UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Katedra geografie
Bc. Blanka STRÁNÍKOVÁ
REGIONY A REGIONALIZACE VE ZLÍNSKÉM KRAJI Magisterská diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Petr KLADIVO Olomouc 2011
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci vypracovala sama pod vedením Mgr. Petra Kladiva a také, že jsem veškerou použitou literaturu a zdroje uvedla v seznamu použité literatury a zdrojů.
V Olomouci dne 21. 4. 2011
.……...………………… podpis autora
Ráda bych na tomto místě poděkovala panu Mgr. Petru Kladivovi za odborné vedení, poskytnutí rad a pomoci při zpracování magisterské diplomové práce. Dále bych ráda poděkovala panu Mgr. Petru Šimáčkovi za pomoc při tvorbě mapových výstupů.
Obsah 1 Úvod.......................................................................................................................... 8 2 Cíle práce a použité metody...................................................................................... 9 2.1 Metoda vymezení nodálních regionů ............................................................... 9 2.2 Regionalizace na základě aplikace Reillyho modelu ....................................... 10 2.3 Použitý software ............................................................................................... 12 3 Rešerše literatury ...................................................................................................... 13 4 Charakteristika Zlínského kraje ................................................................................ 15 5 Historický exkurz − vývoj administrativního členění Zlínského kraje od poloviny 19. století .............................................................................................. 18 5.1 Období 1850-1868 ............................................................................................ 18 5.2 Období 1868-1945 ............................................................................................ 18 5.3 Období 1945-1960 ............................................................................................ 20 5.4 Období 1960-2000 ............................................................................................ 20 5.5 Období od roku 2000 ........................................................................................ 21 5.6 Paralela mezi politickými (soudními) okresy a SO ORP (SO POÚ) ............... 22 5.6.1 Okres Kroměříž .................................................................................... 22 5.6.2 Okres Uherské Hradiště ....................................................................... 23 5.6.3 Okres Vsetín ......................................................................................... 23 5.6.4 Okres Zlín ............................................................................................. 23 5.7 Shrnutí .............................................................................................................. 24 6 Prostorové uspořádání kraje na základě reálných prostorových vazeb .................... 26 6.1 Nodální regiony vytvořené na základě dojížďky do zaměstnání ..................... 26 6.2 Nodální regiony vytvořené na základě dojížďky do škol ................................. 28 6.3 Nodální regiony vytvořené na základě celkové dojížďky ................................ 31 6.4 Charakteristika nodálních regionů vytvořených na základě celkové dojížďky ........................................................................................................... 32 6.5 Sociogeografická regionalizace podle Martina Hampla .................................. 35 6.6 Vliv (dez)integrace obcí na podobu nodálních regionů ................................... 37
7 Regionalizace Zlínského kraje na základě aplikace Reillyho modelu ..................... 41 7.1 Příklad vymezování působnosti center ............................................................. 42 7.2 Reillyho model s koeficientem 2. odmocniny .................................................. 43 7.2.1 Modelová regionalizace a administrativní členění kraje ...................... 43 7.2.2 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje .............................. 45 7.2.3 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje ......... 46 7.3 Reillyho model s koeficientem 5. odmocniny .................................................. 47 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradiště ............................................................. 47 7.3.2 Modelová regionalizace a administrativní členění kraje ...................... 49 7.3.3 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje .............................. 51 7.3.4. Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje ........ 52 7.4 Reillyho model s koeficienty 3. a 7. odmocniny .............................................. 54 8 Regiony s přesahem za hranice kraje ........................................................................ 56 8.1 Nodální regiony s přesahem mimo území kraje ............................................... 56 8.1.1 Dojížďka do zaměstnání ....................................................................... 57 8.1.2 Dojížďka do škol................................................................................... 57 8.1.3 Celková dojížďka .................................................................................. 58 8.2 Modelové regiony s přesahem mimo území kraje ............................................ 58 8.3 Shody mezi nodálními a modelovými regiony s přesahem mimo území kraje ........................................................................................................ 61 9 Pozice Zlína jako regionálního centra dojížďky ....................................................... 63 10 Sumarizace hlavních výsledků................................................................................ 67 10.1 Historický exkurz ........................................................................................... 67 10.1.1 Paralela mezi minulým a současným administrativním členěním ...... 67 10.2 Prostorové uspořádání kraje na základě reálných prostorových vazeb .......... 68 10.3 Regionalizace Zlínského kraje na základě aplikace Reillyho modelu ........... 70 10.4 Regiony s přesahem za hranice kraje .............................................................. 72 10.5 Pozice Zlína jako regionálního centra dojížďky ............................................. 73 11 Závěr ....................................................................................................................... 74 12 Summary ................................................................................................................. 76
13 Literatura a zdroje .................................................................................................. 77 14 Seznam tabulek a obrázků ...................................................................................... 81 15 Seznam příloh ......................................................................................................... 83
1 Úvod Regionalizace je činnost, pomocí které dochází k vymezování různých typů regionů. Důvody vytváření regionů mohou být ekonomické nebo politické. Samotná regionalizace je dosti složitý proces, který závisí na celé řadě regionalizačních hledisek. Jsou to především hlediska fyzicko-geografická, kulturně-historická, administrativní a socioekonomická. Regiony vytvořené zejména pomocí výše jmenovaných hledisek slouží následně k fungování státní správy či samosprávy. Území České republiky (dříve Československa) prošlo během posledních 150 let několika
výraznými
procesy
reorganizace
státní
správy
a
samosprávy.
Dnešní administrativní uspořádání člení území republiky na kraje, správní obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ). Je samozřejmostí, že v průběhu regionalizačního procesu mohlo dojít k vytvoření oblastí, kde je toto administrativní členění ne zcela vyhovující. Zmíněné oblasti mohly vzniknout také na území Zlínského kraje, jehož správní členění je předmětem výzkumu v této magisterské diplomové práci. Výzkum socioekonomické regionalizace Zlínského kraje je proveden dvěma způsoby. Prvním je tzv. metoda vymezování nodálních regionů − regionalizace na základě reálných vazeb v geografickém prostoru, druhým pak modelová (teoretická) regionalizace vytvořená na základě použití Reillyho modelu. Který z těchto způsobů regionalizace se nejvíce přiblíží současnému administrativnímu uspořádání kraje, ukáží až výsledky získané v průběhu výzkumu, který je hlavní náplní této diplomové práce.
-8
2 Cíle práce a použité metody Hlavním cílem práce je ukázat prostorové vazby mezi geografickými areály či regiony, které byly vymezeny na základě aplikace vybraných metod prostorového uspořádání. První metodou je podrobná analýza denních toků pracovních migrací (dojížďka) ve Zlínském kraji, pomocí kterých budou vystiženy skutečné vazby mezi centry a jejich zázemím, a které rozčlení zkoumané území na nodální regiony. Tyto interakce jsou následně nezbytné pro pochopení geografické organizace prostoru. Takto
vzniklé
nodální
regiony
budou
konfrontovány
s areály
teoretickými,
které vzniknou aplikací Reillyho modelu, zejména jeho topografickou verzí. Regiony získané z obou regionalizací se dále podrobně zanalyzují. Výsledky analýz budou následně porovnány s aktuálním administrativním členěním Zlínského kraje (do úrovně správní obvodů pověřených obecních úřadů). Součástí práce je také kapitola historického vývoje správního uspořádání území současného Zlínského kraje od roku 1848, na jejímž základě lze názorně ukázat vývoj regionálních center kraje.
2.1 Metoda vymezení nodálních regionů Metoda vymezení nodálních regionů byla použita na základě odborného článku Halás, M. a kol. (2010)1. Pro vymezení nodálních regionů ve Zlínském kraji jsou v práci využita data z Dojížďky do zaměstnání a škol, okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Zlín (tabulka č. 714 Obyvatelstvo vyjíždějící do zaměstnání a do školy podle pohlaví, věku a podle obce vyjížďky a obce dojížďky) ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001). Pro zjištění, zda existují i mimokrajské přesahy dojížďky, byla analyzována data také z Dojížďky do zaměstnání a škol pro okresy Frýdek-Místek, Hodonín, Nový Jičín, Prostějov, Přerov a Vyškov. Za centrum dojížďky je brána taková obec, do které směřují minimálně 4 hlavní dojížďkové směry z obcí. Nejmenší nodální region musí tedy obsahovat 5 obcí. V práci jsou vytvořeny nodální regiony nejen pro data z celkové dojížďky (zaměstnání + školy), ale také nodální regiony pro dojížďku do zaměstnání a denní migraci do škol, jelikož zde existuje možnost jisté odlišnosti mezi územním rozsahem nodálních regionů jednotlivých dojížděk. 1
HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22.
-9
V průběhu tvorby regionů proběhla řada nutných korekcí, řešených pomocí základních regionalizačních principů. V případě, že obec neměla určený žádný hlavní dojížďkový směr, byla přiřazena k nejbližšímu vhodnému nodálnímu regionu. Pokud byla obec izolována od regionu, do kterého spáduje, byla začleněna do regionu, v němž se nalézala. Pokud cílová obec prvního (hlavního) dojížďkového toku nebyla centrem nodálního regionu, byla zkoumaná obec přiřazena do regionu obce druhého, popř. třetího dojížďkového směru. Takto vymezené nodální regiony jsou v práci následně kartograficky zpracovány a náležitě okomentovány.
2.2 Regionalizace na základě aplikace Reillyho modelu Druhou metodou geografické regionalizace v této práci byla aplikace Reillyho modelu. Jako střediska výsledných regionů byla zvolena sídla pověřených obecních úřadů. Při výzkumu autorka použila tzv. topografickou verzi Reillyho modelu. V ní se nepracuje s izomorfní rovinou (na rozdíl od verze geometrické), ale s více méně konkrétními geografickými charakteristikami území, např. s dopravní sítí, která v sobě do jisté míry zohledňuje i fyzickogeografické podmínky zkoumaného prostoru. V topografické verzi již platí, že není třeba začínat od vedoucí dvojice středisek (což je kategorický požadavek u verze geometrické), řeší se zde totiž všechny možné případy konkurenčních relací a k tomu se již doporučuje vylučovací, vyřazovací metoda (analogická se sportovní procedurou play off). Právě soustavné užívání postupu play off je příznačné pro modifikaci topografické verze Reillyho modelu, totiž pro databázovou verzi. V tomto případě se pro danou testovanou obec připraví poměrně široká sada potenciálních středisek a dále databáze vzdáleností mezi právě testovanou obcí a každým z potenciálních středisek. Pro realizaci celé procedury lze předem připravit výpočty tak, aby byly připraveny pro všechny potenciální páry středisek a aby jednoduché vnesení dvou vzdáleností testované obce ke konkurujícím si střediskům okamžitě vedlo k možnosti výroku play off. Stačí totiž definovat DAB = dA + dB kde dA a dB jsou reálně zjištěné a v databázi uchovávané silniční vzdálenosti mezi testovanou obcí a střediskem větším A (dA) a mezi testovanou obcí a menším - 10
střediskem B (dB), přičemž ovšem platí, že jejich součet DAB vůbec nemusí být nejkratší vzdálenost mezi A a B. Základem postupu je soustavné porovnávání dB s n, ovšem opakovaně, tedy při soustavném používání metody „play off“. Teprve konečný „vítěz“ může být uznán za středisko, k němuž teoreticky tenduje testovaná obec.2
Vzorec Reillyho modelu: kde: MA a MB jsou váhy (příp. masy) dvou srovnávaných středisek (zpravidla se používá
v podobě, kdy ). V praxi to znamená, že hranicí mezi sférami vlivu dvou
středisek je množina bodů, kterých vzdálenost od střediska A je násobkem vzdálenosti od střediska B, tedy
kde: dAB je vzdálenost obou srovnávaných středisek3 a n je vzdálenost mezi menším z obou středisek a bodem rovnováhy (tj. hranicí sfér vlivu mezi středisky).4
Ze vztahu vyjádřeno n:
1
Díky tomuto vztahu je možno určit všechny body rovnováhy mezi zvolenými centry a přiřadit k nim jednoznačně všechny obce kraje. Při aplikaci tohoto vzorce ale vyvstal problém koeficientu odmocniny v něm. Pro Reillyho model, který byl původně sestaven pro analýzu spádovosti za obchodem, je typická druhá odmocnina, 2
ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1, s. 52. 3 Topografická verze modelu - za tuto vzdálenost je uvažována silniční vzdálenost obou středisek v ekonomické variantě, zjištěná pomocí navigační aplikace internetového serveru http://www.mapy.cz/. 4 HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, roč. 15, 2/2010, s. 147.
- 11
ale řada autorů připouští možnost aplikace odmocniny vyšších řádů, především jedná-li se o střediska nižších hierarchických úrovní.5
2.3 Použitý software Práce byla vytvořena za pomoci sady programů Microsoft Office 2007. Výpočty a tabulky byly vytvořeny v programu Microsoft Office Excel 2007, vlastní text práce v programu Microsoft Office Word 2007. Mapy jsou tvořeny za pomoci programu ArcGIS 9.3.
5
ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 13-14.
- 12
3 Rešerše literatury V české odborné literatuře existuje na téma vymezování dojížďkových regionů a jejich center celá řada kvalitních publikací. Nejvýznamnějším autorem je v této oblasti především profesor Martin Hampl, který se svými spolupracovníky napsal na toto téma velké množství studií (např. Hampl a kol. 1987, Hampl a kol. 1996, Hampl 2004, Hampl 2005)6. Z dalších autorů a jejich prací můžeme uvést například Anděl 1996, Halás a kol. 2010, Maryáš 1983 ad.7, ve slovenské odborné literatuře je to především Bezák 1993 a 2000, který pracuje hlavně s metodologií slovenských funkčních městských regionů, nebo také Rajčáková 20058, zabývající se regionálním rozvojem. Problematikou regionalizace na základě aplikace Reillyho modelu a návrhy na možnost jeho aplikace v administrativním členění se zabývá také velká řada publikací. Jsou to například Halás − Klapka 2010, Hubáčková − Krejčí 2007, Řehák − Halás − Klapka 2009 ad.9 Původní verze Reillyho modelu je popsána v práci jeho samotného autora W. J. Reillyho10. V zahraničí se tomuto tématu věnují např. Berry 1967, Fotheringham − O’Kelly11.
6
HAMPL, M. - GARDAVSKÝ, V. - KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha 1987, 255 s. HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha 1996, 395 s. HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha 2005, 147 s. HAMPL, M.: Současný vývoj geografické organizace a změny v dojížďce za prací a do škol v Česku. In: Geografie, Sborník ČGS 109, 3/2004, Praha 2004, s. 205-222. 7 ANDĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 1996, 85 s. HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22. MARYÁŠ, J.: K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 20, č. 3, 1. vydání, Brno 1983, s. 61-81. 8 BEZÁK, A.: Funkčné mestské regióny na Slovensku. Geographia Slovaca, 15, GÚ SAV, Bratislava 2000. BEZÁK, A.: Problémy a metódy regionálnej taxonomie. Geographica Slovaca, 3, GÚ SAV, Bratislava 1993. RAJČÁKOVÁ, E.: Regionálny rozvoj a regionálna politika. Univerzita Komenského, Bratislava 2005. 9 HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, roč. 15, 2/2010, s. 144-160. HUBÁČKOVÁ, V. - KREJČÍ, T.: Regionální vliv Slovácka pohledem Reillyho modelu. In: X. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Brno 2007, s. 220-227. ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009. 10 REILLY, W. J.: Methods for the study of detail relationships. University of Texas Bulletin no. 2944, University of Texas, Austin 1929. ϭϭ BERRY, B. J. L.: Geography of market centres and detail distribution. Prentice Hall, Englewood Cliffs 1967.
- 13
Kapitola č. 5 Historický exkurz − vývoj administrativního členění Zlínského kraje od poloviny 19. století byla vypracována na základě informací ze souboru knih Historický místopis Moravy a Slezska a z publikace Českého statistického úřadu Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005.12 Jako hlavní zdroj dat bylo v této práci využito Sčítání lidu, domů a bytů prováděné k 1. 3. 2001. Konkrétně u analýzy a zpracování dat dojížďky do zaměstnání, do škol a celkové dojížďky použila autorka publikaci Dojížďka do zaměstnání a škol pro okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín, Zlín, Hodonín, Přerov, Vyškov.13
FOTHERINGHAM, A. S. - O’KELLY, M. E.: Spatial inetraction model: formulations and applications. Kluwer, London 1989. 12 BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Ostrava 1966, 335 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, okresy: Přerov, Hranice, Kroměříž. Ostrava 1978, 291 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, okresy: Valašské Meziříčí, Vsetín, Holešov, Gottwaldov (Zlín). Ostrava 1980, 257 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 8, okresy: Uherské Hradiště, Uherský Brod, Hodonín, Kyjov. Ostrava 1982, 355 s. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Počet obyvatel a domů podle obcí a částí obcí v letech 1869-2001 podle správního rozdělení České republiky k 1. 1. 2005. I. díl, Praha, ČSÚ 2006, 759 s. 13 Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Přerov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Uherské Hradiště. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Vyškov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003.
- 14
4 Charakteristika Zlínského kraje14 Zlínský kraj se nachází na východě České republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskou republikou. Na jihozápadě sousedí s Jihomoravským krajem, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Společně s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava (NUTS 2). Zlínský kraj se člení na 4 okresy (Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín) a dále na 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně). Svou rozlohou 3 964 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice. Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části kraje, povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast − Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy s nejvyšší horou Čertův mlýn (1 206 m), na východě se rozkládají Javorníky s nejvyšší horou Velký Javorník (1 071 m) a dále směrem k jihu Bíle Karpaty s nejvyšší horou Velká Javořina (970 m), které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá HostýnskoVsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Z celkového půdního fondu kraje je 49,1 % zemědělské a 50,9 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (58,1 % celkové výměry okresu, z toho je 71,1 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,5 %) a z níž 83,8 % zabírají lesy, převážně smrkové. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. V kraji se nachází celkem 305 obcí (z toho 30 měst). Ke konci roku 2009 žilo na území kraje 591 042 obyvatel (7. nejlidnatější kraj). Hustota zalidnění 14
Český statistický úřad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 15
149,1 obyvatel/km2 výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidnění je v okrese Zlín (186,7 obyvatel/km2) a nejnižší v okrese Vsetín (127,5 obyvatel/km2). Vývoj věkového složení obyvatel má obdobnou tendenci jako celá ČR − neustále se zvyšuje podíl obyvatel v poproduktivním věku. Přesto je věková struktura z ekonomického hlediska stále příznivá. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje v roce 2009 byl 40,9 let. V červenci 2000 bylo založeno sdružení právnických osob Euroregion Bílé − Biele Karpaty, zaměřené na všestranný rozvoj přeshraniční spolupráce regionů na území chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Euroregion zahrnuje území působení sdružení „Región Biele Karpaty“ se sídlem v Trenčíně a území působení sdružení „Region Bílé Karpaty“ se sídlem ve Zlíně. Českou část euroregionu tvoří okresy Uherské Hradiště, Zlín, Vsetín a část okresu Kroměříž. Ekonomika kraje je založena hlavně na zhodnocování vstupních surovin a
polotovarů.
V
důsledku
privatizace
a
restrukturalizace
průmyslu,
přibližně od poloviny 90. let, se začala měnit hospodářsky stabilní pozice celé východní Moravy.
Export
v kraji
je
negativně
poznamenán
polohou
v rámci
ČR.
V tvorbě hrubého domácího produktu se Zlínský kraj řadí až na 10. místo mezi kraji. V roce 2008 dosáhla průměrná hodnota HDP na 1 obyvatele kraje 286 172 Kč. Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků (tato ložiska mají celorepublikový význam) a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. Průmyslový potenciál tvoří především podniky zabývající se zpracovatelským průmyslem, kterých je 17 %. Zejména jde o podniky průmyslu kovodělného, dřevozpracujícího, elektrotechnického a textilního. Jejich charakteristickou stránkou je však nízká úroveň modernizace výroby ve srovnání s ČR. V roce 2008 sídlilo ve Zlínském kraji 1 525 firem s více než 25 zaměstnanci. V zemědělství došlo proti roku 2008 k poklesu průměrného hektarového výnosu obilovin o 0,21 t, na 5,60 t. K 31. 12. 2009 evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 20 048 uchazečů o zaměstnání, registrovaná míra nezaměstnanosti byla 10,83 %. V rámci kraje měl nejvyšší míru nezaměstnanosti okres Kroměříž (12,72 %) a naopak nejnižší okres Uherské Hradiště (9,61 %). Na pomalý rozvoj kraje neměla vliv pouze periferní poloha území, ale také jeho špatná dopravní obslužnost. Až do výstavby dálnice D1 vedoucí z Brna přes Kroměříž - 16
do Lipníku nad Bečvou a na ni navazujících rychlostních komunikací R 49 a R 55 nebyl kraj ani krajské město napojen na celorepublikovou dálniční síť. Územím Zlínského kraje prochází 2 122,1 km silnic, mezinárodní železniční trať Budapešť - Břeclav Přerov - Bohumín - Varšava. Lodní doprava po zrekonstruovaném Baťově plavebním kanále slouží v současnosti zejména vodní turistice.15 Síť předškolních a školních zařízení v kraji představuje 309 mateřských škol, 256 základních škol, 17 gymnázií, 78 středních škol a 12 vyšších odborných škol. Na Zlínsku působí také 2 vysoké školy - Univerzita Tomáše Bati v krajském městě, jež má veřejnoprávní statut a cca 13 500 studentů studujících na 6 fakultách16 a soukromá vysoká škola Evropský polytechnický institut v Kunovicích se 1 700 studenty17. Zlínský kraj je svéráznou turistickou oblastí, jeho atraktivita vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek. Region nabízí návštěvníkům hory, zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury. Setkávají se zde tři národopisné celky: úrodná Haná, Slovácko a Valašsko.
15
Český statistický úřad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL 16 UTB [online]. © 8. 2. 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL 17 Evropský polytechnický institut [online]. © 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 17
5 Historický exkurz − vývoj administrativního členění Zlínského kraje od poloviny 19. století 5.1 Období 1850-1868 V období mezi lety 1850-1868 celé území dnešního Zlínského kraje spadalo pod kraj Olomoucký. Ten kromě dnešního Olomouckého a Zlínského kraje zaujímal částečně také území kraje Moravskoslezského a Jihomoravského. Roku 1849 se ustanovily politické okresy. Jelikož došlo k oddělení soudnictví a politické správy, byl každý politický okres rozdělen ještě na několik soudních okresů. Tehdejší Olomoucký kraj se celkově skládal z 13 okresů politických a 40 okresů soudních. Na území dnešního Zlínského kraje se nacházelo 5 politických a 16 soudních okresů18. Mezi lety 1855-1868 se všechny soudní okresy staly sídly tzv. smíšených okresních úřadů, čímž došlo ke sloučení politické a soudní správy a zrušení politických okresů.
