Rozdíl běžné populace a závodních lyžařů v motorických testech

Fakulta sportovních studií MASARYKOVA UNIVERZITA Katedra sportovních her

Rozdíl běžné populace a závodních lyžařů v motorických testech

Bakalářská práce doc. PhDr. Ladislav Bedřich, CSc.

Lukáš Čepl TVS

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval Brno, 2016

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu uvedenou v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Fakulty sportovních studií a zpřístupněna ke studijním účelům. …............................. podpis

Děkuji panu doc. PhDr. Ladislavu Bedřichovi, CSc. za vedení a pomoc při vypracování této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat úseku alpských disciplín v čele s PhDr. Vilémem Podešvou, CSc. za konzultace a poskytnutí cenných rad.

Obsah Úvod.........................................................................................................................5 1. Specifikace alpských disciplín ............................................................................6 1.1. Definice lyžařských disciplín ......................................................................6 2. Teorie měření, motorické testy.............................................................................9 2.2. Motorické testy – obecná charakteristika, dělení.........................................9 3. Motorické schopnosti.........................................................................................12 3.1. Vytrvalostní schopnosti..............................................................................13 3.2. Silové schopnosti........................................................................................14 3.3. Rychlostní schopnosti ................................................................................15 3.4. Koordinační schopnosti..............................................................................16 4. Fyziologická charakteristika alpských disciplín................................................17 4.1. Faktory ovlivňující sportovní výkon v alpských disciplínách....................18 4.2. Metabolická charakteristika sportovního výkonu......................................20 4.3. Specifické adaptace organismu na zátěž....................................................22 4.4. Funkční charakteristika sportovce..............................................................23 4.5. Somatické parametry lyžařů.......................................................................24 5. Cíl, otázky a úkoly práce....................................................................................27 5.1. Cíl práce......................................................................................................27 5.2. Výzkumné otázky.......................................................................................27 5.3. Úkoly práce................................................................................................28 6. Metodika práce...................................................................................................28 6.1. Charakteristika souboru..............................................................................28 6.2. Statistické metody......................................................................................28 6.3. Testová baterie ...........................................................................................31 7. Hodnocení výsledků výzkumu...........................................................................37 7.1. Mladší žáci 15-16 let..................................................................................38 7.2. Mladší žákyně 15-16 let.............................................................................40 7.3. Předžáci 13-14 let.......................................................................................42 7.4. Předžačky 13-14 let....................................................................................44 8. Diskuze...............................................................................................................46 9. Závěr .................................................................................................................47 9.1. Závěry pro praxi.........................................................................................47 Seznam použité literatury.......................................................................................48 Přílohy....................................................................................................................49 Resumé...................................................................................................................57 Summary................................................................................................................57

Úvod Ve své bakalářské práci bych Vás v teoretické části chtěl seznámit s alpskými disciplínami. Ujasnit si, které závody do této kategorie patří a probereme si podrobněji jejich specifika. Jelikož se moje práce zabývá motorickým testováním, chtěl bych poskytnout čtenářům obecný přehled o motorických testech, teorii měření motorických testů a jejich rozdělení. Jelikož bych chtěl, aby se práce týkala především testování motorických schopností, rozdělíme si tyto schopnosti na několik dílčích stránek a postupně si je rozebereme. Jelikož víme, že jakýkoliv sportovní výkon determinuje mnoho faktorů, tak ani ty bych nechtěl nechat neprobrány. Protože výkon v alpských disciplínách ovlivňuje velmi výrazně fyziologie člověka, chtěl bych Vás dále seznámit s fyziologickou charakteristikou sportovního výkonu. Přesněji si rozebereme jednotlivé adaptace organismu na zátěž, funkční charakteristiku sportovce a somatické specifikace lyžařů. Jak již bylo naznačeno, v empirické části bych se chtěl zaměřit na motorické testování a jeho vyhodnocování. Chtěl bych zjistit, jaké používat metody k zpracování výsledků a aplikovat je na svoje měření. V tom bych chtěl změřit a vyhodnotit dva výběry v dvou kategoriích tak, abych zjistil rozdíl běžné populace a závodních lyžařů, a také zjistil, v jaké věkové kategorii se rozdíl díky pravidelné přípravě projeví nejvíce. Výsledky bych chtěl zpracovat dle daných statistických metod a odpovědět si na otázky, které se mi k tomuto tématu nabízejí.

5

1. Specifikace alpských disciplín Lyžování je úzce spjato s vývojem lidstva jako takového. První zmínky o lyžích se datují už v období mladší doby kamenné – neolitu. Jde o jeskyní malby, které se dochovaly přibližně od roku 5000 př. n. l. Lyže pravděpodobně vznikly ze sněžnic, které se používaly v Euroasii a Kanadě. Přechod na lyže byl spjat s vývojem výrobních prostředků. Lyže naučily člověka nový druh lokomoce a tím byl skluz a jízda po sněhu. Pro lidstvo se jednalo o obrovský krok, díky kterému byli lovci rychlejší a dokázali za stejný čas lovit na mnohem větším území. Díky tomu se jejich lov zkvalitnil. (SLČR, 2010) Do alpského lyžování řadíme několik lyžařských disciplín, kde je cílem v co nejkratším čase projet stanovenou trať, která vede po sjezdovce dolů. Trať po celé své délce může měnit sklony, profily a rychlost. Ta je vyznačena brankami. Závodník musí projet špičkami lyží a oběma chodidly spojnici vnitřních tyčí ze správné strany, kromě slalomu a obřího slalomu, kde se již jezdí pouze s jednou tyčí. Zde musí závodník objet tyč ze správné strany. Do alpských disciplín řadíme sjezd, obří slalom, slalom, superobří slalom a alpskou kombinaci. Při všech těchto disciplínách se preferuje nejnovější technický styl a tím je řezaný oblouk. (SLČR, 2010) Řezaný oblouk je technika, kdy se závodník snaží o co nejčistší projetí oblouku s maximálním omezením smyku po hranách.

1.1. Definice lyžařských disciplín V následujících

odstavcích

si

popíšeme

lyžařské

nejrychlejšího sjezdu až po technicky nejnáročnější slalom.

6

disciplíny

od

Sjezd–jedná se o nejdelší a nejrychlejší disciplínu alpského lyžování. Trať je postavena tak, aby dokonale prověřila lyžařovu techniku, vytrvalost, obratnost a koncentraci. Při jízdě se závodníci setkávají se strmým terénem, s množstvím vln a dlouhými skoky. Na trati se střídají prudké úseky s dlouhými oblouky a rovinaté pasáže, které umožňují od startu až po cíl různé rychlosti. Závodník přizpůsobuje na svou vlastní odpovědnost rychlost a pohybovou činnost podle svých technických schopností a svých schopností odhadu. Závodník je prověřen ve všech dovednostech, do kterých patří technika ve vysokých rychlostech, skluz a technika zatáčení. Ve sjezdu se dosahuje průměrných rychlostí okolo 110 km/h. Sjezd je jeden ze závodů, který se jezdí pouze na jedno kolo. (SLČR, 2012)

Super-G–neboli superobří slalom. Tato disciplína vznikla za účelem vyplnit mezeru mezi sjezdem a obřím slalomem. Jedná se tedy o rychlostní disciplínu, avšak o něco pomalejší, než je sjezd a zároveň je kladen větší důraz na přesnější projíždění oblouků, které mají menší poloměr než při sjezdu. Super–G je jednokolový závod, kdy závodník s nejlepším časem vyhrává. (SLČR, 2012)

