0 64,2 51,7

58,4 63,9 63,8 52,1

58,5 64,1 65,1 51,3

55,9 61,5 61,4 49,7

4,5 2,3 5,4 6,3

4,3 2,2 5,3 6,1

3,9 1,9 4,9 5,8

4,0 2,1 5,2 5,7

3,7 2,0 4,9 5,0

4,5 2,2 6,2 6,4

3,7 1,9 4,7 5,0

5,8

6,2

5,2

6,5

4,3

4,9

5,2

64,8

63,8

61,9

62,1

61,7

63,3

60,0

36,9 6,5 20,3 2,8

51,9 6,1 19,2 2,7

42,6 5,0 14,7 2,9

49,7 7,6 19,3 4,5

38,6 3,3 9,9 1,8

38,6 3,8 15,9 2,8

41,7 4,5 15,5 3,3

192

212

230

217

215

226

218

286 352 431 519 582 673 583

333 401 502 602 702 768 719

350 456 548 645 722 723 817

341 422 535 625 715 739 817

337 398 490 572 673 687 684

352 425 537 625 702 724 613

342 448 545 633 709 749 682

24,2 4,1

12,0 4,4

31,4 -

13,4 3,9

42,6 6) .

46,1 2,6

34,8 1,9

BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) Průměrná obytná plocha bytu obývaného domácností v čele s osobou ve věku 65 a více let v m2: úplná rodina neúplná rodina domácnost jednotlivce Podíl hospodařících domácností seniorů5) bydlící v bytech se sníženou kvalitou (ze zjištěných hodnot) (%): úplné rodiny neúplné rodiny domácnosti jednotlivců EKONOMICKÁ AKTIVITA SENIORŮ (Výběrové šetření pracovních sil) Podíl obyvatel ve věku 60 a více let (%) z celkového počtu ekonomicky aktivních (pracovní síly) z ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let Míra ekonomické aktivity muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let ZDRAVOTNÍ STAV SENIORŮ Hospitalizovaní v nemocnicích na 1 000 obyvatel v roce 2013 z toho ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Hospitalizovaní na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let v roce 2013 v léčebnách dlouhodobě nemocných v hospicech


69

PŘÍLOHA Mezikrajské srovnání základních ukazatelů Kraj Česká republika STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) (Kč) muži ženy Průměrná měsíční výše starobního důchodu (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) (Kč) muži ženy SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (vč. městských obvodů; 2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

Hl. m. Praha

Středočeský

Jihočeský

1 743 252 28,5

204 284 14,9

202 402 105 219 24,8 30,1

606 661 11,5

62 824 6,5

71 932 10,3

12 259 10 050

12 905 10 992

13 637 11 985

Plzeňský

Karlovarský

Ústecký

Liberecký

96 522 32,2

49 943 133 634 30,7 31,5

75 049 27,2

37 970 11,3

33 610 13,3

16 273 13,5

46 372 13,8

24 389 10,7

12 388 10 112

12 028 10 048

12 153 10 018

11 948 9 833

12 223 9 884

12 088 10 066

14 573 13 000

13 682 11 951

13 367 11 912

13 522 11 926

13 464 11 919

13 742 12 001

13 406 11 955

501 263

25 10

69 37

39 15

24 9

15 8

40 34

18 11

37 338 14 345

2 191 529

5 028 1 789

3 039 641

1 815 741

889 479

3 678 1 963

988 416

19,9 7,6

9,5 2,3

22,9 8,1

26,5 5,6

17,2 7,0

17,0 9,2

26,2 14,0

12,8 5,4

9,5

14,4

9,8

9,6

9,5

10,8

10,4

9,5

5,8

7,5

7,2

5,9

6,8

7,5

8,2

5,4

16,2

5,2

24,7

18,4

23,2

14,5

16,5

14,4

1)

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) Zdroj: publikace ČSÚ Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 a Projekce obyvatelstva v ČR do roku 2100 (střední varianta). 4) Podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby 5) Domácnocti seniorů - hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých má osoba v čele věk 65 a více let 6) Ke zveřejnění údajů nebyl dán souhlas 2)

Zdroj dat: Důchody - Česká správa sociálního zabezpečení Zařízení sociální péče - Ministerstvo práce a sociálních věcí Zdravotnictví - Ústav zdravotnických informací a statistiky

70


PŘÍLOHA


Pardubický

Vysočina


Zlínský

98 165 29,6

87 564 34,2

87 419 36,5

193 459 27,0

107 731 32,3

98 429 30,6

33 590 10,7

30 927 13,0

32 015 13,4

68 273 10,6

38 648 12,0

37 351 11,6

12 012 10 039

11 930 9 896

11 875 9 806

12 073 9 975

11 831 9 811

11 990 9 863

13 339 11 921

13 238 11 797

13 140 11 727

13 418 11 852

13 187 11 749

13 287 11 721

Moravskoslezský STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) 203 432 Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) 33,0 z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu 72 487 s vdovským/vdoveckým důchodem 14,2 z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobního důchodu (bez souběhu) (Kč) 12 790 muži 9 634 ženy Průměrná měsíční výše starobního důchodu (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) (Kč) 14 161 muži 11 839 ženy

36 11

23 10

25 15

48 35

34 13

38 19

67 36

2 363 532

2 122 930

2 199 547

3 028 2 816

2 544 608

2 681 854

4 773 1 500

22,6 5,1

22,8 10,0

23,7 5,9

14,2 13,2

22,0 5,2

25,0 8,0

22,4 7,0

9,2

8,5

7,7

9,5

8,4

7,3

5,5

5,3

4,3

4,8

4,6

3,7

18,8

19,0

21,2

12,4

13,5

12,3

SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem

SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (vč. městských obvodů; 2014) 9,8 Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 5,9 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 10,9 65 a více let (%)

.


71

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Kraje Vysočina v tom okresy Kraj Vysočina OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) Index stáří1) 2) Index ekonomického zatížení Průměrný věk (roky) Počet zemřelých v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži ženy 65 a více let (úhrn 2010–2014) OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) vč. nástavbového vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)3) muži ženy Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let

