PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT) VE VZDĚLÁVÁNÍ

Univerzita v Liege Fakulta psychologie a pedagogická

PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT) VE VZDĚLÁVÁNÍ PROFIL STÁTU: ČESKÁ REPUBLIKA

Listopad 2012

Redakční poznámka Domu zahraničních služeb:

Cílem studie Průzkum škol: ICT ve vzdělávání je přinést srovnání stavu vybavenosti škol a využívání technologií ve výuce napříč celou Evropou. Zpráva také ukazuje hlavní problémy, kterým většina evropských zemí v oblasti úspěšného zavádění ICT do výuky čelí. Dům zahraničních služeb působil jako národní koordinátor studie, jehož hlavním úkolem byla podpora zapojených škol. Považujeme za důležité upozornit na fakt, že Průzkum škol: ICT ve vzdělávání proběhl na podzim roku 2011 a studie mapuje situaci před více než dvěma lety. Mnohé skutečnosti (např. vybavení škol novými technologiemi jako tablety) se na školách změnily a je nutné je brát při čtení v úvahu. Celoevropský rozměr studie na některých místech způsobuje terminologickou nepřesnost, na kterou mohou čeští čtenáři narazit. V mnoha evropských zemí je např. ICT koordinátor (či přesněji ICT metodik) pracovník školy, jehož celodenní pracovní náplní je ICT podpora učitelů. V České republice je situace odlišná, protože ICT metodik je učitel, který má pouze část úvazku určenou ke správě této funkce. V neposlední řadě je podstatné upozornit na formu dotazování a sběru dat. Studie vznikla na základě dotazování, ve kterém učitelé a ředitelé odpovídali online. Vzhledem k rozsahu průzkumu nebylo možné, aby zadavatel odpovědi nijak kontroloval či stav ověřoval na místě.

strana 2

Tuto zprávu vypracoval dodavatel: Sdružení European Schoolnet a Univerzita v Liège na základě smlouvy SMART 2010/0039. Názory vyjádřené v této zprávě jsou názory autorů a nemusí nezbytně odrážet stanovisko Evropské komise. Evropská komise ani žádná osoba jednající v zastoupení Evropské komise nenese odpovědnost za informace uvedené v tomto dokumentu. Copyright 2012. Materiál z této zprávy může být volně reprodukován, pokud bude uveden zdroj.

strana 3

Obsah 1.

Úvod ....................................................................................................................................................... 5 ICT v systému školství v České republice ................................................................................................. 5 Průzkum ve školách: ICT ve vzdělávání ................................................................................................... 5

2.

Infrastruktura ICT .................................................................................................................................... 7 Dostupnost počítačů pro vzdělávací účely ........................................................................................... 7 Širokopásmové připojení .......................................................................................................................... 8 „Připojenost“ .............................................................................................................................................. 9

3.

Frekvence využívání ICT ve výuce ..................................................................................................... 11 Frekvence využívání ICT vyučujícími ve výuce..................................................................................... 11 Využívání ICT ze strany žáků ................................................................................................................... 12

4.

Digitální sebedůvěra ........................................................................................................................... 14 Vyučující ................................................................................................................................................... 14 Žáci ........................................................................................................................................................... 16

5.

Odborný rozvoj .................................................................................................................................... 18 Doba strávená odbornou přípravou..................................................................................................... 18 Účast na školení ....................................................................................................................................... 19

6.

Podpora v rámci školy ........................................................................................................................ 21 Koordinátor ICT ........................................................................................................................................ 21 Motivace .................................................................................................................................................. 22

7:

Skupiny ................................................................................................................................................. 24 Digitálně vstřícná škola ........................................................................................................................... 24 Digitálně sebejistí a vstřícní učitelé ........................................................................................................ 26 Digitálně vstřícný žák............................................................................................................................... 28 Digitálně vybavená škola ....................................................................................................................... 30

Závěr ............................................................................................................................................................. 32 Příloha ........................................................................................................................................................... 33 Tabulky ..................................................................................................................................................... 33 Poznámky ................................................................................................................................................. 38

strana 4

1.

ÚVOD

ICT V SYSTÉMU ŠKOLSTVÍ V ČESKÉ REPUBLICE V České republice určuje státní politiku v oblasti vzdělávání Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, přičemž odpovědnost je rozdělena mezi stát, kraje a obce. Kraje mají na starosti vzdělávání na středních školách a v terciární odborné sféře, zatímco obce zajišťují povinnou školní 1 docházku . Podle Klíčových údajů o učení a inovacích prostřednictvím ICT ve školách v Evropě (Key Data 2 on Learning and Innovation through ICT at school in Europe), které zveřejnila síť Eurydice , jsou v České republice vypracovány vnitrostátní strategie zahrnující přípravu na používání ICT ve školách, e-learning, digitální/mediální gramotnost a rozvoj e-dovedností. Na úrovni středního školství jsou 3 zpracovány celostátně platné řídicí dokumenty pro téměř všechny vzdělávací cíle v oblasti ICT a pro polovinu z nich na úrovni základního školství. ICT se vyučuje na základních i středních školách jako samostatný předmět a jako předmět v technice, přičemž na středních školách se učí také jako obecný nástroj pro jiné předměty, případně jako nástroj pro určité úkoly v jiných předmětech. Pro ICT hardware či software nejsou stanovena žádná celostátně platná doporučení ani návrhy a v této oblasti není poskytována žádná podpora. Podle oficiálních řídicích dokumentů se od žáků základních a středních škol očekává, že budou používat ICT v matematice a humanitních předmětech a na středních školách také při výuce přírodních a společenských věd, ale neexistují žádná doporučení, jak mají ICT používat vyučující těchto předmětů. Nejsou stanovena žádná celostátně platná doporučení pro použití ICT při hodnocení žáků. Jsou podporována partnerství veřejného a soukromého sektoru na propagaci používání ICT v základních a středních školách.

PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: ICT VE VZDĚLÁVÁNÍ V roce 2011 zahájilo Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a 4 technologie Průzkum ve školách: ICT ve vzdělávání, jehož primárním cílem je porovnat výkon jednotlivých států z hlediska přístupu k ICT, jejich používání a postojů k nim ve 4., 8. a 11. ročníku. Průzkum ve školách je součástí série průzkumů v rámci meziodvětvového srovnávání v Evropské unii, kdy je porovnáván pokrok jednotlivých států v oblasti Digitální agendy pro Evropu (DAE) a cílů EU2020. Průzkum financuje Generální ředitelství Evropské komise pro komunikační sítě, obsah a technologie; je realizován v partnerství mezi sdružením European Schoolnet a Service d’Approches Quantitatives des faits éducatifs na Pedagogické fakultě Univerzity v Liège. Průzkum zahrnující 31 států (EU27, Chorvatsko, Island, Norsko a Turecko) probíhal od ledna 2011 do května 2012, přičemž na podzim 2011 byl proveden sběr dat. Ve čtyřech zemích (v Německu, Islandu, Nizozemí a Spojeném království) byla četnost odpovědí nedostatečná, což znemožnilo provedení spolehlivé analýzy; proto vycházejí zjištění uvedená v této zprávě z dat z 27 zemí.

1

https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php?title=Home

http://eacea.ec.europa.eu/education/eurydice/documents/key data series/129EN.pdf, vydáno v roce 2011, konkrétně následující tabulky a příslušné komentáře: A6, B6, B7, C2, C3, C4, C12 a E10. 2

3

Tj. znalost výpočetní techniky a elektroniky, používání počítače, používání mobilních zařízení, používání kancelářských aplikací, vyhledávání informací, používání multimédií, rozvoj programovacích dovedností a používání sociálních médií. 4

www.ec.europa.eu/dgs/connect/

strana 5

Tento profil státu je třeba číst ve spojení se Zprávou o průzkumu ve školách: ICT ve vzdělávání („hlavní zpráva“). V profilu jsou představeny hlavní ukazatele týkající se přístupu k informačním a komunikačním technologiím (ICT), jejich používání a postojů k nim na základních a středních školách, které byly odvozeny z odpovědí v dotaznících, jež vyplňovali ředitelé škol, učitelé a žáci. Tyto dotazníky ukazují vnitrostátní výsledky v porovnání s průměrem EU a pokud možno také výsledky pouze u 8. ročníků. Z důvodu stručnosti a přehlednosti jsou uvedeny grafy za tento ročník, nikoli za jiné ročníky, a to také z toho důvodu, že výsledky u tohoto ročníku bývají indikativní pro všechny ročníky (tzn. jeví charakteristiky a odhalují problémy, které se vyskytují také u 4. ročníků a 11. ročníků). V textu jsou uvedeny informace o výsledcích a hodnocení jiných ročníků a odkaz na příslušný graf v hlavní zprávě. Celá zpráva, profily jednotlivých států, obecné informace, dotazníky, tabulky, podrobnosti o metodice a nezpracovaná data jsou zdarma k dispozici na https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/pillar-6enhancing-digital-literacy-skills-and-inclusion. Autory lze kontaktovat na [email protected] a informace o průzkumu najdete na http://essie.eun.org.

