Projevy stížností v české hudbě v 21. století

Projekt výzkumu:

Projevy stížností v české hudbě v 21. století

Výzkumné kolokvium 2008 Vedoucí projektu: PhD. Martin Hájek

Lenka Chvátalová, [email protected] Jan Kašpar, [email protected]> Lucie Matulová, [email protected]

1

Kateřina Píšová, [email protected]

Úvod Člověk je tvor společenský a už po tisíciletí se sdružuje s ostatními do skupin, společenství. Tak jako jsou různí lidé, liší se od sebe i kultury/společnosti, ve kterých žijí. Tyto společnosti jsou v mnoha ohledech specifické a unikátní, přesto najdeme prvky, které se objevují ve všech kulturách. Říká se jim kulturní univerzálie a mezi ně bezesporu patří i umění a s ním spojená hudba. Hudba je všude kolem nás, obzvláště dnes, v době ovládané médii a elektronikou. Hudbu nás obklopuje v obchodech, restauracích i dopravních prostředcích. Tak jako každý umělecký projev, má i hudba svou estetickou hodnotu. Vyvolává v nás emoce (ať už pozitivní nebo negativní), stává se předmětem hodnocení, kritik a diskuzí. Hudba ale v žádném případě není jen pasivní objekt našeho zájmu. Jak už to tak v kultuře bývá se vším, i hudba nás ovlivňuje a přetváří stejně tak, jako my ovlivňujeme a utváříme ji. Na celém světě existuje nepřeberné množství hudebních stylů, rytmů, hudebních nástrojů a autorů a interpretů. Dokonce i jednu jedinou píseň lze interpretovat mnoha způsoby; záleží na nás, jakou konkrétní podobu skladbě právě dáme. Hudba je způsob komunikace; to, jak reagujeme a interagujeme s okolním světem. A nejde jen o to, jak hudbu interpretujeme, ale (a to především) jak ji tvoříme. Vyjadřujeme tím (vědomě či nevědomě) svou identitu, svůj pohled na svět, své názory. Hudba, resp. píseň, má povětšinou dvě složky - melodii a text. Právě v textu se nabízí prostor, ve kterém můžeme vyjádřit své myšlenky, názory, svůj pohled na svět. A jak bylo řečeno výše, hudba nás ovlivňuje a to právě skrze texty. V této práci se zaměříme na obsahy písní ze čtyř hudebních žánrů. Pokusíme se zjistit, co je nejčastějším obsahem textů (s ohledem na jednotlivé žánry) a co se tím nejspíš autoři snaží sdělit.

Z historie zkoumání hudby Mezi první sociology, kteří zaměřili svůj zájem na oblast hudby patří beze sporu svým spisem Max Weber (Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik, 1921) stejně tak jako A.V. Lunačarskij (Voprosy sociologii muzyki, 1920). Ve 30. letech předkládá představitel frankfurtské školy T. W. Adorno (Einleitung in die Musiksoziologie , 1962) své

2

myšlenky o strukturální podobnosti hudby a její výstavby se společenskou realitou. Známou se stala i Adornova typologie posluchače. Později se sociologové začínají zajímat o texty hudební produkce jako např. výzkum Careye z roku 1969, který se zaměřil na rozbor témat textů populárních písní. Carey (1969) vyzdvihl možnost zkoumání písní jako charakteristických ukázek názorů a přesvědčení o člověku a společnosti, které se odráží v hudebních textech. Do analýzy konkrétních témat hudebních textů vyskytujících se v 60. letech na prvních deseti místech americké hitparády se pustil R.R Cole (1971). Na jeho zjištění o povaze populárních textů navázal a dále ho rozšířil kolektiv sociologů z Coloradské Univerzity, který zkoumal odraz kulturních změn v hudebních textech od 60. do 90. let (Dukes, 2003). V dnešní době vzniká ne příliš početné množství studií z oblasti sociologie hudby i na českém území (Bek, 2003; Kotek, 1990; Nešpor, 2006; Oravcová, 2007; Ripka, 2005). Většina zmíněných prácí se však nezabývá analýzou hudebních textů, kromě Nešporovy knihy z roku 2006.