72

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč


509 895 50,3

94 885 50,3

112 417 50,4

72 061 50,4

112 076 50,5

118 456 50,2

14,9 66,9 18,2 92 924 58,2

14,8 66,5 18,7 17 742 58,0

15,5 66,8 17,6 19 831 58,5

14,2 66,1 19,7 14 215 58,3

14,5 67,7 17,8 19 964 58,1

15,2 66,9 17,9 21 172 57,9

34,2 24,9 17,7 13,4 7,2 2,3 0,3 9 111 70,5 122,1 49,6 41,9 4 880 81,3

34,2 24,9 17,7 13,8 7,0 2,1 0,2 1 661 69,5 125,9 50,5 42,2 861 84,2

35,3 24,5 16,8 13,3 7,5 2,3 0,3 2 008 71,2 113,6 49,6 41,5 1 051 78,9

33,9 25,2 18,2 13,4 6,8 2,2 0,3 1 332 71,9 138,9 51,3 42,8 796 81,9

33,9 24,7 17,0 13,9 7,8 2,5 0,3 2 097 70,8 122,7 47,8 41,9 1 082 79,6

33,5 25,4 18,8 12,8 6,9 2,3 0,3 2 013 69,4 117,3 49,5 41,4 1 090 82,8

23,4 53,0 6,1 2,6

22,6 51,6 6,5 2,6

25,7 48,3 4,2 3,0

22,5 51,5 6,9 3,1

23,7 54,8 6,0 2,8

22,1 58,0 7,1 1,7

. . 407

15,8 19,3 101

16,0 19,5 -69

15,5 18,9 121

16,1 19,5 129

16,1 19,2 125

505 565 50,5 82 741 59,1

94 217 50,7 15 884 59,0

110 522 50,7 17 307 59,8

71 914 50,5 12 959 59,0

111 693 50,4 17 753 59,2

117 219 50,3 18 838 58,5

3,3 55,0 5,4 36,2

3,1 55,1 5,1 36,7

3,4 54,6 6,6 35,4

3,4 54,5 4,6 37,4

3,0 54,8 5,5 36,6

3,4 56,0 5,2 35,4

36,9 35,7 20,1 5,4

34,2 37,5 21,3 5,0

34,4 36,3 21,0 6,1

37,8 35,8 19,5 4,9

40,4 34,0 18,5 5,0

37,4 35,0 20,0 5,7

46,8

41,0

41,9

45,3

50,2

54,2

39,5 30,5

38,0 30,0

34,4 29,1

38,6 28,1

44,2 35,2

41,6 29,2

13,1 9,7 9,6 5,1

14,1 9,2 9,5 5,0

13,2 11,8 12,1 7,3

16,3 11,2 10,6 5,4

10,4 7,9 6,9 3,4

12,8 9,1 8,9 4,4

52 789

10 209

11 289

8 132

11 270

11 889

15 257 8 085

2 953 1 591

3 121 1 712

2 364 1 246

3 251 1 761

3 568 1 775


PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi okresy Kraje Vysočina v tom okresy Kraj Vysočina Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): osoby ve věku 60-64 let osoby ve věku 65-69 let osoby ve věku 70-74 let osoby ve věku 75 a více let BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) STAROBNÍ DŮCHODY (prosinec 2014) Příjemci starobního důchodu (bez souběhu) z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobních důchodů (bez souběhu) muži ženy Průměrná měsíční výše starobních důchodů (v souběhu s vdovským/vdoveckým důchodem) muži ženy SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov


Třebíč

2 344 2 544

464 449

505 552

350 339

442 562

583 602

9,6 9,4 9,1 24,0

10,1 9,3 9,4 25,5

9,3 8,2 7,8 22,2

9,3 10,4 10,0 25,4

9,7 9,2 8,9 24,1

9,9 10,3 9,9 23,7

22 358 1 633

4 317 326

4 932 315

3 480 261

4 804 340

4 825 408

5 581

1 087

1 182

878

1 161

1 273

91,0 8,3 0,7 18 498

90,2 8,7 1,1 3 577

91,5 7,7 0,8 4 088

90,4 9,0 0,6 2 874

90,6 9,0 0,4 3 993

92,1 7,2 0,7 3 966

93,4 6,3 0,3

93,3 6,5 0,3

94,2 5,5 0,3

93,5 6,3 0,2

94,0 5,9 0,1

92,1 7,5 0,4

87 419 36,5

16 181 34,6

18 687 42,3

12 729 32,8

19 102 41,8

20 720 30,0

32 015 13,4

6 145 11,6

6 525 16,5

4 965 11,2

6 860 14,7

7 520 12,5

11 875 9 806

11 878 9 941

11 770 9 779

11 843 10 005

11 587 9 513

12 240 9 882

13 140 11 727

13 117 11 740

12 991 11 703

13 060 11 806

13 027 11 625

13 437 11 780

25 15

3 3

4 1

7 4

6 4

5 3

2 199 547

308 133

326 70

537 89

695 154

333 101

23,7 5,9 97,0 2 407

17,4 7,5 16,0 454

16,4 3,5 30,0 621

37,8 6,3 16,0 279

34,8 7,7 17,0 498

15,7 4,8 18,0 555

7,7

8,3

8,1

7,7

7,6

7,1

4,3

4,7

4,7

4,8

3,5

4,3

21,2

19,6

21,2

28,5

16,4

23,4

1)

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let 2) Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) Podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby


73

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina Správní obvod ORP Kraj Bystřice nad Havlíčkův Vysočina Pernštejnem Brod OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. 2014 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%)

Humpolec

Chotěboř

Jihlava

Moravské Budějovice

Náměšť nad Oslavou

509 895 50,3

20 069 49,9

52 246 50,5

17 440 50,6

22 206 50,1

99 691 50,4

23 397 50,0

13 346 50,0

14,9 66,9 18,2 92 924 58

14,2 66,7 19,2 3 845 58

15,5 66,1 18,4 9 607 58

14,7 65,5 19,8 3 446 59

14,7 66,0 19,3 4 288 58

15,7 66,8 17,4 17 390 58

13,8 67,4 18,8 4 392 58

13,7 66,9 19,4 2 588 58

34,2 24,9 17,7 13,4 7,2 2,3 0,3 9 111 70,2

33,8 25,7 18,6 12,9 6,5 2,5 0,2 351 67,2

34,5 24,9 17,3 13,9 6,9 2,3 0,3 904 70,7

32,0 25,7 18,9 13,9 7,1 2,0 0,3 326 73,9

34,2 24,2 18,7 13,9 6,6 2,1 0,2 384 67,2

35,7 24,3 16,6 13,3 7,5 2,3 0,3 1 759 71,2

32,5 24,0 17,4 15,4 7,5 2,9 0,3 469 69,7

31,5 24,1 18,2 14,7 8,7 2,6 0,3 300 71,3

Index stáří1)

122,1

135,2

118,8

134,1

131,1

111,0

136,1

141,0

Index ekonomického zatížení2) Průměrný věk (roky) Počet zemřelých v roce 2014 z toho ve věku 65 a více let (%)

49,6 41,9 4 880 81,3

50,0 42,4 227 85,5

51,2 41,8 487 84,2

52,7 42,6 202 85,1

51,6 42,4 172 82,6

49,6 41,4 919 77,8

48,3 42,3 241 80,9

49,6 42,8 130 80,0

23,2 53,0 6,1 2,6

21,6 61,3 4,6 0,5

23,9 49,5 6,8 1,5

18,6 50,6 9,3 4,7

21,1 54,9 5,6 4,9

25,2 48,1 3,8 2,9

24,6 49,7 9,7 1,5

21,2 56,7 5,8 2,9

. .

