Problémy Policie České republiky prizmatem sociologických metod v modelovém území okresu Prostějov Petr WEISGÄRBER
Abstrakt Policie České republiky prošla za dobu své existence mnoha významnými změnami. Podobně jako jiné instituce soukromého či veřejného sektoru, rovněž i resort policie se při své pracovní činnosti potýká s řadou dílčích problémů. Důsledkem těchto problémů se zhoršuje nejen samotné postavení policejních složek v boji se zločinem, ale i následné možnosti adekvátní ochrany obyvatel. Tato práce hodnotí činnost obvodních oddělení v modelovém území okresu Prostějov s cílem hlubšího porozumění problémům, se kterými se zde policisté potýkají. V návaznosti na tuto problematiku se práce snaží identifikovat možné nástroje, které by vedly ke zlepšení činnosti policejních složek v modelovém území a tím i ke zvýšení samotné objasněnosti trestné činnosti.
Klíčová slova Ministerstvo vnitra, Policie České republiky, okres Prostějov, obvodní oddělení, činnost policie, kriminalita, reforma policie.
1. Úvod Kriminalita, jako určitá forma nežádoucího jednání, provází lidskou společnost po celou dobu jejího vývoje, měnil se pouze rozsah a stupeň její nebezpečnosti. Zatímco v minulosti byl zločin omezen především na lokální úrovni, s rozvojem dopravních a informačních technologií dochází k jeho rozšíření rovněž na vyšší geografickou úroveň.. Současně vznikají nové, sofistikovanější možnosti páchání trestné činnosti. Celkově tak dochází ke změnám kriminality v řadě ohledů. Policie České republiky prošla za dobu své existence mnoha změnami, přičemž k těm nejvíce markantním patří změny související s pádem komunistického režimu v roce 1989. Před rokem 1989 působila policie jako represivní orgán, kdy veškerá moc byla soustředěna do rukou mocenských špiček a úkolem policie bylo mimo jiné přispět k zachování tohoto pořádku. Po roce 1989 se policie nově profiluje jako orgán, který chce především pomáhat a chránit všechny občany. Činnost Policie ČR se tak soustředí zejména do oblasti vnitřního pořádku a bezpečnosti s hlavní náplní pracovní činnosti složek policejního aparátu spočívající v ochraně veřejného pořádku a bezpečnosti, ochraně osob a majetku, odhalování, prověřování, vyšetřování trestných činů a zajišťování jejich pachatelů. Přes všechny pozitivní změny se ovšem Policie ČR ve své činnosti potýká s celou řadou dílčích problémů, které zhoršují nejen samotné postavení policejních složek v boji se zločinem, ale i následné možnosti adekvátní ochrany obyvatel. Možnosti Policie ČR v oblasti materiálně-technické či personální mnohdy zaostávají za možnostmi pachatelů trestné činnosti. Hledání možností, které by vedly ke zlepšení činnosti Policie ČR se proto v dnešní době jeví jako více než nezbytné.
2. Cíle a metodika Hlavním cílem předkládané práce je zhodnotit pracovní činnost jednotlivých obvodních oddělení (dále jen OOP), která spadají pod působnost okresního ředitelství Policie ČR v modelovém území okresu Prostějov. Naplnění tohoto hlavního cíle vychází ze tří dílčích cílů, které byly formulovány následujícím způsobem: Identifikovat hlavní problémy činnosti Policie ČR jako celku 1
Analyzovat hlavní problémové oblasti, se kterými se potýká policejní aparát v okrese Prostějov v kontextu srovnání s problémy Policie ČR jako celku Navrhnout možnosti jak přispět ke zlepšení činnosti policejních složek a tím i ke zvýšení samotné objasněnosti trestné činnosti na území okresu Prostějov. Základním zdrojem poznatků pro první dílčí cíl předkládané práce byl aktuální dokument Reforma Policie České republiky a související problematika vnitřní bezpečnosti: analytické podklady k základním pilířům reformy, který přehledně shrnuje problematické okruhy činnosti Policie České republiky. Autor práce považuje využití tohoto zdroje informací za dostatečné, protože hlavní důraz při zpracování práce klade zejména na druhý a třetí dílčí cíl. K naplnění druhého dílčího cíle práce byla využita kombinace základních sociologických metod. Primárně byla použita metoda hloubkových rozhovorů, kdy byli osloveni vedoucí pracovníci jednotlivých obvodních oddělení policie, která se na území okresu Prostějov nachází. Jednalo se tedy o pět hloubkových rozhovorů v rámci obvodních oddělení Prostějov I., Prostějov II., Konice, Plumlov a Němčice nad Hanou. Obsahová náplň rozhovorů se týkala předem stanovených tematických okruhů, které tvořily základní rámec rozhovorů. Otázky rozhovorů byly formulovány otevřeně, což v souladu se základními principy kvalitativních sociologických metod vytváří možnost pro získání co nejširší informace ke zvoleným tématům. Cílem této části výzkumu v žádném případě nebylo zjištěné informace kvantifikovat. Všichni respondenti hloubkových rozhovorů byli muži, přičemž celková délka doby jejich působnosti v resortu Policie ČR přesahuje hranici patnácti let služby. Poznatky hloubkových rozhovorů se staly podkladem pro realizaci dotazníkového šetření, při kterém byli jako respondenti osloveni samotní policisté jednotlivých obvodních oddělení (dále jen OOP) okresu Prostějov. Tabulkový stav1 policistů v jednotlivých OOP a počty policistů, kteří se dotazníkového šetření zúčastnili (tj. počet respondentů) charakterizuje následující tabulka. Tab. 1. Podklady dotazníkového šetření v modelovém území okresu Prostějov obvodní oddělení Konice Plumlov Němčice nad Hanou Prostějov I. Prostějov II. celkem
tabulkový stav 13 12 13 59 16 113
počet respondentů 11 4 7 26 11 59
% úspěšnost šetření 84,62 33,33 53,85 44,07 68,75 52,21
Zdroj: vlastní zpracování
V závěrečné fázi byly poznatky získané z hloubkových rozhovorů a dotazníkového šetření konfrontovány s vyjádřením ředitele okresního ředitelství Policie ČR v Prostějově a zhodnoceny ve vztahu k obsahu dokumentu Reforma Policie České republiky a související problematika vnitřní bezpečnosti: analytické podklady k základním pilířům reformy.. Závěry prvních dvou dílčích cílů práce pak byly využity k formulaci návrhů možných zlepšení činnosti Policie v modelové oblasti.