strana 6

2. INFRASTRUKTURA ICT

DOSTUPNOST POČÍTAČŮ PRO VZDĚLÁVACÍ ÚČELY V České republice jsou počítače (tj. stolní počítače, přenosné počítače či tablety bez ohledu na připojení k internetu) dostupné žákům ve všech ročnících na úrovni blízké průměru EU s výjimkou 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, kde je počet žáků na jeden počítač nadprůměrný (viz hlavní zpráva Obr. 1.1). Na Obr. 2.1 je znázorněno porovnání České republiky v 8. ročníku u tohoto ukazatele s jinými státy. Obr. 2.1: Počet žáků na jeden počítač (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12)

30 25 20 15

5

5

EU

CZ

10 5

EL

TR

RO

IT

BG

HR

PL

SL

LV

MT

SK

LT

PT

HU

FR

IE

AT

FI

EE

BE

CY

DK

ES

NO

SE

0

Co se týká počítačů připojených na internet v 8. ročníku (Obr. 2.2), jde v České republice většinou o stolní počítače, přenosných počítačů je v evidenci relativně málo. Česká republika se řadí na čtvrté místo v poměru počtu žáků na jeden stolní počítač. V České republice je ve všech ročnících značně méně přenosných počítačů v porovnání s průměrem EU (viz hlavní zpráva Obr. 1.2). V tomto měřítku se Česká republika řadí ve všech ročnících do střední skupiny zemí s výjimkou 4. ročníku, kde je ve vedoucí skupině zemí.

250

Obr. 2.2: Počet žáků na jeden stolní a přenosný počítač připojený na internet (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12)

200 150 100 50

33 6

714

0 CY BE AT CZ EE ES FI FR PT IE LT EU SK LV MT HU DK PL SI SE NO BG HR IT RO EL TR Desktops Laptops

Desktops = stolní počítače Laptops = přenosné počítače

Počítače jsou v České republice ve všech ročnících obvykle umístěny v počítačových učebnách (viz hlavní zpráva Obr. 1.3). Procento žáků ve školách, kde je více než 90 % počítačů funkčních, je nižší (viz hlavní zpráva Obr. 1.4), v 8. ročníku je to 59 % oproti průměru EU, který činí 76 %.

strana 7

ŠIROKOPÁSMOVÉ PŘIPOJENÍ V České republice je procento žáků ve školách bez širokopásmového připojení ve všech ročnících pod průměrem EU, přičemž ve 4. ročníku a 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je toto procento nulové. Ve většině ročníků se procenta žáků ve školách s širokopásmovým připojením s rychlostí vyšší než 10 mbps blíží průměru EU nebo jsou pod ním; výjimkou je 4. ročník, kde je toto procento vyšší. Procento žáků ve školách s připojením rychlostí vyšší než 100 mbps se ve všech ročnících blíží průměrů EU a v 8. ročníku je vyšší. Obr. 2.3: Rychlost širokopásmového připojení (% žáků s vyloučením odpovědí "nevím", Česká republika a EU, 2011-12)

Grade 4

EU

8%

Czech_Rep

5%

Czech_Rep

Grade 11voc

Czech_Rep 0% 5%

Grade 8

10%

Grade 11gen

0%

EU

EU

30%

17%

21%

No broadband

22%

<2mbps

29% 15%

2-5 mbps

21%

5-10 mbps

90%

100%

11%

4%

9%

25%

28%

23%

80%

20%

9%

25% 25%

12% 13%

29% 24%

10-30 mbps

4%

2% 9%

25%

40% 18%

70%

17%

19%

3% 17% 6%

60%

27%

42%

6%

7%

50% 25%

17% 4%

40%

27%

10%

5%

Czech_Rep EU

20%

30-100 mbps

6%

10%

14% 16%

5%

8%

11%

>100 mbps

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika No broadband = bez širokopásmového připojení

Na Obr. 2.4 je znázorněno porovnání České republiky v 8. ročníku s jinými zeměmi: je na osmém nejvyšším místě z hlediska počtu žáků ve školách s vysokorychlostním širokopásmovým připojením a v jiných ročnících pak ve střední skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 1.8).

strana 8

Obr. 2.4: Rychlost širokopásmového připojení (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12, pořadí podle >100mbps, 2011-12) 100% 80% 60% 40% 20%

>100mbps

30-100mbps

10-30mbps

5-10mbps

2-5mbps

<2mbps

PL

MT

IT

BE

EL

FR

HU

HR

ES

CY

RO

SK

EU

SL

IE

BG

TR

LT

LV

CZ

PT

AT

FI

EE

SE

DK

NO

0%

No broadband

Mezi počtem obyvatel v místě školy a rychlostí širokopásmového připojení existuje v České republice v 11. ročníku škol s odborným zaměřením významná pozitivní korelace (viz hlavní zpráva Obr. 1). „PŘIPOJENOST“ Níže jsou uvedena procenta žáků ve školách, které lze charakterizovat jako „připojené“, např. školy, které mají své internetové stránky nebo virtuální výukové prostředí (virtual learning environment VLE), a procenta žáků ve školách, které toto nemají. V České republice je procento žáků ve školách, které mají své internetové stránky, vyšší než průměr EU ve všech ročnících, přičemž v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je to 100 %. Procento žáků ve školách s virtuálním výukovým prostředím se v 11. ročníku blíží průměrů EU, ale v ostatních ročnících je nižší, zejména pak ve 4. ročníku. „Nepřipojených“ škol je málo ve všech ročnících, přičemž v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením není žádná škola nepřipojená, což je pod průměrem EU.

Grade 4

Czech Republic

Grade 11voc

Grade 11gen

Czech Republic

Grade 8

Obr. 2.5: Procento žáků v připojených školách - internetové stránky, virtuální výukové prostředí, žádné připojení (Česká repubika a EU, 2011-12) 95%

23%

5%

EU

79%

32% 15%

EU

95%

22%

5%

Czech Republic EU

93%

63%

6% 0%

98%

60%

2%

20%

40%

60%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika

strana 9

80%

VLE No connectedness

92%

61%

7%

EU

School website 100%

56%

0%

Czech Republic

86%

58%

10%

100%

School website = školní internetové stránky VLE = virtuální výukové prostředí No connectedness = žádné připojení

Česká republika se řadí do dolní skupiny zemí, co se týká virtuálního výukového prostředí v 8. ročníku, jak je vidět na Obr. 2.4, a do střední skupiny zemí v jiných ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 1.10). Obr. 2.6: % žáků ve školách s virtuálním výukovým prostředím (8. ročník; úroveň států a EU, 2011-12) 100% 80%

61%

60% 40%

22%

20% HU

IT

HR

MT

CZ

BG

CY

TR

EL

PL

LT

RO

SK

LV

EE

IE

EU

SL

AT

BE

FR

ES

SE

FI

DK

PT

NO

0%

Česká republika se z hlediska škol s virtuálním výukovým prostředím ve 4. a 8. ročníku řadí do dolní skupiny zemí, neboť škol, které nabízejí externí přístup, je relativně málo, ale do přední skupiny zemí v 11. ročníku, kde je takový přístup k vyučujícím i žákům na vysoké úrovni (viz hlavní zpráva, oddíl 1).

strana 10

3. FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ ICT VE VÝUCE

FREKVENCE VYUŽÍVÁNÍ ICT VYUČUJÍCÍMI VE VÝUCE Na níže uvedených grafech je znázorněna frekvence, s jakou vyučující využívají ICT ve výuce. V České republice se tato frekvence blíží průměrů EU ve všech ročnících. S výjimkou 4. ročníku je zde více učitelů ve všech ročnících, kteří používají ICT při více než 25 % hodin, což je nad průměrem EU. Nejintenzivněji se ICT využívají v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, kde zhruba jeden ze čtyř vyučujících používá ICT se svými žáky při více než 75 % hodin.

