Problematika nezamestnanosti

F

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKA FAKULTA KATEDRA ANDRAGOGIKY A PERSONALNIHO RiZENI bakalarske prezencni studium 2006-2010

Daria Cemostova

Problematika nezamestnanosti Unemployment Issues

BAKALARSKA pRACE Praha 2010

Vedouci prace:

PhDr. Ivana Snydrova, esc.

F

Pro h 1 a s u j i,

ze tuto predlozenou bakalarskou praci j sem vypracovala zcela samostatne a uvadim v ni vsechny pouzite prameny a literaturu.

V Praze dne 11. dubna 2010

Podpis 2

Podekovani:

Dekuji PhDr. Ivane Snydrove, esc. zajeji vsestrannou pomoc a ochotu pri reseni problemu, cenne pripominky a odbome vedeni pri zpracovani teto bakalarske prace. 3

r ,

Obsah

"

o

trVOD ........................................................................................................................................ 7

1

HISTORIE ................................................................................................................................ 8

2

INTERPRETACE NEZAMESTNANOSTI Z POHLEDU EKONOMICKYCH TEORII .................................................................................................................................................. 11

3

DRUHY NEZAMESTNANOSTI.......................................................................................... 15

4

5

6

7

3.1

Frikcni ........................................................................................................................ 15

3.2

Struktunllni ............................................................................................................... 15

3.3

Cyklicka ..................................................................................................................... 16

3.4

Dobrovolna a nedobrovolna ..................................................................................... 16

3.5

Skryta ......................................................................................................................... 17

3.6

Dlouhodoba ................................................................................................................ 17

DUSLEDKY NEZAMESTNANOSTI Z POHLEDU JEDINCE ....................................... 18 4.1

Psychologie nezamestnaneho jedince ...................................................................... 18

4.2

Psychologicke dusledky nezamestnanosti ............................................................... 22

4.3

Somaticke dusledky nezamestnanosti ...................................................................... 23

4.4

Socialni dusledky nezamestnanosti .......................................................................... 25

ASPEKTY NEZAMESTNANOSTI Z HLEDISKA SPOLECNOSTI .............................. 27 5.1

Rizikove skupiny ohrozene nezamestnanosti .......................................................... 28

5.2

Afrika ......................................................................................................................... 31

5.3

Romove v CR ............................................................................................................. 32

DISKRIMINACE ................................................................................................................... 34 6.1

Osetreni diskriminace zakonem ............................................................................... 34

6.2

Kazuistika .................................................................................................................. 34

ZAMESTNANOST A ZAMESTNATELNOST .................................................................. 38 7.1

Ovlivnitelne a neovlivnitelne faktory zamestnatelnosti ......................................... 38

7.2

Zamestnatelnost z pohledu vzdelani ........................................................................ 39

7.2.1

Vyse odmen v zavislosti na dosazenem vzdelanf .......................................... 39 4

r

",I ~I

7.2.2

8

9

pRA.VNi UPRAVA -

PODMiNKY V CR ........................................................................... 42

8.1

Pravo na praci a nezamestnanost ............................................................................ 42

8.2

Podpora v nezamestnanosti ...................................................................................... 42

NA.STIN RESENi NEZAMESTNANOSTI ......................................................................... 44 9.1

Narodni plan zamestnanosti ..................................................................................... 44

9.2

Soucasna podpora zamestnatelnosti ........................................................................ 44 9.2.l

10

Operaeni program Vzdelavani pro konkurenceschopnost (OP VK) .............. 40

European Employment Services (Evropsk6 sluzby zamestnanosti) .............. 45

9.3

Kraceni uvazku, sdilena mista ................................................................................. 45

9.4

Outplacement............................................................................................................. 46

9.5

Rekvalifikace ............................................................................................................. 46

9.6

Operacni program Lidske zdroje a zamestnanost (OP LZZ) ............................... 47

9.7

Osoby se zdravotnim postizenim ............................................................................. 48

9.8

Program Integrace .................................................................................................... 49

9.9

Snizeni podpory v nezamestnanosti ......................................................................... 49

zA.VER .................................................................................................................................... 50

BIBLIOGRAFIE ................................................................................................................................. 51

5

i

i

i

I

Resume CHern teto pnice je shrnout nejdulezitejsi aspekty nezamestnanosti. Snazila jsem se priblizit problematiku nezamestnanosti v co nejsirsim kontextu. V prvni casti se zamefuji na obecny uvod do tohoto souboru jevu, jako jsou historicke souvislosti a pohled ekonomickych teorii. DalSi kapitola podava prehled

0

klasickem deleni nezamestnanosti, a to jak z pohledu

statu, tak z pohledu casoveho a pristupu k nezamestnanosti jedincem. Po te se rna bakalarska prace venuje rozboru nezamestnanosti po psychologicke strance a poukazuje na mozne dopady na zivot jednotlivce. Soucasti je i kapitola diskriminace a jeji vyskyt v Ceske republice i zahranici. Dulezitou kapitolou je zamestnatelnost, ktera je uzce spojena se vzdelanim. Zaverem predklada pravni osetreni nezamestnanosti v Ceske republice a sumanzuJe mozne zpusoby boje s nezamestnanosti, jako jsou Operacni programy, pomoc lidem se zdravotnim postizenim, rekvalifikace Ci opatreni z hlediska organizaci i statu. V cele praci jsem se snazila vychazet nejen z historickych podkladu, ale i z modernich pristupu a ze zahranicnich materiaiu, ktere umoznuji kontrastni porovnani se soucasnou situaci u nas.

The purpose of this thesis is to summanze the most important aspects of unemployment. I have attempted to analyze in detail the issue of unemployment within the broadest possible context. The first part deals with a general introduction to this complex phenomenon in terms of historical context and economic theories. Another chapter presents an overview of the standard division of unemployment from the perspective of the state, in terms of time and in terms of an individual's approach. Further, my thesis analyzes unemployment in terms of psychology and refers to potential effects on an individual's life. In addition, the thesis deals with the issue of discrimination and its occurrence in the Czech Republic and abroad. The chapter on employability is very important, dealing with its close relevance to education. In conclusion, I present legal governance of unemployment in the Czech Republic and summarize the possible ways of fighting unemployment, such as Operational Programs, handicapped persons' support, re-training or measures taken by corporations or the state. In addressing the respective topic, I have relied upon underlying historical documents as well as modem approaches and foreign materials allowing for contrast comparison with the current situation in our country.

6

r o

Uvod Tematem teto bakahirske prace je nezamestnanost. Toto tema se stavalo zasadnfm

problemem k resenf jiz v minulosti. Velmi aktuaInf je ale zejmena v dnesnf doM, kdy mfra nezamestnanosti v Ceske republice dosahla v unoru 2010 9,9 %, coz predstavuje prumer v ramci zemf Evropske unie. Vyznamny pfirustek lidf bez prace zaznamenaly dokonce i zeme s tradicne vysokou zamestnanostf, jako je Japonsko, kde se mfra nezamestnanosti v prosinci 2009 vysplhala k 5,2 %. Nejvfce soucasny stay ale poznamenal Lotyssko (mfra nezamestnanosti necelych 23 %) a Spanelsko (19 %). Prfcnou dnesnf vysoke celosvetove nezamestnanosti je globaInf krize. Tento fenomen, znamy jiz v minulosti, nenf ovsem jedinym puvodem nezamestnanosti, avsak svym rozsahem je jednfm z nejzasadnejsfch. V teto pnici se pokusfm nastfnit alespoii zakladnf souvislosti problematiky nezamestnanosti.

Rada bych ucinila exkurz do vetSiny oblasti, ktere postihuje, i kdyz se

vzhledem k rozsahu tohoto fenomenu, bude jednat pouze

0

kratky pn'lrez cele problematiky.

Soubor jevu nezamestnanosti nejprve uvedu historif, pote se pokusfm

0

ekonomicky mihled

na toto tema, misledne pripojfm velmi dulezitou perspektivu z pohledu jedince bez prace a zaverem pripojfm i pohled spolecenskY. V dalSfch kapitohich priblfzfm pnivnf osetrenf v Ceske republice a moznosti resenf nezamestnanosti. Mym cHern je tedy postihnout co nejvfce aspektu, ktere se do tematu nezamestnanosti promftajf a nahlednout tento problem z co nejvfce uhlu tak, aby vznikl komplexnf prehled oblastf, jichz se dotYka.

7

1

1

Historie Nezamestnanost lze nahlizet z nlznych lihhl, existuje nekolik moznosti, jak ji delit,

nekolik obonl, ve kterych se muze nezamestnanost jako objekt vyzkumu Ci pozorovani objevit. Je to fenomen, ktery v nekterych svych druzich neni, alespoii do urcite miry, duvodem ke znepokojeni a je povazovan za prirozeny ekonomicky jev. V nekterych nezamestnanost Je

pfipadech casto

je

ale

spojovana

jevem

rozsahlym

s ekonomickou

krizi.

a

nebezpecnym. I

dnesni

Masova

vysoka

mira

nezamestnanosti Je dusledkem globalni krize. V odbornych clancich je castou analogii s dnesni situaci Velka hospodarska krize tricatych let dvacateho stoleti. Hned prvnim bodem, ktery vybizi k tomuto srovnani, je pohled do historie, kde vznikla. Velka hospodarska krize tricatych let mela rovnez puvod ve Spojenych statech americkych. Po konci prvni svetove valky byla Evropa velmi zadluzena u Spojenych statu, ktere nebyly tolik zasazeny a staly se velmi silnou financni mocnosti. Jejich rych1y ekonomicky rozvoj mel za nasledek snizeni opatrnosti financnich instituci pri poskytovani livenl a prehnane investovani do akcii. Maly zajem

0

proverovani dluzniku bank, levne livery

a nevytvareni rezerv mely katastrofalni dopad po krachu na Newyorske burze v fijnu 1929. Nasledkem toho klesla produkce a nezamestnanost ve Spojenych statech dosahla do roku 1933 az 25 %. V dusledku propojenosti trhu se krize na Evropskem kontinentu nejdrive projevila v Rakousku a Nemecku. Postupne se sifila celou Evropou a mira nezamestnanosti se v ruznych regionech pohybovala od 20 % do 30 %. Zrejme nejmene zasazenou zemi bylo Rusko. Ceskoslovensko take zaznamenalo citelny pokles vyroby a narust nezamestnanosti, oc pozdeji,

0

to vsak razantneji. Do te doby se Ceskoslovensko orientovalo na export, kam sla

vetSina produkce. Tato strategie se ukazala b-yt v dobe krize nevyhodnou z duvodu zvyseni cel. Ruzna odvetvi produkce poklesla na 50 %, misty dokonce az 30 % dosavadni vYroby. Jak uvadi Karnik (in Buchtova 2002), nezamestnanost v Ceskoslovensku dosahla k roku 1933 25 %.

8

''f

r

I'

t

Mistopisne rozvdeni produkce po CSR se pozdeji ukazalo bYt nerovnomerne. Ruznym odvetvim se darilo ruzne a vyse produkce u jednotlivYch podniku se znacne lisila. Bylo to nejen z hlediska perspektivnosti daneho oboru; urcujici byl predevsim podiI exportu produkce, ktery, jak jiz bylo receno, byl v teto dobe znevYhodnen. Podniky zamerene prevazne na export byly lokalizovany v pfihranicnich oblastech, obyvanych predevsim Nemci, a stejne tak i podiI kapitalu a zamestnancu v techto organizacich prevladal nemeckY. Naproti tomu tezky prumysl soustredeny do vnitrozemi, kde dominovali Cesi, zaznamenaval vzestup. Dusledkem

toho

bylo,

ze

v nemeckych

okresech

byla

dvakrat

tak

vetSi

nezamestnanost, nez v ceskych. Tyto skutecnosti se promitly i do politiky. Pro nemeckou stranu tak bylo nasnade tvrdit, ze je to Cechy sledovany zamer, ze se jedna

0

prosazovani

Cechu na ukor Nemcu. I tato skutecnost pozdeji pfispela k prosazovani SdP (Sudetendeutsche Partei) v podnicich, kde prevazovali Nemci. Obdobi od konce druM svetove valky do revoluce v roce 1989 bylo pro Ceskoslovensko specificke. Nezamestnanost v podstate neexistovala, diky cemuz bylo z hlediska totalitni vlady velmi snadne ziskat dokonalou kontrolu nad vsemi obyvateli. Jak ale uvadi Karnik (in Buchtova 2002), ne vsechna pracovni mista byla z hlediska vykonavani smysluplne prace zcela nezbytna, a tak plnila spiSe ulohu "kontrolovatelneho stanoviste". Problem nezamestnanosti se tak prakticky v nasi zemi objevil az s padem komunistickeho rezimu. Presto byla mira nezamestnanosti v devadesatych letech velmi nizka, pohybovala se kolem tfi procent, coz bylo castecne zpusobeno znacnym zajmem

0

soukrome

podnikani. Znatelny obrat potom nastal od roku 1997, kdy doslo ke zpomaleni hospodarskeho n'istu a vlivem restrukturalizaci podniku (diky racionalizaci prace, vyuzitim nOvYch technologii) dochazelo k vetSimu propousteni v prezamestnanych organizacich, a to zejmena tech se statni ucasti. Az v roce 1999 dosahla nezamestnanost vyse 9,43 % (Brozova, 2003).

