Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky EU a rozvoje venkova

Diplomová práce

Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku

Vypracovala: Bc. Kateřina Hačková Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová České Budějovice 2014

Prohlášení:

Prohlašuji, že svoji diplomovou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47 zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské/diplomové práce, a to - v nezkrácené podobě/v úpravě vzniklé vypuštěním vyznačených částí archivovaných Ekonomickou fakultou elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích, dne 22. 4. 2014

………………………. Bc. Kateřina Hačková

Poděkování: Děkuji paní doc. Dr. Ing. Dagmar Škodové Parmové za cenné připomínky a pomoc při zpracování této diplomové práce. Dále děkuji starostům lipenských obcí za jejich ochotu a poskytnuté informace. A v neposlední řadě děkuji rodině za podporu během celého studia.

Obsah: 1. Úvod

4

2. Přehled řešené problematiky

6

2.1 Vymezení pojmů

6

2.1.1 Cestovní ruch

6

2.1.2 Účastníci cestovního ruchu

9

2.1.3 Druhy cestovního ruchu

10

2.1.4 Formy cestovního ruchu

11

2.1.5 Dopady cestovního ruchu

12

2.1.6 Význam cestovního ruchu

13

2.2 Destinace, destinační management

14

2.2.1 Destinace

14

2.2.2 Destinační management

15

2.3 SWOT analýza

19

2.3.1 Metoda hodnocení faktorů – Fullerův trojúhelník 2.4 Trendy v cestovním ruchu

19 21

2.4.1 Aktuální trendy

22

2.4.2 Očekávaný vývoj trendů v evropské turistice

23

2.5 Fondy Evropské unie

24

2.5.1 Strukturální fondy Evropské unie

25

2.5.2 Fond soudržnosti

26

2.5.3 Regionální operační program Jihozápad

27

2.5.4 Operační program Doprava

28

1

3. Cíl, metodika, pracovní hypotézy

29

3.1 Cíl

29

3.2 Metodika

29

3.2.1 Primární zdroje

30

3.2.2 Sekundární zdroje

30

3.3 Stanovení hypotéz

30

4. Řešení a výsledky

31

4.1 Lipensko 4.2

31

Analýza nabídky služeb

36

4.2.1 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení

36

4.2.2 Analýza volnočasových a sportovní služeb

42

4.2.3 Závěr analýzy nabídky služeb

58

4.3 Řízené rozhovory

59

4.4 SWOT analýza

64

4.4.1 Stanovení strategie rozvoje

65

4.4.2 Závěr analýzy

67

4.5 Rozvojový plán Lipenska

68

4.5.1 Prioritní osa doprava

68

4.5.2 Prioritní osa sport

69

4.5.3 Prioritní osa propagace destinace

70

4.5.4 Prioritní osa služby

70

4.6 Kalkulace propojení s lyžařským areálem Hochficht 4.6.1 Kalkulace propojení lanovou dráhou 4.6.2 Kalkulace pěšího propojení

2

73 73 74

4.7 Zdroje financování

75

4.7.1 Regionální operační program Jihozápad

75

4.7.2 Operační program doprava, státní rozpočet

75

4.7.3 Národní program podpory cestovního ruchu

76

4.8 Hypotézy – výsledky

77

4.8.1 Hypotéza č. 1

77

4.8.2 Hypotéza č. 2

77

5. Závěr

78

3

1. ÚVOD

Předmětem zkoumání v této diplomové práci je oblast Lipenska, která se nachází v jihozápadním cípu Jihočeského kraje. Samotný Jihočeský kraj patří k turisticky oblíbeným místům České republiky. Atraktivita kraje spočívá v jeho geografické poloze, přírodním bohatství, četných kulturních a historických památkách a obecně vhodných podmínkách pro rozvoj turistiky. Právě díky tomuto potenciálu se cestovní ruch řadí mezi jednu z priorit Jihočeského kraje. (Holešinská & Šauer & Vystoupil, 2007) Cestovní ruch se v druhé polovině dvacátého století prosadil jako jeden z nejvýraznějších společenských, kulturních a ekonomických fenoménů. Na aktivitách spojených s cestovním ruchem se každoročně podílí značná část světové populace. Cestování lidí za poznáním, rekreací, sportem, kulturou, z náboženských důvodů anebo jen za účelem trávení volného času a rovněž tak z pracovních a obchodních důvodů se stalo neodmyslitelnou součástí životního stylu ve vyspělých zemích. Cestovní ruch představuje pro řadu států a regionů jeden z největších ekonomických stimulů. V současnosti se cestovní ruch podílí významným způsobem na tvorbě pracovních míst a je jedním z největších exportních odvětví. (Holešinská, et al., 2007) V době existence železné opony patřila oblast Lipenska mezi tzv. „regiony na konci světa“. Díky své příhraniční poloze postrádalo toto území technickou a dopravní infrastrukturu, která by odpovídala potřebám obyvatel, natož pak infrastrukturu nutnou pro rozvoj cestovního ruchu. Avšak právě díky nepřístupnosti území došlo k zachování šumavské přírody, která je v dnešní době jedním z hlavních potenciálů cestovního ruchu. Po roce 1989 bylo celé území ve snaze o zabránění devastace přírodních hodnot navrženo na území s vysokou ochranou přírody, a tudíž zde nemohlo dojít k masivnímu rozvoji cestovního ruchu. Klíčovou destinací pro letní rekreaci na Lipensku je v současné době oblast levého břehu vodní nádrže Lipno, kde se také koncentruje vyšší počet zařízení nabízejících služby cestovního ruchu (ubytování, stravování, kultura, sport atd.). V posledních letech se významně zvýšila návštěvnost regionu i během zimní sezóny. Tato skutečnost souvisí jednak s rozvojem lyžařského areálu Lipno nad Vltavou a dále s rostoucím zájmem českých turistů o přeshraniční lyžařské středisko Hochficht.

4

Díky vytváření zimní sezóny postupně dochází k nárůstu vytíženosti ubytovacích zařízení v oblasti Lipenska v průběhu celého roku. Cestovní ruch na Lipensku patří v současnosti mezi nejvýznamnější odvětví hospodářství a v některých obcích regionu dokonce k hlavním zdrojům obživy. (Piskacek & Benes Consulting s.r.o., 2009) Cílem diplomové práce je zanalyzování vnitřního a vnějšího prostředí a vyhotovení analýzy nabídky služeb cestovního ruchu na Lipensku. Na základě provedených analýz a

primárního

výzkumu

vypracovat

optimální

rozvojový

plán

pro

udržení

konkurenceschopnosti Lipenska, včetně uvedení možností financování a kalkulace vybraného rozvojového opatření. V první třetině práce je vymezena používaná teorie. Jsou zde specifikovány pojmy týkající se cestovního ruchu, destinačního managementu, dále jsou zde uvedeny trendy cestovního ruchu a stručně popsány fondy Evropské unie. Ve druhé třetině práce je provedena analýza služeb a SWOT analýza, která odhaluje silné a slabé stránky destinace a dále její příležitosti a ohrožení. Na základě závěrů z provedených analýz je ve třetí části vypracován návrh rozvojového plánu Lipenska. Součástí rozvojového plánu je uvedení možností financování investičních projektů a kalkulace vybraného rozvojového opatření. V závěru práce jsou shrnuty zásadní poznatky vyplývající z výzkumu a analýz a stručně popsána doporučení pro rozvoj cestovního ruchu na Lipensku. Dále jsou zde vyhodnoceny formulované hypotézy. Analýza služeb na Lipensku byla vypracována mimo jiné z dat Českého statistického úřadu. Jelikož Český statistický úřad neuvádí statistiky některých lipenských obcí, pro účel vyhotovení této diplomové práce je Lipensko představováno obcemi přímo ležícími u Lipenské nádrže (kromě obce Nová Pec). Lipensko tedy tvoří obce: Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou, Přední Výtoň.

5

2. PŘEHLED ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 2.1 VYMEZENÍ POJMŮ

2.1.1 Cestovní ruch Podle údajů mezinárodních organizací představuje cestovní ruch jedno z nejdynamičtějších odvětví národohospodářských ekonomik. Svou ekonomickou váhou se řadí na třetí místo za obchod s ropou a automobilový průmysl. Cestovní ruch zvyšuje zaměstnanost, podporuje investice a příznivě působí na platební bilanci dané země. (Foret, 2001) Světová organizace cestovního ruchu a Světová rada cestování a cestovního ruchu (WTTC - World Travel & Tourism Council) uvádí, že cestovní ruch patří mezi nejvýznamnější součásti národních i světových trhů a je největším zaměstnavatelem na světě. Cestovní ruch druhotně ovlivňuje další odvětví hospodářství, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. (Hrabánková & Hájek, 2002) Podle Kotlera (2010) je cestovní ruch: pobyt jeden nebo více nocí mimo domov, návštěva u přátel nebo příbuzných, cesta na obchodní konferenci, nebo jakýkoliv jiný účel, s výjimkou takových věcí, jako je stravování, vzdělávání nebo zaměstnání. Cestovní ruch je odvětví, jež má dva základní aktéry: 

návštěvníka – neboli subjekt cestovního ruchu, který vystupuje jako spotřebitel statků a služeb cestovního ruchu;



cílové místo, podniky a organizace – neboli objekt cestovního ruchu, který poskytuje statky a služby cestovního ruchu.

Základními podmínkami rozvoje cestovního ruchu jsou mír a příznivé mezinárodní klima v cílové zemi. (Jakubíková, 2012)

6

Světová organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organization) definuje cestovní ruch jako aktivitu lidí cestujících na přechodnou dobu do míst mimo jejich obvyklé prostředí, nebo pobývajících v těchto místech ne déle než jeden rok, za účelem trávení volného času, obchodu nebo za jiným účelem (hlavní účel cesty však musí být jiný než vykonávání výdělečné činnosti). Zákon o cestovním ruchu pojem cestovní ruch definuje, že se jedná o pobyt mimo stále bydliště, který slouží k odpočinku, k návštěvě a poznání přírodních a kulturních krás, či k provozování sportu a cestování. (Parmová, 2003)  Cíl cestovního ruchu: Cestovní ruch představuje souhrn služeb v určitém prostředí, cílem cestovního ruchu je uspokojování potřeb klientů. Jedná se zejména o potřeby: 

cestování;



poznávání;



rekreace;



aktivního odpočinku.

 Cestovní ruch má vliv především na: 

zaměstnanost;



tvorbu nových pracovních míst;



rozvoj malého a středního podnikání;



koloběh finančních prostředků;



příjmy státního rozpočtu;



péči o kulturní, umělecké a historické památky;



zvýšení všeobecné vzdělanostní úrovně a životního standardu obyvatelstva;



stimulováni investic do místní infrastruktury.

7

 Přínosy cestovního ruchu lze hodnotit z hlediska: 

ekonomického (tvorba nových pracovních příležitostí, tím cestovní ruch zvyšuje konkurenceschopnost daného území);



sociálního (zlepšení vybavenosti a úrovně veřejných služeb, oživení folklóru a místních tradic, tím cestovní ruch umožňuje zvýšit životní úroveň a kvalitu života);



environmentálního (zvýšení odpovědnosti návštěvníků k životnímu prostředí, využívání regionálního přírodního, kulturního a historického potenciálu).

 Náklady související s rozvojem cestovního ruchu: 

náklady na infrastrukturu (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a železniční síť, letiště);



náklady na energii;



náklady na likvidaci odpadů.

 Rizika cestovního ruchu: 

škody na životním prostředí (škody způsobené činností a chováním návštěvníků jako jsou např. znečišťování vody, půdy, ovzduší, hluk, lesní požáry, devastace flóry a fauny, poškozování památek, problémy spojené s likvidací odpadu);



socio-kulturní změny lokality (změny životního stylu místních obyvatel, změna systému hodnot, střet kultur). (CzechTourism, 2013a)

 Intenzitu cestovního ruchu ovlivňují: 

přírodní faktory (stav přírody a klimatu, kvalita vodních zdrojů, půdy);



lidské, sociální a demografické faktory (počet a struktura obyvatel, věk, úroveň vzdělanosti, výše příjmů);



ekonomické faktory (ekonomický potenciál ve smyslu prostorového rozmístění výrob a služeb, v síti technické infrastruktury, velikosti a struktuře podniků, úrovni výsledků výzkumu a vývoje). (Hrabánková, et al., 2002)

8

2.1.2 Účastníci cestovního ruchu  Rezident: 

v mezinárodním cestovním ruchu je rezident osoba, která žije v zemi alespoň jeden rok a zároveň se v jiné zemi pobývá kratší dobu než jeden rok;



v domácím cestovním ruchu je rezident osoba, která v místě žije alespoň šest po sobě jdoucích měsíců a současně v jiném místě se nezdržuje déle než šesti měsíců.

 Návštěvník: 

v mezinárodním cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která cestuje do jiné země, v níž nemá trvalé bydliště na dobu nepřekračující jeden rok, avšak za podmínky, že hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi;



v domácím cestovním ruchu je návštěvníkem osoba, která má trvalé bydliště v dané zemi a která cestuje na jiné místo, než ve kterém nemá své trvalé bydliště na dobu kratší než šest měsíců, a současně za splnění podmínky, že hlavním účelem cesty není vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi.

 Turista: 

v mezinárodním cestovním ruchu je to osoba, která cestuje do jiné země než v níž má své trvalé bydliště, na dobu zahrnující nejméně jedno přenocování, avšak ne delší než jeden rok, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštívené zemi;



v domácím cestovním ruchu je za turistu považována osoba s trvalým pobytem v dané zemi, která cestuje do jiného místa odlišného od jejího běžného životního prostředí, na dobu zahrnující alespoň jedno přenocování, ale ne na dobu delší šesti měsíců, přičemž hlavní účel cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Parmová, 2007)

Collin (1994) ve svém slovníku vymezuje turistu velice jednoduše a to jako osobu, která odjíždí na prázdniny do jiného místa, než je jeho bydliště.

9

 Výletník: 

v mezinárodním cestovním ruchu je osoba, která cestuje do jiné země než ve které

má

své

trvalé

bydliště,

na

dobu

kratší

než

24

hodin,

aniž by v navštívené zemi přenocovala, přičemž platí, že hlavní účel cesty není spojen s vykonáváním výdělečné činnosti v navštívené zemi; 

v domácím cestovním ruchu je výletníkem osoba trvale usídlená v dané zemi, která cestuje do místa jiného, než je místo jejího trvalého bydliště, na dobu kratší 24 hodin, aniž by v navštíveném místě přenocovala, za splnění podmínky, že hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě. (Parmová, 2007)

2.1.3 Druhy cestovního ruchu Klasifikací cestovního ruchu je několik.  Cestovní ruch můžeme členit na: 

domácí

x

zahraniční;



aktivní (příjezdový)

x

pasivní (výjezdový);



individuální

x

hromadný;



krátkodobý

x

dlouhodobý;



celoroční

x

sezónní;



organizovaný

x

neorganizovaný;



měkký (šetrný k ŽP)

x

tvrdý.

 Za základní klasifikaci se považuje klasifikace podle účelu, která dělí cestovní ruch na: 

rekreační (cílem je odpočinek, zlepšení kondice fyzické i psychické);



kulturně poznávací (poznávání historie, kultury, tradic, zvyků);



venkovský cestovní ruch (mimo oblast rekreačních a turistických center, využívání přírody a krajiny venkova);



náboženský (návštěvy poutník a posvátných míst);



vzdělávací (cílem je naučit se něco nového – jazyk, sport, řemeslo, odborné vzdělání);



společenský (setkávání příbuzných, známých, či osob se stejnými zájmy);



zdravotní (pobyt v lázních či jiných zdravotně příznivých zařízeních); 10



sportovní (aktivní i pasivní);



poznávání přírody (návštěvy národních parků, přírodních rezervací);



dobrodružný (adrenalinové sporty);



profesní (obchodní, služební cesty, účast na veletrzích);



politický (sjezdy, mítinky politických stran);



nákupní (cesty za nákupy);



specifický (např. turistika pro vozíčkáře). (Foret, 2001)

2.1.4 Formy cestovního ruchu Lze rozlišovat několik forem cestovního ruchu, a to:  Podle sezónnosti cestovního ruchu lze rozlišit: 

celoroční cestovní ruch (např. v exotických krajinách);



sezónní cestovní ruch (letní x zimní).

 Podle délky pobytu: 

krátkodobý cestovní ruch (pobytu do tří dnů);



dlouhodobý cestovní ruch (pobyty trvající tři dny a více pobytu mimo bydliště, maximálně však do šesti měsíců v ČR a do jednoho roku v zahraničí – při překročení těchto lhůt se jedná o různé formy přechodného pobytu).

 Podle způsobu cestování a počtu účastníků: 

individuální cestovní ruch (účastník cestuje v doprovodu svých nejbližších, služeb využívá individuálně a program si stanovuje samostatně);



skupinový cestovní ruch (účastník cestuje společně se skupinou osob, které převážně čerpají služby společně, program jim zajišťuje cestovní kancelář nebo jiná organizace).

 Podle místa původu účastníků: 

domácí cestovní ruch (představuje cestování občanů v rámci dané země bez překročení státní hranice);



zahraniční cestovní ruch (znamená cestování občanů v rámci jiného státu).

11

Podle toho, zda zahraniční hosté přijíždějí k nám nebo naši občané vyjíždějí do zahraničí, rozdělujeme zahraniční cestovní ruch na:  aktivní resp. příjezdový (cestovní ruch zahraničních hostů na našem území),  pasivní resp. výjezdový (cestovní ruch našeho obyvatelstva v zahraničí); 

tranzitní cestovní ruch (průjezd účastníků zahraničního cestovního ruchu přes území jiného státu s možností využití některých služeb tranzitní země).

 Z hlediska organizačních podmínek: 

vázaný cestovní ruch (účast je podmíněná splněním určité podmínky, např.

členství

v organizaci,

zaměstnání

v konkrétním

podniku,

doporučení pro léčbu v lázních apod. Náklady jsou z části hrazeny účastníkem cestovního ruchu a další část je čerpána z jiných prostředků (fondy organizace, nemocenské pojištění aj.); 

volný cestovní ruch (je přístupný každému zájemci, který si účast na cestovním ruchu uhradí sám). (Parmová, 2007)

2.1.5 Dopady cestovního ruchu Cestovní ruchu má pozitivní i negativní dopady na území a místní obyvatele.  Pozitivní dopady Mezi pozitivní dopady, které cestovní ruch přináší, patří například: 

vytváření nových pracovních míst;



zvýšení finančních příjmů obce i obyvatele;



rekonstrukce kulturních památek;



zlepšení technické infrastruktury.

12

 Negativní dopady Negativní dopady spočívají především v: 

ohrožení přírodního bohatství;



ztrátě jedinečnosti specifické lokální kultury, památky;



negativnímu vnímání návštěvníků místními obyvateli;



ztrátě soukromí místních obyvatel.

Česká republika má mimořádné předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu vzhledem ke svému kulturnímu a přírodnímu bohatství. Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu hraje důležitou úlohu i její poloha ve středu Evropy a sousedství se zeměmi EU. (CzechTourism, 2013a)

2.1.6 Význam cestovního ruchu Cestovní ruch je rovněž ukazatelem životní úrovně obyvatelstva.  Společenské funkce cestovního ruchu: 

rozvoj osobnosti – podílí se na všestranném rozvoji osobnosti;



odpočinek – umožňuje obnovu duševních a fyzických sil;



léčebná funkce – je nástrojem preventivně léčebného působení;



účelné využitý volného času;



vytváření nového životního stylu – přenosem zvyků a návyků z jiných zemí nebo oblastí;



vzdělávání – slouží jako nástroj vzdělávání a kulturní výchovy člověka;



porozumění – přispívá k vzájemnému poznání a porozumění mezi lidmi;



motivace – motivuje k získávání jazykových znalostí;



vědecko-informační

funkce

–

výměna

informací,

vědeckých

poznatků

(kongresová turistika); 

ekonomické funkce – vytváří řadu pracovních příležitostí;



platební bilance – vliv zahraničního cestovního ruchu na platební bilanci státu.

13

2.2 DESTINACE, DESTINAČNÍ MANAGEMENT

2.2.1 Destinace Destinace je geografický prostor, který je cílem účasti na cestovním ruchu a zahrnuje komplex služeb, jako jsou ubytování, stravování, zábava, sportovní aktivity atd. Podle World Tourism Organisation (WTO) je destinace definována jako. „Místo s vhodnými atraktivitami ve spojitosti se zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina zvolil pro návštěvu.“ Z uvedeného vyplývá, že pojem destinace může představovat cílové místo, ale i produkt cestovního ruchu spojený s daným místem. (Hesková, 2004) Podle Páskové a Zelenky je destinace je přirozený celek, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti. V užším smyslu lze destinaci chápat jako cílovou oblast v daném regionu, pro kterou je typická významná nabídka atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, jejichž výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků. V širším (mezinárodním) smyslu lze za destinaci považovat země, regiony, města, případně kompaktní části měst, které společně tvoří a propagují určitý turistický produkt, případně zpracovávají statistiky cestovního ruchu (Pásková & Zelenka, 2002) Pro vymezení destinace neplatí žádná závazná pravidla ani administrativní hranice. Typologizace destinace označuje proces vymezování typů destinací cestovního ruchu podle kritérií, která jsou vybraná podle účelu typologizace, anebo podle převažujícího a nejtypičtějšího typu atraktivity cestovního ruchu v dané destinaci. Tradičním českým destinačním typem je např. lázeňský destinační typ. (Holešinská, et al., 2007). Marie Pásková (2003) ve své disertační práci vymezila 10 destinačních typů: 

lázeňský typ – dominantní atraktivitou jsou přírodní léčebné zdroje a zdravotně příznivé klima s navazující rozvinutou infrastrukturou, nejčastěji v přírodně hodnotné krajině;



turistika v přírodně hodnotných oblastech – dominantní atraktivitou jsou zajímavé nebo vzácné přírodní výtvory a oblasti, např. nástupní destinace do chráněných oblastí;

14



typ u vodních ploch – dominantní atraktivitou jsou vodní plochy či toky s příznivými podmínkami pro rekreaci, provozování vodních sportů a rybaření, destinace u vodních ploch využívané vodáky, rekreanty, sportovními rybáři;



poznávací typ cestovního ruchu ve vesnických oblastech – dominantní atraktivitou je dochovaná lidová architektura, místní tradice a produkty, kulturní krajina;



městský typ – dominantní atraktivitou jsou městské památkové rezervace a městské památkové zóny, panoramatické pohledy na malebnou městskou krajinu, popřípadě se může jednat o kongresový a veletržní cestovní ruch;



historický typ – dominantní atraktivitou jsou historické objekty (zámky, hrady, zříceniny) v zajímavém krajinném rámci;



horský typ – dominantní atraktivitou je horská krajina, terény a klima vhodné pro zimní sporty a letní turistiku;



poutní typ – dominantní atraktivitou jsou sakrální stavby a s nimi spojené poutní akce přesahující místní význam, např. chrámy, kláštery, poustevny, křížové cesty, kaple harmonizující s okolní krajinou, židovské hřbitovy;



střediska individuální rekreace – jedná se o destinaci s příměstskou polohou s příznivými podmínkami pro víkendový cestovní ruch s výskytem chatových a trampských osad, rekreačních domků, chat a chalup;



typ komplexů uměle vytvořených atraktivit a služeb cestovního ruchu – převažující atraktivitou jsou tematické parky, sportovní areály, turistické komplexy, nákupní a zábavní komplexy.