Grade Grade Grade Grade 11 voc 11 gen 8 4

Obr. 3.1: Frekvence využívání zařízení ICT vyučujícími ve výuce (v % žáků, Česká republika a EU, 2011-12) Czech_Rep 4% 4% EU 3% Czech_Rep EU Czech_Rep EU Czech_Rep EU

15%

10%

6%

7%

21%

14%

8%

15% 13% 12%

17% 16%

17% 17%

17%

19%

7%

6% 4% 11%

6%

13% 14%

16%

7%

9%

14%

14%

23%

26% 19%

18% 19%

17%

5%

21%

20%

15%

19%

19%

17%

7%

11%

22%

18%

12%

7% 7%

24% 14%

9% 13%

>75% of lessons

51-75% of lessons

25-50% of lessons

11-24% of lessons

6-10% of lessons

1-5% of lessons

<1% of lessons

Don't know

8%

10% 10% 9%

6%

7% 2% 7% 4%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika % of lessons = % hodin Don’t know = nevím Obr. 3.2: Využití ICT vyučujícími při minimálně 25 % hodin (v % žáků, Česká republika a EU, 2011-12) 24%

Grade 4

29% 36%

Grade 8

32%

Czech Republic

35%

Grade 11gen

EU mean

32% 57%

Grade 11voc 50% 0%

20%

40%

60%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika EU mean = průměr EU

strana 11

80%

100%

Z Obr. 3.3 je zřejmé, že se Česká republika řadí do střední skupiny zemí, co se týká procenta žáků v 8. a 11. ročníku ve školách, kde vyučující používají ICT ve více než 25 % hodin, ale do dolní skupiny zemí, kde se ICT používá ve 4. ročníku (viz hlavní zpráva Obr. 2.2). Obr. 3.3: Využití ICT vyučujícími při více než 25 % hodin (8. ročník; úroveň států a EU, 2011-12) 100% 80% 60% 36%

40%

32%

20% PL

LU

AT

BG

ES

FI

LT

HU

NO

EU

IT

RO

EL

BE

CZ

LV

MT

FR

DK

SE

SI

HR

SK

CY

EE

IE

TR

PT

0%

Co se týká využívání ICT vyučujícími (oddíl 3 hlavní zprávy), je Česká republika mezi prvními 3 státy, kde vyučující používají ICT při výuce více než šest let ve všech ročnících s výjimkou 4. ročníku, kde je Česká republika v dolní skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 3.2). Česká republika je na čtvrtém místě z hlediska výuky zaměřené na žáky (student-centred learning) ve 4. a 8. ročníku, v 11. ročníku odborných škol patří do vedoucí skupiny (Obr. 3.5) a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením se řadí do středu. VYUŽÍVÁNÍ ICT ZE STRANY ŽÁKŮ Žáci 8. a 11. ročníků byli dotázáni, jak často používají různá zařízení ICT v hodinách pro účely studia. Na níže uvedeném grafu je znázorněna uváděná intenzita využívání školního počítače a vlastních přenosných počítačů nebo mobilních telefonů. V České republice používají žáci počítače v hodinách častěji, než je průměr EU, ve všech ročnících. Používání vlastních přenosných počítačů ze strany žáků se blíží průměrů EU v 11. ročníku, ale ve 4. ročníku je nižší. Používání mobilních telefonů je ve všech ročnících nad průměrem EU.

Grade 8

Obr. 3.3: Procenta žáků, kteří používají ICT v hodinách za účelem studia alespoň jednou týdně (Česká republika a EU, 2011-12) 62

Czech_Rep

5 34 53

EU

11

Grade 11voc Grade 11gen

28 71

Czech_Rep

10

School desktop or laptop computer

41

Own laptop

51

EU

11

Own mobile phone

35 73

Czech_Rep

16 47 64

EU

16 46 0

20

40

60

80

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika

strana 12

100

School desktop or laptop computer = školní stolní počítač nebo přenosný počítač Own laptop = vlastní přenosný počítač Own mobile phone = vlastní mobilní telefon

V 8. ročníku se používání školních počítačů, jak je uváděli žáci, pohybuje ve středním rozsahu zemí; více než 62 % žáků uvedlo, že je používají alespoň jednou týdně, čímž se ČR řadí na dvanácté místo (Obr. 3.5) a na páté a sedmé místo v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, respektive odborných škol (viz hlavní zpráva Obr. 2.5). Obr. 3.5 Používání stolních/přenosných počítačů pro účely studia alespoň jednou týdně (% žáků, 8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12) 100

80 62 60

53

40

20

FI

SI

AT

FR

LV

IT

LU

BE

EE

RO

ES

IE

EU

SE

PT

NO

CZ

EL

PL

HU

LT

TR

HR

SK

CY

DK

MT

BG

0

V porovnání s jinými státy používají žáci 8. ročníků v České republice relativně hodně své vlastní mobilní telefony, ale méně používají své vlastní přenosné počítače. V ostatních ročnících jsou tato čísla podobná (viz hlavní zpráva Obr. 2.5). Obr. 3.6 Používání vlastních mobilních telefonů nebo přenosných počítačů pro účely studia alespoň jednou týdně (% žáků, 8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12)

100 80 60

34

40

28

5

11

20

Own mobile phone

MT

TR

ES

IT

FR

SL

IE

EL

EU

FI

HU

RO

CZ

NO

AT

BG

LU

SK

BE

SE

CY

HR

PL

PT

EE

DK

LV

LT

0 Own laptop

Own mobile phone = vlastní mobilní telefon Own laptop = vlastní přenosný počítač

Žáci v České republice uvádějí používání interaktivních tabulí (whiteboard) ve všech ročnících mnohem častěji, než je průměr EU. ČR se zde řadí na první místo v 8. ročníku a v 11. ročníku odborných škol a na třetí místo v 11. ročníku (viz hlavní zpráva Obr. 2.6). Co se týká aktivit žáků zahrnujících používání ICT v hodinách, patří Česká republika ve všech ročnících mezi vedoucí skupinu zemí, měřeno podle frekvence používání (viz hlavní zpráva Obr. 2.8).

strana 13

4. DIGIT ÁLNÍ SEBEDŮVĚRA

VYUČUJÍCÍ Střední skóre žáků v České republice vyučovaných učiteli, kteří jsou si jisti svými funkčními dovednostmi, se ve všech ročnících pohybuje kolem 3, což zhruba odpovídá průměru EU, je to však výrazně pod průměrem u dovedností v oblasti sociálních médií ve všech ročnících. Obr. 4.1: Sebedůvěra vyučujících v jejich funkční dovednosti a dovednosti v oblasti sociálních médií (podle ročníků; střední skóre žáků 1 znamená „žádné“ a 4 znamená „velké“; ČR a EU; 2011-12)

Obr. 4.1a: 4. ročník

Obr. 4.1b: 8. ročník

1,95

Social media skills

2,41

1,5

2

2,5

3

3,5

2,5

2,5

3

3

3,5

2,28 2,51

3,5

Czech Republic EU 3,19

Operational skills

3,01 2

2


1,5

1,5

Social media skills

2,38

1

3

Obr. 4.1d: 11. ročník odborné školy

1,99

Operational skills

3,01

1

Obr. 4.1c: 11. ročník všeobecné školy

Social media skills

Czech Republic EU

Operational skills

2,98 1

2,37


Operational skills

2,13

Social media skills

3,16 1

1,5

2

2,5

3

3,5

Czech Republic = Česká republika Social media skills = dovednosti v oblasti sociálních médií Operational skills = funkční dovednosti

Při porovnání úrovně sebedůvěry v 8. ročníku se vyučující v České republice řadí sebedůvěrou ve své funkční dovednosti do střední skupiny zemí (Obr. 4.1e) a stejné hodnocení je i ve všech ostatních ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 4.13).

strana 14

Obr. 4.1e Sebedůvěra vyučujících v jejich funkční dovednosti (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12) 3,5 1 'None' , 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot'

3,01

3

3 2,5 2 1,5

HR

LT

BE

FI

HU

LV

EE

EL

TR

ES

BG

CY

RO

IT

EU

CZ

SK

DK

NO

SE

SI

FR

IE

PL

PT

MT

AT

LU

1

1 = žádné 2 = malé 3 = určité 4 = velké

V 8. ročníku jsou vyučující v České republice v nejnižší skupině zemí, co se týká jejich sebedůvěry v dovednosti v oblasti sociálních médií (Obr. 4.1f), a stejné hodnocení je i ve všech ostatních ročnících (viz hlavní zpráva Obr. 4.14). Obr. 4.1f Sebedůvěra vyučujících v jejich dovednosti v oblasti sociálních médií (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12) 1 'None' , 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot'

3,5 3 2,37

2,5

2,13

2 1,5


strana 15

LV

BE

CY

HU

CZ

EL

AT

LT

HR

IT

BG

EU

RO

FR

ES

PL

SI

PT

LU

MT

DK

SK

IE

NO

FI

SE

TR

EE

1

ŽÁCI Střední skóre žáků v České republice v 8. a 11. ročníku je pod průměrem EU. Obr. 4.2: Sebedůvěra žáků v jejich dovednosti v oblasti ICT (podle ročníků; střední skóre žáků 1 znamená „žádné“ a 4 znamená „velké“; ČR a EU; 2011-12)