Obří slalom–je závodní disciplína spojující prvky slalomové a sjezdové techniky. Jedná se o točivější a pomalejší závod než je super–G, ale oproti slalomu je zde méně zatáček a nedosahují takového radia. Obří slalom je první disciplína, která se jede dvoukolově. Časy z obou jízd se sčítají a závodník s nejlepším součtem vyhrává. Obě kola se jezdí zpravidla v jeden den a to na stejné sjezdové trati. Na dvou různě postavených slalomech. (SLČR, 2012) Slalom–dle Svazu lyžařů České republiky úseku alpských disciplín, 2012 umožňuje dokončované a rychlé provedení oblouků. Trať nesmí mít žádná akrobatická místa, která neodpovídají běžné lyžařské technice. Slalom je terénu odpovídající a chytrá kompozice figur, spojených jednotlivými brankami nebo jejich kombinacemi, které tím umožňují plynulou jízdu a všestranné uplatnění 7

lyžařské techniky, takže v průběhu slalomového kola přicházejí do úvahy změny směrů o různých poloměrech. Každopádně se nesmí vytyčovat branky jenom po spádnici svahu. Branky musí být vytyčeny tak, aby závodník musel provádět vyjeté oblouky i vložené úseky napříč svahem. Jedná se o nejkratší a nejtočivější disciplínu alpského lyžování. Je zde kladen důraz především na techniku oblouku, obratnost a rytmus. Slalom je podobně jako obří slalom dvoukolový, a má stejná pravidla hodnocení. (SLČR, 2012) Alpská kombinace - je spojení jednoho kola sjezdu a jednoho kola slalomu (v minulosti byla dvě kola slalomu, kdy se všechny tři časy sčítaly) a závodník s nejlepším součtem časů vyhrává. Zajímavostí je, že slalomová část se jezdí na spodním úseku trati pro sjezd. V alpské kombinaci jsou obě disciplíny zkráceny oproti samotnému sjezdu a slalomu. (SLČR, 2012)

8

2. Teorie měření, motorické testy Teorie měření můžeme charakterizovat jako reprezentační teorie. Jedná se o to, že objektům měření jsou přiřazována čísla tak, aby reprezentovala jejich vlastnosti. Čísla přiřazujeme tak, aby byla v souladu s vědeckými zákony nebo s určitými pravidly. Měřící proces vždy obsahuje právě tři složky: objekt měření, výsledky měření a empirické zhodnocení výsledků. (Měkota, 1979) Definic měření je mnoho, jedna z nejpoužívanějších je dle S.S. Stevense, 1951 měření je přiřazování čísel objektům nebo událostem podle pravidel. Čísla lze přiřazovat podle fyzikálních veličin ale i mimofyzikálně. Mimofyzikální měření se uplatňuje v mnoha oborech např. sociologie či psychologie. Pro nás je důležité, že toto přiřazování také používají odborníci v oblasti antropomotoriky. V této vědní disciplíně se měří všechny možné motorické schopnosti a dovednosti lidské populace. Měření se nazývají motorické testy, které se sdružují do testových baterii. (Měkota & Blahuš, 1983)

2.2. Motorické testy – obecná charakteristika, dělení Používáním slova test máme na mysli zkoušku, kterou jedinec absolvuje za určitým cílem či dosažení výsledku. Obsahuje vždy dvě části a to provedení zkoušky a přiřazení čísla k danému výkonu, což se nazývá měření. Jedinec, který je testován, je označován jako testovaná osoba, která se v textu zkracuje na TO. (Měkota & Blahuš, 1983) Testování má svá pravidla, se kterými musí být testovaná osoba seznámena. Osoba, která testování provádí, musí dodržet standardizaci zkoušky neboli testu. Musí dodržet podmínky pro všechny TO stejné. Do těchto podmínek řadíme: stejné podmínky testování, stejné vyhodnocování testu a snahu omezit vliv okolního prostředí. (Měkota & Blahuš, 1983)

9

Test, který má přívlastek motorický, zahrnuje pohybovou činnost. Tato činnost je vymezena pohybovým úkolem testu s danými pravidly. Testová situace je moment, kdy se snažíme zachytit určitý motorický pohyb neboli motorické chování. Měříme co možná nepřesněji, zaznamenáváme průběh tohoto chování nebo častěji výsledek tohoto chování. (Měkota & Blahuš, 1983) Obsah motorických testů muže být velmi odlišný. Od základních úkolů jako například stisknutí tlačítka na daný podnět, až po složité úkony skládající se z mnoha pohybů. Při testování může být pro TO postup zvládnutí motorického testu jasně daný, ale může být právě testováno řešení, které TO zvolí pro vyřešení daného problému. TO při testování může narazit na pohyby těla, které jsou ji známé, ale může nastat situace, která je pro ni neznámá. (Měkota & Blahuš, 1983) Motorické testy se seskupují do testových baterií, které mohou být heterogenní nebo homogenní a vyznačují se zařazením standardizovaných testů a z testové baterie nám vyjde jeden výsledek. (Měkota & Blahuš, 1983) Motorické testy můžeme klasifikovat z několika hledisek (viz obr 1.)

obr. 1 Struktura dělení motorických testů (Měkota, Blahuš, 1983, s.21)

10

V praxi se nejčastěji používají testy maximální výkonnosti, kde je účelem dosáhnout co možná nejlepšího individuálního výsledku. TO chce dosáhnout nejlepšího času, nejdelšího skoku nebo dosáhnout co nejvíce opakování jednotlivého cviku. Testy maximální výkonnosti dále dělíme na testy motorických schopností, do kterých řadíme například silové nebo vytrvalostní schopnosti. A také na testy motorických dovedností, kde je TO testována například z jednotlivých dovedností v plavání nebo košíkové. Obecně jsou pro tělovýchovnou praxi tato motorická testování nejdůležitější, ale pro moji práci je podstatná část motorických schopností. Proto si je v následujících kapitole podrobněji probereme. (Měkota & Blahuš, 1983)

11

3. Motorické schopnosti Motorická schopnost může být obecně vymezena jako soubor předpokladů k úspěšné pohybové činnosti. Přesněji řečeno, jde o soubor vnitřních předpokladů organismu. ( Měkota, 1979, str. 9)

O motorických schopnostech můžeme obecně říci, že jejich metodologie výzkumu vychází z tradičních vědních oborů jako je genetika nebo psychologie. Ta se již od počátku tohoto století zabývá studiem obecných schopností, jako je například inteligence. Ve směru sportovním se věda, která zkoumá tuto problematiku, nazývá antropomotorika. Právě antropomotorika využívá poznatků z psychologie, ale díky fyziologickým poznatkům přidává podstatu některých kondičních schopností. (Měkota, 1979)

Dělení motorických schopností dle Moravce, 2004 viz. obr. 2.

obr. 2 Model hiearchické struktury komplexu pohybových schopností (Moravec,2004)

12

3.1. Vytrvalostní schopnosti Vytrvalostní schopnosti dle Moravce 2004 řadíme mezi kondiční nebo-li energetické schopnosti.