2.2.2 Destinační management Nejdůležitějším předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu v dané destinaci je kvalitní a pestrá nabídka atraktivit, která do místa přitáhne návštěvníky a následně uspokojí jejich požadavky a potřeby. Nabídku cestovního ruchu lze rozdělit na primární a sekundární. Rozvoj cestovního ruchu v destinaci je vždy limitován nejrůznějšími faktory. V první řadě jde o finanční prostředky a celkové možnosti vstupu investorů, dále pak supra a infrastruktura cestovního ruchu i ostatní infrastruktury destinace (kapacita, obslužnost, kvalita), atraktivita primární nabídky destinace, životní prostředí atd. (Kiráľová, 2003)

15

Převaha tržně orientovaného pohledu na řízení destinace vede k tomu, že v mnoha destinacích se koncentruje velice podobná nabídka služeb a vzniká ostrá konkurence mnoha destinací s podobným produktem a to vede k cenovým válkám. Nutností se stává úzká spolupráce subjektů v regionu s cílem tvorby společného produktu a jeho prosazení namísto konkurenčních bojů osamocených subjektů mezi sebou uvnitř destinace a neschopnosti se samostatně prosadit. Spolupráce jednotlivých obcí má vést k udržení turisty v regionu co nejdéle. Základem úspěšné destinační strategie je získání konkurenční výhody. Tu lze získat spoluprací subjektů destinace a vytvořit tím jedinečný produkt destinace a komplexní řetězec služeb. Významná je skutečnost, že úspěšná turistická destinace nepřináší prospěch pouze turismu, ale sekundárním pozitivním efektem je zvýšení zaměstnanosti, budování infrastruktury a zvyšování investic v destinaci. Každoročně vstupují na trh nové, doposud nepoznané destinace a nabízejí zákazníkům široké portfolio produktu a zvyšují tak konkurenční boj v odvětví. Zásadní roli na trhu cestovního ruchu hraje rozvoj informačních technologií, který o nových destinacích informuje. (Palatková & Zichová, 2011) Aby byla destinace v tak obrovské konkurenci úspěšná, musí být správně řízena. Řízení destinace spočívá ve spolupráci a koordinaci podnikatelských i nepodnikatelských subjektů destinace. (Jakubíková, 2012) Management destinace představuje strategii rozvoje, díky níž je reagováno na požadavky trhu cestovního ruchu a dále zřizuje společné organizace destinačního managementu, které mají vliv na tvorbu a kvalitu služeb. Organizace destinačního managementu je tvořena a zpravidla i financována nejsilnějšími a nejvýznamnějšími partnery regionu. Základní funkcí organizace destinačního managementu je rozvoj, propagace a prodej produktů destinace, koordinace a tvorba produktu, hledání nejlepších distribučních cest. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR) Systémově řízené destinace musí mít příslušnou organizaci a management, které jsou financovány klíčovými subjekty cestovního ruchu v regionu. Základním úkolem destinační společnosti je propojit poskytovatele služeb v cestovním ruchu do svazu. Spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu musí být založena na vzájemné výhodnosti a nalezení průsečíku společných zájmů zúčastněných stran. (C.O.T. media s.r.o., 2012)

16

Palatková ve své knize na základě poznatků získaných z konference H. Müllera uvádí, že pro destinace na úrovni regionů vyplývají následující možnosti: 

silné, již existující destinace by se měly orientovat na rozšíření s cílem zastřešení přilehlého regionu pod jednu značku a jednu organizaci destinačního managementu;



pro menší místa v blízkosti silných destinací je vhodné připojit se k destinaci známější;



spojení malých míst v destinaci vede k dosažení minimální velikosti a k centrálnímu zpracování trhu, malá místa v méně atraktivní destinaci se mohou spojit a vytvořit společný produkt uvedený na trh. (Palatková, 2006)

Efektivita managementu destinace je podmíněna úzkou spoluprací mezi jednotlivými organizacemi a subjekty cestovního ruchu, které tvoří nabídku destinace a poskytují návštěvníkům destinace jednotlivé služby. Vedle komerčních subjektů je významným poskytovatelem služeb cestovního ruchu také veřejný sektor. Pojem destinační management je často definován jako nejvyzrálejší forma řízení cestovního ruchu v turisticky vyspělých destinacích. Existují různé formy managementu destinace. Spolupráce subjektů cestovního ruchu destinaci může probíhat na třech úrovních: 

spolupráce mezi podnikatelskými subjekty;



spolupráce mezi veřejnoprávními subjekty (např. obcemi);



veřejno-soukromé partnerství.

Možnými problémy řízení destinace jsou: 

definování cílů destinace jako celku a jejich měřitelnost, jelikož cíle jednotlivých subjektů se mohou lišit;



omezená možnost centrálního řízení organizace ve smyslu omezené možnosti působení na jednotlivé subjekty či obyvatelstvo;



riziko

protichůdného

působení

různých

různorodosti turismu.

17

zájmových

skupin

v důsledku

Místo orientace získání konkurenční výhody nižší cenou oproti ostatním destinacím by bylo vhodnější zaměřit se na zkvalitňování služeb, především úrovně ubytování, kvality stravování a stále budování volnočasových atraktivita a tím maximálně uspokojit potřeby turisty, který se v případě spokojenosti do destinace vrátí, nebo poskytne kladné reference na destinaci. (Holešinská, et al., 2007) Úkolem destinačního managementu je udržet a rozvíjet potenciál a úspěšnost destinace. Návštěvník nevolí destinaci na základě toho, že si oblíbil určitý hotel nebo restauraci, ale přijíždí na určité místo, kde se tento hotel nebo restaurace nacházejí. Rozhodující pro výběr destinace tak je souhrnná nabídka služeb. Ubytování, stravování, ostatní služby, dopravní spojení, bezpečnost, prostředí, kultura a další představují pro potenciálního hosta jeden produkt a z hlediska potenciálního hosta turistickou destinaci definují. Jak již bylo zmíněno, v oblasti cestovního ruchu vládne obrovská konkurence. O přízeň turistů usilují mnohé destinace po celém světě. K tomu, aby turisté navštívili zrovna tuto destinaci, je potřeba destinaci řídit pomocí marketingových metod. Metoda řízení destinace by měla vycházet ze situační analýzy. (Kislingerová, 2005). Za tímto účelem bude v praktické části diplomové práce kapitole provedena SWOT analýza Lipenska.

18

2.3 SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je zkratka pro vnitřní silné (Senghts) a slabé (Weaknesses) stránky, a dále pro příležitosti (Opportunities) a ohrožení (Threats) identifikované ve vnějším prostředí. Ke zhodnocení postavení destinace na trhu je právě analýza silných a slabých stánek, příležitostí a ohrožení vhodným nástrojem.

2.3.1 Metoda hodnocení faktorů – Fullerův trojúhelník Princip metody Fullerova trojúhelníku spočívá ve vzájemném párovém porovnání vždy pouze mezi dvěma faktory. Konstrukce Fullerova trojúhelníku spočívá ve vytvoření dvojic všech kombinací hodnocených kritérií. Z každé kombinace hodnotitel vybírá důležitější faktor, kterému přiřadí bod. (Ramík, 1999) Následně se zjišťuje četnost každého faktoru na základě přirazených bodů.

Dále jsou četnosti

jednotlivých faktorů sečteny podle toho, do jaké stránky (silné, slabé, příležitosti, ohrožení) patří. Podle toho zda převládají silné stránky, nebo slabé stránky, příležitosti či ohrožení je možné na základě SWOT matice určit nejvhodnější strategii pro další rozvojové činnosti destinace – viz obrázek č. 1. (Hron, 2003)

Obrázek 1: SWOT matice Slabé stránky (Weaknesses)

Silné stránky (Strenghts)

Příležitosti (Opportunities)

WO strategie

SO strategie

Ohrožení (Threats)

WT strategie

ST strategie

Zdroj: (Hron, 2003)

19

SO strategie – je strategie využívající silných stránek destinace ke zhodnocení příležitostí objevujících se ve vnějším prostředí. Jedná se o ideální stav, který je v reálu prakticky nedosažitelný. WO strategie – jsou strategie zaměřené na odstranění slabých stránek využitím příležitostí. ST strategie – tuto strategii je možné využít tehdy, jestliže je destinace silná pro přímou konfrontaci s ohrožením. WT strategie – patří mezi obranné strategie, zaměřené na odstranění slabých stránek a na vyhnutí se nebezpečí zvenčí. Destinace bojuje o přežití. (Hron, 2003)

20

2.4 TRENDY V CESTOVNÍM RUCHU

Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu v regionech je potřeba věnovat pozornost aktuálním trendům v cestovním ruchu. Trendy v cestovním ruchu se neustále mění a průběžně vyvíjejí. Platí, že vznikají na celém světě, protože cestovní ruch je globálním fenoménem. K dosažení konkurenceschopnosti regionů je nutné zajistit kvalitní infrastrukturu služeb cestovního ruchu (základních i doplňkových) s jedinečnými produkty cestovního ruchu a maximálně zvyšovat přitažlivost regionů. Pro smysluplný a efektivní rozvoj cestovního ruchu ve vybrané destinaci je nutné sledovat aktuální trendy a prognózy, které mohou přispět při jejich akceptování k udržení konkurenceschopnosti na trhu. (Studnička, 2011) Podle výzkumu Hany Fojtáchové v roce 2009 do České republiky přijelo individuálně 78,4 % zahraničních turistů, pouze 8,9 % přijelo s cestovní kanceláří a 1,2 % cestovalo jiným způsobem. Podíl jednodenních návštěvníků, kteří do České republiky cestují individuálně, je 92,6 %. Hlavním důvodem k návštěvě České republiky byla v roce 2009 pro zahraniční turisty rekreace a zábava (60,5 %), návštěva přátel a příbuzných (18,4 %), služební cesta (16,1 %), nákupy (2,3 %) a ostatní důvody (2,5 %). Hlavním účelem cesty jednodenních návštěvníků přijíždějící do České republiky bylo nakupování (67,1 %), rekreace a zábava (17,3 %), služební cesta (8,3 %) a návštěva přátel a příbuzných (6,4 %). Zahraniční turisté nejčastěji bydleli v hotelu nebo motelu (66,6 %), 21,2 % zahraničních turistů použilo soukromé neplacené ubytování (např. u přátel či příbuzných), 6 % zahraničních turistů se ubytovalo v soukromém placeném ubytování (pronajatý byt či pokoj), 4,1 % respondentů zvolilo ostatní hromadná ubytovací zařízení a 2,2 % zahraničních turistů zvolilo turistický kemp. Průměrné výdaje zahraničních turistů v roce 2009 činily 1.564 Kč na osobu a den. Průměrné výdaje jednodenních návštěvníků činily 1.884 Kč na osobu a den. (Fojtáchová, 2011) Podle poznatků World Tourist Organization dochází ke kvalitativním proměnám turistiky. Turisté se stávají náročnějšími, emancipovanějšími, a mají možnost využívat moderních forem přepravy. Roste význam individuální dopravy a význam internetu.

21

2.4.1 Aktuální trendy Díky svému výhodnému umístění ve středu Evropy a rozlohou je Lipensko významnou evropskou destinací. Z tohoto důvodu je nutné při rozvojových aktivitách klást důraz na aktuální trendy cestovního ruchu nejen v rámci České republiky, ale především na globální trendy. V současné době převažují následující trendy. 

Aktivní dovolená – z výzkumu návštěvníků Jihočeského kraje, který byl proveden

za

účelem

vyhotovení

Manuálu

rozvoje

cestovního

ruchu

v Jihočeském kraji, a z rozhovoru s experty vyplynulo, že roste podíl lidí, kteří se nespokojují pouze s pasivním způsobem trávení dovolené - tradiční poznávací turistikou. Turisté vyhledávají ve větší míře aktivní možnosti způsobu trávení volného času. Přirozené podmínky pro pěší turistiku i cykloturistiku na Lipensku jsou ideální pro vytvoření podmínek pro tento trend. 

Individuální turistika – dále dochází ke změnám v chování turistů, kteří upouštějí od organizované turistiky a čím dál častěji volí individuální cestu. Individuální turista je nezávislý, hůře uchopitelný a především náročnější. Individuální turista získává informace o destinaci především z internetových zdrojů, na základě čehož se opět potvrzuje vysoká důležitost kvalitní internetové propagace destinace. Individuální turista v pojetí World Tourist Organization si rád dovolenou plánuje sám, důležitý je dostatečný přísun informací a hlavně konkrétní nabídka regionu.



Významnost rodin s dětmi – rodiny s dětmi tvoří významnou část českých turistů, sice nevyužívají služeb cestovní kanceláře, ale pečlivě vybírají z dostupné nabídky lokality pro svou rodinnou rekreaci, vhodné ubytování a navazující možnosti vyžití během dovolené.



Rozvoj

internetu

–

rozvoj

internetu

podporuje individuální

turistiku,

je vhodným nástrojem i pro programování dovolené ze strany cestovních kanceláří, ale i samotných turistů. Internet jako nástroj propagace volí čím dál častěji drobní poskytovatelé služeb cestovního ruchu. Oproti tradičním veletrhům cestovního ruchu je levnější a dokáže oslovit širokou vrstvu potenciálních klientů bez časových a prostorových omezení. 

Zkrácení plánování dovolené – doba plánování dovolené před odjezdem se zkracuje a čím dál větší roli hrají impulsivní faktory při rozhodování o místě dovolené. Roste obliba „last-minute“ nabídek. 22



Zkracování délky pobytu – s cenovou dostupností letecké dopravy, ale i prostředků individuální osobní dopravy souvisí zkracování délky dovolené při současně rostoucí frekvenci.



Kongresová turistika – tato oblast je do budoucna velmi perspektivní a může přinášet potřebný efekt zejména mimo hlavní turistickou sezónu.



Zvyšující se počet seniorů – přibývá počet turistů – seniorů. Tyto skupiny se odlišují od jiných tím, že stále raději upřednostňují dlouhodobější dovolenou. Disponují větším množstvím času, více plánují a zpravidla jsou ochotni za dovolenou utratit více peněz.



Spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem – je jednoznačný trend v celosvětovém rozvoji turistiky. Aktivní podpora turistiky a podnikatelů ze strany státu, regionu, resp. komunální sféry, ale i profesních organizací je nedílnou součástí turistického průmyslu. Propracovaný systém postavený na strategii a rozvojových plánech je předpokladem úspěšného rozvoje cestovního ruchu. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009) 2.4.2 Očekávaný vývoj trendů v evropské turistice Kromě sledování současných trendů cestovního ruchu, je pro úspěšné

rozhodování v otázkách rozvoje cestovního ruchu, potřeba predikovat i budoucí vývoj trendů. Předpokládá se, že vývoj evropských trendů cestovního ruchu bude následující: 

výrazný potenciál trhu budou tvořit senioři,



bude růst zájem o venkovskou turistiku spojenou s „návratem k přírodě“,



návštěva městských center ve formě kratších výletů bude růst ve spojení s kulturními a sportovními akcemi,



stále populárnější budou jednodenní výlety za různým účelem,



cestování po Evropě poroste rychleji než domácí cestovní ruch,



poroste zájem o tříhvězdičkové a ekonomické hotely,



ve vyspělých zemích se stále více uplatňuje trend k pojetí trvale udržitelného cestovního ruchu, který se má rozvíjet podle kritérií nejen ziskovosti, ale i kvality životního prostředí a z hlediska trvalé tvorby pracovních míst. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009)

23

2.5 FONDY EVROPSKÉ UNIE

Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími regiony a zeměmi EU a zároveň se zvyšovala schopnost Evropské unie jako celku čelit výzvám 21. století. Evropská unie má tři hlavní fondy. Dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond a dále samostatný Fond soudržnosti. Pro využití zdrojů fondů EU v letech 2007-2013 je v ČR určeno celkem 26 operačních programů, které se dále dělí na:  Osm tematických operačních programů: 

OP Doprava;



OP Životní prostředí;



OP Podnikání a inovace;



OP Výzkum a vývoj pro inovace;



OP Lidské zdroje a zaměstnanost;



OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost;



Integrovaný operační program;



OP Technická pomoc

 Sedm regionálních operačních programů (ROP): 

ROP NUTS II Severozápad;



ROP NUTS II Moravskoslezsko;



ROP NUTS II Jihovýchod;



ROP NUTS II Severovýchod;



ROP NUTS II Střední Morava;



ROP NUTS II Jihozápad;



ROP NUTS II Střední Čechy.

 Sedm operačních programů na podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů: 

OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko;



OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko;



OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko;



OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko; 24



OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko;



OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko);



OP Nadnárodní spolupráce.

 Dva operační programy pro Prahu: 

OP Praha Konkurenceschopnost;



OP Praha Adaptabilita.

 Dva síťové operační programy: 

Síťový operační program ESPON 2013;



Síťový operační program INTERACT II.

Pomoc z fondů EU je směřována na projekty podporující rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury, ochranu životního prostředí, rozvoj měst a obcí, rozvoj cestovního ruchu, rozvoj lidských zdrojů, zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou, rozvoj podnikání, vědu a výzkum, přeshraniční spolupráci aj. Výše podpory (dotace) se v různých operačních programech liší, vše závisí na zaměření projektu, velikosti projektu a právní formě žadatele. Soukromé podnikatelské projekty mohou získat spolufinancování v průměrné výši cca 50% způsobilých výdajů projektu, projekty veřejných institucí pak o několik desítek procent více (cca 80 - 85 %) a neziskové projekty ve vybraných oblastech podpory až 100%. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2013c)

2.5.1 Strukturální fondy Evropské unie Strukturální fondy jsou určeny pro chudší anebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním, jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony). Peníze ze strukturálních fondů jsou čerpány v rámci několikaletých cyklů, tzv. programových období (současné na roky 2007-2013) a na základě definování jasných cílů a priorit. Existují dva strukturální fondy:

25

 ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) je

objemem

peněz

největším

ze

strukturálních

fondů.

Zaměřuje

se na modernizaci a posilování hospodářství. Jelikož jsou jeho prostředky určeny pro všechny tři cíle programového období 2007-2013, má široký záběr a zasahuje do

mnoha

oblastí.

Podporovány

jsou

investiční

(infrastrukturní)

projekty,

jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, podpora inovačního potenciálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů, rekonstrukce kulturních památek, výsadba regenerační zeleně, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, zavádění služeb elektronické veřejné správy apod. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014a) 

Evropský sociální fond (ESF)

ESF podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů. Svých cílů dosahuje například posilováním sociálních programů členských států, pomáháním rizikovým skupinám obyvatel, podporou rovných příležitostí na trhu práce a zlepšováním mobility pracovních sil v rámci EU. ESF podporuje neinvestiční (neifrastrukturní) projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné

skupiny

obyvatel,

tvorba

inovativních

vzdělávacích

programů

pro zaměstnance, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů apod. 73. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014a)

2.5.2 Fond soudržnosti Fond soudržnosti, jinak také Kohezní fond, je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (např. transevropské sítě) a ochranu životního prostředí, nově i na oblast energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. Členský stát má možnosti čerpat prostředky z FS, pokud jeho hrubý národní důchod na obyvatele nepřekročí 90% průměru EU a má sestavený program vedoucí ke splnění podmínek hospodářského sbližování. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014b)

26

2.5.3 Regionální operační program Jihozápad Regionální operační program (ROP) regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad je jedním ze sedmi regionálních operačních programů České republiky, které od roku 2007 slouží k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje. Program ROP Jihozápad podporuje dotacemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) projekty realizované na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Hlavním cílem programu ROP Jihozápad je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu zvyšování kvality života jeho obyvatel. Program ROP Jihozápad obsahuje čtyři prioritní osy.

 Prioritní osy programu 

Prioritní osa 1 – Dostupnost center

Je zaměřena na zlepšení dopravní situace v regionu Jihozápad, např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích, příprava projektů na rozvoj dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podpora pořízení vozidel veřejné dopravy, podpora přeměny autobusů na ekologický pohon, dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť. 

Prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí

Podporuje rozvoj měst a obcí, budování zdravotní sociální a vzdělávací infrastruktury, přípravu rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizaci center měst, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavbu a rekonstrukci místních komunikací, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti, vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií, výstavbu, rekonstrukci, modernizaci a vybavení zařízení péče o seniory apod. 

Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu

Financuje projekty směřující ke zlepšení využití potenciálu území a posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Mezi konkrétní podporované aktivity patří výstavba a rekonstrukce turistických cest, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit, oprava a rekonstrukce památek, včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury, zavádění ICT v oblasti řízení a propagace 27

cestovního ruchu, budování doprovodných informačních systémů, příprava a realizace cílených marketingových kampaní a další. 