Výzkumné otázky Písňové texty nám poskytují mnoho materiálu pro sociologický výzkum. Nešpor (2003) ve svém článku s odkazem na další autory píše: „Takové studium přitom má zcela zásadní význam již z toho důvodu, že moderní „kultura mladých“ [Hobsbawm 1994:340–342, 512–513] stále zřejměji využívá právě (a někdy i pouze) hudby k transmisi hodnotových a ideových schémat. Hudba, respektive písňové texty ji provázející a celkové „naladění“, se stává hlavním nositelem sociálních idejí a hodnot, jak na příkladu českého undergroundu alespoň v krátkosti ukázal M. C. Putna [1993].“ Hudba plní v naší zdánlivě zcela racionalizované společnosti důležité funkce. Hargreaves a North (1999 in Juslin, Sloboda, 2001) přišli se třemi sociálními funkcemi hudby: formování a vyjadřování sebeidentity, založení a udržování sociálních vztahů a snahu jedince o optimalizaci své nálady, které se vztahují k poslechu hudby obecně. Jak je vidět výzkum hudby má v sociologickém bádání své místo. My se v našem výzkumu pokoušíme nahlédnout na písňové texty z jiného úhlu. Zajímají nás formy stížností a z nich vyplývající vyjádření ne/spravedlnosti, které se objevují v současných hudebních textech čtyřech zcela odlišných hudebních žánrů – hip hopu, hardcore, indie rocku a

3

písníčkářské scény. Chceme získat konkrétní a podrobný obraz stížností vyskytujících se v konkrétním žánru. Podrobně se každý z nás bude zabývat specifiky svého žánru. Druhým krokem bude vzájemné porovnání stížnosti u zvolených žánrů, abychom dospěli k celkovému kvalitativnímu zhodnocení problematiky stížností v soudobé české hudbě.

Metody řešení V dosavadním výzkumu jsme narazili na zásadní metodologické problémy, které jsme byli nuceni řešit. Kódování textů podle vzoru článku What people regard as unjust Types and structures of everyday experiences of injustice od autorů Gerolda Mikuly, Birgit Petri a Norberta Tanzera z roku 1990 se neosvědčilo kvůli velkým odlišnostem mezi stížnostmi jednotlivých hudebních stylů. Pasování stížností do úzkých kategorií, které by bylo možné elegantně a efektivně kvantitativně zpracovat bylo velmi násilné a velmi subjektivní. Proto jsme od něj ustoupili. Vymezili jsme si tři základní kategorie stížností, přičemž jejich hranice nepovažujeme za pevně dané, mnoho stížností se pohybuje na jejich hranici. Toto dělení považujeme spíše za pracovní pro lepší orientaci v problematice. První skupinu tvoří stížnosti na mezilidské vztahy, kde si interpreti stýskají nad nevydařenými láskami, zradami kamarádů či nepochopením okolí. Druhou kategorii reprezentují stížnosti na společnost, kde nacházíme často velmi nepoetické vyjádření pocitů zpěváku z současné byrokracie, politiky, konzumního způsobu života, protekcionismu, masové kultury a veškerých dalších aspektů lidské společnosti. Třetí kategorie je trochu specifická a podává nám svědectví o pocitech smutku, až beznaděje z věcí které nemůžeme změnit jako je smrt, stáří, boží záměry, osud či přírodní neštěstí. Tuto kategorii jsme nazvali stížnosti na vyšší moc. Další problém, kterému jsme čelili, byl vymezení stížnosti. Co je stížnost? Co vlastně v textech hledáme? Nakonec jsme si ji definovali jako osobní cílené zoufání nad jistým stavem, či vyjádření nesouhlasu či nespokojenosti s daným stavem. Uvádíme příklady dvou zkoumaných textů, kde jsme si jako soudci nebyli jisti, zda-li se jedná o skutečnou stížnost či nikoli. Např: Khoiba - Not as it seems Hard to say: ‘‘Oh i will turn it back‘‘ But i am about to realize it But it’s too late

4

Innoxia Corpora- Veršotep zrovna dnes po mně chceš, abych řekl veršotep. Pět,šest slov,ojetých řádně. Hesla zvučné, poněkud prázdné. V podstatě samé, nic bude blahem.

