Projekt propagace koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko. Bc. Lenka Turzíková

Projekt propagace koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko

Bc. Lenka Turzíková

Diplomová práce 2010

ABSTRAKT Tato diplomová práce má za cíl navrhnout podobu propagačního materiálu koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko a jeho následnou distribuci do oběhu. Na základě teoretických pramenů je přiblíţena problematika oblasti venkovské turistiky a konkrétně i jezdecké turistiky (hipoturistiky), a také oblast tvorby propagačních materiálů. V analytické části je přiblíţena problematika návštěvnosti Jihomoravského kraje v rámci cestovního ruchu ve srovnání s ostatními kraji České republiky, současná situace chovu koní a porovnání financování podobných projektů v sousední Vysočině a Zlínském kraji. V projektové části je pak představen celý projekt „Turistika na koni - Hodonínsko“ a následně popsán diplomový projekt tvorby propagačního materiálu, jeho distribuce zákazníkům, moţnosti další tiskové propagace a kalkulace celého projektu. Klíčová slova: cestovní ruch, venkovská turistika, jezdecká stezka, jezdecká stanice, propagační materiál

ABSTRACT This graduation thesis aims to propose a form of promotional material of horse trails in the Hodonínsko microregion and its distribution to customers. On the basis of theoretical resources is explained the problems of the rural tourism and in particular tourism and equestrian (horseback riding), and also the creation of promotional materials. The analytical part contains analysis of the visit rate of the South Moravian Region in the tourism compared to other regions of the Czech Republic, the current situation of the horse-breeding and compare of the financing of similar projects in neighboring Vysočina region and Zlín region. In the project part is introduced the project "Tourism in the horse - Hodonínsko" and then detailed description of the creation of promotional materials, its distribution to customers, more options of print advertising and calculation of all project. Keywords: tourism, rural tourism, equestrian trail, equestrian station promotional material

Mé poděkování patří vedoucí diplomové práce, paní Ing. Zuzaně Tučkové, Ph.D., za odborné vedení, cenné informace a připomínky, které mi při zpracování diplomové práce poskytla. Dále bych chtěla poděkovat paní Patrícii Juráňové, ţe mi umoţnila podílet se na takovém projektu, který je pro mě cennou zkušeností a zároveň činností, která mě velmi těší.

Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 12 1 CESTOVNÍ RUCH .................................................................................................. 13 1.1 CHARAKTERISTIKA VENKOVSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU ..................................... 13 1.2 HIPOTURISTIKA .................................................................................................... 16 1.2.1 Základní formy hipoturistiky ....................................................................... 18 1.2.2 Hipostezky (koňské stezky) ......................................................................... 18 2 MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU ............................................................. 20 2.1 ZÁKLADNÍ MARKETINGOVÉ PRIORITY PRO STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ REGIONŮ ........... 21 2.1.1 Priorita č. 1: Rozvoj průmyslu, sluţeb a technické infrastruktury ............... 21 2.1.2 Priorita č. 2: Rozvoj zemědělství a venkovských oblastí ............................. 21 2.1.3 Priorita č. 3: Rozvoj cestovního ruchu ......................................................... 22 2.1.4 Priorita č. 4 Lidské zdroje a sociální infrastruktura ..................................... 22 2.1.5 Priorita č. 5: Ţivotní prostředí ...................................................................... 22 2.1.6 Priorita č. 6: Dopravní dostupnost regionu .................................................. 23 2.2 MARKETING NA ÚROVNI MIKROREGIONŮ ............................................................. 23 2.2.1 Charakteristika mikroregionů....................................................................... 23 2.3 KOMUNIKACE MIKROREGIONU S VEŘEJNOSTÍ ....................................................... 25 3 PROPAGACE A TVORBA PROPAGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ...................... 26 3.1 KLASICKÝ MODEL PŮSOBENÍ PROPAGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ ................................. 27 3.2 REKLAMNÍ TISKOVINY.......................................................................................... 28 3.2.1 Leták ............................................................................................................. 28 3.2.2 Prospekt ........................................................................................................ 28 3.2.3 Katalog ......................................................................................................... 29 3.2.4 Propagační broţura ....................................................................................... 29 3.3 ETAPY PROPAGAČNÍHO PROCESU.......................................................................... 30 3.3.1 Koncepční fáze ............................................................................................. 30 3.3.2 Tvůrčí fáze ................................................................................................... 30 3.3.3 Výrobní fáze ................................................................................................. 30 3.3.4 Realizační fáze ............................................................................................. 31 3.3.5 Vyhodnocovací fáze ..................................................................................... 31 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 4 TURISTIKA V ČESKÉ REPUBLICE A V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ....... 33 4.1 VENKOVSKÁ TURISTIKA A AGROTURISTIKA V ČESKÉ REPUBLICE ......................... 33 4.2 TURISTIKA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI .................................................................. 34 4.2.1 Charakteristika mikroregionu Hodonínsko .................................................. 41 4.2.2 Cestovní ruch v mikroregionu ...................................................................... 41 5 ANALÝZA CHOVU KONÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ............................. 42 6 JEZDECKÉ STEZKY V ČESKU........................................................................... 45 6.1 VYSOČINA ............................................................................................................ 45 6.1.1 Jezdecké stezky na Vysočině ....................................................................... 45 6.1.2 Financování jezdeckých stezek .................................................................... 46

6.2 ZLÍNSKÝ KRAJ ...................................................................................................... 47 6.2.1 Jezdecké stezky ve Zlínském kraji ............................................................... 47 6.2.2 Financování jezdeckých okruhů ................................................................... 47 6.3 JIHOMORAVSKÝ KRAJ ........................................................................................... 48 6.3.1 Jezdecké stezky v Jihomoravském kraji ...................................................... 48 6.3.2 Finanční zdroje na připravované jezdecké stezky v mikroregionu Hodonínsko .................................................................................................. 49 6.4 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ – POROVNÁNÍ CEN ........................................................... 49 7 SOUHRN POZNATKŮ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI .............................................. 51 8 INFORMACE O PROJEKTU „HODONÍNSKO – TURISTIKA NA KONI“ ....................................................................................................................... 52 8.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ............................................................. 52 8.2 FINANCOVÁNÍ PROJEKTU ...................................................................................... 54 8.3 UDRŢITELNOST PROJEKTU .................................................................................... 54 8.4 ÚZEMNÍ DOPAD PROJEKTU .................................................................................... 54 8.5 ZNAČENÍ JEZDECKÝCH STEZEK ............................................................................. 55 8.6 NÁVRH TRASY ...................................................................................................... 55 8.7 SWOT ANALÝZA PROJEKTU ................................................................................. 56 8.8 AKTIVITY PROJEKTU............................................................................................. 57 9 PROJEKT PROPAGACE JEZDECKÉ TURISTIKY V MIKROREGIONU HODONÍNSKO.................................................................. 59 9.1 KONCEPČNÍ FÁZE ................................................................................................. 59 9.1.1 Časový harmonogram propagace ................................................................. 60 9.1.2 Obsah tištěných materiálů ............................................................................ 60 9.1.3 Podoba materiálu .......................................................................................... 61 9.1.4 Frekvence tisku ............................................................................................ 61 9.2 TVŮRČÍ FÁZE ........................................................................................................ 61 9.2.1 Dotazníkové šetření ...................................................................................... 61 9.2.2 Výsledky dotazníkového šetření .................................................................. 61 9.3 VÝROBNÍ FÁZE ..................................................................................................... 62 9.4 REALIZAČNÍ FÁZE ................................................................................................. 65 9.4.1 Umístění propagačních materiálů a jejich doprava ...................................... 65 9.5 VYHODNOCOVACÍ FÁZE ....................................................................................... 67 9.6 DALŠÍ MOŢNOSTI PROPAGACE KOŇSKÉ TURISTIKY V OBLASTI .............................. 68 9.6.1 Informační portál – webové stránky ............................................................ 68 9.6.2 Letáky ........................................................................................................... 72 9.6.3 Dárkové předměty ........................................................................................ 73 9.7 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ PROPAGAČNÍHO PROJEKTU ....................................... 76 9.7.1 Ekonomické zhodnocení projektu ................................................................ 76 9.8 RIZIKOVÁ ANALÝZA PROJEKTU ............................................................................ 77 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 81 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 82 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 84

SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 85 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 87

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

11

ÚVOD Tato diplomová práce se zabývá propagací nově vytvářených koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko v Jihomoravském kraji, která by měla napomoci k rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu. První část diplomové práce bude věnována teoretickým základům, které jsou vysvětlením základních pojmů z řešené problematiky. Z těchto teoretických informací se vychází při aplikaci praktických poznatků v dalších částech práce. Nejdříve se budu zabývat vysvětlením pojmu venkovské turistiky, jejím zařazením do celkového cestovního ruchu. Do venkovského cestovního ruchu patří i turistika spojená s koňmi, kterou se tato práce bude zabývat. V další části bude přiblíţena problematika mikroregionů a moţností jejich propagace. Samostatná kapitola bude věnována různým způsobům tištěné propagace a postupem jejich tvorby. V druhé, praktické části, bude provedena analýza cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a také popsán současný stav koní a jezdecké turistiky v tomto kraji. Mělo by být provedeno srovnání plánovaných koňských stezek (hipostezek) v mikroregionu Hodonínsko se stezkami v jiných krajích. V propagační části bude nejdříve představen projekt „Turistika na koni - Hodonínsko“, který je realizován mikroregionem Hodonínsko v období červen 2009/listopad 2010. V rámci tohoto projektu budu zpracovávat samostatný projekt na tištěnou propagaci koňských stezek. Budu se zabývat přípravou a tvorbou propagační broţury se základními informacemi o jednotlivých stezkách a jejich mapami a také seznam jezdeckých stanic na stezkách, které slouţí jako záchytná stanice pro jezdce na koních s moţností ustájení koní a poskytnutím základních sluţeb. Propagační broţurka bude nejdůleţitější částí mé práce, ale budu se zabývat také dalšími moţnostmi propagace projektu v tištěné verzi, jako jsou letáky, webové stránky a reklamní předměty. Celý projekt bude podroben nákladové kalkulaci a také rizikové analýze, aby se mohli včas eliminovat moţná rizika, případně jim úplně předejít.


I. TEORETICKÁ ČÁST

12


1

13

CESTOVNÍ RUCH

Světová organizace cestovního ruchu (WTO – World Tourism Organisation) definovala cestovní ruch jako činnost lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem vyuţití volného času, obchodu a za jinými účely. Cestovní ruch je důleţitou součástí světového trhu. Je totiţ zdrojem značných ekonomických přínosů, jako je zaměstnanost, tvoří příjmy státního rozpočtu, podporuje investiční aktivity, pozitivně ovlivňuje platební bilanci státu atd. Je proto právem označován za perspektivní odvětví budoucnosti. Právě proto, ţe je významným faktorem ekonomického růstu, můţe pomocí svých multiplikačních efektů přenést kapitál a příjmy z rozvinutých a městských oblastí do hospodářsky zaostalých regionů a venkova. [13]

1.1 Charakteristika venkovského cestovního ruchu V současné době se na trhu cestovního ruchu stále více prosazuje celá řada nových forem turismu, které spojuje šetrnost vůči cílovým místům cestovního ruchu, návrat k tradicím, ohleduplnost k přírodě, ke kulturnímu a historickému bohatství, jakoţ i ohleduplnost ve vztazích mezi lidmi. Tyto nové formy cestovního ruchu jsou zahrnuty do tzv. zeleného cestovního ruchu. Zelený cestovní ruch je charakterizován touhou návštěvníků splynout s přírodou i lidským prostředím. Jde o cestovní ruch s aktivní náplní, který respektuje a chrání přírodu. Zelený cestovní ruch v konkrétní podobě vystupuje především jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. [7]


14

Vesnický turistika Ekoturistika Zelený cestovní ruch

Agroturistika Venkovský cestovní ruch Ekoagroturistika

Chataření a chalupaření Obr. 1. Struktura zeleného cestovního ruchu [13] Ekoturistika je nejčastěji vymezována jako cestovní ruch zaměřený na poznávání přírodních krás. Je orientovaná především na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a dalších přírodních aktivit tak, aby nebyly cestovním ruchem narušovány. Rozvíjí se především v krajinářsky a přírodně hodnotných oblastech s trasami pro jedno a vícedenní pochody. Venkovský cestovní ruch, často označovaný jako rurální cestovní ruch, venkovská turistika, venkovský turismus atd., představuje souborné označení pro druh cestovního ruchu s vícedenním pobytem a s rekreačními aktivitami v prostředí venkova. Jde např. o pěší turistiku, jízdu na kole či na koni, pozorování domácích zvířat a péče o ně, konzumace potravin vyprodukovaných na farmě či usedlosti. Jeho rozvoj souvisí s rozvojem venkova, budování turistických tras a cyklostezek, s rozvojem farem a alternativního zemědělství. Venkovský cestovní ruch zahrnuje rekreační pobyty mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Rozvíjí se zejména ve vesnickém osídlení, v chatových lokalitách, na samotách apod. Převáţně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a ţivotem na venkově. Venkovská turistika má celou řadu podob a nelze ji definovat jen podle druhu dovolené. Důleţitou úlohu hraje intenzita vyuţívání nabízených sluţeb, lokalita, způsob řízení a další. V městských i venkovských lokalitách lze vyuţívat nejrůznější druhy dovolené. V ten samý den se lidé na dovolené mohou zúčastnit jak městských, tak venkovských aktivit. Jak můţeme rozdělit dovolené, na typický venkovskou aţ po typicky městskou turistiku, je uvedeno v tabulce v příloze P I. [13]


15

Avšak nejtypičtějšími podobami venkovské turistiky jsou následující: -

Vesnická turistika

-

Agroturistika

-

Ekoagroturistika

-

Chataření a chalupaření

Chataření a chalupaření se rozvinulo zejména v poválečné době. Jde o rekreaci vázanou na vlastní rekreační objekt, tedy chatu nebo chalupu, či objekt pronajatý. Ekoagroturistika zahrnuje pobyt na ekologicky hospodařících farmách, které produkují bioprodukty, které jsou umístěny v prostředí příznivém pro zdraví. Ekologická hospodářství nepouţívají při pěstování plodin a chovu zvířat ţádná umělá hnojiva, hormonální přípravky či konzervační látky. Agroturistika, jako zemědělský cestovní ruch nebo také dovolená na statku, je specifickou formou venkovského cestovního ruchu. Vyuţívá jak přírodu a krajinu venkova, tak také zemědělské práce. Jde o pobyt na farmách či statcích spojený se zemědělskými pracemi. Specifickým rysem agroturistiky je především moţnost turisty pohybovat se v zemědělském pracovním prostředí a seznámit se se vším, co práce na zemědělské usedlosti obnáší. Mohou si také vyzkoušet práci v zemědělské prvovýrobě či práci se zvířaty (v současnosti nejčastěji s koňmi. Agroturistika má v České republice zvláštní postavení. Na rozdíl od řady evropských zemí (např. Rakousko, NSR, Švýcarsko, Itálie) se její vyuţití v Česku dosud přiměřeně k dostupnému potenciálu, vyjma některých případů, nerozvinulo. A pokud ano, tak jen sporadicky. Mezi hlavní příčiny patří probíhající transformace zemědělství, obtíţně dostupný ekonomický potenciál farem pro pilotní období a úroveň komplexní podpory podnikatelských aktivit. I zde jsou dosud rezervy ke zvýšení poptávky po této ve světě stále ţádanější formě cestovního ruchu. Vesnická turistika je forma venkovského cestovního ruchu bezprostředně spjatá s přírodou, krajinou venkova a konkrétním venkovským osídlením. Náplní vesnické turistiky jsou individuální rekreační aktivity vyuţívající atraktivity konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky atd.). Dále jde o poznání vesnického způsobu ţivota, který zahrnuje různé pracovní aktivity, tradiční řemesla, místní zvyky, folklór atd. K ubytování jsou vyuţívána komerční ubytovací


16

zařízení (hotely, penziony, selská stavení), rekreační chalupy, chaty, sruby i ubytování v soukromí. Jedná se o veškerý cestovní ruch na vesnici mimo agroturistiku. Hipoturistika, nebo také jezdecký cestovní ruch, je novým typem venkovského cestovního ruchu, jehoţ hlavní náplní jsou vyjíţďky na koních. Ty se odehrávají nejčastěji na koňské farmě nebo horstelu. [13]

1.2 Hipoturistika Hipoturistika (jezdecká turistika) má v naší republice a nejen zde stále větší oblibu. Dokladem toho je rozvoj a zmapování jezdeckých stezek a koňských stanic po celém území republiky. Myšlenka vznikla v Jihočeském kraji, kde byl vypracován projekt, jeţ se stal inspirací pro další české kraje, ale zájem o toto téma a vyuţití získaných zkušeností projevili i v zahraničí. [20] Rozvoj hipoturistiky a rozsáhlá síť koňských stanic a stezek je v prvé řadě významný pro zatraktivnění celého regionu, který potom dokáţe zaujmout a přitáhnout milovníky koní a přírody nejenom z České republiky. Turistika s koňmi, jakoţto součást cestovního ruchu venkova, napomáhá všeobecně k vyuţívání venkovské krajiny, zachování tradic venkovského způsobu ţivota a ke zvyšování zaměstnanosti obyvatel venkova. Většinou se sice jedná jenom o doplňkovou sluţbu zákazníkům, například při provozování agroturistiky, avšak o velmi zajímavou. Jezdecká turistika dokáţe propojit přírodní, kulturní i historické poznávání venkovského ţivota tím, ţe jezdecké trasy vedou zajímavými přírodními místy, ale i okolím památek, hradů, zámků, atd. Pro turisty je také důleţitý komfort a pohodlí, proto pokud někdo touţí po několikadenní turistice na koni, region s propracovanou sítí koňských stanic, které mu poskytnou nejen ustájení, ubytovaní a občerstvení, ale i další sluţby, je pro něj nepopiratelně lákavý. [9] Pod pojmem koňská turistika si nemusíme představovat jenom samotné jezdce, kteří sami putují krajem, ale často je mohou doprovázet jejich příbuzní jako doprovod s autem či na kole. V koňských stanicích se po ustájení koně mohou společně vydat objevovat místní památky a přírodu, případně se mohou v jízdě i střídat. Nebo existuje moţnost pronájmu koně třeba na celý den, některé stanice tuto sluţbu nabízejí. Nemusí se tedy jednat jenom o turistiku majitelů koní, vyuţít jí můţe prakticky kdokoli, kdo má rád koně a touţí po dobrodruţství. [13] Jízda na koni můţe být i součástí léčebného cestovního ruchu ve formě hiporehabilitace.