15,0 18,8

16,1 19,3

15,8 19,2

16,1 19,1

15,9 19,9

16,2 19,1

16,5 21,3

56

12

29

8

-12

-9

-2

-2

505 565 50,5 82 741 59,1

19 866 50,2 3 479 59,8

51 787 50,8 8 600 59,2

17 344 50,8 3 241 59,1

21 850 50,2 3 805 58,2

97 904 50,7 15 051 59,7

23 632 50,4 3 993 59,4

13 636 49,1 2 399 59,5

3,3 55,0 5,4 36,2

3,7 53,8 6,2 36,2

3,7 54,2 5,6 36,5

3,3 54,4 5,4 36,9

2,4 57,7 4,0 35,8

3,4 54,7 6,8 35,1

4,2 55,0 4,2 36,6

3,2 54,4 5,4 36,9

Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity)

36,9 35,7

42,9 35,3

32,1 36,7

35,5 36,8

36,4 39,2

33,2 36,8

45,5 32,2

39,3 37,4

úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového vysokoškolské

20,1 5,4

15,0 4,7

23,5 5,7

21,1 4,4

18,0 4,5

21,6 6,2

16,9 3,7

17,4 4,4

Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného věku (%)

46,8

55,2

39,8

47,1

42,4

40,9

54,6

51,2

Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)3) muži ženy

39,5 30,5

44,8 28,7

38,6 29,7

37,3 28,4

40,8 33,6

33,5 28,5

44,5 34,5

41,5 35,0

74


Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014) (%): novotvary nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži ženy Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let (úhrn 2010–2014) OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 Počet obyvatel s obvyklým pobytem z toho ženy (%) Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): svobodní, svobodné ženatí, vdané rozvedení, rozvedené ovdovělí, ovdovělé

PŘÍLOHA Správní obvod ORP Nové Město na Moravě

Pacov

Pelhřimov

Světlá nad Sázavou

Telč

Třebíč

Velké Meziříčí

19 411 49,9

9 596 50,0

45 025 50,4

20 006 50,0

13 153 50,0

75 333 50,7

35 947 50,2

15,6 66,1 18,4 3 570 56

12,9 65,2 21,9 2 098 58

14,3 66,5 19,3 8 671 58

13,4 67,8 18,8 3 763 58

14,1 66,7 19,2 2 525 59

14,9 67,9 17,2 12 984 58

15,7 67,7 16,6 5 961 59

33,9 26,0 20,1 12,0 6,0 1,8 0,2 284 69,4 118,2 51,4 41,4 155 83,9

32,9 26,8 17,4 12,7 6,7 2,9 0,5 212 70,8 169,3 53,3 44,1 112 83,9

34,8 24,6 18,0 13,4 6,8 2,1 0,3 794 70,7 135,0 50,4 42,6 482 80,1

33,3 25,9 17,6 13,6 7,6 1,8 0,2 362 69,3 140,9 47,4 43,1 198 85,4

32,4 25,7 18,3 13,3 7,8 2,2 0,3 260 67,7 136,3 49,9 42,2 136 86,8

34,9 25,0 16,6 13,2 7,7 2,3 0,3 1 328 70,6 115,8 47,3 41,6 711 79,0

33,8 25,2 17,6 12,8 7,4 2,9 0,3 630 70,2 105,4 47,8 40,5 353 79,3

11,5 66,2 6,2 2,3

23,4 51,1 8,5 1,1

23,3 52,1 5,4 2,8

20,1 54,4 6,5 3,0

28,0 48,3 6,8 4,2

23,7 56,2 4,8 3,2

21,4 56,1 9,3 1,8

17,6 18,9

14,7 17,9

15,7 19,0

14,6 19,1

16,3 17,7

16,1 19,4

15,6 19,6

-4

6

9

10

-4

12

6

19 004 50,1 3 164 56,3

9 756 50,3 1 934 59,6

44 814 50,5 7 784 58,9

20 162 50,9 3 402 59,4

13 036 50,2 2 333 60,1

74 425 50,7 11 361 59,1

35 312 50,2 5 308 59,2

3,3 58,5 5,2 33,0

3,3 53,5 4,4 38,8

3,5 54,9 4,4 37,3

2,4 54,3 5,1 38,1

3,4 54,4 4,8 37,4

2,6 54,8 6,0 36,6

4,1 53,6 4,2 38,1

34,9 33,7

45,6 32,7

36,8 36,2

36,7 38,2

43,0 33,1

38,8 34,0

40,0 35,2

22,8 7,0

16,0 3,8

19,6 5,5

19,6 4,0

16,5 5,0

19,4 5,6

17,7 5,3

57,5

43,4

45,0

42,6

48,4

48,5

56,4

49,0 34,3

42,6 28,0

38,2 28,0

33,3 27,0

40,8 33,1

44,6 35,5

45,1 32,1



OBYVATELSTVO 43 029 Počet obyvatel k 31. 12. 2014 50,5 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 15,2 0–14 let 66,7 15–64 let 18,1 65 a více let 7 796 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 58 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 33,0 65 - 69 let 25,1 70 - 74 let 19,2 75 - 79 let 13,1 80 - 84 let 7,2 85 - 89 let 2,1 90 - 94 let 0,3 95 a více let 748 Počet obyvatel ve věku 75 a více let 68,9 z toho ženy (%) 119,4 Index stáří (65+)*100/(0-14) (%) 49,9 ((0-14)+(65+))*100/(15-64) (%) 41,6 Průměrný věk (roky) 355 Počet zemřelých v roce 2014 83,9 z toho ve věku 65 a více let (%) Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti (2014): 27,2 novotvary 54,0 nemoci oběhové soustavy 7,0 nemoci dýchací soustavy 2,0 vnější příčiny Naděje dožití osob ve věku 65 let (2010–2014) muži 16,3 ženy 19,2 Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku -3 65 a více let (úhrn 2010–2014) OBYVATELSTVO podle SLDB 2011 43 037 Počet obyvatel s obvyklým pobytem 50,4 z toho ženy (%) 6 887 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 58,4 z toho ženy (%) Rodinný stav osob ve věku 65 a více let (%): 2,8 svobodní, svobodné 57,7 ženatí, vdané 5,4 rozvedení, rozvedené 34,1 ovdovělí, ovdovělé Nejvyšší ukončené vzdělání osob ve věku 65 a více let (%): 33,6 základní vč. neukončeného a bez vzdělání střední vč. vyučení (bez maturity) 35,4 úplné střední s maturitou a vyšší odborné vč. nástavbového 23,0 6,1 vysokoškolské Věřící ve věku 65 a více let z obyvatel daného 50,3 věku (%) Rodáci ve věku 65 a více let z počtu osob daného věku (%)3) muži 33,9 ženy 25,0