Prioritní osa 4 − Technická pomoc

Kryje finanční potřeby na realizaci programu ROP Jihozápad − to znamená aktivit spojených s řízením programu, např. platy pracovníků zapojených do řízení ROP JZ, zpracování studií a analýz, propagaci programu, poskytování informací, poskytování asistence a metodické pomoci potenciálním předkladatelům projektů, příprava a realizace projektů vzdělávacích programů apod. (Regionální rada Jihozápad, 2014)

2.5.4 Operační program Doprava Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy. Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. Operační program Doprava spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je největším českým operačním programem. Financován je Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014b)

28

3. CÍL, METODIKA, PRACOVNÍ HYPOTÉZY

3.1 CÍL Cílem této diplomové práce je zanalyzování vnitřního a vnějšího prostředí Lipenska a tím odhalení jeho silných a slabých stránek, a dále jeho příležitostí a ohrožení. Dalším cílem je vypracování kompletní analýzy současného stavu nabídky služeb cestovního ruchu na Lipensku. Na základě provedených analýz a primárního výzkumu bude vypracován optimální rozvojový plán pro udržení konkurenceschopnosti Lipenska, včetně uvedení možností financování a kalkulace vybraného rozvojového opatření. Dalším cílem je potvrzení či vyvrácení následně formulovaných hypotéz.

3.2 METODIKA Prvním krokem pro vyhotovení této diplomové práce bylo prostudování odborné literatury zabývající se příslušným tématem. Na základě získaných informací byla vypracována literární rešerše vymezující používanou teorii a vysvětlující hlavní pojmy užívané v textu práce. Následně byly nastudovány informace o Lipensku, které byly čerpány především z mnoha webových stránek Lipenska. Na základě získaných znalostí z odborné literatury a informací o Lipensku byly vypracovány otázky pro řízené rozhovory se starosty jednotlivých lipenských obcí. Otázky byly koncipovány tak, aby byly získány informace o tom, co podle místních starostů v jejich obci, a na Lipensku celkově, v oblasti cestovního ruchu chybí, a naopak, o co již ze strany turistů není zájem, jaké jsou silné a slabé stránky Lipenska, jaké jsou jeho příležitosti a ohrožení. Dále bylo potřeba získat podklady pro potvrzení či vyvrácení formulovaných hypotéz. Dalším krokem bylo, na základě získaných primárních a sekundárních dat, vyhotovení podrobné analýzy nabídky služeb cestovního ruchu a provedení SWOT analýzy Lipenska, která hodnotí vnitřní a vnější postavení destinace. Na základě SWOT analýzy byly stanoveny silné a slabé stránky destinace a také její příležitosti a ohrožení. Pomocí Fullerova trojúhelníku byly vyhodnoceny a porovnávány klíčové faktory vycházející ze SWOT analýzy, na jejichž základě byla následně určena nejvhodnější strategie pro rozvoj destinace. Po vyhotovení analýzy služeb, SWOT analýzy a primárního 29

výzkumu byl k dispozici již dostatek informací a dat, aby bylo možné vypracovat optimální rozvojový plán Lipenska, který je hlavním výstupem této diplomové práce. Dále jsou uvedeny možné zdroje financování investičních projektů, včetně kalkulace vybraného rozvojového opatření. Na základě provedených analýz a primárního výzkumu jsou v závěru práce zhodnoceny formulované hypotézy. 3.2.1 Primární zdroje Primární data byla získána na základě řízených rozhovorů se starosty jednotlivých obcí Lipenska. Struktura řízených rozhovorů a získané informace jsou podrobně popsány v kapitole č. 4.3 této diplomové práce. 3.2.2 Sekundární zdroje Sekundární informace byly čerpány z příslušné odborné literatury a dále bylo čerpáno z mnoha webových stránek, které informují o oblasti Lipenska. Všechny zdroje jsou řádně citovány a jejich seznam je uveden v přehledu literatury.

3.3 STANOVENÍ HYPOTÉZ První hypotéza byla stanovena v návaznosti na jeden z cílů diplomové práce a to na analýzu služeb na Lipensku. Hypotéza č. 1: Lipensko disponuje širokou škálou nabídky služeb cestovního ruchu. Druhá hypotéza byla stanovena na základě všeobecného povědomí o Lipensku, a to takového, že Lipensko postrádá kvalitní dopravní infrastrukturu, a to hlavně v zimních měsících. Hypotéza č. 2: Lipensko postrádá kvalitní dopravní infrastrukturu. Hypotézy budou na základě provedených analýz a primárního výzkumu v závěru práce potvrzeny, či vyvráceny.

30

4. ŘEŠENÍ A VÝSLEDKY 4.1 LIPENSKO Lipensko je jednou z nejrychleji se rozvíjejících destinací cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Díky investicím financovaných mimo jiné z evropských strukturálních fondů došlo k výraznému posílení infrastrukturní vybavenosti pro cestovní ruch a tím také ke zvýšení konkurenceschopnosti v oblasti nabídky cestovního ruchu, tvorbě nových pracovních míst a v konečném důsledku také ke zvýšení atraktivity regionu. Nejvýznamnější lokalitou se v tomto směru stala obec Lipno nad Vltavou. (Piskacek & Benes Consulting s.r.o., 2009) Region Lipenska je tvořen územím, obklopující Lipenské jezero a horní tok řeky Vltavy (obrázek č. 2). Díky jedinečné přírodě a dochovaným kulturním a technickým památkám je hlavní a nejvýznamnější hospodářskou oblastí, která v posledních 20 letech ovlivňuje rozvoj celého lipenského regionu. Území v tomto ohledu tvoří geomorfologicky uspořádaný celek vytvářející přirozený příhraniční mikroregion v jižní části Jihočeského kraje. Území Lipenska je od roku 1991 reprezentováno Svazkem Lipenských obcí, který sdružuje 11 místních obcí. Jmenovitě se jedná o obce: Černá v Pošumaví, Frymburk, Vyšší Brod, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Přední Výtoň, Ktiš, Nová Pec, Stožec. (Lipensko, s.r.o., 2011a). Významným faktorem pro vývoj Lipenska byla výstavba přehradní nádrže Lipno. Výstavba Lipna začala v roce 1950 a trvala celých 9 let. Spuštění prvního hydrogenerátoru na Lipně 15. června 1959 bylo slavnostní chvílí nejen pro všechny stavbaře a montéry, ale i pro celou republiku. Každou vteřinu tlačí na lopatky turbíny čtyřicet šest tisíc litrů vody. Její vody zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěženými rašeliništi. Plocha hlavní nádrže je asi 4650 ha, její objem je 306 milionů m3 a nachází se v nadmořské výšce 726 m. (Michal, 1961). Klíčovou destinací pro letní rekreaci na Lipensku je v současné době oblast levého břehu nádrže Lipno, kde se také koncentruje vyšší počet zařízení nabízejících služby cestovního ruchu. Díky znovuotevření hranic se sousedním Německem a Rakouskem se v oblasti Lipenska úspěšně rozvíjí přeshraniční cestovní ruch. Charakteristická pro Lipensko je sezónnost. Pro mikroregion je typická především letní rekreace spojená 31

s pobytem u vody, avšak díky vybudování a hlavně rozšíření Skiareálu Lipno v Lipně nad Vltavou dochází v posledních letech k rozvoji a posílení i zimní sezóny. Posílení zimní sezóny také souvisí i s rostoucím zájmem českých turistů o přeshraniční lyžařské středisko Hochficht. Díky vytváření zimní sezóny postupně dochází k nárůstu vytíženosti ubytovacích zařízení v oblasti Lipenska v průběhu celého roku. (Selucký, 2013) Lipensko je destinací ideální pro rodinnou dovolenou. Je zde vybudováno mnoho atraktivit připravených pro dětské návštěvníky různých věkových kategorií. Od lipenského Aquaworldu, který nejen za nepříznivého počasí nabízí několik vodních atrakcí, přes nově zbudovanou celoročně provozovanou atraktivní lipenskou bobovou dráhu až třeba po množství kvalitních dětských hřišť. Region Lipenska je protkán sítí pěších a cyklistických stezek. Nabízí se příležitosti pro provozování různých sportovních aktivit, počínaje relativně novým stylem Nordic Walking přes inline bruslení až třeba po lezení na tréninkové horolezecké stěně. Nabídku sportu a relaxace doplňují hippoturistika a golf. Další sportovní příležitosti jsou spojené s Lipenským jezerem a řekou Vltavou jako je např. jachting, vodáctví, koupání, vodní kiting, rybaření atd. Na území Lipenska se také nachází významné historické památky sakrální stavby, kostely, kláštery a pozůstatky středověkých tvrzí a hradů (Cisterciánské opatství a Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě, farní kostel svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni, kostel svatého Bartoloměje ve Frymburku, zřícenina Vítkova hrádku, kaple u Dolní Vltavice, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Horní Plané, památník spisovatele Adalberta Stiftera, poutní kaple Panny Marie ve Stožci a mnoho dalších). Ve větších obcích je možné navštívit stálé expozice muzeí a galerií a další kulturní akce v divadlech, kinech, přírodních amfiteátrech apod. Hojně navštěvované bývají i tradiční historické či kulturně-společenské slavnosti a akce, které se v období letních prázdnin konají v mnoha městech i obcích Lipenska. (Město Horní Planá, 2013a) Destinace Lipensko zvítězila v 7. ročníku soutěže EDEN (European Destination of Excellence) se svým unikátním produktem Lipno baví, resp. Lipno bez bariér. Soutěž, do které se zapojilo více jak 20 evropských zemí, vyhlásila Evropská komise. Tématem sedmého ročníku bylo Cestování bez bariér. Porota byla složena ze zástupců agentury CzechTourism, ze zástupců ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí a organizací pracujících s handicapovanými lidmi. Hodnotil se přístup

32

k odstraňování bariér a vůbec koncepci zpřístupňování turistických atraktivit pro vybrané cílové skupiny. (CzechTourism, 2013b) Obrázek 2: Mapa Lipenska

Zdroj: Mapová data Google, 2013

Společnosti destinačního managementu působící na Lipensku Svazek Lipenských Obcí Svazek Lipenských obcí je dobrovolná nepolitická organizace sdružující města a obce ležící v okolí vodní nádrže Lipno a horního toku řeky Vltavy. Sdružení bylo založeno v roce 1991 a v současné době zahrnuje 14 obcí. Účelem Svazku je hájit zájmy oblasti jako celku a společné zájmy obcí tak, aby přinášely maximální prospěch celé oblasti. Cílem Sdružení je vytvořit v oblasti kvalitního prostředí pro život stálých obyvatel, vytvořit celoroční rekreaci, zachování přírody typické pro předhůří Šumavy a nezávadného vodního prostředí v nádrži Lipno. Prioritním zájmem Sdružení je rozvoj cestovního ruchu v regionu, rozvoj turistiky, infrastruktury a ochrana životního prostředí. Sdružení prosazuje zájem společné propagace regionu a společnou marketingovou aktivitu. (Lipensko, s.r.o., 2011b) 33

LIPNO SERVIS s.r.o. Společnost LIPNO SERVIS s.r.o. působí v Lipně nad Vltavou již od roku 1999 a zabývá se tvorbou a prodejem volnočasových služeb. Nabídka služeb společnosti je strukturována tak, aby návštěvníkům Lipenska poskytla dostatečné vyžití během kteréhokoliv ročního období a uspokojila jejich potřeby, ať se jedná o rodiny s dětmi, sportovce, či seniory. Společnost se snaží využívat možností čerpání prostředků z Evropských fondů vytvořených na podporu podnikání a rozvoje cestovního ruchu. Příkladem je získání dotace z Regionálního operačního programu Jihozápad na projekt Skiareál Lipno – regionální zimní centrum. V roce 2008 proběhla díky této dotaci kompletní modernizace Skiareálu Lipno, která areál zařadila mezi nejmodernější a nejpohodlnější lyžařská střediska v České republice. Celková investice činila přes 200 miliónů Kč a výše dotace 88 miliónů Kč. Po úspěšném dokončení projektu došlo v zimní sezóně 2008/2009 ke zvýšení návštěvnosti lipenského skiareálu o 90 %. Modernizace Skiareálu Lipno přinesla řadu nových pracovních míst, díky kterým se společnost LIPNOSERVIS s.r.o. zařadila mezi největší zaměstnavatele na Lipensku a dále také celkově pomohla zvýšit návštěvnost turistické destinace Lipensko. (Lipno Servis s.r.o., 2012a) LIPENSKO s.r.o. Další společností působící v oblasti destinačního managementu na Lipensku je společnost LIPENSKO s.r.o., která je provozovatelem portálu www.lipno.info, jehož cílem je poskytnout nejširší nabídku ubytování na Lipensku s on-line rezervačním systémem a last minute pobyty. Dále tento server poskytuje aktuální informace o regionu (novinky, počasí, webkamery), přehledný kalendář kulturních a sportovních akcí a aktuální informace o službách a akčních nabídkách v regionu. Společnost dále provozuje infocentrum v Lipně nad Vltavou a systém karty hosta LIPNO CARD. Projekt LIPNO CARD byl poprvé spuštěn v červnu 2011. Karta má dvě provedení, na zimní a letní sezónu a účelem je zvýšit návštěvnost tohoto regionu. Letní karta hosta nabízí více než 70 služeb zdarma nebo se slevou, a to na půjčení sportovního vybavení, gastronomické služby, jízdu na lanové dráze i přívozem, sportovní aktivity, vstupy na zámky, hrady, do muzeí a galerií, na výuku netradičních sportovních disciplín (kiting, windsurfing, apod.), hlídání dětí, wellness a mnoho dalších. Zimní karta hosta nabízí více než 40 služeb jako jsou slevy na skipas do Skiareálu Lipno, do půjčovny lyžařského vybavení, na výukové kurzy lyžování a snowboardingu, gastronomické 34

služby, vstupy na zámky, hrady, do muzeí a galerií, na výuku netradičních sportovních disciplín (např. snowkiting), adrenalinovou zábavu (paintball), hlídání dětí, wellness a další. (Lipensko, s.r.o., 2011c)

35

4.2

ANALÝZA NABÍDKY SLUŽEB

Data pro analýzu služeb cestovního ruchu na Lipensku jsou mimo jiné čerpána z databáze Českého statistického úřadu, kde nejsou k dispozici data pro všechny obce, které patří do mikroregionu Lipenska. Z tohoto důvodu bude pro vyhotovení této diplomové práce mikroregion Lipensko představován obcemi přímo ležícími u přehradní nádrže Lipno, vyjma obce Nová Pec, pro kterou data také nejsou k dispozici. Konkrétně se bude jednat o obce: Černá v Pošumaví, Frymburk, Horní Planá, Lipno nad Vltavou a Přední Výtoň. Údaje potřebné pro vyhotovení analýzy nabídky služeb byly dále čerpány z webových stránek jednotlivých obcí a mnoha internetových stránek Lipenska, které jsou uvedené v seznamu zdrojů. V neposlední řadě analýza nabídky služeb vychází z primárních dat získaných z řízených rozhovorů se starosty lipenských obcí. Analýza služeb na Lipensku bude rozdělena do dvou tematických skupin služeb: 

první skupinou jsou ubytovací a stravovací služby;



druhou skupinu tvoří služby spojené s volnočasovými a sportovními aktivitami. Tato skupina je navíc rozdělena na placené a neplacené služby.

4.2.1 Analýza ubytovacích a stravovacích zařízení

 Analýza ubytovacích zařízení Lipensko nabízí široké portfolio ubytovacích zařízení, díky němuž je možné uspokojit jakoukoliv skupinu návštěvníků, od těch nejnáročnějších až po vyznavače campingu, pro které je především v blízkosti vodní nádrže Lipno výběr kempů široký. Je možné se ubytovat v hotelu, penzionu, rekreačním domě, na ekofarmě, v campu, pronajmout si chatu a to v různých cenových a kvalitativních třídách.

36

Tabulka 1: Kapacita ubytovacích zařízení Obec

Počet ubyt. zařízení

Počet pokojů

Počet lůžek

Místa pro stany a karavany

Černá v Pošumaví

21

330

989

485

Frymburk

22

516

1 417

300

Horní Planá

46

579

1 757

890

Lipno nad Vltavou

26

920

3 241

455

Přední Výtoň

9

118

390

0

celkem

124

2463

7794

2130

Zdroj: Český statistický úřad, 2013

Tabulka 2: Kategorie ubytování

Obec

Počet hotelů ****

Počet hotelů ***

Počet hotelů **

Počet Počet Počet hotelů penzionů kempů *

Černá v Pošumaví

0

3

0

0

9

Frymburk

2

1

1

0

Horní Planá

0

4

0

Lipno nad Vltavou

0

4

Přední Výtoň

1

celkem

3

Počet ostat. Celkem ubyt. zařízení

Počet chatový ch osad

Počet turist. ubytoven

4

1

0

4

21

9

2

2

1

5

22

1

16

4

5

2

16

46

2

0

7

2

1

0

10

26

1

0

0

5

0

0

0

2

9

13

3

1

46

12

9

3

37

124

Zdroj: Český statistický úřad, 2013

V analyzovaných obcích se podle údajů Českého statistického úřadu k 31. 12. 2012 nachází celkem 124 ubytovacích zařízení s 2463 pokoji. Celková ubytovací kapacita je 7794 lůžek. Největší kapacita lůžek je v obci Lipno nad Vltavou, avšak nejvíce ubytovacích zařízení je v Horní Plané. Je to způsobeno tím, že V Lipně nad Vltavou jsou rozsáhlé ubytovací komplexy s velkou kapacitou lůžek, oproti tomu v Horní Plané jsou spíše menší ubytovací zařízení. Naopak nejméně ubytovacích zařízení a i lůžek je v obci Přední Výtoň. Nejvíce zastoupenou formou ubytovacích zařízení na Lipensku jsou pensiony, kterých je 46. Nejvyšší kategorie ubytování je představována čtyřhvězdičkovými hotely, z toho dva hotely jsou ve Frymburku a jeden v Přední Výtoni. Ubytovací zařízení poskytují hostům vedle ubytovacích služeb i řadu dalších

37

doplňkových služeb. Jednotlivé kategorie a třídy ubytovacích zařízení poskytují různý standard placených a neplacených služeb. Čím je ubytovací zařízení jednodušší, tím menší rozsah služeb poskytuje, a naopak, čím je zařazeno do vyšší třídy, tím stoupá standard poskytovaných služeb. Nyní bude provedena komparace služeb čtyřhvězdičkových hotelů za účelem zjištění, zda jsou služby poskytované v hotelech stejné kategorie srovnatelné.

 Komparace poskytovaných služeb čtyřhvězdičkových hotelů Jak již bylo uvedeno, dva čtyřhvězdičkové hotely se nachází v obci Frymburk a jeden v obci Přední Výtoň. Ve Frymburku je to Wellness hotel Frymburk a hotel Vltava. V Přední Výtoni je to hotel Svatý Tomáš. Nyní bude provedena analýza a následná komparace poskytovaných služeb v jednotlivých hotelech.

Tabulka 3: Poskytované služby ve čtyřhvězdičkových hotelech Počet Vybavení Cena pokojů pokojů pokojů jednolůžkový/ Svatý Tomáš **** 20 koupelna s WC 1200,-Kč dvoulůžkový/ telefon 1600,-Kč

Služby v ceně ubytování

Placené služby

bazén

masáže 500Kč/hod

víříivka

solárium

TV

sauna

pronájem salónku/1800/den

chladnička

infrakabina

pronájem konferenční místnosti/1800/den

trezor

fitness

pronájem vinárny/1800/den

Hotel

parkování Hotel Vltava ****

Počet Vybavení Cena pokojů pokojů pokojů jednolůžkový/ 25 koupelna a WC 1050,-Kč dvoulůžkový/ telefon 1950,-Kč

Služby v ceně ubytování

Placené služby

bazén

masáže (650,-Kč/hod)

Wifi

tenis (200,-Kč/hod)

TV

parkoviště (90,-Kč/den)

vysoušeč vlasů

sauna (150,-Kč/hod)

trezor

38

Hotel Wellnes hotel Frymburk ****

Počet Vybavení Služby v ceně Cena pokojů pokojů pokojů ubytování jednolůžkový/ 192 koupelna s WC Wifi 2100,-Kč dvoulůžkový/ vstup do telefon 2700,-Kč aquaworldu(bazé

Placené služby masáže (900,-Kč/hod) saunový svět (180,- Kč/hod)

TV

divoká řeka

půjčovna plachetnic (3850,-Kč/den)

internet

vstup do kardoizóny

sálová cyklistika (105,-Kč/hod)

parkování

squash (240,-Kč/hod) bowling (240,-Kč/hod) billiard (120,-Kč/hod) stolní tenis (50,-Kč/hod) půjčovna sportovního vybavení (jízdní a elektro kolo, koloněžka, hlídání dětí (185,-Kč/hod)

Zdroj: Hotel Svatý Tomáš, 2010a & Hotel Vltava, 2013a & Wellness hotel Frymburk 2013a Pozn. ceny pokojů jsou uvedené za standardní pokoje, v hlavní sezóně.

Ubytování je nejdražší ve Wellness hotelu Frymburk. Ceny ubytování hotelu Svatý Tomáš a hotelu Vltava jsou na stejné úrovni. Vybavení pokojů jsou srovnatelné ve všech třech analyzovaných hotelích. Služby, které jsou v ceně ubytování, má na nejhorší úrovni hotel Vltava, který kromě vstupu do bazénu a připojení k internetu nic jiného hostovi nenabízí. Hotel Svatý Tomáš a Wellness hotel Frymburk nabízejí v ceně ubytování mnohem více bezplatných služeb, jako je například parkování, vstup do fitness, vířivky a sauny. Placené služby poskytuje za nejvyšší cenu Wellness hotel Frymburk. Jejich různorodost je však nadstandardní. Například nabízená služba hlídání dětí je na Lipensku ojedinělá. Další výjimečnou službou, kterou Wellness hotel Frymburk nabízí, je půjčovna plachetnic. Hotel disponuje i svou vlastní půjčovnou sportovního vybavení.

