POROVNÁNÍ FINANČNÍHO LEASINGU A ÚVĚRU PŘI POŘIZOVÁNÍ VÝROBNÍHO STROJE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES

POROVNÁNÍ FINANČNÍHO LEASINGU A ÚVĚRU PŘI POŘIZOVÁNÍ VÝROBNÍHO STROJE THE COMPARISON OF FINANCIAL LEASING AND CREDIT LOAN WHEN ACQUIRING A MACHINE

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS

AUTOR PRÁCE

JANA MOUROVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2008

Ing. VÁCLAV ZEMAN

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problémem, zda pořídit nový výrobní stroj na leasing či na úvěr. Tento problém byl řešen ve společnosti THT, s.r.o. Polička. Součástí práce je zpracování finanční analýzy společnosti, porovnání konkrétních nabídek leasingových společností a bankovních institucí. Na základě vyhodnocení finanční situace podniku a jednotlivých leasingových smluv a bankovních úvěrů byla podniku navrhnuta nejvýhodnější varianta financování pořízení nového výrobního stroje.

Abstract This bachelor´s thesis deals with the problem of acquiring a new machine by using either financial leasing or credit loan. This case study was tried to find a solution in company THT, s.r.o. Polička. In the bachelor thesis there are parts of financial analysis of the company, comparison of particular offers of leasing companies and banks. The most profitable alternative of financing the acquisition of the new machine was proposed based on the interpretation of the company’s financial situation and particular leasing contracts and credit loans. Klíčová slova Finanční leasing, bankovní úvěr, finanční analýza, současná hodnota, úroková míra. Key words Financial leasing, credit loan, financial analysis, present value, interest rate.

1

Bibliografická citace práce: MOUROVÁ, J. Porovnání finančního leasingu a úvěru při pořizování výrobního stroje. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 76 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Václav Zeman.

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně dne 21. května 2008

---------------------------Podpis

3

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Václavu Zemanovi za odborné rady a poskytnutou pomoc při zpracování práce a panu Ing. Luboši Niklovi za ochotu a pomoc při poskytování potřebných informací.

