Problematika skryté reklamy v médiích. Veronika Horská

Problematika skryté reklamy v médiích

Veronika Horská

Bakalářská práce 2010

ABSTRAKT Tato práce se zabývá problematikou skryté reklamy v médiích. Rozebírá specifika skryté reklamy a formy, v kterých se v médiích vyskytuje. Je zde zmíněn i právní rámec reklamy. Praktická část se věnuje analýze konkrétních případů skryté reklamy v tisku, rozhlase i televizi a je v ní řešeno, jakým způsobem je skrytá reklama přijímána uţivateli médií.

Klíčová slova: Skrytá reklama, média, product placement, právo

ABSTRACT This work deals with surreptitious advertising in the media. It explores the specifics of the hidden advertising as well as the forms in which it occurs in the media. There is also mentioned the legal framework of the advertising. The practical part deals with the analysis of the specific cases of surreptitious advertising in print, radio and television. Further, a research examines in what way the surreptitious advertising is taken by the users of the media.

Keywords: Hidden/surreptitious advertising, media, product placement, legal framework of the advertising

Ráda bych poděkovala za uţitečné rady a pomoc svému vedoucímu práce profesoru Horňákovi. Dále pak všem, kteří mě podporovali při studiu, především mým rodičům i okolí.

Prohlašuji, ţe jsem na celé práci pracovala samostatně a z pouţité literatury citovala. Dále prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.

Ve Zlíně 5.5. 2010 Veronika Horská

Zatímco já ještě naivně věřil, že film má být především upřímnou uměleckou zpovědí, moje děti už asi budou vědět, že film je jen takový delší reklamní spot a časopis je jen tlustší reklamní leták. Filip Winter

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 I

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................. 11

1

CHARAKTERISTIKA SKRYTÉ REKLAMY ..................................................... 12 1.1

REKLAMA ............................................................................................................. 12

1.2

SPECIFIKA SKRYTÉ REKLAMY ............................................................................... 12

1.3

PROBLÉM SKRYTÉ REKLAMY ................................................................................ 13

1.4 FORMY SKRYTÉ REKLAMY .................................................................................... 14 1.4.1 Product placement ........................................................................................ 14 1.4.2 Články v tisku, rozhlase či televizi............................................................... 15 1.4.3 Mediální partnerství ..................................................................................... 16 1.4.4 Podprahová reklama ..................................................................................... 17 2 MÉDIA ...................................................................................................................... 19 2.1

VLIV STAKEHOLDERŮ ........................................................................................... 19

2.2 TISKOVÁ MÉDIA.................................................................................................... 20 2.2.1 Noviny .......................................................................................................... 20 2.2.2 Časopisy ....................................................................................................... 21 2.3 ROZHLAS .............................................................................................................. 21 2.4 3

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ............................................................................................. 21

PRÁVNÍ REGULACE ............................................................................................. 23 3.1

SOUKROMÉ PRÁVO ............................................................................................... 23

3.2

VEŘEJNÉ PRÁVO ................................................................................................... 23

3.3 KONTROLNÍ ÚŘADY .............................................................................................. 24 3.3.1 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání ...................................................... 24 3.4 REKLAMNÍ PRÁVO V EVROPSKÉ UNII .................................................................... 25 4

ETICKÁ ÚPRAVA REKLAMY............................................................................. 27 4.1

ETICKÝ KODEX ..................................................................................................... 27

4.2

RADA PRO REKLAMU ............................................................................................ 27

4.3

ARBITRÁŢNÍ KOMISE RADY PRO REKLAMU ........................................................... 28

4.4

ZAHRANIČNÍ ETICKÁ ÚPRAVA ............................................................................... 28

5

ZHODNOCENÍ TEORETICKÝCH POZNATKŮ............................................... 29

II

PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................ 30

6

ANALÝZA KONKRÉTNÍCH PŘÍPADŮ SKRYTÉ REKLAMY ...................... 31 6.1

7

ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ .................................................................... 31

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ ................................................................................... 33

8

9

10

7.1

RÁDIO EVROPA 2.................................................................................................. 33

7.2

PROPAGACE DISKOTÉKY ....................................................................................... 33

7.3

VYJÁDŘENÍ RÁDIA EVROPA 2 ............................................................................... 34

7.4

STANOVISKO RADY PRO ROZHLASOVÉ A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ.............................. 35

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ ......................................................................................... 37 8.1

ČESKÁ TELEVIZE .................................................................................................. 37

8.2

REKLAMA BĚHEM TELEFONICKÉHO VSTUPU ......................................................... 37

8.3

VYJÁDŘENÍ RADY ................................................................................................. 39

8.4

VYJÁDŘENÍ ČT..................................................................................................... 40

TISK .......................................................................................................................... 42 9.1

DENÍK METRO ...................................................................................................... 43

9.2

METRO A SKRYTÁ REKLAMA I ............................................................................ 43

9.3

METRO A SKRYTÁ REKLAMA II ........................................................................... 44

VÝSLEDKY DOTAZNÍKU .................................................................................... 45 10.1

TISK ..................................................................................................................... 45

10.2

TELEVIZE.............................................................................................................. 45

ZÁVĚR ............................................................................................................................... 46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .............................................................................. 48 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 49

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací

9

ÚVOD Následující bakalářská práce je věnována, v české reklamní branţi nepříliš běţnému a diskutovanému tématu, a to skryté reklamě. Podle slov mága reklamního práva Filipa Wintera jde v praxi o škodlivý a rozsáhlý problém, jehoţ negativní dopady se obecně podceňují. Důvěra čtenáře je výrazně odlišná pokud přijímá informace z redakční nebo inzertní části - ať uţ z novin či televizního nebo rádiového vysílání. Jasné oddělení a označení reklamní části je proto nezbytné. I přes zákonná opatření však k případům, kdy se reklamní sdělení ocitne v redakční části a má tak moţnost zapůsobit na nepřipraveného diváka dochází.

Ve své práci se snaţím objasnit následující cíle: 1. Definovat skrytou reklamu a její dopady. 2. Zjistit v jaké formě a v jakých médiích se skrytá reklama vyskytuje. 3. Analyzovat reálné případy skryté reklamy a objasnit z jakého důvodu byly povaţovány za skrytou reklamu. 4. Zjistit jak je skrytá propagace přijímána uţivateli médií.

Teoretická část je věnována definici skryté reklamy a jejím formám. V oddílu média se zaměřuji především na masmédia, právě ty jsou hlavními nosiči skryté reklamy. Dále se snaţím přiblíţit právní a etickou úpravu reklamy v České republice a přirovnat ji k úpravě v evropských zemích. Pro tuto část mi byly podklady především knihy a články věnující se reklamnímu právu a skryté reklamě doktora práv Filipa Wintera. Také zákonné normy ČR a Etický kodex a knihy s tématikou médií.

V praktické části analyzuji konkrétní situace, kdy médium uveřejnilo skrytou reklamu. Pro tuto část bylo problematičtější získat materiály. Důvodem je, ţe reklama v tisku spadá pod krajské ţivnostenské úřady a nejsou dostupné ţádné konkrétní informace o soudních sporech, které by se týkaly skryté reklamy. V případě tištěných médií jsem tedy vycházela z kauz, které řešila Arbitráţní komise Rady pro reklamu. Informace o reálných případech skryté reklamy v televizním a rozhlasovém vyslání jsem získala na internetových strán-


10

kách Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Ale ani zde nejsou přístupné všechny kauzy. K dispozici jsou pouze soudní spisy sporů, které proběhly na základě odvolání pokutovaného média. Na základě dotazníku pro širokou veřejnost jsem se snaţila zjistit přístup uţivatelů médií ke skryté reklamě.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

CHARAKTERISTIKA SKRYTÉ REKLAMY

Následující část se snaţí definovat skrytou reklamu a objasnit, jakým způsobem je skrytá reklama realizována.

1.1 Reklama Všichni vědí, co reklama znamená, ale málokdo ji dokáţe přesně popsat. Důvodem je, ţe reklama se vyskytuje v nepřeberném mnoţství podob. Neustálý a rychlý vývoj reklamního průmyslu přináší stále nové trendy a nové metody, které kolikrát na první pohled ani jako reklama nevypadají. Zákonným znakem reklamy tedy není její forma, protoţe moţné formy reklamy jsou v zásadě nekonečné, ale její cíl a úmysl – podpořit své podnikání. Reklamní guru Philip Kotler definuje reklamu následovně: Reklama je jakákoli placená forma neosobní prezentace a komunikace myšlenek zboží nebo služeb identifikovaného sponzora prostřednictvím hromadných médií, jako jsou noviny, časopisy, televize či rádio.1 Direktiva Evropské Unie 84/450/EEC v původním znění definuje reklamu jako „making of a representation in any form in connection with a trade, business, craft of profession in order to promote the supply of goods or services, including immovable property, rights and obligations“. Tedy prezentace v jakékoliv formě ve spojení s obchodem, podnikáním, řemeslem či profesí…“ 2 Definici reklamy bych tedy shrnula jako prezentaci pomocí médií za účelem podpory podnikání.

1.2 Specifika skryté reklamy Dušan Pavlů v jeho Slovníku propagace hovoří o skryté reklamě jako o obecném označení takových materiálů, které jsou zveřejňovány zejména v tisku, rozhlase, televizi, jsou vydá-

1 2

KOTLER, Philip. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007., s. 855. WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. Praha : Linde, 2007. s 74.


13

vány za redakční a jako takové jsou i prezentovány.3 Touto formou reklamy dochází k neserióznímu přístupu k uţivatelům média. Podle zákona o regulaci reklamy (§ 2. odst 1. písm. d) se skrytou reklamou rozumí: reklama, u níž je obtížné rozlišit, že se jedná o reklamu, zejména proto, že není jako reklama označena. Skrytá reklama je zákonem zakázána, přestoţe není zákonem přímo definována. Z výše uvedených definic tedy plyne, ţe stejně jako u klasické reklamy je zde hlavním znakem obsah reklamy a účel, nikoliv forma.