Ke zkoumání našeho problému použijeme indukční přístup pomocí obsahové analýzy. Ačkoli vycházíme z nečetné literatury vydané k této problematice, nebudeme se držet žádného konkrétního teoretického přístupu. Půjde nám spíše o co nejvíce vypovídající zmapování konstrukce stížností, které se objevují v písňových textech současných hudebních interpretů. Zde je třeba podotknout, že pro náš výzkum je relevantní hudební skupina či zpěvák, který píseň předává posluchačům (jakkoli se s ním vnitřně může a nemusí ztotožňovat). Nebudeme se tedy příliš zabývat konkrétní autory textu, ačkoli je jimi, i díky výběru žánrů, které analyzujeme, sám interpret nebo člen skupiny. Neopomíjíme ani problém nezpochybnitelné subjektivity výzkumníky při analýze textů. Vždy jde o vlastní interpretaci konkrétní osoby, což jsme si ověřili během našich často vášnivých diskuzí uvnitř skupiny, kdy stejnou stížnost hodnotí dva výzkumníci odlišným pohledem.1 Jisté míře subjektivity se jistě v našem výzkumu zcela nevyhneme, ale pokusíme se jí utlumit vzájemnou diskuzí uvnitř týmu. Jak říká Mikula a spol. (1990) z výše zmiňovaného článku: výzkumníci si musí být navzájem soudci.

Dosavadní zjištění Indie rock/pop Vymezování hudebních stylů a „škatulkování“ bývá často problematické a nejasné. Hudba je vnímaná a hodnocena subjektivně a těžko se vytváří pravidla; sami muzikanti neradi

1

uvádíme příklad textu Not as it seems kapely Khoiba, kdy jsme si jako soudci nebyli jisti zda-li se vůbec jedná o stížnost: Hard to say: Oh i will turn it back‘‘ But i am about to realize it But it’s too late

5

zařazují svou tvorbu do konkrétního stylu. Přesto však lze vymezit alespoň několik základních znaků. Pojem „indie“ pochází z anglického slova independent, neboli nezávislý. Autoři, řadící sami sebe mezi indie muzikanty, se vymezují proti mainstreamu, hlavnímu proudu. (Čeští autoři se vůči mainstreamu vymezují i jazykem; skládají a zpívají v angličtině, přestože vědí, že většinová česká rádia mají problém s hraním českých kapel, které hrají v angličtině) Nesnaží se o líbivost, účelem jejich hudby není zalíbit se většinovému posluchači. Zakládají si na originalitě, umělecké hodnotě a precizním provedení, nebojí se experimentů. Texty jsou výrazně emocionální, indie muzikanti nemají problém s vyjadřováním svých citů a pocitů. Kořeny indie hudby sahají do 80. let minulého století, kdy se styl vyvinul z amerického undergroundu a alternativního rocku jako snaha odlišit se od majoritních (komerčních) hudebních stylů. V průběhu let se ani indie rock nevyhnul mírné komercializaci a samozřejmě ani vlivům jiných hudebních stylů; vznikl tak různé odnože - indie pop, noise pop apod. (www.indierock.cz).

První analýza Ze 150 textů se motiv stížnosti objevil ve 120 textech, zbylých 30 se stížnostmi nezabývá. Převažuje oblast mezilidských vztahů (89 stížností), méně stížností pak je na společnost a společenský systém (19, kategorie konzum, komerce, drogy) a na „vyšší moc“ (12). Texty v žánru indie - rock jsou velmi poetické a tak je často poměrně složité odhalit, co chtěl vlastně autor textu říct. Stížnost (či nějakého rozčarování, nespokojenosti) není vyjádřena v jedné větě, resp. verši. Je třeba přečíst celý text a brát ho jako celek. Z toho důvodu je těžké vybrat příklady; zároveň může být určitou komplikací jazyk, většina textů je k dispozici v angličtině. Prozatím jsem analyzovala 150 textů od interpretů Priessnitz, Roedeer, Khoiba, Ohm Square, Southpaw, Niceland, No Heroes. Určujícím prvkem samozřejmě byl styl hudby (interpreti jsou považováni nebo se sami považují za představitele stylu indie rock/pop), dále hrála roli dostupnost textů. Nadále převažovaly texty týkající se stížností v oblasti mezilidských vztahů, ale objevila se i nová témata: „vyšší moc“ - stížnost není adresována konkrétnímu viníkovi, prostě je to jenom nefér…; pocit nespravedlnosti a rozhořčení nad necitelností (resp. necitelným chováním), komerčním a konzumním stylem života a užíváním a dostupností drog. 6

Frekvence témat se velmi lišila v závislosti na skupině, jejíž texty jsem právě analyzovala. Například u skupin Priessnitz, Roe-Deer nebo Khoiba výrazně převládala stížnost týkající se oblasti mezilidských vztahů, zejména pak vztahů partnerských. Skupina Southpaw si velmi často stěžovala na společenský systém, konzumní způsob života, na užívání drog apod. U jiných skupin se toto téma téměř nevyskytovalo. Projevy stížnosti v případě ztráty blízkého, resp. jeho úmrtí: Khoiba - Facilities She’s dead The same and new faces No more phrases up to daisies No real life beside you I don’t know What it feels like To keep out Without turning back?