3. Hlavní problémy v resortu Policie ČR Každá instituce, bez rozdílu zda je veřejného či soukromého charakteru, se může v rámci zaměření své pracovní činnosti potýkat s celou řadou různorodých problémů. Policie České 1
Tabulkový stav vyjadřuje optimální počet policistů, který by měl být na každém OOP k dispozici. Tento stav je ovšem odlišný od skutečného zastoupení policistů na OOP. Vzhledem k neustálým personálním změnám není možné zcela jednoznačně určit skutečný stav policistů na daných policejních součástech.
2
republiky není v tomto směru výjimkou. Ministerstvo vnitra ČR předložilo v roce 2007 koncepci reformy, která se zabývá vedle otázek vnitřní bezpečnosti státu, rovněž problémy resortu policie. Analytické podklady koncepce reformy vymezují několik zásadních oblastí problémů, se kterými se policejní aparát potýká a v návaznosti na ně se snaží definovat adekvátní opatření k jejich řešení. Konkrétně se jedná o následující oblasti problémů: [1] 3.1. Rozsah působnosti a pravomocí Policie ČR Jedním z problémů, který negativně ovlivňuje činnost policejních útvarů je poskytování rozsáhlého servisu služeb soukromým či veřejným subjektům na úkor běžného výkonu služby v území. Jedná se především o různé druhy asistencí (soudní exekuce), nahrazování pořadatelské služby (kulturní, společenské a sportovní akce), doručování zásilek soudů, doprovody (peněžních transportů, rozměrných a nebezpečných nákladů, přeprava osob do záchytných stanic), apod. Další negativní záležitost, postihující činnost policejních složek, je zatíženost formálně náročnými administrativními úkony a související byrokratickou činností. [1] 3.2. Organizační uspořádání policejního aparátu a ekonomické postavení Policie ČR Vzhledem k rozdělení policejní struktury do krajských správ (celkem 8), které mají odlišnou územní působnost než samosprávné kraje (celkem 14) dochází u policie k řadě komplikací. Krajské policejní správy jsou nuceny zohledňovat požadavky, komunikovat a kooperovat s několika různými krajskými samosprávami najednou. Ekonomické postavení policie je prioritně zajišťováno ze strany Ministerstva vnitra (dále jen MV), jenž působí na celý policejní aparát. Nižší policejní součásti a jejich funkcionáři tak nedisponují dostatečnými ekonomickými nástroji, kterými by ovlivnili kvalitu výkonu policejní práce ve svých obvodech.2 [2], [1] 3.3. Způsob řízení policistů a jejich motivace Současný styl vedení u Policie ČR je dle názoru MV zaměřen na přesně stanovené předpisy, postupy a pravidla policejní činnosti. Následkem toho policisté vykonávají svou pracovní činnost s obavami z možných důsledků a nevyužívají dostatečně své iniciativní jednání. Jako problémové zůstává také hodnocení a motivace policistů. Stávající systém hodnocení se omezuje zejména na kvantitu vykonané práce, než-li na kvalitativní ukazatele. Špatná motivace je zapříčiněna především nedostatečnou komunikací mezi vedoucími pracovníky a podřízenými policisty, obdobně jako samotnými vztahy na pracovišti. [1] 3.4. Absence účinných kontrolních mechanismů Systém kontrolních mechanismů u Policie ČR je rozdělen na systém kontroly vnější (tj. MV) a vnitřní (tj. vedoucí policejní pracovníci). Kontrolní systém považuje za špatný převážně veřejnost, která negativně vnímá zapojení některých policistů do trestné činnosti. Nevládní a mezinárodní organizace považují tento systém za nedostatečně nezávislý, přičemž opakovaně doporučují vytvořit mechanismus nezávislého vyšetřování nezákonného jednání policistů. [1] 3.5. Oblast výpočetní techniky a informačních systémů Vybavenost klasickými prostředky výpočetní techniky u policie hodnotí MV jako velmi dobrou. Mezi hlavní problémy ovšem patří technická zastaralost jednotlivých počítačových částí (tj. hardwarové problémy), následována problémy softwarové vybavenosti. V současné době policie využívá celou řadu informačních systémů (cca 30), jejichž rozdílná povaha 2
Organizační a ekonomické postavení u Policie ČR již bylo částečně vyřešeno, zejména díky návrhu změny uspořádání policejního aparátu na území České republiky. Vzhledem k této skutečnosti se proto práce těmito oblastmi dále nezabývá.
