Postoje žen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené

Univerzita Pardubice Fakulta filosofická

Postoje žen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené Lucie Blumentálová

Bakalářská práce 2009

2

3

Prohlášení Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci vyuţil, jsou uvedeny v seznamu pouţité literatury. Byl jsem seznámen s tím, ţe se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, ţe Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, ţe pokud dojde k uţití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o uţití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaloţila, a to podle okolností aţ do jejich skutečné výše. Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně. V Pardubicích dne 30. 3. 2009

Lucie Blumentálová

4

Poděkování Mé poděkování patří paní Mgr. Lucii Vítkové za vstřícnost a trpělivost při odborném vedení práce a také za cenné rady, podněty a připomínky, které jsem vyuţila při tvorbě práce. Zároveň děkuji i všem, kteří se na této práci nějakým způsobem podíleli – respondentkám na Plaňansku a zástupcům městyse.

5

Abstrakt : Práce se zabývá rodinami s malými dětmi, systémem rodičovské dovolené a ekonomickými a sociálními okolnostmi provázejícími péči o dítě. Úvodní část se zabývá vývojem rodinného chování, změnou poměrů ve vztahu muţe a ţeny v rámci rodiny, uvolněním společenských poměrů. Snaţí se zachytit skutečnosti, které nastanou s narozením dítěte: rozhodnutím, kdo půjde na rodičovskou dovolenou a kdo bude vydělávat; snahy sloučit rodičovskou roli s rolí pracovní; jaké jsou moţnosti pro matky, které se rozhodnou jít do práce – kam umístí děti a kdo se o ně bude starat. V další části práce popisuje systém rodinné politiky v České republice, jeho hlavní cíle a nástroje, kterými se snaţí zabezpečit české rodiny s malými dětmi. Práce poskytuje přehled dávek a sluţeb, které stát rodinám poskytuje. Práce je opřena o empirický výzkum a kompilaci odborných literatur k tématu rodičovské dovolené. Jádrem práce je vlastní výzkum, který zjišťuje názory matek na Plaňansku k systému rodičovské dovolené a k výši rodičovského příspěvku.

Klíčová slova: Rodina, rodičovská dovolená, systém státního zabezpečení rodin s malými dětmi, dávky a sluţby státní sociální podpory.

6

Abstract: The work deals with families with babies, with parental leave system and with child care social circumstances. Introductory part deals with family behaviour

development,

with

change

of

attitudes

in

relantionship

between man and woman in terms of family, with liberation of social affairs. It tries to describe events which come with child birth: decision, who will take a parental leave and who will earn money , effort of connecting the parental and work role , which are possibilities for mothers, who decide to go to work where they will place their children and who will look after the children. In the next part the work describes system of family policy in the Czech Republic, its main goals and tools, which the society uses to secure czech families with small babies. The work offers the review of benefits and services which the state provides the families with. The work is supported by the empiric survey and by the compilation of specialized literature connected to parental leave. The core of the work is my own research, which finds out the opinions about the parental leave system and the rate of parental contribution of mothers in Plaňany region.

Klíčová slova: Family, parental leave, state provision system of families with babies, benefits and services of state social support.

7

Obsah: 1. 2.     3.      

4. 5. 6. 7.   

Úvod:..................................................................................................................... 10 Rodičovství, rodina a formy rodinného souţití:............................................. 12 Vývoj rodinného chování............................................................................... 12 Formy souţití: manţelství, nesezdané souţití a svobodné matky........... 13 Postavení ţen a muţů v rodinném ţivotě ................................................... 15 Slučitelnost rodinné role s rolí pracovní ...................................................... 17 Rodinná politika v ČR, systém státního zabezpečení rodin s malými dětmi ................................................................................................................................ 19 Definice rodinné politiky: .............................................................................. 19 Cíle rodinné politiky: ...................................................................................... 20 Nástroje rodinné politiky: .............................................................................. 21 Mateřská dovolená:......................................................................................... 22 Rodičovská dovolená: .................................................................................... 23 Dávky a sluţby pro rodiny s malými dětmi: .............................................. 24  Dávky státní sociální podpory pro rodiny s malými dětmi:.................. 25  Sluţby pro rodiny s malými dětmi: ........................................................... 28 Postoje ţen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené: ......................... 35 Závěr: .................................................................................................................... 46 Pouţitá literatura:................................................................................................ 48 Přílohy: ................................................................................................................. 51 Dotazník: .......................................................................................................... 51 Tabulky: ............................................................................................................ 54 Grafy: ................................................................................................................ 59

8

 Seznam tabulek: Tabulka 1: Rozloţení matek podle rodinného stavu a vzdělání: ......................... 54 Tabulka 2: Rozloţení moţnosti čerpání rodičovského příspěvku: ...................... 54 Tabulka 3: Rozloţení moţnosti čerpání rodičovského příspěvku a vzdělání: ... 54 Tabulka 4: Kdo je na rodičovské dovolené:............................................................. 54 Tabulka 5: Důvody rozhodnutí rodičů, které vedly k tomu, zda zůstane matka či otec: ........................................................................................................................... 54 Tabulka 6: Vliv příjmů partnera na rozhodnutí o rodičovské dovolené: ........... 55 Tabulka 7: Je rodičovský příspěvek dostačující?: ................................................... 55 Tabulka 8:: Proč muţi nevyuţívají dostatečně moţnosti čerpat rodičovskou dovolenou? (v %): ....................................................................................................... 55 Tabulka 9: Postoj rodičů k čerpání rodičovské dovolené muţi : ......................... 55 Tabulka 10: Hlavní důvody, které vedli rodiče k rozhodnutí, ţe otec nezůstal na rodičovské dovolené: .................................................................................................. 56 Tabulka 11: Počet dětí s daným věkem. (Ot.č.1) .................................................... 56 Tabulka 12: Počet matek v jednotlivých obcích. (Ot.č.2) ....................................... 56 Tabulka 13: Počet matek podle vzdělání. (Ot.č.3) .................................................. 57 Tabulka 14: Rodinný stav matek. (Ot.č.4)................................................................ 57 Tabulka 15: Rozloţení moţností čerpání rodičovského příspěvku. (Ot.č.5) ...... 57 Tabulka 16: Spokojenost matek se systémem rodičovské dovolené. (Ot.č.6) .... 57 Tabulka 17: Kdo je na rodičovské dovolené. (Ot.č.7) ............................................. 57 Tabulka 18: Důvody rozhodnutí rodičů, které vedly k tomu, zda zůstane matka či otec. (Ot.č.8).............................................................................................................. 57 Tabulka 19: Vliv příjmů partnera na rozhodnutí o rodičovské dovolené. (Ot.č.9) ........................................................................................................................................ 58 Tabulka 20: Je rodičovský příspěvek dostačující? (Ot.č.10) .................................. 58 Tabulka 21: Spokojenost se sluţbami na Plaňansku. (Ot.č.13) ............................. 58 Tabulka 22: Které sluţby matky na Plaňansku postrádají (vyjádření absolutních četností, ot.č.14 - 19) .................................................................................................... 58 Tabulka 23: Které sluţby matky na Plaňansku postrádají (vyjádření relativních četností)......................................................................................................................... 58  Seznam grafů: Graf: 1: Do jaké míry postrádají matky na Plaňansku dané sluţby: ................... 59 Graf: 2: Podíl dětí narozených mimo manţelství v letech 1950-2004: ................. 59

9

1. Úvod: „Rodina je základ státu.“, tato věta je povaţována za obecně platnou. V různých pramenech je rodina definována mnoha způsoby, které se ve svém jádru shodují. Např. podle Velkého sociologického slovníku představuje rodina nejdůleţitější společenskou skupinu a instituci. Je základním článkem sociální struktury a základní ekonomickou jednotkou. Mezi základní funkce patří reprodukce lidského biologického druhu, výchova (socializace) potomků a přenos kulturních vzorců důleţitých pro zachování kontinuity kulturního vývoje.

[Velký sociologický slovník. 1996: 940]

Podle Giddense je rodina skupina osob, kteří jsou vzájemně spjaty příbuzenskými vztahy, pokrevními svazky, manţelstvím či adopcí. Tato skupina vytváří ekonomickou jednotku. Dospělí členové skupiny mají vychovávat děti.

[Giddens, A. 2005: 156, 552]

Ačkoli se formy rodiny mění, základ tvoří matka, otec a jejich děti. Posláním rodičů, ať ţijí v manţelství či v nesezdaném svazku, je vychovávat své děti tak, aby byly plnohodnotnými členy naší společnosti, aby se podílely na chodu společnosti a tvorbě našeho státu. Kdyby nebyly šťastné rodiny, stát by se stal nestabilním společenským uskupením. Spokojenost rodiny se odráţí ve spokojenosti společnosti a ve stabilitě státu. Jedním z úkolů státu je podporovat rodiny, které v něm ţijí. Stará se o ekonomické, právní a sociální zabezpečení rodin prostřednictvím prorodinné politiky a systémem státních sociálních dávek. V práci je připomenut vývoj rodinného chování a změny poměrů ve vztahu muţe a ţeny v rámci rodiny, postupné vyrovnání gendrových rolí, uvolnění společenských poměrů. Práce se snaţí zachytit události, které nastanou s narozením dítěte: události spojené s rozhodnutím, kdo půjde na rodičovskou dovolenou a kdo bude vydělávat; snahy sloučit rodičovskou roli s rolí pracovní; jaké jsou moţnosti pro matky, které se rozhodnou jít do práce – kam umístí děti a kdo se o ně bude starat.

10

Rodiny potřebují aktivní ekonomickou a sociokulturní podporu od státu. V práci je popsán systém rodinné politiky v České republice, jeho hlavní cíle a nástroje, kterými se snaţí zabezpečit české rodiny s malými dětmi. Poskytuje přehled dávek a sluţeb, které stát poskytuje rodinám s malými dětmi (rodičovský příspěvek, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, porodné, ...). Ve vlastním výzkumu je zjišťována situace matek na Plaňansku. Výzkum zachycuje jejich názory k systému rodičovské dovolené a k výši rodičovského příspěvku. Pomocí techniky dotazníkového šetření zkoumá, zda vzdělání matek na Plaňansku souvisí s jejich rodinným stavem a zda ovlivňuje postoje k rodičovské dovolené.

11

2. Rodičovství, rodina a formy rodinného soužití:  Vývoj rodinného chování Postoje k rodinnému souţití jsou v průběhu let různé. V letech 1918-1968 převládaly názory na rodinný ţivot takové, ţe ţena má být doma, starat se o domácnost a vychovávat děti a muţ má být mimo domov a vydělávat peníze, aby rodinu zabezpečil finančně. Od šedesátých let 20. století se poměry mění, jsou povoleny rozvody a rozmáhá se souţití mladých lidí bez manţelství. Instituce manţelství se značně odlišila od rodinného ţivota. Manţelství je pro páry, které chtějí mít děti. Láska je důleţitější neţ sňatek z rozumu, je vyzdvihováno citové zázemí nad majetkové zabezpečení. Avšak ideály rodiny nevymizely zcela. Lidé se domnívají, ţe rodina je ideálním prostředkem jak se seberealizovat a být šťastný.

