PRAHORY A STAROHORY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_272 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9
PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ
VZNIKAJÍCÍ HVĚZDA
SLUNEČNÍ SOUSTAVA A ZEMĚ SE ZAČALA FORMOVAT PŘED 4,6 MILIARDAMI LET GRAVITAČNÍM SMRŠŤOVÁNÍM MOLEKULÁRNÍHO MRAČNA
SRÁŽKA VELKÉ PLANETKY S FORMUJÍCÍ SE ZEMÍ
V PŘEDGEOLOGICKÉ DOBĚ DOCHÁZELO K SILNÉMU BOMBARDOVÁNÍ VZNIKAJÍCÍ ZEMĚ METEORY. POSTUPNĚ SE VYTVÁŘELA PRVNÍ ZEMSKÁ KŮRA A ATMOSFÉRA TVOŘENÁ METANEM, AMONIAKEM, VODÍKEM A HELIEM. POVRCH BYL ROZTAVEN. POSTUPNĚ TUHL A VZNIKALA TÉŽ DRUHOTNÁ ATMOSFÉRA OBSAHUJÍCÍ VODU, DUSÍK, OXID UHLIČITÝ A OXID SIŘIČITÝ. NEJSTARŠÍ POZŮSTATKY Z TÉTO DOBY JSOU KRYSTALY ZIRKONU STARÉ 4,4 MILIARDY LET.
GEOLOGICKÉ ÉRY 4 700 - 4 000 mil. let 4 000 - 2 500 mil. let 2 500 - 590 mil.let
590 - 250 mil. let
250 - 66 mil. let 66 - 1,7 mil. let 1,7 mil. let - dnešek
PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ PRAHORY Prekambrium STAROHORY Kambrium Ordovik Silur PRVOHORY Devon Karbon Perm Trias DRUHOHORY Jura Křída Paleogén TŘETIHORY Neogén Pleistocén ČTVRTOHORY Holocén
PRAHORY - ARCHAIKUM VYTVOŘENÍ KONTINENTU - PANGEA VYTVOŘENÍ PRAOCEÁNU TRVÁNÍ OD 4,5 MILIARD DO 2,5 MILIARD LET GEOLOGICKÝ ČAS EÓN
HADAIKUM -4500
-4000
PRAHORY (archaikum) -3500
-2500
STAROHORY (proterozoikum) -2000
-1500
-1000
FANEROZOIKUM
-500
0
PRAHORY BOMBARDOVÁNÍ POVRCHU METEORY VULKANICKÁ ČINNOST VYSOKÁ TEPLOTA ATMOSFÉRA BEZ KYSLÍKU
POVRCH ZEMĚ NA KONCI PRAHOR
NEJSTARŠÍ HORNINY
NEJSTARŠÍ HORNINY - KANADA 4,28 MILIARD LET
STAROHORY - PROTEROZOIKUM TRVALY ASI 2 MILIARDY LET V ATMOSFÉŘE BYL NEDOSTATEK KYSLÍKU OBDOBÍ VZNIKU ŽIVOTA PRVNÍ JEDNOBUNĚČNÉ ORGANISMY – SINICE A ŘASY PRODUKCE KYSLÍKU - FOTOSYNTÉZA VZNIK MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ
SUPERKONTINENT PANGEA
MOHUTNÁ SOPEČNÁ ČINNOST
POROVNÁNÍ ATMOSFÉRY V PRAHORÁCH A V SOUČASNOSTI POROVNÁNÍ ATMOSFÉR DNES
PRAHORY
1%
Stopová množství
<1%
asi 10 %
21%
asi 10 %
asi 80 %
CO2 , N2 , H2O , HCN, CH4, NH3
78%
N2 , O2 , CO2, CH4, H2O
VZNIK ŽIVOTA
NÁZORY NA VZNIK ŽIVOTA • Kreační teorie: zastávají názor, že život vznikl nadpřirozenou silou (např. zásahem Boha) • Teorie samozplození: předpokládala vznik živých organismů přímo z neživé hmoty. Měla původ již u starověkých filosofů, ale L. Pasteur svými pokusy dokázal, že z neživé hmoty nemohou vzniknou živé organismy Teorie panspermie: předpokládá, že život je rozšířen po celém vesmíru ve formě zárodků. Dopadnou-li na vesmírné těleso s podmínkami vhodnými pro život, rozvinou se do vyšších složitějších forem
Teorie evoluční abiogeneze předpokládá vznik života postupným vývojem z neživé hmoty přímo na Zemi. EVOLUČNÍ TEORIE CHEMICKÁ EVOLUCE VZNIK SLOŽITÝCH ORGANICKÝCH LÁTEK TVOŘÍCÍ ŽIVOU HMOTU BIOLOGICKÁ EVOLUCE VZNIK ŽIVÉ BUŇKY A JEJÍ VÝVOJ DO SOUČASNOSTI
CHEMICKÁ EVOLUCE Chemická evoluce proběhla v několika etapách: 1. Vznik jednoduchých organických sloučenin NEBIOLOGICKOU CESTOU. Prvotní zemská atmosféra neobsahovala kyslík, ale obsahovala řadu jednoduchých sloučenin (VODA, VODÍK, AMONIAK, DUSÍK, METAN, SULFAN). Z těchto látek, je-li dodána energie, mohou vzniknout jednoduché organické sloučeniny (AMINOKYSELINY A DUSÍKATÉ DERIVÁTY), které jsou základními stavebními jednotkami BÍLKOVIN a NUKLEOVÝCH KYSELIN. Zdrojem energie pro tyto přeměny bylo sluneční záření. Tvorbu aminokyselin a dusíkatých heterocyklů dokázal svými pokusy americký biochemik S. Miller.
