Schéma institucí EU rámec smluv
finanční kontrola
soudní kontrola
Vztahy mezi orgány EU I. pilíř
Legislativní monopol
Evropská rada určuje hlavní směry vývoje
Komise legislativní iniciativa Komise hlídacím psem
Mezivládní konference
Rada EU rozhoduje
Evropský parlament spolurozhoduje
Procedura 251 poradní orgány Smlouvy o ES
Soudní dvůr Účetní dvůr
Maastrichtský chrám a jeho proměny
První pilíř obsahuje agendu společného trhu, HMU, občanství, Schengenu a spolupráci soudů v civilních záležitostech. Rozhoduje se v něm kvalifikovanou většinou na návrh Komise
Druhý pilíř obsahuje společnou zahraniční politiku a návrh na společné obranné síly. Rozhodování je mezivládní v rukou členských států
Třetí pilíř obsahuje spolupráci justice a policie. Rozhoduje se v něm jednomyslně. Komise je informována
Rozhodovací mechanismus v EU (Rada + Evropský parlament) Komise navrhne akt, dvě komory hlasují, téměř u všech položek může EP blokovat. EP hlasuje prostou většinou z 732, klíčové otázky nadpoloviční většinou, výjimečně 2/3+51%. Rada jedná absolutní většinou (procedurální body), kvalifikovanou většinou („vážení hlasů“ podle populace a dalších faktorů, typicky okolo 71% z 345) a jednomyslností. Politická solidarita velkých k malým států. V EP je menší než v Radě. Tři hlasovací většiny. Počet států, počet hlasů a počet obyvatel (na žádost prověření 62%). Komise mediátorem procesu, může zklidnit spor.
Kategorie států
velká velká země - Německo střední velká země - Francie, U.K. Itálie malá velká země - Španělsko a Polsko velký střední stát - Rumunsko střední střední stát - Nizozemí, Řecko, ČR, Belgie, Maďarsko a Portugalsko malý střední stát - Švédsko, Bulharsko a Rakousko velká malý stát - SR, Dánsko, Finsko, Irsko a Litva střední malý stát - Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko, Kypr a Lucembursko malý malý stát - Malta
Rozdělení celkem 345 hlasů v Radě EU
0
5
Německo Španělsko Řecko Portugalsko Slovensko Litva Kypr
10 Velká Británie Polsko Česká republika Švédsko Dánsko Lotyšsko Lucembursko
15
20 Francie Rumunsko Belgie Bulharsko Finsko Slovinsko Malta
25 Itálie Nizozemí Maďarsko Rakousko Irsko Estonsko
30
Institucionální pozice ČR v EU - model smlouva Amsterodamská smlouva
Rada ministrů (15+1) 5 hlasů
87 (celk. počet hlasů) + 5 (ČR)
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 5,43 %
Smlouva z Nice
12 hlasů
345 (celk. počet hlasů) - 96 (počet hlasů 11 potenciálních nových členů bez ČR)
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 %
vstup za podmínek definovaných Přístupovou smlouvou
12 hlasů
321 (celk. počet hlasů) - 72 (počet hlasů 9 přistupujících států bez ČR)
% hlasů připadajících na ČR dle vzorce (15+1) - 4,82 %
návrh ústavy
percentuální podíl počtu obyvatel ČR (10,3 mil.) na celk. počtu obyvatel Unie** (15+1) - 2, 66 %
Od konventu k ústavě 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
Návrh ústavy pro IGC
konvent
ení š á l Proh ve Ni c e z ě uv o l m S ení v š á l h Pro enu Laek
Podpis
IGC I. IGC II.
na úrovni
Ratifikace státy:
parlamenty i referenda
hlav států a vlád Státy nesouhlasí
Vstup ústavy v platnost
Cesta ke konventu Prohlášení o budoucnosti EU v příloze Smlouvy z Nice –úkol zahájit diskusi: vymezit pravomoci, postaven Charty, zjednodušení smluv beze změny obsahu, úloha vnitrostátních parlamentů. Laekenská deklarace – vymezení způsobu diskuse a složení tělesa. Cílem má být seznam návrhů s vyznačenou podporou. Mohlo by zjednodušení vést k ústavě v „dlouhodobém horizontu“? Jaké má mít rysy? Dále rozdělení a definování kompetencí v EU, zjednodušení nástrojů užívaných EU, zajištění demokratické transparentnosti, efektivnosti institucí.
