QUEST HORAL
Quest Horal. Kdo je to HORAL, Atano? Horal je, člověk žijící na horách. Lépe řečeno jsou to obyvatelé ze severních Beskyd a z polské strany Tater. Tak zvaní Goralé. Ale můžeme je najít všeude tam, kde jsou hory. Za horu považujme kopec s nadmořskou výškou nad 1500 m. Výrazné zastoupení goralského obyvatelstva je i v dalších obcích v okolí starobylého Kežmarku, které se sem přistěhovalo z důvodu nedostatku pracovních příležitostí v oblasti Belianských Tater a Zamaguří. Svérázné a často specifické rysy goralského folklóru si zachoval zejména taneční projev, který byl v minulosti úzce spjatý s významnými událostmi a tradicemi, jako svatby, stavění máje, svatojánské slavnosti a podobně. V minulosti se prvky goralského folklóru, zejména tance, předávali od dospělých na děti, bylo běžné, že rodiče brávali od nejútlejšího věku svoje děti na svatby a na zábavy, a tak si ho děti přirozeným způsobem osvojily. Goralský folklór, spjatý s lidovými zvyky, byl tak přirozenou součástí života na vsi až do období druhé světové války, malé zbytky se dochovávají i dodnes. Stačí Lasičko? Můžeme se podívat i na internet, co o tom říká. Ne, to je dobrý. To už si dovede představit. Až budeš skládat zkoušku z Questu, měl by jsi dobře vysvětlit tyto pojmy: Mačky:
Cepín:
Lezečky:
Statické lano:
Karabiny:
Očka:
Mačky = kování na boty do kluzkého terénu, kování má hroty z odolné a pevné oceli. Mačky, se vyvíjeli již od prvních okamžiků, kdy člověk obul boty a uklouznul. I na svých botách máš něco jako Mačky, Lasičko. Vzorek podrážek může být skoro hladký do tělocvičny a naopak, může vypadat jako pneumatika terénního vozu. Vzorek na podrážkách nám zabraňuje zbytečnému uklouznutí. A Mačky plní stejnou úlohu. Brání botám v terénu, podklouznout na hladké skále, na ledu i sněhu. Mačky pomáhají horolezcům lézt po ledové stěně, ledová stěna je kolikrát jako sklo. Zde se podívej na několik obrázků :
Jůů. Mačkama se mohu taky zranit! Ano, pokud nedodržuješ pravidla jeji používání.
Tady na tomto obrázku můžeš vidět historické mačky, lidé si je vyráběli doma. Lze je používat i v současné době, třeba na náledí.
Vy jste nějak chytří. My Mačky, takové zbytečnosti nepotřebujeme. My, máme na tlapkách chloupky a ty zabraňují podklouznutí. Kam se na nás hrabete!
A o čem si budeme povídat dál Atano? O Cepínu, Lasičko, o cepínu. Víš to je …. Já, já vím co to je! To je taková hůl a na konci má sekerku a hák. Tak nějak. Ale podíváme se na opravdové cepíny.
Takže teď vidíš, že to není jen tak ledajaká hůl. CEPÍN je velmi důležitou součástí horolezeckého vybavení. Na Wikipedii píší toto: Klasický cepín má rukojeť s hlavou podobnou zmenšenému krumpáči, později se ve Skotsku vyvinuly hroty jedničkového tvaru a moderní cepíny zvláště určené pro těžké kombinované lezení a drytooling mají spíše inverzně prohnuté hroty. Na rukojeti, která byla původně dřevěná, ale dnes téměř výhradně kovová, bývá u klasického cepínu na posuvném kroužku je upevněna smyčka pro navléknutí na ruku, která slouží jednak proti ztrátě cepínu při lezení v horách, jednak jako opora ruky při zavěšení. Hlava cepínu má na jedné straně špičatý zobák, na druhé straně má lopatku, nebo tlouk (kladivocepín). Použití klasického cepínu: jako hůl pro udržování rovnováhy, zvláště při zdolávání ledovcových svahů, jako nástroj pro lezení v ledu – používají se dva kratší cepíny s prohnutou rukojetí, chránící ruce proti otloukání prstů při zasekávání, jako brzdící pomůcka při pádu na svahu – je s ním možné při správné technice zastavit i pád na ledovcích se sklonem hodně přes 45°. jako pevný bod pro stanoviště při sněhových výstupech Cepín se používá obvykle zároveň s mačkami.