[Singly, F. de 1999: 89-91]

Po změně politického reţimu na počátku devadesátých let, se změnily moţnosti pro mladé lidi. Moţnost univerzitního studia, podnikání a cestování ovlivnila volbu mladé generace odloţit sňatek a rodičovství. Věk prvorodiček a věk prvního vstupu do manţelství stále stoupal. Zvyšoval se i počet dětí narozených mimo manţelství.

[Moţný, I. 2006: 255]

V roce 1990 se narodilo mimo manţelství 8% ze všech narozených dětí. V roce 1995 vzrostl počet dětí narozených mimo manţelství na 15%. Z dětí narozených v roce 2000 se jich narodilo 22% v nemanţelském souţití a v roce 2004 vzrostl počet těchto dětí na 31%.1 V dalších letech se počty dětí narozených mimo manţelství pohybují kolem 30%.

[Český statistický úřad 2007]

Přestalo být důleţité, zda jsou mladí lidé manţelé nebo spolu pouze ţijí. Oproti minulosti, kdy byl sňatek povaţován za samozřejmost pro ustavení tradiční formy rodiny (rodiče a děti), tomu tak dnes není. Dnes nikoho nepřekvapí, kdyţ se mluví o matkách samoţivitelkách, které ţijí bez otce dítěte a matkách, které ţijí s partnerem v nesezdaném svazku.

1

Dokládá graf č.2: Podíl dětí narozených mimo manželství v letech 1950-2004

12

 Formy soužití: manželství, nesezdané soužití a svobodné matky Fenoménem dnešní doby se stalo nesezdané souţití, jako forma manţelství na zkoušku. Po čase, při kterém si pár vyzkouší, zda jim společný ţivot vyhovuje, se rozhodnou, zda spolu zůstanou a uzavřou manţelství nebo budou ţít nesezdáni v kohabitaci. Manţelství, jako forma souţití, má stále velký význam. Pro dvě třetiny mladé generace je plánovanou ţivotní zkušeností.

[Moţný, I. 2006: 256]

Ţeny s vyšším vzděláním volí moţnost ţít a rodit děti do manţelství. Avšak P. Šalamounová

a

O. Nývlt

uvádějí,

ţe

v roce

2005

bylo

14% vysokoškolaček, které porodily dítě do nemanţelského svazku, 25% z ţen s maturitou a 44% z ţen bez maturity a 77% z ţen s nejniţším vzděláním nebylo při porodu prvního dítěte provdáno. [Šalamounová, P., Nývlt, O. 2006: 128] Z toho vyplývá, ţe 86% vysokoškolaček a 75% ţen s maturitou se narodilo dítě do manţelství. Ţeny s niţším vzděláním ţijí častěji v kohabitaci, popřípadě se stávají osamělými matkami. Podíl osamělých matek roste v některých problémových regionech (Hamplová uvádí např. okres Most, Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj) a ve specifických sociálních skupinách jako reakce na sociální a ekonomickou situaci.

[Zeman, K. 2007: 17, 18]

Na severozápadě Čech, na Mostecku a Sokolovsku jsou vysoké podíly ţen, které porodily děti do nemanţelského souţití. Vysoký podíl neprovdaných matek je také na severní Moravě (Bruntál, Ostrava, Jeseník a Karviná), ale v této oblasti jsou také okresy s nízkou nemanţelskou plodností – Frýdek-Místek a Vsetín. Na jiţní Moravě a v Českomoravské vrchovině převládá manţelská plodnost.

[Šalamounová, P., Nývlt, O., 2006: 130]

13

Uvádím motivy, které ovlivnily vdané a neprovdané matky, při jejich rozhodnutí vstoupit či nevstoupit do manţelství (dle J. Chaloupkové): Na základě výzkumného šetření „Sociální a ekonomické podmínky mateřství“, které bylo zaměřeno na ţeny, které porodily své děti v období 1996 – 2006, byla provedena shluková analýza a její pomocí byly určeny skupiny vdaných a neprovdaných matek, podle toho jaké motivy je vedly k rozhodnutí vstoupit či nevstoupit do manţelství. Hlavní hodnotové a ekonomické motivy vdaných/neprovdaných matek, které jsou spojeny s narůstajícím individualismem matek a změnami gendrových rolí v rodině jsou podle šetření následující: 

Motivy neprovdaných matek dělí do 3 skupin:

1) Nedobrovolně svobodné matky: Jako hlavní důvody, proč nevstoupily do manţelství, ţeny uváděly nesouhlas partnera, nejistý vztah s otcem dítěte, neukončené předchozí manţelství partnera. 2) Liberálně svobodné matky: Tvrdily, ţe manţelství je zbytečná formalita a pro zaloţení rodiny není důleţité. 3) Pragmatické svobodné matky: Tyto ţeny si nebyly jisté budoucností vztahu s partnerem. Oproti nedobrovolně svobodným matkám, které se sňatku nebránily, pragmatické matky nebyly příliš nakloněny moţnosti sňatku. Být svobodnou matkou pro ně znamenalo finanční výhodu (štědrý systém sociálních dávek pro svobodné matky). Manţelství pak ztrátu svobody a nezávislosti. 

Motivy vdaných matek: - Jsou přesvědčené, ţe manţelství poskytuje větší jistotu. - Děti se podle nich mají rodit do manţelství.

14

- Dále si provdané ţeny myslí, ţe ţenatí muţi jsou zodpovědnější neţ ti svobodní.

[Chaloupková, J., 2007: 63-65]

 Postavení žen a mužů v rodinném životě Po uvolnění poměrů po roce 1990 lidé kladou větší důraz na svobodu, seberealizaci a sebevyjádření. Mladí lidé necítí potřebu právně potvrzovat své citové svazky. S rozdílnými postoji k společnému ţivotu, proměnami úrovně plodnosti a rozvíjejícím se individualismem rostou také rovné příleţitosti mezi muţi a ţenami.

[Hamplová, D. 2007: 142]

V moderní společnosti bylo posláním ţeny vdát se, plodit děti a starat se o chod domácnosti. Posláním muţe bylo finančně zabezpečit rodinu (muţ = ţivitel rodiny x ţena = ochránkyně rodinného krbu). V průběhu emancipace se postavení ţeny v rodině postupně měnilo. Z ţen v domácnosti se stávaly ţeny zaměstnané. Bylo jim umoţněno dále se vzdělávat a budovat si pracovní kariéru. Postavení ţen a muţů nejen v domácnosti se vyrovnávalo. Dle mého názoru se v dnešní době v určité míře podílejí na chodu domácnosti oba partneři. Také do péče o děti a do jejich výchovy se vedle ţen začali zapojovat muţi. V důsledku emancipace byly sňatek a mateřství odkládány do vyššího věku. Dnešní ţeny mají moţností více. Mohou si vybrat kariéru a nemít děti vůbec nebo se snaţit skloubit zaměstnání a výchovu dětí. V tom jim má také pomáhat moţnosti otce na rodičovské dovolené. Od 1. 1. 2001 má i otec právo na rodičovskou dovolenou, kterou můţe čerpat od narození dítěte. Avšak tuto moţnost vyuţívá velice málo muţů. Otcové na rodičovské dovolené tvoří 1% a matky zbylých 99%. [Nešporová, O. 2005: 13] Centrum pro výzkum veřejného mínění se v roce 2003 v rámci šetření „Naše společnost“ zabývalo tématem – K otcovské a mateřské roli v rodině. Necelá polovina dotazovaných respondentů (47%) odpověděla, ţe muţi

15

rodičovskou dovolenou dostatečně nevyuţívají. Výsledky výzkumu poukazují na to, ţe nejčastějšími důvody, proč otcové nedostatečně vyuţívají moţnosti čerpat rodičovskou dovolenou, jsou příjmy, které jsou vyšší neţ u ţen a moţnosti

problémů

se

zaměstnavatelem

a

charakter

jejich

práce

v zaměstnání. Dále pak zohledňují posměch a nepochopení svým okolím. Muţi jsou také z části přesvědčeni (44% dotazovaných muţů), ţe jim ţeny samotné neumoţňují či brání v moţnosti být na rodičovské dovolené.2 [CVVM 2003: 1, 2] Vyuţitím rodičovské dovolené otci se zabývá také O. Nešporová. Podílela

se

na zpracování

kvantitativního

výzkumu zaměřujícího

se

na problematiku „Harmonizace rodiny a zaměstnání“ v rodinách s malými dětmi, který byl proveden Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí v roce 2005. Nešporová uvádí důvody, proč otcové na rodičovské dovolené nezůstávají. Mezi tyto důvody patří také finanční stránka – otec vydělává více neţ matka. Dalším důvodem je to, ţe si lidé myslí, ţe rodičovská dovolená je vhodnější pro ţeny, muţ na rodičovské dovolené je povaţován za něco výjimečného, 67% dotazovaných muţů a 61% dotazovaných ţen nesouhlasí ţe by se muţ

měl

starat

doma

o

dítě

a

ţena

vydělávala.

s tím, Pouze

24% dotazovaných ţen by muţi povolilo rodičovskou dovolenou.3 V průzkumu se ukázalo, ţe mezi lidmi stále panují stereotypní představy o tom, ţe muţ by péči o dítě a o domácnost nezvládl. Ve výzkumu „Harmonizace rodiny a zaměstnání“ takto odpovědělo 40% dotazovaných muţů a 40% dotazovaných ţen. Zhruba 19% muţů a 25% ţen uvedlo za další důvod nesouhlas s nástupem muţe na rodičovskou dovolenou – ţeny by jim to nedovolily. Pro doplnění Nešporová ukazuje ale i hlavní důvody, proč otcové zůstávají s dětmi doma. Za hlavní označuje ekonomické důvody; většina respondentů

Podrobnosti tohoto výzkumu jsou uvedeny v příloze, Tabulka č. 8: Proč muţi nevyuţívají dostatečně moţnosti čerpat rodičovskou dovolenou? 3 Příloha: Tabulka č. 9: Postoj rodičů k čerpání rodičovské dovolené muži, Tabulka č.10: Hlavní důvody proč otec nezůstal na rodičovské dovolené 2

16

uváděla, ţe ţena měla podstatně vyšší plat, muţ nemohl najít práci nebo mu nevyhovovala.

[Nešporová, O. 2005: 20-25]

Výzkumy poukazují na to, ţe převládají názory, ţe rodičovská dovolená je vhodnější pro ţenu, protoţe se postará o dítě a domácnost lépe neţ muţ. Vliv na rozhodnutí má i fakt, ţe ţeny mají všeobecně niţší platy neţ muţi a pro zaopatření rodiny je výhodnější, kdyţ vydělává muţ.

