Psychologie katastrof v Rusku

2015, roč. 9, č. 4 Zprávy

Psychologie katastrof v Rusku Štěpán Vymětal

Úvodem Psychologie katastrof (disaster psychology) je relativně nová aplikovaná psychologická disciplína, která se rozvíjí zejména v posledních 15-20 letech. Můžeme také hovořit o psychologii mimořádných událostí a krizového řízení či psychologii krizí, katastrof a traumatu. Všechny tyto termíny vymezují její předmět. Jedná se o disciplínu s mezioborovým akcentem, která využívá poznatky ze sociální, forenzní a klinické psychologie, urgentní medicíny a medicíny katastrof, krizového řízení, psychologie bezpečnostních sborů, vojenské psychologie, interkulturní psychologie, mediálních studií, informačních a komunikačních technologií a různých dalších oblastí. V České republice se psychologie katastrof rozvíjí jako relativně samostatná disciplína nejvíce od rozsáhlých povodní v r. 2002, v jiných evropských zemích je její rozvoj také vázán na zkušenosti s konkrétními rozsáhlými či hromadnými katastrofami a neštěstími. Výuka výběrového předmětu Psychologie katastrof probíhá na katedře psychologie FF UK od r. 2005. Pracovní skupina pro psychologii krizí, katastrof a traumatu při Českomoravské psychologické společnosti byla oficiálně ustanovena v r. 2010 (web viz http://www.psychologieprokrize.cz/) Mezi odborné lídry v této oblasti patří zejména země severní Evropy, mnohé zkušenosti z výzkumu a praxe má také Izrael a USA. V České republice se psychologie katastrof začala systémově rozvíjet nejprve v rezortu Ministerstva vnitra (v Policii ČR a následně v rámci Hasičského záchranného sboru), dále také v nestátních neziskových organizacích a nakonec se prosazuje i v rámci vysokoškolského vzdělávání. V této oblasti aplikované psychologie v rámci Evropy rozhodně nezaostáváme, rovněž naše spolupráce s dalšími zeměmi je na dobré úrovni. ČR má od roku 2003 zástupce ve Stálém výboru pro psychologii krizí a katastrof Evropské federace psychologických asociací (EFPA Standing Committee on Disaster and Crisis Psychology). Jde o aktivní skupinu, která pořádá každoročně dvě mezinárodní odborná sympózia, vyměňuje si informace ohledně nejlepší praxe a aktuální zkušenosti a spolupracuje v rámci mezinárodních projektů v oblasti psychologie krizí, katastrof a traumatu (web viz http://disaster.efpa.eu/). Mezi nejnovější témata patří psychologie radikalizace, rizika propagandy, psychologické aspekty hrozeb chemických, biologických, radiačních a nukleárních incidentů, hybridní válka a otázky migrace. Počátek odborné spolupráce s ruskými kolegy Od roku 2014 má ve Stálém výboru pro psychologii krizí a katastrof EFPA svou zástupkyni také Ruská federace. Je jí vedoucí ruských psychologů specializovaných na mimořádné události Julia Sergejevna Šojgu, Ph.D, ředitelka Centra neodkladné psychologické pomoci EMERCOM (Ministerstvo Ruské federace pro civilní ochranu, mimořádné události a eliminaci následků přírodních katastrof) a zástupkyně prezidenta Ruské psychologické asociace. S ohledem na skutečnost, že katastrofy nerespektují hranice, ani kulturní a politická východiska, je vzájemná odborná výměna informací a spolupráce psychologů mezi západní, střední a východní Evropou žádoucí, zejména když probíhá odborně a apoliticky. Zástupci SC EFPA se v letech 2014 a 2015 zúčastnili v Moskvě mezinárodního konference EMERCOM, která se týkala psychologických aspektů u radiačních incidentů a dalších katastrof, zároveň se seznámili se strukturou, organizací a praxí v rámci ruského systému psychologické pomoci při mimořádných událostech. Vzhledem k tomu, že česká psychologie se od 90. let 20. století orientovala více západním směrem, je užitečné doplnit si přehled o to, kam směřuje ruská aplikovaná psychologie v oblasti reakce na katastrofy. V současnosti ji lze řadit po odborné stránce mezi světové lídry. V oblasti psychologie mimořádných událostí (dále MU) docházelo v Rusku k samostatnému vývoji, který využíval a modifikoval evropské poznatky a vodítka, doplnil je o vlastní zkušenosti z praxe a provázal je se svým tradičním psychofyziologickým přístupem. 51