Obr. 4.2a: 8. ročník

Obr. 4.2b: 11. ročník všeobecný

2,36 2,41

Social media skills

2,56 2,63

Operational skills

Czech Republic EU

2,73 2,58

Responsible internet use

3,04 2,98

Safe internet use 1

1,5

2

2,89 2,78

Social media skills

2,5

Operational skills

3,06 2,88


3,07 2,93 3,4

Safe internet use 3

3,5

Czech Republic EU

3,16 1

1,5

2

2,5

3

3,5

Obr. 4.2c: 11. ročník odborný

2,54 2,55

Social media skills Operational skills

2,78 2,78


2,81 2,75

Czech Republic EU

3,08 2,98

Safe internet use 1

1,5

2

2,5

3

3,5

Czech Republic = Česká republika Social media skills = dovednosti v oblasti sociálních médií Operational skills = funkční dovednosti Responsible internet use = odpovědné používání internetu Safe internet use = bezpečné používání internetu

Důvěra ve funkční dovednosti je mezi žáky 8. ročníků nižší, než je průměr EU (Obr. 4.2d), ale v 11. ročníku je vyšší; zde patří ČR mezi přední skupinu zemí (viz hlavní zpráva Obr. 4.18).

strana 16

1 'None' , 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot'

Obr. 4.2d Sebedůvěra žáků v jejich funkční dovednosti (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12) 3,5 3

2,63

2,56

2,5 2 1,5 LU

TR

IE

BE

EL

SI

RO

BG

LV

HR

CZ

ES

DK

MT

FI

IT

EU

SK

CY

AT

EE

SE

LT

HU

FR

NO

PT

PL

1


Česká republika je ve střední skupině zemí v důvěře žáků 8. ročníků v jejich schopnosti v oblasti sociálních médií (Obr. 4.2e), stejná situace je u 11. ročníků odborných škol a u 11. ročníků škol se všeobecným zaměřením je ČR na osmém místě (viz hlavní zpráva Obr. 4.18). Obr. 4.2e Sebedůvěra žáků v jejich dovednosti v oblasti sociálních médií (8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12)

1 'None' , 2 ' A little', 3 'Somewhat', 4 'a lot'

3,5 3

2,41

2,5

2,36

2 1,5

LU

MT

EL

IT

TR

DK

SI

CY

ES

IE

BG

AT

CZ

RO

EU

LV

HR

SK

NO

FR

LT

HU

FI

PT

SE

PL

EE

1


Žáci všech ročníků v České republice patří do přední skupiny zemí z hlediska důvěry v bezpečné a odpovědné používání internetu (viz hlavní zpráva Obr. 4.16, 4.17) a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením jsou u bezpečného používání internetu na prvním místě.

strana 17

5. ODBORNÝ ROZVOJ

DOBA STRÁVENÁ ODBORNOU PŘÍPRAVOU Většinu žáků všech ročníků v České republice vyučují učitelé, kteří v posledních dvou let věnovali na svůj odborný rozvoj více než 6 dnů, což je nad průměrem EU nebo se k němu blíží. V České republice je méně žáků navštěvujících školy, kde vyučující věnovali na svůj odborný rozvoj v oblasti ICT 1 až 3 dny, což je pod průměrem EU s výjimkou 8. ročníku, který se pohybuje na úrovni EU. Procenta vyučujících, kteří se svému odbornému rozvoji nevěnovali vůbec, jsou ve všech ročnících pod průměrem EU. Obr. 5.1: Doba, kterou učitelé strávili v posledních dvou letech svým odborným rozvojem (v % žáků; s vyloučením odpovědí "4-6 dnů" a "< 1 den"; ČR a EU; 2011-12)

Grade 4

1% Czech Republic

17% 56%

12% 19%

EU

Grade 8

48%

Czech Republic

3% 16%

EU

5% 16%

61%

No time

Grade 11voc Grade 11gen

61%

1-3 days

2% Czech Republic

20%

> 6 days

57%

11% 23%

EU

45%

3% 16%

Czech Republic

68%

10% EU

21% 49%

0%

20%

40%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech Republic = Česká republika No time = žádnou dobu 1-3 days = 1-3 dny >6 days = více než 6 dnů

strana 18

60%

80%

100%

ÚČAST NA ŠKOLENÍ Jak je zřejmé z níže uvedeného Obr. 5.2, je v České republice více žáků ve školách, než je průměr EU, kde vyučující v nedávné době absolvovali školení o ICT prováděné zaměstnanci školy. To platí pro všechny ročníky s výjimkou 8. ročníku, který je na úrovni EU. Méně žáků navštěvuje školy, kde se vyučující účastní školení prostřednictvím online komunit nebo v nedávné době absolvovali individuální studium, což se ve všech ročnících pohybuje pod průměrem EU. Obr. 5.2: Prostředky, s jejichž pomocí vyučující absolvovali odbornou přípravu v ICT v posledních dvou letech (podle ročníků; v % žáků; ČR a EU; 2011-12)

Obr. 5.2a: 4. ročník Participation in online communities


Participation in online communities

10% 25%

ICT training provided by school staff

54%

Czech Republic

Personal learning about ICT in your…

Personal learning about ICT in your own time

63% 70% 0%

20% 40% 60% 80% 100%

Participation in online communities

28% 55% 44%



Czech Republic EU


61% 72% 0%

Czech Republic

51%

EU

59% 74%

Obr. 5.2d: 11. ročník odborný

13%


50%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Obr. 5.2c: 11. ročník všeobecný Participation in online communities

31%


EU

40%

8%

20% 40% 60% 80% 100%

21% 28% 54% 41%

EU 70%

71% 0% 20% 40% 60% 80% 100%

Czech Republic = Česká republika Participation in online communities = účast v online komunitách ICT training … = školení v ICT prováděné zaměstnanci školy Personal learning… = individuální studium ICT

strana 19

Czech Republic

Obr. 5.2e ukazuje, že se učitelé 8. ročníků v České republice účastnili odborného rozvoje v posledních dvou letech v menší míře, výjimkou je pedagogické školení o ICT – zhruba průměrně.

Subject

EU

TR

SE

ES

SI

SK

RO

PT

PL

NO

MT

LT

LU

LV

IT

53% Pedagogical

IE

EL

HU

FR

FI

EE

DK

CZ

CY

HR

BG

BE

AT

54%

19%

33% 31%

Obr. 5.2e: Účast na odborném rozvoji (8. ročník, podle druhu, státy a EU, 2011-12)

Online communities

Pedagogical = pedagogické Subject = předmět Online communities = online komunity

V České republice patří ve všech ročnících procenta žáků, které vyučují učitelé, pro něž je školení o ICT povinné, mezi nejvyšší v EU (viz hlavní zpráva Obr. 4.2). Co se týká individuálního studia ICT ve volném čase (viz hlavní zpráva Obr. 4.4), jsou procenta (od 59 % do 70 %) ve všech ročnících pod průměrem EU. Procento žáků, které vyučují učitelé účastnící se školení o ICT, jež zajišťují zaměstnanci školy, se v 8. ročníku blíží průměru EU, ale v ostatních ročnících je vyšší (viz hlavní zpráva Obr. 4.5). Učitelé, kteří v posledních dvou letech nestrávili žádný čas odborným rozvojem v oblasti ICT, vyučují od 1 do 3 procent žáků (viz hlavní zpráva Obr. 4.11); u tohoto ukazatele je to jedno z nejnižších čísel v celé EU.

strana 20

6. PODPORA V RÁM CI ŠKOLY

Žáci v České republice obecně navštěvují školy, kde se realizují strategie ICT na průměru EU (viz hlavní zpráva Obr. 5.3); tím se ČR řadí do střední skupiny zemí a v 11. ročníku odborných škol do přední skupiny zemí. Procenta žáků ve školách, které mají strategie na podporu spolupráce učitelů (viz hlavní zpráva Obr. 5.7), jsou nízká, což řadí Českou republiku do dolní skupiny zemí ve všech ročnících a v 11. ročníku na předposlední místo. Česká republika je v přední skupině zemí, co se týká strategií v oblasti odpovědného používání internetu a sociálních médií (viz hlavní zpráva Obr. 5.10), ve 4. a 8. ročníku, ve střední skupině zemí v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením a v nejnižší skupině v 11. ročníku odborných škol. Na druhé straně je Česká republika ve všech ročnících v horní skupině zemí z hlediska procent žáků ve školách, které mají programy řízení změn (viz hlavní zpráva Obr. 5.14), a ve 4. ročníku je na třetím nejvyšším místě. KOORDINÁTOR ICT V České republice je oproti stavu na úrovni celé EU (viz Obr. 6.1) velká většina žáků ve školách, kde jsou ve všech ročnících k dispozici koordinátoři ICT. Většina žáků navštěvuje školy, které zaměstnávají na plný úvazek koordinátory ICT poskytující pedagogickou i ICT podporu ve všech ročnících, což je značně nad průměrem EU. V České republice je oproti stavu na úrovni celé EU (viz Obr. 6.1) zhruba 90 % žáků 4. ročníků ve školách, kde jsou k dispozici koordinátoři ICT, přičemž průměrná úroveň EU činí 62 %, a toto procento je vyšší i ve všech ostatních ročnících, významně vyšší pak v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením. Žáci všech ročníků navštěvují školy, které zaměstnávají na plný úvazek koordinátory ICT, což je mnohem vyšší úroveň než průměr EU. Obr. 6.1: Procenta žáků ve školách s koordinátorem ICT (všechny ročníky, Česká republika a EU, 2011-12)