9

Brozova dale uvadi, ze doslo ke zmene v poptavce na trhu prace. Zadanymi se staly nove profese, zatimco pro nektere puvodni uz nebylo vyuziti. "Zaroven se vymezily problemove regiony s nadprumernou mirou nezamestnanosti: regiony s vysokym podilem prumyslu prochazejicim restrukturalizaci a poklesem vyroby (severni Morava, severni Cechy) a regiony s vysokym podilem zarnestnanosti v primarnim sektoru (prihranicni zemedelske okresy)." (Brozova, 2003, str. 90) Autorka dale hovori kteri prisli

0

0

tzv. pasti nezamestnanosti, lidem,

praci prave z duvodu prechodu na nove technologie, se nevyplati rekvalifikace,

nebot' vyse odmen za praci v novem oboru nepresahne naklady a usili spojene s rekvalifikaci a mzda v novem zamestnani se prilis nelisi od pobirane podpory v nezamestnanosti. Mira nezamestnanosti od roku 1999 do roku 2006 oscilovala kolem 7 aZ 8 %, v roce 2007 se v prumeru pohybovala uz okolo 5 % a v roce 2008 klesla dokonce ke 4,4 %. Podle Eurostatu pak nezarnestnanost v Ceske republice behem roku 2009 stoupala az na uroven 8 %. Soucasne zpravy hovofi

0

9,9 % nezamestnanych k 28.unoru 2010 na nasem uzemi, z

toho nejvyssi miru nezamestnanosti vykazuje okres Jesenik, kde dosahla 19,4 %. Prehled vyvoje nezamestnanosti v Ceske republice od roku 1993 ukazuje graf cislo 1. Graf c.1 ~-----"~---"------"-----"----------~----"-----------~

Vyvoj nezamestnanosti 10 9

~ 8 e:. +' U)

7

0

c: 6 C'CI c: 5 +'

U) ,(I)

4 E 3 C'CI N (I) 2 c: 1 0 9;)":> 9;)~ 9;)~ 9;)<0 ~ 9;)'0 9;)0) ,,0) ,,0) ,,0) ,,0) ,,0) ,,0) ,,0)

\:)\:)

\:)"

\:)1').,

\:)":>

~

\:)~

\:)<0

~

\:)'0

\:)0)

rfi rfi rfi rfi rfi rfi rfi rfi rfi rfi Rok

'--------------

"----~-~~--------

Vjvoj nezamestnanosti vCR od roku 1993 do roku 2009, Zdroj: CSrJ [online} [http://www.czso.czlcsulcsu. nsjlkalendarlaktual-zam} 10

2

Interpretace nezamestnanosti z pohledu ekonomickych teorii "Previs nabidky nad poptavkou na trhu prace je oznacovan za nezamestnanost. Jeji

rozsah je v hospodarske praxi vyjadrovan dvema zpusoby. 1. Poctem nezamestnanych osob. Jde

0

absolutni cislo, ktere byva uv
nezamestnanosti, ktera vyjadfuje pocet nezamestnanych jako procento z ekonomicky aktivniho obyvatelstva." (Vlcek, 2005, str. 257) V ramci

vyvoje

ekonomickeho

mysleni

nahlizi

napriklad

Brozova

(2003)

nezamestnanost z pohledu klasickeho paradigmatu, neoklasicke ekonomie, Keynesovy teorie nedobrovolne nezamestnanosti, monetaristickeho konceptu, nove klasicke makroekonomie, ekonomie strany nabidky a nove keynesovske makroekonomie.

•

Klasicke paradigma "Podle klasicismu rna hospodarstvi svuj vlastni prirozeny, spontanni rad a ridi se

prirozenymi zakony, ktere jsou nezavisle na vuli a rozhodovani lidi. Tyto zakony je tfeba zkoumat, analyzovat a poznavat, ale nelze je menit. Z toho plyne i liberalizmus klasiku voblasti hospodarske politiky a zdrzenlivost voblasti statnich zasahu." (Brozova, 2003, str. 45) Toto paradigma vychazi z predpokladu, ze kapitaliste nebyli nuceni ke spotrebe celych svych duchodu. Nakumulovani kapitalu jim nasledne umoziiovalo investovat do vyroby a zamestnavat delniky, hovori se

0

vytvareni tzv. mzdove zalohy. "Velikost zamestnanosti je

v paradigmatu klasicke ekonomie funkci akumulace kapitalu. Jsou to prostredky, ktere musi kapitalista vyclenit na vyplaty mzdovych zaloh a klasicka ekonomie je nazyva mzdovym fondem. Akumulovany kapital umoziiuje prostrednictvim mzdoveho fondu zamestnavat praci. Poptavka po praci se zvysuje s rustem narodniho bohatstvi a nejvyssi mzdy jsou v zemich, ktere bohatnou nejrychleji." (Brozova, 2003, str. 45- 46) Obecne lze tedy v ramci teto teorie vyvodit, ze zmensovani mzdoveho fondu, vii vern zvysene spotreby zbozi, zpusobuje snizovani zamestnanosti.

11

•

Neoklasicka ekonomie Neoklasicka ekonomie se zameruje na mikrostrukturu, ohniskem jejiho zajmu je dilci

subjekt - firma nebo spotrebitel, zamefuje se na poptavku. •

Pigouova teorie nezamestnanosti

Vychozi teze neoklasicke teorie zamestnanosti JSou: ,,1. Mzda se rovna prijmu z mezniho produktu prace. 2. Na trhu je zamestnano takove mnozstvi prace, pri nemz se prijem z mezniho produktu prace prave rovna mezni ujme z prace. Ten, kdo praci nabizi, nepujde pod uroveii mezni ujmy z prace, ktera predstavuje dolni hranici. Pokud by byla mzda pod jeji urovni, odmitl by za ni pracovat a nabidl by nizsi mnozstvi prace. Poptavajici firma sleduje homi hranici: nevyplati vyssi mzdu, nez je prijem z mezniho produktu prace. Jinak by snizovala zamestnanost." (Brozova, 2003, str. 56-57) Aby doslo k rovnovaznemu stavu trhu prace, musi se tedy rovnat mezni ujma z prace prijmu z mezniho produktu prace. Neoklasicka teorie pfipousti existenci frikcni, potazmo dobrovolne nezamestnanosti, tedy te, ktera je kratkodobym jevem, ktery vznika pri prechodech do zamestnani nebo po dokonceni studia, pred vstupem do zamestnani. Jinou formu nezamestnanosti neoklasikove nepfipousti. Jejich nazorem totiz je, ze se nadbytecne nabidky Ci poptavky prace trh zbavuje diky flexibilite realnych mezd. V pfipade, ze by se vyskytla vetsi nabidka prace, nez jaka by byla poptavka po ni, doslo by ke snizovani mezd coz by nasledne vedlo ke snizenf nabizene prace. Timto zpusobem dochazi tedy, podle neoklasiku, k rovnovaze samoregulacne, automaticky. Cela tato teorie vychazi ze Sayova zakona, ktery hovofi

0

vnitrni stabilite trhu,

jenz plyne z presvedceni, ze si kazda nabidka sarna vytvaTi poptavku. DalSi zajimavou myslenkou neoklasicke teorie je: "Pokles cenove hladiny v depresi (ktery je rychlejsi nez pokles nominalnich mezd) zvysuje realnou hodnotu penez, ktere domacnosti drzi, a vyssi realne bohatstvi stimuluje spotrebni vydaje, zvysuje poptavku a zamestnanost." (Brozova, 2003, str. 58)

12

L

•

Novodoba hospodarska politika Zakladem novodobe hospodarske politiky je keynesianska ekonomie. Uzivaji se

pojmy plna zamestnanost a prirozena mira nezamestnanosti, ktere v ekonomice oznacuji stejny stay. Terminem plna zamestnanost oznacujeme stay, kdy neexistuje nedobrovolna nezamestnanost, nebo je pouze miziva. Fuchs k tomu uvadi: "Stav pIne zamestnanosti odpovida urovni zamestnanosti pri rovnovaze na trhu prace, tedy ekonomika alokuje to mnozstvi prace, ktere je vzhledem k rozsahu a kvalite ostatnich vyrobnich faktoru pri dane nabidce prace a poptavce po praci optimalni." (Fuchs in Buchtova 2002, str. 71) Podle Keynese kapitalisticka ekonomika automaticky nevytvari agregatni (celkovou) poptavku tak, aby vzdy dochazelo k pIne zamestnanosti. Stat tedy zasahuje pomoci fiskalni a menove

politiky

stimulovanim

agregatni

poptavky,

napfiklad

statnimi

nakupy,

prerozdelovanim duchodu, snizovanim urokovych mer vedoucim ke stimulaci soukromych investic. "Rust agregatni poptavky vytvari prostor pro rust vyroby a zvysovani urovne zamestnanosti na rozsah pIne zamestnanosti." (Fuchs in Buchtova, 2002, str. 72) Dnesni hospodarska politika a ekonomicke teorie davaji nezamestnanost do souvislosti s inflaci. "Prirozena mira nezamestnanosti odpovida urovni zamestnanosti, pfi ktere je mira inflace stabilni, neroste ani neklesa. Keynesianska ekonomie i hospodarska politika formulovaly zamestnanost a stabilitu cenove hladiny jako dva zakladni cUe." Fuchs k dnesni hospodarske politice dale uvadi: " ... nastroj, kterym se stimulovala zamestnanost (snizovala mira nezamestnanosti), vyvolaval rust cenove hladiny (inflace), a naopak." (Fuchs in Buchtova, 2002, str. 72) V roce 1967 ekonom Friedman prednesl na pude Americke ekonomicke spolecnosti kritiku Keynesova modelu, kde vysvetlil, ze rust inflace zaroveii vyvola i rust nezamestnanosti.

Hovofi

0

takzvane penezni iluzi, jde

0

neschopnost rozlisit mezi

nominalnimi a realnymi cenami a mzdami. "Jestlize centralni banka zvysi nabidku penez a dojde k rUstu nominalnich mezd, je vzestup vniman jako rust realnych mezd. Dusledkem je rust nabizeneho mnozstvi prace - pri vyssi mzde j sou ochotni pracovat dalSi uchazeCi

0

praci." (Fuchs in Buchtova, 2002, str. 73)

13

V dusledku toho organizace zvysuji produkci a prijimaji daISi zamestnance, dochazi tedy ke snizovani nezamestnanosti. Po urcite dobe dojde ale k "prozreni" teto iluze a nabidka zacne byt snizovana. Doslo ke zvyseni mezd, ale i cen zbozi a sluzeb. Dochazi k navratu pfirozene miry nezamestnanosti. Tyto teorie tedy odrazi neoklasickou teorii trhu prace, ktera hovofi 0 "samoCisticf" funkci trhu flexibilitou reaInych mzdovYch sazeb.

14

3

Druhy nezamestnanosti Z hlediska ekonomie je nezamestnany takovy clovek, ktery nema z:idny prijem

plynouci z placeneho zamestnani. Predpoklada ale, ze se bude moci opet do prace vratit a zaroveii proto vynaklada usili a zamestnani si aktivne hleda aje ochoten do nej nastoupit. Existuji rUzne pohledy na rozeznani ruznych druhu nezarnestnanosti, jednim zpusobem je deleni tohoto fenomenu na nezamestnanost frikcni, struktunilni a cyklickou.

3.1

Frikcni Tento typ nezamestnanosti je povazovan za pfirozeny a dobrovolny. Jedna se

0

casove

kratky usek bez zamestnani. Je prirozena u absolventii hledajicich si praci po dokonceni studia, obdobi pri prechodu zjednoho zamestnani do druheho, at' uz se jedna odchod z puvodniho zamestnani nebo

0

0

dobrovolny

odchod z duvodu organizacnich zmen podniku. Do

teto kategorie spada i hledani zamestnani v novem miste bydliste. Nektefi uchazeCi

0

zamestnani vyckavaji na takovou nabidku mista, ktera by pro ne byla atraktivni, v tomto pfipade je rychlostjejich vyberu tez velmi ovlivnena vysi davek v nezamestnanosti.

3.2

Strukturalni "Nezamestnanost tohoto typu je dusledkem strukturalnich zmen vekonomice: v te

jsou vzdycky odvetvi, ktera prave prozivaji svuj rozkvet a expanduji, a odvetvi, kteni jsou v utlumu a uvoliiuji prostor." (Brozova, 2003, str. 83) Struktur:ilni zmeny vekonomice jsou pfirozene a JSou dokladem jejiho vYvoje. Zatimco v zanikajicich odvetvich zavisle klesa poptavka po s nimi spojenych profesich, nove vznikaji pracovni mista v jinych, rozvijejicich se oblastech. V teto souvislosti vznika potreba rekvalifikaci, jez se obvykle dotyka pracovniku s nizsim vzdelanim, pro ktere je to, po zaniknuti jejich oboru nebo po vyrazne zmene v jejich pracovnim odvetvi, casto jedina moznost znovuziskani prace.

15

l

"Strukturalni nezamestnanost muze bYt podminena existenci barier v pohybu pracovni sHy (dopravni omezeni, bydleni atd.) a je hlavnim faktorem ovlivnujicim regiomilni rozdily miry nezamestnanosti na trhu prace." (Fuchs, in Buchtova 2002, str. 67)

3.3

Cyklicka Tento druh nezamestnanosti neradime do pfirozenych. "Cyklicka nezamestnanost

souvisi s kratkodobymi vykyvy hospodarske aktivity, s hospodarskym cyklem. Pokud ekonomika prochazi fazi celkoveho hospodarskeho poklesu, klesa vyrobeny produkt ve vsech odvetvich a nezamestnanost postihuje take vicemene vsechna odvetvi. Proto pracovnici propusteni v jednom odvetvi nemohou najit pracovni misto jinde, nebot' poptavka po praci klesa vsude." (Brozova, 2003, str. 84) Tento druh nezamestnanosti je svazan s celkovym poklesem poptavky v ekonomice. Palan pridava k vyse uvedenym jeste sezonni nezamestnanost. "Vznika nevyuzitim disponibilnich kapacit previsem nabidky na trhu, zpusobene obvykle pfirodni cyklienosti (napr. zednici v zime)." (Palan, 2002, str.133)

3.4

Dobrovolna a nedobrovolna Z pohledu uchazeee

0

zamestnani rozeznavame nezamestnanost dobrovolnou a

nedobrovolnou. Dobrovolne nezamestnany je elovek, ktery by praci nasel, ale za nizsi odmenu, nez by si predstavoval. Jeho volny cas je mu pak cennejsi nez prace, ktera je v jeho oeich neadekvatne ohodnocena. Takovy jedinec konei svou dobrovolnou nezamestnanost ve chvili, kdy najde dIe sveho soudu vyhodnou nabidku, nebo pote, co nemuze patfiene ohodnoceni hledaneho mista dlouho najit, v takovem pfipade se vetSinou jedna

0

puvodne

neumeme pozadavky nezamestnaneho. Tato situace je tez ovlivnena vysi socialnich davek a delkou jejich vydavani, motivace prijmout hure placenou praci klesa s vyssimi davkami. Jinym zpusobem reseni muze bYt i rekvalifikace. Naopak nedobrovolnou nezamestnanosti byvaji postizeni lide, jejichz pracovni mista byla zrusena a podobna uz neexistuji nebo je nemozne je v jejich regionu najit. Tato nezamestnanost muze v tomto pripade trvat napfiklad pouze, neZ probehne rekvalifikace uchazeee

0

praci. Timto typem nezamestnanosti muzou tez trpet Ii de se zdravotnim

postizenim v pfipade zruseni Ci restrukturalizace organizace. Negativne se muze projevit i uzakonena minimalni mzda, a to v pfipade, ze by mohl zamestnavatel nabidnout uchazeCi 16

mene penez, nemusel by napriklad omezovat pocet pracovniku. Objevuji se i pripady, kdy si nezamestnany zvykne na priliv penez ze socialnich davek, mnozstvi volneho casu a po urCite dobe neuspesneho hledani prace rezignuje, aktivne zamestnani uz nevyhledava, stava se tak z nedobrovolne - dobrovolne zamestnanym.