Harmonogram Konventu Konvent zasedal od 1.3. – 14. 6. 2003. Předsedou je V. Giscard d‘Estaing. Volba vedení na jistotu? Předseda v tzv. Římské deklaraci vyzývá k zachování a nedotknutelnosti textu. Ústava má být „druhou Římskou smlouvou“ podepsanou ještě před volbami do Evropského parlamentu. Nejkratší jednání v historii: Jednotný evropský akt 14 týdnů a 2 dny Smlouva o Evropské unii 51 týdnů a 4 dny . Amsterodamská smlouva 64 týdnů a 5 dnů Smlouva z Nice 43 týdnů Ústava 10 týdnů a 1 den? Potom prodlouženo jednání o druhou mezivládní konferenci
Složení konventu Kombinace zdrojů legitimity, je metoda konventu výhodná? Je lepší?
15 reprezentantů hlav států a vlád 30 z národních parlamentů totéž u kandidátských států 16 z EP, 2 Komise = celkem 105 členů Kandidáti nemohou „blokovat konsensus, k němuž se může mezi členskými státy dospět“. Specifické postupy předsednictva Nehlasuje se, kontrola informačních toků
Byl konvent demokratickým fórem? Jaký byl konventní mandát? Metody předsednictva a transparentnost. Postavení kandidátských zemí. Nátlak konventního vedení na IGC I. Zhodnocení metod konventu a jejich využití pro argumentaci demokratizace celého procesu.
Smlouva z Nice
Amsterodamská smlouva Smlouva o EU
Smlouva o ESUO /2002 zanikla/ Smlouva o EURATOM
Smlouva o ES
Text Ústavy Celkem 448 článků členěných do čtyř částí a připojené protokoly. Nahrazuje konsolidované smlouvy? Euratom mimo. ESUO zaniklo. Úvodní část – hodnoty, principy, kompetence… Druhá část – vložená charta práv a svobod Třetí část – politiky a podrobnosti Čtvrtá část – závěrečná ustanovení, mechanismus přijímání a vystoupení. Protokoly, přílohy, prohlášení. Časové odkazy, expirace, rozdělení položek…
2MB
SYMBOLY EU Heslo: „Jednotná v různosti“ Svátek: Den Evropy 9. května
Obecné změny EU má právní subjektivitu. Ruší se maastrichtský chrám a dělení na agendu EU a agendu ES a agendu členských států. Zjednodušují se právní akty. Vyčleňují se kompetence na exkluzivní, sdílené a doplňkové. Nový princip solidarity.
Složení Evropské komise Do asi 2014
po 2014 kolegium
1 komisar za členský stát
2 / 3 celkového počtu států v EU
• předseda •ministr zahraničí - místopředseda •komisaři Důsledky pro instituci? Pro státy?
• předseda •ministr zahraničí - místopředseda •Komisaři rotují s demografickou a geografickou rovnováhou
Komise
Právo petiční k EP. Volba Komise kvalifikovanou většinou s ohledem na volby v EP. Podmínkou kvalifikace a evropanství. Předseda může odvolat komisaře nezávisle. Mechanismus rotace – vztahy mezi státy? Politizace Komise – ideologický trust. Vnitřní napětí – konkurence a odvolatelnost komisařů. Posílení vazby na členskou zemi a ztráta kolektivní paměti. Předseda omezen při sestavování týmu.
Evropská rada
Volba předsedy – prezidenta EU na 2,5 roku. Zakázána kumulace s národní funkcí, jednou obnovitelná pozice. Volba kvalifikovanou většinou. •vedení rady, • zastupuje EU v SZBP
•odpovědnost za summity,
•společně s ministrem
•stanovování priorit
•zajištění dosažení konsensu a soudržnosti.