1.3 Problém skryté reklamy Škodlivost skryté reklamy nepůsobí pouze na příjemce reklamy, ale neprospívá i ostatním inzerentům a samotnému médiu, které se rozhodne pro její uveřejnění. Úskalí pro příjemce spočívá v tom, ţe si recipient neuvědomuje příjem reklamního sdělení a nemůţe se efektivně bránit. Je prokázanou skutečností, ţe reklamě přisuzuje kaţdý spotřebitel výrazně menší váhu neţ informaci nereklamní. Podle odborných odhadů je rozdíl 10 - 100-násobný. 4

Jedinec tak uvěří mnohem snáze účinkům produktu, který ve svém článku vyzdvihne no-

vinář, neţ reklamě obsahující stejné informace ale v podobě klasické inzerce. Inzerenti, kteří si za zveřejnění reklamy řádně zaplatí, jsou znevýhodněni tím, ţe práva nedbalý konkurent dosáhne za mnohem menších nákladů stejného či většího efektu reklamou skrytou. Dochází tak k soutěţní nerovnováze a protizákonným a neslušným soutěţním vztahům. Blízkost média a inzerentů velká natolik, ţe dochází k ovlivňování programu či zpravodajství, nemusí finálně prospívat ani jediné straně. Obě strany mohou přijít o důvěryhodnost a vliv, pokud dojde k podezření, ţe mezi nimi dochází k nějaké formě spiknutí proti mediálnímu publiku.

3 4

PAVLŮ, Dušan. Slovník propagace. Praha : Merkur, 1983. Skrytá propagace, s. 181. WINTER, Filip. 2007. s 256


14

1.4 Formy skryté reklamy Podle výše uvedené definice docenta Pavlů je skrytá reklama uveřejňována především v médiích, jako jsou tisk, rozhlas či noviny. Zde se můţe objevovat v několika formách. 1.4.1 Product placement Product placement by se dal charakterizovat jako prezentace a uţívání výrobků určité značky v uměleckých dílech, která nemají reklamní charakter – zejména ve filmu, knize, fotografii. Spotřebitel je takovou reklamou zasaţen přímo, bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Z právního hlediska product placement jako marketingová metoda reklamou bezpochyby je – protoţe tou je kaţdé oznámení, předvedení či jiná prezentace šířená komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti. Pokud se však ve filmu či knize objevují produkty, které si autor zvolil pouze ze svých uměleckých pohnutek a cílem nebyla podpora a propagace produktu, tak se o product placement nejedná. Product placement přináší zadavatelům reklamy mnoho výhod. Zejména oslovení konkrétní cílové skupiny, vyuţití klasické propagace filmu a propojení s ní i propagaci výrobku, vyuţití postav filmu či děje, sloganů k vytvoření image výrobku. Nepopíratelné výhody z něj plynou i tvůrci filmu. Podle Leoše Kyši, redaktora Hospodářských novin, který se v březnu letošního roku věnoval článku o product placementu, by bez financí získaných touto cestou nemohla vzniknout většina českých filmů. Pro film Vratné láhve peníze získané díky product placementu tvořili desetinu rozpočtu. Ročně se v českém filmu objeví product placement za dvacet aţ třicet milionů. 5 Product placement je s filmem spojen uţ od počátků kinematografie. O tématu, kde se objevil první product placement se vedou různé teorie. Pravděpodobně se tak stalo ve filmu Garáž s Busterem Keatonem z roku 1919. Šlo o propagaci benzínu firmy Red Crown. Za nejznámější a velmi úspěšný product placement je povaţováno pouţití cukrovinek Reese's Pieces ve filmu E. T. Po uvedení filmu vzrost prodej aţ o pětašedesát procent. Díky filmu

5

KYŠA, Leoš. Ten Kozel ale šmakuje pane Svěrák. Hospodářské noviny. 5.3. 2010, 9, s. 22 - 25.


15

Top Gun se zase staly hitem sluneční brýle Aviator od společnosti Ray-Ban, které ve filmu téměř nesundal Tom Cruise. V roce uvedení snímku se jejich prodej zvýšil přesně o polovinu. V české porevoluční kinematografii se první product placement objevil ve filmu Kanárská spojka, kde „hrál“ svou roli likér Becherovka. Výraznější product placement se v českém filmu objevil aţ později, v současné době mu kralují firmy Renault a Mattoni.6 Návrh Evropské komise Televize bez hranic pouţívání product placementu povoluje. Vymezuje zároveň pravidla, podle kterých se product placement nesmí pouţívat ve zpravodajství, dětských a vzdělávacích pořadech, dokumentárních filmech aj. V pořadech, kde se objeví, nesmí být divák přímo vyzýván ke koupi či objednání sluţby a pořad musí být označen, ţe je v pořadu produkt uţit. V České republice dochází v současné době ke schvalování zákona, který by měl povolovat a zároveň regulovat pouţívání product placementu v televizi. 1.4.2 Články v tisku, rozhlase či televizi Nejčastějším příkladem skryté reklamy je situace, kdy je reklamní sdělení prezentováno v tisku ve formě připomínající novinovou zprávu, rozhovor, reportáţ aj. a zároveň takový článek není jako reklama označen a ani jeho podoba a uspořádání nenaznačují, ţe se jedná o reklamu.7 Většinou se v takovém článku vyskytuje jednosměrná prezentace výrobku, jsou zdůrazněny jeho kladné stránky, je uveden kontakt na firmu, ale chybí jakékoliv nezaujaté informace o konkurenčních výrobcích. Obdobná forma jako v tisku se můţe vyskytnout v rozhlase či televizních pořadech. Je nutno však dodat, ţe ne vţdy je moţno případy, kdy jsou v tisku příznivě hodnoceny některé výrobky, sluţby či firmy povaţovat za skrytou reklamu. Pokud článek přináší objektivně obecnou a veřejnosti přínosnou informaci, i přestoţe je důsledkem jistá konkurenční výhoda pro výrobce onoho produktu, nejedná se o skrytou reklamu. Rozlišit případ, kdy redaktor napsal článek podle svého upřímného názoru za účelem poskytnout čtenářům uţitečné sdělení a případ kdy redaktor napsal článek z nějaké jiné po-

6

KYŠA, Leoš. s. 22 - 25 NOVÁKOVÁ, E.; JANDOVÁ, V. Reklama a její regulace. Praha : Linde, 2006. Ad d) Reklama skrytá, 246 s.. ISBN 80-7201-601-6. 7


16

hnutky (např. peněţní odměna, věcný dar, protisluţba, politický tlak či jen přátelské vztahy) je poměrně obtíţné. Nezbývá neţ se zaměřit na důvod, z jakého se článek v médiu ocitl a zda byla reklama zveřejněna za odměnu. Za skrytou reklamu nejsou povaţovány recenze či kritiky uměleckých děl v některých pořadech či časopisech také výrobků. Jde o zaţitý děj, který v sobě zahrnuje i objektivní kritiku. 1.4.3 Mediální partnerství Pojem mediální partnerství nebyl se skrytou reklamou nikdy nějak výrazně spojován. V posledních letech se o něm zmiňuje Filip Winter. Rozhlasové a televizní vysílání má podle právních předpisů dvě základní části: redakční část, jejíţ obsah je určen výhradně redakcí. Druhá část je určena reklamě - jejíţ obsah v rámci zákonných mezí určuje zadavatel. Redakční část vysílání musí být podle zákona vysílána svobodně a nezávisle. O legální směnu jde v případě mediálního partnerství například, kdyţ rozhlasová či televizní stanice na základě platné dohody poskytne pořadateli nějaké akce běţný reklamní prostor a pořadatel poskytne výměnou propagaci média v místě konání či na plakátech takové akce. Skrytou reklamou je pak slovní nebo obrazová prezentace zboţí, sluţeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboţí nebo poskytovatele sluţeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a můţe veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace. Taková prezentace je povaţována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu (tedy také za protihodnotu v podobě směněné reklamy).8

8

WINTER, Filip. 2007. s 261.


17

Je nemyslitelné, aby solidní televize či rádio nabízely, ţe přinesou ve zprávách redakční reportáţ z libovolné akce tomu, kdo hodně zaplatí. A to ani v případě, ţe by se tento typ obchodu nazýval mediálním partnerstvím. Smlouvy o mediálním partnerství, jsou de facto smlouvami a doklady o skryté reklamě. Pokud se v takových smlouvách médium zavazuje k jakémukoli ovlivnění svého redakčního vysílání (například závazkem tzv. zpravodajského pokrytí určité akce, rozhovorem s jistou osobou apod.) jedná proti zákonu – protoţe pak není redakční část zcela nezávislá a svobodná. A zároveň podporuje skrytou reklamu, protoţe dochází k podpoře a propagaci podnikatelského cíle, aniţ by příjemce tušil, ţe jde o reklamní sdělení.9 Podle mého názoru jde v tomto případě skutečně o skrytou reklamu pouze v případě, je-li přínos divákům, čtenářům či posluchačům aţ na druhém místě za účelem zisku a vlastní propagace. Předpokládám, ţe v seriózních mediích dochází k zneuţití mediálního partnerství minimálně. Neznamená to však, ţe by k takovým případům nedocházelo. 1.4.4 Podprahová reklama Podprahová reklama je zvláštní formou skryté reklamy. Zákonem je zakázána samostatně: Podle zákona o regulaci reklamy (§ 2. odst 1. písm. b) se zakazuje reklama založená na podprahovém vnímání. Takovou reklamou se pro účely tohoto zákona rozumí reklama, která by měla vliv na podvědomí fyzické osoby, aniž by ji tato osoba vědomě vnímala. Pod pojmem podprahová reklama či propagace rozumíme ovlivňování postojů nebo chování vůči určitému výrobku za pomoci sdělení, která nejsou vědomě vnímána. 10 Podstata podprahové reklamy je v tom, ţe vyuţívá podněty, jejichţ intenzita je pod úrovní smyslového vnímání a působí bez toho, aby si jí příjemce všiml. Ten si tím pádem nemůţe být jist, zda své chování řídí sám, nebo jedná na základě cizích instrukcí. Kolem podprahového vnímání bylo učiněno několik pokusů. Nejznámějším případem je studie amerického marketingového specialisty Jamese Vicaryho z roku 1957, podle níţ

9

WINTER, Filip. Je partnerství skrytá reklama?. Strategie.cz [online]. 27.4. 2009, [cit. 2010-04-02]. Dostupný z WWW: .