75

PŘÍLOHA Srovnání základních ukazatelů mezi správními obvody obcí s rozšířenou působností Kraje Vysočina Správní obvod ORP Kraj Bystřice nad Havlíčkův Vysočina Humpolec Chotěboř Jihlava Pernštejnem Brod Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 75 a více let Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): osoby ve věku 60-64 let osoby ve věku 65-69 let osoby ve věku 70-74 let osoby ve věku 75 a více let BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 65 a více let (%)

Náměšť nad Oslavou

13,1 9,7 9,6 5,1

11,6 9,0 8,1 3,8

14,5 10,1 10,9 6,0

14,3 9,4 10,3 4,2

14,2 8,7 9,2 4,2

13,5 12,3 12,6 7,8

10,4 7,4 6,2 2,4

11,8 7,9 5,6 1,8

52 789

2 168

5 490

1 946

2 475

9 892

2 516

1 493

15 257 8 085

616 310

1 551 858

568 328

746 402

2 727 1 493

711 418

424 253

2 344 2 544

124 108

241 239

63 71

118 95

421 484

95 125

62 72

9,6 9,4 9,1 24,0

9,6 10,5 10,3 23,9

10,1 9,4 9,3 24,9

9,5 11,0 11,1 23,2

10,7 8,7 9,3 28,8

9,3 8,0 7,6 21,7

9,0 8,8 9,1 30,0

9,1 9,7 10,8 27,4

22 358 1 633

910 77

2 364 176

829 57

1 012 78

4 339 285

1 056 84

616 59

5 581

260

597

202

245

1 045

240

156

91,0 8,3 0,7 18 498

91,5 8,5 x 730

89,8 9,0 1,2 1 951

91,6 8,4 x 687

89,4 9,8 0,8 850

91,4 7,8 0,9 3 601

88,8 10,4 0,8 902

87,8 12,2 x 520

93,4 6,3 0,3

92,1 7,5 0,4

93,7 6,3 0,1

93,7 5,8 0,4

93,3 6,4 0,4

94,0 5,7 0,4

93,5 6,5 x

92,1 7,7 0,2

25 15

1 1

2 3

2 199 547

103 27

23,7 5,9 97 2 407

-

-

3 1

2 2

193 133

236 -

-

267 70

166 106

94 -

26,8 7,0 2 115

20,1 13,8 8 206

68,5 x 3 68

x x 5 100

15,4 4,0 29 601

37,8 24,1 5 116

36,3 x 2 42

7,7

7,5

8,1

7,5

10,8

8,6

7,6

7,8

4,3

4,8

4,7

3,0

5,0

5,1

4,9

4,1

21,2

25,8

18,4

17,6

20,6

19,0

27,9

17,0

1)

2

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 3) Podíl osob žijících v obci, kde se narodily, tj. v obci faktického bydliště matky v době narození této osoby 2)

76

Moravské Budějovice


1 -

PŘÍLOHA Správní obvod ORP Nové Město na Moravě

Pacov

Pelhřimov

Světlá nad Sázavou

Telč

Velké Meziříčí

Třebíč

13,6 6,6 9,3 3,2

15,3 12,1 11,2 5,8

17,4 11,6 10,6 5,8

12,9 7,7 6,3 3,6

11,1 7,9 7,8 4,1

10,2 8,1 7,4 4,1

9,7 7,8 8,3 4,7

2 035

1 186

5 000

2 195

1 446

7 261

3 257

640 301

342 181

1 454 737

645 319

405 231

2 116 1 090

957 484

92 117

65 44

222 224

104 112

85 71

285 365

174 204

10,5 11,9 9,2 24,0

10,1 12,6 10,6 27,9

9,1 9,8 9,4 25,7

9,4 9,6 9,6 23,6

9,0 9,9 9,9 26,9

9,9 9,3 8,6 21,9

10,0 10,6 10,2 23,6


15,5 11,3 9,5 5,1

DOMÁCNOSTI SENIORŮ podle SLDB 2011 4 429 Domácnosti seniorů celkem Úplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 1 355 75 a více let 680 Neúplné rodiny podle věku osoby v čele domácnosti 65-74 let 193 75 a více let 173 Podíl domácností jednotlivců daného věku na počtu domácností jednotlivců (%): 9,8 osoby ve věku 60-64 let 9,3 osoby ve věku 65-69 let 9,8 osoby ve věku 70-74 let 23,5 osoby ve věku 75 a více let

786 71

517 28

2 134 176

919 72

615 30

3 132 197

1 284 117

1 845 126

225

125

551

238

144

765

337

451

89,8 8,0 2,2 644

92,8 6,4 0,8 423

89,5 9,8 0,7 1 764

91,6 7,1 1,3 761

92,4 6,9 0,7 502

91,8 7,8 0,4 2 571

92,0 7,1 0,9 1 069

93,6 6,2 0,2 1 523

90,7 8,2 1,1

94,8 4,7 0,5

93,0 6,9 0,1

92,1 7,2 0,7

96,0 4,0 x

94,5 5,3 0,2

91,1 8,7 0,2

93,4 6,4 0,1

-

2 3

3 1

-

82 59 39,1 28,1 2 46

x x 3 80

1

1

-

-

3 2

3 1

1 1

219 30

115 -

59 -

435 48

176 34

54 40

25,3 3,5 11 165

30,6 x 2 124

23,4 x 2 44

33,5 3,7 10 340

29,5 5,7 6 95

6,9 5,1 7 265

9,3

8,6

7,5

7,0

6,4

7,5

6,3

6,6

6,8

4,7

3,7

4,0

2,7

3,0

29,5

37,1

29,2

21,3

29,8

12,0

17,9


Pracující důchodci z počtu důchodců daného věku (%) muži ve věku 60-64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60-64 let ženy ve věku 65 a více let

BYDLENÍ SENIORŮ podle SLDB 2011 Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let v bytech: bydlící samostatně v bytě bydlící v bytě s další hospodařící domácností Hospodařící domácnosti jednotlivců ve věku 65 a více let muži v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) ženy v tom (%): samostatně v bytě v bytě spolu s další domácností mimo byty (bez zařízení) SOCIÁLNÍ PÉČE (31. 12. 2014) Zařízení sociální péče domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa v zařízeních domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Místa na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let domovy pro seniory domovy se zvláštním režimem Domy s pečovatelskou službou (2010) v nich byty

SENIOŘI A VOLBY DO ZASTUPITELSTEV OBCÍ (2014) 6,5 Podíl kandidátů ve věku 65 a více let (%) Podíl zvolených zastupitelů ve věku 4,1 65 a více let (%) Zvolení zastupitelé z počtu kandidátů ve věku 22,6 65 a více let (%)