 Slučitelnost rodinné role s rolí pracovní Dítě představuje finanční zátěţ pro rodinný rozpočet. Dítě má své potřeby, které je třeba nejen finančně zajistit. Při příchodu dítěte do rodiny dochází ke ztrátě či sníţení příjmů ze strany jednoho z partnerů, podle toho, kdo zůstává na rodičovské dovolené. Dosavadní příjmy partnerů většinou rozhodují, zda na rodičovské dovolené zůstane matka nebo otec. Jelikoţ jsou platy muţů v České republice ve většině případů vyšší neţ platy ţen, zůstávají s dětmi na rodičovské dovolené matky. Na druhou stranu k důvodům, proč matky zůstávají na rodičovské dovolené častěji, přispívají také stereotypní představy, ţe otec péči o dítě nezvládne. Dalším důvodem můţe být silná citová vazba k dítěti, matka nedovolí, aby na rodičovské dovolené zůstal partner, protoţe se chce podle tradičního mínění o dítě starat sama. Pro ţenu je v dnešní době těţké rozhodnout se mezi kariérou a rodinou. Podmínky české rodinné politiky umoţňují pouze malou slučitelnost role matky a zaměstnané ţeny. Trh práce není příliš vstřícný pro matky s malými dětmi. Moţnosti pro matky jsou následující: mohou nastoupit na poloviční či zkrácený úvazek, na sdílené pracovní místo, další moţností je homeworking (práce z domova) či pruţná pracovní doba. Avšak zaměstnavatelů, kteří tyto moţnosti poskytují, zatím není mnoho. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, ţe míra vyuţití práce na částečný úvazek je v ČR nízká pravděpodobně proto, ţe je spojena s niţšími výdělky a omezenou moţností kariérního postupu.

[MPSV: cit. 28. 12. 2008: 13]

17

Státní dávky pro podporu rodin s dětmi nejsou podle obecného mínění dostačující. Dítě má stále vyšší nároky na zabezpečení jeho potřeb, jak finanční tak sociální. Stávající systém rodičovské dovolené neposkytuje všem skupinám matek stejné podmínky pro zabezpečení potřeb dítěte. V rámci stávajícího systému rodičovské dovolené jsou zvýhodňovány matky, které měly před narozením dítěte vysoké příjmy. Ty si mohou dovolit zvýšenou výměru rodičovského příspěvku (11 400 korun) a po dvou letech nastoupit zpět do zaměstnání. Tyto matky nejsou na trhu práce ohroţené. Ţeny s průměrnými příjmy ve většině případů volí základní výměru rodičovského příspěvku a jsou s dětmi doma 3 roky. Tyto ţeny mají nárok na 7 600 korun měsíčně jako náhradu ušlé mzdy. Ţeny, které měly nízké nebo ţádné příjmy před narozením dítěte, nemají právo zvolit si rodičovskou dovolenou dle svého uváţení, ze zákona mají stanovenou třetí moţnost čerpání rodičovské dovolené, tzn. 4 roky, po 21 měsíci věku dítěte dostávají od státu 3 800 korun měsíčně. Pokud se matky rozhodnou nastoupit do práce před či po ukončení rodičovské dovolené, stojí před nimi další rozhodnutí: kam umístí dítě v pracovní době. Jesle, mateřské školy a ostatní veřejné sluţby nemají dostatek volných míst pro umístění dětí a hlídání dětí v rámci místa zaměstnání u nás ještě nenašla dostatečnou podporu. Takovéto sluţby poskytují pouze firmy, které nechtějí přijít o své kvalifikované síly; ty které se snaţí o dřívější návrat kvalifikovaného personálu z mateřské dovolené a o udrţení si nadaných zaměstnanců či zaměstnankyň. Péče o děti na pracovišti funguje jen asi ve 2% pracovišť v ČR z důvodu vysokých nákladů na provozování. [MPSV: cit. 28. 12. 2008] Pokud ţeny nemají ochotné prarodiče (příp. jiné příbuzné) nebo finanční prostředky na zajištění chůvy, do pracovního procesu nastoupit nemohou a jsou zcela odkázány na nejen finanční pomoc ze strany státu.

18

3. Rodinná politika v ČR, systém státního zabezpečení rodin s malými dětmi Jak je v názvu uvedeno, předmětem této politiky je rodina a vše co se jí týká: zejména její podpora prostřednictvím finančních a sociálních dávek, které jsou součástí sociální politiky státu. Podpora je poskytována sociálními, právními a ekonomickými opatřeními. Systém rodinné politiky si upravuje kaţdý stát podle svých moţností. Státy se věnují

jednotlivým

oblastem

rodinné

a k dosaţení cílů pouţívá různé nástroje.

politiky

s různou

intenzitou

[Krebs, V. 2007: 352, 353]

 Definice rodinné politiky: -

V. Krebs: „Vědomé a cílené působení veřejných institucí na právní,

ekonomický a sociální stav rodin, na její členy a na její prostředí. Staví tak rodinu pod zvláštní ochranu státu, jejíţ nedílnou součástí by mělo na druhé straně být i garantování práv na svobodu a sebeurčení členů rodin, které by vylučovalo přímé zásahy státu mířící k ovlivňování rodinného chování.“ [Krebs, V. 2007: 348]

-

Ministerstvo práce a sociálních věcí: Povaţuje prorodinnou politiku

za komplexní, účinný systém politických opatření, podporující ji ve všech základních sociálních funkcích. Je přesvědčena, ţe péče a výchova dětí je nejen záleţitostí rodičů, ale i významným prvkem pro úspěšný rozvoj společnosti. [MPSV 2005: 4]

Výše uvedené definice Rodinné politiky se shodují na tom, ţe rodina je základem společnosti. Pro to, aby společnost fungovala, je třeba mít spokojené prosperující rodiny. Stát by se měl starat o zabezpečení rodin a jejich dobré fungování.

19

 Cíle rodinné politiky: Hlavním cílem je zmírnit narůstající náklady mladých rodin. Také snaha o posílení společenské váţnosti rodin a manţelství, ochrana všestranného rozvoje individua v rodině a zlepšování ţivotních podmínek pro rozvoj dětí. [Krebs, V. 2007: 352] Základní cíl dle MPSV: Rodinná politika se snaţí vytvořit příznivější klima a podmínky pro rodiny, které umoţňují realizovat lidem jejich vlastní ţivotní plány v partnerských a rodičovských strategiích. Snaţí se respektovat rozdílné zájmy a potřeby různých rodin a jejich členů.

[MPSV 2005: 9]

„Odvozené obecné cíle: 1. Posunout vytváření všestranně příznivých podmínek pro rodinu do centra trvalé pozornosti politické i správní reprezentace země. 2. Posilovat vědomí hodnoty rodiny a vlastní odpovědnosti za její funkčnost a stabilitu především u dnešní mladé generace a následujících generací, mimo jiné podporou výchovy k partnerství, manţelství a rodičovství. 3. Posilovat ekonomickou a sociální suverenitu rodin a jejích členů na trhu práce prostřednictvím daňového systému a systému sociálního zabezpečení (s důrazem na sluţby pro rodiny) tak, aby byla schopna plnit svoji úlohu ve všech obdobích svého vývojového cyklu a vůči všem svým členům. 4. Koncipovat a rozvíjet rodinnou politiku jako dlouhodobou celospolečenskou aktivitu koordinovanou veřejnou správou za účasti občanského sektoru, komerčního sektoru, odborníků, médií a široké občanské veřejnosti. 5. Podpořit koncipování účinné rodinné politiky rozvíjením výzkumu poskytujícího dostatek poznatků o aktuálních a perspektivních potřebách rodin a vhodných způsobech jejich uspokojování.

20

Odvozené specifické cíle: 1. Koncipovat rodinnou politiku tak, aby rodiny mohly mít tolik dětí, kolik si přejí, a v době, kterou si zvolí. 2. Minimalizovat handicapy dětí vyrůstajících v ekonomicky a sociálně oslabených či neúplných rodinách podpůrnými opatřeními tak, aby se jejich ţivotní šance v oblasti vzdělávání, uplatnění na trhu práce a ve společnosti jen minimálně odlišovaly od jejich vrstevníků, kteří vyrůstají v ekonomicky i sociálně silných rodinách. 3. Vytvářet rodičům vhodné podmínky pro skloubení nároků trhu práce s nároky péče o nezaopatřené děti a nesoběstačné členy rodiny.“ [MPSV 2005: 9] Prorodinná politika se snaţí všestrannými prostředky podporovat rodiny a jejich členy v různých sociálních situacích. Snaţí se podporovat členy společnosti v neočekávaných či nepříznivých ţivotních situacích, většinou finanční podporou formou státních sociálních dávek. Snaţí se podporovat seberealizaci a rozvíjení individuí v rámci společnosti.

Těhotenství, porod a mateřství je jednou z důleţitých sociálních událostí, při kterých potřebuje ţena intenzivní pomoc od společnosti. Je třeba jí zajistit především lékařskou péči, pracovní volno a hmotné zabezpečení v průběhu tohoto volna.

[Bělina, M. 2007: 296]

 Nástroje rodinné politiky: Stát vyvinul různá opatření pro podporu rodin s dětmi. Pomocí státních dávek se snaţí zlepšit ekonomické i sociální postavení rodin.

Podpora ze strany státu se dělí na přímou a nepřímou. -

Přímá podpora rodin:

Krebs ve své publikaci „Sociální politika“ uvádí osm základních dávek státní sociální podpory. Jako dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu

21

jsou uváděny dávky pěstounské péče, rodičovský příspěvek, porodné, pohřebné a příspěvek na školní pomůcky (=„pastelkovné“ tato dávka byla zavedena v březnu 2006 a k 1. 1. 2008 zrušena jako neefektivní). A mezi adresné dávky (s ohledem na výši příjmu) patří přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení.

[Krebs, V. 2007: 359]

- Nepřímá podpora rodin: Do nepřímé podpory spadá systém odpočitatelných poloţek daně z přijmu fyzických osob. Je tedy vázána na pracující osoby. „Patří sem odpočet na manţela/manţelku (pokud tato osoba nemá vlastní příjmy přesahující nezdanitelnou částku a neuplatňuje společné zdanění manţelů), společné zdanění manţelů (s podmínkou výţivy alespoň jednoho dítěte ţijícího s nimi v domácnosti) a daňové zvýhodnění na dítě (tj. sleva na dani za kaţdé dítě), které nahradilo odpočet na vyţivované dítě.“

[MPSV 2005: 20]

 Mateřská dovolená: Dále uvádím znění „mateřské dovolené“ jak jej definuje Zákoník práce z roku 2008. „§ 195 Mateřská dovolená 1.

V souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě přísluší

zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň 2 nebo více dětí, přísluší jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. 2.

Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla

od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. 3.

Vyčerpá-li zaměstnankyně z dovolené před porodem méně

neţ 6 týdnů, protoţe porod nastal dříve, neţ určil lékař, přísluší mateřská dovolená ode dne jejího nástupu aţ do uplynutí doby stanovené v odstavci 1. Vyčerpá-li však zaměstnankyně z mateřské dovolené před porodem méně neţ 6 týdnů z jiného důvodu, poskytne se jí mateřská dovolená

22

ode dne porodu jen do uplynutí 22 týdnů, popřípadě 31 týdnů, jde-li o zaměstnankyni, která porodila zároveň 2 nebo více dětí. 4.

Jestliţe se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni

mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. 5.

Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být kratší

neţ 14 týdnů a nemůţe v ţádném případě skončit ani být přerušena (…) před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.“

[Zákoník práce 2008: 54]

V průběhu mateřské dovolené ţena nemá nárok na mzdu, avšak při splnění podmínek stanovených zákonem č. 88/1968 Sb., jí vzniká nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Je to dávka nemocenského pojištění, jejímţ účelem je hmotné zabezpečení ţen, které nemohou pracovat z důvodů pokročilého těhotenství, porodu a péče o narozené dítě a nemají proto nárok na mzdu. [Bělina, M. 2007: 297]

 Rodičovská dovolená: Termín „rodičovská dovolená“ byl zaveden 1. 1. 2001, do té doby matky čerpaly po skončení mateřské dovolené další mateřskou dovolenou. Jsou tři moţnosti jak pečovat o narozené dítě. O dítě můţe pečovat buď matka, nebo otec, nebo oba současně. Podle směrnice Evropského společenství u nás existuje zásada rovného zacházení s právy muţů i ţen. Pokud ţena nastoupí mateřskou dovolenou, můţe muţ zároveň poţádat o rodičovskou dovolenou. To znamená, ţe mateřskou a rodičovskou dovolenou mohou matka a otec dítěte čerpat současně.

23

Zákoník práce definuje rodičovskou dovolenou takto: „§196 Rodičovská dovolená „K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich ţádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký poţádají, ne však déle neţ do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.“

[Zákoník práce 2008: 54]

„Rodičovská dovolená zaměstnankyně či zaměstnance nemusí být čerpána v celku, ale pouze v rozsahu, ve kterém o ní zaměstnankyně či zaměstnanec poţádají, ne však déle neţ do doby tří let věku dítěte. Nastoupí-li do zaměstnání před dovršením tří let věku dítěte a poté se rozhodnou opět čerpat rodičovskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen do dovršení tří let věku dítěte jejich ţádosti vyhovět.“

[Přib, J. 2002: 38]

 Dávky a služby pro rodiny s malými dětmi: Významnou roli v rodinném ţivotě spojeném s výchovou dítěte hrají dávky a sluţby pro matky s malými dětmi. Úkolem státních sociálních dávek je vyrovnat či zmírnit rozdíl v případě ztráty jednoho z příjmů. Smyslem dávek je zmírnit finanční zátěţ v rodinách s dětmi. Sluţby mají za úkol pomáhat matkám, příp. otcům, při návratu do práce. Sluţby zajišťují péči o malé děti v době, kdy jejich rodiče pracují.

24

 Dávky státní sociální podpory pro rodiny s malými dětmi: V této části uvádím dávky státní sociální podpory, které se týkají mého tématu. Vynechávám proto následující dávky státní sociální podpory, které jsem uvedla výše: dávky pěstounské péče, pohřebné, příspěvek na školní pomůcky, přídavek na dítě, sociální příplatek a příspěvek na bydlení.  Rodičovský příspěvek: „Hmotné zabezpečení zaměstnankyně a zaměstnance během rodičovské dovolené (u muţů jde zpravidla o dobu následující po období, kdy je ţena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou) je poskytováno ze systému státní sociální podpory. (…) Je to obligatorní dávka, která rodiči náleţí do čtyř let věku dítěte, popř. do sedmi let, jde-li o dítě, které je dlouhodobě zdravotně postiţené nebo dlouhodobě těţce zdravotně postiţené.“

[Bělina, M. 2007: 298]

Výše rodičovského příspěvku: Od 1. ledna 2008 není pro všechny rodiče stejná. Existují tři moţnosti, jak čerpat

rodičovský

příspěvek,

tzv.

„systém

třírychlostního

čerpání

rodičovského příspěvku“. Rodiče si musí vybrat model, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám. Podle zvolené délky trvání rodičovské dovolené (na 2, 3 nebo 4 roky) se odvíjí výměra pevných měsíčních částek státní sociální podpory.

Moţnosti rodičovské dovolené:

„1. VARIANTA: 2 roky, 11 400 korun (zvýšená výměra) Tato varianta se vyplatí především matkám, které mají lukrativní zaměstnání, do kterého se chtějí brzy vrátit. Ţádat o ni mohou pouze rodiče, kteří pobírali peněţitou pomoc v mateřství minimálně ve výši 11 400 korun měsíčně. (…)

25

2. VARIANTA: 3 roky, 7 600 korun (základní výměra) Tuto variantu, podle úřadů práce v jednotlivých regionech, v současné době, volí většina ţadatelů. Poţádat o tuto variantu je nutné do 21. měsíce věku dítěte, pokud to nestihnete, získáváte automaticky variantu sníţené výměry.

3. VARIANTA: 4 roky, do 21 měsíců 7 600 korun a poté 3 800 korun (snížená výměra) Tuto variantu volí rodiče, kteří chtějí s dětmi zůstat co nejdéle bez ohledu na výši rodičovského příspěvku. Ze zákona je tato varianta povinná pro matky, které nemají nárok na rychlejší čerpání. Jde o matky, které pobírali příliš nízkou nebo ţádnou peněţitou pomoc v mateřství, matky dlouhodobě nemocné, studentky, nezaměstnané. Tato rozhodnutí jsou jiţ nezvratitelná, a to i kdyţ si rodiče nechají rodičovský příspěvek převést z jednoho na druhého. Rodičovský příspěvek se vţdy vztahuje k nejmladšímu dítěti v rodině.“

[Zajíčková, A. 2008: 25]

 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství: Pokud je ţena v době těhotenství dočasně převedena na jinou práci, za níţ dostává menší plat, náleţí jí vyrovnávací příspěvek. „Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje za kalendářní dny, v nichţ trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, (…). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.“

[Přib, J. 2002: 68]

„Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího převedení na jinou práci a průměru jejích příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení.“

[Krebs, V. 2007: 245]

Na tuto dávku mají nárok i zaměstnankyně, které kojí.

26

 Porodné, příspěvek při převzetí dítěte: Porodné je jednorázová dávka státní sociální podpory. Nárok na ni vzniká v souvislosti s porodem dítěte. Dávka přísluší ţeně, která dítě porodila, ve stanovených výjimečných případech můţe být porodné poskytnuto jiné osobě. Porodným se finančně oceňuje skutečnost, ţe došlo k porodu dítěte. Otci vzniká nárok na porodné v případě, kdyţ ţena, která dítě porodila,

zemřela;

pokud

jí

nebylo

porodné

vyplaceno

a

nedošlo

ani k vyplacení dávky jiné osobě v souvislosti se svěřením dítěte do péče jiné osoby.

[Přib, J. 2002: 104]

- Výše porodného v současné době činí 13 000 Kč za kaţdé narozené dítě.

 Peněţitá pomoc v mateřství: „Peněţitá pomoc v mateřství se vyplácí z nemocenského pojištění v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím a péčí o novorozené. Je dávkou nahrazující příjem a náleţí při splnění stanovených podmínek zaměstnankyním, studentkám, uchazečkám o zaměstnání a osobám samostatně výdělečně činným. Muţům tato dávka náleţí pouze v zákonem stanovených případech péče o dítě a nazývá se peněţitá pomoc.“ „Peněţitá

pomoc

v mateřství

[Hamplová, D. 2007: 80] se

poskytuje

od

počátku

6.

týdne

před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. Poskytuje se po dobu 28 týdnů (při porodu dvou a více dětí se poskytuje 37 týdnů, …). Výše dávky činí 69% z denního vyměřovacího základu.“ [Krebs, V. 2007: 245 ] 1. 1. 2009 bude upravena platnost finančního zabezpečení po dobu čerpání mateřské a rodičovské dovolené. „Peněţitá pomoc v mateřství se poskytuje při splnění podmínek nároku na dávku: • matce dítěte v období 6 aţ 8 týdnů před očekávaným dnem porodu a aspoň týdnů po porodu, ne však po kratší dobu neţ 14 týdnů, přičemţ poskytování této dávky nemůţe skončit dříve neţ po uplynutí 6 týdnů od porodu;

27

• i před uplynutím 6 týdnů po porodu manţelovi ţeny, která dítě porodila, nebo otci dítěte, který o dítě pečuje, pokud matka dítěte nemůţe nebo nesmí dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou, a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství; • po uplynutí 6 týdnů po porodu se matka dítěte můţe v péči o dítě střídat s manţelem nebo otcem dítěte; jen ten, kdo o dítě pečuje, má nárok na peněţitou pomoc v mateřství, splňuje-li podmínky pro poskytování této dávky; • i v případě střídání se v péči o dítě se peněţitá pomoc v mateřství poskytuje všem oprávněným dohromady celkem po dobu 28 týdnů a při vícedětném porodu 37 týdnů; • pojištěnci, který převzal dítě do 7 let věku do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo pečuje o dítě, jehoţ matka zemřela. Při převzetí dítěte do společné péče oběma adoptivními rodiči náleţí peněţitá pomoc v mateřství jednomu z nich podle jejich dohody. Výše peněţité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu.“

[MPSV: cit. 28.12.2008: 15,16]

 Služby pro rodiny s malými dětmi: Nabídka sluţeb pro rodiny s malými dětmi sestávající ze zařízení zřizovaných státem či soukromými subjekty/osobami je nedostačující. Aby byla rodičovská role slučitelná s profesní, je třeba poskytnout více míst v těchto zařízeních. V poměru k počtu dětí, které čekají na místo v zařízeních, je jeslí a školek málo. Jiţ v osmdesátých letech docházelo ke sniţování počtu míst v jeslích. Původním záměrem bylo zkvalitnění péče o dítě, ale mezi další důvody patřila změna ţivotního stylu rodičů: pokles porodnosti, prodlouţení doby mateřské dovolené,

důraz

na

individuální

péči

o

dítě.

V současné

době

Ministerstvo zdravotnictví plánuje nepočítat s jeslemi jako se zdravotnickými

28

zařízeními. Nepovaţuje za nutné, aby zdravé děti byly vychovávány ve zdravotnických zařízeních. Avšak návrh řešení zatím neposkytlo. [MPSV: cit. 28. 12. 2008: 22] V polovině devadesátých let poklesl počet dětí ve věku mezi 3-6 lety o více neţ 33%. Tak i mateřské školy byly redukovány z důvodů sniţující se úrovně porodnosti. Avšak kapacita dnešních mateřských škol neodpovídá současnému demografickému vývoji. Důvodem je sniţování počtu míst v zařízeních a zvyšující se porodnost. Dítě do čtyř let se většinou dostane pouze na pořadník mateřské školy, ale přednost mají děti starší. Poslední ročník je ze zákona povinný a proto mladší děti ztrácí šance na přijetí. Častým obrazem je i situace rodičů (zvláště matky), kdy zaměstnavatel podmiňuje přijetí tím, ţe dítě bude přijato do zařízení předškolní péče a mateřská škola chce pro přijetí

dítěte

dokázat,

ţe

rodič

pracuje.

Tím

se

zvyšuje

riziko

nezaměstnanosti po návratu z rodičovské dovolené. Průměrná doba, za kterou se matky vracejí do práce, je skoro 4 roky, avšak doba, po kterou je ţeně garantována ochrana udrţení pracovního místa, je pouze 3 roky. Krom mateřských škol v ČR prakticky neexistuje nabídka jiných sluţeb péče o děti.