Použití cepínu pro záchranu na ledovém svahu.
A už jsi slyšel slovo LEZEČKY? Né , co to je, snad se tak neříká holkám, co lezou po horách? Ne, ne. Lezečky jsou boty. Có, boty? Jaké? Ano, boty. Které Ti umožňují lézt a stoupat po skále. Tady nějaké máme, podívej.
Pro milovníky horolezectví a skalního lezení je horolezecká obuv, tzv. lezečky, nepostradatelnou součástí ve výbavě horolezce, skalního lezce nebo sportovce z umělé stěny. Speciální vlastnosti, jako je kvalitní gumová podrážka „lepička“ nebo přírodní či syntetická kůže, udrží vaši citlivou nohu i na tom nejmenším horolezeckém stupu. Lezečky se obecně rozdělují na rychlé nazouvačky, nízké lezečky a nadkotníkové lezečky. Nazouvačky drží na noze pouze pomocí suchého zipu, nebo gumiček, není u nich potřeba žádného zdlouhavého šněrování. Nízké lezečky jsou mezi milovníky vertikál nejpoužívanější obuví a je zapotřebí klasického šněrování, má ale stále optimální ohebnost a cit. Nadkotníkové lezečky mají využití především v horách, kde chrání Váš kotník a jsou pohodlnější pro dlouhodobý horský výstup a vhodnější pro různorodé klimatické podmínky v horách, takže v nich budete déle v suchu a v teple. AUU, to musí bolet, mít stále skrčené prsty na nohou, to je jako bych si obul ségry boty na vysokém podpadku, nebo její lodičky! Ba ne, Lasičko, tyto boty jsou uzpůsobeny tak, aby tvoje pokrčené prsty na nohou tvořily něco jako dráp, háček. A pak se snadno zachytíš na každém skalním výstupku. Aha, to jsem nevěděl. Ale, je to divné. Taky se používají pouze na lezení, když dolezeš, tak boty sundáš.
O Velikonocích v Dolních Světlých Horách na sněhu s kluky a řehtačkami. 1927
A teď se povíme něco o lanu, hlavně o STATICKÉM. A nestačí jakékoliv lano? My s klukama šplhali na takovou skalku s prádelní šňůrou a jak nám to šlo. Tak to jste měli veliké štěstí, že se vám nic nestalo, ono totiž ne všechno co nazveme LANO, je opravdu k horolezectví. A na takovém LANU opravdu záleží. Co je STATICKÉ LANO? Wikipedie říká toto Statické lano je nesprávné označení pro nízkoprůtažné lano, patřící do kategorie textilních lan používaných v lezectví. Oprotihorolezeckým (dynamickým) lanům se lana statická vyznačují sníženou průtažností, která je vyžadována pro práce ve výškách na laně, v záchranářství a ve speleoalpinismu. Lana jsou označována podle ČSN EN 1891 jako „Nízkoprůtažná lana s opláštěným jádrem“. Podle této normy se dělí na dva typy. Lano typu A má požadovanou minimální pevnost 22 kN a je určeno pro činnosti ve výškách a nad volnou hloubkou, pro záchranu, speleologii a podobné činnosti. Lano typu B má nižší parametry, např. jeho minimální pevnost je 18 kN. Lana typu B jsou většinou menších průměrů, vyžadují větší péči při užívání a jejich uplatnění je hlavně tam, kde je hmotnost lana limitující (např. expediční činnost). Nízkoprůtažná lana se vyrábějí v průměrech od 8,5 mm do 16 mm hlavně z polyamidu, polyesteru