39

 Analýza stravovacích zařízení Dalším významným atributem, který se podílí na tvorbě nabídky destinace, jsou stravovací zařízení. Následující analýza, která je představována tabulkou č. 4, je provedena na základě dat získaných z internetových stránek jednotlivých obcí. Tabulka 4: Seznam stravovacích zařízení na Lipensku Název zařízení

Místo

Typ stravovacího zařízení

Pláž Oáza

Černá v Pošumaví

Občerstvení

Restaurace Na Terasách

Černá v Pošumaví

Restaurace

Restaurace u Honzy

Černá v Pošumaví

Restaurace

Restaurace U Přívozu

Černá v Pošumaví

Restaurace

Windy Point

Černá v Pošumaví

Restaurace

Camp Vřesná

Frymburk

Občerstvení

Camping Frymburk

Frymburk

Občerstvení

Hotel Maxant ***

Frymburk

Restaurace

Hotel Svatý Tomáš

Frymburk

Restaurace

Hotel Vltava****

Frymburk

Restaurace

JAF-LIPNO

Frymburk

Restaurace

Pension - restaurace U kostela

Frymburk

Restaurace

Pension - Restaurant Markus

Frymburk

Občerstvení

Pension a restaurace Florian

Frymburk

Restaurace

Penzion Star Class

Frymburk

Restaurace

Penzion Stará škola

Frymburk

Restaurace

Restaurace penzion U Račáků

Frymburk

Restaurace

Restaurace Pohoda

Frymburk

Restaurace

Wellness hotel Frymburk

Frymburk

Restaurace

Bistro U Žabáka

Horní Planá

Občerstvení

Bowling Restaurant

Horní Planá

Restaurace

Hotel Na Pláži - restaurace

Horní Planá

Restaurace

Hotel od Lipna

Horní Planá

Restaurace

Hotel Svatá Anežka

Horní Planá

Restaurace

Jezerní Penzion

Horní Planá

Restaurace

40

Pension Wudy

Horní Planá

Občerstvení

Penzion Daniela

Horní Planá

Restaurace

Penzion Na Žlábku

Horní Planá

Restaurace

Penzion Reflex

Horní Planá

Restaurace

Penzion Šalupa

Horní Planá

Restaurace

Penzion U Lipna

Horní Planá

Restaurace

Restaurace Hastrman

Horní Planá

Restaurace

Restaurace Hotel Šumava

Horní Planá

Restaurace

Restaurant Belvedér

Horní Planá

Restaurace

Restaurant Adalbert

Horní Planá

Restaurace

Restaurant Funy

Horní Planá

Restaurace

Restaurant Oliver

Horní Planá

Restaurace

Restaurant U Lípy

Horní Planá

Restaurace

Restaurant U Méďů

Horní Planá

Restaurace

Restaurace H & M steak

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Nemo

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Neptunus

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Loděnice Lipno

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurant Blue Lipno

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Lanovka

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurant Max

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurant Admirál

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurant Pizzeria Milano

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Kotva

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Restaurace Slunečná Louka

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Hospůdka Bobovka

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Cukrárna Marina

Lipno nad Vltavou

Restaurace

ZH caffe

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Paluba bar

Lipno nad Vltavou

Restaurace

Penzion Hejrov

Přední Výtoň

Restaurace

Hotel Barborka

Přední Výtoň

Restaurace

Penzion Vyhlídka

Přední Výtoň

Restaurace

Penzion U Přívozu

Přední Výtoň

Restaurace

Hotel Albatros

Přední Výtoň

Restaurace

Zdroj: Černá v Pošumaví, 2010 & Městys Frymburk, 2013 & Město Horní Planá, 2013b & Přední Výtoň, 2013 & Obec Lipno nad Vltavou, 2013

41

Na základě dostupných údajů z internetových stránek jednotlivých obcí se na Lipensku nachází 59 restauračních zařízení. Nejvíce (20) je jich lokalizovaných v Horní Plané. Naopak nejméně je jich v Černé v Pošumaví a Přední Výtoni. Kromě restaurací v obci Lipno nad Vltavou se restaurace potýkají s výrazným rozdílem tržeb mezi letní a zimní sezónou, kdy intenzita zimní sezóny je pro mnohé restaurace nerentabilní, proto vznik nových restaurací mimo obec Lipno nad Vltavou je velice rizikový podnikatelský záměr. Aby byla nově vzniklá restaurace rentabilní, musela by v sobě nést potenciální ojedinělé služby, které by využívalo mimo hlavní letní sezónu i místní obyvatelstvo.

4.2.2 Analýza volnočasových a sportovní služeb  Placené služby Aquaparky Na Lipensku jsou dva aquaparky. Jeden ve Frymburku (Wellness hotel Frymburk) a druhý v Lipně nad Vltavou (Aquaworld). Aquapark Wellness hotel Frymburk V komplexu Wellness hotelu Frymburk se nachází prostorný aquapark pro děti i dospělé rozkládající se na ploše cca 1500 m2. Pro návštěvníky jsou zde k dispozici následující prostory a zařízení: 

vnitřní bazén o rozloze 468 m2;



2 dráhy na plavání v délce 25 m;



divoká řeka;



vodní vřídlo;



perličková lůžka;



hydromasážní trysky;



vodní chrliče;



tobogán 50 m;



dětské brouzdaliště 40 m2 s klouzačkou;



privátní sauna.

42

Vstup na jednu hodinu pro dospělého do aquaparku stojí 100,- Kč. Rodinné vstupné (2 dospělí, 2 děti) činí 240,- Kč. Navíc je možné za 180,- Kč na hodinu přikoupit vstup do saunového světa. Privátní sauna na jednu hodinu stojí na 120,- Kč. (Wellness hotel Frymburk, 2013c) Aquaworld Lipno nad Vltavou Aquapark je možné navštívit také v Lipně nad Vltavou. Pro návštěvníky jsou k dispozici následující prostory a zařízení: 

bazén;



vířivka ;



protiproud;



finská sauna,

Vstupné pro dospělého na hodinu do bazénů stojí 110,- Kč, rodinné vstupné (2 dospělí, 2 děti) stojí 280,- Kč. Hodina ve společných saunách dospělého vyjde na 110,- Kč. (Lipno Servis s.r.o., 2012b) Vstupné do Aquaworldu v Lipně nad Vltavou je paradoxně o něco vyšší než vstupné do Wellness hotelu Frymburk, který nabízí mnohem širší nabídku služeb a prostor pro trávení času a relexaci. Wellness služby Místem pro odpočinek a relaxaci je například Aquaworld v Lipně nad Vltavou, kde je k dispozici

whirlpool,

bazének

s

masážními

tryskami,

perličková

deska

se vzduchovým roštem, tlaková sprcha, perličková sedačka se vzduchovými tryskami, dvě finské sauny s bylinkovými esencemi a masáže. (Lipno Servis s.r.o., 2012b) Další možností je využití wellness služeb v Areálu Lipno Point (Lipno nad Vltavou), kde jsou k dispozici tři vířivky, finská sauna, bylinná sauna, parní sauna, masážní sprchy a vyhřívaná lehátka s výhledem na jezero. (Lipno Point s.r.o., 2011a) Wellness služby dále nabízí hotel Albatros v Přední Výtoni. Zde je možné využít služeb v podobě venkovní vířivky, masážních křesel, sauny a masáží klasických, relaxačních, aromatických a medových. (Hotel Albatros, 2013)

43

Mimořádnou nabídku relaxačních aktivit s množstvím nejrozmanitějších wellness procedur poskytuje Wellness hotel Frymburk, který vedle pestrého výběru masáží, zábalů, koupelí, lázní, saun, kosmetických kúr či solných jeskyní apod., nabízí vodní radovánky v moderním aquaparku. (Wellness hotel Frymburk, 2013d) Bowling Volný čas je na Lipensku možné trávit i hraním bowlingu. Bowling je k dispozici v Horní Plané, kde jsou tři bowlingové dráhy. Cena za hodinu je 290,- Kč, včetně bowlingové obuvi. Další bowlingová dráha se nachází v Areálu Lipno Point v Lipně nad Vltavou. Tam je hodina výrazně dražší, stojí 390,- Kč. (Lipno Point s.r.o., 2011b). Indoor sportovní zařízení Na Lipensku je možné využít široké nabídky indoorových sportů. Největším komplexem, poskytující indoorové aktivity je Aréna Lipno Point (Lipno nad Vltavou), která nabízí 2 tenisové, 2 badmintonové a 2 squasové dvorce. V aréně je dále lezecká stěna s celkovou kapacitou 10 dvojic, bowlingová dráha a golfový simulátor. Ceny pronájmů indoorových zařízení jsou uvedené v tabulce č. 5. Tabulka 5: Ceník pronájmu indoorových sportovních zařízení Tenis

350,-Kč/1 hod

Squash

260,-Kč/1 hod

Badminton

190,-Kč/1 hod

Stolní tenis

100,-Kč/1 hod

Golfový simulátor

380,-Kč/1 hod

Fitness

100,-Kč/1,5 hod

Lezecká stěna

1 osoba 520,- Kč/1 hod 2 osoby 690,- Kč/1 hod 3 osoby 860,- Kč/1 hod 4 osoby 1030,-Kč/1 hod

Zdroj: Lipno Point s.r.o., 2011c

44

Dalším sportovním zařízení je Loděnice Lipno, která se nachází také v obci Lipno nad Vltavou. V tělocvičně Loděnice Lipno je možné si zahrát badminton, volejbal, florbal, ping-pong, či si zacvičit aerobik. (Lipno Servis s.r.o., 2011) Hopsárium V případě nepříznivého počasí lze navštívit jedinečnou zábavu pro děti i dospělé Hopsárium (Lipno nad Vltavou). Hopsárium je v kryté vytápěné hale, kde je velká prolézačka s překážkami a střílícími děly, skluzavka přes dvě podlaží a míčkový bazén. Dále se zde nachází bistro pro občerstvení a posezení. Při hezkém počasí je navíc otevřena i venkovní část s dlouhou sjezdovkou, kterou je možné sjet na nafukovacích kruzích a dráha pro šlapací auta pro děti i dospělé. (Hopsárium.cz – svět rodinné zábavy, 2012) Vstupné do hopsária je uvedené v tabulce č. 6. Tabulka 6: Ceník vstupného do Hopsária Dospělí:

50,-Kč/1 hod

80,-Kč/2 hod

110,-Kč/3 hod

Děti:

110,-Kč/1 hod

160,-Kč/2 hod

200,-Kč/3 hod

Rodina (2+2):

240,-Kč/1 hod

360,-Kč/2 hod

440,-Kč/3 hod

Zdroj: Hopsárium.cz - svět rodinné zábavy, 2012

Paintball V Černé v Pošumaví je možnost zahrát si populární hru paintball. Paintball si lze zahrát v prostoru lesu, louky, lomu, či na speciálně vybudovaném paintballovém hřišti. Jedna hodina stojí 350,- Kč, 2 hodiny 700,- Kč a 5 hodin 1200,- Kč. (Alcedo Media, s.r.o., 2012a) Motokáry Na Lipensku jsou dvě půjčovny motokár. Jedna je 2 km od Horní Plané. K dispozici je zde pět motokár o obsahu 200 ccm. Druhá se nachází v obci Frymburk. Pro návštěvníky je zde připraveno 8 motokár s motory o obsahu 160 ccm a 4 motokáry s motory obsahu 210 ccm. Maximální rychlost je 45 km/h. Jízdné stojí: 150 Kč / 8 minut za motokáry do obsahu 200 ccm a 200 Kč / 8 minut za motokáry o obsahu 210 ccm. (Alcedo Media, s.r.o., 2012a)

45

Lanový park V oblasti je možné navštívit dva lanové parky. Jeden je v Lipně nad Vltavou. K dispozici je zde kromě lanových aktivit také umělá lezecká stěna a 150 metrů dlouhý sjezd nad rybníkem. Vstupné pro dospělého činí 278,- Kč a pro rodinu (2 dospělí, 2 děti) 599,- Kč. (Lipno Servis s.r.o., 2012c) Druhé lanové centrum (Adventure Park) se nachází v lesíku kousek od Černé v Pošumaví. Na rozdíl od přechozího lanového parku, kde jsou překážky vybudované na louce, překážky toho parku jsou postavené mezi stromy ve výšce až 16 metrů. Kromě spousty lanových překážek je v parku k dispozici také umělá lezecká stěna. Vstupné činí 230,- Kč pro dospělou osobu a 180,- Kč za dítě do 12ti let. (Adventure Park, 2010) Bobová dráha Další atrakcí pro trávení volného času je bobová dráha (Lipno nad Vltavou). Bobová dráha je 1 km dlouhé nerezové koryto, umístěné v kopci s výhledem na přehradu se spoustou zatáček a dvěma tunely. Bob je pro 1-2 osoby, děti od 3 do 8 let bobují v doprovodu dospělého. Na start dráhy, který je na kopci nad Lipenským jezerem, návštěvníka vyveze vlek. Jedna jízda stojí dospělou osobu 80,- Kč a dítě 60,- Kč. (Lipno Servis s.r.o., 2012d) Bikepark Obec

Lipno

nad

Vltavou

nabízí

další

možnost

adrenalinového

vyžití,

a to dobrodružství na kole pro všechny věkové kategorie. V Bikeparku jsou dispozici tři různé trasy, jak pro zkušené jezdce, tak pro rodiny s dětmi. Celková délka tratí je 3000 metrů. V létě je u Bikeparku navíc otevřen Mini Bikepark se skákacím hradem a animátory pro malé děti. Vstupné na jednu hodinu pro dospělého stojí 160,- Kč a pro dítě 80,- Kč. (Lipno Servis s.r.o., 2012e) Frisbee Park Lipno nad Vltavou nabízí aktivní odpočinkovou novinku, kterou je Frisbee Park Lipno. Jedná se o podobné hřiště, jako jsou hřiště golfová, s tím rozdílem, že ke hře se používá disk různých typů a cíleným místem je nadzemní kovový koš. Hra je určena pro všechny věkové kategorie a průměrná hrací doba jsou 2 hodiny. Hřiště je zdarma, avšak

46

pro hru je potřeba vypůjčit si speciální talíře, kterými se hází, přičemž půjčení 3 kusů stojí 100,- Kč. (Lipno Servis s.r.o., 2012f) Stezka korunami stromů Unikátní projekt Stezka korunami stromů v Lipně nad Vltavou je jedinou atrakcí podobného typu v České republice. Jedná se o dřevěnou konstrukci o délce 372 metrů a při maximálním stoupání 2-6% se návštěvník dostane až do výšky 24 metrů. Celá stezka je bezbariérová a je přizpůsobena nejen jízdě s kočárky, ale i pro vozíčkáře. Trasa stezky je zakončena 40-ti metrovou vyhlídkovou věží, ze které je možno vidět vrcholky Alp, téměř celou část Lipna, nádherné okolí Šumavy a Novohradské hory. Základní vstupné činí 150,- Kč. Zlevněné vstupné (děti 3 - 15 let, osoby starší 65 let a ZTPP) 120,- Kč a rodinné vstupné (2 dospělí a 1-4 děti do 15 let) stojí 360,- Kč. (Stezka korunami stromů Lipno, 2013)

Rybaření Lipno je vyhlášeným rájem pro rybáře všech kategorií. Vody Lipna jsou bohaté na nejrůznější druhy ryb (kapři, sumci, štiky, candáti, líni a okouni). Díky tomu, že Lipno nebylo nikdy vypuštěno, je možné zde nachytat unikátní úlovky. Rybařit na Lipně je s výjimkami možné po celý rok. Bez rybářského lístku je možný lov ryb na soukromém revíru v Černé v Pošumaví. Jedná se o soustavu 17 rybníků. K lovu není potřeba rybářského lístku ani povolenky. Rybolov je možný celoročně. Obsádka rybníků sestává z pstruhů, sivenů, kaprů, línů a amurů. Během hlavní sezóny v revíru nabízí možnost čerstvě uloveného pstruha či sivena ihned připravit. Dále je možné využít služeb instruktora, který zaučí i začátečníky. Jedna hodina rybolovu stojí 100,- Kč a celý den stojí 200,- Kč. Dále je možné za 50,- Kč vypůjčit si kompletně navázanou udici s příslušenstvím. Další možnost rybolovu je v obci Hůrka u Černé v Pošumaví. Chytání ryb na vlastní i zapůjčené udice stojí 100,- Kč na 4 hodiny. Je zde také nabízena možnost okamžité úpravy úlovku v místní restauraci. (Alcedo Media, s.r.o., 2012b) Vyhlídkové Lety Lipensko nabízí další nevšední službu ve formě vyhlídkových letů, kdy je možné prohlédnout si místní krajinu a vodní nádrž z výšky. Létá se jednou týdně, podle počasí. Cena: 1.250,- Kč/osoba za cca 30 minut letu z letiště u Českých Budějovic. Další

47

možností je let z letiště vzdáleného 10 km od Frymburku v obci Blatná. Cena toho letu je 1.400,- Kč za osobu za 30 minut letu. (Lipensko, s.r.o., 2011d) Vyhlídkové plavby V destinaci je dále možné projet se vyhlídkovou lodí okolo Lipenské nádrže. Kromě okružní plavby v denních hodinách je možné zúčastnit se i večerní okružní plavby s večeří a hudbou. Lodě je možné také pronajmout i s posádkou pro soukromé akce, večírky, svatby atd. Plavba kolem celé Lipenské nádrže stojí 380,- Kč. Je možné zvolit i kratší, levnější okruhy. Večerní plavba včetně večeře a uvítacího nápoje stojí 600,- Kč. (Lipno Line, 2013) Lanová dráha Pro větší komfort letní turistiky je i mimo zimní sezónu v provozu lanová dráha, která vede z Lipna nad Vltavou na vrchol kopce Kramolín. Turisté i cyklisté ji tak mohou využít k pohodlnějšímu dosažení svých oblíbených míst. Vrchol Kramolína nabízí výhled na Lipno, Šumavu a Novohradské hory, dále je zde možnost posezení s občerstvením. Cenu jízdného uvádí následující tabulka. Tabulka 7: Ceník lanové dráhy Dospělí:

105,- Kč/jednosměrná jízdenka

140,- Kč/i zpáteční jízdenka

Děti a senioři:

55,- Kč/jednosměrná jízdenka

75,- Kč/i zpáteční jízdenka

Zdroj: (Lipno Servis s.r.o., 2012g

Převozy Dopravit se na druhý břeh Lipenské nádrže je možné na třech místech. První převoz jezdí mezi Frymburkem a Frýdavou (provoz duben až listopad), druhý převoz převáží mezi Dolní Vltavicí a Kyselovem (provoz květen až říjen) a třetím místem, kde je možné přepravit se na druhou stranu nádrže je Horní Planá, kde převoz jezdí do Bližší Lhoty (provoz duben až říjen). Kromě rozdílné doby provozu jednotlivých převozů jsou v jednotlivých místech účtovány i rozdílné ceny, viz. tabulka č. 8.

48

Tabulka 8: Ceník převozů Převoz Frymburk - Frýdava

Cena 15,- Kč

osoba děti do 10-ti let

5,- Kč

jizdní kolo

15,- Kč

motocykl

35,- Kč

osobní automobil

55,- Kč

Dolní Vltavice - Kyselov osoba

35,- Kč

děti do 10-ti let

20,- Kč

jizdní kolo

25,- Kč

motocykl

55,- Kč

osobní automobil Horní Planá Bližší Lhota

115,- Kč

osoba

10,- Kč

jízdní kolo motocykl

15,- Kč 35,- Kč

osobní automobil

40,- Kč

Zdroj: Lipno centrum.cz, 2013a

Nejdražší jízdné je účtováno na převozu z Dolní Vltavice do Kyselova, jelikož je tato trasa nejdelší. Půjčovny sportovního vybavení Půjčovny lyžařského vybavení V sortimentu půjčoven lyžařského vybavení je možno půjčit si carvingové lyže, snowboardy, běžky, snowblady a to včetně příslušenství a skiservisu. Přehled půjčoven: 



Půjčovny lyží Lipno Centrum (Lipno nad Vltavou, Frymburk): -

carving set

380,- Kč/den;

-

snowblade

250,- Kč/den;

-

snowboard

340,- Kč/den;

-

běžkový set

250,- Kč/den.

Půjčovna lyží Wavesport – Sport 2000 (Lipno nad Vltavou): -

carving set

380,- Kč/den;

-

snowblade

250,- Kč/den;

-

snowboard

380,- Kč/den;

-

běžkový set

250,- Kč/den. 49





Půjčovna lyží Skiland (Lipno nad Vltavou): -

carving set

350,- Kč/den;

-

snowblade

250,- Kč/den;

-

snowboard

350,- Kč/den;

-

běžkový set

250,- Kč/den.

Půjčovna lyží Intersportrent (Lipno nad Vltavou): -

carving set

450,- Kč/den;

-

snowblade

260,- Kč/den.

(Lipno Servis s.r.o., 2012h & Lyžování Lipno, 2013) Všechny ceny jednotlivých půjčoven jsou srovnatelné, žádná z nich nevyniká ani levnějším, ani dražším půjčovným. Půjčovny kol a cyklistického vybavení Půjčoven kol je na Lipensku mnoho. Kromě klasických půjčoven tuto službu poskytuje každý větší hotel či pension. Ceny jednotlivých půjčoven jsou srovnatelné. Cena za půjčení horského kola na 1 den se pohybuje okolo 150,- Kč/den, cestovní kolo stojí 70,- Kč na den. Kromě kola a cyklistického vybavení půjčovny obvykle nabízejí i půjčení in-line bruslí. Půjčení in-line bruslí na jeden den stojí 250,- Kč. (Lipno centrum.cz, 2013b) Půjčovny vybavení pro vodní sporty Půjčoven vybavení pro vodní sporty je v destinaci osm: 

Lipno Windsurfing, Černá v Pošumaví;



Yacht Club Černá v Pošumaví;



C. A. ELANN, Horní Planá;



půjčovna lodí MAZEL, Horní Planá;



pension U Nešlehů, Horní Planá;



půjčovny lodí Heidi Sailing Charter, Frymburk;



půjčovna katamaranů, Hůrka;



jachetní přístav Marina Lipno, Lipno nad Vltavou.

