Projekt založení podniku - insolvenční správce. Bc. Olga Cieslarová

Projekt založení podniku - insolvenční správce

Bc. Olga Cieslarová

Diplomová práce 2013

ABSTRAKT Diplomová

práce

teoreticky

shrnuje

poznatky

pro

založení

podniku

služeb

v Moravskoslezském kraji, konkrétně v Třinci. Zakládaný podnik se bude věnovat činnosti insolvenčního správce a poradenství v této oblasti. Na základě PEST analýzy a analýzy interního prostředí je možné podnik založit. Po průzkumu trhu v České republice a samotném Moravskoslezském kraji nachází podnik své uplatnění na trhu. Na základě zadaných předpokladů je vybrána právní forma podnikání, ke které je nahlíženo u zpracování celé projektové části. Projektová část nabízí konkrétní řešení založení společnosti. Na závěr projektu je umístěna analýza rizik, přínosů a také SWOT analýza.

Klíčová slova: insolvence, podnikatelský plán, právní formy podnikání, průzkum trhu, veřejná obchodní společnost

ABSTRACT The diploma thesis provides the reader with the theoretical findings/background concerning a service-oriented company located in Moravian-Silesian region - particularly in the city of Třinec. The company is in charge of liquidation and liquidator's consultancy. The company is established on the basis of the PEST analysis and the analysis of interior specifics and finally starts its primary activities after thorough investigation of Czech and particularly the Moravia-Silesia Market. On the basis of the generated assumptions the legal form of business is chosen, which afterwards becomes the informational fundament for the Project part of the thesis. This part provides the solution/detailed explanation of how the company is being established step by step. At the conclusion Risk Analysis, Benefit Analysis and SWOT Analysis are applied for further considerations.

Keywords: insolvency, business plan, legal forms of business, market research, public company

Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní Ing. Šárce Fialové za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi při psaní diplomové práce poskytla.

Motto: Sláb jenom ten, kdo v sebe ztratil víru, a malý ten, kdo zná jen malý cíl. Svatopluk Čech

Prohlašuji, že odevzdaná verze diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ .................................................................. 13 1.1 SLUŽBY ................................................................................................................ 13 1.1.1 Klasifikace služeb ........................................................................................ 13 1.1.2 Cena služby .................................................................................................. 14 1.2 PODNIKÁNÍ ........................................................................................................... 14 1.2.1 Podnik .......................................................................................................... 15 1.2.2 Podnikatel ..................................................................................................... 15 2 FORMY PODNIKÁNÍ............................................................................................. 16 2.1 FYZICKÁ OSOBA ................................................................................................... 16 2.1.1 Historie ......................................................................................................... 16 2.1.2 Právní charakteristika ................................................................................... 16 2.1.3 Založení a vznik ........................................................................................... 16 2.1.4 Práva a povinnosti ........................................................................................ 17 2.1.5 Zrušení a zánik ............................................................................................. 17 2.2 VEŘEJNÁ OBCHODNÍ SPOLEČNOST ........................................................................ 17 2.2.1 Historie ......................................................................................................... 18 2.2.2 Právní charakteristika ................................................................................... 18 2.2.3 Založení a vznik ........................................................................................... 18 2.2.4 Práva a povinnosti společníků ...................................................................... 19 2.2.5 Majetek společnosti ...................................................................................... 20 2.2.6 Zrušení a zánik ............................................................................................. 20 2.3 EVROPSKÉ HOSPODÁŘSKÉ ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ .................................................... 21 2.3.1 Historie ......................................................................................................... 21 2.3.2 Právní charakteristika ................................................................................... 21 2.3.3 Založení a vznik ........................................................................................... 22 2.3.4 Práva a povinnosti členů .............................................................................. 22 2.3.5 Majetek společnosti ...................................................................................... 23 2.3.6 Zrušení a zánik ............................................................................................. 23 3 INSOLVENCE.......................................................................................................... 24 3.1 INSOLVENČNÍ SOUD .............................................................................................. 24 3.2 INSOLVENČNÍ SPRÁVCE ........................................................................................ 24 3.3 DLUŽNÍK .............................................................................................................. 25 3.4 VĚŘITEL ............................................................................................................... 25 3.5 FÁZE INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ ............................................................................... 25 3.5.1 Návrhová fáze .............................................................................................. 26 3.5.2 Zjišťovací fáze.............................................................................................. 26 3.5.3 Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku .......................................................... 26 3.5.4 Realizační fáze ............................................................................................. 27 4 PODNIKATELSKÝ PLÁN ..................................................................................... 28

4.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM ..................................................................................... 28 4.2 FIRMA .................................................................................................................. 28 4.3 CÍLE FIRMY .......................................................................................................... 28 4.4 PRODUKT ............................................................................................................. 29 4.5 MARKETINGOVÉ NÁKLADY .................................................................................. 29 4.6 FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................... 29 4.6.1 Zakladatelský rozpočet ................................................................................. 29 4.6.2 Náklady, výnosy, zisk .................................................................................. 30 4.6.3 Rozvaha ........................................................................................................ 30 4.6.4 Odpisy .......................................................................................................... 31 4.6.5 Výkaz zisku a ztráty ..................................................................................... 31 4.6.6 Cash flow ..................................................................................................... 32 4.7 RIZIKA .................................................................................................................. 32 4.8 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 33 4.9 PEST ANALÝZA ................................................................................................... 33 5 SHRNUTÍ TEORETICKÝCH POZNATKŮ ........................................................ 35 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 36 6 ANALYTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 37 6.1 EXTERNÍ ANALÝZA ............................................................................................... 37 6.1.1 Zákonné podmínky....................................................................................... 38 6.1.2 PEST analýza ............................................................................................... 38 6.2 INTERNÍ ANALÝZA ................................................................................................ 39 6.3 ANALÝZA TRHU.................................................................................................... 40 6.3.1 Insolvence v roce 2009 ................................................................................. 40 6.3.2 Insolvence v roce 2010 ................................................................................. 42 6.3.3 Insolvence v roce 2011 ................................................................................. 43 6.3.4 Insolvence v roce 2012 ................................................................................. 44 6.3.5 Insolvence dle krajů ..................................................................................... 45 6.3.6 Moravskoslezský kraj................................................................................... 46 6.4 ANALÝZA KONKURENCE ...................................................................................... 47 6.4.1 Přímá konkurence......................................................................................... 48 6.4.2 Vstup potencionálních konkurentů na trh .................................................... 48 6.5 ANALÝZA FORMY PODNIKÁNÍ............................................................................... 49 6.6 VYHODNOCENÍ ANALÝZ ....................................................................................... 50 6.6.1 Cíl projektové části ...................................................................................... 53 7 PROJEKT ................................................................................................................. 54 7.1 CÍL PROJEKTU ....................................................................................................... 54 7.2 ČASOVÝ HARMONOGRAM PROJEKTU .................................................................... 54 7.3 SPOLEČNOST ........................................................................................................ 55 7.3.1 Společenská smlouva ................................................................................... 55 7.3.2 Místo podnikání ........................................................................................... 56 7.3.3 Vybavení kanceláře ...................................................................................... 56 7.3.4 Personální zabezpečení a provoz ................................................................. 57 7.3.5 Dodavatelé.................................................................................................... 57

7.4 CÍLE SPOLEČNOSTI ............................................................................................... 57 7.4.1 Krátkodobé ................................................................................................... 58 7.4.2 Střednědobé .................................................................................................. 58 7.4.3 Dlouhodobé .................................................................................................. 58 7.5 PRODUKT ............................................................................................................. 59 7.5.1 Zákonné služby insolvenčního správce ........................................................ 59 7.5.2 Poradenské služby ........................................................................................ 60 7.5.3 Přidaná hodnota produktu ............................................................................ 60 7.6 MARKETINGOVÉ NÁKLADY .................................................................................. 61 7.7 FINANČNÍ PLÁN .................................................................................................... 61 7.7.1 Zakladatelský rozpočet ................................................................................. 62 7.7.2 Výnosy ......................................................................................................... 64 7.7.3 Plán výnosů .................................................................................................. 69 7.7.4 Náklady ........................................................................................................ 69 7.7.5 Zisk ............................................................................................................... 70 7.7.6 Počáteční rozvaha ......................................................................................... 70 7.7.7 Odpisy .......................................................................................................... 71 7.7.8 Rozvaha na tři roky ...................................................................................... 71 7.7.9 Výkaz zisku a ztráty ..................................................................................... 72 7.7.10 Cash flow ..................................................................................................... 72 7.8 RIZIKA PROJEKTU ................................................................................................. 73 7.9 PŘÍNOSY ............................................................................................................... 77 7.10 SWOT PROJEKTU ................................................................................................. 77 7.11 SHRNUTÍ PRAKTICKÉ ČÁSTI .................................................................................. 79 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 83 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 86 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 87 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 88 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 89

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

11

ÚVOD Služby v odvětví insolvenčního práva jsou poměrně mladou disciplínou, lépe řečeno staro novou. Tato problematika existuje v českém právu již mnoho let, ovšem v roce 2008 byla zákonně nově upravena a z velké části obměněna. Insolvenční správce se pohybuje v prostředí dlužníků a věřitelů, soudů a právníků. Je jakýmsi dozorcem a prostředníkem ve chvíli, kdy podniky či spotřebitelé procházejí dluhovou krizí či už úplně zanikají. Dnešní doba v tomto oboru nahrává hlavně věřitelům, ovšem je mnoho podniků, které se do insolvenčního řízení dostanou ne vlastní vinou, často jen druhotnou platební neschopností. Mnoho podniků je rozprodáváno a rušeno zbytečně i přes to, že by mohly fungovat dále. Řešení pro tyto situace je v zákoně nedostatečné a zbytečně přísně lhůtované. Díky mnohdy zbytečným krachům podniků, krachují i obyčejní lidé, spotřebitelé. Ne vždy je tomu tak, ale nejčastěji se do dluhové situace dostanou lidé ve středním věku, například s hypotékou nebo úvěrem, kteří zrovna přišli o práci a nejsou schopni již tyto závazky splácet. Tuto situaci často řeší dalším zadlužením pro splacení předešlých dluhů, jen úroky z těchto dluhů jsou často tak vysoké, že bez oddlužení splácí zadlužený člověk tyto částky desítky let, někteří celý život. V případě, že v této situaci podají dlužníci návrh na oddlužení, pak svůj dluh mohou splácet nejdéle pět let. O této situaci ví stále malé množství takto postižených spotřebitelů či je jejich předsudky nutí tuto možnost odmítnout. Tato práce si dává za cíl vypracovat kvalitní teoretickou přípravu pro vystavění reálného podnikatelského plánu. Tyto teoretické podklady by měly být návodem pro pozdější postup při vypracovávání projektu. Ještě před samotnou realizací projektu je nutné zhodnotit situaci a zjistit, zda je vůbec přínosné tento projekt realizovat. Analýzy by měly poskytnout odpovědi na otázky ohledně realizovatelnosti, přínosnosti, vnitřní připravenosti, konkurence i formy podnikání. Samotná projektová část už obsahuje kroky potřebné pro opravdové založení dané společnosti. V první řadě je potřeba určit omezení projektu a to hlavně finanční a časová. Nutností je také příprava všech potřebných dokumentů a představa o tom kolik tyto základní činnosti nutné k založení podniku budou stát. Finanční plán celého projektu je jeho neodmyslitelnou součástí, je nutné určit nejen náklady na zahájí činnosti, ale také na činnost celé společnosti v horizontu několika let. Podnikatelský plán přinese východiska pro počátek reálného podnikání.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ

Základní pojmy slouží k uvedení do problematiky služeb, jde o základní výčet názorů autorů na definici služeb a její třídění. V této části je také možné nalézt vysvětlení pojmu podnikání a výrazů s ním souvisejícími.

1.1 Služby Služby je možné definovat z mnoha různých hledisek a mnoha různými definicemi. Vystihnout pojem služba v několika slovech je velice složité, ba téměř nemožné. Adrian Payne (1996) definuje službu jako činnost, která není hmatatelná a je vytvořena vevzájemném kontaktu se zákazníkem, či jeho majetkem. Po provedení služby se vlastnictví nepřevádí tak, jak je tomu u prodeje zboží. Výkon služby je možné chápat v souvislosti s fyzickým produktem, ale není to nutné. 1.1.1 Klasifikace služeb Pojem služba je v lidské historii poměrně mladý, služba definuje terciární sektor ekonomiky, který je ze všech sektorů nejmladší. I definice služeb se neustále utváří, Foret (2012) odlišuje služby od hmotných výrobků vlastnostmi jako je nehmotnost, protože služby nemají žádný hmotný tvar a vlastnosti s ním spojené, podstata služeb je nehmatatelná. Další vlastností je například nestálost, není zaručena stejná kvalita služeb pro všechny zákazníky, záleží na momentálním rozpoložení člověka poskytujícího i přijímajícího služby. Služba se nedá oddělit od chvíle, ve které je prováděna a od člověka, který ji provádí. Služby nelze ani skladovat, mohou být provedeny v určitém čase a místě, ale zákazník na službu musí počkat, služba na zákazníka nepočká. Ne vždy je nutné službu od hmotného výrobku oddělovat. Na trhu se hmotné zboží pohybuje hned vedle služeb a v mnoha případech se služby se zbožím prolínají. Jedním z nejzjevnějších odvětví, na kterém je vidět provázanost služeb a hmotných výrobků je IT, kde hardware bez software nefunguje a naopak. Phillip Kotler (2000) rozlišuje pět kategorií služeb. V prvním případě se jedná o zboží, které není podporováno žádnou službou, například sůl. Dále pak existují služby, které mají doprovodný charakter k výrobkům, zvyšují tak přitažlivost zboží, například počítače. Takzvaný hybrid, kdy se produkt skládá ze služby i výrobku půl na půl, například jídlo a obsluha v restauraci. Výrobky mohou služby také pouze doprovázet a stát v pozadí, služba je to hlavní co zákazník dostane a výrobek je jen bonus či zpříjemnění dané služby, jako příklad


14

je možné uvést cestování první třídou. Stejně jako samostatný výrobek existuje i samostatná služba, jako například psychoterapie. Dalšími příklady čisté služby jsou také poradenství, bankovní služby aj. S pojetím služby také souvisí její kvalita. Jak provést službu tak, aby měla stejnou kvalitu pro každého zákazníka. Verdikt zní jasně, stejná kvalita pro každého neexistuje. Člověk poskytující službu se jí může jen přiblížit. Jak již bylo uvedeno Foretem (2012), služba je nestálá a závislá na osobě, která službu provádí, na jejich dispozicích a indispozicích. Kvalitu služby je možné vymezit v deseti položkách jako je spolehlivost, vnímavost (uspokojit zákazníka), komplexnost (aby služby byly pokud možno bezchybné), zdvořilost k zákazníkovi, důvěryhodnost, bezpečnost (služba nesmí být pro zákazníka riziková), přístupnost (snadná dostupnost), hmatatelnost (dobrý stav materiálního vybavení pro poskytnutí služby), komunikativnost (srozumitelné vysvětlení služby) a pochopení zákazníka. 1.1.2 Cena služby Na rozdíl od ceny výrobku, je cena služeb nazývaná jinak téměř s každou službou, u placení služeb se zákazník setkává s jízdným, školným, nebo poštovným či vstupným. Je nutno dodat, že cena služby pro zákazníka není jen samotná částka zákazníkem zaplacená, ale že má se službou i alternativní náklady spojené například s časem (čas na vyhledání této služby mohl zákazník strávit jiným způsobem), dále s fyzickým úsilím (zákazník se musí na místo dopravit), a také s psychickým úsilím (zákazník může mít psychické zatížení před, či přímo u výkonu služby). Služby spojené s povolením státu k výkonu dané služby bývají oceněny odměnami, které se upravují příslušnými vyhláškami. (Vaštíková, 2008)

1.2 Podnikání „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (ČESKO, 1991a, s. 2474) Podnikání má jeden základní cíl a tím je dosažení zisku. Zisku podnik dosahuje v případě, že jeho výnosy převyšují náklady. Výnosy podnik získává za předpokladu, že uspokojuje potřeby svých zákazníků. Zákazníka podnik uspokojí, když plní jeho požadavky, k tomu ovšem musí znát jeho preference a zájmy. Podnik vstupuje se svými výrobky či službami na trh, kde je se zákazníkem směňuje za peníze. Existuje zde ovšem riziko, že si zákazník


15

výrobek či službu nekoupí. Pro eliminaci tohoto rizika podnik využívá různých druhů politik a strategií. S vhodně zvolenou strategií sníží podnik úroveň rizika na nejnižší možnou hranici a hodnotí vložený kapitál a s tím se zvedá i hodnota celého podniku. (Jakubíková, 2008) 1.2.1 Podnik Charakteristika podniku je jasná, jde o prostředek, jak podnikatel vykonává své podnikání, jde o instituci. V zákoně je podnik upraven v obchodním zákoníku a „je definován jako soubor hmotných, osobních a nehmotným složek podnikání. K podniku náleží věci, práva, jiné majetkové hodnoty náležející podnikateli, sloužící nebo mající sloužit k provozu podniku, tento soubor se nazývá obchodním majetkem.“ (Synek, Kislingerová, 2010, s.12) Veber a Srpová (2012) uvádí, že se nejběžněji se jedná o celek, ve kterém se přeměňují zdroje a statky. Podnik je každý celek, který provádí hospodářskou činnost při jakémkoli druhu právní formy. Do těchto podnikatelských celků se dají zahrnout osoby, které svou činnost vykonávají samostatně, rodinné podniky, které převážně působí v řemeslných a jim podobných činnostech, obchodní společnosti a sdružení vykonávající hospodářskou činnost. 1.2.2 Podnikatel Synek a Kislingerová (2010) vidí podnikatele jako osobu, která vytváří a také nese inovace a změny. Tento člověk má velkou motivaci a s touto motivací využívá podnikatelský, technický i lidský potenciál. Podnikatel je tvořivý, přináší nové myšlenky, příležitosti jsou pro něj výzvou či je sám vytváří. Veber a Srpová (2012) vnímají podnikatele jako osobu, která je podnikatelsky aktivní a nese riziko rozšíření nebo zúžení kapitálu do podnikání vloženého, využívá příležitosti s pomocí zdrojů dosahuje svých cílů a je schopný nést riziko, které podnikatelská činnost vytváří. Podnikatel využívá své úsilí, čas i prostředky k dosažení uspokojení. Dle zákona je podnikatel definován jako „osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.“ (ČESKO, 1991a, s. 2474)


2

16

FORMY PODNIKÁNÍ

Z výkladu insolvenčního zákona vyplývá, že insolvenčního správce je možné provozovat pouze jako fyzická osoba a to jako svobodné povolání, jako veřejná obchodní společnost, a nebo jako evropské hospodářské zájmové sdružení. (ČESKO, 2006a)

2.1 Fyzická osoba Insolvenční správce je veden jako svobodné povolání, které je upraveno dle zvláštních předpisů. Tímto předpisem je zákon o insolvenčních správcích. (ČESKO, 2006b) 2.1.1 Historie Předchůdce insolvenčního správce byl správce konkurzní podstaty, řídil se dle zákona o konkurzu a vyrovnání a na rozdíl od insolvenčního správce jím mohl být kdokoli, kdo splňoval podmínky stejné k provozování živnosti, tedy dosažení věku osmnácti let, trestní bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Tento zákon platil od roku 1991 až do roku 2008, kdy vešel v platnost insolvenční zákon a zákon o insolvenčních správcích. (ČESKO, 1991b; ČESKO, 2006a) 2.1.2 Právní charakteristika Výkon povolání v oblasti insolvenčního správce je upravena zákonem č. 312/2006 Sb., ze dne 22. června 2006 o insolvenčních správcích. Tento zákon upravuje, kdo může vykonávat činnost, dále seznam správců a také činnost hostujícího insolvenčního správce. (ČESKO, 2006b) 2.1.3 Založení a vznik Založení a vznik také upravuje zákon o insolvenčních správcích. V prvním kroku musí být podána žádost, která dle zákona obsahuje: 

„doklad o tom, že žadatel získal na vysoké škole v členském státě nebo mu bylo členským státem uznáno vysokoškolské vzdělání magisterského studijního programu,



doklad

o složení

zkoušky insolvenčního

správce, tj. osvědčení

ministerstvem, 

výpis z rejstříku trestů podle ustanovení § 4 odst. 2 písmeno c) zákona,

vydané

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 

17

doklad podle ustanovení § 4 odst. 3 citovaného zákona – potvrzení komory o členství v komoře, pokud je žadatel advokát, daňový poradce, auditor nebo notář,



smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu tak, jak je uvedeno v ustanovení § 6 odst. 1 písmeno f) zákona – může být nahrazeno dodatkem k původní smlouvě, jedná-li se o žadatele, který již má uzavřenou smlouvu pro výkon činnosti konkursního správce, nebo potvrzení pojišťovny o uzavření takovéto smlouvy,



Žadatel musí uzavřít pojištění insolvenčního správce s minimálním limitem pojistného plnění z pojištění odpovědnosti za škodu ve výši 1 000 000 Kč. Dále musí uhradit správní poplatek za zápis do seznamu insolvenčních správců 5 000 Kč. Správcům vzniká právo vykonávat činnost insolvenčního správce dnem nabytí právní moci povolení." (ČESKO, 2006b, s. 3816)

2.1.4

Práva a povinnosti

Insolvenční správce má právo jednat na účet dlužníka a to vlastním jménem, v insolvenčním zákoně je možné zjistit, že hlavní povinnosti insolvenčního správce jsou úkony, pomocí kterých insolvenční správce zpeněžuje majetek dlužníka, nebo s ním zachází jiným způsobem, dále se účastní incidenčních i jiných sporů místo dlužníka. Povinností insolvenčního správce je zajistit provoz podniku dlužníka a všech částí jeho majetku, insolvenční správce může také vyřizovat úvěrové smlouvy či smlouvy na dodání energie a surovin a tyto smlouvy zajišťovat. (ČESKO, 2006a) 2.1.5 Zrušení a zánik Zákon o insolvenčních správcích udává, kdy tato činnost zaniká. Povinně se tak stane například v případě úmrtí správce nebo zbavení či omezení způsobilosti. Správce může ukončit činnost i sám a to podáním písemného oznámení o ukončení činnosti. Činnost správce může ukončit i ministerstvo v případě, že zruší povolení k této činnosti. (ČESKO, 2006b)

2.2 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost (dále jen v.o.s.) je právní formou osobní obchodní společnosti. Na této společnosti se zakladatelé potažmo společníci podílejí vlastním přičiněním, proto je tato forma vhodná pro malé a střední podnikání. V.o.s. se využívá hlavně ve službách, řemeslné výrobě za účasti členů rodiny a také v případech upravených zvláštními předpisy. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010)


18

2.2.1 Historie V.o.s. je jedna z nejstarších právních forem. Pro prvopočátky této činnosti je nutno podívat se do hluboké historie, její vznik se datuje v pozdním středověku a renesanci v Itálii. Je spojována s příběhem kupce, který zemřel, a jeho společnost zdědili jeho synové, jak se společnost vyvíjela, přicházeli do ní další společníci, kteří již nebyli rodinnými příslušníky. Označení této společnosti bylo compagnia, v překladu spolek, lidské společenství. Další vývoj probíhal ve Francii a poté v Německu. K největšímu rozvoji této právní formy došlo v 19. století, kdy byla v.o.s. běžná forma podnikání. Neomezené ručení vzbuzovalo důvěryhodnost této společnosti. Ve 20. století došlo k úpadku této formy díky omezenému ručení. V této době nahradila v.o.s., dnes hojně využívaná právní forma, společnost s ručením omezeným. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010) 2.2.2 Právní charakteristika V.o.s. upravuje §76 až §92 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. „Veřejnou obchodní společností je společnost, ve které alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem.“ (ČESKO, 1991a, s. 2484) V.o.s. je zařazena mezi osobní společnosti protože nemá povinnosti vytvářet základní kapitál (pokud společenská smlouva nestanoví jinak). Společnost je dle zákona podnikatelem, protože je zapsána do obchodního rejstříku (dále jen OR), ale není podnikatelem z hlediska formálního. Všechna živnostenská a podnikatelská oprávnění nese společnost, nikoli společník (pokud nepodléhá zvláštním předpisům). Společník ručí neomezeně, veškerým svým majetkem a solidárně. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010) 2.2.3 Založení a vznik Založení a vznik jsou dva rozdílné kroky, oba jsou nutné pro to, aby společnost mohla vzniknout. O založení je možné hovořit při sepsání společenské smlouvy zakladateli. Ke vzniku společnosti dochází zápisem do OR. Podnik musí založit nejméně dva společníci uzavřením písemné společenské smlouvy. Povinné náležitosti společenské smlouvy: 

„...firma a sídlo společnosti,



určení společníků,



předmět podnikání společnosti.“ (Lochmanová, 2009, s. 83)