Historie a struktura systému Psychologické centrum EMERCOM byla založeno před 16 lety (1999) a plně funkční v jednotném standardu ve všech oblastech Ruské federace (RF) je od roku 2003. Psychologická služba EMERCOM má centrální řízení z moskevského ústředí a 7 oblastních center, které pracují v jednotlivých oblastech RF. Psychologie katastrof v RF tvoří celkem silnou odbornou síť, zahrnuje velké množství odborníků a má i výraznou materiální státní podporu. Celkově je v rámci psychologické služby EMERCOM v RF zaměstnáno okolo 755 psychologů (z toho cca 100 v rámci moskevského ústředí), dále se na psychosociální pomoci v případě potřeby podílí i velké množství psychologů dobrovolnicky. Vzhledem k velikosti země, různým klimatickým, geografickým, interkulturním faktorům i rozmanitosti mimořádných událostí mají ruští kolegové velké množství zkušeností s likvidací psychologických následků různých typů katastrof. Psychologická služba EMERCOM zajišťuje 24 hodinovou pohotovost pro okamžitou reakci (výjezdní terénní týmy, psychologická telefonická linka, webový portál atd.). Jde jednak o rychlou reakci směrem k zasaženým občanům, jednak o tvorbu optimálního sociálního a psychologického prostředí pro provádění záchranných prací. V Rusku proběhne měsíčně přes 140 psychologických intervencí v kontextu katastrof. V rámci Psychologického centra EMERCOM vznikla i profesionální skupina psychologů pro poskytování intervencí při mezinárodních humanitárních operacích (v posledních letech jich bylo okolo 30, na kterých se podíleli i psychologové). Psychologické služby jsou začleněny do Jednotného státního systému pro prevenci a reakci na mimořádné události. Základní úkoly a principy: Kromě poskytování psychologické pomoci občanům RF v urgentní fázi po neštěstí zajišťují psychologové EMERCOMu psychorehabilitaci hasičům a záchranářům po náročných zásazích, zabývají se výzkumem, podílejí se na odborné přípravě psychologů s touto specializací, poskytují psychologickou pomoc při katastrofách v zahraničí a podílí se na osvětě a budování krizové připravenosti komunity. Mezi základní principy patří: přístup centrovaný na zachování zdraví - v rámci připravenosti, prevence i léčby (rehabilitace), důraz na aplikovanou psychologii, použití jednoduchých metod intervence, důraz na posilování krizové připravenosti (podpora dobrovolnictví a komunity), vědecko výzkumná spolupráce, mezioborová a mezinárodní spolupráce. Důraz je kladen na univerzálnost obecných principů, se zachováním vysoké míry diferenciace na základě různých podmínek (různé profesní skupiny, rozmanité podmínky konkrétního typu mimořádné události). Důraz je také na jednoduchost implementace postupů do rutinní praxe. V RF existuje jednotný a centralizovaný systém psychologické pomoci při katastrofách, který umožňuje při MU domácího nebo mezinárodního charakteru (v krátké době a účinně) poskytnout psychologickou intervenci. Cílovou skupinou jsou občané zasažení MU a jejich příbuzní a profesionálové, kteří se podílejí na záchranných a likvidačních pracech. Zvyšování odolnosti a krizové připravenosti záchranářů EMERCOMu Klíčovým úkolem je zajištění bdělosti a krizové připravenosti záchranářů. Z výzkumu vyplynula potřeba: (a) Tvorby jednotného systému pro psychologické vzdělávání jednotlivých typů záchranářů (výcvik záchranářů zahrnuje zvládnutí psychologické stránky profesionálních aktivit - záchranných a likvidačních prací, rozvoj specifických profesních dovedností a prevenci následků profesního stresu). Psychologický výcvik zasahujících je jednotný. Bylo vytvořeno 14 výcvikových balíčků, které obsahují vodítka pro vedení lekcí, soubor výcvikových úkolů a část hodnocení. Pomocí vzdělávacích programů došlo k ujednocení psychologického výcviku záchranářů (jednotná je metodika a postup). Obsah vzdělávacích programů vychází z několikaletého výzkumu. (b) Optimalizace psychologického screeningu profesionálů (vývoj a implementace psychologických programů pro 11 základních kategorií profesionálů, obsahuje seznam psychologických a psychofyziologických vlastností potřebných pro úspěšný profesionální výkon 52