3
zaměření a přístupová práva ovšem neumožňují jejich dostatečné propojení a sdílení informací. Navazující problematikou oblastí je minimální vybavenost policistů prostředky informační a výpočetní techniky pro práci v terénu. [1] 3.6. Vzdělanostní struktura policistů Systém vzdělávání u policie není přednostně nastaven tak, aby umožňoval a motivoval policisty k rozvíjení stávajících znalostí a tím i zvyšování dosavadní kvalifikace. Za hlavní problematické oblasti považuje MV nedostatečnou jazykovou vybavenost řadových policistů a policejních funkcionářů, nedostatečnou kvalitu a zaměření studijních programů, nízkou personální stabilitu instruktorů či nedostatečnou spolupráci policie s civilním školstvím. Následuje ovšem i neochota vedoucích pracovníků umožnit policistům navazující vzdělání, obdobně jako existuje omezenost možností dlouhodobých stáží, apod. [1], [3] 3.7. Policie ČR a vztah s veřejností Současné vztahy mezi Policií ČR a veřejností posuzuje MV jako ne příliš dobré, kdy veřejnost je s prací policie spíše nespokojena. Ministerstvo poukazuje na neochotu policistů při získávání zpětné vazby ze strany veřejnosti a jako nedostatečnou shledává především komunikaci ze strany policie. Uzavřenost policie a špatná komunikace vede k tomu, že lidé nemají dostatečné povědomí o policejní práci. Policistům navíc chybí ochota informovat veřejnost, například o bezpečnostních rizicích, apod. V rámci zlepšení těchto vzájemných vztahů je v současné době u Policie ČR uplatňován princip tzv. „Community policing“.3 [1], [4], [6], [5], [7]
4. Zjištěné výsledky Tato kapitola shrnuje hlavní poznatky získané z hloubkových rozhovorů s relevantními pracovníky jednotlivých obvodních oddělení Policie ČR v modelovém území. Výběr tematických oblastí koresponduje s dříve uvedenými okruhy problémů u Policie České republiky jako celku. Všechny oblasti nejsou ovšem zcela totožné, některé byly modifikovány a částečně doplněny o jiné problematické okruhy.4 Zaměření jednotlivých tematických okruhů hloubkových rozhovorů se tedy soustředilo na následující oblasti:
Rozsah působností a pravomocí Policie ČR Personální a materiálně-technické zabezpečení obvodního oddělení Vzdělanostní struktura policistů Způsob řízení a kontroly policistů a jejich motivace Obvodní oddělení a oblast spolupráce Prevence kriminality na úrovni obvodního oddělení Trestná činnost v oblastech působnosti Okresního ředitelství Policie ČR v Prostějově
4.1.Rozsah působnosti a pravomocí Policie ČR Řada policistů, obdobně jako i vedoucí pracovníci jednotlivých obvodních oddělení a policejní ředitel, zastávají názor, že policie vykonává činnosti, které přímo nesouvisí s úkoly 3
Community policing je prostředek, který se uplatňuje v zahraničních policejních sborech a v poslední době se zavádí i v ČR. Hlavní úsilí tohoto principu směřuje k zajištění lepší viditelnosti Policie ČR v očích veřejnosti. Snahou je identifikovat a pojmenovat problémy v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku a v návaznosti na to navrhnout opatření, která by těmto problémům předcházela (nejen opatření policejního charakteru, ale i taková, na kterých se bude podílet samotná veřejnost). 4 Modifikace a doplnění problematických okruhů bylo zvoleno především díky získaným zkušenostem, částečným zkoumáním a hodnocením dané problematiky během realizace vysokoškolské praxe u resortu Policie ČR v Prostějově, jeho jednotlivých obvodních odděleních a specializovaných útvarech.
4
deklarovanými v současném zákonu o Policii ČR č. 283/1991 sb. §2. Mezi činnosti, které by mohly být vyřazeny z náplně pracovních povinností policistů a následně i delegovány na jiné subjekty patří především asistence soudním exekutorům, doručování nejrůznějších zásilek a písemností, doprava podnapilých osob do záchytných stanic, předvádění osob k soudům, aj.
počet respondentů
činnos ti spojené s doručováním soudních zásilek 25 20 15
přiměřené
10
zatěžující
5 0 OOP 1
OOP 2
OOP 3
OOP 4
OOP 5
obvodní oddělení
Obr. 1. Činnosti spojené s doručováním soudních zásilek Zdroj: vlastní zpracování
Další negativní skutečnost, postihující činnost policejních složek, je zatíženost formálně náročnými administrativními úkony a související byrokratickou činností. Vedoucí pracovníci se přiklání k názoru, že dochází k administrativnímu zatížení policistů jednotlivých OOP. Někteří z policistů považují výkon administrativních činností za přiměřený svým pracovním povinnostem. Ve většině případů ovšem převažuje názor, že výkon administrativních úkonů je spíše vysoký (OOP PV I. a Konice). Policejní ředitel uvádí, že zatíženost administrativou je různá, podle zařazení policistů do platových tříd a také samotné náplně jejich práce. Malá a téměř žádná administrativní zátěž je u policistů v 3 tarifní třídě, tj. hlídková služba. Naopak velká zatíženost převládá v 5 a 6 tarifní třídě, kde je třeba administrativně zpracovat trestné činy a přestupky. Vedoucí pracovníci v tomto ohledu také zastávají názor, že pokud bude oddělení disponovat dostatečným početním stavem policistů, zatíženost administrativou nebude tak značná.