19

Ve společenské smlouvě mohou existovat, a jsou doporučeny, také nepovinné náležitosti, například jak rozhodovat o změnách ve společenské smlouvě, úpravy vkladů, vedení, dělení zisku, statutárních orgánů aj. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010) 2.2.4 Práva a povinnosti společníků V.o.s. je postavena na činnosti společníků jako účastníků společenské smlouvy. Zákon vidí v.o.s. jako právnickou osobu, ovšem její vlastnosti osobního charakteru v praxi a kapitálového v zákoně se mírně rozcházejí. Společníkem může být fyzická osoba, která je právně způsobilá a trestně bezúhonná nebo právnická osoba. Společník má právo na podíl na zisku. Pokud společenská smlouva neuvádí jinak, pak zákon uvádí, že zisk se dělí rovným dílem a vyplácí se do tří měsíců od schválení účetní závěrky. Zisk, který společnost získala, musí být v plné výši rozdělen mezi společníky, kteří jej uvedou ve svém daňovém přiznání. Společnost zisk nevykazuje ani nedaní. Zpět do společnosti je možno zisk vložit jako úvěr, který poskytuje společník společnosti nebo jej ponechat ve společnosti jako vklad a ponechat je v majetku společnosti a tím zvýšit její základní kapitál. Společník má právo na vypořádání se společností, když se ze společnosti rozhodne odejít, nebo zanikne-li celá společnost. Tento podíl je možné vypočítat stejným způsobem, jako se počítá podíl na likvidačním zůstatku, to znamená, že majetek se rozděluje dle zákona, nebo dle společenské smlouvy. (Lochmanová, 2009) Dalším právem společníka je právo podílet se na řízení společnosti. Eliáš, Pokorná a Dvořák (2010) řadí do řízní společnosti činnosti jako rozhodování, ať už o otázkách společnosti či práv a povinností společníků, společníci mohou rozhodovat o krátkodobých i strategických krocích jak běžného provozu, tak výjimečných stavů. Společníci také mohou jednat se třetí stranou. Ludmila Lochmanová (2009) uvádí, že jedna z nejhlavnějších povinností i přesto, že v zákoně specifikovaná není, je povinnost postupovat při vedení podniku tzv. s péčí řádného hospodáře. To znamená postupovat v nejlepší možné víře, preferovat potřeby společnosti, před potřebami svými apod. Pokorná (2010) oproti Lochmanové (2009) vidí jako základní povinnost společníka osobně se podílet na podnikatelských aktivitách společnosti, což přímo navazuje na osobní


20

charakter společnosti jako takové. Tato povinnost ovšem není ukotvena přímo v zákoně a proto by ji měla vymezit společenská smlouva. Další povinností je povinnost vkladová. Tato povinnost nastává pouze v případě, že tak stanoví společenská smlouva. Povinností společníka je také uhradit ztrátu společnosti, pokud ji společnost vytvoří. Vytvořenou ztrátu plní společníci dle zákona rovným dílem, pokud není uvedeno jinak ve společenské smlouvě. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010; Lochmanová, 2009) Povinnost, která je upravena zákonem se nazývá „zdržet se konkurenčního jednání“, což znamená, že by mělo být zamezeno takovému jednání, aby došlo ke střetu zájmů společníků a společnosti. Ovšem i tato povinnost je upravitelná společenskou smlouvou. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010) 2.2.5 Majetek společnosti Majetek společnosti se dělí do několika částí, může se jednat o majetek hmotný či nehmotný, který má investiční charakter dále pak také o zásoby, pohledávky, peníze či finanční majetek. Obchodním jměním je veškerý obchodní majetek a závazky, čistý obchodní majetek nezahrnuje závazky, jde o rozdíl mezi aktivy a pasivy. Za vlastní kapitál jsou považovány zdroje financování, tzn. pasiva. (Dvořák, 2008) Základní kapitál v.o.s. nemusí vytvářet povinně, ovšem vytvářet jej může. Za základní kapitál se dají považovat vklady společníků do základního kapitálu. Toto rozhodnutí musí být podloženo ve smlouvě. Vklady mohou mít podobu jak peněžitou tak i nepeněžitou. Zákon je k v.o.s. v jeho úpravě hospodaření velice vstřícný a upravuje jej nepříliš přísně, zde platí, že co zákon nezakazuje, to je povoleno. V.o.s. musí stejně jako každá jiná právní forma vést účetnictví v plném rozsahu, dle zákona. Má také povinnost tvořit řádnou účetní závěrku za každé účetní období a v případech stanovených zákonem. (Dvořák, 2008) 2.2.6 Zrušení a zánik Lochmanová (2009) vidí hlavní důvody pro zrušení společnosti případ, kdy jeden ze společníků ukončí činnost ve společnosti (jsou-li pouze dva společníci) nebo dojde ke změně společníkova právního postavení. Pokorná (2010) důvody rozpracovává podrobněji do šesti částí, kterými jsou výpověď společníka na účasti ve společnosti, společnost je zrušena na základě rozhodnutí soudu,


21

na základě smrti společníka (v případě, že jsou jen dva společníci). Společnost se ruší také v případě zániku právnické osoby, která byla společníkem, či v případě neschopnosti fyzické osoby vykonávat činnost ve společnosti. Společnost může být zrušena také na základě důvodů obsažených ve společenské smlouvě.

2.3 Evropské hospodářské zájmové sdružení Nařízení rady EU o evropském hospodářském zájmovém sdružení (dále jen EHZS) říká, že sdružení vzniká dnem své registrace, od tohoto dne je způsobilým subjektem, který může vykonávat činnosti tomuto subjektu náležící, například uzavírání smluv, vykonávání právních úkonů či vystupování před soudem. Sdružení nedosahuje zisku, ale pomáhá hospodářské činnosti svých členů. EHZS je charakteru pouze pomocného, nikoli výdělečného. (Eliáš, Pokorná, Dvořák, 2010) 2.3.1 Historie EHZS vzniklo z francouzské obdoby české v.o.s. v roce 1985, u nich nazývané hospodářské zájmové sdružení. Jelikož toto sdružení dostalo nadnárodní podobu, vzniklo EHZS. Toto sdružení bylo založeno na základě sdružování dvou a více osob a má pro tyto osoby podpůrný charakter. EHZS bylo oblíbeno nejen ve Francii, ale také v Lucembursku, Slovinsku či Rumunsku a proto byl v Evropském parlamentu tento návrh také prosazen. (Dvořák, 2006) 2.3.2 Právní charakteristika První předpis, který upravuje EHZS je primární právo evropského společenství a evropské unie, které má v právu absolutní přednost před právními úpravami jednotlivých zemí, jde o Nařízení rady EU pro EHZS. Druhým způsobem úpravy je úprava členskými státy, kde v prvním případě se užívá ustanovení členského státu stejně jako na jiné osoby, jako příklad lze uvést likvidaci či konkurs a vyrovnání. V druhém případě upravuje skutečnosti zcela zákon členského státu a to za podmínek, že Nařízení tyto skutečnosti neupravuje, nebo je upravuje jen z části. EHZS je dále také upraveno smlouvou o EHZS. Tato smlouva se může odchýlit od Nařízení, pokud to přímo samo Nařízení nezakazuje. (Dvořák, 2006) Jako čtvrtá úprava EHZS se používají přímo právní předpisy členských států, které se vztahují k samotné způsobilosti konkrétních osob. Tato úprava je ovšem značně problematická, protože ne všechny členské státy měly obdobu EHZS. V České republice je úprava EHZS značně složitá a jak uvádí Tomáš Dvořák (2006, s.6-12) „český


22

zákonodárce si situaci při tvorbě norem subsidiárně aplikovatelných na EHZS notně ulehčil. V české legislativě není EHZS upraveno v té nejlepší podobě, z největší části vychází z právní úpravy veřejné obchodní společnosti, tam kde tyto předpisy „napasovat“ nešly je použita právní úprava s.r.o. či dokonce a.s." 2.3.3 Založení a vznik Stejně jako u v.o.s. i u EHZS je založení společnosti dvoufázové, první fází je založení a druhou fází je vznik. Založení je činnost dlouhodobější, která obsahuje propracovaný podnikatelský plán a všechny činnosti směřující ke vzniku sdružení. Sdružení se zakládá prostřednictvím smlouvy o EHZS, které často předchází smlouva předběžná. Smlouva o EHZS je obdobou klasické společenské smlouvy. EHZS vzniká dnem zápisu do OR. Povinné náležitosti smlouvy o EHZS: 

"...obchodní firma EHZS,



zapsané sídlo EHZS,



předmět činnosti EHZS,



jméno a příjmení nebo obchodní firma nebo název, sídlo nebo bydliště a údaj o zápisu člena do příslušného národního obchodního nebo jiného veřejného rejstříku,



je-li EHZS založeno na dobu určitou, pak i údaj o době, na níž bylo založeno."(Dvořák, 2006, s. 74)

Do nepovinných náležitostí patří například rozložení hlasů mezi členy, podmínky jmenování a odvolávání vnitřních orgánů, způsob úhrady ztráty aj. (Dvořák, 2006) 2.3.4 Práva a povinnosti členů Jak již bylo uvedeno EHZS musí založit nejméně dva členové. Tito členové jsou zakladateli. V EHZS nemůže působit každý, musí splňovat určité podmínky: 

„...členem může být fyzická osoba, která

provozuje průmyslovou, obchodní,

řemeslnou nebo zemědělskou činnosti nebo svobodné povolání nebo poskytují jiné služby na území některého z členských států, 

členem mohou být také právnické osoby občanského a obchodního práva a jiné právnické osoby soukromého a veřejného práva s výjimkou nevýdělečných a další právnické osoby soukromého nebo veřejného práva, které mají své zákonné nebo


23

zapsané nebo skutečné sídlo na území některého z členských států.“ (Dvořák, 2006, s. 64) Člen má právo na podílu na zisku, a to i kdyby bylo ve smlouvě o EHZS ustanoveno jinak, protože přednost má Nařízení, které toto právo ukládá. Právem člena je také právo hlasovací a kontrolní, což znamená, že člen má právo podílet se na správě společnosti. Tak jako u v.o.s., mají i u EHZS členové právo na informace, což zahrnuje nahlížení do účetních záznamů i do jiné evidence o společnosti. Člen má právo podat na EHZS, jíž je členem žalobu a může žádat o náhradu škody a splacení jeho poskytnutého vkladu. Dále má také právo na vypořádací podíl, v případě že z EHZS vystoupí a na podíl na likvidačním zůstatku, v případě zániku EHZS. Jako nejdůležitější povinnost, která zaštiťuje všechny ostatní povinnosti je uvedena přímo v Nařízení a píše o ní také Tomáš Dvořák (2006, s.104), který říká, že: „člen EHZS je bezvýjimečně povinen vždy plnit všechny své povinnosti stanovené Nařízením a subsidiárně aplikovatelnými právními předpisy členského státu mu uložené“. Další povinností člena EHZS je stejně jako ve v.o.s. neomezené ručení celým svým majetkem a také povinnost podílet se na ztrátě. (Dvořák, 2006) 2.3.5 Majetek společnosti Za obchodní majetek EHZS je považován stejný majetek jako u v.o.s. Stejně jako každá jiná firma zapsána v OR je povinno vést účetnictví v plném rozsahu, dle zákona o účetnictví. EHZS vede řádné účetnictví a sestavuje řádnou závěrku na konci roku a v případech stanovených zákonem. (Dvořák, 2006) 2.3.6 Zrušení a zánik Zrušení a zánik je stejně jako založení a vznik dvoufázové, bez zrušení společnost nikdy nezanikne. Ve chvíli, kdy se EHZS zruší, přestává sdružení vykonávat činnost, vypořádává své majetkové záležitosti. Zrušit EHZS se mohou rozhodnout jeho členové dobrovolně a jednomyslně či musí nastat nedobrovolně a to nařízením soudu. Sdružení zaniká výmazem z OR. (Dvořák, 2006)


3

24

INSOLVENCE

Insolvence v rámci České republiky navazuje na konkurz a to díky úpravě zákona, která vešla v platnost k 1.1.2008. Před insolvenčním zákonem existoval zákon o konkurzní podstatě, tento zákon povoloval výkon tohoto povolání téměř každému. Insolvenční zákon omezil počet správců jak podmínkou vysokoškolského vzdělání tak velice těžkými insolvenčními zkouškami. Tímto krokem mělo dojít k profesionalizaci tohoto odvětví. Insolvence upravuje řešení úpadku a hrozícího úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a k co nejvyššímu a zásadně poměrnému uspokojení dlužníkových věřitelů, nebo oddlužení dlužníka. (ČESKO, 1991b; ČESKO, 2006a) Landa (2009, s.16) považuje za hlavní cíle insolvenčního řízení „uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem nebo hrozícím úpadkem a o nejvyšší a zásadně poměrné uspokojení dlužníkových věřitelů.".

3.1 Insolvenční soud Místo, kde probíhá insolvenční řízení, hlavně tedy krajský soud v místě sídla právnické osoby, či v místě bydliště fyzické osoby. Tento soud také vykonává dohled nad činností insolvenčního správce a nad celým insolvenčním řízením. (Maršíková, 2011)

3.2 Insolvenční správce Osoba insolvenčního správce je popsána v zákoně o insolvenčních správcích. Insolvenční správce je osoba přidělena k případu dlužníka insolvenčním soudem a která spravuje celý případ od začátku až do konce. Komunikuje s dlužníkem, věřiteli i soudem za účelem co nejjednoduššího a nejefektivnějšího vyřešení insolvenčního sporu. V případě konkurzu zajišťuje dražbu majetku dlužníka, v případě reorganizace dohlíží na plnění reorganizačního plánu. V případě fyzických osob kontroluje dodržování splátkového kalendáře. Peníze, které získá od dlužníka je správce povinen předem určeným procentem rozdělit mezi věřitele tak, aby byly pohledávky dle klasifikace zákona náležitě uspokojeny. Za svou práci je odměňována dle zákonných sazeb, které určuje příslušná vyhláška. Odměnu insolvenčnímu správci hradí dlužník a to přednostně před většinou ostatních pohledávek. V případě, že dlužník nemůže tuto odměnu uhradit, hradí ji do výše padesáti tisíc korun stát. Insolvenční správce může fungovat jako osoba samostatně výdělečně činná


25

nebo jako v.o.s. či jako EHZS. V případě, že funguje jako společnost se zápisem v OR, platí DPH, o které je navýšena odměna insolvenčního správce. (ČESKO, 2006b) Insolvenční správce může vykonávat svou činnost v případě, že má povolení vykonávat tuto činnost od Ministerstva spravedlnosti ČR. Toto povolení dostane v případě, že složí příslušné zkoušky. Insolvenční správce se ustanovuje pro každé řízení v rozhodnutí i úpadku a vybírá jej předseda insolvenčního soudu. (Landa, 2009)

3.3 Dlužník Dlužník je objekt, který byl označen v insolvenčním návrhu za dlužníka. Může jít o právnickou i fyzickou osobu. Dlužníkem nemohou být například stát či Česká národní banka aj. Dlužník má v insolvenčním řízení mnoho povinností a je omezen ve své činnosti, má ale také práva, která může uplatňovat. Dlužník má právo řešit hrozící úpadek, dále má právo namítat věřitelům, že není v úpadku, může navrhnout nelikvidační formu řešení úpadku a požadovat, aby jeho výše dluhu vůči věřitelům po ukončení insolvenčního řízení byla co nejnižší. (Landa, 2009)

3.4 Věřitel Věřitel, nebo věřitelé jsou fyzické nebo právnické osoby, které uplatňují v insolvenčním řízení svou pohledávku vůči dlužníkovi. Věřitelé se mohou přihlašovat k uspokojení své pohledávky buď to jednotlivě nebo ve skupinách díky věřitelským orgánům a to schůzi věřitelů nebo věřitelským výborem či zástupcem věřitelů. Schůzi věřitelů svolává insolvenční soud nebo insolvenční správce. Zúčastnit se mohou věřitelé, kteří se přihlásili, dlužník, insolvenční správce aj. Věřitelský výbor musí mít 3 až 7 členů, počet určuje schůze věřitelů. Věřitelský výbor existuje, aby chránil zájmy věřitelů a jednal s insolvenčním správcem. Není-li povinná volba výboru, může jej nahradit zástupce věřitelů. (Maršíková, 2011)

3.5 Fáze insolvenčního řízení Insolvenční řízení je velice složitý proces, který musí mít své uspořádání a systém, proto Landa (2009) vymezil pět fází insolvenčního řízení.


26

3.5.1 Návrhová fáze Tato fáze vzniká vždy jen na návrh, nikoli z vlastní iniciativy insolvenčního soudu. Pro navrhnutí insolvenčního řízení musí existovat situace úpadku či hrozícího úpadku. Úpadek znamená, že dlužník má dva a více věřitelů. Tento návrh může podat dlužník nebo věřitel, ovšem v případě hrozícího úpadku může návrh podat pouze dlužník. Insolvenční řízení je automaticky zahájeno v případě doručení insolvenčního návrhu insolvenčnímu soudu. Po doručení návrhu musí soud do dvou hodin vyvěsit vyhlášku, kterou doručuje účastníkům insolvenčního řízení. Soud také uvědomuje státní orgány jako například finanční úřad, správu sociálního zabezpečení apod., i přesto, že návrh ještě nebyl přezkoumán. Pokud podává insolvenční návrh dlužník, musí přiložit i seznam majetku a závazků, pokud jej podává věřitel, vyžádá si ho dodatečně soud. Důležité je také uhradit náklady insolvenčního řízení, což ukládá soud. Tato částka může být ve výši až padesát tisíc korun a slouží k úhradě nákladů. Tento poplatek je také jakýmsi prověřením, jak moc je návrh na insolvenci ze strany věřitele reálný. (Landa, 2009) 3.5.2 Zjišťovací fáze V této fázi je soudem prověřován návrh na insolvenční řízení. Zjišťuje se zde, zda je dlužník v úpadku nebo mu úpadek hrozí. Může se stát, že zkoumaný návrh neodpovídá ať už formálně nebo věcně, tyto skutečnosti musí být prozkoumány do deseti dnů a vyřešeny. Může dojít k vyhlášení moratoria nebo ke zpětvzetí insolvenčního návrhu. V případě, že je přezkoumáním nebo osvědčením zjištěno, že je dlužník v úpadku, vyhlásí insolvenční soud rozhodnutí o úpadku. Podnik má stále právo nakládat se svým majetkem, ovšem s určitým omezením. Dalším krokem je vzájemné vypořádání pohledávek a závazků dlužníka s věřitelem a naopak. (Landa, 2009) 3.5.3 Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku Úpadek je možné řešit několika způsoby a to: Krátkodobým ponecháním prostoru podniku v úpadku, a to prostřednictvím moratoria. Jde o období nejdéle tří měsíců, ve kterém je dlužník ochráněn před věřiteli a může se pokusit tento úpadek zvrátit. Konkurz je řešením nejradikálnějším a to z důvodu, že majetek dlužníka je zpeněžen a pohledávky jsou postupně uspokojovány. Podnik po tomto kroku zaniká.


27

Reorganizace je snaha o uhrazení jednotlivých pohledávek při zachování podniku dlužníka. Dlužník stále nakládá se svým majetkem, jen s určitými omezeními. Oddlužení se týká pouze fyzických osob. V případě, že tato osoba plní dohodnutá opatření, je možné část dluhu nechat neuhrazenou, jedná se takto především při osobním bankrotu. Řešením je buď to splátkový kalendář, nebo přeměna majetku na peníze. (Landa, 2009) 3.5.4 Realizační fáze V realizační fázi je postupováno dle vybraného řešení úpadku. Ten se volí dle toho zda jde o konkurz, reorganizaci nebo oddlužení. Po splnění všech náležitostí je insolvenční řízení daným způsobem ukončeno. (Landa, 2009)


4

28

PODNIKATELSKÝ PLÁN

Podnikatelský plán by měl být na začátku každého podnikání. Člověk, který by chtěl podnik založit, by měl vědět velké množství informací, měl by vědět čím začít a kterými činnostmi naopak založení podniku dokončit. Dobře vystavět podnikatelský plán je základem úspěchu pro jeho realizaci.

4.1 Časový harmonogram Časový harmonogram projektu udává přibližnou dobu trvání založení podniku. Měl by zahrnovat čas od prvního nápadu až po první den činnosti podniku. Fáze přípravy na sebe mohou navazovat, či se prolínat. Je potřeba znalostí různých oborů k sestavení přesného plánu. (Srpová et al., 2011)

4.2 Firma Tato část podnikatelského plánu oznamuje hlavní myšlenky vlastního podnikání. U podniků již fungujících se zde nachází krátký popis historie společnosti. V případě společnosti nové není nutné psát o historii, protože zatím žádná neexistuje, je možné nastínit průběh toho, jak podnikatelský nápad vznikal. V této části se také nachází popis jak bude podnik fungovat. Je zde uvedena právní forma, společníci apod., tato část také může odkazovat na zakladatelské listiny v přílohách. Je zde řešeno, kde bude mít firma sídlo, její personální zabezpečení a jaké vybavení ke své činnosti potřebuje. Může zde být také uvedeno, od jakých dodavatelů bude podnik čerpat zásoby a služby. (Abrams, 2007)

4.3 Cíle firmy Cíle firmy říkají všem, kdo může do podnikatelského plánu nahlédnou, kam chce společnost směřovat v budoucnosti. Cíle mohou být vystavěny v horizontu krátkodobém, nejčastěji jde o výčet několika měsíců, až roku. Tato doba slouží pro zaběhnutí podniku, a pro zapsání jména na trhu. Střednědobé cíle se nejčastěji týkají rozvoje již vybudované firmy. Dlouhodobé přinášejí častěji hlubší hodnoty a vize do budoucnosti delší, kolem pěti let a více. (Chernev, 2009) Každý cíl by měl ovšem zachovávat určitá pravidla, ve zkratce se nazývají SMART a znamenají vlastnosti daných cílů. Cíle by dle této teorie měly být přesně popsané, měřitelné, přijatelné, reálné, ale také termínované. (Srpová et al., 2011)


29

4.4 Produkt V části, kde je popisován produkt by se měla nacházet jeho charakteristika. Popis toho, co bude firma prodávat tak, aby to pochopil jak zákazník tak případný investor. Rozlišení zda půjde o výrobek nebo službu. Důležitou částí je popsat, jakou přidanou hodnotu tento produkt bude zákazníkovi poskytovat, tedy důvod proč si zákazník koupí právě tento daný produkt, této dané firmy. Škála těchto hodnot je rozmanitá, může jít o nižší cenu, lepší kvalitu, přídavné služby, zábavný design, či kombinaci všech těchto vlastností. (Srpová et al., 2011)

4.5 Marketingové náklady Marketingové náklady vycházejí ze zvolené marketingové strategie také po definici marketingového mixu. Každé odvětví si pro svůj produkt zvolí jinou formu marketingu. Některé

produkty

potřebují

v

obležení

konkurence

silnou

mediální

kampaň

a marketingovou podporu. Jiné reklamu téměř nepotřebují. Do nákladů na marketing se dají například zahrnout náklady na vytvoření marketingové strategie, samostatné prvky propagace podniku a produktu jako například reklama či reklamní předměty. (Fotr, Souček, 2005)

4.6 Finanční plán Jedna z nejdůležitějších částí projektu je finanční plán. Tento plán by měl být reálný, neuvádět naddimenzované hodnoty a držet se při zemi. Obsahuje finanční stránku projektu od založení a většinou do výhledu několika let. 4.6.1 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet může pocházet z vlastních zdrojů podnikatele, či ze zdrojů cizích. Cizí zdroje bývají z pravidla úvěry banky či různé typy jiných vkladů. Vlastní zdroje vkládají podnikatelé ze svých vlastních osobních prostředků. Výše tohoto zakladatelského rozpočtu se liší s právní formou. U některých právních forem je vklad na začátku podnikání povinný, u jiných nikoli. Do podniku je možné kromě peněžních prostředků vložit také dlouhodobý majetek či zásoby.