Půjčovny kromě půjčení lodě, raftu, kánoe poskytují i doprovodnou službu, kterou je doprava na místo startu a zpět. Půjčení kánoe pro 2 osoby na den stojí 600,- Kč až 650,- Kč. Půjčení raftu pro 4 osoby stojí 800,- Kč až 900,- Kč. 50

Sjíždět řeku Vltavu lze na jejím horním toku v úseku z Lenory na Soumarský most a Pěknou. Horní tok Vltavy nad Lipenskou přehradní nádrží protéká unikátní krajinou první zóny Národního parku Šumava. Dále pak je možné sjíždět spodní část toku Vltavy od Vyššího Brodu přes Rožmberk, Český Krumlov, až do Boršova u Českých Budějovic. V Lipně nad Vltavou je také půjčovna plachetnic. Nejlevnější pronájem plachetnice pro jednu osobu na jednu hodinu stojí 225,- Kč, naopak nejdražší plachetnice stojí 1000,- Kč na osobu na hodinu. (Pavelec s.r.o., 2013 & Vltava sport service 2013 & Alcedo Media, s.r.o., 2012b & Město Horní Planá, 2013b) Půjčovna a škola snowkitingu Snowkiting představuje jeden z nejnovějších hitů zimní sezóny a velmi dynamicky se rozvíjející adrenalinový sport. Jedná se víceméně o obdobu letního kitesurfingu (jízda na vodě), kdy pro jízdu na sněhu je využívána kombinace tzv. draka a snowboardu nebo lyží. V oblasti jsou dvě půjčovny a školy snowkitingu. Jedna je v Lipně nad Vltavou, druhá v Černé v Pošumaví. Ideální podmínky pro snowkiting jsou v Černé v Pošumaví, jelikož je zde Lipenská nádrž nejširší. Půjčovny nabízí tyto služby: 

školu snowkitingu;



půjčovnu kite vybavení;



opravy kitů;



test centrum a prodej kitů;



půjčení GO PRO HD kamery a GPS měřiče rychlosti.

Cvičný kite si lze půjčit za 150,- Kč na den. (Kitesport s.r.o., 2013) Lyžování Skiareál Lipno (Lipno nad Vltavou) Skiareálu Lipno nabízí: 

8,3 km sjezdovek v nadmořské výšce 740 - 900 m;



tři moderní čtyřsedačkové lanovky;



dvě výuková dětská hřiště Foxpark;



večerní lyžování; 51



zázemí pro lyžaře;



služby pro handicapované;



bezplatné parkoviště;



skibus zdarma;



skicrossovou dráhu;



půjčovnu a prodejnu lyžařského vybavení.

(Lipno Servis s.r.o., 2012i) Skipark Frymburk Ve Skiparku Frymburk proběhla během léta 2013 rozsáhlá modernizace. Díky tomu v zimní sezóně 2013/14 na návštěvníky čeká celá řada novinek. Služby modernizovaného Skiparku Frymburk: 

moderní a prostorný dětský park se dvěma pojízdnými koberci a celou řadou zábavných atrakcí pro děti;



lyžařská škola pro děti a začátečníky se zábavnou formou výuky;



lyžařská půjčovna pro děti i dospělé;



zábavná snowtubingová dráha v délce 115 m s klopenými zatáčkami;



dvě široké a přehledné sjezdové tratě o délce 620 a 650 m vhodné pro děti a začátečníky;



večerní lyžování pod umělým osvětlením;



občerstvení s dětským koutkem;



bezplatné parkoviště přímo u dětského parku.

(Skipark Frymburk, 2013)

Nyní bude provedena komparace cen jízdenek a cen služeb lyžařských škol v obou areálech (tabulka č. 9 a 10).

52

 Komparace cen jízdenek ve Skiareálu Lipno a Skiparku Frymburk Tabulka 9: Ceník jízdenek Skiareál Lipno Skiareál Lipno

Dospělí 19 - 60 let

Junior 16-18 let a dospělí 60 +

Děti 6 - 15 let

1 den

600 Kč

490 Kč

400 Kč

2 hodiny

400 Kč

320 Kč

290 Kč

4 hodiny

530 Kč

420 Kč

370 Kč

Večerní lyžování

350 Kč

280 Kč

240 Kč

Zdroj: Lipno Servis s.r.o., 2012j

Tabulka 10: Ceník jízdenek Skipark Frymburk Skipark Frymburk

Dospělí 19 - 60 let

Junior 10-19 let

Děti do 10ti let

1 den

290 Kč

210 Kč

50 Kč

2 hodiny

180 Kč

130 Kč

50 Kč

4 hodiny

240 Kč

170 Kč

50 Kč

Večerní lyžování

190 Kč

140 Kč

50 Kč

Zdroj: Skipark Frymburk, 2013b

Ceny jízdenek ve Skiareálu Lipno jsou více jak dvojnásobně dražší než ve Skiparku Frymburk. Skiareál Lipno je modernější a větší skiareál a tomu také odpovídá cena avšak díky rozsáhlé modernizaci ve Skiparku Frymburk, může Frymburk konkurovat Lipnu nad Vltavou nejen cenově, ale také již i nabídkou poskytovaných služeb. Lyžařská škola Služby lyžařské školy nabízí oba skiareály. Lyžařská škola Skiparku Frymburk a lyžařská škola Skischool Lipno ve Skiareálu Lipno. Výuky lyžování i snowboardingu mohou využít jak děti, tak dospělí. Výuka probíhá jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé.

53

 Komparace cen lyžařských škol v Lipně nad Vltavou a Frymburku Privátní škola: Tabulka 11: Ceny privátní lyžařské školy Skipark Frymburk Skipark Frymburk Privátní škola

1 osoba

2 osoby

další osoba

1 hodina

450 Kč

750 Kč

200 Kč

2 hodiny

800 Kč

1 350 Kč

350 Kč

3 hodiny

1 200 Kč

2 000 Kč

450 Kč

Zdroj: Skipark Frymburk, 2013c

Tabulka 12: Ceny privátní lyžařské školy Skischool Lipno Skischool Lipno Privátní škola

1 osoba

2 osoby

další osoba

1 hodina

590 Kč

880 Kč

290 Kč

2 hodiny

990 Kč

1 480 Kč

490 Kč

denní výuka

1 840 Kč

2 490 Kč

650 Kč

Zdroj: Lipno Servis s.r.o., 2012k

Ceny lyžařské školy v Skischool Lipno jsou výrazně vyšší než ve Skiparku Frymburk. Rozdíl mezi hodinovou lekcí je 140,- Kč. Navíc je paradoxně velmi nevýhodné zaplatit si ve Skischoolu Lipno denní výuku, která probíhá od 9:00 do 10:45 a pak od 13:00 do 14:30, což jsou celkem 3 hodiny a 15 minut a cena je 1840,- Kč. To znamená, že klienta hodina v rámci celodenní výuky stojí 584,- Kč. Když by si klient zaplatil dvouhodinovou výuku (990,- Kč), tak ho jedna hodina bude stát 545,- Kč.

54

Skupinová škola: Tabulka 13: Ceny skupinové lyžařské školy Skipark Frymburk

Skipark Frymburk Skupinová škola

1 osoba / 90 minut

cena další lekce

1 lekce

400 Kč

400 Kč

2 lekce

800 Kč

400 Kč

3 lekce

1 200 Kč

200 Kč

4 lekce

1 400 Kč

200 Kč

5 lekcí

1 600 Kč

200 Kč

6 lekcí

1 800 Kč

Zdroj: Skipark Frymburk, 2013c

Tabulka 14: Ceny skupinové lyžařské školy Skischool Lipno

Skischool Lipno Skupinová škola

1 osoba / 90 minut

cena další lekce

1 lekce

405 Kč

340 Kč

2 lekce

745 Kč

300 Kč

3 lekce

1 045 Kč

225 Kč

4 lekce

1 270 Kč

130 Kč

5 lekcí

1 400 Kč

65 Kč

6 lekcí

1 465 Kč

Zdroj: Lipno Servis s.r.o., 2012k

Ceny jedné až tří lekcí jsou v obou lyžařských školách srovnatelné. Od čtyř lekcí je levnější lyžařská škola Skischool Lipno. Ve Skiparku Frymburk klient zaplatí za 6 lekcí dokonce o 335,- Kč více než by zaplatil ve Skischoolu Lipno. Výlety na sněžnicích Lipensko nabízí vhodné terény pro výpravy na sněžnicích, díky jimž se lze podívat do míst, která jsou jinak vlivem množství sněhu nedostupná. Výpravy probíhají

55

pod vedením instruktora. Cena je 150,- Kč za osobu za den včetně vybavení a dopravy do místa ubytování. (Lipno-in.cz, 2013) Psí spřežení Další službu, kterou Lipensko nabízí, je možnost jízdy se psím spřežením, neboli mushing. Po zaučení je možné psí spřežení řídit samostatně. Cena za dvě hodiny programu je 600,- Kč. (Lipno-in.cz, 2013)

 Neplacené služby Cyklostezky Lipensko disponuje širokou sítí značených cyklotras. Cyklotrasy v okolí Lipna jsou vhodné jak pro profesionální cyklisty, tak i pro turistickou cyklistiku a pro rodiny s dětmi. Na pravém břehu Lipna je systém pěti navzájem propojených cyklotras značených dle celostátní metodiky Klubu českých turistů (trasy č. 1019, 1020, 1021, 1022, 1033), viz. obrázek č. 2. Tyto cyklotrasy jsou napojeny na pěti hraničních přechodech na rakouské cyklostezky. (Lipensko, s.r.o., 2011e) Obrázek 3: Mapa lipenských cyklostezek

Zdroj: Lipensko, s.r.o., 2011e

56

In-line bruslení Na Lipensku jsou vybudovány dvě hlavní in-line stezky. První z nich je Jezerní cyklo-in-line stezka, která na levém břehu vede z obce Frymburk do obce Lipno nad Vltavou a dále byla v roce 2012 nově zprovozněna i pravobřežní část stezky, která vede z přehrady Lipno do Přední Výtoně a odtud dále 5 km do Frýdavy, kde je možné přejet převozem zpět do Frymburku. Celková délka stezky je 21 km. Druhá in-line stezka vede ze Stožce do Nové Pece. Mnohými in-line bruslaři je považována za nejkrásnější v Česku. Šestnáctikilometrová trasa s novým povrchem vede panenskou krajinou Národního parku Šumava a kopíruje horní tok řeky Vltavy. Trasu však křižuje několik železničních přejezdů, které mohou být pro začátečníky nebezpečným prvkem. (Lipensko, s.r.o., 2011e) Bruslení Rozlehlá plocha Lipenské nádrže poskytuje v zimních měsících ideální podmínky pro bruslení na zamrzlé hladině. Lipno zamrzá od prosince do března. K dispozici jsou pravidelně upravované trati v Horní Plané a Lipně nad Vltavou. Bruslit je možné i mimo upravované tratě, po celé ploše jezera. Bruslařské dráha z Lipna nad Vltavou do Frymburku, byla za přítomnosti komisaře oficiálně označena jako nejdelší bruslařská dráha na světě. Dráha se svou délkou 10,9 kilometrů překonala 7,8 kilometrů dlouhou bruslařskou dráhu v kanadské Ottawě. Při pěkném počasí se na dráze pohybuje až 3000 lidí. Dráha je po celé své délce široká 6-8 metrů. Občerstvení je k dispozici v místních stáncích, které nabízí teplé nápoje a speciality na grilu. Vstup na dráhu je zdarma. (Alcedo Media, s.r.o., 2012b) Běžecké trasy Oblast Lipenska je jako stvořená pro výlety na běžkách. Při vhodných sněhových podmínkách jsou v oblasti pravidelně upravovány desítky kilometrů běžeckých tratí. Běžecké trasy jsou propojeny s tratěmi na Šumavě a v Rakousku. Například mezi obcí Lipno nad Vltavou a Frymburkem je téměř 40 kilometrů pravidelně upravovaných tras. (Alcedo Media, s.r.o., 2012b) Informační centra Informační centra jsou ve všech analyzovaných obcí Lipenska. Informační centra poskytují následující služby:

57



bezplatný ubytovací servis;



směnárenské služby;



poskytují informace o turistické nabídce včetně tipů pro volný čas;



prodávají a rezervují animační programy (výlety do okolí, adrenalinové sporty apod.);



prodávají mapy, pohledy, suvenýry, známky atd.;



poskytují možnost přístupu na internet;



dále poskytují možnost tisku, kopírování, laminování, skenování;



prodávání denního tisk. (Lipensko, s.r.o., 2011f)

4.2.3 Závěr analýzy nabídky služeb Rozmanitost služeb a volnočasových aktivit je na Lipensku velice široká. Z analýzy vyplývá, že většina služeb, volnočasových aktivit a turistických atrakcí je soustředěna v dolní části Lipenska (obce Lipno nad Vltavou a Frymburk). Z tohoto důvodu se většina návštěvníků koncentruje v této dolní části. V horní části například úplně chybí wellness zařízení. Dále v horní části Lipenska není možnost sjezdového lyžování na české straně. Cílem destinačního managementu Lipenska by na základě těchto poznatků mělo být především napravit nesoulad mezi rozvojem horní a dolní částí Lipenska. Vytvořit pestrou a vzájemně se doplňující nabídku destinace a tím přilákat do destinace nové skupiny návštěvníků, kteří by v ní díky bohatým propojeným volnočasovým aktivitám na různých místech zůstali delší dobu. Rozvoj cestovního ruchu na Lipensku by se měl orientovat především na rozvoj v horní části Lipenska (obce Černá v Pošumaví, Horní Planá), který by podpořil návštěvnost této části a snížil by tak nerovnoměrnost v rozvoji a přínosech cestovního ruchu mezi dolní a horní částí Lipenska. Napravení tohoto nesouladu bude přínosné nejen pro obce horní části Lipenska, ale také pro celou oblast cestovního ruchu, která díky novým investicím a novým atraktivitám přiláká nové návštěvníky. Je potřeba podporovat takové aktivity, které povedou k rovnoměrnému a dlouhodobě udržitelnému rozvoji cestovního ruchu lipenského regionu a které budou mít pozitivní vliv na turistickou návštěvnost, zaměstnanost a celkovou spokojenost podnikatelů cestovního ruchu i běžných občanů Lipenska.

58

4.3 ŘÍZENÉ ROZHOVORY

Sběr primárních dat pro vyhotovení této diplomové práce proběhl formou řízených rozhovorů se starosty některých lipenských obcí. Konkrétně jsem hovořila s těmito starosty obcí: 

panem Bc. Jiřím Hůlkou, starostou obce Horní Planá;



panem Jakubem Koželuhem, starostou obce Nová Pec;



paní Irenou Pekárkovou, starostkou obce Černá v Pošumaví;



panem Oto Řezáčem, starostou obce Frymburk;



a paní Reginou Houškovou, starostkou obce Přední Výtoň.

S ostatními zástupci obcí se pro jejich pracovní vytíženost bohužel nepodařilo schůzku sjednat. Cílem řízených rozhovorů bylo získat informace o tom, co podle místních starostů v jejich obci a na Lipensku celkově v oblasti cestovního ruchu chybí, o co již ze strany návštěvníků naopak zájem není, s jakými problémy se setkávají při rozvojových činnostech v oblasti cestovního ruchu. Dalším cílem bylo získat informace pro potvrzení či vyvrácení hypotézy č. 2, jež uvádí, že Lipensko disponuje nekvalitní dopravní infrastrukturou. Seznam otázek řízeného rozhovoru: 1. Jaké služby cestovního ruchu podle Vás v obci chybí? 2. O jaké dosavadní služby cestovního ruchu je největší zájem? 3. O jaké služby cestovního ruchu naopak již zájem upadá? 4. Je dopravní infrastruktura na Lipensku na dobré úrovni? 5. Setkáváte se při investičních činnostech do rozvoje cestovního ruchu s problémy a eventuálně jakými? 6. Jaké jsou rozvojové vize obce v oblasti cestovního ruchu? 7. Co byste doporučil/a pro rozvoj cestovního ruchu v rámci celého Lipenska?

59

Všechny otázky byly otázkami otevřenými, aby vznikl prostor pro získání co nejvíce různorodých informací. Nejvíce přínosných informací bylo získáno v rozhovoru s panem Bc. Jiřím Hůlkou, starostou obce Horní Planá. Průběh tohoto rozhovoru bude následně podrobně popsán. U řízených rozhovorů s ostatními starosty budou uvedené pouze informace, které byly použity pro vyhotovení této diplomové práce. Bc. Jiří Hůlka, Horní Planá Otázka č. 1: Jaké služby cestovního ruchu podle Vás v obci chybí? V obci Horní Planá a celkově horní části Lipenska chybí wellness zařízení, které by bezesporu mělo kladný vliv na rozvoj cestovního ruchu. Dále zde chybí širší možnost zimního vyžití pro posílení zimní sezóny. Nyní je zde pouze možnost běžkování a v případě mrazivého počasí bruslení po zamrzlém jezeře. Otázka č. 2: O jaké dosavadní služby cestovního ruchu je největší zájem? V Horní Plané se čerpají především služby spojené s letní turistickou sezónou. Otázka č. 3: O jaké služby cestovního ruchu naopak již zájem upadá? Na otázku, o co v cestovním ruchu přestává být zájem, pan starosta uvedl zajímavou věc, kterou nikdo jiný nezmínil a to, že tu upadá cestovní ruch spojený s cestováním původních obyvatel Lipenska, kteří byli nuceni své domovy opustit. Po znovuotevření československých hranic se mnoho rodáků přijelo podívat do svého původního bydliště. Jednalo se především o německy mluvící osoby. Tito lidé přijeli, viděli, ale zpět už se nevracejí. Otázka č. 4: Je dopravní infrastruktura na Lipensku na dobré úrovni? Obec Horní Planá postrádá především kvalitní dopravní spojení do sousedního Rakouska. Pro prospěch celého Lipenska je potřeba dostavět dálnici D3 a rychlostní silnici R3. Dále jsou v okolí obce nebezpečně úzké úseky silnic, především na trase z Horní Plané do Volar. Kvalita povrchu silnic také není na nejlepší úrovni. Jako celá oblast Lipenska máme problémy s údržbou silnic v zimních měsících, což je způsobeno nemožností používání chemického posypu.

60

Otázka č. 5: Setkáváte se při investičních činnostech do rozvoje cestovního ruchu s problémy a eventuálně jakými? Pan starosta zmínil politické tlaky, které nepříznivě působí na realizaci investičních projektů ve smyslu častých změn vedoucích osob na jednotlivých ministerstvech a s tím souvisejících častých změn požadavků na investiční projekty. Dalším obrovským problémem v rozvoji cestovního ruchu je podle pana starosty strnulost a nekompromisnost organizací na ochranu přírody, které nepřiměřeně chrání obrovské území první zóny Národního parku Šumava a naprosto opomíjí potřeby člověka. Konkrétně se jedná o výstavbu lanové dráhy z Klápy na Hraničník, která by měla v budoucnu propojit českou stranu hor s rakouským zimním areálem Hochficht. Toto propojení by přineslo nová pracovní místa, kterých je v oblasti zoufale málo. Dále by propojení přineslo využití místní ubytovací kapacity, kdy by se turisté mohli ubytovat levněji na české straně hor a přemístit se lanovou dráhou za lyžováním do Rakouska. Otázka č. 6: Jaké jsou rozvojové vize obce v oblasti cestovního ruchu? Důležitou investicí pro rozvoj cestovního ruchu je již zmíněný investiční projekt stavby lanové dráhy z Klápy na Hraničník. Propojení lanovou dráhou by přineslo 20 nových pracovních míst pouze na obsluhu lanovky a další pracovní místa by vznikla v rámci podnikatelských příležitostí na poskytování služeb na nástupištích lanové dráhy. Odhaduje se, že by se mohlo jednat až o 300 nových pracovních míst. Pan starosta uvedl, že za zimní období projede přes Zadní Zvonkovou do lyžařského areálu Hochficht cca 80 tisíc lyžařů, což představuje 150 tisíc tun CO2. Na základě tohoto vznesl otázku pro zamyšlení, co více zatěžuje životní prostředí – výstavba lanové dráhy a její provoz, nebo 150 tisíc tun CO2 pouze za období zimní sezóny? Dále pan starosta poukázal na to, že by bylo potřeba propojit letní a zimní turistickou sezónu a především posílit tu zimní, jelikož náklady v zimních měsících jsou mnohem větší než v letním období (teplo, světlo, údržba silnic) a také z důvodu, že na Lipensku hlavní letní sezóna trvá 1,5 měsíce, kdežto zimní sezóna trvá 3 měsíce a je tedy ekonomicky významnější. Cílem aktivit obce Horní Planá v oblasti cestovního ruchu je mimo jiné zachovat přírodu a klid v této části Lipenska.