počet respondentů
m nožství vykonávaných adm inistrativních úkonů 20 15 přiměřené
10
zatěžující
5 0 OOP 1
OOP 2
OOP 3
OOP 4
OOP 5
obvodní oddělení
Obr. 2. Množství vykonávaných administrativních úkonů Zdroj: vlastní zpracování
4.2.Personální a materiálně-technické zabezpečení obvodních oddělení V rámci problematiky personálního zabezpečení uvádí vedoucí pracovníci shodná tvrzení uvítali by navýšení početního stavu policistů na svých obvodních součástech. Policejní ředitel
5
s názory vedoucích pracovníků souhlasí a personální zabezpečení obvodních oddělení hodnotí jako špatné. Počet policistů je nedostatečný a v rámci správy Policie ČR Severomoravského kraje je stav značně podhodnocen. V otázkách materiálního zabezpečení se mezi dotazovanými objevuje značná pluralita názorů. Vybavenost výpočetní technikou shledávají jako dobrou jen některá obvodní oddělení (OOP Plumlov). Nespokojenost převládá v OOP PV I. a PV II. Názory vedoucích pracovníků jsou v této oblasti velmi rozličné. Porovnatelným způsobem může být hodnocena i vybavenost kancelářskou technikou, větší nespokojenost nyní ovšem převládá v OOP PV I. a Konice. Policejní ředitel ovšem vybavenost jednotlivých oddělení výpočetní a kancelářskou techniku hodnotí jako dobrou. Výpočetní technika je dimenzována na počet policistů současně přítomných ve službě. Zřizují se také tzv. sálová pracoviště s počítači, kam mají všichni policisté ve službě neomezený přístup. Právě díky sálovému pracovišti není nutné, aby byl každý počítač v kanceláři vybaven kancelářskou technikou, jako skener, kopírka či fax. Počet místností na pracovišti zcela vyhovuje OOP Němčice nad Hanou a OOP Plumlov. Jako nevyhovující spatřuje počet místností OOP PV II., zbylá obvodní oddělení jsou v názorech nejednotná. V otázce plošné velikosti místností jsou názory obdobné, vyhovujícího hodnocení zaujímá kromě OOP Němčice nad Hanou a Plumlov také oddělení PV I. Policejní ředitel považuje pracoviště za nevyhovující v OOP PV I. a PV II. Vyhovující prostředí, ale s určitými výhradami je poté v OOP Plumlov. Zcela vyhovující pracoviště je dle ředitele v OOP Konice a Němčice nad Hanou. Vybavenost dopravními prostředky, kterými obvodní oddělení disponují, je podle policistů dobrá v OOP PV II. a Plumlov. Naopak v OOP Konice jsou policisté se svým vozovým parkem nespokojeni. Ředitel v tomto směru hodnotí vybavenost všech oddělení jako dobrou. Oddělení jsou vybavena vozidly, jejichž stáří nepřesahuje pět let. Policisté obvodních oddělení navíc k výkonu své služby nepotřebují vozidla střední a vyšší třídy. Stav prostředků, které mají policisté k dispozici pro práci v terénu hodnotí jako dobrý policisté z oddělení PV II. a Plumlov. Negativní hodnocení v rámci této oblasti převládá v OOP Konice a PV I.. 4.3.Vzdělanostní struktura policistů Stupeň dosaženého vzdělání, který je nutný pro výkon služebního poměru na obvodním oddělení splňuje jak okruh vedoucích pracovníků, tak i samotní policisté. Problematika se týká spíše možností rozšiřujícího vzdělávání. Většina policistů hodnotí jako nedostatečný zejména rozsah nabízených vzdělávacích kurzů.Výrazná nespokojenost převládá v OOP Konice a PV I. Vedoucí pracovníci se v názorech na tuto oblast rozcházejí. V otázce hodnocení kvality vzdělávacích kurzů se policisté přiklání spíše ke špatnému hodnocení (OOP PV I. a Konice). Jako dobrou ovšem kvalitu vzdělávacích kurzů spatřují OOP PV II. a Plumlov. Možnosti vzdělávání v oblasti jazykové vybavenosti hodnotí jako nedostatečné policisté z OOP PV II. a Konice. Opačného názoru jsou policisté v OOP Němčice nad Hanou, kde jsou možnosti dostačující. Policejní ředitel vnímá oblast vzdělávání policistů jako dobrou. Policistům jsou na intranetové síti nabízeny vzdělávací kurzy Policejní akademie ČR. Vyšší odborné školy MV v Praze, Pardubicích, Holešově a Brně dále nabízí různé odborné kurzy, včetně jazykových. Mimo tuto oblast jsou prováděny kurzy školícím policejním střediskem správy SM kraje ve Frýdku Místku. Policisté se jednoznačně shodují až u požadavků na další vzdělávání ze strany vedoucích pracovníků. Většina policistů považuje tyto požadavky jako užitečné pro zlepšení své pracovní činnosti. Vedoucí pracovníci uvádí, že řada policistů má zájem si vzdělání dále doplňovat a rozšiřovat. Policejní ředitel konstatuje, že policisté v rámci sebevzdělávání při zaměstnání mají neomezené působiště, pokud jde o výběr studia na VŠ.
6
4.4.Způsob řízení a kontroly policistů a jejich motivace První okruh otázek se zabýval problematikou hodnocení. Vedoucí pracovníci vnímají hodnocení svých podřízených především z kvalitativního pohledu, kvantitativní stránka hodnocení policistů jen doplňuje. Většina policistů se ovšem přiklání k názoru, že úroveň jejich finančního ohodnocení u policie je spíše špatná (zejména OOP PV I. a Konice). V tomto směru se k nim ovšem připojuje i řada vedoucích pracovníků. Policejní ředitel zastává názor, že platový systém policistů na OOP je díky všem svým složkám5, které zahrnuje sestaven velmi dobře, hodnotí ho proto pozitivně. systém platové ohodnocení u Policie ČR
0
15
18 velmi dobré dobré špatné velmi špatné 26
Obr. 3. Systém platového ohodnocení u Policie ČR Zdroj: vlastní zpracování
Řízení policistů vnímají vedoucí pracovníci odlišně. Polovina z dotazovaných vedoucích pracovníků trvá na zachování velitelské pravomoci a striktních pravidel. Zbylí vedoucí se přiklání spíše k ponechání většího prostoru policistům, aby tak projevili svou iniciativu a své vlastní schopnosti. V otázce motivace se vedoucí shodují, že policisté jsou motivování zejména finančně. Množství přesčasových hodin považují policisté za přiměřené, vzhledem k výkonu své pracovní činnosti. Možnosti kariérního růstu naopak považují za špatné, především OOP PV II. a Plumlov, následuje ovšem i OOP PV I. a OOP Konice.
5
Platový systém se skládá z platového tarifu podle platového zařazení a délky služby u policie. Navazuje zvláštní příplatek podle náročnosti služebního zařazení, příplatek za vedení podle zastávané funkce, osobní ohodnocení, další zvýhodnění procentním vyjádřením z tarifu za službu ve směnném provozu. Dále mohou být policisté ohodnoceni nezdanitelnou a zdanitelnou jednorázovou odměnou dle podmínek stanovených v zákoně.