30

4.6.2 Náklady, výnosy, zisk Náklady vznikají jak při výrobě výrobků, tak při poskytování služeb. Bez těchto nákladů není možné dát vzniknout výnosům a následně i zisku. Náklady je možné členit účelově, což znamená, dle toho, za jakým účelem vznikly, zda při výrobě, nebo při správě či odbytu. Dále je můžeme členit dle druhu nákladů, zda byly vynaloženy na energii, mzdy či odpisy aj. Náklady vznikají v každém podniku a jsou jejich nezbytnou součástí i sebemenší podnik musí zaplatit základní energie, které při výkonu své činnosti spotřeboval či odměnu člověku, který výrobek vyrobil nebo vykonal službu. Na náklady navazují výnosy, což je plnění, které vznikne při prodeji daného produktu. Je to cena, kterou zákazník zaplatí (bez DPH). Výnosy je možné členit například na tržby za prodané výrobky, za prodané služby nebo prodané zboží aj. Náklady a výnosy jsou propočítávány různými druhy kalkulací, každý podnik volí kalkulaci jemu nejúčinnější a nejlepší. Rozdílem mezi výnosy a náklady je zisk nebo ztráta. V případě že výnosy náklady převyšují vznikne zisk. Tento zisk ještě nemusí být zárukou reálných finančních prostředků v podniku. (Dvořáková, 2010) 4.6.3 Rozvaha Rozvaha je sestavována jako základní na začátku podnikání, tato rozvaha informuje o tom, jaké jsou zdroje krytí na začátku podnikání dále také o stavu prostředků. V případě, že podnik běžně funguje, sestavuje se rozvaha na začátku účetního období a pak také na jeho konci. Počáteční a konečná rozvaha se nazývají řádné. Existuje také rozvaha mimořádná, která se využívá v situacích, které nejsou tak běžné, například u likvidace podniku či sloučení s jinou účetní jednotkou a podobně. V každé rozvaze se nachází aktiva, jsou to položky, které přinášejí účetní jednotce užitek v budoucnu. Aktiva mohou být hmotné či nehmotné, dlouhodobé i krátkodobé vzhledem k délce užívaní. Podnik má k aktivům vlastnický vztah, vznikla z minulých činnostní a lze je ocenit. Pasiva jsou zdroje krytí aktiv. Dělí se na vlastní kapitál, což je "nárok vlastníků na aktiva podniku". (Dvořáková, 2010, s.36) Ve vlastním kapitálu se nachází například základní kapitál, který byl vložen do podniku nebo vytvořený zisk. Druhou kapitolou pasiv jsou cizí zdroje nebo také závazky. Tyto závazky lze rozlišit jako krátkodobé, většinou závazky z obchodních vztahů a dlouhodobé, nejčastěji úvěry.


31

V rozvaze se aktiva nacházejí na levé straně ve členění na dlouhodobá a krátkodobá. Pasiva jsou na straně pravé, dělí se na vlastní kapitál a cizí kapitál, který je dlouhodobý a krátkodobý. Toto je základní členění rozvahy. Při začátku podnikání je rozvaha převedena na počáteční účet rozvažný a z tohoto účtu dále na účty příslušné dané položce jako počáteční stav tohoto účtu. Konečný účet rozvažný je tvořen konečnými stavy příslušných účtů. Tyto stavy se převádějí do počáteční rozvahy dalšího roku jako stavy počáteční. (Dvořáková, 2010) 4.6.4 Odpisy Dlouhodobá aktiva přinášejí po svou dobu používání (delší než 1 rok) užitek, tento užitek se každý měsíc snižuje výší odpisu. V České republice rozeznáváme dva druhy odepisování. Odpisy mohou být sledovány z účetního hlediska. Ty se dělí podle toho, zda je dlouhodobý majetek opotřebován výkonem nebo časem. Odpisy závislé na výkonu nemusí být lineární, projevuje se zde opotřebení například s počtem vyrobených kusů výrobků. Odpisy závislé na čase jsou používány soustavně po určitou dobu, po kterou se odpisují. (Dvořáková, 2010) Odpisy jsou také upraveny v zákoně o daních z příjmu. Existuje rovnoměrný způsob odepisování, ke kterým jsou přiřazeny odpisové sazby dle zákona. Druhým způsobem je zrychlené odepisování, k tomuto zrychlenému odepisování se používají koeficienty dané zákonem. (Sedláková, 2012) Podnik si může vybrat, jaký druh odepisování si zvolí dle toho, jaký mu nejvíce vyhovuje. Pro daňové účely musí ovšem počítat s odpisem daňovým. 4.6.5 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisku a ztráty zobrazuje výnosy a náklady za účetní období. Po odečtení výnosů od nákladů vznikne výsledek hospodaření. Tento výsledek může být vykázán buď to jako zisk, nebo jako ztráta. Tento výkaz může odpovědět na to jak jednotlivé náklady a výnosy ovlivňují výsledek hospodaření. U podniků zabývajících se nákupem a prodejem je možné jednotlivé náklady přiřadit jednotlivým výnosům, u výrobních podniků už to tak jednoznačné není. U podniků poskytující služby je to obdobně. Výsledek hospodaření lze sledovat v několika úrovních, jako provozní, z finančních operací, ten tvoří výsledek hospodaření za běžnou činnost. Dále pak se vyčísluje výsledek mimořádný, po jehož


32

zpracování vznikne výsledek za účetní období před zdaněním. Nejdůležitější informaci podává výsledek hospodaření na provozní úrovni. (Růčková, 2007) 4.6.6 Cash flow Cash flow mapuje pohyb peněžních toků v podniku, v případě, že podnik vykazuje zisk ještě nemusí mít reálné peněžní prostředky na zaplacení svých dluhů. Cash flow sleduje peněžní prostředky v oblasti provozní. Tato část se týká chodu podniku, jsou zde sledovány

například

příjmy

od

odběratelů

nebo

platby

dodavatelům

či zaměstnancům. Cash flow z investiční činnosti sleduje dlouhodobá aktiva, ale také poskytování půjček a úvěrů. V této části je vidět zda podnik rozvíjí svou činnost, či naopak, zda stagnuje nebo ji eliminuje. Cash flow v oblasti financování monitoruje vlastní a cizí kapitál, toto cash flow úzce souvisí s cash flow z investiční činnosti. Cash flow je možné zjistit několika způsoby. Prvním z nich je metoda přímá, ta sleduje všechny nastalé příjmy i výdaje. Tato metoda je velice pracná, protože v účetnictví nejsou účty pro vedení příjmů a výdajů, ale pouze pro vedení výnosů a nákladů. Proto se tedy v účetnictví tyto přímé peněžní toky nesledují. Nepravá přímá metoda pracuje na základě položek rozvahy a položky výnosů i nákladů jsou korigovány o nepeněžní operace. Nepřímá metoda vychází z výsledku hospodaření a ten se dále upravuje o položky v rozvaze, které vyjadřují rozdíl mezi příjmy a výdaji a mezi výnosy a náklady. (Sedláček, 2007)

4.7 Rizika Riziko je název pro odchylku reality od daného cíle. Tyto odchylky mají negativní charakter a podnikatelský plán ohrožují. V této rizikové analýze je možné vyčíslit nebo odhadnout pravděpodobnost výskytu dané situace, také je možné určit o jak závažné riziko se jedná. Sledování rizik je důležité pro přípravu opatření pro případ, že by rizika nastala. Tato opatření je možné nazvat jako opatření preventivní a pomáhají snižovat dopad rizika. Rizika je možné vnímat jako ty, které podnik ovlivnit může a ty, které ovlivnit nemůže. Existují rizika, která se nacházejí uvnitř firmy i vně. Rizika mohou pocházet z různých podnikatelských činností, například technických, ekonomických, politických aj. Zjištění míry rizik může být provedena expertní analýzou nebo vlastní analýzou. (Srpová et al., 2011)


33

4.8 SWOT analýza Jednou z nejznámějších analýz k hodnocení podniku je SWOT analýza, kde každé její písmeno hodnotí určitá hlediska. První dvě písmena tedy SW pohlížejí na podnik zevnitř, zato OT hodnotí podnik zvenku. Důležité je tuto analýzu provést co nejvíce objektivně a věrně, tak aby vykazovala opravdu reálný stav První část analýzy SW (strenghts – síly, weakness – slabosti) je nazvána jako analýza vnitřního prostředí, což nemusí úplně vystihovat pravou podstatu těchto dvou sektorů, hodnotí se zde nejen záležitosti vnitřní (výrobní, technické, technologické a finanční prostředky), ale také to jak podnik ovlivňují jeho nejbližší partneři, kterými mohou být zaměstnanci, zákazníci, konkurenti, dodavatelé, zprostředkovatelé a také jiná veřejnost (odborníci, média, aj.) Druhá část OT (opportunities – příležitost, threaths – hrozby) se nazývá analýzou vnějšího prostředí firmy, zde se řadí faktory, které firmu ovlivňují, ale firma nad nimi nemá žádnou kontrolu. Zde je možné najít prostředí přírodní, ekonomické, demografické, globální vlivy, technologické, politicko-právní či sociálně-kulturní. Ke zhodnocení těchto faktorů přispívá analýza PEST(LE) uvedena níže. (Vaštíková, 2008)

4.9 PEST analýza K přesnosti SWOT může vést jako podklad vytvořená analýza externího prostředí, která se skládá z několika okruhů. Na základě analýzy PEST(LE) je možné detailněji a přesněji zmapovat oblast externího prostředí. Externí analýza spočívá v hodnocení prostředí, které se nachází kolem podniku, pro každý podnik jsou jiné důležité jiné faktory, které tuto analýzu ovlivní. Tato metoda se dá použít na bázi jak strategické, tedy dlouhodobé, tak i na operativní, tedy okamžité, či krátkodobé. Obecně je známa tato analýza pod názvem PEST nebo také STEP. Jednotlivá písmena značí dané hodnocené prostředí. P značí prostředí politické, zde je možné sledovat, do jaké míry ovlivňuje politické dění daný podnik. Pod písmenem E je skryto ekonomické prostředí, tohle prostředí ovlivňuje podnik z hlediska ekonomické rozvinutosti dané země, je zde také velice důležité poznamenat například úroky či rizikovost kapitálu nebo stav na trhu práce.


34

Možná podceňovaným, ale neméně důležitým je písmeno S, kde je možné najít sociokulturní trendy, jde o charakter lidí v daném prostředí, jako jsou demografické ukazatele, výše příjmu, etnický původ a přístup k pracovnímu a volnému času. T označuje trendy technologické, zde je důležité hodnotit celkový posun technologií ve světě, výzkum či objevy. (Karlof, Lovingsson, 2006)


5

35

SHRNUTÍ TEORETICKÝCH POZNATKŮ

V prvním oddílu teoretické části jsou osvětleny základní pojmy podnikání ve službách. Je zde vysvětleno, co je to služba a také, jak se služby člení a jak vzniká cena služeb. Není zde opomenuto ani vysvětlení podniku z několika pohledů, ať už manažerského tak zákonného. Tato část také mluví o podnikateli a jeho postavení v podniku. Druhý oddíl se věnuje formám podnikání. Díky specifickému tématu insolvenčního práva jsou zde rozebrány pouze tři formy a to podnikání jako fyzická osoba, v.o.s. a EHZS. Tyto tři formy povoluje insolvenční zákon pro podnikání v oboru insolvenčního práva. Každá z těchto forem podnikání je rozebrána z pohledu do historie, dále z pohledu práva. Vyskytuje se zde kapitola o založení a vzniku každé formy, dále také jaké práva a povinnosti mají osoby účastnící se na daném podnikání. Je možné vidět i majetkové uspořádání každé z forem a na konec jak tyto právní formy zanikají. Třetí část je věnována specifikaci insolvenční problematiky. Nachází se zde základní pojmy insolvenčního práva, které osvětlují například, kdo je to insolvenční správce, insolvenční soud nebo kdo je v pozici dlužníka a kdo v pozici věřitele. Dále tato část popisuje fáze insolvenčního řízení pro přiblížení této problematiky. Z těchto teoretických poznatků je možné zjistit, v jaké pozici se insolvenční správce nachází vzhledem k dlužníkovi či věřiteli nebo insolvenčnímu soudu. Jsou zde uvedeny možné varianty řešení insolvenčního návrhu. Část čtvrtá má název podnikatelský plán, který je teoretickou přípravou pro tvorbu podnikatelského plánu v projektové části. Tato část obsahuje základní informace dané problematiky a dává ve zkratce nahlédnout do obsahu podnikatelského plánu. Teoretická část se nezabývá detaily, ale poskytuje dostatečný přehled o krocích, které by měl začínající podnikatel učinit, chce-li založit zcela nový podnik.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

36


6

37

ANALYTICKÁ ČÁST

Analytická část zkoumá různé aspekty založení podniku a podnikatelského plánu. V dílčích částech se nacházejí různé druhy analýz, které budou na konci analytické části vyhodnoceny. Dílčí analýzy zkoumají do hloubky všechny aspekty působící na podnikatelský plán a následné zakládaní podniku. Externí analýza hodnotí situaci v podobě modifikované PEST analýzy. Interní analýza hodnotí hlavně zakládající členy a jejich připravenost a vybavenost na daný obor podnikání. Analýza trhu podrobně zkoumá celorepublikový insolvenční trh v posledních čtyřech letech a také se zaměřuje na Moravskoslezský kraj, ve kterém je předpokládané působení. Analýza formy podnikání zjišťuje, která zákonem povolená právní forma nejvíce vyhovuje zadaným podmínkám. Z výsledků těchto analýz vyplyne vyhodnocení formou odpovědí na otázky zahrnující předem určená kritéria. Před začátkem zkoumání situace jsou kritéria následující: Minimální počet případů na jednoho insolvenčního správce je alespoň 10. Moravskoslezský kraj patří mezi tři nejvíce zasažené kraje insolvencí. Insolvenční trh v České republice (dále jen ČR) má rostoucí charakter. Počáteční kapitál je zajištěn. Je splněna alespoň polovina vnitřních faktorů, které jsou potřeba pro založení. V současné době je možné vstoupit na trh v daném odvětví. Okolí podniku významným způsobem neomezuje chod a založení podniku. Legislativní podmínky pro založení podniku insolvenčního správce jsou splnitelné. Počet konkurentů v Moravskoslezském kraji je nižší než 50. Při všech analýzách je nutné brát ohled na to, že se jedná o založení malé společnosti služeb, proto budou i oblasti analýz specifické. Poznatky této kapitoly slouží jako východiska pro vypracování podnikatelského plánu.

6.1 Externí analýza Cílem této části je především zjistit, jaká omezení ze strany okolí se u provozování insolvenčního práva vyskytují. Je důležité dbát na celé spektrum, které podnik po založení bude obklopovat.


38

6.1.1 Zákonné podmínky Problematika insolvenčního práva se nachází v zákoně č. 182/2006 Sb. ze dne 30. března 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále je upraveno zákonem č. 312/2006 Sb. ze dne 22. června 2006 o insolvenčních správcích a také vyhláškou 312/2007 Sb. ze dne 22. listopadu 2007 o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců. Vykonávání povolání v oblasti insolvenčního práva je také podmíněno vykonáním zkoušky insolvenčního správce a ukončeným vysokoškolským vzděláním. 6.1.2 PEST analýza Analýza hodnotí, jak moc dané faktory ovlivňují podnikání a jaký dopad na něho mají. Jelikož se jedná o specifickou oblast, podléhá i pest analýza těmto požadavkům. PEST analýza se nachází v příloze P I. Budoucí podnikání nejvíce ovlivňují faktory ekonomické a sociální, které mají dalekosáhlé důsledky na tento specifický obor. „Zákazníků“ v této oblasti neustále přibývá a to jak v sektoru podnikatelském, tak i ve spotřebitelském. Za posledních několik let se nominální mzdy sice zvyšují, ale s rostoucí inflací to má dopad na mzdy reálné, u kterých dochází ke stagnaci, či dokonce k poklesu. Trend je takový, že lidé poptávají více služeb i luxusního zboží, existuje zde snaha o zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Ovšem v případě, že se reálná mzda nezvyšuje a nároky jsou stále vyšší, hledají lidé jiné zdroje financování, v mnoha případech jde o zdroje cizí. I přesto, že úroky jsou na nízké hranici, mají často lidé problémy se splácením. Ekonomická situace, propouštění i nestabilita vlády způsobuje nejistoty, kdo je dnes zaměstnaný, zítra již být nemusí. Mnoho lidí neumí myslet do budoucna a nemají dostatečnou finanční gramotnost k tomu, aby mohli předvídat možné situace, dostanou se do tíživé životní situace, která může vést až k osobnímu bankrotu. Což je příležitost pro společnost zabývající se insolvenčním právem. V případě firem existuje více faktorů, které způsobují, že je nutné situaci řešit úpadkem. Může jít o trend neustále se prodlužující doby splatnosti faktur, nesprávná manažerská rozhodnutí v oblasti investic či výroby. Do existenčních problémů může firmu přivést nesprávné plánování (nemusí jít jen o chybu managementu, ale například také politické nestability), vývoj na trhu, změna preferencí kupujících či příchod konkurentů do odvětví.


39

Všechny tyto hrozby mohou vést až k prohlášení úpadku firmy, což je opět příležitostí pro společnost. Společnost také ovlivňuje legislativa a politika. Jelikož jde o specifické odvětví, kdy je firma závislá na přídělu zakázek státem, pak sebemenší změna v legislativě či politice státu může zasáhnout do chodu firmy. Velká změna v tomto odvětví nastala v roce 2008, kdy byl uveden v platnost insolvenční zákon, který je jakousi modifikací zákona o konkurzu a vyrovnání. A samozřejmě změny v obchodním a občanském zákoníku ovlivní tuto společnost stejně jako každou jinou. Technologické prostředí ovlivní firmu v nejmenší míře, protože hodnotu pro zákazníka budou vytvářet hlavně společníci. Ve společnosti bude využíváno informačních technologií, které umožní rychlejší komunikaci se zákazníkem i v rámci společnosti.

6.2 Interní analýza Cílem této analýzy je vyjádřit, zda zakládající členové disponují dostatečnými osobnostní i finančními prostředky pro uskutečnění daného záměru. V případě, že příslušnou část mají splněnou hodnocení ve sloupci „hotovo“ je nejvyšší, v případě nedostatků se hodnocení snižuje ve prospěch sloupce „čeká“. Ve sloupci „stávající situace“ se nachází komentář k danému hodnocení. Na konci této analýzy se dle sečtených bodů zhodnotí vnitřní připravenost na založení společnosti. Pro výpočet v daných částech i pro výpočet celku byl z důvodu různého počtu faktorů použit průměr, který nezkresleně ukáže, jak jsou na tom jednotlivé části z hlediska přípravy. Interní analýza se nachází v příloze P II. V době přípravy podnikatelského plánu jsou zakladatelé nejlépe připraveni finančně, důvodem je již připravený počáteční kapitál, který by náklady na tuto činnost neměly přesáhnout a pokud, pak jen minimálně. Stránkou, která je pro podnik tohoto typu nejdůležitější, je lidský faktor. U zakládajících členů existuje silná motivace i předpoklady ve schopnostech a z velké části také ve vzdělání. Pro ty nejlepší služby by si měli oba členové neustále doplňovat vzdělání nejen v oboru, který oni sami vystudovali, ale i v oboru druhého společníka tak, aby rozhodování bylo precizní, správné a čím jak nejvíce objektivní. Společníci budou nuceni si toto vzdělání doplnit ještě před založením společnosti proto, aby složili zkoušky pro výkon této činnosti. Odhadovanou dobou pro doplnění těchto znalostí je rozmezí šesti měsíců až jednoho roku.


40

Praxi v daném oboru si společníci doplňují během studia. Po dokončení studia by chtěli oba společníci využít doby, než se připraví na insolvenční zkoušky a ještě nadále pokračovat v praxi. Nejslabší stránkou jsou vnitřní procesy a to z důvodu minimálních zkušeností s danou problematikou, zakládající členové budou schopni až po určité době v oboru nastolit procesy výkonu činnosti. Oba zakládající členové nemají problém s IT a tak jediným zpomalením bude informační systém pro insolvenční správce, který se budou muset naučit ovládat, je otázkou maximálně několika týdnů. Kontakty si zakládající členové vytvoří za dobu své praxe a i po založení je budou neustále rozšiřovat. Z celkového výsledku je patrné, že zakládající členové mají již dvě třetiny příprav pro založení společného podnikání za sebou. Zaměřit by se ovšem měli na část, která je do založení ještě čeká, hlavně na přípravu na zkoušky insolvenčního správce.

6.3 Analýza trhu Analýza trhu je provedena z hlediska historického a to od roku 2009 do roku 2012. Výběr tohoto intervalu souvisí s uvedením v platnost zákona o insolvenci, rok 2008 nebyl průkazným ve výsledcích, protože byl zákon teprve uváděn v realitu. Nový insolvenční zákon platí od ledna 2008. Díky tomu, že tento zákon byl nový, pohybují se čísla v roce 2008 na nejnižší hranici za dobu platnosti tohoto zákona, proto tento rok není vůbec zkoumán. Od roku 2009 jsou informace již realističtější a vytvářejí reálný pohled na dané odvětví. Jako trh je chápáno prostředí celé ČR, protože insolvenční správci mohou působit po celé ČR. Jsou zde uvedeny data v číslech a pro lepší představu i v grafech. Data uvádějí například množství insolvenčních návrhů, procentuální nárůsty, návrhy ve spotřebitelské sféře i ve sféře podnikové. Konec je věnován Moravskoslezskému kraji, který by se měl stát cílovým místem působení podniku. 6.3.1 Insolvence v roce 2009 Přelom roku 2008 a 2009 přinesl hospodářskou krizi, která se v ČR začala projevovat krom jiného i na počtu podaných insolvenčních návrhů. Nový zákon se stále častěji uplatňoval v praxi a byl podán návrh na téměř 9 500 subjektů, ať už šlo o právnické osoby, fyzické osoby podnikatele či fyzické osoby nepodnikatele, tedy spotřebitele.


41

Z celkového počtu 9 492 podaných insolvenčních návrhů (z nichž jich může být více podáno na jeden subjekt), bylo podáno 5 255 návrhů na firmy, ať už šlo o právnické či fyzické osoby, které se dále řeší konkurzem či reorganizací. Většina situací je řešena konkurzem, tedy poměrným uspokojováním věřitelů z majetku dlužníka. Reorganizace je zvolena pouze v minimálním počtu případů a to z důvodu zákonných podmínek a větší náročnosti. Na spotřebitele bylo podáno 4 237 návrhů, tyto návrhy se řeší oddlužením. Oddlužení proběhne buď to rozprodáním majetku, nebo splátkovým kalendářem, v případě, že oddlužení není možné, je vyhlášen konkurz. Návrh na oddlužení ještě není zárukou, že oddlužení bude povoleno, v roce 2009 bylo povoleno pouze 65% ze všech žádostí. (Creditreform, ©2007-2010)

Insolvenční návrhy v roce 2009

44,60%

Firmy (PO, FO)

55,40%

Spotřebitelé

Obr. 1: Insolvenční návrhy v roce 2009 (Creditreform, ©2007-2010) Mezi největší firmy (dle obratu), na které byl podán insolvenční návrh a zároveň uvalen konkurz patří Moravia Energo, a.s., firma zabývající se zprostředkováním energií, Bohemia Crystalex Trading a.s., zabývající se výrobou skla a Kordárna, a.s. vyrábějící textil. Z 21 největších firem (dle obratu) v konkurzu bylo v roce 2009 propuštěno necelých 9 000 zaměstnanců. Kraje, které insolvence v podnikové sféře v roce 2009 postihla nejvíce (při přepočtu na 1 000 registrovaných podniků), byly Praha (1 171 ins. návrhů), Jihomoravský (642 ins. návrhů) a Jihočeský (301 ins. návrhů) kraj. Moravskoslezský kraj (456 ins. návrhů) se umístil na čtvrtém místě. (Creditreform, ©2007-2010)


42

6.3.2 Insolvence v roce 2010 Rok 2010 charakterizoval nárůst spotřebitelských návrhů na insolvenci. V tomto roce naprosto propukla dluhová past. Počet insolvenčních návrhů spotřebitelů se oproti roku 2009 zvýšil téměř o 150% ze 4 237 návrhů na 10 559 návrhů. Vyšší povědomí o možnosti oddlužení, ale hlavně pády podniků, které zaměstnávaly velký počet zaměstnanců, a současná zadluženost spotřebitelů způsobila neskutečný nárůst insolvenčních návrhů. (Creditreform, ©2007-2011a) Celkový počet návrhů byl 16 118. Z toho návrhů na insolvenci u firem bylo v porovnání s předešlým rokem jen nepatrně více. Z hodnot roku 2009 a to 5 255 se zvýšily na 5 559. (Creditreform, ©2007-2011b)


34,40%

Firmy (PO, FO) Spotřebitelé

65,60%

Obr. 2: Insolvenční návrhy v roce 2010 (Creditreform, ©2007-2011a; Creditreform, ©2007-2011b) Mezi největší firmy (dle obratu), na které byl podán insolvenční návrh a zároveň uvalen konkurz patří Oleofin, a.s., velkoobchod, Equus, s.r.o., velkoobchod a Setuza, a.s., ostatní činnosti. Z 23 největších firem (dle obratu) v konkurzu bylo v roce 2010 propuštěno cca 3 700 zaměstnanců. (Creditreform, ©2007-2011b) Kraje, které insolvence v podnikové sféře v roce 2010 postihla nejvíce (při přepočtu na 1 000 registrovaných podniků) byly Jihomoravský (711 ins. návrhů), Moravskoslezský kraj (601 ins. návrhů) a hlavní město Praha (1 116 ins. návrhů). (Creditreform, ©20072011b)