17

Hiporehabilitaci lze definovat jako komplexní formu terapie prováděnou prostřednictvím koně. Často je tato metoda terapie nazývána jako léčebné jeţdění na koni. Rozdělení hiporehabilitace do přesně vymezených odvětví je obtíţné. V současné době se u nás přijímá model vytvořený v Německu. Základní dělení hiporehabilitace je na: -

Hipoterapii

-

Léčebné pedagogicko-psychologické jeţdění

-

Sportovní a rekreační jeţdění handicapovaných

Hipoterapie je speciální formou léčebné rehabilitace, která spojuje fyzické a psychické prvky. Název pochází z řeckého slova hippos = kůň, terapie = léčba. Hipoterapie je jako léčebná metoda indikovaná zejména u těchto diagnóz: vrozené malformace končetin, amputace, roztroušená skleróza, svalové atrofie, dětská mozková obrna, depresivní nálady, neurózy, bronchitida, obezita atd. Léčebné pedagogicko-psychologické jeţdění nebo také jednodušeji psychorehabilitace je prováděna speciálně školenými psychoterapeuty. Uplatňuje se především u psychiatrických pacientů např. k podpoře sebedůvěry, k tlumení agresivity, k výchově ke kázni atd. Sportovní a rekreační jeţdění handicapovaných je sportovní aktivitou vhodnou pro udrţování a zvyšování fyzické kondice. Toto jeţdění umoţňuje handicapovaným vyrovnat se se svým postiţením a prostřednictvím sportu se zařadit mezi zdravé vrstevníky. Aplikace těchto forem hipoturistiky rozhodně stojí za pozornost jak z hlediska fyzioterapeutického, tak i psychoterapeutického. Podmínkou pro vyuţití všech moţností práce s koňmi je však dostatečná znalost dané problematiky, praktická zkušenost s jejím prováděním a konečně také odborné zacházení s koňmi, jejichţ zatíţení je zvláště v případě hiporehabilitace enormní. Hiporehabilitaci lze provádět pouze prostřednictvím profesionálního týmu. Základním článkem takového týmu je kůň. Lidský tým zahrnuje lékaře (indikuje klienta a během terapie ho pravidelně kontroluje), fyzioterapeuta (ten klienta přijímá, po vyšetření mu vytvoří rehabilitační program, určí metodiku rehabilitace, vybere vhodného koně, provede psychickou a fyzickou přípravu klienta atd.). Součástí odborného týmu je dále hipolog (vybírá koně podle poţadavků fyzioterapeuta, připravuje ho a zpravidla koně během terapie vodí, většinou je také ošetřovatelem a vytváří pracovní plán koní). Pedagog, psycholog a terapeut určují program klienta (vypracují metodiku práce s klientem, určí cíle jednotlivých


18

lekcí atd.). Hladký průběh terapie je dále zabezpečován pomocníky, kteří jistí klienty na koni, nasazují přilby a zajišťují další potřebnou pomoc. Terapie v léčebné praxi můţe být započat jen za předpokladu navázání vztahu důvěry a získání klienta ke spolupráci. Specifický přístup ke klientovi je tak nejdůleţitější část terapie. [13] 1.2.1 Základní formy hipoturistiky Vycházky na koni jsou základem celé jezdecké turistiky. Pod tímto pojmem rozumíme jeţdění v terénu, trvající 1-4 hodiny, při kterém se překonává vzdálenost 7 – 30 km, a které má svou sloţku pohybovou, technickou a poznávací. Na vycházce získávají jezdci větší jistotu v sedle, učí se pravidlům jízdy v terénu a pro většinu jízdárenských koní je to výborná rehabilitace. Koně totiţ získávají na chodivosti a upevní se jim šlachový aparát, především hrudních končetin. Na vycházky se nevyţaduje ţádná speciální výstroj koně. Pokud je v plánu přestávka, pak snad jedině ohlávka a vazák. Výlety a túry na koni jsou cesty v přírodě, trvající zpravidla celý den, při kterých se překoná od 30 do 70 km, a mají všechny obsahové sloţky jako vycházky na koni. Výstroj a výzbroj koní a jezdců musí být doplněna lékárničkou, pláštěnkou, stájovou ohlávkou a vazákem. Putování na koni - O putování hovoříme, kdyţ se spojí několik celodenních túr do jednoho celku. Putování můţe být organizované hvězdicovitě nebo řetězově. Organizačně je náročnější řetězové putování, vyţaduje totiţ převezení potřebného vybavení do cílů jednotlivých etap. Pokud to není moţné, musí jej jezdci vzít s sebou. Tehdy je také třeba rozhodnout, zda s sebou vzít nákladního koně či zda naloţit koně pod jezdci. U hvězdicového putování tyto starosti odpadají, protoţe je celé vázané na jedno středisko, kde jsou stáje i celý tábor, a ze kterého se potom pořádají túry do okolí. V obou případech se jedná o náročné formy turistiky. [1] 1.2.2 Hipostezky (koňské stezky) Turistika na koni (hipoturistika, jezdecká turistika) nabízí v porovnání s ostatními formami turistiky téměř ideální moţnost spojení zdravého vyuţití volného času, pobytu v přírodě, budování vztahu ke zvířatům, krajině a k ochraně ţivotního prostředí s plány rozvoje cestovního ruchu na venkově. [14]


19

Ačkoli koňská turistika existovala jiţ dříve, s rozvojem značených koňských stezek a stanic, se situace pro turisty značně zjednodušila a také přináší výhody majitelům pozemků, po kterých si dříve jezdili jezdci, jak chtěli a často volili cesty zcela nevhodné. Koňské stezky jsou značené trasy, stejně jako turistické stezky či cyklostezky, určené pro jezdce na koni. Značky jsou však trochu jiné. Turistické trasy jsou značeny dvěma bílými pruhy, mezi nimiţ je barva stezky. Značku koňské stezky tvoří bílý čtverec o rozměrech 10 x 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevný kruh o průměru 6 cm. Šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm. Provedení šipek je shodné se šipkami u místního značení pěších tras. [20] Výhody koňských stezek pro turisty: -

značená a probádaná stezka odstraňuje dřívější problémy s blouděním či setkáním s neprostupným terénem;

-

na vyznačených stezkách nemají jezdci problémy s majiteli pozemků, kteří by jim mohli zakázat vstup na svůj majetek;

-

díky turistickým stanicím se stává turistika na koni mnohem pohodlnější díky moţnosti ubytování a ustájení koně; navíc mnohdy poskytují stanice další zajímavé sluţby (výcvik koně i jezdce, projíţďka kočárem, průvodce po koňské stezce a další);

-

významné prodlouţení turistické sezóny.

Výhody koňských stezek pro koňské stanice a obyvatele okolí stezky: -

rozšíření nabídky sluţeb pro klienty a turisty;

-

moţnost vyuţití koňských stezek při vlastním podnikání – provádění projíţděk po stezkách;

-

příjmy z ubytování turistů a ustájení koní i z výdajů turistů v místních obchodech;

-

stravovacích zařízení, návštěv památek apod.;

-

zatraktivnění území v okolí koňských stezek. [20]


2

20

MARKETING V CESTOVNÍM RUCHU

Marketing dnes jiţ plně zaujímá pevné místo v rámci systému a je tudíţ i velmi důleţitou základnou pro rozvíjení jak regionálního marketingu, tak marketingu uplatňovaného na úrovni obcí. Tento marketing je v zásadě aplikován v ziskovém, ale také ve stále větší míře v neziskovém sektoru. Aplikace marketingových přístupů v neziskovém sektoru obcí a krajů si přirozeně vynutila jejich určitou modifikaci v porovnání s jejich běţným vyuţíváním v podnikatelském sektoru. Zmíněné přizpůsobení si vynutily zejména následující specifické rysy obcí a regionů: a) Samotná nezisková podstata statků, jimţ jsou především sluţby zajišťované kraji a municipalitami pro zde ţijící občany. b) Zvláštnosti vztahu mezi „výrobcem“ a „spotřebitelem“, tedy mezi krajským a obecním úřadem a konkrétními provozovateli sluţeb (z velké části z řad malých a středních podniků) a občany jako konzumenty sluţeb. c) Skutečnost, ţe na uplatňování marketingových přístupů je více zainteresována komunita občanů jako celek neţ bezprostřední „výrobci“ tj. poskytovatelé sluţeb. d) Pokud jde o „podporu prodeje“ (promotion), ukazuje se, ţe reklamní aktivity musí mít v první řadě velmi decentní ráz. Z uvedeného důvodu je přirozené, ţe v něm převládá informativní charakter prezentace. e) Do popředí výrazně vystupuje role osobní komunikace. Ta spočívá především v aktivitách členů zastupitelstev a úředníků krajských a obecních úřadů s občany. Prvořadým cílem úředníků je přesvědčit občany o uţitečnosti určitých „statků“, které kraj a obec nabízejí a zabezpečují. Vývoj v Evropě přitom dlouhodobě dokládá skutečnost, ţe klíčovými předpoklady pro úspěšné vyuţívání marketingu na regionální úrovni jsou zejména následující skutečnosti: a) posilování „partnerství“ a budování sítí mezi aktéry rozvoje, jimiţ jsou vedle volených představitelů, malé a střední podnikatelské subjekty, občanské iniciativy, církve a v neposlední řadě i samotné municipální a regionální úřady, b) systematické poznávání dobrých zkušeností a poznatků z dalších regionů a obcí, c) vyuţívání znalostí trendů vyuţívaných ve vyspělejších regionech, d) flexibilní přizpůsobování nabídky sluţeb poptávce po těchto sluţbách,


21

e) podpora kreativnosti zvláště u těch, kdo se na poskytování sluţeb bezprostředně podílejí, místními úřady a volenými představiteli počínaje, a občanskými iniciativami konče, f) průběţné provádění „průzkumu trhu“, g) rozvíjení public relations s důrazem na maximálně moţnou pozitivní medializaci aktivit krajů a obcí zaměřenou především na posilování jejich image. [5]

2.1 Základní marketingové priority pro strategické řízení regionů Karel Lacina ve své knize „Regionální a mezinárodní marketing“ vymezují strategické oblasti na základě určení strategických cílů. Obvykle se stanovuje šest základních priorit: 2.1.1 Priorita č. 1: Rozvoj průmyslu, sluţeb a technické infrastruktury Této priority má být dosaţeno hlavně cestou transferu moderních technologií, manaţerského know-how a rozvoje vědeckovýzkumných aktivit. Nastíněná priorita v sobě zahrnuje: -

zlepšování kvality podnikatelského prostředí regionu a obcí,

-

přípravu průmyslových či víceúčelových hospodářství v obcích,

-

všeobecnou podporu rozvoje regionu státními orgány a institucemi,

-

prohlubování příhraniční a ostatních forem mezinárodní spolupráce,

-

vytváření regionálního informačního a poradenského centra pro potencionální zahraniční investory.

2.1.2 Priorita č. 2: Rozvoj zemědělství a venkovských oblastí Zde se klade důraz zejména na posílení zaměstnanosti na venkově. Její uskutečnění předpokládá: -

restrukturalizaci a stabilizaci zemědělství, lesnictví a navazujícího zpracovatelského průmyslu,

-

podporu místních specifik výroby a sluţeb, (zejména v oblasti vinohradnictví, ovocnářství, zlepšování genofondu zvířat i agroturistiky a ekoturistiky, řemesel a myslivosti),

-

podporu mimoprodukčních funkcí zemědělské a lesnické výroby, včetně uskutečňování programu revitalizace krajiny a nepotravinářského vyuţití zemědělských produktů,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky -

22

integraci ekonomických a ekologických rozvojových strategií cílených na podporu rozvoje venkovských oblastí,

-

rozvoj odbytových center a podporu finalizace zemědělských výrobků, jakoţ i zlepšování marketingu zemědělství,

-

obnovu a rozvoj venkovských sídel s důrazem uchovávání především památek selské architektury.

2.1.3 Priorita č. 3: Rozvoj cestovního ruchu Ve většině případů je tato priorita spjata s celkovým rozvojem malého a středního podnikání v regionu. Cílem je v první řadě dosáhnout zvyšování příjmů z cestovního ruchu a s ním spojený růst zaměstnanosti. Priorita v sobě zahrnuje: -

podporu výstavby základní dopravní infrastruktury cestovního ruchu, tj. ubytovacích a restauračních zařízení, turistických cyklotras, hipostezek, rekreační vyuţívání vodních cest, rozvoj kulturní, zábavní a sportovně-rekreační infrastruktury,

-

podporu budování regionální organizační struktury cestovního ruchu (sítě regionálních a lokálních turistických organizací, zavádění informačního a rekreačního systému, rozvoj poradenských regionálních center),

-

podporu zlepšování turistického image regionu (certifikace turistických sluţeb, podpory profesního vzdělávání pro turistický ruch),

-

podporu regenerace a rekonstrukce kulturního a přírodního dědictví, zvláště památkových zón a rezervací, celkové zvyšování přírodní atraktivity území.

2.1.4 Priorita č. 4 Lidské zdroje a sociální infrastruktura Je velmi důleţité posilovat vzdělanost obyvatelstva, kultivaci trhu práce, zlepšování kvalifikační struktury pracovníků a sniţování místních a regionálních rozdílů ve společnosti. Součástí je orientace na vytváření občanské a informační společnosti a rovněţ dlouhodobá podpora rozvoje neziskového sektoru. 2.1.5 Priorita č. 5: Ţivotní prostředí S ohledem na ţivotní prostředí je kladen důraz hlavně na: -

prosazování zásad trvale udrţitelného rozvoje v tvorbě a ochraně kulturní krajiny (protierozní programy, budování přírodních parků),


23

rekultivace lidskou činností devastovaných ploch a odstraňování starých ekologických zátěţí s cílem omezovat emise do ţivotního prostředí,

-

zavádění ekologických manaţerských systémů,

-

podporu rozvoje obnovitelných a alternativních zdrojů energie s důrazem na energeticky a surovinově nenáročné recyklační a maloodpadové technologie (solární panely, větrné elektrárny).

2.1.6 Priorita č. 6: Dopravní dostupnost regionu Dostupnost regionu je pro turisty velmi důleţitá. Proto je hlavním záměrem zkvalitnit úroveň veřejné dopravy a celou dopravní infrastrukturu. Proto se většinou doporučuje: -

dobudovat a modernizovat páteřní dopravní sítě regionu.

-

modernizovat a dobudovat komunikace regionálního významu, v první řadě silniční síť,

-

zlepšit dopravní obsluhu regionu veřejnou dopravou - a tím zvyšovat mobilitu obyvatelstva. [5]

2.2 Marketing na úrovni mikroregionů Plánování na municipální úrovni je základem strategického plánování na mikroregionální bázi. Uvedený faktor je v České republice velmi důleţitý, neboť v 90. letech – a zvláště v jejich druhé polovině – bylo vytvořeno větší mnoţství mikroregionů, přičemţ tento trend pokračuje i na počátku 21. století. [5] 2.2.1 Charakteristika mikroregionů Mikroregiony jsou přirozenými územními útvary, které jsou tvořeny jistým počtem sousedních obcí. Vytvářejí je municipality na základě uzavřené smlouvy o sdruţení, v nichţ jsou vymezena práva a povinnosti členů. Jejich vztah k marketingovým přístupům je dán především účelem, pro nějţ je mikroregion zřizován. Vznik mikroregionů je dán především cílem sdruţit materiální prostředky municipalit k zabezpečování některých obligatorních a fakultativních sluţeb, pro plynofikaci, budování kanalizačních sítí, čističek odpadních vod, a k dalším investičním činnostem. Zkušenosti potvrzují, ţe tento způsob financování je poměrně účinný. Musí se však provádět určitá šetření: marketingová, sociologická a další, která by měla předcházet přijetí závaţných


24

rozhodnutí. Marketing samozřejmě provází i běţný provoz uvedených veřejně prospěšných sluţeb. Nejčastější aktivitou mikroregionů je předkládání integrovaných projektů pro budování a zkvalitňování infrastruktury členských obcí, na něţ by neměly zejména malé obce dostatečné mnoţství finančních a dalších materiálních prostředků. Jde o aktivity, které na venkově především souvisejí s uskutečňováním programů obnovy české a moravské vesnice. Určitým podnětem k formování mikroregionů se rovněţ stala postupující změna ekonomických vztahů na naší vesnici. Současná zemědělská druţstva přestala v některých oblastech zajišťovat určité aktivity, které byly pro ně v některých regionech příznačné. Patří mezi ně stravování a doprava druţstevníků, kulturní, sportovní a někde i vzdělávací a rekreační činnosti. Tyto aktivity dnes organizují zejména svazy a spolky hasičů, chovatelů, zahrádkářů a dalších. Některé z činností však mohou zajišťovat právě mikroregiony. Patří k nim zejména budování infrastruktury, hlavně dopravních spojení v rámci mikroregionů, poskytování určitých podpor podnikatelům, vyuţívání místních kulturních tradic k pořádání různých kulturně vzdělávacích a společenských aktivit. Pokud jde o podnikatelské aktivity, mikroregiony jsou v jednání s podnikateli daleko více respektovány, neţ jednotlivé obce. Je to dané také tím, ţe mikroregion mimo jiné představuje větší trh neţ samotné obce. V členských státech Evropské unie mají navíc mikroregiony moţnost ucházet se o podporu nejen z vlastních fondů, ale i z některých strukturálních fondů a z Kohezního fondu. Pokud jde o základní funkce plánu rozvoje mikroregionu, patří k nim obecně: -

definování společenských zájmů mikroregionu a současně jeho dílčích částí, tj. měst a dalších obcí, podnikatelských subjektů a obecně všech zde ţijících občanů,

-

optimalizace územně-technických a sociálně-ekonomických podmínek pro rozvoj

-

konkretizace základních předpokladů uskutečňování společných zájmů,

-

koordinace vynakládání veřejných prostředků investovaných v regionu,

-

definování dlouhodobých záměrů hospodářské a sociální politiky,

-

posilování vědomí sou náleţitosti občanů města s regionem. [5]


25

2.3 Komunikace mikroregionu s veřejností Komunikace mikroregionu s občany je velmi důleţitá. Do značné míry rozhoduje o úspěšnosti realizace strategických rozvojových plánů. Proto je kladen i velký důraz na komunikační mix, který je důleţitou součástí jakékoli marketingové strategie. Mikroregion se pomocí komunikačního mixu snaţí ovlivnit znalosti a chování občanů jako zákazníků ve vztahu k nabízeným produktům. V obecné teorii marketingu jsou za nástroje komunikačního mixu označovány: -

reklama a propagace,

-

osobní prodej,

-

podpora prodeje,

-

public relations.

Rozdíl mezi komunikačním mixem v podnikatelském sektoru a v neziskovém sektoru regionů a obcí spočívá zejména v tom, ţe zatímco podnikatelský sektor usiluje o maximalizaci zisku, obec a region se snaţí hlavně uspokojit potřebu veřejných sluţeb dosaţením cílů, které jsou stanoveny ve strategickém rozvojovém plánu. Proto je pro neziskový sektor důleţitější partnerství. Dalším rozdílem je způsob prezentace produktů, záměrů a cílů. Regiony a obce preferují neplacené formy prezentace, a to také kvůli omezeným finančním prostředkům. K těm patří v první řadě tiskové konference a média. Znalost přípravy a řízení tiskových konferencí má v public relations regionů a obcí mimořádný význam. Klíčovým posláním public relations na úrovni kraje obcí je zejména systematické budování image obce, poskytování přístupu k informacím obcí, úsilí o komunikaci s veřejností apod. Vlastní propagace bývá zaměřena hlavně na externí zákazníky. Jsou jimi investoři a zákazníci. Naopak moţnosti osobního prodeje sluţeb regionů jsou značně omezené. Pokud jde o nástroje podpory prodeje, nejvíce se vyuţívají pro přilákání zájmu různé cenové úlevy či investice obcí do přípravy pozemků nabízených investorům. Pak je to taky pořádání různých akcí zaměřených na podporu image regionu nebo obce a jejich produktů, např. vinobraní, trhy spojené s předváděním starých řemesel apod. [5]


3

26

PROPAGACE A TVORBA PROPAGAČNÍCH PROSTŘEDKŮ

Kříţek ve své knize „Tvorba propagačních prostředků“ tvrdí, ţe propagace je disciplína s přesně stanoveným cílem. Jejím účelem je přesvědčit recipienta (potenciálního zákazníka) o vhodnosti nákupu produktu, nebo o vhodnosti chovat se podle určitého doporučení. V současném trţním prostředí je propagace nezbytně nutná. [4] Základem propagace určité destinace je zejména komunikace a vychází se ze skutečnosti, ţe produkt cestovního ruchu destinace je nehmotný a jako takový nemůţe být viděn, ohmatán či jiným způsobem otestován nebo předveden v předprodejní fázi ani při jeho prodeji. Proto je důleţité správně takový produkt slovně nebo písemně „prodat“. [12] Povědomí zákazníka o destinaci a její výběr z větší části závisí na jeho informačních zdrojích. Jde hlavně o kvalitu a kvantitu rizika spojeného s nabídkou destinace, obsaţenou v informaci, která je hlavním faktorem pro rozhodnutí zákazníka. [10] Počáteční komunikace zahrnuje propagaci a zdroje informací. Ty lze rozdělit do čtyř skupin – osobně a neosobně poskytované informace a informace poskytované komerčně a nekomerčně. Kombinací těchto skupin vznikne tzv. informační matice koncového zákazníka. Jednotlivé informační zdroje patřící do těchto skupin jsou uvedeny v následující tabulce. [10] Tab. 1. Informační matice koncového zákazníka – zdroje informací [10] Zdroje informací

KOMERČNÍ

NEKOMERČNÍ

OSOBNÍ

NEOSOBNÍ (masmedia)

- turistická informační centra

- reklama

- telefonní prodej

- katalogy

- agent

- letáky

- průvodce

- video

- organizační pracovníci

- teletext

- příbuzní a známí

- programy o cestování

- učitelé ve škole

- noviny

- skupiny stejného zaměření - webové stránky (studenti, pracovníci jedné fir- - kniţní průvodci my apod.)

- filmy - zprávy


27

3.1 Klasický model působení propagačních prostředků Aby propagace splnila svůj hlavní cíl (např. podpora prodeje) musí svého recipienta přimět k činnosti. Propagační působení však musí projít několika fázemi. Tyto fáze propagačního působení označujeme jako: -

Attention (pozornost),

-

Interest (zájem),

-

Decision (rozhodnutí),

-

Action (akce).