a kritéria pro hodnocení jejich rozvoje  vysoké, střední, nízké. Psychologické programy umožňují zlepšit proceduru psychologického screeningu. (c) Vývoje a implementace jednotného diagnostického systému pro všechny kategorie pracovníků EMERCOMu, který umožňuje včasné odhalení potenciálních chorob souvisejících s pracovním stresem a jejich prevenci, resp. posílení duševního zdraví. (d) Adaptace metod pro hodnocení well-beeingu personálu a pro zjišťování sociálního klimatu na pracovišti (sociometrie). (e) Analýzy, adaptace a implementace metod psychologické prevence a rozvoj programů pro minimalizaci nepříznivých účinků specifické pracovní zátěže. (f) Vývoje a implementace komplexního systému psychologické a psychofyziologické rehabilitace. Vytvořeny byly jednotné metodické pokyny pro použití speciálního (technického) vybavení profesionály psychologické služby EMERCOM. V Rusku pod ministerstvem pro mimořádné události působí okolo 300 000 hasičů. Dle zákona má hasič projít komplexní diagnostikou v psychorehabilitačním centru do 7 dnů od mimořádně náročného zásahu. Každým z osmi center denně projde okolo 30 zasahujících, za rok je to cca 10 000 osob. V případě potřeby pak zahájena psychorehabilitace. Personál každého z center tvoří okolo 20 lékařů a psychologů. V diagnostice i terapii jsou využívány jak fyziologické, tak psychologické metody. Je zjišťován poměr tělesného tuku, respirační a kardiovaskulární ukazatele a další fyziologické ukazatele. Využívají se nejnovější rehabilitační metody a vybavení, virtuální realita, EEG biofeedback, masáže, sauna, kyslíkové drinky či speciální výživové preparáty. Zvyšování odolnosti a krizové připravenosti komunity Dalším z hlavních úkolů Ministerstva pro mimořádné události RF je prevence a profylaxe mimořádných událostí. V této oblasti se psychologická služba podílí na kampani pro zvyšování kultury bezpečnosti (zvyšování psychologických kompetencí komunity). Za tímto účelem byl zřízen i internetový portál „Služby nouzové psychologické pomoci EMERCOM Ruska“. Portál je určen občanům, obsahuje populárně vědecké materiály a odkazuje na odbornou pomoc. Zároveň se portál stal prostředkem interakce psychologů, kteří působí v bezpečnostní oblasti. Další alternativou v této oblasti je rozvoj studentského psychologického dobrovolnického hnutí. Vzniklo 8 dobrovolnických studentských psychologických skupin, jejichž úkolem je podílet se na posilování komunitní odolnosti na mimořádné události, resp. „kultury bezpečného chování“. V roce 2014 proběhlo v rámci uvedené kampaně přes 800 akcí těchto dobrovolníků, které se týkaly okolo 18 000 osob. V oblasti výzkumu a metodologické podpory proběhla analýza kapacit a přizpůsobení technologie pro poskytování asynchronního internetového poradenství. Zřízení komplexní metodiky a výcviku pro přípravu v první psychické pomoci pro jedince bez psychologického vzdělání, které vede ke zvýšení psychologického povědomí v komunitě. Automatizovaný informační systém pro psychology EMERCOMu Zřízení jednotného informačního systému pro psychology EMERCOMu (automatizovaný informační systém), který slouží k metodické podpoře, výměně operačních informací a sdílení vědeckých poznatků. Smyslem je také automatizovat profesionální aktivity psychologů EMERCOMu v základních oblastech: diagnostice, výcviku a terénní práci při MU. V oblasti reakce na systém MU umožňuje předvídání rizik hromadných sociálně psychologických jevů při MU. Je zde také realizován také distanční vzdělávací program psychologů (e-learning, virtuální třídy a webové konference). Odborná připravenost psychologů EMERCOM: Odborná příprava psychologů pro mimořádné události je zakotvena ve specializačním studiu psychologů v oboru „Psychologie mimořádných událostí a extrémních situací“ a „Psychologie služebních činností“ (operační psychologie). Na přípravě psychologů se podílí 8 vzdělávacích 53