18

tvrdil, ţe reklamní slogany, které se objeví na zlomek vteřiny během filmu, dokáţou zvednout prodej propagovaného produktu. Své tvrzení opíral o experiment. Ten spočíval v promítání sloganů „Pijte kolu“ a „Jezte popcorn“ během projekce filmu Picnic. Podle Vicaryho se prodej koly zvýšil o 54% a popcornu o 18%. Šokující výsledky vyvolaly velmi silné reakce. Další šok se Vicarymu povedl o pět let později, kdy se přiznal k tomu, ţe si vše vymyslel. Podprahové stimuly byly zkoumány i v rozhlase. V letech 1962 aţ 1966 provedl Hale Becker pokus v supermarketu v New Orleans. Zde do hudby, která je přehrávána v rozhlase během nákupů, zakomponoval dvě neslyšitelné věty: „Nebudu krást“ a „Jsem čestný“. Závěry pokusu mnohé překvapily – počet krádeţí v obchodním domě klesl o 75%. Řada odborníku však studii zpochybňuje. Zdali podprahová manipulace ve formě skryté reklamy opravdu funguje, není doposud jednoznačné. Psycholog Karel Hnilica z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy souhlasí s moţností ovlivnění podprahovou reklamou: „To ţe tento způsob reklamy funguje, prokázala řada výzkumů“.11 Docentka Jitka Vysekalová však ve své knize Psychologie reklamy tvrdí, ţe doposud neexistuje skutečný důkaz, ţe by podprahové podněty ovlivňovaly člověka při rozhodování o nákupu či jakkoliv jinak.

PAVLŮ, Dušan. Slovník propagace. 1. vydání. Praha : Merkur, 1983. Podprahová propagace, s. 130 - 131. ISBN 51-373-83. 11 JANDA, Martin. Reklamní past na naše smysly. 21.století [online]. 21.7.2006, ???, [cit. 2010-04-22]. Dostupný z WWW: . 10


2

19

MÉDIA

Pojem média je jiţ pro většinu lidí běţný a v praxi je pouţíván jako souhrnný výraz pro technické prostředky či nástroje, které slouţí k šíření sdělení. Slovo média pochází z latinského výrazu „medium“, coţ znamená střední, uprostřed. Médium má tedy charakter prostředníka, něco zprostředkovává. Tito „zprostředkovatelé“ hrají v našem vědomí velkou roli – utvářejí naši představu o realitě. Podle průzkumu z roku 2004 v Evropě čte více neţ 80% lidí několikrát týdně noviny, 50% čte časopisy. Průměrný člověk poslouchá denně 3 hodiny rozhlas, 3 hodiny televizi a 2,5 hodiny pouţívá internetové médium.12 Média se dají klasifikovat podle mnoha kritérií. Já bych se s ohledem na téma své bakalářské práce zaměřila na masmédia – zvláště tištěná média, televizi a rozhlas. Masová média mají v moderní společnosti zásadní a stále vzrůstající význam – mimo jejich informativní, zábavní a jiné funkce mají ve většině případů za úkol také prodávat. Konkrétně prodávat pozornost publika inzerentům.13 Zákaz skryté reklamy je platný naprosto stejně pro všechny média. Ne pro všechny má ale stejnou důleţitost. Média, která chtějí působit věrohodně a především veřejnoprávní média nesmí na skrytou reklamu ani pomyslet. Oproti tomu skrytá reklama v zábavných časopisech či oddechových filmech nikomu příliš neublíţí, protoţe míra vnímání jejich důvěryhodnosti se blíţí vnímání běţné reklamy. 14

2.1 Vliv stakeholderů V problematice skryté reklamy u soukromých médií hraje ústřední roli vztah média k vlastníkům, klientům a dalším ekonomickým činitelům. Denis McQuail si ve své knize pokládá zásadní otázku - do jaké míry mohou mediální organizace uplatňovat nárok na autonomii ve vztahu ke svým vlastníkům a následně dalším ekonomickým činitelům jako jsou investoři, inzerenti a sponzoři? Odpovídá si následně výrokem Altschullova, ţe obsah

12

SCHNELLMANNN, Bernhard. MÉDIA - ZÁKLADNÍ POJMY - NÁVRHY - VÝROBA. Praha 10 : Europa - Sobotáles cz. s.r.o., 2004. 484 s. ISBN 80-86706-06-0. – Str.9 13 MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2002. 447 s. ISBN 8071787140. 74 s. 14 WINTER 2007. s 261.


20

zpravodajských médií vždy odráží zájmy těch, kdo financují média. Jednoduchému závěru však brání okolnosti, ţe existuje více druhů médií a také větší mnoţství těch kdo je platí, v tomto případě jsou nejdůleţitější vlastníci a inzerenti. 15

Vlastníci mají v komerčních médiích výrazný vliv. Mohou např. poţadovat, aby do něj bylo cokoliv zařazeno popř. vyňato. Rozšířeným, avšak obtíţně dokazatelným názorem je, ţe média se v dnešní době stala příliš velkým obchodem na to, aby byla ovlivňována osobními rozmary vlastníků. A podřizují se tak nezaujatě trţním a manaţerským vlivům. Pokud jde o ovlivnění obsahu médií inzerenty, jsou k tomu nejnáchylnější média, jejichţ jediným zdrojem je příjem z inzerce. 16

2.2 Tisková média V tisku se skrytá reklama můţe vyskytovat ve formě reportáţe, rozhovoru, pojednání ze světa vědy a techniky, přičemţ z označení takové reportáţe jasně neplyne, ţe jde o placenou reklamu. Mezi tisková média řadíme noviny a časopisy. Kontrola nad nekalými reklamními praktikami v tiskových médiích spadá především pod ţivnostenské úřady 2.2.1 Noviny Z publicistického hlediska jsou noviny základním médiem – tedy médiem, které se rozhodující měrou podílí na vytváření veřejného mínění a podstatně přispívá k informovanosti obyvatelstva.17 Noviny jsou periodické tiskoviny, které vycházejí v krátkých intervalech. Jejich hlavní rolí je zprostředkování aktuálních zpráv z nejrůznějších oblastí – od politiky, hospodářství po

15

MCQUAIL, D. s 234

16

MCQUAIL, D. s.236

17

SCHNELLMANNN. s.9


21

sport a kulturu. Příjmy z reklamy jsou pro noviny nejdůleţitějším zdrojem financování – tvoří u nich více neţ polovinu obratu. 2.2.2 Časopisy Časopisy se dají pojmout jako mezistupeň mezi novinami a knihami. Vycházejí periodicky, ale většinou ne tak často jako noviny, jsou aktuálnější neţ knihy, ale ne aktuálnější neţ noviny. Roční příjem časopisů z reklamních aktivit v ČR činil v loňském roce 10 047 milionů korun

2.3 Rozhlas Rozhlas je nejstarším elektronickým médiem. Publicisticky byl rozhlas nejvýznamnější do 60. let 20. století. Momentálně je rozhlas povaţován za kulisové, vedlejší médium. Výhody rádia jsou moţnost aktuálnosti a mobilnost (poslech v autě). V současné době je ve světě běţný tzv. duální systém – kdy jsou na rozhlasovém trhu vedle veřejnoprávních institucí zastoupeni ještě soukromí provozovatelé. Veřejnoprávní rozhlas je financován z poplatků všech majitelů rozhlasových přijímačů. Financování z reklamy činí jen nepatrný zlomek příjmů. Soukromá komerční rádia jsou na reklamním trhu závislá – jejich příjmy plynou totiţ výhradně z reklamy. Soukromá rádia se tedy snaţí, aby jejich program byl dost atraktivní pro reklamní zadavatele – aby oslovoval cílové skupiny a měl dostatek posluchačů. Za rok 2009 činil v ČR příjem z reklamy pro rozhlas 3 279 milionů Kč. Kontrolu rádiového vysílání a tedy i náleţitosti reklamy ve vysílání má na starost Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.

2.4 Televizní vysílání Televize zaujímá v mediálním světě klíčové postavení. Je součástí kaţdodenního ţivota a její publicistický a společenský význam je mimořádný. Je přibliţně stejně aktuální jako rádio ale podstatně více aktuální neţ tisk. Navíc zasahuje příjemce jak akusticky, tak vizuálně. Sledovanost televize během prime tiše je stejně vysoká jako u velkých časopisů. I u


22

televizního vysílání se stejně jako u rozhlasu vyskytuje duální systém veřejnoprávních a soukromých institucí.

Příjem z reklamy v televizi roste – od roku 1988 do 2004 se v ČR výdaje na reklamu zvýšily z 5,3 miliard Kč na 7,7 miliard – tedy o 2, 4 miliard. V případě televize můţe jít o skrytou reklamu při prezentaci konkrétního výrobku v publicistických pořadech, či během rozhovoru se známou osobností, která např. představuje výrobek, který si zakoupila a chválí jeho vlastnosti. Stejně jako u rozhlasového vysílání, tak i u televizního spadá kontrola obsahu a náleţitostí reklamy pod Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Běţně vyskytující se formou skryté reklamy je jiţ výše zmíněný product placement. I přestoţe jde o zakázanou praktiku, tvůrci filmu se nesnaţili nijak tajit, ţe výběr rekvizit, byl ovlivněn výší příspěvku, který firma za tuto formu propagace zaplatila. Důvodem bylo i to, ţe orgány si s product placementem těţko věděly rady a tak tuto formu zakázané reklamy málokdy pokutovaly. Jen občas se o její sankcionování pokusila Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.18

18

WINTER, Filip. Reklamní metody a média : Zastírání reklamních účelů. In KŮTA, Petr. Zakázané formy reklamy. 2005. s. 4/1 str3. ISBN 8090362400.


3

23

PRÁVNÍ REGULACE

Právní omezení reklamy nejsou právě přehledná. Důvodem je, ţe reklama je rychle se rozvíjející odvětví, které přichází stále s novými metodami a inovacemi – oproti tomu přijetí zákonů je dlouhodobou záleţitostí. V málokteré evropské zemi je reklamě věnován samostatný komplexní zákon, v České republice takový zákon přijat byl v roce 1995 – zákon o regulaci reklamy. To však není jediný zákon, kterým se reklama řídí. Samozřejmě, ţe reklamy se týkají i „obecné“ zákony, které se vztahují na jakoukoliv lidskou činnost. Další zákonná opatření vztahující se k reklamě se vyskytují i v různých „mediálních“ zákonech. Ty neupravují většinou obsah reklamy, ale spíše formu, oddělení, časová či prostorová omezení reklamy apod.

3.1 Soukromé právo Právní regulace vycházejí z práva veřejného a soukromého. Právo soukromé reguluje jevy, jejichţ dopad se týká jen některých konkrétních lidí. Na těchto postiţených pak záleţí, zda se budou svých práv a případné nápravy domáhat. Soukromé právo v reklamní branţi nejčastěji zasahuje v konkurenčních bojích, kde se jeden z konkurentů sníţí k jednání, které odporuje dobrým mravům. Dalšími oblastmi, v kterých se uplatňuje soukromé právo, jsou ochrana soukromí a osobnosti (lidé se mohou bránit proti uţití jejich podobizny v reklamě, jejich projevů, aj.). Autorské právo chrání zase práva autorů. V mnoha zemích je na soukromém právu zaloţen i rozsáhlý systém ochrany spotřebitele, zahrnující i nároky z klamavé reklamy.