Vytrvalost je schopnost organismu sportovce provádět určitou pohybovou činnost po delší dobu za poměrně vysoké intenzity. Vytrvalost organismu je schopnost odolávat vlivům únavy a nepříznivým vnitřním a vnějším překážkám. (Broda, 1983, s. 39)

Co se týče lyžařů, můžeme říci, že jejich vytrvalost musí být i v průběhu tréninku specializována na čas, který trvá jeden závod. Z hlediska fyziologie se jedná o 1-2 minuty. Jde o vytrvalost silovou, která ovlivňuje konečný výkon lyžaře nejvíce. Ta však vychází z vysoké úrovně vytrvalosti všeobecné. (Broda, 1983) Dělení vytrvalostních schopností: Všeobecná nebo-li aerobní vytrvalost Všeobecnou vytrvalostí rozumíme odolnost proti únavě v nízké a střední intenzitě. Zapojujeme všechny funkční možnosti v úrovni aerobního zatížení. V této vytrvalosti jsou používány především velké svalové skupiny tak, aby činnost organismu probíhala za rovnovážného stavu. (Broda, 1983) Speciální nebo-li anaerobní vytrvalost Je to specifická schopnost organismu udržet vysoký výkon svalů v maximální intenzitě zatížení a zároveň udržet vysokou úroveň procesů ve svalech v anaerobní fázi výkonu, kde tělo pracuje na kyslíkový dluh. (Broda, 1983)

13

Silová vytrvalost Silovou vytrvalost řadíme jak do vytrvalostních schopností, tak do silových schopností. Jedná se o specifický silový výkon po delší dobu, který pramení z dostatečné zásoby síly. Důležitým prvkem silové vytrvalosti je také schopnost opakovaného silového výkonu. (Broda, 1983)

3.2. Silové schopnosti Silové schopnosti také řadíme dle Moravce 2004 mezi kondiční schopnosti, pouze rychlostní nebo–li dynamickou sílu explozivní lze zařadit do hybridních schopností.

Silové schopnosti jsou ty schopnosti, které člověku umožňují překonávat odpor nebo proti odporu působit, a to prostřednictvím svalového napětí. (Měkota & Blahuš, 1983 s. 110) Silové schopnosti se skládají z několika menších části, jako je statická síla, dynamická síla a dynamická síla explozivní. Níže se o těchto jednotlivých částech dozvíme něco více. Statická síla Statickou sílu chápeme jako sílu, kterou vyvíjí určitá svalová skupina proti pevnému bodu. Jedná se o schopnost vyvinout maximální tah, tlak nebo stisk. Měření této síly se provádí většinou proti dynamometru. Při vyvíjení této síly se svalová vlákna neprodlužují ani nezkracují, mění se pouze jejich napětí. Jedná se tudíž o izometrickou kontrakci. (Broda, 1983) Dynamická síla Je to síla, kterou je svalová skupina schopna vyvinout proti odporu v průběhu nějakého pohybu, například průjezd obloukem nebo brždění. Pro lyžaře chápeme tuto sílu jako schopnost překonávat vnitřní sílu v obloucích, nebo vnější 14

síly, jako jsou například skoky při sjezdu. Při této síle se svalová vlákna v průběhu výkonu zkracují nebo prodlužují, jedná se tedy o izotonickou práci svalů. (Broda, 1983)

Dynamická síla explozivní V některé literatuře můžeme narazit na název výbušná síla. Dle Moravce 2004 se jedná o sílu rychlostní. Jde o schopnost vyvinout maximální sílu v co nejkratším čase. Pro lyžaře je velmi důležitá například při provádění rychlých přesunů mezi oblouky nebo při startu. Jedná se o provedení pohybu v co nejkratším čase a co nejpřesněji. (Broda, 1983)

3.3. Rychlostní schopnosti Dle Moravce 2004 řadíme rychlostní schopnosti do schopností hybridních. Rychlostní síla je také spojena s kondičními schopnostmi a reakční rychlost patří také do koordinačních schopností. Jedná se o schopnost, v co nejkratším čase provést daný pohybový akt. Dá se také říci, že člověk, který je rychlý, je schopný rychle zahájit pohyb na daný podnět. Pohyb uskuteční přesně a rychle a vykonává ho ve vysoké frekvenci. Rychlostní schopnosti dělíme na rychlostní sílu, kterou jsem již zmínil v silových schopnostech, dále na akční a reakční rychlost. (Měkota & Blahuš, 1983) Akční rychlost Vymezujeme ji jako schopnost člověka zahájit daný pohyb v co nejkratším čase. Čas je měřen vždy od zahájení pohybu. Jde tedy o to, za jaký čas je člověk schopen zpohybnit určitou část těla. Z biologického hlediska se tato rychlost váže jak na soustavu pohybovou, tak nervovou. U pohybové se jedná o rychlost biochemických procesů ve svalech a u nervové o tzv. labilitu, což je schopnost rychle střídat excitaci a útlum. (Měkota & Blahuš, 1983)

15

Reakční rychlost Jedná se o schopnost organismu člověka zareagovat na daný podnět v co nejkratším čase. Čas, který je při této rychlosti měřen, se nazývá reakční čas. Tento čas je čas, který odpovídá rychlosti člověk pohybově odpovědět na podnět. Podnět může být akustický, vizuální nebo taktilní. Jedná se tedy pouze o funkci nervového systému. Jde tedy o rychlost vedení vzruchů po nervových drahách. (Měkota & Blahuš, 1983)

3.4. Koordinační schopnosti Dle Moravce 2004 dělíme koordinační schopnosti na již zmíněnou reakční rychlost a dále na rovnováhovou, rytmickou, orientační a diferenciační schopnost. Koordinační schopnosti můžeme nazvat také schopnostmi obratnostními. Pro lyžaře jsou tyto schopnosti velmi důležité. Co se týká rovnovážných schopností, jsou nezbytné pro správný postoj na lyžích a pro přenášení váhy v obloucích. Rytmická schopnost je důležitá především pro závodníky slalomu, kteří musí dosáhnout určitého rytmu oblouku tak, aby bylo možné projet trať přesně a v co nejrychlejším čase. Orientační schopnost můžeme dále rozdělit na další pět menších podskupin dle tabulky. 2. Každá z těchto pěti podskupin je pro lyžaře důležitá, protože například odhadnutí vzdálenosti je pro něho velmi důležitá, aby věděl, kdy zahájit oblouk. I zdánlivě méně potřebná schopnost přesné identifikace tvarů patří k potřebným schopnostem lyžaře, který musí v průběhu závodu rychle a přesně vyhodnotit nerovnosti trati. (Měkota, 1979)

16

4. Fyziologická charakteristika alpských disciplín Celkově se výkony v alpských disciplínách dají hodnotit a charakterizovat z řady aspektů. Z fyziologického pohledu se jedná o výkon rychlostně silového charakteru, který se odehrává v kontinuálním zatížení. Tato sportovní aktivita je náročná z důvodů snížení množství kyslíku v tkáních. Zatížení svalového systému je obrovské díky nárůstu kyselých látek v těle neboli acidózy. Zároveň nutí sportovce zdokonalovat svoji adaptaci pohybového, sluchového a zrakového analyzátoru. Ze všech těchto faktorů se skládá samotný sportovní výkon. Z aspektu stimulace a rozvoje pohybových dovedností řadíme lyžování mezi nejmasovější aktivity realizované ve značně proměnlivých podmínkách, vyžadující od lyžaře okamžitou a adekvátní reakci. Co se týče psychologických aspektů jedná se o sport s řízeným rizikem, řešenými pravidly a jejich doplňky. V alpských disciplínách je kladen velký důraz na koordinaci, schopnost maximální koncentrace na výkon, umění rychlého a přesného rozhodování a překonání strachu pod nátlakem rizika, které k tomuto sportu neodmyslitelně patří. (Bedřich pro SLČR, 2010)

17

4.1. Faktory ovlivňující sportovní výkon v alpských disciplínách Faktory sportovního výkonu jsou relativně samostatné součásti sportovního výkonu, které jsou trénovatelné nebo se zohledňují při výběru talentů. Sportovní výkon charakterizuje počet a uspořádání faktorů. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) Faktory ovlivňující sportovní výkon: Somatické faktory - výška, hmotnost, délkové rozměry, složení těla, tělesný typ. Kondiční faktory - silové, rychlostní a vytrvalostní schopnosti. Faktory techniky - biomechanické základy pohybu, koordinace. Faktory taktiky - řešení pohybových úkolů, účelné využívání techniky. Psychické faktory - procesy poznávací, emoční, volní, motivace, adaptace, osobnost. Ostatní faktory- klimatické podmínky, regenerace, kvalita tratí

obr. 3 Faktory sportovního výkonu - alpské lyžování (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) 18