Vyvolání pozornosti (Attention) je první etapou propagačního působení a zároveň prvním předpokladem pro úspěšnost propagace. Aby nás propagační sdělení oslovilo a přimělo k nákupu, musíme si ho nejdříve všimnout. Musí se takzvaně vnutit do naší pozornosti. Vymyslet kvalitní poutač je obtíţné, zejména v současné velké konkurenci. Při tvorbě poutače je důleţité myslet zejména na cílovou skupinu, pro kterou je poutač určen. Nenechávat se moc ovlivnit přechodnou módností nebo se snaţit o šokující či provokativní vyjádření propagované věci. Vzbuzení zájmu (Interest) o propagovaný předmět je přirozeným navázáním na vyvolání pozornosti. Pozornost mohla být jen bezděčná, neuvědomělá, zájem však předpokládá aktivní uvědomělou účast recipienta. Zájem však ještě neznamená, ţe si recipient daný výrobek koupí. Propagace by proto měla recipienta ke koupi motivovat. Výsledkem motivace je rozhodnutí (Decision). K rozhodnutí recipient většinou dospěje pomocí racionálních úvah. Tyto úvahy jsou podpořeny propagačními argumenty, které se snaţí recipienta přesvědčit o výhodnosti nákupu. Poslední etapou propagačního působení je skutečný nákup (Action). Nákup je vlastním cílem reklamního působení. Avšak nedošlo by k němu, kdyby reklama neprošla všemi výše popisovanými etapami. Aby proběhly všechny etapy, které uvádí „AIDA“, musí být zpravidla pouţito více propagačních prostředků současně. Různé prostředky totiţ umí plnit různé úkoly vyplývající z této formule. Některé slouţí k vyvolání pozornosti, jiné získají recipientův zájem, další vedou k rozhodnutí a akci. Jen v některých případech dokáţou některé prostředky splnit více úkolů najednou. To je důvod, proč se realizují tzv. propagační kampaně, ve kterých je zapojeno mnoho různých propagačních prostředků a medií. [4]


28

3.2 Reklamní tiskoviny Reklamní tiskoviny patří k nejčastěji vyuţívaným reklamním prostředkům a většinou tvoří základní materiálový podklad reklamních oddělení podniků a institucí. Většina reklamních tiskovin je zaměřena na informace o produktu, méně na vytváření image značky. Je jich velmi mnoho druhů (v podstatě vše, co potisknete reklamním sdělením, se stává reklamní tiskovinou), některé z nich jsou samozřejmě důleţitější neţ jiné. [3] 3.2.1 Leták Leták je velmi jednoduchý reklamní prostředek. Jeho úkolem je především vzbudit pozornost a vyvolat zájem o produkt. Text a grafika letáku by měly být velmi jednoduché. Účelem textu je podat informaci co nejrychleji. U letáku se většinou počítá s tím, ţe do rukou skutečných zájemců se dostane jen malá část nákladu. Distribuce letáku bývá proto velkorysá (rozdávání na ulici, vhazování do poštovních schránek apod.). Recipient v těchto situacích většinou nemá čas, ani náladu text letáku studovat. Jestliţe ho svým sdělením nezaujme na první pohled, leták pravděpodobně skončí v nejbliţším koši.[3] 3.2.2 Prospekt Úkolem prospektu je podat vyčerpávající informace o produktu a vést recipienta k rozhodnutí. Na rozdíl od letáku, který plní většinou jen úkoly prvních dvou etap modelu AIDA, u prospektu je tomu jinak. Zpravidla předpokládáme, ţe recipient uţ o produktu ví a nyní sám vyhledává další informace. Prospekt tedy plní funkci druhé poloviny AIDA. Jde většinou o tiskovinu náročnější (technicky i finančně). Odlišný je i způsob distribuce. Na rozdíl od letáku se prospekt dostává do ruky skutečného zájemce, většinou na vyţádání. Z výše uvedeného vyplývají i nároky na zpracování textu. Informace v reklamním sdělení musí být skutečně komplexní, vyčerpávající. Recipient hledá v prospektu odpovědi na své otázky, týkající se produktu. Text prospektu bývá věcný, střízlivý a informativní. Není však na škodu, zejména u rozsáhlejších prospektů, občas pouţít odlehčující prvek, jako vtipnou poznámku nebo příklad. Důleţitá je přitom spolupráce s grafikem, který vyznění tohoto prvku podpoří vtipnou kresbou, zajímavým grafickým řešením textu apod. [3]


29

3.2.3 Katalog Katalogy (broţury) jsou jedním z hlavních forem marketingové komunikace v průmyslu cestovního ruchu, sluţeb pro vyuţití volného času, ubytovacích a stravovacích sluţeb. Katalog, na rozdíl od prospektu, který vypovídá většinou o jednom produktu a přináší o něm vyčerpávající informace, podává jen stručné, základní informace, zato o celém sortimentu produktů a sluţeb, které organizace nabízí. Úkolem katalogu je umoţnit zákazníkovi orientaci v nabídce a usnadnit mu výběr produktu. Text katalogu je zcela věcný a popisný, musí obsahovat základní údaje o produktech. I zde je však místo pro vtipné heslo, bonmot, zdůraznění výhod apod. katalog by měl být zejména přehledný, jelikoţ je určen k vyhledávání informací. Přístup k nim musí textař recipientovi maximálně usnadnit. Výrazně mu při tom pomůţe grafik. V současné době se s katalogy setkáváme stále častěji i v elektronické podobě. Nejde tedy vlastně uţ o klasickou tiskovinu. Orientace v elektronických katalozích je usnadněna různými typy odkazů s vyuţitím aktivovaných prvků. Další novinkou je přikládání videokazety či CD jako přílohy ke katalogu. Organizace tak můţe předvést skutečné obrazy dovolené, destinace nebo hotelu. U většiny významných společností cestovního ruchu, sluţeb pro vyuţití volného času, ubytovacích a stravovacích sluţeb prozatím katalogy představují hlavní část rozpočtu na propagaci. Pracovníci marketingu si samozřejmě také musí uvědomit význam distribuce katalogů, protoţe i sebelepší propagace se mine účinkem, jestliţe se nedostane ke správným lidem ve správný čas. [2] 3.2.4 Propagační broţura Propagační broţura je nezávazná publikace menšího rozsahu. Velmi často bývá pouţívána jako propagační prostředek. Jde o tiskovinu, jeţ je obvykle vydávána na významnějších příleţitostech. Publikované informace jsou mnohdy velmi podrobné. Propagovaná problematika nebývá zuţována pouze na předmět propagace, ale jde o postiţení širších společenských souvislostí a vztahů předmětu propagace a určitého výseku společenského ţivota. Jazyk a styl psaní tohoto propagačního materiálu je spíše publicistického charakteru, nepřemlouvá, nevnucuje, předkládá k uváţení, naznačuje správné závěry. Text je doprovázen fotografiemi, kresbou, grafické ztvárnění je umírněné, i kdyţ ne fádní. Celkové grafické


30

úpravě tiskoviny musí být věnována náleţitá péče s ohledem na její pouţití často reprezentačního rázu. [11]

3.3 Etapy propagačního procesu 3.3.1 Koncepční fáze V první fázi propagačního procesu se vychází z celkového marketingového záměru subjektu propagace. Přihlíţí k situaci na trhu, odhaduje se postavení subjektu nebo produktu v konkurenčním prostředí, hledají se hlavní přístupy k celkovému pojetí kampaně. V této fázi úzce spolupracují propagační pracovníci s marketingovými pracovníky, dochází k častým kontaktům realizátora propagace se zadavatelem (subjektem). Tvůrčí pracovníci se mohou podílet na tvorbě koncepce svými nápady, ale jejich moc ovlivnit propagaci v této fázi je velmi slabá. Výsledkem koncepční fáze propagačního procesu by mělo být stanovení základní strategie budoucí kampaně s ohledem na charakter předmětu propagace a sloţení cílových skupin. Je uţitečné mít jasno v hlavních tvůrčích motivech budoucí kampaně. 3.3.2 Tvůrčí fáze V této fázi jsou vypracovány nebo dopracovány prvky jednotného propagačního stylu, pokud nebyly dány předem nebo je-li potřeba je změnit. Jde především o název firmy nebo produktu, grafický symbol, barevný standard, slogan, případně znělku. Je-li potřeba, je vytvořen ucelený manuál k danému výrobku. Zejména se však v této fázi zpracovávají a vybírají textové a grafické návrhy budoucích propagačních prostředků, připravují se propagační fotografie, pracuje se na scénářích reklamních spotů pro rozhlas a televizi apod. 3.3.3 Výrobní fáze Jsou-li tvůrčí návrhy schváleny, můţe se postoupit k výrobě propagačních prostředků. Propagační prostředek je vlastně materializovaným informačním sdělením. Myšlenka napsaná či nakreslená na papíře, ještě nemůţe být povaţována za propagační prostředek, protoţe se v této podobě nemůţe dostat k zákazníkovi, recipientovi.


31

Ve výrobní fázi tedy dochází k výrobě propagačních prostředků podle schválených tvůrčích návrhů. Tisknou se letáky, prospekty, katalogy a další propagační tiskoviny, natáčejí se spoty apod. 3.3.4 Realizační fáze Podle plánu propagační kampaně, zpracovaného v koncepční fázi, je celá kampaň realizována. Probíhá vlastní distribuce vyrobených propagačních prostředků. Do tohoto procesu jsou zapojena média. 3.3.5 Vyhodnocovací fáze I propagace by měla mít nějakou zpětnou vazbu či kontrolu. Hodnocení propagace je jednou z pěti nejdůleţitějších etap propagační činnosti, na kterou se bohuţel často zapomíná nebo se podceňuje. Kaţdá pořádná firma však chce vědět, co si o ní zákazník myslí. [4]


II. PRAKTICKÁ ČÁST

32


4

33

TURISTIKA V ČESKÉ REPUBLICE A V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

V této kapitole nastíníme situaci v oblasti venkovské turistiky v České republice a provedeme analýzu cestovního ruchu v Jihomoravském kraji a také v Hodoníně a jeho okolí. Zároveň představíme mikroregion Hodonínsko, ve kterém se bude realizovat projektová část této práce.

4.1 Venkovská turistika a agroturistika v České republice Sílící zájem občanů České republiky i zájemců ze zahraničí o pohodovou a finančně nenáročnou dovolenou v soukromí tvoří v současné době značný potenciál pro vznik drobných ubytovacích zařízení ve venkovském prostoru. Venkovská turistika a agroturistika se stává optimální moţností pro menší rodinné farmy. Poskytuje totiţ ke klasické zemědělské činnosti další zdroj příjmů přímo v místě podnikání. Ve vhodných lokalitách se ale nalézají soukromá ubytovací zařízení pracovní příleţitostí i pro místní majitele chat či restaurací. Současná statistika cestovního ruchu bohuţel nesleduje údaje za venkovský cestovní ruch jako samostatnou odnoţ cestovního ruchu, takţe není moţné přesně stanovit podíl venkovského cestovního ruchu na celkovém cestovním ruchu České republiky. Avšak podle Marie Stříbrné, která měla tuto oblast v minulosti na starosti na Ministerstvu pro místní rozvoj, lze předpokládat, ţe v současnosti se nabídkou venkovské turistiky zabývá více neţ tisíc podnikatelů s celkovou kapacitou několika desítek tisíc lůţek po celé republice. V praxi to znamená, ţe trh u nás ještě není zcela nasycen. V sousedním Rakousku činí lůţková kapacita zhruba 500 000 míst. I přesto, ţe je situace v České republice od Rakouska díky mnoţství privátních chat a chalup odlišná, lze i tak očekávat ještě další růst poptávky. Většina farmářů, kteří se do venkovské turistiky před časem pustili, má v současné době, ještě před zahájením turistické sezóny, plno. Návštěvníků agroturistických farem totiţ kaţdým rokem přibývá – z řad domácích i zahraničních hostů. Jen v roce 2005 vyuţilo agroturistických nabídek v ČR podle Evropského centra pro ekoagroturistiku 4 000 cizinců. Podporou pro rozvoj venkovské turistiky je v rámci Programu rozvoje venkova (PRV) podpora venkovské turistiky a agroturistiky skryta v třetí části zaměřené na diverzifikaci zemědělských činností a tvorby nových pracovních míst. Snahou tohoto programu je nabídnout venkovskému obyvatelstvu nové moţnosti uplatnění. Týká se to zejména venkov-


34

ské turistiky, obnovy tradičních či krajových specialit v rámci mimozemědělské činnosti s cílem zvýšit kvalitu ţivota na vesnici. Rostoucí zájem turistů o dovolenou a pobyty na venkově ve spojení s agroturistikou s vyuţitím současné sítě značených pěších tras, cyklotras a vinařských stezek či jezdeckých stezek nabízí venkovským oblastem nové podnikatelské příleţitosti. Dotace na tyto aktivity v rámci PRV činí přitom 50 % celkových způsobilých výdajů pro podnikatelské subjekty a 90 % pro neziskové organizace, minimální celkové způsobilé výdaje na projekt jsou 50 000 korun, projekty financuje ze 75 % Brusel a z 25 % ČR. [17] Co se týče koňské turistiky v České republice, tak se od roku 2004 intenzivně pracuje na zmapování současného stavu a vytváření podmínek pro rozvoj této formy turistiky. Autoři projektů o turistice na koni se shodují, ţe zájmem jakéhokoli dalšího vyuţití přírodního prostředí musí být zároveň zachování kvality, rozmanitosti a krásy tohoto prostředí. Jezdecká turistika, jako součást venkovské turistiky, není v České republice ještě tak rozvinutá jako jiné druhy turistiky (cykloturistika, pěší turistika). Avšak díky lidem zapáleným do koní, kteří mají o tento způsob cestování zájem a jsou ochotni pro to něco udělat, se turistika na koni pomalu ale jistě rozvíjí. Za krátkou dobu, kdy u nás fungují jezdecké stezky a stanice, přináší uţ turistika na koni také velmi konkrétní ekonomické výsledky. Popularita putování v sedle roste jak v řadách majitelů koní, tak i ze strany jezdců, kteří vlastního koně nemají. Zájem o vyuţití jezdeckých stezek v České republice se zvyšuje i ze strany zahraničních jezdců ze sousedních států. V rámci rozvoje jezdecké turistiky v České republice vznikají také občanská sdruţení pro podporu této turistiky. Jejich cílem je zpřístupnit přírodní a historické zajímavosti krajiny jezdcům na koních. Většina spolupracuje s Klubem českých turistů a napomáhají vyhledávat a vyznačovat konkrétní stezky a zapojují veřejnost do aktivní podpory jezdecké turistiky budováním stanic. [14]

4.2 Turistika v Jihomoravském kraji Jak jiţ bylo popsáno výše, statistické údaje o samotné venkovské turistice v současné době nejsou k dispozici. Proto je pro nás nejlépe pozorovatelným podkladem pro zjišťování turistické atraktivity dané oblasti návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení, jelikoţ ubytovny a hotely si vedou záznamy, kolik lidí v průběhu roku vyuţilo jejich ubytovacích sluţeb.


35

Do roku 2007 byly údaje o kapacitách získávány z ročního statistického šetření v hromadných ubytovacích zařízeních slouţících pro účely cestovního ruchu, které bylo zaloţeno na vyuţívání Registru ubytovacích zařízení. Ten byl zpětně na základě výsledků šetření aktualizován. Od roku 2008 jsou zdrojem dat dotazníky o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních. [8] Tab. 2. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v ČR podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008 [15] Čeští a zaÚzemí /Kraj

hraniční

Reziden-

turisté cel- ti celkem kem

ČR celkem Hl. město Praha

12 835 886 6 186 476

Nerezidenti celkem

hotely

hotely

hotely

hotely

*****

****

***

**

6 649 410 779 850 3 013 777 4 079 254 515 223

4 587 483

536 346

Středočeský

665 178

488 623

176 555

.

96 083

280 295

.

Jihočeský

936 032

634 917

301 115

.

187 845

177 688

37 348

Karlovarský

679 996

204 719

475 277

60 674

235 429

163 001

10 121

Ústecký

366 530

237 361

129 169

0

36 886

105 930

26 952

Liberecký

703 787

503 123

200 664

0

90 569

191 688

48 238

Královéhradecký

902 713

612 563

290 150

0

95 974

259 403

49 639

Pardubický

360 903

302 161

58 742

0

8 941

92 385

27 550

Vysočina

395 820

341 288

54 532

0

47 293

136 663

9 728

1 185 770

734 382

451 388

.

184 416

523 321

43 826

Olomoucký

426 604

329 862

96 742

0

33 345

141 647

.

Zlínský

497 452

424 514

72 938

0

45 291

196 003

35 367

Moravskoslezský

640 128

503 812

136 316

0

73 642

189 722

50 976

Jihomoravský

4 051 137 665 227 1 787 142 1 487 162 105 064


36

Tab. 3. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v ČR podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008 – pokračování [15]

Území/Kraj,

ČR

hotely

hotely

*

garni

212 252

pensiony

273 866 1 214 054

kempy

turistic-

ostatní

chatové

ké

jinde

osady

ubytov-

neuve-

ny

dená

882 307

131 948

308 975 1 424 380

Hl. město Praha

.

.

.

41 750

0

.

.

Středočeský

.

7 216

65 323

96 648

12 192

5 662

58 196

Jihočeský

.

.

143 952

175 448

19 529

22 915

133 444

2 587

16 499

38 413

26 224

1 014

4 803

121 231

Ústecký

10 696

7 989

57 066

49 567

5 549

15 858

50 037

Liberecký

13 552

4 132

116 118

77 859

20 629

31 474

109 528

Královéhradecký

20 297

6 061

159 869

94 449

9 623

38 925

168 473

Pardubický

25 572

20 595

60 977

38 302

15 572

13 423

57 586

6 681

.

.

39 614

.

18 866

68 990

Jihomoravský

.

.

119 124

107 668

10 210

25 828

110 247

Olomoucký

.

.

67 360

23 434

6 484

28 971

90 374

Zlínský

18 951

.

71 178

26 976

.

.

.

Moravskoslezský

54 338

24 131

77 554

22 932

6 928

34 807

105 098

Karlovarský

Vysočina

Podle této tabulky můţeme vidět, ţe v rámci celé České republiky je Jihomoravský kraj, jehoţ součástí je mikroregion Hodonínsko, druhou nejnavštěvovanější destinací hned za hlavním městem Prahou. Ubytovacích sluţeb v roce 2008 vyuţilo více jak 450 000 cizinců. Více jich bylo uţ jen v Praze a Karlovarské kraji, který je v zahraničí proslulý zejména kvalitním lázeňstvím. Pro české turisty je však Jiţní Morava nejoblíbenější destinací ze všech krajů v republice. To svědčí o tom, ţe Jiţní Morava je opravdovou lákadlem v rámci celé České republiky. Dalším zajímavým ukazatelem jsou delší i krátké cesty českých občanů, respektive turistů po České republice a jejich průměrné výdaje na tuto cestu. Delší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 4x za sebou přenocovala mimo své obvyklé prostředí a kratší cestou se rozumí cesta za účelem trávení volného času a rekreace, při které osoba alespoň 1x a nejvíce 3x nepřetrţitě přenocovala mimo své ob-


37

vyklé prostředí (včetně víkendových pobytů). Co se týče přenocování, tím se rozumí nocleh v hromadném ubytovacím zařízení nebo v placeném resp. neplaceném ubytování v soukromí, tj. i ve vlastní chatě či chalupě, u příbuzných či známých nebo v přírodě. Výdaje na delší a kratší cesty zahrnují: -

výdaje na zájezd,

-

výdaje za ubytování mimo zájezd (včetně stravování zahrnutého v ceně ubytování),

-

výdaje za stravování mimo zájezd,

-

výdaje za dopravu mimo zájezd,

-

nákupy zboţí v obchodě,

-

ostatní výdaje.

Tab. 4. Tuzemské delší a kratší cesty českých občanů podle místa pobytu v roce 2008 [8] Delší cesty českých občanů

Kratší cesty českých občanů

Průměr-

Kraje

Celkem

Přenoco-

(tis.)

vání (tis.)

né výdaje na 1 delší cestu

Průměrné Celkem

Přenoco-

výdaje na

(tis.)

vání (tis.)