Velké množství textů je formou stížnosti na partnerskou nevěru: Khoiba - No feedback I’m keeping up with you But there is more than 2 Of us

Khoiba - Ohio Even i know there is something between us But nevertheless continues the same way But i'm stuck

Rozchod: Khoiba - Pure Hands Now i don’t know ho long i’ll be gone Won’t let you know how long i’ll be gone

Nespokojenost se společenským systémem, stížnost týkající se konzumního způsobu života: Southpaw - Good bye, planet

7

All the people with their cars Houses and the satelites They're happy with their lives Simply live and simply die We wanna try to change it somehow Goodbye Goodbye planet We suffer for wanting We travel for hunting

Hardcore Hudební žánr Hardcore ve výzkumu zastupuje tvrdou, hlasitě znějící hudbu. Do analýzy jsou zařazeny kapely, pro které hardcore není jen hudebním žánrem, ale také určitým životním stylem. Hardcore kapely vytvářejí hudbu v duchu do it yourself (diy). Scéna DIY funguje na základě vlastně vytvořené sociální sítě, pro kterou je typická úzká vazba mezi těmi kteří hudbu vytvářejí a těmi, kteří ji poslouchají. V této tzv. nezávislé scéně jsou umělci úzce napojeni ni na vydavatelství, většinou nepodepisují ani žádné, pro ně nevýhodné smlouvy. Nepotřebují reklamu, sponzory, navzájem si organizují koncerty.

2

„Texty skupin často

reflektují sociální a politická témata (anarchismus, antifašismus) (…) Hardcore je víc než hudba".3 V tomto pojetí může být s hardcore spojována i myšlenka straight edge – její příznivci odmítají alkohol a drogy, jsou proti sexismu, rasismu (Švamberk, 2006). Z důvodu stylu zpěvu (často řvaní) lze texty hardcore kapel na koncertech (často i na nahrávkách) jen stěží pochytit. Kapely ale mají zájem na tom, aby byly texty a názory, které jsou v nich obsaženy, pro posluchače dostupné. Proto na koncertech k písním připojují často komentář („Tahle věc je o tom…“). Některé kapely připojují komentář k textům i na svých internetových stránkách a samotné texty na stránkách mají téměř vždy k dispozici. Výběr hardcore kapel pro analýzu bude probíhat za pomocí webových stránek www.czechcore.cz, které lze považovat za český informační server o hardcore.

První analýza Do předběžného výzkumu bylo zahrnuto 150 textů od 12 kapel (Balaclava, John Ball, Lahar, Lakmé, Gride, Innoxia Corpora, See you in hell, Hibakusha, Festa Desperado, 2 3

http://en.wikipedia.org/wiki/DIY http://cs.wikipedia.org/wiki/Hardcore

8

Lycantrophy, Sheeva Yoga, Němá barikáda). Celkem bylo nalezeno 126 stížností. Jasně dominovaly stížnosti na společnost - 81 stížností. V 44 případech byla nalezena stížnost v kategorii mezilidské vztahy. Na vyšší moc byla nalezena pouze 1 stížnost. Autoři textu si nejvíce stěžují v obecné rovině na současný stav společnosti, dále pak na distribuci zdrojů a bohatství (vládnoucí elita vs. chudí otrokáři), na kontrolní mechanismy ve společnosti, vojenské praktiky, manipulaci společnosti s člověkem, na zacházení s životním prostředím, na nespravedlivé zacházení se zvířaty, či si stěžují na fungování vlastní Hardcore scény (nedodržování DIY norem jejími členy). V kategorii mezilidské vztahy se nejčastěji objevovaly stížnosti na nedostatečnou aktivitu ve společnosti, autoři textů si stěžují buď na sebe samotné, nebo na nedůsledné přemýšlení o společnosti u ostatních. Dále se vyskytovaly stížnosti na diskriminaci (homosexualita, handicap), na drogovou závislost, na pravicové extrémisty, či prosazování svých zájmů na úkor druhých. Příklady textů týkající se stížnosti na distribuci zdrojů a bohatství: Němá Barikáda- Systém nedělá chyby Jednosměrný systém sloužící zájmům elity k upevnění moci, slouží policie. Jejich kapsy těžknou z naších daní my na ně dřeme a oni jsou páni.