Somatické faktory - v alpských disciplínách převažují lyžaři, kteří mají převahu mezomorfní složky, ale typický lyžař není vyrovnaný mezomorf, do ideálního somatického rozložení vstupuje také endomorfní složka. Dalo by se říci, že lyžaři jsou velmi svalnatí sportovci, kteří ovšem mají i větší podíl tuku v těle. Samozřejmě můžeme najít výjimky, které bychom hledali převážně v ženském lyžování. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) Kondiční faktory – ovlivňují sportovní výkon lyžaře snad nejvíce. Lyžař musí mít sílu, a to jak explozivní, kterou využívá v obloucích při největším přetížení, tak vytrvalostí, protože například u sjezdu dochází k dokonalému prověření tohoto faktoru. Rychlost reakční je pro lyžaře nezbytná. Udává, jak rychle dokáže lyžař reagovat na vzniklou situaci. Zároveň v alpských disciplínách je velmi důležitá rovnováha.

Pro

lyžaře

je

přenášení

váhy,

které

je

spojeno

právě

s rovnováhou, nezbytné pro dokonalé zvládnutí oblouku a celé trati. Dalšími důležitými faktory je orientace v prostoru a po trati, aby byl lyžař schopný adekvátně a rychle reagovat na změny profilu trati. (Bedřich pro SLČR, 2010) Technické faktory- sem můžeme zařadit hlavně zvládnutí techniky řezaného oblouku, skoků, přechodů přes terénní nerovnosti a sjezdařského postoje. Jako úplně nejdůležitější bych vybral techniku carvingového oblouku, kde je důležitá širší stopa, přenášení váhy do oblouku a výjezd oblouku po hranách při snaze omezit jakýkoliv smyk. Zároveň je velmi důležitá technika průjezdu brankami, kde je podstatné včasné zahájení oblouku tak, aby závodník projížděl kolem branky v co nejmenší vzdálenosti a nedostával se do situace, kdy branku podjede a dostává se do těžší situace pro branku následující. (Bedřich pro SLČR, 2010) Taktické faktory- do těchto faktorů lze zařadit průjezd brankami. Závodník má právo před závodem na prozkoumaní nebo projetí tratě a zde právě řeší, kde by bylo lepší neriskovat, kde naopak stáhnout nějaké sekundy. V praxi jde o to, že závodník má nějaké typy zatáček zvládnuté o něco lépe a u některých musí být obezřetnější. Dalším neodmyslitelným taktickým faktorem je mazání a broušení 19

lyží. V minulosti se na tento faktor až tolik zřetel nebral, ale v současnosti se do mazaní lyží investuje obrovské množství energie, času, schopností doprovodného týmu a především financí. (Bedřich pro SLČR, 2010) Psychické faktory- pro dokonalé zvládnutí závodů musí být lyžař maximálně soustředěn na svůj výkon. Většina závodníků má svoje pravidelné rituály, kterými posiluje svoje soustředění na trať. Dále můžeme do psychických faktorů zařadit odolnost vůči tlaku veřejnosti, trenérů a domácího prostředí. Další z faktorů v této skupině je zvládnutí překonání strachu. Strach k alpskému lyžování patří, protože víme, že v nejrychlejších disciplínách závodníci dosahují rychlostí kolem 110 km/h a každý závodník ví, že v této rychlosti se v minulosti staly velmi těžké úrazy. (Bedřich pro SLČR, 2010) Ostatní faktory- do této skupiny lze přiřadit vliv okolního počasí, klimatické podmínky a podmínky na trati. Ne jednou se stalo, že v průběhu dlouhého závodu se kvalita trati zhoršila, například díky sněžení či zvýšené teplotě. V těchto situacích má závodník ztížené podmínky pro atakování předních pozic v závodě. Dále sem řadíme zvládnutí regenerace a adaptace. Například mezi jízdami nebo při změně disciplíny v alpské kombinaci. (Bedřich pro SLČR, 2010)

4.2. Metabolická charakteristika sportovního výkonu Výkon v alpském lyžování řadíme mezi kontinuální typ zatížení, kdy závodníci dosahují submaximálního až maximálního zatížení. Délka trvání výkonu je od nejkratšího slalomu, který trvá okolo jedné minuty, až k nejdelším sjezdům, které mohou přesahovat dvě minuty. V průběhu závodu máme několik způsobů metabolického krytí. Jako první nastupuje ATP – CP systém. Následuje anaerobní glykolýza a u nejdelších závodů aerobní fosforylace. Zdroje energie pro sjezdaře je samozřejmě ATP a CP systém, který startuje jakýkoliv pohyb organismu a glykogen, který vstupuje do glykolýzy. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

20

obr. 4 Podíl aerobního a anaerobího krytí během závodu ve sjezdu (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) Na obr. 5 vidíme, že v průběhu nejdelší disciplíny alpského lyžování je podíl aerobního krytí poměrně výrazný, a to především díky pasážím na trati, které nejsou tolik náročné na silovou zdatnost a kladou nároky spíše na techniku a skluz.

obr. 5 Podíl aerobního a anaerobního krytí během závodu ve slalomu (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

Oproti sjezdu je slalom více anaerobní, protože výkon během něj je kontinuálnější než při sjezdu viz. obr. 5.

21

4.3. Specifické adaptace organismu na zátěž V této kapitole, jak již napovídá nadpis, se budeme zabývat adaptacemi organismu. Jako první je adaptace energetických zásob, kdy jak ATP a CP, tak i glykogenové zásoby vzrůstají oproti běžné populaci. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) Z funkčních adaptací se jedná o zvýšení kapacity jak aerobní, tak anaerobní. Závodník také zlepšuje funkci smyslových analyzátorů jako je zrak, kde nejvíce rozvíjí nejen periferní vidění, ale i prostorovou orientaci, která je pro závodníka nezbytná. Dále se u lyžařů rozvíjí vestibulární aparát, který spolu se zrakovým ústrojím zajišťuje rovnováhu hlavy a těla v prostoru. V neposlední řadě se rozvíjí sluchový aparát, který se podílí na orientaci v prostoru. (Bedřich pro SLČR, s. 90 – 100, 2010) Morfologickými změnami organismu u lyžaře je především hypertrofie rychlých svalových vláken dolních končetin. Jedná se o růst svalové tkáně z důvodů zvětšování jednotlivých svalových buněk. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011) Do specifických adaptací organismu spadá také rozvoj pohybových schopností. U lyžařů je to především rozvoj jak síly explozivní, tak i vytrvalosti, rychlosti jak reakční, tak akční a zdokonalování koordinace, kam můžeme zařadit koordinaci rovnováhovou, orientační, diferenciační, rytmickou a synaptickou. Do této kategorie patří také rozvoj flexibility končetin. (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

22

4.4. Funkční charakteristika sportovce Do funkční charakteristiky sportovce řadíme jeho fyziologické parametry, o kterých jsou bližší informace v tab. 1, kde nalezneme, jaký mají lyžaři maximální příjem kyslíku, jejich srdeční frekvenci a další parametry.

tab. 1: Maximální fyziologické parametry při testech do maxima (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

Důležitý je také podíl rychlých a pomalých vláken. Podle Cacka (2009) u lyžařů není velká převaha rychlých ani pomalých vláken, ale můžeme říci, že převažují pomalá, a to v poměru 54:46 viz. obr. 6.