3.5

Skryta

o skryte nezamestnanosti hovofi Palan (2002) jako 0

takove, kdy nezamestnani nejsou

prihlaseni na Made prace, at' uz proto, ze si hledaji praci sami nebo proto, ze byli pro neplneni povinnosti spojenych s evidenci na techto Madech vylouceni. Nebo hledaji jine vychodisko ze situace napfiklad zahajenim studia Ci "odchodem" na materskou dovolenou. Za dalSi druh nezamestnanosti muzeme povazovat i nezamestnanost neuplnou, coz je: "Prijeti pracovni nabidky na castecny uvazek nebo pracovniho mista pod urovni vlastni kvalifikace." (Palan, 2002, str.133)

3.6

Dlouhodoba Dlouhodoba nezamestnanost je zavaznym problemem. Na urovni jedince muze

privodit vedle psychickych a existencnich problemu, ktere se mohou dotknout i vsech clenu domacnosti, i socialni vylouceni, v extremnich pfipadech - bezdomovectvi. Velke problemy ale pusobi i vekonomice. Je jevem spjatym s dlouhotrvajicim obdobim hospodarske deprese Ci krize. Jak uvadi Brozova: "DalSi priCinou mohou byt dlouhodobe mzdove stmulosti na pracovnich trzich, kdy mzdy neklesaji ani v dobe velke nezamestnanosti. Poklesu mezd totiz casto brani dlouhodobe mzdove dohody, ktere jsou vysledkem kolektivnich vyjednavani odboru se zamestnavateli." (Brozova, 2003, str.87) V pripade, ze by firmy mohly na praci prijmout pracovniky z vnejsku organizace, tedy uchazece

0

zamestnani, doslo by k poklesu

mezd, coz za soucasneho stavu neni legalne mozne. V nejzazsich pripadech hovorime

0

nezamestnanosti generacni, ktera se muze stat

problemem napriklad v regionech s tradicne vysokou mirou nezamestnanosti nebo v urCitych komunitach. Nezamestnanost je pak v techto subkulturach povazovana za prirozeny jev,

0

jehoz napravu se nemusime snazit. V pripade, ze jedinec vyrusta v prostredi, kde jsou rodice nebo jini blizci pfibuzni dlouhodobe bez prace, muze prevzit potomek jejich udel automaticky. 17

4

Dusledky nezamestnanosti z pohledu jedince

4.1

Psychologie nezamestnaneho jedince •

lednou z velmi vyznamnych studii

0

dopadu nezamestnanosti, a to jak ze

sociologickeho, tak z psychologickeho hlediska, je bezesporu rozsahly vyzkum Marie lahodove, Paula Lazarsfelda a Hanse Zisela v rakouskem Marienthalu. Presto, ze tato studie byla provadena ve 30. letech minuleho stoleti, zjisteni, ktera pfinesla, jsou stale platna. lak piSe Buchtova (2002), Marienthal byla prumyslova obec se zavody na zpracovani lnu, ktere byly v souvislosti se svetovou krizi zavreny, dusledkem byla rozsahla nezamestnanost cele oblasti, do ktere jezdili za praci i lide z Cech, Moravy a Nemecka. Shromazd'ovane podklady pro tento vyzkum, samozrejme vedle pozorovani, byly napfiklad zivotopisy, zaznamy

0

rodinach, skolni pisemne prace, zaznamy

0

jidle, casove prehledy dne

ci statisticke udaje. Komplexnosti celeho vyzkumu se podarilo dosahnout "splynutim" vYzkumniku s mistnimi a poskytnutim pomoci napfiklad ve forme bezplatneho osaceni ze sbirek z Vidne. DaISi vypomoci nezamestnanym v Marienthalu byly kurzy siti Ci gymnastiky a bezplatna lekarska pece. Diky nedostatku financi v obci, byla zavrena i materska skolka. Vyzkumnici zaznamenali i pokles vypujcek v knihovne, snizil se odber novin, stejne tak i zajem

0

daISi

volnocasove aktivity - napfiklad ochotnicke divadlo. Rodiny se musely naucit hospodarit se svymi jedinymi prijmy - socialnimi davkami, ktere dosahovaly priblizne ctvrtiny prumemych vydelku ze zamestnani. Dotazovani popisovali naprosto presne veskere vydaje rodiny. Z jidelnicku zmizelo maso (nektere rodiny uv
18

zaznamemino iraciomilni utniceni za zbytecne veci, ktere se samozrejme projevilo na jidelnicku cele rodiny. Protip6lnym prikladem byly udrzovane domacnosti, casto se zahradou, kde chovali drobne zvirectvo, aby si alespoii castecne pfilepsili. Rozpocet byl vyrovnany, deti si nosily stale stejne svaCiny bez ohledu na den vyplaty podpory. Zeny z techto domacnosti pecovaly svedomite

0

deti a zaroveii jevily zajem i

0

jiz zminene kurzy poskytovane vyzkumniky,

jejich cas byl navzdory nezamestnanosti strukturovan, coz pfispivalo k lepsi psychicke vyrovnanosti. Z rozbonl skolnich pisemnych praci vyplynulo, ze i male deti si byly velmi dobre vedomy tizive ekonomicke situace sve rodiny. V popisech sve budoucnosti vyjadrovaly obavy z nemoznosti najit si praci, a tak jako dospeli, hovofily pouze

0

blizke budoucnosti nez

0

vzdalenych planech. Moznost zlepseni situace videly casto ve zmene bydliste. Zajimavou

pozorovanou

promennou

byla

rychlost

chuze.

Vseobecne

byla

zaznamenana nizsi rychlost, cas prestal bYt vzacny. I tady byly ovsem zachyceny rozdily, a to mezi muzi a zenami. Zatimco muzi v drtive vetSine postradali jakoukoliv clenitost ci strukturu casu, zenam nadale zustala pece

0

domacnost a deti, k cemuz se pridaly jeste drobne opravy

odevu. Zeny tedy navzdory nezamestnanosti travily vetSinu casu praci, oproti svym muzskym protejskum, ktefi cele dny travili v neCinnosti nebo konverzaci s ostatnimi muzi. (in Buchtova, 2002) lahodova, Lazarsfeld a Ziesel ve svem vyzkumu v Marienthalu rozdelili rodiny nezamestnanych delniku z psychologickeho hlediska do ctyr skupin: rezignovane, zoufale, apaticke a nezlomene. Buchtova ve sve knize cituje z marienthalskych vyzkumu hlavni psychologicke dusledky ztraty zamestnani: " ... snizeni aktivity, narusene vnimani casu a ustavicne upadani do apatie, projevujici se v rUznych stadiich a postojich". (Buchtova 2002, str. 176) •

Strucnejsi deleni nezamestnanych z psychologickeho pohledu zivotniho pristupu

nachazime u autorU Bollove a Kuhla (In Blatnikova, Mares, 2002) ve sbomiku Dlouhodoba nezamestnanost a jeji dusledky, kde jsou popsany tyto dva typy - aktivni a pasivni. "Aktivni snazi se neustale vyhledavat nove informace ve vsech dostupnych zdrojich, stresova situace ztraty prace u tohoto typu rnobilizuje psychickou energii.

19

Pasivni - novym informacim se vyhyba, vyekava na reseni sarno od sebe, pokousi se na situaci nemyslet, nepripoustet si ji, eimz se snazi eliminovat stresove podnety na nejnizsi moznou miru." (Bollova, Kuhl in Mares, 2002) V zavislosti na deIce bezuspesneho hledani zamestnani se ale i aktivni typ muze zmenit v pasivni. Buchtova uvadi vysledky dalSiho vyzkumu Jahodove, tentokrat z Varsavy, kde popisuje: "Nezamestnanost provokuje nejdrive silne emocionalni stavy vzruseni a kolisani naIad, ktere sahaji od panickeho strachu pres smutek az po pocity pomsty a otevrene nenavisti. Bezvychodnost situace a zkusenost individualni bezmocnosti, zpusobujici nejprve celkove psychicke ochromeni, prechazely pozdeji do faze relativniho uklidneni." (Buchtova 2002, str.169) Po dalsim mamem usili vsak opet propadali beznadeji, ktera vrcholila pri vyeerpani financi. Toto negativni prozivani se v teto fazi projevovalo vnitfue mnohdy konCilo myslenkami Ci primo pokusy 0 sebevrazdu. Nasledovala hluboka apatie, rezignace. Vysledky vyzkumu, ktery provedla Buchtova v roce 1992, poukazuji nejen na ztratu zamestnani z pohledu jednotlivce (s jeho osobnimi specifiky), ale i na dopady z hlediska kraje postizeneho hromadnym propoustenim a celkovy koncept vyzkumu poskytuje komplexni nahled na tuto problematiku i ze strany spoleenosti. Na strane rodin bylo zaznamenano u nezamestnanych jedincu vice konfliktu a u jejich deti narust vyvojovych poruch. Nezamestnani jedinci se stranili spoleenosti a vykazovali vice psychosomatickych onemocneni. Velmi negativne tez bYvali zamestnanci hodnotili zpusob predani vypovedi,

0

ktere nebyli dopredu informovani, a byla jim dorueena neosobni cestou

prostrednictvim posty. Tuto skuteenost pak vetSina lidi nesla tim hure, eim dele byli zamestnani, 44 % techto propustenych bylo v zamestnaneckem pomeru u stejneho podniku aZ 30 let. Obecne byla situace v teto organizaci, diky neinformovanosti, velmi spatna a pro zustavajici zamestnance demotivujici a stresujici. Extremni delka pracovniho pomeru u jednoho zamestnavatele vedla u propustenych jedincu do znacne miry k rigidite ph hledani nove prace s prislusnymi urady. Kvalifikovani delnici s dlouholetou praxi odmitali zmenu druhu prace i jejiho nizsiho ohodnoceni a mnozi z nich si stezovali na neosobni pristup na uradech prace. Dalsim negativem byla neinformovanost 0 pravech a povinnostech nezamestnanych.

20

Jak piSe Buchtova: "Zvladani situace ztraty prace je velmi individualni a je podmineno fadou faktoru." (Buchtova 2002, str. 76) K temto faktorum fadi autorka psychickou odolnost daneho jedince, velmi dUlezitou roli pak sehrava vek, od ktereho se odviji povinnosti jedince v souvislosti se zabezpecenim prokreacni rodiny. V teto souvislosti tez hovofi

0

rozdHnosti

pfijeti nezamestnanosti z hlediska genderu. Zeny maji totiz spolecensky pfirozenou moznost pfechodu ze zamestnani do domacnosti, kde se mohou tez svym zpusobem realizovat. Zda se, ze ztratu zamestnani lepe prijmou vzdelanejsi lide, ktefi si hledaji praci snadneji, zaroven byvaji oproti lidem s nizsim vzdelanim aktivnejsi v doplnovani si vzdelani ci rekvalifikaci. DalSim faktorem je financni zeizemi, kterym jedinec disponuje. Velmi vyznamnym Cinitelem je pro nezamestnane podpora okoli, vyzkumy ukazaly, ze nejdUlezitejsi je podpora ze strany partnera a rodiny. Business Week uverejnil studii Esme Deprez (2009), ktera se opira University of New Jersey pojednavajici

0

0

vYzkum State

dopadu nezamestnanosti na jedince. Tento vyzkum

probehl ve Spojenych statech americkych v posledni dobe a ucastnilo se ho 1200 respondentu, kteri zustali bez prace nekdy behem obdobi od roku 2007 dodnes. Drtiva vets ina techto lidi uvedla, ze v posledni do be pocitili uzkost, bezmocnost, depresi Ci stres v navaznosti na ztratu zamestnani. U mnoha z nich se objevily problemy se spanim a pocit'ovali napeti ve vztazich, uvedli tez, ze se vyhybali socialnim kontaktilm. Nekteri popisovali, ze nemohli najit praci kvuli vyssimu veku, jini zacali pochybovat

0

vyhode vyssiho vzdelani, ktere je mohlo podle

jejich soudu znevyhodnovat pro urCity typ pozic, pro ktere byli prekvalifikovani. Zaroven nekteri uvedli, ze nenasli sHu zacit v novem oboru. Spoluautor vyzkumu Carl Van Hom upozoriiuje na mozne podhodnoceni ci pfehlizeni negativniho psychickeho dopadu nezamestnanosti na jedince. Cast respondentu totiz uvedla, ze pocit'uje pouze ekonomicky, nikoli psychologicky dopad situace. Profesor Van Hom dodava, ze se lide za ztratu zamestnani stydi a nejsou ochotni

0

ni hovofit, nebot' se

domnivaji, ze je to jejich vina. Zaroven ale dodava, ze si tito lide jeste stale hledaji aktivne praci a nerezignovali. Boleloucky (2002) uvadi tyto mozne dusevni nasledky nezamestnanosti - deprese, poruchy chovani, alkoholismus, sebevrazedne pokusy nebo domaci nasili. Dlouhodoba nezamestnanost vedouci ke stresu zapficinuje v dusledku ztratu sebeucty, pocit zavislosti na druhych, po cit nepotrebnosti a pochybovani 0 socialni roli.

21

L

Doktor Emanuel Tanay (1983) hovori

0

"Work Deprivation Depression" coz lze

prelozit jako deprese plynouci z pracovni deprivace, kteni nastava pri ztrate zamestnani a postihuje vsechny slozky lidske podstaty - tedy na fyziologicke, psychologicke i socialni urovni. Prozivani ztraty zamestnani je u kazdeho individualni, lisi se vsak take mezi muzi a zenami. Intenzita a hloubka prozivane deprese koreluje s mnoha faktory. Tanay se shoduje s dalSimi vyzkumy v tom, ze clovek je vice zasazen v pfipade, ze nema podporu rodiny Ci blizkeho okoli. Dalsim negativnim aspektem je, kdyz nezamestnany ztratu prace pripisuje pouze sobe a kdyz je v tizive financni situaci. Ke zmimeni deprese prispiva, kdyz rna nezamestnany vizi ziskani nove prace a aktivne se

0

to snaii napfiklad rekvalifikaci a vubec

veri, ze muze svou situaci ovlivnit. Mares (2002) v jiz zmiiiovanem sbomiku Dlouhodoba nezamestnanost a jeji dusledky hovori

0

zivotnich strategiich nezamestnanych. Vedle hledani nove prace a prizpusobeni se

nizsim prijmum nejen z ekonomickeho hlediska, zmiiiuje i moznost pripadne nelegalni altemativy zdroju obzivy. Dale uvadi, ze jako obranu mohou dlouhodobe nezamestnani vyhledavat takove prostredi, kde je nezamestnanost brana jako standardni jev, nebo se vyhybaji dalsim pracovnim pohovorum ze strachu z dalSiho neuspechu a tedy dalSim stresujicim zkusenostem.