3.2 Veřejné právo Zjednodušeně řečeno veřejné právo reguluje jevy, jejichţ dopad se týká všech lidí. Sankce pak nastupuje z veřejného orgánu. Co není zákonem zakázáno, je povoleno. Veřejné právo v reklamě je proto nástrojem, který stanovuje reklamní zákazy a omezení, na nichţ má stát zásadní zájem a je schopen kontrolovat jejich dodrţování a následně jejich porušení sankcionovat. Tradiční reklamní oblastí, v níţ veřejné právo působí, jsou reklamy na určité druhy produktů. Jedná se např. o reklamu tabákových výrobků, alkoholu, léků, zbraní, pohřebních sluţeb aj.


24

3.3 Kontrolní úřady Úřadů, které mají v popisu práce kontrolu reklamy, je mnoho. Důkladně svou funkci plní SÚKL – Státní ústav pro kontrolu léčiv. Přestoţe reklama na léčiva má nejsloţitější paragrafy, tak se dodrţují. Příčinou je právě SÚKL, který má jiţ osm let pravomoc kontrolovat lékovou reklamu. Mezi další kontrolní orgány patří Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, její funkce je však podle odborníků v mnoha ohledech nedostatečná. Kontrolu základních typů reklamy jako např. billboardy a tištěná média mají na starost ţivnostenské úřady. Dalšími institucemi, které jsou pověřeny sledováním reklamy, jsou například státní rostlino-lékařská správa, veterinární úřad aj. Ty se však reklamou v oblasti jejich působení téměř nezabývají.19 3.3.1 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Rada“) je správní úřad, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání (dále jen „vysílání“).20 V současné době má Rada 12 členů. Funkce Rady jsou stanoveny zákonem č.231/2001 Sb. a dalšími zvláštními právními předpisy. Mezi hlavní funkce Rady patří:

19

-

udělovat, měnit a odnímat licence k provozování vysílání

-

dohlíţet na dodrţování právních předpisů v oblasti vysílání

-

dohlíţet na zachovávání a rozvoj plurality programové nabídky a informací

-

dbát na obsahovou nezávislost vysílání

-

monitorovat obsah rozhlasového a televizního vysílání

-

ukládat sankce

WEBER, Štefan. "Bruselský úředník trh liberalizuje...". Strategie.cz [online]. 15.3. 2006,

???,

[cit.

2010-04-11].

Dostupný

z

WWW:

. 20

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání [online]. [cit. 2010-04-10]. Dostupné z WWW:

.


25

Co se týče obsahové formy vysílání, tak se Rada řídí především následujícími předpisy: -

zákon 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů

-

zákon 40/1995 Sb. ze dne 9. února 1995, o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů

-

zákon 483/1991 Sb. ze dne 7. listopadu 1991, o České televizi (novelizován zákonem č. 39/2001 Sb. k 23. 1. 2001)

-

zákon 484/1991 Sb. ze dne 7. listopadu 1991, o Českém rozhlasu (novelizován zákonem č. 192/2001 Sb. k 9. 2. 2001)

V roce 2009 bylo Radou zahájeno celkem 168 správních řízení pro moţné porušení zákona o vysílání či zákona o reklamě, jejich ukončení se předpokládá v následujícím roce. Z projednávaných řízení bylo v roce 2009 více neţ 80% pokutováno za porušení některého zákonného ustanovení týkajícího se reklam, teleshoppingu nebo sponzorovaných pořadů. Pokuta za nedodrţení povinností, stanovených pro vysílání reklam a teleshoppingů, se pohybuje ve výši od 5.000 Kč do 2.500.000,- Kč a je udělována provozovateli vysílání.

3.4 Reklamní právo v Evropské unii Právní úpravy reklamy v zahraničí, jsou poměrně nepřehledné. Výjimkou jsou zákony, které jsou harmonizovány s poţadavky Evropské unie a měly by být tak platné ve všech zemích EU.

České právo v oblasti reklamy bylo plně harmonizované na úroveň Evropské unie 1. července 2006 - tzn. ţe direktivy, které v té době platily, byly přijaty do českých právních předpisů. Není jich mnoho, kniha F. Wintera z roku 2007 mluví o 11 přijatých direktivách, týkajících se především: klamavé reklamy, počáteční a pokračovací kojenecké výţivě, označování potravin, tabákových výrobků, veterinárních, humánních a léčivých přípravků, potravin určených pro zvláštní výţivu, vyuţívání a prodej přírodních minerálních vod, nekalých obchodních praktik a televizního vysílání…


26

Celý smysl evropských reklamních direktiv je v tom, aby reklamní podnik měl moţnost připravit pouze jednu kampaň pro celou EU a nemusel se ohlíţet na 27 různých zákonných regulacích a ulehčit tak volnému pohybu zboţí. Vytvořit kompromis pro 27 států v oblasti reklamy je prozatím něco nemoţného. Právní překáţkou se překvapivě stává rozdílné vnímání etiky i vkusu. Mezi zajímavé příklady patří švédský zákon, díky kterému je zakázána reklama, která spojuje ţeny a domácí práce (ţena s ţehličkou v ruce, se tak ve švédské reklamě vyskytnout nemůţe, muţ však ano), ve Francii platí zase zákaz cizojazyčných sloganů atd. Jisté dílčí úspěchy ve sjednocování reklamního práva evropských uţ jsou, ale všechny země si drţí i své stálé právní úpravy.


4

27

ETICKÁ ÚPRAVA REKLAMY

Vedle právní regulace existuje ještě samoregulace etická. Etika je v případě reklamy často nejdiskutovanějším a nejvíce kritizovaným místem. Podstatou etické samoregulace reklamy je, ţe reklama není regulována státem či státními orgány, ale pravidly, která přijímá sám reklamní průmysl. Takto přijatá pravidla jsou vyjádřena v Kodexu reklamy. Jednou z hlavních výhod samoregulace reklamy je flexibilní a rychlé přizpůsobení etických pravidel reklamy na všechny změny ve vývoji reklamního a mediálního trhu. Její nevýhodou je však soudní nevynutitelnost. Kontrolní orgán, který dohlíţí na dodrţování etických pravidel, nedisponuje právní mocí a můţe tak pouţívat pouze morální sankce jako je veřejné upozornění na neetickou reklamu, vyloučení agentury z asociace apod.

4.1 Etický kodex Co je etické a vkusné jednoduše sepsat nelze. Přesto samoregulační instituce vydávají tzv. kodexy, v nichţ sepisují, co povaţují v reklamě za neetické. Při rozhodování o stíţnostech na reklamy však nejsou vázaný literou takového kodexu, ale jeho duchem. Mohou tedy rozhodovat o neetičnosti reklamy bez konkrétního odkazu na určitý článek kodexu. Kodex reklamy se stát od státu liší podle historických, společenských a legislativních podmínek. Mezinárodní obchodní komora (ICC) vydala několik kodexů týkající se reklamy a marketingu - například Kodex ekologické reklamy, Směrnice reklamy a marketingu na Internetu aj. Nejvýznamnějším kodexem je Mezinárodní kodex reklamy, který Mezinárodní obchodní komora vydala poprvé v roce 1937, od té doby byl mnohokrát upravován a průběţně je zdokonalován. Osvědčil se jako dobrý příklad pro většinu národních či oborových kodexů

4.2 Rada pro reklamu Kontrolním orgánem, který má na starost dohled nad etikou reklamy je v České republice Rada pro reklamu. Hlavním cílem Rady pro reklamu je zajišťovat a prosazovat na území České republiky čestnou, legální, pravdivou, a decentní reklamu. Rada pro reklamu přijímá stíţnosti veřejnosti na konkrétní reklamy, provozuje republikační poradenství a také se snaţí zabránit právnímu omezování reklamy tak, aby zároveň nebylo bráněno ekonomickému rozvoji profese.


28

Rada pro reklamu byla zaloţena v roce 1994 a zakladateli byli nejvýznamnější organizace působící v reklamním průmyslu. Členem rady se můţe stát pouze osoba, která je buď činná v oblasti médií, reklamy a marketingové komunikace, a nebo organizací sdruţující takovéto podnikatele, nebo je zadavatelem reklamy s významným postavením na reklamním trhu popř. organizací sdruţující takovéto zadavatele anebo organizací, jejímţ cílem je ochrana zájmů spotřebitelů.

4.3 Arbitrážní komise Rady pro reklamu Arbitráţní komise je třináctičlenný nezávislý expertní tým. Členové komise rozhodují o tom, zda uznají stíţnosti na reklamu za oprávněné nebo ne. Výsledkem jejich rozhodování jsou tzv. nálezy, kde se písemně vyjadřují, zda určitá reklama odporuje duchu dokumentu Zásady etické reklamní praxe neboli etickému kodexu. V komisy jsou zastoupeni lidé z médií, reklamních agentur, zadavatelé reklamy, právní odborníci a další lidé specializující se na oblast reklamy. Od roku 2001 jsou jejími členy i psycholog a sexuolog. Členy volí Valná hromada a to na dobu dva roky. Po uplynutí této doby mohou být zvoleni znovu.

4.4 Zahraniční etická úprava Všechny země Evropské unie mají samoregulační instituce dohlíţející na etičnost reklamy. Jednotlivé instituce se však stát od státu mění. Ve Velké Británii funkce kontrolní instituce často přesahuje regulaci zákonnou. Všechny evropské instituce jsou sdruţeny v asociaci EASA. EASA koordinuje spolupráci svých členů a spolupracuje při řešení stíţností přesahujících hranice jednotlivých států, kdy např. zadavatel pochází z jednoho státu a reklama je šířena ve státě druhém. EASA vznikla v roce 1992 a Rada pro reklamu je jejím členem od roku 1995.


5

29

ZHODNOCENÍ TEORETICKÝCH POZNATKŮ

Na základě teoretických poznatků bych si stanovila následné hypotézy, které se budu snaţit ověřit v praktické části: 1) Formy skryté reklamy se vyskytují především v podobě zpravodajských formátů, jako jsou reportáţe, zprávy, interview. 2) Média, jejichţ jediným zdrojem je příjem z inzerce, jsou více náchylná k ovlivnění obsahové části inzerenty.

Zároveň bych zdůraznila některá konkrétní fakta vyplývající z teoreticko-metodologické části, které vidím jako problematické: -

Kontrolní činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání povaţují někteří odborníci v oblasti reklamy za nedostatečnou.

