Projekt zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. Bc. Kateina Procházková

Projekt zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín

Bc. Kate ina Procházková

Diplomová práce 2008

ABSTRAKT Diplomová práce je zam ena na zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. Motivací k výb ru tohoto tématu byl fakt, že detašované pracovišt Lázní Hodonín - Lázn Lednice nevyužívá pln svou kapacitu i p esto, že disponuje vysokým potenciálem pro odv tví láze ství. Teoretická ást se zabývá konkurenceschopností, cestovním ruchem a láze stvím. Na základ výsledk analýz sou asného stavu firmy (SWOT analýza, interní analýza, PEST analýza, Porter v model p ti konkuren ních sil) práce poskytuje n kolik návrh , jak zvýšit konkuren ní postavení na trhu. Projekt je také podroben rizikové a nákladové analýze. Klí ová slova: Konkurenceschopnost, cestovní ruch, láze ství, SWOT analýza, PEST analýza, interní analýza, riziková a nákladová analýza.

ABSTRACT This thesis is focused on Hodonín spa’s increase in competitive advantage in the spa industry. The motivation behind the choice of topic was the fact, a relocated office of Hodonín Spa, Lednice Spa, does not derive much benefit from its capacity, despite the high potential in the spa industry. The theoretical part of this thesis deals with competitive advantage, tourist trade and the spa industry. On the basis of the results from the analysis of current state of the firm (SWOT analysis, internal analysis, PEST analysis, Porter’s five forces model) this thesis provides several suggestions on how to boost the company’s competitive position in the market. The thesis also analysis the situation through hazard operation study and cost study.

Keywords: Competitive advantage, tourist trade, spa industry, SWOT analysis, PEST analysis, internal analysis, hazard operation and cost study.

Ráda bych pod kovala panu Ing. Petru Linhartovi, za jeho odborné vedení p i psaní mé diplomové práce. Také za poskytnuté rady i p ipomínky. Dále pak pracovník m Lázní Hodonín, zvlášt pak Monice Ostrézy a editeli Lázní Hodonín Ing. Milanu Sýkorovi za ochotu a as, který mi v novali. Cht la bych pop át Lázním Hodonín do budoucna mnoho spokojených klient .

Motto: P edlož jim to tak krátce, aby to etli, tak jasn , aby to ocenili, tak barvit , aby si to zapamatovali a p edevším tak p esn , aby se tím mohli ídit.

Joseph Pulitzer

OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................9 TEORETICKÁ ÁST .............................................................................................10 1

KONKURENCESCHOPNOST ..............................................................................11 1.1

TYPY KONKURENCE..............................................................................................11

1.2

KONKUREN

NÍ SÍLY .............................................................................................12

1.3 ANALÝZA KONKURENT ......................................................................................13 1.3.1 Strategie........................................................................................................13 1.3.2 Cíle ...............................................................................................................13 1.3.3 Silné a slabé stránky.....................................................................................14 1.3.4 Výb r konkurent .........................................................................................14 1.4 KONKUREN NÍ STRATEGIE ...................................................................................14 1.4.1 Strategie tržního lídra...................................................................................15 1.4.2 Strategie tržního vyzyvatele.........................................................................17 1.4.3 Strategie tržního následovatele ....................................................................19 1.4.4 Strategie mikrosegmentá (výklenká ).....................................................19 1.5 ANALÝZY SOU ASNÉHO STAVU PODNIKU.............................................................20 1.5.1 SWOT analýza .............................................................................................20 1.5.2 Interní analýza..............................................................................................20 1.5.3 Externí analýza - PEST ................................................................................21 2 MARKETING ..........................................................................................................23 2.1 MARKETING SLUŽEB ............................................................................................23 2.1.1 Specifika marketingu služeb ........................................................................23 2.1.2 Služby cestovního ruchu ..............................................................................24 3 LÁZE SKÝ CESTOVNÍ RUCH ...........................................................................26 3.1 CESTOVNÍ RUCH ...................................................................................................26 3.1.1 Druhy cestovního ruchu ...............................................................................26 3.1.2 Formy cestovního ruchu...............................................................................27 3.1.3 8 P marketingu pohostinství a cestovního ruchu .........................................28 3.1.4 Segmentace trhu ...........................................................................................30 3.2 LÁZE STVÍ ...........................................................................................................31 3.2.1 Význam láze ství .........................................................................................32 3.2.2 Historický vývoj láze ství v eské republice..............................................33 3.2.3 Významné lázn v eské republice .............................................................33 3.2.4 Struktura systému láze ství..........................................................................36 3.2.5 Formy láze ských pobyt ............................................................................37 3.2.6 Láze ské služby ...........................................................................................37 4 SHRNUTÍ TEORETICKÉ ÁSTI.........................................................................40 PRAKTICKÁ ÁST................................................................................................41 5

JIHOMORAVSKÉ LÁZN ....................................................................................42

5.1 LÁZN HODONÍN ..................................................................................................42 5.1.1 Služby Lázní Hodonín..................................................................................43 5.1.2 M sto Hodonín.............................................................................................44 5.2 LÁZN LEDNICE ...................................................................................................44 5.2.1 Služby Lázní Lednice...................................................................................45 5.2.2 Lednicko – valtický areál .............................................................................46 5.3 POPIS LÉ EBNÝCH PROCEDUR ..............................................................................47

6

5.4

CÍLOVÁ SKUPINA ZÁKAZNÍK ..............................................................................48

5.5

MARKETINGOVÁ KONCEPCE .................................................................................48

5.6

PROPAGACE ..........................................................................................................49

5.7

SROVNÁNÍ S KONKURENCÍ ....................................................................................49

ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU LÁZNÍ .......................................................50

6.1 SWOT ANALÝZA..................................................................................................50 6.1.1 Silné stránky.................................................................................................50 6.1.2 Slabé stránky ................................................................................................51 6.1.3 P íležitosti ....................................................................................................51 6.1.4 Hrozby..........................................................................................................52 6.2 ZÁV RY Z INTERNÍ ANALÝZY ...............................................................................52 6.2.1 Marketing .....................................................................................................52 6.2.2 Výroba..........................................................................................................53 6.2.3 Organizace....................................................................................................53 6.2.4 Finance .........................................................................................................54 6.3 ZÁV RY Z EXTERNÍ (PEST) ANALÝZY .................................................................54 6.3.1 Politické faktory ...........................................................................................54 6.3.2 Ekonomické faktory .....................................................................................54 6.3.3 Sociologické faktory ....................................................................................55 6.3.4 Technologické faktory .................................................................................55 6.4 ZÁV RY Z PORTEROVA MODELU P TI KONKUREN NÍCH SIL .................................55 6.4.1 Vyjednávací síla zákazník ..........................................................................55 6.4.2 Vyjednávací síla dodavatel ........................................................................56 6.4.3 Hrozba vstupu nových konkurent ..............................................................56 6.4.4 Hrozba substitut .........................................................................................56 6.4.5 Rivalita konkurence .....................................................................................57 7 STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍL .............................................................58 8

PROJEKT NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ...............................59 8.1 PÉ E O ZAM STNANCE .........................................................................................59 8.1.1 Jazykové kurzy pro zam stnance .................................................................60 8.1.2 Zvýšení motivace zam stnanc ....................................................................61 8.2 PROPAGACE ..........................................................................................................62 8.2.1 Internetové stránky.......................................................................................63 8.3 KULTURNÍ A SPORTOVNÍ VYŽITÍ LÁZNÍ LEDNICE .................................................68 8.3.1 Kulturní program..........................................................................................68

8.3.2 Sportovní nabídka ........................................................................................70 8.4 NABÍDKA PRO ZAM STNACE FIREM ......................................................................72 8.4.1 Balí ky pro zam stnance firem....................................................................72 8.4.2 Rekonvalescen ní pobyty pro zam stnance firem .......................................76 9 RIZIKOVÁ ANALÝZA...........................................................................................81 10

NÁKLADOVÁ ANALÝZA .....................................................................................83

ZÁV R................................................................................................................................86 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..............................................................................87 SEZNAM OBRÁZK .......................................................................................................90 SEZNAM TABULEK........................................................................................................91 SEZNAM P ÍLOH............................................................................................................92

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky

9

ÚVOD Jedním z odv tví, které má reálnou šanci v silné mezinárodní konkurenci usp t, je odv tví cestovního ruchu – láze ství, které má dlouholetou tradici. Mimo zlepšení zdravotního stavu klient , p ispívá láze ství k rozvoji cestovního ruchu v regionu i v celém státu. Pro vznik lázní je d ležitá p ítomnost p írodních lé ebných zdroj , ale i atraktivita regionu a kvalita poskytovaných služeb. Láze ští hosté si p íjíždí do lázní p edevším zlepšit sv j zdravotní stav, ale také si odpo inout nebo se pobavit. Marketingovou koncepcí Lázní Hodonín je zlepšení zdravotního stavu klient , ale i jejich celková spokojenost s pobytem a opakovaná návšt vnost. V roce 2006, kdy jsem v Lázních Hodonín zpracovávala bakalá skou práci, se lázn potýkaly s problémem, který spo íval v nemožnosti uspokojit všechny potenciální zákazníky. Tento problém byl odstran n dostavbou nové budovy lázní, která byla uvedena do provozu v íjnu 2006. Lázn Hodonín tak zvýšily svou kapacitu o 104 l žek. V únoru 2007 rozší ily lázn svou kapacitu o dalších 76 l žek, a to otev ením detašovaného pracovišt Lázní Lednice. Kapacita Lázní Hodonín je pln využita po celý rok, nebo tyto lázn jsou známé jednou z nejkvalitn jších jodobromových vod v Evrop a t ší se dobrému jménu. Lázn Lednice, které jsou v tomto oboru nová kem, m ly v b eznu 2008 obsazenost 70 %, což je jejich návšt vním rekordem. Proto si ve své práci kladu za cíl zvýšení konkurenceschopnosti tohoto detašovaného pracovišt , nebo pro své umíst ní v Lednicko-valtickém areálu disponují vysokým potenciálem pro odv tví cestovního ruchu. Práce bude rozd lena do dvou samostatných oddíl . V teoretické ásti nastíním teoretické poznatky o konkurenci, marketingu služeb, cestovním ruchu a láze ství. Druhým oddílem bude ást praktická. Zde se zam ím na p edstavení Lázní Hodonín a jejich detašovaného pracovišt Lázní Lednice. Sou asný stav spole nosti analyzuji pomocí SWOT analýzy, interní analýzy, PEST analýzy a Porterovy analýzy p ti konkuren ních sil. Na základ t chto analýz vypracuji projekt na zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. Na záv r projekt podrobím rizikové a nákladové analýze.


I. TEORETICKÁ ÁST

10


1

11

KONKURENCESCHOPNOST

Každý podnik má své konkurenty.

ím je podnik úsp šn jší, tím více konkurent bude

p itahovat. Sledovat konkurenci je d ležité, sledovat své zákazníky ješt d ležit jší. Konkuren ní schopnost m žeme definovat jako schopnost podniku úsp šn odolávat konkuren ním podnik m, se stejným nebo podobným zam ením, na domácím nebo zahrani ním trhu.

1.1 Typy konkurence Existují ty i typy konkurence: •

istý monopol – v ur ité zemi nebo oblasti poskytuje jistý výrobek nebo službu jediná spole nost. Pokud je monopolní spole nost neregulovaná m že si ú tovat vysoké ceny nebo poskytovat minimální úrove služeb. Od regulované monopolní spole nosti se v rámci ve ejného zájmu vyžaduje ú tovat nižší ceny a poskytovat více služeb.

• Oligopol – výrobky v rozsahu od vysoce diferencovaných až ke standardizovaným vyrábí obvykle menší po et v tších firem. Rozeznáváme dva typy oligopolu: istý oligopol – n kolik málo spole ností produkující v podstat stejnou komoditu (ocel). Diferencovaný oligopol – n kolik spole ností, které produkují výrobky (automobily) áste n diferencované kvalitou, prvky, stylem nebo službami. • Monopolistická konkurence – konkurenti jsou schopni diferencovat své nabídky jako celek nebo jen v n kterých ástech. Konkurenti se zam í na tržní segmenty, v nichž mohou lépe naplnit pot eby zákazník a prodávat jim za vyšší ceny. • Dokonalá konkurence – konkurenti nabízejí stejný výrobek nebo službu. Jelikož neexistuje možnost diferenciace, budou ceny konkurent stejné. Žádný z konkurent nebude inzerovat, pokud reklama nedokáže vytvo it psychologickou diferenciaci (pivo).

[10, str. 382]


12

1.2 Konkuren ní síly Michael Porter identifikoval p t sil, které rozhodují o vlastní dlouhodobé atraktivit trhu nebo tržního segmentu: • Hrozba silné rivality v segmentu – segment se stává neatraktivním, pokud na n m p sobí n který z t chto faktor : pokud na n m již p sobí etní a silní nebo agresivní konkurenti, jestliže segment stagnuje nebo upadá, jestliže jsou fixní náklady vysoké, bariéry výstupu vysoké, konkurenti mají silnou motivaci se v segmentu udržet. • Hrozba nov vstupujících konkurent – nejatraktivn jší je segment, jehož bariéry vstupu jsou vysoké a bariéry výstupu nízké. Do segmentu dokáže vstoupit jen málo nových firem a špatn si vedoucí firmy mohou snadno odejít. Naopak nejmén atraktivní je segment, jehož bariéry vstupu jsou nízké a výstupu vysoké. • Hrozba náhražek – pokud existují skute né nebo potenciální náhražky produktu je segment neatraktivní. Náhražka limituje ceny i zisky. • Hrozba rostoucí vyjednávací síly zákazník – vyjednávací síla zákazník vzr stá, když: jsou-li koncentrovan jší a organizovan jší, výrobek p edstavuje zna nou ást celkových náklad zákazníka, je výrobek nediferencovaný, jsou náklady na zm nu nízké, jsou zákazníci citliví na cenu v d sledku nízkých zisk , když se zákazníci mohou spojit ke spole nému postupu. Prodejci by si m li vybírat zákazníky, kte í mají nejmenší sílu vyjednávat nebo možnost zm nit dodavatele. Výhodn jší obrana spo ívá ve vytvo ení takové nabídky, kterou ani silní zákazníci neodmítnou.


13

• Hrozba vzr stající vyjednávající síly dodavatel – spo ívá v tom, že dodavatelé jsou schopni zvyšovat ceny nebo snižovat dodávané množství. Dodavatelé jsou silní pokud: jsou koncentrovaní nebo organizovaní, existuje jen málo náhražek, je dodávaný produkt d ležitou složkou výroby, jsou náklady na zm nu dodavatele vysoké, když jsou dodavatelé schopní integrace sm rem dol .

[10, str. 380]

1.3 Analýza konkurent Jakmile spole nost identifikuje své hlavní konkurenty, musí si ud lat p ehled o jejich strategiích, cílech a silných a slabých stránkách. 1.3.1

Strategie

Pokud se skupina firem na cílovém trhu ídí stejnou strategií, je nazývána strategickou skupinou. (dále 1.4) 1.3.2

Cíle

Cíle konkurent jsou závislé na mnoha faktorech, v etn historie, velikosti, sou asného vedení a finan ní situace. Je-li konkurentem divize v tší spole nosti, je d ležité v d t, zda mate ská spole nost chce její r st, o ekává od ní zisky nebo ji chce jen dojit. Užite ným p edpokladem je, že konkurenti se pokoušejí maximalizovat zisky. Alternativní p edpoklad spo ívá v tom, že každý konkurent sleduje ur itý mix cíl : • sou asnou ziskovost, • r st tržního podílu, • cash flow, • technologické vedení, • vedení v úrovni poskytovaných služeb.

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky 1.3.3

14

Silné a slabé stránky

Spole nost musí analyzovat a shromaž ovat informace o silných a slabých stránkách každého z konkurent . M la by analyzovat p edevším t i veli iny: • Podíl trhu – podíl konkurenta na cílovém trhu. • Podíl mysli – procento zákazník , kte í jmenují konkurenta v odpov di na otázku: M žete jmenovat spole nost, která Vám v tomto odv tví p ijde na mysli jako první? • Podíl srdce – procento zákazník , kte í jmenují konkurenta v odpov di na otázku: M žete jmenovat spole nost, které byste dali p i nákupu výrobku p ednost? Spole nosti, které postupn získávají vyšší podíly mysli a srdce, dosáhnou nevyhnuteln i zvýšení tržního podílu a ziskovosti. 1.3.4

[10, str. 385-386]

Výb r konkurent

Konkurenty d líme do následujících t íd: • Silné nebo slabé – na slabé konkurenty se zam uje v tšina firem, protože na získání jednoho procentního bodu podílu tak pot ebuje mén prost edk . Je ovšem pot eba soupe it i se silnými konkurenty, aby s nimi držela krok. • Blízké nebo vzdálené – v tšina spole ností soupe í s konkurenty, kte í se jim nejvíce podobají. Spole nost by však m la zohled ovat i vzdálené konkurenty. • Dobré nebo špatné – spole nost by m la podporovat své dobré konkurenty a úto it na špatné. Dob í konkurenti hrají podle pravidel odv tví, mají realistické p edpoklady o potenciálu r stu odv tví, stanovují ceny v rozumném vztahu k náklad m a p ijímají stávající úrove svého podílu na zisku. Špatní konkurenti se spíše snaží podíl koupit než si ho zasloužit, p ijímají zna ná rizika, investují do nadm rných kapacit a porušují rovnováhu v odv tví.