aromatického polyamidu (kevlar), orientovaný polyetylén a vectran. Důležitým požadavkem normy je, že se musí vyrábět z materiálu, který má bod tání větší než 195 °C, takže pro jejich výrobu nelze použít polyethylen a polypropylen, které tento požadavek nesplňují. Z hlediska dynamického výkonu jsou lana zkoušena v délce zkušebního vzorku 2 m, pádový faktor f=1 a hmotnost zkušebního břemene je u lana typu A 100 kg a u lana typu B 80 kg. Lano musí bez přetržení snést 5 zkušebních pádů. Důležitým parametrem lana je jeho průtažnost - např. u lana typů A při aplikaci zkušební hmoty 150 kg (předchozí předpětí 50 kg) nesmí prodloužení překročit hodnotu 5 %. Norma definuje i posuv pláště lana vůči jeho jádru, uzlovatelnost (flexibilnost) a další parametry. Uvnitř lana je kontrolní páska probíhající celou délkou lana, udávající označení výrobce, typ lana a číslo normy, rok výroby číslicí a materiál, ze kterého je lano vyrobeno. Tyto údaje jsou v maximální vzdálenosti od sebe 1 m a jsou důležité pro kontrolu.
Teda to je docela věda. Tak to budu muset klukům všechno vysvětlit, že prádelní šňůra není lano.
A Atano, co ještě potřebuji, když chci lézt na skálu? Je toho potřeba ještě dost, také fyzická síla a rozvaha je velmi potřebná. A proto pokud chceš být horolezec, tak procvičuj svoje tělo, hlavně silové cviky, avšak nic nepřeháněj. I při cvičení si můžeš ublížit. Pro lezení ještě potřebuješ třeba: KARABINY – Nejedná se samozřejmě o pušku, ale o „spony“, které sepnou lano, kterými to lano klouže, volně i pevně je zajištěno. Karabina je nezbytný kovový prostředek pro horolezce a lze jí použít i jinde. Wikipedie o tom říká: Karabina je pevné kovové oko, uzavírané pérovým nebo šroubovým mechanismem, které slouží hlavně jako spolehlivý spojovací prvek (např. mezi horolezeckým lanem a skalní skobou). Některé karabiny mají univerzální použití, jiné pak speciální - např. typ HMS pro jištění lezce. Nejčastěji se s karabinou setkáme v horolezectví, speleoalpinismu, v záchranářství, je využívána pro zajištění při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, v jachtingu a u dalších aktivit. Karabina se skládá z těla, západky, zámku a případně i pojistky zámku (u maticových karabin má západka podobu převlečné matice). Na západce může být instalována pojistka, která brání samovolnému sklopení západky - tj. nežádoucímu otevření karabiny (kdy jednak hrozí vypadnutí lana z karabiny, dále pak otevřená karabina vykazuje nižší pevnost. Místo styku horního konce západky s tělem karabiny se nazývá zámek. Zámkem je někdy nesprávně nazývána pojistka zámku. Karabiny se vyrábí z duralu a titanu pro horolezectví, z oceli pro průmysl, jachting nebo záchranářství; a z plastů pro pomocné účely. Zámky na karabinách mohou být klasické háčkové (zobáčkové), tvaru Key Lock (klíčová dírka) případně další. Pojistky zámku bývají šroubovací nebo „automatické“ (bajonet).