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika

strana 21

Koordinátoři ICT poskytují pedagogickou podporu nad úrovní průměru EU ve všech ročnících, značně více pak v 8. ročníku. Obr. 6.2: Procenta žáků ve školách s koordinátorem ICT na plný úvazek, případně za odměnu a poskytujícím pedagogickou podporu (všechny ročníky, Česká republika a EU, 2011-12)

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Providing … = poskytující pedagogickou podporu Rewarded = za odměnu Available = k dispozici na plný úvazek

MOTIVACE V České republice je většina žáků ve školách, které praktikují různé formy motivací či odměn za používání ICT, což je ve všech ročnících nad průměrem EU, zejména pak z hlediska počtu hodin školení a vybavení; obecně za finanční motivace a snížení pracovního úvazku. Obr. 6.3a: Procenta žáků ve školách motivujících a odměňujících učitele používající ICT při výuce (4. ročník; v % žáků; ČR a EU; 2011-12)

Additional training hours

39%

Additional equipment

35% 24% 17%

Competitions and prizes

68% 60%

Financial incentives

17% 7% Reduction of teaching… 4%

0%

Czech_Rep EU

73%

20% 40% 60% 80% 100%

Czech_Rep = Česká republika Additional training… = více hodin školení Additional equipment = více vybavení

strana 22

Competitions… = soutěže a ceny Financial … = finanční motivace Reduction… = snížení pracovního úvazku


74%

Additional training hours

39% 67%

Additional equipment Competitions and prizes Financial incentives

33%

Czech_Rep

12% 15%

EU

57% 12%

Reduction of teaching hours

5% 2%

0%

20% 40% 60% 80% 100%

Czech_Rep = Česká republika Additional training… = více hodin školení Additional equipment = více vybavení Competitions… = soutěže a ceny Financial … = finanční motivace Reduction… = snížení pracovního úvazku

Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu 5 hlavní zprávy.

strana 23

7:

SKUPINY

DIGITÁLNĚ VSTŘÍCNÁ ŠKOLA Z podrobné analýzy dat vyplynula také koncepce „digitálně vstřícného učitele“. Takoví učitelé se vyznačují vysokou sebedůvěrou v oblasti ICT a pozitivním postojem k využívání těchto technologií, vysokou úrovní přístupu k ICT a nízkou úrovní překážek v jejich využívání. Dokonce se zdá, že učitelé, kteří mají vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivní postoj k využívání těchto technologií, dokážou překonat i nízkou úroveň přístupu k ICT a vysokou úroveň překážek. V České republice je ve většině ročníků (s výjimkou 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením) procento žáků ve školách s vysokou podporou nad průměrem EU, zejména pak ve 4. ročníku. Obr. A: Procenta žáků podle typu školy z hlediska politiky a podpory (všechny ročníky, ČR a EU, 2011-12)

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika School type = typ školy Strong policy & strong support = silná politika a silná podpora Weak policy & strong support = slabá politika a silná podpora Strong policy & weak support = silná politika a slabá podpora Weak policy & weak support = slabá politika a slabá podpora

strana 24

V 8. ročníku se Česká republika v porovnání s jinými státy řadí na první místo v ukazateli škol, které mají silnou politiku i silnou podporu (typ 1), a patří do přední skupiny zemí se slabou politikou i slabou podporou (typ 4). Podobná situace je také ve 4. ročníku a 11. ročníku odborných škol, kde jsou procenta škol typu 4 mezi nejnižšími (viz hlavní zpráva Obr. 8.1). V 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je Česká republika v dolní skupině zemí se školami typu 1 a má vysoké procento žáků ve školách typu 3 a 4, kde je podpora slabá. Obr. 7.1: Digitálně vstřícné školy (% žáků, 8. ročník, úroveň EU a států, 2011-12 59 11 15 15

Czech_Rep Slovenia Ireland Norway Malta Lithuania Bulgaria Slovakia Denmark Belgium Estonia Turkey Austria Portugal Latvia Spain Sweden EU Finland Poland Hungary Romania Cyprus France Italy Greece Croatia

School type 1 - Strong policy & strong support School type 2 - Weak policy & strong support School type 3 - Strong policy & weak support School type 4 - Weak policy & weak support

25

0%

25

20%

40%

16

60%

Česká republika Slovinsko Irsko Norsko Malta Litva Bulharsko Slovensko Dánsko Belgie Estonsko Turecko Rakousko Portugalsko Lotyšsko Španělsko Švédsko EU Finsko Polsko Maďarsko Rumunsko Kypr Francie Itálie Řecko Chorvatsko School type = typ školy Strong policy & strong support = silná politika a silná podpora Weak policy & strong support = slabá politika a silná podpora

strana 25

34

80%

100%

Strong policy & weak support = silná politika a slabá podpora Weak policy & weak support = slabá politika a slabá podpora

DIGITÁLNĚ SEBEJISTÍ A VSTŘÍCNÍ UČITELÉ Z podrobné analýzy dat vyplynula také koncepce „digitálně vstřícného učitele“. Takoví učitelé se vyznačují vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivním postojem k využívání těchto technologií, vysokou úrovní přístupu k ICT a nízkou úrovní překážek v jejich využívání. Dokonce se zdá, že učitelé, kteří mají vysokou sebedůvěru v oblasti ICT a pozitivní postoj k využívání těchto technologií, dokážou překonat i nízkou úroveň přístupu k ICT a vysokou úroveň překážek. V České republice se procento žáků, které vyučují digitálně vstřícní učitelé, liší podle ročníků: v 8. ročníku se blíží průměru EU, v odborných školách je nadprůměrné a ve 4. a 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením je podprůměrné. Obr. B: Procenta žáků podle typu podmínek výuky (sebedůvěra/postoj učitelů a přístup/překážky (všechny ročníky, ČR a ET, 2011-12)

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Type = typ Typ 1 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 2 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/vysoké překážky Typ 3 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 4 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/ vysoké překážky

Oproti jiným zemím je v České republice nižší procento žáků v 8. ročníku ve školách s učiteli typu 1 (Obr. 7.2), což řadí ČR v tomto směru do střední skupiny zemí. Co se týká jiných ročníků (viz hlavní zpráva Obr. 8.3), je Česká republika z hlediska digitálně vstřícných učitelů v dolní skupině zemí ve 4. ročníku, ale v přední skupině zemí, a to na šestém místě, v 11. ročníku odborných škol.

strana 26

Obr. 7.2: Digitálně vstřícní učitelé (% žáků, 8. ročník, úroveň EU a států, 2011-12) Ireland Portugal Slovenia Hungary Slovakia Spain Estonia Bulgaria Austria Poland Norway France EU Turkey Lithuania Italy Czech_Rep Malta Latvia Denmark Belgium Romania Croatia Sweden Finland Cyprus Greece Luxembourg

23

31

24

Type 1 - • high teachers confidence/ attitude & high access/low obstacles

22

Type 2 - • high teachers confidence/ attitude & low access/high obstacles

22

27

32

19

Type 3 -• low teachers confidence/ attitude & high access/low obstacles Type 4 -• low teachers confidence/ attitude & low access/high obstacles

0%

20%

40%

60%

80%

Irsko Portugalsko Slovinsko Maďarsko Slovensko Španělsko Estonsko Bulharsko Rakousko Polsko Norsko Francie EU Turecko Litva Itálie Česká republika Malta Lotyšsko Dánsko Belgie Rumunsko Chorvatsko Švédsko Finsko Kypr Řecko Lucembursko Type = typ Typ 1 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 2 = vysoká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/vysoké překážky Typ 3 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a vysoký přístup/nízké překážky Typ 4 = nízká sebedůvěra/postoj učitelů a nízký přístup/ vysoké překážky

strana 27

100%

DIGITÁLNĚ VSTŘÍCNÝ ŽÁK Digitálně vstřícný žák je definován jako žák, který má vysokou úroveň přístupu k ICT a používá tyto technologie ve škole i doma; procenta těchto žáků jsou v České republice nad průměrem EU ve všech sledovaných ročnících.