Tab. 1 Politické a soudní okresy v letech 1850-1855 na území současného Zlínského kraje politický okres soudní okres Holešov Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Napajedla Kroměříž Kojetín, Kroměříž, Přerov, Zdounky Uherský Brod Uherský Brod, Valašské Klobouky, Vizovice Uherské Hradiště Strážnice, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín Pozn.: Tučně vyznačené okresy se nachází mimo území dnešního Zlínského kraje. Zdroj: BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, 7 a 8.; vlastní zpracování
5.2 Období 1868-1945 V roce 1868 došlo ke zrušení krajů a k opětovnému rozdělení politické a soudní moci. Na Moravě bylo zřízeno 30 okresních hejtmanství (politických okresů),
18
S. o. Kojetín, s. o. Přerov a s. o. Strážnice se nachází mimo území dnešního kraje.
- 18
v obvodu
každého
z nich
působilo
1-5
soudů
s příslušnými
obvody.19
Na území současného Zlínského kraje to byla okresní hejtmanství Holešov, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí. Roku 1868 proběhla také velká reorganizace okresního hejtmanství Holešov. Soudní okres Napajedla byl přesunut k okresnímu hejtmanství Uherské Hradiště, místo něj byl k Holešovu připojen soudní okres Vizovice, jenž dříve náležel k okresnímu hejtmanství Uherský Brod. Od Uherského Hradiště byl odtržen ještě soudní okres Strážnice, který byl následně připojen k okresnímu hejtmanství Hodonín. V roce 1877 došlo k největší územní změně okresního hejtmanství Kroměříž. Zřízením okresního hejtmanství v Přerově byly od Kroměříže odtrženy soudní okresy Kojetín a Přerov. V roce 1905 došlo k vytvoření nového soudního okresu Bojkovice, jenž se stal součástí okresního hejtmanství Uherský Brod. Na počátku roku 1909 vzniklo osamostatněním z okresního hejtmanství Valašské Meziříčí okresní hejtmanství a soudní okres Vsetín. Díky velkému rozvoji obce Zlín (počátky rozmachu obuvnické výroby firmy Baťa), byl v roce 1913 zřízen soudní okres Zlín, který byl ale aktivován až v roce 1923. Roku 1935 bylo ve Zlíně vytvořeno okresní hejtmanství, do něhož se z okresního hejtmanství Holešov začlenil soudní okres Vizovice. V letech 1942-1945 došlo k dočasnému zrušení okresního hejtmanství Holešov. Jeho obvod byl rozdělen mezi okresní hejtmanství Hranice (obce s. o. Bystřice pod Hostýnem) a okresní hejtmanství Kroměříž (obce s. o. Holešov).
Tab. 2 Okresní hejtmanství a soudní okresy na území dnešního Zlínského kraje − stav v roce 1935 okresní hejtmanství soudní okresy Holešov Bystřice pod Hostýnem, Holešov Kroměříž Kroměříž, Zdounky Uherský Brod Bojkovice, Uherský Brod, Valašské Klobouky Uherské Hradiště Napajedla, Uherské Hradiště, Uherský Ostroh Valašské Meziříčí Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín Vsetín Zlín Vizovice, Zlín Zdroj: BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, 7 a 8.; vlastní zpracování
19
BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, s. 21.
- 19
5.3 Období 1945-1960 Po únorovém převratu roku 1948 a nástupu komunistů k moci došlo k velké reorganizaci státní správy. Od 1. 2. 1949 byly zrušeny země a zemské úřady a území českých zemí bylo rozděleno na 13 krajů, které byly postátněny. Zákon z roku 1948 stanovil, že okresy a obce mohou náležet jen do obvodu jednoho kraje. V této souvislosti byla provedena nová reorganizace okresů.20 Státní správa a soudnictví byly sloučeny, čímž došlo ke zrušení okresních hejtmanství a soudních okresů. Bylo stanoveno 192 nových okresů, které z velké části respektovaly hranice okresů předchozích. Roku 1949 vznikl tedy nový Gottwaldovský kraj, který již částečně odpovídal území dnešního kraje. Administrativně byl členěn celkem na 11 okresů − Gottwaldov (Zlín), Hodonín, Holešov, Kroměříž, Kyjov, Uherský Brod, Uherské Hradiště, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Veselí nad Moravou a Vsetín. K 1. 1. 1949 bylo z obcí Zlín, Jaroslavice, Kvítkovice, Malenovice, Otrokovice a Tečovice vytvořeno město Gottwaldov, které až do roku 1960 bylo krajským městem. Roku 1954 se od Gottwaldova odloučily obce Jaroslavice, Kudlov, Kvítkovice, Otrokovice a Tečovice a byl zřízen ONV Gottwaldov - město a ONV Gottwaldov - okolí.21
5.4 Období 1960-2000 V roce 1960 proběhla další velmi významná reforma správního uspořádání státu. Došlo ke snížení počtu okresů ze 192 na 75 a počtu krajů z 13 na 7.22 Na území dnešního Zlínského kraje vznikly zrušením některých okresních národních výborů (ONV)23 4 tzv. velké okresy − Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnešní Zlín). Původní Gottwaldovský kraj byl zrušen a nově vzniklé okresy byly rozděleny do dvou velkých krajů. Do Jihomoravského kraje připadly okresy Kroměříž,
Gottwaldov
a
Uherské
Hradiště,
okres
Vsetín
byl
zařazen
do Severomoravského kraje. V průběhu 90. let následně docházelo k postupnému rušení krajských národních výborů.
ϮϬ
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 13. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, s. 190. 22 Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 14. Ϯϯ Zrušené ONV od 1. 7. 1960: ONV Valašské Meziříčí, ONV Holešov, ONV Uherský Brod, ONV Valašské Klobouky. 21
- 20
5.5 Období od roku 2000 Na základě zákona Parlamentu ČR č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních správních celků24 byly okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín k 1. lednu 2000 začleněny do nově vzniklého Zlínského kraje. Zákonem č. 320/2002 Sb. došlo 31. prosince 2002 k ukončení činnosti okresních úřadů − okresy jako územní jednotky zůstaly zachovány.25 Část kompetencí okresních úřadů přešla na krajský úřad, část na nově vzniklé obce s rozšířenou působností (obce III. stupně) a obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Od 1. ledna 2003 existuje na území Zlínského kraje celkem 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a 25 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ).26
Tab. 3 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem ve Zlínském kraji k roku 2010 okres Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín
Zlín
SO ORP Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž Uherské Hradiště, Uherský Brod Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Vsetín Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín
SO POÚ Bystřice p. H., Holešov, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž, Morkovice-Slížany Bojkovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Uherský Ostroh Horní Lideč, Karolinka, Rožnov p. R., Valašské Meziříčí, Vsetín Brumov-Bylnice, Luhačovice, Napajedla, Otrokovice, Slavičín, Valašské Klobouky, Vizovice, Zlín
Zdroj: Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL ; vlastní zpracování
Když v roce 2003 vznikaly správní obvody obcí s rozšířenou působností a pověřených obecních úřadů, mohly být při vymezování jejich území brány v potaz hranice politických a soudních okresů, existujících v roce 1948. Je-li tomu tak i v případě administrativního členění Zlínského kraje, se pokusí zjistit následující kapitola.
24
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. I. díl, s. 15. Tamtéž. 26 Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL 25
- 21
Obr. 1 Administrativní členění Zlínského kraje − stav k 1. 1. 201027
5.6 Paralela mezi politickými (soudními) okresy a SO ORP (SO POÚ) 5.6.1 Okres Kroměříž Dnešní území okresu Kroměříž bylo roku 1948 tvořeno dvěma politickými okresy, a to okresem Kroměříž a okresem Holešov. Politický okres Kroměříž se dále členil na dva soudní okresy − Kroměříž a Zdounky, okres Holešov na soudní okresy Holešov a Bystřice pod Hostýnem. V současnosti je území Kroměřížska rozděleno na SO ORP Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž. SO ORP Kroměříž spojuje území soudních okresů Kroměříž, Zdounky a části Kyjova. První dva jmenované SO ORP existují téměř ve stejném rozsahu jako dřívější soudní okresy Holešov a Bystřice pod Hostýnem. Došlo pouze k menším územním úpravám při hranicích s okresy Přerov, Vsetín a Zlín (odpojení několika obcí). Daleko větší územní změna nastala v jihozápadní části okresu, kam byla v roce 1960 přičleněna obec Koryčany. Ta dříve náležela do již zmíněného soudního okresu Kyjov, dnes spadá pod SO ORP Kroměříž a vytváří vlastní SO POÚ Koryčany. 27
Zdroj: vlastní zpracování
- 22
5.6.2 Okres Uherské Hradiště Dnešní okres Uherské Hradiště byl v roce 1948 rozdělen na dva politické okresy, a to Uherské Hradiště a Uherský Brod. Politický okres Uherské Hradiště se dále členil na soudní okresy Napajedla, Uherské Hradiště a Uherský Ostroh. Politický okres Uherský
Brod
byl
rozdělen
na
soudní
okres
Bojkovice,
Uherský
Brod
a Valašské Klobouky. V současnosti je území Uherskohradišťska rozděleno na dvě SO ORP − Uherské Hradiště a Uherský Brod. Jejich územní rozsah se z velké většiny kryje se stejnojmennými politickými okresy. Nedošlo ani ke změně průběhu hranice mezi těmito regiony, jsou pouze o něco menší. Územnímu rozložení dřívějších soudních okresů odpovídají v tomto regionu spíše dnešní SO POÚ. Správní obvod POÚ Bojkovice zaujímá jižní část bývalého soudního okresu Bojkovice, stejně tak i SO POÚ Uherský Brod, který se dnes rozprostírá především v jižní části stejnojmenného soudního okresu. Území soudního okresu Uherské Hradiště je dnes rozděleno mezi dva správní obvody, a to SO POÚ Uherské Hradiště, který ve větší míře obklopuje SO POÚ Staré Město. SO POÚ Uherský Ostroh je dnes pouhým zlomkem bývalého Ostrožského soudního okresu, který zasahoval až do dnešního okresu Hodonín.
5.6.3 Okres Vsetín Území dnešního okresu Vsetín, jako jediné ze všech čtyř analyzovaných okresů, téměř zcela odpovídá územnímu rozsahu politických okresů Valašské Meziříčí a Vsetín v roce 1948. V tomto roce byl politický okres Vsetín zároveň okresem soudním, okres Valašské Meziříčí se členil na soudní okres Rožnov pod Radhoštěm a
Valašské
Meziříčí.
Dnešní
administrativní
členění
okresu
na
SO
ORP
Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín tedy téměř přesně odpovídá územnímu rozložení soudních okresů v již zmiňovaném roce. K výrazným změnám nedošlo ani u průběhu jejich vzájemných administrativních hranic. Pouze území SO ORP Vsetín dnes částečně zasahuje do východní části soudního okresu Vizovice (obce Prlov a Pozděchov). Zabírá také severní část soudního okresu Valašské Klobouky (dnes tyto obce tvoří SO POÚ Horní Lideč).
5.6.4 Okres Zlín Asi největší územní změnou prošel dnešní okres Zlín. Ten byl v roce 1948 tvořen pouze jedním politickým okresem Zlín (v té době Gottwaldov), který se členil - 23
na soudní okresy Zlín (Gottwaldov) a Vizovice. Jejich územní rozsah částečně odpovídá dnešním SO ORP Zlín a Vizovice. V současnosti se na území Zlínského okresu nachází celkem pět SO ORP. Jsou jimi SO ORP Luhačovice (část území bývalého soudního okresu Uherský Brod, Bojkovice, Valašské Klobouky a Vizovice), Otrokovice (část soudního okresu Zlín a soudního okresu Napajedla), Valašské Klobouky (jižní část soudního okresu Vizovice a většina území soudního okresu Valašské Klobouky), Vizovice (převážná většina území stejnojmenného soudního okresu) a Zlín (spojuje
území
soudního
okresu
Zlín
a
části
soudního
okresu
Holešov).
Administrativní hranice mezi SO ORP Zlín a SO ORP Vizovice si prakticky zachovala stejný průběh, jaký měla hranice mezi bývalými soudními okresy Zlín a Vizovice.
5.7 Shrnutí Analýza v předchozí kapitole potvrdila paralely (shody) aktuálního správního členění s vymezeními z minulosti − s politickými a soudními okresy, které existovaly na tomto území v roce 1948. Nejpatrněji je to vidět na území okresu Vsetín, kde jednotlivé hranice mezi správními obvody prakticky kontinuálně přešly do dnešní doby. Obdobně je tomu tak také na Kroměřížsku. Zde již ale k určitým změnám oproti minulosti došlo, a to především v jižní části okresu. Naopak k největším proměnám administrativních hranic došlo na Zlínsku. Zde byly kromě starých vymezeny také nové obvody, jež dříve neexistovaly. Soudní okresy nebyly možným vzorem pouze pro vznik správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ale také pro vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejzřetelněji je to patrné na území dnešního Uherskohradišťska. Co se týče počtu center jednotlivých správních obvodů, došlo oproti předchozím dobám k jejich celkovému nárůstu. Na Vsetínsku v současnosti existuje pět správních center (Karolinka, Horní Lideč, Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín). Oproti roku 1948 přibyla centra Karolinka a Horní Lideč. Území okresu Kroměříž má center celkem sedm (Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Hulín, Chropyně, Koryčany, Kroměříž a Morkovice-Slížany). Původní centra (Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž) zůstala. Zaniklo centrum Zdounky, ale v obvodu jeho působnosti dnes působí Morkovice-Slížany. Dalšími novými centry na Kroměřížsku jsou Hulín, Chropyně a Koryčany. Dnešní okres Uherské Hradiště zahrnuje pět center (Bojkovice, Staré Město, Uherské Hradiště, Uherský Brod a Uherský Ostroh). V roce 1948 - 24
zde
existovalo
center
šest
−
kromě
výše
jmenovaných
ještě
Napajedla
a Valašské Klobouky. Ty byly ale přesunuty do okresu Zlín. Nově vzniklým centrem je
Staré
Město.
K největšímu
nárůstu
počtu
center
došlo
na
Zlínsku.
Zatímco v roce 1948 zde existovala pouze dvě centra (Vizovice a Zlín), v současnosti je to již center osm (Brumov-Bylnice, Luhačovice, Napajedla, Otrokovice, Slavičín, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín).
- 25
6 Prostorové uspořádání kraje na základě reálných prostorových vazeb 6.1 Nodální regiony vytvořené na základě dojížďky do zaměstnání Na základě analýzy dat SLDB 2001 dojížďky do zaměstnání podle metody uvedené v kapitole 2.1 Metoda vymezení
nodálních regionů bylo zjištěno,
že se na území Zlínského kraje nachází 16 nodálních regionů, jejichž centry jsou obce Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Koryčany, Kroměříž, Loučka, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vsetín a Zlín.
Obr. 2 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojížďka do zaměstnání)28
28
Zdroj: Český statistický úřad: Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín, okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Přerov, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování
- 26
Vzhledem k tomu, že se na území kraje nachází celkově 25 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a z výsledků zpracování dat vychází regionů pouze 16, je jasné, že některá střediska SO POÚ nedosáhla takového vlivu, aby se mohla stát centry dojížďky do zaměstnání. Jedná se o tato centra: Brumov-Bylnice, Horní Lideč, Hulín,
Chropyně,
Karolinka,
Morkovice-Slížany,
Napajedla,
Staré
Město,
Uherský Ostroh a Vizovice. Naopak obec Loučka, která není centrem SO POÚ, se dojížďkovým centrem stala. Na Vsetínsku má v dojížďce do zaměstnání největší vliv bývalé okresní město Vsetín. Jeho nodální region dokonale kopíruje hranice SO POÚ Vsetín a zcela pohltil SO POÚ Karolinka a Horní Lideč. Okrajově zasahuje také do správního obvodu Valašských
Klobouků.
Dojížďkové
regiony
Valašského
Meziříčí
a Rožnova pod Radhoštěm se téměř zcela shodují s hranicemi jejich SO POÚ. Také nodální regiony Bystřice pod Hostýnem a Holešov se téměř shodují s hranicemi
svých
SO
POÚ,
zde
již
ale
existují
menší
územní
změny.
Dojížďkový region Bystřice pod Hostýnem jako jeden ze dvou regionů (tím druhým je region Koryčany) přesahuje svým vlivem mimo území kraje. Z Olomouckého kraje z okresu Přerov do něj spádují obce ležící při krajských hranicích. Nodální region Koryčany na západě Zlínského kraje vyplňuje téměř celé území SO POÚ Koryčany a svůj vliv rozšiřuje také do západní části SO POÚ Uherské Hradiště. Hlavní dojížďkové toky do regionu Koryčany směřují také z Jihomoravského kraje.29 Jeden z největších dojížďkových regionů kraje vytváří město Kroměříž. Tento region zasahuje celkem do pěti SO POÚ, z toho u třech vyplňuje celé jejich vymezené území (SO POÚ Hulín, Chropyně a Morkovice-Slížany). U SO POÚ Koryčany zasahuje do jeho severní části a samozřejmě vyplňuje převážnou část území SO POÚ Kroměříž, kromě jeho východního okraje. Na území Uherskohradišťského okresu zasahuje celkem 5 nodálních regionů. Nejmenší region vytváří Bojkovice, jejichž spádová oblast je oproti hranicím SO POÚ Bojkovice poněkud menší, protože část území ovlivňuje dojížďkový region Uherského Brodu. Svůj vliv v okrese nejvíce uplatňují nody Uherské Hradiště a Uherský Brod. Ten se ale téměř shoduje s administrativními hranicemi SO POÚ Uherský Brod. Uherské Hradiště v rámci dojížďky do zaměstnání zcela pohltilo nedaleké Staré Město s jeho SO POÚ i vzdálenější a o hodně menší centrum SO POÚ 29
Více informací o mimokrajské dojížďce je uvedeno v kapitole 8.
- 27
Uherský Ostroh. Naopak obce v severovýchodní části SO POÚ Uherské Hradiště jsou svojí dojížďkou do zaměstnání orientovány do nodálního regionu Zlín. Největší obec kraje − Zlín − vytváří v rámci dojížďky do zaměstnání téměř stejně velký region jako je nodální region Vsetín. Spádují do něj všechny obce z SO POÚ Vizovice, na jihu uplatňuje svůj vliv na velké části území SO POÚ Luhačovice a zasahuje také do již zmíněné severní části SO POÚ Uherské Hradiště, následně pak do SO POÚ Napajedla a Holešov. Obec Napajedla jako centrum SO POÚ neměla v dojížďce do zaměstnání takový vliv, aby dokázala vytvořit nodální region. Území jejího správního obvodu si rozdělily nody Zlína a nedalekých Otrokovic. Ty
zasahují
také
do
správních
obvodů
POÚ
Kroměříže
a
Holešova.
Nodálním regionem, jehož centrum není ale centrem SO POÚ, se stal region Loučka. Je vymezen v severní části SO POÚ Valašské Klobouky a náleží do něj včetně Loučky také obce Drnovice, Tichov, Újezd a Vysoké Pole. Ve východní části Zlínského okresu uplatňují svůj vliv především Valašské Klobouky a Slavičín, jejich nodální regiony zasahují do vícero SO POÚ. Zcela pohlcen je SO POÚ Brumov-Bylnice, který je rozdělen téměř na poloviny mezi dva výše zmíněné nody. Dojížďkový region Slavičín získává také část území na úkor SO POÚ Valašské Klobouky, které je tak rozděleno mezi tři nodální regiony. Dojížďkový region Luhačovic se
rozprostírá
především
části
v centrální
SO
POÚ
Luhačovice.
Severovýchodní a západní část spadají v systému dojížďky za prací do nodu Zlína, naopak vliv Luhačovic přesahuje na východě do SO POÚ Slavičín.
6.2 Nodální regiony vytvořené na základě dojížďky do škol Stejnou
metodou
analýzy
dat,
jaká
proběhla
v předchozí
kapitole,
byla zjišťována i dojížďka obyvatel do škol. Výsledkem analýzy je zjištění, že se na území Zlínského kraje nachází celkem 18 nodálních regionů s centry Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Koryčany, Kroměříž, Luhačovice, Morkovice-Slížany, Napajedla, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. V porovnání s dojížďkou do zaměstnání se počet dojížďkových regionů zvýšil o dva − přibyly regiony Morkovice-Slížany, Napajedla a Vizovice, naopak ubyl nodální region Loučka. Nodální regiony, stejně jako u dojížďky do zaměstnání,
- 28
tak i v tomto případě, nevytváří centra SO POÚ Brumov-Bylnice, Horní Lideč, Hulín, Chropyně, Karolinka, Staré Město a Uherský Ostroh. Na Vsetínsku se regiony dojížďky do škol oproti regionům dojížďky do zaměstnání výrazně nezměnily. Nodální region Vsetín zůstal v naprosto stejných hranicích, to znamená, že vliv Vsetína se ani nezmenšil, ani nezvětšil. Menší územní změny nastaly u regionů Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí, který se jako jediný zmenšil. Nodální region Valašského Meziříčí naopak svůj vliv rozšířil, a to na východ do SO POÚ Rožnov pod Radhoštěm a na západě na úkor SO POÚ Bystřice pod Hostýnem. Také se rozšířil za hranice kraje.
