Psychické poruchy - oblasti psychických poruch 1. poruchy vnímání (iluze – dochází ke zkreslení vnímaného objektu - za šera považuji keř za přikrčenou postavu nebo nesprávně porozumím slyšenému slovu či větě a chybně si to vykládám – přesvědčím se o omylu a koriguji to; halucinace – nemají objektivní zevní podnět, nemocný je přesvědčen, že jde o skutečný vjem – při horečnatých onemocněních, při septických stavech, u duševních chorob, jsou sluchové, zrakové, kombinované) 2. poruchy myšlení (myšlenkový trysk – zrychlené až překotné myšlenkové pochody; zabíhavé – odbočování od tématu, nedokončení načaté myšlenky – mají děti a staří lidé při skleróze; ulpívavé myšlení – perservace – setrvání u některé myšlenky, která se nám stále vrací do vědomí; nesouvislé – chybí logické souvislosti, zmatené a roztříštěné – při schizofrenii; autistické – jedinec přemýšlí o nesplnitelných přáních, je fantazijní a neopírá se o dřívější zkušenosti; vtíravé - obsedantní - příznak neuróz; bludy – vznikají na podkladě psychického onemocnění a vyznačují se chorobně zkresleným, nereálným nebo nesmyslným přesvědčení, svými bludnými úvahami je v jednání velmi silně ovlivněn) 3. poruchy paměti - fáze – vštípení, uchování, vybavení (amnézie - ztráta paměti v důsledku epilepsie, úrazu; chorobné výpadky paměti jsou vyplňovány smyšlenkami, postupné zapomínání – např. při skleróze, senilní demenci) 4. poruchy emocionální – nepřiměřená, emocionální reakce, která neodpovídá situaci (manická nálada – chorobná veselost, podnikavá nálada, zlobná nálada přecházející v afekt zlosti, smutku, sklíčenosti až depresi, střídání nálad – jásot, smutek) 5. poruchy jednání (slabá vůle – snížená schopnost realizovat potřebnou činnost a realizovat cíl; zkratkovité jednání – pokus o zbrklé dosažení cíle nevhodným jednáním a bez rozmyšlení,ale je účelné; impulzivní – nenaplánovaný cíl, kvalitativní odchylka, pohnutka je náhlá, bez úvahy; stereotypní jednání – stále opakující se stereotypní jednání, činnost, slova; sebepoškozování a vražda) 6. poruchy vědomí – porucha pozornosti, zpomalené myšlenkové procesy a jednání. Toto zastřené vědomí dosahuje různé hloubky od spavosti - 1° somnolence, hluboký spánek - 2° sopor, až po hluboké bezvědomí 3° koma; mrákotné stavy (pacient je zmatený, trpí iluzemi, je neklidný) mají rozmanité formy, nehybný stav se současnou ztrátou kontaktu s okolím – stupor, třeštění s živými až agresivními pohyby a slovy - deliriózní stav, mimovolné jednání – automatické - odlišuje se od běžného způsobu konání, daného jedince, může jednat zcela nesmyslně, ale i nebezpečně vůči sobě i okolí; epilepsie – záchvaty křečí doprovázené někdy až ztrátou vědomí (petit mal až grand mal) 7. poruchy osobnosti (poruchy sebeprožívání - depersonalizace, pocit odcizení; transformace osobnosti – jsem někdo jiný – král, císař; rozpad osobnosti – pacient ztrácí souvislosti se svou původní osobností, mohou to být první příznaky schizofrenie)
Psychické poruchy - členění 1. mentální retardace – viz psychopedie 2. neuróza a) strachové a úzkostné neurózy b) hysterická neuróza c) psychastenická neuróza d) neurózy v oblasti řečové e) orgánové a vegetativní neurózy 3. reaktivní stavy a) nálada A) úzkostná nálada B) bezradná nálada C) apatická nálada podle síly: subdeprese, deprese, melancholie b) afekt A) afekt zlosti B) afekt strachu C) afekt žárlivosti D) hypochondrická reakce 4. psychopatie a) monosymptomatická psychopatie b) polymorfní psychopatie nebo a) psychopatie se vztahem k neurózám b) psychopatie ve vztahu k maniodepresivní psychóze c) psychopatie ve vztahu k schizofrenii d) psychopatie ve vztahu k paranoidním psychózám e) psychopatie ve vztahu k disociálním rysům