institucí, včetně fakulty psychologie Lomonosovy univerzity v Moskvě. Na té se aktuálně připravuje 20 psychologů pro potřeby EMERCOM. Na základě výzkumu bylo identifikováno několik oblastí, na které se psychologická služba EMERCOM v poslední době zaměřuje: (a) Předvídání psycho-sociálních následků mimořádných událostí a rizik; (b) Rozvoj technik psychologické pomoci obětem katastrof (také s ohledem na věková, pohlavní, národnostní a náboženská specifika); (c) Možnosti psychologické pomoci obětem katastrof bez použití verbálních technik (podpora lidí bez znalosti ruštiny); (d) Rozvoj systémů pro poskytování informační a psychologické podpory a pomoci přeživším a pozůstalým prostřednictvím telefonické linky (Emergency hotline). Vědeckovýzkumná práce probíhá aktuálně ve 3 oblastech: (a) Dynamika kognitivních procesů ve stresu; (b) Psychofyziologie u zasahujících – hodnocení a prognóza stavu u zasahujících v extrémní zátěži; (c) Technologie distanční psychologické práce s občany. Mezirezortní a mezinárodní spolupráce Mezirezortní a mezinárodní spolupráce probíhá v rámci konferencí a dalších odborných setkání. Psychologické centrum EMERCOM organizuje každoročně odbornou konferenci s mezinárodní účastí s názvem „Problémy psychologických následků spojených s radiačními nehodami a dalšími mimořádnými událostmi“, která se koná v rámci mezinárodního veletrhu „Komplexní bezpečnost“. Smyslem je výměna odborných zkušenností i veřejná kontrola aktivit. Konference propojuje akademickou sféru a odborníky z praxe s mezinárodními experty v oblasti psychologie krizí, katastrof a traumatu. Vzájemná odborná komunikace probíhá s experty z celého světa. Za posledních 6 let proběhlo okolo 80 akci v rámci mezinárodní odborné spolupráce psychologické služby EMERCOM. Témata posledních konferencí EMERCOM Poslední dvě mezinárodní konference psychologické služby EMERCOM zahrnovaly, jejichž názvy nám ilustrují oblasti hlavního odborného zájmu (uvedeno zkráceně): 2014  psychologie terorismu a radikalizace, dopady následků radiačních nehod na psychické zdraví, psychosociální následky radiačního incidentu ve Fukušimě, úloha dobrovolnického hnutí v psychologii katastrof, certifikace dobrovolníků v psychologii katastrof, psychologická pomoc ve válce, posttraumatická salutogeneze, psychologické problémy krizového řízení při katastrofě, psychosociální pomoc u velmi rozsáhlých katastrof, možnosti psychoterapie přeživších po japonském zemětřesení, psychologie identifikace zemřelých, psychosociální podpora lidí s disabilitou při katastrofách, psychosociální aspekty u zasahujících záchranářů, zvládací mechanismy u zasahujících při extrémní zátěži, posilování spravedlnosti a práv u občanů zasažených katastrofou, otázky psychologického výcviku záchranářů, 2015  10 let výzkumu v psychologii katastrof v Turecku, trauma u teroristů a vliv na vyjednávání, možnosti prevence radikalizace, osobnostní charakteristiky spojené s odolností u přeživších japonské zemětřesení 2011, psychologický stres a odolnost u přeživších zemětřesení v Turecku 2011, léčba psychosociálního stresu v Indii, psychotraumatizující faktory při hodnocení výkonu zasahujících, možnosti psychologické podpory v komunitě v Donbasu během ozbrojeného konfliktu a po jeho skončení, poskytování lékařské a psychologické pomoci obětem katastrof v Rusku, krátkodobá terapie orientovaná na rozhodování – při telefonické krizové intervenci, diferencovaný přístup k diagnostice a psychologické intervenci v extrémních situacích, skupiny vzájemné podpory v oblasti mimořádné události, psychosociální podpora v komunitě v radioaktivně 54