Obr. 3 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojížďka do škol)30
U dojížďkových regionů Bystřice pod Hostýnem a Holešov došlo oproti dojížďce do zaměstnání k územnímu zmenšení. Region Bystřice pod Hostýnem se zmenšil o část území na severovýchodě, která začala spádovat do nodu Valašského Meziříčí. Od nodálního regionu Holešov se v jeho severní části odpojily dvě 30
Zdroj: Český statistický úřad: Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín, okres Kroměříž, okres Přerov, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování
- 29
obce (Kostelec u Holešova a Němčice), které v rámci dojížďky do škol spádují do Přerova v Olomouckém kraji. V rámci nodálního regionu Kroměříž se nově vyčlenil region Morkovice-Slížany, který vyplňuje převážně severní polovinu SO POÚ Morkovice-Slížany. Dojížďkový region Koryčany je menší než u dojížďky do zaměstnání, a to především v důsledku rozšíření vlivu Kroměříže směrem na jihozápad. Na území Uherskohradišťského okresu bylo přistoupeno k menším úpravám. Na základě respektování regionalizačních pravidel musel být rozpuštěn nodální region Bílovice. Vytvořil se totiž uprostřed regionu Uherské Hradiště, což regionalizační pravidla nedovolují. Byla tedy provedena nová analýza dojížďky, a to na základě druhých dojížďkových směrů. Bylo zjištěno, že všechny obce nodu Bílovice31 spádují do nodálního regionu Uherské Hradiště. Všechny tři nodální regiony se tudíž oproti regionům na základě dojížďky do zaměstnání příliš nezměnily. V nejsevernější části nodu Uherské Hradiště pouze převládl vliv Uherského Hradiště, obce zde již nespádují do Zlína. Došlo také k rozšíření dojížďkového regionu Bojkovice směrem na východ na úkor regionu Uherský Brod. Největší územní změny v rámci dojížďky do škol zaznamenal okres Zlín. Oproti dojížďce do zaměstnání zde přibyly dva nové regiony − Napajedla a Vizovice. Loučka, která vytvořila nodální region dojížďky do zaměstnání, v tomto případě již nedosáhla takového vlivu, aby mohla být centrem dojížďkového regionu. Nově vzniklý nod Vizovice zaujímá jižní polovinu území SO POÚ Vizovice, zbytek území správního obvodu spáduje stejně, jak tomu bylo u dojížďky do zaměstnání, ke Zlínu. Obec Napajedla vytvořila nodální region také na polovině území svého SO POÚ, a to na úkor Zlína a Otrokovic. Otrokovický dojížďkový region do škol se ale oproti tomu do zaměstnání výrazně nezmenšil. Nodální region Zlín zaznamenal
vůbec
největší
úbytek
území
ze
všech
krajských
regionů.
Jediný dojížďkový region, který se přesně kryje s administrativními hranicemi SO POÚ, je region Luhačovice. Ten získal území právě na úkor Zlína. Posledními centry, které v dojížďce do škol opět uplatňují svůj vliv a vytvářejí regiony, jsou Slavičín a Valašské Klobouky. Oba regiony si rozdělily území regionu Loučka a i nadále se dělí také o území SO POÚ Brumov-Bylnice.
31
Obce náležící do nodálního regionu Bílovice: Bílovice, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Topolná.
- 30
6.3 Nodální regiony vytvořené na základě celkové dojížďky Celkovou dojížďkou rozumíme souhrn dojížďky do zaměstnání a dojížďky do škol. Její analýza podává poměrně syntetický obraz o krátkodobém migračním chování obyvatel zkoumaného území. Nevýhodou však mohou být jistá zjednodušení, způsobená právě součtem migračních toků pro pracující i studující.32 Na základě analýzy celkové dojížďky obyvatelstva bylo ve Zlínském kraji vymezeno 16 nodálních regionů. Stejný počet regionů je vymezen i u dojížďky do zaměstnání, u dojížďky do škol bylo vymezeno o dva regiony více. Jejich centry jsou: Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Koryčany, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Slavičín, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Všechna tato centra jsou zároveň centry SO POÚ. Pokud srovnáme územní rozsah jednotlivých nodálních regionů vzniklých při celkové dojížďce, zjistíme, že se až tak výrazně neliší od regionů dojížděk předchozích. K přesahům za hranice Zlínského kraje dochází opět v rámci dojížďkového regionu Valašské Meziříčí a Bystřice pod Hostýnem, a také v rámci nodálního regionu Koryčany. Do něj stále dojíždějí obce z Jihomoravského kraje − z okresu Vyškov a z okresu Hodonín.33 Naopak obce Kostelec u Holešova a Němčice z SO POÚ Holešov již nevyjíždějí do Přerova v Olomouckém kraji. Nejvýraznější územní změnou je přesunutí dojížďkového regionu Vizovice oproti dojížďce do škol více na východ. Největší nárůst zaznamenal nodální region Zlín, a
to
především
na
úkor
dojížďkových
regionů
Luhačovice,
Slavičín
a Valašské Klobouky. Také v případě celkové dojížďky došlo k tomu, že některá centra správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem nedosáhla takového vlivu, aby mohla vytvořit nodální regiony. Na Kroměřížsku nedošlo k vymezení dojížďkových regionů pro centra SO POÚ Hulín, Chropyně a Morkovice-Slížany. Spadají totiž do nodálního regionu Kroměříž. Na Uherkohradišťsku nemají žádný dojížďkový vliv centra SO POÚ Staré Město a Uherský Ostroh (spádují pod region Uherské Hradiště). Jako centra nodálních regionů nemůžeme označit ani obce Karolinku a Horní Lideč, protože celé 32
ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010. s. 36. 33 Více informací o mimokrajské dojížďce je uvedeno v kapitole 8.
- 31
jejich obvody spádují do nodu Vsetína. Centrum SO POÚ Brumov-Bylnice nedokázalo vytvořit vlastní dojížďkový region, protože si celé jeho území mezi sebe rozdělily regiony Valašské Klobouky a Slavičín. Rozdělený je také SO POÚ Napajedla, jenž je v celkové dojížďce rozdělen mezi dojížďkové regiony Zlína a Otrokovic. Pokud
nebereme
v úvahu
obce
Morkovice-Slížany
a
Napajedla,
které svůj dojížďkový region vytvořily alespoň při dojížďce do škol, ani jedno z výše jmenovaných center SO POÚ nebylo schopno vytvořit vlastní nodální region v žádném migračním směru (dojížďka do zaměstnání, škol a celkem). Otázkou tedy zůstává, zda bylo opodstatněné zřizovat jejich správní obvody obcí s rozšířenou působností.
Obr. 4 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (celková dojížďka)34
6.4 Charakteristika nodálních regionů vytvořených na základě celkové dojížďky Čtyři územně největší nodální regiony Zlínského kraje vytváří bývalá okresní města. Největším regionem je Vsetín, jehož rozloha dosahuje cca 640 km2. 34
Zdroj: Český statistický úřad: Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín, okres Kroměříž, okres Přerov, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Vyškov, okres Zlín. SLDB 2001.; vlastní zpracování
- 32
Na druhém místě se nachází Zlín (566 km2), na třetím Uherské Hradiště (489 km2) a čtvrté místo zaujímá nodální region Kroměříž (429 km2). Naopak nejmenšími regiony jsou Luhačovice s 57 km2, Vizovice (80 km2) a Koryčany (85 km2). Srovnávání regionů podle jejich rozlohy však v tomto případě není relevantní. Pokud se například podíváme na velikost katastrálních území jednotlivých obcí v nodálním regionu Vsetín, tak zjistíme, že většina z nich je nepoměrně větší než například katastry v regionu Kroměříž. Proto jsou jednotlivé dojížďkové regiony seřazeny podle počtu obcí (viz tabulka 4).
Tab. 4 Nodální regiony celkové denní dojížďky ve Zlínském kraji (seřazeno podle počtu obcí v jednotlivých regionech) centrum rozloha počet obcí počet obyvatel nodálního regionu (km2) Zlín 55 127 485 566,45 Uherské Hradiště 45 91 161 489,23 Kroměříž 42 63 946 429,22 Vsetín 30 67 118 639,28 Uherský Brod 23 42 141 357,52 Valašské Meziříčí 17 43 946 331,55 Holešov 16 20 058 115,05 Bystřice pod Hostýnem 16 16 867 174,82 Valašské Klobouky 12 16 879 157,91 Slavičín 11 13 860 168,94 Rožnov pod Radhoštěm 10 36 414 246,51 Otrokovice 8 28 917 94,25 Vizovice 7 7 647 79,98 Bojkovice 6 7 791 106,61 Koryčany 6 4 263 85,45 Luhačovice 5 8 288 57 celkem 309* 596 781 4 099,77
hustota (ob./km2) 225,1 186,3 149 105 117,9 132,5 174,3 96,4 106,9 82 147,7 306,8 95,6 73,1 49,9 145,4 145,6
* Do výsledku jsou zahrnuty i mimokrajské obce dojíždějící do center ve Zlínském kraji. Zdroj dat: SLDB 2001; vlastní výpočty a zpracování
Z celkového počtu 309 zpracovaných obcí spadá 55 obcí do nodálního regionu Zlín. Druhým v pořadí je region Uherské Hradiště se 45 obcemi, na třetím místě se
nachází
Kroměříž
(42
obcí)
a
na
čtvrtém
nod
Vsetín
(30
obcí).
V celkové charakteristice nodální region Zlín výrazně nepřevyšuje ostatní dojížďkové regiony, jak by se dalo očekávat a jak tomu bylo v případě olomouckého dojížďkového - 33
regionu v Olomouckém kraji. Ten, kromě počtu obcí, převažoval nad ostatními nodálními regiony ve všech ukazatelích, především v počtu obyvatel, dále v rozloze a v hustotě zalidnění.35 Zlínský region opanoval pouze ukazatele počtu obcí a obyvatel. Zatímco olomoucký dojížďkový region je v počtu obyvatel téměř dvojnásobně veliký než druhý prostějovský, zlínský region je oproti uherskohradišťkému větší pouze o třetinu obyvatel. V rozloze a v hustotě zalidnění se nodální region Zlín nachází až na druhém místě − v prvním případě za Vsetínem, v druhém případě za Otrokovicemi. Přesto patří zlínský region mezi 10 největších dojížďkových regionů v České republice.36 Nejmenší možný nodální region tvoří Luhačovice, do kterých dojíždějí pouze čtyři obce. Region má tedy celkem 5 obcí. Další v pořadí jsou regiony Koryčany (6 obcí), Bojkovice (6 obcí) a Vizovice (7 obcí).
Největšího počtu obyvatel dosahují nodální regiony bývalých okresních měst. Co se týče hustoty obyvatelstva v jednotlivých dojížďkových regionech, tak největších hodnot, které přesahují 225 ob./km2, dosahují centrální regiony Otrokovice a Zlín a dále pak region Uherské Hradiště (186,3 ob./km2). U zlínského a uherskohradišťského regionu je to způsobeno především největším počtem obcí, v případě otrokovického regionu vysokým počtem obyvatel Otrokovic ve srovnání s malou rozlohou regionu. Na sledovaném území ale převažují hlavně regiony s hustotou obyvatelstva 75-125 ob./km2. Jedná se především o nody v příhraničních oblastech se Slovenskem. Nejmenší hustota se nachází v nodálních regionech Koryčany a Bojkovice.
35
viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 38. 36 HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 19.
- 34
Obr. 5 Hustota zalidnění v nodálních regionech celkové denní dojížďky37
6.5 Sociogeografická regionalizace podle Martina Hampla Střediska nodálních regionů můžeme charakterizovat i jinak, třeba na základě jejich
polohy,
dopravního
spojení,
nebo
ekonomického
potenciálu.
Podle Martina Hampla (2005) a jeho sociogeografické regionalizace České republiky pro rok 2001 se regionální střediska ve Zlínském kraji dělí na: regionální středisko mezoregionálního významu - Zlín regionální střediska mikroregionálního významu - Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod Valašské Klobouky Valašské Meziříčí, Vsetín Počet regionů vytvořených na základě Hamplovy sociogeografické regionalizace je v porovnání s počtem regionů celkové dojížďky menší. Hamplova regionalizace řadí do regionu střediska Zlín i území náležící v případě celkové dojížďky do regionu Luhačovic, Otrokovic, Slavičína a Vizovic, ke středisku Uherský Brod přiřazuje území 37
Zdroj dat: SLDB 2001; vlastní zpracování
- 35
nodálního regionu Bojkovice. Středisko Koryčany řadí Hampl k regionálnímu středisku Kyjov. Asi největší odchylkou mezi oběma regionalizacemi je v Hamplově případě nezařazení mikroregionů Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí do Zlínského mezoregionu a naopak přiřazení mikroregionu Velká nad Veličkou (viz obr. 6).
Obr. 6 Sociogeografická regionalizace ČR v roce 2001 podle M. Hampla38
Sociogeografická regionalizace profesora Martina Hampla je vytvořena hierarchicky. mezoregionální
Jsou
rozlišena
(všechna
regionální
krajská
města
střediska kromě
makroregionální
Jihlavy)
a
(Praha),
mikroregionální
(celkem 131 mikroregionů). Při regionalizaci podle Martina Hampla byly mikroregiony 1. stupně vymezeny primárně jako regiony pracovní dojížďky a v některých případech sekundárně upraveny především podle pravděpodobného obslužného spádu obcí a dojížďky do škol. Při jejich finálním výběru byla použita následující velikostní kritéria: požadovaná 38
Pozn: Čísla označující střediska odpovídají jejich pořadí podle komplexního regionálního významu. 7 - Zlín, 19 - Uherské Hradiště, 34 - Kroměříž, 44 - Vsetín, 51 - Valašské Meziříčí, 73 - Uherský Brod, 82 - Rožnov pod Radhoštěm, 83 - Velká nad Veličkou, 111 - Holešov, 124 - Bystřice pod Hostýnem, 144 - Valašské Klobouky Zdroj: HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha 2005, mapová příloha; vlastní úprava
- 36
minimální velikost celého regionu musela být 15 tisíc obyvatel a samotného zázemí 5 tisíc obyvatel. Tyto hodnoty odpovídají přibližně modální velikosti pracovních obvodů a lze je proto označit za kritické pro formování elementárně vyvinutého funkčního mikroregionu s odpovídající polaritou střediska a zázemí. Existuje ale řada jednotek přechodného typu, proto byly rozlišeny dvě skupiny středisek s částečnou mikroregionální funkcí: subregionální typu A, jejichž pracovní obvod měl „potřebných“ 15 tisíc obyvatel, avšak v zázemí žilo pouze 2 500-4 999 obyvatel; subregionální typu B, jejichž pracovní obvod měl pouze 10 000-14 999 obyvatel, ale v zázemí žilo přes 5 000 obyvatel.39 Subregionem typu B je na území Zlínského kraje pro rok 1991 Slavičín. V roce 2001 již ale požadovaná kritéria pro vytvoření subregionu typu B nesplňoval.40 Na rozdíl od Hamplovy regionalizace byla regionalizace na základě dojížďky, se kterou se pracovalo v této práci, vytvořená pomocí těchto kritérií: Jako centrum dojížďky byla brána taková obec, do které směřují alespoň čtyři hlavní dojížďkové směry z okolních obcí, tzn., že nejmenší dojížďkový region musel mít minimálně pět obcí. Žádná další kritéria, jako např. počet obyvatel střediska nebo celého regionu nebyla brána v potaz. Což je rozdíl mezi Hamplovou regionalizací a regionalizací uvedenou v této práci.
6.6 Vliv (dez)integrace obcí na podobu nodálních regionů V práci byla diskutována i možná problematika utváření nodálních regionů podle námi uvedených, poměrně „nenáročných“ kritérií, obcemi dezintegrovanými od centra. Obnovení demokratické formy vlády se projevilo v znovuzavedení obecní samosprávy. Zákonem č. 367/1990 Sb. byla po 40 letech znovu obnovena samospráva obcí. Tento zákon nově a relativně rozsáhle vymezil samosprávné kompetence obcí. Reakcí na nové právní vymezení „svobodných“ obcí a současně reakcí na bývalé centralistické uplatňování střediskové soustavy a direktivního řízení investiční činnosti byla masivní dezintegrace obcí.41 Také ve Zlínském kraji docházelo v průběhu 90. let
39
HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: transformační procesy a jejich obecný kontext. Praha 2005, s. 81. 40 Tamtéž, s. 145. 41 PERLÍN, R.: Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. © 2010 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z URL
- 37
k dezintegraci jednotlivých obcí od svých center. Tímto způsobem vzniklo 56 nových, či v mnoha případech obnovených obcí, které se odpojily od celkem 23 center. Z celkového počtu dezintegrovaných obcí se více než polovina, přesně 32 obcí, osamostatnila již v prvním roce platnosti zákona o obnovení samosprávy obcí, tedy v roce 1990. S přibývajícími lety počet dezintegrovaných obcí klesal. V roce 1992 činil 11 obcí, roku 1993 se odpojilo 6 obcí. V roce 2001, ke kterému se vztahují údaje k tvorbě nodálních regionů, se osamostatnili již pouze 3 obce − Lukoveček od Fryštáku, Šelešovice od Kroměříže a Ostrata od Zlína. Nejvíce obcí se dezintegrovalo na území okresu Zlín. Celkem 6 obcí (což je nejvíce i v rámci Zlínského kraje) se mezi lety 1990-2001 osamostatnilo od Zlína (viz obr. 7). V roce 1990 to byly Lhota, Lípa, Tečovice; v letech 1992 a 1993 obce Karlovice a Březnice a v roce 2001 již výše zmíněná Ostrata. Druhý nejvyšší počet obcí se odpojil od Slavičína. Byly to Lipová, Rudimov a Šanov v roce 1992, Petrůvka v roce 1999 a v následujícím roce se odpojila ještě obec Rokytnice. Obce se osamostatnily také od Fryštáku, Luhačovic, Napajedel, Valašských Klobouků a Vizovic.
Ostrata
Tečovice
ZLÍN
Lípa
Karlovice Lhota
Obr. 7 Schéma dezintegrace obcí od Zlína42
42
Vlastní návrh a zpracování.
- 38
Březnice
Tab. 5 Dezintegrované obce ve Zlínském kraji v letech 1990-2001 rok dezintegrovaná rok centrum centrum odpojení obec odpojení Komňa 1990 Pitín 1990 Bojkovice Záhorovice 1992 1990 Chvalčov Bystřice Slavičín 1992 Vítonice pod 1993 Blazice 1999 Hostýnem 1994 Mrlínek 2000 Valašská Francova 1990 1992 Střílky Senice Lhota 2001 Lukoveček 1992 Fryšták Sulimov Bořenovice 1993 Přílepy Uherské 1990 1990 Holešov Rymice Hradiště Valašská Třebětice 1990 Polanka 1990 Pravčice 1990 Hulín 1990 Pržno Jablůnka Valašské 1992 Klobouky Jarohněvice 1990 Skaštice 1993 Kroměříž 2001 Šelešovice 1990 Vizovice Hoštice 1992 Kunkovice 1990 Vsetín Nítkovice 1999 Litenčice 1993 Loučka
1990
Luhačovice
1990 1993
Napajedla
1990
Honětice Kunovice Podolí Police Pozlovice Podhradí Komárov Oldřichovice Pohořelice
Zašová
Zástřizly Karolín Vrbka Kunovice Staré Město Seninka
1992 1993
Poteč Křekov Vlachova Lhota Tichov Lhotsko Janová Ústí Lhota u Vsetína Střítež nad Bečvou Lhota Lípa Tečovice Karlovice Březnice
2001
Ostrata
1990 1990
Zlín
dezintegrovaná obec Hostětín Lipová Rudimov Šanov Petrůvka Rokytnice
Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. II. díl, Praha 2006; vlastní zpracování
Na Kroměřížsku se nejvíce obcí, celkem 4, odpojilo od Bystřice pod Hostýnem, Holešova a od obce Litenčice. U Holešova je zajímavostí, že všechny obce se od něj osamostatnily již v roce 1990. Od největšího města kroměřížského okresu, Kroměříže, se v průběhu 90. let dezintegrovaly pouze tři obce − Jarohněvice, Skaštice a Šelešovice. Dále se na území okresu Kroměříž osamostatnily obce od Hulína, Střílek a Sulimova.
- 39
V okrese Vsetín se od bývalého okresního města v letech 1992 a 1999 odpojily 3 obce. Stejný počet obcí se v roce 1990 osamostatnil také od obce Loučka. Od každé další obce se již obce dezintegrovaly po jedné (např. Valašská Senice od Francovy Lhoty, Pržno od Jablůnky, nebo Seninka od Valašské Polanky). Nejméně obcí se osamostatnilo na Uherskohradišťku. Zde se v roce 1990 odpojily Komňa a Záhorovice od Bojkovic, Hostětín od Pitína a Kunovice a Staré Město od Uherského Hradiště. Na základě analýzy osamostatněných obcí a analýzy nodálních regionů, bylo zjištěno, že žádné dezintegrované obce nevytvořily nodální region. Z toho vyplývá, že dezintegrace obcí, která proběhla v průběhu 90. let, neměla žádný vliv na podobu nodálních regionů nacházejících se ve Zlínském kraji.
- 40
7 Regionalizace Zlínského kraje na základě aplikace Reillyho modelu V literatuře je popsána celá řada aplikací Reillyho modelu. Kromě topografické verze použité v této práci se můžeme setkat také s geometrickou aplikací, která je velmi jednoduchá a názorná a na rozdíl od té topografické pracuje s izomorfní rovinou. Jak vypadá regionalizace Zlínského kraje v roce 2001 vytvořená na základě aplikace geometrické verze Reillyho modelu, můžeme vidět na obrázku č. 8.
Obr. 8 Vliv středisek sídelního systému v roce 200143
Metodikou popsanou v kapitole 2.2 Regionalizace na základě aplikace Reillyho modelu byly několikrát posuzovány všechny obce Zlínského kraje. V topografické verzi 43
Zdroj: ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Olomouc 2009, s. 51.; vlastní úprava
- 41
Reillyho modelu byl měněn koeficient odmocniny − pracovalo se s 2., 3., 5. a 7. odmocninou. Potenciálními centry modelových regionů byla stanovena sídla pověřených obecních úřadů ve Zlínském i v okolních krajích. Pracovalo se také s reálnými silničními vzdálenostmi mezi sídly a s počty obyvatel obcí s pověřeným obecním úřadem. Reálné silniční vzdálenosti byly zjišťovány pomocí internetového serveru http://www.mapy.cz/, kde prostřednictvím „Plánovače trasy“ byly vyhledávány nejkratší vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi a sídly POÚ (mezi jejich geografickými středy). Počty obyvatel jednotlivých středisek vycházejí ze statistiky Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.