5. psychózy a) organické A) senilní a presenilní demence B) alkoholické psychózy různého druhu C) psychózy po mozkových příhodách D) psychózy při jiných tělesných poruchách a nemocích b) funkční A) schizofrenie B) afektivní psychóza C) paranoia D) parafrenie c) reaktivní – probíhají tehdy, trvá-li i podnět A) depresivní psychóza B) afektivní psychóza C) akutní paranoidní reakce)
bude u maturity Psychické poruchy – členění 1. mentální retardace – viz psychopedie 2. neuróza a) strachové a úzkostné neurózy b) hysterická neuróza c) psychastenická neuróza d) neurózy v oblasti řečové e) orgánové a vegetativní neurózy 3. reaktivní stavy 1. nálada A) úzkostná nálada B) bezradná nálada C) apatická nálada podle síly: subdeprese, deprese, melancholie b) afekt A) afekt zlosti B) afekt strachu C) afekt žárlivosti D) hypochondrická reakce 4. psychopatie a) monosymptomatická psychopatie b) polymorfní psychopatie nebo a) psychopatie se vztahem k neurózám b) psychopatie ve vztahu k maniodepresivní psychóze c) psychopatie ve vztahu k schizofrenii d) psychopatie ve vztahu k paranoidním psychózám e) psychopatie ve vztahu k disociálním rysům
5. psychózy a) organické A) senilní a presenilní demence B) alkoholické psychózy různého druhu C) psychózy po mozkových příhodách D) psychózy při jiných tělesných poruchách a nemocích b) funkční A) schizofrenie B) afektivní psychóza C) paranoia D) parafrenie c) reaktivní – probíhají tehdy, trvá-li i podnět A) depresivní psychóza B) afektivní psychóza C) akutní paranoidní reakce)
Klasifikace Psychických poruch – členění
1. mentální retardace – viz psychopedie 2. neuróza - funkční porucha nervové činnosti a) strachové a úzkostné neurózy b) hysterická neuróza d) psychastenická neuróza e) neurózy v oblasti řečové f) orgánové a vegetativní neurózy 3. reaktivní stavy – projevují se náladou a afektem (depresivní stavy) nálada – nepříliš hluboký dlouhodobý emocionální prožitek a) úzkostná nálada b) bezradná nálada c) apatická nálada podle síly: subdeprese, deprese, melancholie afekt – silně působící krátkodobá emocionální reakce a) afekt zlosti b)afekt strachu c) afekt žárlivosti d)hypochondrická reakce 4. psychopatie – trvalé povahové odchylky, změněná struktura osobnosti, jsou dědičné, vrozené, na vývoj jedince má vliv i výchova a) monosymptomatická psychopatie b) polymorfní psychopatie nebo a) psychopatie se vztahem k neurózám b) psychopatie ve vztahu k maniodepresivní psychóze c) psychopatie ve vztahu k schizofrenii d) psychopatie ve vztahu k paranoidním psychózám e) psychopatie ve vztahu k disociálním rysům
5. psychózy organické – příčinou je dědičné nebo získané poškození mozku (po mozkových příhodách a) senilní a presenilní demence b) alkoholické psychózy různého druhu c) psychózy po mozkových příhodách d) psychózy při jiných tělesných poruchách a nemocích funkční a) schizofrenie – narušena celá osobnost b) afektivní psychóza – cyklická, není u dětí, nepostihuje intelekt c) paranoia – blud - ukřivděnost, persekuční, žárlivost, erotomané d) parafrenie – budy a halucinace (ve věku od 40 – 65 let) reaktivní – probíhají tehdy, trvá-li i podnět a) depresivní psychóza b) afektivní psychóza c) akutní paranoidní reakce)