[MPSV: cit. 28. 12.2008: 23-27]

Druhou moţností jsou sluţby poskytované soukromě dle ţivnostenského zákona, tyto sluţby však u nás ještě nejsou plně rozvinuté a pro mnoho rodičů představují finanční zátěţ. Můţeme zmínit i mateřská centra, rodinná centra a kluby maminek. Ty poskytují péči o malé děti většinou jen jako doplňkovou činnost. Například zajišťují péči po dobu, kdy matka navštěvuje speciální kurz provozovaný centrem.

[MPSV: cit. 28. 12. 2008: 28, 29]

Návrh Řešení: Jako řešení stávající situace je zde návrh nalézt alternativní neinstitucionální řešení, které zapojí soukromé zdroje a minimalizuje poţadavky na veřejné rozpočty. Vláda podala pomocnou ruku pomocí novelizace ţivnostenského

29

zákona týkajícího se zřizování soukromých zařízení pro malé děti. Další moţností je legalizace péče rodičů i o cizí děti za peněţní odplatu. [MPSV: cit. 28. 12. 2008: 30] Dělení služeb pro matky s malými dětmi dle Ministerstva práce a sociálních věcí: - Služby péče pro děti do tří let věku Do těchto sluţeb zahrnujeme zdravotnická zařízení typu jesle, soukromá zařízení a sluţby typu baby-sitting.

1)

Zdravotnická zařízení typu jesle:

Jesle jsou zdravotnická zařízení a věcně spadají pod resort Ministerstva zdravotnictví.

[MPSV: cit. 28. 12. 2008: 5,6]

Jedná se o dětská zařízení léčebně preventivní péče. Ty pečují o všestranný rozvoj dětí ve věku do tří let. Zřizují se jako územní, závodní nebo společné. Zřizovateli jeslí jsou obce. Ty zřizují jesle podle svého uváţení a územních potřeb. Sluţby v jeslích jsou hrazeny z rozpočtu zřizovatele. Obec si tedy buď stanovit plný poplatek za pobyt dětí, který musí rodiče uhradit nebo stanoví pouze symbolický poplatek. Poplatky v jeslích se liší. Pohybují ve výši 800 aţ 4.500 Kč za měsíc.

2)

[MPSV: cit. 5.12. 2008]

Soukromá zařízení (z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání): Toto zařízení si můţe zřídit osoba na ţivnostenský list jakoţto vázanou

ţivnost "Péče o dítě do tří let v denním reţimu". „Obsahová náplň ţivnosti je specifikována jako individuální výchovná péče o svěřené děti do tří let věku v denním nebo v celotýdenním reţimu zaměřená na rozvoj rozumových a řečových schopností, pohybových, pracovních, hudebních,

výtvarných

schopností

a

kulturně

hygienických

návyků

přiměřených věku dítěte. Zajišťování bezpečnosti a zdraví dětí, jejich pobytu na čerstvém vzduchu, spánku v odpovídajícím hygienickém prostředí a osobní hygieny dětí, včetně poskytování první pomoci.“

30

Poplatky za poskytování sluţby si stanovuje provozovatel, dle nákladů spojených s touto sluţbou.

3)

[MPSV: cit. 5.12. 2008]

Služby typu baby-sitting = péče o dítě v domácnosti (z.č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání): o „jde o volnou ţivnost "Poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost" o obsahová náplň ţivnosti je zejména specifikována jako zajišťování chodu domácnosti (vaření) úklid, praní, ţehlení, péče o zahradu a podobně, individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, příležitostné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby vyţadující zvýšenou péči, obstarávání nákupů a jiných záleţitostí souvisejících s chodem domácnosti a jiná obstaravatelská činnost. o obsahem ţivnosti není péče o děti do tří let věku v denním režimu (viz výše) o poplatek za sluţbu je stanoven na komerční bázi jejím poskytovatelem“ [MPSV: cit. 5.12. 2008] Poplatek se pohybuje od 150 Kč na hodinu výše.

- Služby péče pro děti předškolního věku Tyto sluţby zajišťují hlídání dětí od 3 let jejich věku po dobu, neţ nastoupí na základní školu. Patří mezi ně mateřské školy zřízené státem, obcí, krajem či svazkem obcí, mateřské školy soukromé, zřízené církvemi právnickými osobami nebo jinými právnickými osobami. Dále pak soukromé provozovny, které fungují na bázi mimoškolní výchovy a vzdělávání. A také sluţby typu baby-sitting.

1)

Mateřské školy:

Jejich zřizovateli je buď stát, obec, kraj nebo svazek obcí. Děti se zde učí základní sociální návyky, rozvíjí pohybové, pracovní, hudební, výtvarné schopnosti a další dovednosti, které předškolní děti musí zvládnout

31

před vstupem na základní školu. Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy se poskytuje bezúplatně a je povinné.

2)

[MPSV: cit. 5. 12. 2008]

Mateřské školy soukromé a Soukromá zařízení provozovaná v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání :

Jsou zřízené církevními právnickými osobami nebo jinými právnickými osobami. Tato zařízení poskytují vzdělávání či školské a mimoškolské sluţby. Jsou poskytovány za úplatu, kterou si stanovuje zřizovatel. [MPSV: cit. 5. 12. 2008] 3)

Služby

typu

"baby-sitting"

poskytované

dle

z.č.

455/1991 Sb.,

o živnostenském podnikání: o volná ţivnost "Poskytování sluţeb pro rodinu a domácnost" o obsahem ţivnosti je zajišťování chodu domácnosti (vaření, úklid, praní …), individuální péče o děti nad tři roky věku v rodinách, občasné krátkodobé hlídání dětí (včetně dětí do tří let věku), péče o osoby, které vyţadují zvýšenou péči, zařizování nákupů a jiných záleţitostí souvisejících s chodem domácnosti o poplatek za provozované sluţby stanovuje její poskytovatel na komerční bázi

[MPSV: cit. 5. 12. 2008]

32

- Služby poskytované rodinám (zejména matkám) s malými dětmi na Plaňansku: V Plaňanech funguje mateřská škola, jejímţ zřizovatelem je úřad městyse. Škola sestává ze dvou tříd, do jedné chodí děti předškolního věku a do druhé ostatní mladší děti. Kapacita mateřské školy je nedostačují pro mnoţství dětí, které se ucházejí o přijetí. Školku v současné době navštěvuje 56 dětí, z toho je 15 dětí ve věku do 4 let, 10 dětí ve věku mezi 4 aţ 5 lety a 31 dětí předškolního věku. V loňském roce se o přijetí ucházelo 53 dětí. Přijato bylo pouze 23 dětí (10 dětí předškolního věku a 13 dětí niţšího věku). Do mateřské školy je zapsáno více dětí předškolních (cca 2/3 všech dětí) neţ dětí niţšího věku. Protoţe předškolní děti mají jeden rok mateřské školy povinný, pro děti mladší jiţ není dostatek místa. Proto se úřad městyse Plaňany rozhodl vystavět další novou mateřskou školu. Z rozhovoru se starostou městyse, který proběhl 2. 12. 2008, jsem se dozvěděla, ţe prozatímní překáţkou v realizaci je finanční stránka věci. Městys se uchází o grant pro výstavbu budovy a jejího zázemí. Pokud uspěje, plánuje starosta městyse mateřskou školu otevřít v září 2009. V loňském roce bylo v Plaňanech zřízeno Mateřské centrum, které mohly navštěvovat i maminky s malými dětmi. Centrum fungovalo 2 x týdně v odpoledních hodinách. V úterý matky mohly vyuţít „cvičení s dětmi“ a ve čtvrteční hodiny byly vyhrazeny hudební či výtvarné výchově. V rámci kurzů se matkám poskytovaly informace ohledně výchovy dětí a péče o ně. Mateřské centrum bylo dočasně zrušeno, protoţe její zaštiťovatelka přerušila svou činnost. Do budoucnosti je plánováno znovuotevření a rozšíření sluţeb Mateřského centra. V rámci zdravotního střediska jsou poskytovány sluţby psychologickosociální poradny pro matky s malými dětmi. Tato sluţba má spíše zdravotnický charakter, avšak v rámci této sluţby je matkám poskytováno i poradenství. V rozhovoru s místní pediatričkou jsem zjistila nejčastější

33

problémy matek. Mezi ně patří především dotazy týkající se výchovy dětí a rodinných vztahů, zejména partnerských vztahů. Po zhodnocení situace pediatrička poskytne návrhy řešení problémů a pokud je to nutné, odkazuje matky na sociální úřad, který má na starosti péči o matky s dětmi a ten řeší jejich situaci.

34

4. Postoje žen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené: Cílem výzkumu bylo zjistit postoje ţen na Plaňansku k systému sociálního zabezpečení. Postoje k systému zabezpečení mateřské a rodičovské dovolené ţen z Plaňan a jejich okolí. V empirickém šetření byly zjišťovány názory i na další ekonomické a sociální okolnosti provázející péči o malé dítě. Na základě pilotáţe, která byla provedena v říjnu 2008 jsem jako výzkumný nástroj

zvolila

standardizovaný

dotazník

a ověřila

jeho

účelnost

předvýzkumem, ten proběhl v listopadu 2008. V průběhu prosince 2008 jsem na Plaňansku provedla sběr dat pomocí dotazníkového šetření. Šetřením jsem se snaţila ověřit, zda obecné hypotézy, vyvozené na základě kompilace odborné literatury, platí i pro matky na Plaňansku. Pod Plaňansko spadá obec Plaňany, Hradenín, Blinka a Poboří. Dle údajů matriky je na Plaňansku hlášeno 78 matek s dětmi do 4 let věku včetně. Z toho 24 matek se 4 - letými dětmi, 18 matek s dětmi ve věku 3 let, 21 matek s dětmi ve věku 2 let a 15 matek s dětmi ve věku 1 rok (rozdělení počtu matek dle nejmladšího dítěte, kaţdé matce bylo započítáno pouze nejmladší dítě).

Hypotézy: 

Čím niţší vzdělání matka má, tím větší je pravděpodobnost, ţe bude ţít v nesezdaném souţití.



Nejvyuţívanější moţností čerpání rodičovského příspěvku je základní výměra (3 roky).



(otázka č. 4 a otázka č. 5)

(otázka č. 5)

Matky zůstávají s dětmi na rodičovské dovolené častěji neţ otcové. (otázka č. 7)



Příjmy v rodině ovlivňují rozhodnutí, kdo půjde na rodičovskou dovolenou.