77

PŘÍLOHA Dlouhodobý vývoj Kraje Vysočina - obyvatelstvo a ekonomická aktivita 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

511 267 50,6

510 602 50,6

510 498 50,6

510 114 50,6

510 767 50,5

511 645 50,5

513 677 50,4

16,9 69,2 13,9 70 818 60,2

16,6 69,5 14,0 71 440 60,2

16,1 69,8 14,1 71 924 60,1

15,8 70,0 14,2 72 648 60,1

15,4 70,2 14,4 73 593 60,0

15,0 70,3 14,6 74 925 59,9

14,8 70,4 14,9 76 361 59,7

31,1 28,4 21,8 10,9 5,4 2,1 0,3 5 546 71,3 81,8 44,5 38,3 36,8 39,8 5 121 4 041 78,9 70,2 87,8

30,3 28,6 21,8 12,2 4,6 2,1 0,3 5 051 70,6 84,5 44,0 38,6 37,2 40,1 5 130 3 991 77,8 69,3 86,4

29,8 28,4 21,8 13,6 3,9 2,1 0,3 4 568 70,8 87,3 43,3 38,9 37,5 40,4 5 319 4 136 77,8 69,4 86,5

29,6 27,7 21,9 14,1 4,1 2,2 0,4 4 819 71,1 90,1 42,9 39,2 37,8 40,7 5 007 3 901 77,9 69,3 86,9

29,9 26,9 22,0 14,2 4,6 2,0 0,4 5 154 70,9 93,6 42,5 39,5 38,0 40,9 5 339 4 133 77,4 69,1 86,0

30,2 26,0 21,9 14,4 5,4 1,7 0,5 5 663 70,9 97,4 42,2 39,8 38,3 41,2 4 773 3 726 78,1 70,5 86,4

30,5 25,2 21,9 14,4 6,1 1,5 0,5 6 161 71,4 100,6 42,1 40,0 38,6 41,5 4 880 3 786 77,6 69,1 87,0

880 20 35 2 681 132 86 135 291 146

937 12 52 2 653 101 71 120 266 181

936 16 49 2 734 137 83 131 247 169

898 13 49 2 530 125 68 119 267 170

955 34 78 2 555 244 110 63 289 186

837 35 58 2 300 246 98 62 272 178

879 85 34 2 233 245 114 112 256 157

-19

-177

46

22

103

94

99

364

353

375

402

493

449

350

14,01 16,85

14,25 17,26

14,20 17,50

14,40 17,49

14,70 17,58

14,83 18,03

15,16 18,75

8,24 9,45

8,17 9,88

8,14 10,03

8,42 9,90

8,81 9,81

8,91 10,21

8,98 11,01

14,4 5,1 10,5 1,6

21,5 5,2 8,6 1,5

18,9 5,8 10,8 1,6

28,9 7,5 5,3 3,5

33,9 7,8 8,7 3,1

37,3 4,2 9,8 2,1

39,0 7,2 16,9 3,3

1)

OBYVATELSTVO Počet obyvatel k 31. 12. z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 0–14 let 15–64 let 65 a více let Počet obyvatel ve věku 65 a více let z toho ženy (%) v tom ve věku: 65–69 let 70–74 let 75–79 let 80–84 let 85–89 let 90–94 let 95 a více let Počet obyvatel ve věku 85 a více let z toho ženy (%) Index stáří2) Index ekonomického zatížení3) Průměrný věk k 31. 12. (roky) muži ženy Počet zemřelých z toho ve věku 65 a více let Podíl zemřelých osob ve věku 65 a více let (%) muži ženy Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti: novotvary nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek nemoci nervové soustavy nemoci oběhové soustavy nemoci dýchací soustavy nemoci trávicí soustavy vnější příčiny Přistěhovalí do kraje ve věku 65 a více let Vystěhovalí z krajeve věku 65 a více let Přírůstek (úbytek) stěhováním osob ve věku 65 a více let Vnitrokrajské stěhování osob ve věku 65 a více let Naděje dožití ve věku 65 let (dvouletá období)4) muži ženy Naděje dožití ve věku 75 let (dvouletá období)4) muži ženy EKONOMICKÁ AKTIVITA (Výběrové šetření pracovních sil) Míra ekonomické aktivity (tříleté průměry) muži ve věku 60–64 let muži ve věku 65 a více let ženy ve věku 60–64 let ženy ve věku 65 a více let 1)

Data k 31. 12. 2011 navazují na výsledky SLDB 2011 a nejsou srovnatelná s předchozími roky. Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let 3) Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let 4) Pro výpočet naděje dožití je používán průměr za dvouletá období, je uveden ve sloupci druhého z roků, ze kterých je vypočten. 2)

78


PŘÍLOHA 2008

2009

2010

2011

2012

2013

515 411 50,4

514 992 50,4

514 569 50,4

511 937 50,4

511 207 50,4

510 209 50,4

14,5 70,3 15,2 78 266 59,5

14,5 70,0 15,6 80 127 59,3

14,5 69,6 15,9 81 858 59,2

14,7 68,7 16,6 84 830 58,9

14,8 68,1 17,2 87 711 58,6

14,8 67,5 17,7 90 271 58,3

31,0 24,6 21,5 14,5 6,7 1,2 0,5 6 631 70,9 104,5 42,3 40,3 38,8 41,7 4 881 3 789 77,6 68,5 87,0

31,8 24,1 20,8 14,3 7,0 1,4 0,5 7 118 71,1 107,5 42,9 40,5 39,1 41,9 5 094 4 014 78,8 70,6 87,4

32,0 24,3 20,2 14,4 7,1 1,5 0,5 7 469 71,1 109,6 43,7 40,8 39,3 42,2 5 105 4 064 79,6 71,6 88,0

33,2 24,1 19,3 14,1 7,1 1,8 0,3 7 866 71,6 112,6 45,5 41,1 39,6 42,4 5 031 3 946 78,4 70,7 86,6

34,2 24,0 18,5 14,0 7,1 2,0 0,3 8 200 70,9 116,2 46,9 41,3 39,9 42,7 5 223 4 213 80,7 73,6 88,0

34,4 24,4 18,0 13,7 7,1 2,2 0,2 8 614 70,8 119,6 48,1 41,6 40,2 43,0 5 129 4 245 82,8 76,3 89,5

902 107 45 2 113 288 76 114 271 146

907 131 17 2 339 317 113 87 227 131

922 124 33 2 367 281 99 113 248 187

890 173 103 2 188 204 93 116 290 161

940 135 112 2 400 212 95 94 256 168

941 225 130 2 269 264 118 110 267 194

125

96

61

129

88

73

294

275

308

371

345

397

18,82 22,99

15,38 18,73

15,50 18,77

15,92 19,02

15,94 19,06

15,70 19,22

9,15 10,83

9,14 10,77

9,21 10,82

9,62 11,18

11,98 14,22

11,82 14,37

40,3 8,2 16,3 2,7

42,2 6,9 11,8 4,2

37,5 6,3 11,2 4,2

30,1 4,8 8,0 2,8

32,2 6,1 10,2 2,0

41,3 7,6 13,3 3,6

2014 1)