Tý brďo, to jsem nevěděl. Typ A Speciální karabina určená k zapínání do skalních skob (např. Frog firmy KONG). Typ B Základní provedení karabiny. Typ D Karabina zajišťující textilní smyčky v poloze pro podélné zatížení, bývá používána především jako součást expresek. Typ H Karabina oválného hruškovitého tvaru, určená pro jištění pomocí poloviční lodní smyčky (HMS). Typ K Karabina určená pro jištěné cesty („Klettersteig“ resp. „Via Ferrata“, větší rozvor). Typ X Karabina oválného tvaru. Díky tomuto tvaru je karabina vždy zatěžována podélně (kdy vykazuje nejvyšší pevnost) a je téměř nemožné ji zatížit příčně. To ji předurčeje k použití do slaňovacích prostředků, blokantů a díky symetrickému tvaru i při použití prostředků skládajících se ze dvou bočnic (slaňovací brzy, kladky, atp.) Typ Q Maticová karabina (Quick Link, „mailonka“), u které má západka podobu uzavírací převlečné matice. Průměrný horolezec si obvykle vystačí s karabinami typu B a jednou karabinou typu H určenou pro jištění spolulezce. Karabiny typu K jsou nezbytné pro ferraty. Karabiny typu X mohou být vhodné při výškových pracích, technickém lezení, při procvakávání skob nebo blokantů. Karabiny typu Q jsou vhodné tam, kde je nežádoucí snadné a rychlé otevření karabiny. Karabiny typu A a D dodávají pocit většího bezpečí při lezení na skále, obvykle jsou ale dražší než základní karabiny typu B.
Co dál mi tatínek bude muset pořídit, abych mohl na skály? Tak třeba: OČKA – Nejčastějším názvem je OSMA, osma nám slouží k bezpečnému slaňování. Zde jí vidíš na obrázku.
A co nám říká: www.horolezeckámetodika.cz Slaňovací osma je velmi populární slaňovací pomůcka. Její nespornou výhodou je jednoduchost, robustní konstrukce a z ní plynoucí téměř naprostá nerozbitnost. Má ovšem i určité nevýhody, z nichž nejvíce je asi potřeba zdůraznit že kroutí lano, a také bezpečnostní uzel, který se dělá na konci dvojitého lana, může osmou proklouznout. Tak to je ve stručnosti o vybavení pro horolezce. A o čem si budeme povídat teď Lasičko?
Třeba kde bych mohl trénovat, kde najdu tady ve městě nějakou tu stěnu?
Lezecké stěny pro trénink – Lezecké stěny v Brně a okolí. www.hudysteny.cz/brno www.klajda.cz/ www.brnomesto.eu/lezecke-steny-brno.htm www.komec.cz/
Lezení není jenom o síle. Mnoho silných kluků přelezly drobné holky, které v pohodě a ladně propluly boulderem, který kluci nemohli přelézt. Lezení je o balancu, o poznání svého těla a orientaci v prostoru. Je o kreativnosti a naučení se poznávat to, co daná cestaboulder vyžadují. Je to celotělové cvičení, kdy zabírá horní část těla, ale zároveň vaše nohy jsou tím nejdůležitějším nástrojem na pohyb vzhůru. Lezení je o koncentraci a překonávání strachu a občas i sama sebe. Na to, abyste začali lézt nemusíte být příliš mladý anebo extrémně silný. Mnoho lidí začalo v pozdějším věku a stali se z nich výborní lezci. Lezení není jen o lezení samotném, ale je o objevování nových krásných míst po světě, ale i o vás samotných. V neposlední řadě se seznámíte se spoustou zajímavých lidí.
Lanová centra - Brno a okolí. www.lanovecentrum.cz
Šalinou či pěšky Tramvají číslo 9 a 11 na konečnou: zastávka Lesná - Čertova rokle. Poté po příkrých schodech nahoru a rovně k oplocenému hřišti Základní školy Milénova. Na plotu lze již vidět naši reklamu a šipky ukazující směr - podél plotu a školy doprava, přímo k areálu Lanového centra Proud Brno. Vzdálenost od konečné zastávky je cca 300 m.