obr. 6 Podíl rychlých a pomalých vláken ve svalech (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

23

4.5. Somatické parametry lyžařů Poslední dobou se ukazuje, že somatotyp ideální pro danou disciplínu převažuje v elitní skupině sportovců, ale nemůže říci, že by nebylo možné s jiným somatotypem patřit do světové špičky. Typický příklad je Usain Bolt ve sprintu nebo náš Jan Železný v hodu oštěpem. Co se týče lyžařů, je jejich somatický ideál průměrná tělesná výška a nadprůměrná hmotnost. V posledních letech se tento trend částečně mění především u žen, které dosahují výšek až kolem 180 cm. Ideální somatotyp závodníků je 2,5 – 7 – 1,5, kdy procento tuků se pohybuje v rozhraní 10 – 15 % tělesné hmotnosti. U závodnic je somatotyp 3 – 5 – 2 s obsahem podkožního tuku 15 – 25 %. Elitní lyžaří bývají více mezomorfní a méně ektomorfní. Typickými znaky úspěšných závodníků jsou kratší nohy s nízkým krurálním indexem a vypracovaná postava s širokými rameny a robustním trupem. Specialisté na slalom jsou obecně lehčí a vyznačují se větší agilitou. Nejštíhlejší jsou však specialisté na obří slalom. Specialisté na sjezd jsou naopak velmi těžcí (kolem 100 kg s vyšším % tuku, což pomáhá zvýšit rychlost při jízdě ze svahu. (Broda, 1983), (Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

24

obr. 6 Somatograf alpských lyžařů (modře-muži, červeně-ženy),(Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J.,2011)

25

Empirická část

26

5. Cíl, otázky a úkoly práce 5.1. Cíl práce Jako cíl bakalářské práce jsem si stanovil srovnání výsledků v pohybových schopnostech mezi výběrem závodních lyžařů, kteří pravidelně podstupují přípravu a výběrem z běžné populace. Zvoleným testovým souborem byla kategorie předžáků a mladších žáků.

5.2. Výzkumné otázky V rámci bakalářské práce jsem při stanovení otázky vycházel z předpokladu, že z výsledků jednotlivých testů získám informace o úrovni jednotlivých stránek výkonnosti jedince. Také předpokládám, že výsledky napříč kategoriemi se budou lišit, a to tak, že starší kategorie dosáhnou lepších výsledků. Jako poslední předpoklad je, že kategorie závodních lyžařů bude mít v testování lepší výsledky než běžná populace. Otázka 1 : Vede pravidelná příprava závodních lyžařů k lepším výsledkům v motorických testech než u běžné populace? Otázka 2 : V jaké věkové kategorii se projeví, pokud se projeví, posun výkonnosti závodních lyžařů oproti běžné populaci?

27

5.3. Úkoly práce Z cílů, které jsem si stanovil, vycházejí také následující dílčí úkoly bakalářské práce. Úkol č. 1 Charakterizovat soubor, na kterém bylo měření testů prováděno. Úkol č. 2 Popsat zvolenou testovou baterii motorických schopností. Úkol č. 3 Provést měření zvolené testové baterie u závodních lyžařů i běžné populace ve zvolených věkových kategorii. Úkol č. 4 Porovnat výsledky obou souborů a věkových kategorií

6. Metodika práce 6.1. Charakteristika souboru Měřený soubor byl složen ze dvou skupin. Jedna skupina se skládala ze závodních lyžařů, jejichž výkony jsem zkoumal v klubu SKI team Viktoria Brno. Tito pravidelně podstupují jak letní, tak zimní přípravu, která je specializovaná na alpské disciplíny. Motorické testy patří k neodmyslitelné součásti hodnocení jejich přípravy. Druhou zkoumanou skupinou byl výběr z běžné populace. Jednalo se o studenty Gymnázia Židlochovice. Jak v souboru závodních lyžařů, tak v i běžné populaci jsem se zaměřil na ročníky 2000 – 2001, což odpovídá kategorii mladších žáků, a ročníky 2002 – 2003, což odpovídá kategorii předžáci. V každé z kategorii bylo změřeno 15 jedinců, a to vždy zvlášť v kategorii dívek a chlapců.

6.2. Statistické metody Výsledky měření jsem pečlivě poznamenal a přenesl do programu Microsoft Excel, který jsem použil i pro zpracování dat. Díky funkcím tohoto programu jsem spočítal následující statistické ukazatele.

28

Aritmetický průměr:

n = počet měřených osob x = hodnota výsledku jednotlivých osob Aritmetický průměr je součet všech hodnot vydělený jejich počtem.

Směrodatná odchylka

obr. 7 Vzorec směrodatné odchylky (Mencl, 1979, s. 49)

29

Dvouvýběrový nepárový t-test

obr. 8 Vzorec pro dvouvýběrový nepárový t - test (Mencl, 1979, s. 140)

obr. 9 Popisek pro obr. 8 (Mencl, 1979, s. 137)

30

6.3. Testová baterie Testová baterie, kterou jsem zvolil, se skládá z několika testů, které prověří většinu fyzických aspektů výkonu při alpském lyžování. Testová baterie vychází ze známých motorických testů, kde většinu jednotlivých testů nalezneme v testové baterii Unifittest 6 – 60. V následujících odstavcích popíši jednotlivé motorické testy, jejich správné provedení a způsob jejich měření. Testy, patřící do zvolené testové baterie: •

Sed – leh (počet za 60 s)

•

Kliky (počet)

•

Člunkový běh 4x10m

•

Skok daleký z místa odrazem snožmo

•

Hluboký předklon ve stoji

31

Test č. 1 : Sed – leh (počet za 60s) je zaměřen především na otestování silové vytrvalosti břišních svalů a flexorů kyčelního kloubu. Pomůcky: žíněnka, stopky (s přesností na 0,01s) Provedení: Testovaná osoba zaujme základní polohu: leh na zádech pokrčmo, paže skrčit vzpažmo zevnitř, ruce v týl, sepnout prsty. Nohy jsou pokrčeny v kolenou v úhlu 90 stupňů, chodila od sebe ve vzdálenosti 30 cm, k zemi je fixuje pomocník. Testovaná osoba opakuje sed (oběma lokty se dotkne kolen) a leh (záda a hřbety rukou se dotknou podložky). (Měkota, 1979, s 45)

obr. 10 Testování kyčelních flexorů a břišních svalů (Měkota 1979, s.45)

Pravidla dle Měkoty 1979 − pohyb se opakuje co nejrychleji po dobu 60s − testovaná osoba je seznámena se správným provedením a vyzkouší si ho − lehy a sedy musí v průběhu testování zůstat v uvedených polohách − pohyb musí být plynulý, bez přestávek, nehrozí diskvalifikace z důvodu únavy, test se provádí pouze jednou 32

Test č. 2 kliky (počet) – testuje sílu a silovou vytrvalost horních končetin a zároveň oblast trupu, kde testuje statickou sílu břišních a zádových svalů Pomůcky: žíněnka Provedení: Testovaná osoba pravidelně střídá polohy vzpor ležmo a klik ležmo. Trup je toporný ( nevysazovat). (Měkota, 1979, s. 44)

obr. 11 Výchozí poloha testování kliků (Měkota, 1979, s. 42)

Pravidla − popíšeme a předvedeme správné provedení − dlaně na šíři ramen, prsty směřují vpřed − v poloze klik ležmo se hrudník přiblíží k podložce na vzdálenost maximálně 5 cm − počítáme správně provedené cviky − test se provádí pouze jednou