1.4 Konkuren ní strategie Je t eba si konkurenty rozd lit podle rolí, které na cílovém trhu hrají: • lídr,

[10, str. 387]


15

• vyzyvatel, • následovatel, • výklenká . 1.4.1

Strategie tržního lídra

Tržní lídr je firma, která má nejv tší podíl na p íslušném trhu a obvykle vede nad ostatními firmami ve zm nách cen, distribu ním pokrytí, intenzit propagace a v zavád ní nových výrobk . Známé výrobky mají obvykle v myslích spot ebitel výrazné postavení. Firma však musí být neustále ostražitá. M že dojít k výrobkové inovaci, která tržnímu lídrovi uškodí. Dominantní firma m že vypadat staromódn v i novým a nápadit jším rival m. • Rozší ení celého trhu – tržní lídr by m l hledat nové zákazníky nebo rozší ené používání sou asnými zákazníky. Noví zákazníci - každá výrobková ada má potenciál p ilákat zákazníky, kte í o výrobku nev dí, nebo kte í ho odmítají kv li cen nebo absenci n kterých vlastností. Nové uživatele m žeme hledat mezi t emi skupinami: Strategie tržní penetrace – ti kte í by výrobek mohli používat, ale ned lají to. Strategie segmentu nového trhu – ti, kte í ho nikdy neužívali. Strategie geografické expanze – ti, kte í žijí jinde. Vyšší využívání – lze zvýšit zvyšováním úrovn nebo množství spot eby nebo zvyšováním frekvence spot eby. Spot ebovávané množství lze zvýšit pomocí balení nebo designu výrobku. Spot eba impulzivn spot ebovávaných výrobk (nealkoholické výrobky) se zvyšuje s vyšší dostupností výrobku. Zvyšování frekvence užívání si žádá identifikaci dalších p íležitostí k využívání zna ky obvyklým zp sobem nebo identifikaci naprosto nových a rozdílných zp sob využívání zna ky. • Obrana tržního podílu – lídr musí neustále bránit sv j sou asný bussines, pokud se pokouší expandovat na celou ší ku trhu. Zvýšit svoji konkuren ní sílu i hodnotu pro zákazníky m že tím, že bude nep etržit inovovat, vyvíjet nové výrobky, snižovat náklady a zefektiv ovat distribuci. Cílem obraných strategií je snížit pravd -


16

podobnosti napadení, odvrácení útoku do mén citlivých oblastí a zmírn ní jejich intenzity. Dominantní firma m že použít šest obranných strategií: Pozi ní obrana – spo ívá v obsazení nejžádoucn jšího tržního prostoru v myslích spot ebitel , což zna ku iní tém

nenapadnutelnou.

K ídelní obrana – lídr trhu musí také postavit p edsunutá k ídla na obranu slabé fronty nebo jako p ípadnou základnu protiútoku. Preventivní obrana – zaúto it d íve, než tak u iní nep ítel je agresivn jším manévrem. M že k tomu použít n kolik zp sob nap íklad p ijít s proudem nových výrobk nebo se pokusit o velký obchvat trhu. Obrana protiútokem – v tšina lídr trhu zareaguje na útok protiútokem, který m že mít r zné podoby. Ú inný protiútok spo ívá v napadení hlavního území protivníka, aby se musel stáhnout a bránit ho. Mobilní obrana – lídr rozší í své panství na nová území, která mohou sloužit coby centra budoucí obrany nebo útoku, a to pomocí rozší ení trhu a tržní diverzifikace. Rozší ení trhu spo ívá v p esunu ohniska ze sou asného výrobku na samotnou pot ebu v jeho pozadí. Obrana stažením – pokud spole nost zjistí, že nedokáže ubránit celé území, je nejlepší strategií plánovité stažení (strategický ústup). Spo ívá v tom, že se spole nost vzdá slabších území a p esune prost edky do siln jších území. P i uspokojování pot eb zákazník lze rozlišovat mezi t emi druhy marketingu: Reaktivní – reaktivní marketér zjistí konstatovanou pot ebu a splní ji. Anticipativní – anticipativní marketér hledí dop edu a p emýšlí, jaké pot eby by mohli mít zákazníci v blízké budoucnosti. Kreativní – kreativní marketér hledá a nachází ešení, která zákazníci nežádali, ale která nadšen p ijímají. • Expanze tržního podílu – svoji ziskovost mohou tržní líd i vylepšit zvýšením tržního podílu. Získání vyššího podílu obsluhovaného trhu však automaticky nevytváí vyšší zisky – zvlášt v p ípad spole nosti služeb s velkou intenzitou využití lid-


17

ských zdroj , v jejichž p ípad nelze o ekávat velké úspory z rozsahu. Mnohé záleží na strategii spole nosti. 1.4.2

[10, str. 387-393]

Strategie tržního vyzyvatele

Mnoho tržních vyzyvatel se dostalo do pop edí nebo dokonce p edstihlo tržního lídra. Tržní vyzyvatel se musí rozhodnout, na koho zaúto it: •

Na tržního lídra. Tato strategie je vysoce riskantní, ale i potenciáln vysoce zisková, pokud lídr trh neobsluhuje dob e.

•

Na firmy stejné velikosti, které si nevedou dob e a jsou nedostate n financovány. Tyto firmy mají stárnoucí výrobky, ú tují p ehnané ceny nebo neuspokojují zákazníky jinými zp soby.

•

Na malé místní a regionální firmy.

Pokud máme jasné protivníky a cíle, m žeme rozlišit p t úto ných strategií: •

Frontální útok – úto ník se chce vyrovnat výrobku, cen , reklam a distribuci protivníka. Vyhraje ta strana, která má více zdroj .

•

K ídelní útok – cílem tohoto útoku jsou slabá místa nep ítele. M že být veden ve dvou dimenzích: Geografické – vyzyvatel si všimne míst, v nichž si protivník nevede dob e. Segmentové – spo ívá v obsluhování nepokrytých tržních pot eb.

•

Útok obklí ením – pokus o získání zna né ásti území nep ítele bleskovým úderem. Spo ívá v zahájení velké ofenzivy na n kolika frontách. Obklí ení má smysl, když má vyzyvatel k dispozici lepší prost edky a v í, že rychlé obklí ení zlomí v li protivníka.

•

Obejití nep ítele – je to nejmén p ímá strategie napadení. Spo ívá ve vyhnutí se nep íteli a rozší ení základny zdroj útokem na snadn jší trhy. Tato strategie nabízí t i rozdílné p ístupy: diverzifikace do nep íbuzných výrobk , diverzifikace do nových geografických trh , p echod k novým technologiím nahrazující sou asné výrobky.


•

18

Partyzánská válka – sestává se z provád ní ob asných malých útok za ú elem znepokojování a demoralizace protivníka a zajišt ní pevných op rných bod . Nap íklad selektivní snižování cen, intenzivní a bleskové kampan a p íležitostné právní spory.

[10, str. 395]

Vyzyvatel se nesmí spokojit s t mito p ti obecnými strategiemi, ale musí si vytvo it specifi t jší strategie. •

Cenový diskont – vyzyvatel musí nabídnout srovnatelný výrobek za nižší cenu. Musí být spln ny t i podmínky: vyzyvatel musí p esv d it zákazníky, že jeho výrobek a služba je srovnatelná s výrobkem a službou tržního lídra, zákazníci musí být citliví na cenu, tržní lídr musí navzdory útoku konkurenta odmítnout snížit cenu.

•

Levn jší zboží – vyzyvatel m že nabídnout výrobek pr m rné nebo nižší kvality za mnohem nižší cenu.

•

Kvalitní zboží za nižší ceny – spole nost spojí nízkou cenu s vysokou kvalitou, aby se zmocnila tržního podílu na trhu.

•

Prestižní zboží – tržní vyzyvatel m že uvést na trh výrobek vyšší kvality a ú tovat vyšší cenu než lídr.

•

Rozší ení výrobku – vyzyvatel m že napadnout lídra zavedením rozsáhlejšího výrobkového sortimentu a poskytnout zákazník m v tší výb r.

•

Výrobková inovace – vyzyvatel m že usilovat o výrobkovou inovaci.

•

Zlepšené služby – vyzyvatel m že nabídnout nové nebo lepší služby.

•

Distribu ní inovace – vyzyvatel by mohl vytvo it nový distribu ní kanál. (Avon)

•

Snížení výrobních náklad – pomocí efektivn jších nákup , nižších náklad na pracovní síly a modern jšího vybavení m že tržní vyzyvatel dosáhnout nižších výrobních náklad .

•

Intenzivní reklama a podpora prodeje – vyzyvatelé zaúto í na lídry zvyšováním výdaj na reklamu a podporu prodeje. Výdaje na podporu prodeje však


19

obvykle nemají smysl, pokud nemá vyzyvatel lepší výrobek nebo reklamní sd lení.

[10,

str. 397] 1.4.3

Strategie tržního následovatele

Mnohé spole nosti rad ji lídra následují, než aby se proti n mu postavily. P íležitostí k výrobkové diferenciaci a diferenciaci image je málo, kvalita služeb je asto srovnatelná a citlivost na cenu vysoká. Firmy se nepokouší krást jiným firmám jejich zákazníky. Místo toho prezentují zákazník m podobné nabídky, obvykle takové, které kopírují lídra. Následovník trhu musí v d t, jak si udržet sou asné zákazníky a získat odpovídající podíl nových zákazník . Následovatel se pokouší p inést na sv j cílový trh výhody – lokalitu, služby, financování. Následovatel se asto stává objektem útoku vyzyvatel , proto musí udržovat nízké náklady a vysokou kvalitu služeb. Rozlišujeme ty i strategie: • Pad latel – napodobuje výrobek a balení lídra a prodává ho na erném trhu nebo prost ednictvím dealer se špatnou pov stí. • Klonova – s nepatrnými odchylkami napodobuje výrobky, název a balení lídra. • Imitátor – okopíruje n které prvky od lídra, ale ponechává ur itou diferenciaci v balení, reklam , cenách nebo lokalit . • Adaptér – p ebírá výrobky lídra a p ed lává je nebo vylepšuje. M že se rozhodnout prodávat odlišným trh m, ale asto z n ho vyroste budoucí vyzyvatel. 1.4.4

Strategie mikrosegmentá

(výklenká )

Alternativou k roli následovatel na velkém trhu je stát se lídrem malého trhu nebo mikrosegmentu. Malé firmy se obvykle vyhýbají sout žení s v tšími firmami tím, že se zam ují na malé trhy. Mikrosegmenty mohou zeslábnout, proto je dávána p ednost více mikrosegment m p ed jedním. Vytvo ením silného postavení ve dvou nebo více výklencích zvyšuje spole nost své šance na p ežití. Firmy vstupující na trh by se m ly zpo átku zam it spíše na mikrosegment než na celý trh.

[10, str. 400]


20

1.5 Analýzy sou asného stavu podniku 1.5.1

SWOT analýza

Analýza SWOT pomáhá zam it pozornost na klí ové oblasti v organizaci. M la by se aktivn používat p i rozvíjení marketingové strategie, budování silných stránek organizace, odstra ování jejích slabých stránek, využívání p íležitostí a vypo ádání se s hrozbami. Objas uje rozdílné vnit ní silné a slabé stránky z hlediska zákazník ve vztahu k vn jším p íležitostem a hrozbám.

[6,

str.

98] Název SWOT je odvozen od po áte ních písmen anglických slov: • Strenghts (silné stránky) – jsou v podstat konkuren ní výhodou, která existuje uvnit firmy. • Weaknesses (slabé stránky) – slabé stránky jsou konkuren ní nevýhodou, která je identifikována uvnit firmy. • Opportunities (p íležitosti) – je p íznivá situace ve firemním okolí. P íležitosti mohou být využity k zajišt ní v tších prodej a vyšší výnosnosti. • Threats (hrozby) – hrozba je nep íznivý aspekt ve firemním okolí. Mohou potenciáln p sobit na schopnost firmy operovat v dané tržní situaci. [2, str.109-110] 1.5.2

Interní analýza

Interní analýza se zam uje na nedostatky, kterými se podnik odlišuje od konkurence. Zahrnuje analýzu nejbližších ú astník firmy, kte í ovliv ují její schopnost obsluhovat své trhy. Pat í sem: •

Firma: marketing, výroba, organizace, finance.


21

•

Dodavatelé

•

Tržní zprost edkovatelé – pomáhají p i marketingové komunikaci, prodeji a distribuci zboží k cílovým zákazník m. Obchodní zprost edkovatelé, firmy pro fyzickou distribuci, finan ní zprost edkovatelé.

•

Zákazníci – spot ebitelský trh m žeme rozd lit na p t typ : spot ebitelské trhy, pr myslové trhy, p ekupnické trhy, vládní a nevýd le né trhy, mezinárodní trhy.

•

Konkurenti – zahrnuje další firmy, ale i adu pohled z hlediska kupujícího: konkurence v rámci zna ky, konkurence mezi zna kami, konkurence v rámci výrobkové formy, konkurence v rámci druhu, konkurence v rámci p ání.

•

Ve ejnost – skupina, která má skute ný nebo potenciální zájem i vliv na schopnost spole nosti dosahovat svých cíl .

1.5.3

[17, str. 43-45]

Externí analýza - PEST

Prvky makroprost edí m že podnik jen st ží ovlivnit. Je spíše schopen toto p sobení p edvídat a tak i p izp sobovat své chování. Mezi vlivy makroprost edí pat í: •

sociologické prost edí,

•

ekonomické prost edí,

•

p írodní prost edí,

•

politické a kulturní prost edí.


22

Charakteristickou vlastností makroprost edí je jeho neustálá prom nlivost. Tato prom nlivost m že znamenat nové p íležitosti pro podnikání, nebo naopak m že znamenat vážnou hrozbu. Z tohoto d vodu je pro každou firmu d ležité neustále sledovat zm ny a trendy ve spole nosti. •

Sociologické prost edí - vzhledem k tomu, že p edm tem zájmu marketingu je spot ebitel, jsou pro marketing nepostradatelným zdrojem informací demografické studie. Zkoumá se zejména u té ásti populace, která pro firmu p edstavuje potenciální zákazníky a možný zdroj pracovní síly.

•

Ekonomické prost edí - zahrnuje initele, kte í ovliv ují kupní sílu spot ebitele a strukturu jeho výdaj . Kupní síla je zejména dána sou asným p íjmem spot ebitele, jeho úsporami, možností získat úv r a samoz ejm cenami.

•

Technologické prost edí - nejdramati t jší silou, která formuje životy lidí, je technologie. D ležitá je proto znalost technologických zm n a inova ních sm r v odv tví podnikání, ale i ve zdánliv nesouvisejících oborech. Podnik tedy musí neustále sledovat technologické zm ny a inovovat svá výrobní za ízení a výrobky, ímž dochází ke zvyšování produktivity práce, snižování náklad a v kone ném d sledku ke zvýšení celkové konkuren ní schopnosti.

•

Politické a kulturní prost edí - každé marketingové rozhodnutí je zna n ovlivn no konkrétním vývojem v politickém prost edí, které je vytvá eno legislativou, vládními orgány a organizacemi, ale také r znými zájmovými a nátlakovými skupinami a jejich aktivitami.


2

23

MARKETING

Marketing je definován jako manažerský proces, zodpovídající za identifikaci, p edvídání a uspokojování požadavk zákazník p i dosahování zisku. Všechny marketingové aktivity se orientují na poznávání a uspokojování zákazník .

2.1 Marketing služeb Marketing se ídí t mito pravidly: • Cílem organizace je vytvo it, získávat a udržet si zákazníka. Musí vyrobit, vytvo it a dodat zboží a služby, které lidé cht jí, oce ují, a to za podmínek atraktivních pro zákazníky. Zákazník musí být takový po et, pro který bude výhodné dodávat. • Má-li být organizace p i realizaci t chto inností zisková, musí získat p íjem p esahující náklady, dostate n vysoký a pravidelný, který dokáže p ilákat, udržet a rozvíjet kapitál. Organizace si musí udržet náskok p ed konkurencí. • Žádná organizace nem že tyto innosti provád t instinktivn nebo náhodn . Musí objasnit své cíle, své strategie k dosažení cíl a plán vycházejících ze strategie. [7, str. 24] 2.1.1

Specifika marketingu služeb

Marketing služeb má šest obecných specifik, které jsou nem nné a charakteristické pro každou organizaci v oboru služeb. Dále má šest souvisejících specifik, která jsou také typická pro organizace služeb, ale v d sledku zm n ízení, legislativ a regula ních opat ení mohou vymizet. • Šest obecných specifik: Nehmotný charakter služeb. Charakter výroby (místní a asová vázanost služeb) – v tšina služeb je vyráb na a spot ebována na témže míst a nemá sériový charakter. Pomíjivost služeb – služby nemohou být na rozdíl od výrobk vyráb ny na sklad. Neprodané služby se vytrácejí.


24

Distribu ní cesty – nákup se realizuje prost ednictvím zprost edkovatel , p esto však nejde o žádnou fyzickou p epravu v trojúhelníku výrobci - zprost edkovatelé – zákazníci. Není to možné, protože služby jsou nehmotné. Podmín nost náklad – n kte í zákazníci vyžadují v tší pozornost než jiní a charakter požadovaných služeb není možné tém

nikdy p esn stanovit. Proto

nelze p esn stanovit objemy naší produkce. Vázanost služeb na jejich poskytovatele – n které služby jsou neodd litelné od jedince, který je poskytuje nap . populární herec. Bez tohoto jedince by nebyla zajišt na stejná odezva na poskytované služby. • Šest souvisejících specifik: Úzké vymezení marketingu. Nedostate né ocen ní marketingových dovedností – marketingové schopnosti nejsou v našem oboru ocen ny tak vysoko jako ve výrobních odv tvích. Tyto schopnosti a talent nejsou považovány za n co výjime ného, nejsou pln docen ny. Rozdílná organiza ní struktura. Nedostatek údaj o výkonnosti konkurence – pokud existují statistické údaje v odv tví cestovního ruchu, pak jsou to v tšinou souhrnné údaje za celé odv tví. Dopad vládní regulace a deregulace. Omezení a p íležitosti pro neziskové organizace. 2.1.2

[11, str. 38]

Služby cestovního ruchu

Služby cestovního ruchu mají specifické charakteristiky, které nenacházíme u jiných služeb. Také platí, že tyto služby nejsou zcela totožné. Existuje osm základních zvláštností služeb našeho oboru: • Kratší expozitura služeb – v p ípad služeb probíhá jejich spot eba b hem hodiny a kratší doby. Pro ud lání dobrého i špatného dojmu na zákazníka máme mén su.

a-


25

• Výrazn jší vliv psychiky a emocí p i nákupu služeb - lidé poskytují služby a lidé tyto služby konzumují. Vždy jde o vzájemná setkání lov ka s lov kem. Emoce a osobní pocity jsou provokovány t mito setkáními a ovliv ují nákupní chování. Jediný zam stnanec m že ovlivnit, zda zákazník op t využije našich služeb. • V tší význam vn jší stránky poskytování služeb – zákazníci p i nákupu služeb mnohem více spoléhají na hmatatelné záchytné body. D kazem vrcholové kvality poskytovaných služeb m že být k iš álový lustr, visící nad p ekrásným kobercem, nad istotou zá ící podlaze hotelové haly. Zákazníci si musí být jisti, že celá tato vn jší stránka je zajiš ována trvale a odpovídá p esn kvalit poskytovaných osobních služeb. • V tší d raz na úrove

a image – jelikož charakter poskytovaných služeb je

nehmotný a zákazníci se o nákupu rozhodují na základ emocí, musí firma vyvinout velké úsilí pro vyvolání pat i ných asociací. • Složit jší a prom nliv jší distribu ní cesty – mnozí zprost edkovatelé v cestovním ruchu významn ovliv ují nákupní rozhodnutí zákazníka. • V tší závislost na komplementárních firmách – celková úrove spokojenosti turist je závislá na zkušenostech, které mají s inností všech zainteresovaných firem. Pokud jedna nedosahuje úrovn ostatních, vrhá to stín na všechny ostatní. • Snazší kopírování služeb – v tšina služeb cestovního ruchu a pohostinství je snadno napodobitelná. • V tší d raz na propagaci mimo sezonu – zboží je propagováno neintenzivn ji v období poptávky. V p ípad služeb cestovního ruchu je to práv naopak. Existují pro to t i d vody: Zákazníci se mnohem déle emotivn p ipravují na svoji dovolenou. Výrobní kapacita je obvykle fixní. Pokud jsou st ediska cestovního ruchu pln obsazeny, jejich kapacita nem že být rychle rozší ena. Vzr stá tlak na využívání existující kapacity v období mimo sezony. Služby nemohou být skladovány, musí být spot ebovány, když jsou vhodné ke konzumaci. [11, str. 44]


3

26

LÁZE SKÝ CESTOVNÍ RUCH

Ú ast na láze ském cestovním ruchu je charakteristická pobytem v lázních, a již za ú elem regenerace, poznání nebo navazování kontakt . Hosté lázn navšt vují p evážn za ú elem lé ení, prevence i rehabilitace.