grade grade 11voc 11gen grade 8

Obr. C: Procenta žáků podle profilu z hlediska používání ICT doma a ve škole (všechny ročníky, ČR a EU, 2011-12) Czech_Rep

33

EU

31

Czech_Rep

52 50 45

EU

36

34

EU

20%

18 28

51

29 0%

19 38

36

Czech_Rep

14

15

53 40%

60%

18 80%

Student profile 1 - High access/use at school & home Student profile 2 - Low access/use at school & high access/use at home student profile 3 - Low acess at school & home

100%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Student profile = profil žáka Profil žáka 1 = vysoká úroveň přístupu/používání ve škole i doma Profil žáka 2 = nízká úroveň přístupu/používání ve škole a vysoká úroveň přístupu/používání doma Profil žáka 3 = nízká úroveň přístupu ve škole i doma

strana 28

U tohoto ukazatele se procenta žáků 8. ročníků typu 1 blíží střední skupině zemí v Evropě (Obr. 7.3), ale v 11. ročníku je Česká republika v přední skupině zemí (viz hlavní zpráva Obr. 8.5). Česká republika je ve všech ročnících mezi předními státy z hlediska nízkého procenta žáků typu 3, tzn. je zde jen velmi málo žáků, kteří mají nízkou úroveň přístupu k ICT jak ve škole, tak i doma. Obr. 7.3: Digitálně vstřícní učitelé (% žáků, 8. ročník, úroveň EU a států, 2011-12) Denmark Turkey Lithuania Norway Latvia Poland Estonia Bulgaria Portugal Cyprus Slovakia Malta Hungary Czech_Rep EU Sweden Spain Greece Italy Romania France Croatia Slovenia Luxembourg Belgium Ireland Austria Finland

33 31

52 50

Student profile 1

14 19

Student profile 2 Student profile 3

0%

20%

40%

60%

Dánsko Turecko Litva Norsko Lotyšsko Polsko Estonsko Bulharsko Portugalsko Kypr Slovensko Malta Maďarsko Česká republika EU Švédsko Španělsko Řecko Itálie Rumunsko Francie Chorvatsko Slovinsko Lucembursko Belgie Irsko Rakousko Finsko Student profile = profil žáka

strana 29

80%

100%

DIGITÁLNĚ VYBAVENÁ ŠKOLA Digitálně vybavená škola je škola, která má dobré vybavení, rychlé širokopásmové připojení (nad 10 mbps) a je „připojená“ (tj. má alespoň jedno z následujícího: internetové stránky, email pro učitele a žáky, lokální síť, virtuální výukové prostředí). Z analýzy dat podle těchto ukazatelů vyplynuly tři skupiny škol: 

Typ 1: Vysoce digitálně vybavené školy, které jsou charakterizovány relativně vysokou úrovní vybavení, rychlým širokopásmovým připojením a relativně vysokou připojeností



Typ 2: Částečně digitálně vybavené školy, s nižší úrovní vybavení než u typu 1, pomalým (méně než 10 mbps) nebo žádným širokopásmovým připojením a určitou mírou připojenosti



Typ 3: Stejný jako typ 2, ale bez připojenosti

V České republice je procento žáků ve školách typu 1 nad průměrem EU v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením, ale v jiných ročnících se pohybuje pod průměrem. Málo žáků je však ve školách typu 3.

Grade Grade 11 Grade Grade 11 voc gen 8 4

Obr. D: Digitálně vybavené školy (v % žáků, ČR a EU, 2011-12) Czech_Rep

29

EU

66

37

Czech_Rep

9

EU

5

48 87

24

5 68

Czech_Rep

8

64

EU

36

55

Czech_Rep

39

45

EU

53

50 0%

20%

60%

0

6 80%

Type 2: Partially digitally equipped schools

5 2

44 40%

Type 1: Highly digitally equipped schools

15

Type 3: Schools with low equipment levels, slow (less than 10mbps) or no broadband, and no connectedness

100%

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Rep = Česká republika Type = typ Typ 1: Vysoce digitálně vybavené školy

Typ 2: Částečně digitálně vybavené školy Typ 3: Školy s nízkou úrovní vybavení, pomalým (méně než 10 mbps) nebo žádným širokopásmovým připojením a žádnou připojenosti Na Obr. 7.4 je znázorněno srovnání České republiky s jinými státy u tohoto ukazatele v 8. ročníku, kde se ČR řadí do dolní skupiny zemí. Ve školách typu 3 je ve všech ročnících velmi málo žáků oproti jiným zemím (viz hlavní zpráva Obr. 1.13), přičemž Česká republika je u škol typu 1 ve 4. ročníku a v 11. ročníku škol se všeobecným zaměřením ve střední skupině zemí a v dolní skupině zemí v 11. ročníku odborných škol.

strana 30

Obr. 7.4: Digitálně vybavené školy (% žáků, 8. ročník, úroveň států a EU, 2011-12) 0% Finland Sweden Denmark Norway France Malta Portugal Latvia Spain Estonia EU Austria Belgium Ireland Lithuania Bulgaria Croatia Cyprus Czech_Rep Greece Poland Hungary Slovenia Italy Romania Slovakia Turkey

20%

40%

60%

24

68

80%

100%

8 Type 1 Type 2 Type 3

9

87

Type = typ Finsko Švédsko Dánsko Norsko Francie Malta Portugalsko Lotyšsko Španělsko Estonsko EU Rakousko Belgie Irsko Litva Bulharsko Chorvatsko Kypr Česká republika Řecko Polsko Maďarsko Slovinsko Itálie Rumunsko Slovensko Turecko

Další podrobnosti jsou uvedeny v oddílu 8 hlavní zprávy.

strana 31

5

ZÁVĚR

Žáci v České republice mají příznivé podmínky v infrastruktuře, přístup k počítačům a „připojenost“ je zde nad průměrnou úrovní v EU; jen velmi málo žáků navštěvuje školy, které nemají širokopásmové připojení. Vyučující používají ICT relativně častěji než v jiných zemích a také žáci používají počítače a své vlastní mobilní telefony častěji. Sebedůvěra učitelů i žáků v oblasti používání ICT se blíží průměru EU, ale u učitelů je nižší v oblasti používání sociálních médií. Z hlediska příležitostí školení a přítomnosti koordinátorů ICT ve školách je zde obecně vysoká úroveň podpory pro učitele. Analýza dat v Průzkumu ve školách: ICT a vzdělávání ukazuje „přístup 5C“ při řešení problémů zjištěných v průzkumu:     

Budování kapacit (Capacity building), prostřednictvím trvalých investic do odborného rozvoje učitelů Konkrétní opatření v oblasti podpory (Concrete support measures), doprovázející konkrétní politiky na úrovni škol Kombinace politiky a opatření (Combined policies and actions), v různých oblastech politiky v rámci systematického přístupu Podpora podle potřeb dané země (Country-specific support), řešící velké rozdíly a stupně poskytování ICT a realizace ICT Rozvoj kompetencí (Competence development), tato čtyři opatření zaměřená na efektivní a dramatické zvyšování digitálních kompetencí mladých lidí a hlavních kompetencí popsaných v evropském rámci

strana 32

PŘÍLOHA

TABULKY Poznámka: Z prostorových důvodů jsou zde uvedeny pouze vybrané tabulky s údaji za příslušný stát a EU; grafy s údaji za všechny státy (např. Obr. 2.2) jsou k dispozici online. SE = standardní chyba.