-

Product placement je uţívanou formou propagace. Postihován je minimálně, tvůrci filmu však jeho pouţíváním porušují zákon.


II. PRAKTICKÁ ČÁST

30


31

ANALÝZA KONKRÉTNÍCH PŘÍPADŮ SKRYTÉ REKLAMY

6

V praktické části se budu věnovat analýze konkrétních případů skryté reklamy. Chtěla bych v jednotlivých kauzách zjistit především následující fakta: -

Jakou pozici má médium, v kterém se skrytá reklama objevila.

-

Jakým způsobem byla skrytá reklama realizována.

-

Na základě čeho kontrolní orgán shledal, ţe se jedná o skrytou reklamu.

Dále zde uvedu výsledky dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na vnímání skryté reklamy veřejností.

6.1 Rozhlasové a televizní vysílání Dohled nad dodrţováním právních předpisů v rozhlasovém a televizním vysílání a tudíţ i nad výskytem skryté reklamy spadá pod kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada se řídí především zákonem č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů. Podle tohoto zákona (§ 2 odst. 1 písm. q)) se skrytou reklamou rozumí slovní nebo obrazová prezentace zboţí, sluţeb, obchodní firmy, ochranné známky nebo činnosti výrobce zboţí nebo poskytovatele sluţeb, uvedená provozovatelem vysílání v pořadu, který nemá charakter reklamy a teleshoppingu, pokud tato prezentace záměrně sleduje reklamní cíl a můţe veřejnost uvést v omyl o povaze této prezentace; taková prezentace je povaţována za záměrnou zejména tehdy, dojde-li k ní za úplatu nebo jinou protihodnotu. V loňském roce byla radou zahájena 4 správní řízení pro porušení § 48 odst. 1 písm. g) zákona o vysílání: provozovatelé vysílání jsou povinni nezařazovat do vysílání skryté a podprahové reklamy a teleshopping. Tyto řízení čekají na ukončení v roce 2010. Rada v uplynulém roce ukončila 11 správních řízení týkajících se skryté či podprahové reklamy, které zahájila v předcházejících letech. Pět z jedenácti řízení bylo zastaveno, ve čtyřech případech udělila rada upozornění a dvě byla pokutována. Pro porovnání s loňskými roky je přiloţen graf:


32

Graf č. 1 – Počet správních řízení týkajících se problematiky skryté a podprahové reklamy zahájených a ukončených Radou pro rozhlasové a televizní vysílání v letech 2007 - 2009. Z grafu nevyplývá, ţe by během let docházelo k nárůstu případů skryté reklamy. Zároveň tento graf nelze povaţovat za příliš vypovídající. Důvodem je, ţe výsledky jsou závislé na činnosti Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. A jak jsem uvedla v teoretické části, její kontrolní činnost je podle povaţována za nedostatečnou.


7

33

ROZHLASOVÉ VYSÍLÁNÍ

Veřejnoprávní rozhlasové vysílání v České republice zajišťuje Český rozhlas. Český rozhlas disponuje čtyřmi celoplošnými, jedenácti regionálními a čtyřmi speciálními stanicemi. V průměru tyto stanice denně poslouchá třetina populace ČR ve věku 12 – 79 let.

21

V česku vysílá velká řada soukromých stanic. Já si pro svou práci vybrala analýzu skryté reklamy, která byla nalezena ve vysílání rádia Evropa 2.

7.1 Rádio Evropa 2 Rádio Evropa 2 vysílá od roku 1990. Podle aktuálních výsledků poslechovosti ovládá Evropa 2 první příčku v Praze, Libereckém, Královehradeckém a Karlovarském kraji a také v důleţité cílové skupině 12 - 39 let, přičemţ v této cílové skupině činí její podíl na trhu celých 17,9%.22 Program Ranní Show, ve kterém byla jistá část identifikována jako skrytá reklama, je vysílán od pondělí do pátku, kaţdé ráno mezi 6. a 9. hodinou. Pořad Ranní show je podle informací Evropy 2 určen všem generacím i sociálním skupinám. Vedle hudební části je zde i poměrně velký prostor pro mluvené slovo, skeče, scénky a zpravodajství moderátorů Patrika Hezuckého, Leoše Mareše a Lucie Šilhánové.

7.2 Propagace diskotéky Analytický odbor Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se zaobíral případem skryté reklamy v pořadu Ranní Show, odvysílaného na programu Evropa 2 dne 29. 2. 2008 mezi

21

Brozura 09 [online]. 2009 [cit. 2010-04-12]. Český rozhlas ve zkratce. Dostupné z

WWW: . 22

RADKA, Pilzová. Evropa 2 [online]. 11.2. 2010 [cit. 2010-04-12]. Evropa 2 opět nejpo-

slouchanějším

rádiem.

nas/press/zprava_79.shtml>.

Dostupné

z

WWW:


34

6.00 a 9.00 hodinou. Následně dne 23. 5. 2008 vydal zprávu, která obsahuje analýzu charakteru obsahu pořadu. Problematická část vysílání vypadala následovně: Ve vstupu se moderátoři baví o nadcházejícím víkendu. Leoš Mareš a Patrik Hezucký hovoří o tom, jak stráví víkend, přičemţ moderátor Mareš mluví o Hodoníně, kde je diskotéka Palladium. Analytický odbor v této části vysílání shledal moţný případ skryté reklamy, protoţe moderátor jasně identifikoval diskotéku a čas, kdy se tam určitá akce uskuteční, uvedl důleţitá pozitiva, která se s podnikem a konkrétní akci pojí. Důleţitý je fakt, ţe na rozdíl od bloku informací o podobných příleţitostech, které jsou běţně součástí vysílání, je dotyčná informace poskytnuta osamoceně a nikoli v konkurenci s dalšími jí podobnými. V důsledku toho ji lze povaţovat za oznámení, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, odpovídající definici reklamy podle zákona č. 40/1995 Sb. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání tak rozhodla o uloţení pokuty ve výši 50.000,-Kč firmě Evropa 2, spol. s.r.o. provozující rozhlasové vysílání. Důvodem bylo údajné porušení ustanovení § 48 odst. l písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů.

7.3 Vyjádření rádia Evropa 2 Evropa 2 podala na Radu ţalobu, v které se domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí Rady. Evropa 2 se bránila následujícími tvrzeními: -

V daném případě se nemohlo jednat o skrytou reklamu, neboť nebyly splněny znaky zákonné definice skryté reklamy podle ustanovení § 2 odst. l písm. g) zákona o provozování televizního vysílání.

-

Pokud jde o sledování reklamního cíle, obsah prezentace vůbec nesledoval reklamní cíl. Evropa 2 také neměla ţádný důvod vysílat reklamní prezentaci v pořadu, který nemá charakter reklamy.

-

Za odvysílání této prezentace provozovatel vysílání ani moderátor Leoš Mareš nesjednal ani neobdrţel ţádnou úplatu či protihodnotu, nebyla dohodnuta ani ţádná smlouva, ať uţ písemná či ústní. Evropa 2 nemá ţádný zájem vysílat neplacenou reklamu, neboť jeho jediným příjmem je právě příjem z reklam.

UTB ve Zlíně, Fakulta multimediálních komunikací -

35

Prezentace byla odvysílána jako standardní součást pořadu Ranní show, přičemţ popisovala reálný záţitek moderátora, který jej ve vysílání posluchačům zprostředkoval.

-

Název diskotéky nebyl uveden z reklamních důvodů, ale pouze proto, aby historka dávala smysl a byla zajímavá. Pokud by moderátor byl pojal celý vstup tak, ţe by posluchačům sdělil, ţe v jednom nejmenovaném městě existuje nejmenovaná diskotéka, v níţ se v blíţe nespecifikované době najednou sešly dva tisíce lidí, stala by se tato informace zcela sterilní a nezajímavou. Samotné uvedení názvu diskotéky nebylo v daném pořadu na závadu, protoţe ze způsobu prezentace bylo zřejmé, ţe se o reklamu nejedná, ale ţe jde o záţitek moderátora.

Vzhledem k tomu, ţe v dané věci se nejednalo o veřejné oznámení, vysílané za úplatu ani za účelem vlastní propagace provozovatele vysílání, nemohlo dojít ohledně povahy této prezentace k ţádnému omylu a veřejnost se nemohla mylně domnívat, ţe jde o neznačenou reklamu, protoţe o reklamu nejde.

7.4 Stanovisko Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Finanční prospěch rádia Evropa 2 z této prezentace Rada nemohla prokázat důkazními prostředky jí dostupnými, nicméně z ustanovení § 2 odst. l písm. q) zákona vyplývá, ţe úplata nebo jiná protihodnota jsou znakem fakultativním a nikoli obligatorním. Rada své tvrzení, ţe se jedná o skrytou reklamu, obhájila tím, ţe z přímé prezentace diskotéky Palladium v Hodoníně lze dovodit sledování reklamního cíle z následujících znaků: - Během jedné prezentace byl několikrát uveden přesný název diskotéky včetně města, ve kterém se nachází. - Vyskytlo se kladné hodnocení, jako například vysoká návštěvnost, široká popularita regionu a návštěvou moderátora samotného právě v den odvysílání předmětné pasáţe, kdy zaznělo: „… já jsem tam dnes v pátek…“ coţ lze hodnotit jako pozvánku na akci, které se populární moderátor sám účastní. - Zároveň lze také tuto prezentaci povaţovat za oznámení mající reklamní cíl v důsledku toho, ţe dotyčné informace byly poskytnuty osamoceně a nikoli v konkurenci s dalšími podobnými.


36

- K námitce rádia, ţe předmětná prezentace popisovala pouze reálný záţitek moderátora, Rada uvedla, ţe v rámci popisu reálné situace, tedy záţitku moderátora, nebylo nutné uvádět konkrétní název diskotéky a sdělovat kvality a vlastnosti této diskotéky včetně pozvánky na akci, které se populární moderátor sám účastní. - Diskotéka Palladium byla jednoznačně zvýhodněna oproti dalším konkurentům v regionu, kteří neměli k podobné prezentaci přístup, čímţ mohla být veřejnost uvedena v omyl o povaze této prezentace a povaţovat ji za reklamu. - Z předmětné pasáţe je patrný reklamní cíl a stejně tak je zřejmé, ţe veřejnost mohla být uvedena v omyl o povaze předmětné prezentace a povaţovat jí za reklamu.