Stížnost na současný stav společnosti: Balaclava- Barikády v nás Odmítám společnost, v které jsem křivě vyrůstal. Žaluji společnost, jež mě naučila lhát. Konzum a sobectví, hodnosty postavené proti právu. Jak loutky systému ztrácíme odvahu.

Stížnost na kontrolní mechanismy: Gride- Echelon 9

Ucho tvých úst co dalším uším oči vytváří oči kontroly tvých myšlenek

Stížnost na nedostatek aktivity: See you in hell- Kupředu Když čekáš na moment, kdy se to změní Stalo se čekání rutinou denní (…) Když život pohřbíváš pod nánosem apatie Když mozek dodýchal, tělo však ještě žije.

Hip hop Samotný pojem hip hop je označován podle Encyklopedie Rocku (Heatley, 1999) jako souhrnné označení pro kulturní projevy afriko-amerického obyvatelstva, které se objevily v oblasti newyorského Jižního Bronxu (South Bronx) v 70.letech. Toto označení zastřešuje hudbu, tanec, sprejové kresby grafitty a módu. Velká osobnost hip hopu Grandmaster Flash říká že: ,,Hip hop je jediný styl hudby, který nám dovoluje téměř cokoli. Po hudební stránce umožňuje samplovaní4, hraní a básnictví do rytmu hudby"(Light, 1999). Je tedy patrné, že označení hip hop může být podle některých hudebních vědců shrnujícím označením pro jednotlivé projevy hip hopové kultury a na druhou stranu pojem hip hop může být některými lidmi vnímán jako synonymum pro hip hopovou hudbu nebo dokonce životní styl. Krátké vyjádření o hip hopu jako o životním stylu přináší další z raperů Krs-One:,, Rap je něco co děláš, ale hip hop je něco co žiješ"("Rap is something you do, but hip-hop is something you live")5. Pro definici hip hopové hudby podle Heartley (1999) je třeba rozlišovat mezi hip hopovou hudbou a rapem6. Hip hop je hudební styl, který doprovází např. b-boying 7, 4

Samplování je technika, kdy se použivá část nahrávky (nebo obecně zvukový vzorek) a vloží (přimíchá) se do skladby jiné. 5 Dostupné na 6 Někteří hip hopeři mluví o tzv. hip hopové kultuře. Existuje tzv. 18 zákonů a pravidel Hip Hop kultury podle známého amerického rapera jménem Krs-One. Dostupné na 7 B-boying je druh hip hopového tance. Nejvíce známý druh je breakdance.

10

freestyle8, beatbox9. Jednou z dalších součástí hip hopové hudby je rap 10. Rap se vyskytuje i v jiných hudebních žánrech jako např. ve funky či popu. Rap je narativní forma mluveného projevu11, kterou mluví interpret12 svým nářečím do rytmu hrající hudby. Rytmus hlasu a rytmus hudby se vzájemně doplňují. Různým formám rapu je společný rým a básnické prvky (Keyes, 1993 in Bennett 1999). Tempo v rapové hudbě je vytvářeno DJ13, který hraje na dva i více gramofonů, a metodou scratchingu14 pak následně může upravovat rytmus hudby. Do své analýzy zahrnu texty interpretů, kteří se zaregistrovaly do databáze českých hip hopových kapel na internetových stránkách nebo .

První analýza V prvním kole analýzy jsem přečetla 150 písňových textů, ve kterých jsem objevila 42 stížností. Při třídění do třech základních kategorií se vyskytlo 17 stížností, které lze zařadit do kategorie společnost, 21 stížností se objevilo na mezilidské vztahy a do poslední kategorie vyšší moc byly zařazeny pouze 4 stížnosti.V hudebním žánru hip hop se vyskytlo největší zastoupení stížností na mezilidské vztahy. Autoři ve svých textech vyzvedávají především obecnou rovinu mezilidských vztahů. Např: Prago Union- Prýliš Dlouhey Víkent Já volám hluchejm uším, kurvo žij a nech žít To co vysává ducha z tohodle světa Nevyrábí ETA, vždycky jen ta největší sketa Po těchto stížnostech v obecné rovině následuje rovina stížností na milostné vztahy a vztahy s konkrétními přáteli. V kategorii společnost se objevují velmi často stížnosti na témata médií, 8