4

Obsah ÚVOD

11

1 LEASING

12

1.1 FINANČNÍ LEASING

13

1.2 OPERATIVNÍ LEASING

13

1.3 LEASINGOVÁ SMLOUVA

14

1.3.1 POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ LEASINGOVÉ SMLOUVY

14

1.3.2 DOKUMENTY POTŘEBNÉ K ŽÁDOSTI O LEASING

16

1.3.3 NÁLEŽITOSTI LEASINGOVÉ SMLOUVY

16

2 BANKOVNÍ ÚVĚRY

18

2.1 DĚLENÍ BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ

18

2.2 STŘEDNĚDOBÝ INVESTIČNÍ ÚVĚR

19

2.3 ÚVĚROVÁ SMLOUVA

19

2.3.1 POSTUP PŘI UZAVÍRÁNÍ BANKOVNÍHO ÚVĚRU

19

2.3.2 DOKUMENTY POTŘEBNÉ K ŽÁDOSTI O FIREMNÍ ÚVĚR

20

2.3.3 NÁLEŽITOSTI ÚVĚROVÉ SMLOUVY

21

2.3.4 ZKOUŠKA ÚVĚROVÉ ZPŮSOBILOSTI DLUŽNÍKA

22

2.4 POROVNÁNÍ VÝHOD A NEVÝHOD LEASINGU A ÚVĚRU

24

2.4.1 VÝHODY LEASINGU

24

2.4.2 NEVÝHODY LEASINGU

24

2.4.3 VÝHODY ÚVĚRU

25

2.4.4 NEVÝHODY ÚVĚRU

25

2.4.5 FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ROZHODOVÁNÍ MEZI LEASINGEM A ÚVĚREM

26

3 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI

27

3.1 SEZNÁMENÍ SE SPOLEČNOSTÍ THT, S.R.O. POLIČKA

27

3.2 VÝROBNÍ PROGRAM

28

7

3.3 KONKURENCE

29

3.4 SWOT ANALÝZA SPOLEČNOSTI THT, S.R.O. POLIČKA

30

3.5 FINANČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI THT, S.R.O. POLIČKA

31

3.5.1 ANALÝZA STAVOVÝCH (ABSOLUTNÍCH) UKAZATELŮ

32

3.5.1.1 Analýza stavových ukazatelů společnosti THT

32

3.5.2 ANALÝZA VÝKAZU ZISKU A ZTRÁT

36

3.5.3 ANALÝZA FINANČNÍHO TOKU

39

3.5.4 POMĚROVÁ ANALÝZA

40

3.5.4.1 Ukazatelé rentability

40

3.5.4.2 Ukazatelé aktivity

43

3.5.4.3 Ukazatelé zadluženosti

46

3.5.4.4 Ukazatelé likvidity

47

4 FINANCOVÁNÍ VERTIKÁLNÍHO OBRÁBĚCÍHO CENTRA

51

4.1 CHARAKTERISTIKA STROJE

51

4.2 POUŽITÍ FRÉZOVACÍHO CNC STROJE MCFV 1060 STANDARD V THT

52

4.3 VÝCHODISKA PRO ROZHODNUTÍ O ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ

53

4.4 NABÍDKY LEASINGOVÝCH SMLUV A BANKOVNÍCH ÚVĚRŮ

58

4.4.1 LEASINGOVÉ NABÍDKY

58

4.4.1.1 KB Leasing

58

4.4.1.2 Leasingová společnost ABC

59

4.4.1.3 D. S. Leasing, a.s.

60

4.4.2 BANKOVNÍ ÚVĚRY

61

4.4.2.1 Komerční banka, a. s.

61

4.4.2.2 Banka XYZ

62

4.4.2.3 Česká spořitelna, a.s.

63

4.4.3 POROVNÁNÍ JEDNOTLIVÝCH NABÍDEK FINANCOVÁNÍ VERTIKÁLNÍHO OBRÁBĚCÍHO CENTRA

65

ZÁVĚR

69

POUŽITÁ LITERATURA

71

SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ

73

8

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

75

SEZNAM PŘÍLOH

76

9

Úvod Ve své bakalářské práci se budu zabývat porovnáním finančního leasingu a bankovního úvěru, jejich výhod a nevýhod. Toto porovnání budu provádět na konkrétním výrobním stroji ve společnosti THT, s.r.o. Polička. Pořízení a pravidelná obnova strojů a technologického vybavení je nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje firmy a zvyšování kvality výroby. Firmy mají možnost nové vybavení financovat z vlastních zdrojů, ale tato forma není v současné době příliš reálná. Proto společnosti využívají k financování cizích zdrojů, nejčastěji finančního leasingu a bankovního úvěru, které jsou nejvýhodnější. Cílem mé práce je vytvořit doporučení, jakým způsobem má společnost pořídit nový výrobní stroj, zda prostřednictvím finančního leasingu nebo bankovního úvěr. Aby bylo možné vyřešit tento problém, je nutné nejprve provést finanční analýzu společnosti a zjistit, v jaké finanční situaci se nachází. Dále je třeba shromáždit nabídky leasingových smluv a bankovních úvěrů na financování daného výrobního stroje. Na základě výsledků finanční analýzy, zvážení obecných výhod a nevýhod finančního leasingu a bankovního úvěr a zhodnocení finančních produktů je pak možné rozhodnout, která varianta financování bude pro podnik nejvýhodnější.

11

1 Leasing Leasing je způsob, jak si „pořídit“ předmět, který je nutný pro naplnění podnikatelského nebo spotřebitelského záměru. Nejde ale o pořízení jako takové, ale o právo užívat věc či právo, které zůstává ve vlastnictví jiného subjektu. Prostřednictví leasingu je možné financovat investice až z následné produkce. Předmětem leasingu bývají věci movité i nemovité a nehmotná práva. V praxi jde především o věci, které je možno daňově odepisovat.

Podstata leasingu: Leasingový nájemce si zvolí výrobce či prodejce předmětu leasingu, tento předmět odkoupí poskytovatel leasingu a s leasingovým nájemcem uzavře leasingovou smlouvu. Nájemce leasingu si tak na určité období na základě úhrady leasingových splátek pronajímá předmět leasingu, ze kterého mu náleží všechny užitky s ním spojené, ale samotný předmět leasingu zůstává ve vlastnictví poskytovatele leasingu. Podle zvoleného produktu pak na konci leasingové smlouvy dochází buď k odkoupení předmětu leasingu, nebo je vrácen zpět poskytovateli leasingu. [1] Leasing poskytují nezávislé leasingové společnosti, dceřiné společnosti bank, společnosti větších výrobců a dovozců. [7]

Druhy leasingových operací 1. z hlediska majetkoprávních vztahů na začátku a na konci smlouvy •

finanční, operativní a zpětný leasing,

2. podle typu leasingového nájemce •

restituční, bankovní, odbytový, komerční tuzemský a komerční zahraniční leasing,

3. podnikatelský leasing •

komunální a spotřebitelský leasing,

4. podle regionu a teritoria •

tuzemský a zahraniční leasing,

12

5. podle komodity 6. podle zůstatkové hodnoty na konci doby nájmu •

leasing s plnou amortizací a leasing se zůstatkovou hodnotou. [20]

Dvěma základními druhy leasingu jsou leasing finanční a operativní. Kritériem jejich odlišení je rozsah přenosu vlastnických a uživatelských rizik z leasingové společnosti na příjemce leasingu.