Tak to jsou lezecké stěny a možnosti kde lze trénovat. A víš jak by jsi pro pobyt v horách, nebo na cestách vybavil svou lékárničku. Tak to tedy nevím, já mám svou malou, kterou nosím na schůzky a výpravy. To je fajn, ukaž, podíváme se co v ní je:
Popiš, jak vybavíš lékárničku na delší túru, jak poskytneš základní ošetření. Od: www.treking.cz Z lékařského hlediska se jedná o náhlou příhodu, my všichni ostatní tomu říkáme jednoduše - úraz nebo zranění, popřípadě nevolnost. A jelikož neštěstí "nechodí po horách, ale po lidech", může se vám klidně stát, že vy sami budete potřebovat rychlou pomoc a nebo budete nuceni pomoc někomu poskytnout. Na tuto událost, ač si ji nikdy dopředu neplánujeme je třeba být připraveni v rámci možností a proto je nanejvýš vhodné při svých aktivitách v přírodě mít pár nezbytných věcí k záchraně zdraví a života přibalených sebou, tzn. mít u sebe příruční lékárničku. Může vypadat samozřejmě různě a vybavením se bude lišit, ale základ bude přibližně stejný. Univerzální obsah lékárničky, který bychom použili v jakékoliv mezní situaci neexistuje a v běžném životě ani není potřeba. Pokud uvažujeme o nějakém přijatelném standardu, abychom s sebou nenosili na jednodenní výlet půl lékárny a přesto byli připraveni na nenadálé poskytnutí první pomoci měl by obsah odpovídat přibližně tomuto seznamu: Sterilní látkový obvaz Sterilní polštářek na krytí oka s obvazem Desinfekční roztok na výplachy Obvazy různých šířek Trojcípý šátek, pružné obinadlo Zavírací špendlíky Nůžky nebo kombinovaný nůž, pinzeta Gáza, vata Obvaz na popáleniny Zásoba náplastí různých velikostí Dezinfekční roztok nebo spray (Jodisol, Septonex) Léky tlumící bolest a horečku (Paralen, Ibuprofen, Ataralgin) Léky tlumící alergické reakce (Dithiaden, Zyrtec, Fenistil) Léky k léčbě průjmu zažívacích obtíží (Carbotox, Endiaron, Smecta)
Jak poskytnout základní ošetření? Samozřejmě kvalitně a efektivně. S rozvahou a klidem. To vše se učíš jak ve škole, tak i na schůzkách Hvězdy Severu. A pokud při nacvičování první pomoci si zahrajete nějakou hru na téma první pomoc, bude výcvik velmi zábavný a správný.
Lasičko, už z tebe bude docela zkušený Horal, jen je potřeba splnit alespoň jeden z těchto úkolů. Když voni jsou tak těžké a nevím jak na to!? To nevadí, já Ti opět napovím a ukážu i jak na to. SPLŇ jednu z těchto podmínek: Podmínka první – upleť jeden metr dlouhý provaz, znej druhy lan. Tak chceš napřed plést provaz, nebo si povídat o lanech? Třeba ta lana, to bude jednodušší. Dobře, napřed si povíme jaký je rozdíl mezi lanem a provazem. LANO: Textilní lano (angl.: textile rope, něm.: Textilseil) je délková textilie s průměrem větším než 4 mm obsahující nejméně 3 stáčené nebo splétané niťové prameny nebo textilní jádro se splétaným nebo plastickým pláštěm. Podle struktury se lana obvykle dělí na dvě kategorie: stáčená nebo splétaná a lana s nízkým zákrutem.