33

Test č. 3 Člunkový běh 4x10m – testuje akční rychlost komplexních pohybů prostřednictvím krátkých běhů Provedení: Na povel ,, připravte se“ se postaví testovaná osoba tak, aby stála těsně za startovní čarou a na povel ,, pozor“ a ,,teď“ vybíhá k metě vzdálené 10 metrů. Tuto metu oběhne a vrací se tak, aby dráha mezi druhým a třetím úsek tvořila osmičku. Na konci třetího úseku testovaná osoba metu neobíhá, jen se jí dotkne rukou a nejkratší cestou se vrací do cíle. Cílové mety se testovaná osoba opět musí dotknout. (Měkota & Blahuš, 1983, s. 213)

obr. 12 Člunkový běh 4x10 m ( Měkota & Blahuš, 1983, s. 212)

Pravidla dle Měkoty & Blahuše, 1983 −

ukážeme průběh trati, necháme testované osoby proběhnout si trať

−

test provádíme dvakrát, minimální odpočinek je dvě minuty

−

při provádění v tělocvičně musí být povrch neklouzavý

34

Test. č. 4 Skok daleký z místa odrazem snožmo - jedná se o test dynamické, explozivní síly dolních končetin Pomůcky: pravítko (tyč), dopadová stupnice nebo pásmo Provedení: Ze stoje mírně rozkročného, podřep, zapažit, předklon – odrazem snožmo skok daleký vpřed se současným švihem paží vpřed. Úkolem je skočit co nejdál, skáče se od zřetelně vyznačené odrazové čáry. (Měkota,1979, s. 66)

obr. 13 Skok daleký z místa odrazem snožmo (Měkota, 1979)

Pravidla dle Měkoty 1979: −

vysvětlíme a ukážeme pohybový úkol

−

testovaná osoba stojí špičkami těsně před odrazovou čárou, chodidla jsou vodorovně na pevném neklouzavém povrchu

−

není povolena opora ani použití treter

−

pokus měříme od paty testované osoby, která je blíže odrazové čáře

−

skok se opakuje třikrát

35

Test. č. 5 Hluboký předklon ve stoji – v tomto případě se jedná o test kloubní pohyblivosti a pružnosti svalů především kolem bederní páteře a kyčelního kloubu a je zjišťována úroveň flexibility hýžďových, stehenních a lýtkových svalů a jejich úponů Pomůcky: lavička, měřící stupnice Provedení: Testovaná osoba zaujme stoj spojný na zvýšené ploše, vzpaží a postupně se předklání. Napnuté prsy přitom sune po délkovém měřítku co nejhlouběji. Nohy v kolenou musí zůstat napnuté, v krajní poloze předklonu je výdrž 2 sekundy (Měkota & Blahuš, 1983, s. 229)

obr. 14 Hluboký předklon ve stoji (Měkota & Blahuš, 1983, s. 229)

Pravidla dle Měkoty & Blahuše, 1983: − seznámíme s postupem měření a předvedeme ukázku − testování předchází standartní rozcvičení, testovaná osoba je bosa − chodila jsou vodorovně a kolmo na měřící stupnici, kolena jsou napnutá kontrolujeme testující hmatem, krajní poloha nesmí být dosažena hmitem − teste se opakuje dvakrát 36

7. Hodnocení výsledků výzkumu V následující kapitole se seznámíme s výsledky a jejich hodnocením jednotlivých testovaných kategorií. Pro testování statistické významnosti jsem zvolil hladiny spolehlivosti 0,90 a 0,95, které najdeme v tabulce označeny jako významné. V komentářích tabulek se také dozvíme, které z výsledků, se daným statistickým významnostem blížili. Nejdříve si vysvětlíme, co nám tato čísla říkají. Pokud v tabulce najdeme u t-testu výsledek hladiny významnosti, který je 0,1 a nižší, prokázaly se výsledky měření statisticky významné na hladině spolehlivosti 0,90, což nám říká, že z 90% pravděpodobností, narazíme na lepší výsledek u závodních lyžařů než u běžné populace. A dále pokud najdeme v tabulkách výsledek, který je nižší než 0,05 znamená to, že z 95% pravděpodobností narazíme na lepší výsledek u závodních lyžařů oproti běžné populaci.

37

7.1. Mladší žáci 15-16 let V kategorii mladších žáků n = 15 v obou výběrech se jako statisticky významný výsledek na hladině spolehlivosti 0,90 projevil pouze motorický test sed – leh. Tento test se také velmi blížil k hladině spolehlivosti 0,95. Dále se k hladině spolehlivosti 0,90 se přiblížily testy člunkový běh a skok daleký z místa. U zbývajících dvou testů se statistická spolehlivost ani na jedné z hladin neprokázala, a to především z důvodu statistického šumu. U obou statisticky nevýznamných testů jsem se při měření setkal u běžné populace s výsledky, které se blížily výsledkům závodních lyžařů, viz tabulka 6, 7 v příloze. Odpovědět zodpovědně na výzkumnou otázku, kterou jsem si položil před měřením, zda pravidelná příprava závodních lyžařů vede k lepším výsledkům v motorických testech než u běžné populace, nebylo jednoduché. Protože co týče používané statistické spolehlivosti, projevil se pouze jeden z pěti testů statisticky významný. Další dva z testů se významně blížily, tudíž bych podpořil význam pravidelné přípravy, pouze s připomínkou, že jsem se setkal se statistickým šumem, který výsledky ovlivnil u zbývajících dvou testů.

38

Významnost

Statistické ukazatele

Sed – Leh (počet)

Kliky (počet)

Člunkový běh 10 m

Skok daleký z místa (cm)

Hluboký předklon (cm)

Závodní lyžaři n=15

Běžná populace n=15

Kategorie

tab. 2 Výsledky mladší žáci - zdrojová data tabulka 6 a 7 v příloze

Aritmetický průměr

58,60

20,07

11,83

171,07

1,40


22,15

9,43

0,91

13,42

12,55


73,20

21,67

11,46

179,73

4,27


16,21

9,51

0,53

14,85

3,26

t-test

0,056 0,658 0,192 0,116 0,415 výz na m né ne výz na m né ne význa m né ne výz na m né ne výz na m né

39

7.2. Mladší žákyně 15-16 let V kategorii mladších žákyň n = 15 v obou výběrech se na hladině spolehlivosti 0,90 a dokonce 0,95 projevily tři z pěti motorických testů jako statisticky významné. U všech těchto tří testů dosáhly závodní lyžařky o hodně lepší výsledky než výběr z běžné populace. U zbývajících dvou testů skoku dalekého z místa a hlubokého předklonu se opět projevil statistický šum, kdy jsme při měření výběru běžné populace se vyskytli gymnastky a tanečnice, které tyto výsledky velmi ovlivnily. Přesto se výsledky z těchto dvou testů blížily daným hladinám spolehlivosti. Právě proto si na danou výzkumnou otázku mohu odpovědět ano, pravidelný trénink závodních lyžařů vede k lepším výsledkům v motorických testech oproti běžné populaci.