Opacnou strategii je pak vzdelavani nebo

navstevovani

rekvalifikacniho kurzu. Rozeznavaji se i faze nezamestnanosti. Do sesti tydnu hovori odbomici do ctyr mesicu 0 druhe,

4.2 •

0

0

prvni fazi,

treti do pill roku a ctvrta nad tuto dobu.

Psychologicke dusledky nezamestnanosti Ergofobie Podle vyzkumu existuje ovsem i takova skupina lidi, ktefi uvitaji cas volny v podobe

nezamestnanosti, ktery mohou misto zamestnani vyplnit svymi zajmy a konicky. Do teto skupiny lidi by se podle vseho dali zaradit i jedinci trpici ergofobii - chorobnym strachem z pnice. Nektere domnenky hovori

0

tom, ze se muze jednat

0

kombinaci jinych f6bii -

napriklad socialni f6bie, strach jednat s lidmi, obavy z toho, jak se jedinec zacleni do kolektivu, ale take strach, ze nebude schopen splnit zadany pracovni ukol. Odbomici uvadeji, ze se chorobny strach z prace muze, v zavislosti na velikosti f6bie, projevovat ruznymi zpusoby. ledna se

0

sirokou skalu projevu od poceni, ci spatnych pocitu az po zachvaty 22

L

uzkosti, hyperventilaci, pocit na omdleni, dusnost nebo pocit blizici se katastrofy. Tak jako v pfipade jinych silnych fobii je vhodne vyhledat pomoc odbomika.

•

Sebevrazdy V odbomem chinku "Research on unemployment and suicide" autorka Kposowa

(2003) uvadi, ze sebevrazda je castejsi u nezarnestnanych jedincu a dale zmiiiuje, ze na tyto souvislosti poukazoval ve svych sociologickych pracich uz E. Durkheim. Podle nej vede nezarnestnanost k socialni izolaci, jenz muze nasledne sklony k sebevrazde zaprieinit. V tomtez clanku ale autorka uvadi i protichudne nazory jinych odbomiku, ktefi poukazuji na moznou korelaci mezi sebevrazdou a dusevnimi porucharni jedince. Jini odbomici narnitaji i moznost opacne souslednosti, tedy ze lide se sklony k sebevrazde casto konci jako nezarnestnani. Velkou souvztaznost mezi sebevrazdou a nezarnestnanosti potvrdily vyzkurny v Austnilii, USA, Kanade a Francii, naproti tomu se tato nepotvrdila v Japonsku, byvalem Zapadnim Nemecku ei Svedsku. V Nemecku a Svedsku ale byla v dobe vyzkumu poskytovana nezamestnanym dostatecna podpora ze strany statu, nehlede na nizkou nezamestnanost u mladych lidi. V Japonsku se

0

nezamestnaneho automaticky postarala

rodina. Blakely (in Kposowa, 2003) ve studii "Research on unemployment and suicide" upozoriiuje na spatnou odlisitelnost presnych pHein pachani sebevraZd, presto uverejiiuji vysledky nekterych vyzkumu poradanych na uzemi Noveho Zelandu, ktere korelaci mezi nezamestnanosti a sebevrazdami silne potvrzuji - ac v navaznosti na daW promenne, jakymi byly napHklad vek, vzdelani ci pohlavi. Na rozdil od predchozich studii, ale tato novozelandska vubec nepotvrzuje korelaci mezi sebevrazdami nezamestnanych jedincu a jejich pripadnymi psychickymi poruchami ei socioekonomickou pozici.

4.3

Somaticke dusledky nezamestnanosti Kanadska studie z let 1978-9 (in Jin, R.L., 1995) uvadi, ze lide bez prace navstevovali

lekare

0

33 % casteji, nez zamestnani. Trpeli vice pocity tisne a symptomy doprovazejicimi

deprese. Toto tvrzeni podporuje Boleloucky na vyzkumech A. Krauta a zaznamech chirurga E. Vintricha takto: " ... obecne komplikovanejsi pooperacni prubeh, doprovazeny horecnatymi krizemi nejasne etiologie, nekdy koncici smrti u oslabenych nezamestnanych nemocnych. 23

Rany se operovanym podle neho obtizneji hojily v dusledku vycerpani obranyschopnosti organismu." (Boleloucky in Buchtova 2002, str.142) Podrobneji se nekterymi somatickymi onemocnenimi a nezamestnanosti zabyva Boleloucky ve sve studii z roku 2002, kde uvadi tyto diagnozy: hypertenze, astma, diabetes, vredova choroba zaludku a dvanactniku a nemoci kuze. Vyzkumy v teto oblasti hovori

0

vyrazne vyssim kurzu umrtnosti zapfiCinenem rakovinou mezi nezamestnanymi, nez zamestnanymi muzi. Take u pacientu s diabetem se v jejich onemocneni projevilo vice komplikaci v pfipade, ze byli nezamestnani. Naopak se zda, ze projevy diabetu mohou negativne ovlivnit pracovni Cinnost a v pripade ztraty zamestnani znevyhodnit uchazece

0

praci. V souvislosti s tim probehl v USA vyzkum korelaci mezi ekonomickou situaci rodin a nadvahou. Ukazalo se, ze u rodin s nizsim ekonomickym pfijmem se nadvaha vyskytuje casteji a snahy

0

zmenu tohoto stavu jsou mensi, velmi casto se tento vztah projevoval prave

u nezamestnanych, kteri byli apaticti i ke zmene zivotniho stylu. Boleloucky (2002) k tomu piSe: "Nezamestnanost patri u diabetiku spolu s nizsi socialni vrstvou, prislusnosti k etnicke minorite, strednim vekem a zenskym pohlavim k rizikovym faktorum vzniku deprese." (Boleloucky,2002) Tradicne psychosomaticke onemocneni - astma je s nezamestnanosti spojovano velmi casto. Astmaticke zachvaty maji ruzne pfiCiny, vyznamnymi negativnimi faktory vedoucimi i k castejsi umrtnosti se ukazaly bYt psychosociaIni problemy - deprese, alkoholismus, poruchy osobnosti a casto prave nezamestnanost. DalSim onemocnenim, ktere je davano do souvislosti s psychologickymi, ale i sociaInimi problemy je jiz zminena hypertenze. Boleloucky (in Buchtova 2002) sumarizuje vysledky vyzkumu z Kalifomie: " ... ze v obecne populaci nizke postaveni v praci, nizky vykon a pohrUzka nebo fakt nezamestnanosti zvysuji pravdepodobnost rozvoje hypertenze, zvlaste mezi muzi, a to nezavisle na demografickych a behavioraInich rizikovych faktorech." (Boleloucky, in Buchtova 2002, str. 149) U vredovych chorob zaludku a dvanactniku byly tez nalezeny silne korelace se sociaIni tfidou, ze ktere jedinci pochazeli. I zde se potvrdilo, ze se tyto choroby vyskytuji vice v socioekonomicky slabsich tridach.

24

Robert L. Jin (1995) ve sve studii sumanzuJe nekolik pruzkumu, ktere probehly v ruznych zemich - napriklad ve Velke Britanii, Kanade, Spojenych statech, Nizozemsku, Finsku, Francii Ci Australii. Tyto jednotlive studie zohlediiuji vice aspektu, ktere mohou mit vliv na delku zivota. Castecne navazuji na jiz zminenou praci Durkheima, ale krome sebevrazd se zabyvaji i dalsimi pricinami smrti. Porovnavaji nejen nezamestnane vuCi zamestnanym, ale i jejich zivotni partnery (Jin R.L., 1995). Tyto studie poukazuji na to, ze dlouhodoba nezamestnanost, ktera rna na delku zivota negativnejsi dopad nez kratke obdobi bez prace, muze ovlivnit tez zdravi zivotniho partnera. Prvni uvahy se opiraly

0

tvrzeni, ze stres z dlouhodobe nezamestnanosti prispiva ke vzniku

kardiovaskulamich chorob i s nasledkem smrti, pozdeji byly tyto choroby nahlizeny s dalSimi aspekty ovliviiujicimi zdravi, jako je napfiklad koureni, pozivani alkoholickych napoju ci nezdravych potravin. Presto se prokazala korelace mezi nezamestnanosti a srdecnimi chorobami. Svedske studie z 80. let odhalily dalSi dopady na zdravotni stay delniku. Temto zamestnancum hrozila ztrata zamestnani, nasledkem toho se u nich projevil v dusledku stresu zvyseny krevni tlak, nespavost, zvysena hladina cholesterolu a nekteri pfibrali na vaze (Jin R.L., 1995).

4.4

Socialni dusledky nezamestnanosti Z jiz zmiiiovaneho vyzkumu University v New Jersey vyplyva, ze vets ina lidi, kterym

byl ukoncen pracovni po mer,

0

teto skutecnosti nevedeli dopredu. Z tohoto duvodu nestaCilo,

ze omezili sve vydaje, ale polovina nezamestnanych respondentu musela sahnout do svych uspor, duchodoveho sporeni Ci pozadat zname

0

pujcku. Jedna ctvrtina dotazanych se

opozdila s platbou hypoteky nebo najmu. Van Hom se domniva, ze dlouhodoba nezamestnanost muze vest k vetSi mire rozvodovosti. (Deprez, 2009) Feather a Rowley (in Feather 1990) provedli v roce 1987 v Australii vyzkum na vzorku 107 nezamestnanych muzu, ktere rozdelili z hlediska veku na dye skupiny - do prvni zahmuli muze ve veku 15 az 24 let a do druhe ve veku 30 aZ 49 let. Hledali korelace mezi ruznymi promennymi, jakymi byli napfiklad vek, pocit'ovana financni tiseii, Ci delka nezamestnanosti. Obecne vyvodili, ze vetSi psychicky tlak z nezamestnanosti pocit'uji respondenti ze starsi skupiny. Naproti tomu stres z financni tisne se u obou skupin zvysoval s delkou nezamestnanosti rovnomeme. Stejne tak, jak vyzkumnici predpokladali, byla u obou skupin patma tendence snizovani sebeucty s prodluzujicim se casem nezamestnanosti. 25

Respondenti, kteri byli bez prace dele, meli vice tendence hodnotit sve vyuzivani casu jako nestrukturovane a malo ucelne. Toto hodnoceni casu popisovali zejmena jedinci, kteri vykazovali vetSi miru stresu z nezamestnanosti. Vyssi mira korelace se tez vyskytla mezi negativnim hodnocenim strukturovani a ucelnemu vyuzivani casu a sebeuctou. Hypoteza se nenaplnila v predpokladu, ze muzi ze starsi skupiny budou pod tlakem financni tisne hledat praci aktivneji nez jejich mladsi kolegove. Naopak se ukazalo, ze skupina mladsich nezamestnanych muzu hledala pnici ve vicero zdrojich, vyuzivali vice metod. Nepotvrdil se ani predpoklad, ze s prodluzujicim se casem bez prace poklesne u respondentu aktivita hledani prace (in Feather, 1990). DalSi Featherova studie se opid 0 sociologicke vyzkumy ze svetove hospodarske krize ve 30. letech, ktere zaznamenaly zejmena zvyseni socialni izolace, ktera se u nezamestnanych projevila tak, jak u rodin ubyvalo socialnich aktivit, ktere vyzadovaly financni prostredky (in Feather, 1990). Featherovy vyzkumy, ktere se zamerovaly na sledovani strukturovanosti casu a jeho ucelneho vyuzivani, ukazuji na pozitivni korelaci mezi ucelnym vyuzivanim casu a vyssim sebehodnocenim, jenz zaroveii souvisi s nizsi mirou deprese u nezamestnanych jedincu. Jak uvadi tyz autor, Warrova a Paynova studie z osmdesatych let poukazuje na zvysovani cetnosti domacich aktivit a naopak snizovani zabavy, ktera vyzadovala penize (in Feather, 1990).

26

5

Aspekty nezamestnanosti z hlediska spolecnosti Nezamestnanost je komplexnim problemem, rna negativni dopad nejen na psychiku Ci

zdravi jedince, ve vetSi mife na ekonomiku statu ale rna i socialni rozmer. "Ztrata zamestnani je pro vetSinu lidi nepfijemnou udalosti: znamena totiz pokles zivotni urovne a ekonomickou nejistotu do budoucnosti. Znamena ztratu vztahu a kontaktu ... Vyfazeni z pracovniho procesu vnimaji nektefi i jako zpochybneni svych vlastnich schopnosti uplatnit se ve slozitych spolecenskych vztazich, a by-t tak plnohodnotnym clenem spolecnosti." (Brozova, 2003, str. 76)

Nebezpecny je jiz zmiiiovany jev pasti nezamestnanosti, ktery je vytvaren minimalnim rozdilem mezi davkami v nezamestnanosti a uzakonenou sazbou minimalni mzdy. Mzdu, ktera se pohybuje okolo teto minimalni mzdy, vetSinou pobiraji lide s nizsi kvalifikaci, ktefi zaroveii vice inklinuji k mensi motivaci hledat si praci za danych podminek. Brozova upozoriiuje na moznost, kdy takovi lide ani neocekavaji, ze by jejich eventualni pfijem z prace mohl pfesahnout socialni davky. "Vytvafi moznost vzniku kultury zivota vyhradne ze socialnich davek. Pokud by se takovy vzor chovani ve spolecnosti zacal sifit, ci dokonce v rodinach pfenaset na dalSi generace, vytvafela by se nevitana zakladna tzv. socialniho parazitizmu jakoZto tolerovaneho zpusobu zivota." (Brozova, 2003, str. 105)

Dlouhodobe nezamestnani, ktere v fade pfipadu muzeme zafadit do skupiny "dobrovolne nezamestnanych", protoze jejich usili v hledani prace opadlo, jsou oznacovani slovem "underclass". Jsou dlouhodobe existencne zcela zavisli na statu, nebot' jiny pfijem, nez socialni davky nemajL "Tato zavislost zpusobuje, ze podpora v nezamestnanosti primame urcena k pfeklenuti pfechodneho obdobi bez prace, se pro ne stava regulemim pfijmem." (Brozova, 2003, str. 105) Jejich zpusob zivota se od vetSinove spolecnosti lisL S timto statutem jsou spojeny i dalSi aspekty v zivote nezamestnaneho jedince. Vedle ztraty strukturovanosti casu, socialnich kontaktu Ci spolecenskeho postaveni, jako i snizeni zivotni urovne, poznamenava tento postoj i rodinne pfislusniky. Spolecensky tlakje

0

to vetSi,

cim vice je nezamestnanemu a jeho rodine pfipominan "nadstandard" vetSinove spolecnosti, coz se deje velmi vyrazne i prostfednictvim medii a vsudypfitomnych reklam. 27

V

teto souvislosti se hovofi

0

teorii stigmatu. "Teorie stigmatu interpretuje

nezamestnanost jako viditelne znameni osobniho selhanL Selhani naplnit spolecenska ocekavani, a potvrdit schopnost zafadit se do spolecnosti a bYt jejim plnopravnym clenem. Tato neschopnost spolecensky diskredituje." (Brozova, 2003, str. 108)

5.1

Rizikove skupiny ohrozene nezamestnanosti Nezamestnane muzeme tez nahlizet z pohledu rizikovosti skupin. Miksik (2006 b) ve

sve studii uvadi tyto rizikove skupiny dlouhodobe nezamestnanych: lide v pfedduchodovem veku, naproti tomu mladi absolventi skol, zeny, a to zejmena svobodne matky, zdravotne Ci mentalne handicapovani a socialne maladaptivni jedinci. DalSimi vnitfuimi subjektivnimi a vnejsimi objektivnimi aspekty jsou napfiklad lokalita, profese, ale i psychicke vlastnosti jedince. Vlastnosti, rysy, schopnosti a pfistup k realite zasadni merou pfispiva k vyrovnavani se s nezamestnanosti a boji s nL

• Zeny

o

zenach, coby rizikove skupine ohrozene nezamestnanosti piSe i Kuchaf (2007).