1.1 Finanční leasing Finanční leasing slouží k trvalému pořízení daného majetku prostřednictvím splátek. Jedná se o dlouhodobý pronájem majetku, v rámci něhož přechází na leasingového nájemce veškerá odpovědnost za předmět leasingu, jako je údržba, opravy, riziko poškození předmětu, nebezpečí plynoucí z provozu předmětu pro třetí osoby a také riziko poklesu tržní hodnoty. Doba finančního leasingu se kryje s dobou ekonomické životnosti pronajímaného majetku a řídí se daňovými předpisy, a to z důvodu, aby si leasingový nájemce mohl uznat daňové náklady podle podmínek stanovených v § 24 odst. 4 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Smlouva o finančním leasingu není vypověditelná. Po skončení doby leasingové smlouvy obvykle dochází k odkoupení předmětu leasingu a převodu vlastnických práv na leasingového nájemce.

1.2 Operativní leasing Operativní leasing je uzavírán na dobu výrazně kratší, než je životnost předmětu leasingu a je vhodný k užívání věcí, které podléhají velkému technologickému rozvoji, jako jsou zejména počítače, komunikační technika nebo osobní automobily. Minimální délka operativního leasingu není dána. Po skončení leasingu dochází většinou k vrácení předmětu leasingu leasingové společnosti, ale za určitých podmínek může být odkoupen. V rámci operativního leasingu nese veškerou odpovědnost za předmět leasingu pouze poskytovatel leasingu. Ten také odpovídá za provozuschopnost předmětu

13

leasingu, nese náklady údržby a oprav, odpovídá za dodržování předpisů souvisejících s provozem, platí daně a poplatky spojené s provozem, přebírá i riziko poklesu tržní hodnoty předmětu leasingu. Důležitou charakteristikou operativního leasingu je také vypověditelnost leasingové smlouvy, přičemž pronajímatel nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví majetku. Uživatelé volí operativní leasing v případě, že nemají zájem o koupi předmětu, ale chtějí mít zabezpečeno, že tento majetek bude udržován v provozuschopném stavu, aniž by se museli o cokoliv starat. [1], [7] Dále se ve své bakalářské práci budu věnovat pouze finančnímu leasingu.

1.3 Leasingová smlouva 1.3.1 Postup při uzavírání leasingové smlouvy 1. Podnik musí předložit základní informace a podklady pro uzavření leasingové smlouvy, podle kterých si leasingová společnost zájemce o leasing ověří. 2. Podle požadavků a možností nájemce se provede kalkulace různých variant leasingových splátek. Hlavními faktory při kalkulaci jsou: pořizovací cena předmětu, interval splácení, pravidelnost splácení, případné navýšení první splátky, celková délka leasingové smlouvy a úvěrové procento zdroje, který má leasingová společnost. Leasingová cena – cena, kterou splácí nájemce pronajímateli. Zahrnuje pořizovací cenu majetku, leasingovou marži pronajímatele a úrok z úvěru. Leasingovou cenu tvoří suma všech splátek, které nájemce zaplatí pronajímateli. Pořizovací cena – měla by být doložena proformafakturou nebo kupní smlouvou od dodavatele. Součástí pořizovací ceny mohou být i další poplatky (doprava, clo, bankovní poplatky a další náklady spojené s pořízením předmětu leasingu). Úrok z úvěru – započítává se do leasingové ceny v případě refinancování leasingu úvěrem. Tento faktor ovlivňuje celkovou výši leasingového úročení. Změna úrokové sazby úvěru se promítá do velikosti jednotlivých splátek nebo do splátky poslední. [20] 14