43

6.3.3 Insolvence v roce 2011 Rok 2011 pokračoval v tendenci zvyšování počtu spotřebitelských insolvencí, ale oproti roku 2010 v pomalejším tempu. Zatímco rok 2010 přinesl zvýšení insolvencí ve spotřebitelské sféře oproti roku 2009 o 150%, rok 2011 již „jen“ 66% oproti roku 2010. Ovšem ani podnikatelé nezůstali pozadu a na rozdíl od meziročního vzrůstu v roce 2010 o zhruba 3%, vzrostl v roce 2011 počet insolvencí o 20%. Stále je ovšem vidět trend převažujících spotřebitelských insolvencí oproti podnikatelským. V roce 2011 bylo podáno celkem 24 353 insolvenčních návrhů, což znamená, že v celkové výši vzrostly oproti roku 2010 o 51%. Pokud jde o firmy, zde se zvýšil počet insolvenčních návrhů z 5 559 na 6 753. U spotřebitelských insolvencí jde o zvýšení z 10 559 na 17 600. (Creditreform, ©2007-2012)


27,70%


72,30%

Obr. 3: Insolvenční návrhy v roce 2011 (Creditreform, ©2007-2012) Největší firmy, které se v roce 2011 dostaly přes insolvenční návrh do konkurzu jsou bezesporu Sazka a.s., provozovatel sázkových her a loterií, Konsorcium B+K, s.r.o., velkoobchod a maloobchod s pohonnými hmotami a CE Wood, a.s., firma podnikající v oblasti lesnictví. Z 20 největších firem, které v roce 2011 zkrachovaly, muselo být propuštěno přes 2100 zaměstnanců, což je čtyřikrát méně, než v roce 2009. Nejvíce postižené kraje z hlediska insolvencí v podnikové sféře v roce 2011 byly Moravskoslezský

kraj

(986

insolvenčních

návrhů),

dále

kraj

Olomoucký

(411 insolvenčních návrhů) a Jihomoravský kraj (792 insolvenčních návrhů). Kraje jsou


44

seřazeny dle přepočtu insolvenčních návrhů na 1 000 podnikajících jednotek. (Creditreform, ©2007-2012) 6.3.4 Insolvence v roce 2012 Rok 2012 byl pokračováním trendu 2011, již mírnější zvýšení, ale stále zvýšení zaznamenává spotřebitelská insolvence a to o 35%. Podnikatelské jednotky také zaznamenávají v oblasti insolvence nárůst a to o 24% oproti roku 2011. Celkově bylo podáno 32 228 insolvenčních návrhů, což je o 7 857 více než v roce 2011. Z celkového

počtu

podaných

insolvenčních

návrhů

bylo

8

398

firemních

a 23 830 spotřebitelských. Spotřebitelské insolvenční návrhy převyšovaly ty firemní v roce 2012 téměř tři krát. (Creditreform, ©2007-2013)


26,00%


74,00%

Obr. 4: : Insolvenční návrhy v roce 2012 (Creditreform, ©2007-2013) V roce 2012 se do konkurzu dostaly firmy jako Glacier CZ, s.r.o., velkoobchod, OKZ Holding, a.s., výroba kovových nádrží a zásobníků a nebo také Status, a.s., výroba bytových a nebytových budov. Z devatenácti největších firem (dle obratu), které upadly do konkurzu, bylo propuštěno přes 2 000 lidí. Insolvence v roce 2012 nejvíce zasáhly následující kraje: Moravskoslezský kraj (1 189 insolvenčních návrhů), Ústecký (754 insolvenčních návrhů) a Olomoucký (543 insolvenčních návrhů). Kraje jsou seřazeny dle přepočtu insolvenčních návrhů na 1 000 podnikajících jednotek. (Creditreform, ©2007-2013)


45

6.3.5 Insolvence dle krajů Po analýze vývoje insolvence v jednotlivých letech přichází na řadu analýza insolvenčních návrhů v jednotlivých krajích. Kraje jsou řazeny od největšího po nejmenší dle počtu obyvatel. Díky podnikatelské anonymitě a dalším výhodám velkého města má mnoho firem sídlo, i když ne fyzicky v hlavním městě Praze, proto je zde možné pozorovat nejvyšší počet insolvencí za celou historii s tím, že od roku 2009 neklesl počet insolvenčních návrhů pod jeden tisíc. Na druhém místě za hlavním městem Praha byl až do roku 2010 umístěn kraj Jihomoravský, ve kterém se nachází druhé největší město ČR Brno, ovšem od roku 2011 se na druhém místě nachází kraj Moravskoslezský, který si tak pomyslně s Jihomoravským krajem místo vyměnil. Tyto tři kraje jsou na insolvenční návrhy nejbohatší, díky velikosti a počtu obyvatel a firem, které se v daných lokalitách nachází. (Creditreform, ©2007-2013) Tab. 1: Počet insolvencí v jednotlivých letech dle krajů (Creditreform, ©2007-2013)

Kraj Středočeský Hlavní město Praha Moravskoslezský Jihomoravský Ústecký Olomoucký Jihočeský Zlínský Plzeňský Královehradecký Pardubický Vysočina Liberecký Karlovarský

2009

Počet insolvencí 2010 2011

2012

288 1171 456 642 248 190 301 226 191 177 157 153 160 66

296 1116 601 711 202 262 247 240 265 230 176 139 180 94

414 1188 1185 981 754 543 607 334 345 389 365 182 204 229

322 1083 986 792 458 411 313 322 181 287 247 171 209 95

V grafu je možné vidět tři největší tahouny insolvenčních návrhů co se krajů týká, jde jednoznačně o Hlavní město Prahu, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Tuto skupinu následují,

ovšem

s větším

rozestupem,

kraje

Ústecký,

Jihočeský,

Olomoucký

a Středočeský. Ostatní kraje se za celou dobu platnosti insolvenčního zákona nacházejí pod


46

pomyslnou hranicí čtyř set insolvenčních návrhů, Kraj Vysočina dokonce trvale pod hranicí dvou set. (Creditreform, ©2007-2013)

Počet insolvenčních návrhů dle krajů 1400 2009 1200

2010

1000

2011

800

2012

600 400 200 0

Obr. 5: Počet insolvenčních návrhů dle krajů (Creditreform, ©2007-2013) 6.3.6 Moravskoslezský kraj Při detailnějším pohledu na cílovou skupinu, kterou bude Moravskoslezský kraj, je jasně vidět, že počet insolvenčních návrhů se za dobu čtyř let téměř ztrojnásobil. Insolvenční návrhy v Moravskoslezském kraji mají nejrychlejší rostoucí tendenci v porovnání se všemi ostatními kraji. V roce 2009 se do konkurzu dostala například firma Slezan Frýdek-Místek a.s., která zaměstnávala 1869 osob, nebo také Olšanské papírny, kde pracovalo dalších 660 osob. Je možné vidět spojitost s krachem velkých firem, které poskytovaly pracovní místa a zvýšením počtu insolvenčních návrhů hlavně u spotřebitelů. Rok 2010 pokračoval krachy menších firem, které ovšem v součtu dávaly práci také mnoha lidem, opět se zvyšuje nárůst firemních insolvenčních návrhů jen o několik procent, ale spotřebitelských o desítky procent. Následující roky už jen pokračovaly v těchto trendech a počet insolvenčních návrhů, a to hlavně na spotřebitele, rostl geometrickou řadou. (Creditreform, ©2007-2013)


47

Firemní insolvenční návrhy v MS kraji 1400 1185

1200

986

1000 800 601 600

456

400 200 0 2009

2010

2011

2012

Obr. 6:Firemní insolvenční návrhy v MS kraji (Creditreform, ©2007-2013) V insolvenčním

rejstříku

je

uvedeno

zhruba

74

insolvenčních

správců

pro

Moravskoslezský kraj. Firemních insolvenčních návrhů v roce 2012 bylo 1 185. Z těchto dat vyplývá, že průměrně každý insolvenční správce řeší 16 firemních insolvenčních návrhů ročně. Dále řeší ještě spotřebitelské insolvenční návrhy, kterých bylo v roce 2012 celorepublikově zaznamenáno třikrát více než těch firemních. Průměrně je uváděno 60 případů insolvenčních návrhů na jednoho správce, někteří jich ovšem mohou mít i 200 za jeden rok. (Insolvenční rejstřík, ©2013)

6.4 Analýza konkurence V současné době se na území ČR nachází 439 insolvenčních správců, kteří tuto činnost vykonávají ať už jako soukromé osoby či jako společnosti. Soukromých osob vykonávajících insolvenční právo existuje 384, v.o.s. je 55, hostující správci jsou 2. (Insolvenční rejstřík, ©2013) Počty správců v jednotlivých krajích jsou evidovány v rejstříku insolvenčních správců, bohužel žádný veřejný zdroj neuvádí vývoj počtu správců v jednotlivých letech. K roku 2012 byl počet insolvenčních návrhů pro celou ČR 32 228. V případě že správců je celkem 439, pak průměrný počet insolvenčních návrhů na jednoho správce na rok je 74. (Insolvenční rejstřík, ©2013; Creditreform, ©2007-2013) Tento výsledek znamená, že každý správce by měl řešit v průměru šest insolvenčních návrhů za měsíc (74 ročně), což je o 14 případů více, než je roční průměrný počet případů (60) na jednoho správce. Nutné je také připomenout, že ne všichni insolvenční správci věnuji této profesi všechen


48

svůj čas a mají ji jako hlavní povolání. Existuje mnoho právníků, kteří zkoušky vykonali, ale insolvenci se věnují jen okrajově. V této souvislosti iniciuje asociace insolvenčních správců snížení počtu v kruzích osob, které nevykonávají insolvenční právo jako hlavní činnost, což se jeví jako jedna z příležitostí pro společnost. (Creditreform, ©2007-2013) 6.4.1 Přímá konkurence Bude-li zaměřena pozornost na Moravskoslezský kraj, tedy místo výkonu podnikání, pak z dostupných dat je možné zjistit, že pouze firemních insolvenčních návrhů v kraji je 1 185. Pro Moravskoslezský kraj existuje 74 insolvenčních správců. (Insolvenční rejstřík, ©2013; Creditreform, ©2007-2012) Z těchto dat vyplývá, že na jednoho insolvenčního správce připadne 16 firemních insolvenčních návrhů ročně, což je minimálně jeden případ návrhu na firemní insolvence měsíčně. Bohužel data spotřebitelských insolvenčních návrhů nejsou dostupná a tak byla zjištěna poměrně k počtu firemních insolvencí. Z celkových 8 398 podaných firemních insolvenčních návrhů bylo 1 185 v Moravskoslezském kraji, což je 14,1%. Když tato procenta vztáhneme k celkovému počtu spotřebitelských návrhů na insolvenci za celou ČR, což je 23 830, zjistíme číslo 3 360, tedy procentuálně přepočtený počet spotřebitelských insolvenčních návrhů pro Moravskoslezský kraj. Z těchto hodnot vyplývá, že každý insolvenční správce bude dále řešit 45 spotřebitelských insolvenčních návrhů ročně, což jsou měsíčně čtyři návrhy. (Insolvenční rejstřík, ©2013; Creditreform, ©20072012) Tato data budou sloužit jako zdroj pro výpočet ročních výnosů. Jako soukromé osoby vykonává toto povolání v Moravskoslezském kraji 71 osob, jako v.o.s. pak 3 společnosti. 6.4.2 Vstup potencionálních konkurentů na trh Vstup do odvětví je limitován několika faktory. Přímo jej upravuje zákon 312/2006 Sb. o insolvenčních správcích, který vešel v platnost v roce 2008. Žadatel musí splnit podmínky uvedené zákonem, například mít způsobilost k právním úkonům, mít vysokoškolské vzdělání, složenou zkoušku insolvenčního správce, uhrazený poplatek a uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu. První podmínkou pro insolvenčního správce je ukončené magisterské vysokoškolské vzdělání, do roku 2012 byla podmínka, že studium musí být ekonomického nebo právního směru zrušeno a od roku 2013 se tak insolvenčním správcem může stát absolvent jakéhokoli oboru. Což bariéru


49

z části snižuje. Druhou podmínkou je splnění zkoušek insolvenčního správce. První z nich je zkouška insolvenčního správce, která obsahuje jak část písemnou, která se skládá ze sedmdesáti testových otázek, tak část ústní, která prověřuje několik okruhů a to občanské, obchodní a pracovní právo, občanské právo procesní, úpadkové právo, správní právo včetně správního řízení, finanční právo, daňové řízení, řízení podniku a účetnictví. Další zkouškou je rozdílová zkouška insolvenčního správce, kterou vykonávají advokáti, daňoví poradci, auditoři nebo notáři v oblasti, kterou nepokryly jejich oborové zkoušky. Dalšími podmínkami je uhrazení správního poplatku a uzavření smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu. (ČESKO, 2006b) V případě splnění těchto podmínek se žadatel stává insolvenčním správcem a může vykonávat toto povolání. V současné době se v ČR vyskytuje 439 insolvenčních správců. Existuje tlak asociace insolvenčních správců na zkvalitnění služeb v tomto oboru a to zákonným omezením a vyřazením správců, kteří tuto profesi dělají jen okrajově při svém povolání, například advokáti. Prozatím toto omezení nebylo uvedeno v platnost. (ČESKO, 2006b)

6.5 Analýza formy podnikání Úkolem této části je vybrat nejvhodnější formu podnikání v oblasti insolvenčního práva a to pro dvě soukromé osoby s vysokoškolským vzděláním, právníka a ekonoma. Zakládající členové jsou schopni do společnosti vložit dohromady 200 000 Kč. Mají silnou motivaci, chtějí tuto činnost dělat zodpovědně a profesionálně. Zákon udává tři možné formy podnikání v insolvenčním právu a to jako soukromá osoba dle zvláštních předpisů, jako v.o.s. či jako EHZS. Tab. 2: Výběr formy podnikání (vlastní zpracování)

Faktory Minimální počet zakládajících členů Potřebný počáteční kapitál Národnost členů Výše ručení Základní kapitál Komplexnost Profesionalita Splňuje

Forma podnikání Soukromá os. V.O.S. EHZS 1 pod 200 000 česká neomezeně není stanoven Nízká Střední ne

2 2 pod 200 000 pod 200 000 česká/česká česká/zahraniční neomezeně neomezeně není stanoven není stanoven Vysoká Vysoká Vysoká Vysoká ano ne


50

Z výše uvedené tabulky je možné vidět, že hned v prvním řádku je možné vyřadit podnikání jako soukromá osoby dle zvláštních předpisů, protože určující podmínky říkají, že zakládající členové jsou dva. Druhý řádek ukazuje, že kapitál potřebný k založení všech forem podnikání je nižší než 200 000 tisíc korun, dále tedy prošla v.o.s. a EHZS. Důležitou položkou je národnost členů protože zákon o EHZS říká, že zakládající členové musí být minimálně dva s tím, že jeden z nich má občanství jiného členského státu Evropské unie, než je Česká republika, z tohoto důvodu je tedy nutné vyřadit i EHZS. Další položky tabulky už jen potvrzují, že v dané situaci je nejlepší použít jako formu podnikání v oblasti insolvenčního práva v.o.s.

6.6 Vyhodnocení analýz Analytická část hodnotila mnoho kritérií. V první části bylo hodnoceno externí prostředí. K tomuto hodnocení bylo využito PEST analýzy, tato analýza zjišťovala, jak moc ovlivní externí prostředí založení a chod společnosti v oblasti insolvenčního práva. Výsledkem zkoumání externího prostředí je jasné ano pro založení společnosti v této oblasti. Jsou splnitelné legislativní podmínky pro založení podniku insolvenčního správce? Ano jsou. Insolvenční zákon upravuje, jak insolvenční řízení probíhá, kdo je jeho účastníkem, jaké jsou pokuty, upravuje úpadek a rozhoduje o něm, jak a kdo může nakládat s majetkem dlužníka, co je to moratorium, způsoby řešení úpadku, přihlašování pohledávek apod. Určujícím zákonem pro vstup do odvětví je zákon o insolvenčních správcích, který říká, kdo může vykonávat tuto činnost. Osoba ucházející se o post insolvenčního správce musí splňovat trestní bezúhonnost, musí mít způsobilost k právním úkonům, dokončené magisterské vzdělání, složenou insolvenční zkoušku, dále osoba uhradila poplatek ministerstvu a uzavřela pojištění odpovědnosti za škodu. Osoba musí vykonat zkoušky na základě vyhlášky o obsahu a dalších náležitostech zkoušek insolvenčních správců. Omezuje významným způsobem okolí podniku jeho založení a chod? Nynější situace v České republice neomezuje, ale spíše podporuje tento obor. Jak ekonomické tak sociální prostředí je bohužel nakloněno k osobním bankrotům a úpadkům. Je v současné době možné vstoupit na trh v daném odvětví? Situace je tomuto oboru nakloněna již několik let a ještě několik let bude. Jde o využití příležitosti na trhu, a nejen o tržní podíl či zisk, ale také lidskou stránku celé věci. Vstup


51

na trh je zkomplikován tím, že po změně zákona v roce 2008, kdy mohl dělat správce konkurzní podstaty téměř každý, existují jisté bariéry, které by měly napomáhat profesionalitě v daném oboru. Insolvenční správce musí splňovat určitá kritéria, i když jde o omezení, je toto omezení pozitivním, hlavně ve vztahu ke kvalitě, profesionalitě a komplexnosti služeb. Analýza interního prostředí firmy, nebo spíše připravenosti zakladatelů na podnikání opět splnila kritéria zadaná na začátku a dává projektu zelenou. Je ovšem potřeba podotknout, že v interní části se nachází největší omezení pro začátek podnikání. Díky tomuto omezení bude možné začít s podnikáním v tomto oboru o určitý čas později, než se předpokládalo. Je splněna alespoň polovina vnitřních faktorů, které jsou potřeba pro založení? Ano jsou splněny dvě třetiny vnitřních faktorů potřebných pro založení. Ovšem jedna třetina stále splněna není a bez této části nemůže být společnosti založena. Důležitým krokem je vzdělávání obou zakládajících členů. Je zajištěné financování? Finance budou čerpány z vnitřních zdrojů zakladatelů podniku, každý je ochoten vložit do zakladatelského rozpočtu sto tisíc korun, dohromady tedy dvě stě tisíc korun. Je třeba dbát na to, aby zakladatelský rozpočet tuto částku nepřesáhnul. V případě potřeby vyšších finančních zdrojů bude část nad dvě stě tisíc korun financována z cizích zdrojů. Třetí analýza hodnotila trh na poli insolvencí. Zjištění naplnilo očekávání a projekt tak může být uveden v život. Trh je rostoucí. Insolvenčních návrhů neustále přibývá a situace je příhodná pro založení podniku v tomto oboru. Má insolvenční trh v ČR rostoucí charakter? Počet insolvenčních návrhů jak na firmy, tak hlavně na spotřebitele roste každý rok. V přiložené tabulce a také grafu lze jasně vidět, jakým tempem roste klientela v insolvenčním odvětví. Tab. 3: Přehled insolvenčních návrhů (Creditreform, ©2007-2013) Rok 2009 2010 2011 2012

Firmy 5 255 5 559 6 753 8 398

Spotřebitelé 4 237 10 559 17 600 23 830

Celkem 9 492 16 188 24 353 32 228


52

V následujícím grafu je možné posoudit jak se zvyšoval počet insolvencí během jednotlivých let. Je možné vidět zvýšení jak firem, tak spotřebitelů, ale i celkové zvýšení označené zelenou barvou.

Vývoj insolvencí 35000 32228 30000 25000

23830

24353

20000

Firmy

16188

17600

Spotřebitelé

15000

Celkem

10559 10000

9492 4237

5000 5255

6753

5559

8398

0 2009

2010

2011

2012

Obr. 7: Stoupající tendence insolvencí v jednotlivých letech (Creditreform, ©2007-2013)

Patří Moravskoslezský kraj mezi tři nejvíce zasažené kraje insolvencí? Moravskoslezský kraj byl v roce 2009 a 2010 na třetím místě v počtu insolvenčních návrhů, od roku 2011 předstihnul Jihočeský kraj a umístil se za hlavním městem Prahou na druhém místě, kde se ovšem v roce 2012 rozdíly stírají. Prostřednictvím analýzy konkurence bylo zjištěno, že existuje dostatek příležitostí pro nového insolvenčního správce. Počet insolvenčních správců v Moravskoslezském kraji je vzhledem k neustále rostoucímu počtu insolvenčních návrhů stále přijatelný a tak nabízí prostor i dalším subjektům insolvenčního práva. Je minimální počet případů na jednoho insolvenčního správce alespoň 10? Na Moravskoslezský kraj připadá 1 185 případů firemních insolvenčních návrhů za rok 2012, v tomto roce zde existovalo 74 insolvenčních správců. V průměru připadá na jednoho správce 16 firemních případů ročně plus spotřebitelské návrhy na insolvenci, kterých bylo pro celou Českou republiku třikrát více než insolvenčních návrhů firemních. V průměru připadá na jednoho insolvenčního správce 60 případů.


53

Kolik konkurentů existuje v Moravskoslezském kraji? V Moravskoslezském kraji se nachází 74 insolvenčních správců, tedy konkurentů. V poměru k počtu insolvenčních návrhů jde stále o nízké číslo, které neohrožuje činnost v tomto oboru. Analýza formy podnikání zjistila ideální formu podnikání pro zakládající členy (podmínky: minimálně dva zakládající členové, oba vysokoškolské vzdělání, počáteční investice do podnikání ve výši maximálně 200 tis. Kč.). Jako ideální forma podnikání byla vybrána v.o.s. Jaké je rozložení insolvenčních správců, jako formy podnikání? Rozložení

insolvenčních

správců

je

následující,

v České

republice

existuje

439 insolvenčních správců, ať už jako fyzické osoby nebo jako v.o.s., EHZS není vedena žádná. Insolvenčního správce jako fyzická osoba dle zvláštních předpisů vykonává 384 osob, jako v.o.s. podniká 55 podniků v celé ČR. Při podrobnějším pohledu na Moravskoslezský kraj je možné vidět, že zde existuje celkem 74 insolvenčních správců a z toho 71 fyzických osob a pouze 3 v.o.s. Což navádí k tomu, založit podnik jako v.o.s. 6.6.1 Cíl projektové části Cílem projektové části je na základě získaných informací vytvořit projekt pro založení podniku v oblasti insolvenčního práva. Činnosti vedoucí k naplnění daného projektu jsou následující: 

založit v.o.s.,



stanovit a zabezpečit vybavení kanceláře,



vytvořit zakladatelský a provozní rozpočet a toky cash flow,



zjistit a zajistit zdroje financování společnosti,



zajistit veškeré potřebné úkony k výkonu povolání insolvenčního správce,



vytvořit časový harmonogram založení společnosti,



vytvořit koncept moderního, funkčního, kvalifikovaného a komplexního plánu, jak podnikům i jednotlivcům pomoci s nejnižšími možnými dopady na jejich podnikání či osobní život.


7

54

PROJEKT

Projektová část, jakožto hlavní část celé práce se zabývá založením společnosti v oblasti insolvenčního práva. Projekt se skládá z mnoha částí, které nakonec vytvoří celek s vypovídající hodnotou. Tato část obsahuje: 

cíle projektu a jeho časový harmonogram,



obeznámení s poskytovaným produktem,



cíle společnosti v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu,



popis praktických kroků k založení společnosti,



plán marketingu,



finanční plán projektu na tři roky,



hodnocení rizik projektu,



SWOT analýzu projektu.

7.1 Cíl projektu Cílem projektu je splnit plány z hlediska finančního, časového a věcného, tedy: 

nepřekročit rozpočet pro založení ve výši 200 000 Kč,



dodržet časový harmonogram projektu,



založit v.o.s. v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

7.2 Časový harmonogram projektu V časovém harmonogramu je zahrnuto založení společnosti, které bude probíhat od poloviny září 2013. Oba společníci se budou podílet na všech činnostech potřebných k založení společnosti. Ve lhůtách kdy se budou vyřizovat různá povolení a zápis do OR a podobně bude probíhat úprava kanceláře a propagace. Po vzniku společnosti bude provedena její registrace u finančního úřadu a také registrace společníků u správy sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovně. Samotná společnost bude zaregistrována u finančního úřadu pouze k odvodu DPH. Společníci budou registrováni u správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny a také u finančního úřadu k platbám daně z příjmu. Současně se také společníci pojistí ze zákon a povinnou pojistkou pro insolvenční správce, tuto povinnou pojistku nabízí Generali pojišťovna a.s. prostřednictvím asociace insolvenčních správců. Společnost by měla zahájit činnost k 1.1. 2014.