61

Otázka č. 7: Co byste doporučil pro rozvoj cestovního ruchu v rámci celého Lipenska? Zásadním problémem Lipenska je nevyváženost v rozvoji turistických atraktivit mezi horní a dolní částí, kdy se ve spodní části masivně investuje a tím i návštěvnost dolní části je mnohem vyšší. Kdyby se investovalo více i v jiných částech Lipenska, turistická nabídka by se stala rozmanitější a návštěvníci by v destinaci zůstávali delší dobu. Dále by bylo pro rozvoj cestovního ruchu vhodné vybudovat fungující hromadnou dopravu, která by návštěvníky pravidelně přepravovala po celém Lipensku. Například v zimní sezóně by mohli být návštěvníci levněji ubytováni v Horní Plané a hromadnou dopravou by se dopravili za lyžováním do Frymburku, Lipna nad Vltavou či lanovou dráhou na Hochficht. Jakub Koželuh, Nová Pec I přesto, že obec Nová Pec není zahrnuta do obcí, které pro potřeby vyhotovení této diplomové práce představují oblast Lipenska, využila jsem možnosti setkání a získání informací i od pana starosty Nové Pece. Pan starosta uvedl, že pro obec jsou v letní sezóně stěžejní cyklotrasy a v zimní sezóně běžecké trasy. Dále bylo uvedeno, že v Nové Peci chybí ubytovací zařízení vyšší kategorie a wellness služby. Podle pana starosty je nyní nejdůležitější rozvojovou akcí dokončení propojení lanovou dráhou české strany hor s lyžařským areálem Hochficht. Pan starosta, stejně jako starosta obce Horní Plané, negativně hodnotí nepřiměřenou činnost ochránců přírody v souvislosti se stavbou lanovky. Dále pan Koželuh zmínil zajímavou, na cestovní ruch negativně působící skutečnost. Jedním z výjimečných míst Šumavy je, nebo spíše bylo Plešné jezero. Dnes se vlivem kůrovcového napadení nabízí pohled na zdevastovanou krajinu a taková místa nejsou turisticky atraktivní. Na otázku týkající se dopravní infrastruktury bylo sděleno že, dopravní infrastruktura je na území obce mimořádně nevyhovující, a to především kvůli nebezpečně úzkým silnicím vedoucím do obce. Irena Pekárková, Černá v Pošumaví Paní starostka uvedla, že stěžejní, stejně jako ve většině ostatních obcí, jsou pro Černou v Pošumaví cyklotrasy, které je třeba stále budovat. Dále je potřeba podpořit rozvoj celoročních aktivit, včetně indoorových. Rozvojový potenciál obce paní starostka shledává v tom, že v Černé v Pošumaví dosahuje nádrž Lipno své největší šířky, proto by bylo potřeba této výhody využít a rozšířit nabídku vodních aktivit, jako je například 62

vodní vlek. Problémy, se kterými se obec při rozvojových aktivitách setkává, spočívají v průtazích ohledně vykupování soukromých pozemků potřebných pro investiční projekty. Paní Pekárková dále uvedla, že problémem Černé v Pošumaví a i celého Lipenska je krátká letní sezóna, a proto je nutné zaměřit se i na mimosezónní nabídku služeb. Oto Řezáč, Frymburk Podle starosty obce Frymburk, pana Oto Řezáče, by pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu mělo propojení Skiareálu Lipno se Skiparkem ve Frymburku. Tím by byla návštěvníkům poskytnuta kvalitnější služba, kdy by v rámci koupě jedné jízdenky měli možnost lyžovat na větším počtu kilometrů sjezdovek, což by vedlo k posílení konkurenceschopnosti sjezdového lyžování na Lipensku. Dále pan starosta potvrdil problém s dopravní obslužností na Lipensku, jelikož není možné v zimním období povrch silnic ošetřovat posypovou solí, je udržování kvalitní sjízdnosti problematické. Dalším doporučením je posílení možností aktivit při nepříznivém počasí. Příležitost pro rozvoj nových služeb na Lipensku vidí v poskytování zážitkové služby týkající se myslivosti, jako je např. lovení. Na rozdíl od Horní Plané, Frymburk při rozvojových aktivitách nenaráží na odpor organizací na ochranu přírody a je schopen se s nimi uspokojivě domluvit. Na otázku, jak je to možné, nebylo konkrétně odpovězeno. Regina Houšková, Přední Výton Paní starostka uvedla, že pro Přední Výtoň jsou stěžejní cyklostezky a proto je potřeba se této oblasti pečlivě věnovat. Jako největší rozvojový problém paní starostka shledává problém s nekvalitní dopravní infrastrukturou, a to ve smyslu jak nemožnosti kvalitního udržování povrchu vozovek v zimních měsících, tak dopravní dostupnosti destinace. Dále paní Houšková uvedla, že bohužel všichni vzdělaní a schopní rodáci odcházejí za lépe placenými pracovními pozicemi do sousedního Rakouska, či jiné části České republiky a Lipensko tak postrádá kvalifikovaný personál v oblasti cestovního ruchu.

63

4.4 SWOT ANALÝZA

Situační

analýza

destinace

bude

provedena

pomocí

SWOT

analýzy,

která umožňuje přehledné uspořádání základních poznatků z primárního výzkumu a dalších sekundární informací. Na základě SWOT analýzy je možné komplexně vyhodnotit postavení destinace na trhu a tím je možné stanovit vhodnou strategii dalšího rozvoje destinace. Tabulka 15: SWOT analýza Lipenska SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• destinace s letní i zimní turistickou sezónou

• špatná dopravní dostupnost kvůli chybějící dálnici D3 a rychlostní komunikaci R3 do Dolního Dvořiště

• největší vodní plocha v ČR - Lipenská nádrž

• nekvalitní údržba silnic v zimě (nemožnost solení)

• úzké a nebezpečné úseky silnic (z Horní Plané do Nové Pece a na Zadní Zvonkovou) • cyklotrasy vedoucí po vysoce vytížených silnicích (Frymburk • propojení levého a pravého břehu Lipna pomocí převozů Černá v Pošumaví, Horní Planá - Pernek) • nekvalitní povrch cyklotras (Frýdava - Kyselov – Přední • destinace pro rodinnou dovolenou Zvonková) • nedostatečné veřejné dopravní spojení mezi horní a dolní • pestrá nabídka volnočasových aktivit částí Lipenska • upravované a značené běžecké tratě s přeshraniční • nedostatečná kapacita prostor pro kongresovou turistiku návazností na rakouské a německé tratě (nad 400 osob) • hustota a různorodý terén cyklostezek vhodný jak pro děti, • malý počet ubytovacích zařízení s wellness službami v horní tak pro náročnější cyklisty části Lipenska • nerovnoměrný rozvoj turistických atrakcí mezi dolním a • široká síť půjčoven sportovního vybavení horním Lipenskem • vysoký počet zábavných, sportovních a kulturních akcí po • absence souhrnného informačního serveru pro celé Lipensko celý rok • jedinečné atrakce v rámci ČR (Stezka korunami stromů, • nedostatek kvalifikovaných pracovníků bruslařská dráha na zamrzlém jezeře) • turisticky rušný leví břeh Lipna versus klidný pravý břeh se • absence nabídky pro nepříznivé počasí v horní části Lipenska zachovanou původní krajinou • kombinace „masových“ turistických atrakcí s volnočasovými aktivitami v klidné přírodě • destinace s krásnou přírodou a čistým ovzduším

• výhodná poloha ve středu Evropy • lokální letiště pro ultra lehká letadla Frymburk + blízkost letišť Linz a Č. Budějovice

64

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

• dokončení stavby dálnice D3 a rychlostní komunikace R3

• pokračující protahování dostavby dálnice D3 a silnice R3 (odliv turistů do dostupnějších destinací)

• modernizace letiště v Českých Budějovicích

• vytvoření nálepky destinece s nekvalitní údržbou silnic

• kvalitní údržba silnic v zimě • rozšíření nebezpečně úzkých částí silnic (Horní Planá - Nová Pec - Bližší Lhota - Zadní Zvonková) • oprava poničených povrchů cyklotras • prodloužení cyklostezky kolem celého Lipenského jezera i po pravém břehu jezera • vytvoření pravidelních linek veřejné dopravy mezi obcemi horní a dolní části Lipenska • výstavba propojení se skiareálem Hochficht • výstavba nových aquaparků a wellness služeb v horní části Lipenska • vybudování nových turistických atrakcí v horní části Lipenska + rozvoj vodních sportů

• neustálé zpřísňování limitů splouvání horního toku Vltavy nad Lipenským jezerem v Národním parku Šumava • ničení přírodního a kulturního dědictví nevhodným chováním a necitlivými investicemi • odliv turistů do destinací s fungující hromadnou dopravou v rámci destinace • nefungující destinační management (obece se soutředí na své potřeby a ne na potřeby destinace jako celku) • stále více se prohlubující rozdíl mezi rozvojem a návštěvností horní a dolní části Lipenska • přísné požadavky na ochranu přírody, které znemožnují investice a rozvoj zejména v horní části Lipenska • konflikty s ochránci přírody ohledně propojení se skiareálem Hochficht • vytvoření nálepky neprofesionální destinace (nedostatek kvalifikovaných pracovníků)

• vytvoření nabídky pro seniory

Zdroj: Autorka

4.4.1 Stanovení strategie rozvoje Pro hodnocení jednotlivých faktorů SWOT analýzy byl využit Fullerův trojúhelník, na základě kterého byla vytvořena tabulka celkového počtu významnosti jednotlivých faktorů SWOT analýzy. V rámci hodnocení bylo provedeno porovnání každého faktoru s každým. Následně byla zjištěna relativní četnost každého faktoru v procentech a poté byla četnost jednotlivých faktorů sečtena podle toho, do jaké stránky faktor patří (silné, slabé, příležitosti, ohrožení). Po zjištění těchto hodnot, na základě SWOT matice, bude možné určit nejvhodnější strategii pro rozvoj destinace. Fullerův trojúhelník je přílohou č. 1 této diplomové práce.

65

Tabulka 16: Celkový podíl významnosti faktorů SWOT analýzy Číslo faktoru

Relaitvní četnost

• destinace s letní i zimní turistickou sezónou

21

1,86%

2

• největší vodní plocha v ČR - Lipenská nádrž

3

0,27%

3

• destinace s krásnou přírodou a čistým ovzduším

11

0,98%

4

• propojení levého a pravého břehu Lipna pomocí převozů

2

0,18%

5

• destinace pro rodinnou dovolenou

20

1,77%

6

• pestrá nabídka volnočasových aktivit

43

3,81%

18

1,60%

26

2,30%

6

0,53%

43

3,81%

42

3,72%

21

1,86%

16

1,42%

8

0,71%

3

0,27%

41

3,63%

19

1,68%

18

1,60%

17

1,51%

3

0,27%

30

2,66%

25

2,22%

26

2,30%

42

3,72%

44

3,90%

8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Slabé stránky (Weaknesses)

Absolutní četnost

1

7 Silné stránky (Strenghts)

Faktor

21 22 23 24 25

• upravované a značené běžecké tratě s přeshraniční návazností na rakouské a německé tratě • hustota a různorodý terén cyklostezek vhodný jak pro děti, tak pro náročnější cyklisty • široká síť půjčoven sportovního vybavení • vysoký počet zábavných, sportovních a kulturních akcí po celý rok • jedinečné atrakce v rámci ČR (Stezka korunami stromů, bruslařská dráha na zamrzlém jezeře) • turisticky rušný leví břeh Lipna versus klidný pravý břeh se zachovanou původní krajinou • kombinace „masových“ turistických atrakcí s volnočasovými aktivitami v klidné přírodě • výhodná poloha ve středu Evropy • lokální letiště pro ultra lehká letadla Frymburk + blízkost letišť Linz a Č. Budějovice • špatná dopravní dostupnost kvůli chybějící dálnici D3 a rychlostní komunikaci R3 do Dolního Dvořiště • nekvalitní údržba silnic v zimě (nemožnost solení) • úzké a nebezpečné úseky silnic (z Horní Plané do Nové Pece a na Zadní Zvonkovou) • cyklotrasy vedoucí po vysoce vytížených silnicích (Frymburk - Černá v Pošumaví, Horní Planá - Pernek) • nekvalitní povrch cyklotras (Frýdava - Kyselov – Přední Zvonková) • nedostatečné veřejné dopravní spojení mezi horní a dolní částí Lipenska • nedostatečná kapacita prostor pro kongresovou turistiku (nad 400 osob) • malý počet ubytovacích zařízení s wellness službami v horní části Lipenska • nerovnoměrný rozvoj turistických atrakcí mezi dolním a horním Lipenskem • absence souhrnného informačního serveru pro celé Lipensko

25,09%

27,93%

26

• nedostatek kvalifikovaných pracovníků

22

1,95%

27

• absence nabídky pro nepříznivé počasí v horní části Lipenska

28

2,48%

66

Celkový podíl

Příležitosti (Opportunities)

28

• dokončení stavby dálnice D3 a rychlostní komunikace R3

40

3,55%

29

• modernizace letiště v Českých Budějovicích

11

0,98%

30

• kvalitní údržba silnic v zimě

15

1,33%

31

• rozšíření nebezpečně úzkých částí silnic (Horní Planá - Nová Pec - Bližší Lhota - Zadní Zvonková)

17

1,51%

32

• oprava poničených povrchů cyklotras

14

1,24%

17

1,51%

32

2,84%

43

3,81%

25

2,22%

33

2,93%

32

2,84%

35

3,10%

12

1,06%

8

0,71%

25

2,22%

26

2,30%

26

2,30%

33

2,93%

29

2,57%

26

2,30%

29

2,57%

33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

Ohrožení (Threats)

43 44 45 46 47 48

• prodloužení cyklostezky kolem celého Lipenského jezera i po pravém břehu jezera • vytvoření pravidelních linek veřejné dopravy mezi obcemi horní a dolní části Lipenska • výstavba propojení se skiareálem Hochficht • výstavba nových aquaparků a wellness služeb v horní části Lipenska • vybudování nových turistických atrakcí v horní části Lipenska + rozvoj vodních sportů • vytvoření nabídky pro senirory • pokračující protahování dostavby dálnice D3 a silnice R3 (odliv turistů do dostupnějších destinací) • vytvoření nálepky destinece s nekvalitní údržbou silnic • neustálé zpřísňování limitů splouvání horního toku Vltavy nad Lipenským jezerem v Národním parku • ničení přírodního a kulturního dědictví nevhodným chováním a necitlivými investicemi • odliv turistů do destinací s fungující hromadnou dopravou v rámci destinace • nefungující destinační management (obece se soutředí na své potřeby a ne na potřeby destinace • stále více se prohlubující rozdíl mezi rozvojem a návštěvností horní a dolní části Lipenska • přísné požadavky na ochranu přírody, které znemožnují investice a rozvoj zejména v horní části • konflikty s ochránci přírody ohledně propojení se skiareálem Hochficht • vytvoření nálepky neprofesionální destinace (nedostatek kvalifikovaných pracovníků)

24,73%

22,07%

Zdroj: autorka

4.4.2 Závěr analýzy Z výše uvedeného vyplývá, že destinace má více slabých stránek než silných a současně převažují příležitosti nad ohrožením. Nejvhodnější strategií rozvoje destinace je tedy strategie WO, která se vyznačuje odstraněním slabých stránek a využitím příležitostí.

67

4.5 ROZVOJOVÝ PLÁN LIPENSKA

Nyní bude vytvořen návrh rozvojového plánu Lipenska, který bude respektovat určenou nejvhodnější strategii rozvoje a to strategii WO, která spočívá v odstranění slabých stránek a využití příležitostí destinace. Podkladem pro vypracování rozvojového plánu jsou poznatky vyplývající z provedené analýzy nabídky služeb cestovního ruchu, dále informace získané v rámci primárního výzkumu a dalším důležitým podkladem je vypracovaná SWOT analýza. Smyslem rozvojového plánu je navrhnout taková opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti Lipenska, a tím k posílení jeho konkurenceschopnosti a v důsledku toho ke zvýšení přínosů z cestovního ruchu pro celý region.

4.5.1 Prioritní osa doprava 

zavedení pravidelných linek hromadné dopravy mezi obcemi

K rozvoji cestovního ruchu v na Lipensku by přispělo zavedení pravidelných linek mezi jednotlivými obcemi, především pravidelné spojení mezi horní a dolní částí. Například v zimní sezóně by návštěvník mohl být ubytován v klidnější horní části Lipenska a pravidelným dopravním spojením mezi jednotlivými obcemi se může komfortně přemístit za lyžováním do dolní části Lipenska. Dopravní prostředky by tedy měly být schopné pojmout nejen turisty, ale i jejich sportovní vybavení (kola, lyže, běžky). Aby byly splněny podmínky kladené na ochranu přírody, bylo by nejvhodnější, aby dopravní prostředky byly poháněné bioplynem. 

rozšíření silnic

V některých částech Lipenska by bylo potřeba rozšířit frekventované silnice, které jsou nebezpečně úzké. Jedná se především o silnici vedoucí z Horní Plané, do Nové Pece a dále do Bližší Lhoty k hraničnímu přechodu Zadní Zvonková. 

dostavba dálnice D3 a rychlostní silnice R3

K rozvoji cestovního ruchu by bezesporu přispělo dokončení dálnice D3, která bude spojovat hlavní město Prahu a České Budějovice a také dokončení rychlostní silnice R3 z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště, která bude dále pokračovat do rakouského

68

Linze. Tím dojde ke značnému zlepšení zpřístupnění destinace. V současné době doprava z Prahy na Lipensko je vedena po silnicích první a druhé třídy. Dostavba dálnice by značně zkrátila časový dojezd do destinace a cestování by se tak stalo komfortnějším.

4.5.2 Prioritní osa sport 

výstavba cyklostezek (in-line stezek)

Výstavba cyklostezek by se měla orientovat především na to, aby cyklostezky byly bezpečné a dobře značené. Aby bylo možno objet celou Lipenskou nádrž, chybí dobudovat cyklostezku mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví a dále Horní Planou a Novou Pecí. Dokončením okruhu kolem Lipna bude mimo jiné podpořena návštěvnost méně frekventované horní části Lipenska. Kromě vybudování standardních cyklostezek, které by díky svému novému povrchu byly vhodné i pro in-line bruslaře, je nutné vybudovat resp. vyznačit náročnější cyklotrasy pro horská kola vedoucí uprostřed lesa, kde je náročnější profil a přírodní lesní povrch. Toto opatření přispěje k přilákání nové skupiny návštěvníků. Výstavba cyklostezek podpoří následný rozvoj doplňkových služeb okolo cyklostezek, jako je občerstvení, půjčovna a servis kol a podobně. Vybudovat kvalitní zázemí okolo cyklostezek je důležité pro posílení komfortu a zvýšení úrovně destinace pro stále více náročné návštěvníky. 

vybudování ramp pro vodní kiting

Rampy pro vodní kiting nejsou nikde v České republice, přitom tento mladý druh sportu se těší velké oblíbenosti nejen v zahraničí, ale i u nás. Vybudovaní ramp pro vodní kiting by do destinace přilákalo novou skupinu turistů. Nejvhodnějším místem by byla Černá v Pošumaví, kde je Lipno nejširší. 

podpora menších skiareálů

V Lipně nad Vltavou je vybudovaný velký, moderní a díky tomu také poněkud masový lyžařský skiareál. Bylo by vhodné naopak podpořit rozvoj i menších skiareálů. Hlavním důvodem je zvýšit návštěvnost i v jiných místech, ale také vytvořit novou volnočasovou nabídku pro návštěvníky, kterým masové skiareály nevyhovují a raději lyžují v menších areálech, v klidnějším prostředí, které je i vhodnější pro lyžování s dětmi.

69

4.5.3 Prioritní osa propagace destinace 

vytvoření souhrnných webových stránek

Vzhledem k tomu, že roste význam internetu ve společnosti, respektive internet je dokonce považován za nejdůležitější reklamní kanál v moderní společnosti, je nutné zlepšit propagaci Lipenska především vytvořením kvalitních webových stránek se souhrnnými informacemi pro celé Lipensko. Nyní existuje řada dílčích internetových stránek, kde jsou informace vždy pouze pro danou část Lipenska. Informace jsou roztříštěné, nabídka základních a doplňkových služeb není kompletní a potencionální návštěvník musí dlouze na několika serverech dohledávat komplexní informace. Webové stránky by měly být minimálně v českém, německém a anglickém jazyce a měly by obsahovat základní informace o destinaci, o historii destinace a kalendář akcí. Dále by měly poskytovat možnost koupě vstupenek a to pro celé Lipensko, nikoli jen pro některou jeho dílčí část. Na webových stránkách by měla být poskytnuta i možnost rezervace ubytování. Především by měl být kladen důraz na vytvoření kompletní databáze ubytovacích zařízení, stravovacích zařízení a nabídky volnočasových aktivit pro celou destinaci. Takovýto informační server, který by obsahoval kompletní databázi základních a doplňkových služeb cestovního ruchu pro celé Lipensko, chybí. Destinace s dobře propracovaným informačním serverem se stává konkurenceschopnější. Potencionální návštěvník upřednostní destinaci, o které si vše snadno a rychle zjistí.

4.5.4 Prioritní osa služby 

odbornost personálu služeb cestovního ruchu

Kvalita poskytovaných služeb a profesionalita personálu v oblasti cestovního ruchu v České republice je celkově oproti západním sousedům na nízké úrovni, i přesto je stále tento důležitý faktor podceňován. Na Lipensku je nedostatek kvalifikovaných pracovníků v oblasti cestovního ruchu. Vzdělaní pracovníci odcházejí za lépe placenými pozicemi jinam. Řešením situace je zvyšování kvalifikace současných pracovníků v zařízeních cestovního ruchu. Tím by bylo dosaženo zkvalitnění poskytování služeb v této oblasti. Zvyšování kvalifikace by mohlo probíhat formou seminářů a školení v mimosezónních měsících. Tomuto řešení jsou nakloněny i vnější vlivy - podpora rekvalifikačních kurzů ze strany pracovních úřadů a grantová podpora vzdělávacích aktivit ze strany Evropské unie. 70



nabídka pro seniory

Vzhledem k tomu, že roste význam skupiny seniorů pro oblast cestovního ruchu, je nutné vytvořit atraktivní nabídku pro tuto skupinu potencionálních návštěvníků. Skupina seniorů se vyznačuje dlouhodobějšími pobyty a jejich průměrná útrata na osobu za doprovodné služby je vyšší než u ostatních věkových skupin turistů. Proto je orientace na tyto potencionální návštěvníky velice důležitá. Možností je vytvoření produktového balíčku cestovního ruchu, který by byl zaměřen na kulturní a poznávací cestovní ruch, a dále na venkovský cestovní ruch s rozmanitými a pestrými aktivitami. Skupina seniorů jistě uvítá klidnější ubytování v horní části Lipenska. Tím by byla i eliminována disproporce návštěvnosti mezi dolní a horní částí Lipenska. 

wellness služby

V horní části Lipenska chybí aquapark a zařízení poskytující wellness služby. Jelikož wellness pobyty se těší velké oblíbenosti, bylo by potřeba tuto absenci odstranit a posílit tak atraktivnost horní části Lipenska, a tím i celého regionu. 

kongresový cestovní ruch

Oblast kongresového cestovního ruchu nabývá na významnosti. Kongresový cestovní ruch ideálně vyplní čas mezi zimní a letní sezónou. Z těchto důvodů by bylo přínosné se na tento druh cestovního ruchu zaměřit. 

propojení na Hochficht

Z české strany se do lyžařského areálu Hochficht dnes dostanete pouze po silnici z Nové Pece přes přechod Zadní Zvonková. Silnice z Nové Pece měří 27 km, je však úzká a v zimě obtížně sjízdná. Lanovou dráhu jako řešení přepravy turistů z české strany do rakouského střediska proto vymyslela před deseti lety správa Národní parku Šumava. Zabrat má 13 hektarů šumavské půdy, které jsou nyní ve třetí zóně. Ovšem vrchol lanové dráhy se má nacházet v zóně první, tedy nejcennější zóně parku. Projekt celou dobu ztroskotává na posudcích jeho vlivu na životní prostředí. Vzhledem k tomu, že během zimní sezóny po silnici přes Zadní Zvonkovou projede v automobilech 80.000 lyžařů, propojení je potřebné. Jako možné alternativní řešení se nabízí místo lanové dráhy propojit českou stranu hor s rakouským lyžařským areálem Hochficht obdobou stezky v korunách stromů. Ta by citlivěji zasahovala do krajiny a také by byla odstraněna hrozba, která je 71

s výstavbou lanové dráhy podle ochránců přírody spojená. Pod lanovou dráhou by totiž byla vybudovaná sjezdová dráha, která má sloužit pouze pro případ evakuace. Ochranáři přírody se obávají, že lyžaři místo toho aby se dopravili z vrchního nástupiště do dolního nástupiště lanovou dráhou, budou pod lanovkou jezdit a tak budou narušovat a zatěžovat přirozené prostředí Národního parku Šumava. Propojení je však z pohledu cestovního ruchu potřebné a přínosné, a to v jakékoliv jeho podobě. V rámci realizace projektu lanové dráhy, případně alternativního propojení stezkou v korunách stromů, by mělo vzniknout cca 300 nových pracovních míst. Tato pracovní místa by byla vytvořena při výstavbě propojení, jeho provozu a následně v rámci poskytování služeb na obou nástupních místech. Dále by tato investice přispěla ke zvýšení návštěvnosti horní části Lipenska, hlavně v zimním období.