OBYVATELSTVO 509 895 Počet obyvatel k 31. 12. 50,3 z toho ženy (%) z celku ve věku (%): 14,9 0–14 let 66,9 15–64 let 18,2 65 a více let 92 924 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 58,2 z toho ženy (%) v tom ve věku: 34,2 65–69 let 24,9 70–74 let 17,7 75–79 let 13,4 80–84 let 7,2 85–89 let 2,3 90–94 let 0,3 95 a více let 9 111 Počet obyvatel ve věku 85 a více let 70,5 z toho ženy (%) 2) 122,1 Index stáří 3) 49,6 Index ekonomického zatížení 41,9 Průměrný věk k 31. 12. (roky) 40,4 muži 43,3 ženy 4 880 Počet zemřelých 3 969 z toho ve věku 65 a více let 81,3 Podíl zemřelých osob ve věku 65 a více let (%) 74,8 muži 88,7 ženy Zemřelí ve věku 65 a více let podle vybrané příčiny smrti: 920 novotvary 189 nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek 104 nemoci nervové soustavy 2 105 nemoci oběhové soustavy 243 nemoci dýchací soustavy 100 nemoci trávicí soustavy 103 vnější příčiny 256 Přistěhovalí do kraje ve věku 65 a více let 200 Vystěhovalí z krajeve věku 65 a více let Přírůstek (úbytek) stěhováním osob 56 ve věku 65 a více let Vnitrokrajské stěhování osob 352 ve věku 65 a více let Naděje dožití ve věku 65 let (dvouletá období)4) muži 15,99 ženy 19,86 Naděje dožití ve věku 75 let (dvouletá období)4) muži 12,09 ženy 14,98 EKONOMICKÁ AKTIVITA (Výběrové šetření pracovních sil) Míra ekonomické aktivity (tříleté průměry) 42,6 muži ve věku 60–64 let 5,0 muži ve věku 65 a více let 14,7 ženy ve věku 60–64 let 2,9 ženy ve věku 65 a více let


79

PŘÍLOHA Dlouhodobý vývoj Kraje Vysočina - sociální péče a zdravotnictví

SOCIÁLNÍ PÉČE 1) Starobní důchody (prosinec) Příjemci starobního důchodu bez souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Příjemci starobního důchodu v souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem z toho předčasný důchod (%) Průměrná měsíční výše starobního důchodu bez souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem (Kč) muži ženy Průměrná měsíční výše starobního důchodu v souběhu s vdovským / vdoveckým důchodem (Kč) muži ženy 2) Domovy pro seniory počet zařízení počet lůžek lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let 2) Domovy se zvláštním režimem počet zařízení počet lůžek lůžka na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let Pečovatelská služba uživatelé pečovatelské služby výdaje na pečovatelskou službu (tis. Kč) ZDRAVOTNICTVÍ Léčebny dlouhodobě nemocných počet zařízení počet lůžek počet hospitalizovaných hospitalizovaní na 10 000 obyvatel Hospice počet zařízení počet lůžek počet hospitalizovaných hospitalizovaní na 10 000 obyvatel 1)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

71 418 24,5

72 498 25,9

73 839 27,3

75 426 28,5

77 435 30,2

82 970 30,4

86 878 33,4

86 482 34,6

86 387 35,6

87 419 36,5

29 717 5,3

29 938 6,0

30 123 6,8

30 299 7,4

30 224 8,5

31 981 9,0

32 160 10,2

32 215 11,3

32 114 12,3

32 015 13,4

8 282 6 881

8 760 7 261

9 363 7 754

10 290 8 591

10 747 8 929

10 826 8 972

11 296 9 359

11 541 9 547

11 752 9 714

11 875 9 806

9 255 8 413

9 825 8 922

10 519 9 550

11 444 10 415

11 914 10 807

11 994 10 818

12 514 11 251

12 769 11 470

13 008 11 643

13 140 11 727

. .

. .

23 2 329

23 2 195

23 2 149

24 2 189

24 2 089

25 2 181

25 2 220

25 2 199

30,5

28,0

26,8

26,7

24,6

24,9

24,6

23,7

. .

12 399

13 422

14 433

14 469

15 508

15 526

15 547

5,1

5,3

5,3

5,5

5,8

5,8

5,9

6 008

6 896

6 536

6 616

5 766

5 396

5 514

x

x . .

. .

x

x

x

5 748

7 258

4 632

71 367

84 895

91 208

95 341 115 643 119 753 127 570 124 812 127 472 132 895

5 482 2 277 52,9

6 515 2 561 59,1

6 515 2 689 61,7

6 505 2 473 56,3

-

-

-

6 502 2 476 56,2

-

6 494 2 571 58,4

-

-

Od roku 2010 převedeni invalidní důchodci ve věku 65 a více let mezi starobní důchodce.

2)

Od roku 2008 jsou zařízení i místa v nich členěna podle druhu poskytované sociální služby; v jednom zařízení může být poskytováno více druhů sociálních služeb.

80


5 474 2 533 58,0 -

5 494 2 839 65,1 -

5 492 2 830 65,0 -

. . . . -

PŘÍLOHA Obyvatelstvo Kraje Vysočina podle pohlaví, věku a okresů k 31. 12. 2005 a 2014

Stav k 31. 12.




Celkem


v tom ve věku v% 65-69

70-74

75-79

80-84

85-89

90-94

Celkem 19 809 23 158

16 175 16 428

10 471 12 482

3 413 6 716

1 457 2 140

284 255

3 984 4 420 4 146 4 854 3 055 3 584 4 178 4 924 4 446 5 376 Muži 8 320 10 195

3 153 3 141 3 455 3 331 2 437 2 581 3 712 3 395 3 418 3 980

1 926 2 457 2 348 2 637 1 609 1 906 2 390 2 773 2 198 2 709

593 1 241 743 1 487 508 973 801 1 550 768 1 465

244 376 296 462 221 316 354 491 342 495

43 44 58 59 49 43 80 56 54 53

6 259 6 593

3 536 4 513

1 041 2 105

402 538

57 43

1 654 1 967 1 696 2 125 1 325 1 596 1 768 2 139 1 877 2 368 Ženy 12 165 11 489 16 858 12 963