3.1 Cestovní ruch Jednou z nejvýstižn jších definic pojmu cestovní ruch lze považovat definici WTO. Charakterizuje cestovní ruch jako innost lidí, spo ívajících v cestování a pobytu v místech mimo místa jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho uceleného roku za ú elem využití volného asu, obchodu a jinými ú ely.

[3,

str.

15] 3.1.1

Druhy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu rozlišujeme podle n kolika kritérií: •

len ní cestovního ruchu podle místa jejich realizace Domácí cestovní ruch – aktivity spojené s ú astí ob an dané zem na cestovním ruchu v rámci jejího území. Zahrani ní cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s p íjezdem ob an ze zahrani ní, danou zemí projížd jících a aktivit spojených s výjezdy ob an dané zem do zahrani í (dle definice WTO). Vnitrostátní cestovní ruch – souhrn aktivit spojených s domácím a p íjezdovým cestovním ruchem. Národní cestovní ruch – souhrn aktivit spojený s domácím a výjezdovým cestovním ruchem. Sv tový cestovní ruch – veškerý cestovní ruch ve sv t spojený s p ekro ením hranic stát .

•

len ní cestovního ruchu podle vztahu k platební bilanci státu: P íjezdový cestovní ruch – aktivity spojené s p íjezdem zahrani ních osob do dané zem . Z pohledu platební bilance znamená p íjezdový ruch p ínos.


27

Tranzitní cestovní ruch – aktivity spojené s tranzitem zahrani ních osob p es danou zemi. Z pohledu platební bilance znamená tranzitní cestovní ruch p ínos. Výjezdový cestovní ruch – aktivity spojené s výjezdem ob an dané zem do zahrani í. Z pohledu platební bilance je tento druh cestovního ruchu pasivním cestovním ruchem. •

len ní cestovního ruchu podle délky jeho trvání: Krátkodobý cestovní ruch – rozumíme jím krátkodobé pobyty do t í dn zahrnující dv p enocování. Dlouhodobý cestovní ruch – pobyty delší než t i dny.

•

len ní cestovního ruchu podle zp sobu zabezpe ení jeho pr b hu: Organizovaný cestovní ruch – ú ast je zajiš ována prost ednictvím zprost edkovatele. Neorganizovaný cestovní ruch – ú ast si zajiš uje sám ú astník.

•

len ní cestovního ruchu podle zp sobu ú asti a formy úhrady náklad ú asti: Volný cestovní ruch (komer ní) – ú astník si ú ast hradí sám, p i emž jeho ú ast není ni ím podmín na. Vázaný cestovní ruch (nekomer ní) – ú astník si hradí pouze ást náklad spojených s ú astí, p i emž tato ú ast je podmín na spln ním ur ité podmínky. [3, str. 16 - 18]

3.1.2

Formy cestovního ruchu

Formy cestovního ruchu, které rozlišujeme podle zam ení aktivit cestovního ruchu, vycházejí ze zam ení se na uspokojení ur itých konkrétních pot eb. • Rekrea ní forma cestovního ruchu – tato primární forma cestovního ruchu je spojena s obnovou duševních a fyzických sil lov ka. • Kulturn – poznávací forma cestovního ruchu – asto spojena s rekrea ní formou. Jejím cílem je návšt va kulturních akcí a historických objekt a zvyšuje úrove vzd lanosti osob.


28

• Láze sko – lé ebná forma cestovního ruchu – rekrea ní a láze ské pobyty v lázních. • Sportovn – rekrea ní forma cestovního ruchu – sportovn zam ené pobyty (vodní sporty, lyžování, p ší turistika, cykloturistika, vysokohorská turistika apod.). • Formy cestovního ruchu spojené s profesními motivy – aktivity spojené s ú astí na výstavách, veletrzích, obchodní cesty a kongresová turistika. • Seniorská forma cestovního ruchu. • Mládežnická forma cestovního ruchu – s ohledem na perspektivu pozd jších opakovaných cest je tato klientela zajímavá. • Venkovská turistika, resp. agroturistika a ekoturistika – nabývá na významu p edevším s ohledem na svoji ekologickou a regenera ní funkci pro lov ka. • Další formy cestovního ruchu – náboženská, lovecká, dobrodružná, nákupní, pr myslová apod.

[3,

str.

18] 3.1.3

8 P marketingu pohostinství a cestovního ruchu

• Výrobek (Product) – každá organizace nabízí svým zákazník m sv j vlastní produkt, který se skládá z jasn viditelných komponent : chování zam stnanc , jejich vzhled a uniformy, exteriér budovy, vybavení, nábytek a inventá , výv sní štít, kontakty se zákazníky a ostatní ve ejností.

[11, str. 257, 258]

• Lidé (People) – odv tví cestovního ruchu je podnikáním lidí poskytující služby dalším lidem (zákazník m). Zam stnanci jsou sou ástí produktu, který nabízejí organizace cestovního ruchu, proto jsou požadavky na zam stnance, výb r, orientace, výchova, kontrola, motivace v tomto oboru velmi d ležité.


29

• Sestavování balík a služeb (Packaging) – tvo ení packagu je tvo ení kombinací souvisejících a vzájemn se dopl ujících služeb do komplexní nabídky za jednotnou cenu. • Programová specifikace packag (Programming) – postihuje takové specializované innosti, programy nebo události, které mají zvýšit konzumaci služeb zákazníkem nebo mají zvýšit p itažlivost packag nebo dalších služeb cestovního ruchu. [11, str. 263] • Místo (Place) – zp sob umíst ní na trhu – tímto nástrojem hledáme odpov

na

otázku, jaký zp sob dodání služeb zákazníkovi je nejlepší a nejefektivn jší. Pokud chce zákazník konzumovat služby, musí se dostavit na místo jejich výroby. • Propagace (Promotion) - jejím cílem je modifikovat prost ednictvím marketingové komunikace spot ební chování zákazník , a to prost ednictvím informování, p esv d ování a p ipomínání. Rozlišujeme p t sou ástí propaga ního mixu: Reklama – jakákoliv neosobní prezentace a propagace myšlenek, zboží a služeb za úplatu konkrétním subjektem.

[11, str. 328]

Osobní prodej – realizuje se na základ ústní konverzace. Probíhá prost ednictvím telefonu nebo osobním rozhovorem. Podpora prodeje – dává zákazníkovi motiv k uskute n ní okamžitého nákupu. Využitím kupon na nákup zboží, vzork , prémií, sout ží a výher. Vnit ní reklama (merchandising) – zahrnuje materiály, které se používají pro vnit ní stimulaci prodeje. Nap íklad nápisy, plakáty, výv sní tabule, jídelní a nápojové lístky a ostatní sou ásti místní propagace. Vztahy s ve ejností a publicita (public relations) – zahrnují všechny aktivity organizace spojené s udržováním nebo zlepšováním vztah s ostatními organizacemi nebo jednotlivci. Publicita je jednou z technik vztah s ve ejností, která zahrnuje neplacenou komunikaci a zprost edkovávání informací o službách organizace.

[11, str. 336]

• Kooperace (Partnership) – znamená vzájemnou spolupráci p i marketingovém úsilí mezi komplementárními organizacemi pohostinství a cestovního ruchu. Spokojenost zákazníka asto závisí na innosti jiných organizací, nad kterými firma nemá

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky žádnou p ímou kontrolu. Musí být pe liv

30

ízeny a sledovány dobré vztahy s kom-

plementárními firmami. • Cena (Pricing) – tvorba ceny je finální ástí marketingového mixu. Lidé mají sklon vnímat a posuzovat služby a výrobky p edevším podle jejich ceny. Cena musí být stanovena tak, aby v zákazníkovi vyvolala pocit, že za své peníze získal skute nou hodnotu. Pokud není dosaženo tohoto souladu, vždy to znamená nespokojenost zákazníka. Proces plánování cen se skládá ze t í bod : stanovení cíl cenové tvorby, volba p ístup k cenové tvorb , m ení a hodnocení úsp chu. 3.1.4

[11, str. 468]

Segmentace trhu

Segmentace trhu znamená rozd lení trhu do relativn homogenních skupin podle spole ných charakteristik. Správný segment by m l být m itelný, vydatný, s vykázáním spole ných charakteristik, udržitelný ve smyslu opakování návšt v destinace a trvalý. Smith vymezil dv obecné kategorie segmentace: • Segmentace podle druhu cest: Rekrea ní cesty – stojí v centru zájmu organizací destina ního marketingu. Obchodní cesty – volba destinace je p ímo vázána na ekonomickou aktivitu, místo konání konference, veletrhu atd., takže jde o ur itý mix dobrovolnosti a nedobrovolnosti. Po et p enocování je u obchodních cest kratší, denní výdaje jsou vyšší než u cest rekrea ních. Obchodní cesty jsou siln ovlivn ny ekonomickým vývojem a vazbami, avšak p íliš nepodléhají sezónním výkyv m. Návšt vy p íbuzných a známých – zvláštním segmentem této skupiny je tzv. etnický turismus – v tšinou emigranti, navšt vují své známé a p íbuzné v zemi p vodu. Cestující spojují návšt vu známých a p íbuzných v ad p ípad s poznáváním vlastní zem , takže se objem výdaj zvyšuje. • Segmentace podle druhu zákazníka


31

Sociodemografický rozbor – sociodemografický rozbor populace cílového trhu se snaží rozd lit a popsat zdrojový trh podle n kolika základních charakteristik – sociální za azení, podle v ku a pohlaví a podle dalších charakteristik. Teorie životního cyklu rodiny – je jedním z nejvyužívan jších ukazatel . Jednotlivé fáze životního cyklu rodiny korelují s ukazatelem pr m rných výdaj na osobu, s vyhran nými požadavky na ubytovací, stravovací a dopl kové služby, a promítají se tak do tvorby produktu, ceny, zp sobu distribuce a propagace. V k a pohlaví – v souvislosti se stárnutím populace a s prodlužováním délky života ve vysp lých zemích se ada destinací snaží podchytit po etn významný seniorský segment (dostatek volného asu a finan ních prost edk ). Geografická analýza – zkoumá proud návšt vnosti ze zdrojových do cílových zemí za stanovené asové jednotky. Geodemografické sledování – založeno na p edpokladu, že lidé žijící v jedné (podobné) oblasti vykazují obdobné spot ební chování. Psycholografické sledování a analýza životního cyklu – jsou založeny na charakteru osobnosti klienta, na jeho postojích, motivaci a aktivitách. Analýza p ínos a etnosti cest – zabývá se p í inami klientova rozhodnutí a porovnáním etnosti cest s cílem rozd lení klient na ob asné, pr m rné a asté. Segmentace podle na asování – rozlišuje mezi na asováním po m sících, dnech nebo hodinách.

[13, str. 93-95]

3.2 Láze ství Láze ství chápeme p edevším jako jeden z obor zdravotnictví, který v p evažující mí e pat í do ve ejné ekonomiky. Jeho produkty jsou statky nebo služby kolektivní neboli veejné. Zárove chápeme láze ství jako specifickou formu cestovního ruchu, p i kterém jak láze ští hosté, tak i ostatní návšt vníci lázní využívají komplex láze ských a dalších navazujících služeb.


32

Význam láze ství

Již více než dva tisíce let hraje láze ství v Evrop významnou úlohu. Postupným procesem se rozvinulo do dnešní podoby. Láze ství vnímáme pozitivn p edevším z t chto d vod : • P ispívá k lé b , dolé ování a rehabilitaci nemocných. Také k návratu do plné pracovní schopnosti nebo k odvrácení stav , hrozících pracovní neschopností a to na základ lé by chronických onemocn ní, p i rehabilitaci poopera ních a poúrazových stav a p i rekonvalescenci n kterých závažných onemocn ní. • Jeho význam se stále více posouvá sm rem k prevenci. • Významnou sou ástí dnešního láze ství je také pé e o d ti a dospívající mládež a jejich zdravý vývoj. • Láze ství má v ad p ípad celoro ní charakter a tím umož uje snižovat sezonnost. • Je p íkladem p evážn pozitivního a ekologicky šetrného využití p írodních zdroj . • S rozvojem láze ského života dochází zárove k rozvoji kulturního, spole enského a sportovního života jednotlivých láze ských míst. • Láze ská místa jsou také významnými centry cestovního ruchu, a p itahují tak pozornost po adatel nejr zn jších akcí. • Rozvoj láze ství a služeb s ním souvisejících vede ke kultivaci láze ských míst. • Láze ství je obor náro ný na kvalifikované pracovní síly a tím je v ad oblastí vydatným zdrojem pracovních míst. • Z ekonomického hlediska je nezanedbatelný p ínos lázní. P íjmy z láze ství jsou nejenom vydatným zdrojem p íjm soukromého sektoru, ale také sektoru komunálního a státního. • Pro eskou republiku pak láze ství znamená také významný zdroj devizových p íjm , nebo

eské lázn jsou navšt vovány z cca 30 % cizinci.

Vliv takových spole enských faktor jako jsou urbanizace, stres, nezdravý životní styl, workoholismus apod. má zna ný vliv na další vývoj láze ství. Stále více se za íná uplat-


33

ovat jako preventivní prvek, umož ující vzdorovat uvedeným civiliza ním atak m. Láze ství a tzv. zdravotní turistika dnes p edstavují dynamicky se rozvíjející sektor cestovního ruchu, který je velmi perspektivní. [3, str. 181-183] 3.2.2

Historický vývoj láze ství v eské republice

Historie o vzniku lázní se vztahuje k založení Karlových Var . Ve st edov ku se láze ství neda ilo, klesl zájem o hygienu a pé i o vlastní t lo. Díky pokroku ve vzd lání a v rozvoji v dy dochází v 18. a 19. století ke vzniku velkého množství lázní a jejich rozkv tu. Objevují se n které nové lé ebné metody (vodolé ba podle V. Priessnitze). Budují se honosné láze ské budovy, ale i kolonády, divadla a koncertní sály. Lázn se stávají doménou nejbohatší vrstvy spole nosti. Nejv tší rozvoj zažívají lázn p ed druhou sv tovou válkou. Do evropského podv domí se dostaly p edevším západo eské lázn . Láze ské pobyty se stávají p ístupné mnohem širší klientele díky vzniku prvních zdravotních pojiš ovacích spole nosti, které se podílejí na úhrad láze ské pé e. Dochází stále k v de t jšímu charakteru lé ebných metod, na kterých se podílí ada eských léka . V roce 1948 byly p írodní lé ivé lázn znárodn ny. Lázn se staly hlavn zdravotními za ízeními. Nejvíce host m lo hrazeno sv j pobyt v lázních z prost edk zdravotního pojišt ní. Mezi hosty ze zahrani í p evládali hosté z východních zemí. Do roku 1989 byla jedinou cestovní kancelá í specializovanou na láze ské hosty Balnea. Po roce 1992 p ešla naprostá v tšina láze ských za ízení do soukromého sektoru. Byly vytvo eny akciové spole nosti a spole nosti s ru ením omezeným. Pouze n kolik d tských lé eben a láze ských rehabilita ních za ízení z stalo ve vlastnictví státu. Láze ská za ízení jsou soust ed na v sektoru zdravotnictví, ale ást kapacit provozuje i rezort obrany a vnitra. Období transformace m lo výrazný vliv na poet lé ených pacient – za deset let od roku 1985 do roku 1995 poklesl po et lé ených pacient o 30 %. Od roku 1995 za al po et všech pacient výrazn stoupat zásluhou rostoucího podílu pacient , kte í si lé bu hradili na vlastní náklady. V

eské republice má

láze ství dlouholetou tradici a propojení s kulturním a spole enským životem, vysokou kvalitu pé e a lé ebných metod, tudíž má i slibnou budoucnost. 3.2.3

[4, str. 112]

Významné lázn v eské republice

Na území eské republiky se dnes nachází celkem p tat icet láze ských míst, z nichž p tadvacet vzniklo p i pramenech lé ivých vodních zdroj , a na desíti místech p isp l ke z í-


34

zení lázní výskyt peloid . ada lázní v pr b hu let zanikla. Lázn mají v eské republice dlouhou tradici a jsou d ležitou sou ástí lázní evropských. V lé ebné sfé e eské láze ství nezaostává, asto naopak stojí v pop edí (kardiologie, revmatologie). Avšak za evropskými státy zaostáváme v úrovni komer ních aktivit. K lé b se využívá ada p írodních lé ivých zdroj , p edevším minerální vody, plyny a peloidy. P evážná v tšina našich minerálních vod obsahuje oxid uhli itý. Tyto vody využívá dvacet p t láze ských míst, deset lázní využívá peloidy, a to bu v p írodním stavu, nebo nezbytn upravené. Mezi významné eské lázn pat í: • Karlovy Vary – jsou nejv tší eské lázn se sv tovým významem. Poprvé zde byly objeveny prameny v roce 1521. Je zde celkem asi šedesát pramen , z nichž se láze sky využívá dvanáct. Nejv tší a nejteplejší pramen je V ídlo (720C). Další používané zdroje jsou p írodní plyn, rašelina a slatina. K základním indikacím lázní pat í lé ba trávicího ústrojí, onkologických onemocn ní, poruchy metabolismu a žláz s vnit ní sekrecí. • Mariánské lázn – v samotném m st je více než ty icet minerálních pramen . Složení pramen je chemicky velmi r znorodé, že je možno lé ebn pokrýt celou škálu onemocn ní nap . nemoci mo ového ústrojí a ledvin, onkologické nemoci a nemoci dýchacího ústrojí. Zajímavá je specifická architektura lázní. Lázn jsou považovány za nejrozsáhlejší a nejkrásn jší zahradní m sto v eské republice. Nejcenn jší stavební památkou je novobarokní Kolonáda s tzv. zpívající fontánou. • Františkovy lázn – lé ebné prameny byly objeveny v roce 1502, využívány k láze ským ú el m byly od 18. století. Jsou vyhledávány pro lé bu ženských nemocí, neplodnosti, poruch pohybového aparátu a nemocí srdce a ob hového ústrojí. Jako první lázn za aly využívat v praxi slatinné koupele. • Pod brady – nejmladší z eských lázní, kde hlavním lé ebným zdrojem je minerální voda Pod bradka. Prameny byly objeveny až v roce 1905, lé í se zde p edevším nemoci ob hového ústrojí a nemoci metabolismu a žláz s vnit ní sekrecí. • Jáchymov – vznikly zde první radioaktivní lázn na sv t , které jsou i dnes nejv tšími sv tovými radonovými lázn mi. Lé ba je zam ena na lé ení nemoci pohybového aparátu a na nemoci nervové.