40

Významnost

Kliky (počet)





55,67

7,20

13,17

167,87

7,93

Směroda tná odc hylka

29,58

5,23

1,20

11,53

8,98


77,80

43,60

11,87

173,73

10,80

Směroda tná odc hylka

18,10

13,81

0,50

17,07

4,02





Kategorie

tab. 3 Výsledky mladší žákyně – zdrojová data tabulka 8 a 9 v příloze

t-tes t

0,024 0,000000001 0,001 0,296 0,285 výz na m né výz na m n é výz na m né n e výz n a m n éne výz n a m n é

41

7.3. Předžáci 13-14 let V kategorii předžáků bylo v obou výběrech také změřeno 15 osob. V této kategorii se statisticky významný na hladině spolehlivosti 0,90 projevil výběr závodních lyžařů lepší v motorickém testu člunkový běh. Na hladině spolehlivosti se dokonce dva z testů projevily jako významné a to test kliků a hlubokého předklonu. U zbývajících dvou testů se do výsledků velmi výrazně projevil šum, který byl zapříčiněn tím, že ve výběru běžné populace jsem se setkal s výsledky, které odpovídají trénovaným osobám ve výběru závodních lyžařů. Vysvětluji si to tím, že i v běžné populaci jsem změřil sportovce jiných odvětví, kteří dokáží být lyžařům v některých motorických testech konkurence schopni. I v této kategorii si chci odpovědět na danou výzkumnou otázku. Výsledky mi opět naznačují, že byli lyžaři lepší než běžná populace, ale narazil jsem i na výjimky, které byly způsobeny statistickým šumem. Celkově bych však odpověděl na svoji otázku z úvodu práce opět ano. A to i z toho důvodu, že v průměru se přeci jenom lyžařům vedlo lépe.

42

Významnost

Kliky (počet)





53,13

13,13

13,03

159,20

-0,13

Směrodatná odc hylka

27,33

13,99

1,70

19,87

8,51


56,80

27,67

12,00

164,60

7,60

Směrodatná odc hylka

12,02

6,37

0,90

16,41

3,72





Kategorie

tab. 4 Výsledky předžáci - zdrojová data tabulka 10 a 11 v příloze

t-tes t

0,649 0,001 ne výz na m né výz n a m n é

43

0,056 0,440 0,004 výz n a m n é n e výz n a m né výz na m né

7.4. Předžačky 13-14 let V této kategorii jsem se také držel stejného počtu testovaných osob v obou výběrech jako u předchozích. Tato kategorie byla pro hodnocení nejtěžší, protože ani jeden z testů se neprokázal jako statisticky významný na hladině spolehlivosti 0,90. Pouze motorický test člunkový běh se k této spolehlivosti přiblížil. Tyto výsledky si vysvětluji velkým statistickým šumem a zároveň můžeme tvrdit, že v této kategorii se pravidelná fyzická příprava neprojevuje do výsledků do takové míry jako u ostatních kategorii. Z výsledků vyplývá odpověď na danou otázku tak, že nevede pravidelná příprava závodních lyžařů k lepším výsledkům než u běžné populace. Ale výsledky se projevovali lepší u závodních lyžařů, ale statisticky zpracované výsledky tomu neodpovídají. Pouze pokud budeme brát průměr jako statisticky významný, což nelze, můžeme tvrdit, že jsou závodní lyžaři i v této kategorii lepší.

44

Významnost

Kliky (počet)





50,87

15,67

12,27

168,40

9,27

Směroda tná odchylka

14,06

9,78

0,53

8,17

6,65


56,07

17,87

11,93

173,20

10,27

Směroda tná odchylka

24,81

11,02

0,55

14,62

3,02





Kategorie

tab. 5 Výsledky předžačky – zdrojová data tabulka 12 a 13 v příloze

t-tes t

0,501 0,581 0,110 0,293 0,612 n e výz n a m nén e výz n a m nén e výz n a m nén e výz n a m nén e výz n a m né

45

8. Diskuze Cílem práce bylo seznámit se specifikami alpského lyžování a popsat způsoby motorického testování. Hlavním cílem teoretické části bylo provést měření motorických testů. Testování bylo provedeno celkem na 120 probandech, kteří bylo rozdělení do dvou výběru, dle daných odvětví. Jeden z výběrů byl specialistů na alpské disciplíny a druhý výběr z běžné populace. V obou výběrech byly vždy dvě kategorie. Předžácí a mladší žáci, které byli dále rozděleni dle pohlaví. Celkem se oba výběry podrobili pěti motorickým testům. Z výše uvedených výsledků vidíme, že u většiny kategorii se aspoň částečně ukázalo, že pravidelná příprava alpských lyžařů vede k lepším výsledkům, které prověřili statickou sílu, dynamickou sílu a explozivní sílu. Ovšem musíme říci, že díky statistickému šumu, kterému rozumíme tak, že i v běžné populaci se vyskytují sportovci, nelze ve všech kategoriích říci, že všechny testy byly statisticky průkazné.

46

9. Závěr Cílem práce bylo seznámit čtenáře se specifikami alpských disciplín, faktory, které sportovní výkon ovlivňují a také s fyziologickou charakteristikou. Jelikož byla práce zaměřena na motorické testování, bylo probráno jeho rozdělní a způsoby měření. V teoretické části jsem také rozebral a rozdělil motorické schopnosti, které testovala empirická část mé práce. Teoretická část práce splnila dané cíle a přinesla komplexnější pohled na výkon alpského lyžaře. Empirická část byla zaměřena na motorické testování. Zvolený cíl, provést měření a vyhodnotit dané výsledky byl splněn. Na základě získaných dat jsme jednotlivé kategorie vyhodnotil. Výsledky byli v některých kategoriích nejednoznačné, přesto u většiny byla zjištěna převaha lepších výsledků u výběru alpských lyžařů.

9.1. Závěry pro praxi Ze zjištěných výsledků víme, že pravidelná příprava vede k lepším výsledkům v motorických testech, tudíž můžeme soudit, že příprava je prováděna správně. A také, že motorické testování je vhodným ukazatelem vývoje výkonosti jednotlivce.

47

Seznam použité literatury Bernaciková, M., Kapounková, K., & Novotný, J. (3. 1. 2011). Fyziologie sportovních disciplín. Získáno 29. 2. 2016, z Elportál: http://is.muni.cz/do/rect/el/estud/fsps/ps10/fyziol/web/index.html.

Broda, T. (1983). Sportovní příprava mládeže v lyžování: sjezdové disciplíny (1. vyd.). Praha: Univerzita Karlova.

Mencl, V. (1979). Aplikace statistických metod v antropomotorice (Vyd. 1.). Plzeň: Pedagogická fakulta v Plzni. Katedra tělesné výchovy.

Měkota, K. (1979). Měření a testy v antropomotorice (1. vyd.). Olomouc: Rektorát Univerzity Palackého v Olomouci.

Měkota, K., & Blahuš, P. (1983). Motorické testy v tělesné výchově (1. vyd.). Praha: Státní pedagogické nakladatelství.

Odborný úsek alpských disciplín SLČR (2012). Pravidla lyžařských závodů v alpských disciplínách. Praha Podešva, V. František, V., Bedřich, L., & Bedřich, P., (2010) Učební texty pro trenéry alpských disciplín. SLČR: Olympia, 2010

Moravec, R. (2004). Teória a didaktika športu (1. vyd.). Bratislava: Fakulta telesnej výchovy a športu Univerzity Komenského v Bratislave.