1 238 1 222 1 284 1 307 927 1 018 1 447 1 390 1 363 1 656

671 888 755 934 542 708 816 1 001 752 982

168 414 228 459 158 285 245 485 242 462

68 83 88 111 65 81 94 117 87 146

7 10 12 8 11 8 14 10 13 7

9 916 9 835

6 935 7 969

2 372 4 611

1 055 1 602

227 212

1 915 1 919 2 171 2 024 1 510 1 563 2 265 2 005 2 055 2 324

1 255 1 569 1 593 1 703 1 067 1 198 1 574 1 772 1 446 1 727

425 827 515 1 028 350 688 556 1 065 526 1 003

176 293 208 351 156 235 260 374 255 349

36 34 46 51 38 35 66 46 41 46

2005 2014

510 767 509 895

73 593 92 924

14,4 18,2

21 984 31 745

2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014

94 919 94 885 110 477 112 417 72 339 72 061 113 873 112 076 119 159 118 456

14 144 17 742 15 640 19 831 11 286 14 215 16 077 19 964 16 446 21 172

14,9 18,7 14,2 17,6 15,6 19,7 14,1 17,8 13,8 17,9

4 201 6 063 4 594 7 001 3 407 4 812 4 562 6 775 5 220 7 094

2005 2014

252 814 253 176

29 434 38 874

11,6 15,4

9 819 14 887

2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014

47 052 47 169 54 634 55 776 35 828 35 722 56 152 55 530 59 148 58 979

5 631 7 448 6 097 8 223 4 523 5 928 6 467 8 368 6 716 8 907

12,0 15,8 11,2 14,7 12,6 16,6 11,5 15,1 11,4 15,1

1 825 2 864 2 034 3 279 1 495 2 232 2 083 3 226 2 382 3 286

2005 2014

257 953 256 719

44 159 54 050

17,1 21,1

2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014 2005 2014

47 867 47 716 55 843 56 641 36 511 36 339 57 721 56 546 60 011 59 477

8 513 10 294 9 543 11 608 6 763 8 287 9 610 11 596 9 730 12 265

17,8 21,6 17,1 20,5 18,5 22,8 16,6 20,5 16,2 20,6

2 376 3 199 2 560 3 722 1 912 2 580 2 479 3 549 2 838 3 808

2 330 2 453 2 450 2 729 1 730 1 988 2 410 2 785 2 569 3 008


95 a více

81

PŘÍLOHA Zemřelí muži podle vybraných příčin smrti*) v Kraji Vysočina v roce 2014 z toho ve věku Celkem 65 a více let Zemřelí muži z toho podle příčin: I. Některé infekční a parazitární nemoci (A00–B99) II. Novotvary (C00–D48) zhoubné novotvary (C00–C97) zhoubný novotvar žaludku (C16) zhoubný novotvar tlustého střeva (C18) zhoubné novotvary konečníku (C20) zhoubný novotvar slinivky břišní (C25) zhoubný novotvar průdušky a plice (C34) zhoubný novotvar předstojné žlázy - prostaty (C61) zhoubný novotvar mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (C81–C96) III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50–D89) IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00–E90) diabetes mellitus (E10–E14) V. Poruchy duševní a poruchy chování (F00–F99) VI. Nemoci nervové soustavy (G00–G99) Alzheimerova nemoc (G30) IX. Nemoci oběhové soustavy (I00–I99) postižení srdce při hypertenzi (I11) infarkt myokardu (I21–I23) ostatní formy ischemické choroby srdeční (I20, I24, I25) selhání srdce (I50) cévní nemoci mozku (I60–I69) ateroskleróza (I70) X. Nemoci dýchací soustavy (J00–J99) záněty plic (J12–J18) XI. Nemoci trávicí soustavy (K00–K93) XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00–L99) XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00–M99) XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00–N99) XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00–R99) XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01–Y98) dopravní nehody (V01–V99) jiné vnější příčiny náhodných poranění (W00–X59) sebevraždy (X60–X84) *)

v tom ve věku v%

65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94

95 a více

2 582

1 931

74,8

351

337

352

405

327

142

17

41 731 719 28 64 26 57 147

37 524 515 25 57 22 38 101

90,2 71,7 71,6 89,3 89,1 84,6 66,7 68,7

6 134 134 3 16 9 11 29

5 121 120 8 14 6 8 26

7 100 99 5 9 3 3 20

13 103 99 5 13 3 12 16

6 50 47 4 3 3 8

14 14 2 1 1 2

2 2 -

55

47

85,5

7

9

11

11

6

2

1

59

44

74,6

7

7

15

10

4

1

-

5

3

60,0

1

-

-

1

1

-

-

107 102

95 91

88,8 89,2

10 10

24 23

14 13

27 26

15 14

5 5

-

29 60 19 1 097 39 177

19 65,5 42 70,0 19 100,0 921 84,0 30 76,9 128 72,3

5 6 1 134 4 31

1 9 1 123 5 16

2 9 4 174 6 24

3 4 2 195 8 27

4 9 6 187 5 19

4 5 5 97 1 11

11 1 -

451 49 183 20 184 55 89

412 91,4 39 79,6 161 88,0 20 100,0 151 82,1 43 78,2 43 48,3

47 8 24 1 25 5 14

50 9 20 2 26 9 8

67 7 40 3 22 1 5

85 5 30 3 35 9 6

100 5 31 7 29 11 8

55 5 15 3 11 6 2

8 1 1 3 2 -

2

2 100,0

-

-

1

-

1

-

-

5

5 100,0

1

1

2

-

1

-

-

35

29

82,9

4

5

7

6

5

1

1

17

9

52,9

1

2

3

2

1

-

-

173 41

51 6

29,5 14,6

10 3

12 1

6 1

11 -

9 -

3 1

-

70 46

36 7

51,4 15,2

7 -

8 3

4 -

8 3

7 1

2 -

-

podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10)

82


PŘÍLOHA Zemřelé ženy podle vybraných příčin smrti*) v Kraji Vysočina v roce 2014 z toho ve věku Celkem 65 a více let Zemřelé ženy z toho podle příčin: I. Některé infekční a parazitární nemoci (A00–B99) II. Novotvary (C00–D48) zhoubné novotvary (C00–C97) zhoubný novotvar žaludku (C16) zhoubný novotvar tlustého střeva (C18) zhoubné novotvary konečníku (C20) zhoubný novotvar slinivky břišní (C25) zhoubný novotvar průdušky a plice (C34) zhoubný novotvar prsu (C50) zhoubný novotvar mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně (C81–C96) III. Nemoci krve, krvetvorných orgánů a některé poruchy týkající se mechanismu imunity (D50–D89) IV. Nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek (E00–E90) diabetes mellitus (E10–E14) V. Poruchy duševní a poruchy chování (F00–F99) VI. Nemoci nervové soustavy (G00–G99) Alzheimerova nemoc (G30) IX. Nemoci oběhové soustavy (I00–I99) postižení srdce při hypertenzi (I11) infarkt myokardu (I21–I23) ostatní formy ischemické choroby srdeční (I20, I24, I25) selhání srdce (I50) cévní nemoci mozku (I60–I69) ateroskleróza (I70) X. Nemoci dýchací soustavy (J00–J99) záněty plic (J12–J18) XI. Nemoci trávicí soustavy (K00–K93) XII. Nemoci kůže a podkožního vaziva (L00–L99) XIII. Nemoci svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně (M00–M99) XIV. Nemoci močové a pohlavní soustavy (N00–N99) XVIII. Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde (R00–R99) XX. Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti (V01–Y98) dopravní nehody (V01–V99) jiné vnější příčiny náhodných poranění (W00–X59) sebevraždy (X60–X84) *)