Leasingová cena může být zvyšována ještě tzv. rekapitalizací – v případě, že leasingová společnost musí dodavateli dopředu zaplatit zálohu na pořízení majetku, nebo snižovat dekapitalizací – v případě, že nájemce dopředu poskytne zálohu na odkupní cenu. Rekapitalizační a dekapitalizační procento se odvozuje od úroku z úvěru na refinancování. Interval splácení – může být měsíční, čtvrtletní, pololetní nebo roční. S rostoucím intervalem splátek roste i riziko vzniku neplatičů. Toto zvýšené riziko projevuje ve výši leasingových splátek a v celkové leasingové ceně. Splátky lze dohodnout jak pravidelné tak nepravidelné, postupně rostoucí či klesající, splátky odvozené od zvyšování produkce, splátky respektující sezónní výrobu, navýšenou první splátku s následujícími splátkami různého typu, koncentrace několika splátek v den uzavření smlouvy a následné nulové splátky ke konci nájmu. [7] Navýšení první splátky – standardně se uvažuje o 20 – 30 % pořizovací ceny. Délka leasingové smlouvy – obvykle je dána odpisovou skupinou předmětu leasingu. Leasingové splátky je ovšem možné uhradit i v kratším termínu, než je trvání smlouvy. Aby si mohl nájemce uplatnit výši splátek do nákladů, musí být dodrženo trvání smlouvy podle §24 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů: [20] a) „doba nájmu hmotného movitého majetku trvá nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

15

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Při změně doby odpisování (§ 30) se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku podle písmene a) a výše kupní ceny podle písmene b) použije doba odepisování platná v době uzavření smlouvy.“ [9] 3. Uzavření leasingové smlouvy mezi nájemcem a pronajímatelem. 4. Pronajímatel uzavře kupní smlouvu s dodavatelem nebo výrobcem předmětu, doba závisí na předmětu a celkovém objemu leasingové operace.

1.3.2 Dokumenty potřebné k žádosti o leasing • Výpis z obchodního rejstříku (ne starší než 3 měsíce), • živnostenský list nebo jiný list prokazující právní subjektivitu, • osvědčení finančního úřadu o registraci k daním, • přiznání o DPH za poslední 3 měsíce, • výpis z bankovního účtu za posledního měsíce, ze kterého se budou platit splátka, • občanský průkaz osoby oprávněné k zastupování firmy, • úředně ověřená plná moc k zastupování firmy, • rozvaha a výkaz zisku a ztrát za uplynulý účetní rok. [20]

1.3.3 Náležitosti leasingové smlouvy Leasing není výslovně definován v občanském ani obchodním zákoníku, ani v jiném soukromoprávním předpisu, proto jsou leasingové smlouvy uzavírány jako inominální1.

1

Inominální = nepojmenovaná, smlouva nevyskytující se jmenovitě v zákoně. Specifika tohoto smluvního vztahu musí být vyjádřena v textu smlouvy. Zdroj: http://slovnik-cizich-slov-on-line.cz/inomin%E1ln%ED/

16

Náležitosti leasingové smlouvy: • určení smluvních stran, • předmět leasingu, • platební podmínky (pořizovací cena, výše leasingových splátek, počet splátek, termín splatnosti), • podmínky předání předmětu leasingu do užívání leasingovému nájemci, • podmínky užívání předmět leasingu, • doba platnosti leasingové smlouvy, • podmínky převodu vlastnických práv po skončení leasingové smlouvy. Leasingová smlouva bývá ještě doplněna obchodními podmínkami leasingových společností. Tyto podmínky vyjednává leasingová společnost s klientem. [1]

17

2 Bankovní úvěry Bankovní úvěry jsou jednou z možností, jak mohou podnikatelské subjekty financovat svoje podnikatelské činnosti. Pro banky znamenají bankovní úvěry hlavní část jejich obchodní činnosti.

2.1 Dělení bankovních úvěrů Bankovní úvěr rozlišujeme z těchto základních hledisek: 1. podle subjektu, který úvěr poskytuje •

bankovní, obchodní, konsorciální, vládní apod.,

2. podle subjektů, které jsou příjemci úvěru •

podnikatelské, občanské, veřejné (státní či komunální),

3. podle účelu, na který se poskytují •

provozní, na zásoby, na pohledávky investiční, exportní, importní, překlenovací, spotřební, na management buy-out, vyplacení společníků apod.,

4. podle doby, na jakou jsou poskytovány •

krátkodobé (do 12 měsíců), střednědobé (nad 12 měsíců do 5 let), dlouhodobé (nad 5 let),

5. podle způsobu zajištění návratnosti •

úvěr bianco (bez zajištění), směnečný úvěr, úvěry lombardní (zástava movité věci a jmenovitě pak vybraných cenných papírů), ručitelské, hypoteční úvěry (zástava nemovitého majetku, který je zpravidla předmětem úvěru),