48

Přílohy tab. 6 Výsledky měření - mladší žáci - běžná populace

Ročník

Kliky (počet)




n= 15 Sed – Leh (počet)

Motorické testy

Mladší žáci 20002001 běžná populace

40,00 40,00 76,00 53,00 33,00 50,00 90,00 40,00 25,00 95,00 53,00 80,00 50,00 94,00 60,00

21,00 4,00 18,00 36,00 3,00 37,00 20,00 20,00 10,00 20,00 15,00 25,00 20,00 23,00 29,00

14,39 12,09 11,20 11,23 11,72 10,80 11,87 11,79 13,24 11,55 11,85 10,64 12,23 11,20 11,70

175,00 181,00 168,00 180,00 179,00 175,00 190,00 165,00 174,00 159,00 145,00 185,00 175,00 140,00 175,00

6,00 7,00 21,00 3,00 -20,00 8,00 15,00 -4,00 -26,00 -14,00 8,00 10,00 -5,00 9,00 3,00

49

tab. 7 Výsledky měření - mladší žáci - závodní lyžaři

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Mladší žáci 20002001 závodní lyžaři

68,00 88,00 89,00 110,00 90,00 70,00 54,00 55,00 74,00 69,00 91,00 59,00 65,00 62,00 54,00

11,00 12,00 9,00 23,00 21,00 20,00 29,00 12,00 23,00 12,00 20,00 27,00 37,00 43,00 26,00

10,56 10,83 11,07 11,57 11,73 11,18 11,45 11,67 11,34 11,14 12,34 11,89 10,74 12,01 12,32

189,00 180,00 204,00 202,00 172,00 176,00 203,00 178,00 188,00 166,00 170,00 179,00 149,00 166,00 174,00

3,00 3,00 1,00 0,00 2,00 4,00 1,00 3,00 0,00 5,00 10,00 9,00 8,00 7,00 8,00

50

tab. 8 Výsledky měření - mladší žákyně - běžná populace

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Mladší žákyně 2000-2001 běžná populace

141,00 60,00 90,00 25,00 50,00 80,00 42,00 41,00 70,00 36,00 32,00 20,00 40,00 53,00 55,00

3,00 3,00 9,00 1,00 4,00 9,00 0,00 5,00 10,00 10,00 7,00 2,00 20,00 13,00 12,00

12,66 13,70 13,02 12,93 15,43 12,32 13,92 13,82 13,03 14,38 11,71 15,29 11,57 12,05 11,68

176,00 154,00 165,00 158,00 155,00 156,00 154,00 172,00 156,00 168,00 188,00 175,00 185,00 181,00 175,00

1,00 15,00 7,00 3,00 3,00 -9,00 21,00 13,00 9,00 2,00 2,00 -4,00 15,00 20,00 21,00

51

tab. 9 Výsledky měření - mladší žákyně - závodní lyžaři

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Mladší žákyně 2000-2001 závodní lyžaři

81,00 100,00 91,00 99,00 116,00 75,00 61,00 81,00 50,00 49,00 75,00 68,00 66,00 87,00 68,00

62,00 32,00 31,00 50,00 42,00 50,00 36,00 40,00 77,00 64,00 39,00 34,00 29,00 30,00 38,00

12,36 11,98 11,56 11,37 10,95 11,56 12,76 11,75 11,34 11,76 11,99 11,79 12,51 11,71 12,69

172,00 156,00 168,00 180,00 173,00 183,00 207,00 215,00 168,00 160,00 176,00 159,00 174,00 150,00 165,00

7,00 11,00 15,00 10,00 13,00 2,00 6,00 7,00 17,00 16,00 12,00 11,00 13,00 8,00 14,00

52

tab. 10 Výsledky měření - předžáci - běžná populace

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Předžáci 2002-2003 běžná populace

70,00 30,00 23,00 29,00 80,00 25,00 54,00 95,00 90,00 100,00 50,00 13,00 40,00 38,00 60,00

30,00 2,00 3,00 8,00 37,00 3,00 3,00 20,00 40,00 25,00 0,00 0,00 1,00 2,00 23,00

12,29 18,14 13,65 12,88 12,12 13,93 15,49 12,73 11,59 11,67 12,30 12,70 12,70 12,00 11,30

170,00 136,00 139,00 156,00 160,00 150,00 155,00 192,00 175,00 195,00 170,00 120,00 140,00 160,00 170,00

5,00 2,00 -7,00 -14,00 3,00 4,00 -2,00 6,00 0,00 9,00 9,00 -20,00 7,00 6,00 -10,00

53

tab. 11 Výsledky měření - předžáci - závodní lyžaři

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Předžáci 2002-2003 závodní lyžaři

46,00 51,00 55,00 79,00 60,00 62,00 50,00 72,00 60,00 51,00 35,00 46,00 58,00 79,00 48,00

18,00 25,00 31,00 22,00 25,00 30,00 35,00 27,00 18,00 40,00 29,00 38,00 25,00 30,00 22,00

13,14 12,56 12,83 12,10 11,70 11,78 10,91 11,37 13,01 10,78 10,38 11,28 12,67 13,42 12,14

171,00 166,00 178,00 155,00 170,00 177,00 179,00 143,00 129,00 140,00 164,00 184,00 182,00 178,00 153,00

5,00 8,00 10,00 5,00 3,00 4,00 3,00 2,00 8,00 10,00 13,00 7,00 10,00 14,00 12,00

54

tab. 12 Výsedky měření - předžačky - běžná populace

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Předžačky 20022003 běžná populace

45,00 65,00 41,00 40,00 26,00 60,00 68,00 50,00 80,00 41,00 50,00 30,00 49,00 58,00 60,00

40,00 15,00 12,00 15,00 22,00 15,00 23,00 9,00 6,00 7,00 21,00 3,00 5,00 12,00 30,00

11,77 11,95 12,05 11,78 12,30 12,02 12,13 12,91 12,07 13,12 12,83 13,42 12,03 12,15 11,52

175,00 167,00 176,00 178,00 175,00 165,00 155,00 158,00 176,00 168,00 173,00 157,00 165,00 158,00 180,00

3,00 5,00 8,00 10,00 20,00 16,00 15,00 -2,00 10,00 -5,00 10,00 13,00 13,00 7,00 16,00

55

tab. 13 Výsledky měření - předžačky - závodní lyžaři

Ročník

Kliky (počet)





Motorické testy

Předžačky 20022003 závodní lyžaři

37,00 40,00 38,00 35,00 32,00 105,00 57,00 60,00 115,00 48,00 58,00 23,00 65,00 62,00 66,00

9,00 12,00 6,00 10,00 12,00 27,00 26,00 18,00 40,00 20,00 15,00 11,00 9,00 10,00 43,00

12,54 11,87 12,22 12,06 11,49 12,19 12,47 12,19 11,21 12,14 10,98 11,58 10,92 12,42 12,72

173,00 169,00 185,00 160,00 140,00 198,00 157,00 162,00 186,00 179,00 185,00 184,00 160,00 175,00 185,00

7,00 6,00 11,00 8,00 9,00 10,00 8,00 9,00 11,00 15,00 16,00 12,00 14,00 12,00 6,00

56

Resumé Bakalářská práce nás seznámila s alpskými disciplínami, jejich specifikami a členěním. Teoretické část se zaměřila nejen na fyziologickou charakteristiku sportovního výkonu v alpských disciplínách, ale seznámila nás i s metodami motorického testování a dělením jednotlivých motorických testů. V empirické části bylo provedeno měření dvou kategorii v daných motorických testech, kde bylo provedeno zpracování a vyhodnocení daných výsledků. Při celkovém hodnocení se odpovědělo na dané výzkumné otázky a zkontrolovalo, zda byly splněny cíle výzkumné části. Klíčová slova: alpské disciplíny, motorické testy, motorické dovednosti, pohybové schopnosti, výsledky měření

Summary This bachelor thesis introduced us alpine disciplines, their characteristics and classification. The theoretical part is focused not only on the physiological characteristics of sport performance in alpine disciplines, but also on motoric testing methods and the splitting of individual motoric tests. In the empirical part the measurement of two categories in given motoric tests was carried out; the processing and interpretation of the results including. The overall evaluation responded to the research questions and meeting objectives of the research was checked. Key words: alpine disciplines, motoric tests, motoric skills, motoric abilities, measuring results

57

Rozdíl běžné populace a závodních lyžařů v motorických testech

Recommend Documents