7.1 Příklad vymezování působnosti center Pro ukázku vymezení působnosti center je vybrána obec Slopné, která se nachází ve střední části okresu Zlín. Středisky, ke kterým by obec mohla teoreticky spádovat, jsou všechna okolní sídla pověřeného obecního úřadu. Jsou to: Vizovice, Valašské Klobouky, Brumov-Bylnice, Slavičín, Luhačovice a Zlín. Použitím vzorce uvedeného v již zmíněné kapitole 2.2 a systémem „play off“ dochází k postupnému vyřazování jednotlivých sídel POÚ, až zůstane jen jedno vítězné. Vítězné sídlo se ale může lišit v závislosti na použitém koeficientu odmocniny. Takto byla tedy posuzována každá obec ve Zlínském kraji pro všechny odmocniny a s příslušnými potenciálními středisky. Za potenciální střediska byla brána v úvahu také sídla pověřených obecních úřadů z okolních krajů − Jihomoravského, Olomouckého a Moravskoslezského. První porovnávanou dvojící jsou například sídla POÚ Vizovice a Luhačovice. Vizovice mají 4 501 obyvatel, Luhačovice 5 621. Nejkratší silniční vzdálenost mezi obcí Slopné a Vizovice činí 10,7 km, mezi obcí Slopné a Luhačovice pak 9,8 km. Výpočtem se zjistilo, že maximální dosah působnosti Vizovic je 9,7 km pro 2. odmocninu, nebo 10,1 km pro 7. odmocninu. Tento maximální dosah Vizovic je ale menší, než již zmíněná skutečná vzdálenost Slopné − Vizovice 10,7 km. Vizovice tedy vypadávají z procesu posuzování, naopak Luhačovice postupují dále a
jsou
posuzovány
s dalším
případným
konkurentem,
např.
Slavičínem.
Obdobným postupem vypadávají pro všechny odmocniny i Slavičín, Brumov-Bylnice a Valašské Klobouky. Zbývá poslední možný konkurent Luhačovic, a to Zlín. Luhačovice mají 5 621 obyvatel, ve Zlíně žije 80 854 obyvatel. Silniční vzdálenost - 42
mezi obcí Slopné a Luhačovice činí 9,8 km, vzdálenost obcí Slopné a Zlín je 24 km. Výpočtem bylo zjištěno, že maximální dosah Luhačovic ve 2. odmocnině v tomto případě činí 7,1 km, což je méně než vzdálenost Slopné − Luhačovice. Tím pádem musí být obec Slopné pro koeficient 2. odmocniny přiřazena do teoretické působnosti Zlína. Naopak ve 3., 5. a 7. odmocnině je maximální dosah Luhačovic již 9,8 km, 12,4 km a 13,7 km. V tomto případě je dosah stejný, popř. větší než reálná vzdálenost Slopné − Luhačovice a obec Slopné tedy může být zařazena do působnosti sídla POÚ Luhačovice.
7.2 Reillyho model s koeficientem 2. odmocniny Jak již bylo několikrát zmíněno, jako střediska modelových regionů jsou použita sídla pověřených obecních úřadů, kterých je ve Zlínském kraji celkem 25. Počet modelových regionů je tedy stejný jako počet SO POÚ. Při aplikaci Reillyho modelu dochází u 2. odmocniny oproti administrativnímu členění ke vzniku rozdílů v územním vymezení regionů. Nadhodnocuje se také role větších měst a potlačuje se role středisek nižšího řádu. 7.2.1 Modelová regionalizace a administrativní členění kraje Při srovnání vzniklých modelových regionů a současného administrativního členění Zlínského kraje (SO POÚ) zjišťujeme již výše zmíněné rozdíly v územním vymezení regionů. Nejméně markantní jsou tyto rozdíly na území okresu Vsetín. Hranice modelových regionů zde z převážné většiny odpovídají hranicím SO POÚ. Modelový region Rožnova pod Radhoštěm je jako jediný z celého Zlínského kraje úplně totožný s územím správního obvodu POÚ Rožnov pod Radhoštěm. Území regionu Vsetín je přibližně zachováno v administrativních hranicích, pouze došlo k jeho rozšíření na úkor Karolinky, částečně na úkor Horní Lidče a také správního obvodu Vizovice. V severní části SO POÚ Vsetín došlo oproti administrativnímu členění k přesunu obce do modelového regionu Valašské Meziříčí. Sféra vlivu Valašského Meziříčí se na základě výpočtů Reillyho modelu rozšířila na
západ,
kde
zabírá
celou
třetinu
SO
POÚ
Bystřice
pod
Hostýnem.
Zbytek tohoto správního obvodu pak náleží stejnojmennému modelovému regionu. Území SO POÚ Chropyně je rozděleno mezi oblast spádující mimo kraj (viz kapitola 7.2.2) a modelový region Chropyně, který zaujímá asi polovinu - 43
jeho rozlohy. Podobné je to i ve správním obvodě POÚ Holešov. Jeho severní část vyplňuje území spádující mimo kraj, střední část zaujímá teoretický region Holešov a jižní okraj náleží do působnosti Zlína. V hranicích administrativního členění se drží teoretický region Hulín, pouze v severní části správního obvodu uplatňuje svůj vliv nedaleká Kroměříž. Území Kroměříže je v modelovém případě téměř stejné jako území kroměřížského správního obvodu POÚ. Pouze v západní části rozšiřuje svůj vliv na úkor Morkovic-Slížan, jejichž modelový region je zmenšen také ještě o území spádující mimo Zlínský kraj (viz kapitola 7.2.2). Nejmenší region vytváří Uherský Ostroh, který v modelové regionalizaci nezahrnuje žádnou další obec. Výrazné územní změny v porovnání s administrativním členěním nezaznamenal ani Uherský Brod, který se jen částečně rozšířil směrem na východ na úkor Bojkovic. Jejich územní působení je v tomto modelovém případě také téměř totožné s působností SO POÚ Bojkovice. Centrem modelového regionu Uherské Hradiště je aglomerace tvořená městy Staré Město a Uherské Hradiště.44 Stejně jako předchozí dva regiony, tak i region Uherské Hradiště se z převážné většiny drží v administrativních hranicích SO POÚ Uherské Hradiště. Svůj vliv rozšířil pouze na západě, kde zaujímá téměř polovinu území SO POÚ Koryčany, a na jihu, kde zasahuje do SO POÚ Uherský Ostroh. V důsledku vytvoření aglomerace došlo k úplnému pohlcení SO POÚ Staré Město. Výrazné územní změny nastaly v případě vymezení Zlínského regionu. Jak již bylo řečeno, koeficient 2. odmocniny výrazně posiluje roli velkých měst, proto je modelový region Zlín výrazně větší, než správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem. Z hlediska územního rozsahu došlo ke zvětšení regionu hlavně směrem na východ, v oblasti působení SO POÚ Vizovice, Luhačovice a z části i Valašské Klobouky. Z tohoto důvodu je modelové území Vizovic oproti jejich správnímu
obvodu
poloviční,
to
samé
platí
také
v případě
Luhačovic.
Na východě zasahuje zlínský region do jižní části SO POÚ Holešov (viz výše) a okrajově také do SO POÚ Napajedla. Ve východní části Zlínského okresu uplatňují svůj vliv Slavičín, Valašské Klobouky a Brumov-Bylnice. Všechna tato modelová území se převážně drží v hranicích svých SO POÚ. Stejně tomu je také v případě modelových regionů Otrokovic a Napajedel v západní části okresu.
44
Důvody pro vytvoření aglomerace jsou uvedeny v kapitole 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradiště.
- 44
7.2.2 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje Při tvorbě modelových území došlo také k tomu, že některé oblasti při hranici s vedlejším krajem teoreticky spádují mimo Zlínský kraj. Tyto oblasti se nacházejí pouze na území okresu Kroměříž. Na Holešovsku a v regionu Chropyně se projevuje silný vliv nedalekého Přerova v Olomouckém kraji, do kterého teoreticky spádují obce Kostelec u Holešova, Němčice, Žalkovice a Kyselovice. Zřejmě je tato vazba způsobena výrazně převažujícím počtem obyvatel Přerova oproti počtu obyvatel Kroměříže, Holešova, nebo i nedalekého Hulína a Chropyně. Na západní okraj okresu Kroměříž má vliv město Vyškov v Jihomoravském kraji, kam modelově spádují obce Nítkovice a Kunkovice, jinak náležející do SO POÚ Morkovice-Slížany.
Obr. 9 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 2. odmocniny45
45
Zdroj: vlastní zpracování
- 45
7.2.3 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje Při porovnání teoretických regionů vytvořených aplikací Reillyho modelu s regiony nodálními, vymezenými podle celkové dojížďky (dojížďka do zaměstnání a do škol), byly zjištěny následující výsledky. Na území okresu Vsetín se nodální region Rožnova
pod
Radhoštěm
téměř
přesně
shoduje
s modelovým
regionem
Rožnova pod Radhoštěm (rozdíl tvoří pouze jeden katastr obce Střítež nad Bečvou). Naopak modelový region Valašské Meziříčí se oproti nodálnímu zvětšil západním směrem na úkor nodálního regionu Bystřice pod Hostýnem. Území modelového regionu Vsetína se na rozdíl od regionu podle celkové dojížďky výrazně zmenšilo. Při aplikaci 2. odmocniny Reillyho modelu zde vznikly dva nové regiony, Karolinka a Horní Lideč, která jako centrum dojížďky vůbec neexistují. Jak již bylo zmíněno, u modelového regionu Bystřice pod Hostýnem došlo oproti nodálnímu k jeho zmenšení, a to na úkor regionu Valašské Meziříčí. Teoretický region Holešova je vymezen téměř stejně jako stejnojmenný nodální region, pouze v jeho severní části došlo ke zmenšení o území spádující mimo Zlínský kraj (viz kapitola 7.2.2). Na rozdíl od regionalizace podle celkové dojížďky byly na Kroměřížsku aplikací Reillyho modelu vytvořeny regiony Hulín, Chropyně a Morkovice-Slížany. Díky vzniku těchto regionů došlo ke zmenšení modelového území Kroměříže oproti tomu dojížďkovému téměř o třetinu. O něco menší je také modelové území Koryčan. To ale přišlo o území ve prospěch regionu Uherského Hradiště. Území teoretického regionu Uherské Hradiště se od toho nodálního výrazně neliší. Pouze v severní části se rozšířilo na úkor regionu Zlína, čímž dosáhlo hranice SO POÚ Uherské Hradiště. Na jihu došlo k vytvoření modelového regionu jedné obce, Uherského Ostrohu, který jako dojížďkové centrum neexistoval a byl součástí nodu Uherské Hradiště. Území dalších dvou teoretických regionů na Uherskohradišťsku, Uherského Brodu a Bojkovic, se oproti těm nodálním prakticky nezměnila. Nejvíce změn nastalo jako obvykle na území okresu Zlín. Vznikl nový modelový region Napajedla, jehož území je v regionalizaci na základě celkové dojížďky rozděleno mezi nody Zlína a Otrokovic. Teoretický region Otrokovic je také téměř o polovinu menší než jeho stejnojmenný nod (drží se v rozsahu SO POÚ). U modelového regionu Vizovice došlo oproti jejich nodálnímu regionu k odebrání území ve prospěch regionu Vsetín. Na druhou stranu získal na jihu část území na úkor nodálního regionu Zlín. K velkým územním proměnám došlo na východě okresu, - 46
při slovenských hranicích. Na území SO POÚ Brumov-Bylnice, jenž bylo v rámci celkové dojížďky rozděleno mezi nody Valašské Klobouky a Slavičín, byl vytvořen nový modelový region Brumov-Bylnice. Ten vyplňuje drtivou většinu území výše zmiňovaného správního obvodu POÚ. Z toho logicky vyplývá, že území teoretických regionů Valašských Klobouků a Slavičína se při aplikaci 2. odmocniny Reillyho modelu oproti stejnojmenným nodům zmenšilo. Slavičín je jako teoretický region téměř o polovinu území menší, stejně tak je tomu i u Valašských Klobouků. Naopak územní změnu téměř nezaznamenaly Luhačovice, které jak v případě nodálního, tak i v případě modelového regionu prakticky zasahují do stejného území. Velikost modelového regionu Zlína se na rozdíl od toho dojížďkového příliš nezmenšila.
7.3. Reillyho model s koeficientem 5. odmocniny Pro regionalizaci území Zlínského kraje se varianta Reillyho modelu s koeficientem
5.
odmocniny
v porovnání
s dalšími
koeficienty
jeví
jako nejoptimálnější. Nedochází zde již k posilování role velkých středisek na úkor malých (jako tomu bylo například u koeficientu 2. odmocniny) a vzniklé modelové regiony nejvíce odpovídají správním obvodům obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ).
7.3.1 Aglomerace Uherské Hradiště Při aplikaci Reillyho modelu s koeficientem 5. odmocniny došlo na území okresu Uherské Hradiště k problému při vymezování modelových regionů. Jak již bylo několikrát poznamenáno, jako střediska dojížďkových regionů byla zvolena sídla pověřených obecních úřadů. Na Uherskohradišťsku se jedná o Bojkovice, Uherský Brod, Uherský Ostroh, Staré Město a Uherské Hradiště. A právě v případě posledních dvou jmenovaných středisek muselo být přistoupeno k menší úpravě. Města Uherské Hradiště a Staré Město v dnešní době prakticky tvoří souměstí. Pokud se podíváme na mapu administrativního členění okresu, zjistíme, že SO POÚ Staré Město je téměř celý obklopen SO POÚ Uherské Hradiště (pouze na SZ sousedí s SO POÚ Koryčany a Kroměříž). Použitím 5. odmocniny došlo k vytvoření modelového regionu Staré Město, jenž se nacházel téměř uprostřed modelového regionu Uherské Hradiště. Ten se navíc díky tomu stal regionem nespojitým (viz obr. 10). Obě tyto situace ale nejsou v souladu s pravidly regionalizace, proto byla provedena - 47
tato úprava46: Uherské Hradiště a Staré Město byly spojeny do jednoho města, čímž došlo k vytvoření aglomerace Uherské Hradiště.47
Obr. 10 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav před vytvořením aglomerace Uherské Hradiště48
Po zpětném překontrolování dat bylo zjištěno, že nově vzniklý modelový region aglomerace Uherské Hradiště se oproti tomu předchozímu (před úpravou) rozšířil pouze o území modelového regionu Staré Město (to samé se týká i koeficinetu 7. odmocniny). Modelový region Uherské Hradiště vzniklý na základě aplikace 2. a 3. odmocniny již před úpravou obsahoval území SO POÚ Staré Město (viz posílení vlivu větších měst). Nový teoretický region se tak oproti tomu starému rozšířil pouze o malou část území, a to na úkor modelových regionů Koryčan a Uherského Brodu. 46
Úprava byla provedena i u 2., 3. a 7. koeficientu odmocniny. Při výpočtu jednotlivých koeficientů byl jako počet obyvatel aglomerace Uherské Hradiště použit součet obyvatel Uherského Hradiště a Starého Města. Reálné silniční vzdálenosti mezi aglomerací a obcemi byly z technických důvodů počítány od středu Uherského Hradiště. 48 Zdroj: vlastní zpracování 47
- 48
Obr. 11 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav po vytvoření aglomerace Uherské Hradiště49
7.3.2 Modelová regionalizace a administrativní členění kraje V úvodu kapitoly již bylo naznačeno, že modelové regiony vytvořené na základě aplikace koeficientu 5. odmocniny nejvíce odpovídají administrativnímu uspořádání Zlínského kraje, čili správním obvodům obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejde však o podobnost úplnou. I v tomto případě zde existují větší či menší územní rozdíly. K oblastem s nejmenším počtem odlišností patří již tradičně okres Vsetín. Hned dva modelové regiony − Karolinka a Rožnov pod Radhoštěm − zde plně odpovídají stejnojmenným správním obvodům obcí s pověřeným obecním úřadem. Také Vsetín a Horní Lideč mají téměř stejný teoretický rozsah území jako jejich SO POÚ. Dochází zde pouze k menším územním odlišnostem. Horní Lideč částečně zasahuje do SO POÚ Valašské Klobouky. Jedná se o obce Študlov a Valašské Příkazy. Zajímavostí je, že tyto obce náleží do SO POÚ Valašské Klobouky, který je součástí 49
Zdroj: vlastní zpracování
- 49
okresu Zlín, ale zároveň těmito obcemi zasahuje i do okresu Vsetín. Výsledek aplikace Reillyho modelu je tedy v tomto případě opodstatněný. Největší územní rozdíly oproti administrativnímu členění zaznamenalo Valašské Meziříčí. Část území SO POÚ spáduje mimo kraj (viz kapitola 7.3.3), naopak na západě získalo pro svůj teoretický region východní část SO POÚ Bystřice pod Hostýnem. Modelový region Bystřice pod Hostýnem je téměř o třetinu menší než jeho SO POÚ (viz výše). Největší nárůst území v okrese Kroměříž zaznamenal teoretický region Hulín. Ten získal území na úkor SO POÚ Holešov (obce Kunovice a Třebětice) a Chropyně
(obec
Žalkovice).
Modální
region
Holešov
je skoro
totožný
se stejnojmenným SO POÚ. Jsou zde pouze drobné rozdíly − již zmíněné obce spádující do regionu Hulína, katastr obce Míškovice, který modelově spadá pod region Otrokovic a obec Lechotice, jež náleží do regionu Zlína. Územnímu rozsahu svých SO POÚ téměř odpovídají Koryčany, ke kterým z SO POÚ Uherské Hradiště navíc spádují Staré Hutě a Stupava, a Morkovice-Slížany, jež na úkor správního obvodu Kroměříže získaly tři obce (Troubky-Zdislavice, Hoštice a Honětice). Severní část SO POÚ Kroměříž spadá mimo území kraje do kraje Olomouckého (viz kapitola 7.3.3), na východě uplatňuje svůj vliv na obce Kvasice a Nová Dědina modelový region Otrokovic. Zbývající převážnou část území správního obvodu však vyplňuje teoretický region Kroměříž. Teoretické regiony, které vznikly na území okresu Uherské Hradiště, se od správních obvodů obcí s pověřenými obecními úřady v některých případech liší pouze o několik obecních katastrů. Důvody, proč modelový region aglomerace Uherské Hradiště obsahuje také území SO POÚ Staré Město, jsou popsány v kapitole 7.3.1 Aglomerace Uherské Hradiště. Jinak region Uherské Hradiště téměř úplně odpovídá svému SO POÚ. Pouze v západní části jsou od něj odtrženy dvě obce ve prospěch regionu Koryčan (viz výše) a při hranicích s okresem Hodonín (Jihomoravský kraj) vznikly dva regiony spádující mimo území Zlínského kraje (viz kapitola 7.3.3). Naprosto stejný modelový region v porovnání se správním obvodem POÚ vytváří Uherský Ostroh. V administrativních hranicích se drží také teoretický region Uherský Brod. V severní části k němu navíc spádují obce náležející do SO POÚ Zlín (Dobrkovice a Velký Ořechov) a obec Částkov, která administrativně patří do SO POÚ Uherské Hradiště. Naopak na východě připadá část území regionu Uherský Brod (obce Starý Hrozenkov, Vápenice, Vyškovec)
- 50
k modelovému regionu Bojkovice. Ten se díky tomuto novému území zvětšil oproti svému SO POÚ o celou třetinu. Na Zlínsku zaznamenávají největší územní rozdíly teoretické regiony Otrokovic, Vizovic a Zlína. Region Otrokovic vyplňuje celé území stejnojmenného SO POÚ, ke
kterému
ještě
připadají
obce
na
úkor
Kroměříže,
Holešova
a
Zlína
(obec Mysločovice). Modelový region Vizovic zaujímá asi dvě třetiny území SO POÚ Vizovice a jednu obec náležející do správních obvodů POÚ Vsetín (obec Pozděchov) a tři obce do obvodu Valašské Klobouky (obce Loučka a Újezd). Rozsah teoretického regionu Zlína se víceméně pohybuje v administrativních hranicích správního obvodu POÚ. Pouze na východě se rozšířilo o část území spadajícího do SO POÚ Vizovice a na jihu se zmenšilo o tři obce ve prospěch regionů Uherského Brodu a Luhačovic. Modelový region Luhačovice se s výjimkou jedné obce (Kaňovice), která přibyla, zcela podobá správnímu obvodu POÚ. Stejně tak tomu je i u teoretického regionu Napajedla, který je se svým SO POÚ naprosto totožný. Také na východě Zlínského okresu
nevznikly velké
územní
odlišnosti.
Region
Slavičína
se
na
rozdíl
od svého SO POÚ rozšířil pouze o jednu obec (Haluzice) na úkor Valašských Klobouků a o Rokytnici spadající do SO POÚ Brumov-Bylnice. Drtivou část posledně jmenovaného správního obvodu zaujímá teoretický region
Brumova-Bylnice.
Poslední region, Valašské Klobouky, v žádném místě nepřesahuje hranice svého SO POÚ. Naopak je asi o čtvrtinu menší, a to ve prospěch Vizovic, Slavičína a Horní Lidče.
7.3.3 Modelová spádovost mimo území Zlínského kraje Stejně jako u předchozích koeficientů, tak i v případě aplikace koeficientu 5. odmocniny dochází při regionalizaci ke vzniku oblastí, které spádují mimo území Zlínského kraje. Oproti 2. odmocnině je ale jejich rozloha téměř dvojnásobná. Území spádující do sousedních krajů se již také nenachází pouze v okrese Kroměříž, rozšířilo se i na Vsetínsko a Uherskohradišťsko. V okrese Vsetín spáduje do nedalekého města Hranice, které leží v okrese Přerov (Olomoucký kraj), západní část SO POÚ Valašské Meziříčí. Jedná se pouze o obec Kelč. Na Kroměřížsku uplatňuje svůj vliv Kojetín (také v okrese Přerov), do něhož teoreticky dojíždí obec Bezměrov (v SO POÚ Kroměříž) a v okrese Prostějov obec Němčice nad Hanou, do které spáduje obec Dřínov ležící v SO POÚ Morkovice-Slížany. Poměrně velké území spádující ze Zlínského kraje do okresu Hodonín v kraji Jihomoravském tvoří obce na jihozápadě SO POÚ - 51
Uherské Hradiště. Silný vliv, ale také krátkou vzdálenost, zde uplatňuje město Bzenec, do nějž spádují obce Hostějov, Medlovice, Ořechov a Újezdec. Sousední obec Osvětimany jako jediná spáduje do nedalekého města Kyjov. Poslední obcí, která teoreticky dojíždí mimo kraj, jsou Boršice u Blatnice v jižní části SO POÚ Uherské Hradiště. Na ty uplatňuje svůj vliv Velká nad Veličkou (okres Hodonín).
7.3.4 Modelová regionalizace v porovnání s nodálními regiony kraje Porovnáním modelových regionů s nodálními regiony vytvořenými na základě celkové dojížďky jsme došli k těmto výsledkům. Velké územní odlišnosti vznikly na Vsetínsku. Zatímco při regionalizaci pomocí celkové dojížďky zde zasahují čtyři regiony (Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Rožnov pod Pradědem), u aplikace Reillyho modelu je to již regionů šest (výše jmenované regiony + Horní Lideč a Karolinka). Na území nodálního regionu Vsetín působí v rámci teoretické regionalizace
regiony
Vsetín,
Horní
Lideč
a
Karolinka.