55

Tab. 4: Harmonogram (vlastní zpracování) Popis činnosti Založení náležitostmi

Termín

společnosti

se

(společenská

všemi smlouva,

bankovní účet, základní kapitál, zápis do do 15. 12. 2013 OR,

nájemní

smlouva,

Lhůta (ve dnech)

90

vybavení

kanceláře, propagace, aj.) Vznik společnosti (registrace FÚ, správa sociálního pojišťovny,

zabezpečení

a

pojištění

zdravotní hmotné

do 31. 12. 2013

15

zodpovědnosti společníků) Zahájení provozu kanceláře

od 1. 1. 2014

7.3 Společnost Pro založení společnosti je nutné učinit několik kroků. V této fázi je shrnuto vše, co je nutné učinit pro vznik, od základního sepsání společenské smlouvy až po zajištění dodavatelských služeb. Společníci do společnosti vstupují s vykonanou zkouškou na insolvenčního správce. Dostupné dokumenty, tedy žádost o vykonání zkoušky insolvenčního správce a po úspěšném složení zkoušky žádost o vydání povolení výkonu insolvenčního správce jsou k nahlédnutí v přílohách P III a P IV. 7.3.1 Společenská smlouva v případě založení v.o.s. je nutné, aby společníci vytvořili a podepsali společenskou smlouvu. Společenská smlouva je dokument, kterým se zakládá v.o.s., obsahuje firmu a sídlo společnosti, určení společníků a předmět podnikání. Společenská smlouva v plném rozsahu se nachází v příloze P IX Firma a sídlo: ISprofi v.o.s., Třinec-Lyžbice, nám. Svobody 528, Třinec, 739 61 Společníci:

Olga Cieslarová r.č. 895234/5678, bytem Nebory 111, Třinec, 739 61 Veronika Kostková, r.č. 865876/5432, bytem Nebory 222, Třinec, 739 61

Předmět podnikání: činnost insolvenčního správce, ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení Vklady: každý společník 100 000 Kč (dohromady 200 000 Kč) Řízení společnosti: k obchodnímu vedení Společnosti je oprávněn každý společník


56

Rozdělení zisku a ztráty: společně a nerozdílně Poplatky: 5 000 Kč za zapsání v.o.s. do OR (1 000 Kč za změnu každého údaje v OR) Přílohy: společenská smlouva, úředně ověřené kopie oprávnění k činnosti insolvenčního správce, výpis z rejstříku trestů (příloha P VI), smlouva o nájmu nebytových prostor (příloha P V), doklad o daňových nedoplatcích z FÚ (příloha P VII), čestné prohlášení (příloha P VIII), podání návrhu na zápis do OR (příloha P X) 7.3.2 Místo podnikání Společníci vybrali kancelář o rozloze 19 m2 v centru města Třince. Jedná se o obchodní dům, který byl vystavěn v době, kdy byla stavěna i daná část města, tedy v šedesátých letech. Tento objekt je situován jako dům služeb, nachází se zde obchody různého zaměření, služby a kancelářské prostory. Tuto budovu obklopuje velké sídliště a je přímou součástí centra města. Budova prošla rekonstrukcí v letech 2003 – 2007. U tohoto obchodního domu se nachází několik parkovišť. Objekt je snadno dostupný ze silnice E75, hlavního tahu na Slovensko. Přesná adresa kanceláře je nám. Svobody č.528, 739 61 Třinec – Lyžbice. Zjištěný nájem je ve výši 4 020 Kč za měsíc. 7.3.3 Vybavení kanceláře Kancelář bude obsahovat vše potřebné pro výkon dané činnosti. Pro přijímání klientů zde budou umístěny konferenční židle se stolem. Dále také malá kuchyňka s dřezem a kávovarem. Police na hrníčky a několik květin. Tab. 5: Vybavení kanceláře (vlastní zpracování) Vybavení Pracovní stůl Kancelářská židle Konferenční židle Stůl Skříň Kuchyňka Kávovar Malá lednice Police Věšák

Počet 2 2 6 1 1 1 1 1 1 1


57

7.3.4 Personální zabezpečení a provoz Personálem společnosti budou zároveň zakladatelé společnosti. Hlavně na začátku podnikání, kdy jejich znalosti a dovednosti budou vytvářet produkt společnosti. Kancelář bude provozována ve všední dny od 8:00 do 16:00, dále dle speciálních potřeb klientů a časového prostoru institucí, se kterými společnost bude spolupracovat. Tato doba bude vymezena pro stýkání se s klienty, řešení jejich případů, dokumentaci a spolupráci se soudy a dalšími účastníky případů. 7.3.5 Dodavatelé Od dodavatelů bude společnost čerpat hlavně energie, mobilní paušál, internet a software z nehmatatelných zásob. Dále společnost využije kancelářského vybavení, tonerů do tiskáren, papíry, kancelářské potřeby, zásoby kávy pro klienty. Energie budou placeny dodavatelské společnosti elektřiny, plynu a popřípadě vody, která je zavedena v obchodním domě. Při porovnání dostupných tarifů všech operátorů fungujících na našem trhu bezkonkurenčně vyhrál Fér tarif za 1 499 Kč od firmy Vodafone, který zahrnuje 600 volných minut, všechny volné SMS a k tomu i internet. V porovnání s dalšími operátory, kteří nabízejí za vyšší cenu kolem tří set minut volání zdarma, jsou tyto služby nejvýhodnější. Internetový tarif byl vybrán Extra Volný 2M od poskytovatele Volný za cenu 500 Kč. Tento tarif byl vybrán na základě požadavku stabilního připojení se střeními nároky na připojení. Ze software bude společnost potřebovat operační systém Microsoft Windows Professional CZ, který bude v prvním roce zahrnut v ceně PC. Důležitou sadou pro práci bude balíček Microsoft Office v ceně 4 570 Kč. Speciální program pro insolvenční správce dodá společnost IR-IS a to v ceně 15 900 Kč za licenci za rok. Tonery do tiskáren budou dodávány firmou, která dodá tiskárnu, stejně tak s papíry, tento celek by měl kromě počátečních nákladů vytvořit náklady na jeden výtisk. Kancelářské potřeby budou objednány dle potřeby u tvojekancelar.cz, dodavatele kancelářských potřeb. Káva bude naskladňována opět dle potřeby dle vybraného typu kávovaru.

7.4 Cíle společnosti Společnost by se měla ubírat určitým směrem a její zakladatelé by tento směr měli znát již před tím, než si podnik založí. V každém časovém období, kterým společnost prochází, existuje částečně odlišný cíl.


58

7.4.1 Krátkodobé Krátkodobé cíle budou vytvořeny na dobu půl roku od založení společnosti. Cílem zakladatelů je založit v.o.s. se všemi jejími náležitostmi. Vytvořit kancelář pro přijímání klientů s příjemným prostředím. V prvním měsíci mít první tři klienty, v případě podnikatelů alespoň jednoho z nich, pokud to bude možné, připravit k reorganizaci, v případě spotřebitelů zajistit oddlužení splátkovým kalendářem. Do půl roku od založení mít patnáct spokojených klientů. 7.4.2 Střednědobé Střednědobé cíle budou vytvořeny na dobu tří let od založení společnosti. V první řadě půjde o vytvoření pozitivního povědomí o společnosti. Zakladatelé společnost budou od začátku dbát na lidský přístup a mravní hodnoty. Ve chvíli, kdy se podnikatel nebo spotřebitel dostane do situace, kterou musí řešit insolvenčním návrhem ať už jako dlužník, či jako věřitel, není jednoduchá. Člověk v této situaci potřebuje partnera, který mu ukáže, že se daná situace dá řešit, je z ní cesty ven, podpoří ho odbornou radou a pomůže mu, jak bude moci. Do dvou let by společnost chtěla vštípit okolí toto povědomí a hodnoty a to především svým přístupem k již vyřešeným případům. Tyto hodnoty by zakladatelé chtěli šířit i mimo své působiště. Po třech letech by chtěli najít stejně založené a spolehlivé spolupracovníky a rozšířit společnost o jednu pobočku ve větším městě (město bude vybráno na základě aktuální situace). 7.4.3 Dlouhodobé Dlouhodobě by společnost chtěla působit jako vzor hodnot a slušnosti v daném oboru. Vytvářet návrhy pro zlepšování zákonů v této oblasti. Pomáhat firmám i spotřebitelům spravedlivě řešit jejich situaci v každém případě individuálně. Spolupracovat, popřípadě se spojit s firmami v oblasti poradenství specifických oblastí průmyslu i služeb, sociální sférou, dalšími advokáty v oblasti prostřednictvím asociace insolvenčních správců. Vytvořit nejen pro své zakladatele a zaměstnance, ale také pro veřejnost insolvenčních správců kvalitní přípravný a vzdělávací program sloužící k předávání hodnot a profesionálních přístupů. Přispívat nebo financovat projekty v oblasti Třinecka, Těšínska a Frýdecko-Místecka.


59

7.5 Produkt Hlavním produktem podniku bude poskytování kvalitních a komplexních služeb v oblasti insolvenčního práva. Dle úkonů insolvenčního řízení je přesně vymezen produkt. Produkt je rozdělen na základě služeb poskytovaných klientovi. První z produktů jsou zákonem dané služby insolvenčního správce, kdy insolvenční správce je přidělen insolvenčním soudem k případu. Druhým produktem je poradenství a pomoc hlavně před podáním insolvenčního návrhu, tuto službu si vybírá klient sám na základě svého rozhodnutí. 7.5.1 Zákonné služby insolvenčního správce Tyto služby vyplývají ze zákona a jsou uloženy insolvenčnímu správci. Insolvenčnímu správci přiděluje jednotlivé klienty insolvenční soud rotačním způsobem dle abecedy ze seznamu insolvenčních správců. Správce spravuje případ přidělený mu soudem a vykonává funkci prostředníka mezi dlužníkem a věřiteli. Dozoruje nad dlužníkem a předává informace a finanční prostředky věřitelům.

Obr. 8: Pozice zákonných služeb insolvenčního správce v procesu insolvence (vlastní zpracování) Podnikatelům, právnickým osobám a živnostníkům insolvenční správce nabízí: 

zajištění reorganizace (příprava návrhu na reorganizaci, návrh nejlepšího způsobu reorganizace, soupis majetku, závazků a zaměstnanců, zjištění stanoviska věřitelů, vypracování plánu uspokojení věřitelů, dohled nad plněním plánu, poradenské a právní služby v průběhu celého reorganizačního procesu),



zajištění konkurzu (zjištění majetkové podstaty, zpeněženění majetku dlužníka, rozdělení majetku mezi věřitele).

Spotřebitelům, fyzickým osobám insolvenční správce nabízí: 

zajištění oddlužení (návrh na povolení oddlužení, vypracování splátkového kalendáře, zpeněženění majetku, vyplacení věřitelů a očištění od dluhů),



zajištění konkurzu (zpeněženění majetku, rozdělení majetku věřitelům).


60

7.5.2 Poradenské služby Poradenské služby jsou nabízeny kanceláří ISprofi klientům na tržním principu. Tyto služby chce společnost poskytovat formou poradenství v oblasti insolvenčního práva. Služba má zajistit hlavně formálně správně připravený insolvenční návrh, který insolvenční soud přijme na poprvé. Má zabránit protahování lhůt pro nesprávné informace ať už v návrhu nebo v přílohách.

Obr. 9: Pozice poradenství v procesu insolvence (vlastní zpracování) Pro všechny klienty insolvenční kanceláře je poskytnuto poradentství v oblasti ekonomického zdraví podniku, či ekonomické situace daného člověka. Dále pak právní zhodnocení dané situace. Ke všem úkonům, které společnost nabízí, je poskytován právní servis. Pro dlužníka, který se obrátí na společnost, jsou k dispozici služby dle povahy jeho požadavku i samotné osoby dlužníka. ISprofi poskytne přípravu insolvenčního návrhu (zjištění všech skutečností k podání formálně správného návrhu) s návrhem na konkurz nebo s návrhem na reorganizaci (zjištění situace, výběr nejlepšího způsobu reorganizace, vypracování návrhu na reorganizaci). Pro věřitele jsou připraveny služby na ochranu jeho práv v podobě přípravy insolvenčního návrhu nebo zpracování přihlášky pohledávek. Soukromým osobám bude společnost poskytovat poradenství v oblasti osobních bankrotů zdarma vyhrazený den v týdnu, po dobu osmi hodin. Veškeré služby se přizpůsobí situaci klienta a jeho přání v rámci zákonných podmínek. Každý případ bude posuzován samostatně a následně budou doporučeny nejlepší postupy pro spokojenost klienta. Všechny postupy budou posuzovány odborně a na základě jak ekonomického tak právního pohledu na danou situaci. 7.5.3 Přidaná hodnota produktu Přidaná hodnota služeb v insolvenčním právu bude založena na přesné identifikaci potřeb každého jednoho klienta, jeho požadavků a úmyslů se zaměřením na podniky vhodné


61

k reorganizaci. ISprofi bude poskytovat balík komplexních služeb. Většina konkurenčních firem se zabývá především konkurzy a likvidacemi, tedy rušením podniků. Společnost by se chtěla zaměřit na reorganizaci malých a středních podniků, které díky úpravě zákona samotné téměř nemají šanci se k reorganizaci ani přiblížit. Vytvořit podmínky pro rychlé řešení dané situace s co nejnižším poškozením klienta. Samozřejmě v případech, kdy reorganizace bude možná a budou o ni mít zájem hlavně dlužníci, ale i věřitelé.

7.6 Marketingové náklady Protože jde o činnost se specifickými zákonnými úpravami, bude i reklama přizpůsobena této činnosti. Protože zakázky z velké části přiděluje stát, bude v začátcích reklamou hlavně práce samotných zakladatelů společnosti. V případě potřeby najde zákazník společnost na webových stránkách, kde bude uvedeno, jaké služby společnost poskytuje, vysvětlení základních pojmů insolvenčního práva, kontakty na zakladatele i ceník služeb. Stránky se budou nacházet na webhostingu webhosting-zdarma.cz, vybrán byl balíček Komplet Plus v ceně 660 Kč s DPH za rok. Webové stránky budou zadány profesionální firmě s názvem Websitez, zvolen bude balíček Menší webové stránky v ceně 10 000 až 15 000 Kč. Tento balíček je vhodný pro malé podniky jako internetová prezentace. Společnost chce také využít informačních letáků, které budou umístěny například na úřadu práce či finančním úřadu. Budou informovat o poskytovaných službách a poskytovat kontakty na zakladatele. První tisk letáků proběhne u firmy point4me, za 100 letáků zaplatí společnost i s dopravným 1150 Kč, což znamená, že konečná cena za jeden leták bude 11,5 Kč. Vzhled letáků v příloze P XI. Společníci budou využívat vizitek pro vlastní prezentaci v osobním styku s potencionálními klienty.

7.7 Finanční plán Finanční plán obsahuje všechny potřebné finanční výkazy k zahájení a chodu podnikání. Ve finančním plánu se nachází zakladatelský rozpočet, zahajovací rozvaha, rozvaha na tři roky, výkaz zisku a ztrát a cash flow. V tomto plánu se také nachází vyčíslení výnosů a nákladů.


62

7.7.1 Zakladatelský rozpočet Zakladatelský rozpočet zahrnuje všechny položky, které musí být zaplaceny dříve, než podnik začne fungovat. Jde o poplatky administrativní spojené se založením společnosti. Založení v.o.s. předchází řada administrativních úkonů, které je nutné také zaplatit. Za kompletní doklady, ať už pouze ověření u notáře, nebo výpisy z různých databází či zápis do OR společníci zaplatí 6 526 Kč. Tab. 6: Náklady na založení (vlastní zpracování) Činnost Notářské ověření společenské smlouvy Notářské ověření podpisových vzorů Notářské ověření čestného prohlášení Notářské ověření kopie oprávnění k činnosti IS Výpis z rejstříku trestů Doklad o daňových nedoplatcích Návrh na zápis do OR Celkem

Cena 290 Kč 73 Kč 73 Kč 290 Kč 200 Kč 600 Kč 5 000 Kč 6 526 Kč

V další tabulce je možné vidět náklady na fyzické vybavení kanceláře, ale také náklady na software, který je k výkonu činnosti nutný. Cena tohoto vybavení dosáhla částky 93 754 Kč. Tab. 7: Náklady na vybavení (vlastní zpracování) Vybavení Počet Pracovní stůl 2 Kancelářská židle 2 Konferenční židle 6 Stůl 1 Skříň 1 Kuchyňka 1 Kávovar 1 Malá lednice 1 Police 1 Věšák 1 Notebook + OS 2 Sada Office 1 Mobilní telefon 2 Tiskárna 1 Pořízení IS 1 Web 1 Pořizovací náklady celkem

Cena 1 500 Kč 1 790 Kč 1 000 Kč 2 500 Kč 5 100 Kč 5 000 Kč 8 000 Kč 2 600 Kč 600 Kč 100 Kč 10 000 Kč 4 570 Kč 7 Kč 1 790 Kč 15 900 Kč 15 000 Kč

Cena celkem 3 000 Kč 3 580 Kč 6 000 Kč 2 500 Kč 5 100 Kč 5 000 Kč 8 000 Kč 2 600 Kč 600 Kč 100 Kč 20 000 Kč 4 570 Kč 14 Kč 1 790 Kč 15 900 Kč 15 000 Kč 93 754 Kč


63

Do počátečních zásob je možné počítat kancelářské potřeby, papíry, zásobu kávy pro klienty. Do kancelářských potřeb jsou zahrnuty všechny základní kancelářské potřeby, od propisek, náplní, bločků, přes sešívačky a děrovačky až po pořadače, proto je uvedena cena 5000 Kč. Nákup těchto kancelářských potřeb se uskuteční prostřednictví e-shopu tvojekancelar.cz. Výše zásob je vyčíslena na 6 340 Kč. Tab. 8: Náklady na zásoby (vlastní zpracování) Název Kancelářské potřeby Papíry Toner Celkem

Cena 5 000 Kč 300 Kč 1 040 Kč 6 340 Kč

Propagace, jak již bylo uvedeno, bude probíhat formou webových stránek, letáků a na webu trinec.cz. Dále společnost bude svým klientům rozdávat propisky a vizitky. Veškerý propagační materiál bude stát necelých 6 500 Kč. Hosting bude poskytovat firma Hosting zdarma s.r.o., letáky, vizitky a propisky budou opatřeny na internetové adrese vistaprint.cz. Tab. 9: Propagační náklady (vlastní zpracování) Název Webové stránky Letáky 250 ks Vizitky 1000 ks Propisky gravírované 20 ks Reklama na webu trinec.cz Celkem

Cena 660 Kč 1 578 Kč 840 Kč 2 180 Kč 1 190 Kč 6 448 Kč

Náklady na měsíční provoz činnosti činí 11 018 Kč. Tyto náklady jsou orientační a budou se dále upravovat dle skutečné spotřeby. Mobilní tarify budou dva pro oba společníky, každý ve výši 1 499 Kč u společnosti Vodafone, internet bude poskytovat společnost Volný a.s. V této kalkulaci nejsou započteny mzdy, protože společníkům bude vyplácena záloha na podíl ze zisku, kterou je možné zjistit až po výpočtu zisku. Sociální a zdravotní pojištění si společníci platí sami. Pro zjednodušení je bráno v potaz, že nájemné a energie jsou hrazeny vždy první den v měsíci, ve kterém jsou využity. Účetnictví je prováděno společníky.


64

Tab. 10: Měsíční náklady na chod společnosti (vlastní zpracování) Název Nájemné Energie Mobilní tarif Internet Celkem

Cena 4 020 Kč 3 500 Kč 2 998 Kč 500 Kč 11 018 Kč

Po sečtení všech nákladů, které jsou vytvářeny při založení podniku, byla získána hodnota 124 086 Kč. Do této konečné částky je zahrnut i měsíc provozu před samotným vznikem společnosti. Částka splnila zadané kritérium, tedy že počáteční náklady nemají převyšovat 200 000 Kč. Z tohoto vyplývá, že zakladatelé mohou financovat začátek podnikání pouze z vlastních zdrojů a nemusí si brát úvěr. Tab. 11: Celkové náklady před vznikem(vlastní zpracování) Název Založení v.o.s. Vybavení Zásoby Propagace Provoz Celkem

Cena 6 526 Kč 93 754 Kč 6 340 Kč 6 448 Kč 11 018 Kč 124 086 Kč

7.7.2 Výnosy Produkty této společnosti je nutné rozdělit na dvě části, ty které insolvenční správce vykonává ze zákona, a ty, které poskytuje na tržní bázi. Všechny služby insolvenčního správce jsou poskytovány tak, jak udává zákon. Zákon přesně udává minimální odměnu pro insolvenční správce ve všech případech. S tímto minimálním plněním jsou vypočítány i výnosy společnosti ISprofi. Tržní služby jsou poskytovány v podobě poradenských služeb v oblasti insolvenčního práva. Této činnosti se chce společnost věnovat z toho důvodu, že své získané znalosti a dovednosti nechce tajit, ale chce jimi pomoci lidem a firmám, které tuto výhodu nemají a často v této problematice zbytečně chybují. Odměny za činnost insolvenčního správce jsou dány zákonem. První krok k určení výnosu je zjistit jaká plnění jsou poskytována insolvenčnímu správci za dané případy. Pro účely výpočtu tržeb jsou používány minimální možné hranice určené zákonem.


65

V případě, že tuto minimální částku není schopen uhradit dlužník, hradí ji stát. Zákon také určuje, že tato částka je pohledávka za podstatou, což znamená, že je vyplácená přednostně. Z těchto zákonných ustanovení je tedy téměř jisté, že odměna insolvenčnímu správci bude uhrazena. Plnění bude rozlišeno dle typu dlužníka na plnění za spotřebitele v úpadku a plnění za podnikatele v úpadku. Přes to, že i osobní bankrot (spotřebitel) je možné vyřešit konkurzem, nedělá se to, proto nebude u spotřebitelů ani dále vyčíslován. Plnění insolvenčnímu správci se hradí dle pohledávek zajištěných majetkem, nezajištěných majetkem a ostatních pohledávek. Toto členění upravuje vyhláška č. 488/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 313/2007 Sb., odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Z údajů z minulých let bylo zjištěno, že na jednoho insolvenčního správce připadne 74 insolvenčních návrhů, zhruba 70% je řešeno insolvenčními správci (zbytek je neuznán, je špatně atd.), což znamená asi 50 případů na jednoho správce. Je možné očekávat, že ISprofi získá v prvním roce s jistotou minimálně 40 případů. Z údajů z roku 2012 je možné zjistit, že firemních insolvenčních návrhů bylo 24% a spotřebitelských 74%. Dle těchto čísel tedy můžeme rozdělit i již přidělené případy. V případě tohoto rozdělení bude ISprofi v prvním roce řešit 10 firemních insolvenčních návrhů (z čehož by alespoň jeden chtěla vyřešit reorganizací) a 30 spotřebitelských návrhů. Opět dle údajů z roku 2012 lze určit, jaké bylo rozložení řešení insolvenčních návrhů oddlužení spotřebitelů. Z důvodu opatrnosti budou všechny řešeny splátkovým kalendářem. Insolvenční správce dostává za každý úkon spojený s výkonem jeho povolání určitou částku: U spotřebitele je hrazeno vyřešení oddlužení splátkovým kalendářem 750 Kč měsíčně (9 000 Kč za rok), 150 Kč měsíčně náhrada na náklady spojené s výkonem činnosti (1 800 Kč za rok). Dohromady za rok tedy 10 800 Kč za jednoho spotřebitele, který řešil osobní bankrot oddlužením formou splátkového kalendáře. Splátkový kalendář je splácen po dobu pěti let a dlužník za tuto dobu uhradí insolvenčnímu správci 45 000 Kč. Ti, kteří si zvolí oddlužení formou zpeněženění majetku zaplatí jednorázově minimálně 45 000 Kč, a dále podle zajištěných a nezajištěných pohledávek dle již zmíněné vyhlášky.