35

• Teplice – jsou uvád ny jako nejstarší lázn ve st ední Evrop , zdejší prameny jsou známy již od 11. století. Lé ba pohybového aparátu je založena na horkých pramenech (až 420C), které jsou minerální a radioaktivní. • Jeseník – klima se vyzna uje velmi istým vzduchem se zvýšenou ionizací. Lé í se zde p edevším choroby dýchacího ústrojí, duševní poruchy, nemoci ob hového ústrojí. Priessnitzovy lé ebné lázn a. s., vznikly jako první vodolé ebné lázn na sv t . • Luha ovice – k lé b se využívá sirných pramen a uhli ité kyselky Vincentky. Lé í se zde onkologická onemocn ní, nemoci trávicího ústrojí, poruchy metabolismu žláz s vnit ní sekrecí a nemoci dýchacího ústrojí.

[3, str. 200-204]


Struktura systému láze ství

Obr. 1. Struktura systému láze ství [9, str. 25]

36


37

Formy láze ských pobyt

Láze ské pobyty rozlišujeme podle zp sobu jejich úhrady: • Z prost edk nemocenského pojišt ní – láze ská pé e z prost edk jednotlivých zdravotních pojiš oven se hradí všem, kte í jsou plátci nemocenského pojišt ní a jejich rodinných p íslušník . Z prost edk nemocenského pojišt ní je pé e poskytována jako: Komplexní – náklady na ubytování, stravu a lé ení hradí zdravotní pojišovna. P ísp vková – náklady na lé ení hradí zdravotní pojiš ovna, ubytování a stravu si hradí klient sám. • Z vlastních prost edk (samoplátecká) – pacienti si pobyt zajiš ují pomocí cestovních kancelá í nebo p ímo u jednotlivých lé eben a náklady na ubytování, stravu a lé ení si hradí sami. Základem pro p id lení láze ského pobytu a lé by je návrh na láze skou pé i, který podává ošet ující léka . 3.2.6 Láze ské služby Z pohledu cestovního ruchu je láze ství složit strukturovaným souborem služeb. • Zdravotn lé ebné služby – skládají se z celé ady navazujících služeb. Vyšet ovací výkony neboli diagnostika slouží ke stanovení aktuálního zdravotního stavu vyšet ovaného. N které metody lé ení: Dietoterapie – slouží k odstran ní nesprávného stravovacího režimu na zdraví pacient . Elektroterapie a magnetoterapie – pat í sem diadynamické proudy, galvanoterapie nebo iontoforéza. Fototerapie – její podstatou je aplikace sv telného zá ení na lidský organismus. Klimatoterapie – je jednou z nejjednodušších forem terapie.


38

Lé ebné inhalace – používají se p írodní zdroje, p edevším mo ské a minerální vody. Rehabilitace – k lé b nemocného se využívá pohybová energie. Vodolé ba – základní aplikací vody jsou ot ry a omývání, zábaly a obklady, polevy, sprchy, st iky, koupele, sauna apod. • Ubytovací služby – základním prvkem ubytování jsou: Láze ské hotely – jsou nejvýznamn jší sou ástí ubytovacích služeb. Vzhledem k dlouhodobému pobytu plní funkci p echodného domova láze ských host . Penziony – v tšinou poskytují služby nižší kategorie a také nižší ceny. Penziony však tvo í vhodný dopln k k ubytovacím službám velkých láze ských dom pro své rodinné prost edí, klid a osobní pé i majitele. Ubytování v soukromí – je vhodným zdrojem dopl kových p íjm domácností. Pé í o tato ubytovací za ízení dále jejich majitelé p ispívají ke zlepšování vzhledu dom a jejich okolí a tím zp íjem ují celkový vzhled lázní. • Stravovací služby – kvalitní stravování je nejenom d ležitou podmínkou pro spokojený pobyt hosta, ale je také asto p ímou sou ástí lé ebného procesu. Rozlišujeme t i typy stravování: Režimové stravování – je využíváno p edevším u pacient s tzv. komplexní láze skou pé í. Základní celodenní stravování zde má pevný ád. Nerežimový restaura ní provoz – je prakticky shodný s b žným restaura ním provozem. Dopl ková stravovací za ízení – mají podobu cukráren, kiosk , mlé ných, ovocných a zeleninových bar apod. • Kulturní, spole enské a sportovní služby – tyto služby bu využívají láze ští pacienti pasivn , nebo se jich ú astní aktivn . Lidé se v lázních seznamují a získávají adu nových spole enských zážitk jako nap íklad divadelní a filmová p edstavení, koncerty, besedy, p ednášky, výstavy apod. Své místo si v lázních získal také sport.


39

• Dopl kové služby – jsou zam eny na uspokojení pot eb láze ských host . Nap íklad: pen žní a sm nárenské služby, innost prádelen a istíren, obchodní služby, služby místní dopravy.

[3, str. 193-197]


4

40

SHRNUTÍ TEORETICKÉ ÁSTI

V teoretické ásti mé diplomové práce jsem zpracovávala teoretické poznatky, které mají nastínit problematiku této práce a z nichž poté vycházím v ásti praktické. Teoretická ást mé diplomové práce se skládá ze t í kapitol. První kapitola má název konkurenceschopnost. V této kapitole se zabývám definováním a vysv tlením pojm , které úzce souvisí s konkurencí a konkurenceschopností. Nejprve p edstavuji ty i typy konkurence, poté konkuren ní síly. Analýza konkurent se zam uje na jejich silné a slabé stránky, strategii, cíle a výb r konkurent . S konkurencí souvisí také rozd lení konkurent do rolí, které na trhu hrají. Zde jsem podrobn ji rozpracovala ty i druhy konkuren ních strategií. Posledním bodem této kapitoly jsou teoretické poznatky k analýzám sou asného stavu podniku, které budu v práci zpracovávat. T mito analýzami jsou SWOT analýza, PEST analýza a interní analýza. Hlavní název druhé kapitoly zní marketing. Tato kapitola je stru ná a uvádím v ní n kolik specifik marketingu služeb a zvláštnosti marketingu cestovního ruchu. Ve t etí kapitole teoretické ásti se zabývám láze ským cestovním ruchem. P i emž se nejd ív podrobn ji v nuji cestovnímu ruchu - jeho formám, druh m, 8P i segmentaci trhu. Cestovní ruch je velice d ležitým zdrojem p íjm do státního rozpo tu a jeho význam neustále vzr stá. S cestovním ruchem úzce souvisí i láze ství, nebo lázn stále ast ji navšt vují hosté bez zdravotních potíží, kte í sem jezdí pouze za ú elem rekreace a odpo inku. V kapitole se zabývám historickým vývojem láze ství v eské republice. Pozornost v nuji i jeho významu pro lov ka. Dále p edstavuji n kolik nejvýznamn jších eských lázní. Pro mou práci jsou také d ležitým teoretickým východiskem formy láze ství a služby, které lázn poskytují. Tento bod je posledním bodem teoretické ásti této práce.


II. PRAKTICKÁ ÁST

41


5

42

JIHOMORAVSKÉ LÁZN

Ve m st Lednice byl uznán p írodní lé ivý zdroj, jehož složení je prakticky totožné s tím, které k lé b využívají Lázn Hodonín. M sta Lednice a Hodonín daly hlavy dohromady a vznikl Dobrovolný svazek obcí Hodonín – Lednice „Jihomoravské lázn “. Svazek realizuje dvoje lázn : v Hodonín a v Lednici. Výstavbou lázní v Lednici tak došlo ke skloubení ú ink

jedine ného p írodního lé ivého zdroje s prost edím a atmosférou Lednicko-

Valtického areálu, zapsaného na Seznam sv tového kulturního d dictví UNESCO. Lednice je známa tím, že je v hlavní turistické sezón

etn navšt vovaná nejen ob any eské re-

publiky, ale zejména Rakouské spolkové republiky.

5.1 Lázn Hodonín První pokusy o využití jodobromové vody se datují k roku 1953. Od tohoto roku se používaly vanové koupele pro zlepšení zdravotního stavu pacient hodonínské nemocnice. Dobré výsledky se objevovaly zejména u lidí trpících chronickými kloubními nemocemi. Seriózní v decké testování za alo v roce 1973, kdy v areálu nemocnice vzniklo detašované pracovišt Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských lázních. Byl prokázán významný lé ebný efekt jodobromové vody a to dalo popud k výstavb Lázní Hodonín, které zahájily sv j provoz v roce 1979. Lázn Hodonín jsou jedním z nejmladších láze ských za ízení v republice. Svou úrovní se ale pln vyrovnají i lázním s dlouholetou tradicí. Využívá se zde blahodárných ú ink jodobromové minerální vody, jejíž zdroje byly objeveny p i zkušebních vrtech p i hledání ropy. Tato minerální voda se vyzna uje vysokým obsahem soli jódu a bromu p i celkov nízké mineralizaci a adí se tak mezi nejkvalitn jší v Evrop . Je prokázán p íznivý ú inek jódu na pojivové tkán organismu a na st ny cév. Z toho vyplývá i hlavní lé ebné zam ení Lázní Hodonín: • degenerativní a zán tlivá onemocn ní pohybového aparátu, • poopera ní a poúrazové stavy pohybového aparátu, • cévní onemocn ní. Sou asné lázn tvo í ubytovací ást s kapacitou 200 l žek, moderní vodolé ebný pavilon, v n mž se nachází bazén s whirlpoolem, jídelna a kuchy . Nová budova s kapacitou 104 l žek byla slavnostn otev ena v íjnu 2006, je bezbariérov propojena se stávající budo-


43

vou. Nachází se zde menší balneoprovoz, kongresový sál, dv jídelny s kapacitou 58 míst a prádelna. Motto: ´´ Zdraví uprost ed vina ské oblasti…“

Obr.1: Logo spole nosti[25] 5.1.1

Služby Lázní Hodonín

Mezi základní služby Lázní Hodonín pat í: • Recepce – poskytuje svoje služby 24 hodin denn . Mezi tyto služby pat í – úschovna kol, p j ovna kol, zajiš ování taxi služby, odvoz a dovoz zavazadel, informace o dopravních spojeních, o cenách poskytovaných služeb a další. • Stravování - probíhá ve dvou sm nách v klimatizovaných a prostorných jídelnách. Láze ští hosté si mohou vybrat z láze ského menu výb rové stravy, jejichž sou ástí jsou i jídla dietní. Snídan je podávána formou švédského stolu. • Ubytování - pacienti jsou ubytováni ve dvoul žkových pokojích s kompletním sociálním za ízením, všechny pokoje jsou vybaveny barevnou televizí a telefonem. K dispozici jsou i pokoje pro imobilní pacienty. Náro n jší hosté mohou využít ubytování v apartmánu. Sou asný areál lázní tvo í ubytovací za ízení se 304 l žky. • Kongresový sál – kapacita 165 m2 sálu je 60 – 140 osob. Sál je vybaven klimatizací, ozvu ením prostoru, diaprojektorem, videem a dvd. Sál je pronajímán i ve ejnosti nap íklad k provozování kongresové turistiky.


44

• Ostatní služby – lázn jsou vybaveny doprovodnými službami jako kade nictví, manikúra, pedikúra, kosmetika, masáže, solárium, p j ovna kol, knihovna a internet. 5.1.2

M sto Hodonín

M sto Hodonín se nachází v jihovýchodní ásti Moravy, v turistickém regionu Slovácko, které si zachovalo tradice a zvyky. Hodonín leží na ece Morav a žije zde 30 000 obyvatel. Nachází se v nadmo ské výšce 167 metr nad mo em. M sto je d ležitým pr myslovým, dopravním i kulturním centrem. Návšt vník Hodonína si m že prohlédnout barokní stavbu farního kostela sv. Vav ince a poblíž stojící barokní Mariánský sloup z roku 1716. Roku 1642 byl za nám stím postaven záme ek – Masarykovo muzeum, ve kterém naleznete stálou expozici v novanou osobnosti prvního eskoslovenského prezidenta, hodonínskému rodákovi, T. G. Masarykovi. Zajímavou stavbou je také radnice, postavená ve stylu norimberské secese, je dominantou Masarykova nám stí. Galerie výtvarného um ní, sídlící v Dom um lc , spravuje sbírku eského um ní 20. století. Dále m žete navštívit zoologickou zahradu. V nejbližším okolí m sta je možno navštívit m sto Strážnice, které je m stem folklóru se zámkem a skanzenem lidové architektury jižní Moravy nebo zámek v Miloticích. [15, str. 17]

5.2 Lázn Lednice


45

Lázn Lednice jsou detašovaným pracovišt m Lázní Hodonín a byly slavnostn otev eny v únoru 2007. Moderní rehabilita ní za ízení poskytuje komplexní lé ebné a rehabilita ní služby, využívající ú ink p írodní jodobromové minerální vody, která blahodárn p sobí na ob hový systém, na neurologické nemoci, ale i na gynekologické potíže a stavy po popáleninách. Tyto lázn lé í výhradn samoplátce.

Obr.2: Logo spole nosti[26]

5.2.1

Služby Lázní Lednice

Lázn nabízí tyto služby: • Ubytování - lázn nabízí komfortní ubytování ve dvoul žkových pokojích se sprchovým koutem, WC, televizorem, lednicí a telefonem, s celkovou kapacitou 76 l žek. Sou ástí každého pokoje je balkón s výhledem na okolní krajinu. Hosté mají k dispozici jídelnu, bar, venkovní terasu, internetový koutek, klimatizovanou t locvi nu, fitnesscentrum, bazén a saunu. Bezbariérový p ístup je zabezpe en do všech ástí budovy. • Stravování - v prostorné jídeln s letní terasou nabízí pestrý výb r chutí domácí, dietní i mezinárodní kuchyn . K p íjemnému posezení slouží bar a venkovní terasa s širokou nabídkou nápoj a moravských vín. • Ostatní služby – lázn jsou otev eny pouze krátce, proto zde není vybudována dostate ná základna dopl kových služeb. Prozatím je zde p j ovna kol, knihovna a internet.


46

Motto: P ij te se lé it, relaxovat a na erpat nové síly do oblasti p írodních krás a pohádkových zámk do ´´Zahrady Evropy“. 5.2.2

Lednicko – valtický areál

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 sou ástí sv tového a kulturního d dictví UNESCO. Majestátné zámky jsou obklopené rozlehlými zahradami a kv tinovými záhony. Krajinu zdobí rybníky, jejichž hladiny jsou posety lekníny. Podél upravených cest stojí mnoho skvostných staveb. Tento areál je vhodný pro p ší turistiku, cykloturistiku, jízdu na koni, ryba ení, návšt vy historických objekt a tradi ních jarmark . Zajímavosti Lednicko-valtického areálu: • Zámek Lednice – v jeho dnešní podob

byl zapsán v roce 1996 na seznam

UNESCO. Sloužil Lichtenštejn m jako rekrea ní chata. • Minaret – rozhledna se nachází asi 2 km severn od zámku. Vedou k ní dv cesty, na jedné z nich jsou poz statky Akvaduktu. • Jan v hrad – byl vystav n na bažinách po átkem 19. století, p esto však vypadá jako z ícenina. • T i Grácie – chrám T í Grácií se nachází asi 5 km od Valtic. Sousoší zobrazuje t i antické bohyn – Athénu, Artemis a Afroditu. • Hippoclub – nabízí možnost vid t areál z ko ského h betu. • Nau ná stezka Lednické rybníky – 15 km dlouhá stezka. Je také jednou z nejvýznamn jších ornitologických lokalit v eské republice. • Turistické trasy – vedou sm rem Valtice, Podivín, Pálava. • Nau ná stezka Lužní les – 6 km dlouhá trasa p írodou lužního lesa B eclav – Janohrad. • Lednické zámecké slavnosti, folklórní slavnosti v parku. • Mezinárodní hudební festival Pontes. • Hudba bez hranic – festival etnické a sv tové hudby ve Valticích. • Hudba v podzám í – folk a folklor ve Valticích.


47

5.3 Popis lé ebných procedur Lázn Lednice i Lázn Hodonín disponují stejným minerálním pramenem. Proto také poskytují stejné lé ebné procedury: • Jodobromová koupel – koupel v minerální vod obsahující jod. Jod se vst ebává do t la a zlepšuje pružnost m kkých tkání. Vhodná p i lé b onemocn ní kloub , páte e a cév. • Perli ková koupel – jemné drážd ní k že bez mechanického ú inku jako má nap íklad ví ivka vede ke zklidn ní a celkové relaxaci. • Ví ivá koupel – využívá kombinace tepla a silného mechanického drážd ní vodou. Vhodná p i bolestech nohou z námahy, lé by poúrazových stav , p i otékajících nohou, p i špatném prokrvení. • Klasická masáž – p ímý mechanický ú inek zlepšuje prokrvení podkoží a sval , a tím umož uje zlepšení jejich výživy a relaxaci. Napomáhá rozrušení sr st v podkožním tkanivu a v okolí kloub . • Parafin – p ikládání roušek smo ených v parafinu teplém 560C. Zp sobuje prokrvení k že, zmenšuje bolesti kloub , má také p íznivý relaxa ní ú inek. • Rašelinový zábal – p ikládání lé ivého bahna – ú inek i použití stejné jako u parafinu. • Kryoterapie - p ikládání hmoty zvané kryoperlosa o teplot –180C na r zné klouby horních nebo dolních kon etin. Tím se zvyšuje prokrvení oblasti, na kterou je aplikována, zlepšuje výživu tkání, urychluje vyplavování zán tlivých p sobk a snižuje bolest. P i akutních úrazech zabra uje vzniku v tších otok a hematom . U zán t dojde p i ochlazení ke sníženému vnímání bolesti a následn je možné cviením zv tšit rozsah pohybu v kloubu. • Podvodní masáž - pacient je pono en do vody, na povrch t la je p sobeno paprskem vody r zného tlaku a tvaru o zvolené teplot 370 – 380C. Má ú inek na krevní ob h, lymfatický ob h, revmatoidní choroby. • Šlapací láze - procedura aplikována p i cévních onemocn ní dolních kon etin. Spo ívá ve šlapání vody o r zné teplot . Teplá 400 – 460C a studená 100 – 160C.