Modelový
region
Rožnova pod Radhoštěm je téměř totožný s regionem dojížďkovým. Rozdíl mezi nimi činí pouze jedna obec (Střítež nad Bečvou), o kterou je nodální region větší. Teoretický region Valašského Meziříčí se oproti tomu nodálnímu zvětšil o území, které získal na úkor regionu Bystřice pod Hostýnem. Naopak v západní části se teoretický region zmenšil o území spádující mimo Zlínský kraj. Také na Kroměřížsku se nachází celkem výrazné rozdíly mezi nody a
teoretickými
regiony.
Jak
již
bylo
popsáno
výše,
modelový
region
Bystřice pod Hostýnem je téměř o čtvrtinu menší oproti tomu nodálnímu, a to ve prospěch regionu Valašského Meziříčí. Modelový region Holešova je prakticky stejně velký jako ten nodální. K drobným změnám došlo pouze u jeho územního rozmístění (např. do nodálního regionu spádují obce Kurovice a Třebětice, ale do modelového regionu již nespádují). Nové regiony nezaznamenalo pouze Vsetínsko, ale také Kroměřížsko. Oproti regionalizaci vytvořené na základě celkové dojížďky zde vznikly tři nové modelové regiony, všechny na území nodálního regionu Kroměříže. Ve východní části se jedná se o regiony Hulína a Chropyně, v západní části je to teoretický region Morkovice-Slížany. V severní části nodálního regionu vzniklo území, které spáduje mimo Zlínský kraj. Zbylou část nodu vyplňuje modelový region Kroměříže. Ke zvětšení modelového regionu oproti tomu nodálnímu došlo u Koryčan.
- 52
Území, o které se region zvětšil, se nachází v jeho západní části a tvoří jej tři katastrální území obcí Cetechovice, Chvalnov-Lísky a Zástřizly. Ve srovnání s okresem Kroměříž nedošlo na území okresu Uherské Hradiště k tolika velkým změnám. Území modelového regionu aglomerace Uherské Hradiště se v porovnání s nodálním regionem zvětšilo o několik katastrů pouze v severovýchodní části. Při jeho administrativních hranicích s okresem Hodonín (Jihomoravský kraj) vznikly, na rozdíl od nodálního území, oblasti teoreticky spádující mimo kraj. Zatímco se Uherskému Ostrohu nepodařilo prosadit jako centrum dojížďky, při modelové regionalizaci již dokázal vytvořit vlastní region − náleží k němu obce Ostrožská Lhota a Ostrožská Nová Ves. Území teoretického regionu Uherského Brodu se oproti tomu nodálnímu zvětšilo na severu celkem o tři obce (Dobrkovice, Velký Ořechov a Částkov), naopak na východě se o pět obcí zmenšilo (Nezdenice, Rudice, Starý Hrozenkov, Vápenice a Vyškovec), a to ve prospěch regionu Bojkovice. Ten se tak oproti tomu nodálnímu výrazně zvětšil. Velké množství rozdílů mezi modelovými a nodálními regiony se objevilo na území okresu Zlín. Jedná se o rozdíly jak ve velikosti území jednotlivých regionů, tak i v jejich počtu. Při regionalizaci na základě reálných dojížďkových vazeb vzniklo celkem šest regionů. Aplikací koeficientu 5. odmocniny Reillyho modelu bylo vytvořeno o dva regiony více, tedy osm. Novým regionem je region Napajedla, který vznikl na území, jež bylo rozděleno mezi nodální regiony Otrokovic a Zlína, a který v této nové podobě přesně odpovídá stejnojmennému SO POÚ. Druhý nový region byl vytvořen ve východní části okresu. Jedná se o modelový region Brumova-Bylnice. Jeho území měly mezi sebe rozděleny dva nodální regiony Valašské Klobouky a Slavičín. Teoretický region Otrokovic je asi o polovinu menší než ten nodální. Příčinou toho je výše popsaný vznik regionu Napajedla. Jinak otrokovický modelový region zaujímá přibližně stejné území jako region nodální. Rozdíly jsou pouze v jeho severovýchodní části, kde do něj na úkor nodálního regionu Zlína spádují obce Míškovice, Machová a Mysločovice. Velký územní rozdíl vznikl mezi teoretickým regionem Zlína a zlínským dojížďkovým regionem, který je oproti tomu teoretickému téměř o polovinu větší. Ke zmenšení rozsahu modelového regionu Zlín došlo především na východě. Hlavně to bylo ve prospěch regionů Valašské Klobouky, Vizovice a Luhačovice. Další území ztratil Zlín na jihu ve prospěch Uherského Hradiště a již zmíněných Napajedel. V případě modelového vymezení Vizovic je území regionu asi o polovinu větší, než je tomu u regionu - 53
nodálního. Důvodem je již výše zmíněný zisk velkého území na úkor regionu Zlína. Modelový region Luhačovic je přibližně o třetinu větší než region nodální. Rozdíly jsou viditelné v severní části, kde přibyly obce Horní Lhota, Sehradice a Slopné, a také v západní části, kde se region rozšířil o obce Ludkovice a Kaňovice. Naopak ke zmenšení regionů oproti těm nodálním došlo u modelových regionů Valašské Klobouky a Slavičín. Tyto regiony přišly o území především ve východní části, kde vznikl nový region Brumov-Bylnice. Teoretický region Valašské Klobouky se také oproti tomu nodálnímu posunul více na sever. Zde získal území na úkor dojížďkového regionu Zlína. Modelový region Slavičína, menší oproti nodálnímu o celou třetinu území, vyplňuje celý správní obvod POÚ.
7.4 Reillyho model s koeficienty 3. a 7. odmocniny Z předchozích kapitol již víme, že se koeficient 2. odmocniny aplikovaný na území Zlínského kraje jeví jako nehodný. Naopak regiony vzniklé na základě aplikace koeficientu 5. odmocniny se nejvíce přibližují správním obvodům obcí s pověřeným obecním úřadem. Pro účely této diplomové byly pro modelovou regionalizaci
území
Zlínského
kraje
zkušebně
použity
také
koeficienty
3. a 7. odmocniny. Stejně
jako
v případě
modelové
regionalizace
Olomouckého
kraje50,
tak i u regionalizace Zlínska se použití 3. odmocniny jeví jako nevhodné. Stále je zde totiž posílena role větších měst. Zatím co ale při regionalizaci Olomouckého kraje byly rozdíly mezi regiony 2. odmocniny a 3. odmocniny téměř zanedbatelné, u modelové regionalizace Zlínského kraje jsou ony rozdíly přece jenom větší (viz Příloha 1). Rozdíly jsou patrny na území okresu Kroměříž, kde se již nevytvořily oblasti spádující mimo kraj, čímž došlo ke zvětšení modelových regionů Hulín, Chropyně
a
Morkovice-Slížany.
se takový to region oproti
Naopak
na
území
Valašskomeziříčska
2. odmocnině vytvořil. K největším územním rozdílům
došlo u regionů Zlínského okresu. Aplikací koeficientu 3. odmocniny se zmenšil především teoretický region Zlína. Co se týče použití koeficientu 7. odmocniny, tak i zde existují rozdíly ve výsledcích jeho aplikace na Olomoucký a na Zlínský kraj. Při modelové regionalizaci Olomouckého kraje došlo k výraznému posílení role malých středisek 50
viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 48
- 54
a
k nepřirozenému
oslabení
velikosti
teoretických
regionů
velkých
center.
V případě Zlínského kraje posílení role malých středisek nebylo až tak velké. Naopak se zde regiony 7. odmocniny příliš neliší od regionů vzniklých na základě aplikace koeficientu 5. odmocniny. K územním změnám došlo pouze u modelového regionu Valašské Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Hulín, Zlín, Vizovice, Luhačovice a Napajedla (viz Příloha 2).
- 55
8 Regiony s přesahem za hranice kraje Je samozřejmostí, že nodální ani modelové regiony nemusí být omezeny hranicí Zlínského kraje. Naopak, existují případy, kdy tuto hranici překračují, čili kdy některé obce ze sousedních krajů spádují do regionů na území kraje Zlínského. Při tvorbě regionů pomocí dojížďky v rámci reálných prostorových vazeb a aplikací Reillyho modelu bylo proto přistoupeno k prověření všech obcí nacházejících se v sousedních krajích v bezprostřední blízkosti krajských hranic, popř. byly prověřovány také obce ležící hlouběji do kraje. Bylo tedy nutné zkontrolovat všechny okresy sousedící s územím Zlínského kraje. Jsou jimi: Frýdek-Místek a Nový Jičín z Moravskoslezského kraje, Přerov a Prostějov z Olomouckého kraje a Vyškov a Hodonín z kraje Jihomoravského. Pro regionalizaci na základě reálných dojížďkových vazeb byly prověřeny všechny dojížďkové toky. Vymezení modelových regionů aplikací Reillyho modelu bylo opět provedeno
pro
všechny
odmocniny
a
obce
s pověřenými
obecními
úřady
(jak ve Zlínském tak i v sousedních krajích) byly opět brány jako potencionální střediska modelových regionů.
8.1 Nodální regiony s přesahem mimo území kraje Při prověřování 1. směrů dojížďkových toků v okolních okresech bylo zjištěno celkem osm obcí, které buď minimálně v jedné, nebo ve všech třech dojížďkách (dojížďka do zaměstnání, do škol, celková) spádují na území Zlínského kraje. Jedná se o obce Horní Újezd, Hustopeče nad Bečvou, Křtomil, Lipová, Žákovice (všechny
z Olomouckého
kraje)
a
Mouchnice,
Kožušice
a
Snovídky
z kraje Jihomoravského. Těchto osm obcí dojíždí pouze do tří nodálních regionů, a to do Bystřice pod Hostýnem, Koryčan a Valašského Meziříčí. Nejvíce obcí, šest, dojíždí na území Zlínského kraje do zaměstnání. Pět obcí spáduje na území kraje na základě celkové dojížďky a čtyři obce dojíždí do kraje do škol. Z toho vyplývá, že nejčastějším důvodem dojíždění obyvatel ze sousedních krajů do kraje Zlínského je dojížďka za prací. Pouze dvě obce, Horní Újezd a Mouchnice, spádují do Zlínského kraje ve všech třech dojížďkách.
- 56
Tab. 6 Mimokrajské obce spádující do nodálních regionů Zlínského kraje okres
obec
dojížďka do zaměstnání
dojížďka do škol
dojížďka celkem
Bystřice pod Hostýnem
Bystřice pod Hostýnem
Olomoucký kraj Horní Újezd Hustopeče nad Bečvou Přerov
Křtomil Lipová Žákovice
Jihomoravský kraj Hodonín Mouchnice Kožušice Vyškov Snovídky
Bystřice pod Hostýnem Milotice nad Bečvou Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem Bystřice pod Hostýnem
Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí
Dřevohostice
Bystřice pod Hostýnem
Dřevohostice
Dřevohostice
Přerov
Přerov
Koryčany Koryčany Brno
Koryčany Brankovice Koryčany
Koryčany Koryčany Brno
Pozn.: Šedě jsou vyznačena centra dojížďkových regionů na území Zlínského kraje, do kterých spádují mimokrajské obce. Zdroj: Český statistický úřad: Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín, okres Přerov, okres Vyškov. SLDB 2001.; vlastní zpracování
8.1.1 Dojížďka do zaměstnání Jak již bylo řečeno výše, v rámci dojížďky do zaměstnání spáduje na území Zlínského kraje nejvíce, tedy celkem šest, mimokrajských obcí. Jsou to: Horní Újezd, Křtomil, Lipová, Žákovice, Mouchnice a Kožušice. První čtyři jmenované obce spádují do nodálního regionu Bystřice pod Hostýnem z okresu Přerov v Olomouckém kraji. Z Jihomoravského kraje náleží do dojížďkového regionu Koryčan obec Mouchnice (okres Hodonín) a obec Kožušice (okres Vyškov).
8.1.2 Dojížďka do škol Nejmenší intenzitu v rámci dojížďkových toků má dojížďka do škol. Při ní z okresu Přerov spáduje do nodálního regionu Valašského Meziříčí obec Hustopeče nad Bečvou. Do Bystřice pod Hostýnem dojíždí z Olomouckého kraje už jen Horní Újezd. Z hlavních dojížďkových směrů z Jihomoravského kraje do Koryčan zůstala obec Mouchnice (okres Hodonín). Obec Kožušice (okres Vyškov) již v rámci dojížďky do zaměstnání do Koryčan nespáduje, nahradila ji obec Snovídky, taktéž z okresu Vyškov.
- 57
8.1.3 Celková dojížďka U celkové dojížďky náleží do nodálního regionu Valašského Meziříčí opět obec Hustopeče nad Bečvou. Bystřice pod Hostýnem uplatňuje svůj vliv tentokrát na Horní Újezd a Křtomil z okresu Přerov. Do nodálního regionu Koryčan spádují Kožušice z okresu Vyškov a Mouchnice z okresu Hodonín.
8.2 Modelové regiony s přesahem mimo území kraje Také v průběhu tvorby modelových regionů byly zkušebně prověřeny obce ze sousedních krajů, které se nacházejí v blízkosti hranice se Zlínským krajem. Výsledkem je zjištění, že do modelových regionů Zlínského kraje spáduje asi dvakrát více obcí z okolních krajů, než je tomu u regionů nodálních. Nedochází ale k výrazným územním přesunům regionů, ze kterých obce převážně spádují do Zlínského kraje. Je samozřejmostí, že modelová příslušnost jedné mimokrajské obce nemusí být ve všech koeficientech odmocniny stejná. Například v jedné odmocnině může obec spádovat do modálního regionu ve Zlínském kraji a v ostatních třech odmocninách do modálního regionu ve svém kraji nebo v jiném sousedním kraji. Při aplikaci koeficientu 2. odmocniny spáduje k teoretickým centrům ve Zlínském kraji celkem devět obcí, při použití koeficientů 3. a 7. odmocniny je to dokonce obcí jedenáct a dvacet. Použitím nejoptimálnějšího koeficientu 5. odmocniny bylo zjištěno, že do modelových regionů Zlínského kraje celkově spáduje osmnáct mimokrajských obcí. Do modelových regionů Zlínského kraje spádují obce ze všech tří sousedních krajů − Moravskoslezského, Olomouckého a Jihomoravského. Nejméně obcí, pouze jedna, spáduje z kraje Moravskoslezského, přesněji z okresu Frýdek-Místek. Jedná se o obec Bílá, která do Zlínského kraje modelově náleží pouze ve 2. odmocnině, a to konkrétně k Rožnovu pod Radhoštěm. Naopak největší počet obcí modelově spáduje z Olomouckého kraje, především z okresu Přerov. Z něj směřuje na území Zlínského kraje celkem třináct obcí, ze kterých jedenáct náleží k teoretickému regionu Bystřice pod Hostýnem a pouze jedna do regionu Valašského Meziříčí a jedna do regionu Holešova. V případě Valašského Meziříčí se jedná se o obec Hustopeče nad Bečvou, která do něj spáduje ve všech odmocninách Reillyho modelu a také v dojížďce do škol a v celkové dojížďce. Do Holešova spáduje v 5. a 7. odmocnině Stará Ves. Obcemi, které ve všech - 58
odmocninách spádují do Bystřice pod Hostýnem, jsou Horní Újezd, Křtomil, Lipová a Žákovice. Všechny tyto čtyři obce také náleží do Bystřice pod Hostýnem alespoň v dojížďce do zaměstnání. Obec Dřevohostice spáduje do Bystřice pod Hostýnem ve 3., 5 a 7. odmocnině, obce Bezuchov, Nahošovice, Radkova Lhota, Radkovy a
Turovice
spádují
v 5.
a
7.
odmocnině.
Pouze
Horní
Nětčice
náleží
k Bystřici pod Hostýnem v jedné, a to 7. odmocnině. Do Zlínského kraje spádují obce ještě z jednoho okresu náležejícího do Olomouckého kraje, z okresu Prostějov. V tomto případě se jedná o obec Koválovice-Osíčany, která v koeficientech 3., 5. a 7. odmocniny modelově náleží do regionu Morkovic-Slížan na Kroměřížsku a o obec Tištín, jež spáduje do stejného regionu, ale pouze v 5. a 7. odmocnině. Z Jihomoravského do Zlínského kraje spádují čtyři obce z okresu Vyškov a dvě z okresu Hodonín. Z Vyškovského okresu se jedná o Kožušice, Snovídky, Nemotice a Malínky. První tři jmenované obce spádují ve všech odmocninách Reillyho modelu do modelového regionu Koryčan, Malínky do něj směřují pouze v případě koeficientu 7. odmocniny. Z Hodonínska, také ve všech odmocninách, spáduje modelově do Koryčan pouze obec Mouchnice. Moravský Písek náleží ve 3., 5. a 7. odmocnině do teoretického regionu Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku.
- 59
Tab. 7 Mimokrajské obce spádující k teoretickým centrům ve Zlínském kraji na základě aplikace Reillyho modelu obec spádující 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina do Zlínského kraje okres Frýdek-Místek Rožnov Frýdlant Frýdlant Frýdlant Bílá pod Radhoštěm nad Ostravicí nad Ostravicí nad Ostravicí okres Přerov Bystřice Bystřice Bezuchov Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Bystřice Dřevohostice Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Bystřice Bystřice Horní Újezd p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Horní Nětčice Hranice Hranice Hranice p. Hostýnem Hustopeče Valašské Valašské Valašské Valašské nad Bečvou Meziříčí Meziříčí Meziříčí Meziříčí Bystřice Bystřice Bystřice Bystřice Křtomil p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Bystřice Bystřice Lipová p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Nahošovice Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Radkova Lhota Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Radkovy Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Stará Ves Přerov Přerov Holešov Holešov Bystřice Bystřice Turovice Přerov Přerov p. Hostýnem p. Hostýnem Bystřice Bystřice Bystřice Bystřice Žákovice p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem p. Hostýnem okres Prostějov MorkoviceMorkoviceMorkoviceKoválovice-Osíčany Brno Slížany Slížany Slížany MorkoviceMorkoviceTištín Brno Brno Slížany Slížany okres Vyškov Kožušice Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Malínky Bučovice Bučovice Bučovice Koryčany Nemotice Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Snovídky Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany okres Hodonín Veselí Uherský Uherský Uherský Moravský Písek nad Moravou Ostroh Ostroh Ostroh Mouchnice Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Pozn.: Šedě jsou vyznačena střediska s pověřeným obecním úřadem na území Zlínského kraje, do kterých, při použití příslušné odmocniny, modelově spádují mimokrajské obce. Zdroj: vlastní zpracování
- 60
8.3 Shody mezi nodálními a modelovými regiony s přesahem mimo území kraje Pokud srovnáme nodální a modelové regiony s přesahem mimo kraj, které jsou popsány v kapitolách výše, tak zjistíme, že v obou případech regionalizace (nodální i modelové) spáduje do regionů na území Zlínského kraje osm obcí. Těchto osm obcí pak náleží do tří regionů − dojížďkových (nodálních) i modelových (teoretických). Jedná se o tyto regiony (viz tabulka 8): Valašské Meziříčí − v obou případech (dojížďka v rámci reálných prostorových vazeb a regionalizace na základě Reillyho modelu) do něj spáduje obec Hustopeče nad Bečvou z okresu Přerov Bystřice pod Hostýnem − jedná se o region, do kterého v obou případech spáduje největší počet obcí ležících mimo území Zlínského kraje. Jsou to tyto obce z okresu Přerov: Horní Újezd, Křtomil, Lipová a Žákovice. Koryčany
−
zatímco
do
předchozích
dvou
regionů
náležely
obce
z Olomouckého kraje, do Koryčan spádují obce ze dvou okresů kraje Jihomoravského. Jedná se o obce Kožušice a Snovídky z okresu Vyškov a obec Mouchnice z okresu Hodonín.
Tab. 8 Obce spádující do Zlínského kraje v nodální i modelové regionalizaci Horní Újezd dojížďka do zaměstnání dojížďka do škol dojížďka celkem 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina
dojížďka do zaměstnání dojížďka do škol dojížďka celkem 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina
Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H.
Hustopeče nad Bečvou Milotice n. Bečvou Val. Meziříčí Val. Meziříčí Val. Meziříčí Val. Meziříčí Val. Meziříčí Val. Meziříčí
Lipová
Mouchnice
Kožušice
Křtomil
Koryčany
Bystřice p. H.
Brankovice Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany
Dřevohostice Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H.
Snovídky
Žákovice
Bystřice p. H. Koryčany
Brno
Bystřice p. H.
Dřevohostice Dřevohostice Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H.
Koryčany Brno Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany
Přerov Přerov Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H. Bystřice p. H.
Bystřice p. H.
Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany Koryčany
Pozn.: Kurzívou jsou označena střediska mimo území ZL kraje. Zdroj: Český statistický úřad: Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín, okres Přerov, okres Vyškov. SLDB 2001.; vlastní zpracování
- 61
Pokud se v tabulce 8 podíváme na směry dojížďky, zjistíme, že ne ve všech případech je dojížďkovým regionem jeden ze tří výše zmíněných regionů. Je to způsobeno tím, že u obcí mimo Zlínský kraj byl brán v potaz pouze 1. dojížďkový směr. Proto tedy např. u Hustopečí nad Bečvou jsou v dojížďce do zaměstnání označeny jako dojížďkové centrum Milotice nad Bečvou, i když ve skutečnosti nemusí být centrem dojížďkového regionu. V případě regionalizace na základě aplikace Reillyho modelu a jednotlivých koeficientů odmocniny již ale nastává situace, kdy jsou jednotlivé mimokrajské obce jednoznačně přiřazeny buď do regionu Valašského Meziříčí, Bystřice pod Hostýnem nebo do regionu Koryčan. Z těchto výsledků vyplývá, že v určitých oblastech lze tedy uvažovat o neefektivitě současného administrativního členění, především pokud se podíváme na obce Horní Újezd a Mouchnice, které ve všech případech regionalizace spádují do Zlínského kraje. Přes to všechno ale můžeme říci, že současné administrativní
členění
funguje
ve
velké
většině
případů
efektivně.
Počet mimokrajských obcí spádujících v obou případech regionalizace do Zlínského kraje je totiž tak nízký, že je téměř zanedbatelný. Analýza nodálních a modelových regionů přesahujících mimo území kraje nám také ukázala, že nejvíce vazeb, a to jak u nodálních tak i u modelových regionů, existuje mezi Zlínským a Olomouckým krajem, méně pak mezi krajem Zlínským a Jihomoravským. V případě Moravskoslezského kraje neexistují u dojížďkových regionů žádné územní přesahy, v modelové regionalizaci spáduje na Zlínsko pouze jedna jediná obec.