7
počet respondentů
možnost kariérního růstu u Policie ČR 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
dobrý špatný
OOP 1
OOP 2
OOP 3
OOP 4
OOP 5
obvodní odělení
Obr. 4. Možnost kariérního růstu u Policie ČR Zdroj: vlastní zpracování
Pozitivní hodnocení směřuje do oblasti pracovních vztahů. Vedoucí pracovníci považují vztahy a komunikaci s podřízenými policisty za dobrou až velmi dobrou. Obdobně se k této situaci staví i policisté, kteří považují pracovní vztahy s vedoucími a následně i svými kolegy rovněž za dobré. Poslední oblast se týká systému kontroly u Policie ČR. Vedoucí pracovníci považují kontrolu u policie za dobrou, u policistů převládá totožný názor. 4.5.Obvodní oddělení a oblast spolupráce Spolupráci obvodního oddělení lze rozdělit do dvou oblastí. Jedná se o spolupráci s orgány státního charakteru, kterou lze označit jako spolupráci profesionálního zaměření a spolupráci s ostatními subjekty, tzv. spolupráce neprofesionální. Subjekty státního charakteru byly v tomto případě Hasičský záchranný sbor, další složky Policie ČR, Zdravotnická záchranná služba, Městská policie, Armáda ČR, Státní zastupitelství, orgány veřejné správy, aj. Policejní ředitel a vedoucí pracovníci hodnotí úroveň spolupráce s výše uvedenými subjekty jako velice dobrou a na profesionální úrovni. Policisté jednotlivých OOP zastávají v tomto případě obdobný názor jako jejich nadřízení. Oblast neprofesionální spolupráce byla zaměřena na vztah policie a veřejnosti, ale také na vztah policie a mediálních složek. Někteří policisté z řad vedoucích pracovníků konstatovali, že vztah mezi OOP a občany je pozitivní a dobrý. Další ovšem podotkli, že je tento současný vzájemný vztah určitým způsobem narušen. Vedoucí také poznamenali, že kritika na činnost OOP z řad veřejnosti se neobjevuje. Samotní policisté hodnotí postoj občanů k práci OOP většinou neutrálně, část policistů s kladným hodnocení. Výjimkou je OOP PVI., kde se policisté domnívají, že jich občané hodnotí spíše záporně. Policejní ředitel na stanoviska svých podřízených reaguje slovy, že Policie ČR je především službou pro občany, která se projevuje činností a vystupováním každého policistu jednotlivě a podle toho je také policie občany vnímána. V mnoha případech se stává, že někteří občané, ať kladně či záporně, své zkušenosti s jednáním policie zevšeobecňují. Tato situace poté ovlivňuje i názory jednotlivých policistů na veřejnost. V rámci vztahu policie a mediálních složek lze poznamenat, že většina policistů považuje hodnocení svého oddělení ze strany mediálních složek spíše jako záporné a nepravdivé (OOP Konice, PV I.). Některá oddělení ovšem zastávají názor vyrovnaného hodnocení své činnosti ze strany mediálních složek (PV II., Němčice nad Hanou, Plumlov). Policejní ředitel považuje vztah Policie ČR a mediálních složek na místní úrovni okresu Prostějov za dobrou (záleží ovšem na „serióznosti“ mediálního prostředku).
8
4.6.Prevence kriminality na úrovni obvodního oddělení Policisté všech obvodních oddělení se jednoznačně shodují, že rozsah a úroveň preventivních aktivit v jejich obvodním oddělení je dostačující. Policejní ředitel se k tomuto tvrzení také připojuje, jeho hodnocení je ovšem dobré. Někteří z vedoucích pracovníků považují ochotu policistů při zapojování do programů prevence za individuální záležitost. Jiní vedoucí pracovníci se naopak přiklání k názoru, že s ochotou policistů, podílet se na preventivních programech, není žádný problém. Ředitel v tomto ohledu uvádí, že ochota policistů při zapojování do preventivních opatření je zcela závislá na vytíženosti jednotlivých OOP. Zájem občanů o preventivní aktivity obvodního oddělení je dle policistů malý (v oblasti OOP PV I. téměř minimální). Výjimkou je v tomto případě OOP Plumlov, kde občané o preventivní činnost jeví velký zájem. Na základě vyjádření policejního ředitele je zájem o preventivní aktivity největší na základních školách a u seniorů. V rámci realizace preventivních činností se téměř všichni vedoucí pracovníci shodli na určité míře spolupráce s dalšími obvodními odděleními, preventivně informační skupinou okresního ředitelství Policie ČR v Prostějově, občany, územní samosprávou, základními školami a dle potřeb i s dalšími institucemi. Ředitel vidí největší zapojení do prevence kriminality na úrovni samotného města Prostějov. Ostatní obce okresu jsou v oblasti prevence pasivnější. Tato situace je podle ředitele zapříčiněna zejména finančními možnostmi obcí. Projekty prevence kriminality vyžadují finanční prostředky, které obec musí opatřit ze svého rozpočtu a na jednotlivé projekty ministerstva vnitra určitým nestejným procentem přispívá. Jeden z vedoucích pracovníků považuje finanční podporu preventivních aktivit ze strany měst či obcí jako téměř nulovou. 4.7.Trestná činnost v oblastech působnosti Okresního ředitelství Policie ČR v Prostějově Prioritním úkolem této kapitoly bylo zjistit, s jakými druhy trestné činnosti mají jednotlivá obvodní oddělení problémy a jaký je problémový okruh pachatelů kriminálních přečinů. Jelikož jsou jednotlivá obvodní oddělení navzájem odlišná, dala se v tomto případě očekávat také rozdílnost v zastoupení trestné činnosti. Očekávání ovšem předčily výsledky realizovaných rozhovorů. Problémovou oblastí, z hlediska druhu trestné činnosti, je dle názorů policistů majetková kriminalita. Zejména se jedná o krádeže hmotných věcí z vozidel, kapesní krádeže a krádeže v rodinných domech. Převládají tedy jak krádeže vloupáním, tak i krádeže prosté. Toto stanovisko policistů dokazují i interní statistiky Policie ČR v Prostějově. Problematika, související s okruhem pachatelů, kteří se vyskytují na území daného obvodního oddělení byla těžce zjistitelná. Policejní statistiky v tomto případě nedisponují údaji o pachatelích trestné činnosti - jejich věku, etnika, vzdělání, apod. Zkoumáním se ovšem podařilo zjistit, že mezi problémové okruhy pachatelů patří zejména sociálně slabí a nepřizpůsobiví jedinci. Dva vedoucí pracovníci se shodují, že vybavenost prostředky, se kterými policisté obvodního oddělení bojují proti kriminalitě je omezená, další subjekty se k této otázce nevyjádřili.