(otázky č. 7,8,9)

Pro většinu matek není výše rodičovského příspěvku dostačující. (otázky č. 10,11)

35

Hypotézy byly vytvořeny na základě kompilace odborných literatur v předcházející části práce. Šetřením jsem se snaţila ověřit, zda jsou vyvozené hypotézy platné i pro ţeny na Plaňansku. Cílová populace a sběr dat: Do výzkumu jsem zahrnula matky ţijící v Plaňanském regionu (Plaňany, Blinka, Hradenín, Poboří), které mají děti do věku 4 let. Dle údajů z matriky je na Plaňansku hlášeno 78 matek. Avšak z tohoto počtu se mi podařilo reálně oslovit pouze 54 ţen. Některé respondentky obdrţené dotazníky vyplňovaly doma a některé v místě zastiţení (zdravotní středisko, plaňanské náměstí). 12 dotazníků matky zpět nevrátily a proto byla návratnost 77,7% tedy 42 dotazníků. Pilotáž : V rámci pilotáţe bylo ověřeno, zda jsou plaňanské matky ochotny účastnit se spolupráce na výzkumu pro bakalářskou práci. Nestandardizovanými rozhovory bylo zjištěno, ţe většina matek se spoluprácí souhlasí a poţaduje předání závěrečné zprávy na úřad městyse. Technika sběru dat: Bylo uskutečněno šetření pomocí standardizovaných dotazníků.4 Dotazník sestává z 20 otázek. V úvodu ţeny uváděly věk nejmladšího dítěte, své místo bydliště, nejvyšší dokončené vzdělání a to, zda ţijí v manţelství, v nesezdaném souţití či bez partnera. Také uváděly, který z partnerů je na rodičovské dovolené. Dotazník zjišťuje i důvody vedoucí k rozhodnutí, který z partnerů půjde na rodičovskou dovolenou. V dotazníku měly ţeny moţnost vyjádřit svůj názor k systému sociálního zabezpečení rodičovské dovolené a který způsob čerpání rodičovského příspěvku si vybraly. Respondentky měly moţnost vyjádřit, co by změnily na systému, pokud s ním nejsou spokojeny. 4

Otázky jsou k nahlédnutí v dotazníku v příloze

36

Další otázky se soustřeďují na ekonomickou situaci rodin: zda by byly ochotné dovolit partnerovi rodičovskou dovolenou či nikoli, zda jim vystačí výše příspěvku na náklady spojené s péčí o dítě a na kolik by popřípadě příspěvek zvýšil. V závěru dotazníku se matky mají moţnost vyjádřit ke sluţbám poskytovaným v Plaňanském regionu a mohou doplnit, jaké sluţby postrádají.

Předvýzkum : V rámci

předvýzkumu

byly

provedeny

nestandardizované

rozhovory

se 4 matkami. Matkám byla předloţena pracovní verze dotazníku a ony měly vyjádřit své postřehy a to zda jim otázky vyhovují, zda jim nechybí odpovědi u některé z otázek, či zda jim nechybí nějaká otázka. Dle upozornění jsem v dotazníku upřesnila otázku č. 2 (Místo bydliště (obec):) a otázku č. 3 (Věk vašeho nejmladšího dítěte:) jsem doplnila u odpovědí o výběr kategorií (a) Do 1 roku, b) 1-2 roky, c) 2-3 roky, d) 3-4 roky (včetně)). Jinak matkám dotazník vyhovoval.

37

Výsledky šetření: Hypotéza 1: 

Čím niţší vzdělání matka má, tím větší je pravděpodobnost, ţe bude ţít v nesezdaném souţití.

Pro

ověření

této

hypotézy

jsem

pouţila

třídění

2.

stupně.5

V kontingenční tabulce jsem provedla test závislosti rodinného stavu matky na stupni jejího vzdělání. Pro účely testu jsem sloučila kategorie Základní vzdělání + Vyučena pod název Niţší vzdělání a Střední s maturitou + vyšší odborné + vysokoškolské pod název Vyšší vzdělání. Test se týkal otázek číslo 3. a 4. Znění otázek: otázka č. 3: Nejvyšší dosaţené vzdělání: a) Základní vzdělání b) Vyučena c) Střední s maturitou d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské otázka č. 4: Ţijete: a) v manţelství b) v nesezdaném souţití c) ţiji bez partnera Tabulka 1: Rozloţení matek podle rodinného stavu a vzdělání: V nesezdaném Zjištěná V manželství: Celkem: soužítí: Nižší 4 8 12 vzdělání Vyšší 29 1 30 vzdělání Celkem: 33 9 42 Kategorie: Niţší vzdělání = Základní vzdělání + Vyučena Vyšší vzdělání = Střední s maturitou, VOŠ, VŠ 5

Vzhledem k tomu, že počet respondentek ve výzkumu byl relativně nízký, avšak pro můj výzkum dostačující, jsem pro účely testu sloučila v tabulce 1 a 3 kategorie a přešla k analýze odvozené tabulky, protože by všechny očekávané hodnoty měly být vyšší než číslo jedna [Hendl, J. 2004:312]

38

Východiska testu: nulová hypotéza (H0) znamená, ţe proměnné na sobě nejsou závislé; hypotéza jedna (H1) znamená, ţe proměnné na sobě závislé jsou. Na hladině  = 1% jsem zjistila kritickou hodnotu - KH = 6,63 a testové kritérium - TK = 20,43. Porovnáním těchto dvou hodnot jsem přijala H1: Rodinný stav matek je závislý na stupni jejich vzdělání.

Ţeny na Plaňansku, které mají niţší vzdělání, ţijí častěji v nesezdaném souţití. Matek ţijících v manţelství, které mají vyšší stupeň vzdělání, je 29 (z toho 17 ţen má maturitu, 3 ţeny mají vyšší odborné vzdělání a 9 matek vysokoškolské vzdělání). V nesezdaném souţití ţije 8 matek, které mají niţší vzdělání (7 se základním vzděláním, 1 vyučena). Hypotéza 2: 

Nejvyuţívanější moţností čerpání rodičovského příspěvku je základní výměra (3 roky).

K ověření této hypotézy jsem poslouţila třídění 1. stupně. Třídění odpovědí na otázku č. 5. Znění otázky: otázka č. 5: Jakou z moţností čerpání rodičovského příspěvku jste zvolila: a) 2 roky (zvýšená výměra) b) 3 roky (základní výměra) c) 4 roky (sníţená výměra) d) Neměla jsem moţnost si vybrat. (zaškrtnou matky s dětmi, které dosáhly 3 let před 1. 1. 2008) Otázka zkoumá, kolik matek na Plaňansku využívá určitou možnost čerpání rodičovského příspěvku.

39

Tabulka 2: Rozloţení moţnosti čerpání rodičovského příspěvku: Možnost:

Absolutní četnosti:

2 roky 3 roky 4 roky Přidělená mateřská

1 24 6 11

Relativní četnosti (v %): 2,38 57,14 14,29 26,19

Tabulka vypovídá o tom, ţe nejvíce matek vyuţívá 3 letou moţnost (57,14% matek, které odpovídaly v dotazníku). Nejméně vyuţívanou je pro plaňanské matky 2 letá moţnost čerpání rodičovského příspěvku (1 matka 2,38%).

Pro ověření existence vztahu mezi vzděláním matky a tím, kterou moţnost čerpání rodičovského příspěvku zvolily, jsem pouţila testování 2.stupně pomocí kontingenční tabulky. Východiska testu: nulová hypotéza (H0) znamená, ţe proměnné na sobě nejsou závislé; hypotéza jedna (H1) znamená, ţe proměnné na sobě závislé jsou. Na hladině  = 1% jsem zjistila kritickou hodnotu - KH = 11,34 a testové kritérium - TK = 21,95. Porovnáním hodnot jsem přijala H1:Mezi vzděláním matky a zvolenou moţností čerpání rodičovského příspěvku existuje vztah závislosti.

Tabulka 3: Rozloţení moţnosti čerpání rodičovského příspěvku a vzdělání: Vzdělání/ Možnost čerpání RP Nižší vzdělání: Vyšší vzdělání: Celkem:

2 roky

3 roky

4 roky

0 1

0 24

4 2

Přidělená mateřská 7 4

1

24

6

11

Pro účely testu jsem sloučila kategorie

(Niţší vzdělání

Celkem 11 31 42 = Základní

vzdělání + Vyučena; Vyšší vzdělání = Střední s maturitou, VOŠ, VŠ) jsem zjistila, ţe plaňanské matky s vyšším vzděláním volily nejčastěji 3 letou moţnost čerpání rodičovského příspěvku (24 matek) a matky s niţším vzděláním zvolily

40

4 letou moţnost (4 matky zvolily 4 letou; 7 matek má přidělenou rodičovskou dovolenou na 4 roky). Čím niţší vzdělání matky mají, tím je delší jejich rodičovská dovolená. Ţádná z matek s niţším vzděláním nezvolila 2 či 3 letou rodičovskou dovolenou. Hypotéza 3: 

Matky zůstávají s dětmi na rodičovské dovolené častěji neţ otcové.

Tuto hypotézu ověřuje otázka č. 7. Znění otázky: otázka č. 7: Na rodičovské dovolené: a) jsem já b) je partner Z třídění 1. stupně vyplývá, ţe v plaňanském regionu jsou na rodičovské dovolené pouze matky, coţ dokládá tabulka číslo 4.

Tabulka 4: Kdo je na rodičovské dovolené: Kdo: Já Partner

Počet: 42 0

Hypotéza č. 4: 

Příjmy v rodině ovlivňují rozhodnutí, kdo půjde na rodičovskou dovolenou.

Tuto hypotézu zkoumají otázky číslo 8. a 9. Znění otázky: otázka č. 8: Z jakého důvodu jste se tak rozhodli? a) Ekonomické důvody b) Citová vazba k dítěti c) Jiný důvod (jaký?):_______________ K hypotéze číslo 4 se váže tabulka číslo 5.

41

Tabulka 5: Důvody rozhodnutí rodičů, které vedly k tomu, zda zůstane matka či otec: Důvod: Ekonomické důvody Citová vazba k dítěti Jiný důvod:

Relativní četnosti (v %): 15 35,71 25 59,52 2 4,76 Jiný důvod: Nezaměstnaná; nemá dítě ve školce.


Z počtu odpovědí je patrno, ţe rozhodující je pro matky citová vazba k dítěti (25 odpovědí), ale ekonomické důvody hrají také důleţitou roli ve spoustě domácností (15 respondentek uvedlo ekonomické důvody).

Znění otázky: otázka č. 9: Pokud byste měla vyšší příjmy neţ partner, zůstal by na rodičovské dovolené on?: a) Pravděpodobně ano b) Pravděpodobně ne c) Nevím, nepřemýšlela jsem o tom. Vyhodnocením otázky číslo 9 je tabulka číslo 6.

Tabulka 6: Vliv příjmů partnera na rozhodnutí o rodičovské dovolené: Možnost:


Pravděpodobně ano Pravděpodobně ne Nevím, nepřemýšlela jsem o tom

13 17

Relativní četnosti (v %): 30,95 40,48

12

28,57

Tabulka číslo 6 ukazuje poměrně vyrovnaný počet odpovědí. 30,95% respondentek uvádí, ţe pokud by měl partner niţší příjmy neţ ona, pravděpodobně by zůstal na rodičovské dovolené on. Ale 40,48% ţen uvádí, ţe by příjmy partnera neměly vliv na to, kdo zůstane na rodičovské dovolené.

42

Ačkoliv skoro 1/3 dotazovaných matek uvaţovala o moţnosti partnera na rodičovské dovolené (13 souhlasí), citové vazby k dítěti jsou stále silnější neţ výše příjmů v rodině (25 respondentek uvedlo citové důvody). 12 matek o moţnosti nepřemýšlelo. Daná hypotéza, ţe Příjmy v rodině ovlivňují rozhodnutí, kdo půjde na rodičovskou dovolenou, se tedy nepotvrdila, ale nepodařilo se jí ani úplně vyvrátit, protoţe 1/3 matek zohlednila partnerovy příjmy.