6. podle techniky poskytování a splácení úvěru •

úvěr na úvěrovém účtu, kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr,

7. podle teritoria poskytnutí •

vnitrostátní, zahraniční, mezinárodní. [21]

18

2.2 Střednědobý investiční úvěr Ve své bakalářské práci se budu dále věnovat pouze střednědobému investičnímu úvěru. Investiční úvěr je nejvýznamnějším typem střednědobého úvěru a je určen k pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku. Je to účelový úvěr, tzn. subjekt jej využije na účelový nákup; v mém případě použije podnik střednědobý investiční úvěr na financování výrobního stroje. Investiční úvěr je typem úvěru, který banka poskytuje na úvěrovém účtu na základě úvěrové smlouvy, ve které jsou upraveny podmínky úvěru, především výše čerpání, splatnost, průběh splácení úvěru a úroková sazba. [4] Investiční úvěr je vždy zajištěn předmětem investice, pokud to umožňuje jeho povaha, případně ostatními formami zajištění, kterými jsou: nemovitý majetek, movitý majetek, pohledávky, cenné papíry, vklady, ručitelské závazky, bankovní záruky. [11]

Bankovní úvěr může podnik získat ve dvou podobách: 1. finanční úvěr - poskytovaný ve formě peněz komerčními bankami nebo také pojišťovacími společnostmi či penzijními fondy, 2. dodavatelský úvěr - poskytovaný v podobě dodávek majetku – stroje, zařízení, dodavatelem odběrateli.

2.3 Úvěrová smlouva 2.3.1 Postup při uzavírání bankovního úvěru 1. Podnik by měl začít jednat s bankou o poskytnutí úvěru s dostatečným předstihem. Je pro něj samozřejmě výhodnější, pokud o úvěr požádá banku, u které má vedený běžný účet. 2. Jednání by mělo začít až poté, co bude mít podnik připraveny všechny podklady potřebné pro žádost o úvěr. [21] 3. Už při prvním jednání v bance je třeba, aby měl klient jasnou představu o tom, jaký úvěr od banky požaduje, jaká by měla být výše úrokové sazby a jaké záruky bude schopen za daný úvěr bance poskytnout.

19

Do kalkulace investičního úvěru, který má přinést zvýšení produkce firmy, musí být započítány také náklady na růst zásob, pohledávek a rozpracované výroby, což má za následek zvýšenou potřebu provozních financí. [14] 4. Poté banka na základě zkoušky úvěrové způsobilosti dlužníka rozhodne, zda úvěr podniku poskytne. Pokud ano, zašle podniku indikativní2 nabídku, která poskytne základní přehled o podmínkách uvažovaného financování, ale z právního hlediska nemá žádnou váhu. 5. K této nabídce se musí podnik do určité lhůty vyjádřit a poté následují další jednání, ve kterých se dojednávají podmínky přijatelné pro obě strany. [21]

2.3.2 Dokumenty potřebné k žádosti o firemní úvěr •

Úředně ověřená kopie rozhodnutí příslušného orgánu o oprávnění k podnikání resp. dokladu prokazujícího právní subjektivitu.

•

Roční účetní závěrky za období předchozích 1, 2 až 3 let (u společností s povinností auditu ověřené auditorem).

•

Výroční zprávu a zprávu auditora (jsou-li zpracovávány).

•

Daňová přiznání za poslední 3 roky (některým bankám stačí jen za poslední rok) včetně příloh tak, jak byly předány finančnímu úřadu.

•

Ekonomické výsledky za poslední měsíc a odpovídající měsíc předchozího roku v rozsahu účetních výkazů (rozvaha a výkaz zisků a ztrát).

•

Informace o předmětu financování.

•

Základní informace o společnosti.

•

Podnikatelský záměr podepsaný statutárním orgánem společnosti s uvedením charakteristiky nosných činností a dalších významných údajů o minulém vývoji, stavu a perspektivách nosných aktivit.

•

Finanční plán na dobu úvěrové angažovanosti.

•

Potvrzení o bezdlužnosti vůči Finančnímu úřadu (FÚ) a České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušným zdravotním pojišťovnám. Některé banky vyžadují místo potvrzení jen čestné prohlášení žadatele o úvěr.

2

Indikativní = oznamovací. Zdroj: http://slovnik-cizich-slov. abz.cz/web.php/slovnik/pismeno/I/stranka/25

20

•

Prohlášení o vzájemných vazbách k jiným subjektům.