Vyzkumy prokazuji, ze zamestnavatele davaji pfednost muzum pfed zenami. Nejedna se

0

preference z pohledu kvalifikace Ci vyse dosazeneho vzdelani potencialnich zamestnancu, protoze v nekterych lokalitach je vice vysokoskolacek nez vysokoskolaku, ale z nadmemeho cerpani volna. Pece

0

0

obavu

domacnost a deti je totiz stale jeste vnimana primame

jako zenska zalezitost a zamestnavatele se tak obavaji castych absenci zamestnankyii, napfiklad z duvodu pece

0

nemocne deti. U bezdetnych mladych zen je zase pfedpoklad, ze si

rodinu teprve chteji zakladat. Pfi pfijimacich pohovorech do zamestnani jsou nektere otazky proto povazovany za diskriminacni a tedy protipravni, avsak ne vsechny spolecnosti postupuji v souladu se zakonem.

•

Lide starsi padesati let Postaveni lidi starsich padesliti let na trhu prace muzeme mnohdy vnimat jako

diskriminacnL UZ z inzeratu poptavajicich zamestnance lze casto tento druh diskriminace vytusit. ledna se napfiklad

0

anonci typu "hledame kolegy do naseho mladeho tymu". Starsi

lide jsou casto automaticky vnimani jako neflexibilni a neotevfeni dalSimu vzdelavani, coz je posuzovano jako handicap. S ohledem na jejich zkusenosti a praxi jsou take povazovani za "draisi". V pfipade, ze se v organizaci jedna 0 hromadnem propousteni, podle jedne strategie 28

jsou nejdfive uvoliiovani ti pracovnici, ktefi jsou v organizaci zamestnani nejdele, nebot' obecne plati, ze jsou nejlepe placeni, a proto jejich propustenim firma usetri nejvice. Slabinou teto teorie je ovsem fakt nedoceneni starsiho dlouhodobeho zamestnance, ktery uz se v ramci organizace dobre orientuje, zna i jeji historii a rna tak cenne informace, ktere mohou pomoci v pfipade zavadeni zmen. DalSim znevYhodnenim je relativne brzky odchod do duchodu, Ci castejsi nemocnost. Jejich vyhody, jako je loajalita k firme, zkusenosti a nizka fluktuace jsou bohuzel vetSinou upozad'ovany. Stejne tak jako fakt, ze se vek odchodu do duchodu stale zvysuje.

• Absolventi I v teto skupine vsak plati, ze nejvice nezamestnanych je u absolventu zakladni skolni

dochazky, druhou podskupinou jsou stredoskolaci. Mezi absolventy vysokych skol je situace castecne odlisna, nebot' mnozi studenti zacinaji pracovat jiz behem studia a nasledne po jeho ukonceni jich az padesat procent plynule prechazi do zamestnani. Narodni ustav

odbomeho

vzdelavani uverejnil

statisticky prehled

struktury

nezamestnanych absolventu z hlediska profesni skladby v roce 2008 na intemetovych strankach www.infoabsolvent.cz. NejvetSi zajem na trhu prace se dIe teto statistiky zda bYt 0 absolventy zdravotnickych oboru. Mezi nimi byla zjistena nejnizsi nezamestnanost a to jak mezi absolventy strednich, tak i vysokych skol. Da se predpoklcidat, ze

0

tyto absolventy bude i do budoucna vetSi zajem,

nebot' jejich pocet klesa, zrejme umeme k tomu, jak se zvysuji pozadavky na jejich kvalifikaci (SS s maturitou jiz napr. na zdravotni sestru nestaci) a zaroveii s pfihlednutim k nizkym platlim a velke odpovednosti, kterou nesou. Na trhu prace si take dobre stoji absolventi elekrotechnickych obonl. VuCi ostatnim absolventum prlimema je hladina nezamestnanosti ve strojirenskych oborech. Specifickym se zda byt obor stavebni, ktery velmi rychle reflektuje ekonomickou situaci. Autofi vyzkumu uvcidi, ze zatimco v roce 2006 byl patmy vzestup poptavky po absolventech tohoto oboru, na prelomu roku 2008 a 2009 uz byl znatelny pokles. Absolventi navic celi konkurenci levnejsi nekvalifikovane pracovni sHe ze zahranici.

29

lednu z nejvyssich hladin nezamestnanosti mezi absolventy drzi uz tradicne zemedelstvi, ve kterem je vyse nezamestnanosti oproti jinym az dvojnasobna. Velmi vysoka je tez nezamestnanost v textilni vyrobe a to diky rozsirenemu importu levneho textilu zejmena z Ciny. Do kategorie s vyssi mirou nezamestnanosti muzeme zaradit i absolventy ucnovskych oboru Kadefuik Ci Kosmeticka, kde maji situaci ztizenou ziskanim zivnostenskeho Ii stu, coz je vazano na praxi. lednim z oboru s nejvetSi mirou nezamestnanosti je obor Technicka chemie a chemie silik
dlouhodobe

nezamestnanych

(vyzkumy

hovofi

az

0

2/3

dlouhodobe

nezamestnanych) jsou bohuzel osoby, ktere nemaji vubec zajem pracovat. Pohnutky k odmitani prace Ci jejimu aktivnimu nevyhledavani jsou nlzne. (in Blatnikova, Mares, 2002)

30

ledna se napriklad

0

maly Ci nulovy rozdil mezi socialnimi davkami pobiranymi pri

zaregistrovani se na madech prace a nabizenou mzdou v novem zamestnani nebo chybejici motivaci k praci z hlediska psychosocialnich potreb, jakymi mohou bYt potreba sounalezitosti k pracovni skupine, profesni rust, kariera, seberealizace.

linym duvodem je asi u petiny

dlouhodobe nezamestnanych nehlaseny privydelek, prihlasenim na made prace si zajisti uhradu socialniho a zdravotniho pojisteni a k tomu maji nezdaneny pfijem.

5.2

Afrika Problem nezamestnanosti nepostihuje ovsem pouze vyspele zeme Evropy Ci Ameriky,

naopak se ve znacne mire vyskytuje i v dalSich zemich a kontinentech, a to s jeste vyraznejsimi proJevy. lednou z takovych zemi je pro srovnani napriklad lihoafricka republika. Vyzkum od autorU z University of Pretoria dokumentuje

dopad fenomenu

nezamestnanosti v sirsich souvislostech, a to jak z hlediska cele spolecnosti, tak z hlediska dopadu na jednotlivce v lihoafricke republice. Mira celkove nezamestnanosti v Jizni Africe dosahovala v dobe vyzkumu (2002) podle oficialnich statistik 24 %, skutecnost ale poukazuje az na vysi 40 % nezamestnanych, nektere statistiky z roku 1994 uvadeji dokonce 50 %. Z historickeho hlediska nezamestnanost v 1AR kontinualne stoupa od roku 1975, a to navzdory ekonomickemu rUstu ve vetSine zemi sveta. NejvetSi pocet nezamestnanych je pfipisovan nezamestnanosti strukturalni, zapfiCinene zejmena nedostatecnou kvalifikaci pracovni sily na trhu. Statistiky casto uv
0

praci. Negramotnost se

pohybuje mezi 13,5 a 18 %. Obecne je vice nezamestnanych v ruralnich nez v urbanistickych oblastech. Z hlediska vyse dosazeneho vzdelani vykazuji nejvyssi miru nezamestnanosti Ii de s nejnizsim vzdelanim, nasledovani lidmi bez vzdelani. Nejlepe se uplatnuji vice vzdelani lide,

s vyjimkou

ruralnich

nezamestnanych, a to

oblasti,

kde

je

meZl

nejvzdelanejsimi

lidmi

nejvice

18,5 % bez vzdelani vuCi 31,4 % nezamestnanych lidi s vyssim

vzdelanim. 31

Bureau of Economic Research roku 1998 (in Mafiri, 2002) uCinilo hruby odhad nezamestnanych na 9 milioml. Nepfesnost pfedchozich odhadu autorka vYzkumu pfipisuje i faktu, ze se pfed rokem 1978 hl
0

jednom spachanem trestnem Cinu kazdych 17 sekund, jedne vrazde kazdou pul

hodinu, vloupani do domu kazde dye minuty a napadeni kazde 3 minuty. Autorka cituje Ginsberga (1998), jehoz statistika rika, ze na tisic trestnych Cinu pfipada pouhych 77 odsouzenych k vykonu trestu a pouze 22 % trestnych cinu je stihcino. Veznice stezi pojmou stavajici trestance. Se svymi 4 trestanci na kazdych tisic obcanu se Jizni Afrika fadi k zemim s nejvetsim poctem lidi ve vezenich. Tyto pro spolecnost nepfijemne dopady hromadne nezamestnanosti uvadi i Buchtova, ktera sem vedle zvyseni kriminality fadi i zvysovani zavislosti na drogach a jiz zmineny nariist poctu pacientu s psychosomatickymi obtizemi. (Mafiri, 2002)

5.3

Romove

V

CR

Internetovy portal Ceskeho rozhlasu uvefejnil ve spolupraci s Prof. PhDr. Ctiborem Necasem, DrSc. - historikem clanek "Historie Romu na uzemi CR", kde autofi uvcideji, ze k roku 2002 dosahovala nezamestnanost Romu az 75 % (lokalne az 95 %!) a to nejen diky jejich nedostatecne kvalifikaci, ale take vIi vern skryteho rasismu. Nejruznejsi organizace se proto zamefuji v teto oblasti zejmena na vzdelavani romske populace. Tyz zdroj uvcidi tez sverazne feseni vysoke nezamestnanosti romske minority z roku 1965, kdy bylo nafizeno 32

vhidou, ze pocet romskych obyvatel v obci nesmi pfesahnout 5 %, cimz melo bft dosazeno jednak pokryti deficitu nekvalifikovanych delniku v nekterych oblastech a jednak snizeni nezamestnanosti Romu, zejmena ze Slovenska. Ani tato strategie se ale neukazala bft uspesna.

33

6

Diskriminace

6.1

Osetreni diskriminace zeikonem Diskriminace je zavaznou etickou otazkou, proto je ji venovana pozomost i v oblasti

pracovne-pravnich vztahu. Konkretne se touto oblasti zabyva Zakon

0

zamestnanosti, ktery

rika: "Pri uplatnovani prava na zamestnani je zakazana prima i neprima diskriminace z duvodu pohlavi, sexualni orientace, rasoveho nebo etnickeho puvodu, narodnosti, statniho obeanstvi, socialniho puvodu, rodu, jazyka, zdravotniho stavu, veku, nabozenstvi Ci viry, majetku, manzelskeho a rodinneho stavu nebo povinnosti k rodine, politickeho nebo jineho smysleni, elenstvi a einnosti v politickych stranach nebo politickych hnutich, v odborovych organizacich nebo organizacich zamestnavatelu; diskriminace z duvodu tehotenstvi nebo materstvi se p.ovazuje za diskriminaci z duvodu pohlavl. Za diskriminaci se povazuje i jednani zahmujici podnecovani, navadeni nebo vyvolavani natlaku smefujiciho k diskriminaci." (Zakon 0 zamestnanosti 43512004 Sb. § 4 odstavec 2). V pripade, ze zamestnavatel porusi tato ustanoveni, muze mu urad prace ulozit pokutu az jeden milion korun.

6.2

Kazuistika Ministerstvo prace a socialnich veci uverejnilo 20. rijna 2009 elanek

Evropskeho soudniho dvoru (in Humeekova, 2009). Jednalo se

0

0

Rozhodnuti

pripad, ktery byl v zaveru

posouzen jako diskriminace pres to, ze se handicap primo netykal akterky sporu. Zalobcem byla zena - zamestnankyne advokatni kancelare, ktera se vratila po materske dovolene. Jeji syn se bohuzel narodil se zdravotnim postizenim, a proto vyzadoval zvysenou peCi. Tato zamestnankyne ukonCila pracovni pomer a pote podala na sveho bfvaleho zamestnavatele zalobu z duvodu diskriminace na zaklade zdravotniho postizeni, ve ktere poukazala na odlisny zpusob zachazeni, ktery byl uplatnovan vuCi ni oproti ostatnim zamestnankynim na stejne pozici. Uvedla, ze ji kolegove vytvofili na pracovisti nepratelskou atmosferu, po navratu z materske dovolene ji neumoznili navrat na stejne misto, zatimco ostatnim zamestnankynim toto ve stejne situaci umozneno bylo, a na rozdil od ostatnich ji nebylo vyhoveno v oblasti easove flexibility v souvislosti s peei 0 dite.