5. Diskuse Na základě zjištěných relevantních dat v oblasti činnosti obvodních oddělení Policie ČR v okrese Prostějov byly potvrzeny dříve stanovené předpoklady o tom, že policisté se v rámci výkonu své činnosti potýkají s celou řadou specifických problémů. Tyto problémy se také v mnoha případech odlišují od problémů, vymezených v analytických podkladech koncepce reformy Policie ČR, jejímž autorem je Ministerstvo vnitra. V oblasti rozsahu působností a pravomocí Ministerstvo vnitra poukazuje na činnosti, které policie vykonává nad rámec svých pracovních povinností. V tomto případě policisté modelového území s ministerstvem jednoznačně souhlasí. Navazujícím problémem zůstává zatíženost administrativními úkony. Policisté obvodních oddělení spatřují zatíženost
9
administrativou různorodě, podle zařazení policistů do platových tříd a také samotné náplně pracovní činnosti. Většinou ovšem převládá názor, že zatíženost administrativou je vysoká. Oblast organizačního uspořádání policejního aparátu a ekonomické postavení policie vědecká práce blíže nezkoumala. Tyto oblasti jsou v dnešní době již určitým způsobem řešeny. Nejlépe zvolenou alternativou pro tyto oblasti bezesporu bude nové vymezení policejních krajů tak, aby jejich uspořádání korespondovalo se současným administrativním členěním jednotlivých regionů. Díky této možnosti by se také vyřešila ekonomická oblast, kdy by každá budoucí policejní správa hospodařila s přidělenými prostředky samostatně, bez vlivů MV. Oblast způsobu řízení policistů a jejich motivace je vnímána nejednotně. Ministerstvo vnitra uvádí tvrzení, že policisté jsou hodnoceni pomocí kvantitativních měřítek. S tímto tvrzením se ovšem neztotožňují závěry realizovaných výzkumů, kde převládá názor opačný. Policisté jsou hodnoceni především z kvalitativního pohledu a kvantitativní stránka hodnocení jen doplňuje. Významný poznatkem ovšem zůstává, že policisté jsou se svým platovým ohodnocením nespokojeni. Obdobně také hodnotí i možnost kariérního růstu u Policie ČR. Samotné hodnocení pracovních vztahů hodnotí MV jako ne příliš dobré, především díky nedostatečné komunikaci mezi vedoucími a podřízenými. Realizovaná šetření ovšem vykazují opačné hodnoty. Vztahy a komunikace mezi nadřízenými a podřízenými, ale i samotnými policisty na pracovišti jsou v modelovém území hodnoceny jako velmi dobré. Obdobné výsledky můžeme uvést i u oblasti kontrolních mechanismů u policie. MV vnímá kontrolní systém u policie jako špatný a neúčinný. Policisté ovšem tvrdí, že systém je účinný a efektivní především díky tomu, že kontroly jsou neohlášené a jsou prováděny v nepravidelných intervalech. V rámci vzdělanostní struktury policistů hodnotí ministerstvo největší nedostatky v jazykové vybavenosti policistů. Na úrovni obvodních oddělení jsou možnosti vzdělání v jazykových oblastech hodnoceny různorodě. Vzhledem k zaměření činnosti těchto oddělení není ovšem jazyková vybavenost tak důležitá. Kvalita a zaměření studijních programů je podle MV špatná. Samotní policisté hodnotí kvalitu a rozsah jim nabízených kurzů také spíše negativně. Vedení okresního ředitelství ovšem s názory policistů nesouhlasí a vnímá oblast vzdělávání policistů v modelovém území jako dobrou. Vedení uvádí i výčet nabízených vzdělávacích programů, do kterého jsou zapojeny i civilní školy. Ministerstvo dále jako problém uvádí neochotu vedoucích umožnit policistům vzdělání. V okrese Prostějov jsou ovšem respondenti opačného názoru. Oblastí, na které se obě zúčastněné strany určitě shodují je omezenost v možnostech dlouhodobých stáží. Tato oblast není značně rozvíjena. V rámci řešení problematiky vztahu Policie ČR a veřejnosti je MV přesvědčeno, že veřejnost je s prací policie nespokojena. Policisté modelového území zastávají v rámci této problematiky různé názory. Někteří vnímají vzájemné vztahy s veřejností jako dobré, někde ovšem jako špatné. Kritika na činnost obvodních oddělení se ovšem ze strany veřejnosti neobjevuje. Informace, které se snažily tuto oblast dále doplnit, byly zaměřeny na vztahy s mediálními složkami a subjekty, které s policií spolupracují. Policisté většinou považují hodnocení svého oddělení ze strany mediálních složek jako záporné a nepravdivé. Spolupráci se subjekty, které policii při pracovní činnosti pomáhají hodnotí ovšem policisté jako dobrou. Poslední oblast se snažila zaměřit na personální a materiálně-technické zabezpečení jednotlivých obvodních oddělení. V oblasti personálního zabezpečení se policisté modelového území jednoznačně shodují v tom, že by uvítali navýšení početních stavů policistů ve svých řadách. Současný stav spatřují jako nevyhovující. MV se ve své koncepci zaměřuje spíše na materiálně-technickou oblast, především poté oblast výpočetní techniky a informačních systémů. Vybavenost klasickými prostředky výpočetní techniky vidí MV jako dobrou, u policie ovšem existuje velké množství informačních systémů. V oblasti okresu Prostějov vybavenost výpočetní technikou shledávají jako dobrou jen některá obvodní oddělení. V oblasti informačních systémů využívají obvodní oddělení v Prostějově nových možností.