•

Materiály týkající se navrhovaného zajištění.

•

Případné bankovní reference na společnost a její vlastníky.

•

Doplňující údaje dle požadavku klientského úvěrového pracovníka (např. komentář příčin výkyvů v účetních výkazech, plán investic, časový rozbor pohledávek, aktuální rozbor finančních investic, podíl exportu na tržbách, rozbor tržeb dle nosných činností).

•

Doklad o zajištění odbytu produkce (dle charakteru produkce).

•

Některé banky mají podmínku vedení běžného účtu žadatele o úvěr. [10]

2.3.3 Náležitosti úvěrové smlouvy •

Označení věřitele a dlužníka,

•

výši úvěrové částky, kterou se věřitel zavázal dlužníkovi poskytnout,

•

účel úvěru,

•

úroková sazba a způsob a termíny splácení úroků,

•

období čerpání a případné odkládací podmínky čerpání úvěru,

•

způsob splácení a termín konečné splatnosti úvěru,

•

případné zajištění (např. ručitelský závazek).

Výše čerpání Čerpání úvěru probíhá individuálně. Úvěr lze čerpat jednorázově nebo postupně během vymezeného časového období a to na základě písemné žádosti podniku a po doložení faktur nebo jiných dokumentů prokazujících účel čerpání. Průběh splácení úvěru Splácení úvěru probíhá podle splátkového kalendáře. Splácení může být pravidelné (měsíčně, čtvrtletně, pololetně, ročně) nebo nepravidelné, dle potřeb podniku a povahy obchodního případu. Banky také většinou akceptují určitou dobu odkladu splácení úvěru, kdy dávají firmě čas na plný náběh výroby a splátky jsou hrazeny až poté, co je dosaženo plné produkce. [14]

21

Splatnost Lhůty pro splatnost účelového investičního úvěru se určují podle termínu, který byl dohodnut v úvěrové smlouvě. Střednědobé úvěry jsou bankami poskytovány se splatností do 4 let, ale konkrétní lhůty úvěru se sjednávají až na základě zkoušky úvěrové způsobilosti podniku. [4] Úroková míra Úroková míra je značně odlišná. Výhodnější úroková míra bude podniku nabídnuta u banky, která mu vede účet a zná tak lépe bonitu podniku. Dohodnout lze jak fixní, tak pohyblivou úrokovou míru. Fixní úroková míra je sice o nějakou desetinu procenta vyšší, ale podnik má do budoucna jistotu ve velikosti nákladů. [12] Náklady úvěru Náklady tvoří: • úroková sazba – ta je u úvěrů vyšší, protože pro banku znamenají úroky vyšší riziko • provize (odměna), kterou tvoří různé výlohy, např. výlohy právní, cestovné, poštovné a také závazková provize, která je účtována v případě, že dlužník nevyčerpá určený objem sjednaného úvěru do určité doby a je tak v úvěrové smlouvě stanoven. [4]

2.3.4 Zkouška úvěrové způsobilosti dlužníka Pokud uchazeč o úvěr podá žádost o poskytnutí úvěru, banka provádí zkoušku úvěrové způsobilosti dlužníka. Účelem této zkoušky je analyzovat veškerá rizika, které mohou bance vzniknout ve spojitosti s poskytnutím úvěru. Pokud tato zkouška dopadne pro uchazeče příznivě, banka stanoví, za jakých podmínek úvěr poskytne. Zkouška úvěrové způsobilosti dlužníka se skládá ze zkoušky: • právní způsobilosti k úvěru, • osobních důvěryhodnosti žadatele, • jeho hospodářské a finanční situace.

22

Právní poměry žadatele o úvěr Cílem této zkoušky je zjistit, zda žadatel o úvěr splňuje právní předpoklady k uzavírání hospodářských závazků. Svoji způsobilost vstupovat do hospodářských závazků musí žadatel prokázat bezprostředně po navázání kontaktu s bankou, a to tak, že předloží výpis z obchodního rejstříku. Při posuzování právní způsobilosti žadatele o úvěr má pro banku význam právní úprava majetkových vztahů žadatele, což v případě společnosti s ručením omezeným přesně vymezuje Obchodní zákoník.