48

• Manuální a p ístrojová lymfodrenáž - má za cíl podpo it a posílit p vodní, dosud zachovalou vst ebávací a transportní funkci mízního systému. Je sou ástí komplexní lé by otok , má výrazný protibolestivý a uklid ující ú inek. Ovliv uje lymfedém, revmatoidní a posttraumatické stavy, syndrom bolesti hlavy, zvýšená únava, atd. • Reflexní terapie - lé ebná metoda východní medicíny. P sobením na plosky chodidel reflexn ovliv uje vnit ní orgány t la. Ve sv t je známa pod názvem „Terapie zón. Terapie s výrazným subjektivním efektem.

5.4 Cílová skupina zákazník Zákazníky lázní jsou lidé bez omezení v kové hranice, které spojují zdravotní problémy podobného rázu. Jako nap íklad degenerativní a zán tlivá onemocn ní pohybového aparátu, poopera ní a poúrazové stavy pohybového aparátu, cévní onemocn ní, stavy po kloubních náhradách, artrózy, projevy na svalech a šlachách po zán tlivých onemocn ní toxických nebo traumatických poškozeních s opakovanými funk ními poruchami, onemocn ní tepen kon etin arteriosklerotického, zán tlivého nebo jiného p vodu s následným nedostaujícím prokrvením, p etlakové choroby I. a II. stupn a Becht revova nemoc. Pacienti lázní mohou být samoplátci, kte í si sem p ijíždí pouze odpo inout, ale i osoby na vozíku.

5.5 Marketingová koncepce Marketingovou koncepcí lázní je p edevším lé ba a zlepšování zdravotního stavu klient . Také naprostá spokojenost klient s pobytem v lázních. A dosažení toho, aby se klienti rádi do lázní vraceli. Lázn Hodonín jsou p ísp vkovou organizací m sta a nejsou z ízeny za ú elem zisku. To znamená, že vše, co vyprodukují, vrací nazp t do rozvoje lázní a láze ství. Což je jeden z d vod , pro lázn m ly a mají vysokou úsp šnost p i získávání dotací v posledních šesti letech. Lázn Lednice jsou naopak z ízeny za ú elem dosažení zisku. Lázn vytvá ejí nová pracovní místa a jsou cílem lidí z celé republiky i ze zahrani í, s nimiž do Hodonína i Lednice p ichází další koup schopná poptávka nad rámec té, kterou tvo í stálí obyvatelé m sta. To je zajímavé zejména pro podnikatele a živnostníky. A navíc, takto koncep ní p ístup majitel lázní a kompetentních míst, rozši ování kapacit, zkvalitování služeb a láze ské infrastruktury, jim umož uje dokazovat na ím dál širším portfoliu host

i pacient , že voda t etihorního mo e je opravdu zázra ná – jen jí dát šanci.


49

V poslední dob se lázním poda ilo dosáhnout evropských i sv tových standard .

5.6 Propagace Mezi nej ast jší nástroje propagace pat í upomínkové p edm ty jako propisovací tužky, klí enky, tri ka, kšiltovky, pohledy, láhve na alkohol a jiné s logem lázní. Neobvyklým nástroje propagace je Hodonínská láze ská, což je lahodný likér vyrobený z lé ivých bylin. Likéru jsou p isuzovány blahodárné ú inky na trávení. Typickým likérem Lázní Lednice je Medovina. Reklamu využívají lázn

na svých webových stránkách www.laznehodonin.cz a

www.lednicelazne.cz, dále pak v Hodonínských listech, regionálním týdeníku Slovácko, asopise Všudybyl – pr vodce labyrintem eského cestovního ruchu, Nový život, B eclavský deník, Zdraví, MF Dnes, Vlasta, Glanc a v mnoha dalších. Také v reklamních letácích a brožurách.

5.7 Srovnání s konkurencí V sou asné dob nemají Lázn Hodonín v nejbližším okolí konkurenci, nebo od února 2007 jsou jejich sou ástí i Lázn Lednice, které disponují stejnými lé ivými minerálními prameny. Další nejbližší lázn jsou Lázn Luha ovice, ty ovšem mají odlišné minerální prameny. Jedním z d vod pro vznik Lázní Hodonín bylo také to, že se hledala náhrada za Lázn Darkov, kde byly díky d lní innosti problémy s p írodním lé ivým zdrojem, p iemž Hodonín stejným zdrojem disponuje. Obdobn jako dnes Klimkovice nebo Karviná. Lázn jsou totiž sou ástí Víde ské pánve a mají možnost z labských písk

erpat jodob-

romovou solanku. Jejich p írodní lé ivý zdroj je erpán z vrt , jež jsou v esku nejhlubší (u lé ivých zdroj ). Je t žen z hloubek 1 960 až 2 040 metr . Lázn také mohou nabídnout vysokou odbornost a kvalitu personálu, kultivované, p íjemné prost edí rodinných lázní. [15,str. 18-21]


6

50

ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU LÁZNÍ

Tvorba strategie podniku vyžaduje d sledné rozpoznání všech faktor , které mohou ovlivnit jeho úsp šnost. Jedná se p edevším o silné a slabé stránky, specifické p ednosti, p íležitosti a ohrožení na trhu cestovního ruchu, vn jší prost edí, konkurenci, pot eby a požadavky host . Tyto informace je možné získat z marketingového výzkumu, jehož sou ástí je SWOT analýza, analýza vn jšího prost edí v etn analýzy konkurence.

[8,

str.

21]

6.1 SWOT analýza SWOT analýza poskytuje p ehled slabých a silných stránek Lázní Lednice, také jejich p íležitostí a hrozeb. 6.1.1

Silné stránky

Mezi silné stránky pat í: • zam stnán kvalifikovaný personál, • kvalita láze ských služeb je srovnatelná se sv tovými lázn mi, • ubytování v moderní budov , • týmová spolupráce, • bezbariérový p ístup do lázní, • jedna z nejkvalitn jších vod svého druhu v Evrop , • folklór Moravského Slovácka, • lednicko-valtický areál zapsán v seznamu UNESCO, • moderní technické vybavení, • dostupná cena poskytovaných služeb, • rozmanitá nabídka lé ebných a relaxa ních pobyt , • opakovaná návratnost klient do lázní, • moderní vybavení pokoj ,


51

• zavád ní moderních lé ebných metod. 6.1.2

Slabé stránky

Nejslabší stránkou Lázní Lednice je nedostate ná jazyková vybavenost personálu. V následujícím vý tu jsou uvedeny další slabé stránky: • p evážná ást klient st ední a starší generace, • nefunk ní internetové stránky lázní, • na pokojích není p ipojení na internet, • nedostate né sportovní vyžití, • nedostate né kulturní vyžití, • špatná dopravní dostupnost klient do lázní, • malý výb r doprovodných služeb, • nedostatek prostor k rozši ovaní doprovodných služeb, • neexistující spolupráce se zdravotními pojiš ovnami, • neatraktivní prost edí pro mladou generaci. 6.1.3

P íležitosti

P íležitostmi, kterých mohou Lázn Lednice využít jsou: • využívání grant a dotací, • spolupráce s partnerskými m sty (Zistersdorf, Cattolica, Holí , Stolberg- Harz), • zhoršující se zdravotní stav obyvatelstva, • trend zdravého životního stylu, relaxace, prodlužování života…, • rozvoj rekrea ních pobyt , • výskyt minerálních pramen , • výhodná poloha lázní u hranic se Slovenskem a Rakouskem, • výborná spolupráce s vlastníky lázní m sty Hodonín a Lednice.


52

Hrozby

Ohrožení znamenají pro tyto lázn p edevším uvedené faktory: • vymírání a stárnutí stálé klientely, • platební nekáze zdravotních pojiš oven, • vyšší nároky klient na služby, • zdravotní a hygienické normy, • hrozba omezení hrazení láze ské pé e ze zdravotního pojišt ní, • zmenšující se fond volného asu potenciálních zákazník , • plánované otev ení Lázní Valtice.

6.2 Záv ry z interní analýzy Tyto záv ry vychází z interní analýzy, která je zpracovaná v p íloze P I. 6.2.1

Marketing

Vzhledem k tomu, že Lázn Lednice byly otev eny v únoru 2007, jsou v oboru nová kem, a nemají vybudovanou takové jméno jako Lázn Hodonín. Proto je d ležité zam it se na všechny druhy propagace, alespo do té doby, než lázn vstoupí ve ve ejnou známost. Pod záštitou Lázní Hodonín se prezentují: •

na veletrzích (Holiday Praha, Regiontour Brno, Dovolená Ostrava, Mitt Moskva, Ferienmesse Víde , Varšava, Berlín),

•

prezentace v obchodních centrech (Praha, Brno, Olomouc),

•

v novinách, odborných asopisech (Všudybyl, Moje zdraví, Zdraví, Marianne, Madame, Glanc, Zdraví, MF Dnes, Vlasta, Revue 50+, B eclavský deník, Slovácko, Naše Slovácko),

•

informa ních televizních kanálech regionálních televizí (TV Slovácko),

•

v rozhlase (Radio Jih, Radio Dyje, Frekvence 1 a místní rozhlas),

•

na internetu (CK Pressburg, SKI Wellness, S-Guide, s. r. o., Netradi ní zážitky, Fanmotion, Zlatá rybka, google, centrum, seznam, atlas, iDnes),


•

53

propaga ními materiály a tisk pro širokou ve ejnost (Kaufland, Pro Vyso inu, Pro Brn nsko…),

•

spoluprací s cestovními kancelá emi a agenturami (CK Travel Club, Láze ské pobyty Litomyšl, Soltera, s. r. o., BBT, s. r. o., CK Relax&Wellness, Benefit Management, s. r. o., Liss Group, OLiVieR),

•

Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy – v zahrani í presentuje naše propaga ní materiály.

6.2.2

Výroba

Všechny p ístroje i vybavení lázní jsou nové. Mezi vybavení lázní nepat í žádné t žké stroje ani p ístroje. Nejd ležit jší je vybavení, pomocí jehož jsou poskytovány lé ebné procedury (nerezové vany, za ízení na oh ívání parafinu, plynové bomby na suchouhli ité koupele, kryo – chladící za ízení, lymfodrenáž…). Uplat ují se zde zavedené procedury, které se v minulosti osv d ily v Lázních Hodonín. Management firmy se ovšem nebrání zavád ní novinek, které jsou spíše z oboru wellness a adí se mezi nadstandardní služby. Lázn poskytují vysoce kvalitní služby a stále se snaží o jejich zlepšování. Zavád jí nové, moderní a pro klienty atraktivní služby nap . masáž lávovými kameny, hawaiská masáž, brusinkový peeling apod. Na rozdíl od Lázní Hodonín jsou lázn umíst ny v turisticky velmi atraktivní oblasti. Lednicko-valtický areál byl zapsán roku 1996 do sv tového a kulturního d dictví UNESCO. P edevším proto je vyhledáván turisty z celého sv ta a je velmi d ležité zachovat tuto reservaci v p vodním stavu pro p íští generace. Teprve nyní se v lázních eší projekt láze ské zahrady, p i emž je prioritou, aby tento projekt nijak nenarušil celkový vzhled oblasti. 6.2.3

Organizace

Lázn Lednice vytvá í pro své zam stnance velmi p íjemné pracovní prost edí, a to nejen tím, že jsou postaveny v chrán né p írodní reservaci UNESCO. Jejich zázemím je nová budova s moderním vybavením. Zam stnanci mají vysoce kvalitní odborné znalosti. Avšak jazykovými znalostmi na komunika ní úrovni disponují pouze zam stnanci recepce. Personál je motivován odpovídajícím mzdovým ohodnocením.


54

Finance

Ceny služeb se nijak výrazn neliší od cen v jiných lázních, ba práv naopak lázn poskytují zavád cí slevy na své služby. Ceny ubytování jsou pon kud vyšší než v penzionech v p ilehlém okolí, ovšem této výši odpovídá i kvalita ubytování. Lázn jsou z izovány za podpory m st Lednice a Hodonín. Lázn Lednice byly vystaveny z dotací EU. Ve svých za átcích jsou Lázn Lednice finan n podporovány Lázn mi Hodonín, které tuto podporu považují za investici do budoucnosti.

6.3 Záv ry z externí (PEST) analýzy V p íloze P II jsou uvedeny výsledky z PEST analýzy, z nichž vycházejí následující záv ry. 6.3.1

Politické faktory

V sou asné dob je velmi citlivým tématem omezení rozsahu láze ské pé e hrazené z ve ejného zdravotního pojišt ní, ímž by pojiš ovny p estaly platit cca polovinu lé ebných indikací. Lázn Lednice prozatím nemají podepsanou smlouvu s žádnou zdravotní pojiš ovnou. Tyto smlouvy by m ly lázn podepisovat v zá í 2008, avšak tímto návrhem zákona vznikají komplikace, které vedení lázní nechávají v nejistot . Láze ství upravuje zákon .164/2001 Sb., o p írodních lé ivých zdrojích, zdrojích p írodních minerálních vod, p írodních lé ebných lázních a láze ských místech a o zm n n kterých souvisejících zákon (láze ský zákon). Dalším souvisejícím zákonem je zákon . 48/1997 o ve ejném zdravotním pojišt ní a zákon o životním prost edí . 17/1992 Sb. Velice d ležitá je pro lázn spolupráce s jejich vlastníky – m sty Hodonín a Lednice, ale i s partnerskými m sty Zistersdorf, Cattolica, Holí a Stolberg- Harz. 6.3.2

Ekonomické faktory

R st životní úrovn , zvyšující se pr m rná mzda a posilování eské koruny – to jsou faktory, p ispívající ke zvýšené konzumaci služeb láze ství. Na druhé stran jsou ovšem zvyšující se ceny vstup (materiály, suroviny, potraviny, energie…), které jsou p í inou stále stoupajících cen poskytovaných služeb.


55

Sociologické faktory

Zdravý životní styl se stává stále více populárn jším. Lidé o své zdraví pe ují mnohem více než v minulosti. Zvyšuje se preference volného asu p ed prací. Lázn už nenavšt vují pouze klienti se zdravotními problémy, ale i ti, kte í si cht jí odpo inout nebo se odreagovat. Do pop edí se tak dostávají nové formy láze ství nap . relaxa ní pobyty, wellness pobyty nebo také víkendové pobyty. Se vzr stající vzd laností obyvatelstva souvisí také zvyšující se požadavky na kvalitu poskytovaných služeb. Aby si lázn udržely stálou klientelu, musí poskytovat co nejpest ejší a nejkvalitn jší nabídku služeb. Vznik nových lázní vytvá í pracovní místa, což je pozitivním faktorem pro spole nost, nebo mnoho lázní se nachází práv v oblastech s vysokou nezam stnaností. 6.3.4

Technologické faktory

Zastarávání stroj a p ístroj používaných k lé ebným procedurám je problémem všech láze ských za ízení. Lázn Lednice jsou jedny z nejmladších lázní v eské republice, proto je jejich vybavení nové a moderní. Ke vzniku nového trhu m že dojít každou technologickou zm nou nap . d íve lázn navšt vovali jen klienti za ú elem zlepšení zdravotního stavu. Dnes do lázní p ijíždí i zcela zdravá klientela pouze za ú elem odpo inku.

6.4 Záv ry z Porterova modelu p ti konkuren ních sil Analýza konkurence je d ležitá pro budování konkuren ní výhody. Cílem je nalézt nejlepší zp sob obrany p ed stávajícími i budoucími konkurenty. Analýza Porterova modelu p ti konkuren ních sil je uvedena v p íloze P III. 6.4.1

Vyjednávací síla zákazník

Láze ské služby jsou významné pro klienty, nebo jim pomáhají zlepšovat zdravotní stav pomocí lé ivých p írodních zdroj , které nejsou b žn dostupné ani nahraditelné. Samoz ejm i zákazníci jsou pro lázn velmi významní, a to p edevším proto, že zákazníky jsou samoplátci, kte í si pobyt hradí ze svých prost edk . Proto se vedení lázní zam uje na to, aby poskytlo klient m co nejlepší služby, nebo p edevším na klientech a jejich spokoje-


56

nosti s pobytem záleží, zda se k nám op t vrátí, nebo naše lázn doporu í svým p átel m a známým. 6.4.2

Vyjednávací síla dodavatel

Pro vznik lázní je nejd ležit jší existence p írodních lé ivých zdroj , bez nichž nemohou lé ebné lázn existovat. Žádný z dodavatel , se kterými lázn spolupracují nedodává výrobky i služby, které by byly nenahraditelné, tudíž je hrozba substitut vysoká. Pravd podobnost, že by si lázn za aly dodávat dopl kový sortiment sami je velice malá. 6.4.3

Hrozba vstupu nových konkurent

Ke vstupu do odv tví láze ství by konkurenti musely vlastnit p írodní lé ivý zdroj, bez n hož vstoupit do tohoto odv tví nelze. Proto je vstup do odv tví láze ství obtížn jší než do jiných odv tví. Konkurence nutí lázn nabízet slevové akce, rozši ovat a zkvalit ovat poskytované služby. Loajalita zákazník je závislá p edevším na dopl kových službách, vst ícnosti personálu a atraktivnosti prost edí. 6.4.4

Hrozba substitut

Souhrnným cílem láze ství je prevence lé ení lidských chorob, regenerace sil a relaxace, které jsou spojeny s využíváním síly p írodních lé ivých zdroj , krásy p írodního i kompozice kulturního prost edí. V

[4, str. 113]

eské republice existuje p tat icet láze ských míst, v nichž se nachází osmdesát sedm

láze ských za ízení. Každé z t chto míst je charakteristické specifickým lé ivým zdrojem. Pokud klienta trápí konkrétní zdravotní problémy je nucen vybírat si lázn dle jejich léebného zam ení. V tomto p ípad neexistuje p íliš velká nabídka substitut . Stejnými lé ebnými prameny disponují pouze Lázn Klimkovice a Darkov. Pokud klient vyhledává pouze odpo inek a relaxaci, záleží na n m, které láze ské za ízení navštíví. Vybírá si p edevším na základ ceny, p írodního a kulturního prost edí, nabídky služeb, doporu ení apod. Každé za ízení se snaží o co nejlepší kvalitu t chto faktor .