10
Byly vytvořeny ucelené a propracovanější informační systémy, které vznikly kombinací stávajících systémů. Díky těmto zlepšením byly také vytvořeny možnosti pro větší rychlost a efektivitu práce. V souvislosti s problematikou výpočetní techniky zavádí okresní ředitelství v Prostějově tzv. sálová pracoviště, která by měla vyskytující se problémy lukrativně vyřešit. Porovnatelných způsobem, jako oblast výpočetní techniky, lze hodnotit i vybavenost kancelářskou technikou. Výrazné problémy se vyskytují až v oblasti pracoviště jednotlivých obvodních oddělení, respektive vybavenost pracoviště, počet místností a jejich plošná velikost, apod. Nevyhovující prostředí je v oblastech obvodních oddělení PV I. a PV II., vyhovující prostředí s výhradami u OOP Plumlov. Zcela vyhovující prostředí mají policisté v oddělení Němčice nad Hanou a Konice. I když si někteří policisté stěžují na vybavenost svého vozového parku, ředitel Policie ČR v Prostějově hodnotí vybavenost dopravními prostředky, i vzhledem k jejich stáří jako velice dobrou.
6. Návrhy možností zlepšení Návrhy možných zlepšení v rámci činnosti složek policejního aparátu by měly směřovat zejména do výše uvedených problematických oblastí. Některé kroky zlepšení již Ministerstvo vnitra u policie realizovalo, některé formy zlepšení lze očekávat v blízké budoucnosti. Autor práce se, v rámci dříve formulovaných problematických okruhů, soustředil pouze na určité konkrétní možnosti zlepšení, uplatnitelné zejména v modelovém území okresu Prostějov. Navrhované prostředky zlepšení v převážné míře zasahují do řešení více problémových okruhů. První prostředek zlepšení směřuje do oblasti vybavení informačních technologií, redukce trestné činnosti a podpory preventivních opatření v modelovém území. Tímto prostředkem je strategie Crime Mapping. Prioritním úkolem této strategie v modelovém území je redukce násilné a majetkové trestné činnosti (zejména krádeží prostých a vloupáním). Crime Mapping dokáže pomocí analýzy geografického prostředí identifikovat oblasti, ve kterých žije pachatel a oběť trestného činu. Analyzovat, jakým způsobem pachatelé cestují do místa výskytu zločinu. Může také profilovat charakteristiky jednotlivých kriminogenních oblastí s cílem porozumět, jak mohou dané oblasti přispívat k výskytu kriminality a určitých kriminálních případů. Pomocí této metody lze také jednoznačně určit, proč se může zločin v jedné lokalitě vyskytovat a v druhé již nikoliv. Tyto základní charakteristiky, ale i mnohé další přináší strategie Crime Mapping. [8], [9] Druhou navrhovanou alternativou je využití kamerových systémů (CCTV6) jako podpůrné složky Crime Mapping. Kamerové systémy jsou v dnešní době velice využívaným prostředkem preventivní ochrany, otázkou ovšem zůstává, jak a v jaké míře je jejich potenciálu opravdu využíváno. Navrhovaná možnost preventivních opatření pomocí metody Crime Mapping by mohla být efektivně podpořena právě díky využití systému CCTV. Kamerové systémy by jednak monitorovaly oblasti, ve kterých dochází ke zvýšenému nápadu trestné činnosti a následně by byl monitorovací systém vhodně rozmístěn tak, aby mapoval pohyb pachatelů těsně po provedení trestné činnosti. Monitorovací jednotky by byly rozmístěny do nejpravděpodobnějších oblastí úniku z místa činu (tj. oblastí zastávek městské hromadné dopravy, parkovišť, nádraží, apod.) tak, aby mohl být monitorován pohyb pachatele i po provedení kriminálního jednání a policie tak mohla pachatele snáze dopadnout7. [10], [11] 6
Kamerové systémy bývají označovány jako CCTV (Closed Circiut Television Cameras) Některé zahraniční policejní sbory (např.: Glasgow) již upustili od tradičního používání klasických prostředků CCTV. Namísto kamerových systémů nyní používají nové a modernější technologie, založené na principu monitorování pomocí prostředků GPS. Prostředky GPS umožňují, oproti CCTV, sledovat pohyb podezřelého (pachatele) bez přerušení. I když je v současné době využití systému GPS v samotném prvopočátku, již nyní se jeví jako velice lukrativní prostředek boje se zločinem. [12] 7
11
Třetí možnou variantou zlepšení činnosti policejních složek je využití prostředků Community policing a zapojení veřejnosti do prevence kriminality. Tento prostředek zlepšení zasahuje nejen do oblasti prevence a spolupráce, nýbrž i do oblasti samotných vztahů policie a veřejností. V podmínkách české policie je princip Community policing chápán pouze jako jednostranný akt komunikace policie vůči veřejnosti. V zahraničních policejních sborech se ovšem pod tímto pojmem skrývá také určitá míra zapojení ze strany veřejnosti. Veřejnost se zapojuje nejen do oblasti prevence kriminality, nýbrž i do samotné pomoci policejním složkám v boji se zločinem. Community policing by měl být založen především na: „efektivní pracovní spoluúčasti policie a veřejnosti“.[16] Na úrovni komunity lze přijmout celou řadu nejrůznějších opatření, která by zajistila patřičnou kvalitu života: princip dobrovolnosti a služby komunitě, programy pomocných hlídek, sousedský dozor a spolupráce, pomoc orgánům činným v trestním řízení, apod.[14], [15] Občané se přímo či nepřímo podílí na preventivních aktivitách, jejichž výsledkem je minimalizace místních kriminogenních faktorů, zvýšení rizika pro pachatele trestné činnosti a snížení potenciálních zisků z trestné činnosti. [13] Nedostatků, které by měly být v resortu Policie ČR zlepšeny, je mnoho. Nástroje zlepšení by ovšem měly být realizovány s přihlédnutím na možnosti dalšího budoucího rozvoje Policie ČR. Dobré plánování, finanční podpora a úsilí policejního aparátu, obdobně jako i jednotlivých policistů je základním předpokladem pro lepší fungování Policie ČR nejen na místních úrovních, ale také Policie ČR jako celku. Mezi prioritní oblasti, na které by měly být prostředky zlepšení v modelovém území směřovány patří modernizace a lepší vybavenost budov některých obvodních oddělení. Tato oblast bude do budoucna vyřešena přesunem některých OOP do nových pracovních prostor, kde bude současně k dispozici i modernější materiálně-technické vybavení. Výrazně by měly být navýšeny početní stavy policistů na jednotlivých odděleních tak, aby byly doplněny alespoň tabulkové stavy a zajištěna efektivní ochrana obyvatel. Tím by se výrazně zjednodušila i oblast administrativy, která by díky této alternativě byla rozložena na větší počet policistů. Komunikace s veřejností a samotná spolupráce s ní by měla být jednoznačně posílena ve všech oblastech OOP. Obdobně by mělo vedení policie reagovat i na náměty policistů a více s nimi komunikovat o jejich potřebách a požadavcích. Poslední oblast zlepšení směřuje do oblasti financí. Nejen, že by měly být okresní ředitelství podpořeny větší mírou finančních prostředků pro potřeby svého území ze strany MV. Samosprávné celky by měly svými finančními prostředky podpořit přinejmenším preventivní aktivity, které policie realizuje ve svých obvodech a částečně se na nich podílet i formou občanské spolupráce.