Osobní důvěryhodnost žadatele o úvěr Banka si chce touto zkouškou prověřit, zda je pro ni žadatel o úvěr spolehlivým důvěryhodným obchodním partnerem. Zkouška osobní důvěryhodnosti vychází ze současných a předchozích zkušeností banky s tímto žadatelem. Znaky důvěryhodnosti klienta: • stálá rentabilita a obrat, • včasné placení závazků, • včasnost, úplnost a věrohodnost předkládaných účetních výkazů, • stálost při volbě banky, • dostatečný zůstatek finančních prostředků na běžném účtu v době, kdy nežádá o úvěr. Výsledky této zkoušky nemohou ale bance zajistit, že žadatel bude mít i nadále pozitivní výsledky, proto je tato část zkoušky úvěrové způsobilosti dlužníka spíše orientační.

Hospodářská situace žadatele Nejdůležitější částí zkoušky úvěrové způsobilosti je právě zkouška hospodářské situace žadatele. Jejím cílem je posoudit skutečné hospodářské poměry žadatele o úvěr. Po vyhodnocení hospodářské situace se banka rozhodne, zda žadateli úvěr poskytne a za jakých podmínek. Hospodářskou situace banka posuzuje na základě finanční analýzy žadatele. [4]

23

2.4 Porovnání výhod a nevýhod leasingu a úvěru 2.4.1 Výhody leasingu •

Nájemce získá díky leasingu výrobní prostředek, i když nemá dostatek vlastního kapitálu na celou investici. Tím urychluje zavedení investice do provozu.

•

Leasingové financování je velmi flexibilní. Výše a rozložení splátek je možné upravovat, například podle náběhu výroby, s ohledem na sezónní výrobu. Tím se podnik vyvaruje výkyvům likvidity. [7]

•

Pokud je nájemné předem sjednáno na pevné částky a podnik má jasnou představu o budoucích nákladech.

•

Volný vlastní kapitál, který by v případě pořízení výrobního prostředku na úvěr podnik neměl, může investovat a dosáhnout tak vyšší rentabilitu vlastního kapitálu. To zvyšuje důvěryhodnost podniku.

•

Výrobní zařízení vydělává v průběhu splácení na pokrytí své pořizovací ceny.

•

Nájemce si najímá výrobní prostředky na nejvyšší technické úrovni a dosahuje tak nejvyšší produktivity a výnosů. [4]

•

Leasingové financování umožňuje nájemci zahrnovat leasingové splátky do nákladů, a tím snižovat základ daně.

•

Vyřízení leasingové smlouvy je mnohem méně administrativně náročné než při uzavírání úvěrové smlouvy. Je proto rychlejší. [20]

•

Leasingové splátky se neprojevují v rozvaze, tím leasing formálně nezvyšuje míru zadlužení podniku. Podnik vypadá na první pohled více likvidní.

•

Leasingová společnost nenese inflační riziko, protože nájemce platí stejnou lineární částku, i když se ceny zařízení zvyšují. [7]

2.4.2 Nevýhody leasingu •

Pořízení majetku touto formou bývá obvykle dražší, než pořízení majetku pomocí úvěru.

•

Předmět leasingu zůstává po celou dobu pronájmu ve vlastnictví leasingové společnosti.

Leasingový

nájemce

s předmětem leasingu.

24

má

tak

omezená

práva

disponovat

•

Předmět leasingu je po skončení nájmu zcela nebo téměř odepsaný a ztrácí tím výhodu daňových odpisů.

•

Některá vlastnická rizika jsou přenášena na nájemce, například v případě odcizení nebo totálního zničení předmětu, pokud není poskytnuta náhrada od pojišťovny v plné výši.

•

V případě, že by se leasingová společnost dostala do špatné finanční situace nebo až do bankrotu, musí nájemce vrátit předmět pronajímateli a jednat o vyrovnání. [20]

•

Smlouvu o finančním pronájmu není možné vypovědět.

•

Jakékoliv úpravy majetku musí schválit pronajímatel.

•

Finanční leasing zvyšuje riziko firmy, protože se podnik zavazuje po delší dobu hradit splátky. [7]

2.4.3 Výhody úvěru •

Podnik nepotřebuje na pořízení výrobního zařízení větší množství volných finančních prostředků. Ty si obstarává půjčkou prostřednictvím banky či jiné úvěrové instituce.

•

Úvěr je většinou levnější než leasing. Podnik nemusí hradit leasingovou marži pronajímateli.

•

Koupí majetku na úvěr se majetek stává vlastnictvím podniku a podnik má právo jej daňové odepisovat. Odpisy jsou daňově uznatelným nákladem, stejně jako úroky z úvěru.

•

Podnik může s majetkem jakkoliv disponovat, může jej prodat.