66

Bylo tedy určeno, že ISprofi bude řešit 30 případů spotřebitelských insolvenčních návrhů ročně řešených splátkovým kalendářem. Dá se předpokládat, že případy budou přidělovány postupně, ale v případě, že vzniknout v daném období, i když budou uhrazeny v dalším je nutné je vyčíslit již v tomto. Proto tedy budou vypočtené výnosy ve výši 1 350 000 Kč (45 000 Kč/1 případ). Stručný přehled se nachází v příloze P XIV. U podnikatele je insolvenčnímu správci vyplácena minimální odměna ve výši 45 000 Kč za konkurz a 83 000 Kč měsíčně za reorganizaci. Reorganizace může trvat různě dlouho, pro tento případ byla určena lhůta šesti měsíců. ISprofi dostane přiřazeno 10 případů firemních insolvenčních návrhů, což znamená výnos 450 000 Kč (10 případů * 45 000 Kč). ISprofi by chtěla řešit minimálně jeden případ reorganizací, ale není možné předpovědět budoucí události a tak z důvodu opatrnosti zahrne do kalkulace výnosů pouze nejnižší možnou sazbu, kterou v daném roce může získat. Po sečtení náhrad za spotřebitelské i podnikové insolvence budou celkové výnosy z činnosti insolvenčního správce za první rok ze zákona činit 1 800 000 Kč Výnosy z poradenských služeb bude firma vykonávat nad rámec svých povinností jako insolvenčního správce. Chce své nabyté zkušenosti uplatit a pomoci tak jak podnikatelům, tak spotřebitelům v tomto složitém odvětví zákona. Insolvenční návrh může podat jak dlužník sám na sebe, tak i věřitel na dlužníka. Insolvenční návrh je obchodní dopis, který musí obsahovat obecné náležitosti podání. Dále musí obsahovat specifické náležitosti dle toho, zda návrh podává dlužník, či věřitel. U dlužníka je nutné přiložit seznam majetku, závazků, zaměstnanců a listiny, které dokládají úpadek. Prvním krokem bude vždy schůzka s klientem, která bude zdarma. Na této schůzce klient objasní, jaký je jeho problém a společnost mu navrhne řešení. Předložení návrhu řešení s přesnou cenou bude druhým krokem. V případě, že bude klient souhlasit s daným řešením, začne společnost s řešením problému. S klientem vytvoří soupis majetku a závazků. Po zjištění těchto skutečností bude vytvořen kompletní insolvenční návrh, který bude odeslán insolvenčnímu soudu. V následující tabulce je ožnévidět ceny výkonů. Celkové náklady jsou 2 116 Kč. Cena je tvořena náklady a ziskovou přirážkou, od této částky je ovšem odečtena částka za schůzku s klientem a návrh řešení, protože za tyto služby společnost peníze inkasovat nechce a nebude. Hodinová sazba vyjadřuje ocenění času společníka, tato sazba je ovšem použita pouze pro


67

vyčíslení ceny, do nákladů nemůže být zahrnuta, protože společník není zaměstnanec a tudíž není placen hodinovou sazbou, ale ze zisku společnosti. Ceny těchto služeb se běžně na trhu pohybují v rozmezí pěti až patnácti tisíc korun. Tab. 12: Kalkulace ceny za insolvenční návrh podaný dlužníkem (vlastní zpracování) Kalkulace ceny za insolvenční návrh dlužníka Činnost Počet hodin Sazba za hod. 200 Kč Schůzka s klientem 1 200 Kč Návrh řešení 2 200 Kč Soupis majetku 3 200 Kč Soupis závazků 3 200 Kč Soupis zaměstnanců 1 200 Kč Dokládací listiny o úpadku 1 200 Kč Vytvoření návrhu 1 200 Kč Odeslání návrhu ins. soudu 0,2 Hodinové náklady 12,2 x Režie 15% z hodinových nákladů Náklady celkem Zisková přirážka 53% Cena bez odečtů Cena po odečtení schůzky s klientem a návrhu řešení

Cena 200 Kč 400 Kč 600 Kč 600 Kč 200 Kč 200 Kč 200 Kč 40 Kč 1 840 Kč 276 Kč 2 116 Kč 1 134 Kč 3 250 Kč 2 650 Kč

V případě, že insolvenční návrh podává věřitel, je nutné uvést svou pohledávku a připojit přihlášku. Cena je nižší oproti návrhu dlužníka, protože úkonů, které je nutné v této oblasti řešit je méně a jsou jednodušší. Režie je opět připočtena ve výši 15%. Tab. 13: Kalkulace ceny za insolvenční návrh podaný věřitelem (vlastní zpracování) Kalkulace ceny za insolvenční návrh věřitele

Činnost Schůzka s klientem Návrh řešení Sepsání pohledávky Přihláška Vytvoření návrhu Odeslání návrhu ins. soudu a dlužníkovi Celkem Režie 15% z hodinových nákladů Náklady celkem Zisková přirážka 53% Cena bez odečtů

Počet hodin Sazba za hod. 1 200 Kč 1 200 Kč 2 200 Kč 1 200 Kč 1 200 Kč 0,5 200 Kč 6,5 x

Cena 200 Kč 200 Kč 400 Kč 200 Kč 200 Kč 100 Kč 900 Kč 135 Kč 1 035 Kč 545Kč 1 580 Kč 1 180 Kč Cena po odečtení schůzky s klientem a návrhu řešení Reorganizace je jedním z možných způsobů řešení insolvenčního návrhu. Na tuto činnost by se chtěla společnost zaměřovat nejvíce. Reorganizace je složitý proces, který není


68

vhodný pro všechny podniky. Proto bude nutné vyřešit tuto část již na první schůzce, ještě před podáním insolvenčního návrhu. Pro podniky, které reorganizaci budou vyhovovat, je připraven následující ceník. Tab. 14: Kalkulace ceny za reorganizační návrh (vlastní zpracování) Kalkulace ceny za reorganizační návrh

Činnost Zjištění kapitálové struktury Návrh způsobu reorganizace Sepsání návrhu na reorganizaci Podání návrhu na reorganizaci k soudu Hodinové náklady Režie 20% z hodinových nákladů Náklady celkem Zisková přirážka 53% Cena výkonu

Počet hodin Sazba za hod. 8 200 Kč 20 200 Kč 2 200 Kč 2 200 Kč 32 x

Cena 1 600 Kč 4 000 Kč 400 Kč 400 Kč 6 400 Kč 1 280 Kč 7 680 Kč 4 070 Kč 11 750 Kč

V roce 2012 v Moravskoslezském kraji bylo podáno 1 185 firemních insolvenčních návrhů. Můžeme předpokládat, že poradenských služeb v této oblasti by využilo 5% podávajících, což je 60 klientů. Z těchto šedesáti klientů by návrh podávalo 20% dlužníků a 80% věřitelů. V číslech pak 12 dlužníků a 48 věřitelů. Společnost by chtěla k reorganizaci připravit alespoň 3 firmy. V tabulkách výše bylo zjištěno, že výnosy z podání insolvenčního návrhu u dlužníka jsou 2 650 Kč, u věřitele 1 180 Kč a u reorganizace 11 750 Kč. Pro větší přehlednost je výpočet výnosů z poradenských služeb uveden v tabulce. Celkové výnosy z poradenských služeb za daných předpokladů činí 123 690 Kč. Tab. 15: Výnosy z poradenské činnost (vlastní zpracování) Název Insolvenční návrh - dlužník Insolvenční návrh - věřitel Reorganizace Celkem

Počet 12 48 3 x

Výnosy Výnosy celkem 2 650 Kč 31 800 Kč 1 180 Kč 56 640 Kč 11 750 Kč 35 250 Kč x 123 690 Kč

Společnost vykazuje po sečtení výnosů z činnosti insolvenčního správce 1 800 000 Kč a výnosů z poradenství 123 690 Kč, dále pak výnosy z úroků ve výši 5 000 Kč, výnosy v celkové výši jsou 1 928 690 Kč.


69

7.7.3 Plán výnosů Tento plán byl vytvořen na základě předpokladu, že v roce 2015 se zvýší počet firemních insolvenčních návrhů minimálně o 10%, tedy z deseti na jedenáct, v roce 2016 se tento počet oproti roku 2015 nezvýší. U spotřebitelských návrhů je předpokládáno, že se v roce 2015 zvýší minimálně o 20% oproti roku 2014, tedy na 36 a v roce 2016 se zvýší minimálně o 15% oproti roku 2015, tedy na 41. U poradenské činnosti je očekáváné zvýšení o 0,5% z celkového množství podaných insolvenčních návrhů v roce 2014, 60 klientů (2014) na 63 klientů (2015) a v dalším roce o dalších 0,5% oproti roku 2015 na 66 klientů (2016). Z klientů poradenské činnosti budou v roce 2014 a 2015 řešeny vždy tři reorganizací, v roce 2016 to bude 5 případů řešených reorganizací. Tato očekávání jsou postavena na základě vývoje minulých let a jsou pesimistická. Tab. 16: Vyčíslení celkových výnosů (vlastní zpracování) 2014 Položka

2015

2016

Počet

Výnosy celkem

Počet

Výnosy celkem

Počet

Výnosy celkem

45 000 Kč

10

450 000 Kč

11

495 000 Kč

11

495 000 Kč

45 000 Kč

30

1 350 000 Kč

36

1 620 000 Kč

41

1 845 000 Kč

Dlužník 2 650 Kč Poradenská 1 180 Kč Věřitel činnost 11 750 Kč Reorg. Úroky

12

31 800 Kč

13

34 450 Kč

13

34 450 Kč

48

56 640 Kč

50

59 000 Kč

53

62 540 Kč

3

35 250 Kč

3

35 250 Kč

5

58 750 Kč

Firemní ins. návrhy Spotřebitelské ins. návrhy

Celkem

Cena

5 000 Kč

5 000 Kč

5 000 Kč

1 928 690 Kč

2 248 700 Kč

2 500 740 Kč

7.7.4 Náklady Ve společnosti vzniknou náklady na chod společnosti. Tyto náklady byly vyčísleny po sečtení všech měsíčních nákladů na provoz kanceláře a vynásobeny počtem měsíců v roce. Záloha na podíl na výsledku hospodaření pro společníky je vypočtena z výsledku hospodaření společnosti. Výsledek hospodaření nevykazuje společnost jako taková a ani ho nedaní, je převeden na společníky a oni dále daní příjem z této činnosti a odvádějí sociální a zdravotní pojištění. Tato záloha není zahrnována do nákladů, ale vyúčtovává se jako pohledávka za společníkem. V ostatních službách jsou zařazeny například mobilní paušály, internet, aj. Spotřeba materiálu je v roce 2014 vykázána ve výši 58 155 Kč, protože byl do spotřeby zahrnut i software, díky své pořizovací ceně.


70

Tab. 17: Náklady za jednotlivé roky (vlastní zpracování) Služby Energie Ostatní služby Spotřeba materiálu Odpisy Ostatní finanční náklady Celkem

2014 39 868 Kč 34 711 Kč 44 603 Kč 58 155 Kč 20 733 Kč 1 680 Kč 199 750 Kč

2015 41 463 Kč 36 099 Kč 46 592 Kč 11 901 Kč 20 733 Kč 2 000 Kč 158 788 Kč

2016 43 121 Kč 37 543 Kč 50 351 Kč 14 281 Kč 20 733 Kč 2 250 Kč 168 279 Kč

7.7.5 Zisk Zisk v roce 2014 je po odečtení nákladů (199 750 Kč) od výnosů (1 928 690 Kč) ve výši 1 728 940 Kč. Tento zisk ovšem nevykazuje v.o.s., ale je převáděn na společníky, kteří dále tuto částku daní a odvádějí z ní sociální a zdravotní pojištění. V.o.s. tedy nepodává daňové přiznání, ale podávají jej společníci. Rozdíl mezi výnosy a reálnými příjmy se nachází v příloze P XIV. Reálné příjmy v daném roce budou nižší, proto po přihlédnutí k cash flow budou vypočítány měsíční zálohy pro společníky ve výši 33 333 Kč pro oba společníky za rok tedy 400 000 před zdaněním a odvodem sociálního a zdravotního pojištění. Měsíční hrubý příjem jednoho společníka tedy bude činit 16 666 Kč, po odečtení sociálního a zdravotního pojištění a daně z příjmu pak 12 537 Kč. V roce 2015 je zisk 2 089 912 Kč, tento zisk bude opět rozdělen mezi společníky, z části do příjmu příštích období a z části přímo výplatou podílu. Vyplacený podíl na zisku bude v roce 2015 ve výši 1 250 000 Kč. Měsíčně budou zálohy pro oba společníky ve výši 104 167 Kč. Každý společník dostane měsíčně na zálohách 52 083 Kč před zdaněním a zdravotním a sociálním pojištěním, po odečtení těchto částek bude jeho čistý příjem ve výši 37 291 Kč. V roce 2016 je očekáván zisk 2 332 461 Kč, z toho bude společníkům vyplaceno 1 900 000 Kč, zbytek bude převeden do příjmů příštích období. Což znamená, že měsíční zálohy budou vypláceny ve výši 158 333 Kč pro oba společníky. Každý společník dostane měsíčně 79 167 Kč, tuto částku dále zdaní a odvede z ní sociální a zdravotní pojištění, po odečtení těchto částek mu zůstane čistý příjem ve výši 46 573 Kč. 7.7.6 Počáteční rozvaha Počáteční rozvaha je sestavována k 1.1.2014. Protože cena software nedosahuje 60 000 Kč, byl software zařazen do zásob. Dlouhodobý hmotný majetek je souborem samostatných


71

movitých věcí. Tento soubor obsahuje kancelářské vybavení. Uvedené položky v rozvaze byly vloženy do podnikání zakladateli před vznikem společnosti. Tab. 18: Počáteční rozvaha (vlastní zpracování) Počáteční rozvaha k 1.1.2014 Aktiva Pasiva Dlouhodobý majetek 64 810 Vlastní kapitál - zřizovací výdaje 6 526 - základní kapitál - soubor movitých věcí 58 284 Oběžný majetek 135 190 Cizí zdroje - zásoby 48 238 - bankovní účet 86 932 Aktiva celkem 200 000 Pasiva celkem

200 000 200 000 0

200 000

7.7.7 Odpisy Společnost bude odepisovat zřizovací výdaje a to po dobu 60 měsíců, roční odpis činí 1 305 Kč. Dalším odpisem je odpis dlouhodobého hmotného majetku, tedy samostatných movitých věcí, který bude odepisován po dobu tří let, rovnoměrně, tzn. roční odpis ve výši 19 428 Kč. 7.7.8 Rozvaha na tři roky Tato rozvaha byla vytvořena na základě předpokládaného účetnictví za tři roky. Za tyto tři roky nebude společnost nakupovat žádný další dlouhodobý majetek, a zcela odepíše ten samostatné movité věci. Zásoby podnik netvoří, protože všechny nakoupené zásoby jsou vykazovány rovnou do spotřeby. V roce 2016 je zůstatek na bankovním účtu vysoký z důvodu

plánovaného

otevření

nové

pobočky

v

následujícím

roce.

Závazky

ke společníkům tvoří souhrn všech již vzniklých plnění od dlužníků, ale dosud neuhrazených. Celá rozvaha je k nahlédnutí v příloze P XII. Tab. 19: Zkrácená rozvaha na tři roky (vlastní zpracování) AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Cizí zdroje

2014 1 528 940 Kč 44 077 Kč 1 484 863 Kč 1 528 940 Kč 200 000 Kč 1 328 940 Kč

2015 2 368 852 Kč 23 344 Kč 2 345 508 Kč 2 368 852 Kč 200 000 Kč 2 168 852 Kč

2016 2 801 313 Kč 2 611 Kč 2 798 702 Kč 2 801 313 Kč 200 000 Kč 2 601 313 Kč


72

7.7.9 Výkaz zisku a ztráty Ve zkráceném přehledu výkazu zisku a ztrát je vidět jaké výnosy a náklady společnost za dané roky vykázala. Výsledek hospodaření je vždy nulový, protože vynaložený zisk se převádí na společníky. V.o.s. nemůže vykazovat zisk. Nezkrácená verze výkazu se nachází v příloze P XIII. Tab. 20: Zkrácený výkaz zisků a ztrát (vlastní zpracování) Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Provozní výsledek hospodaření Finanční výsledek hospodaření VH za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření VH za účetní období

2014 1 923 690 Kč 177 337 Kč 1 746 353 Kč -3 320 Kč 3 320 Kč 0 Kč 0 Kč 0 Kč



7.7.10 Cash flow V roce 2016 je zůstatek na bankovním účtu ve výši 697 759 Kč z důvodu chystaných investic do nové pobočky. Pro tyto chystané investice budou potřebné hotové peníze ihned k dispozici, proto zůstávají na bankovním účtu. Cash flow je sestaveno přímou metodou. V.o.s. jako společnost nevykazuje zisk, proto v každém roce začíná s nulou. Počáteční stav peněžních prostředků odpovídá na začátku podnikání vložené částce a v dalších obdobích konečným stavům bankovního účtu. Položka zaplacené pohledávky vyčísluje peníze, které byly obdrženy podnikem od jeho klientů. V porovnání s celkovými výnosy za rok 2014 ve výši 1 928 690 Kč a s přijatými penězi ve výši 525 090 Kč je vidět rozdíl téměř čtyřnásobný. Tento rozdíl způsobuje způsob platby a druh činnosti insolvenčního správce. V roce 2014 sice vzniknou výnosy ve výši téměř dvou miliónů korun, ale protože splácení části z nich trvá až pět let, je v prvním roce přijato pouze něco přes pět set tisíc. Obdobně tomu je i v dalších letech, ale se stoupající tendencí, protože počet klientů a tím pádem i plateb se zvyšuje. Toto zvýšení je v průměru 35 klientů ročně, kteří dodržují splátkový kalendář. Tento postup je k nahlédnutí v příloze P XIV. Výnosy, které jsou společností přijaty až v dalších letech, se vyčíslují v příjmech příštích období. Jak již bylo uvedeno, společnost jako taková zisk negeneruje, tyto prostředky jsou převedeny na společníky.


73

Společníkům se během roku vyplácí určitá výše záloh, které jsou popřípadě na konci roku vyrovnány tak, aby nevzniknul zisk. Tab. 21: Cash flow (vlastní zpracování) Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním Počáteční stav peněžních prostř. Příjmy: Zaplacené pohledávky Úrok z bankovního účtu Vyplaceny příjmy z minulých období Výdaje: Zaplacení závazků Bankovní poplatky Vyplaceny podíly společníkům Konečný stav peněžních prostředků CF celkový

2014

2015

2016

0 Kč 86 952 Kč 530 090 Kč 525 090 Kč 5 000 Kč 0 Kč 530 779 Kč 129 099 Kč 1 680 Kč 400 000 Kč 86 263 Kč -689 Kč

0 Kč 86 263 Kč 1 517 000 Kč 1 061 100 Kč 5 000 Kč 450 900 Kč 1 388 050 Kč 136 050 Kč 2 000 Kč 1 250 000 Kč 215 213 Kč 128 950 Kč

0 Kč 215 213 Kč 2 530 092 Kč 1 500 340 Kč 5 000 Kč 1 024 752 Kč 2 047 546 Kč 145 296 Kč 2 250 Kč 1 900 000 Kč 697 759 Kč 482 546 Kč

7.8 Rizika projektu V každé činnosti existují rizika, stejně tak i u výkonu tohoto povolání. V následující tabulce se nachází nejnebezpečnější rizika působící na společnost srovnaná dle nejvyšší pravděpodobnosti výskytu a v této části také od nejvyšší míry závažnosti. Poté následuje komentář k jednotlivým rizikům. Tab. 22: Rizika (vlastní zpracování) Riziko Legislativní změny Morální zátěž Nekalá soutěž Indispozice společníka Další vzdělávání Zkušenosti společníků Splatnost pohledávek Výskyt závažné chyby

Pravděpodobnost výskytu Míra závažnosti vysoká vysoká střední střední střední střední střední nízká

8 7 9 8 6 5 5 7


74

Legislativní změny Za nejvíce závažné jsou považovány legislativní změny a to hlavně před založením samotného podniku. Připravované návrhy na omezení počtu insolvenčních správců a požadovanou praxi několika let ještě nebyly ani předloženy, ale jako hrozby jsou stále aktuální. Tyto změny by byly pro společnost klíčové. V případě omezení počtu insolvenčních správců by společnost vůbec nemusela vzniknout, ve druhém případě by mohla vzniknout mnohem později, než předpokládá plán. Předejít tomuto riziku je téměř nemožné. V případě, že by byla společnost založena ve spěchu, existuje velké riziko nekvalitně odváděné práce z důvodu slabé praxe. Jedinou nadějí zůstává spolehnout se na ne stoprocentně fungující zákonodárce a věřit, že tyto změny budou provedeny až po založení podniku. Závažnost tohoto rizika je hodnocena jako vysoká s mírou závažnosti 8 protože ohrožuje společnost ze všech uvedených aspektů nejvíce. Morální zátěž Pro žádného člověka není lehké se každý den stýkat s lidmi, kteří jsou v lepším případě na pokraji krize v tom horším na samotném dně. Každý člověk má morální hranice, které může, ale nechce překročit. Otázkou zůstává, zda jsou společníci s čistým svědomím schopni užívat zisk vygenerovaný z lidského neštěstí a krachu. Ovšem každá mince má dvě strany a lidé či podniky se do této situace ve většině případů nedostanou bez jakékoli příčiny. Za chyby se platí a to platí v podnikatelské sféře dvojnásob. Společníci tedy budou jednat podle svého nejlepšího svědomí a vědomí, ke každému případu budou přistupovat individuálně a budou jej řešit s co nejmenším dopadem na poškozenou stranu i své vlastní svědomí. Riziko je hodnoceno s vysokou pravděpodobností výskytu a to z důvodu stále se opakující klientely v podobných situacích. Míra závažnosti se nachází na stupni sedm a to z důvodu vysoké psychické zátěže na osoby vykonávající povolání insolvenčního správce, každodenních morálních dilemat i rozporu mezi lidskostí a právem. Nekalá soutěž Mezi podniky, soudy, právníky, správci a dalšími účastníky insolvenčního řízení nepanují vždy jen čisté a nekonfliktní vztahy. Mnohdy jsou insolvenční správci odmítnuti radou věřitelů, protože nejsou pohodlní a nechtějí jim jít lidově řečeno „ na ruku“. Existuje


75

mnoho legislativních kliček jak insolvenčního správce odstranit z případu, ať už na začátku či v jeho průběhu. Riziko je hodnoceno pravděpodobností výskytu jako střední, protože ne ve všech případech nastanou velké komplikace, ale také nejsou výjimkou. Míra závažnosti s ohodnocením devíti bodů ovšem vypovídá o tom, že tohle riziko i když se nevyskytuje neustále, je velice závažné, a to hlavně z důvodu nečistého insolvenčního procesu a také kvůli snížení odměny insolvenčního správce, či dokonce pokutě. Odhadnout s jakými lidmi či orgány se bude společnost potýkat je téměř nemožné, stejně jako možnost přípravy na toto riziko. Jediným řešením je pouze vyhýbat se nečestným, korupčním či nebezpečným sporům. Indispozice insolvenčního správce Společnost bude hlavně v prvních letech závislá pouze na společnících a jejich výkonech. V případě náhlé nemoci, úrazu či jiné neschopnosti vykonávat své povolání bude společnost ohrožena. Výkonnost bude snížena nejméně na polovinu, povinnosti přesunuty pouze na jednoho společníka. Pravděpodobnost výskytu je hodnocena jako střední, stát se může cokoli a společník nikdy není stoprocentně chráněn. Míra závažnosti pro společnost je na stupni číslo osm, společnost by byla ochromena a to hlavně ve kvalitě výkonů a v rychlosti. Stále ovšem zůstává ve společnosti jeden společník, který je výkonu schopný a v případě potřeby si může pronajmout pomocnou sílu alespoň na základní výpomoc. Další vzdělávání Pro výkon povolání insolvenčního správce je nutné si doplnit vzdělání nad vysokoškolský titul. Insolvenční správce musí vykonat profesní zkoušky z oblasti práva, ekonomiky a účetnictví ve vysoké náročnosti a se splněním vysokých kritérií. Samozřejmostí je také neustálé vzdělávání v oblastech práva a ekonomiky i při výkonu povolání. Pravděpodobnost výskytu je střední, a to z důvodu jak zkoušek před zahájením činnosti, tak i vzdělávání během výkonu činnosti. Míra závažnosti má hodnocení šest. Bez splněných zkoušek by společnost nemohla vykonávat tuto činnost. Výhodou je kombinace ekonom-právník, kdy si mohou být společníci nápomocní jak při přípravě na zkoušky, tak i při dalším vzdělání. Záchytným bodem v nejhorším případě je fakt, že pro chod v.o.s.


76

jako insolvenčního správce stačí, aby zkoušky splnil pouze jeden společník. Druhý si je může doplnit v průběhu chodu společnosti. Zkušenosti společníků Zákon nepožaduje k výkonu činnosti insolvenčního správce žádnou praxi. Tento fakt je ovšem zavádějící. Otázkou je, zda může člověk tuto činnost vykonávat dobře pouze na podkladu teoretické báze. Společníci před založením společnosti hledají a plní praxe v různých podnicích i advokátních kancelářích tak, aby byli pro start společnosti připraveni. I přes to nemůžou krátkou praxí a čistou teorií předstihnout správce s mnohaletou praxí v oboru. Proto je pravděpodobnost výskytu hodnocena na středním stupni se závažnosti pět. Splatnost pohledávek Insolvenční správce se pohybuje v prostředí dlužníků, věřitelů a soudů. Insolvenčního správce platí v soudních případech vždy dlužník, což by se mohlo zdát jako problém. Dlužník se dostal k insolvenčnímu soudu pro své dluhy, z toho vzniká předpoklad, že nemá dostatek finančních prostředků pro plnění svých závazků, natož k zaplacení drahého insolvenčního správce. Zákon nařizuje, aby byl soud společně se správcem zaplacen jako první a až poté další věřitelé. V případě, že dlužník není schopen plnit toto plnění, zaplatí jeho závazek k insolvenčnímu správci do výše 50 000 Kč stát. Ovšem pohledávky správce v řízeních bývají vyšší, a tak je toto riziko hodnoceno na středním stupni výskytu se závažností pět. Výskyt závažné chyby I insolvenční správce je jen člověk a může chybovat. Tato chyba je ovšem velmi drahá. V příznivém případě odvolání z případu v tom nejhorším totální krach a tentokrát paradoxně správce na straně dlužníka. Tresty ovšem přicházejí ve většině případů u úmyslně zaviněných chyb. Insolvenční správce zakládá k prvnímu dni své činnosti pojištění, které by mělo případné ztráty pokrýt a pokud nepůjde o chybu chtěně zaviněnou, pak toto pojištění hradí jeho nedbalost do výše od jednoho miliónu korun (podle toho na jakou výši je pojištění uzavřeno, jeden milión je nejnižší hranice a je dán zákonem). Proto je pravděpodobnost výskytu tohoto rizika nízká. Míra závažnosti je na stupni číslo sedm, a to z toho důvodu, kdyby již chyba nastala, poškodilo by to jméno celé společnosti.