v tom ve věku v%

65–69 70–74 75–79 80–84 85–89 90–94

95 a více

2 298

2 038

88,7

158

167

295

469

558

322

69

33 525 512 24 40 12 40 51 60

31 396 385 22 32 6 35 34 44

93,9 75,4 75,2 91,7 80,0 50,0 87,5 66,7 73,3

3 76 74 3 3 9 10 9

2 67 66 4 6 1 7 7 7

8 86 85 5 5 2 9 7 7

5 89 88 7 9 1 5 6 13

6 58 53 3 8 2 4 4 3

6 18 18 1 1 5

1 2 1 -

34

32

94,1

2

7

7

4

9

2

1

6

4

66,7

-

1

2

1

-

-

-

119 102

110 96

92,4 94,1

6 6

10 10

17 14

28 23

31 28

16 14

2 1

12 87 53 1 223 45 128

10 72 52 1 184 43 124

83,3 82,8 98,1 96,8 95,6 96,9

4 2 48 2 8

7 1 62 1 9

8 5 145 4 15

4 22 18 259 10 29

4 22 20 370 13 38

2 8 5 243 12 18

1 1 57 1 7

544 49 263 25 99 37 73

540 99,3 46 93,9 257 97,7 25 100,0 92 92,9 37 100,0 57 78,1

11 5 6 2 6 1 10

23 4 15 1 5 1 7

58 4 36 5 12 4 5

95 9 74 2 31 13 11

197 11 63 7 22 10 17

119 13 55 7 15 7 6

37 8 1 1 1 1

4

4 100,0

-

-

-

2

2

-

-

5

5 100,0

-

-

3

1

1

-

-

18

16

88,9

1

-

1

3

6

4

1

11

5

45,5

2

-

-

2

1

-

-

75 7

52 2

69,3 28,6

2 -

6 1

8 1

11 -

18 -

4 -

3 -

53 8

43 3

81,1 37,5

2

4 -

6 1

10 -

16 -

4 -

3 -

podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10)


83

PŘÍLOHA Základní výsledky projekce obyvatelstva Kraje Vysočina Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva v krajích ČR do roku 2050 (130052-14) 2020 2025 2030 2035 2040 Obyvatelstvo celkem (k 1. 1.) Celkem 504 330 498 911 491 942 483 430 473 677 z toho ve věku (%): 0–14 let 14,9 14,0 12,9 12,2 11,9 15–64 let 64,3 62,8 61,7 60,6 58,3 65 a více let 20,8 23,3 25,4 27,2 29,8 Počet obyvatel ve věku 65 a více let 104 908 116 068 124 792 131 703 141 060 v tom ve věku: 65–69 let 32 062 31 927 30 804 30 813 35 458 70–74 let 28 973 29 615 29 830 29 078 29 224 75–79 let 19 950 25 396 26 364 26 869 26 452 80–84 let 12 693 15 903 20 741 21 951 22 646 85–89 let 7 758 8 449 11 093 14 885 16 078 90 a více let 3 472 4 778 5 960 8 107 11 202 Průměrný věk (roky) 43,3 44,8 46,2 47,6 48,5 Index stáří1) 139,3 166,4 196,2 223,7 249,5 Index ekonomického zatížení2) 67,9 74,3 76,9 79,5 86,1 Muži Celkem 250 902 248 250 244 734 240 532 235 820 z toho ve věku (%): 0–14 let 15,4 14,5 13,4 12,6 12,4 15–64 let 66,5 64,8 63,7 62,5 60,2 65 a více let 18,1 20,7 22,9 24,9 27,4 Počet mužů ve věku 65 a více let 45 421 51 408 56 046 59 773 64 668 v tom ve věku: 65–69 let 15 358 15 699 15 164 15 200 17 453 70–74 let 13 186 13 816 14 365 14 068 14 181 75–79 let 8 363 11 102 11 895 12 577 12 461 80–84 let 4 790 6 314 8 648 9 480 10 183 85–89 let 2 662 2 989 4 131 5 843 6 557 90 a více let 1 062 1 488 1 843 2 605 3 833 Ženy Celkem 253 428 250 661 247 208 242 898 237 857 z toho ve věku (%): 0–14 let 14,4 13,5 12,5 11,8 11,5 15–64 let 62,1 60,7 59,7 58,6 56,4 65 a více let 23,5 25,8 27,8 29,6 32,1 Počet žen ve věku 65 a více let 59 487 64 660 68 746 71 930 76 392 v tom ve věku: 65–69 let 16 704 16 228 15 640 15 613 18 005 70–74 let 15 787 15 799 15 465 15 010 15 043 75–79 let 11 587 14 294 14 469 14 292 13 991 80–84 let 7 903 9 589 12 093 12 471 12 463 85–89 let 5 096 5 460 6 962 9 042 9 521 90 a více let 2 410 3 290 4 117 5 502 7 369 1) 2)

84

Poměr osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let Poměr osob ve věku 0 až 14 let a 65 a více let na 100 osob ve věku 15 až 64 let


2045

2050

463 162

452 169

12,1 55,4 32,5 150 408

12,3 53,8 33,9 153 124

37 104 33 776 26 776 22 668 16 904 13 180 49,2 268,2 95,4

31 435 35 468 31 202 23 206 17 350 14 463 49,8 275,3 101,5

230 747

225 372

12,5 57,3 30,2 69 696

12,7 55,6 31,7 71 480

18 463 16 372 12 674 10 283 7 202 4 702

15 833 17 393 14 779 10 597 7 472 5 406

232 415

226 797

11,7 53,6 34,7 80 712

11,9 52,1 36,0 81 644

18 641 17 404 14 102 12 385 9 702 8 478

15 602 18 075 16 423 12 609 9 878 9 057

PŘÍLOHA


85

PŘÍLOHA

86


PŘÍLOHA


87

PŘÍLOHA

88


PŘÍLOHA


89

PŘÍLOHA

90


PŘÍLOHA


91

PŘÍLOHA

92


PŘÍLOHA


93

PŘÍLOHA

94


PŘÍLOHA


95

PŘÍLOHA

96


PŘÍLOHA


97

Senioři v kraji Vysočina Dostupný z

Recommend Documents