Freestyle je rapová improvizace. Beatbox je modulace zvuků vlastními ústy. 10 Rap je akt rytmické mluvy (sloveso rapovat vyjadřuje rytmickou mluvu s náznaky intonace (stále to není zpěv) na nějaký rytmus (více, či méně připomínající hudbu)). 11 V anglickém jazyce je forma mluveného projevu nazývána ,,vocal delivery" a zahrnuje hlasitost řeči, rychlost řeči, výslovnost řeči a artikulaci řeči. 12 O Interpretovi se hovoří jako o raperovi nebo se někdy užívá starší pojem MC (zkratka z anglického Master of Ceremonies) 13 DJ je zkratka z anglického pojmu ,,diskjockey" a je to osoba, která vybírá a pouští hudbu určenou pro veřejnou produkci. 14 Scratching je označení pro zastavování a zrychlování běžící desky. 9

11

justice a společenského systému. Např: Indy A Wich- Síla slova Dnešní doba se dostala do nebezpečný fáze Né, kámo, todle není levičácká fráze Manipulace, sociální separace Udržet ty lži a dezinformace dá spoustu práce

Některé texty však obsahují obě dvě kategorie najednou, tedy ať už společnost, tak i mezilidské vztahy. Druhým faktem je to, že se texty někdy vyskytují na hraně těchto dvou kategorií a nelze zcela jednoznačně určit tu jedinou správnou. S tímto jevem se potýkali i ostatní výzkumníci ve svých analýzách jednotlivých žánrů. Např: První a pátá věta by text zařadila do kategorie mezilidských vztahů, ale druhá a čtvrtá naznačuje stížnost na společenské uspořádání. 5mc- Chyby Nešetříme urážkama. - Pro bohatý makaj chudý. Každej usiluje o to bejt kvalitním zaměstnancem. Billů Gatesů se už moc nerodí. Jeden pro druhýho neudělá nic! …co se jemu samýmu do krámu nehodí… každej myslí jenom na sebe. Já - já - jenom já.

Písničkáři V mém pojetí se jedná o soubor jedinečných osobností proplouvajících nejrůznějšími žánry, často však řazených do kategorie folku ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Folk ). Do své analýzy textů bych zařadila ty, kteří se jako písničkáři sami označují na svých oficiálních www stránkách či jsou tak definováni v Českém hudebním slovníku osob a institucí (http://www.musicologica.cz/slovnik/), který vydává Ústav hudební vědy Masarykovy univerzity v Brně případně jinou encyklopedií hudby apod. Kandidáty

pro

svou

analýzu

jsem vybírala

ze

souhrnných

stránek

jako

http://www.musicologica.cz/slovnik/hesla.php?fastsearchtext=p%EDsni%E8k %E1%F8&op=hledej

či

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Zpěváci_folkové_hudby_a_písničkáři . Zaměřila jsem se na alba interpretů vydaná po roce 2000.

12

První analýza V první fázi analýzy jsem zkoumala alba čtyřech písničkářů a jedné písničkářky vyšlé po roce 2000. Jednalo se o dvě alba Jarka Nohavici, jedno album Radůzy, dvě Pepy Nose, dvě Karla Plíhala a dvě zástupce mladší generace písničkářů Xaviera Baumaxy. Jednalo se o 150 písňových textů, z nichž 70 obsahovalo stížnost, celkem jsem identifikovala 76 stížností (jelikož v některých písních nalezneme stížností více). Největší počet stížností se týká mezilidských vztahů (33), které těsně dohánějí stížnosti na společnost (29), u písničkářů nalezneme i nemalý počet stížností na vyšší moc (14). Nyní uvedu několik příkladů stížností: Stížnosti na mezilidské vztahy: Nohavica – Ona je na mě zlá „Dveře si na noc zavírá Ač klepu neotevírá Dělá, že už spí, že mě neslyší Ona je na mě zlá Dal jsem jí modré z oblohy Poklady snesl pod nohy Svého oslíka, bandasku mlíka Ona je na mě zlá“ Plíhal - Utekl jsem od manželky k mamince: Utekl jsem od manželky k mamince, vodila si do kvartýru cizince, za svůj život byla nejdál na Slapech, tak se snaží vynahradit na chlapech Stížnosti na společnost: Nos – Na větvi „Ale tihle byrokrati mi pořád větev krátí. A jistej byrokrat chce, abych na zem spad’. Prý ať se vrátím do ráje mezi nás, byť bych si přitom měl zlámat vaz.“ Nohavica - Nechte to koňovi