Obr. 2.1 Počet počítačů na 100 žáků 4. ročník

STÁT

SE1

8. ročník

SE2

11. ročník všeobecný

SE3

11. ročník odborný

SE4

ČR

15.8 (1.6)

20.3 (1.4)

18.0 (0.8)

29.6 (1.6)

EU

14.5 (0.7)

21.1 (1.2)

23.2 (7.7)

33.6 (10.6)

Obr. 2.3 Rychlost širokopásmového připojení Žádné širokopásmové připojení

SE1

ČR

0.2%

(0.0) 5.1%

(1.8) 27.0%

(8.2) 25.4%

(6.2) 27.3%

(7.1)

EU

8.0%

(1.3) 16.5%

(2.3) 21.4%

(2.4) 22.1%

(2.2) 19.5%

(2.2)

ČR

1.2%

(0.2) 4.8%

(2.7) 41.5%

(8.3) 16.7%

(4.9) 24.5%

(6.5)

EU

5.0%

(0.8) 9.6%

(1.3) 19.1%

(2.3) 27.7%

(2.4) 24.8%

(2.3)

3. 11. ročník ČR všeobecný EU

0.0%

(0.0) 0.3%

(0.0) 16.7%

(5.0) 39.9%

(7.0) 24.7%

(6.5)

3.7%

(1.3) 6.2%

(0.8) 18.0%

(2.8) 23.2%

(3.0) 25.4%

(3.9)

4. 11. ročník ČR odborný EU

0.8%

(0.1) 2.6%

(1.2) 17.0%

(3.8) 28.6%

(5.0) 29.3%

(6.3)

6.5%

(1.8) 6.2%

(1.3) 15.2%

(3.0) 21.2%

(2.6) 24.2%

(4.6)

Úroveň 1. 4. ročník

2. 8. ročník

STÁT

Méně než 2

30 až 100

SE6

SE2

2 až 5

více než 100

SE3

SE7

10.9%

(5.4) 4.1%

(2.7)

8.6%

(1.4) 4.0%

(1.3)

2.1%

(1.3) 9.2%

(3.5)

8.6%

(1.6) 5.2%

(1.2)

12.1%

(3.8) 6.2%

(2.6)

13.3%

(2.6) 10.3%

(8.0)

14.0%

(4.1) 7.7%

(2.8)

15.7%

(7.1) 10.9%

(5.3)

strana 33

5 až 10

SE4

10 až 30

SE5

Obr. 2.5 Připojenost Školní internetové stránky

SE1

ČR

94.5%

(2.3) 22.8% (6.8) 4.9%

(2.3)

EU

69.7%

(3.6) 26.8% (2.0) 15.9%

(2.2)

ČR

95.4%

(2.5) 21.8% (6.2) 4.8%

(2.5)

EU

86.0%

(1.6) 61.4% (3.0) 8.4%

(1.2)


100.0%

(0.0) 56.4% (7.0) 0.0%

(0.0)

91.7%

(3.1) 61.0% (7.9) 7.0%

(2.9)


98.1%

(0.9) 60.4% (5.8) 1.9%

(0.9)

93.1%

(1.8) 63.5% (4.7) 5.8%

(1.6)

Úroveň 1. 4. ročník

2. 8. ročník

STÁT

VLE

SE2

Bez připojení

SE3

Obr. 3.1 Používání ICT zařízení vyučujícími Úroveň 1. 4. ročník

2. 8. ročník

STÁT

Více než 75

51 až 75

SE1

SE2

25 až 50

SE3

11 až 24

SE4

6 až 10

SE5

ČR

3.6%

(2.5) 4.3%

(2.5) 14.6%

(5.6) 23.7%

(4.9) 22.2%

(7.4)

EU

3.0%

(0.4) 10.0%

(2.4) 13.9%

(1.4) 18.0%

(1.8) 19.1%

(2.1)

ČR

5.6%

(2.1) 12.2%

(2.9) 16.8%

(3.0) 20.4%

(4.3) 18.1%

(3.7)

EU

7.4%

(1.0) 6.8%

(0.8) 14.7%

(0.9) 20.7%

(1.2) 18.9%

(1.4)


11.2%

(2.4) 7.2%

(2.6) 14.0%

(2.8) 16.9%

(3.1) 14.4%

(2.8)

7.0%

(1.0) 8.1%

(1.4) 14.9%

(1.4) 22.9%

(3.8) 17.1%

(1.8)


25.6%

(3.2) 13.2%

(2.0) 16.9%

(2.9) 16.4%

(2.6) 8.7%

(1.6)

19.3%

(1.4) 12.1%

(1.2) 16.8%

(1.0) 19.3%

(2.8) 13.2%

(1.3)

1 až 5

SE6

Méně než 1

SE7

Nevím

SE8

18.9%

(6.4) 5.4%

(2.1) 7.3%

(2.9)

20.7%

(2.7) 8.7%

(1.4) 6.7%

(1.4)

16.6%

(3.6) 6.2%

(2.3) 4.0%

(1.4)

14.4%

(1.0) 11.0%

(1.0) 6.1%

(0.8)

15.8%

(3.3) 12.8%

(3.5) 7.8%

(2.1)

14.0%

(1.5) 10.3%

(1.4) 5.7%

(0.9)

10.4%

(2.1) 6.5%

(1.5) 2.3%

(0.8)

9.0%

(1.5) 6.8%

(1.1) 3.5%

(0.5)

Obr. 3.2 Frekvence používání ICT vyučujícími 8. ročník



4. ročník

SE1

ČR

24.3%

(6.7) 36.1%

(4.3) 35.1%

(3.9) 57.1%

(3.3)

EU

28.8%

(2.6) 32.0%

(1.6) 31.8%

(1.8) 49.9%

(2.1)

STÁT

SE2

strana 34

SE3

SE4

Obr. 3.3 Používání ICT zařízení Úroveň 1. 8. ročník

Vlastní mobilní telefon

STÁT

Vlastní přenosný počítač

SE1

SE2

Školní počítač

SE3

ČR

34.0 (2.0)

4.9 (0.6)

61.5 (3.2)

EU

28.0 (0.8)

11.2 (0.7)

53.3 (1.1)


41.1 (1.6)

10.1 (1.3)

71.2 (2.2)

34.6 (1.3)

10.7 (1.1)

50.5 (1.5)


47.2 (1.5)

15.8 (1.6)

72.5 (1.9)

45.6 (1.3)

15.5 (0.7)

64.3 (1.5)

Obr. 4.1 Stupnice dovedností v oblasti ICT na straně vyučujících Úroveň 1. 4. ročník

Dovednosti v oblasti soc. médií

STÁT

SE1

Funkční dovednosti

SE2

ČR

1.95 (0.12)

2.91 (0.07)

EU

2.41 (0.03)

2.98 (0.02)

ČR

2.13 (0.09)

3.01 (0.07)

EU

2.37 (0.04)

3.00 (0.03)


1.99 (0.08)

2.99 (0.06)

2.38 (0.07)

3.01 (0.03)


2.28 (0.06)

3.19 (0.04)

2.51 (0.03)

3.16 (0.02)

2. 8. ročník

Obr. 4.2 Stupnice dovedností v oblasti ICT na straně žáků Úroveň 1. 8. ročník

STÁT

Dovednosti v oblasti soc. médií

SE1

Funkční dovednosti

SE2

Odpovědné používání internetu

SE3

Bezpečné používání internetu

SE4

ČR

2.36 (0.04)

2.56 (0.03)

2.73 (0.03)

3.04 (0.04)

EU

2.41 (0.02)

2.63 (0.02)

2.58 (0.02)

2.98 (0.02)


2.89 (0.04)

3.06 (0.03)

3.07 (0.03)

3.40 (0.02)

2.78 (0.02)

2.88 (0.01)

2.93 (0.03)

3.16 (0.02)


2.54 (0.03)

2.78 (0.03)

2.81 (0.03)

3.08 (0.03)

2.55 (0.02)

2.78 (0.02)

2.75 (0.02)

2.98 (0.02)

Obr. 5.1 Doba strávená odborným rozvojem Úroveň 1. 4. ročník

STÁT

Více než 6

SE1

1 až 3

SE2

Žádná doba

SE3

ČR

55.8%

(7.4) 16.7%

(6.5) 0.7%

(0.5)

EU

47.5%

(4.2) 19.4%

(3.0) 11.9%

(2.4)

ČR

60.5%

(4.7) 15.6%

(3.0) 2.5%

(1.6)

EU

60.7%

(1.6) 15.6%

(1.0) 5.2%

(0.5)

3. 11. ročník ČR

56.9%

(4.2) 20.1%

(3.9) 2.4%

(0.9)

2. 8. ročník

strana 35

Úroveň

STÁT

všeobecný

Více než 6

SE1

1 až 3

SE2

Žádná doba

SE3

EU

44.7%

(5.2) 23.1%

(3.4) 11.0%

(1.6)


68.3%

(3.2) 15.5%

(2.5) 3.1%

(1.3)

49.4%

(3.2) 20.5%

(3.0) 9.7%

(1.6)

Obr. 5.2 Druh odborné přípravy Úroveň 1. 4. ročník

Online komunity

STÁT

Školení ICT

SE1

SE2

Individuální studium

SE3

ČR

10.1%

(4.0) 53.7%

(7.7) 63.2%

(6.7)

EU

25.4%

(2.5) 40.3%

(3.2) 70.0%

(2.8)

ČR

7.7%

(2.0) 50.2%

(6.0) 58.9%

(4.4)

EU

30.8%

(1.6) 50.5%

(1.7) 74.2%

(1.3)