PROVAZ: Provaz se v odborné literatuře definuje jako stáčené textilní lano malého průřezu a krátkých délek s různým zakončením, vyrobené převážně z konopných vláken a s použitím hlavně pro zemědělské účely (např. Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, str. 163). Provaz jsou dlouhá silná konopná, lněná, sisálová aj. vlákna, stočená do jednoho celku,která slouží k vázání, svazování, tažení ap. (viz Slovník spisovného jazyka českého). S označením provaz se však v textilním obchodě nabízí také např. kokosová šňůra, nebo polyesterové lano bez jakéhokoliv zakončení nebo zvláštní úpravy. Druhy lan: hlavně rozlišujeme dva druhy DYNAMICKÁ LANA A STATICKÁ LANA Dynamické lano se při zátěži – pádu, protáhne a umožní plynulejší bezpečný „dopad“. Pracuje dynamicky jako guma. Statické lano se však neprotáhne – neprodlouží, je pevné a nepovolí. Máme i speciální lana jako jsou STATODYNAMICKÁ a SUPERSTATICKÁ. Pro tebe však bude stačit znám dva základní druhy a jejich rozlišení. Více lze vyhledat na internetu, nebo navštívit nějaký horolezecký oddíl. A jak upletu ten provaz? Prohlédni si, jak vypadá prádelní šňůra, je kroucená. Takže si pořiď tenčí provázek na vázání balíků a dáme se do díla. Za prvé, z klubíčka odvineme cca 4 a půl metru provázků. Ten přeložíme v půli a jeden konec zachytíme třeba špendlíkem za koberec. Následuje kroucení, dbáme na to, aby se provázek kroutil stejnoměrně po celé délce. V okamžiku kdy už je budoucí provázek dostatečně zkroucen, přeložíme celý provázek na půl. Obě poloviny se sami zkroutí a pokud je uhladíme, budou držet tvar. To je docela jednoduché. Jdu na to. Výborně, předtím však vystoupíš na jednu DVOUTISÍCOVKU. Což je kopec o trochu vyšší, než jsi kdy byl. A musím? Ne, ale chceš. O putování si veď záznam, vyfotografuj několik obrázků přírodnin a pouť můžeš podniknout i s rodiči.
Podmínka druhá – VYSTUP NA VRCHOL NAD 2000 METRŮ. Vrcholy nad 2 km nad mořem, si jistě dovedeš nalézt na internetu, nebo v mapách sám. Na takový vrchol se vydej s oddílem, rodiči, nebo kamarády. Jistě již víš, že se na takovouto túru sám nevydáš. A stačí ti vystoupat pouze na jeden VRCHOL. Nejbližší se nachází samozřejmě v zahraničí. Slovensko - Vysoké Tatry, Německo – Alpy. Podmínka třetí – PODNIKNI ALESPOŇ ČTYŘDENNÍ TÚRU PO HORÁCH, VĚTŠINU NOCÍ SPI VENKU. Tak to zvládnu, s Hvězdou jezdíme skoro všude a i do hor, přemluvím kluky a budeme spát na horách venku. To si splníme všichni. Podmínka čtvrtá – PROKAŽ, ŽE ZNÁŠ HLAVNÍ NEBEZPEČÍ V HORÁCH A VELEHORÁCH A VÍŠ, JAK SE PŘI NICH ZACHOVAT. Hlavní nebezpečí je vybytý mobil, že Atano. Ne, ne Lasičko tak tomu naprosto není. Zde je několik bodů, které by jsi měl při pohybu v horách dodržet. Další informace lze najít na internetu.
Pro bezpečný pohyb na horách je nutné dodržovat několik základních pravidel: při odchodu dbejte na to, aby někdo věděl o vašem výletu s udáním trasy a předpokládanou dobou návratu pokud změníte směr výletu, nahlaste to ubytovateli nebo HS informujte se na podmínky a náročnost túry na túry choďte nejméně ve skupině tří osob zjistěte si předpověď počasí, nepodceňujte rychlé změny počasí na horách vybavte se dostatečným oblečením (hřebeny hor jsou zrádné) pohybujte se po vyznačených turistických trasách nepřeceňujte své síly a zdatnost řiďte se informačními a výstražnými značkami nevstupujte do míst, které jsou označené jako lavinová pole dodržujte doporučení Horské služby Jak se chovat na horách: chraňte horskou přírodu, neodhazujte odpadky, neplašte zvěř, netrhejte horské květiny, stromky, kleče, keře, nerozdělávejte oheň, nezkracujte si cestu, choďte jen po vyznačených trasách a chodnících dodržujte ustanovení návštěvního řádu Krkonoš a příslušných vyhlášek Krkonošského Národního Parku (KRNAP). V případě nebezpečí či ohrožení volejte Horskou službu!