- 62
9 Pozice Zlína jako regionálního centra dojížďky Město
Zlín
dosahuje
ve
zlínském regionu
zvláštního
postavení.
Jako krajské město má řadu významných funkcí (např. administrativní, vzdělávací atd.), díky kterým výrazně přesahuje všechna ostatní města kraje. Také je městem nejlidnatějším. V roce 2009 měl Zlín 75 714 obyvatel51, což je dvakrát více, než má druhé největší město kraje, Kroměříž. Nachází se zde velké množství škol, zaměřených na různé druhy vzdělávání − velmi významná je Univerzita Tomáše Bati, vysoký je také počet různých firem, mnohdy i s mezinárodním významem. Zlín také poskytuje velmi širokou a rozmanitou nabídku služeb pro obyvatele nejen z jeho zázemí, ale z celého kraje. Díky všem výše jmenovaným důvodům je Zlín velmi významným dojížďkovým centrem pro obyvatele Zlínského kraje. A proto se tato kapitola zaměří na zjištění podílu obyvatel, kteří vyjíždějí do Zlína z každé obce v kraji. Hlavním úkolem bylo prověřit všechny obce Zlínského kraje, které mají dojížďkový směr do zaměstnání do Zlína (nemusí se jednat o 1. směr dojížďky). Následně byl počet obyvatel dojíždějících do zaměstnání podělen celkovým počtem vyjíždějících obyvatel z obce.52 Výsledek byl ještě vynásoben stem, abychom získali zjišťovaný procentuální podíl obyvatel. Výsledné podíly byly následně rozděleny do kategorií a kartograficky zpracovány.
Obce s procentuálním podílem vyjíždějících obyvatel do Zlína: •
do 9,9 %
•
10,0 - 19,9 %
•
20,0 - 33,3 %
•
33,4 - 49,9 %
•
50,0 % a více
51
ČSÚ [online]. © 2011 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z URL 52 Zdroj dat: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Zlín. Praha 2003.
- 63
Rozčleněním obcí do kategorií podle podílu dojíždějících do Zlína došlo k vytvoření určitých dojížďkových zón, které jsou patrné v mapě (obr. 12), a které (až na pár výjimek) tvoří soustřednou kružnici okolo města.
Obr. 12 Podíl Zlína na počtu celkově vyjíždějících z obcí ve Zlínském kraji v roce 200153
Obce, které mají podíl dojíždějících do Zlína vyšší než 50 %, jsou pravidelně rozmístěny
kolem
celého
katastrálního
území
Zlína.
Kromě
Otrokovic,
které je střediskem správního obvodu POÚ, náleží všechny do správního obvodu POÚ Zlína. Největší podíl dojíždějících do Zlína má obec Bohuslavice u Zlína. Z 330 celkově vyjíždějících osob dojíždí do krajského města 201, což je 60,9 %. Na druhém místě se nachází obec Fryšták s 59,3 % a na třetím Březnice s 57,6 %. Pokud srovnáme dojížďku do Zlína s Olomoucí, která se nachází na stejné hierarchické úrovni, tak zjistíme, že počet obcí s padesátiprocentním podílem je v případě Olomouce daleko
53
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Zlín. Praha 2003; vlastní zpracování
- 64
vyšší (u Zlína je to 8 obcí, u Olomouce 37).54 Je to způsobeno především tím, že kolem Zlína se nachází množství větších měst s významnými výrobními podniky, která si část obyvatel vyjíždějících z okolních obcí do zaměstnání stahují pro sebe. Jedná
se
především
o
Otrokovice,
Napajedla,
Vizovice
nebo
Luhačovice.
Od Olomouce se liší také územní rozmístění obcí s padesátiprocentním podílem dojíždějících. V případě Olomouce tvoří tyto obce téměř dokonale souvislou kružnici kolem města, zatím co v případě Zlína vytvářejí obce izolované skupinky.
Tab. 9 Obce Zlínského kraje s vyšším než padesátiprocentním podílem Zlína na celkovém počtu vyjíždějících podíl Zlína počet osob vyjíždějících počet osob vyjíždějících (%) z obce do Zlína z obce celkem Bohuslavice 60,9 201 330 u Zlína 59,3 749 1 264 Fryšták 57,6 326 566 Březnice 56,3 2 666 4 737 Otrokovice 55,2 245 444 Hvozdná 50,9 271 532 Tečovice 50,4 129 256 Březůvky 50,4 65 129 Karlovice Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž, okres Uherské Hradiště, okres Vsetín, okres Zlín. Praha 2003; vlastní zpracování
Do zóny s podílem od 33,4 % do 49,9 % již spadá více obcí (celkem 21). Ve většině případů tyto obce náleží do SO POÚ Zlín, některé obce ale leží v SO POÚ Vizovice (Slušovice, Veselá a Vizovice). Nejvíce obcí s tímto podílem se nachází na jih od Zlína, kde vytváří skupinku šesti obcí (Doubravy, Hřivínův Újezd, Velký Ořechov, Kelníky, Kaňovice, Dobrkovice). Pás osmi obcí se naopak táhne na sever od Zlína − jeho součástí jsou i dvě obce ležící v SO POÚ Holešov (Lechotice a Žeranovice). V této zóně mají největší podíl obyvatel dojíždějících do Zlína obce Šarovy (47,6 %), Lhota (47,5 %) a Doubravy (47,4 %). Jak je patrné, rozdíly mezi nimi jsou minimální. Naopak nejmenší podíl obyvatel mají Žeranovice s 35,6 %. Celkem 30 obcí náleží do zóny s podílem 20-33,3 %. Nejvíce se jich nachází ve správním obvodu POÚ Vizovice a dále v severní části SO POÚ Luhačovice. Do této zóny náleží také téměř všechny obce SO POÚ Otrokovice a obce ze severní 54
Viz ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, s. 58-61.
- 65
části SO POÚ Uherské Hradiště. Nejvyšší podíl má s 33,1 % obec Zádveřice-Raková, nejmenší s 20,6 % shodně obce Jasenná a Tlumačov. V zóně od 10 % do 19,9 % podílu vyjíždějících obyvatel leží 23 obcí. Všechny se již, celkem logicky, nacházejí ve větší vzdálenosti od Zlína. Jedná se o obce, které leží buďto v okrajových částech SO POÚ v těsné blízkosti správního obvodu POÚ Zlín (např. Halenkovice a Spytihněv v SO POÚ Otrokovice), ve vzdálenějších správních obvodech (např. Slavičín v SO POÚ Slavičín), nebo ve správních obvodech nacházejících se již na území sousedních okresů (např. Holešov, Přílepy, Martinice, Horní Lapač z SO POÚ Holešov v okrese Kroměříž). Nejnižší podíl obyvatel dojíždějících do Zlína má obec Bílovice (10 %), nejvyšší mají Bratřejov a Dolní Lhota (19,7 %).
- 66
10 Sumarizace hlavních výsledků 10.1 Historický exkurz V rozmezí let 1850-1868 celé území dnešního Zlínského kraje náleželo pod tehdejší Olomoucký kraj. Po oddělení soudní a politické správy v roce 1849 existovalo na území dnešního kraje 5 politických a 16 soudních okresů. Po roce 1868 bylo území současného kraje rozděleno na okresní hejtmanství Holešov, Kroměříž, Uherský Brod, Uherské Hradiště a Valašské Meziříčí. Na počátku 20. století přibylo ještě hejtmanství Vsetín a v roce 1935 Zlín. Všechna okresní hejtmanství (nazývaná také politické okresy) byla složena z jednoho nebo více soudních okresů. Roku 1948 byla provedena nová reorganizace okresů, došlo ke zrušení okresních hejtmanství a soudních okresů. O rok později vznikl nový Gottwaldovský kraj. Ten
již
téměř
odpovídal
dnešnímu
územnímu
rozložení
kraje
Zlínského.
Administrativně byl členěn celkem na 11 okresů. Po roce 1960 a další územní reformě vznikly na území dnešního kraje 4 tzv. velké okresy − Kroměříž, Vsetín, Uherské Hradiště a Gottwaldov (dnešní Zlín). Původní Gottwaldovský kraj byl zrušen a nově vzniklé okresy byly rozděleny do dvou velkých krajů. Do Jihomoravského kraje připadly okresy Kroměříž, Gottwaldov a Uherské Hradiště, okres Vsetín byl zařazen do Severomoravského kraje. K 1. lednu 2000 byly okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín začleněny do nově vzniklého Zlínského kraje. Koncem roku 2002 došlo k ukončení činnosti okresních úřadů. Od 1. ledna 2003 existuje na území Zlínského kraje celkem 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a 25 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ). 10.1.1 Paralela mezi minulým a současným administrativním členěním Porovnáním současného administrativního členění kraje na správní obvody ORP a správní obvody POÚ s vymezením politických a soudních okresů, které zde existovaly před rokem 1948, byly mezi nimi potvrzeny jisté podobnosti. Nejvíce shod je patrno na území okresu Vsetín, kde jednotlivé administrativní hranice prakticky kontinuálně přešly až do dnešní doby. Pouze území SO ORP Vsetín je dnes o něco větší, než byl jeho soudní okres. Podobně je na tom také území Kroměřížska. Správní obvody ORP Bystřice pod Hostýnem a Holešov existují téměř ve stejném rozsahu, v jakém byly - 67
dřívější stejnojmenné soudní okresy. K výraznějším rozdílům dochází v jihozápadní části okresu, kde se dnes nachází obec Koryčany, která dříve náležela do soudního okresu Kyjov a dnes jako SO POÚ spadá pod SO ORP Kroměříž. Soudní okresy byly možným vzorem také pro vymezení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejpatrnější je to na území okresu Uherské Hradiště, kde SO ORP Uherské Hradiště a SO ORP Uherský Brod odpovídají především bývalým politickým okresům a územnímu rozložení dřívějších soudních okresů odpovídají v tomto regionu hlavně správní obvody POÚ. Nejvýraznější
rozdíly
administrativních
hranic
vznikly
na
Zlínsku.
Zde, oproti bývalému členění, došlo k největšímu přesunu hranic a k výraznému administrativnímu rozdrobení území. Vzniklo také několik úplně nových regionů.
V současném administrativním členění došlo také oproti tomu minulému k určitým změnám ve vymezení správních center. Na Vsetínsku přibyla centra Karolinka a Horní Lideč. V okrese Kroměříž zaniklo centrum Zdounky, v jehož obvodu dnes působí Morkovice-Slížany. Také vznikla nová střediska Hulín, Chropyně a Koryčany. K přesunům center došlo mezi Uherskohradišťskem (kde vzniklo nové středisko Staré Město) a Zlínskem − Napajedla a Valašské Klobouky byly zařazeny do okresu Zlín. Největší nárůst počtu středisek zaznamenalo opět Zlínsko. Oproti roku 1948 vzrostl jejich počet o šest (konkrétně ze dvou na osm). Kromě Napajedel a Valašských Klobouků přibyly ještě Brumov-Bylnice, Luhačovice, Otrokovice a Slavičín.
10.2 Prostorové uspořádání kraje na základě reálných prostorových vazeb Jednotlivé nodální (dojížďkové) regiony vznikly posuzováním dojížďkových toků
obyvatelstva
do
zaměstnání,
do
škol
a
celkovou
dojížďkou
(dojížďka do zaměstnání + do škol). Na základě analýzy dat SLDB 2001 dojížďky do zaměstnání bylo ve Zlínském kraji vymezeno celkem 16 nodálních regionů. Oproti tomu správních obvodů obcí s rozšířenou působností je na území Zlínského kraje 25, z čehož vyplývá, že některá střediska správního obvodu POÚ nemají takový vliv, aby se stala centry dojížďky do zaměstnání. Naopak jedna obec, Loučka, se dojížďkovým centrem stala,
- 68
i když není střediskem SO POÚ. Při porovnávání nodálních regionů se správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem bylo zjištěno následující: Na Vsetínsku má největší vliv nodální region Vsetína, který nejen že téměř dokonale kopíruje hranice stejnojmenného správního obvodu POÚ, ale také pohlcuje SO POÚ Karolinka a Horní Lideč. Jeden z největších dojížďkových regionů kraje vytváří město Kroměříž. Zasahuje celkem do pěti SO POÚ, z toho u třech vyplňuje celé jejich vymezené území. Na Uherskohradišťsku v rámci dojížďky do zaměstnání dominují regiony Uherské Hradiště a Uherský Brod. Výrazný vliv má samozřejmě i Zlín, jehož nod zaujímá polovinu území zlínského okresu a výrazně zasahuje také do okresů okolních. Obec Napajedla jako centrum SO POÚ nevytvořila dojížďkový region, stejně tak Brumov-Bylnice. Analýzou dojížďkových směrů do škol bylo zjištěno, že na území Zlínského kraje se nachází 18 nodálních regionů. To je o dva více, než u dojížďky do zaměstnání (přibyly regiony Morkovice-Slížany, Napajedla a Vizovice, naopak ubyl nodální region Loučka). Stejně jako u předchozí dojížďky, tak i v tomto případě některá střediska SO POÚ nevytváří dojížďkové regiony. V některých částech kraje došlo k větším či menším změnám v územním vymezení nodálních regionů, v některých oblastech změny vůbec nenastaly. K výrazným změnám nedošlo například na Vsetínsku, kde nodální region Vsetína zůstal v naprosto stejných hranicích jako v případě dojížďky do zaměstnání. Zbylé dva regiony, Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm, zaznamenaly pouze menší územní přesuny. Velkou změnu zaznamenal nodální region Holešova. Při regionalizaci na základě dojížďky do škol se zde, v jeho severní části, vytvořila oblast tvořená dvěma obcemi, která spáduje do Přerova v Olomouckém kraji, čili mimo území kraje Zlínského. V rámci nodálního regionu Kroměříž se nově vyčlenil region Morkovice-Slížany. Ten vyplňuje téměř polovinu území stejnojmenného správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem. Na Uherskohradišťsku musel být na základě respektování regionalizačních pravidel rozpuštěn nodální region Bílovice, protože se vytvořil uprostřed nodálního regionu Uherského Hradiště. Provedením nové analýzy dojížďky, tentokráte na základě druhých dojížďkových směrů, byly všechny obce regionu Bílovice zařazeny do dojížďkového regionu Uherského Hradiště. Největší územní změny zaznamenal okres Zlín. Vznikly zde dva nové nodální regiony (Napajedla a Vizovice), naopak zanikl region Loučka. Jeho území si rozdělily
- 69
dojížďkové regiony Valašské Klobouky a Slavičín. Nodální region Zlína zaznamenal vůbec největší úbytek území ze všech regionů, které se v kraji nacházejí. Na základě analýzy celkové dojížďky obyvatelstva bylo ve Zlínském kraji vymezeno celkem 16 nodálních regionů. Všechny vzniklé dojížďkové regiony se územně výrazně neliší od regionů předchozích. Jenom obce Kostelec u Holešova a Němčice, které leží v SO POÚ Holešov, již do Přerova v Olomouckém kraji nevyjíždějí, tudíž při celkové dojížďce nevzniká žádná oblast spádující mimo území kraje. Některá střediska správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem opět nevytvořila nodální regiony. Centra SO POÚ Hulín, Chropyně, Staré Město, Uherský Ostroh, Brumov-Bylnice, Karolinka a Horní Lideč nevytvořila dojížďkové regiony ani v jednom případě dojížďky (do zaměstnání, do škol a celkové). Největší územní nárůst zaznamenal nodální region Zlín, nejvýraznější územní změnou oproti dojížďce do škol je přesunutí dojížďkového regionu Vizovice více na východ.
V průběhu 90. let se na území Zlínského kraje od 23 center dezintegrovalo (osamostatnilo) celkem 56 obcí. Všechny nově vzniklé, nebo obnovené obce byly prověřeny a bylo zjištěno, že ani při jednom typu dojížďky (do zaměstnání, do škol a celkové) nevytvořily nodální region. Dezintegrace obcí tedy neměla žádný vliv na podobu nodálních regionů nacházejících se na území Zlínského kraje.
10.3 Regionalizace Zlínského kraje na základě aplikace Reillyho modelu Regionalizací na základě aplikace Reillyho modelu byly na území Zlínského kraje vymezeny modelové (teoretické) regiony. Pracovalo se s 2., 3., 5. a 7. odmocninou, jako potenciální centra modelových regionů byla stanovena sídla pověřených obecních úřadů nejen ve Zlínském kraji, ale i v krajích okolních. Pracovalo se také s reálnými silničními vzdálenostmi mezi sídly a s počty obyvatel obcí s pověřeným obecním úřadem. Počet vytvořených modelových regionů je roven počtu středisek SO POÚ, kterých je v kraji celkem 25. Při analýze modelových regionů u jednotlivých koeficientů odmocniny bylo zjištěno, že jako nejoptimálnější se jeví koeficient 5. odmocniny. U koeficientů 2. a 3. odmocniny došlo totiž k výraznému posílení větších středisek. U koeficientu 7. odmocniny tomu bylo naopak. Všechny modelové regiony byly srovnány se současným administrativním členěním - 70
kraje, tedy se správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem, a s nodálními regiony vymezenými na základě celkové dojížďky. Aby mohla být při regionalizaci na základě aplikace 5. odmocniny Reillyho modelu dodržena všechna regionalizační pravidla, muselo být přistoupeno k menší úpravě,
která
se
týkala
středisek
SO
POÚ
Starého
Města
a
SO
POÚ
Uherského Hradiště. Použitím 5. odmocniny došlo k vytvoření modelového regionu Staré Město, jenž se nacházel uprostřed modelového regionu Uherské Hradiště. Ten se navíc díky tomu stal regionem nespojitým. Proto došlo ke spojení Uherského Hradiště a Starého Města do jednoho města, čímž došlo k vytvoření aglomerace Uherské Hradiště. Modelové regiony vytvořené na základě použití koeficientu 5. odmocniny nejvíce
odpovídají
správním
obvodům
obcí
s pověřeným
obecním
úřadem.
K území s nejmenším počtem odlišností patří oblast Vsetínska − Karolinka a
Rožnov
pod
Radhoštěm
plně
odpovídají
stejnojmenným
SO
POÚ.
Na Kroměřížsku administrativnímu členění nejvíce odpovídají teoretické regiony Holešova, Chropyně, Morkovic-Slížan a Koryčan. Všechny modelové regiony, vytvořené na území okresu Uherské Hradiště, se od SO POÚ liší v některých případech pouze o několik obecních katastrů. Jinak jsou vymezeny prakticky ve stejných hranicích, jaké mají správní obvody POÚ. Větší rozdíl se nachází pouze u teoretického regionu Bojkovice, který je oproti stejnojmennému SO POÚ asi o třetinu větší. Na Zlínsku jsou největší územní rozdíly u teoretických regionů Otrokovic, Vizovic a Zlína. Naopak administrativnímu členění nejvíce odpovídají modelové regiony Napajedel (ten zcela), Luhačovic, Slavičína a Brumova-Bylnice. U všech koeficientů odmocnin došlo k vytvoření oblastí, které spádují mimo území Zlínského kraje. U 5. odmocniny je jejich rozloha oproti 2. odmocnině téměř dvojnásobná. Území spádující do sousedních krajů se nacházejí v okrese Vsetín (západní část SO POÚ Valašské Meziříčí spáduje do města Hranice v okrese Přerov), v okrese Kroměříž (obec Bezměrov směřuje do Kojetína v okrese Přerov a obec Dřínov do Němčic nad Hanou v okrese Prostějov) a v okrese Uherské Hradiště, kde poměrně velké území spádující ze Zlínského kraje do okresu Hodonín (do Kyjova, Bzence a Velké nad Veličkou) leží v jeho jižní části. Při porovnání modelových regionů s těmi nodálními vznikly velké územní odlišnosti na Vsetínsku. Oproti čtyřem nodálním regionům vytvořeným na základě celkové dojížďky bylo u aplikace Reillyho modelu vytvořeno regionů šest - 71
(přibyly Horní Lideč a Karolinka). Na rozdíl od regionalizace na základě celkové dojížďky, vznikly celkem tři nové modelové regiony také na území nodálního regionu Kroměříže.
Jsou
to
Hulín,
Chropyně
a
Morkovice-Slížany.
Naopak na Uherskohradišťsku se modelové regiony od těch nodálních liší pouze o několik katastrů obcí. Uherskému Ostrohu se podařilo vytvořit vlastní modelový region. Jako centrum dojížďky se prosadit nedokázal. Velké množství rozdílů mezi modelovými a nodálními regiony se objevilo na území okresu Zlín. Oproti šesti dojížďkovým regionům bylo aplikací koeficientu 5. odmocniny Reillyho modelu vytvořeno o dva regiony více, tedy osm. Novými regiony jsou Napajedla a BrumovBylnice.
10.4 Regiony s přesahem za hranice kraje Při tvorbě regionů pomocí dojížďky v rámci reálných prostorových vazeb a aplikací Reillyho modelu byly prověřovány také obce ležící v sousedních krajích v blízkosti krajských hranic. Existuje totiž možnost, že střediska nodálních nebo modelových regionů uplatňují svůj vliv i na obce, které neleží ve Zlínském kraji. U nodálních regionů bylo zjištěno, že do Zlínského kraje spáduje v 1. směru dojížďkových
toků
celkem
osm
obcí.
Jedná
se
o
obce
Horní
Újezd,
Hustopeče nad Bečvou, Křtomil, Lipová, Žákovice (všechny z Olomouckého kraje) a Mouchnice, Kožušice a Snovídky z kraje Jihomoravského. Těchto osm obcí dojíždí pouze do tří nodálních regionů, a to do Bystřice pod Hostýnem, Koryčan a Valašského Meziříčí. Nejčastějším důvodem dojíždění obyvatel ze sousedních krajů do kraje Zlínského je dojížďka do zaměstnání (šest obcí z osmi dojíždí do kraje do zaměstnání). Pouze dvě obce, Horní Újezd a Mouchnice, spádují do Zlínského kraje ve všech třech tocích (dojížďka do zaměstnání, do škol a celková) Do modelových regionů Zlínského kraje spáduje asi dvakrát více obcí z okolních krajů, než je tomu u regionů nodálních. Při aplikaci koeficientu 2. odmocniny spáduje k teoretickým centrům ve Zlínském kraji celkem devět obcí, při použití koeficientů 3. a 7. odmocniny je to obcí jedenáct a dvacet. Použitím nejoptimálnějšího koeficientu 5. odmocniny bylo zjištěno, že do modelových regionů Zlínského kraje celkově spáduje osmnáct mimokrajských obcí. Při srovnání nodálních a modelových regionů bylo zjištěno, že v obou případech spáduje do Zlínského kraje osm obcí. Jedná se o obce z okresu Přerov, Vyškov - 72
a Hodonín. Těchto osm obcí pak náleží do tří regionů − Bystřice pod Hostýnem, Koryčany a Valašské Meziříčí. Obce Horní Újezd a Mouchnice spádují do Zlínského kraje ve všech případech regionalizace. V případě těchto dvou obcí lze tedy hovořit o neefektivitě současného administrativního členění. Nejvíce vazeb, a to jak u nodálních tak i u modelových regionů, existuje mezi Zlínským a Olomouckým krajem, méně pak mezi krajem Zlínským a Jihomoravským. V případě Moravskoslezského kraje neexistují u dojížďkových regionů žádné územní přesahy, v modelové regionalizaci spáduje na Zlínsko pouze jedna jediná obec.