1 kratší cestu (Kč)

(Kč)

Česká republika

4 919,3

38 203,6

4 496

13 154,8

24 597,4

1 357

Hl. město Praha

0 273,5

1 565,9

2 949

0 910,5

1 650,9

2 091

Středočeský

0 627,3

5 919,8

3 159

2 528,5

4 573,4

0 918

Jihočeský

0 693,4

5 746,6

5 217

1 470,3

2 679,5

1 737

Plzeňský

0 306,7

2 653,7

5 451

0 746,8

1 476,1

1 771

Karlovarský

0 135,6

1 453,7

7 098

0 302,6

0 672,8

2 033

Ústecký

0 171,7

1 421,1

5 909

0 643,8

1 178,9

1 361

Liberecký

0 548,8

3 958,2

4 824

1 093,0

2 031,9

1 088

Královéhradecký

0 454,5

2 899,8

5 156

0 939,6

1 697,4

1 356

Pardubický

0 231,9

1 688,6

3 732

0 604,9

1 130,7

1 182

Vysočina

0 184,4

1 346,3

3 517

0 778,9

1 389,8

1 152

Jihomoravský

0 305,3

2 001,3

3 808

1 170,5

2 340,5

1 366

Olomoucký

0 290,4

2 315,0

4 203

0 726,8

1 396,2

1 473

Zlínský

0 314,9

2 377,2

4 055

0 350,4

0692,0

1 894

Moravskoslezský

0 380,8

2 856,3

4 230

0 888,3

1 687,2

1 000


38

Z této tabulky vyplývá, ţe čeští občané se na jih Moravy vydávají hlavně na kratší dovolenou, tedy na dovolenou s max. 3 přespáními. Z toho vyplývá, ţe občané české republiky jezdí do tohoto kraje zejména o víkendech či prodlouţených víkendech a na kratší dovolenou. Tato destinace je v krátkodobých cestách třetím nejnavštěvovanějším krajem, i kdyţ výdaje na tyto cesty jsou spíše průměrné. Zajímavostí tohoto šetření je zjišťování těchto údajů. Tyto údaje se zjišťují u jednoho vybraného člena domácnosti staršího 15 let, který obvykle bydlí v šetřeném bytě a je dotazován na cesty, jenţ uskutečnil ve sledovaném měsíci za účelem trávení volného času a rekreace a mimo své obvyklé prostředí (trvalé a přechodné bydliště, pracoviště, škola apod.). Takto zjištěné údaje jsou pomocí koeficientů přepočteny na celou populaci starší 15 let. Jihomoravský kraj můţeme dále rozdělit na okresy, kterých má kraj 7 – Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. V údajích o ubytování v Jihomoravském kraji z Českého statistického úřadu je však uváděno pouze 5 okresů.


39

Tab. 5. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji podle kategorie ubytovacího zařízení [8] Jihomoravský

Brno -

kraj

město

Turisté celkem

1 185 770

Rezidenti Nerezidenti

Břeclav

Hodonín

Vyškov

Znojmo

483 797

187 012

130 767

30 103

157 631

0 734 382

227 719

127 331

093 631

19 544

115 839

0 451 388

412 992

146 465

088 187

23 162

093 795

Hotely *****

.

.

0

0

0

0

Hotely ****

0 184 416

156 039

.

0

.

.

Hotely ***

0 523 321

198 420

116 731

068 317

23 162

093 795

Hotely **

0 043 826

.

.

.

.

.

Hotely *

.

.

.

.

0

.

Hotely Garni

.

.

.

0

0

0

Penziony

0 119 124

.

.

.

.

.

Kempy

0 107 668

.

012 422

.

0

041 448

Chatové osady

0 010 210

.

0

.

.

.

Turistické ubytovny

0 025 828

0

007 267

.

.

.

Ostatní zařízení

0 110 247

58 533

010 045

019 870

.

.

jinde neuvedená

Hodonín je sice v návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení slabším článkem Jihomoravského kraje, ale v dané statistice nejsou zahrnuty kempy a pensiony, kterých je v okolí Hodonína mnoho a které jsou také hodně navštěvované. Moţností je, ţe statistický úřad zde uvádí návštěvnost pouze v okresních městech a ne v celém okrese. Ale i tak je daná statistika nesprávná, jelikoţ i v samotném městě Hodoníně je několik turistických ubytoven a penzionů, které tu nejsou zmíněny. Nejpřesnějším údajem této tabulky je návštěvnost v celém Jihomoravském kraji, kterou však můţeme nalézt uţ v předchozí tabulce, kde je porovnávána návštěvnost ubytovacích zařízení v rámci celé republiky mezi jednotlivými kraji. Lepších výsledků dosáhneme v následující tabulce, která uvádí počet jednotlivých ubytovacích zařízení ve všech okresech Jihomoravského kraje.


40

Tab. 6. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů v roce 2008 [8] Hromadná Kraj, okresy

ubytovací zařízení

Ostatní Hotely Hotely *****

****

a

Kempy

penziony

celkem

Jihomoravský kraj

hotely

Chatové

Ostatní

osady

zařízení

a

jinde

turistické

nespeci-

ubytovny fikovaná

518

1

14

285

40

75

103

Blansko

059

-

1

31

05

09

13

Brno-město

089

1

8

55

03

01

21

Brno-venkov

078

-

1

40

11

12

14

Břeclav

098

-

1

62

09

15

11

Hodonín

061

-

-

30

03

13

15

Vyškov

018

-

1

12

-

03

02

Znojmo

115

-

2

55

09

22

27

V tomto porovnání vychází Hodonín jako destinace s průměrným počtem ubytovacích zařízení na jihu Moravy. Okres Hodonín má na svém území nejvíce penzionu a hotelů niţší třídy. To je zapříčiněno tím, ţe tato zařízení jsou menšího charakteru, nejsou tak luxusní a drahá jako několika-hvězdičkové hotely, avšak mají příjemnou, někdy aţ rodinnou atmosféru. Jsou také umístěny i v menších obcích, kde jsou jiné zajímavosti neţ ve městě a pro turisty je lepší mít ubytování přímo v místě, neţ dojíţdět sem z města.


41

4.2.1 Charakteristika mikroregionu Hodonínsko Mikroregion Hodonínsko byl zaloţen v prosinci roku 2004 za účelem prosazování, koordinace a ochrany společných zájmů členských obcí. Do tohoto svazku obcí spadají folklorně rozmanité a díky slunečnému klimatu na vinice bohaté vesnice a města Dolní Bojanovice, Čejkovice, Dubňany, Hodonín, Josefov, Mikulčice, Nový Poddvorov, Prušánky, Rohatec, Ratíškovice, Starý Poddvorov. V kaţdém z těchto míst najdete kulturní památky, přírodní zajímavosti a další turistické cíle. Vyznačené Moravské vinařské stezky a nově zpřístupněná vodní cesta Baťův kanál pak umoţňují pohodlné propojení s dalšími mikroregiony. Díky všem obcím nabízejícím pestrý kulturní, vinařský a sportovní program má tento mikroregion perspektivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. [18]

Obr. 2. Obce v mikroregionu Hodonínsko [18] 4.2.2 Cestovní ruch v mikroregionu Vzhledem k tomu, ţe Hodonínsko je venkovský mikroregion s rozvinutým zemědělským sektorem, otevírá se prostor pro venkovskou turistiku s jejími produkty (např. agroturistika, ekoagroturistika, ekoturistika apod.), která představuje pro mikroregion skrytý potenciál, protoţe venkovská turistika zatím ve struktuře nabídky zaujímá v rámci celé ČR jen nepatrný podíl. [18]


5

42

ANALÝZA CHOVU KONÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI

V této kapitole provedeme analýzu stavu koní v Jihomoravském kraji, coţ je nejmenší územní celek sledovaný Českým statistickým úřadem v oblasti chovu koní. V České republice můţeme sledovat v posledních 15 letech nebývalý zájem o chov koní. Zatímco do roku 1995 počet koní v ČR postupně klesal aţ na 18 000 kusů, od této doby je zřejmý nárůst zájmu o chov a vyuţití těchto krásných zvířat. Současný počet koní evidovaných v rámci České republiky jiţ přesahuje 64 000 kusů. Příčinou je neustále se zvyšující poptávka po jezdeckém sportu jako volnočasové aktivitě. Mnoho lidí, kteří propadnou jezdeckému sportu, či jen vyjíţďkám na koních, se po nějaké době rozhodnou pořídit si svého vlastního koně.

Počet koní v České republice 70 000 65 000 63 196

60 000

64 126

59 165 55 000

54 956

50 000 49 512

45 000 43 725 40 000 2003

2004

2005

2006

2007

2008

Obr. 3. Graf vývoje stavu koní v České republice v letech 2003-2008 [vlastní zpracování]


43

Obr. 4. Hustota počtu hospodářství s chovem koní na 100 km2 v jednotlivých krajích [6] Jihomoravský kraj patří spíše k oblastem s menším počtem hospodářství zabývajících se chovem koní. To je způsobeno nejvíce tím, ţe Jiţní Morava je velmi úrodnou oblastí s teplým klimatem, kde se daří zemědělským plodinám. Proto jsou v Jihomoravském kraji především hospodářství a zemědělská druţstva zaměřená na chov dobytka a pěstování zemědělských rostlin. V dnešní uspěchané době postiţené modernizací se jiţ koně jako pracovní síla téměř nepouţívají. Pro tuto činnost je vyuţívají zejména starší občané pro obdělávání svých menších políček. Zemědělská druţstva jiţ vyuţívají moderní zemědělské stroje, jako traktory, kombajny apod. Stejně tak, kdyţ srovnáme počet koní v České republice podle jednotlivých krajů, dojdeme k podobnému výsledku. Jihomoravský kraj je s počtem chovaných koní na předposledním místě. Nejvíce koní se nachází v Praze a Středních Čechách, jelikoţ v okolí Prahy je soustředěn jezdecký sport (praţská Chuchle). Překvapující jsou čísla z Vysočiny, která je se svými 1 340 koni na posledním místě. Přitom by se vzhledem ke krajinným dispozicím dalo spíše očekávat, ţe v tomto kraji bude koní podstatně více. Z toho jde usoudit, ţe nezáleţí pouze na tom, jestli je v kraji dostatek travnatých ploch, jako jsou louky a lesy, jimiţ Vysočina tak oplývá.


44

Tab. 7. Intenzita chovu koní podle krajů v roce 2008 [8] Počet koní

Počet koní na 100 ha

(ks)

zemědělské půdy (ks)

Česká republika

28 030

0,8

Hl. m. Praha a Středočeský

4 624

0,8

Jihočeský

4 019

0,9

Plzeňský

1 852

0,6

Karlovarský

1 498

1,5

Ústecký

1549

0,7

Liberecký

1 841

1,8

Královéhradecký

2 115

0,9

Pardubický

2 054

0,9

Vysočina

1 340

0,4

Jihomoravský

1 484

0,4

Olomoucký

1 589

0,6

Zlínský

1 771

1,2

Moravskoslezský

2 284

1,1

Kraje

Pokud se zaměříme pouze na Jihomoravský kraj, coţ je cílem této analýzy, pak se stav koní v tomto kraji v posledních letech sniţuje. Je to způsobeno zejména finanční krizí, která postihla většinu odvětví, od průmyslu aţ po volnočasové aktivity. V této době krize jsou právě sluţby a volnočasové aktivity první věcí, na které lidé začnou lidé šetřit. A vlastnit koně je relativně drahý koníček. Kůň stojí minimálně 100 Kč na den, pokud bereme v potaz ty levnější ustájení, tedy 3 000 Kč za měsíc. Někde se cena vyhoupne i k 5 – 6 000 Kč měsíčně. I v tom levnějším případě je to přibliţně 36 000 Kč ročně bez výdajů spojených s veterinární péčí, kovářem či sportovních akcí. Proto jsou teď jezdecké časopisy a internetové servery plné inzercí na prodej koně. Tab. 8. Počet koní v Jihomoravském kraji v letech 2006-2008 [6]

Koně

2006

2007

2008

1 533

1 623

1 484


6

45

JEZDECKÉ STEZKY V ČESKU

V této kapitole se budeme zabývat stezkami ve dvou sousedních krajích, a to Vysočina a Zlínský kraj. Podíváme se, kolik stezek v kraji mají a jakým způsobem je financovaly. V celé České republice je v této době uţ mnoho stezek. V kaţdém kraji jako územním celku je minimálně jedna jezdecká stezka a stále se tvoří nové. Také jsou tu i stezky, které Českou republiku spojují se zahraničím. Momentálně je to zejména spolupráce s Rakouskem, v budoucnosti by to mělo být také Německo, Polsko a Slovensko. V rámci analýzy stavu cestovního ruchu a chovu koní v Jihomoravském kraji a potřebnosti realizace koňských stezek na jihu Moravy se podíváme, jak to vypadá v krajích sousedících s Jihomoravským krajem. Jedná se o Zlínský kraj a Vysočinu, do kterých je to z mikroregionu Hodonínsko nejblíţe.

6.1 Vysočina Rozmanitá krajina Vysočiny nabízí pro jezdeckou turistiku doslova ideální podmínky. Lesy se zde střídají s poli a loukami a mezi oblými kopci se rozkládají malebná údolí s vesničkami, kostelíky a kapličkami. Pro jezdeckou turistiku lze vyuţít síť polních a lesních

Obr. 5. Vysočina

cest, které vedou převáţně v nenáročném terénu (občas je nutné počítat s větším převýšením). Náročnost terénu se výrazně zvyšuje ve skalnatém terénu na území Ţelených hor a Ţďárských vrchů, ale také v okolí vodních nádrţí a v říčních kaňonech. Na počátku roku 2005 vzniklo na Vysočině občanské sdruţení pro podporu jezdecké turistiky pod názvem „Jezdecká turistika“. Cílem tohoto sdruţení je zpřístupnit přírodní a historické zajímavosti krajiny jezdcům na koních. Ve spolupráci s Nadací Partnerství, krajskými úřady a Klubem českých turistů napomáhá vyhledávání a vyznačování konkrétních stezek a zapojuje veřejnost do aktivní podpory jezdecké turistiky budováním stanic. 6.1.1 Jezdecké stezky na Vysočině Na Vysočině momentálně fungují čtyři jezdecké stezky, které nejsou jen v rámci kraje, ale táhnou se i do sousedních krajů a v jednom případě aţ do Rakouska.


46

Stezka Maříţ – Nová Říše (Bohuslavice - 45 km) Trasa jezdecké stezky: Maříţ – Cizkrajov – Chlumec - Ranč „Na Cípku“ – Kandusův lom Bohuslavice. Jezdecká stezka Lichtenberg – Telč (120 km) Jezdecká stezka je součástí systému Greenways / Zelených stezek Praha - Vídeň. Stezka Maříţ – Plačovice (24 km) Trasa jezdecké stezky: Maříţ – Fratres – Kozí vrch – Šibeniční vrch – Chvaletín – Janov – Bělčovice - Plačovice Stezka Maříţ – Lány u Kunţaku (26 km) Trasa jezdecké stezky: Tato trasa není občanským sdruţením blíţe specifikována. [19] 6.1.2 Financování jezdeckých stezek V roce 2005 byla radou kraje Vysočina schválena smlouva o financování projektu „Terénní mapování sítě jezdeckých stezek a koňských stanic v kraji Vysočina“. Následovala tvorba a realizace jezdeckých stezek, které měla a má na starosti občanské sdruţení Jezdecká turistika. Tab. 9. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek v kraji Vysočina [vlastní zpracování] Procentuální

Finanční částka

podíl

(v Kč)

Celkové výdaje projektu

100,00 %

1 476 400

Finanční příspěvek z ERDF

050,70 %

0 748 500

Finanční příspěvek ze státního rozpočtu

003,38 %

0 049 900

Finanční příspěvek kraj Vysočina

45,92 %

0 678 000

Rozloha/délka

Podíl finančních

(km)

prostředků (Kč)

6 925 km2

-

-

0 0213 Kč/km2

215 km

-

-

6 867 Kč/km

Finanční zdroje

Rozloha kraje Finanční prostředky na km2 Počet kilometrů stezek Finanční prostředky na kilometr stezek


47

6.2 Zlínský kraj Zlínský kraj má nejrozmanitější spektrum krajinné scenerie, folkloru, historických i technických památek v celé České republice. Ţádná jiná turistická oblast nemůţe nabídnout současně hory, manýristickou zahradní architekturu, lázně nebo vinobraní. Pro jezdeckou

Obr. 6. Zlínský kraj

turistiku je zde také ideální prostředí. 6.2.1 Jezdecké stezky ve Zlínském kraji Jezdecký okruh Valašsko (Beskydy -16 km) Trasa stezky: Okruh vyuţívá tras v okolí Velkých Karlovic. Trasy umoţňují výhledy z hřebene Vsetínských vrchů na panoráma Javorníků a Beskyd. Malý jezdecký okruh Slovácka (17 km) Trasa stezky: v okolí Kunovic a Uherského Hradiště. Profil je nenáročný, a proto vhodný i pro vozy s koňmi. Velký jezdecký okruh Zlínsko (Vizovicko - 48 km) Trasa stezky: Okruh se nachází v atraktivní oblasti Vizovických vrchů, vede loukami a pastvinami v nadmořské výšce 350 aţ 600 m. Okruh je tvořen velkým a malým okruhem, které na sebe vzájemně navazují. 6.2.2 Financování jezdeckých okruhů Projekt na realizaci jezdeckých stezek byl realizován v období duben 2006 – květen 2008 ve dvou etapách. První etapa byla přípravná, analyzoval se současný stav hipoturistiky a byla vytvořen pilotní produkt v oblasti hipoturistiky. Druhá etapa, realizované v roce 2007 a do poloviny roku 2008, byla zasvěcena samotné realizaci koňských tras.


48

Tab. 10. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek ve Zlínském kraji [vlastní zpracování] Procentuální

Finanční částka

podíl

(v Kč)

Celkové výdaje projektu

100,00%

4 050 000

Finanční příspěvek z SROP

074, 11 %

3 001 455

25,89%

1 048 545

Rozloha/délka

Podíl finančních

(km)

prostředků (Kč)

Finanční zdroje

Finanční příspěvek Zlínský kraj s partnery

Rozloha kraje Finanční prostředky na km2 Počet kilometrů stezek Finanční prostředky na kilometr stezek

3 964 km2

-

-

1 022 Kč/km2

81 km

-

-

50 000 Kč/km

6.3 Jihomoravský kraj Náš sledovaný kraj patří zatím v České republice k menšině. V celém kraji je zatím jen jedna značená jezdecká stezka a to ze Znojma do Vranova nad Dyjí. Obr. 7. Jihomoravský kraj

6.3.1 Jezdecké stezky v Jihomoravském kraji Vranovská jezdecká stezka Trasa stezky: Znojmo – Hradiště – Mašovice – Podmolí – Lukov - Horní Břečkov – Lesná – Onšov - Vranov nad Dyjí Jelikoţ se v celé republice koňské stezky rozrůstají a mnoţí, je snaha i v Jihomoravském kraji přiblíţit se celorepublikovému boomu a vytvořit nové stezky a ještě lépe, propojit je se stávající stezkou v kraji či s ostatními stezkami z okolních krajů. Snaha o realizaci byla jiţ v roce 2006, avšak daný projekt nebyl dokončen. Proto se mikroregion Hodonínsko rozhodl vytvořit po vzoru Vranovské stezky další stezky v Jihomoravském kraji určené pro koňskou turistiku.


49

6.3.2 Finanční zdroje na připravované jezdecké stezky v mikroregionu Hodonínsko Kalkulace je zde počítána pouze na mikroregion Hodonínsko, ne na celý Jihomoravský kraj, jelikoţ nás zajímá právě oblast mikroregionu jako součást této diplomové práce. Tab. 11. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek v mikroregionu Hodonínsko [vlastní zpracování] Procentuální

Finanční částka

podíl

(v Kč)

Celkové výdaje projektu po odečtení příjmů

100%

513 318


085%

436 306

Finanční příspěvek ţadatele

015%

077 012

Rozloha/délka

Podíl finančních

(km)

prostředků (Kč)

Finanční zdroje

Rozloha mikroregionu

153 km2

Finanční prostředky na km2

-

Počet kilometrů stezek

3 355 Kč/km2

200 km

Finanční prostředky na kilometr stezek

-

2 567 Kč/km

6.4 Celkové zhodnocení – porovnání cen K celkovému finančnímu zhodnocení mezi jednotlivými kraji jsme vybrali dvě hlediska – finanční prostředky na 1 km2 rozlohy kraje/mikroregionu a finanční prostředky na 1 km jezdecké stezky. Tyto faktory jsou z hlediska koňské turistiky nejpodstatnější. Tab. 12. Analýza financování jezdeckých stezek ve třech vybraných oblastech ČR [vlastní zpracování] Finanční zdroje Finanční prostředky –

Finanční prostředky

Finanční prostředky

na 1 km2 rozlohy (v Kč)

na 1 km stezek

0 0213

0 006 867

2 567

0 050 000

3 355

0 002 567

Vysočina Finanční prostředky – Zlínský kraj Finanční prostředky – mikroregion Hodonínsko


50

Porovnání finančních prostředků není aţ tak relevantní z hlediska toho, ţe Vysočina a Zlínský kraj, ţádali o dotace z postu celého kraje, a také jako celý kraj realizovali koňské stezky. Mikroregionu naproti tomu ţádal o dotace z Evropské unie jen jako mikroregion, coţ nebývá aţ tak obvyklé. Jihomoravský kraj sice začal před 4 lety vytvářet koncept páteřních stezek v kraji, avšak realizace se nikdy neuskutečnila. Moţná díky tomu, ţe se mikroregion snaţí jako jeden z mála původní vizi realizovat, dostala dotace od Evropské unie. Jihomoravský kraj se totiţ jako jeden z mála krajů v České republice v oblasti koňské turistiky zatím moc neangaţuje. Mikroregion se tedy snaţí o propojení s Rakouskem a v budoucnu i s ostatními kraji, jako jsou analyzovaný Zlínský kraj a Vysočina. Porovnání finančních prostředků jednotlivých oblastí z hlediska rozlohy je zde zejména pro přesnější představu o jak velké oblasti se jedná. Mikroregion Hodonínsko, ač má celkových finančních prostředků z těchto tří oblastí nejméně, z tohoto porovnání vychází nejlépe právě díky své malé rozloze. Oproti kraji Vysočina má finančních prostředků téměř 3x méně, avšak její rozloha je menší více jak 45x. A to je velký rozdíl. Dalším hlediskem je počet finančních prostředků na 1 km koňské stezky. Z tohoto pohledu to vypadá, ţe Zlínský kraj má obrovské finanční prostředky na vybudování koňských stezek a můţe zde vybudovat mnoho lákadel a věcí zlepšující pobyt na stezkách, jako jsou úvaziště, přístřešky pro koně apod. Na druhou stranu to svědčí i o tom, ţe Zlínský kraj nemá tolik stezek jako zbylé dvě oblasti. Na své stezky má nejvíce peněz, ale Vysočina oproti tomu má o téměř 140 km více stezek a mikroregion Hodonínsko jich má naplánováno 200 km, tudíţ turistická atraktivnost je vyšší ve zbývajících dvou oblastech. Alespoň, co se týče moţnosti projet si oblast kříţem kráţem a vidět toho co nejvíce. Nevíme také, jakým způsobem Vysočina a Zlínský kraj značili své koňské stezky. To by bylo zajímavým posudkem, jelikoţ mikroregionu Hodonínsko bude tyto stezky značit Klub českých turistů. Takovéto značení má jednak punc kvality, jelikoţ členové klubu uţ to mají tzv. „v ruce“ a značky jsou namalované podle norem, jednak je tento způsob značení asi nejlevnější, jaký můţeme sehnat. Klubu českých turistů se zaplatí materiál potřebný ke značení stezek a zajištění dobrých podmínek k vykonávání práce (jídlo, pití). Z tohoto důvodu, ač má mikroregion nejmenší prostředky na 1 km koňské stezky, by celkové finanční prostředky měly bohatě pokrýt tvorbu celých koňských stezek.