Rádio Evropa 2 se proti rozsudku odvolalo na Městský soud v Praze, kde dne 21. 5. 2009 proběhl soudní proces. Zástupce rádia Evropa 2 navrhl, aby soud rozhodnut Rady zrušil a věc Radě vrátil k novému projednání. Evropa 2 se hájila především tím, ţe moderátor svůj záţitek nemohl popsat bez pouţití údajů o podniku a také faktem, ţe za zmínění se o podniku v rádiu neobdrţel ţádnou protihodnotu.

Městský soud v Praze shledal uvedené ţalobní námitky nedůvodné. Na námitku o protihodnotě se vyjádřil tím, ţe nelze říci, ţe jde o reklamu záměrnou, coţ však nemění ničeho na splnění skutkové podstaty správního deliktu. Zákon totiţ nestanoví úplatnost jako nezbytnou podmínku k naplnění pojmu „skryté reklamy“. Fakt, ţe se nejedná o reklamu záměrnou, má vliv jen na stanovení výše uloţené sankce. Podle soudu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dospěla ke správným skutkovým i právním závěrům o hodnocení předmětného jednání ţalobce a nepochybila, kvalifikovala-li jej jako skrytou reklamu a následně vyvodila závěr o porušení povinnosti stanovené ustanovením § 48 odstavec 1 písmeno g/ zákona o vysílání.


8

37

TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

Televizní vysílání je zastoupeno podobně jako rozhlasové veřejnoprávním i soukromým provozovatelem. Pro analýzu případu skryté reklamy v televizním vysílání jsem si vybrala případ skryté reklamy, která se objevila v pořadu Dobré ráno na programu České televize.

8.1 Česká televize Česká televize byla zřízena ke dni 1. ledna 1992. V současnosti provozuje dva celoplošné formáty ČT1 a ČT2 a dva digitální formáty ČT4 SPORT a ČT24. Pořad Dobré ráno, v kterém byla objevena skrytá reklama, je vysílán kaţdý pracovní den. Začíná minutu před šestou a končí v půl deváté. Během pořadu se můţe divák dozvědět aktuální zprávy, informace o počasí. Je pro něj také připraven zpravodajský blok s praktickými informacemi a radami, soutěţe i hudební vloţky.

8.2 Reklama během telefonického vstupu Dne 24. 1. 2008 byla v pořadu Dobré ráno, konkrétně v příspěvku „Dá se zhubnout jen pomocí prášků“ odvysílána část (ve formě telefonického rozhovoru), kterou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání identifikovala jako skrytou reklamu. Tento úsek pořadu na téma hubnutí pomocí prášků je moderován a skládá se z tří základních částí. V první části je telefonicky dotazována na problematiku Irena Huťková ze společnosti Wallmark, v druhé části je ve studiu přítomna odbornice z Endokrinologického ústavu a ve třetí části je do studia telefonicky spojena hlasatelka a dramaturgyně Jana Smutná, která účinkovala v jedné z prvních televizních reklam na přípravek na hubnutí. Skrytá reklama byla Radou identifikována v první části, během telefonického rozhovoru, který vypadal následovně:

06:17:55 moderátor: „Slibovali jsme vám téma Obezita. Reklama na nás útočí ze všech stran, snaţí se nám vsugerovat, ţe není nic snadnějšího neţ zhubnout, a přitom podle posledních studií je lidí trpících nadváhou a obezitou na světě uţ mnohem víc neţ podvyţi-


38

vených. U našeho telefonuje teď Irena Huťková ze společnosti Wallmark - Dobrý den vám přejeme…“ 06:18:15 Huťková: „Přeji dobré ráno" 06:18:16 moderátor: „Paní Huťková, co firmy vede k výrobě léků nebo přípravků na hubnutí, vy mě moţná opravíte s těmi léky…“ 06:18:22 Huťková: „Je to jednoduché, tak jak jste říkal, tak Česká republika zaujímá přední místo obézní populace a zrovna naše firma vţdycky kladla důraz aktivně vést své zákazníky k odpovědnému přístupu a k vlastnímu zdraví. Vţdyť je nutné si uvědomit, ţe lidé a právě nadváha nebude stát jen stovky korun, kdyţ si koupí nějaký ten hubnoucí přípravek, no ale do budoucna určitě přinese řadu problémů a bude stát pak daleko více na náklady spojené s léčením. Takţe…“ 06:19:05 moderátorka: „To je samozřejmě jedna věc, my pochopitelně známe reklamy, které neustále vídáme, ať uţ v televizi nebo na různých billboardech - máme jim věřit, nebo to není tak zdaleka jednoduché?" 06:19:14 Huťková: „smích... Podívejte se, ono je to tak, lţi a sliby v reklamě jsou velmi nebezpečné. A účelem televizní reklamy není pobavit diváka, ale musí nebo měly by být vytvořeny tak, s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli i společnosti. Naše firma, která patří a zaujímá vedoucí místo na trhu s doplňky stravy, poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů. A víte, budu upřímná, třeba v naší reklamě neslibujeme, ţe přípravek SlimCUP sníţí vaši váhu aţ o deset kilogramů, ale sníţíte kalorický příjem. A pokud bude reklama dobrá, moţná se lidé také zamyslí nad svou váhou. 06:20:05 moderátor: A nebylo by dobré do reklamy dát taky větu… já nevím… Kupte si náš přípravek, ale musíte taky chodit cvičit, musíte běhat a musíte dodrţovat ţivotosprávu? Jinými slovy - v čem můţe vlastně pomoci ten přípravek na hubnutí?" 06:20:12 Huťková: „hmhm… ono je to velice obtíţné, co Rada pro reklamu dovolí. A jsou taky pravidla, která firmy musí a mohou pouţívat, třeba, já nevím, uvedu příklad, náš přípravek SlimCUP, a všechny diety nabízí jako různé vysvětlení proč fungují. No a my se snaţíme, aby úbytek váhy byl bezpečný a proto jsme zvolili přípravek, který má za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí. Proto si myslím, ţe je opravdu velmi důleţité říct těm lidem, co vlastně přípravek splňuje, ale je to velmi těţké…“


39

06:21:06 moderátorka: „Samozřejmě, říct jim to určitě po pravdě. Tak, byla to Irena Huťková ze společnosti Wallmark. Tak děkujeme a nashledanou."

8.3 Vyjádření rady Rada vybrala konkrétní části hovoru zástupkyně společnosti, které povaţuje za klíčové a reklamní povahy. Jedná se o následující: -

„naše firma, která patří a zaujímá vedoucí místo na trhu s doplňky stravy, poskytuje produkty špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitelů".

-

V další poznámce zástupkyně firmy upozorňuje na to, ţe reklama na tento přípravek je vlastně „pravdivá", protoţe neslibuje sníţení váhy aţ o 10 kg, ale sníţí kalorický příjem.

-

V závěru hovoru vyzvedne klady přípravku - aby „úbytek váhy byl bezpečný, tak proto jsme zvolili přípravek, který má za sebou zázemí, má klinické studie a podporu lékaře, dokonce i v zahraničí".

Rada identifikovala část jako skrytou reklamu z následujících důvodů: -

Divák byl informován o skutečnosti, ţe firma Wallmark a.s. zaujímá vedoucí postavení na trhu s doplňky stravy, jehoţ produkty dosahují špičkové kvality v péči o zdraví spotřebitele, čímţ divák získal dokonalou informaci o existenci a výhodách prezentovaného produktu SlimCUP a jeho výrobci společnosti Wallmark a.s.

-

neznalý divák získá perfektní povědomí o existenci přípravku na hubnutí, a to propagační formou, která jej můţe přivést k nákupu těchto produktů

-

Příspěvek ve svém důsledku zapůsobil na diváka aţ agresivně, neboť z uţívané argumentace vyplývá, ţe právě firma Wallmark a.s. dbá o zdraví spotřebitelů a případné uţívání jiných hubnoucích přípravků povede v budoucnosti k řadě zdravotních problémů spojených s obezitou, coţ bude mít v důsledku zvýšené náklady v podobě nákladů na léčení.

-

Nadto získá informace, ţe konkrétní přípravek je účinný, bezpečný; navíc způsobem, který zdůrazňuje serióznost účastníka na úkor ostatních soutěţitelů.


40

V souhrnu se tak divák dozví: o samotné existenci přípravku SlimCUP, ţe úbytek váhy s produkty účastníka je bezpečný, ţe produkty účastníka mají za sebou zázemí (- klinické studie a podporu lékařů, dokonce i v zahraničí).

-

Rada pro kompetentnost uvedla, ţe telefonický rozhovor v pořadu se objevil v jistém „meziobdobí“ mezi první vlnou reklamního spotu SLIM CUT a druhou vlnou reklamní mutace předcházejícího spotu.

-

zařazením reklamy do pořadu došlo ve vztahu k divákovi k jeho zmatení, vnímal tuto informaci jako seriózní, pravdivou a důleţitou s ohledem na její zařazení do takového typu pořadu, přičemţ se prokázalo, ţe informace poskytnuté v pořadu byly zavádějící a sledovaly reklamní účel.

-

Česká televize „obešla" zákonem stanovený limit pro vysílání reklamy, kdyţ předmětná reportáţ není uvedena jako reklama, přestoţe naplňuje všechny její znaky;

Pro udělení pokuty Rada vzala v úvahu i postavení ČT, povahu vysílaného pořadu a především to, ţe ČT má vysokou odpovědnost ve vztahu divákům, neboť má přispívat k vzdělávání, právnímu povědomí obyvatel spolu s objektivním poskytováním informací. Případný finanční prospěch České televize z příspěvku Rada nehodnotila. Na základě všech skutečností udělila Rada České televizi sankci ve výši 100 000,- Kč.

8.4

Vyjádření ČT

Zástupci České televize uvedli, ţe předmětný rozhovor byl plánován jako tzv. startovní k Interview se dvěma respondenty, kvůli technickým problémům se nakonec podařilo uskutečnit pouze jedno. Moderátorka nezvládla svou situaci, nepodařilo se jí usměrnit zástupkyni firmy Wallmark, a.s. a navíc jí kladla otázky, které měly směřovat na respondenta s jinou charakteristikou. Úvod tedy nebyl na profesionálně dostatečné úrovni, za coţ byla moderátorka potrestána sráţkou ze mzdy ve výši 50%. Následně se Česká televize hájila těmito fakty:


41

Došlo k technickým pochybením, avšak rozhodně nebylo záměrem České televize propagovat výrobky společnosti Wallmark a.s..

-

Z obsahu předmětného příspěvku pak vyplývá, ţe dotazy moderátorky byly zcela obecné.