kontaminované oblasti, dynamika psychického stavu svědků série teroristických útoků, zvyšování psychické odolnosti u zasahujících, psychosomatické problémy u mladých lidí po černobylské katastrofě v zasažených oblastech, otázky vzdělávání a rehabilitace psychologů katastrof, metody pro řízení stresu v organizaci po mimořádné události, psychologická podpora v rámci mobilních lékařských jednotek po zemětřesení na Haiti v roce 2010, psychosociální adaptace a kardiovaskulární systém u exponovaných profesí, psychofyziologické determinanty adaptibility na extrémní životní podmínky, systém pro podporu duševního zdraví při katastrofách v Rusku. Z vyhodnocení činnosti psychologické služby EMERCOM Psychologická služba EMERCOM zveřejnila statistická data z vyhodnocení své činnosti v roce 2014, která dokreslují rozsah činností psychologů katastrof v Rusku.  Psychologický výcvik: 23 850 akcí s pokrytím 139 470 osob.  Psychologická diagnostika: 117 462 osob z řad personálu.  Odborný psychologický screening: 26 635 osob.  Sociálně psychologický průzkum: 89 380 osob.  Psychologové EMERCOM byli zapojeni do 2675 incidentů.  Bylo realizováno 46 telefonických nouzových linek, kde bylo celkově přijato 26611 hovorů.  Psychologické intervence proběhly v rámci 163 055 akcí u 64 318 osob (šlo o intervence individuální i skupinové).  Psychologická následná péče byla realizována u 276 hromadných mimořádných událostí. Pomoc byla realizována u 92 766 osob (57 713 z nich byli uprchlíci z Ukrajiny). Závěrem Z hlediska systému psychologie katastrof v Rusku je třeba vyzdvihnout holistický přístup v psychorehabilitaci, který provazuje psychologický a fyziologický přístup při práci s jedincem, dále využití moderních technologií v diagnostice i léčbě, sepětí odborníků z praxe s výzkumem, systém specializovaného vzděláváním psychologů se zaměřením na krize a katastrofy, včetně jejich certifikace.

Obr. 1 Centrum pro psychologii MU, MČS Ruska

55


Obr. 2 Pracoviště telefonické krizové intervence

Obr. 3 Výjezdní psychologický tým

Obr. 4 Psychodiagnostická laboratoř

Obr. 5 EEG biofeedback – diagnostika a rehabilitace

56


Obr. 6 Virtuální realita – výcvik a rehabilitace

Obr. 7 EEG diagnostika

Obr. 8 Psychorehabilitační centrum u Moskvy

57


Obr. 9 Projektory pro psychorelaxaci

Obr. 10 Specializační příprava psychologů, Moskva

58


Obr. 11 Z konference Psychologické služby MČS 2014 (vlevo ředitelka J.Šojgu, vpravo konvenorka SC EFPA M. Rooze)

O autorovi: PhDr. Štěpán Vymětal, Ph.D. působí na MV ČR, zaměřuje se na psychologii krizí a hromadných neštěstí. Je zástupcem České republiky v Standing Committee on Crisis, Disaster and Trauma Psychology EFPA. Vyučuje psychologii katastrof na katedře psychologie FF UK v Praze.

_________________ Vymětal, Š. (2015). Psychologie katastrof v Rusku. E-psychologie [online], 9, 4, 51-59. Dostupné z http://epsycholog.eu/pdf/vymetal-zp2.pdf.

59

Psychologie katastrof v Rusku

Recommend Documents