7

51

SOUHRN POZNATKŮ Z ANALYTICKÉ ČÁSTI

V analytické části byl sledován stav cestovního ruchu v Jihomoravském kraji v porovnání s ostatními kraji České republiky, chov koní a jejich demografický vývoj v Jihomoravském kraji a byla také provedena analýza finančních zdrojů vybraných dvou krajů sousedících s Jihomoravským kraje spolu s mikroregionem Hodonínsko. V rámci celé České republiky je Jihomoravský kraj celkově druhou nejnavštěvovanější destinací hned za hlavním městem Prahou. Cizince u nás více láká uţ jen hlavní město Praha, které je celosvětově známé a vyhledávané, stejně jako lázeňské město Karlovy Vary. Pro Čechy je však Jiţní Morava nejoblíbenější destinací ze všech krajů v republice. Zapříčiněné to bude zejména teplým podnebím, pohostinností zdejších lidí a kvalitním vínem. Přímo Hodonín, jako centrum mikroregionu Hodonínsko slabším článkem Jihomoravského kraje co se týče ubytovacích sluţeb, avšak to nic nemění na jeho atraktivnosti. O koně a jejich chov je v republice v posledních několika letech velký zájem. V Současnosti je v České republice evidováno více jak 64 000 koní. Moţnostem koňské turistiky jsou v Jihomoravském kraji zatím málo rozvinuté. Není tu tolik sportovních a rekreačních stájí, jako v jiných krajích republiky, a to zejména tím, ţe Jiţní Morava je spíše zemědělskou oblastí. Většinu rozlohy tohoto kraje zabírají zemědělská druţstva a je zde o to méně lesů a luk, které jsou pro jízdu na koni ideální. Stav koní se v posledních asi dvou letech v této oblasti mírně sniţuje. Je to způsobeno zejména finanční krizí, která postihla většinu odvětví, od průmyslu aţ po volnočasové aktivity. Avšak v mikroregionu Hodonínsko nedochází ani teď k razantnějšímu sniţování počtu koní. Většiny jezdeckých stájí v mikroregionu se ekonomická krize téměř nedotkla. Nejspíše proto, ţe jsou to hobby stáje, nemají koně do sportu jako třeba v okolí Prahy. Z této analytické části tedy můţeme zhodnotit stav v Jihomoravském kraji a mikroregionu Hodonínsko jako pozitivní pro realizaci koňské turistiky. Ta mikroregionu zlepší nabídku cestovního ruchu a můţe tak pomoci zvýšit návštěvnost regionu a tím podnítit další podnikatelské záměry.


8

52

INFORMACE O PROJEKTU „HODONÍNSKO – TURISTIKA NA KONI“

Projekt s názvem „Hodonínsko – Turistika na koni“ byl vytvořen jako malý infrastrukturní projekt. Tento projekt je spolufinancován z Fondu malých projektů jiţní Morava – Dolní Rakousko v rámci programu „Cíl 3 – Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013“.

8.1 Základní charakteristika projektu Projekt je zaloţen na myšlence rozvoje cestovního ruchu česko-rakouského příhraničí, rozvoje venkova, zdravého vyuţití volného času a budování vztahu k přírodě. V rámci mikroregionu Hodonínsko dosud neexistovalo ţádné koncepční řešení rozvoje koňské turistiky. Stále vzrůstá počet majitelů koní a lidí, kteří by rádi strávili dovolenou v sedle. Proto se vedení mikroregionu Hodonín rozhodlo o vytvoření koňských stezek v regionu a rozšířit tak moţnosti místního cestovního ruchu. Mikroregion si dal za cíl zařadit koňskou turistiku do ostatních programů cestovního ruchu a zároveň tím pomoci krajině v regionu. Díky vstupní ale také průběţné údrţbě koňských stezek by měl projekt přispět k obnově a revitalizaci krajiny. Dalším předpokladem je, ţe se díky tomuto projektu zlepší přeshraniční spolupráce s Rakouskem, které uţ síť jezdeckých stezek má.

Projekt zapadá do strategického plánu pro období 2005-2015, který si vymezil určité priority v oblasti cestovního ruchu: Priorita: Vytváření podmínek pro cestovní ruch Je nutností zajistit dostatečnou úroveň turistické infrastruktury a doprovodných sluţeb v mikroregionu. Mikroregion proto bude podporovat a rozvíjet cykloturistiku výstavbou či obnovou cyklistických stezek a také jiných turistických stezek s cílem dosáhnout lepší nabídky a vyuţití turistického potenciálu mikroregionu Hodonínsko, vybudování stabilní struktury venkovské turistiky, zlepšení dopravní dostupnosti turisticky atraktivních míst a památek. Dalším opatřením je podpora rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch. V rámci tohoto opatření budou podporovány investiční projekty, zaměřené na rozvoj infrastruktury potřebné pro cestovní ruch. Pokud jde o ekonomicky udrţitelnou kulturní infrastrukturu a


53

cestovní ruch spojený se sportovními zařízeními a zařízeními pro volný čas, budou podporovány projekty, které mají prokazatelně významný dopad na ekonomický rozvoj mikroregionu. [18] Priorita: Rozvoj specifických forem cestovního ruchu Mikroregion v současné době můţe nabídnout širokou škálu produktů cestovního ruchu (lázeňství, městská turistika, kulturně poznávací turistika, sportovní, pěší turistika apod.), přičemţ lze vyuţít i výhodné polohy na česko-slovenském a česko-rakouském pohraničí. Jednou z propagovaných oblastí bude vinařská turistika, jelikoţ vinařství je stěţejním produktem nejen cestovního ruchu v celém mikroregionu. V rámci tohoto opatření budou podporovány projekty na budování regionálních a lokálních vinařských středisek a tras, cyklotras, stylových vináren atd. Mikroregion bude také podporovat tvorbu speciálních projektů a specifických produktů jako je pořádání poutí, hodů, místních slavností, přehlídek nebo trhů, sportovní akce, a také z našeho pohledu nejpodstatnější pilotní projekty budování center venkovské turistiky (agrofarmy, agroturistika, jezdecká turistika). Ve strategickém plánu je také zahrnuta snaha o lepší za účelem zvýšit povědomí o existenci a historii mikroregionu pomocí jednotlivých produktů, jako jsou účasti na veletrzích, vydávání propagačních materiálů, vytvoření jednotného informačního systému, či zapojení mikroregionu do incomingových projektů Jihomoravského kraje. [18]

Projekt je také realizací snahy mikroregionu o navazování a zlepšení mezinárodní spolupráce. Navazování vzájemné mezinárodní spolupráce by mělo upevnit a prohloubit existující i vznikající společenské vazby a přispět tak k rozvoji hospodářství na obou stranách hranice. V rámci rozvoje spolupráce na euroregionální úrovni mikroregion podporuje projekty na nové turistické produkty, jako jsou mezinárodní projekty Heritage trails, vinařské trasy, kulturní okruhy - slavnosti, folklór, cyklotrasy. Dále chce mikroregion Hodonínsko realizovat přeshraniční spolupráci ve smyslu partnerství, protoţe navazování partnerství je klíčovým faktorem intenzivní strategie potírání rozdílů mezi jednotlivými regiony v EU. Proto provede opatření k navazování partnerství se zahraničními obcemi či mikroregiony, coţ je bezesporu klasifikováno jako oboustranná výhoda. [18]


54

8.2 Financování projektu Celkové výdaje projektu jsou téměř 20 000 EUR. Příjmy z projektu budou pro mikroregion nulové, tudíţ je částka po odečtení příjmů stejná. Tab. 13. Finanční zdroje pro financování projektu Turistika na koni [vlastní zpracování] Procentuální

Finanční částka

podíl

(v EUR)

Celkové výdaje projektu po odečtení příjmů

100%

19 743


085%

16 781

Finanční příspěvek ţadatele

015%

02 962

Finanční zdroje

Evropský regionální rozvojový fond (ERDF) je základním nástrojem regionální politiky k financování strukturální pomoci prostřednictvím regionálních rozvojových programů zaměřených nanejvíce postiţené oblasti a ke sniţování meziregionálních nerovností. V současné době patří mezi nejvýznamnější strukturální fondy. Evropský regionální rozvojový fond financuje iniciativu INTERREG (přeshraniční, mezinárodní a meziregionální spolupráce) a iniciativu URBAN (hospodářská a sociální obnova krizí postiţených měst) a podporuje inovační akce a technická opatření (v oblasti regionálního rozvoje a výměny těchto zkušeností). [16]

8.3 Udrţitelnost projektu Realizace značení koňských stezek, jejich zavedení do map a uvedení do povědomí turistů a majitelů koní má trvalý charakter. Údrţbu značení bude provádět mikroregion spolu s členskými obcemi a jezdeckými stanicemi. [interní materiály mikroregionu]

8.4 Územní dopad projektu Projekt bude v Jihomoravském kraji realizován na území mikroregionu Hodonínsko, popřípadě obcemi v blízkém sousedství mikroregionu a také na území regionu Podluţí. Co se týče územního dopadu v Rakousku, které je spolupracovníkem v tomto projektu, jsou to obce v okresu Poysdorf. [interní materiály mikroregionu]


55

8.5 Značení jezdeckých stezek Značky a šipky jezdeckých stezek budou umístěny ve výšce cca 180 cm nad zemí a v případě souběhu se značenou trasou jiného přesunu se umísťují 10 cm nad kaţdou pěší nebo lyţařskou značkou a 20 cm pod kaţdou cykloznačkou. Značky a šipky se v terénu malují na vhodné objekty způsobem shodným s pravidly umísťování značek a šipek pěších tras. Rovněţ hustota značení jezdeckých a pěších tras je shodná. Jezdeckou značku tvoří bílý čtverec o rozměrech 10 x 10 cm, uvnitř kterého je souměrně umístěn barevný kruh o průměru 6 cm. Šířka mezery mezi bílou a barevnou částí je 0,5 cm. Provedení šipek je shodné se šipkami u místního značení pěších tras. Obr. 8. Značení jezdeckých stezek

Směrovky a tabulky pro jezdecké stezky jsou textově i barevně shodné se směrovkami pěších tras s tím, ţe v jejich záhlaví je uveden text „Jezdecká stezka KČT“ a v hrotu směrovek je zobrazen kruh, barevně odpovídající dané jezdecké trase. Na společných textačních informačních místech s trasami jiných přesunů jsou směrovky jezdeckých tras umísťovány nad směrovkami pěších a lyţařských tras a pod směrovkami cyklotras. Je nutné dbát na to, aby se pokud moţno nekříţily jezdecké stezky téţe barvy, či aby se hlavní větve tranzitu při svém rozdvojení nebo dalším dělení nerozdělily na barevně stejně značené stezky. [interní materiály mikroregionu]

8.6 Návrh trasy Značené jezdecké trasy se navrhují tak, aby nevznikal jejich souběh se značenou trasou jiného přesunu (tj. pěší, lyţařskou nebo cyklistickou). Pokud to jinak nejde a souběh je v určitém úseku nezbytný, je moţné vyznačit jezdeckou stezku pouze tehdy, kdyţ je její šířka v celém souběţném úseku minimálně dva metry (aby se jezdec na koni bezpečně vyhnul jiným uţivatelům stezky).


56

Pokud se nejedná o zpevněnou cestu a hrozí nebezpečí poškození povrchu stezky, je současně nutné na obou koncích takového souběhu umístit upozornění pro jezdce, po jaké straně cesty musí své koně vést, aby ji koňská kopyta nepoškodila v celé šířce. Kaţdé nové značené jezdecké stezce je přiděleno její celostátně platné třímístné evidenční číslo, které odpovídá její barvě: červené trasy č. 101 – 299, modré trasy č. 301 – 499, zelené trasy č. 501 – 699 a ţluté trasy č. 701 – 899. Barvu i evidenční číslo nově plánovaným trasám centrálně přiděluje pověřený pracovník Sekce značených stezek Rady značení KČT. [interní materiály mikroregionu]

8.7 SWOT analýza projektu Pomocí SWOT analýzy se dají najít důleţité faktory ovlivňující celý projekt. Silné a slabé stránky jsou důleţité především pro mikroregion. Avšak mikroregion mohou ovlivnit i faktory z vnějšího prostředí, příleţitosti, které se otevřou, ale také hrozby, které mohou ohrozit celý projekt.

Tab. 14. SWOT analýza projektu „Turistika na koni – Hodonínsko“ [vlastní zpracování] SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

výhodná geografická poloha, zejména

stále je zde nedostatečná vybavenost

z hlediska zahraničního turismu,

území rozvinutou turistickou infra-

není zde sezónnost koňské turistiky

strukturou (pro volný čas, sport),

(dá se jezdit i v zimě),

nedostatečná jazyková vybavenost

dobré moţnosti rozvoje venkovské

obyvatel,

turistiky,

nedostatečná spolupráce na úrovni

rozvoj společných přeshraničních pro-

regionů.

jektů, kvantitativní rozvoj základních a doprovodných turistických sluţeb, přímé sousedství s EU (hranice se Slovenskem a Rakouskem).


PŘÍLEŢITOSTI

57

HROZBY

cílevědomé vyuţívání geografické po-

klesající zájem o koňskou turistiku,

lohy,

sniţování konkurenceschopnosti ces-

vytvoření jezdeckých stanic a volno-

tovního ruchu v mikroregionu,

časových center,

zaostávající turistická infrastruktura,

tvorba atraktivních turistických pro-

nedostatečné připravení rozvojového

gramů v rámci koňské turistiky,

projektu,

rozšiřování nabídky cestovního ruchu

nedostatečná podpora rozvoje mezi-

mikroregionu s cílem prodlouţit pobyt

národní spolupráce ze strany státu,

návštěvníků,

kraje.

intenzivnější vyuţití podpor z fondů EU na jezdecké stanice a budování stezek, vytvoření, zapojení a rozšiřování nových koňských stezek v regionu a okolí a jejich propojování.

8.8 Aktivity projektu Projekt je rozvrţen od června 2009, kdy byl zahájen, aţ do listopadu 2010, kdy bude oficiálně ukončen. Cílem mikroregionu je však, pokud to bude moţné, stihnout nejdůleţitější části projektu dodělat jiţ před létem 2010, aby v turistické sezóně mohly stezky jiţ fungovat. Bude to rychlejší a dřívější propagace moţností cestovního ruchu v mikroregionu, neţ kdyby byly stezky zprovozněny aţ po ukončení projektu, tudíţ aţ v letní sezóně 2011. V tuto dobu budou jiţ stezky zaběhnuté a mohou se vylaďovat drobné detaily.


58

Tab. 15. Rozvržení aktivit v průběhu celého projektu [interní materiály mikroregionu] Období

Aktivity

Červen – Srpen 2009

vstupní konzultace a pracovní jednání v rámci projektového týmu

Září – Listopad 2009

mapování terénu – moţnosti vyuţití koňských stezek, jezdeckých stanic a úvazišť

Listopad 2009 – Březen 2010 vypracování návrhu řešení koňských stezek a moţnosti propojení, pojmenování stezek, napojení na stanice Březen – Květen 2010

realizace společného marketingu, sběr dat, informací, fotografií stájí a doprovodných produktů určených pro propagaci koňské turistiky

Duben – Červenec 2010

realizace značení koňských stezek

Srpen – Říjen 2010

v návaznosti na značení stezek realizace drobné údrţby brodů, v případě nutnosti výsadba krajinných prvků a instalace úvazišť tak, aby nebyly narušeny místní ekosystémy

Červen - Říjen 2010

propagace projektu, školení a vzdělávání


hodnocení projektu a konečné vyúčtování

Zadavatelem ţádosti o dotaci a realizátorem celého projektu je mikroregion Hodonínsko se sídlem na Městském úřadě v Hodoníně. Jsou to však vesměs úředníci nemající ţádné tušení o koních a podobných tématech. Má pozice v tomto projektu „Turistika na koni - Hodonínsko“ je tedy hlavní odborný poradce na obor koně a koňskou turistiku. Dělala jsem také návrhy některých koňských stezek v mikroregionu. Mým úkolem v rámci tohoto projektu je také sběr dat, informací a fotografií stájí určených pro tvorbu propagačních materiálů, zejména však propagační broţurky, která je obsahově nejrozsáhlejší. Samozřejmě také její návrh, jak by měla vypadat a co vše by měla obsahovat. Tento úkol je hlavním bodem této diplomové práce.


9

59

PROJEKT PROPAGACE JEZDECKÉ TURISTIKY V MIKROREGIONU HODONÍNSKO

Projekt propagace jezdecké turistiky v mikroregionu Hodonínsko je v rámci celého projektu „Turistika na koni - Hodonínsko“ realizován v závěrečné fázi projektu, kdy jsou jiţ vyznačeny stezky a dělají se poslední dokončovací úpravy. Cílem tohoto diplomového projektu je vytvořit propagační materiál pro mikroregion Hodonínsko. Dále se pak budu věnovat také další tištěné propagaci, jako jsou letáky, poutače a reklamní předměty. Pro mikroregion zpracuji propagační broţurku, která bude obsahovat něco o mikroregionu, mapky jednotlivých stezek a seznam jezdeckých stanic s výpisem sluţeb, které poskytují. Při tvorbě tohoto průvodce budeme postupovat podle etap propagačního procesu zmiňovaných v teoretické části.

9.1 Koncepční fáze Marketingovým záměrem projektu „Hodonínsko – turistika na koni“ je zejména rozšíření moţností cestovního ruchu v mikroregionu a zlepšení jeho atraktivnosti pro české i zahraniční turisty. S tím souvisí i spolupráce s rakouskými kolegy z okresu Poysdorf, kteří jiţ mají stezky vypracované a na které se budou české stezky napojovat. Tento projekt je ojedinělý tím, ţe bylo zaţádáno o dotace z evropských fondů pro tak malý subjekt, jakým je mikroregion. Projekty jezdecké turistiky se většinou realizují v rámci celého kraje. O to začal usilovat Jihomoravský kraj v roce 2006, kdy vytvořil koncept projektu „Putování na koni – Jiţní Morava“. Tento projekt však nebyl nikdy zrealizován. Právě proto se rozhodl Městský úřad v Hodoníně zrealizovat jej, alespoň pro svůj mikroregion Hodonínsko. Aby se však tyto jezdecké stezky mohly napojit na ty v Rakousku, musíme nakonec k mikroregionu přidat ještě region Podluţí, který je spojovacím článkem mezi oběma výše zmíněnými destinacemi. Základní strategií tohoto projektu propagace je vytvořit nejprve seznam jezdeckých stanic, které jsou ochotné poskytovat své sluţby okolo jedoucím jezdcům na koni, dále pak zjistit všechna zajímavá místa na jiţ zmapovaných jezdeckých stezkách o v jejich blízkosti a základní informace o obcích, jimiţ tyto stezky budou procházet a nakonec vytvořit jezdeckého průvodce pro turisty na koni mířící na jiţní Moravu.