10.5 Pozice Zlína jako regionálního centra dojížďky Město
Zlín
dosahuje
ve
zlínském regionu
zvláštního
postavení.
Jako krajské město má řadu významných funkcí, je také městem nejlidnatějším. Zlín je tedy pro obyvatele Zlínského kraje velmi významným dojížďkovým centrem. A proto byla jedna kapitola zaměřena na zjištění podílu obyvatel, kteří vyjíždějí za zaměstnáním do Zlína z každé obce v kraji. Výsledné podíly byly rozděleny do kategorií, ze kterých vznikly dojížďkové zóny, jež okolo Zlína vytváří soustřednou kružnici. Obcí, které mají podíl dojíždějících do Zlína vyšší než 50 %, je celkem 8 a jsou pravidelně rozmístěny kolem celého katastrálního území Zlína. Většina z nich náleží do správního obvodu POÚ Zlín. Obce s nižšími než padesátiprocentními podíly vyplňují území především SO POÚ Otrokovice, Vizovice, částečně SO POÚ Luhačovice, Slavičín, Holešov, Uherské Hradiště a Vsetín.
- 73
11 Závěr Zlínský kraj, jak ho známe dnes, téměř odpovídá územnímu rozložení kraje Gottwaldovského,
který
existoval
v rozmezí
let
1949-1960.
Také
současné
administrativní členění kraje na mnoha místech respektuje hranice historického správního členění pocházejícího z konce 40. let. 20. století − politických a soudních okresů. Byla zjištěna celá řada paralel mezi historickými okresy a současnými správními obvody obcí s rozšířenou působností a s obvody obcí s pověřeným obecním úřadem. Nejvíce podobností bylo nalezeno na území okresu Vsetín. Zdejší obvody obcí s rozšířenou působností − Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín prakticky přesně odpovídají územnímu rozložení dřívějších soudních okresů. K největším změnám v průběhu administrativních hranic oproti minulosti došlo na Zlínsku. Ve Zlínském kraji bylo na základě dojížďky do zaměstnání a celkové dojížďky vymezeno
16
a
na
základě
dojížďky
do
škol
18
nodálních
regionů.
Důležitým výsledkem regionalizace provedené na základě dojížďky (do zaměstnání, do škol a celkové) je zjištění, že obce s pověřeným obecním úřadem Brumov-Bylnice, Horní Lideč, Hulín, Chropyně, Karolinka, Staré Město a Uherský Ostroh ani v jednom případě dojížďky nevytvořily vlastní nodální regiony. Otázkou tedy zůstává, zda bylo vytvoření jejich správních obvodů opodstatněné. V rámci dojížďky do škol vznikla v severní části Holešovska oblast, ze které obce spádují mimo území Zlínského kraje, a to do Přerova v Olomouckém kraji. V průběhu 90. let se na území Zlínského kraje dezintegrovalo celkem 56 obcí. Osamostatněné obce nevytvořily žádný nodální region. Dezintegrace obcí tedy nemohla ovlivnit celkovou podobu nodálních regionů ve Zlínském kraji. Největší rozdíly mezi administrativním členěním kraje a nodálními regiony se vyskytují v okrese Zlín. To samé platí také v případě modelových regionů. Regionalizací na základě aplikace Reillyho modelu vzniklo 25 modelových (teoretických) regionů. Ty se se stejnojmennými správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem nejvíce shodují především na Vsetínsku (modelový region Karolinka, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín).
- 74
U modelové regionalizace také vznikla území, která spádují mimo Zlínský kraj. Nacházejí se v severní části okresu Vsetín (spádují do Hranic), na Kroměřížsku (spádují do Kojetína a Němčic nad Hanou) a na jihu okresu Uherské Hradiště (spádují do Kyjova, Bzence a Velké nad Veličkou). Analýzou obcí ležících v sousedních krajích při hranicích se Zlínským krajem bylo zjištěno, že celkem osm obcí spáduje na území Zlínského kraje jak v případě nodální, tak i v případě modelové regionalizace. Těchto osm obcí z okresů Přerov, Vyškov a Hodonín pak náleží do tří regionů − Bystřice pod Hostýnem, Koryčany a Valašské Meziříčí. Obce Horní Újezd a Mouchnice spádují do Zlínského kraje ve všech případech regionalizace, lze tedy hovořit o výrazné neefektivitě současného administrativního členění. Prověřením podílu obyvatel, kteří vyjíždějí za zaměstnáním do Zlína z každé obce ve Zlínském kraji, byla zjištěna silná dojížďková vazba na Zlín především u obcí, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti krajského města. Jedná se hlavně o oblasti regionů Otrokovic, Vizovic, Luhačovic, Holešova a Uherského Hradiště.
Klíčová slova: Zlínský kraj, regionalizace, Reillyho model, dojížďka do zaměstnání, dojížďka do škol, celková dojížďka, nodální region, modelový region
- 75
12 Summary Zlín region, in the way we know it today, almost responds the territorial distribution of Gottwaldov region, which was existing between 1949 – 1960. Also the current administrative division of region respects borders of historical admistrative division from the forties of 20th century in many parts. There were found many parallels between historical districts and current areas of municipalities with extended autority and areas with commissioned local authorities. Most of similarities can we find in Vsetín distrikt. The largest changes occured in Zlín region. In the region were delimited 16 nodal regions on the basis of labour and overall commuting, whereas 18 nodal regions were delimited on the basis of school commuting. It was found that communities with commissioned local authorities Brumov-Bylnice, Horní Lideč, Hulín, Chropyně, Karolinka, Staré Město and Uherský Ostroh didn´t make own nodal regions. There is an area in the northern part of Holešov region, from which communities belong to Přerov in Olomouc region on the basis of school commuting. Overall 56 communities were disintegrated in the area of Zlín region in the nineties. This disintegration didn´t affect final form of nodal regions in Zlín region. The largest differences between administrative division of the region and nodal regions occur in Zlín district. It´s the same in the case of modelled areas. According to the Reilly´s law 25 modelled areas were created. The largest conformity between modelled areas and areas with commissioned local authorities occur especially in Vsetín district. There are areas in the northern part of the Vsetín district, the Kroměříž district and the Uherské Hradiště district, which don´t belong to Zlín region. There was found strong commuting attachment between Zlín and neighbour communities.
Key words: Zlín region, regionalization, Reilly’s law, labour commuting, school commuting, overall commuting, nodal region, modelled area
- 76
13 Literatura a zdroje Literatura ANDĚL, J.: Sociogeografická regionalizace. Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem 1996, 85 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska. Sv. 1. Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960, Ostrava 1966, 335 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 6, okresy: Přerov, Hranice, Kroměříž. Ostrava 1978, 291 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 7, okresy: Valašské Meziříčí, Vsetín, Holešov, Gottwaldov (Zlín). Ostrava 1980, 257 s. BARTOŠ, J. - SCHULZ, J. - TRAPL, M.: Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 8, okresy: Uherské Hradiště, Uherský Brod, Hodonín, Kyjov. Ostrava 1982, 355 s. BERRY, B. J. L.: Geography of market centres and detail distribution. Prentice Hall, Englewood Cliffs 1967. BEZÁK, A.: Funkčné mestské regióny na Slovensku. Geographia Slovaca, 15, GÚ SAV, Bratislava 2000. BEZÁK, A.: Funkčné mestské regióny v sídelnom systéme Slovenska. In: Geografický časopis, 42, Bratislava 1990, s. 57-73. BEZÁK, A.: Problémy a metódy regionálnej taxonomie. Geographica Slovaca, 3, GÚ SAV, Bratislava 1993. BLAŽEK, J. - UHLÍŘ, D.: Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, klasifikace. Praha 2002, 211 s. FOTHERINGHAM, A. S. - O’KELLY, M. E.: Spatial inetraction model: formulations and applications. Kluwer, London 1989. HALÁS, M. a kol.: Delimitation of micro-regions in the Czech Republic by nodal relations. In: Moravian Geographical Reports, Vol. 18, 2/2010, s. 16-22.
- 77
HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Regionalizace Česka z hlediska modelování prostorových interakcí. In: Geografie, roč. 15, 2/2010, s. 144-160. HAMPL, M. a kol.: Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha 1996, 395 s. HAMPL, M.: Geografická organizace společnosti v České republice: Transformační procesy a jejich obecný kontext. Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakulta, Praha 2005, 147 s. HAMPL, M.: Současný vývoj geografické organizace a změny v dojížďce za prací a do škol v Česku. In: Geografie, Sborník ČGS 109, 3/2004, Praha 2004, s. 205-222. HAMPL, M. - GARDAVSKÝ, V. - KÜHNL, K.: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR. Univerzita Karlova, Praha 1987, 255 s. HUBÁČKOVÁ, V. - KREJČÍ, T.: Regionální vliv Slovácka pohledem Reillyho modelu. In: X. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Brno 2007, s. 220-227. HŮRSKÝ, J.: Metody oblastního členění podle dopravního spádu (Úvod do teorie předělů osobní dopravy). Rozpravy Československé akademie věd, Řada matematických a přírodních věd, 88, sešit 6, Praha 1978, 95 s. MARYÁŠ, J.: K metodám výběru středisek maloobchodu a sfér jejich vlivu. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, 20, č. 3, 1. vydání, Brno 1983, s. 61-81. RAJČÁKOVÁ, E.: Regionálny rozvoj a regionálna politika. Univerzita Komenského, Bratislava 2005. REILLY, W. J.: Methods for the study of detail relationships. University of Texas Bulletin no. 2944, University of Texas, Austin 1929. ROUBÍNEK, P.: Regionalizace Olomouckého kraje: teorie a praxe. Magisterská diplomová práce obhájená na Katedře geografie Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2010, 97 s. ŘEHÁK, S. - HALÁS, M. - KLAPKA, P.: Několik poznámek k možnostem aplikace Reillyho modelu. Geographia Moravica 1. Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc 2009. Statistické zdroje Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Počet obyvatel a domů podle obcí a částí obcí v letech 1869-2001 podle správního rozdělení České republiky k 1. 1. 2005. I. díl, Praha, ČSÚ 2006, 759 s. - 78
Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. II. díl, Praha, ČSÚ 2006, 623 s. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres FrýdekMístek. 1. vydání, Praha 2003 Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Hodonín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Nový Jičín. 1. vydání, Praha 2003 Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Prostějov. 1. vydání, Praha 2003 Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Přerov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Uherské Hradiště. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Vyškov. 1. vydání, Praha 2003. Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003.
Internetové zdroje Český statistický úřad [online]. © 2005 [cit. 2010-03-20]. Dostupné z URL Český statistický úřad [online]. © 9. 11. 2010 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL Evropský polytechnický institut [online]. © 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL - 79
Mapy.cz [online]. © 2010 [cit. listopad-prosinec 2010]. Dostupné z URL Města a obce online [online]. © 2011 [cit. 2011-01-15]. Dostupné z URL PERLÍN, R.: Venkov, typologie venkovského prostoru. [online]. © 2010 [cit. 2011-0314]. Dostupné z URL UTB [online]. © 8. 2. 2011 [cit. 2011-01-20]. Dostupné z URL
- 80
14 Seznam tabulek a obrázků • Tab. 1 Politické a soudní okresy v letech 1850-1855 na území současného Zlínského kraje • Tab. 2 Okresní hejtmanství a soudní okresy na území dnešního Zlínského kraje − stav v roce 1935 • Tab. 3 Správní obvody obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem ve Zlínském kraji k roku 2010 • Tab. 4 Nodální regiony celkové denní dojížďky ve Zlínském kraji (seřazeno podle počtu obcí v jednotlivých regionech) • Tab. 5 Dezintegrované obce ve Zlínském kraji v letech 1990-2001 • Tab. 6 Mimokrajské obce spádující do nodálních regionů Zlínského kraje • Tab. 7 Mimokrajské obce spádující k teoretickým centrům ve Zlínském kraji na základě aplikace Reillyho modelu • Tab. 8 Obce spádující do Zlínského kraje v dojížďkové i modelové regionalizaci • Tab. 9 Obce Zlínského kraje s vyšším než padesátiprocentním podílem Zlína na celkovém počtu vyjíždějících
• Obr. 1 Administrativní členění Zlínského kraje − stav k 1. 1. 2010 • Obr. 2 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojížďka do zaměstnání) • Obr. 3 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (dojížďka do škol) • Obr. 4 Nodální regiony Zlínského kraje podle SLDB 2001 (celková dojížďka) • Obr. 5 Hustota zalidnění v nodálních regionech celkové denní dojížďky • Obr. 6 Sociogeografická regionalizace ČR v roce 2001 podle M. Hampla • Obr. 7 Schéma dezintegrace obcí od Zlína • Obr. 8 Vliv středisek sídelního systému v roce 2001 • Obr. 9 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 2. odmocniny • Obr. 10 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav před vytvořením aglomerace Uherské Hradiště
- 81
• Obr. 11 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 5. odmocniny - stav po vytvoření aglomerace Uherské Hradiště • Obr. 12 Podíl Zlína na počtu celkově vyjíždějících z obcí ve Zlínském kraji v roce 2001
- 82
15 Seznam příloh 1. Obr. 1 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 3. odmocniny 2. Obr. 2 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 7. odmocniny 3. Tab. 1 Dojížďkové vazby obcí okresu Zlín (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) 4. Tab. 2 Dojížďkové vazby obcí okresu Kroměříž (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) 5. Tab. 3 Dojížďkové vazby obcí okresu Uherské Hradiště (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) 6. Tab. 4 Dojížďkové vazby obcí okresu Vsetín (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) 7. Tab. 5 Modelové vazby obcí okresu Zlín (Reillyho model) 8. Tab. 6 Modelové vazby obcí okresu Kroměříž (Reillyho model) 9. Tab. 7 Modelové vazby obcí okresu Uherské Hradiště (Reillyho model) 10. Tab. 8 Modelové vazby obcí okresu Vsetín (Reillyho model)
- 83
Příloha 1
Obr. 1 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 3. odmocniny1
1
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha 2
Obr. 2 Regiony Zlínského kraje vymezené na základě aplikace Reillyho modelu s použitím koeficientu 7. odmocniny2
2
Zdroj: vlastní zpracování
Příloha 3 Tab. 1 Dojížďkové vazby obcí okresu Zlín (dle SLDB 2001, místě) dojížďka obec do zaměstnání do škol Otrokovice Otrokovice Zlín Luhačovice Luhačovice Biskupice Bohuslavice nad Slavičín Slavičín Vláří Zlín Bohuslavice u Zlína Zlín Vizovice Vizovice Bratřejov Valašské Valašské Brumov-Bylnice Klobouky Klobouky Zlín Zlín Březnice Zlín Zlín Březová Zlín Zlín Březůvky Slušovice Slušovice Dešná Zlín Velký Ořechov Dobrkovice Zlín Luhačovice Dolní Lhota Zlín Zlín Doubravy Loučka Loučka Drnovice Zlín Zlín Držková Zlín Zlín Fryšták Otrokovice Otrokovice Halenkovice Slavičín Slavičín Haluzice Zlín Luhačovice Horní Lhota Zlín Zlín Hostišová Zlín Napajedla Hrobice Zlín Zlín Hřivínův Újezd Zlín Zlín Hvozdná Zlín Vizovice Jasenná Štítná nad VláříSlavičín Jestřabí Popov Zlín Zlín Kaňovice Zlín Zlín Karlovice Zlín Zlín Kašava Zlín Zlín Kelníky Zlín Napajedla Komárov Valašské Valašské Křekov Klobouky Klobouky Zlín Zlín Lhota Vizovice Vizovice Lhotsko Zlín Zlín Lípa Slavičín Slavičín Lipová Zlín Újezd Loučka Zlín Luhačovice Ludkovice Zlín Zlín Luhačovice
dojížďka na prvním
úhrnem Otrokovice Luhačovice Slavičín Zlín Vizovice Valašské Klobouky Zlín Zlín Zlín Slušovice Zlín Luhačovice Zlín Loučka Zlín Zlín Otrokovice Slavičín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Vizovice Štítná nad VláříPopov Zlín Zlín Zlín Zlín Napajedla Valašské Klobouky Zlín Vizovice Zlín Slavičín Újezd Zlín Zlín
Lukov Lukoveček Lutonina Machová Mysločovice Napajedla Návojná Nedašov Nedašova Lhota Neubuz Oldřichovice Ostrata Otrokovice Petrůvka Podhradí Podkopná Lhota Pohořelice Poteč Pozlovice Provodov Racková Rokytnice Rudimov Sazovice Sehradice Slavičín Slopné Slušovice Spytihněv Šanov Šarovy Štítná nad VláříPopov Tečovice Tichov Tlumačov Trnava Ublo Újezd Valašské Klobouky Velký Ořechov Veselá Vizovice Vlachova Lhota Vlachovice Vlčková
Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Brumov-Bylnice Brumov-Bylnice Zlín Slušovice Otrokovice Zlín Zlín Luhačovice Luhačovice Zlín Zlín Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Otrokovice Slavičín Zlín
Fryšták Zlín Vizovice Otrokovice Zlín Zlín Nedašov Valašské Klobouky Nedašov Slušovice Napajedla Zlín Zlín Slavičín Luhačovice Trnava Napajedla Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Zlín Zlín Sehradice Zlín Napajedla Slavičín Bohuslavice
Zlín Zlín Vizovice Zlín Zlín Zlín Nedašov Brumov-Bylnice Nedašov Slušovice Zlín Zlín Zlín Slavičín Luhačovice Zlín Zlín Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Otrokovice Slavičín Zlín
Slavičín
Slavičín
Slavičín
Zlín Drnovice Otrokovice Zlín Zlín Loučka Brumov-Bylnice Zlín Zlín Zlín Valašské Klobouky Slavičín Zlín
Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Zlín Vizovice Zlín Brno Zlín Zlín Zlín Valašské Klobouky Slavičín Zlín
Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Zlín Vizovice Zlín Zlín Zlín Zlín Zlín Valašské Klobouky Slavičín Zlín
Všemina Vysoké Pole Zádveřice-Raková Žlutava
Slušovice Loučka Zlín Otrokovice
Slušovice Újezd Vizovice Napajedla
Slušovice Loučka Zlín Otrokovice
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Zlín. 1. vydání, Praha 2003.
Příloha 4 Tab. 2 Dojížďkové vazby obcí okresu Kroměříž (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) dojížďka obec do zaměstnání do škol úhrnem Hulín Brno Brno Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Bařice-Velké Těšany BělovΎ Otrokovice Otrokovice Otrokovice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Bezměrov Bystřice Bystřice Bystřice Blazice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Holešov Holešov Holešov Bořenovice Bystřice Bystřice Bystřice Brusné pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kroměříž Kroměříž Kroměříž Břest Kroměříž Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Kroměříž Kroměříž Cetechovice Kroměříž Morkovice-Slížany Kroměříž Dřínov Kroměříž Kroměříž Kroměříž Holešov Kroměříž Kroměříž Kroměříž Honětice Holešov Holešov Holešov Horní Lapač Kroměříž Litenčice Kroměříž Hoštice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Hulín Bystřice Bystřice Bystřice Chomýž pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kroměříž Kroměříž Kroměříž Chropyně Bystřice Bystřice Bystřice Chvalčov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Koryčany Kroměříž Kroměříž Chvalnov-Lísky Holešov Holešov Holešov Jankovice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Jarohněvice Kroměříž Kvasice Kroměříž Karolín Bystřice Bystřice Valašské Meziříčí Komárno pod Hostýnem pod Hostýnem Kyjov Kyjov Kyjov Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kostelany Holešov Přerov Holešov Kostelec u Holešova Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kunkovice Otrokovice Holešov Holešov Kurovice Otrokovice Kroměříž Otrokovice Kvasice Kroměříž Chropyně Chropyně Kyselovice Zlín Zlín Zlín Lechotice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Litenčice Bystřice Bystřice Bystřice Loukov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kroměříž Kroměříž Kroměříž Lubná Holešov Holešov Holešov Ludslavice
Lutopecny Martinice Míškovice Morkovice-Slížany Mrlínek Němčice Nítkovice Nová Dědina Osíčko Pacetluky Pačlavice Počenice-Tetětice Podhradní Lhota Prasklice Pravčice Prusinovice Přílepy Rajnochovice Rataje Roštění Roštín Rusava Rymice Skaštice Slavkov pod Hostýnem Soběsuky Střílky Střížovice Sulimov Šelešovice Troubky-Zdislavice Třebětice Uhřice Věžky Vítonice Vrbka Zahnašovice Záříčí Zástřizly Zborovice Zdounky Zlobice
Kroměříž Holešov Zlín Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Otrokovice Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Hulín Holešov Holešov Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Holešov Kroměříž Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž
Kroměříž Holešov Zlín Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kostelec u Holešova Litenčice Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Morkovice-Slížany Kroměříž
Kroměříž Holešov Zlín Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kostelec u Holešova Litenčice Otrokovice Bystřice pod Hostýnem Holešov Morkovice-Slížany Kroměříž
Rajnochovice
Rajnochovice
Morkovice-Slížany Hulín Holešov Holešov Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Zdounky Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Zborovice Holešov Morkovice-Slížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kvasice Holešov Chropyně Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž
Morkovice-Slížany Hulín Holešov Holešov Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž Holešov Morkovice-Slížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kroměříž
Žalkovice Žeranovice
Kroměříž Zlín
Břest Holešov
Kroměříž Zlín
* od 1. 1. 2007 náleží obec Bělov k SO ORP Otrokovice v okrese Zlín Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Kroměříž. 1. vydání, Praha 2003.