57

Rivalita konkurence

Na trhu existuje mnoho pochybných firem, nabízejících podobné služby. Avšak tyto firmy jsou na velmi nízké úrovni, proto by si m l zákazník dob e promyslet, kterých lázní využije. Poptávka po láze ských službách stále roste, což je také d vodem vzniku nových láze ských za ízení. Pokud lázn cht jí nabízet ojedin lou službu, je to spojeno p edevším s rostoucími náklady. Vzhledem k tomu, že návšt vníky Lázní Lednice jsou pouze samoplátci, tak za konkurenty m žeme považovat i zahrani ní lázn nap . termální koupele v Ma arsku, Rakousku a na Slovensku. Pro samoplátce není tolik d ležitá lé ebná indikace lázní a záleží pouze na n m, kde se rozhodne sv j pobyt strávit. Pouze 13 % láze ských za ízení je ve vlastnictví státu, zbývajících 87 % je zprivatizováno. Každé láze ské za ízení je zam eno na úsp ch, proto je konkuren ní rivalita vysoká.


7

58

STANOVENÍ STRATEGICKÝCH CÍL

Hlavním cílem diplomové práce je zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. K tomuto cíli se budu snažit dopracovat za pomoci dvou hlavních návrh , které dále ješt rozd luji na n kolik díl ích bod . M sto Hodonín není p íliš atraktivním prost edím pro cizince. To neplatí pro Lázn Lednice, které leží v Lednicko-valtickém areálu, jenž je zapsán v seznamu UNESCO a každoro n jej navštíví velké množství turist z tuzemska i zahrani í. Proto je mým prvním návrhem zlepšit nabídku a kvalitu služeb v t chto lázních, p edevším pro zahrani ní klientelu, a tím p isp t k jejich vyšší a opakované návšt vnosti. Tento návrh jsem roz lenila na ty i samostatné body: • zlepšení jazykových znalostí zam stnanc , • zvýšení motivace zam stnanc , • vyšší kvalita internetových stránek Lázní Lednice, • návrhy na zlepšení kulturního programu Lázní Lednice. Dalším problémem Lázní Lednice je, že mají pln vytíženy procedury i ubytování o víkendu (pátek, sobota, ned le), ale v pracovní dny lázn tém

zejí prázdnotou. Mým druhým

díl ím cílem je tedy odstranit tento problém, a to, vytvo ením nabídky rekonvalescen ních pobyt pro zam stnance firem. Pomocí vytvo ení: • balí k pro zam stnance firem, • pobyt pro zam stnance firem.


8

59

PROJEKT NA ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI

Lázn Lednice jsou vybudovány v krajin , která se nazývá Zahrada Evropy. Lednickovaltický areál je jedním z poklad kulturního a p írodního d dictví. Se svými historickými objekty, architekturou, rybníky a sítí cyklistických tras je považován za nejrozsáhlejší lov kem um le vytvo ené území Evropy. Což je hlavním d vodem pro tuto krajinu každoro n navštíví spousta turist z tuzemska i ze zahrani í. Ve v tšin p ípad se jedná o dlouhodob jší pobyty s p espáním. K rekreaci neodmysliteln pat í i odpo inek a relaxace, který nám práv Lázn Lednice nabízí. Jsou také schopny poskytnout svým klient m požadovanou vysokou kvalitu služeb. Proto jsou vhodné i pro náro n jší zahrani ní klientelu. Problém, se kterým se lázn potýkají, je p edevším v nízké kapacitní obsazenosti. V m síci b eznu byly lázn obsazeny ze 70 %, což je jejich návšt vním rekordem. Se svým vysokým potenciálem je velká škoda, že lázn nejsou obsazeny pln . Tento problém se pokusím odstranit návrhem nabídky rekonvalescen ních pobyt pro zam stnance tuzemských i zahrani ních firem.

8.1 Pé e o zam stnance Zam stnanci jsou nejd ležit jší složkou podniku. Pracovní den je dlouhý a udržet motivaci zam stnanc není jednoduché. Na jejich vst ícnosti, odbornosti, flexibilit , a chování záleží zda se v lázních hosté budou cítit jako doma. Od toho se odvíjí také jejich návratnost a doporu ení pro jejich p átele a známé. Vnit ní public relations jsou jednou z možností, jak vybudovat pozitivní vztah zam stnanc k firm a umožní pravidelnou komunikaci a informovanost uvnit podniku. Lázn by je mohly využít vnit ní public relations pomocí: • projevení respektu a uznání zam stnanc (d kovné dopisy, p ání k narozeninám, dárkové poukázky) • spole ných kulturních a spole enských aktivit (váno ní ve írek, firemní ples, bowlingový turnaj apod.) • hodnotících program a odm

ování zam stnanc (titul zam stnanec m síce)

• spole ných cíl ( podpora vybraných charitativních akcí). Pro zlepšení vztah mezi zam stnanci v Lázních Lednice je nezbytné uplat ovat:

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky • spravedlivé odm

60

ování

• pracovní spokojenost zam stnance • pravidelnou komunikaci na všechny strany organiza ní struktury • bezpe né pracovní podmínky • optimistický pohled na budoucnost Lázní Lednice 8.1.1

Jazykové kurzy pro zam stnance

Zam stnanci se ú astní mnoha odborných školení (zdravotní školení, školení pro recep ní, školení o nových procedurách, produktech, nových službách, nových lé ebných a kosmetických p ípravcích….). V tomto sm ru jsou zam stnanci na velmi vysoké úrovni, což také dokazuje neustále se rozši ující nabídka stále nových služeb ( masáž lávovými kameny, brusinkový, pomeran ový a kiwi peeling, hawaiská masáž, zábal z mo ských as apod.). Jediný problém v kvalifikaci personálu vidím v jazykových znalostech. Požadavkem na pracovní místo recep ní je komunika ní znalost n meckého jazyka. Z interních zdroj lázní jsem se však dozv d la, že v tšina zam stnanc lázní komunikuje na úrovni pouze základní. O pobyty v t chto lázních zájem projevují i zahrani ní klienti a firmy, kte í si vyžadují písemnou nabídku služeb. Protože v Lázních Lednice není nikdo s výbornými znalostmi jazyka nechávají si tyto materiály i odpov di na maily p ekládat u studentky vysoké školy. Tento proces je zdlouhavý a pokud je t eba odpov

ihned vzniká v lázních pro-

blém. Mé ešení tohoto problému spo ívá v tom, že by v Lázních Lednice m l být alespo jeden pracovník zam ený výhradn na zahrani ní klientelu, který by disponoval minimáln dv ma sv tovými jazyky na obchodní úrovni, a to slovem i písmem. Dále pak by bylo více než vhodné, a v budoucnosti spíše nutné, aby jazykové znalostmi ovládali všichni pracovníci lázní, v etn

zdravotnického personálu a pokojských. Podnik by m l investovat do

svých zam stnanc , nebo jsou to práv oni, na kom záleží dobré jméno podniku. Proto by jim m lo vedení lázní alespo

áste n p isp t na jazykový kurz.

Zajímavou se mi jeví jazyková agentura Lingua, která sídlí v B eclavi. Další pobo ky má v Mikulov , Hustope ích a Hodonín . Tato agentura je schopna poskytnout své služby v t iceti sedmi jazycích, z nichž nejvyhledávan jší je angli tina, n m ina, ruština, francouzština a špan lština. Vyu uje se ve skupin šest až deset student a po et hodin je t i-


61

cet. P i v tší objednávce je agentura po domluv ochotna poskytnout množstevní slevu. T chto služeb by mohly využívat i Lázn Hodonín, nebo pobo ka agentury sídlí i v Hodonín . Tab.1: Nabídka jazykových kurz agentury Lingua [vlastní] íslo

Název

as

Po et student

Po et hodin

Cena

1.

JN - za áte níci

ÚT 17.00 – 18.30

6 - 10

30

2499,-

2.

JN - velmi mír. pok.

PO 17.00 – 18.30

6 - 10

30

2499,-

3.

JN - mírn pokro .

ST 17.00 – 18.30

6 - 10

30

2499,-

4.

JN - st edn pokro .

PO 15.30 – 17.00

6 - 10

30

2499,-

5.

JN - konverzace

dle domluvy

6-8

30

2499,-

6.

JN - obchodní

dle domluvy

individuáln

30

14280,-

Obr.3: Logo spole nosti [32] 8.1.2

Zvýšení motivace zam stnanc

Jedním z nejd ležit jších faktor , aby zam stnanec plnil svou práci sv domit a co nejlépe, je odm na za práci. Odm na m že mít formu finan ní, ale i zam stnaneckých výhod a benefit . Systém benefit funguje následovn - my pot ebujeme slevu pro daný balík klient a daná firma, která nám má benefity poskytnout, zase zisk, který jí v podob našich zam stnanc nabízíme. Do zam stnaneckých výhod bych za adila: • 2-3 dny v týdnu 1,5 hodiny: bezplatné využívání fitness centra (úterý, tvrtek) bezplatné využívání láze ského krytého bazénu (pond lí, st eda, pátek) Po skon ení pracovní doby, by byl krytý bazén i fitnesscentrum p ístupný pouze zam stnanc m Lázní Lednice. Tyto výhody nevyžadují žádné mimo ádné náklady a zam stnanci t chto výhod velmi rádi využijí.


62

• 1x m sí n 20% slevu na proceduru (do výše 400 K ) dle vlastního výb ru: Tab.2: Nabídka procedur pro zam stnance Lázní Lednice [vlastní] Procedura

P vodní cena (K ) Cena po slev (K )

Hydromasážní vana

199

160

Koupel perli ková

145

116

Koupel p ísadová

160

128

Rašelinová koupel

190

152

Kv tinová koupel

190

152

Masáž – klasická áste ná

150

120

Masáž – klasická celková

360

288

Masáž – podvodní áste ná

170

136

Masáž – podvodní celková

220

176

Aroma masáž – áste ná

170

136

Aroma masáž – celková

400

320

Masáž havajská áste ná

300

240

Masáž lávovými kameny (dolní kon etiny nebo záda)

300

240

T lový peeling z Mrtvého mo e

250

200

Celot lový zábal z mo ských as

400

320

Celot lový zábal sko icový

400

320

• 2x m sí n zdarma: sauna

80 K /0 K

Všechny výše uvedené služby jsou poskytovány v lázních jejich zam stnanci. Proto je shledávám velmi výhodnými pro tento ú el, alespo po dobu, než lázn budou dosahovat takového zisku, aby mohly svým zam stnanc m poskytnout finan n nákladn jší benefity od jiných firem.

8.2 Propagace Lázn Lednice jsou propagovány spole n s Lázn mi Hodonín, které se v tomto oboru t ší velmi dobrému jménu. Ke své propagaci lázn využívají tém ce.

všechny zp soby prezenta-


63

Internetová stránka nebo propaga ní leták je v tšinou prvním impulsem k navštívení lázní, proto si myslím, že všechny aktivity související s propagací by m ly být propracované do posledního detailu. První dojem je ten nejd ležit jší. 8.2.1

Internetové stránky

V dob internetu jsou www stránky velice d ležitou sou ástí každé firmy. Získávání informací z internetu je zp sobem relativn jednoduchým, rychlým a levným. Internetové stránky Lázní Lednice na první pohled p sobí velmi p íjemným dojmem, p esto jsem zde našla pár chyb, které bych doporu ovala v nejbližší dob odstranit. Problémy internetových stránek rozd luji do ty bod : • internetové stránky v cizích jazycích • redukce nabídky relaxa ních pobyt • dopln ní stránek o odkazy na jiné internetové stránky • rozší ení fotogalerie Internetové stránky jsou psány v eském jazyce, jako další z možností nabídky zde najdeme jazyk anglický, n mecký a ruský. Ovšem pokud si zvolíme jiný jazyk než eský a klikneme na ikonku s vlajkou pat i ného státu, zjistíme, že stránky z stanou v jazyce eském a v bec nic se nezm ní. Tento problém shledávám dosti závažným, zvlášt proto, že lázn mají zájem o zahrani í klientelu a naopak. Tento problém by lázním op t pomohla vy ešit jazyková agentura Lingua, která by poskytla jazykové kurzy našim zam stnanc . Tato agentura se zabývá také p eklady písemností, manuál , korespondencí, smluv apod. P i uzav ení smlouvy na delší období je možno dohodnout na poskytované služby slevu. Na úvodní stran internetových stránek Lázní Lednice v nabídce relaxa ních pobyt je také nabídka POBYT ZDARMA. Název POBYT ZDARMA jist zaujme každého návšt vníka t chto internetových stránek, nebo pokud je n co zdarma, je to pro lov ka více než atraktivní. Po kliknutí se nám tato nabídka sice rozbalí, ovšem neobsahuje žádné informace. Nemá v nabídce v bec žádný význam. Stejný problém jsem objevila i u nabídky relaxa ních pobyt LUXUS.

s názvy LEDNICKÝ RELAX LUXUS, LEDNICKÝ MINIRELAX


64

Proto si myslím, že je naprosto zbyte né, aby tyto pobyty byly uvedeny na internetových stránkách a m ly by být ihned vymazán. Budeme-li p edpokládat, že naše internetové stránky budou navšt vovat i zahrani ní klien ti, doporu ovala bych, aby stránky byly dopln ny o odkazy na n které d ležité portály. Užite né odkazy usnadní práci i as stávajícím i budoucím klient m lázní. Nap íklad p i vyhledávání dopravního spojení, zajímavostí z okolí, p írodních a kulturních památek, kulturních a spole enských akcí, p edpov di po así apod. Oficiální internetové stránky www.lednicelazne.cz bych doplnila o odkazy na následující internetové portály: • www.idos.cz – celostátní informa ní systém o jízdních ádech je informa ní systém obsahující informace o p epravním spojení. • www.mapy.cz • www.meteopress.cz – aktuální informace o po así na území R • www.laznehodonin.cz – internetové stránky Lázní Hodonín, pod které spadají Lázn Lednice • www.lednicko-valticky-areal.cz – informa ní server o Lednicko-valtickém areálu obsahující tipy na návšt vy památek a zajímavostí v této oblasti. • www.lednice.cz – oficiální web obce Lednice • www.hodonin.eu – oficiální web m sta Hodonína • www.breclav.info – informa ní server pro B eclav • www.mikulov.cz – informa ní server pro obec Mikulov Dále mi na t chto stránkách chybí: • odkaz na nejbližší informa ní centra • mapa areálu • dotazy klient • diskuse • nabídka volných pracovních míst


65

• firmy v okolí Pro p esnou p edstavu o tom, jak Lázn Lednice vypadají a co svým host m nabízí, nám poslouží fotogalerie nebo videoprohlídka. Internetové stránky Lázní Lednice obsahují pouze dv záložky dohromady obsahující pouze 27 fotografií. První záložka má název Lázn Lednice a fotografie v ní umíst né zobrazují procedury a interiér Lázní Lednice. Název druhé složky je Lednicko-valtický areál. Fotografie zachycují památky v tomto areálu. Ovšem bez jakýchkoliv popisk

i názv . Pokud tedy klient Lednicko-valtický areál dopo-

sud nenavštívil nebude v d t, jaká památka je na fotografii zobrazena. Fotogalerii bych kv li p ehlednosti roz lenila na více podkategorií: • interiér Lázní Lednice • exteriér Lázní Lednice • lé ebné procedury • Lednicko-valtický areál • kulturní a spole enské akce Vzhledem k tomu, že Lázn Lednice se mohou pochlubit zcela novou budovou lázní s moderním za ízením, nevidím jediný d vod, pro by fotogalerie nem la obsahovat více fotografií z interiéru, v etn fotografií zam stnanc lázní. Myslím si, že tyto fotografie p ipraví p íjemn jší atmosféru, a host tak nemá pocit, že se nachází v cizím prost edí s neznámými lidmi. Exteriér by m l p edstavovat nejbližší okolí a budovu Lázní Lednice. D ležité shledávám i fotografie jednotlivých procedur, nebo klient, který hodlá navštívit lázn poprvé si pod názvy procedur jen zt žka p edstaví, co lé ebná procedura obnáší. Lednicko-valtický areál je jedním z nejkrásn jších p írodních d dictví, proto by byla velká škoda, tento areál na svých stránkách d kladn nep edstavit. Práv on m že být velkým lákadlem pro potenciální klientelu. V ím, že by se na stránkách našlo i místo pro krátké p edstavení nejzajímav jších památek. Kulturní a spole enské akce jsou také velmi významným aspektem pro výb r lé ebného i relaxa ního pobytu. M sto Lednice leží ve vina ské oblasti na jižní Morav , která je známá typickými folklórními tradicemi, slavnostmi, hudebními festivaly a množstvím kulturních


66

památek. Proto by fotografie z akcí v okolí lázní, ale i akcí po ádaných lázn mi, m ly být sou ástí fotogalerie. Všechny fotografie by m ly být opat eny popisky.


Obr.4: Úvodní strana internetových stránek Lázní Lednice [26]

67


68

8.3 Kulturní a sportovní vyžití Lázní Lednice Kulturní a spole enské akce tvo í velmi rozvinutý komplex pro láze ské pacienty. Kvalita a rozmanitost služeb pro volný as jsou jedním z faktor , ovliv ující celkový dojem z pobytu. Tyto služby bu

hosté p íjímají pasivn nebo se jich ú astní aktivn . Spole enské

akce jsou v láze ském prost edí p íležitostí k seznámení a komunikaci. Klienti zde nacházejí krom odpo inku i spoustu spole enských a kulturních zážitk . Kulturním vyžitím Lázní Hodonín jsem se zabývala ve své bakalá ské práci, kde jsem na základ výzkumu navrhla kulturní program. Výzkumem jsem také zjistila, že doprovodné aktivity spojené s pobytem v lázních jsou pro hosty velmi d ležité. Proto tomuto bodu v nuji zvýšenou pozornost. 8.3.1

Kulturní program

Lázn Lednice mají kultuní program sestaven na celý rok 2008. Nabídka se skládá z dvaceti dvou položek, což si myslím, že není dosta ující. V nabídce by se m ly objevovat alespo dv kulturní akce týdn a jeden výlet do okolí. V sou asném programu najdeme akce, které se po ádají pouze jednou ro n a mají sv j osobitý charakter: • Májová slavnost – zahájení sezóny s požehnáním pramenu, folklor, jarmark. • Láze ské d evosochání – p átelské setkání výtvarník , socha , ezbá

a tv r ích

d evokaz . • Láze ské vinobraní. • Váno ní zpívání. Dále program nabízí po ady, které nejsou blíže specifikovány a opakují se. U nich by bylo vhodné, je blíže specifikovat. Jsou to: • tane ní ve er, • na víne ko s…..