-

V další části pořadu dostala prostor ve vysílání Marie Kunešová, reprezentantka České obezitologické společnosti, která upozornila na skutečnost, ţe neexistuje studie o účinnosti tzv. preparátů na hubnutí, a ţe reklama slibuje nedosaţitelný efekt. Z uvedeného důvodu má Česká televize vysílání za vyváţené.

Česká televize se proti rozsudku odvolala u Městského soudu v Praze. Ten však dospěl k závěru, ţe Rada správně posoudila porušení§ 48 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., neboť v daném případě předmětná reportáţ obsahuje skrytou reklamu.


9

42

TISK

V českých tiskových médiích bylo podle informací na stránkách Rady pro reklamu řešeno během let 2002 – 2009 celkem 10 kauz týkajících se skryté reklamy. Z nich byly pouze 2 shledány za oprávněné. Za zajímavý fakt shledávám, ţe obě skryté reklamy byly nalezeny v deníku METRO. Stěţovateli byli především soukromé osoby, také konkurenční firmy a v obou oprávněných případech i Sdruţení obrany spotřebitelů České republiky. Stíţnosti se týkaly ve dvou případech inzercí, které měly podobu redakčních testů výrobků, avšak byly řádně jako inzertní část odděleny. Dále redakčního testu, který byl čtenáři povaţován za neseriózní a ovlivněný. Některým čtenářům vadilo uveřejnění kontaktů na firmu v redakčním článku. Na obranu lez říci, ţe v článku bylo firem, které tam působily jako odborníci na danou problematiku uveřejněno více a kontakty na internetové stránky byly uvedeny jako zdroj informací. Šlo tedy o naprosto standardní postup při přebírání informací třetích osob. Další stíţnost směřovala proti společnosti Stratosféra, která uveřejnila fotografii Heleny Vondráčkové s náušnicemi v časopise Jackie. V rubrice „Nákupy – 20 věcí pod tisíc“ zároveň byly vyobrazeny další druhy náušnic s uvedením ceny a prodejny. V tomto případě Arbitráţní komise rozhodla, ţe posuzování tohoto případu jí nepřísluší a doporučila stěţovateli, aby se obrátil na příslušný soud. Další stíţnost, kterou Arbitráţní komise postoupila příslušným úřadům, byl případ, kdy bylo v redakčním článku deníku Šíp uvedeno jméno výrobce léku Tamilu. Výrobce léku Roche s.r.o. tvrdil, ţe s článkem nemá nic společného a zcela se od článku distancoval. Podle Arbitráţní komise, tak nešlo o neetickou reklamní praktiku, ale postoupil případ příslušnému Krajskému ţivnostenskému úřadu a Ministerstvu zdravotnictví ČR. V jednom případě se stěţovatelka domnívala, ţe reklama můţe skrytým či podprahovým způsobem nabádat k uţívání drog. V inzerátu „Všechno, bez čeho si nedokáţete představit vánoce“, byly totiţ mezi typicky vánoční pojmy jako purpura, františek, kapr, vloţeny i slova houby, perník, koks, které jsou slangovými výrazy pro drogy. Arbitráţní komise rozhodla, ţe předmětná reklama se podle jejich názoru nedostala do konfliktu s ustanoveními Kodexu reklamy a posoudili ji jako etickou


43

Nyní bych ráda věnovala případům, které byly identifikovány jako skrytá tisková reklama.

9.1 Deník Metro Deník Metro je v česku třetím nejčtenějším zpravodajským deníkem. Deník je distribuován zdarma v Praze a dalších 50 městech v průměrném denním nákladu 286.000 výtisků. Deník je zaměřen na mladé a aktivní čtenáře, čemuţ je přizpůsoben layout i obsah novin. V roce 2009 deník Metro představil v regionech Brno a Plzeň unikátní koncept, kdy je jednou měsíčně distribuováno aktuální vydání deníku nad rámec běţného nákladu do 100.000 poštovních schránek místním domácnostem. Tím se v těchto oblastech stalo METRO nejúčinnějším inzertním nástrojem s téměř 100 procentním pokrytím místní populace

9.2 METRO a skrytá reklama I Sdruţení obrany spotřebitelů České republiky podalo stíţnost na reklamu uveřejněnou v redakční části deníku METRO dne 3. 11. 2005. Argumentovalo tím, ţe dochází k porušení etického Kodexu reklamy, konkrétně v kapitole o identifikaci inzerátů tištěných ve stylu redakčního materiálu. V deníku METRO bylo v běţném článku nereklamního charakteru „Otázka pro…“ nabízeno grilované kuře jen za 59.90. Zadavatel reklamy - společnost Tesco Stores ČR a.s. ve svém vyjádření uvedla, ţe rozhovor v deníku METRO měl být běţný publicistický útvar a ţe Tesco nezamýšlelo tímto způsobem inzerovat cenu kuřat, ale pouze uvést příklad akčních cen, které byly pro zákazníky připraveny. Rada pro reklamu v tomto případě rozhodla ve prospěch Sdruţení obrany spotřebitelů a uznala toto reklamní sdělení jako neetické. Dle názoru Arbitráţní komise se jednalo o skrytou reklamu, porušení platného etického Kodexu reklamy v kapitole druhé, Všeobecné zásady reklamní praxe, v odstavci druhém, v bodě 2.3 „Reklama nesmí být skrytá, zejména nesmí předstírat, ţe jde o jiné způsoby šíření informací (vědecké pojednání, reportáţ apod.), neţ je reklama.“ Stíţnost byla následně postoupena příslušnému Krajskému ţivnostenskému úřadu.


44

9.3 METRO a skrytá reklama II

Ve čtvrtek 23. února 2006 byla v deníku METRO uveřejněna v redakční části deníku reklama společnosti AAA AUTO, a.s. a to konkrétně v části deníku „Z domova…“. Text zde nebyl zřetelně označen jako inzerce. Bez označení inzerce či placená inzerce uveden článek Auto pro každého!, v němţ byly mj. otevřeně vyzdvihovány výhody nákupu automobilu v AAA AUTO, a, s,. Stěţovatelem v tomto případě bylo opět Sdruţení pro ochranu spotřebitelů České republiky. To upozorňovalo na zjevné porušení Kodexu reklamy, kapitoly VI Identifikace inzerátů tištěných ve stylu redakčního materiálu. Zadavatel AAA AUTO a.s. na svou obranu uvedl, ţe sdělení otištění v deníku METRO mělo pouze informativní charakter. Také argumentoval tím, ţe článek byl zřetelně označen textem: „Zdroj: AAA AUTO“ a čtenář tak nemohl nabýt dojmu, ţe se jedná o redakční část novin. Rada v tomto případě uznala reklamu jako neetickou. Dle názoru Arbitráţní komise došlo porušení platného etického Kodexu reklamy v kapitole šesté, Identifikace inzerátů tištěných ve stylu redakčního článku, v odstavci prvním: "Všechny osoby zapojené do vyhotovení či publikace inzerátu mají za povinnost zajistit, aby kdokoliv se na inzerát podíval, okamţitě a bez podrobného čtení viděl, ţe jde o inzerát a nikoliv o redakční materiál." a druhém: "V případě, ţe je prostor poskytovaný za úplatu vytištěn ve stejném stylu jako redakční materiály, ať jiţ jsou tyto inzeráty placeny jedním nebo více inzerenty, je nutné takto zpracovaný inzerát zřetelně označit, ţe jde o inzerát, např. slovem inzerce, placená inzerce." Případ byl následně postoupen k dalšímu řešení na příslušném Krajskému ţivnostenskému úřadu.


45

10 VÝSLEDKY DOTAZNÍKU

Prostřednictvím internetu jsem provedla dotazníkové šetření zaměřené na vnímání skryté reklamy veřejností především v tisku a v televizi. Získala jsem 135 respondentů. Byly jimi převáţně ţeny a lidé ve věku 15- 25 let. Podle dotazníkového šetření mají téměř všichni dotazovaní povědomí o skryté reklamě (94,05%). Kompletní znění a výsledky dotazníku jsou přiloţeny v příloze.

10.1 Tisk Na dotaz, zdali se někdy dotazovaným přihodilo, ţe četli článek v tisku, o kterém se domnívali, ţe patří do redakční části, ale během četby zjistili, ţe se jedná o reklamní text, odpovědělo 77.94% kladně. Na otázku, v kterém časopise či novinách na takový text narazili, uváděli na 1. místě MF Dnes na 2. místě noviny METRO. Hodně respondentů uvedlo, ţe skrytá reklama je prakticky ve všech tiskovinách a četná byla i odpověď v lifestylových časopisech. Více neţ polovina respondentů usoudila, ţe takové formě reklamy věnovala větší pozornost, neţ běţné formě.

10.2 Televize Další část dotazníku se zabývala product placementem. Většina dotázaných vnímá pouţívání konkrétních výrobku a značek jako přirozenou součást filmu, někdy sice nápadnou, ale není pro ně product placement rušivým faktorem. Za kladný fakt povaţuji, ţe si uvědomují, ţe se jedná o reklamu.

V souvislosti se skrytou reklamou v televizi jsem se také zajímala o případy, kdy dochází v pořadu k cenzuře značek. 72% dotázaných tvrdí, ţe cenzurovaná část upoutá jejich pozornost a celých 71% dotazovaných ve většině případů rozezná, o jakou značku se jedná. Proto si dovoluji říct, ţe cenzura se v mnoha případech zcela míjí účinkem.


46

ZÁVĚR Na základě praktické části bych se pokusila objasnit stanovené hypotézy. 1) Formy skryté reklamy se vyskytují především v podobě zpravodajských formátů, jako jsou reportáže, zprávy, interview. Z uvedených příkladů to tak skutečně vyplývá. Na druhou stranu musím zmínit i fakt, ţe jsem neměla k dispozici informace o všech kauzách skryté reklamy, kterými se zabývala v uplynulých letech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání popř. které řešily krajské ţivnostenské úřady.

2) Média, jejichž jediným zdrojem je příjem z inzerce, jsou více náchylná k ovlivnění obsahové části inzerenty. Tuto hypotézu si dovoluji potvrdit. Noviny Metro mají příjem pouze z inzerce a je faktem, ţe Arbitráţní komise Rady pro reklamu se zabývala v uplynulých letech skrytou reklamou pouze v těchto novinách. Příklad z vysílání Dobrého rána ČT1 je důkazem, ţe ke skryté reklamě můţe docházet i u veřejnoprávního média, které má zisk vedle reklamy především z konsecionářských poplatků. V tomto případě šlo ale spíše o chybu nezkušené moderátorky neţ o záměrnou propagaci.