POKUS MILLERA
2. Organické látky vznikající nebiologickou cestou vytvářely pravděpodobně masu hromadící se v kalužích lagun či v tůňkách. Odpařením značné části vody působením slunečního záření docházelo k zahuštění roztoků a ke vzniku podmínek pro průběh chemické polymerace.
KOACERVÁTY 3. Koacerváty jsou kapičky, které vznikají shlukováním částic koloidních roztoků organických makromolekulárních látek. Koacerváty neboli bílkovinné mikrosféry představují první stupeň k živé buňce. Jsou schopné přijímat z okolního prostředí živiny, přeměňovat je a odpadní látky vylučovat zpět do okolí. To umožňuje koacervátům některé projevy charakteristické pro organismy, jako je pohyb, růst a dráždivost.
BIOLOGICKÁ EVOLUCE Nejjednodušší
bakteriální buňka obsahuje několik tisíc různých druhů makromolekul, které jsou propojeny ve fungující celek. Mezi koacervátem a nejjednodušší buňkou existuje tedy obrovský rozdíl, který musel být překlenut velmi dlouhým vývojem. Aby mohly některé koacerváty nastoupit tuto cestu, musely nejdříve získat schopnost autoreplikace. Tím jim bylo umožněno uchovávat a postupně obohacovat informace o podmínkách své existence. Schopnost autoreplikace je zakódována v nukleových kyselinách. Nukleové kyseliny - RNA a později DNA - se staly nositelkami genetické informace. Otázka vzniku života tedy souvisí se vznikem genetického kódu a zabezpečením přesné replikace nukleové kyseliny, obsahující genetickou informaci.
VZNIK PRABUNĚK Prabuňky se vyvíjely ve vodě (vytvářela ochranu před UV zářením). Ke svému životu nepotřebovaly kyslík. Začleněním barevných molekul do své struktury získaly některé praorganismy schopnost využívat jako zdroje energii světla. Postupným vývojem vznikly bakterie a sinice. Sinice produkují jako vedlejší produkt kyslík. Atmosféra se začala sytit kyslíkem a vytvořila se ozónová vrstva. Současně došlo k zániku prabuněk, pro které byl kyslík toxickou látkou.
NEJSTARŠÍ POZŮSTATKY ŽIVOTA NA ZEMI Důkazy o nejstarších živých organismech máme z fosilních nálezů v Austrálii. Jsou staré 3,55 miliardy let. Jedná se o jednobuněčné SINICE. K životu nepotřebují kyslík, ale jen vodu (H2O), oxid uhličitý (CO2), dusík (N2), sluneční světlo a minerální látky. Produkují kyslík a uhličitan vápenatý (CaCO3, vápenec). SOUČASNÁ SINICE
FOSILNÍ SINICE
STROMATOLIT Y – VÁPNITÉ USAZENINY NA POVRCHU SINIC NEBO BAKTERIÍ TVOŘÍCÍ SE V BEZKYSLÍKATÉM PROSTŘEDÍ (3,5 MILIARDY LET)
ZDROJE: NASA public domain
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Protoplanetary-disk.jpg
C.R.Dell/Rice University, public domain
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:M42proplyds.jpg
H.Seldon volné
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c0/Giant_impact.jpg?uselang=cs
United States geological Survey public domain
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Geologic_time_scale.jpg?uselang=cs
volné
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Volcano_q.jpg?uselang=cs http://planety.astro.cz/obr/planety/zeme/vznikavyvoj01_r.jpg
Mike Beauregard 2.0 Generic
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sanikiluaq_rocks.jpg
User:Kieff GNU
http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Pangaea_continents.png
Brocken Inaglory GNU
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:P%C4%81hoehoe_and_Aa_flows_at_Hawaii.jpg
Yassine Mrabet GNU
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Miller-Urey_experiment-en.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ablona:Geologick%C3%A1_%C4%8Dasov%C3%A1_osa
Paul Harrison GNU
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Stromatolites_in_Sharkbay.jpg
Patrioter6 GNU
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Image-Anabaena_sperica.jpeg
Xvazquez GNU
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Grypania_spiralis.JPG http://www.planetposter.de/lebendiger-planet/archaikum.jpg
• AUTOR: Mgr.Miloslav Straka, ZŠ Žďár nad Sázavou, Palachova 2189/35 • DATUM: 1.5.2012 • URČENO: 8. A 9.ROČNÍK ZŠ • VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA • VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS • TÉMATICKÝ OKRUH: HISTORIE ZEMĚ • TÉMA: VZNIK ZEMĚ A VZNIK ŽIVOTA
METODICKÝ LIST DRUH MATERIÁLU : výuková prezentace pro žáky CÍL : prezentace je určena jako textová podpora při výuce tématu Historie Země (od vzniku Sluneční soustavy a formování Země v předgeologické době až po období vzniku pevné zemské kůry a atmosféry včetně vzniku života a prvních organismů v Prahorách a starohorách OČEKÁVANÉ VÝSTUPY: Žáci se orientují v základních otázkách týkajících se vě – deckého pohledu na vznik Země a vznik života. KLÍČOVÁ SLOVA: předgeologické období, druhotná atmosféra, geologické éry, pra – hory a starohory, Pangea, 4,5 miliard let, sinice, řasy, fotosyntéza, kreační teorie, samoplození, panspermie, evoluční teorie, koacervát, sinice, baktérie, stromatolity METODICKÉ POZNÁMKY: materiál slouží jako doplnění vlastního výkladu a poskytuje obrazový materiál k vytvoření představy o podmínkách na Zemi před 4 miliardami let. Lze využít ve více vyučovacích hodinách