60

9.1.1 Časový harmonogram propagace Tab. 16. Časový harmonogram propagace projektu „Turistika na koni - Hodonínsko“ [vlastní zpracování] Období

Aktivity

Zpracovatel/Odpovědná osoba


distribuce dotazníků do potenciálních Lenka jezdeckých stanic, jejich vysbírání a vyhodnocení

Únor – Duben 2010

vypracování návrhu propagačního Lenka materiálu, příprava konceptu webových stránek se základními informacemi o koňských stezkách a stanicích v mikroregionu, další zajímavosti

Květen 2010

realizace marketingu – tisk a výroba Zadání tisku – MÚ Hodonín propagačních materiálů společností Tisk – REP-tisk Jeseník REP-tisk z Jeseníku

Červen 2010

distribuce propagačních materiálů

MÚ Hodonín

uvedení webových stránek do provo- Lenka zu Červenec - Září 2010 propagace projektu, školení a vzdě- MÚ Hodonín lávání

Jezdecké stanice

9.1.2 Obsah tištěných materiálů Hlavní informační materiál bude mít následující obsah: Úvodní informace; co je to hipoturistika; seznamy jezdeckých stanic, jejich kontaktní údaje, sluţby, které nabízí; mapy jezdeckých stezek; pravidla chování jezdců na koňských stezkách; důleţité kontakty na mikroregion, případně odkaz na webové stránky, kde budou dostupné aktuální informace.


61

9.1.3 Podoba materiálu Propagační materiál bude ve formě broţurky velikosti A5 na výšku. Předpokládaný počet výtisků bude závislý na kalkulaci výtisků a na celkových finančních prostředcích. Zatím je předpoklad tištěného nákladu 5 000 ks, coţ pokryje potřebu na 1 rok. Materiál bude rozdáván na informačních centrech, hipoakcích apod. Rozsah práce je odhadován na 20 stran. 9.1.4 Frekvence tisku Propagační materiál bude vytištěn na počátku otevření koňských stezek a pak v závislosti na nedostatek materiálu na kontaktních místech. V případě velkých změn, jako jsou nové stezky, nové jezdecké stanice apod., je potřeba tento propagační materiál aktualizovat a inovovat. Aktuální změny v průběhu roku je nutno ošetřit tak, ţe v propagačním materiálu bude odkaz na webové stránky, kde budou aktuální informace.

9.2 Tvůrčí fáze V počátku je důleţité zjistit, kdo z chovatelů koní v regionu je ochoten nechat svou stáj zaregistrovat jako jezdeckou stanici. Ta bude slouţit jako tzv. záchytná stanice, kde bude moci jezdec svého koně přes noc ustájit, a to buď přímo ve stáji, v ohradě, popř. uvázaného na úvazišti. Jezdci tu budou poskytnuty sluţby, jako je veterinář, kovář, transport koní apod. podle individuálních dispozic jednotlivých stanic. Všechny tyto informace jsou posbírány pomocí dotazníkového šetření. 9.2.1 Dotazníkové šetření Dvoustránkový dotazník (viz Příloha P II) byl nabídnut asi 20 chovatelům koní v obcích: Terezíně, Čejkovicích, Mutěnicích, Dubňanech, Ratíškovicích, Vacenovicích, Vracově, Rohatci, Dolních Bojanovicích, Josefově, Prušánkách, Luţicích, Moravské Nové Vsi a Lanţhotě. 9.2.2 Výsledky dotazníkového šetření Během dvou měsíců byl vysbírán od jednotlivých chovatelů, kteří byli ochotni ho vyplnit. Celkem je tedy 10 jezdeckých stanic v celé oblasti, které budou buď přímo na jezdeckých stezkách, nebo v jejich blízkosti. Jsou jimi:


62

1. Jezdecká stanice Podkova (Vracov) 2. Jezdecký klub hřebčín Dobrovský Vacenovice 3. JK Nesyt (Hodonín) 4. Mini farma Vlasta Ratíškovice 5. Ráj koní (Dolní Bojanovice) 6. Ranč Lanţhot 7. Ranč Podluţí s. r. o. (Moravská Nová Ves) 8. Ranch Strong Will, a. s. (Dolní Bojanovice) 9. Ranč Tiché údolí (Mutěnice) 10. Rudník s. r. o. (Vacenovice) 11. TJ Moravia Dubňany o. s. Z dotazníkového šetření je sestaven profil kaţdé jezdecké stanice, který bude zveřejněn v informační broţurce a i na internetu, aby k těmto informacím měli přístup všichni, a zejména jezdci na koních, pro které je tato informace prioritně určena. Od těchto chovatelů jsou také vybrány fotografie jejich rančů a sídel, které budou pouţity v informační broţuře.

9.3 Výrobní fáze Dále se můţe postoupit do výrobní fáze. Propagační broţurka je hotová a můţe jít do tiskárny. Po důkladném prozkoumání moţností tiskáren jak v okolí, tak i po celé České republice, a jejich kalkulací na vytištění těchto propagačních

materiálů

byla

vybrána

tiskárna

REP-tisk

z Jeseníku. Tato firma se oproti jiným společnostem specializuje na nízkonákladový tisk, jejich nabídka výtisku byla v některých případech téměř 5x niţší neţ u konkurence. Proto je tato firma pro nás nejzajímavější a bylo by dobré ji vyuţít. Cena je za tisk v nejvyšší kvalitě. Firma pouţívá jako zatím jediná v republice tiskařský stroj na obrázku, který zaručuje špič- Obr. 9. Tiskařský stroj kovou kvalitu. Společnost na něm tiskne materiály například pro firmy REP-tisk společnost komoru a další.

Siemens

nebo

Tutor,

hospodářskou


63

Parametry propagační broţury a její tisk Následující tabulka udává parametry propagačního materiálu uvedené v objednávkovém formuláři. Tab. 17. Parametry navrhované propagační brožury [vlastní zpracování] 1. Počet kusů

5000

2. Formát

A5

3. Obálka 3.1 Typ papíru

Křída (130g)

3.2 Barevnost

1. strana … 4 barvy (plnobarevný CMYK) 2. strana … 4 barvy (plnobarevný CMYK)

4. Vnitřek 4.1 Počet stran bez obálky

20 stran

4.2 Typ papíru

Křída (100g)

4.3 Barevnost

4/4 (plnobarevný CMYK)

5. Knihařské zpracování

V1 (vazba šitá na 2 skobičky)

Tyto parametry tisku budou zadány společnosti REP-tisk, která se postará o jejich vytištění. Níţe máme uvedeny náklady tisku při různém mnoţství propagačních materiálů. Mikroregion Hodonínsko měl však poţadavek 5 000 ks. Kalkulace při mnoţství 1 000 kusů je zde pro ilustraci, jak je výhodné vytisknout více materiálů hned neţ později dotiskem. Důleţité je však mnoţství nepřehnat, aby to nebyly spíš zbytečné náklady. Jak jde vidět v následující tabulce, rozdíl v ceně za jeden výtisk se při vyšším počtu kusů sniţuje o více jak 11 Kč. Tab. 18. Kalkulace nákladů při tisku různého množství materiálu [vlastní zpracování] Kalkulace při nákladu 1 000 ks propagačního materiálu Celková cena s DPH Cena za 1 ks

18 844 Kč 18,9 Kč

Kalkulace při nákladu 5 000 ks propagačního materiálu Celková cena s DPH Cena za jeden kus

37 290 Kč 7,5 Kč


64

Dodání tiskovin Tiskoviny je moţno si vyzvednout v termínu dodání osobním odběrem ve skladu, Slezská 535/2, Jeseník. Při převzetí tiskové zakázky osobně zákazníkem je na ţádost zákazníka předvedeno zboţí. Převzetí zboţí nebo tiskovin osobně v prodejně musí být vţdy písemně potvrzeno a současně zde musí být uvedeno, zda bylo zboţí nebo tiskoviny kupujícímu předvedeno či nikoliv. Případně je moţno, dle volby kupujícího, dodat zboţí nebo tiskoviny prostřednictvím pošty profi balíkem, přepravní sluţbou PPL či jiným dopravcem, a to na adresu uvedenou kupujícím. Cena poštovného kaţdé jedné objednávky prostřednictvím internetového obchodu je 260 Kč bez DPH. Cena za dodání poštou profi balíkem je pak minimálně 100 Kč, přepravní sluţbou PPL je minimálně150 Kč bez DPH nebo se cena řídí zaškrtnutou sluţbou v ceníku či na elektronické objednávce. Přesná výše nákladů na přepravu bude kupujícímu sdělena na poţádání na základě váhy a přesného místa dodání. Poštovné je splatné spolu s úhradou kupní ceny za zboţí nebo tiskoviny při dodání zboţí nebo tiskovin není-li dohodnuto jinak. Zboţí nebo tiskoviny dodávané prostřednictvím přepravce je vţdy prodávajícím zabaleno do ochranných obalů způsobem obvyklým, tak aby se předešlo poškození zboţí nebo tiskovin, kdy pouţité ochranné obaly, resp. jejich potisk či popis nemusí korespondovat s dodávaným zboţím nebo tiskovinami. Kalkulace dopravy tiskovin Naše tiskoviny budou doručeny poštou. Při předpokladu, ţe jeden výtisk váţí 75 gramů (kvalifikovaný odhad), pak 5000 kusů bude váţit 375 kg. Předpoklad: Tiskoviny se rozdělí po 200 kusech do 25 balíků. Kaţdý balík bude váţit 15 kg. Podle Kalkulátoru zásilky České pošty stojí jeden takový balík 78 Kč. Tab. 19. Kalkulace balíku propagační brožury [vlastní zpracování] Charakteristika balíku 1 poštovní balík

Cena zásilky 0 078 Kč

- 200 ks výtisků - váha 15 kg - rozměry cca 45x30x20 cm 25 poštovních balíků - 5 000 ks výtisků - váha 375 kg

1 950 Kč


65

9.4 Realizační fáze Vytištěné broţury budou rozeslány do všech turistických informačních center v Jihomoravském kraji (45 informačních center) a dále do turistických informačních center ve všech okresních městech České republiky (bez Jihomoravského kraje je to 69 TIC). Dále bude broţura k dostání ve vybraných ubytovacích zařízeních v mikroregionu. Propagační broţurka bude také umístěna ke staţení na internetových stránkách mikroregionu Hodonínsko. 9.4.1 Umístění propagačních materiálů a jejich doprava Propagační materiály budou do míst určení rozposlány poštou spolu s informačním dopisem pro zaměstnance center s popisem, o co se jedná, kontaktními údaji v případě, ţe broţurky budou plně rozdány a budou mít zájem o další, a poděkováním za poskytnutí materiálů zájemcům. Turistická informační centra Turistická informační centra (TIC) jsou velmi kvalitní informační servis, neboť je zde záruka oslovení cílové skupiny turistů. Úkolem TIC je schopnost podat zájemci informace v přehledné, jednoduché a lákavé podobě. V Jihomoravském kraji je 45 turistických informačních center. Do kaţdého z těchto center bude rozesláno 20 ks propagačního materiálu, jelikoţ jsou nejblíţe ke stezkám v mikroregionu Hodonínsko a regionu Podluţí. Dále budou broţury rozeslány na informační centra ve všech okrasních městech po celé České republice. TIC je 69 ve všech okresních městech. Náklad 10 kusů na jedno turistické informační centrum. Ze zkušeností ze Zlínského kraje víme, ţe tyto broţury jsou na centrech buď spíše k nahlédnutí, nebo o ně není tak velký zájem. Proto by dané mnoţství mělo stačit. Na daná turistická informační centra budou propagační materiály rozeslané zásilkovou sluţbou České pošty. Distribuce a její náklady Pomocí kalkulátoru České pošty jsme si vypočítali cenu obyčejného balíku podle váhy a rozměrů. Balík o hmotnosti do 1,5 kg a rozměrech 25x20x20 cm stojí 43Kč.


66

V následujících tabulkách jsou uvedeny kalkulace jednotlivých balíků rozesílaných po turistických informačních centrech. Do TIC v okresních městech České republiky bude prozatím posláno 10 ks broţurky. Jeden balík bude váţit cca 0, 75 kg a celkově se musí do okresních měst rozeslat 69 balíků. Seznam infocenter je uveden v příloze P III. Tab. 20. Kalkulace nákladů na rozeslání propagačních brožur do informačních center v okresních městech ČR [vlastní zpracování] Charakteristika balíku 1 poštovní balík


- 10 ks výtisků - váha 0,75 kg - rozměry cca 22x15x5 cm 69 poštovních balíků

2 967 Kč

- 690 ks výtisků - váha 51,75 kg

Do turistických informačních center v Jihomoravském kraji bude zasláno prozatím 20 výtisků. Je to více neţ v ostatních centrech po republice zejména proto, ţe tyto centra jsou nejblíţe plánovaným stezkám, a také je předpoklad, ţe na stezky v mikroregionu Hodonínsko budou jezdit zejména lidé z bliţšího okolí, neţ je třeba Ústecký kraj. Celkově bude tedy rozesláno 45 balíků váţících asi 1,5 kg. Seznam infocenter je uveden v příloze P IV. Tab. 21. Kalkulace nákladů na rozeslání propagačních brožur do informačních center v Jihomoravském kraji [vlastní zpracování] Charakteristika balíku 1 poštovní balík


- 20 ks výtisků - váha 1,5 kg - rozměry cca 22x15x10 cm 45 poštovních balíků - 900 ks výtisků - váha 67,5 kg

1 935 Kč


67

Další broţurky budou rozvezeny do jezdeckých stanic v mikroregionu. Počítá se s nákladem asi 400 ks, vzhledem k tomu, ţe majitelé mají své známé „koňáky“ i v jiných krajích, popřípadě na jezdeckých soutěţích a mohou je rozdat. Náklady na dopravu materiálů do jezdeckých stanic budou cca 2 000 Kč na benzín. Zbylé materiály budou jednak zásobou pro informační centra, budou rozdávány na akcích spojených s koňmi, či na veletrzích. Uvaţuje se také o rozvezení materiálů do vybraných ubytovacích a restauračních zařízení. Propagační materiál v elektronické podobě ke staţení Dále se propagační broţura umístí v elektronické podobě ve formátu PDF na webové stránky mikroregionu Hodonínsko (www.hodonicko.info) a na stránkách Centrály cestovního

ruchu

–

Jiţní

Morava,

kde

je

oddělení

propagačních

materiálů

(http://www.ccrjm.cz/propagacni-materialy/). Zde můţeme umístit upoutávku na naši propagační broţurku. Broţurka můţe být také vystavena na portálech informačních center v Jihomoravském kraji, jejichţ seznam je uveden v příloze P IV. Na webových stránkách Turistického rezervačního portálu Jiţní Morava (http://www.jiznimorava.info/jizda-na-koni/) budou zaznačeny nové jezdecké stanice. Lidé a jezdci, kteří přijdou na tento portál, si tak mohou prohlédnout nabídku jednotlivých stanic i s jejich kontaktními údaji a fotkami. U kaţdé stanice je pak mapka s přesným umístěním stanice a zaznačenou koňskou stezkou a také navigace přes GPS. Mohou si zde také rovnou rezervovat ubytování v průběhu své jezdecké pouti, coţ je další výhodou tohoto portálu. Podobné funkce má i oficiální portál cestovního ruchu jiţní Moravy (http://www.jiznimorava.cz/), který má v sekci „Co vidět, co zaţít“ odkaz na „Turistiku na koni“. V rámci této části se mohou opět prezentovat jednotlivé stáje, budou tu informace o jejich sluţbách a umístění v rámci republiky v mapovém podkladu.

9.5 Vyhodnocovací fáze Jak bylo řečeno v teoretické části, i propagace by měla mít nějakou zpětnou vazbu či kontrolu. Tuto fázi však v této práci provézt nemůţeme, jelikoţ je to návrhová práce propagačního materiálu. Vyhodnocovací fáze se bude provádět nejdříve po první turistické sezóně, kdy se uvidí, kolik lidí navštívilo tyto nově zbudované hipostezky. Na webových stránkách těchto hipostezek můţe být provedeno dotazníkové šetření, kde budou moci lidé vyplnit, jak se jim stezky líbí, které stezky si projeli a co jim zde chybí.


68

9.6 Další moţnosti propagace koňské turistiky v oblasti 9.6.1 Informační portál – webové stránky Informační portál pro koňskou turistiku v mikroregionu Hodonínsko a regionu Podluţí musí být sestaven na počátku zahájení propagace. Jezdci a zájemci o jízdu na koni zde získají všechny důleţité informace o koňských stezkách, jejich trasách, aktualitách či akcích. Díky tomuto portálu budou mít aktuální informace přímo doma v počítači a nemusí nikam chodit. Navíc je zde moţné uvést daleko více informací neţ v v tištěných propagačních materiálech, jejichţ kaţdý nový výtisk stojí další finanční prostředky. Webové stránky mají jednu sazbu na celý rok a kolik je v nich informací, to záleţí na kapacitě webu. Konkrétní popis a struktura webových stránek Zde uvedeme konkrétní popis, jak budou webové stránky vypadat, aby se mohl stát kvalitním funkčním informačním portálem. Opět bude nutné nahlíţet na webové stránky ze všech hledisek rozdělení dle cílových skupin. Název webových stránek Název by měl být jednoduchý a pokud moţno dobře zapamatovatelný. Návrhem je název „Hipostezky Hodonínsko“. Struktura portálu Zde uvedeme představu struktury stránek, jak by měly vypadat a co vše by měly obsahovat. Informace na webu budou postupně přibývat, a také bude nutné obnovovat a aktualizovat webové stránky. Titulní strana -

Úvodní přivítání návštěvníků, uvedení do problematiky, popřípadě něco málo o mikroregionu,

-

Aktuality – nejnovější informace z oblasti hipoturistiky v oblasti,

-

Seznam akcí v následujícím měsíci – seznam či pozvánky na akce spojené s koňmi, popř. akce sportovního či kulturního rázu, které se konají v blízkosti stezek.


69

Boční panel -

Kontakty – uvedení kontaktů (email, telefon, adresa) na mikroregion Hodonínsko a osobu pověřenou vedením tohoto projektu, kontakt na administrátora webových stránek pro moţnost přidávání aktuálních informací

-

Jezdecké stezky – Základní informace o jednotlivých hipostezkách v oblasti (délka trasy, přesný popis trasy, jezdecké stanice v okolí, fotografie, moţnost rozkliknout si mapu s vyznačenou trasou.

-

Jezdecké stanice – Seznam jezdeckých stanic v oblasti s moţností rozkliknout si samostatnou stránku s veškerými potřebnými informacemi o stanici, kontakty, fotografiemi a mapou s konkrétním umístěním stanice v rámci stezek.

-

Pravidla chování jezdců na koňských trasách – Základní informace o chování na koňských stezkách, které jsou platné v celé České republice.

-

Články – Moţnost přečíst si články a reportáţe, které byly o jezdeckých stezkách v oblasti napsány a vydány.

-

FAQ – nejčastější otázky a odpovědi. Tato sekce bude naplňována postupně podle otázek lidí a informací na ně.

-

Napište nám – Stránka s moţností rychlého odeslání dotazu či připomínky přímo administrátorovi bez nutnosti otevírat vlastní poštovní schránku.

-

Vyhledávač – Moţnost vyhledávat informace na celém portálu pomocí jednoduchého vyhledávače.


70

Obr. 10. Návrh webových stránek podporující povědomí o koňských stezkách v mikroregionu [vlastní zpracování] Vlastnosti webových stránek -

Aktuálnost webu – Informace uvedené na portálu musí být aktuální. Návštěvníci webu se mohou rozhodovat podle těchto stránek i na poslední chvíli před odjezdem, proto je nutné, aby informace zde zveřejněné byly aktuální a pravdivé.

-

Prolinkování – Tady jde o vzájemné propojení souvisejících portálů, které přináší návštěvníkům webu informace i o dalších atraktivitách regionu. Měly by zde být odkazy na Mikroregion Hodonínsko, region Podluţí, jednotlivé obce zahrnuté v tomto projektu, destinačními servery (ubytovny, penziony, hotely, restaurace, turisticky zajímavá místa apod.). Propojení s jinými stránkami je také velmi dobrou vzájemnou propagací.

-

Bannery - Bannery jsou typem reklamy, se kterými se můţe obchodovat a stanou se tak zdrojem financování. Vzhledově jsou to malé obrázky, po jejichţ prokliknutí se dostanete na webové stránky jiné organizace zobrazené na banneru.


71

Jazykové mutace – Z hlediska provázanosti jezdeckých stezek v mikroregionu se stezkami v Rakousku by webové stránky měli být minimálně, kromě českého jazyka, v angličtině, popřípadě v němčině.