Hypotéza 5:  Pro většinu matek není výše rodičovského příspěvku dostačující. Hypotézu zkoumá otázka číslo 10. a 11. Znění otázky: otázka č.10: Vystačí vám rodičovský příspěvkem na pokrytí výdajů potřeb dítěte? a) Ano b) Ne S hypotézou číslo 5 se pojí vyhodnocení otázky číslo 10. Tabulka 7: Je rodičovský příspěvek dostačující?: Možnost: Ano Ne

Počet: 13 29

Porcenta (%): 30,95 69,05

Z tabulky je vidět, ţe matky nejsou spokojeny s výší rodičovského příspěvku. 69% respondentek uvedlo moţnost b) Ne.

43

V následující otázce jsem se ptala, na kolik by matky příspěvek zvýšily. Znění otázky: otázka č. 11: Na kolik byste zvýšila rodičovský příspěvek?cca:_____________ Vyhodnocení:

Podle toho, kterou moţnost čerpání rodičovského příspěvku si matky zvolily, odpovídaly takto: 

Matky, které si zvolily 4 letou rodičovskou dovolenou a matky, kterým byla přidělena 4 letá mateřská dovolená, by zvýšily příspěvek v rozmezí 7 000 aţ 14 000 korun.



Matky, které zvolily 3 letou moţnost čerpání rodičovského příspěvku, by příspěvek zvýšily v rozmezí 8 000 aţ 10 000 korun.



Matka, která vyuţívá 2 letou variantu, je s výší rodičovského příspěvku spokojena.

Podle věku dítěte: 

Matky s dětmi do 1 roku věku dítěte: by zvýšily příspěvek na 10 000 aţ 14 000 korun, 2 matky neodpověděly.



Matky s dětmi od 1-2 let včetně: zvýšení příspěvku se pohybovalo od 8 000 do 10 000 korun, 1 matka byla spokojená se stávajícím stavem



Matky s dětmi od 2- 3 let včetně: by zvýšily příspěvek na 7 000 aţ 10 000 korun



Matky s dětmi 3+ aţ 4 roky včetně: zvýšení příspěvku se pohybuje v částce od 7 500 aţ 10 000 korun

Z odpovědí vyplývá, ţe rodičovský příspěvek není dostačující. Plaňanské matky by příspěvek zvedly přibliţně na 10 000 korun.

44

Další závěry z dotazníkového šetření: Dále jsem z dotazníkového šetření vyvodila tyto závěry ohledně sluţeb poskytovaných v Plaňanech: Matky většinu dotazovaných sluţeb spíše nepostrádají. Odpovědi Spíše nepostrádám a Nepostrádám u většiny otázek převládají, coţ dokládá Graf č. 9. Graf č. 1: Do jaké míry postrádají matky na Plaňansku dané služby:

Matky nepostrádají dětské hřiště (27 nepostrádá, 13 spíše nepostrádá) ani hudební

výchovu

(nepostrádá

polovina

dotazovaných – 21

a

spíše

nepostrádá 19) ani výtvarné činnosti (Spíše nepostrádá 24 matek). Zařízení typu jesle postrádá 17 matek (výrazně postrádá 5, spíše postrádá 12), ale 25 matek jej nepostrádá (spíše nepostrádá 16, nepostrádá 9). Celkem vyrovnané byly odpovědi ohledně cvičení matek s dětmi a mateřského centra. Mateřské centrum výrazně postrádá 19 respondentek, spíše postrádá 6. Cvičení matek s dětmi chybí 20 matkám (výrazně postrádá 5, spíše postrádá 15 respondentek). Jedna z matek vyjádřila svůj názor, ţe postrádá jednorázové akce pro malé děti. Matkám nejvíce chybí volná místa v Mateřské škole. V otázce

číslo 20:

Postrádám jiné (napište co): se odpověď Mateřská škola objevilo 35x.

45

5. Závěr: V průběhu let se vyrovnává pozice muţe a ţeny v rámci rodiny a rodinného ţivota. Forma rodiny se mění a její funkce také. Lidé spolu neţijí proto, ţe je to výhodné, ale proto, ţe se mají rádi. Pro většinu lidí je manţelství důleţitou institucí, ale nepovaţují ji za nezbytnou pro ţivot. Za rodinu je v dnešní době povaţována nejen domácnost, v níţ ţijí manţelé a jejich děti, ale i domácnost, kde ţijí matka a otec v nesezdaném souţití. Ani matky samoţivitelky uţ nejsou ojedinělým jevem. Ať je forma rodiny jakákoli její hlavní přetrvávající funkcí je výchova plnohodnotných členů společnosti. V tom se jí snaţí pomáhat stát svými opatřeními. Stát se snaţí podporovat rodiny s malými dětmi prostřednictvím systému státních sociálních dávek. Některé dávky a sluţby nevyhovují všem rodinám. Systém státní podpory je zaloţen na poskytování dávek a sluţeb, které mají nahradit ušlou mzdu jednoho z partnerů, kdyţ nastoupí na rodičovskou dovolenou a poskytuje sluţby spojené s výchovou dětí. Moţnosti, jak čerpat rodičovský příspěvek, jsou 3. Avšak ne všechny matky si mohou vybrat, která z variant jim nejvíce vyhovuje. Matky, které měly před nástupem na mateřskou nízké nebo ţádné příjmy, nastupují automaticky 3. variantu rodičovské dovolené – sníţená výměra. Ze zákona pobírají 4 roky do 21 měsíců dítěte 7 600 korun a poté 3 800 korun. Oproti tomu matky, které měly lukrativní dobře placené zaměstnání a pobíraly peněţitou pomoc v mateřství minimálně ve výši 11 400 korun měsíčně, pravděpodobně vyuţijí 1. variantu a budou čerpat 2 roky 11 400 korun. Na Plaňansku je nejvyuţívanější moţností střední cesta a to varianta základní výměry na 3 roky, 7 600 korun. Dalším bodem jsou sluţby pro matky s malými dětmi. Nabídka sluţeb pro matky, které chtějí nastoupit do práce, není dostačující. Na tom se shodly i matky na Plaňansku. Matky mají omezené moţnosti, kam umístit dítě, v době kdy jsou v práci. V důsledku rušení mateřských škol v průběhu devadesátých let, dnes nemají dostatečný počet volných míst v poměru k počtu dětí, které se do ní hlásí. Firmy svým zaměstnankyním či zaměstnancům s malými dětmi

46

neposkytují sluţby hlídání dětí z důvodů vysokých nákladů na provozování a matky tudíţ nemají moţnost nastoupit do práce, protoţe se musí samy starat o dítě. Vzhledem k výsledkům výzkumu, ţe nejvyuţívanější moţností čerpání rodičovského příspěvku je 2. varianta, tedy základní výměra čerpání, kdy po dobu 3 let matky dostávají 7 600 korun, by řešením situace mohlo být sloučení 3 variant moţností čerpání rodičovského příspěvku do 1 varianty s jednotným vyplácením příspěvku pro všechny skupiny matek. Tento návrh řešení podpořila i část plaňanských matek. Řešením situace nedostačujících míst v mateřských školách můţe být podpora péče samotných rodičů a miniškolek. Stát novelizoval ţivnostenský zákon týkající se zřizování soukromých zařízení pro malé děti. A snaţí se o legalizaci péče rodičů i o cizí děti za peněţní odplatu, kdy rodič který má malé dítě se zároveň doma stará i o několik cizích dětí. Tato situace by mohla pomoci rodičům, kterým nepřijali děti do školky a nemají nikoho, kdo by se jim mohl o dítě starat. Systém miniškolek by byl dobrým doplněk státních mateřských škol.

47

6. Použitá literatura: 

Bělina, M. a kol. 2007. Pracovní právo. Praha: C.H. Beck. ISBN 978-80-7179-672-5



Centrum pro výzkum veřejného mínění. K otcovské a mateřské roli v rodině – Tisková zpráva ze 17. října 2003 [online, rok zpracování 2003]. [cit. 28. 12. 2008]. Dostupné z http://www.cvvm.cas.cz/index.php?lang=0&disp=zpravy &r=1&shw=100278



Český statistický úřad. Podíl dětí narozených mimo manţelství v letech 19502004. [online, aktualizováno 2007].[cit. 10. 2. 2009]. Dostupné z http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podil_deti_naroze nych_mimo_manzelstvi_v_letech_1950_2004



Gidden, A. 2005. Sociologie. Argo ISBN 80-7203-124-4



Hamplová, D. Děti bez manţelství nebo bez otců. Data a výzkum – SDA Info [online]. 2007 ročník 1(2007), číslo 2 [vyšlo]. [cit. 5. 12. 2008]. Dostupný z http://archiv.soc.cas.cz/articles/cz/73/Data-avyzkum.html



Hendl, J. 2004 Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Praha: Portál s.r.o. ISBN 80-7178-820-1

48



Chaloupková, J. Vdát se nebo ne? Motivace vdaných a neprovdaných matek. Hamplová, D. (ed.), Chaloupková, J., Soukupová, E., Sunega, P., Zeman, K. Děti na psí kníţku?. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s. 59-78 ISBN 978-80-7330-128-6



Krebs, V. 2007. Sociální politika. Praha: ASPI, a.s. ISBN 978-80-7357-276-1



Ministerstvo práce a sociálních věcí 2005. Národní koncepce rodinné politiky. [online]. [cit 10. 11. 2008]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/4



Ministerstvo práce a sociálních věcí. Slučitelnost profesních a rodinných rolí. [online] [cit. 5. 12. 2008]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/4



Ministerstvo práce a sociálních věcí. Soubor prorodinných opatřeníProrodinný balíček. [online] [cit. 28. 12. 2008]. Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/5888



Moţný, I. 2006. Rodina a společnost. Praha: SLON. ISBN 80-86429-58-X



Nešporová, O. Harmonizace rodiny a zaměstnání, Rodiny s otci na rodičovské dovolené [online]. Praha: VÚPSV, 2005. [cit. 31. 10. 2008].