Příloha 5 Tab. 3 Dojížďkové vazby obcí okresu Uherské Hradiště (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) dojížďka obec do zaměstnání do škol úhrnem Kunovice Brno Kunovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Babice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bánov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bílovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Boršice Hluk Dolní Němčí Uherské Hradiště Boršice u Blatnice Uherské Hradiště Tupesy Uherské Hradiště Břestek Zlín Uherské Hradiště Zlín Březolupy Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Březová Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Buchlovice Bánov Uherský Brod Bystřice pod Lopeníkem Uherský Brod Zlín Uherské Hradiště Uherské Hradiště Částkov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Dolní Němčí Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Drslavice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Hluk Uherský Brod Dolní Němčí Uherský Brod Horní Němčí Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Hostějov Bojkovice Bojkovice Bojkovice Hostětín Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Hradčovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Huštěnovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Jalubí Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Jankovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Kněžpole Bojkovice Bojkovice Bojkovice Komňa Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Korytná Uherské Hradiště Kostelany nad Moravou Uherské Hradiště Staré Město Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Košíky Uherské Hradiště Babice Babice Kudlovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Kunovice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Lopeník Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Medlovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Mistřice Uherské Hradiště Velehrad Uherské Hradiště Modrá Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Nedachlebice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Nedakonice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Nezdenice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Nivnice Uherské Hradiště Polešovice Uherské Hradiště Ořechov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Ostrožská Lhota Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Ostrožská Nová Ves
Osvětimany Pašovice Pitín Podolí Polešovice Popovice Prakšice Rudice Salaš Slavkov Staré Hutě Staré Město Starý Hrozenkov Strání Stříbrnice Stupava Suchá Loz Sušice Svárov Šumice Topolná Traplice Tučapy Tupesy Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec Vápenice Vážany Velehrad Veletiny Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Zlechov Žítková
Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Uherský Brod Koryčany Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Koryčany Uherský Brod Babice Zlín Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Starý Hrozenkov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Zlín Uherské Hradiště Bojkovice
Uherské Hradiště Prakšice Bojkovice Kunovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Velehrad Dolní Němčí Koryčany Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Koryčany Bánov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Starý Hrozenkov Polešovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice
Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Velehrad Uherský Brod Koryčany Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Koryčany Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Starý Hrozenkov Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Zlín Uherské Hradiště Bojkovice
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Uherské Hradiště. 1. vydání, Praha 2003.
Příloha 6 Tab. 4 Dojížďkové vazby obcí okresu Vsetín (dle SLDB 2001, dojížďka na prvním místě) dojížďka obec do zaměstnání do škol úhrnem Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vsetín Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Branky Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Bystřička Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Dolní Bečva Vsetín Vsetín Francova Lhota Vsetín Vsetín Vsetín Vsetín Halenkov Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Horní Bečva Vsetín Vsetín Vsetín Horní Lideč Vsetín Vsetín Vsetín Hošťálková Vsetín Vsetín Vsetín Hovězí Vsetín Hovězí Vsetín Huslenky Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Hutisko-Solanec Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Choryně Vsetín Vsetín Vsetín Jablůnka Vsetín Vsetín Vsetín Janová Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Jarcová Vsetín Vsetín Vsetín Karolinka Vsetín Vsetín Vsetín Kateřinice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Kelč Valašské Meziříčí Kelč Valašské Meziříčí Kladeruby Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Kunovice Vsetín Horní Lideč Vsetín Lačnov Vsetín Vsetín Vsetín Leskovec Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Lešná Vsetín Vsetín Vsetín Lhota u Vsetína Vsetín Horní Lideč Horní Lideč Lidečko Vsetín Vsetín Vsetín Liptál Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Loučka Vsetín Vsetín Vsetín Lužná Vsetín Vsetín Vsetín Malá Bystřice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Mikulůvka Vsetín Vsetín Vsetín Nový Hrozenkov Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Oznice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Podolí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Police Vizovice Vsetín Vizovice Pozděchov Vsetín Vsetín Vsetín Prlov Rožnov p. Radhoštěm Prostřední Bečva Rožnov p. Radhoštěm Horní Bečva Vsetín Jablůnka Vsetín Pržno Vsetín Hošťálková Vsetín Ratiboř Rožnov p. R. Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí
Růžďka Seninka Střelná Střítež n. Bečvou Študlov Ústí Valašská Bystřice Valašská Polanka Valašská Senice Valašské Meziříčí Valašské Příkazy
Velká Lhota Velké Karlovice Vidče Vigantice Zašová Zděchov Zubří
Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Francova Lhota Rožnov p. Radhoštěm Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Karolinka Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm
Vsetín Vsetín Horní Lideč Zašová Valašské Klobouky Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Francova Lhota Vsetín Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Hovězí Valašské Meziříčí
Vsetín Vsetín Horní Lideč Rožnov p. Radhoštěm Valašské Klobouky Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Francova Lhota Rožnov p. Radhoštěm Valašské Klobouky Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm
Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. Dojížďka do zaměstnání a škol. Okres Vsetín. 1. vydání, Praha 2003.
Příloha 7 Tab. 5 Modelové vazby obcí okresu Zlín (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina centrum centrum centrum Zlín Luhačovice Luhačovice Luhačovice Biskupice Bohuslavice nad Vláří Slavičín Slavičín Slavičín Zlín Zlín Bohuslavice u Zlína Zlín Vizovice Vizovice Vizovice Bratřejov centrum centrum centrum Brumov-Bylnice Zlín Zlín Zlín Březnice Zlín Zlín Zlín Březová Zlín Zlín Zlín Březůvky Zlín Zlín Vizovice Dešná Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Dobrkovice Zlín Luhačovice Luhačovice Dolní Lhota Zlín Zlín Zlín Doubravy Valašské Valašské Valašské Drnovice Klobouky Klobouky Klobouky Zlín Zlín Zlín Držková Zlín Zlín Zlín Fryšták Napajedla Napajedla Napajedla Halenkovice Slavičín Slavičín Slavičín Haluzice Zlín Zlín Luhačovice Horní Lhota Zlín Zlín Zlín Hostišová Zlín Zlín Zlín Hrobice Zlín Zlín Zlín Hřivínův Újezd Zlín Zlín Zlín Hvozdná Zlín Vizovice Vizovice Jasenná BrumovBrumovBrumovJestřabí Bylnice Bylnice Bylnice Zlín Zlín Luhačovice Kaňovice Zlín Zlín Zlín Karlovice Zlín Zlín Zlín Kašava Zlín Zlín Zlín Kelníky Zlín Zlín Napajedla Komárov Valašské Valašské Valašské Křekov Klobouky Klobouky Klobouky Zlín Zlín Zlín Lhota Vizovice Vizovice Vizovice Lhotsko Zlín Zlín Zlín Lípa Slavičín Slavičín Slavičín Lipová Zlín Vizovice Vizovice Loučka Zlín Luhačovice Luhačovice Ludkovice centrum centrum centrum Luhačovice Zlín Zlín Zlín Lukov Zlín Zlín Zlín Lukoveček
7. odmocnina centrum Luhačovice Slavičín Zlín Vizovice centrum Zlín Vizovice Zlín Vizovice Uherský Brod Luhačovice Zlín Valašské Klobouky Zlín Zlín Napajedla Slavičín Luhačovice Zlín Zlín Luhačovice Zlín Vizovice BrumovBylnice Luhačovice Napajedla Zlín Uherský Brod Napajedla Valašské Klobouky Zlín Vizovice Zlín Slavičín Vizovice Luhačovice centrum Zlín Holešov
Lutonina Machová Mysločovice Návojná Napajedla Nedašov Nedašova Lhota Neubuz Oldřichovice Ostrata Otrokovice Petrůvka Podhradí Podkopná Lhota Pohořelice Poteč Pozlovice Provodov Racková Rokytnice Rudimov Sazovice Sehradice Slavičín Slopné Slušovice Spytihněv Šanov Šarovy Štítná nad VláříPopov Tečovice Tichov Tlumačov Trnava Ublo Újezd Valašské Klobouky Velký Ořechov Veselá Vizovice Vlachova Lhota Vlachovice
Vizovice Otrokovice Zlín BrumovBylnice centrum BrumovBylnice BrumovBylnice Zlín Otrokovice Zlín centrum Slavičín Luhačovice Zlín Napajedla Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Zlín centrum Zlín Zlín Napajedla Slavičín Zlín BrumovBylnice Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Zlín Vizovice Vizovice centrum Zlín Zlín centrum Valašské Klobouky Valašské
Vizovice Otrokovice Zlín BrumovBylnice centrum BrumovBylnice BrumovBylnice Zlín Napajedla Zlín centrum Slavičín Luhačovice Zlín Napajedla Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Luhačovice centrum Luhačovice Zlín Napajedla Slavičín Zlín BrumovBylnice Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Zlín Vizovice Vizovice centrum Zlín Zlín centrum Valašské Klobouky Valašské
Vizovice Otrokovice Otrokovice BrumovBylnice centrum BrumovBylnice BrumovBylnice Vizovice Napajedla Zlín centrum Slavičín Luhačovice Zlín Napajedla Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Luhačovice centrum Luhačovice Vizovice Napajedla Slavičín Zlín BrumovBylnice Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Zlín Vizovice Vizovice centrum Uherský Brod Zlín centrum Valašské Klobouky Valašské
Vizovice Otrokovice Otrokovice BrumovBylnice centrum BrumovBylnice BrumovBylnice Vizovice Napajedla Zlín centrum Slavičín Luhačovice Zlín Napajedla Valašské Klobouky Luhačovice Zlín Zlín Slavičín Slavičín Zlín Luhačovice centrum Luhačovice Vizovice Napajedla Slavičín Zlín BrumovBylnice Zlín Valašské Klobouky Otrokovice Vizovice Vizovice Vizovice centrum Uherský Brod Zlín centrum Valašské Klobouky Valašské
Vlčková Všemina Vysoké Pole Zádveřice-Raková Žlutava Zdroj: vlastní zpracování
Klobouky Zlín Vsetín Valašské Klobouky Zlín Napajedla
Klobouky Zlín Vsetín Valašské Klobouky Zlín Napajedla
Klobouky Zlín Vsetín Valašské Klobouky Vizovice Napajedla
Klobouky Zlín Vsetín Valašské Klobouky Vizovice Napajedla
Příloha 8 Tab. 6 Modelové vazby obcí okresu Kroměříž (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina centrum centrum centrum Kroměříž BařiceKroměříž Kroměříž Kroměříž Velké Těšany Bezměrov Kroměříž Kroměříž Kojetín Bystřice Bystřice Bystřice Blazice pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Holešov Holešov Holešov Bořenovice Bystřice Bystřice Bystřice Brusné pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kroměříž Hulín Hulín Břest Bystřice centrum centrum centrum pod Hostýnem Uherské Koryčany Koryčany Cetechovice Hradiště Němčice nad Kroměříž Kroměříž Dřínov Hanou centrum centrum centrum Holešov MorkoviceKroměříž Kroměříž Honětice Slížany Holešov Holešov Holešov Horní Lapač MorkoviceKroměříž Kroměříž Hoštice Slížany centrum centrum centrum Hulín Bystřice Bystřice Bystřice Chomýž pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem centrum centrum centrum Chropyně Bystřice Bystřice Bystřice Chvalčov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Uherské ChvalnovKoryčany Koryčany Hradiště Lísky Holešov Holešov Holešov Jankovice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Jarohněvice Kroměříž Kroměříž Kroměříž Karolín Valašské Bystřice Bystřice Komárno Meziříčí pod Hostýnem pod Hostýnem centrum centrum centrum Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Kostelany Kostelec Přerov Holešov Holešov u Holešova MorkoviceMorkoviceVyškov Kunkovice Slížany Slížany Zlín Hulín Hulín Kurovice Kroměříž Kroměříž Otrokovice Kvasice Přerov Chropyně Chropyně Kyselovice
7. odmocnina centrum Kroměříž Kojetín Bystřice pod Hostýnem Holešov Bystřice pod Hostýnem Hulín centrum Koryčany Němčice nad Hanou centrum MorkoviceSlížany Holešov MorkoviceSlížany centrum Bystřice pod Hostýnem centrum Bystřice pod Hostýnem Koryčany Holešov Kroměříž Kroměříž Bystřice pod Hostýnem centrum Kroměříž Holešov MorkoviceSlížany Hulín Otrokovice Chropyně
Lechotice Litenčice Loukov Lubná Ludslavice Lutopecny Martinice Míškovice MorkoviceSlížany
Zlín MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Holešov Zlín
Zlín MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Holešov Otrokovice
Zlín MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Holešov Otrokovice
Zlín MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Holešov Otrokovice
centrum
centrum
centrum
centrum
Bystřice pod Hostýnem Holešov MorkoviceSlížany Otrokovice Bystřice pod Hostýnem Holešov MorkoviceSlížany MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem MorkoviceSlížany Hulín Holešov Holešov Valašské Meziříčí Kroměříž Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Morkovice-
Bystřice pod Hostýnem Holešov MorkoviceSlížany Otrokovice Bystřice pod Hostýnem Holešov MorkoviceSlížany MorkoviceSlížany Bystřice pod Hostýnem MorkoviceSlížany Hulín Holešov Holešov Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Holešov Hulín Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Koryčany Kroměříž Kroměříž Kroměříž Morkovice-
Bystřice Bystřice pod Hostýnem pod Hostýnem Přerov Holešov Němčice MorkoviceVyškov Nítkovice Slížany Kroměříž Kroměříž Nová Dědina Bystřice Bystřice Osíčko pod Hostýnem pod Hostýnem Holešov Holešov Pacetluky MorkoviceMorkovicePačlavice Slížany Slížany MorkoviceMorkovicePočeniceSlížany Slížany Tetětice Valašské Valašské Podhradní Lhota Meziříčí Meziříčí MorkoviceMorkovicePrasklice Slížany Slížany Hulín Hulín Pravčice Holešov Holešov Prusinovice Holešov Holešov Přílepy Valašské Valašské Rajnochovice Meziříčí Meziříčí Kroměříž Kroměříž Rataje Holešov Holešov Roštění Kroměříž Kroměříž Roštín Bystřice Bystřice Rusava pod Hostýnem pod Hostýnem Holešov Holešov Rymice Kroměříž Kroměříž Skaštice Bystřice Bystřice Slavkov pod Hostýnem pod Hostýnem pod Hostýnem Kroměříž Kroměříž Soběsuky Koryčany Koryčany Střílky Kroměříž Kroměříž Střížovice Kroměříž Kroměříž Sulimov Kroměříž Kroměříž Šelešovice Kroměříž MorkoviceTroubkyMrlínek
Zdislavice Třebětice Uhřice Věžky Vítonice Vrbka Zahnašovice Záříčí Zástřizly Zborovice Zdounky Zlobice Žalkovice Žeranovice
Holešov MorkoviceSlížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně Uherské Hradiště Kroměříž Kroměříž Kroměříž Přerov Zlín
Zdroj: vlastní zpracování
Slížany Holešov MorkoviceSlížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně
Slížany Hulín MorkoviceSlížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně
Slížany Hulín MorkoviceSlížany Kroměříž Bystřice pod Hostýnem Kroměříž Holešov Chropyně
Koryčany
Koryčany
Koryčany
Kroměříž Kroměříž Kroměříž Hulín Holešov
Kroměříž Kroměříž Kroměříž Hulín Holešov
Kroměříž Kroměříž Kroměříž Hulín Holešov
Příloha 9 Tab. 7 Modelové vazby obcí okresu Uherské Hradiště (Reillyho model)* obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina 7. odmocnina centrum centrum centrum Uherské Hradiště centrum Uherské Uherské Uherské Uherské Babice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bánov Uherské Uherské Uherské Uherské Bílovice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště centrum centrum centrum centrum Bojkovice Uherské Uherské Uherské Uherské Boršice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherské Uherské Velká Velká Boršice u Blatnice Hradiště Hradiště nad Veličkou nad Veličkou Uherské Uherské Uherské Uherské Břestek Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherské Uherské Uherské Uherské Březolupy Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Březová Uherské Uherské Uherské Uherské Buchlovice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Bystřice Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod pod Lopeníkem Uherské Uherské Uherský Brod Uherský Brod Částkov Hradiště Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Dolní Němčí Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Drslavice Uherské Uherské Uherské Uherské Hluk Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Horní Němčí Uherské Bzenec Bzenec Bzenec Hostějov Hradiště Slavičín Slavičín Bojkovice Bojkovice Hostětín Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Hradčovice Uherské Uherské Uherské Uherské Huštěnovice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherské Uherské Uherské Uherské Jalubí Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherské Uherské Uherské Uherské Jankovice Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Uherské Uherské Uherské Uherské Kněžpole Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště Bojkovice Bojkovice Bojkovice Bojkovice Komňa Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Korytná Uherské Uherské Uherské Uherské Kostelany Hradiště Hradiště Hradiště Hradiště nad Moravou
Košíky Kudlovice Kunovice Lopeník Medlovice Mistřice Modrá Nedachlebice Nedakonice Nezdenice Nivnice Ořechov Ostrožská Lhota Ostrožská Nová Ves Osvětimany Pašovice Pitín Podolí Polešovice Popovice Prakšice Rudice Salaš Slavkov Staré Hutě Staré Město Starý Hrozenkov Strání Stříbrnice Stupava
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště centrum Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště centrum Bojkovice Uherský Brod Uherské Hradiště Koryčany
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod
Bzenec
Bzenec
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice Uherský Brod
Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice Uherský Brod
Bzenec
Bzenec
Uherský Ostroh Uherský Ostroh
Uherský Ostroh Uherský Ostroh
Kyjov
Kyjov
Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherský Brod
Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherský Brod
Koryčany
Koryčany
centrum Bojkovice Uherský Brod Uherské Hradiště
centrum Bojkovice Uherský Brod Uherské Hradiště
Koryčany
Koryčany
Suchá Loz Sušice Svárov Šumice Topolná Traplice Tučapy Tupesy Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec Vápenice Vážany Velehrad Veletiny Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Zlechov Žítková
Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště centrum centrum Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice
Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště centrum centrum
Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště centrum centrum
Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště centrum centrum
Bzenec
Bzenec
Bzenec
Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherské Hradiště Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice
Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště
Bojkovice Bzenec Uherské Hradiště
Uherský Brod Uherský Brod Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice
* Uherské Hradiště = aglomerace Starého Města a Uherského Hradiště Zdroj: vlastní zpracování
Uherský Brod Bojkovice Bojkovice Uherské Hradiště Uherské Hradiště Bojkovice
Příloha 10 Tab. 8 Modelové vazby obcí okresu Vsetín (Reillyho model) obec 2. odmocnina 3. odmocnina 5. odmocnina centrum centrum centrum Vsetín Valašské Valašské Valašské Branky Meziříčí Meziříčí Meziříčí Valašské Valašské Valašské Bystřička Meziříčí Meziříčí Meziříčí Rožnov Rožnov Rožnov Dolní Bečva p. Radhoštěm p. Radhoštěm p. Radhoštěm Horní Lideč Horní Lideč Horní Lideč Francova Lhota Vsetín Vsetín Karolinka Halenkov Rožnov Rožnov Rožnov Horní Bečva p. Radhoštěm p. Radhoštěm p. Radhoštěm centrum centrum centrum Horní Lideč Vsetín Vsetín Vsetín Hošťálková Vsetín Vsetín Vsetín Hovězí Vsetín Vsetín Vsetín Huslenky HutiskoRožnov Rožnov Rožnov p. Radhoštěm p. Radhoštěm p. Radhoštěm Solanec Valašské Valašské Valašské Choryně Meziříčí Meziříčí Meziříčí Vsetín Vsetín Vsetín Jablůnka Vsetín Vsetín Vsetín Janová Valašské Valašské Valašské Jarcová Meziříčí Meziříčí Meziříčí centrum centrum centrum Karolinka Vsetín Vsetín Vsetín Kateřinice Valašské Hranice Hranice Kelč Meziříčí Valašské Valašské Valašské Kladeruby Meziříčí Meziříčí Meziříčí Valašské Valašské Valašské Kunovice Meziříčí Meziříčí Meziříčí Valašské Valašské Horní Lideč Lačnov Klobuky Klobuky Vsetín Vsetín Vsetín Leskovec Valašské Valašské Valašské Lešná Meziříčí Meziříčí Meziříčí Vsetín Vsetín Vsetín Lhota u Vsetína Horní Lideč Horní Lideč Horní Lideč Lidečko Vsetín Vsetín Vsetín Liptál Valašské Valašské Valašské Loučka Meziříčí Meziříčí Meziříčí Vsetín Vsetín Vsetín Lužná Vsetín Vsetín Vsetín Malá Bystřice Valašské Valašské Valašské Mikulůvka
7. odmocnina centrum Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Rožnov p. Radhoštěm Horní Lideč Karolinka Rožnov p. Radhoštěm centrum Vsetín Vsetín Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Vsetín Valašské Meziříčí centrum Vsetín Hranice Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Horní Lideč Vsetín Valašské Meziříčí Vsetín Horní Lideč Vsetín Valašské Meziříčí Vsetín Vsetín Valašské
Nový Hrozenkov Oznice Podolí Police Pozděchov Prlov Prostřední Bečva Pržno Ratiboř Rožnov pod Radhoštěm Růžďka Seninka Střelná Střítež nad Bečvou Študlov Ústí
Meziříčí Karolinka Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vsetín Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Vsetín
Meziříčí Karolinka Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vsetín Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Vsetín
Meziříčí Karolinka Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Vsetín
Meziříčí Karolinka Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Valašské Meziříčí Vizovice Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Vsetín
centrum
centrum
centrum
centrum
Vsetín Vsetín Horní Lideč Valašské Meziříčí Horní Lideč Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Horní Lideč centrum Horní Lideč Valašské Meziříčí Karolinka Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm
Vsetín Vsetín Horní Lideč Valašské Meziříčí Horní Lideč Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Horní Lideč centrum Horní Lideč Valašské Meziříčí Karolinka Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm
Vsetín Vsetín Horní Lideč Valašské Meziříčí Horní Lideč Vsetín Rožnov p. Radhoštěm Vsetín Horní Lideč centrum Horní Lideč Valašské Meziříčí Karolinka Rožnov p. Radhoštěm Rožnov p. Radhoštěm Valašské Meziříčí Vsetín Rožnov p. Radhoštěm
Vsetín Vsetín Horní Lideč Valašské Meziříčí Horní Lideč Vsetín Rožnov Valašská Bystřice p. Radhoštěm Valašská Polanka Vsetín Vsetín Valašská Senice Valašské Meziříčí centrum Valašské Příkazy Horní Lideč Valašské Velká Lhota Meziříčí Karolinka Velké Karlovice Rožnov Vidče p. Radhoštěm Rožnov Vigantice p. Radhoštěm Valašské Zašová Meziříčí Vsetín Zděchov Rožnov Zubří p. Radhoštěm Zdroj: vlastní zpracování