Závěr Současný stav v resortu Policie ČR je medializován z mnoha pohledů. Podstatné ovšem zůstává, že problémy, se kterými se policejní aparát potýká, opravdu reálně existují a je nutné je patřičným způsobem řešit. Práce se zabývala problematikou činnosti základních policejních útvarů, tedy jednotlivých obvodních oddělení, okresu Prostějov. Porovnáním analytických podkladů reformy Policie ČR, jejímž autorem je Ministerstvo vnitra, se díky výzkumným šetřením v modelovém území podařilo zjistit, že problémy, které tato koncepce uvádí, jsou v mnoha případech zcela odlišné od faktické skutečnosti. Změny, které se chystá Ministerstvo vnitra učinit, by měly přihlížet i k těmto skutečnostem a snažit se o budoucí rozvoj Policie ČR jako celku. Oblastí k realizaci změn je celá řada zahrnující mimo jiné dobré plánování, efektivní využívání finančních zdrojů a v neposlední řadě také snahy samotných policistů. Všechny tyto dílčí aspekty jsou základním předpokladem pro lepší a efektivnější fungování resortu Policie ČR.
12
Literatura [1] Ministerstvo Vnitra České republiky. Reforma Policie České republiky a související problematika vnitřní bezpečnosti: analytické podklady k základním pilířům reformy. 1. vyd. Praha : Ministerstvo Vnitra, 2007. 87 s. [2] MARTINŮ, O. Ministerstvo vnitra : Zpravodajství [online]. Praha : Ministerstvo vnitra ČR, 2005 , 2008 [cit. 2008-03-30]. Dostupný z WWW:
. [3] BÁRTÍKOVÁ, G. Vzdělávání a výcvik policistů [online]. Praha: tiskové oddělení Ministerstva vnitra (informační servis – vstup do Evropské unie). [cit. 2007-11-11]. Dostupný z WWW: . [4] TOŠOVSKÝ, M. Závěrečná zpráva projektu: Zavádění prvků community policing do praxe Policie České republiky [online]. Otevřená společnost, o.p.s., 2007 [cit. 2007-11-11]. Dostupný z WWW: <pro-police.cz/documents/1/zaverecna-zpravaCPprojekt.pdf>. [5] Ministerstvo vnitra ČR. Podpora a posílení prevence a metody Community policing v práci Policie ČR. [online]. 2007. Praha: Ministerstvo vnitra, 2005. [cit. 2007-11-10]. Dostupný z WWW: . [6] ProPolice [online].[cit. 2007-11-11]. Dostupný z WWW: . [7] ŠIMONÍK, P. Výzkum veřejného mínění: Spokojenost občanů s prací Policie ČR [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupný z WWW: . [8] UCL Jill Dando Institute of Crime Science. Crime Mapping [online]. 2008. 1999-2005 , 2008 [cit. 2008-03-11]. Anglický. Dostupný z WWW: . [9] Home Office, Communication Directorate. Crime Mapping: Improving Performance : A good practice guide for front line officers [online]. United Kingdom : Home Office, 2005 , 2008 [cit. 2008-03-11]. Anglický. Dostupný z WWW: . [10] KONÍČEK, T., KŘEČEK, S., KOCÁBEK, P. Městské kamerové dohlížecí systémy. Praha : THEMIS, nakladatelství tiskárny MV, 2002. 90 s. ISBN 80-7312-009-7. [11] HILL, M., SPRIGGS, A. Assessing the impact off CCTV. Institut pro kriminologii a sociální prevenci; Agentura PYLON. 1st edition. The United Kingdom : Homme office Research - Development and Statistics Directorate, 2005. 142 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-7338-061-8. [12] STEVENS , A., KESSLER, I., STEINACK, K. Přehled osvědčených postupů při prevenci různých typů násilí v Evropské unii. Institut pro kriminologii a sociální prevenci; Soukup Daniel. 1st edition. Evropská unie : European Crime Prevention Network, 2007. 140 s. Dostupný z WWW: . ISBN 978-80-7338-058-8. [13] ZOUBKOVÁ , I., MOULISOVÁ , M. Kriminologie a prevence kriminality. 1. vyd. Praha : Armex Publishing s.r.o., 2004. 146 s. ISBN 80-86795-05-5. [14] POSPÍŠILOVÁ, K. Community Policing : v rámci Kanadské královské jízdní policie; Dobrovolné hlídky seniorů (Senior Volunteer Patrol Program) [online]. Kladno: Společně k bezpečí, o.s., 2007 , 2007 [cit. 2008-03-31]. Český. Dostupný z WWW: . [15] 10. kongres OSN o prevenci trestné činnosti a zacházení s pachateli : Vídeň (10.-17. dubna 2000). Institut pro kriminologii a sociální prevenci; Novotný Čeněk. 1st edition. Praha : Institut pro kriminologii a sociální prevenci, 2001. 139 s. Dostupný z WWW: . ISBN 80-86008-90-8.
13
[16] SEGRAVE, M., RATCLIFFE, J. Community Policing: A descriptive overview. 1st edition. Australian Government - Australian Institute of Criminology. 2004. 17 s. Dostupný z WWW: .
14