Podmínky Pět – Nachoď 100km po horách, ve výšce nad 1000m/n.m. Šest – Podnikni dvě celodenní túry ve dvou různých pohořích na lyžích. Sedm – Urči v horách nad 1000m/n.m. 13 druhů rostlin. Osm – Táboř v cizině na horách. Devět – Ovládej perfektně orientaci v horách (s mapou). Lze je plnit najednou a průběžně. Tady platí všechny pravidla v předcházejícím bodě. Nikdy nechoď sám! O svých túrách si veď pečlivé zápisy a v současné době není problém pořizovat i fotografické snímky. A jistě přibalíš i atlas rostlin, případně sáčky na rostliny do herbáře. Musíš však dáti pozor, abys nesbíral chráněné rostliny. Silůvky
Desátá podmínka - Znej zásady pohybu v horském terénu (suťová, sněhová pole, ledovce, laviny…) A co jsou ta Suťová pole a další pole Atano? Není to náhodou pole plné kamení, které chodíme na podzim vybírat? Ne, tak to Lasičko není, horské suťové pole jsou podobná kamenným mořím, avšak jsou málo stabilní, složená ze suťového materiálu přemístěného vlivem gravitace, satlací apod. na svazích o větším sklonu (zpravidla přes 20 %). A pak stačí velmi neopatrně stoupnout, nebo udělat neopatrný pohyb – hození kamene do vrchu na svah a kamení se dá do pohybu jako lavina. Droliny na Plešivci u Jinců.
Sněhové pole je také velmi nebezpečné, na jaře napadaný sníh na svém povrchu umrzne a stává se jednolitou ledovou deskou, nebezpečí se skrývá v rozhodnutí takové pole přejít, uklouznutí může znamenat nekontrolovatelný skluz až do údolí, nebo na konec pole. Zastavit skluz je prakticky nemožné. Pole se utváří i na mírně skloněných loukách a tam kde sníh vydrží po celou dobu oteplení.
Lasičko, ledovec si představit dokážeš a lavinu též, jistě jsi ve filmech viděl, co taková lavina dokáže. Je důležité se vždy na horách řídit tím, co nám říká a doporučuje Horská služba.
Zimní Silvestrovský tábor 2014 / 2015 Jedenáctou podmínkou je – Slaňuj kolmou stěnu: pro věk 12 let / 6m vysokou, 13 let / 10m, 14 let / 15m, 15 a více let / 20m Jé to je docela jednoduché, já chodím občas s kamarády na horolezecký trenažér. To máš velkou výhodu, avšak taková stěna v přírodě je docela o něčem jiném. Takže je možnost opět s kamarády z Hvězdy vyzkoušet i přírodní stěnu. Třeba pískovcovou, což je: Dvanáctá podmínka – Zdolej pískovcovou věž cestou: 12 a méně let I.st. náročnosti, 13 let II.st., 14 let a více III.st náročnosti. Nebo cvičnou stěnu o jeden stupeň obtížnosti víc. Já vím, že pískovec je docela kluzký a občas se po něm špatně leze. To je docela pravda Lasičko, je nutné si vybrat takovou cestu, kterou zvládneš i když tě bude jistit dospělý kamarád. Poslední podmínkou je tvoje šikovnost, vytrvalost a trpělivost. Třináctá podmínka: chyť 5x z deseti pokusů do lasa kolík 1m vysoký a vzdálený 5m. Tí jóó, to je docela hustě náročný. To snad do tábora dokážu. A umí Condor s lasem? Na to se Condora Lasičko budeš muset zeptat.
Quest Horal – návodový sešitek, vypracoval: Atana