77

7.9 Přínosy Přínosy vypracování podnikatelského plánu jsou mnohá. Zakladatelé této společnosti díky detailně vypracovaného plánu mají přehled o kapitálu, který musí, jako počáteční, investovat do podnikání. Jsou také obeznámeni se všemi kroky, které vedou k založení v.o.s. Díky časovému harmonogramu je možné určit začátek prací na realizaci tohoto projektu. Zakladatelé také zjistili, že nemusí mít všechny své poradenské služby zpoplatněné, ale mohou část z nich poskytovat úplně zdarma, díky krytí z činnosti insolvenčního správce. Díky reálným, až pesimistickým předpokladům, na kterých byl finanční plán vystavěn, mohou vidět nejnižší možné výnosy z této činnosti, dále také kolik přesně z této sumy daný rok opravdu dostanou. Mohou očekávat rizika a snižovat je díky plánovaným opatřením v tomto podnikatelském plánu.

7.10 SWOT projektu Swot analýza mapuje jak silné a slabé stránky uvnitř podniku, tak i rizika a příležitosti pocházející z okolí podniku. Tato analýza poskytuje ucelený pohled na to v čem je společnosti silná, ale také v čem má ještě rezervy. Tab. 23: SWOT analýza (vlastní zpracování) Silné stránky - vzdělání společníků

Slabé stránky - praxe zakladatelů

- schopnosti společníků

- vysoká psychická zátěž

- úzká specializace společnosti - nenahraditelnost společníků - kombinace právníka a

- vysoká časová náročnost

ekonoma Příležitosti - rostoucí počet zadlužených

Hrozby - legislativní změny obecné

- rozšíření poradenské činnosti - legislativní změny v oblasti - snadná dostupnost levných

insolvencí

investic (nemovitosti)

- náročnost na neustálé vzdělávání

- možnost zvyšování

- dlouhá splatnost pohledávek

kvalifikace (zvláštní insolvenční správce)


78

Silné stránky patří hlavně schopnostem, dovednostem a vzdělání společníků. Právě tito společníci budou společně tvořit hodnotu v podniku a na kvalitě jejich služeb bude záviset úspěch. Silnými stránkami je vysokoškolské vzdělání společníků, které je nutné pro výkon činnosti insolvenčního správce, dále také obor, který společníci vystudovali. Spojení právníka a ekonoma zaručuje preciznost a kvalitu služeb v celém případu. Oba členové mají základní schopnosti odlišné, ale při spojení tvoří výborný celek, který se doplňuje, jde o spojení flexibility, rychlosti, výborné organizovanosti a rozhodnosti s precizností, vytrvalostí a houževnatostí. Jednou ze silných stránek je také úzká specializace. Insolvenčnímu právu se věnují hlavně právníci při své obecné praxi, kteří řeší mnoho právních případů a nestíhají sledovat změny v insolvenčních postupech a zákonech. Společnost se bude věnovat pouze insolvencím. Mezi slabé stránky patří praxe zakladatelů, která i přes veškeré snahy bude dosahovat pouze řádek měsíců maximálně roku či dvou. Ovšem oba společníci jsou velice učenliví a budou se snažit dohnat nedostatek praxe svou pílí a poctivostí. S tímto oborem je jistě spojená i nadměrná psychická zátěž společníků ve chvílích, kdy nebudou moci pomoci či uvidí beznadějné případy. Také nenahraditelnost jednotlivých společníků je velkým mínusem, v případě, že jeden z nich onemocní či se zraní, padne veškerá práce a zodpovědnost na společníka druhého, kterému bude chybět náhled druhé strany. Vysoká časová náročnost odpovídá ohodnocení insolvenčního správce. Toto povolání není jen kancelářská práce, insolvenční správce musí působit jak u soudu, tak u dlužníků, či být k dispozici věřitelům. Mezi příležitost insolvenčního správce patří stále více zadlužených domácností i podniků, toto tempo vzrůstá každým rokem, a do dalších let je předpokládaný nárůst podaných insolvenčních návrhů kolem padesáti procent k předcházejícímu roku. Společnost by chtěla rozvíjet svou poradenskou činnost, ať už na bázi komerční, tak jako poskytování poradenství zdarma. Insolvenční správce bude mít ze svých případů dostupné jak movité, tak nemovité věci, které může dále prodávat ve dražbách či jinak. O tuto činnost může rozšířit svou působnost, ovšem v zakladatelském plánu s tím nepočítá. Běžný insolvenční správce si může navýšit kvalifikaci na zvláštního insolvenčního správce, který se věnuje případům velkých firem, bank či pojišťoven. Z těchto případů plynou velice vysoké finanční odměny. Obecné legislativní změny budou mít na společnost dopad jako na každý jiný podnik, ať už půjde o výši daní, politiku zaměstnanosti či nový obchodní zákoník. Legislativní


79

změny v oblasti insolvenčního práva mohou společnost zasáhnout hlavně před samotným vznikem, samozřejmě i v průběhu může být společnost ohrožena změnami v legislativě. Změny v obecné legislativě i v legislativě insolvenčního práva mají dopad na vzdělávání insolvenčních správců. Správce musí důkladně znát zákony ať už pro potřebu vedení svého podniku, ale hlavně pro svou činnost, vzdělání se týká nejen práva a ekonomiky, ale také účetnictví, daní, politiky zaměstnanosti aj. V případě oddlužení splácí insolvenčnímu správci dlužníci částku, na kterou má nárok až po dobu pěti let. Tato doba je velice dlouhá a neexistuje záruka že se dlužník se splátkami neopozdí, či je vůbec nezaplatí.

7.11 Shrnutí praktické části V první řadě byl v projektové části vytyčen cíl daného projektu a také jeho časový harmonogram. Cíl daného projektu zadává určitá omezení, která by měl projekt dodržet a v rámci kterých by poté měla být společnost založena. Kritéria pro projekt jsou v tomto případě dána základním kapitálem, časem a zákonem. Dodržení časového harmonogramu je jedním z cílů daného projektu. Dále jsou uvedena specifika společnosti. Prostřednictvím analýz bylo rozhodnuto, že bude založena v.o.s., tato část tedy říká, jak se tato společnost zakládá a jak vzniká. Nacházejí se zde specifikace pro společenskou smlouvu v.o.s. a také seznam příloh, které jsou nutné k založení takovéto společnosti. Dále plán uvádí obecnější část, která je společná se všemi ostatními formami podnikání. Jedná se o místo podnikání, personální zabezpečení nebo například dodavatelé. Každý podnik by měl mít na začátku podnikání své cíle, nejinak tomu je i u společnosti v tomto projektu zakládané. Cíle člení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Hlavní myšlenkou krátkodobého cíle je zavedení společnosti na trh, cíle střednědobé zahrnují rozvoj a ty dlouhodobé jakousi morální vizi celé společnosti. V případě, že je podnik založen, je nutné také znát produkt, který bude prodávat. V tomto případě se služby společnosti dělí na služby v rámci povolání insolvenčního správce a na služby poradenské. Poradenské služby fungují na klasické tržní bázi a pro spotřebitele je společnost poskytuje zdarma. Služby insolvenčního správce jsou přesně vymezeny insolvenčním zákonem, který určuje i odměnu. Přidanou hodnotou obou produktů je komplexnost služeb a jejich profesionalita.


80

Marketingové náklady shrnují vynaložené prostředky na zviditelnění společnosti. Jelikož jde o specifickou oblast, pak nebude kampaň nijak masivní a společnost si vystačí pouze s letáky či reklamě na místních webových stránkách. V této části jsou zahrnuty také vizitky a dárkové předměty. Finanční plán tohoto projektu je stěžejním. Sleduje finanční situaci podniku od jeho vzniku po dobu dalších tří let. První část finančního plánu zahrnuje zakladatelský rozpočet, v tomto rozpočtu se nachází všechny náklady, které společníci uhradí ještě před vznikem společnosti z vlastních finančních prostředků a do společnosti se některé z nich promítnou jako vklad. Druhá část se věnuje vzniku výnosů, výnosy vznikají z činnosti insolvenčního správce a to dle zákonného plnění, a také z poradenství dle přiložených kalkulací. Tyto výnosy jsou odhadnuty na základě dat z analytické části. Nastíněny jsou také výnosy na tři roky dopředu. Část třetí obsahuje souhrn nákladů. Náklady vznikají při provozu činnosti, jde o běžné náklady na provoz kanceláře. Po těchto kapitolách je jednoduchým odečtením zjištěn zisk. Na řadu přicházejí výkazy, které byly vytvořeny na základě očekávaných účetních skutečností na tři roky dopředu. Podnikatelský plán obsahuje rozvahu, výkaz zisku a ztrát a cash flow. Nakonec přichází hodnocení rizik daného projektu. Rizika jsou uspořádána od těch nejpravděpodobnějších po ty nejméně pravděpodobné, dále jsou ohodnocena a navržena opatření. Krom rizik jsou uvedeny také přínosy, které vyplývají z vytvoření podnikatelského plánu. Na samotný konec se sestavuje SWOT analýza, která hodnotí podnik z pohledu vnitřního a vnějšího. Uvnitř podniku hodnotí silné stránky, mezi které patří kombinace původního vzdělání obou zakladatelů dále také stránky slabé, např. vysokou psychickou zátěž či nenahraditelnost jednotlivých společníků. Z vnějších prvků společnost ohrožují hlavně zákony a jeho největší příležitostí je rozvoj v oblasti poradenství.


81

ZÁVĚR Práce podává souhrnný obraz informací pro zpracování podnikatelského plánu. Již název práce, projekt založení podniku, vypovídá o skutečnostech, které tato práce nese. Je paradoxem, že kdyby obdobný plán vypracoval každý podnikatel před tím, než zahájí svou činnost měli by insolvenční správci o polovinu méně práce. Kdyby si začínající podnikatelé zjistili konkurenci, přibližné ceny či alespoň obecnou situaci v odvětví jejich činností, nemuseli by přicházet o iluze a nakonec i o své peníze. Řada z nich by nemusela nikdy zjistit, kdo je insolvenční správce a jejich život by mohl být mnohem jednodušší. Výstupem této práce by mělo být pochopení projektu jako komplexního příkladu, jak vytvořit jednoduchý, ale přesto funkční podnikatelský plán i přes to, že se věnuje problematice lehce odlišné s méně využívanou právní formou podnikání. Práce je rozdělena do tří částí. Každá část se věnuje tématu z jiného hlediska, ať už teoretického, analytického či projektového. Souhrn těchto částí vytváří ucelený pohled na založení v.o.s. v oblasti insolvenčního práva. První část se věnuje čistě teoretické přípravě dané problematiky. Nastíní základní pojmy, které je dobré znát. Díky specifickým požadavkům insolvenčního právního předpisu se teoretická část věnuje třem druhům právních forem podnikání. Insolvenční správce může vykonávat činnost jako samostatná fyzická osoba. V případě, že tuto činnost chtějí vykonávat dvě a více osob, je nutné se sloučit buď do v.o.s. nebo do evropkého zájmového hospodářského sdružení. Poslední případ je možný pouze s účastí zahraniční osoby. Ve zkratce jsou v práci uvedeny také pojmy týkající se insolvenčního práva a také fází insolvenčního řízení. Čtvrtý oddíl teoretické části je věnován podnikatelskému plánu, který nastínil, jak je možné tento plán sestavit. Analytická část zjišťuje stav uvnitř i v okolí podniku. Analýza externího prostředí prokázala, že okolí nijak nezabraňuje společnosti v jejím fungování a výkonu dané činnosti. Právě naopak, okolnosti jsou k výkonu činnosti insolvenčního správce nakloněny. Analýza interního prostředí prokázala, že společníci jsou na povolání insolvenčního správce připraveni jen částečně, chybí jim vykonat zkoušky a nabrat potřebnou praxi. Konkurence v odvětví, obzvláště v Moravskoslezském kraji není velká a případů neustále přibývá. Z těchto důvodů byl projekt vyhodnocen jako realizovatelný. Projektová část se zaměřuje na samotné kroky podnikatelského plánu. Na začátku jsou stanoveny cíle, které chce projekt splnit. Poté jsou uvedeny informace o společnosti


82

a produktu, který poskytuje jak v rámci zákonných služeb insolvenčního správce, tak i v rámci poradenství. Následuje kapitola o marketingových nákladech, které jsou při této činnosti velice nízké. Samotným tělem projektové části je finanční plán. Tento plán ukazuje hospodaření společnosti od doby zakládání až do výhledu tří let. V plánu je možné vidět, že tržby společnosti jsou díky činnosti insolvenčního správce vysoké i když předpoklady pro jejich výpočet byly velice pesimistické. Tyto výnosy několikanásobně překračují náklady. Tržby ovšem nejsou srovnatelné s peněžními prostředky, které společnost reálně přijme. Příjmy jsou díky splátkovým kalendářům dlužníků, především v prvních letech mnohem nižší než výnosy. I přes to, společnost je už v prvním roce v černých číslech a v tomto trendu pokračuje všechny nadcházející roky. V případě realizace tohoto projektu by byla posílena základna insolvenčních správců v Moravskoslezském kraji, který je insolvencemi zatížen nejvíce. Tato společnost by přispěla k profesionalizaci oboru a byla by velkým přínosem.


83

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ABRAMS, Rhonda a Julie VALLONE, 2007. Obchodní plán: vytvořte ho správně a rychle!. Praha: Pragma, 189 s. ISBN 978-80-7349-052-2 CREDITREFORM, ©2007-2010. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2009. Creditreform.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/vymenit.pdf CREDITREFORM, ©2007-2011a. Vývoj spotřebitelských insolvencí v České republice v roce 2010. Creditreform.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20110103_TZ_vyvoj_insolvenci_spotrebitele_ _20109947.pdf CREDITREFORM, ©2007-2011b. Vývoj firemních insolvencí v České republice v roce 2010. Creditreform.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20110103_TZ_vyvoj_insolvenci_firem_2010.p df CREDITREFORM, ©2007-2012. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2011. Creditreform.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/resources/pdf/20120102_TZ_Vyvoj_insolvenci_v_CR_2011. pdf CREDITREFORM, ©2007-2013. Vývoj insolvencí v České republice v roce 2012. Creditreform.cz [online]. [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://web.creditreform.cz/cs/content/press/information/Insolvenzen_2012.pdf ČESKO, 1991a. Zákon ze dne 18. prosince 1991 obchodní zákoník. In: Sbírka zákonů české republiky. Částka 98, s. 2474-2565. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ ČESKO, 1991b. Zákona ze dne 11. července 1991 o konkursu a vyrovnání. In: Sbírka zákonů České republiky. Částka 61, s. 1430-1444. ISSN 1211-1214. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ ČESKO, 2006a. Zákon ze dne 9. května 2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). In: Sbírka zákonů české republiky. Částka 62, s. 2130-2224. ISSN 1211-1244. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/


84

ČESKO, 2006b. Zákon ze dne 22. června 2006 o insolvenčních správcích. In: Sbírka zákonů české republiky. Částka 96, s. 3815-3824. ISSN 1211-1244. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ DVOŘÁK, Tomáš, 2006. Evropské hospodářské zájmové sdružení. Praha: ASPI, 243 s. ISBN 80-7357-206-0. DVOŘÁK, Tomáš, 2008. Osobní obchodní společnosti. Praha: ASPI, xxv, 318 s. ISBN 978-80-7357-383-6. DVOŘÁKOVÁ, Dana, 2010. Základy účetnictví. Praha: Wolters Kluwer ČR, 308 s. ISBN 978-80-7357-544-1. ELIÁŠ, Karel, Jarmila POKORNÁ a Tomáš DVOŘÁK, 2010. Kurs obchodního práva: Obchodní společnosti a družstva. 6. vyd. Praha: C.H.Beck, 538 s. ISBN 978-80-7400-0485. FORET, Miroslav, 2012. Marketing pro začátečníky. Brno: Edika, viii, 184 s. ISBN 97880-266-0006-0. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK, 2005. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. Praha: Grada, 356 s. ISBN 80-247-0939-2 CHERNEV, Alexander, 2009. Strategic marketing management. 5th ed. Chicago: Brightstar Media, 283 s. ISBN 978-0-9825126-3-0. Insolvenční rejstřík [online databáze]. Ministerstvo spravedlnosti ČR, ©2013 [cit. 201304-12]. Dostupné z: https://isir.justice.cz/InsSpravci/public/seznamFiltr.do JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, 2008. Strategický marketing. Praha: Grada, 269 s. ISBN 978-80247-2690-8. KARLÖF, Bengt a Fredrik H LÖVINGSSON, 2006. Management od A do Z: klíčové pojmy a termíny. Brno: Computer Press, xiv, 309 s. ISBN 80-251-1001-x. KOTLER, Philip, 2000. Marketing management. 10. vyd. Praha: Grada, 720 s. ISBN 80247-0016-6. LANDA, Martin, 2009. Ekonomika insolvenčního řízení. Ostrava: Key Publishing, 426 s. ISBN 978-80-7418-031-6. LOCHMANOVÁ, Ludmila, 2009. Základy obchodního práva. Ostrava: KEY Publisging s.r.o., 260 s. ISBN 978-80-7418-044-6.


85

MARŠÍKOVÁ, Jolana, 2011. Insolvenční řízení z pohledu dlužníka a věřitele: Příručka zejména pro neprávníky. 2. akt. vyd. Praha: Linde, 440 s. ISBN 978-80-7201-862-8. PAYNE, Adrian, 1996. Marketing služeb. Praha: Grada, 247 s. ISBN 807169276x. RŮČKOVÁ, Petra, 2007. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada, 118 s. ISBN 978-80-247-1386-1. SEDLÁČEK, Jaroslav, 2007. Finanční analýza podniku. Brno: Computer Press, v, 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6. SEDLÁKOVÁ, Eva, 2012. Daňové a nedaňové výdaje. Český Těšín: Poradce, 256 s. ISBN 978-80-7365-333-0. SRPOVÁ, Jitka, 2011. Podnikatelský plán a strategie. Praha: Grada, 194 s. ISBN 978-80247-4103-1. SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ, 2010. Podniková ekonomika. 5., přeprac. a dopl. vyd. Praha: C.H. Beck, 498 s. ISBN 978-80-7400-336-3. VAŠTÍKOVÁ, Miroslava, 2008. Marketing služeb: efektivně a moderně. Praha: Grada, 232 s. ISBN 978-80-247-2721-9. VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ, 2012. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktual. a dopl. vyd. Praha: Grada, 332 s. ISBN 978-80-247-4520-6.


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK DPH

Daň z přidané hodnoty

ČR

Česká republika

EU

Evropská unie

EHZS

Evropské zájmové hospodářské sdružení

FÚ

Finanční úřad

IT

Informační technologie

OR

Obchodní rejstřík

VH

Výsledek hospodaření

V.O.S.

Veřejná obchodní společnost

86


87

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Insolvenční návrhy v roce 2009 (Creditreform, ©2007-2010) ............................... 41 Obr. 2: Insolvenční návrhy v roce 2010 (Creditreform, ©2007-2011a; ............................. 42 Obr. 3: Insolvenční návrhy v roce 2011 (Creditreform, ©2007-2012) ............................... 43 Obr. 4: : Insolvenční návrhy v roce 2012 (Creditreform, ©2007-2013) ............................. 44 Obr. 5: Počet insolvenčních návrhů dle krajů (Creditreform, ©2007-2013) ...................... 46 Obr. 6:Firemní insolvenční návrhy v MS kraji (Creditreform, ©2007-2013) ..................... 47 Obr. 7: Stoupající tendence insolvencí v jednotlivých letech (Creditreform, ©2007- ........ 52 Obr. 8: Pozice zákonných služeb insolvenčního správce v procesu insolvence .................. 59 Obr. 9: Pozice poradenství v procesu insolvence (vlastní zpracování) ............................... 60


88

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Počet insolvencí v jednotlivých letech dle krajů (Creditreform, ©2007-2013) ...... 45 Tab. 2: Výběr formy podnikání (vlastní zpracování) ........................................................... 49 Tab. 3: Přehled insolvenčních návrhů (Creditreform, ©2007-2013) .................................. 51 Tab. 4: Harmonogram (vlastní zpracování) ........................................................................ 55 Tab. 5: Vybavení kanceláře (vlastní zpracování) ................................................................ 56 Tab. 6: Náklady na založení (vlastní zpracování) ............................................................... 62 Tab. 7: Náklady na vybavení (vlastní zpracování) .............................................................. 62 Tab. 8: Náklady na zásoby (vlastní zpracování).................................................................. 63 Tab. 9: Propagační náklady (vlastní zpracování) ............................................................... 63 Tab. 10: Měsíční náklady na chod společnosti (vlastní zpracování) ................................... 64 Tab. 11: Celkové náklady před vznikem(vlastní zpracování) .............................................. 64 Tab. 12: Kalkulace ceny za insolvenční návrh podaný dlužníkem (vlastní zpracování) ..... 67 Tab. 13: Kalkulace ceny za insolvenční návrh podaný věřitelem (vlastní zpracování) ....... 67 Tab. 14: Kalkulace ceny za reorganizační návrh (vlastní zpracování) ............................... 68 Tab. 15: Výnosy z poradenské činnost (vlastní zpracování) ................................................ 68 Tab. 16: Vyčíslení celkových výnosů (vlastní zpracování) .................................................. 69 Tab. 17: Náklady za jednotlivé roky (vlastní zpracování) ................................................... 70 Tab. 18: Počáteční rozvaha (vlastní zpracování) ................................................................ 71 Tab. 19: Zkrácená rozvaha na tři roky (vlastní zpracování) ............................................... 71 Tab. 20: Zkrácený výkaz zisků a ztrát (vlastní zpracování) ................................................. 72 Tab. 21: Cash flow (vlastní zpracování) .............................................................................. 73 Tab. 22: Rizika (vlastní zpracování) .................................................................................... 73 Tab. 23: SWOT analýza (vlastní zpracování) ...................................................................... 77


SEZNAM PŘÍLOH PI

PEST analýza

P II

Interní analýza

P III

Žádost po vykonání zkoušky insolvenčního správce

P IV

Žádost o vydání povolení činnosti insolvenčního správce

PV

Smlouva o nájmu nebytových prostor

P VI

Výpis z rejstříku trestů

P VII

Žádost o potvrzení bezdlužnosti

P VIII

Čestné prohlášení

P IX

Společenská smlouva

PX

Návrh na zápis do obchodního rejstříku

P XI

Leták

P XII

Rozvaha na tři roky

P XIII

Výkaz zisků a ztrát

P XIV

Peněžní příjmy vs. výnosy

89

PŘÍLOHA P I: PEST ANALÝZA VÁHA FAKTOR

TREND

DOPAD

(1 nejnižší, 5 nejvyšší)

POLITICKÉ A PRÁVNI FAKTORY

Daňová politika

Neustále se měnící sazby daní

Značně komplikované plánování ve finanční oblasti

4

Legislativa, právo, zákony

Sloučení občanského a obchodního zákona, insolvenční zákon

Ovlivnění chodu společnosti

3

Politické prostředí

Nestále politické prostředí

Nejistota

2

Výsledné hodnocení

9 EKONOMICKÉ FAKTORY

Nezaměstnanost

Zvyšování nezaměstnanosti

Lidé a firmy neplatí své závazky, více návrhů na insolvenci.

5

Hospodářská krize

Stálé trvání

Stále více podniků v úpadku

4

Úvěrování

Nízká cena cizího kapitálu

Možnost využití externího financování

3


12 SOCIÁLNÍ FAKTORY

Změny v pohledu na život

Půjčit si již není „ostuda“

Mnoho zadlužených a nesplácejících podniků i osob

4

Životní styl

Zvyšování životní úrovně

Vyšší výdaje na terciální sektor

3

Přístup k obchodním parterům

Stále delší lhůty splatnosti

Nedostatek financí v podnicích, brzdící se činnost

4


11

TECHNOLOGICKÉ PROSTŘEDÍ Informační technologie

Zrychlující se tok informací

Rychlejší a kvalitnější služby

3

„Technologie práce“

Nové postupy v managementu, marketingu…

Využitím nových poznatků, zlepšení služby zákazníkům

2

Internet

Rychlé zjištění potřebných informací potencionálním zákazníkem

Výhoda i nevýhoda ve zviditelnění firmy

2


7

PŘÍLOHA P II: INTERNÍ ANALÝZA HOTOVO

ČEKÁ



Motivace

Zakládající podniku jsou silně motivováni, ať už současnou situací v oblasti insolvenčního práva, etickou stránkou této oblasti i finančním ohodnocením.