34

Autorka clanku Humeckova (2009) k tomu dodava: "Antidiskriminacni smemice 2000178/ES poskytuje totiz ochranu pred diskriminaci v zamestnani a povolani nejen osobam se zdravotnim postizenim, ale i zamestnancum, kteri jsou s nimi ve vztahu. Zamestnavatele s nimi jiz nebudou moci zachazet mene vyhodne nez s ostatnimi zamestnanci ve srovnatelne situaci." (Humeckova, 2009) Diskriminaci, jak jiz bylo receno, je mnoho druhu a zda se, ze se jejich pocet zvysuje. Na tuto skutecnost poukazuje portal BBC Czech.cz ve svem clanku uverejnenem 25.rijna 2005, ktery se odvolava na intemetovy pruzkum provedenyve Velke Britanii,jenz probehl na vzorku dvou tisic personalistu. Udajne polovina respondentu vyjadrila nazor, ze rna obezita negativni dopad na pracovni produktivitu a priblizne stejne velka skupina dotazanych uvedla, ze lidem s nadvahou chybi sebekazeii. V pripade prokazani pravdivosti techto udaju bude britska vlada pravdepodobne muset pfistoupit k legislativnim opatrenim vuCi teto nove forme diskriminace. Otazka diskriminace uchazecu

0

praci ci zamestnancu z hlediska jejich fyzickych

proporci neni ale zdaleka pouze ojedinelou zaletitosti Velke Britanie. V nedavne dobe uverejnilo mnoho intemetovych portalu zpravu

0

rozhodnuti indickeho soudu ve veci

propousteni stevardu leteckou spolecnosti Air India. Zastupci aerolinek se, mimo jine, hajili tim, ze personal na jejich - pro letani nepfijatelny - vzhled upozoriiovali a zaroveii jim dali dvoumesicni lhutu k naprave v teto veci. DalSim argumentem byla prokazatelna konkurence v indickem leteckem prlimyslu v podobe nizkonakladovych leteckych spolecnosti, jejichz palubni pruvodci byly vyhradne stihle, mlade zeny v uniformnich minisuknich. Letecka spolecnost Air India v teto kauze zvitezila a nemusela tedy propustene letusky s nadvahou znovu pfijmout (Bouc, 2009). V leteckem prUmyslu obecne nebyla

0

diskriminaci nouze. Uz z hi storie tohoto

odvetvi se dovidame, ze puvodne mohli b-yt palubnim personalem vyhradne muzi. A to do roku 1930, to znamena asi jedenact let po vzniku prvni dopravni letecke spolecnosti, kdy se historicky prvni letuskou stala Ellen Church, zdravotni sestra a pilot. S nasledne prijimanymi letuskami byly okamzite rozvazany pracovni pomery, kdyz se vdaly nebo dovrsily tficaty rok

35

veku. Presto, ze nektere zeny absolvovaly pilotni vycvik, nemohly se teto profesi venovat, zamestmini pilota bylo totiz vyhradne muzskou zalezitosti. (Nemecek, 1981, Sedy, 2009) DalSim typem diskriminace v zamestmini je vek. Odbomy casopis Prace a mzda uverejnil v 8. cisle rocniku 2009 chinek "Diskriminace pri vyberu nadbytecnych zamestnancu a obnicene dUkazni bremeno" autora JUDr. Petra Bukovjana, specialisty na pracovni pnivo. V tomto chinku popisuje predmet sporu takto: "Zda pri vyberu udajne nadbytecnych zamestnancu na jednom utvaru zamestnavatele nedoslo kjejich diskriminaci z duvodu veku (zamestnavatelem byla v tomto pfipade Ceska republika, konkretne Urad vlady coby jeji organizacni slozka)." V tomto pripade se jednalo

0

propousteni na zaklade organizacnich

zmen u zamestnavatele, propusteni byli zamestnanci nad padesat let veku a na vykonavani jejich pracovni naplne byli prijati pracovnici do 30 let. Byvalemu zamestnanci - zalobci v teto kauze - soudci nevyhoveli, jak ale uvidi autor clanku: "Obecne soudy, vcetne Nejvyssiho soudu Ceske republiky, nevyhovely jeho zalobe na urceni neplatnosti vypovedi z pracovniho pomeru, a svymi rozhodnutimi porusily jeho pravo na spravedlivy proces a pravo na nediskriminacni zachazeni ve vecech tykajicich se vzniku a zaniku pracovniho pomeru." (Bukovjan, 2009) Za ucelem ochrany zamestnancu proti vekove diskriminaci vznikl napfiklad v USA v roce 1967 zakon "Age Discrimination in Employment Act (ADEA)", jehoz ucelem je poskytovat ochranu zamestnancum od ctyricateho roku veku. V nekterych statech USA je pak tento zakon jeste doplnen dalsimi zprisnenymi opatrenimi. (Age Discrimination in Employment Act, 2010) Proti vsem formam diskriminace v zamestnani se snaii bojovat i Evropska ume formou vytvareni antidiskriminacnich pravnich predpisu. V tomto smeru se stala zakladnim dokumentem Amsterodamska smlouva, ktera rna za cH bojovat proti diskriminaci na zaklade pohlavi, rasoveho nebo etnickeho puvodu, nabozenskeho vyznanl Ci viry, zdravotniho postizenl, veku nebo sexmllni orientace, a kterou podepsali zastupci vsech 27 zemi EU v roce 1997.

°

pravech obcanu v teto oblasti informovala kampaii "Pro rozmanitost. Proti

diskriminaci", jez mela tez poukazat na pfinos diverzity pracovni sHy v ramci organizaci, tak jak 0 tom piSe napriklad Bedmova a Novy (1998) v knize Psychologie a sociologie fizeni. V nasich zemepisnych sirkach mene zastoupenou formou diskriminace, zejmena diky stale jeste malemu, presto rychle se zvysujicimu poctu etnickych mensin, je diskriminace rasova. Vysledky statistik nezamestnanosti Romu na uzemi Ceske republiky jsem zmiiiovaia 36

jiz v pfedchazejici kapitole a s tim souvisejici udaje

0

dosazenem vzdelani budou pfedmetem

dalSi kapitoly. Vice se problemem rasove diskriminace zabyva napfiklad Renzetti a Curran (2003), ktefi vedle diskriminace na zaklade pohlavi uvadi prave i dopady rasove diskriminace v zamestnani. Opiraji se

0

statistiky z USA, z kterych vyplyva, ze zeny v devadesatych letech

obecne vydelavaly pfiblizne 80 % pfijmu muzu. Renzetti (2003) tento fakt dokhida i historicky na biblicke citaci, kdy Buh nakazuje MojziSovi uznat zene nizsi odmenu nez mliZi, a to ve vysi 1fi petin mliZske odmeny. Nasledne byla nizsi odmena zenam ospravedliiovana tim, ze je jejich zamestnani pouze doeasne, napfiklad v dobe svetovYch valek, kdy byl nedostatek muzske pracovni sily, dale pak jejich eventualnim odchodem na matefskou dovolenou a peei

0

deti (Renzetti, Curran, 2003,

kapitola 7). Tyto statistiky navlc uv:ideji, ze jeste nizsi pfijem nez belosky, mely v dobe vYzkumu zeny afroamerickeho puvodu - jednalo se pfiblizne

0

necele dye tfetiny pfijmu

belosek, zatimco pfijmy Hispanek tvofily zhruba 52 % pfijmu belosek (Renzetti, Curran, 2003, str. 290).

37

7

Zamestnanost a zamestnatel nost Zamestnatelnost je definovana: " ... jako schopnost jednotlivce najit takove zamestnani,

ktere je v souladu jak s jeho individualnimi charakteristikami, tak s objektivnimi pozadavky trhu prace." (Kuchar, 2007, str.113) Je tedy spojena s kvalifikacemi, dalSim vzdelavanim a zkusenostmi z praxe - z predchozich zamestnani.

7.1

Ovlivnitelne a neovlivnitelne faktory zamestnatelnosti Existuji ale i dalSi faktory, ktere ovliviiuji zamestnatelnost. Tyto faktory Kuchar

(2007)

rozdeluje

makroekonomicke,

na

ovlivnitelne

makrosocialni

a a

neovlivnitelne. demograficke

Do

druhe

faktory.

makrosocialni faktory vnimame na strane zamestnavatele, jedna se

kategorie

spadaji

Makroekonomicke 0

a

situaci na trhu, kultumi

charakteristiky dane oblasti, stejne jako socialne-politicky a pravni system Ci ekonomickou situaci. Neovlivnitelne faktory na strane jedince jsou demograficke. Jedna se

0

puvod

jednotlivce - socialni zazemi, narodnost, vek, pohlavi ci psychosomaticke dispozice. Ovlivnitelnymi faktory jsou z hlediska zamestnavatele pracovni podminky, uroveii technologicka Ci uroveii mezd. Na strane zamestnance jsou ovlivnitelnymi faktory jiz zminene vzdeIani, praxe, kvalifikace, ale i motivace. Z pohledu demografickych faktoru muze bYt priCinou nezamestnanosti tedy napfiklad velka vzdalenost mista zamestnani od bydliste. Tento faktor je dost specificky pro Ceskou republiku, nebot' zde jeste stale neni dojizdeni za praci Ci dokonce prestehovani se pfilis castym jevem. Kuchar (2007) uvadi, ze tento faktor je u nas velmi castym duvodem mezi dlouhodobe nezamestnanymi, stejne tak, jako predstava vyssi mzdy Ci platu, jez se stava duvodem odmitnuti zamestnani, coz uz nelze chap at, jako neovlivnitelne faktory. V teto souvislosti hovori autor, stejne jako Buchtova,

0

pasti nezamestnanosti. Dlouhodobe

nezamestnani se stavaji soucasti subkultury, kde je nezamestnanost povazovana za prirozenou a diky dostatecnym socialnim davkam casto neni vrcholici hmotnou nouzi, z pohledu elena teto skupiny neni proto nutne tento stay menit.

38

7.2

Zamestnatelnost z pohledu vzdelani Drtiva

vetS ina

vyzkumu,

alespoii

v Ceske

republice

doklada,

ze

nejvice

nezamestnanych se nachazi mezi lidmi bez kvalifikace Ci s velmi nizkym vzdelanim. Pozice lidi nabizejicich nekvalifikovanou praci je zhorsena jeste pfilivem levne zahranicni pracovni sHy. Problemem teto skupiny lidi je take vetSinou odmitavy postoj k dalSimu vzdelavani. Cele situaci nahrava i fakt, ze vyse socialnich davek v nezamestnanosti je dostatecna, aby zabezpeCila "pohodlnJ" zivot i bez zamestnani, takze tato pomoc statu je ve svem dusledku demotivujici. 7.2.1 Vyse odmen v zavislosti na dosazenem vzdelani Cesky statisticky urad uvefejnil na svych strankach srovnani prumemych mezd nejen dIe pohlavi, ale idle vyse dosazeneho vzdelani. Tato statistika z roku 2008 doklada, ze se prumema mzda jedince se zakladnim vzdelanim lisi od vysokoskolsky vzdelaneho zamestnance pfiblizne

0

28 tisic korun, to znamena, ze nevzdelany clovek, nebo clovek se

zakladnim vzdelanim v prumeru vydela asi 37 % mzdy vysokoskolaka, tak jak ukazuje graf Cislo 2, kde svisla osa znazomuje hrubou mzdu v korunach. Graf C. 2

45000 50000 40000 35000 30000 25000

-.·············,",·,,···,·,',·····I··l:iiiiil -1+*",,,,';';

'III~~ ~;I

20000 15000 10000 5000

o

+;'+!%+,,'.~~.~..........,', +"",=~=...oc'---..,.....-=

zakladnf a strednf bez nedokoncene maturity

strednf s maturitou

vyssf odbornevysokoskolske a bakalarske

PriJ.beine hrube mesicni mzdy podle vzdeiani.zdroj: CSO, Zakladni tabulky - rok 2008) [online} [http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan. nsjlp/3/ 09-09}

39

7.2.2 Operacni program Vzdelavani pro konkurenceschopnost (OP VK) Iniciativu ve vzdelavani lze nalezt i ze strany Evropske unie a to Evropskymi strukturalnimi fondy vyhlaseny Operacni program Vzdelavani pro konkurenceschopnost. Z tohoto programu jsou financovany projekty, ktere vymezuji zakladni osy: Pocatecni vzdelavani, Terciami vzdelavani, Vyzkum a vyvoj, DalSi vzdelavani, Systemovy ramec celozivotniho uceni a Technicka pomoc. Prvni osa - Pocatecni vzdelavani se soustredi na implementaci kurikulamich zmen ve skolskych institucich. Patri sem rozsirovani vyuky jazyku, integrace uCiva - duraz na korelaci mezi vyucovanymi predmety, rozvoj kompetenci na strane zaku, poskytovani asistencnich sluzeb a dalSi vzdelavani odbomiku pohybujicich se v tomto oboru, zejmena v oblasti manaZerskych kompetenci. Terciami vzdelavani, vyzkum a vyvoj tvori druhou osu OP VK a predstavuje: "Inovace studijnich programu na VOS a VS v souladu s pozadavky znalostni ekonomiky a potrebami trhll prace, zapojeni odbomiku z praxe i ze zahranici pri vytvareni a realizaci techto programu, dalsi vzdelavani uCitelu, fidicich pracovniku a administrativnich pracovniku na VOS, dalSi specificke odbome vzdelavani pracovniku vyzkumu a vyvoje." (Operacni program Vzdelavani pro konkurenceschopnost) Patri sem i obohacovani ridicich kompetenci techto pracovniku. Treti osa je zamerena na dalSi vzdelavani, cimz je mineno zejmena rozvijeni tzv. mekkych kompetenci (prace s pocitacem, jazykove dovednosti apod.) Ctvrtou osou je snaha

0

rozvinuti systemoveho ramce celozivotniho uceni - vytvoreni

kontinuity ve vzdelavani od pocatecniho po dalSi vzdelavani. Znacnou cast dlouhodobe nezamestnanych tvofi napriklad pfislusnici romsh minority. Kuchar (2007) piSe

0

vuci vetSinove populaci odlisnem hodnotovem zebficku, z

ktereho jasne vyplyva, ze vzdelani v teto casti populace nezaujima predni pricky, ba naopakje upozadeno. V teto souvislosti uvadi statistiky

0

vzdelani romske populace: " ... vice nez 80 %

romskych deti vychazi ze zvlastnich skol, tri ctvrtiny romskych uchazecu

0

zamestnani maji

jen zakladni a 10 % neukoncene zakladni vzdelani. Pro radu z nich je tak obtizne prekonatelna i jazykova bariera, nebot' tyto deti neovladaji dobre cesky jazyk, a to jak z hlediska gramatickeho, tak co do rozsahu slovni zasoby." (Kuchar, 2007, str. 158) Autor dale 40

odhaduje, ze mira nezamestnanosti mezi Romy v produktivnim veku mMe dosahovat aZ 60 %. Jako pfiCinu sve neaktivity na trhu price uvidi 54 % Romu zdravotni duvody.