Tvorba webových stránek a péče o ně Webové stránky lze nechat vytvořit na objednávku od specializované firmy. Specialisté umí vytvořit vzhledově velmi originální stránky. Jejich práce však stojí nemalé peníze. Z průzkumu informačních portálů o koňské turistice z jednotlivých krajů České republiky můţeme posoudit, ţe většina těchto stránek je tvořena dobrovolníky a nadšenci z občanského sdruţení, které má na starosti jezdeckou turistiku v kraji či majiteli jezdeckých stájí. Pro v rámci úspory finančních prostředků můţeme nalézt dobrovolníka, nejlépe nadšence pro koně a koňskou turistiku, který má dobré znalosti v tvorbě webových stránek a bude ochotný stránky spravovat buď zadarmo, nebo za menší ohodnocení. V případě, ţe se jezdecká turistika v oblasti časem stane velmi atraktivní, nebude problém udělat stránky novější, v případě volný finančních prostředků i s pomocí specializované firmy. Kalkulace webových stránek Pokud by se webové stránky zpracovávali dobrovolníkem z řad „koňáků“, jedná se zde o jednoroční sazbu placenou kaţdý rok. Níţe je analýza tří nejznámějších portálů pro jednoduchou tvorbu webových stránek. Tab. 22. Cenové programy jednotlivých portálů a jejich služby [vlastní zpracování] Webové portály

estranky.cz

websnadno.cz

webnode.cz

Název

komerční

professional

profi

Kapacita paměti

5 GB

10 GB

5 GB

Počet fotografií

neomezený

neomezený

Datový přenos

10 GB/měsíc

neuvedeno

neomezeně

Jazykové mutace

Ano

Ne

Ano

Přístup přes FTP

Ano

Ano

Ano

Soubory ke staţení

Ano

Ano

Ano

Reklama provozovatele

Ne

Ne

Ne

Vlastní reklama

Ano

Ano

Ano

Cena s DPH

1 800 Kč/rok

1 440 Kč/rok

4 999 Kč/rok


72

Z pohledu ceny a celkové kapacity paměti bychom mohli vybrat sluţbu firmy websnadno.cz. Avšak tato firma neposkytuje jazykové mutace, které jsou pro mikroregion důleţité. Jak bylo jiţ zmíněno výše, mikroregion sousedí s Rakouskem, na jehoţ stezky se bude napojovat. Z tohoto důvodu by měly mýt stránky minimálně v češtině a angličtině nebo němčině. Proto bychom vybrali firmu estranky.cz, která je sice trochu draţší, ale mutace poskytuje. Případnou potřebu větší kapacity webu je moţno dokoupit. 9.6.2 Letáky Na první pohled dokáţou upoutat letáky, pokud jsou pěkné graficky zpracované. Na první pohled musí být jasná nejdůleţitější informace. Podrobnější informace zákazník zjistí při důkladnějším prohlédnutí propagačního materiálu. Letáky mohou být umístěny v TIC, v ZOO, na vlakových či autobusových nádraţích, v obchodech s jezdeckými potřebami apod. Navíc letáky jako levnější alternativa reklamy mohou být umístěny po celé republice. Kalkulace letáků Kalkulaci letáků jsme vytvářeli opět u firmy REP Tisk z Jeseníku, která je na trhu nejlevnější. V následující tabulce jsou uvedeny základní parametry letáku a jeho výsledná kalkulace u společnosti REP Tisk. Tab. 23. Kalkulace a parametry letáku [vlastní zpracování] Počet kusů

20 000 ks

Formát

A5 (148x210 mm)

Typ papíru

Křída (100g)

Barevnost - přední strana

Plnobarevný tisk

- zadní strana

Není

Celková cena s DPH

4 818 Kč

Cena za jeden kus

0,2 Kč/ks


73

Dodání reklamních letáků Celková hmotnost je odhadována na 62 kg. Tab. 24. Kalkulace dodání tištěných letáků od výrobce [vlastní zpracování] Charakteristika balíku

Cena zásilky

1 poštovní balík

078 Kč

- 5 000 ks výtisků - váha cca 15 kg - rozměry cca 45x30x30 cm 4 poštovní balíky

312 Kč

- 20 000 ks výtisků - váha 62 kg

Distribuce letáků Letáky budou distribuovány do informačních center spolu s propagačními broţurkami, rozdávány na akcích a veřejných místech, jako je ZOO, koupaliště apod.

9.6.3 Dárkové předměty Můţeme také nechat udělat propagační předměty, jako jsou klíčenky, kalendáře apod. Mohou být buď k prodeji na jednotlivých jezdeckých stanicích či informačních centrech v oblasti jezdeckých stezek. Tab. 25. Vybrané reklamní předměty [vlastní zpracování] Název reklamního

Katalogové číslo

Náhled reklamního

předmětu

Cena produktu bez DPH

předmětu

Kat. číslo: 27707-19 TRUDY přívěsek

Kat. cena : 9,95 Kč

(píšťalka)

Cena tisku: laserový potisk do 3cm2 3,20 Kč/ks + 250 Kč tisková příprava


74

Název reklamního

Katalogové číslo

Náhled reklamního

předmětu

Cena produktu bez DPH

předmětu

Kat. číslo: 27710-30 KELBY přívěsek

Kat. cena : 9,95 Kč

(moţnost uschovat léky a

Cena tisku: laserový potisk do

mít je při ruce)

3cm2 3,20 Kč/ks + 250 Kč tisková příprava

BOLDER přívěsek (karabinka na připevnění malých nezbytností)

Kat. číslo: 23138-19 Kat. cena : 14,80 Kč Cena tisku: sítotisk do 30cm2 4,80 Kč/ks + 250 tisková příprava potisk na černou tkaninu, bíle

Kalkulace na reklamní předměty Náklady na reklamní předměty jsou sloţeny z nákupu reklamních předmětů, technické přípravy tisku, kdy se musí vytvořit šablona pro tisk, a jejich následného potištění. Na předmětech bude nápis „Hipostezky Hodonínsko“. Tab. 26. Kalkulace nákladů na tisk reklamních předmětů [vlastní zpracování] Charakteristika reklamního předmětu

Náklady na reklamní předmět

Náklady na 200 ks píšťalka

3 456 Kč

Náklady na 1 ks

17,28 Kč

Náklady na 200 ks lékovka

3 456 Kč

Náklady na 1 ks

17,28 Kč

Náklady na 400 ks karabinka

9 708 Kč

Náklady na 1 ks

24,27 Kč

Celkové náklady výroby

16 620 Kč


75

Dodání reklamních předmětů Cena poštovného kaţdé jedné objednávky (bez ohledu na mnoţství zboţí nebo tiskovin) prostřednictvím internetového obchodu je 60 Kč bez DPH. Cena za dodání poštou profibalíkem je 100 Kč, přepravní sluţbou PPL je 150 Kč bez DPH. Jelikoţ nevíme přesnou hmotnost a objem balíku, vyčleníme na tuto dopravu částku 1 000 Kč, která by měla být dostačující. Distribuce reklamních předmětů Reklamní předměty budou rozvezeny spolu s propagačními materiály do jezdeckých stanic, kde budou prodávány zájemcům z řady jezdeckých turistů, kteří navštíví tyto jezdecké stanice. Cena píšťalky a lékovky bude 20 Kč a cena karabinky 25 Kč, coţ jsou výrobní náklady produktů. Tímto se vrátí určité peníze vloţené do propagace a bude se za tyto příjmy moci nechat potisknout další mnoţství reklamních předmětů.


76

9.7 Ekonomické zhodnocení propagačního projektu 9.7.1 Ekonomické zhodnocení projektu Na celý projekt tištěné propagace koňské turistiky v mikroregionu bylo vyčleněno 70 000Kč. Celá částka však není určena jen na propagační broţurku, proto jsou do této kalkulace zahrnuty i další tištěné materiály a reklamní předměty. Tab. 27. Kalkulace nákladů na tvorbu a realizaci celého projektu tištěné propagace [vlastní zpracování] Charakteristika propagačního materiálu

Náklady na reklamní předmět

Propagační broţura 37 290 Kč

Tisk

1950 Kč

Doprava Distribuce

6 902 Letáky

Tisk

4 818

Doprava

312 Reklamní předměty

Koupě a potisk

16 620

Doprava

1 000

Celkové náklady výroby

68 892 Kč

Z cenové kalkulace vyplývá, ţe jsme náklady na tištěnou propagaci nepřesáhly stanovenou částku 70 000 Kč.


77

9.8 Riziková analýza projektu Při podrobnějším pohledu si však uvědomíme, ţe projekt je ohroţen ve všech fázích, a to jak ve fázi přípravné, tak i realizační a provozní. Aby se těmto rizikům mohlo předejít, musíme se nad nimi zamyslet a definovat je. Nyní tedy přejdu k jednotlivým fázím. Tab. 28. Riziková analýza projektu tištěné propagace [vlastní zpracování] Rizikový faktor

Pravděpodobnost výskytu

Dopad

Koncepční fáze projektu propagace Podcenění časové náročnosti projektu

Střední

Nízký

Střední

Vysoký

Nízký

Střední

Nízký

Nízký

Nízký

Nízký

Střední

Vysoký

Vysoký

Střední

Střední

Vysoký

Nedostatečná propagace

Střední

Střední

Malá návštěvnost

Střední

Nízký

Podcenění potenciálních oponentů celého projektu koňských stezek Tvůrčí fáze projektu propagace Nekvalitní zpracování informací o jezdeckých stanicích Špatně zaznačené koňské stezky v mapových podkladech propagačního materiálu Výrobní fáze projektu propagace Špatně provedené výběrové řízení na výrobce propagačního materiálu Špatně stanovený rozpočet projektu Realizační Špatný odhad mnoţství rozeslaných propagačních materiálů Provoz stezek Nedostatek schopných a zodpovědných lidí starajících se o stezky


78

Podcenění časové náročnosti přípravy Podcenění časové náročnosti by mělo za následek posunutí počátku propagace celého projektu „Turistika na koni – Hodonínsko“. Jelikoţ vytvoření propagačního materiálu a následné propagace se uskutečňuje aţ na závěr celkového projektu, byl by dopad relativně nízký. I při včasné propagaci se neočekává velký příliv jezdeckých turistů hned od počátku otevření stezek. Navíc projekt končí v listopadu, avšak vedení mikroregionu jej chtělo dodělat ještě před začátkem letní turistické sezony. Takţe dopad je opravdu minimální. Minimalizace rizika je tedy ve správném rozplánování projektu a dodrţování tohoto časového plánu. Podcenění potenciálních oponentů celého projektu koňských stezek Moţným rizikem je podcenění oponentů celého projektu. Jsou lidé, kterým se nemusí líbit, kudy stezky vedou, popřípadě to mohou být majitelé pozemků, se kterými nebyly vyřešeny majetkoprávní vztahy. Dopad takového rozporu je velmi vysoký, jelikoţ by mohlo dojít k úplnému zrušení určitého úseku stezky. Minimalizace rizika je v právním ošetření realizace celých jezdeckých stezek. Nekvalitní zpracování informací o jezdeckých stanicích Nekvalitní zpracování informací o jezdeckých stanicích můţe mít za následek nízké vyuţívání jednotlivých jezdeckých stanic, jelikoţ podle propagačních materiálů nemusí poskytovat sluţby, které jezdci na koních poţadují. Minimalizace tohoto rizika spočívá v kvalitní přípravě dotazníku pro majitele jezdeckých stanic a jejich správné vyplnění. Pokud majitelé stezek správně nevyplní dotazník, nesou zodpovědnost za nevyuţitelnost svých stanic sami. Špatně zaznačené koňské stezky v mapových podkladech propagačního materiálu Špatné zaznačení stezek v mapových podkladech propagačního materiálu nemá aţ tak velký dopad vzhledem k tomu, ţe stezky budou dobře značeny jezdeckými značkami, směrovkami a rozcestníky, stejně jako turistické či cykloturistické stezky. Pokud se tedy jezdec bude řídit značením v přírodě, nemůţe se ztratit. Minimalizace rizika je v přesném zaznačení koňských stezek v mapách.


79

Špatně provedené výběrové řízení na výrobce propagačního materiálu Pravděpodobnost výskytu tohoto faktoru je nízká stejně jako jeho dopad na projekt. Výrobce propagačních materiálů je vybrán jak podle nejlepší cenové nabídky vytištění propagační publikace, tak i podle doporučení recenzí na daného výrobce. Špatně stanovený rozpočet projektu propagace Špatně propočítané náklady na realizaci projektu propagace mohou mít za následek dodatečné finanční výdaje, které by v rámci celého projektu „Turistika na koni“ mohly chybět jinde. Avšak, jak jiţ bylo zmíněno výše, propagace projektu probíhá aţ na úplný závěr realizace projektu, tudíţ finanční prostředky z jiných oblastí jiţ budou vyčerpány a bude tedy potřeba pouţít finanční prostředky z kasy mikroregionu Hodonínsko. Minimalizaci tohoto rizika můţeme dosáhnout pomocí důkladného zjištění cen všech potřebných komodit a kvalitního propočítání veškerých výdajů ještě pře začátkem celého projektu. Špatný odhad mnoţství rozeslaných propagačních materiálů Tento faktor má vysokou pravděpodobnost, protoţe propagace v rámci celé České republiky ve větším rozsahu by byla velmi nákladná. Proto se musí vycházet z moţností, které poskytují finanční zdroje a také ze správného odhadu dopadu projektu. Minimalizace rizika je mizivá, protoţe nemůţeme v rámci projektu tušit, zda se například jezdci ze západních Čech rozhodnou vyjet na koňskou túru na jih Moravy a proto si zajdou do informačního centra pro propagační materiál. Proto bude propagační broţurka v elektronické podobě přístupná na internetu, kde bude pro jezdce vţdy dostupná. Nedostatek schopných a zodpovědných lidí starajících se o stezky Tento faktor je reálný z toho důvodu, ţe projekt realizuje dobrovolný svazek obcí (mikroregion), nikoli občanské sdruţení, jak je tomu v jiných částech republiky. Občanská sdruţení jsou sloţena z lidí ochotných se o koňské stezky starat, protoţe s tímto cílem do sdruţení šli. Ovšem mikroregion se o celé trasy stezek starat nebude. Můţe se tedy stát, ţe bez zájmu samotných chovatelů koní a majitelů jezdeckých stanic, se tyto stezky po určité době stanou neprůjezdnými. Minimalizaci tohoto rizika můţeme vidět v podpoře majitelů stájí a jejich motivaci k udrţování stezek v dobrém stavu.


80

Nedostatečná propagace Nedostatečnou propagací můţeme docílit nízké informovanosti jezdecké veřejnosti o moţnosti výletu na koni v mikroregionu Hodonínsko a moţnosti jet na koni aţ do sousedního Rakouska. Toto riziko můţeme minimalizovat řádnou propagací stezek pomocí médií, tištěnými materiály či účastí na zemědělských a turistických veletrzích. Malá návštěvnost stezek Malá návštěvnost stezek můţe být vyústěním předešlého rizika nedostatečné propagace, ale také nezájmem o danou destinaci. Jih Moravy je turisticky velmi oblíben pro své klima, přírodu, ale zejména proto, ţe je to uznávaná vinařská lokalita. To láká nejvíce turistů a na tuto skupinu se zde zaměřuje regionální rozvoj. Můţe to tedy znamenat, ţe jezdci na koních zdejší stezky nebudou tak přitahovat z toho důvodu, ţe pro koňské fanoušky tu není téměř ţádné sportovní nebo kulturní vyţití jako pro milovníky vína a vinných sklepů. Tento stav by se dal minimalizovat pořádáním menších či větších akcí pro fanoušky koní, jako jsou jezdecké dny, westernové závody, parkúrové skákání apod.


81

ZÁVĚR Koňská turistika je stále rozvíjející se relativně nový obor cestovního ruchu. Podpora této turistiky. Z hlediska komerčnosti veškerých forem zábavy je vhodné udrţovat koňskou turistiku jako část přírody. Právě spojení s přírodou bude hrát důleţitou roli při rozhodování o volbě strávení volného času. Diplomová práce na téma Projekt propagace koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko byla zpracována na základě teoretických poznatků z oblasti cestovního ruchu, marketingu na úrovni regionů a informací o tvorbě propagačních materiálů. Cílem práce bylo zpracovat projekt tvorby propagačního materiálu a postup jeho realizace a distribuce k zákazníkům. Projekt byl zaměřen zejména na tvorbu propagační broţury jako hlavního propagačního materiálu koňské turistiky v mikroregionu Hodonínsko. V koncepční fázi projektu byly uvedeny hlavní předpoklady práce, jak bude broţura vypadat, co bude obsahovat a jaké budou kroky při její tvorbě včetně časového harmonogramu práce. Tvůrčí fáze se zaměřila zejména na sběr potřebných materiálů, jejichţ hlavním článkem byl dotazník pro chovatele koní. Jeho vyplněním se staly jejich stáje jezdeckou stanicí, dá se říci odpočinkovou stanicí, pro turisty na koni. Turistům zde bude umoţněno ustájit svého koně přes noc a vyuţít také dalších sluţeb stanice. Na základě vyplněných dotazníků a také krajinných dispozic byly vytvořeny trasy koňských stezek, které však nejsou součástí této práce. Avšak mapy těchto stezek budou součástí propagační broţurky. Po vytvoření návrhu a schválení propagačního materiálu se přejde do výrobní fáze, kdy bude zadán tisk materiálu u vybrané společnosti. Poslední aktuální fází je fáze realizační, ve které je rozebráno, kde všude bude tento propagační materiál k dispozici a jakým způsobem do tohoto místa bude dodán. Vyhodnocovací fáze projektu proběhne nejdříve po skončení turistické sezóny. Pak se bude moci zhodnotit, zda měl celý projekt úspěch, jestli je něco potřeba zlepšit či vytvořit do sezony další. Kromě propagační broţurky jsem se také zabývala navrţením dalších moţností tištěné propagace spolu s kalkulací nákladů na výrobu, tak aby bylo vyuţito celkové částky určené pro tištěné materiály propagace. Celý projekt byl nakonec podroben rizikové analýze a byla navrţena řešení, jak rizikovým situacím předejít nebo jak je alespoň eliminovat. Předpokladem celého projektu na realizaci koňské turistiky je, ţe se jako součást cestovního ruchu mikroregionu Hodonínsko do budoucna stane automatickou záleţitostí a bude vnímána jako jeho neoddělitelná součást.


82

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY Monografie [1]

HOLLÝ, K. Jezdecká turistika. 1. dotisk. Ostrava: Montanex, 2007. 110 s. ISBN: 807225-104-X.

[2]

HORNER, S. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. 1. vyd. Praha: Grada Publishing. a.s., 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9.

[3]

KŘÍŢEK, Z. Jak psát reklamní text. 3. vyd. Praha: Grada Publishing a. s., 2008. 220 s. ISBN 978-80-247-2452-2.

[4]

KŘÍŢEK, Z. Tvorba propagačních prostředků. 1. vyd. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2001. 124 s. ISBN 80-7318-019-7.

[5]

LACINA, K., KALA, T. Regionální a mezinárodní marketing. 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 136 s. ISBN 80-7041-929-6.

[6]

MACHEK, J., ŠILHÁNOVÁ, D. Situační a výhledová zpráva – Koně 2008. 1. vyd. Třebichovice: TYPO – J. Jehlička, 2008. 98 s. ISBN 80-7084-768-8.

[7]

MORAVEC, I. a kol. Venkovská turistika v Rakousku, České republice a Francii. 1. vyd. České Budějovice: Vlastimil Johanus – Tiskárna, 2007. 78s. ISBN 978-8086902-50-0.

[8]

NOVÁ. M. Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009. 1. vyd. Brno: Český statistický úřad, 2009. 400 s. ISBN 978-80-250-1982-5.

[9]

NUNVÁŘOVÁ, S. Rozvoj venkova. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 209 s. 978-80-210-4314-5.

[10] PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Pra-

ha: Grada Publishing, a. s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5. [11] PAVLŮ, D. Slovník propagace. 1. vyd. Praha: Merkur, 1983. 246 s. ISBN 51-373-

83. [12] SEATON, A. V. The Marketing of Tourism Products: Concepts, Issues and Cases. 1.

vyd. London: International Thomson Business Press, 1996. 540 s. ISBN 1861523025. [13] ŠIMKOVÁ, E. Manažerské a marketingové přístupy ve venkovské turistice. 1. vyd.

Hradec Králové: Gaudeamus, 2008. 95 s. ISBN 978-80-7041-586-3.


83

Internetové zdroje [14] ANDRLOVÁ, M. Turistika na koni v biosférické rezervaci Šumava. [online]. [cit.

Dostupný

2010-03-12].

z

WWW:

. [15] Český statistický úřad. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v roce 2008

[online].

[cit.