5

0

Schopnosti

Schopnosti zakládajících členů jsou pro činnost v tomto oboru jen přínosem, jde spojení flexibility, rychlosti, výborné organizovanosti a rozhodnosti s precizností, vytrvalostí a houževnatostí.

5

0

Vzdělání

Vzdělání obou zakládajících členů je právě tou hodnotou pro zákazníka, která zaručí úspěch. Spojení právníka a ekonoma v insolvenčním právu vytvoří komplexnost a profesionalitu. Ve vzdělání budou oba zakládající členové pokračovat tak, aby byli schopně objektivně rozhodovat.

3

2

Zkušenosti

Zkušenosti obou zakládajících členů jsou v tomto oboru nulové, podnikání nezačnou, dokud nezískají alespoň minimální praxi.

0

5

3,25

1,75

STÁVAJÍCÍ SITUACE

FAKTOR

LISKÝ FAKTOR

Výsledek pro lidský faktor (průměr) FINANČNÍ STRÁNKA Základní rozpočet

Základní rozpočet by byl financován z vlastních zdrojů zakládajících členů v případě, že částka nepřevýší 200 tis. Kč

4

1

Provoz

Provoz bude hrazen z plateb klientů, popřípadě státu.

5

0

4,5

0,5

Procesy

Společníci by dodržovali jimi vytvořené normy a schémata pro jednotlivé úkoly v rámci činnosti insolvenčního správce a tím neustále zvyšovali efektivitu.

3

2

Informační systémy

Speciální informačního systému pro insolvenční správce. Využití všech dostupných moderních technologií pro ty nejlepší výsledky.

4

1

Kontakty

Síť kontaktů bude nutné vytvořit od nuly.

0

5

Výsledek pro vnitřní strukturu (průměr)

3,5

2,6

CELKOVÝ VÝSLEDEK

3,75

1,61

Výsledek pro finanční stránku (průměr) VNITŘNÍ STRUKTURA

PŘÍLOHA P III: ŽÁDOST O VYKONÁNÍ ZKOUŠKY INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE

PŘÍLOHA P IV: ŽÁDOST O VYDÁNÍ POVOLENÍ K ČINNOSTI INSOLVENČNÍHO SPRÁVCE

PŘÍLOHA P V: SMLOUVA O NÁJMU NEBYTOVÝCH PROSTOR Smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená dle ustanovení zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor mezi 1.

společností zapsanou

EUROFRACHT a.s. v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze,

sídlem

Václavské náměstí, 11000 Praha 1

IČ

25096753

jednající

Ing. František Kašpárek (dále také jen „pronajímatel“) a

2.

společností zapsanou

ISprofi v.o.s. v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě

sídlem

Třinec - Lyžbice, Náměstí Svobody 528, Třinec, 739 61

IČ

12345678

jednající

Mgr. Veronika Kostková (dále také jen „nájemce“)

společně také „smluvní strany“ I. Úvodní ustanovení 1.

2.

3.

Pronajímatel prohlašuje, že je výlučným vlastníkem budovy – administrativní budova, číslo popisné 528, která se nachází na pozemku parcelní číslo 6578/3- zastavěná plocha a nádvoří, zapsaném na listu vlastnictví číslo 7809 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem v Ostravě pro katastrální území Slezská Ostrava, obec Ostrava, okres Ostrava. V prvním patře budovy specifikované v předchozím odstavci se nachází soubor místností o celkové výměře 19 m2, který je podle rozhodnutí stavebního úřadu v Ostravě určen k užívání jako kancelářské plochy (dále jen „nebytový prostor“). Pronajímatel prohlašuje, že ke dni nabytí účinnosti této smlouvy je oprávněn dát nebytový prostor nájemci do nájmu.

II. Předmět nájmu

1.

Pronajímatel přenechává nájemci touto smlouvou do nájmu nebytový prostor, a to se všemi součástmi a příslušenstvím (dále také jen „předmět nájmu“).

2.

Nedílnou součástí sjednaného nájmu jsou užívací a obdobná práva a práva na poskytování služeb vážící se k předmětu nájmu jako celku, bez nichž by nájemce nemohl předmět nájmu v souladu s touto smlouvou řádně užívat nebo by byl v užívání omezen (např. právo vstupu, právo na dodávku vody, elektřiny, tepla), a to včetně práva vstupu k nebytovému prostoru hlavním vchodem do nemovitosti a práva přístupu k nemovitosti.

3.

Pronajímatel je povinen umožnit nájemci nerušený výkon práv dle předchozího odstavce.

4.

Nájemce nebytový prostor se všemi jeho součástmi a příslušenstvím do nájmu přejímá a zavazuje se za užívání předmětu nájmu platit sjednané nájemné a náhradu nákladů v souladu s článkem IV. této smlouvy.

5.

O předání a převzetí nebytového prostoru sepíší smluvní strany protokol.

III. Účel nájmu 1.

Účelem nájmu je umožnit nájemci užívat nebytový prostor pro výkon jeho podnikání. Nájemce je povinen předmět nájmu užívat v souladu s jeho povahou a stavebním určením, a to po celou dobu smluvního vztahu.

2.

Nájemce není oprávněn dát předmět nájmu do podnájmu třetí osobě bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele; to platí i pokud jde o část předmětu nájmu, jeho součást či příslušenství. IV. Výše nájemného, jeho splatnost a způsob placení

1. 2.

Nájemce je povinen uhradit pronajímateli nájemné, které smluvní strany sjednaly ve výši 4 020 Kč za m2 ročně, tj. celkem 48 240 Kč za rok. Nájemné za každý měsíc je splatné k prvnímu dni daného měsíce, nejpozději však do 5. dne prvního kalendářního měsíce následujícího po měsíci splatnosti, a to na bankovní účet pronajímatele č. 123456789/2010 u Fio banky. Nájemné se považuje

3.

4.

za zaplacené okamžikem připsání na účet. Nájemné za první kalendářní měsíc trvání nájmu je nájemce povinen zaplatit v hotovosti při podpisu smlouvy. Nad rámec sjednaného nájemného je nájemce povinen hradit náklady na elektrickou energii, teplo, vodné a stočné, skladování a zajištění odvozu odpadu (dále jen „náklady za služby“), a to na písemnou výzvu pronajímatele ve lhůtě dle splatnosti faktury dle skutečně spotřebovaného množství a v cenách účtovaných pronajímateli příslušným dodavatelem (elektrická energie je měřena na samostatném elektroměru a fakturována dodavatelskou firmou). Smluvní strany se dohodly na inflační doložce k výši nájemného tak, že pronajímatel je za trvání nájmu vždy k 1. březnu příslušného roku, počínaje 1. březnem 2005, oprávněn jednostranně zvýšit nájemné o roční míru inflace vyjádřenou přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za uplynulý kalendářní rok, vyhlášenou Českým statistickým úřadem. Toto zvýšení nájemného je pronajímatel povinen nájemci písemně oznámit do 15. února příslušného roku, jinak toto právo zaniká. V. Práva a povinnosti smluvních stran

1.

Nájemce je povinen: a)

řádně a včas uhradit pronajímateli sjednané nájemné a náklady za služby;

b)

užívat předmět nájmu k dohodnutému účelu hospodárně a předcházet jeho poškození, nadměrnému opotřebení či znehodnocení;

c)

pečovat o předmět nájmu, dbát o jeho vzhled, chránit jej před poškozením, upozornit bez zbytečného odkladu pronajímatele na závady a potřebu oprav, jakož i hrozící škodu – v opačném případě odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikne;

d)

nést ze svého náklady spojené s užíváním předmětu nájmu a provádět na svůj náklad jeho běžnou údržbu (vymalování místností);

e)

provádět na svůj náklad drobné a běžné opravy předmětu nájmu, jeho součástí a příslušenství, přičemž drobnými a běžnými opravami se rozumějí takové opravy věci, jejichž cena nepřesáhne v jednotlivém případě opravy částku 5 000,-Kč; k provedení těchto oprav nájemce nepotřebuje předchozí souhlas pronajímatele;

f)

provést změnu předmětu nájmu pouze s předchozím souhlasem pronajímatele a na svůj náklad;

g)

umožnit pronajímateli, popř. jiným oprávněným osobám, na jejich žádost a v termínu jimi stanoveném přístup do nebytového prostoru za účelem kontroly užívání předmětu nájmu v souladu s touto smlouvou, provádění potřebných revizí předmětu nájmu, jeho součástí a příslušenství, údržby a oprav a dále těmto osobám poskytovat potřebnou součinnost;

h)

provádět nezbytná ochranná a zabezpečovací opatření k zajištění bezpečnosti předmětu nájmu včetně dodržování předpisů vztahujících se k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, předpisů protipožárních, hygienických, ekologických i předpisů o ochraně majetku a zdraví osob;

i)

2.

v případě skončení nájmu dle této smlouvy nejpozději ke dni skončení nájmu vyklidit a vrátit pronajímateli předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení, pokud se strany nedohodnou jinak.

Pronajímatel je povinen: a)

předat nájemci nebytový prostor ve stavu způsobilém k dohodnutému účelu nájmu;

b)

provádět na svůj náklad pravidelné a předepsané kontroly a revize nebytového prostoru, jeho součástí a příslušenství;

c)

provádět opravy nebytového prostoru nad rámec povinností nájemce stanovených v této smlouvě. VI. Doba nájmu

1.

Nájem podle této smlouvy se sjednává ode dne 1.12.2013 na dobu neurčitou.

2.

Nájem končí:

2.1. písemnou dohodou smluvních stran; 2.2. písemnou výpovědí; Ta musí být doručena druhé smluvní straně, přičemž výpovědní lhůta počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi a činí tři měsíce. V případě, že nájemce bude o více než jeden měsíc v prodlení s placením nájemného nebo

nákladů

za

služby,

je

pronajímatel

oprávněn

smlouvu

vypovědět

v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počíná běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. V případě, že pronajímatel podstatným způsobem poruší své povinnosti z této smlouvy, je nájemce oprávněn smlouvu vypovědět v patnáctidenní výpovědní lhůtě, která počíná běžet dnem následujícím po dni jejího doručení. VII. Závěrečná ustanovení 1.

Práva a povinnosti neupravené touto smlouvou se řídí zákonem č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, občanským zákoníkem a právními předpisy souvisejícími, vše v platném a účinném znění.

2.

Změny a doplňky této smlouvy je možné činit pouze po dohodě smluvních stran formou písemných dodatků.

3.

Smlouva byla vypracována ve … vyhotoveních, z nichž každý z účastníků obdrží po … exemplářích.

4.

Smluvní strany prohlašují, že si tuto smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemném projednání podle jejich pravé a svobodné vůle, určitě, vážně a srozumitelně, nikoli v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Autentičnost této smlouvy potvrzují svým podpisem.

V Třinci dne 1.11.2013

František Kašpárek ………………………………………………… pronajímatel

V Třinci dne 1.11.2013

Kostková …………………………………………… nájemce

PŘÍLOHA P VI: ŽÁDOST O VÝPIS Z REJSTŘÍKU TRESTŮ

PŘÍLOHA P VII: ŽÁDOST O POTVRZENÍ BEZDLUŽNOSTI

PŘÍLOHA P VIII: ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Čestné prohlášení a podpisový vzor Já níže podepsaný/á Olga Cieslarová, r.č. 895234/5678, bytem Nebory 111, Třinec, 739 61 Společník obchodní společnosti ISprofi, v.o.s. prohlašuji, že souhlasím se svým uvedením do této funkce společníka a s převzetím všech povinností, které mám podle obchodního zákoníku a ostatních právních předpisů Prohlašuji, že splňuji všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního zákona a že u mě není dána překážka provozování živnosti stanovené zvláštním zákonem bez ohledu na předmět podnikání společnosti , tzn. že mi bylo 18 let, jsem trestně bezúhonný a plně způsobilý k právním úkonům, což dokládám výpisem z rejstříku trestů Čestně prohlašuji, že u mě nejsou dány překážky k provozování živnosti, tzn. že na můj majetek nebyl prohlášen konkurs ani nucené vyrovnání a že mi soudem ani správním orgánem nebyl uložen zákaz činnosti, týkající se činnosti, která je předmětem podnikání uvedené společnosti. Prohlašuji, že mé ustanovení do funkce ve výše uvedené obchodní společnosti

není

v rozporu s obchodním zákoníkem – zákazem konkurence. Prohlašují, že jsem nebyl statutárním ani jiným orgánem obchodní společnosti, za jehož působení by byl prohlášen konkurs na tuto společnost, ani vyrovnání či nucené vyrovnání ve smyslu ustanovení § 31a obchodního zákoníku Jsem si vědom, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení bude posuzováno jako přestupek, případně trestný čin Toto prohlášení s úředně ověřeným podpisem představuje vzor podpisu, kterým se budu za společnost podepisovat. V Třinci dne 1. 12. 2013 Podpis s ověřovací doložkou:

Cieslarová

Přílohy: výpis RT a potvrzení FU že nedlužím nedoplatky na daních

Čestné prohlášení a podpisový vzor Já níže podepsaný/á Veronika Kostková, r.č. 875876/5432, bytem Nebory 222, Třinec, 739 61 Společník obchodní společnosti ISprofi, v.o.s. prohlašuji, že souhlasím se svým uvedením do této funkce společníka a s převzetím všech povinností, které mám podle obchodního zákoníku a ostatních právních předpisů Prohlašuji, že splňuji všeobecné podmínky provozování živnosti podle zvláštního zákona a že u mě není dána překážka provozování živnosti stanovené zvláštním zákonem bez ohledu na předmět podnikání společnosti , tzn. že mi bylo 18 let, jsem trestně bezúhonný a plně způsobilý k právním úkonům, což dokládám výpisem z rejstříku trestů Čestně prohlašuji, že u mě nejsou dány překážky k provozování živnosti, tzn. že na můj majetek nebyl prohlášen konkurs ani nucené vyrovnání a že mi soudem ani správním orgánem nebyl uložen zákaz činnosti, týkající se činnosti, která je předmětem podnikání uvedené společnosti. Prohlašuji, že mé ustanovení do funkce ve výše uvedené obchodní společnosti

není

v rozporu s obchodním zákoníkem – zákazem konkurence. Prohlašují, že jsem nebyl statutárním ani jiným orgánem obchodní společnosti, za jehož působení by byl prohlášen konkurs na tuto společnost, ani vyrovnání či nucené vyrovnání ve smyslu ustanovení § 31a obchodního zákoníku Jsem si vědom, že úmyslné uvedení nepravdivých údajů v čestném prohlášení bude posuzováno jako přestupek, případně trestný čin Toto prohlášení s úředně ověřeným podpisem představuje vzor podpisu, kterým se budu za společnost podepisovat. V Třinci dne 1. 12. 2013 Podpis s ověřovací doložkou:

Kostková

Přílohy: výpis RT a potvrzení FU že nedlužím nedoplatky na daních

PŘÍLOHA P IX: SPOLEČENSKÁ SMLOUVA SPOLEČENSKÁ SMLOUVA o založení veřejné obchodní společnosti ISprofi v.o.s. uzavřena mezi: (1)

Olga Cieslarová r.č. 895234/5678, bytem Nebory 111, Třinec, 739 61

(2)

Veronika Kostková, r.č. 865876/5432, bytem Nebory 222, Třinec, 739 61 (Dále jen jako „Společníci“)

1

FIRMA A SÍDLO

1.1

Společníci se dohodli na založení veřejné obchodní společnosti

1.2

Společnost vzniká dnem, ke kterému bude zapsána do obchodního rejstříku.

1.3

Obchodní firma společnosti zní: ISprofi v.o.s. (Dále jen „Společnost“)

1.4

Sídlem společnosti je Třinec - Lyžbice, Náměstí Svobody 528, Třinec, 739 61

2

PŘEDMĚT PODNIKÁNÍ Předmětem podnikání společnosti je činnost insolvenčního správce a ostatní poradenství v oblasti podnikání a řízení.

3

TRVÁNÍ SPOLEČNOSTI Společnost se zakládá na dobu neurčitou.

4 4.1

4.2

SPOLEČNÍCI Prvními Společníky společnosti jsou: (1)

Olga Cieslarová, r.č. 895234/5678, bytem Nebory 111, Třinec, 739 61

(2)

Veronika Kostková, r.č. 865876/5432, bytem Nebory 222, Třinec, 739 61

Práva a povinnosti Společníků se řídí touto společenskou smlouvou. K její změně je potřeba souhlasu všech Společníků.

4.3

Při rozhodování o ostatních záležitostech je zapotřebí souhlasu všech Společníků.

4.4

Společník je při plnění svých povinností povinen postupovat s péčí řádného hospodáře.

4.5

Další společníci mohou do Společnosti vstoupit nebo Společník může ze Společnosti vystoupit jen změnou této společenské smlouvy.

4.6

Podíl Společníků se dědí. Dědic podílu je oprávněn vypovědět účast ve Společnosti ve lhůtě tří měsíců od právní moci rozhodnutí soudu o dědictví, jinak toto právo zaniká. Výpovědní lhůta dědice podílu činí 3 měsíce. Dědic, který podal výpověď, není povinen osobně se podílet na činnosti Společnosti.

5

ZÁKLADNÍ JMĚNÍ Společníci se zavazují vložit do společnosti vklady v peněžité i nepeněžité formě (forma dle ústní dohody společníků) ovšem každý společník vloží vklad ve výši: Olga Cieslarová vklad ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých) Veronika Kostková vklad ve výši 100 000 Kč (sto tisíc korun českých) Tyto vklady splatí všichni společníci nejpozději do jednoho měsíce od vzniku společnosti. V případě, že společník nesplatí vklad do tohoto termínu, je povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 10% z dlužné částky

6 6.1

OBCHODNÍ VEDENÍ K obchodnímu vedení Společnosti je oprávněn každý společník. Přitom jsou povinni dodržovat tyto zásady:

7 7.1

(1)

jednat s péčí řádného hospodáře

(2)

jednat vždy v zájmu Společnosti

(3)

jednat vždy v rámci morálních zásad

(4)

vždy reprezentovat Společnost

STATUTÁRNÍ ORGÁN Statutárním orgánem Společnosti jsou všichni Společníci. Každý Společník je oprávněn jednat jménem Společnosti samostatně.

8 8.1

ROZDĚLENÍ ZISKU A NESENÍ ZTRÁTY Zisk se dělí mezi Společníky rovným dílem. Podíl na zisku stanovený na základě účetní závěrky je splatný do tří měsíců od jejího schválení.

8.2

9

Ztrátu zjištěnou účetní závěrkou nesou Společníci rovným dílem. ZÁKAZ KONKURENCE Bez svolení ostatních společníků nesmí Společník podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody Společnosti pro jiného. Nemůže být ani statutárním nebo jiným orgánem nebo členem orgánu společnosti s obdobným předmětem podnikání.

10 10.1

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Ke změně obsahu této společenské smlouvy je třeba souhlasu všech společníků, nestanoví-li zákon jinak.

10.2

Práva a závazky smluvních stran podle této Smlouvy se řídí právem České republiky.

10.3

Tato smlouva se vyhotovuje ve čtyřech vyhotoveních, po jednom vyhotovení obdrží každý Společník, dvě vyhotovení se přiloží k návrhu na zápis Společnosti do obchodního rejstříku.

10.4

Po přečtení této Smlouvy smluvní strany potvrzují, že její obsah, prohlášení, práva a závazky v ní uvedené odpovídají jejich pravdivé, vážné a svobodné vůli a že tato Smlouva byla uzavřena na základě vzájemné dohody, nikoli ve stavu tísně za nápadně nevýhodných podmínek. Na důkaz toho smluvní strany připojily k této Smlouvě vlastnoruční podpisy.

V Třinci dne: 1. 12. 2013 Podpis:

Cieslarová

Jméno: Olga Cieslarová

V Třinci dne: 1.12. 2013 Podpis:

Kostková

Jméno: Veronika Kostková

PŘÍLOHA P X: NÁVRH NA ZÁPIS DO OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

PŘÍLOHA P XI: LETÁK

PŘÍLOHA P XII: ROZVAHA NA TŘI ROKY 2014

2015

2016

AKTIVA CELKEM

1 528 940 Kč

2 368 852 Kč

2 801 313 Kč

Dlouhodobý majetek

44 077 Kč

23 344 Kč

2 611 Kč

Zřizovací výdaje

5 221 Kč

3 916 Kč

2 611 Kč

brutto

6 526 Kč

5 221 Kč

3 916 Kč

korekce

1 305 Kč

1 305 Kč

1 305 Kč

netto

5 221 Kč

3 916 Kč

2 611 Kč

Samostatné movité věci

38 856 Kč

19 428 Kč

0 Kč

brutto

58 284 Kč

38 856 Kč

19 428 Kč

korekce

19 428 Kč

19 428 Kč

19 428 Kč

netto

38 856 Kč

19 428 Kč

0 Kč

1 484 863 Kč

2 345 508 Kč

2 798 702 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

86 263 Kč

215 208 Kč

697 754 Kč

Příjmy příštích období

1 398 600 Kč

2 130 300 Kč

2 100 948 Kč

PASIVA CELKEM

1 528 940 Kč

2 368 852 Kč

2 801 313 Kč

Vlastní kapitál

200 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

Základní kapitál

200 000 Kč

200 000 Kč

200 000 Kč

Cizí zdroje

1 328 940 Kč

2 168 852 Kč

2 601 313 Kč

Závazky ke společníkům

1 328 940 Kč

2 168 852 Kč

2 601 313 Kč

Oběžná aktiva Zásoby Bankovní účet

PŘÍLOHA P XIII:VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT 2014

2015

2016

Tržby za prodej zboží

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Náklady na prodané zboží

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Obchodní marže

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Výkony

1 923 690 Kč

2 243 700 Kč

2 495 740 Kč

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

1 923 690 Kč

2 243 700 Kč

2 495 740 Kč

Změna stavu zásob vlastní činností

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Aktivace

0 Kč

0 Kč

0 Kč

177 337 Kč

136 055 Kč

145 296 Kč

Spotřeba materiálu a energie

92 866 Kč

48 000 Kč

51 824 Kč

Služby

84 471 Kč

88 055 Kč

93 472 Kč

Přidaná hodnota

1 746 353 Kč

2 107 645 Kč

2 350 444 Kč

Osobní náklady

1 728 940 Kč

2 089 912 Kč

2 332 461 Kč

Odměny členům společnosti

1 728 940 Kč

2 089 912 Kč

2 332 461 Kč

Odpisy

20 733 Kč

20 733 Kč

20 733 Kč

Provozní výsledek hospodaření

-3 320 Kč

-3 000 Kč

-2 750 Kč

Ostatní finanční výnosy

5 000 Kč

5 000 Kč

5 000 Kč

Ostatní finanční náklady

1 680 Kč

2 000 Kč

2 250 Kč

Finanční výsledek hospodaření

3 320 Kč

3 000 Kč

2 750 Kč

Daň z příjmu za běžnou činnost

0 Kč

0 Kč

0 Kč

VH za běžnou činnost

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Mimořádné výnosy

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Mimořádné náklady

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Mimořádný výsledek hospodaření

0 Kč

0 Kč

0 Kč

VH za účetní období

0 Kč

0 Kč

0 Kč

Výkonová spotřeba

PŘÍLOHA P XIV: PENĚŽNÍ PŘÍJMY VS. VÝNOSY V roce Za rok 2014 2014 2015 2014 2015 Celkem 2016 2014 2015 2016 Celkem

Firmy Spotřebitelé Poradenství 315 000 Kč 86 400 Kč 123 690 Kč 135 000 Kč 315 900 Kč x 360 000 Kč 121 500 Kč 128 700 Kč 495 000 Kč 437 400 Kč 128 700 Kč 315 900 Kč x 135 000 Kč 380 700 Kč x 360 000 Kč 153 000 Kč 155 740 Kč 495 000 Kč 849 600 Kč 155 740 Kč

Příjmy 525 090 Kč 450 900 Kč 610 200 Kč 1 061 100 Kč 315 900 Kč 515 700 Kč 668 740 Kč 1 500 340 Kč

Spotřebitelé Poradenství 1 350 000 Kč 123 690 Kč 1 620 000 Kč 128 700 Kč 1 845 000 Kč 155 740 Kč

Výnosy 1 923 690 Kč 2 198 700 Kč 2 495 740 Kč

V roce Za rok Firmy 2014 2014 450 000 Kč 2015 2015 450 000 Kč 2016 2016 495 000 Kč

Projekt založení podniku - insolvenční správce. Bc. Olga Cieslarová

Recommend Documents