41

CR

8

Pravni uprava - podminky v

8.1

Pravo na praci a nezamestnanost "Pnivo na pnici neznamemi pnivo na urcitou pnici, ale jen pnivo na pomoc statu pri

ziskavcini prace a podporu v nezamestnanosti. Hlavnim cHern socialni politiky v teto oblasti proto zpravidla byva podpora vytvareni novych pracovnich pfilezitosti, podpora samostatne (nikoliv zamestnanecke) ekonomicke aktivity a pfipravy lidi na zamestnani nebo jinou ekonomickou Cinnost." (Tomes, 2001, str. 142) ledna se 0 aktivni politiku zamestnanosti.

8.2 •

Podpora v nezamestnanosti Historie

o systemu vyplaceni podpor v nezamestnanosti v CSR roku 1925 piSe Kamik: "Statni podporu obdrzi odborove organizovany zamestnanec, oficialne se pfihlasivsi jako nezamestnany, a to ve vysi, jakou mu poskytne v nezamestnanostijeho odborova organizace." (Kcimik in Buchtova 2002, str.45) Tento system pozdeji doznal zmen, nebot' v doM nejvetSi krize roku 1933 uz prestal, diky poctu lidi bez prace, bYt pro odbory unosny. Zprisneni podminek pfidelovani podpor se tykalo nejenjejich pfiznani, ale i snizenimjejich davek. Pro ostatni nezamestnane, jejichZ pocet vzrustal, bylo zapoHebi dalsich systemu pomoci. Kamik hovori

0

rUznych typech stravovacich akci a tzv. produktivni peCi

o nezamestnane, kdy se nezamestnani napfiklad podHeli na budovcini silnic organizovanem obcemi. Nejvyhrocenejsi situace byla tou dobou v Podkarpatske Rusi, kde dochazelo ke stretum mezi nezamestnanymi a statnim aparatem.

Cesky fenomen Tomas Bat'a se reflektoval na krizi razantnimi opatrenimi. Temi bylo snizeni cen obuvi

0

50 % a po dohode se zamestnanci i jejich mzdy, a to

0

40 %. Jak uvadi

autor Novacek (in Buchtova 2002), pro Bat'ovy zamestnance byly i tyto podminky jeste snesitelne vzhledem k vysokym mzdam, ktere Bat'a poskytoval a ktere byly prave

0

priblizne

40 % nad prumemou mzdou v CSR v te doM. Bat'ovi se podafilo timto krokem zvysit prodej a pres puvodni ztratu, kterou timto utrpel, mohl opet rozjet vyrobu, coz mu umoznilo dalSi

42

posun a to i z hlediska otevreni dalSieh pobocek v zahranici, cimz se vyhnul plaeeni eel a dalSim mikladfun spojenym s exportem.

•

Podpory v nezamestnanosti dnes

Podminky pro ziskani podpory v nezamestnanosti stanovuje zakon, ktery za posledni dobu doznal vyznamnyeh zmen. Oproti minulosti doslo ke zpfisneni teehto podminek, a tak cerstvi absolventi nemaji na tuto podporu narok. Ten vznika aZ zadatelum, kteri diky predesle vydelecne Cinnosti odvadeli duehodove pojisteni alespoii dvanaet mesieu pred tim, nez se zaregistrovali na praeovnim tirade. Zadateli tez pro ziskani podpory v nezamestnanosti nesmel b9t v predehazejicieh sesti mesicieh ukoncen praeovni pomer na zaklade hrubeho poruseni kazne. Urad praee tez muze rozhodnout 0 poskytnuti podpory pri rekvalifikaei v pfipade, ze je tato rekvalifikaee zabezpecovana samotnym tiradem. Vyse podpory je taktez stanovena Zakonem 0 zamestnanosti a bezne muze v prvnieh dvou mesicieh cinit aZ 65 % cisteho prijmu v predehozim zamestnani. Nasledne se tato financni podpora snizuje v dalSich dvou mesicieh na 50 % pfijmu z bY"valeho zamestnani a po te na 45 %.

43

9

Nastin reseni nezamestnanosti

9.1

Narodni plan zamestnanosti Narodni plan zamestnanosti spada do strednedobe strategie politiky zamestnanosti.

Byl vypracovan tak, aby zacal pusobit k roku 2000, tedy jeste pred vstupem do Evropske unie. Byl koncipovan ve ctyrech osach - pilifich, a to Podpora zamestnatelnosti, Podpora podnikani, Podpora schopnosti podniku a zamestnancu pfizpusobit se menam, Podpora rovnych prilezitosti vsech osob.

9.2

Soucasna podpora zamestnatelnosti Diky vstupu Ceske republiky do Evropske unie je nase politika velmi provazana

s timto sdruzenim, a to se odrazi i v politice zamestnanosti a vzdelavani. Soucasne trendy v politice zamestnanosti smeruji napfiklad ke snizovani sazeb nemocenskeho pojisteni, zvysovani investic do lidskeho kapitalu - v navaznosti na Narodni plan zamestnanosti se jedna

0

zesileni vazeb mezi podniky (potencialnimi zamestnavateli) a

skolskymi institucemi (budoucimi zamestnanci) tak, aby byla sladena poptavka na pracovnim trhu s nabidkou. Patri sem i uznavani rUznych forem dalsiho vzdelavani, napfiklad neformalniho nebo prostupnost oborU vzdelani, strategie celozivotniho uceni. DalSim bodem je prosazovani rovnych prilezitosti ve vzdelavani, napfiklad prostrednictvim mentoringu pro socialne znevyhodnene deti, ale i prekonavani genderovych stereotypu. Podpora studia v oborech, ktere jsou tradicne genderove deleny a napfiklad i podpora uplatiiovani zen ve vyzkumu, ktery je tradicne ovladan spiSe muzi. DalSi jiz zminenou oblasti, kam je smerovana pozomost, Je podpora dalSiho vzdelavani a to i obcanskeho. Pfizpusobovani kvalifikaci v reflexi na potreby trhu. Strategie celozivotniho uceni, cozje jev, se kterymjsme se pred revoluci v roce 1989 prilis nesetkavali. Vsechny tyto snahy jsou ukotveny v Operacnich programech podporovanych Evropskymi fondy, napfikladjiz zmineny OP Vzdelavani pro konkurenceschopnost nebo nize uvedeny OP Lidske zdroje a zamestnanost. 44

9.2.1 European Employment Services (Evropske sluzby zamestnanosti) "Urady prace se po pripojeni Ceske republiky k Evropske unii staly soucasti site EURES, jejiffiZ zakladnim poslanim je usnadiiovat mezinarodni mobilitu pracovnich sil. Sluzba EURES (EURopean Employment Services - Evropske sluzby zamestnanosti) nabizi verejne sluzby zamestnanosti vsech 27 clenskych statu EU, dale Norska, Islandu a Lichtenstejnska, ktere jsou soucasti Evropskeho hospodarskeho prostoru (ERP). Dohodu o ucasti v siti EURES rna i SvYcarsko." (European Employment Services) Tato sit' poskytuje v ramci prava volneho pohybu osob sluzby zamestnavatelum i pracovnikum. ledna se jednak

databaze EURES a jednak poskytovani informacnich a

0

poradenskych sluzeb prostrednictvim zamestnancu EURES na uradech prace. Zakladem vsech databazi EURES je Evropsky portal pracovni mobility pri Evropske komisi, zahrnuje databaze zivotopisu, databaze volnych pracovnich mist, databazi zivotnich a pracovnich podminek, informace vstup Gedna se

0

0

zemich EU, do kterych jsou platna jina kriteria pro volny

puvodni staty EU predjejim rozsirenim, u kterych funguji urCite restrikce) a

databazi vzdelavani - evropsky portal PLOTEUS, kde jsou uverejneny vzdelavaci prilezitosti v ramci Evropy.

9.3

Kraceni uvazku, sdilena mista lednim z alespoii castecnych reseni nezamestnanosti je podporovani zkracenych a

castecnych uvazku. Muze se napriklad jednat

0

sdileni mista, tj.jedno pracovni misto je

sdileno dvema Ci vice zamestnanci. V zhledem k dnesni ekonomicke krizi se ale tato tendence objevuje spiSe v souvislosti se snizenim mnozstvi prace, zamestnavatele tedy zacali zkracovat uvazky, ne vsak z duvodu "zdvojeni mista", ale naopak z nedostatku prace. Pravni a daiiovy magazin newsletter Ministerstva Prace a socialnich veci uverejnil v listopadu 2005 clanek

0

prilezitostne registrovane praci pro nezamestnane. lednalo se

0

spolupraci Znojemskeho, Vyskovskeho a Rodoninskeho uradu prace, Ministerstva prace a socialnich veci a spolecnosti Sodexho Pass Ceska republika. Projekt nesl nazev Pfilezitostna registrovana prace a kladl si za cil pusobit preventivne proti dlouhodobe nezamestnanosti. Protoze privydelek z tohoto projektu nepresahne polovinu minimalni mzdy, nezamestnani neprijdou

0

statni podporu v nezamestnanosti, ale zaroveii se budou moci alespoii castecne

zaclenit do sveta prace. 45

Pro zamestnavatele to rna i takove vyhody, ze krome toho, ze nemusi odvadet za zamestnance socialni a zdravotni pojisteni (ktere zustava na statu v dusledku trvajici evidence pracovnika na pfislusnem Uiadu prace), odpada i administrativa. Tento projekt by mel ve svem dusledku motivovat dlouhodobe nezamestnane k aktivnimu hledani si prace. Zaroveii by mel pus obit preventivne proti nelegalni praci. Financovani tohoto projektu probehlo z prostredku Evropske unie. (in Novy nastroj k reseni nezamestnanosti, 2005)

9.4

Outplacement "Tzv. outplacement je proces pomahani nadbytecnym pracovnikum pri hledani jineho

zamestnani a zahajovani nove kariery." (Armstrong, 1999, str. 417) Jedna se

0

proces, ktery

muze zahrnovat konzultace i poradenstvi ohledne psani zivotopisu, vyhledavani zdroju s inzerci volnych mist apod. Na tyto sluzby se specializuji nektere spolecnosti, ktere mohou aktivne vyhledavat nahradni vhodna pracovni mista pro zamestnance propustene pro nadbytecnost, ale hlavne poskytuji poradenskou Cinnost. Sem patfi napfiklad pomoc pri sestavovani zivotopisu, priprava na prijimaci pohovor, posouzeni moznych oborU, ve kterych by se mohl jedinec uplatnit, ale i pracovne-pravni poradenstvL Poradci upresni, kam se rna nezamestnany obratit, jaky je postup zadani

0

podporu v nezamestnanosti, jake doklady si

pripravit. Krome aktivniho vyhledavani pracovnich mist pomohou propustenym s orientaci v inzerci, sdeli intemetove odkazy, poukazi na dalsi mozne zdroje informacL

9.5

Rekvalifikace "Rekvalifikaci se rozumi ziskani nove kvalifikace a zvyseni, rozsireni nebo

prohloubeni dosavadni kvalifikace, vcetne jejiho udrZovani nebo obnovovanL Za rekvalifikaci se povazuje i ziskani kvalifikace pro pracovni uplatneni fyzicke osoby, ktera dosud zadnou kvalifikaci neziskala. Pri urcovani obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychazi z dosavadni kvalifikace, zdravotniho stavu, schopnosti a zkusenosti fyzicke osoby, ktera rna bYt rekvalifikovana formou ziskani novych teoretickych znalosti a praktickych dovednosti v ramci dalSiho profesniho vzdelavani." (Zakon 0 zamestnanosti 435/2004 Sb., § 108 odst. 1) Toto odvetvi pravne spada pouze do kompetence statu. Jednak z toho pohledu, ze rekvalifikace muze bYt doporucena Uiadem prace, kterym je i podporovana a dale tak, ze

46

rekvalifikacni kurzy muze poskytovat pouze skolitel, ktery pro to ziskal akreditaci Ministerstva skolstvi, mladeze a teIovychovy.

9.6

Operacni program Lidske zdroje a zamestnanost (OP LZZ) "Operacni program Lidske zdroje a zamestnanost je zamereny na snizovani

nezamestnanosti prostrednictvim aktivni politiky na trhu prace, profesniho vzdelavani, dale na zacIeiiovcini socialne vyIoucenych obyvatel zpet do spolecnosti, zvysovcini kvality verejne spravy a mezincirodni spolupraci v uvedenych oblastech." (www.strukturalni-fondy.cz/oplzz) Tento program je sponzorovan z prostredku fondu Evropske Dnie. Jak uvadi intemetove stranky Evropskych fondu, jedna se

0

castku 1,84 mId. Eur, coz Cini necelych 7%

celkoveho objemu financi plynoucich Ceske republice zED. OP LZZ je rozdelen do sesti ceIku - tzv. os. Tyto osy jsou Adaptabilita, Aktivni politika trhu prace, Socialni integrace a rovne prile.zitosti, Verejna sprava a verejne sluzby, Mezinarodni spoluprace a Technicka pomoc. Prvni osa - Adaptabilita je zamerena na dalsi profesni vzdeIavcini v rarnci organizaci, jedna se tedy ooblast vzdelavcini zamestnancu a podporu napfikIad pruznych forem organizace prace. Aktivni politika trhu prace je druhou osou, zamerenou na pomoc nezamestnanym naprikIad forrnou rekvalifikaci. Jedna se ooblast spojovanou se statem, potazmo obcemi. Spada sem pomoc pri aktivnim hledanim si prace, poradenstvi, podpora verejne prospesnych praci, podpora osob samostatne vydeIecne cinnych nebo naprikIad podpora skolicich programu pro ty uchazece

0

zamestnani, ktefi jsou ohrozeni socialnim vyIoucenim.

Pod osu Socialni integrace a rovne pfilezitosti patH napr.: "poskytovcini socialnich slu.zeb a podpora dalSich nastroju, ktere vedou k socialnimu zacIeiiovani a k prevenci socialniho vyIouceni, transforrnace pobytovych zarizeni pro cilove skupiny osob, zavcideni procesu zvysovani kvality, kontroly a zajisteni do stupnosti socialnich slu.zeb, vzdelavaci programy, kurzy, odbome vzdelavani pro socialne vyIoucene, ... " (Operacni program Iidske zdroje a zamestnanost OPLZZ) Mezi takove nastroje zaCleiiovani patfi vzdelavani, antidiskriminacni opatreni a motivace lidi socialne vyIoucenych nebo ruzne typy poradenstvi zamestnavatelum.