72

4.6 KALKULACE PROPOJENÍ S LYŽAŘSKÝM AREÁLEM HOCHFICHT

Nyní bude provedena kalkulace propojení české strany hor s lyžařským areálem Hochficht a to pro obě varianty propojení (lanová dráha, stezka v korunách stromů). Data pro výpočty pocházejí z primárního výzkumu a analýzy nabídky služeb.

4.6.1 Kalkulace propojení lanovou dráhou Do lyžařského areálu Hochficht po silnici přes přechod Zadní Zvonková projede za zimní sezónu 80 tisíc lyžařů. Jedna jízda lanovou dráhou ve Skiareálu Lipno stojí 120,- Kč v sezóně a 80,- Kč mimo sezónu. 

Jízdné

Když by zpáteční jízdenka stále stála 100,- Kč (není vhodné mít cenu příliš vysoko, aby lyžaři nevolili z finančních důvodů cestu automobilem), tak by jen lanová dráha za jednu zimní sezónu vytvořila příjmy ve výši 8 milionů korun českých (80.000 * 100 = 8.000.000,- Kč) 

Parkovné

Další příjmy by plynuly z provozu parkoviště, které by bylo nutné vybudovat v dolním nástupním místě. Cenu parkovného na celý den za automobil navrhuji 50,- Kč. Když by 80 tisíc lyžařů přijelo v automobilech po třech osobách, jednalo by se o 26.666 automobilů, které by za parkovné celkem zaplatili 1,33 milionu Kč. (26.666 * 50 = 1.333.300,- Kč). Celkem by tedy příjmy činily 9,33 miliónů korun českých pouze z provozu lanové dráhy a parkoviště. 

Služby

Další finanční prostředky by turisté vynaložily za občerstvení, suvenýry apod. v dolním a horním nástupišti lanové dráhy.

73

4.6.2 Kalkulace pěšího propojení Alternativou propojení lanovou dráhou je pěší propojení formou stezky v korunách stromů. 

Vstupné

V případě pěšího propojení stezkou v korunách stromů by vstup musel být samozřejmě nižší než jízda lanovou dráhou. V případě, že by zpáteční vstup pro jednu osobu stál 50,- Kč, za jednu zimní sezónu by propojení zajistilo příjmy ve výši 4 milióny korun českých. (80.000 * 50 = 4.000.000,- Kč) 

Parkovné

Parkovné by bylo ve stejné výši jako v případě propojení lanovou dráhou, tj. 50,- Kč za automobil na 1 den. Příjem by tedy byl také 1,33 milionu Kč. Celkem 5,33 miliónu korun českých pouze z provozu pěšího propojení a parkoviště. 

Služby

Doprovodnými efektem by byly opět příjmy za poskytované služby v dolním a horním nástupním místě.

Jelikož je znám údaj pouze o počtu projíždějících lyžařů přes Zadní Zvonkovou do skiareálu Hochficht, výpočty jsou vypovídající pouze pro zimní období. Jejich nedostatkem je však skutečnost, že je v nich kalkulováno pouze s lyžaři. Propojení by pravděpodobně využili nejen lyžaři, ale i ostatní návštěvníci. Dále je možné předpokládat, že usnadněním dopravy do areálu Hochficht se počet lyžařů ještě zvýší, a tím porostou i příjmy. Lanová dráha či stezka v korunách stromů by byla k dispozici návštěvníkům celoročně, tudíž by příjmy z propojení plynuly během celého roku. Jedná se tedy o minimálními předpokládané příjmy z propojení.

74

4.7 ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Finanční zdroje lze jednoduše rozdělit na veřejné a soukromé. Veřejnými zdroji mohou být prostředky státního rozpočtu, fondy a programy Evropské unie, veřejné finance obcí a krajů či rozpočty příspěvkových organizací.

4.7.1 Regionální operační program Jihozápad V rámci Regionálního operačního programu Jihozápad bude 23. 4. 2014 vyhlášena 33. výzva pro oblast podpory 1.1. – Prioritní osa 1 – Dostupnost center. Žádosti budou přijímány až do 26. 5. 2014. (Regionální rada Jihozápad, 2014). Na základě této výzvy by bylo možné požádat o přidělení dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj například na tyto opatření navržená v rozvojovém plánu Lipenska: 

zavedení pravidelných linek mezi obcemi;



rozšíření silnic.

V polovině roku 2014 bude vyhlášena 34. výzva, která se bude vztahovat na oblast podpory 3.1. – Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu. (Regionální rada Jihozápad, 2014). Na základě této výzvy by bylo možné požádat o přidělení dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj na další navrhovaná opatření: 

výstavba cyklostezek (in-line stezek);



vybudování ramp pro vodní kiting;



podpora menších skiareálů;



propojení na Hochficht;



vytvoření souhrnných webových stránek;



odbornost personálu služeb cestovního ruchu. 4.7.2 Operační program doprava, státní rozpočet V souvislosti s dokončením dostavby dálnice D3 a rychlostní silnice R3, jsou

obce závislé na konání a financování Ministerstva dopravy ČR. Ministerstvo dopravy ČR může požádat o dotaci z prostředků Evropské unie, konkrétně o dotaci z Operačního programu Doprava.

75

Soukromé podnikatelské projekty mohou získat spolufinancování z Evropských fondů v průměrné výši cca 50% způsobilých výdajů projektu, projekty veřejných institucí až cca 80 - 85 % a neziskové projekty ve vybraných oblastech podpory až 100%. 4.7.3 Národní program podpory cestovního ruchu Další možností získání finančních prostředků je získání dotace v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu, podprogramu Cestování dostupné všem. Pro rok 2014 bylo přijímání žádostí již ukončeno, avšak pro příští rok se plánuje další výzva. V rámci výzvy je možné požádat o dotace na: -

rekonstrukce/vybudování odpočívadel a center služeb pro turisty;

-

rekonstrukce/vybudování

hygienického

zázemí

pro

pěší,

cyklisty

a handicapované turisty podél tras; -

zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu a zavedení (zlepšení) vytvoření navigačních a informačních systémů.

Dotace může dosáhnout maximální výše 50 % celkových uznatelných výdajů akce a je určena podnikatelským subjektům. Maximální možná výše celkových výdajů akce 5 mil. Kč. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2014c). Z tohoto programu by tedy bylo možné financovat investice uvedené v opatření: 

výstavba cyklostezek (in-line stezek).

76

4.8 HYPOTÉZY – VÝSLEDKY

4.8.1 Hypotéza č. 1 Na základě provedené analýzy nabídky služeb cestovního ruchu může být formulovaná hypotéza č. 1, která zní: „Lipensko disponuje širokou nabídkou služeb cestovního ruchu“, potvrzena. Analýza prokázala širokou nabídku jak základních, tak i doplňkových služeb. Nabídka pro letní aktivity je rozmanitější, avšak i zimě je možné na Lipensku různorodě trávit volný čas. Díky množství atraktivit cestovního ruchu se Lipensko řadí mezi nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu v Jihočeském kraji. 4.8.2 Hypotéza č. 2 Na základě primárního výzkumu, kterým byly řízené rozhovory se starosty lipenských obcí, může být hypotéza č. 2, (Lipensko postrádá kvalitní dopravní infrastrukturu), potvrzena. Všichni dotazovaní starostové potvrdili velké nedostatky v oblasti dopravní infrastruktury. Jedná se především o nemožnost ošetřování povrchu vozovek posypovou solí v zimních měsících, nebo nebezpečně úzké úseky, či nekvalitní povrch vozovek. Dále v okolí Lipenska není žádná dálnice ani rychlostní silnice, která by usnadnila dopravu do destinace.

77

5. ZÁVĚR

Cílem této diplomové práce bylo zanalyzování vnitřních a vnějších podmínek Lipenska, vyhotovení analýzy nabídky služeb cestovního ruchu a na základě provedených analýz a primárního výzkumu vytvořit optimální rozvojový plán destinace pro udržení konkurenceschopnosti. Závěry z výzkumů, analýz a doporučená rozvojová opatření budou následně stručně shrnuty. Nejnovějšími turistickými atrakcemi na Lipensku jsou Stezka korunami stromů, Skiareál Lipno, Active Park Lipno či Jezerní cyklo-in-line stezka. Všechny tyto nové atraktivity jsou soustředěny v obci Lipno nad Vltavou, podporují tedy cestovní ruch především v dolní části Lipenska. Z tohoto vyplývá hlavní současný problém oblasti, a to nerovnoměrnost v rozvoji cestovního ruchu mezi horní a dolní částí Lipenska. Důsledkem toho je rozdílná návštěvnost v různých částech oblasti. Cílem destinačního managementu by tedy mělo být především napravit tento nesoulad a vytvořit pestrou a vzájemně se doplňující nabídku destinace, a tím přilákat do oblasti nové skupiny návštěvníků. Díky bohatým propojeným volnočasovým aktivitám na různých místech Lipenska by se lidé v oblasti zdrželi delší dobu. Dalším slabinou Lipenska je dopravní infrastruktura a to ve smyslu jak lokální dopravní infrastruktury, tak i dostupnosti destinace. Lokální dopravní infrastruktura se vyznačuje úzkými úseky silnic v některých částech a nemožnosti chemického ošetřování povrchu vozovek v zimních měsících. Tyto nedostatky mohou způsobovat odliv turistů, a proto je potřeba zaměřit odstranění těchto slabin. Pro zlepšení služeb cestovního ruchu by bylo vhodné zavést pravidelné linky hromadné dopravy, které by přepravovaly návštěvníky, včetně jejich sportovního vybavení, v rámci celé destinace. Lipensko a jižní Čechy potřebují dokončení dálnice D3, která bude spojovat České Budějovice s Prahou a dále dokončení rychlostní silnice R3, která povede z Českých Budějovic do Dolního Dvořiště. Tímto se značně přispěje ke zpřístupnění destinace a zkrácení dojezdového času.

78

V letních měsících turisté jezdí na Lipensko především za cykloturistikou, která je i pro většinu obcí stěžejní turistickou atraktivitou. Z tohoto důvodu je důležité této oblasti věnovat zvýšenou pozornost a dobudovat plánovaný okruh kolem celého Lipna, renovovat povrchy cyklotras, zajistit bezpečnost cyklostezek, vytvořit kvalitní značení cyklostezek a vybudovat zázemí pro turisty v okolí cyklostezek. Kromě tohoto se v oblasti sportu doporučuje i podpora vodních sportů vybudováním vodních ramp pro kiting. Nejvhodnějším místem by byla Černá v Pošumaví, kde je Lipenská nádrž nejširší. Pro posílení zimní sezóny je vhodné podpořit menší lyžařské areály a tím docílit rozšíření nabídky lyžování a zvýšit návštěvnost i v jiných částech než je Lipno nad Vltavou a Frymburk. Výrazný pozitivní vliv na rozvoj cestovního ruchu, především horní části Lipenska, by mělo propojení české strany hor s lyžařským areálem Hochficht. Kromě již deset let projednávaného propojení lanovou dráhou je zde navrhováno i alternativní propojení formou stezky v korunách stromů, která by citlivěji zasahovala do krajiny. Propojení by přineslo cca 300 nových pracovních míst. Tato pracovní místa by byla vytvořena při výstavbě propojení, jeho provozu a následně v rámci poskytování služeb na obou nástupních místech. V rámci této diplomové práce byla vyhotovena i kalkulace přínosu propojení. V případě propojení lanovou dráhou by příjmy za jedno zimní období činily 9,33 milionu korun českých (8 milionů korun českých z provozu lanové dráhy a 1,33 milionu korun českých za parkovné). V případě propojení stezkou v korunách stromů by příjem z lanové dráhy byl 4 miliony korun českých a za parkovné také 1,33 milionu korun českých. Doprovodným efektem propojení by bylo využití ubytovací a stravovací kapacity Lipenska především v zimních měsících. Lidé by mohli být ubytovaní levněji na české straně hor a za lyžováním, či turistikou by se jednoduše přepravili lanovou dráhou či stezkou v korunách stromů do sousedního Rakouska. Za zásadní nedostatek je považována absence kvalitně zpracovaných souhrnných webových stránek pro celé Lipensko. Existuje řada webových stránek, ale ani jedny neobsahují souhrnné a kompletní informace o všech poskytovaných službách a o všech možných aktivitách v rámci celého Lipenska. Vždy se jedná pouze o dílčí části a dílčí výpisy. V dnešní době, době internetu, je vytvoření kvalitních souhrnných webových stránek nezbytným atributem pro udržení konkurenceschopnost destinace.

79

Na Lipensku v oblasti služeb cestovního ruchu pracuje především nekvalifikovaný personál. Schopní rodáci odcházejí za lépe placenými pracovními pozicemi jinam. Cestou k řešení tohoto problému je vzdělávání současného personálu. Dalším doporučením, které vyplývá z provedených analýz, je vybudování wellness zařízení v horní části Lipenska, kde zařízení tohoto typu chybí. Dále je vhodné orientovat se na tvorbu produktu cestovního ruchu pro skupinu seniorů, která se dle posledních trendů vývoje cestovního ruchu stává významnou turistickou skupinou. Současně je vhodné orientovat se na kongresový cestovní ruch, čím by bylo docíleno naplnění kapacity i v mimosezónních měsících. Všechna výše uvedená doporučení by měla vést k pozitivnímu rozvoji cestovního ruchu na Lipensku, k přilákání nových skupin návštěvníků a ke zlepšení postavení destinace na trhu, tedy ke zvýšení její konkurenceschopnosti. Investiční projekty pro rozvoj cestovního ruchu je možné financovat v zásadě ze dvou zdrojů, a to ze soukromých, nebo veřejných financí. Jednou z možností získání veřejných finančních prostředků jsou Evropské fondy, především Regionální operační program Jihozápad a Operační program Doprava, kdy soukromé podnikatelské projekty mohou získat spolufinancování v průměrné výši cca 50% způsobilých výdajů projektu, projekty veřejných institucí až cca 80 - 85 % a neziskové projekty ve vybraných oblastech podpory až 100%. Další možností získání finančních prostředků je požádat o dotaci z Národního programu rozvoje cestovního ruchu, kdy finanční podpora může dosáhnout až 50 % celkových uznatelných výdajů a je určena podnikatelským subjektům.

80

I.

Summary and keywords

Summary The development of tourism in Lipno. The first section contains a literature search dealing with relevant topics. Primary data were obtained from structured interviews with mayors of municipalities of Lipno. Secondary information was drawn from the literature and many websites of Lipno. In the practical part was prepared a complete analysis of the supply of tourism services. Next was drafted analysis of internal and external environment of Lipno, using SWOT analysis. Based on the analysis and primary research was prepared an optimum development plan of Lipno. Part of the development plan is costing the selected development measures. Recommendations made in developing the plan should lead to the development of tourism in Lipno, and to increase the competitiveness of Lipno. Keyword Tourism, analysis services, SWOT analysis, guided interview, development plan, Lipno.

81

II.

Seznam zdrojů

Tištěné zdroje: 1. Collin, P. (1994) Dictionary of hotels, tourism and catering management. Teddington: Peter Collin Publishing 2. Foret, M. & Foretová, V. (2001) Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Praha: Grada Publishing. 3. Hesková, M. (2004). Analýza destinačních managementů v cestovním ruchu na příkladech České republiky a Rakouska. Bratislava: Kartprint. 4. Hron, J. & Tichá I. (2003). Strategické řízení. Praha: Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. 5. Hrabánková, M. & Hájek, T. (2002). Management cestovního ruchu. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta. 6. Jakubíková, D. (2012) Marketing v cestovním ruchu: jak uspět v domácí i světové konkurenci. (2nd ed.). Praha: Grada Publishing. 7. Kiráľová, A. (2003) Marketing destinace cestovního ruchu. Praha: EKOPRESS. 8. Kislingerová, E. & Nový I. (2005). Chování podniku v globalizujícím se prostředí. Praha: C.H. Beck. . 9. Kotler, P. & Bowen J.T. & Makens J. (2008) Marketing for Hospitality & Tourism. (5th ed.) Boston: Pearson. 10. Michal, V. (1961). Tam, kde ryby plují nad vesnicemi: Kapitoly o Lipně. České Budějovice: Krajské nakladatelství. 11. Palatková, M. & Zichová, J. (2011). Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. Praha: Grada Publishing. 12. Palatková, M. (2006). Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha: Grada Publishing. . 13. Parmová, D. (2007). Agroturistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita. 14. Parmová, D. (2003). Provoz služeb v cestovním ruchu. České Budějovice: Jihočeská univerzita. 15. Pásková, M. & Zelenka, J. (2002). Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky.

82

16. Pásková. M. (2003). Změny geografického prostředí vyvolané rozvojem cestovního ruchu ve světle kriticko-realistické metodologie. (Disertační práce). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta. 17. Ryglová, K. & Burian, M. & Vajčnerová, I. (2011) Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Praha: Grada Publishing. 18. Raník, J. (1999). Vícekriteriální rozhodování – Analytický hierarchický proces. Ostrava: Moraviapress-Repro.

Elektronické zdroje: 19. Adventure

park.

Ceník.

(2010).

Retrieved

November

5,

2013

from:

http://www.adventurepark.cz/lanove-centrum/cenik/ 20. Alcedo Media s.r.o.. (2012a). Adrenalinové aktivity. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.cz/volny-cas/adrenalinove-aktivity/ 21. Alcedo Media s.r.o.. (2012c). Koupání a vodní sporty na Lipně. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.cz/volny-cas/koupani-a-vodni-sporty/ 22. Alcedo Media s.r.o.. (2012c). Lipensko. Retrieved October 8, 2013 from: http://www.lipno.cz/lipensko/ 23. Alcedo Media s.r.o.. (2012b). Volný čas a sport na Lipně. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.cz/volny-cas/ 24. C.O.T. media s.r.o.. (2012). Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního

ruchu.

Retrieved

October

8,

2013

from:

http://www.cot.cz/data/cesky/03_03/03_03_priloha.pdf 25. CzechTourism. (2013a). Základní data a fakta o cestovním ruchu. Retrieved October

6,

2013

from:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-

zakladni-data-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/ 26. CzechTourism. (2013b). Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Retrieved

October

6,

2013

from:

http://www.czechtourism.cz/didakticke-

podklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ 27. Černá v Pošumaví. (2010). Restaurace a občerstvení. Retrieved November 4, 2013 from: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/uybovani-sluzby-firmy/erstaurace 28. Český statistický úřad. (2013). Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Retrieved November 4, 2013 from: http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0312

83

29. Eurovision, s. r. o.. (2007) Strategický rozvoj destinace cestovního ruchu. Retrieved October 6, 2013 from: http://www.mmr.cz/getmedia/c4a98c3d-762a-4c15-adf66f8ddc97d08e/GetFile6_3.pdf 30. Fojtáchová, H. (2011). Trendy v mezinárodním cestovním ruchu v roce 2010. Aktuální trendy cestovního ruchu v kontextu řešení regionálních disparit: seminář. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze. Retrieved October 8, 2013 from: http://www.vsh.cz/pool/file/Sbtrendy.pdf 31. Holešinská, A. & Šauer, M. & Vystoupil, J. (Ed.) (2007). Vymezování destinace a formulace jejích charakteristik a organizace cestovního ruchu v destinaci. Retrieved October 6, 2013 from: http://www.mmr.cz/getmedia/656473c9-35274007-aafd-b09f029ea418/GetFile2_3.pdf 32. Hopsárium.cz - svět rodinné zábavy. (2012). Otevírací doba, ceník a vstupného. Retrieved November 5, 2013 from: http://lipno.hopsarium.cz/oteviraci-doba-cenikvstupneho.htmtl 33. Hotel Albatros. (2013). Relax a Wellness. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno-albatros.cz/relax-a-wellness.html 34. Hotel Svatý Tomáš. (2013b). Ceny ubytování. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.hotel-svatytomas.cz/cs/pokoje-a-ceny.html 35. Hotel Svatý Tomáš. (2013a). Hotel Svatý Tomáš. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.hotel-svatytomas.cz/cs/ 36. Hotel Vltava. (2013b). Ceny ubytování. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.hotelvltava.cz/cenik 37. Hotel Vltava. (2013a). Hotel Vltava. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.hotelvltava.cz/ 38. INCOMA RESEARCH, s.r.o.. (2007) Manuál rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském

kraji

5/2007.