2010-03-20].

Dostupný

z

WWW:

<

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cruuc_cr>. [16] EURACTIV

[online].

[cit.

2010-03-11].

Dostupný

z

WWW:

. [17]

HAVEL, P. Venkovská turistika, agroturistika, ekoagroturistika [online]. [cit. 2010Dostupný

04-12].

z

WWW:

. [18] HODONÍNSKO

[online]. [cit. 2010-03-08]. Dostupný z WWW:
www.hodoninsko.info >. [19] Jezdecká turistika, občanské sdruţení. Stezky. [online]. [cit. 2010-03-30]. Dostupný z

WWW: < http://jezdecka-turistika.sothis.cz/jezdecke-stezky.html>. [20] PŮLPECEN. Jezdecká turistika a rozvoj venkova. [online]. [cit. 2008-03-28]. Do-

stupný z WWW: . [21] WORLD TOURISM ORGANISATION [online]. [cit. 2010-03-30]. Dostupný z

WWW: .


84

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1. Struktura zeleného cestovního ruchu ..................................................................... 14 Obr. 2. Obce v mikroregionu Hodonínsko .......................................................................... 41 Obr. 3. Graf vývoje stavu koní v České republice v letech 2003-2008 ............................... 42 Obr. 4. Hustota počtu hospodářství s chovem koní na 100 km2 v jednotlivých krajích ..... 43 Obr. 5. Vysočina .................................................................................................................. 45 Obr. 6. Zlínský kraj .............................................................................................................. 47 Obr. 7. Jihomoravský kraj ................................................................................................... 48 Obr. 8. Značení jezdeckých stezek ....................................................................................... 55 Obr. 9. Tiskařský stroj firmy REP-tisk ................................................................................. 62 Obr. 10. Návrh webových stránek ....................................................................................... 70


85

SEZNAM TABULEK Tab. 1. Informační matice koncového zákazníka – zdroje informací ............................... 26 Tab. 2. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v ČR podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008 ......................................................................... 35 Tab. 3. Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v ČR podle kategorie ubytovacího zařízení v roce 2008 – pokračování ................................................. 36 Tab. 4. Tuzemské delší a kratší cesty českých občanů podle místa pobytu v roce 2008 ..... 37 Tab. 5 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v Jihomoravském kraji podle kategorie ubytovacího zařízení ............................................................................. 39 Tab. 6. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu podle kategorie a podle okresů v roce 2008 ................................................................................................ 40 Tab. 7. Intenzita chovu koní podle krajů v roce 2008 ....................................................... 44 Tab. 8. Počet koní v Jihomoravském kraji v letech 2006-2008 ........................................ 44 Tab. 9. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek v kraji Vysočina ........................ 46 Tab. 10. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek ve Zlínském kraji ....................... 48 Tab. 11. Finanční zdroje na realizace jezdeckých stezek v mikroregionu Hodonínsko ..... 49 Tab. 12. Analýza financování jezdeckých stezek ve třech vybraných oblastech ČR ........... 49 Tab. 13. Finanční zdroje pro financování projektu Turistika na koni ................................. 54 Tab. 14. SWOT analýza projektu „Turistika na koni – Hodonínsko“ ................................ 56 Tab. 15. Rozvržení aktivit v průběhu celého projektu ......................................................... 58 Tab. 16. Časový harmonogram propagace projektu „Turistika na koni - Hodonínsko“...... 60 Tab. 17. Parametry navrhované propagační brožury ........................................................ 63 Tab. 18. Kalkulace nákladů při tisku různého množství materiálu .................................... 63 Tab. 19. Kalkulace balíku propagační brožury .................................................................. 64 Tab. 20. Kalkulace nákladů na rozeslání propagačních brožur do informačních center v okresních městech ČR ............................................................................. 66 Tab. 21. Kalkulace nákladů na rozeslání propagačních brožur do informačních center v Jihomoravském kraji ............................................................................... 66 Tab. 22. Cenové programy jednotlivých portálů a jejich služby ........................................ 71 Tab. 23. Kalkulace a parametry letáku ............................................................................... 72 Tab. 24. Kalkulace dodání tištěných letáků od výrobce ..................................................... 73 Tab. 25. Vybrané reklamní předměty .................................................................................. 73 Tab. 26. Kalkulace nákladů na tisk reklamních předmětů ................................................. 74


86

Tab. 28. Kalkulace nákladů na tvorbu a realizaci celého projektu tištěné propagace ...... 76 Tab. 29. Riziková analýza projektu tištěné propagace ....................................................... 77


87

SEZNAM PŘÍLOH PI

Tabulka rozdělení dovolené na typicky venkovskou, typicky městskou a kombinaci

P II

Dotazník pro majitele koňských stanic

P III

Turistická informační centra v Jihomoravském kraji

P IV

Turistická informační centra v okresních městech v České republice

PV

Propagační broţurka Turistika na koni mikroregionem Hodonínsko a regionem Podluţí

PŘÍLOHA P I: TABULKA ROZDĚLENÍ DOVOLENÉ NA TYPICKY VENKOVSKOU, TYPICKY MĚSTSKOU A KOMBINACI

Dovolené, které jsou typicky venkovské

Pěší turistika Horolezectví

Dovolené, které mohou Dovolené, které jsou obbýt venkovské nebo městvykle typicky městské ské případně realizované v anebo turistických centrech nebo charakteristické pro turisletoviscích tická centra nebo letoviska

Plavání Dovolená na pláţi málo nebo středně navštěvované Dovolená „za dobrodruţ- Sjezdové lyţování ve středstvím“ nebo dovolená v ně navštěvovaném místě divočině Jízda na kanoi Sporty vyţadující vybudovanou infrastrukturu polopřírodního typu, např. golf Jízda na vorech Dovolená kulinářská

Prohlídka pamětihodností Nákupy Dovolená na pláţi velmi navštěvované Sjezdové lyţování ve velmi navštěvovaném místě

Dovolená zaměřená na městské tradice a kulturu. Lyţování na běţkách Dovolená zaměřená na po- Zoologické zahrady znání tradic Výlety na sněţnicích Dovolená zaměřená na Lázně ochranu přírody Sjezdování na lyţích v málo Vzdělávací dovolená Průmyslová turistika navštěvovaném místě Studium přírody v plenéru Kulturní přehlídky Důleţité konference nebo včetně pozorování ptáků, setkání fotografování atd. Myslivost Dovolená věnovaná řemes- Dovolená zaměřená na zálům bavu nebo na hazardní hry Cyklistika nebo výlety na Prohlídka památek nebo Dovolená v letoviscích kole výlety Jízda na koni Kempování Sporty vyţadující vybudovanou infrastrukturu, např. akce mezinárodního významu Obdiv ke krajině Konference nebo setkání menšího nebo středního rozsahu

Studium venkovských tradic Plachtění nebo zábavní plavby Výlety do malých měst ne- Rybolov na větších vodních bo do vesnic plochách Relaxační dovolená vyţadující venkovské prostředí Setkání nebo konference menšího významu. Venkovské přehlídky Rybolov na řekách a kanálech Sporty vyţadující přírodní scenérii, např. orientační závody

PŘÍLOHA P II: DOTAZNÍK PRO MAJITELE KOŇSKÝCH STANIC

PŘÍLOHA

P

III:

TURISTICKÁ

INFORMAČNÍ

CENTRA

V JIHOMORAVSKÉM KRAJI Blansko – Blanenská informační kancelář Adresa:

Rožmitálova 6, Blansko

Web:

www.blansko.cz/blanka/

Boskovice – Městské informační středisko Boskovice, Informační centrum Boskovicko Adresa:

Masarykovo nám. 1, Boskovice

Web:

www.regionboskovicko.cz, www.boskovice.cz

Brno – Brněnské kulturní centrum, Turistické informační centrum Adresa:

Radnická 4-10, Brno

Web:

www.ticbrno.cz

Dolní Kounice – Kulturní a informační centrum města Adresa:

Masarykovo nám. 2, Dolní Kounice

Web:

www.dolnikounice.cz

Hrušovany nad Jevišovkou – Turistické informační centrum Adresa:

nám.Míru 9, Hrušovany nad Jevišovkou

Web:

www.hrusovansko.cz

Hustopeče - Turistické informační centrum Adresa:

Dukelské nám. 23, Hustopeče

Web:

http://www.hustopece-city.cz/informace-pro-turisty/tic/

Informační centrum Baťova kanálu Adresa:

Zámecká 2, Veselí nad Moravou

Web:

www.batacanal.cz

Informační centrum Jedovnice Adresa:

Havlíčkovo nám. 311

Web:

www.jedovnice.cz

Informační centrum města Kyjova Adresa:

Svatoborská 26, Kyjov

Web:

www.ickyjov.cz

Informační centrum Mikroregionu Pernštejn Adresa:

Nedvědice 42, Nedvědice

Web:

http://www.pernstejnsko.cz/turisticke-centrum

Informační centrum Velké Opatovice

Adresa:

Žleb 264

Web:

http://www.velkeopatovice.cz , www.sluzby-velkeopatovice.cz

Informační centrum Zámek Slavkov - Austerlitz Adresa:

Palackého nám. 1, Slavkov u Brna

Web:

www.slavkov.cz, www.zamek-slavkov.cz

Kulturní a informační centrum Ivančice Adresa:

Palackého nám. 9, Ivančice

Web:

www.kic.ivancice.cz

Kulturní informační středisko Oslavany Adresa:

Široká 2, Dělnický dům

Web:

www.oslavany-mesto.cz

Kunštát – Městské informační centrum Adresa:

nám. Krále Jiřího 105, Kunštát

Web:

www.infokunstat.wz.cz

Lednice – Turistické informační centrum Adresa: Zámecké náměstí 68, Lednice Web: www.lednice.cz Město Jevišovice Adresa: Jevišovice 56 Web: www.jevisovice.cz Mikulov - Turistické informační centrum Mikulov Adresa: Náměstí 1, Mikulov Web: www.mikulov.cz, www.mikulovskoregion.cz Miroslav – Informační centrum města Adresa: Náměstí Svobody 13, Miroslav Web: www.mesto-miroslav.cz MKS Letovice – turistické informační centrum Adresa: Masarykovo nám. 29, 679 61 Letovice Web: www.mks-letovice.cz Moravský Krumlov – Městské informační centrum Adresa: Zámecká 2, Moravský Krumlov Web: www.mkrumlov.cz/index1.php?id=58 Olešnice – Informační centrum Adresa: Náměstí míru 20, Olešnice Web: www.olesnice.cz/view.php?cisloclanku=2005021602 Pasohlávky – Turistické informační centrum Adresa: Pasohlávky Web: www.pasohlavky.cz Přeshraniční informační centrum Hevlín Adresa: Hevlín 491

Web: www.hevlin.cz Rájec-Jestřebí – Informační a vzdělávací centrum města Adresa: Komenského 620, Rájec-Jestřebí Web: www.rajecjestrebi.cz Rosice – Kulturní informační centrum Adresa: Palackého náměstí 45, Rosice Web: http://kic.rosice.cz/ Sloup – Informační centrum Adresa: Sloup 1, Sloup Web: http://www.sloup.info TIC Jižní Morava Adresa: Radnická 2, 602 00 Brno Web: www.ccrjm.cz Tišnov – Turistické informační centrum Adresa: Brněnská 475, Tišnov Web: www.regiontisnovsko.cz Turistické informační centrum Břeclav Adresa: U Tržiště 8 (Lichtenštejnský dům), Břeclav Web: www.breclav.org Turistické informační centrum Luleč Adresa: Luleč 33 Web: www.drahanska-vrchovina.cz Turistické informační centrum Ostrov u Macochy Adresa: Ostrov u Macochy 107 Web: http://www.ostrovumacochy.cz Turistické informační centrum Strážnicko Adresa: Vinohradská 35, 696 62 Strážnice Web: www.straznicko.cz Turistické informační centrum Veselice Adresa: Veselice 17 Web: http://www.rozhledna-veselice.cz/tic-veselice/ Turistické informační centrum Větrník Adresa: Rostěnice 109, Rostěnice-Zvonovice Web: www.vetrnik-obce.cz Turistické informační centrum Znojmo Adresa: Obroková 10, Znojmo Web: http://tic.znojmocity.cz/ Turistické informační centum města Hodonína Adresa: Národní třída 36, Hodonín Web: www.hodonin.eu Ústřední informační služba Skalní Mlýn Adresa: Skalní mlýn 96 Web: www.cavemk.cz Valtice – Turistické informační centrum Adresa: náměstí Svobody č. 4, Valtice Web: www.valtice.eu

Velké Pavlovice – Turistické informační centrum Adresa: Hlavní 9, Velké Pavlovice Web: www.velke-pavlovice.cz Vranov nad Dyjí – Turistické informační centrum Adresa: Náměstí 47, Vranov nad Dyjí Web: www.ouvranov.cz, www.vranov-region.cz Vyškov – Turistické informační centrum Adresa: Masarykovo nám. č. 1, Vyškov Web: www.vyskov-mesto.cz/tic.asp Vzdělávací a informační středisko Bílé Karpaty, o.p.s. Adresa: Bartolomějské náměstí 47, Veselí nad Moravou Web: www.bilekarpaty.cz/vis Ždánice – informační centrum Adresa: Městečko 18 Web: www.infocentrumzdanice.cz Židlochovice – Regionální turistické informační centrum Adresa: Masarykova 100, Židlochovice Web: www.zidlochovicko.cz www.zidlochovice.cz

PŘÍLOHA

P

IV:

TURISTICKÁ

INFORMAČNÍ

CENTRA

V OKRESNÍCH MĚSTECH V ČESKÉ REPUBLICE STŘEDOČESKÝ KRAJ Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav

Informační středisko při Městské knihovně Benešov, Malé náměstí 1700, 256 01 Benešov Městské informační centrum, Husovo nám. 69 (pasáž Na Nové), 266 01 Beroun Informační centrum Kladno, Floriánské náměstí 103, 272 01 Kladno Městské informační centrum Kolín, Na Hradbách 157, 280 02 Kolín I Informační centrum, Palackého nám. 377, 284 01 Kutná Hora Turistické informační středisko, nám. Míru 11, 276 01 Mělník Informační středisko, Železná 107, 293 01 Mladá Boleslav

Nymburk

Turistické informační centrum Nymburk, Náměstí Přemyslovců 165/18, 288 02 Nymburk

Praha

Turistické informační centrum Praha, Mostecká 53/4, 118 00 Praha-Malá Strana Turistické informační centrum Říčany, Masarykovo nám. 83/45, 251 01 Říčany Vzdělávací a informační centrum Floret, Květnové náměstí 391, 252 43 Průhonice Informační centrum, Knihovna Jana Drdy, nám. T. G. Masaryka 156, 261 01 Příbram I

Praha-východ Praha-západ Příbram Rakovník

Informační centrum Rakovník, Husovo náměstí 114, 269 01 Rakovník I

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Bruntál

Městské informační centrum Bruntál, Zámecké nám. 7, 792 01 Bruntál

Frýdek-Místek

Beskydské informační centrum Frýdek-Místek, nám. Svobody 6, 738 02 Frýdek-Místek

Karviná

Městské informační centrum Karviná, Masarykovo nám. 71, 733 01 Karviná-Fryštát Informační centrum Nový Jičín, Úzká 27/2106, 741 01 Nový Jičín Městské informační centrum, Horní nám. 67, 746 26 Opava Městské informační centrum Ostrava, Nádražní 7, 702 00 Ostrava

Nový Jičín Opava Ostrava-město LIBERECKÝ KRAJ Česká Lípa

Městské informační centrum, nám. T. G. Masaryka 2, 470 01 Česká Lípa

Jablonec nad Nisou

Informační centrum, Mírové nám. 19, 467 51 Jablonec nad Nisou

Liberec

Městské informační centrum Liberec, nám. Dr. E. Beneše 1/1, 460 01 Liberec I-Staré Město

Semily

Městské informační středisko, Riegrovo náměstí 68, 513 01 Semily

JIHOČESKÝ KRAJ České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

Turistické informační a mapové centrum, nám. Přemysla Otakara II. č. 21, 370 01 České Budějovice Infocentrum, Náměstí Svornosti 2, 381 01 Český Krumlov Informační středisko město Jindřichův Hradec, Panská ul. 136/I, 377 01 Jindřichův Hradec Infocentrum Písek, Heydukova 97, 397 01 Písek Kulturní a informační služby města Prachatic – Infocentrum, Velké náměstí 1, 383 01 Prachatice Městské informační centrum, Velké náměstí 2, 386 21 Strakonice Infocentrum Město Tábor, Žižkovo nám. 2, 390 01 Tábor

ÚSTECKÝ KRAJ Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

Informační centrum zámek Děčín, Dlouhá jízda 1256, 405 02 Děčín Městské informační centrum, Chelčického 99, 430 28 Chomutov Městské informační centrum, Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice Informační centrum Louny, Mírové nám. 35, 440 23 Louny Centrum rozvoje turismu Mostecka, Radniční 1/2, 434 01 Most Informační centrum, Benešovo nám. 840, 415 01 Teplice Informační středisko Ústí nad Labem, Hradiště 9, 400 01 Ústí nad Labem

PLZEŇSKÝ KRAJ Domažlice Klatovy Plzeň-jih Plzeň-město Rokycany

Městské informační centrum Domažlice, náměstí Míru 51, Domažlice Informační centrum Klatovy, nám. Míru 63/I, 339 01 Klatovy Městské informační centrum Plzeň, nám. Republiky 41, 301 16 Plzeň Informační centrum města Plzeň, náměstí Republiky 290/41, 301 00 Plzeň-Vnitřní Město Městské informační a internetové centrum, Masarykovo nám. 83, 337 01 Rokycany

Tachov

Regionální informační centrum, nám. Republiky 119, 347 01 Tachov

VYSOČINA Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

Městské informační centrum, Havlíčkovo náměstí 57, 58001 Havlíčkův Brod 1 Turistické informační centrum, Masarykovo nám. 19, 586 01 Jihlava Turistické informační centrum, Masarykovo nám. 10, 393 01 Pelhřimov Informační a turistické centrum, Karlovo nám. 53, 674 01 Třebíč Informační turistické centrum – SANTINI TOUR, Náměstí Republiky 24, Stará radnice, 591 01 Žďár nad Sázavou

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ Hradec Králové

Informační centrum, Tomkova 911, 500 03 Hradec Králové

Jičín

Městské informační centrum, Valdštejnovo náměstí 1, 506 01 Jičín

Náchod

Informační a cestovní centrum Náchod, Kamenice 144, 547 01 Náchod

Rychnov nad Kněžnou

Turistické a informační centrum, Staré náměstí 68, 516 01 Rychnov nad Kněžnou

Trutnov

Turistické informační centrum, Krakonošovo nám. 72, 541 01 Trutnov

KARLOVARSKÝ KRAJ Cheb

Turistické infocentrum města Chebu, nám. Krále Jiřího z Poděbrad 33, 350 02 Cheb

Karlovy Vary

INFOCENTRUM MĚSTA Karlovy Vary, Lázeňská 19/1, 360 01 Karlovy Vary

Sokolov

Sokolovské infocentrum, náměstí Budovatelů 655, 356 01 Sokolov

PARDUBICKÝ KRAJ Chrudim Pardubice

Informační centrum města Chrudim, Resslovo nám. 1, 537 01 Chrudim Městské informační středisko, Třída Míru 60, 530 02 Pardubice

Svitavy

Informační centrum města Svitavy, náměstí Míru 118/48, 568 02 Svitavy-Město

Ústí nad Orlicí

Informační centrum Ústí nad Orlicí, Sychrova 16, 562 01 Ústí nad Orlicí

OLOMOUCKÝ KRAJ Jeseník Olomouc Prostějov

Informační centrum Jesenicka, Palackého 1341/2, 790 01 Jeseník Informační, kulturní a turistické středisko města Olomouce, Horní nám. (radnice), 771 27 Olomouc Informační a turistická kancelář, nám. T.G.Masaryka 12-14, 796 01 Prostějov

Přerov Šumperk

Informační středisko Přerov, Kratochvílova 359/30, 750 02 Přerov I-Město Regionální a městské informační centrum, Hlavní třída 22, 787 31 Šumperk

ZLÍNSKÝ KRAJ Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

Informační centrum Kroměříž, Velké náměstí 50/45, 767 01 Kroměříž Městské informační centrum, Masarykovo náměstí 21, 686 00 Uherské Hradiště Městské informační centrum, Svárov 1080, 755 01 Vsetín Městské informační a turistické středisko, Nám. Míru 12, 761 40 Zlín

PŘÍLOHA P V: PROPAGAČNÍ BROŢURKA TURISTIKA NA KONI MIKROREGIONEM HODONÍNSKO A REGIONEM PODLUŢÍ

Projekt propagace koňských stezek v mikroregionu Hodonínsko. Bc. Lenka Turzíková

Recommend Documents