47

V nimci ctvrte osy - Vefejna sprava a verejne sluzby se napfiklad podporuje vzdelavani zamestnancu uradu verejne spravy, oblast fizeni lidskych zdroju, jeho efektivita a to zejmena ve vefejne sprave. K pate ose - Mezinarodni spoluprace, intemetove stranky Evropskych Strukturalnich Fondu uvadi: "vymena zkusenosti a prenos dobre praxe mezi clenskymi staty v otazkach tykajicich se vecneho zamereni ESF, vznik tematickych siti, zamerenych na reseni specifickeho problemu apod." (Operacni program lidske zdroje a zamestnanost OPLZZ)

Posledni, sesta osa nazvana Technicka pomoc Je de facto zamerena na osvetu marketingovou podporu celeho programu, mela by poskytovat pomoc, rady uchazecum o granty, pomoci pri vyfizovani administrativnich formalit. Stejne jako analyzy, vyber projektu a jejich monitorovani. Casove je cely tento program ohranicen roky 2007 aZ 2013.

9.7

Osoby se zdravotnim postizenim Odbomy casopis HRM uverejnil v letnim elsIe roku 2009 clanek RNDr. Olgy

Karousove, ve kterem autorka priblizuje moznosti zvyseni uplatneni lidi se zdravotnim postizenim na pracovnim trhu. Asi 7 % obyvatel Ceske republiky rna urcity druh zdravotniho postizeni, tato skutecnost je pro vetSinu z nich spojena s nemoznosti nalezt zamestnani. Zavaznym duvodem, vedle absence bezbarierovych pristupu, je nedostatecne vzdelani ci predsudky potencialnich zamestnavatelu. K reseni teto situace se snazi stat castecne prispivat ulevami na danich zamestnavateli, ktery zdravotne postizeneho cloveka zamestna. Karousova (2009) uv:idi, ze na zaklade absolvovani vzdelavacich kurzu v oblasti pocitacovych technologii a soft skills v kombinaci s individualnim pracovnim poradenstvim si 50 % ucastniku techto akci naslo zamestnani. Vedle naplne kurzu jako jsou kurzy rozvoje osobnosti, komunikacni a prezentacni dovednosti, zvl:idani stresu ci zaklady pracovniho prava, byli ucastnici proskoleni v oblasti pocitacovych znalosti. DalSim krokem bylo otevreni rekvalifikacnich kurzu v oboru Administrativni pracovnik, Lektor a Operator call centra. Navaznost vzdelani je pro absolventy zajistena distancnim e-Ieamingovym zpusobem. VetSina nakladu na tyto mezinarodni projekty je hrazena z prostredku Evropske komise.

48

9.8

Program Integrace DalSim zdrojem pomoci v nezamestnanosti handicapovanych lidi, at' uz se jedmi 0 lidi

v castecnem invalidnim duchodu, Ci mentalne postizene obcany, je Program Integrace. Ve vyrocni zprave za rok 2008 se docitame: "Behem projektujsme rekvalifikovali 33 osob se zdravotnim postizenim v

oblastech zakladni manipulace

s pocitacem,

skladovani,

managementu a marketingu. Pracovni prilezitosti dostalo vice nez 30 obcanu cilove skupiny a stale zamestnani ziskalo 10 zamestnancu cilove skupiny." (Vyrocni zprava Projekt Integrace) Jednalo

se

0

projekt

zacleiiovani

osob

se

zdravotnim

postizenim

do pracovniho procesu. Toto sdruzeni provozuje takzvane chranene dilny, kde se postizeni obcane mohou v "chranenem prostredi" adaptovat na pracovni proces, socializovat se s pracovni skupinou a je jim poskytnuta i poradenska sluzba. Nektere tyto projekty vznikaji ve spolupraci s Operacnim programem Lidske zdroje a zamestnanost.

9.9

Snizeni podpory

V

nezamestnanosti

System pojisteni v nezamestnanosti a system statni pomoci v nezamestnanosti jsou [ormy pasivni politiky zamestnanosti. Jak uz bylo

zmineno,

tyto

statem poskytovane

relativne vysoke podpory

v nezamestnanosti mohou pusobit ne prilis motivujicim zpusobem. Nekteri nezamestnani neciti potrebu zacit znovu pracovat, nebo si hledaji zamestnani laxne. "V mnoha evropskych zemich neni problem motivace lidi k praci tak nalehavy, nebot' i ta nejnizsi mzda je obvykle mnohem vyssi neZ zivotni minimum. Podil zivotniho minima na hrube minimalni mzde (v %) predstavuje napr. ve Francii 38 %, Svycarsku 46 %, Rakousku 56 %, ... " (Brozova, 2003, str. 131) Moznym zpusobem motivace by proto mohlo by-t snizeni socialnich davek v nezamestnanosti, urychleni hledani si prace uchazeCi nebo by dokonce mohlo pusobit preventivne pred vznikem dlouhodobe nezamestnanosti. Problemem u tohoto reseni muzou by-t ovsem ti nezamestnani, kteri jsou bez prace opravdu nedobrovolne, to znamena, ze si praci sice aktivne hledaji, ale nemohou ji najit - napfiklad vzhledem ke svemu znevYhodneni z hlediska mista bydliste, neuplatnitelne oborove praxi Ci zdravotnimu stavu.

49

10

Zaver V teto bakalarske pniei jsem si kladla za ell uCinit prurez jednotlivymi oblastmi

nezamestnanosti. Na zacatku jsem se snaiila nastinit eelosvetovou nezamestnanost z historiekeho pohledu a najit paralelu eelosvetove krize pred druhou svetovou valkou s dnesni globalni krizi eoby meehanismu zapricinujicim nezamestnanost. Dale jsem nahledla tento problem z pohledu ekonomickych teorii a rozdelila nezamestnanost dIe zpusobu, jak ji vnima stat a podle doby jejiho trvani. Nasledne jsem se zamefila na dopady nezamestnanosti na jednotlivce, jeho vnimani teto situace a negativni doprovodne jevy, ktere s sebou prinasi. Vyznamne pro me pri tom byly studie Marie lahodove, ktere dovoluji pfimy "vhled" do domaenosti zasazenych nezamestnanosti ve tricatych letech. DalSi kapitolu jsem venovala spolecenskym souvislostem tohoto tematu a pro srovnani j sem pridala sociologicke postrehy z j inyeh zemi. Pri studiu materialu s tematikou nezamestnanosti jsem dosla k zaveru, ze jednirn z klicovych temat je vzdelani. Proto jsem zaradila kapitolu

0

zamestnatelnosti. Z vyzkumu

totiz jasne vyplyva, ze v nasich zemepisnych sirkach maji vysokoskolaci zcela nejlepsi uplatneni a nezamestnanost je nepostihuje v takove mire ani v dobe jiz zminene krize. Neodmyslitelnou soucasti je pravni uprava nezamestnanosti a pomoc statu, ktere jsem take

postihla.

lako

dulezitou vnimam posledni

kapitolu

shrnujici

mozna reseni

nezamestnanosti s ohledy na angazovanost Evropske unie. Prace pojednavajici

0

problematice nezamestnanosti maji prameny prevazne ve

starsich vyzkumech nebo se jedna primo

0

koncepty reseni tohoto socio-ekonomickeho

problemu prevazne z evropskyeh zdroju. Ve sve praci j sern se snazila neopomenout zadny z vyznamnych aspektu nezamestnanosti, udelat prUfez vsemi oblastmi, nejen z hlediska psychologickeho, ale i socio-ekonomiekeho a priblizit i hlavni zpusoby jejiho reseni a nahlizet problematiku nezamestnanosti z ruznych Uhlu a komplexne. Pevne verim, ze tato prace podava strucny a vypovidajici prehled predmetne problematiky a souvisejicich temat a ze se zaradi mezi pfinosne zdroje pro dalSi studium dane oblasti.

50

Bibliografie Armstrong, M. Personalnf management. Praha: Grada Publishing, 1999, ISBN 80-247-0469-2 Bedrnova, E., Nov)" I. a kol. Psychologie a sociologie ffzeni. Praha: Management press, 1998, ISBN 80-85943-57-3 Boleloucky, Z. Somaticka onemocnenf a nezamestnanost. Brno: Interni medicina pro praxi 912002

Brozova, D. Spolecenske souvislosti trhu prace. Praha: Sociologicke nakladatelstvi, 2003, ISBN 80-86429-16-4 Buchtova, B. a kol. Nezamestnanost psychologickY, ekonomickY a socialni problem. Praha: Grada Publishing, 2002, ISBN 80-247-9006-8 Bukovjan, P. Diskriminace pri vyberu nadbytecnych zamestnancu a obracene dukazni bremeno. Prace a mzda : odborny casopis pro praxi personalistu a mzdovych ucetnich. vol. 2009, no. 8. ISSN 0032-6208. Feather, N.T. The psychological impact of unemployment. New York: Springer-Verlag, 1990, ISBN 0-387-97027-c Giddens, A. Sociologie. Praha: Argo 2001, ISBN 80-7203-124-4 Hartl, P.; Hartlova, H. PsychologickY slovnik. Praha: Portal 2004, ISBN 80-7178-303-X Hill, L. History of employment and manpower policy in the United states. Washington: U.S.Government printing office, 1965 HRM - Human Resources Management, odborny casopis 4/09 (clanek Vzdelavaci programy zvysuji sance na praci osob se zdravotnim postizenim, RNDr. Karousova 0.) Kuchar, P. Trh prace - sociologicka analYza. Praha: Karolinum, 2007, ISBN 978-80-2461383-3 Mafiri, M.1. Socio-economic impact of unemployment in South Africa, 2002, University of Pretoria etd. Miksik, O. Psychologicke souvislosti, zdroje a dusledky nezamestnanosti, Psychologicka rada. FSV UK, Praha 2006 (a) Miksik, O. Ekonomicke, osobnostnf a situacnf pozadi zakladnich postoju k iivotni realite, Psychologicka rada. FSV UK, Praha 2006 (b) 51

, Moiny, I. Rodina a spolecnost. Praha: Slon, 2006, ISBN 80-86429-58-X Nemecek, V. Civilni letadla 1 Vzducholode a dopravni letouny s pistovymi motory. Praha, Nakladatelstvi dopravy a spoju 1981. Palan, Z. Lidske zdroje. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0950-7 Renzetti, C.M.; Curran, D.J. Zeny, muii a spolecnost. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-2460525-2 Stikar, J.; Rymes, M.; Riegel, K.; Hoskovec, J. Psychologie ve svete prace. Praha: Karolinum, 2003, ISBN 80-246-0448-5 Tanay, E. Work Deprivation Depression. Ottawa: Psychiatric Journal, 1983 Tomes, I. Socialni politika teorie a mezinarodni zkusenost. Praha: Socioklub, 2001, ISBN 8086484-00-9 Tureckiova, M. Rizeni a rozvoj lidi ve firmach. Praha: Grada, 2004, ISBN 80-247-0405-6 Vlcek, J. a kol. Ekonomie a ekonomika. Praha: ASPI, 2005, ISBN 80-7357-103-X Zakon 0 zamestnanosti 435/2004 Sb. Automatizovany system pravnich informaci.

Internetove zdroje: Age Discrimination in Employment Act (ADEA) [online]. 2010 [cit.2010-15-02].

Dostupne

z WWW

Blatnikova, Mares: Dlouhodoba nezamestnanost a jeji dusledky [online]. 2002 [cit. 20 10-1502].

Dostupne z WWW <www.ceskaghetta.cz/download/dlouhodoba_nezamestnanost.pdf>

Boj proti diskriminaci in Evropskci komise: Zamestnanost, socialni veci a rovne prileiitosti

[online]. Dostupne z WWW < http://ec.europa.eu/socialimain.jsp?catId=423&langId=cs>

Bouc, F. Davaji vypoved' kvuli nadvaze [online]. 2009. 2009-01-10 [cit.2010-20-02] Dostupne z WWW 52

r Burinska, B. Pohled do historie: jak zacala velka hospodarska krize v roce 1929 [online]. 2008-23-10. [cit.2010-20-03]. Dostupne z WWW

Deprez, E. Study shows psychological impact of unemployment [online]. 2009-03-09. [cit.2010-19-01] Dostupne z WWW:

European Employment Services [online]. 2009-21-04. [cit.20 10-19-02] Dostupne z WWW

Humeckova, J. Chrani Evropska smernice proti diskriminaci v zamestnani i pecujici osoby? [online]. 2009-20-10. [cit.2010-20-02] Dostupne z WWW

Jin, L.R. The impact of unemployment on health: Review of the evidence. in Canadian Medical Association Journal. [online]. Toronto, 1995. 1995-01-09. [cit.2010-19-01]. Dostupne z WWW

Kposowa, A.J. Research on unemployment and suicide [online]. 2003. [cit.2010-25-01] Dostupne z WWW <www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articies/PMC1732541>

Narodni plan zamestnanosti [online]. MPSV 2006.2006-28-04. [cit.2010-25-02] Dostupne zWWW
mest>

Necas, C. Historie Romu na uzemi Ceske republiky, [online]. Praha, 2002. 2002-02-12 [cit.20 10-20-02] Dostupne z WWW 53

f

Nov); nastroj k fdeni dlouhodobe nezamestnanosti in Ministerstvo prace a socialnich veci

[online]. 2005-10-10 [cit.2010-05-03] Dostupne z WWW

Obezni Britove mivaji problem se shanenim prace [online]. 2005. 2005-25-10 [cit.2010-05-

03] Dostupne z WWW

Operacni program Vzdelani pro Konkurenceschopnost (OPVK) [online]. [cit.2010-20-02] Dostupne z WWW < www.strukturalni-fondy.cz/opvpk>

Operacni program lidske zdroje a zamestnanost (OPLZZ) [online]. [cit.2010-20-02] Dostupne z WWW <www.strukturalni-fondy.cz/oplzz> Podily zamestnancu, placeny cas a hrube mesicni mzdy podle vzdelani a pohlavi, in Zakladni tabulky - dopoCtene vysledky za CR, A4. Cesky statisticky urad [online]. 2008. [cit.2010-25-

03] Dostupne z WWW

Program Integrace in Vyrocni zprava 2008 [online]. 2009-13-08. [cit.2010-20-03] Dostupne

z WWW

Struktura nezamestnanych absolventu, Narodni ustav vzdelavani. [online]. 2007. [cit. 20 10-

15-02] Dostupne z WWW

Sedy, M. Jak se cviC[ letu§ky [online]. 2009. 2009-27-05 [cit.2010-20-02] Dostupne z WWW

54

r Zamestnatelnost absolventufakult se mUie v)wazne lisit in I-forum UK [online]. 2010. [cit.2010-15-02] Dostupne z WWW

55