Retrieved

October

5,

2013

from:

http://www.jccr.cz/media/manual_pro_rozvoj_cestovniho_ruchu/manual-prorozvoj-cr-v-jck_final.pdf 39. Černá v Pošumaví. (2010). Restaurace a občerstvení. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.cernavposumavi.cz/index.php/uybovani-sluzby-firmy/erstaurace 40. Český statistický úřad. (2013). Hromadná ubytovací zařízení České republiky. Retrieved November 6, 2013 from: http://apl.czso.cz/huz/okres.jsp?k=CZ0312 41. Kitesport s.r.o.. (2013). Kiteboarding. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.kitesportschool.cz/?str=kiteboarding 84

42. Lipensko, s.r.o.. (2011a). Animační programy. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.info/leto-na-lipne/animacni-programy/vyhlidkove-lety-ul.html 43. Lipensko, s.r.o.. (2011b). Cyklostezky na Lipně. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.info/leto-na-lipne/cykloturistika/ 44. Lipensko, s.r.o.. (2011c). Charakteristika území. Retrieved October 6, 2013 from: http://www.lipno.info/region/charakteristika-uzemi/ 45. Lipensko,

s.r.o..

2011b.

Lipensko.

Retrieved

October

8,

2013

from:

http://www.lipno.info/region/ 46. Lipensko, s.r.o.. (2011c).

Lipensko, s.r.o. Retrieved October 6, 2013 from:

http://www.lipno.info/infoservis/kontakty/ 47. Lipensko, s.r.o.. (2011c). Ubytování, služby, akce a infocentrum. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno.info/region/informacni-centra/ 48. Lipno Servis s.r.o.. (2012j). Ceníky skipasů. Retrieved November 6, 2013 from: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/ceniky/ 49. Lipno Servis s.r.o.. (2012f). Frisbee park Lipno. Retrieved November 5, 2013 from:

http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/frisbee-park-lipno/

Lipensko,

s.r.o.. 2011f. 50. Lipno centrum.cz. (2013b). Cykloturistika na Lipensku. Retrieved November 5, 2013 from: http://lipnocentrum.cz/cs/kola-a-elektrokola.html 51. Lipno centrum.cz. (2013a). Jízdní řády převozů. Retrieved November 5, 2013 from: http://lipnocentrum.cz/cs/jizdni-rady-prevozu.html 52. Lipno-in.cz. (2013). Výlety-exkurze-zima. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno-in.cz/vylety-exkurze-zima/ 53. Lipno Line. (2013). Vyhlídkové plavby. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno-line.com/cz.aspx 54. Lipno Point s.r.o.. (2011c). Sporty. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.lipnopoint.cz/cs/sporty 55. Lipno Point s.r.o.. (2011b). Sport aréna Lipno. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.sportarenalipno.cz/wellness-aktivity/bowling 56. Lipno Point s.r.o.. (2011a). Wellness. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.lipnopoint.cz/cs/wellness 57. Lipno Servis s.r.o.. (2012b). Aquaworld. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/aquaworld-lipno/

85

58. Lipno Servis s.r.o.. (2012e). Bike park. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/bikepark-lipno/ 59. Lipno Servis s.r.o.. (2012d). Bobová dráha. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/bobova-draha/ 60. Lipno Servis s.r.o.. (2012k). Ceník lyžařská škola 2013/2014. Retrieved November 6, 2013 from: http://zima.lipnoservis.cz/lyzarska-skola/ceniky 61. Lipno Servis s.r.o.. (2012g). Lanová dráha. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/lanova-draha-lipno/ 62. Lipno Servis s.r.o. (2012c). Lanový park Lipno. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/active-park-lipno/lanovy-park-lipno/ 63. Lipno Servis s.r.o.. (2012i). My jsme rodinné lyžování. Retrieved November 6, 2013 from: http://zima.lipnoservis.cz/skiareal-lipno/rodinna-pohoda/ 64. Lipno Servis s.r.o.. (2011). Naše služby. Retrieved November 5, 2013 from: http://lodenicelipno.cz/nase-sluzby-lodenice-lipno/ 65. Lipno Servis s.r.o.. (2012h). Půjčovna lyžařského vybavení. Retrieved November 5, 2013

from:

http://zima.lipnoservis.cz/pujcovna-a-servis/pujcovna-lyzarskeho-

vybaveni/ 66. Lipno Servis s.r.o.. (2012a). Rozvojové Projekty. Retrieved October 8, 2013 from: http://www.lipnoservis.cz/projekty/ 67. Lyžování Lipno. (2013). Půjčovny lyží. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.lipno-sternstein-hochficht.cz/pujcovny-lyzi.html 68. Mapová data Google. (2013). Lipno. Retrieved October 6, 2013 from: https://www.google.cz/maps/@48.6836132,14.1127755,12z 69. Město Horní Planá. (2013a). Historie a památky Horní Plané. Retrieved October 8, 2013 from: http://www.sumava-lipno.eu/pamatky-horni-plana.php 70. Město Horní Planá. (2013b). Půjčovny, služby, restaurace Horní Planá. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.sumava-lipno.eu/pujcovny-lipno.php 71. Městys Frymburk. (2013). Ubytování, Stravování. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.frymburk.info/ubytovani.php 72. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (Ed.). (2009). Zpravodaj o vývoji a predikcích ČR

do

prosince

2009.

Retrieved

October

8,

2013

from:

http://www.mmr.cz/getmedia/ed07d3e6-f53c-4371-bee6-26332de1afe1/Zpravodajo-vyvoji-a-predikcich-CR-do-prosince-200.pdf

86

73. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2014a). Fondy Evropské unie: 26,7 miliard € pro Českou republiku. Retrieved January 12, 2014 from: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU 74. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2014b). Operační program Doprava. Retrieved January 12, 2014 from: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/FondyEU/Programy-2007-2013/Tematicke-operacni-programy/OP-Doprava 75. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2014c). Rok 2014 - Podprogram Cestování dostupné všem. Retrieved January 12, 2014 from: http://www.mmr.cz/cs/Podporaregionu-a-cestovni-ruch/Cestovni-ruch/Programy-Dotace/Narodni-programpodpory-cestovniho-ruchu-%282010-201/Rok-2014-Podprogram-Cestovanidostupne-vsem 76. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. (2013c). Programy 2007-2013. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programy2007-2013 77. Obec Lipno nad Vltavou. (2013). Restaurace Lipno nad Vltavou. Retrieved November

5,

2013

from:

http://lipno-nad-vltavou.obecni-informace.cz/info-

restaurace-lipno-nad-vltavou.php 78. Přední

Výtoň.

(2013).

Firmy.

Retrieved

November

5,

2013

from:

http://www.prednivyton.cz/index.php?p=27 79. Pavelec s.r.o.. (2013). Ceník 2013. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.ingetour.cz/pujcovna-lodi-raftu/cenik 80. Piskacek & Benes Consulting s.r.o.. (Ed). (2009) Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013. Retrieved October 8, 2013 from: http://www.kraj-jihocesky.cz/index.php?par[id_v]=1540&par[lang]= 81. Regionální rada Jihozápad. (2014). Regionální operační program Jihozápad. Retrieved January 12, 2014 from: http://www.rr-jihozapad.cz/?menu=rop-jihozapad 82. Selucký, D. (2013). Lipno - Jihočeské moře. Retrieved October 6, 2013 from: http://www.lipensko.org/lipno.php 83. Skipark Frymburk. (2013b). Ceník skipasů a slevy ve Skiparku Frymburk zima 2013/14.

Retrieved

November

6,

2013

from:

http://www.skipark-

frymburk.cz/cenik-skipasu-a-slevy-skipark-frymburk-lyzovani-frymburk-2013-14 84. Skipark Frymburk. (2013c). Lyžařská škola Médi Kubíka na Lipně. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.skipark-frymburk.cz/lyzarska-skola-medikubika-na-lipne-skipark-frymburk 87

85. Skipark Frymburk. (2013a). Modernizace Skiparku Frymburk. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.skipark-frymburk.cz/novy-skipark-frymburk-novinky2013-14-skipark-frymburk-cz 86. Srb, J. (2003). Řízení turistické destinace a trvale udržitelný rozvoj cestovního ruchu.

Retrieved

October

8,

2013

from

http://www.cot.cz/data/cesky/03_03/03_03_priloha.pdf. 87. Stezka korunami stromů Lipno. (2013). Stezka korunami stromů Lipno. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.stezkakorunamistromu.cz/ 88. Studnička, P. (2011). Trendy cestovního ruchu a možnosti řešení disparit v České republice.

Aktuální trendy cestovního ruchu v kontextu řešení regionálních

disparit. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze. Retrieved October 6, 2013 from: http://www.vsh.cz/pool/file/Sbtrendy.pdf 89. Vltava sport service. (2013). Půjčovna lodí – ceník 2013. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.ckvltava.cz/?artid=5&lang=cs 90. Wellness hotel Frymburk. (2013c). Aquapark. Retrieved November 5, 2013 from: http://www.hotelfrymburk.cz/aquapark/ 91. Wellness hotel Frymburk. (2013b). Ceník ubytování. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.hotelfrymburk.cz/cenik-ubytovani-top/ 92. Wellness hotel Frymburk. (2013a). Wellness Hotel Frymburk. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.hotelfrymburk.cz/ 93. Wellness hotel Frymburk. (2013d). Wellness a Spa. Retrieved November 6, 2013 from: http://www.hotelfrymburk.cz/wellness-a-spa/ 94. World Tourism Organization. (2013). World Tourism Organization. Retrieved October 6, 2013from: http://www2.unwto.org/

88

III.

Seznam tabulek a obrázků

Seznam tabulek: Tabulka 1: Kapacita ubytovacích zařízení

37

Tabulka 2: Kategorie ubytování

37

Tabulka 3: Poskytované služby ve čtyřhvězdičkových hotelech

38

Tabulka 4: Seznam stravovacích zařízení na Lipensku

40

Tabulka 5: Ceník pronájmu indoorových sportovních zařízení

44

Tabulka 6: Ceník vstupného do Hopsária

45

Tabulka 7: Ceník lanové dráhy

48

Tabulka 8: Ceník převozů

49

Tabulka 9: Ceník jízdenek Skiareál Lipno

53

Tabulka 10: Ceník jízdenek Skipark Frymburk

53

Tabulka 11: Ceny privátní lyžařské školy Skipark Frymburk

54

Tabulka 12: Ceny privátní lyžařské školy Skischool Lipno

54

Tabulka 13: Ceny skupinové lyžařské školy Skipark Frymburk

55

Tabulka 14: Ceny skupinové lyžařské školy Skischool Lipno

55

Tabulka 15: SWOT analýza Lipenska

65

Tabulka 16: Celkový podíl významnosti faktorů SWOT analýzy

67

Seznam obrázků: Obrázek 1: SWOT matice

19

Obrázek 2: Mapa Lipenska

33

Obrázek 3: Mapa lipenských cyklostezek

57

Příloha

IV.

Příloha č. 1: Fullerův trojúhelník

Číslo faktoru 1 1 1 2 3 4 2 2 3 4 3 4

1 5 2 5 3 5 4 5

1 6 2 6 3 6 4 6 5 6

1 7 2 7 3 7 4 7 5 7 6 7

1 8 2 8 3 8 4 8 5 8 6 8 7 8

1 9 2 9 3 9 4 9 5 9 6 9 7 9 8 9

1 10 2 10 3 10 4 10 5 10 6 10 7 10 8 10 9 10

1 11 2 11 3 11 4 11 5 11 6 11 7 11 8 11 9 11 10 11

1 12 2 12 3 12 4 12 5 12 6 12 7 12 8 12 9 12 10 12 11 12

1 1 13 14 2 2 13 14 3 3 13 14 4 4 13 14 5 5 13 14 6 6 13 14 7 7 13 14 8 8 13 14 9 9 13 14 10 10 13 14 11 11 13 14 12 12 13 14 13 14

1 1 15 16 2 2 15 16 3 3 15 16 4 4 15 16 5 5 15 16 6 6 15 16 7 7 15 16 8 8 15 16 9 9 15 16 10 10 15 16 11 11 15 16 12 12 15 16 13 13 15 16 14 14 15 16 15 16

1 17 2 17 3 17 4 17 5 17 6 17 7 17 8 17 9 17 10 17 11 17 12 17 13 17 14 17 15 17 16 17

1 1 18 19 2 2 18 19 3 3 18 19 4 4 18 19 5 5 18 19 6 6 18 19 7 7 18 19 8 8 18 19 9 9 18 19 10 10 18 19 11 11 18 19 12 12 18 19 13 13 18 19 14 14 18 19 15 15 18 19 16 16 18 19 17 17 18 19 18 19

1 1 20 21 2 2 20 21 3 3 20 21 4 4 20 21 5 5 20 21 6 6 20 21 7 7 20 21 8 8 20 21 9 9 20 21 10 10 20 21 11 11 20 21 12 12 20 21 13 13 20 21 14 14 20 21 15 15 20 21 16 16 20 21 17 17 20 21 18 18 20 21 19 19 20 21 20 21

1 22 2 22 3 22 4 22 5 22 6 22 7 22 8 22 9 22 10 22 11 22 12 22 13 22 14 22 15 22 16 22 17 22 18 22 19 22 20 22 21 22

1 1 23 24 2 2 23 24 3 3 23 24 4 4 23 24 5 5 23 24 6 6 23 24 7 7 23 24 8 8 23 24 9 9 23 24 10 10 23 24 11 11 23 24 12 12 23 24 13 13 23 24 14 14 23 24 15 15 23 24 16 16 23 24 17 17 23 24 18 18 23 24 19 19 23 24 20 20 23 24 21 21 23 24 22 22 23 24 23 24

1 1 25 26 2 2 25 26 3 3 25 26 4 4 25 26 5 5 25 26 6 6 25 26 7 7 25 26 8 8 25 26 9 9 25 26 10 10 25 26 11 11 25 26 12 12 25 26 13 13 25 26 14 14 25 26 15 15 25 26 16 16 25 26 17 17 25 26 18 18 25 26 19 19 25 26 20 20 25 26 21 21 25 26 22 22 25 26 23 23 25 26 24 24 25 26 25 26

1 27 2 27 3 27 4 27 5 27 6 27 7 27 8 27 9 27 10 27 11 27 12 27 13 27 14 27 15 27 16 27 17 27 18 27 19 27 20 27 21 27 22 27 23 27 24 27 25 27 26 27

1 1 28 29 2 2 28 29 3 3 28 29 4 4 28 29 5 5 28 29 6 6 28 29 7 7 28 29 8 8 28 29 9 9 28 29 10 10 28 29 11 11 28 29 12 12 28 29 13 13 28 29 14 14 28 29 15 15 28 29 16 16 28 29 17 17 28 29 18 18 28 29 19 19 28 29 20 20 28 29 21 21 28 29 22 22 28 29 23 23 28 29 24 24 28 29 25 25 28 29 26 26 28 29 27 27 28 29 28 29

1 1 30 31 2 2 30 31 3 3 30 31 4 4 30 31 5 5 30 31 6 6 30 31 7 7 30 31 8 8 30 31 9 9 30 31 10 10 30 31 11 11 30 31 12 12 30 31 13 13 30 31 14 14 30 31 15 15 30 31 16 16 30 31 17 17 30 31 18 18 30 31 19 19 30 31 20 20 30 31 21 21 30 31 22 22 30 31 23 23 30 31 24 24 30 31 25 25 30 31 26 26 30 31 27 27 30 31 28 28 30 31 29 29 30 31 30 31

1 32 2 32 3 32 4 32 5 32 6 32 7 32 8 32 9 32 10 32 11 32 12 32 13 32 14 32 15 32 16 32 17 32 18 32 19 32 20 32 21 32 22 32 23 32 24 32 25 32 26 32 27 32 28 32 29 32 30 32 31 32

1 1 33 34 2 2 33 34 3 3 33 34 4 4 33 34 5 5 33 34 6 6 33 34 7 7 33 34 8 8 33 34 9 9 33 34 10 10 33 34 11 11 33 34 12 12 33 34 13 13 33 34 14 14 33 34 15 15 33 34 16 16 33 34 17 17 33 34 18 18 33 34 19 19 33 34 20 20 33 34 21 21 33 34 22 22 33 34 23 23 33 34 24 24 33 34 25 25 33 34 26 26 33 34 27 27 33 34 28 28 33 34 29 29 33 34 30 30 33 34 31 31 33 34

1 1 35 36 2 2 35 36 3 3 35 36 4 4 35 36 5 5 35 36 6 6 35 36 7 7 35 36 8 8 35 36 9 9 35 36 10 10 35 36 11 11 35 36 12 12 35 36 13 13 35 36 14 14 35 36 15 15 35 36 16 16 35 36 17 17 35 36 18 18 35 36 19 19 35 36 20 20 35 36 21 21 35 36 22 22 35 36 23 23 35 36 24 24 35 36 25 25 35 36 26 26 35 36 27 27 35 36 28 28 35 36 29 29 35 36 30 30 35 36 31 31 35 36

1 37 2 37 3 37 4 37 5 37 6 37 7 37 8 37 9 37 10 37 11 37 12 37 13 37 14 37 15 37 16 37 17 37 18 37 19 37 20 37 21 37 22 37 23 37 24 37 25 37 26 37 27 37 28 37 29 37 30 37 31 37

1 1 38 39 2 2 38 39 3 3 38 39 4 4 38 39 5 5 38 39 6 6 38 39 7 7 38 39 8 8 38 39 9 9 38 39 10 10 38 39 11 11 38 39 12 12 38 39 13 13 38 39 14 14 38 39 15 15 38 39 16 16 38 39 17 17 38 39 18 18 38 39 19 19 38 39 20 20 38 39 21 21 38 39 22 22 38 39 23 23 38 39 24 24 38 39 25 25 38 39 26 26 38 39 27 27 38 39 28 28 38 39 29 29 38 39 30 30 38 39 31 31 38 39

1 1 40 41 2 2 40 41 3 3 40 41 4 4 40 41 5 5 40 41 6 6 40 41 7 7 40 41 8 8 40 41 9 9 40 41 10 10 40 41 11 11 40 41 12 12 40 41 13 13 40 41 14 14 40 41 15 15 40 41 16 16 40 41 17 17 40 41 18 18 40 41 19 19 40 41 20 20 40 41 21 21 40 41 22 22 40 41 23 23 40 41 24 24 40 41 25 25 40 41 26 26 40 41 27 27 40 41 28 28 40 41 29 29 40 41 30 30 40 41 31 31 40 41

1 42 2 42 3 42 4 42 5 42 6 42 7 42 8 42 9 42 10 42 11 42 12 42 13 42 14 42 15 42 16 42 17 42 18 42 19 42 20 42 21 42 22 42 23 42 24 42 25 42 26 42 27 42 28 42 29 42 30 42 31 42

1 1 43 44 2 2 43 44 3 3 43 44 4 4 43 44 5 5 43 44 6 6 43 44 7 7 43 44 8 8 43 44 9 9 43 44 10 10 43 44 11 11 43 44 12 12 43 44 13 13 43 44 14 14 43 44 15 15 43 44 16 16 43 44 17 17 43 44 18 18 43 44 19 19 43 44 20 20 43 44 21 21 43 44 22 22 43 44 23 23 43 44 24 24 43 44 25 25 43 44 26 26 43 44 27 27 43 44 28 28 43 44 29 29 43 44 30 30 43 44 31 31 43 44

1 1 45 46 2 2 45 46 3 3 45 46 4 4 45 46 5 5 45 46 6 6 45 46 7 7 45 46 8 8 45 46 9 9 45 46 10 10 45 46 11 11 45 46 12 12 45 46 13 13 45 46 14 14 45 46 15 15 45 46 16 16 45 46 17 17 45 46 18 18 45 46 19 19 45 46 20 20 45 46 21 21 45 46 22 22 45 46 23 23 45 46 24 24 45 46 25 25 45 46 26 26 45 46 27 27 45 46 28 28 45 46 29 29 45 46 30 30 45 46 31 31 45 46

1 47 2 47 3 47 4 47 5 47 6 47 7 47 8 47 9 47 10 47 11 47 12 47 13 47 14 47 15 47 16 47 17 47 18 47 19 47 20 47 21 47 22 47 23 47 24 47 25 47 26 47 27 47 28 47 29 47 30 47 31 47

Četnos t faktoru 1 21 48 2 3 48 3 11 48 4 2 48 5 20 48 6 43 48 7 18 48 8 26 48 9 6 48 10 43 48 11 42 48 12 21 48 13 16 48 14 8 48 15 3 48 16 41 48 17 19 48 18 18 48 19 17 48 20 3 48 21 30 48 22 25 48 23 26 48 24 42 48 25 44 48 26 22 48 27 28 48 28 40 48 29 11 48 30 15 48 31 17 48

32 32 33 34 33 34

Zdroj: Autorka

32 32 35 36 33 33 35 36 34 34 35 36 35 36

32 37 33 37 34 37 35 37 36 37

32 32 38 39 33 33 38 39 34 34 38 39 35 35 38 39 36 36 38 39 37 37 38 39 38 39

32 32 40 41 33 33 40 41 34 34 40 41 35 35 40 41 36 36 40 41 37 37 40 41 38 38 40 41 39 39 40 41 40 41

32 42 33 42 34 42 35 42 36 42 37 42 38 42 39 42 40 42 41 42

32 32 43 44 33 33 43 44 34 34 43 44 35 35 43 44 36 36 43 44 37 37 43 44 38 38 43 44 39 39 43 44 40 40 43 44 41 41 43 44 42 42 43 44 43 44

32 32 45 46 33 33 45 46 34 34 45 46 35 35 45 46 36 36 45 46 37 37 45 46 38 38 45 46 39 39 45 46 40 40 45 46 41 41 45 46 42 42 45 46 43 43 45 46 44 44 45 46 45 46

32 47 33 47 34 47 35 47 36 47 37 47 38 47 39 47 40 47 41 47 42 47 43 47 44 47 45 47 46 47

32 48 33 48 34 48 35 48 36 48 37 48 38 48 39 48 40 48 41 48 42 48 43 48 44 48 45 48 46 48 47 48

14 17 32 43 25 33 32 35 12 8 25 26 26 33 29 26 29