•Informuje EP
Složení Rady ministrů Ministři členských zemí hlasují o předlohách
Zásadní redukce dosavadních
Rada ministrů
sektorových rad. Na kolik?
Rada pro
Další verze rady určuje
zahraniční věci
kvalifikovanou většinou
Všeobecná rada
Evropská rada •
předsedá ministr pro
•zahraniční záležitosti Kdo předsedá EU a řídí ji? Možné spory?
• Předsedají „předsedové“. •Rotační model týmů volených na 18 měsíců. •Výhodou je kompaktní program týmu
Zahraniční politika EU Prezident Evropské rady
Rada pro zahraničí
Evropská komise – vnější vztahy
místopředseda je ministr =dvojí klobouk
Ministr zahraničí
Hlasování v Radě
Kvalifikovaná většina v Radě a nově i v Evropské radě
„kvalifikovaná většina je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich a zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie. Blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členové Rady“ Vstupuje v platnost 1.listopadu 2009
“přemostění“ – obejití IGC“ Evropská rada
Může se jednomyslně rozhodnout, že změní jednomyslnost na kvalifikovanou většinu. IGC nebude nutná.
oznámí to národním parlamentům
Nesmí být použito v oblasti vojenství a obrany
parlamenty to mohou blokovat – 6 měsíců na rozhodnutí •EP musí souhlasit
Dopady reformy na Radu EU odstranila princip politické solidarity.Po roce 2009 demografické kritérium, po 2014 tvrdá blokační menšina. Tři kritéria redukuje na dvě. Růst významu koalic. Roztržení předsednictví a tím i vnitřních mechanismů v Radě.
Změny v EP Více položek odpovídá bývalé 251SES. Stává se pojistkou mnoha situací. Určena maximální velkost tělesa (750) a minimální (6) a maximální (96) počet poslanců za stát. Reformou rozpočtového řízení získává finanční vliv.
Rozvržení výdajů ES/EU: povinné/nepovinné výdaje mizí, úprava rozpočtového řízení 2002
70. léta
5% 5%
21% 45% 34%
zemědělství
90%
SF
ostatní
Vliv EP v rozpočtu roste přeskupováním výdajů. Ústava přelomem ve vývoji.
Posílení vnitrostátních parlamentů Komise musí dodržovat zásadu proporcionality a subsidiarity. Parlamenty mají možnost vyjádřit se k předloze do 6 týdnů.Jedna komora má jeden hlas. Pro protest je třeba jedna třetina (čtvrtina) hlasů. Komise se pak musí protestem zabývat.
Vystoupení z EU Žádost je předkládána Evropské radě, proces připravuje Rada. Rada má za úkol vypracovat s vystupujícím státem dohodu a to s ohledem na směry definované Evropskou radou. Dohoda o vystoupení je v Radě přijata kvalifikovanou většinou po souhlase Evropského parlamentu. Vystupující stát se neúčastní ani diskuse v Evropské radě, ani hlasování v Radě ministrů. Přepokládá se, že se podaří přijmout dohodu o vystoupení, která potom svým vstupem v platnost ruší závazky plynoucí z Ústavy. Když se dohoda nepodaří, tak přestává Ústava pro vystupující stát platit za dva roky od data oznámení svého úmyslu vystoupit.
Ratifikace dokumentu Proces poznamenán velikým politickým tlakem ze strany elity EU a členských zemí. Referenda ve Španělsku, Irsku, Nizozemí, Polsko, Dánsko, Francie, Lucembursko, Portugalsko, Velká Británie V ČR kampaň vede Úřad vlády. K referendu chybí legislativa i politický konsensus. Jak dokument komunikovat? Plán B: opakování referenda, IGC, opt-outs, vytvoření nové EU, EHP, konec ústavy…všechny modely musí být konsensuální.