Ráda bych se vyjádřila také k faktům, které jsem povaţovala za problematické. 1) Kontrolní činnost Rady pro rozhlasové a televizní vysílání považují někteří odborníci v oblasti reklamy za nedostatečnou. Bohuţel, k této informaci jsem nesehnala relevantní podklady. Snaţila jsem se s Radou spojit a získat informace o případech, ve kterých řešila problémy skryté reklamy, ale bezúspěšně. Jak jsem uvedla jiţ v úvodu, případy, které jsem uvedla v praktické části, jsou do jisté míry komplikované a moţná ne úplně typické. Za zajímavý fakt povaţuji, ţe Rada uznala, ţe mohlo jít o skrytou reklamu neúmyslně (Evropa 2) popř. byla vina na nezkušené moderátorce (ČT1 – Dobré ráno), která také evidentně neměla v úmyslu dopomáhat nekalým reklamním praktikám. Pochopitelně však Rada uplatnila svou moc i přes tyto částečně sporné případy.

2) Product placement je užívanou formou propagace. Postihován je minimálně, tvůrci filmu však jeho používáním porušují zákon. Na základě dotazníku vyplývá, ţe tato forma propagace dotázaným, nějak výrazně nevadí. Problém byl především v tom, ţe product


47

placement nebyl doposud nijak zákonně upraven a spadal tak pod definici skryté reklamy. Nelze však opomíjet, ţe „útočí“ na nepřipraveného příjemce a mnohdy také na dětského diváka. Ráda bych dodala, ţe těsně před dokončením mé práce byl přijat zákon regulující pouţívání product placementu v České republice. Celkově si myslím, ţe zákaz skryté reklamy je dostačující, důleţité je především, aby byla řádně prováděna kontrolní funkce a případné prohřešky byly výrazně sankciovány.

Co se týče příjmu skryté reklamy uţivatelů médií, na základě dotazníku by se dalo usoudit, ţe o skryté reklamě povědomí mají. Je však třeba zmínit, ţe hlavní věkovou kategorií která odpovídala byli lidé ve věku 15 – 25 let a dalo by se předpokládat, ţe starší lidé nebudou mít o tricích reklamního průmyslu takové ponětí. Toto vnímání je otázkou rychlého vývoje a díky mediální výchově, která se nyní zavádí na školách, budou dnešní děti na reklamní lsti i v podobě skryté reklamy v budoucnu lépe připraveny neţ jejich prarodiče.


48

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] JANDA, Martin. Reklamní past na naše smysly. 21.století [online]. 21.7.2006, Dostupný z WWW: http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006072119 [2] KOTLER, Philip. Moderní marketing. Praha : Grada, 2007 [3] KYŠA, Leoš. Ten Kozel ale šmakuje pane Svěrák. Hospodářské noviny. 5.3. 2010, 9, s. 22 - 25. [4] MCQUAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Praha : Portál, 2002. 447 s. ISBN 8071787140. [5] NOVÁKOVÁ, E.; JANDOVÁ, V. Reklama a její regulace. Praha : Linde, 2006. Ad d) Reklama skrytá, s. 46 - 48. ISBN 80-7201-601-6. [6] PAVLŮ, Dušan. Slovník propagace. Praha : Merkur, 1983. Skrytá propagace, 246 s. [7] SCHNELLMANNN, Bernhard. MÉDIA - ZÁKLADNÍ POJMY - NÁVRHY VÝROBA. Praha 10 : Europa - Sobotáles cz. s.r.o., 2004. 484 s. ISBN 80-86706-060. – Str.9 [8] WINTER, Filip. Právo a reklama v praxi. Praha : Linde, 2007. 335 s [9] WINTER, Filip. Reklamní metody a média : Zastírání reklamních účelů. In KŮTA, Petr. Zakázané formy reklamy. 2005. s. 4/1 str3. ISBN 8090362400. [10] WINTER, Filip. Je partnerství skrytá reklama?. Strategie.cz [online]. 27.4. 2009, Dostupný z WWW: . [11] WEBER, Štefan. "Bruselský úředník trh liberalizuje...". Strategie.cz [online]. 15.3.

2006,

???,

[cit.

2010-04-11].

Dostupný

z

WWW:

. [12] Rada pro rozhlasové a televizní vysílání [online]. Dostupné z WWW: . [13]

RPR

[online].

2005

Rada

pro

reklamu.

Dostupné

z

WWW:


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P I: Dotazníkové šetření – skrytá reklama v médiích

49

PŘÍLOHA P I: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ - SKRYTÁ REKLAMA V MÉDIÍCH Tento dotazník slouží jako podklad pro bakalářskou práci na téma Problematika skryté reklamy v médiích. Velmi děkuji za vyplnění a váš čas! S přáním pěkného dne Veronika Horská 1. Víte co je skrytá reklama? Odpověď

Počet

Procentuelně

ano

127

94.05%

ne

8

5.95%

2. Stalo se vám někdy, ţe jste narazil/a v časopise/novinách na text, který vypadal stejně jako běţný redakční článek, ale poté jste si uvědomil/a, ţe jde o reklamní text? Odpověď

Počet

Procentuelně

Ano

105

77.94%

Nejsem si jistý/á

23

16.91%

Ne

7

5.15%

3. V jakém časopise/novinách jste na takový typ reklamy narazil/a? (Moţno více odpovědí) Odpověď

Počet

Procentuelně

MF Dnes

12

12.6 %

Metro

9

9.45 %

Deník

5

5.25 %

Blesk

5

5.25 %

Reflex

4

4.20%

Právo

3

3.15%

Marianne

3

3.15%

Všechny

8

8.4 %

Nevzpomenu si

16

16.8%

Většina lifestylových časopisů

9

9.45 %

4. Jaké byly vaše pocity z takové reklamy? (1- nijaké, 5- silné) Podotázka

Průměr

Rozptyl

Příjemně překvapen/a?

1.642

1.041

Nepříjemně překvapen/a?

3.009

2.028

Cítil/a jste se podveden/a?

2.802

1.574

Rozzlobila vás maskovaná rekla2.708 ma?

1.943

5. Ţe se jedná o reklamní sdělení, jste si uvědomil/a: Odpověď

Počet

Procentuelně

během četby

72

67.92%

ihned (díky označení)

31

29.25%

po přečtení díky označení 1 většinou dosti rychle, i když označení chybí

0.94%

1

0.94%

6. Všiml/a jste si, ţe byl reklamní článek označen jako inzertní část novin? Odpověď

Počet

Procentuelně

ano

68

64.15%

ne

37

35.85%

7. Označení, ţe se jedná o inzerci, bylo: (sémantický diferenciál) Kritérium

Škála

Průměr*

Rozptyl

čitelné vs. nečitelné

2-1-0-1-2

-0.529

1.573

výrazné vs. nevýrazné

2-1-0-1-2

0.971

1.029

velké vs. malé

2-1-0-1-2

1.118

0.898

-0.676

0.395

v českém jazyce vs. v anglickém 1-0-1 jazyce

* S výjimkou škál 1-2-3-4-5 odpovídají záporné hodnoty prvnímu výrazu.

8. Myslíte, ţe jste věnoval/a jste takové formě reklamy více času neţ reklamě, která běţně kontrastuje s redakční částí? Odpověď

Počet

Procentuelně

spíše souhlasím

35

34.31%

souhlasím

24

23.53%

spíše nesouhlasím

17

16.67%

nesouhlasím

14

13.73%

nevím

12

11.76%

9. Představte si, ţe jste v ţenském lifestylovém časopise narazila na následující obrázek. Na první pohled se jedná o:

Odpověď

Počet

Procentuelně

Článek

110

81.48 %

Reklamu

18

13.3 %

Jiné odpovědi

7

5.25 %

10. Jak vnímáte pouţívání výrobků konkrétních značek ve filmech/pořadech? (++ ano, + spíše ano, 0 nevím, - spíše ne, -- ne) Podotázka Jako přirozenou součást

Průměr

Rozptyl

0.419

1.685

Jako reklamu

1.301

0.696

přehnané

0.059

1.452

rušivé

-0.213

1.388

nápadné

0.699

1.152

11. Vzpomenete si na některý film, kde jste si všiml/a pouţívání značek konkrétního výrobku? Pokud ano, uveďte název filmu. Odpověď

Počet

Procentuelně

Ženy v pokušení

6

5.88%

James bond

6

5.88%

Vratné lahve

6

5.88%

Román pro ženy

6

5.88%

Rafťáci

5

4.9%

Kameňák

3

2.94%

Snowborďáci

2

1.96%

Sex ve městě

2

1.96%

Ostatní odpovědi

66

62.75%

10. V některých televizních pořadech (zprávy, pořady o vaření aj.) jsou značky výrobků často cenzurované. Upoutá cenzura vaši pozornost? Odpověď

Počet

Procentuelně

spíše souhlasím

53

38.97%

souhlasím

45

33.09%


19

13.97%

nevím

17

12.5%

nesouhlasím

2

1.47%

11. Poznáte i přes cenzuru loga, o jakou značku výrobku se jedná? Odpověď

Počet

Procentuelně

spíše souhlasím

64

47.41%

souhlasím

33

24.44%

nevím

23

17.04%


14

10.37%

nesouhlasím

1

0.74%

12. Posloucháte rádio Odpověď

Počet

Procentuelně

ano

62

45.59%

občas

51

37.5%

ne

23

16.91%

13. Jaké stanice posloucháte? Odpověď

Počet

Evropa 2

9

8.74%

Impuls

4

3.88%

Frekvence 1

6

2.91%

Radiožurnál

3

2.91%

rádio Hey

2

1.94%

City

2

1.94%

75

72.82%

Ostatní odpovědi

Procentuelně

14. Měli jste někdy pocit, jakoby se hlasatel snaţil propagovat některý produkt/sluţbu apod. během vysílání? (povinná, souhlasím - spíše souhlasím - nevím - spíše nesouhlasím - nesouhlasím) Odpověď

Počet

Procentuelně

nevím

29

25.66%


27

23.89%

nesouhlasím

20

17.7%

souhlasím

19

16.81%

spíše souhlasím

18

15.93%

Počet

Procentuelně

žena

97

72.85%

muž

38

27.15%

15. Vaše pohlaví Odpověď

16. Váš věk Odpověď 15 - 25

Počet

Procentuelně

91

67.40%

31 - 40

26

19.26%

26 - 30

11

8.14%

41 - 50

5

3.7 %

61 a více

2

1.48 %

Problematika skryté reklamy v médiích. Veronika Horská

Recommend Documents