Dostupné z http://www.demografie.info/?cz_detail_clanku&artclID=238



Přib,J., Břeská,N., Pilátová,J., Špundová,E. 2002. Mateřská a rodičovská dovolená. GRADA Publishing, Spol. s r.o. ISBN 80-247-0216-9

49



Singly, F. de 1999. Sociologie současné rodiny. Praha: Portál s.r.o. ISBN 80-7178-249-1



Šalamounová, P. , Nývlt, O. Mimomanţelská plodnost – současné trendy v Evropě a v České republice. Hamplová, D., Šalamounová, P., Šamanová, G. (EDS.). Ţivotní cyklus sociologické a demografické perspektivy. Praha: Sociologický ústav AV ČR, 2006, s.118-140 ISBN 80-7330-082-6



Velký sociologický slovník. Praha 1996: Karolinum ISBN 80-7184-310-5



Zajíčková, A. 29. března 2008. „Rodičovská dovolená: výběr je omezený, chybí jesle i školky“. Kolínský deník. Ročník 2008: 25



Zákoník práce 2008, ISBN 978-80-7208-654-2



Zeman, K. Nemanţelská plodnost – demografický přehled. Hamplová, D. (ed.), Chaloupková, J., Soukupová, E., Sunega, P., Zeman, K. Děti na psí kníţku?. Praha: Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2007, s.17-27 ISBN 978-80-7330-128-6

50

7. Přílohy:  Dotazník: Dobrý den, jmenuji se Lucie Blumentálová a jsem studentkou oboru Sociologie na Univerzitě v Pardubicích. Chtěla bych vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je součástí bakalářské práce „Postoje žen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené“. Dotazník je anonymní a data v něm uvedená nebudou použita k jiným účelům než k mému výzkumu. Vámi zvolené odpovědi prosím zakroužkujte. Není-li uvedeno jinak, vybírejte prosím pouze jednu odpověď z uvedených možností. V případě otevřených otázek vepište Váš názor. 1. Věk vašeho nejmladšího dítěte: a) Do 1 roku b) 1-2 roky c) 2-3 roky d) 3-4 roky (včetně) 2. Místo bydliště (obec):

________________________

3. Nejvyšší dosažené vzdělání: a) Základní vzdělání b) Vyučena c) Střední s maturitou d) Vyšší odborné e) Vysokoškolské 4. Žijete: a) v manželství b) v nesezdaném soužití c) žiji bez partnera 5. Jakou z možností čerpání rodičovského příspěvku jste zvolila: a) 2 roky (zvýšená výměra) b) 3 roky (základní výměra) c) 4 roky (snížená výměra) d) Neměla jsem možnost si vybrat. (zaškrtnou matky s dětmi, které dosáhly 3 let před 1.1.2008) 6. Vyhovuje vám současný systém rodičovské dovolené? a) Ano b) Spíše ano c) Spíše ne d) Ne

51

7. Na rodičovské dovolené: a) jsem já b) je partner 8. Z jakého důvodu jste se tak rozhodli? a) Ekonomické důvody (já/partner má/m vyšší příjmy) b) Citová vazba k dítěti c) Jiný důvod (jaký?):_______________________________________________ 9. Pokud byste měla vyšší příjmy než partner, zůstal by na rodičovské dovolené on?: a) Pravděpodobně ano b) Pravděpodobně ne c) Nevím, nepřemýšlela jsem o tom. 10. Vystačí vám rodičovský příspěvkem na pokrytí výdajů potřeb dítěte? a) Ano b) Ne 11. Na kolik byste zvýšila příspěvek?cca:_______________________________ 12. Co byste změnila na současném systému rodičovské dovolené? (vepište svůj názor)

13. Jste spokojeni s nabídkou služeb pro matky s malými dětmi na Plaňansku?: a) Ano b) Ne Jaké služby vám na Plaňansku chybí (do jaké míry): 14. Mateřské centrum: a) výrazně postrádám

b) spíše postrádám

c) spíše nepostrádám

d) nepostrádám

a) výrazně

b) spíše

c) spíše

d) nepostrádám

postrádám

postrádám

nepostrádám

15. Zařízení typu jesle:

16. Cvičení matek s dětmi: a) výrazně

b) spíše

c) spíše

postrádám

postrádám

nepostrádám

a) výrazně

b) spíše

c) spíše

postrádám

postrádám

nepostrádám

d) nepostrádám

17. Výtvarné činnosti: d) nepostrádám

52

18. Hudební výchova: a) výrazně

b) spíše

c) spíše

postrádám

postrádám

nepostrádám

a) výrazně

b) spíše

c) spíše

postrádám

postrádám

nepostrádám

d) nepostrádám

19. Hřiště pro děti: d) nepostrádám

20. Postrádám jiné (napište co):_______________________________________________

Děkuji za spolupráci.

53

 Tabulky: Tabulka 1: Rozložení matek podle rodinného stavu a vzdělání: V nesezdaném Zjištěná V manželství: Celkem: soužítí: Nižší 4 8 12 vzdělání Vyšší 29 1 30 vzdělání Celkem: 33 9 42 Kategorie: Niţší vzdělání = Základní vzdělání + Vyučena Vyšší vzdělání = Střední s maturitou, VOŠ, VŠ

Tabulka 2: Rozložení možnosti čerpání rodičovského příspěvku: Možnost:


2 roky 3 roky 4 roky Přidělená mateřská

1 24 6 11


Tabulka 3: Rozložení možnosti čerpání rodičovského příspěvku a vzdělání: Vzdělání/ Možnost čerpání RP Nižší vzdělání: Vyšší vzdělání: Celkem:

2 roky

3 roky

4 roky

0 1

0 24

4 2

Přidělená mateřská 7 4

1

24

6

11

Celkem 11 31 42

Tabulka 4: Kdo je na rodičovské dovolené: Kdo: Já Partner

Počet: 42 0

Tabulka 5: Důvody rozhodnutí rodičů, které vedly k tomu, zda zůstane matka či otec: Důvod: Ekonomické důvody Citová vazba k dítěti Jiný důvod:

Absolutní četnosti: 15 25 2

Relativní četnosti (v %): 35,71 59,52 4,76

54

Tabulka 6: Vliv příjmů partnera na rozhodnutí o rodičovské dovolené: Možnost:


Pravděpodobně ano Pravděpodobně ne Nevím, nepřemýšlela jsem o tom

13 17


12

28,57

Tabulka 7: Je rodičovský příspěvek dostačující?: Možnost: Ano Ne

Absolutní četnosti: 13 29


Tabulka 8:: Proč muži nevyužívají dostatečně možnosti čerpat rodičovskou dovolenou? (v %):

Plné znění otázky: "Do jaké míry souhlasíte s následujícími důvody, proč muţi nevyuţívají dostatečně moţnosti čerpat rodičovskou dovolenou?" (Zdroj: TISKOVÁ ZPRÁVA - Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR)

Tabulka 9: Postoj rodičů k čerpání rodičovské dovolené muži : Je v pořádku, když muž pečuje doma o děti a žena chodí do práce. určitě souhlasím spíše souhlasím spíše nesouhlasím určitě nesouhlasím

celkem

muž

33 79 140 85 9,8 % 23,4 %* 41,5 % 25,2 %*** žena 80,0 258,0 404,0 134,0 9,1 % 29,5 %* 46,1 % 15,3 %*** celkem 113,0 337,0 544,0 219,0 9,3 % 27,8 % 44,8 % 18,1 % Pozn.: rozdíl v souhlasu respektive nesouhlasu s uvedeným tvrzením mezi muži a ženami je statisticky významný na hladině * 0,05 a *** 0,001.

337 100 % 876 100 % 1213 100 %

(O. Nešporová: Harmonizace rodiny a zaměstnání, Rodiny s otci na rodičovské dovolené, zdroj Harmonizace rodiny a zaměstnání 2005)

55

Tabulka 10: Hlavní důvody, které vedli rodiče k rozhodnutí, že otec nezůstal na rodičovské dovolené: Z finančních důvodů by to bylo méně výhodné, než když je doma s dítětem matka. hlavní důvod vedlejší důvod nebyl důvod, netýká se celkem muži

236 45 20 78,4 % 15 % 6,6 % 533 114 73 74 % 15,8 % 10,1 % 769 159 93 75,3 % 15,6 % 9,1 % Rodičovská dovolená je vhodnější pro ženy. vedlejší důvod nebyl důvod, netýká se

ženy celkem

hlavní důvod muži

209 69,7 % 517 72,2 % 726 71,5 %

ženy celkem

61 20,3 % 131 18,3 % 192 18,9 %

301 100 % 720 100 % 1021 100 % celkem

30 10 % 68 9,5 % 98 9,6 %

300 100 % 716 100 % 1016 100 %

(O.Nešporová: Harmonizace rodiny a zaměstnání, Rodiny s otci na rodičovské dovolené, zdroj HRZ05)

Vyhodnocení dotazníku - Přehled tabulek: Tabulka 11: Počet dětí s daným věkem. (Ot.č.1) Roky:


do 1 roku (včetně) 1+ - 2 (včetně) 2+ - 3 (včetně) 3+ - 4 (včetně)

8 14 9 11


Tabulka 12: Počet matek v jednotlivých obcích. (Ot.č.2) Obec: Platany Hradenín Poboří Blinka

Absolutní četnosti: 25 9 7 1


56

Tabulka 13: Počet matek podle vzdělání. (Ot.č.3) Vzdělání:


Základní Vyučena Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské

7 4 19 3 9

Relativní četnosti (v %): 16,67 9,52 45,24 7,14 21,43

Tabulka 14: Rodinný stav matek. (Ot.č.4) Stav: V manţelství V nesezdaném souţití Bez partnera



Tabulka 15: Rozložení možností čerpání rodičovského příspěvku. (Ot.č.5) Možnost: 2 roky 3 roky 4 roky Přidělená mateřská



Tabulka 16: Spokojenost matek se systémem rodičovské dovolené. (Ot.č.6) Možnost: Ano Spíše ano Spíše ne Ne



Tabulka 17: Kdo je na rodičovské dovolené. (Ot.č.7) Kdo: Já Partner

Počet: 42 0

Tabulka 18: Důvody rozhodnutí rodičů, které vedly k tomu, zda zůstane matka či otec. (Ot.č.8) Důvod: Ekonomické důvody Citová vazba k dítěti Jiný důvod:



57

Tabulka 19: Vliv příjmů partnera na rozhodnutí o rodičovské dovolené. (Ot.č.9) Možnost: Pravděpodobně ano Pravděpodobně ne Nevím, nepřemýšlela jsem o tom

Absolutní četnosti odpovědí: 13 17


12

28,57

Tabulka 20: Je rodičovský příspěvek dostačující? (Ot.č.10) Možnost:



Ano Ne

13 29

Tabulka 21: Spokojenost se službami na Plaňansku. (Ot.č.13) Možnost:

Absolutní četnosti: 9 33

Ano Ne

Porcenta (%): 21,43 78,57

Tabulka 22: Které služby matky na Plaňansku postrádají (vyjádření absolutních četností, ot.č.14 - 19) Možnost: Výrazně postrádám Spíše postrádám Spíše nepostrádám Nepostrádám Neodpovědělo

Mateřské centrum:

Zařízení typu jesle:

Cvičení matek s dětmi:

6

5

5

1

0

0

19

12

15

8

2

2

15

16

17

24

19

13

2 0

9 0

2 3

9 0

21 0

27 0

Výtvarné Hudební Hřiště činnosti: výchova: pro děti:

Tabulka 23: Které služby matky na Plaňansku postrádají (vyjádření relativních četností) Možnost:/ (%) Výrazně postrádám Spíše postrádám Spíše nepostrádám Nepostrádám Neodpovědělo

Mateřské centrum:

Zařízení typu jesle:

Cvičení matek s dětmi:

Výtvarné činnosti:

Hudební výchova:

Hřiště pro děti:

14,29

11,9

11,9

2,38

0

0

45,24

28,57

35,71

19,05

4,76

4,76

35,71

38,1

40,48

57,14

45,24

30,95

4,76 0

21,43 0

4,76 7,14

21,43 0

50 0

64,29 0

58

 Grafy: Graf: 1: Do jaké míry postrádají matky na Plaňansku dané služby:

Graf: 2: Podíl dětí narozených mimo manželství v letech 1950-2004:

Zdroj: Český statistický úřad, 2007

59

Postoje žen na Plaňansku k systému rodičovské dovolené

Recommend Documents