13

„Ten kdo má židli ten je i v právu“ Stížnosti na vyšší moc: Nohavica – Život „Život je vřeténko nití ó jak lehce trhá se nit tři tisíce tři sta třicet tři cest vede žitím a ty jen po jedné můžeš jít“ Nos – Blues o hovně „Je-li Bůh a jsem-li mu bohoroven, proč mě nebe zavaluje mořem hoven, oceánem hoven, vesmírem hoven, tunami-tsunami hoven?“

Očekávané výsledky a plán práce V příštím měsíci (říjnu 2008) se budeme věnovat vyhledávání a stahování dalších textů. Chtěli bychom mít pro závěrečnou analýzu k dispozici 500 textů od každého žánru, tedy 2 000 textů současné hudby 4 různých žánrů a minimálně 20 různých interpretů.Listopad a prosinec (2008) budeme věnovat důkladné kvalitativní analýze konkrétních žánrů. V lednu 2009 bychom chtěli provést komparaci některých témat vyskytujících se ve všech žánrech (pokud taková nalezneme) a porovnat, jak k nim přistupují jednotlivé hudební styly a zároveň popsat specifika konkrétních stylů. Konečně v únoru 2009 se budeme věnovat sepsání závěrečné zprávy. Očekáváme, že se nám podaří podrobně zmapovat formy stížností ve čtyřech velmi rozdílných stylech české současné hudby. Budou nás stejně zajímat specifika jednotlivých žánrů jako to, co je spojuje. Doufáme, že naše práce bude přínosným dílkem do velké stavebnice sociologie hudby.

Literatura:

14

Adorno, T. W. (1962). Einleitung in die Musiksoziologie. Frankfurt am Main. Bek, M. (1993). Vybrané problémy hudební sociologie. Olomouc : Vydavatelství Univerzity Palackého. Bek, M. (2003). Konzervatoř Evropy? : k sociologii české hudebnosti. Praha: Koniasch Latin Press Benett, A (1998) : Hip hop am Main: the localization of rap music and hip hop culture je dostupná na: http://mcs.sagepub.com/cgi/reprint/21/1/77?ck=nck Bitrich,T,. (2002). Hodnota a selektivní konstruování ve světě hudby: Tři případy z alternativního bigbít.,Biograf č. 29, s. 49-82 1211-5770 Carey,J.T (1969). The ideology of autonomy in popular music:a content analysis. Psychiatry, 32:150-164 Heartley, M. (1999) Encyklopedie Rocku. Plzeň: Beta Janosik, M. (2006) The Greenwood encyklopedia of Rock History 5. Westport. Greenwood Press Juslin, N. P. – Sloboda, J. A. (2001). Music and emotion: theory and research. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 4, s. 71-104. Kotek, J. (1990). O české populární hudbě a jejích posluchačích : od historie k současnost, Praha: Panton. Light,A. (1999) Grandmaster Flash , Foreword to The Vibe History of Hip Hop. New york: Three Rivers Press. Mikula, G., Petri, B., Tanzer, N. (1990) What people regard as unjust: Types and structures of everyday experiences of injustice. In European Journal of Social Psychology, Vol.20, 133-149 Nešpor, Z. R. (2003). Česká folková hudba 60.-80. let 20. století v pohledu sociologie náboženství. Sociologický časopis/Czech Sociological Review 39, 1: 79-97. Nešpor, Z. R. (2006). Děkuji za bolest - náboženské prvky v české folkové hudbě 60.-80.let. Brno : Centrum pro studium demokracie a kultury. Oravcová,A. (2007). Gender a hip hop v České republice. Bakalářská práce. Praha. Putna, M. C. Mnoho zemí v podzemí. Několik úvah o undergroundu a křesťanství. Ripka, Š. (2005) Reggae bílého muže : tři krátké studie ze sociologie hudby. Bakalářská práce, Praha. Souvislosti IV, 1993, 1: 14–32. Švamberk, A. (2006). Nenech se zas oblbnout. Praha: Maťa Weber, M. (1972) Die rationalen und soziologischen Grundlagen der Musik. Tübingen. 15

Zenkl, L. (1982). Hudební sociologie a hudební výchova. Praha : Česká hudební společnost.

16