13.4%

(3.2) 55.1%

(4.6) 60.8%

(4.4)

28.0%

(2.4) 43.5%

(2.2) 71.7%

(2.2)


21.1%

(3.4) 53.6%

(4.1) 69.9%

(3.1)

28.2%

(1.5) 41.4%

(3.6) 70.8%

(1.5)

2. 8. ročník

Obr. 6.1 Koordinátor ICT 8. ročník



4. ročník

SE1

ČR

90.4%

(2.6) 91.9%

(4.0) 93.6%

(3.2) 90.8%

(3.6)

EU

62.0%

(3.6) 79.6%

(1.9) 67.7%

(4.8) 69.7%

(3.5)

STÁT

SE2

SE3

SE4

Obr. 6.2 Druh koordinátora ICT Úroveň 1. 4. ročník

STÁT

Na plný úvazek

SE1

Za odměnu

SE2

Poskytování pedagogické podpory

SE3

ČR

91.4%

(3.4) 95.6%

(2.2) 94.5%

(3.2)

EU

39.3%

(3.0) 56.5%

(3.0) 75.9%

(2.3)

ČR

87.9%

(3.7) 96.5%

(2.7) 92.9%

(3.3)

EU

34.8%

(2.9) 70.6%

(2.4) 72.5%

(2.5)


85.6%

(5.4) 98.3%

(1.2) 91.4%

(3.2)

49.6%

(6.9) 63.6%

(7.7) 73.4%

(4.2)


86.0%

(3.5) 95.5%

(1.5) 86.3%

(3.7)

49.7%

(3.3) 63.6%

(4.6) 71.5%

(3.9)

2. 8. ročník

Obr. 6.3 Motivace Úroveň 1. 4. ročník

STÁT ČR

Počet hodin školení 67.6%

SE1

Vybavení

(7.9) 60.0%

SE2

Soutěže

(8.1) 24.0%

strana 36

SE3

Finanční motivace

(7.0) 73.0%

SE4

Snížení pracovního úvazku

(7.3) 7.1%

SE5

Jiné

SE6

(3.2) 22.5% (7.0)

Úroveň

STÁT

Počet hodin školení

SE1

Vybavení

Soutěže

SE2

Finanční motivace

SE3

SE4

Snížení pracovního úvazku

SE5

Jiné

SE6

EU

30.1%

(4.5) 26.6%

(3.8) 12.9%

(2.4) 13.0%

(2.1) 2.9%

(0.6) 12.8% (2.3)

ČR

73.9%

(6.5) 67.4%

(6.8) 12.4%

(5.3) 57.4%

(8.1) 4.5%

(2.0) 24.9% (7.5)

EU

34.1%

(2.6) 33.6%

(1.9) 13.3%

(1.6) 10.0%

(1.0) 1.5%

(0.4) 14.8% (1.8)


65.4%

(6.0) 61.2%

(7.2) 6.6%

(2.3) 62.5%

(6.3) 7.1%

(5.0) 31.7% (7.0)

36.9%

(9.1) 37.7%

(3.5) 17.6%

(4.4) 14.3%

(2.8) 1.7%

(0.7) 15.3% (5.0)


76.3%

(4.7) 62.7%

(5.6) 23.7%

(5.4) 70.5%

(5.0) 4.4%

(1.9) 31.0% (6.3)

41.6%

(8.1) 43.4%

(7.7) 17.8%

(4.2) 19.4%

(4.9) 4.3%

(1.3) 18.7% (4.5)

2. 8. ročník

Obr. A Digitálně vstřícné školy Úroveň

STÁT

1. 4. ročník

Typ 1

SE1

Typ 2

SE2

Typ 3

SE3

Typ 4

SE4

ČR

80 (5.71)

4 (2.12)

13 (5.22)

3 (1.51)

EU

31 (2.70)

17 (3.17)

22 (2.53)

31 (2.98)

ČR

59 (7.46)

11 (3.82)

15 (4.73)

15 (5.77)

EU

25 (1.91)

25 (2.20)

16 (1.83)

34 (2.15)


22 (5.77)

12 (3.56)

28 (6.39)

38 (6.83)

26 (2.28)

15 (8.69)

25 (3.74)

34 (5.30)


31 (5.64)

9 (2.99)

40 (5.79)

20 (4.66)

25 (3.12)

7 (2.21)

34 (7.50)

34 (8.58)

2. 8. ročník

Obr. B Digitálně vstřícní učitelé Úroveň

STÁT

1. 4. ročník

Typ 1

SE1

Typ 2

SE2

Typ 3

SE3

Typ 4

SE4

ČR

12 (3.77)

22 (5.80)

49 (7.37)

17 (5.71)

EU

18 (2.02)

33 (2.95)

25 (2.33)

24 (2.64)

ČR

22 (4.21)

27 (4.34)

32 (3.78)

19 (3.26)

EU

23 (1.43)

31 (1.27)

24 (1.52)

22 (1.17)


21 (3.75)

28 (4.28)

34 (4.45)

17 (3.56)

28 (2.41)

27 (2.68)

26 (1.65)

19 (1.67)


34 (3.34)

19 (2.44)

21 (2.90)

26 (3.20)

25 (1.49)

20 (2.69)

26 (2.83)

28 (1.67)

2. 8. ročník

Obr. C Digitálně vstřícní žáci Úroveň 1. 8. ročník

STÁT

Typ 1

SE1

Typ 2

SE2

Typ 3

SE3

ČR

33 (1.68)

52 (1.69)

14 (1.30)

EU

31 (1.00)

50 (0.85)

19 (0.67)


45 (1.83)

38 (1.56)

18 (1.37)

36 (1.18)

36 (1.00)

28 (1.47)

ročník ČR

34 (1.83)

51 (1.77)

15 (1.27)

3. 11.

strana 37

Úroveň odborný

STÁT EU

Typ 1

SE1

29 (1.60)

Typ 2

SE2

53 (1.03)

Typ 3

SE3

18 (1.37)

Obr. D Digitálně vybavené školy Úroveň 1. 4. ročník

STÁT

Typ 1

SE1

Typ 2

SE2

Typ 3

SE3

ČR

29 (6.59)

66 (6.89)

5 (2.29)

EU

37 (4.43)

48 (4.15)

15 (2.12)

ČR

87 (4.19)

9 (3.42)

5 (2.46)

EU

68 (2.87)

24 (3.31)

8 (1.16)


64 (6.83)

36 (6.83)

0 (0.0)

55 (12.27)

39 (10.34)

5 (2.06)


2 (0.94)

45 (5.74)

53 (5.81)

6 (1.88)

50 (13.83)

44 (12.07)

2. 8. ročník

POZNÁMKY Průměr EU. V této zprávě znamená „průměr EU“ vážený průměr 27 států zapojených do průzkumu (EU27 bez Německa, Nizozemí a Spojeného království, Chorvatska, Norska a Turecka). Sebedůvěra. Učitelé a žáci byli požádáni, aby ohodnotili úroveň sebedůvěry ve svou schopnost vykonávat úkoly spojené s ICT, a to na stupnici od „vůbec žádná“ až po „velká“. Údaje byly podrobeny faktoriálové analýze a ze seznamu položek vyplynuly čtyři ukazatele – funkční dovednosti a dovednosti v oblasti sociálních médií a dva další ukazatele týkající se schopnosti žáků používat internet bezpečně a odpovědně. Podrobná definice těchto dovedností je uvedena v oddíle 4 hlavní zprávy. Účast. Pro Průzkum ve školách: ICT a vzdělávání bylo náhodně vybráno 300 škol v České republice na čtyřech úrovních (4., 8. a 11. ročník škol se všeobecným zaměřením a 11. ročník odborných škol), které byly vyzvány k účasti v průzkumu. Na Obr. 1.1 je znázorněno procento těch škol, které v rámci průzkumu vyplnily alespoň jeden dotazník, přičemž průměr EU se pohybuje od 35 do 40 procent v závislosti na ročníku. V České republice se zúčastnilo 544 škol a v každém ročníku byla účast vyšší než průměr EU, zejména pak v 11. ročníku odborných škol.

strana 38

Obr. 1.1: Míra účasti (% vybraných škol, které vyplnily alespoň jeden dotazník, ČR a EU, 2011-12) 44

Grade 4

37 41

Grade 8

40

Czech_Republic

42

Grade 11 gen

EU mean

35 54

Grade 11 voc

36 0

20

40

60

Grade = ročník voc = odborné školy gen = školy se všeobecným zaměřením Czech_Republic = Česká republika EU mean = průměr EU

strana 39

80

100

PRŮZKUM VE ŠKOLÁCH: INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE (ICT) VE VZDĚLÁVÁNÍ

Recommend Documents