Péče o jedince s psychickými poruchami Léčení psychických poruch vyžaduje spolupráci psychiatra, psychologa, sociálního pracovníka a pedagoga. Psychopatologickými odchylkami dítěte, dospívajícího, dospělého a stárnoucího člověka se zabývá psychiatrie a klinická psychologie. Nezastupitelné místo náleží speciální pedagogice, jejímu uplatnění při diagnóze, prognóze a terapii. Mají různou závažnost, hloubku a trvání. Liší se podle příčin a mají rozmanitý klinický obraz. V rámci prevence, která je základním východiskem zdravého tělesného a duševního vývoje. Kvalita dědičnosti, prostředí, výchovy a vzdělání má podstatný podíl na nedostatcích endogenního a exogenního původu. Je důležité naučit vedoucí pracovníky, ředitele, mistry, učitele vytvořit si kladný vztah k podřízeným, žákům, naučit se psychohygieně. Dospělí vytvářejí předpoklady pro příznivé či nepříznivé životní podmínky. Mají zodpovědnost za vývoj dorůstající generace i za děti dosud nenarozené. Příznivé výchovné prostředí je důležité v dětství a v mládí a konsolidovaný život v dospělosti a ve stáří. U již vzniklých onemocnění sledovat jedince i po vyléčení a zabránit případnému zhoršení, což může způsobit i nevhodné prostředí, těžké životní období. Budoucí rodiče musí vytvářet vhodné prostředí pro narozené dítě, je diametrální rozdíl mezi dítětem radostně očekávaným a dítětem nechtěným. Uspořádané a příznivé rodinné vztahy jsou základem pro zdravý duševní vývoj dítěte. Začnou- li se projevovat některé zvláštnosti v chování dítěte, jsou-li obtíže s jeho výchovou či učením, je naprosto nevhodné řešit je negativními postupy, násilím, trestem. Problémové dítě potřebuje ještě víc porozumění, povzbuzení, laskavý přístup. Hlavním úkolem je zmírnit nebo odstranit příznaky psychické poruchy, buď likvidací příčin, které je vyvolávají nebo působit na ně přímo. Je potřebné konat systematickou depistáž, tzn. vyhledávat aktivně děti, které potřebují pomoc. Učitelé si musí všímat problémových dětí a poskytovat jim odbornou pomoc (nutnost mít základy speciální pedagogiky). U problémových dětí má určité povinnost celá společnost. Výchova dospělých je náročnou a nesnadnou záležitostí, neboť mají již řadu upevněných stereotypů a navykli si jednat s dítětem určitým způsobem, řešit obvyklými postupy jeho nedostatky v chování, jednání a učení. Kvalitní výchovnou pomocí a soustavnou péčí o každého jedince s psychickými problémy lze předejít výraznějším poruchám nebo je alespoň zmírnit.
PSYCHICKÉ PORUCHY - poruchy v duševním zdraví Skupinové označení pro psychické odchylky od duševního zdraví, projevují se jako chorobné procesy nebo chorobné stavy → porucha odrazu vnějšího světa → narušení vztahu k okolí (mezilidské vztahy) → porucha sebehodnocení → porucha chování Rychlé tempo, technické vlivy, zvýšené požadavky, přechodné nebo trvalé přetěžování to vše má vliv na psychiku člověka, může dojít k selhání a tím nastává psychická porucha. Prevence: Předcházet problémovým situacím. Laskavé jednání lidí navzájem, optimální výchova, zabezpečovat pocit bezpečí už od narození jedince, porozumění, jistota, kladná citová atmosféra. (Záleží také na typu osobnosti jedince a jeho odolnosti). Diagnóza a léčení je záležitostí psychiatrie. Vznik a příčiny psychických poruch: Dědičnost, vrozené faktory, získané faktory Prenatální období, perinatální do 10. dne), postnatální – infekční nemoci, které zasáhnou mozkové blány či mozek, úrazy NS, zvláště poranění mozku, ucpání mozkových cév, poškození toxickými látkami, mozkové nádory, degenerativní procesy, životní styl, konflikty, psychická traumata Stupeň a typ psychické choroby je vázán na určitou kulturu v níž člověk žije a je vychováván. Původ psychických nemocí se klasifikuje na vlivy: Endogenní – vytvářejí se uvnitř organismu, častou příčinou je porucha v látkové výměňe Exogenní – vnější činitelé, které působí na organismus nepříznivě (nevhodné látky, jedy) Duševní zdraví = pohoda, radost, úsměv, dobrá nálada, rozvaha, pevná vůle. Další členění: 1. Psychické nemoci a. Neurózy b. Psychózy 2. Psychické úchylky (anomálie) a. Psychopatie b. Mentální retardace