69

Posledním typem kulturních akcí jsou akce objevující se v programu jako zpest ení stávající nabídky: • akce pro d ti, • den otev ených dve í, • módní p ehlídka, • divadelní p edstavení. Nedostatky v tomto kulturním programu vidím v t chto faktorech: • Kulturní program je sestavován na celý kalendá ní rok. Bylo by vhodn jší jej zve ej ovat pouze na jeden kalendá ní m síc a jednotlivé akce podrobn ji rozepsat. • Nedostate ná nabídka kulturního vyžití Pokud se lázn cht jí orientovat p edevším na zahrani ní klientelu, je pot eba jim p izp sobit i nabídku pro využití volného asu. Klienti by m li mít na výb r ze široké škály služeb vysoké kvality. P edevším z toho d vodu, že Lednicko-valtický areál má co nabídnout. Snahou Lázní Lednice by m lo být p iblížit svým host m krásu Moravského Slovácka, p edevším pomocí: pravidelných besed u cimbálu (cimbálová muzika Grácia, Kartán, Slovácko ml. apod.) vystoupení folkórních soubor (Dúbrava), koncert dechových hudeb (Mist í anka, Doline ka, Žadovjáci), besedy s lidovými vyprav i, degustací vín a exkurzí ve vinných sklepech (Vina ství Turold Mikulov, Vinopol Velké Bílovice), zabija ek a opékání selete, výstav (kraslic, pali kované krajky, slováckých kroj ), akcí typických pro tento region (Kyjovský rok, Slovácký rok, Výstava vín, Promenádní koncerty 2008, Grand Prix – mezinárodní dostih chrt , Svato-


70

jakubská hodová zábava, Dý obraní 2008, Svatomartinské hody, Adventní jarmark apod.). • Také by kulturní program m l zahrnovat nabídku: výlet do okolí (Mikulov, Valtice, Strážnice, Milotice, Hodonín), návšt vy památek a zajímavostí (památky Lednicko-valtického areálu, ale i blízkého okolí), promítání film v budov lázní, sportovního vyžití (dále pak 8.3.2). 8.3.2

Sportovní nabídka

Sportovní nabídce by se m la v novat stejná pozornost jako nabídce kulturní. Sport je jedním z faktor utužujících zdraví, a práv proto je nezbytnou sou ástí rekreace. Areál Lázní mnoho p íležitostí ke sportovnímu vyžití neposkytuje. Zahrada, která se za íná budovat bude ur ena p edevším k odpo inku. Vhodná spíše je pro takové sporty jako nap . cricket, petangue a frisbee. Avšak v blízkém okolí je dostate né množství nabídek pro toto vyžití. • Nabídky vodních sport v okolí: Mlýnský rybník – p írodní nádrž, p ehrada Hustope e – p írodní nádrž, p írodní nádrž Pasohlávky, venkovní aquapark Hustope e, aquapark Laa an der Thaya – aquapark s termálními lázn mi, vzdálený p l hodiny jízdy od Lednice (Rakousko), koupališt Mikulov, koupališt B eclav, krytý plavecký bazén B eclav, 1. Plavební - plavby zámeckým areálem – spole nost nabízí dv trasy: od Lednického zámku k Minaretu a odtud k Janovu hradu,


71

Lodní doprava B eclav – vyhlídkové plavby po ece Dyji (vodní dílo Nové Mlýny – Mušovská nádrž).

Obr. 5: Logo spole nosti [29] • Nabídky adrenalinových sport : lezecká st na B eclav – krytá horolezecká st na, vyhlídkové lety balonem nad Lednicko-valtickým areálem, vyhlídkové lety vrtulníkem nad Lednicí a regionem, paragliding a parašutismus, windsurfing – Pálavská jezera, školení, instruktáž, zap j ení vybavení, vznášedla – adrenalinový zážitek p i jízd po souši i po vod , džípy, ty kolky, motokáry, tenisové kurty B eclav, golfový stimulátor – za ízení, které zobrazuje na projek ním plátn fotografie skute ného golfového h išt , paintball – adrenalinová zábava, st elba kuli kami s barvou, vyhlídkové lety letadlem Aeroklubu b eclav – trasu vyhlídkového letu si zájemce zvolí.

Obr. 6: Logo spole nosti [19]


72

• Nabídka ostatních zajímavostí: Dravci – show dravých pták , k vid ní desítky dravc , hodinová show Jezdecký klub Mikulov –vyjíž ky do p írody i tréninky v jízdárn . Akvárium Malawi – akvárium v historické stavb , 40 000 l vody, ryby z Afriky, Ameriky a Asie. Stálá expozice v areálu Zámku Lednice.

Obr. 7: Logo spole nosti[20] Výše uvedené aktivity lze provozovat v bezprost ední blízkosti Lázní Lednice. Jsou zde umíst ny všechny areály. O možnostech využití volného asu by bylo vhodné informovat hosty p ímo na internetových stránkách Lázní Lednice, ale i na informa ních nást nkách v budov lázní. Pozitivem tohoto návrhu je, že je finan n nenáro ný. Dále pak klient m ušet í as, který by strávili hledáním vhodných volno asových aktivit. Hosté jist shledají tuto nabídku doprovodných aktivit velmi zajímavou a v ím, že p isp je ke zvýšené návšt vnosti lázní.

8.4 Nabídka pro zam stnace firem Lázn Lednice za krátkou dobu svého fungování, nejsou ješt dost známé ani nemají vybudovanou tradici v oboru láze ství. Jejich kapacitní obsazenost se stále zvyšuje, avšak stále není maximální. ešení tohoto problému nacházím v nabídce rekonvalescen ní pobyt pro zam stnance firem v tuzemsku i zahrani í. Zam stnanci jist ocení výhodnou nabídku se slevou, a už se jedná o balí ek procedur, nebo láze ský pobyt v délce 7dn . 8.4.1

Balí ky pro zam stnance firem

Dárkové balí ky jsou nabízeny prost ednictvím internetových stránek s 20% slevou. Avšak zakoupit je m žete pouze v recepci lázní. Jsou ur eny pro všechny zájemce o tyto balí ky.


73

Na jejich základ jsem vytvo ila balí ky, na které je poskytována sleva 30 % a jsou ur eny pouze pro zam stnance oslovených firem. Firmy budou kontaktovány pomocí e-mail , které budou obsahovat písemnou nabídku a propaga ní letáky Lázní Lednice. Firma nabídku poskytne svým zam stnanc m a poté si balí ky objedná. Platnost všech balí k je kalendá ní rok. Navrhla jsem dva druhy balí k , z nichž každý má na výb r ze t í variant: • Minaret: Klasik Special Luxus • Belveder: Gentleman, Madame, Neutral. Balí ky typu Minaret zahrnují kombinaci t í až ty procedur a jednoho vstupu do bazénu. Kombinace procedur nerozlišuje mezi pohlavími, a tak si klient m že vybrat balí ek, který mu nejvíce vyhovuje. Název balí ku je odvozen od jedné z nejznám jších památek v Lednicko-valtickém areálu. Balí ek Minaret Klasik Tab.3: Balí ek lé ebných procedur Minaret Klasik [vlastní] Procedura

Cena (K )

Masáž klasická áste ná

150

Parafin

85

P ísadová koupel

160

Bazén

50

P vodní cena

445

Sleva 30 % Vaše cena

133 312


74

Balí ek Minaret Special Tab.4: Balí ek lé ebných procedur Minaret Special [vlastní] Procedura

Cena (K )

Masáž klasická áste ná

150

Peloidní zábal

100

P ísadová koupel

160

Bazén

50

Cena

460

Sleva 30 %

138

Vaše cena

322

Balí ek Minaret Luxus Tab.5: Balí ek lé ebných procedur Minaret Luxus [vlastní] Procedura

Cena (K )

Aroma masáž áste ná

190

Peloidní zábal

100

Kv tinová koupel

190

Perli ková koupel

145

Bazén

50

Cena

675

Sleva 30 %

202

Vaše cena

473

Druhý typ balí k jsem pojmenovala Belveder podle záme ku, který je vystav n na horním okraji Valtic. Balí ky typu Belveder jsou oproti balí k m Minaret luxusn jší, ale i dražší. Balí ky rozd luji na balí ek pro muže, ženy a neutrální. Skládají se ze t í až p ti procedur a volného vstupu do bazénu.

Balí ek Belveder Gentleman


75

Tab.6: Balí ek lé ebných procedur Belveder Gentleman [vlastní] Procedura

Cena (K )

Rašelinová koupel

190

Hydromasážní vana

199

2x peloidní zábal

200

Aroma masáž celková

400

2x bazén

100

Cena

1089

Sleva 30 %

327

Cena pro Vás

762

Balí ek Belveder Madame Tab.7: Balí ek lé ebných procedur Belveder Madame [vlastní] Procedura

Cena (K )

Kv tinová koupel

190

Masáž lávovými kameny

300

1x t lový peeling

250

1x celot lový zábal z as

400

1x bazén

50

Cena

1190

Sleva 30 %

357

Cena pro Vás

833

Balí ek Belveder Neutral Tab.8: Balí ek lé ebných procedur Belveder Neutral [vlastní]


76

Procedura

8.4.2

Cena

Jodobromová koupel

280

Klasická masáž áste ná

150

Peloidní zábal

100

Bazén

50

Cena

580

Sleva 30 %

174

Cena pro Vás

406

Rekonvalescen ní pobyty pro zam stnance firem

Nabídka pobyt bude firmám zasílána spolu s nabídkou balí k a propaga ními materiály e-mailem. Po doru ení této nabídky na personální odd lení vybrané firmy záleží už pouze na vedení firmy, jaký zp sob zvolí pro p edstavení nabídky svým zam stnanc m. Pobyt je podmín n ubytováním v budov lázní, v emž shledávám ešení problému nízké obsazenosti Lázní Lednice. Pobyty jsou finan n zvýhodn ny, a to 25% slevou z ceny ubytování. Cena ubytování v Lázních Lednice je vyšší než v ostatních ubytovacích za ízení v okolí. Práv to je jedním z d vod , pro klienti lázní vyhledávají rad ji ubytování v penzionech v blízkém okolí. Pro srovnání uvádím tabulku s cenovou nabídkou ubytovacích služeb v Lednickovaltickém areálu. Cena je za osobu na dvoul žkovém pokoji, zahrnuje snídani i turistický poplatek.

Tab.9: Ceník ubytovacích služeb v Lednici [vlastní] Název

Cena za 2 l žkový pokoj (K )

Lázn Lednice

1 430

Hotel MY

1 990

Hotel HRANI NÍ ZÁME EK

1 650

Garni hotel 1. Plavební

1 600

Penzion U DYJE

730

Apartmány ERNÝ JEZDEC

900


77

Penzion MYSLIVNA

800

Ubytování U PARKU

760

Penzion ONYX

1 050

Penzion JORDÁN

1 000

Penzion HIPPOKLUB

950

Penzion POHÁDKA

500

Penzion LEDNICE

600

Vzhledem k tomu, že Lázn Lednice nejsou ve svém oboru moc známé, je pro n nejd ležit jší získat nové klienty a dobré jméno podniku. Proto považuji za d ležité nabídnout tuto slevu, abychom p ilákali nové klienty. Rekonvalescen ní pobyty pro zam stnance firem jsem navrhla dva: • Vital program Madame, • Vital program Gentleman. Lé ebný program rekonvalescen ního pobytu pro zam stnance se nijak výrazn neliší od nabídky relaxa ních program pro ve ejnost. Každý z program jsem se snažila sestavit tak, aby byly atraktivní pro cílovou skupinu. Výhodou zam stnanc oslovených firem je poskytnutá sleva, která se na pobyty pro ve ejnost nevztahuje. Dopl ující informace k nabídce pobyt : • Délka pobytu: 7 dní, 6 nocí. Ubytování v dvoul žkových pokojích, s WC, sprchovým koutem, televizorem, lednicí, telefonem a balkonem. • Stravování: Polopenze nebo plná penze. Pobyt je zahájen ob dem (plná penze), ve e í (polopenze) a ukon en snídaní. Snídan se podává od 7:30 do 8:45 hod a je zahrnuta v cen pobytu. Ob d od 11:30 do 13:00 hod.


78

Ve e e od 17:00 do 18:15 hod. • Služby: rehabilita ní bazén, fitnesscentrum, relaxa ní místnost, sauna. • Cena zahrnuje: 6 dní ubytování, 6 dní stravování, revitaliza ní program. • Cena nezahrnuje: Poplatek za ubytování v obci Lednice 15 K /osoba/den. • K pobytu je možnost dokoupení aktuáln nabízených procedur.

Regenera ní pobyt Vital Madame: V tšina procedur, se kterých se tento regenera ní program skládá je ur ena p evážn ženám. Proto i tento pobyt je zam en výhradn na návšt vnice ženského pohlaví.

Tab.10: Regenera ní pobyt Vital Madame [vlastní] Procedura

Cena za jednotku

Cena celkem

2x kv tinová koupel

190

380

1x havajská masáž celková

460

460

1x t lový peeling z mrtvého mo e

250

250

1x celot lový zábal sko icový

400

400

1x proticelulitidová masáž s ozónovým zábalem

480

480

1x aroma masáž áste ná

190

190

1x hydromasážní vana

199

199


79

1x koupel perli ková

145

145

2x manuální lymfodrenáž

400

800

Solux, horské slunce

75

75

1x sauna

80

80

1x aquaaerobik

70

70

1x fitnesscentrum

50

50

volný vstup do bazénu

0

0

Polopenze/plná penze

125/280

750/1 680

700

4 200

Cena

-

8 529/9 459

Sleva 25% na ubytování

-

1 050

Cena po slev

-

7 479/8 409

Ubytování

Regenera ní pobyt Vital Gentleman Pobyt pro muže Vital Gentleman se od pobytu Vital Madame liší nabídkou procedur.

Tab.11: Regenera ní pobyt Vital Gentleman [vlastní] Procedura

Cena za jednotku

Cena celkem

2x uhli itá koupel celková

150

300

1x klasická masáž celková

360

360

2x klasická masáž áste ná

150

300

2x jodová koupel

280

560

1x koupel s p ísadou z mrtvého mo e

160

160

1x koupel v rašelinovém extraktu

190

190

2x hydromasážní vana

199

398

1x podvodní masáž celková

220

220

1x manuální lymfodrenáž

400

400

2x fitnesscentrum

50

100

1x sauna

80

80

volný vstup do bazénu

50

0

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky Polopenze/plná penze

80

125/280

750/1 680

700

4 200

Cena

-

8 018/8 948

Sleva 25 % na ubytování

-

1 050

Cena po slev

-

6 968/7 898

Ubytování


9

81

RIZIKOVÁ ANALÝZA

Riziková analýza má za úkol vymezit rizika, které by p ímo nebo nep ímo mohly ohrozit zpracovávaný projekt. Je také podkladem pro následné krizové ízení. Mezi rizika, která mohou ohrozit projekt zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín pat í p edevším tyto: • Neochota a nedostatek asu zam stnanc Lázní Lednice zlepšovat své znalosti v cizím jazyce. • Nevyhovující uchaze i na obsazení pozice pracovníka pro styk se zahrani ními klienty. • Nezájem zam stnanc o využívání zam stnaneckých výhod. • Neochota zam stnanc zve ejnit své fotografie na internetových stránkách. • Malá návšt vnost internetových stránek. •

asová zaneprázdn nost web mastera.

• Oslovené firmy neprojeví zájem o naše zvýhodn né balí ky procedur ani o rekonvalesce ní pobyty. • I když firmy svým zam stnanc m tyto pobyty nabídnou, zam stnanci této nabídky nevyužijí. Pobyty se jim mohou zdát neatraktivní nebo p íliš drahé. • Velkým rizikem pro Lázn Lednice je také možnost, že pojiš ovny nebudou ochotny s lázn mi uzav ít smlouvu, což by znamenalo, že by klientela byla stále jen samoplátecká. • Možnost, že Lázn Lednice nebudou schopny uspokojit stále se zvyšující požadavky na služby. • P edevším mladší generace nemusí shledávat prost edí Lednicko-valtického areálu atraktivním pro své aktivity. • Zám r m sta Valtice vybudovat zde termální vinné lázn , které by svou polohou na esko-rakouských hranicích byly pro naše lázn velkou konkurencí. Navíc celý projekt po ítá krom láze ských prostor s jedním ty – a dalším t íhv zdi kovým


82

hotelem, sportovišti, nákupním centrem, krytým bazénem, kempem a kongresovým centrem. • Pokud je n který host nespokojen s poskytnutými službami, m že se sv it svým p íbuzným a známým, a tím poškodit jméno Lázní Lednice. • Nedosta ující rozší enost reklamních leták . • Stále menší fond volného asu potenciálních klient lázní. • Neustále se m nící životní styl klient .


83

10 NÁKLADOVÁ ANALÝZA Lázn Lednice jsou v oboru nová kem a nevytvá í p íliš vysoký zisk. Proto jsem se celý projekt snažila vytvo it tak, aby nebyl p íliš finan n náro ný. Vedení lázní usoudilo, že vzhledem k zám ru orientovat se na zahrani ní klientelu je nezbytn nutné, aby zam stnanci zdokonalili své jazykové znalosti. Rozhodlo se poskytnout 12 z nich p ísp vek 1 200 K na jazykový kurz n meckého jazyka, poskytovaného jazykovou agenturou Lingua. Na vzd lání svých zam stnanc tak lázn poskytnou 14 400 K , což je ovšem velmi efektivní investice do jejich budoucnosti. Pokud by lázn p ijali nového pracovníka pro styk se zahrani ní klientelou, musely by mu vyplácet m sí ní mzdu, která iní 13 800 K . Odm ny pro zam stnance jsou navrženy tak, že jsou poskytovány zam stnanci lázní p ímo v lázních. Bazén, sauna a fitnesscentrum jsou sou ástí budovy lázní. Jejich kapacitní vytíženost není maximální, proto si lázn mohou dovolit vymezit ur ité hodiny v ur ité dny, kdy tyto prostory budou k dispozici pouze zam stnanc m lázní. Cena procedury v sob zahrnuje náklady na proceduru a marži. Proto si lázn mohou dovolit poskytnout svým zam stnanc m 20% slevu na tyto procedury. Zbývající cena, kterou si zam stnanec hradí sám, zcela pokryje náklady na proceduru. Pro nákladovou analýzu budeme p edpokládat, že z celkového po tu 57 zam stnanc nabídky slevy na proceduru využilo 35. Pokud bychom brali nejvyšší možnou poskytnutou slevu inil by tento náklad 2 800 K . Internetové stránky spravuje správce, který dostává m sí ní plat. Proto navrhované dopln ní t chto stránek nevyžaduje žádný dodate ný výdaj. Pouze p edložíme správci stránek naše požadavky na jejich úpravu. Nákladem pro nás znamená p eklad jazykových stránek do anglického, n meckého a ruského jazyka. Tento úkol jsme zadali jazykové agentu e Lingua, která nám již poskytuje jazykové kurzy pro zam stnance. Díky této spolupráci nám agentura poskytla výhodn jší cenu. Dohodli jsme se na kone né ástce 13 000 K za p eklad stránek do všech t í jazyk . Slevy poskytnuté na balí ky procedur se pohybují v rozmezí 133 K až 1 050 K . Pro názornost si p edstavíme, že každý z nabídky balí k i program využilo 10 zam stnanc oslovených firem.


84

Tab.12: Kalkulace náklad na projekt [vlastní] Položka

Cena za jednotku (K )

Cena celkem (K )

P ísp vek na jazykový kurz

1 200

14 400

Mzda nového pracovníka

13 800

13 800

Sleva na proceduru 20 %

80

2 800

13 000

13 000

Minaret Klasik 30 %

133

1 330

Minaret Special 30 %

138

1 380

Minaret Luxus

202

2 020

Belveder Gentleman

327

3 270

Belveder Madame

357

3 570

Belveder Neutral

174

1 740

Vital Madame

1 050

10 500

Vital Gentleman

1 050

10 500

Náklady celkem

31 511

78 310

P eklad internetových stránek

O ekávaný finan ní p ínos navržených sou ástí projektu Tento projekt má za úkol zvýšit konkurenceschopnost Lázní Lednice. A to p edevším tím, že pomocí navrženého projektu zvýší návšt vnost lázní. P vodní obsazenost za m síc b ezen inila 70 %, pro výpo et o ekávaného finan ního p ínosu projektu budeme p edpokládat, že pomocí projektu obsazenost vzrostla na 100 %. 60 % klient by využívalo láze ský pobyt Lednická láze ská kúra. Zbývajících 40 % host by využilo zam stnanecké regenera ní pobyty Vital Madame a Vital Gentleman. Hosté budou mít zájem o plnou penzi. Délka každého pobytu je 7 dní. Ubytovací kapacita lázní je 76 host . Ro n jsou lázn schopny poskytnout pobyt 4 028 klient m. Z toho polovin v hlavní sezón a polovin mimosezónu. Toto d lení se nevztahuje na regenera ní pobyty pro zam stnance. Z navrhovaných balí k procedur jsem do kalkulace zahrnula pouze dva a to, Belveder Madame a Minaret Klasik. Zvýhodn né balí ky procedur si zakoupilo 400 zam stnanc oslovených firem. Kalkulace je sestavena na jeden kalendá ní rok. Finan ní p ínos z navrženého projektu pro Lázn Lednice za jeden kalendá ní rok by inil 33 909 805 K .


85

Tab. 13: Kalkulace finan ního p ínosu na 1 rok [vlastní] Typ pobytu

Po et host

Cena celkem

100% obsazenost lázní za rok

4 028

-

Lednická láze ská kúra – hlavní sezóna

1 208

10 809 184

Lednická láze ská kúra mimosezonu

1 209

9 736 077

Vital Madame

806

6 777 654

Vital Gentleman

805

6 357 890

Belveder Madame

200

166 600

Minaret Klasik

200

62 400

-

33 909 805

CELKEM


86

ZÁV R Cílem mé diplomové práce bylo zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. A to pomocí návrh , které by p isp ly k vyšší návšt vnosti jejich detašovaného pracovišt Lázní Lednice. Umíst ní v Lednicko-valtickém areálu je jedním z faktor , pro tyto lázn disponují vysokým potenciálem pro obory cestovní ruch i láze ství. V teoretické

ásti

práce

zpracovávám

poznatky

z odborné

literatury

na

té-

ma konkurenceschopnost, marketing, cestovní ruch, a láze ství. Praktickou ást jsem zam ila na p edstavení Lázní Lednice, následnou analýzu jejich sou asného stavu a návrhu projektu na zvýšení konkurenceschopnosti. Celý projekt jsem podrobila rizikové a nákladové analýze. Projekt jsem se snažila sestavit tak, aby byl pro vedení lázní realizovatelný a p isp l ke zvýšené návšt vnosti Lázní Lednice. Rozd lila jsem ho do dvou samostatných ástí. První bod projektu je zam en na p ilákání zahrani ní klientely, a to p edevším pomocí zam stnanc , internetových stránek a nabídky kulturních aktivit. Za nejd ležit jší považuji nabídku jazykových kurz pro zam stnance Lázní Lednice, nebo jazyková vybavenost je nezbytná pro styk se zahrani ní klientelou. Úkolem motiva ních odm n pro zam stnance je ujistit je, že si vedení lázní váží jejich práce. Nejd íve realizovaným návrhem by m la být úprava internetových stránek, p edevším jejich p eložení do anglického, n meckého a ruského jazyka. Pomocí internetových stránek si potenciální klient vytvá í první p edstavu o lázních, proto je velice d ležité jak na n j p sobí. Druhým bodem je vytvo ení nabídky pobyt a balí k procedur pro zam stnance firem na domácím i zahrani ním trhu. Zam stnanc m oslovených firem je poskytnuta sleva na procedury a v p ípad rekonvalescen ního pobytu na ubytování. Balí ky jsem se snažila sestavit z r zných typ procedur v pestrých cenových relacích, aby zde každý host nalezl uspokojení pro svou pot ebu. Záleží pouze na vedení Lázní Lednice jak s mými doporu eními naloží. Pokud by n který z mých návrh p isp l ke zvýšené návšt vnosti Lázní Lednice, byl by tím spln n cíl mé diplomové práce.


87

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

BERKOWITZ, E.; KERIN, R.; HARTLEY, S. Marketing. 3. Vyd. Boston: Irwin, 2002. 791 s. ISBN 0-256-09182-X.

[2]

BERÁNEK, Jaromír; KOTEK, Pavel.

ízení hotelového provozu. 3. Vyd. Praha:

MAG Consulting s. r. o., 2003. 220 s. ISBN 80-86724-00-X. [3]

ERTÍK, Miroslav a kolektiv. Cestovní ruch – vývoj, organizace a ízení. 1. Vyd. Praha: OFF, s. r. o. 2000. 350 s. ISBN 80-86724-00-X.

[4]

DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro st ední školy a pro ve ejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7.

[5]

FREEMANTLE, David. Bezkonkuren ní služby zákazník m. 1. vyd. Praha: Management Press, Ringier R, a. s. 1996. 162 s. ISBN 80-85943-26-3.

[6]

HANNAGAN, T. J. Marketing pro neziskový sektor. 1 vyd. Praha: Management Press, Ringier R, a. s. 1996. 195 s. ISBN 80-85943-07-7.

[7]

JANE KOVÁ, Lidmila; VAŠTÍKOVÁ, Miroslava. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. r. o., 2001. 179 s. ISBN 80-7169-995-0.

[8]

KIRÁ OVÁ, Alžb ta. Marketing hotelových služeb. 1. vyd. Praha: Ekopress, s. r. o., 2002. 148 s. ISBN 80-86119-44-0

[9]

KNOP, Karel a kolektiv. Láze ství – ekonomika a management. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. r. o., 1999. 231 s. ISBN 80-7169-717-6.

[10]

KOTLER, Philip. Marketing a management. 9. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-71-69-600-5.

[11]

MORRISON, A. M. Marketing pohostinství a cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Viktoria Publishing, 1995. 523 s. ISBN 80-85605-90-2.

[12]

N M ANSKÝ, Milan. Management cestovního ruchu. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opav , OPF v Karviné, 1995. 221 s. ISBN 80-7169-717-6.

[13]

PALATKOVÁ, Monika. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5.

[14]

PEARSON, Gordon. Strategic thinking. 1. vyd.Hertfordshire: Prentice Hall International Ltd., 1990. 233 s. ISBN 0-13-852153-0.

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky [15]

88

PROCHÁZKOVÁ, Kate ina. Výzkum využití volného asu klient Lázní Hodonín. Karviná, 2006. 48 s. Slezská univerzita - OPF v Karviné. Vedoucí práce Ing. Miroslava Kostková

[16]

RUSTOMJI, M. K.; SAPRE, S. A. Um ní managementu. 1. vyd. Praha: Svoboda – Libertas, 1993. 194 s. ISBN 80-205-0335-8.

[17]

ŠUMBEROVÁ, Pavla; KOZÁK, Vratislav. Základy marketingu. 4.vyd. Zlín: Univerzia Tomáše Bati ve Zlín , 2003. 100 s. ISBN 80-7318-001-4.

[18]

1. PLAVEBNÍ. Plavby zámeckým parkem – Lednice na Morav . [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[19]

AEROKLUB B ECLAV. Oficiální stránky aeroklubu. [online]. 2008, [2008-0324]. Dostupné z WWW: .

[20]

AKVÁRIUM MALAWI. Oficiální stránky Akvária Malawi-stálá expozice mo ských a sladkovodních ryb. [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[21]

CZECH TOURISM. Czech Tourism a prezentace eského láze ství. [online]. 2008, [2008-01-12]. Dostupné z WWW: .

[22]

HOROLEZECKÝ KLUB PÁLAVSKÝ V ŠÁK. Lezecká st na. [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[23]

JEZDECKÝ KLUB MIKULOV. JK Mikulov – Stáje Hlavenka. . [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[24]

KRYTÝ BAZÉN A KOUPALIŠT B ECLAV. Letní koupališt . [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[25]

LÁZN HODONÍN – PRVNÍ LÁZN NA JIŽNÍ MORAV . Profil spole nosti. [online]. 2008, [2007-01-12]. Dostupné z WWW: .

[26]

LÁZN LEDNICE. Profil spole nosti. [online]. 2008, [cit. 2008-01-10]. Dostupné z WWW: .

[27]

LEDNICKO-VALTICKÝ AREÁL. Profil Lednicko-valtického areálu. [online]. 2008, [2008-02-22]. Dostupné z WWW: http://www.lednicko-valticky-areal.cz.

UTB ve Zlín , Fakulta managementu a ekonomiky [28]

89

LINGUA. Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-01-12]. Dostupné z WWW: .

[29]

LODNÍ DOPRAVA B ECLAV. Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[30]

SALON HARMONIE. Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[31]

SDRUŽENÍ LÁZE SKÝCH MÍST. Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-0112]. Dostupné z WWW: .

[32]

SOLNÁ JESKYN . Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-03-24]. Dostupné z WWW: .

[33]

SVAZ LÉ EBNÝCH LÁZNÍ. Profil spole nosti. [online]. 2008, [2008-01-12]. Dostupné z WWW: .

[34]

VŠUDYBYL. Všudybyl – asopis lidí a o lidech v cestovním ruchu. [online]. 2008, [2008-01-12]. Dostupné z WWW: .


90

SEZNAM OBRÁZK Obr. 1: Logo spole nosti

43

Obr. 2: Logo spole nosti

45


61

Obr. 4: Úvodní strana internetových stránek Lázní Lednice 67 Obr. 5: Logo spole nosti

70


71


71


91

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Nabídka jazykových kurz agentury Lingua 61 Tab. 2: Nabídka procedur pro zam stnance Lázní Lednice

62

Tab. 3: Balí ek lé ebných procedur Minaret Klasik

73

Tab. 4: Balí ek lé ebných procedur Minaret Special

73

Tab. 5: Balí ek lé ebných procedur Minaret Luxus

74

Tab. 6: Balí ek lé ebných procedur Belveder Gentleman

74

Tab. 7: Balí ek lé ebných procedur Belveder Madame

75

Tab. 8: Balí ek lé ebných procedur Belveder Neutral

75

Tab. 9: Ceník ubytovacích služeb v Lednici

76

Tab. 10: Regenera ní program Vital Madame

78

Tab. 11: Regenera ní program Vital Gentleman

79

Tab. 12: Kalkulace náklad na projekt

84

Tab. 13: Kalkulace finan ního p ínosu na 1 rok

85


SEZNAM P ÍLOH PI: Interní analýza PII: Externí analýza (PEST) PIII: Porterova analýza p ti konkuren ních sil PIV: Propaga ní letáky Lázní Lednice PV: Kulturní program Lázní Lednice

92

P ÍLOHA P I: INTERNÍ ANALÝZA Faktor

Známka Marketing

Sou asná pozice na trhu, innost

4

Vlastnosti managementu, know-how

3

Vliv reklamy, image

7

Hospodárnost, využití

5

Kvalita poskytovaných služeb

7

Celkem/Pr m rná znám

26/ 5,2 Výroba

Nové lé ebné postupy, inovace

7

Rozvoj, rozši ování láze ských služeb

6

Míra zastarávání

6

Ochrana životního prost edí

7

Vývoj a výzkum

5

Celkem/Pr m rná známka

31/ 6,2 Organizace

Kvalifikace zam stnanc

4

Motivace personálu

5

Pé e o zam stnance

6

Pracovní prost edí

7

Mzdové podmínky

6

Postoj zam stnanc k práci, loajalita

7

Celkem/ Pr m rná známka

35/5,8 Finance

Zdravotnické a hygienické normy

7

Využití dotací z EU

7

Ceny láze ské lé by

6

Dostupnost energie

7

Finan ní stabilita, cíle, analýza tržeb

5


32/ 6,4

P ÍLOHA P II: EXTERNÍ ANALÝZA – PEST ANALÝZA Faktor

Známka (1-nejnižší, 7-nejvyšší) 1. Politické faktory

Da ová politika

5

Zákony na ochranu životního prost edí

6

Požadavky na kvalitu a hygienu

7

Vyhlášky a zákony

6


24/ 6

2. Ekonomické faktory R st životní úrovn

7

Zvyšování výkonnosti ekonomiky

5

Ceny vstup

6

Posilování eské koruny

5


23/ 5,75

3. Sociologické faktory Životní styl

7

Vzd lanost obyvatelstva

6

Demografie

6

Stárnutí obyvatelstva

4

Georgrafické p esuny obyvatelstva

4

P ístup k práci a volnému asu

6

Požadavky zákazník

7

Zam stnanost

6


46/ 5,75

4. Technologické faktory Technické zastarávání

4

Výše výdaj na výzkum a vývoj

5

Neomezené marketingové p íležitosti

7


16/ 5,3

P ÍLOHA P III: PORTER V MODEL 5-TI KONKUREN NÍCH SIL 1. Vyjednávací síla zákazník Po et významných zákazník (malý po et = Mnoho drobných zákazník 1, n kolik málo významných 7 vysoká vyjednávací síla)

2

Význam poskytované služby pro zákazníka

Velmi významný 1, málo významný 7

2

Hrozba zp tné integrace (zákazník se m že Nepravd podobná 1, pravd podobná 7 za ít zásobovat sám)

1

Ziskovost zákazníka (ziskový zákazník = Vysoká 1, nízká 7 nižší vyjednávací síla)

4

Náklady p echodu zákazníka ke konku- Vysoké 1, nízké 7 renci (vysoké = nižší vyjednávací síla)

7

Celkem

16

Pr m rné skóre

3,2 2. Vyjednávací síla dodavatel

Po et významných dodavatel (málo doda- Mnoho1, málo 7 vatel = velká vyjednávací síla)

6

Existence substitut – jsou hrozbou pro do- Velká hrozba 1, malá hrozba 7 davatele?

3

Význam odb ratel pro dodavatele

3

Velký význam 1, malý význam 7

Hrozba vstupu odb ratel do analyzova- Nepravd podobná 1, velmi pravd ného odv tví (zvyšuje vyjednávací sílu doda- podobná 7 vatel )

5

Celkem

17

Pr m rné skóre

4,25 3. Hrozba vstupu nových konkurent

Úspory z rozsahu (redukce náklad je velká Velké 1, malé 7 = menší hrozba vstup )

4

Kapitálová náro nost vstupu do odv tví (s Vysoká 1, nízká 7 kapitálovou náro ností rostou bariéry vstupu)

2

P ístup k distribu ním kanál m (omezen j- Obtížný p ístup 1, jednoduchý 7 ší p ístup = obtížn jší vstup do odv tví)

3

Pot eba vlastnit speciální technologie p i Ano 1, ne 7 vstupu do odv tví

1

P ístup k energii, surovinám, pracovní síle

1

Nesnadný 1, snadný 7

Schopnost existujících konkurent snižovat Vysoká 1, nízká 7 po vstupu nových konkurent náklady a zlepšovat služby

3

Diferenciace výrobk , loajalita zákazník existujících konkurent

Vysoká 1, nízká 7

4

Vládní politika (jak je vláda naklon na vstu- Negativní 1, pozitivní 7 pu do odv tví)

5

Vývoj po p ípadném vstupu do odv tví

4

Obtížný 1, snadný 7

Celkem

27

Pr m rné skóre

3 4. Hrozba substitut

Existence mnoha substitut na trhu

Žádné substituty 1, mnoho 7

3

Konkurence v odv tví substitut

Nízká 1, vysoká 7

5

Hrozba substitut v budoucnosti (pravd - Nízká 1, vysoká 7 podobnost, že se objeví)

2

Vývoj cen substitut

Zvyšovat 1, snižovat 7

3

Užitné vlastnosti substitut

Zhoršovat 1, zlepšovat 7

5

Celkem

18

Pr m rné skóre

3,6 5. Konkuren ní rivalita v odv tví

Po et konkurent schopnost R st odv tví

a jejich konkurence- Málo konkurent 1, hodn 7 Vysoký r st poptávky 1, nízký 7

4 3

Diferenciace služeb/výrobk (vyšší diferen- Vysoká 1, nízká 7 ciace služeb, tím nižší rivalita v odv tví)

1

Diferenciace konkurent ( ím odlišn jší Nízká 1, vysoká 7 jsou konkurenti, tím je rivalita v tší)

3

Intenzita strategického úsilí ( ím víc konku- Malá 1, velká 7 rent je zam eno na úsp ch, tím v tší je rivalita)

6

Náklady odchodu z odv tví (vysoké = snaha Nízké 1, vysoké 7 udržet se v odv tví)

5

Charakter konkurence, postoj k bussines Gentleman 1, gangster 7 etice

2

Ší e konkurence

3

Celkem Pr m rné skóre

Omezena na 1 aspekt 1, široká 7

27 3,375

P ÍLOHA P IV: PROPAGA NÍ LETÁKY LÁZNÍ LEDNICE

P ÍLOHA PV: KULTURNÍ PROGRAM LÁZNÍ LEDNICE

Projekt zvýšení konkurenceschopnosti Lázní Hodonín. Bc. Kateina Procházková

Recommend Documents