•

U podniků, které jsou vysoce úvěruschopné, poskytuje banka úvěr na příslušný majetek v plné výši.

2.4.4 Nevýhody úvěru •

Přijmutím úvěru dochází k účetnímu zadlužení podniku, protože výše úvěru se v rozvaze objeví v položce cizích zdrojů. To oslabuje důvěryhodnost podniku pro investory.

•

Podnik se zavazuje po delší dobu hradit splátky a tím se zvyšuje jeho finanční riziko.

25

•

Banky většinou poskytují úvěr jen na část investice a požadují účast podniku ve formě interních zdrojů, aby snížily své riziko.

•

Pro poskytnutí úvěru si banka žádá osobní či reálné zajištění. Osobně lze úvěr zajistit za pomocí třetí osoby, která se zaručí převzít na sebe závazek v případě platební neschopnosti podniku. Při reálném zajištění dává dlužník bance do zástavy cenné papíry, zboží, pohledávky, movitý či nemovitý majetek.

2.4.5 Faktory ovlivňující rozhodování mezi leasingem a úvěrem Při rozhodování mezi leasingem a úvěrem je třeba respektovat tyto faktory: •

daňové aspekty – odpisový, úrokový a leasingový daňový štít,

• úrokové sazby z dlouhodobého úvěru a systém úvěrových splátek, • sazby odpisů a zvolenou metodu odepisování majetku v průběhu životnosti, • leasingové splátky, jejich výši a průběh v rámci doby leasingu, • faktor času vyjádřený zvolenou diskontní sazbou pro aktualizaci peněžních toků spojených s úvěrem a leasingem. [7]

26

3 Charakteristika společnosti 3.1 Seznámení se společností THT, s.r.o. Polička

Obrázek č. 1. Logo společnosti THT, s.r.o. Polička (Zdroj: http://www.tht.cz/index.htm)

Motto společnosti: “ ...naším motorem jsou Vaše potřeby.“

Továrna Hasicí Techniky, THT, s.r.o. Polička (dále jen THT) je největším dodavatelem požárních automobilů na území České republiky.

Vznik společnosti THT v nynější podobě je záležitostí poměrně nedávnou, spojenou se společenskými změnami v roce 1989 a následnou privatizací. Tradice výroby požární techniky v České republice se však datuje již od roku 1899. V tomto roce byla ve Vysokém Mýtě založena firma "Stratílek" na výrobu požárních stříkaček a požárního příslušenství. Po znárodnění v roce 1948 dostala firma nový název "THZ" (Továrny hasicích zařízení) a na počátku roku 1962 se sloučila se státním podnikem "KAROSA". V roce 1985 byla výroba mobilní požární techniky a v následujících letech i ostatních prostředků požární techniky převedena do závodu v Poličce, který byl součástí státního podniku KAROSA. Po revoluci v roce 1989 byly postupně vytvářeny podmínky k osamostatnění závodu v Poličce. Závod se osamostatnil v roce 1994 v rámci privatizace a od této doby nese název "THT" (Továrna hasicí techniky). Za předmět podnikání si firma zaregistrovala výrobu a opravy ostatních motorových dopravních prostředků, opravy motorových vozidel, silniční motorová doprava, opravy karosérií, zámečnictví, lakování, čalounické práce, školící a vzdělávací činnost, koupě zboží za účelem dalšího prodeje a několik s výrobou nesouvisejících činností (např. hostinská činnost, provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy). 27

V roce 1994 bylo v THT zaměstnáno 215 pracovníků, v současné době zaměstnává cca 250 pracovníků. Roční obrat činí více než 500 miliónů Kč. Společnost má 33 zakladatelů, kteří shromáždili základní kapitál ve výši 1 980 000,-- Kč. Majitelé firmy jsou převážně její zaměstnanci a firma je bez účasti zahraničního kapitálu.

3.2 Výrobní program Hlavním výrobním programem THT je výroba různých modifikací cisternových automobilových stříkaček, automobilů pro technické zásahy a vozidel pro likvidaci ekologických a jiných havárií. Nástavby jsou vyráběny z velké části ve firmě THT, a to včetně vodních čerpadel, kulových ventilů, lafetových proudnic, nádrží a karosérií. Doplňkovým programem je výroba širokého sortimentu požárních armatur a příslušenství. Mezi další aktivity THT patří provádění generálních oprav a komplexní přestavba starších požárních vozidel. Snahou firmy je zajištění komplexní nabídky pro potřeby požární ochrany. Vlivem postupného sycení trhu, zmenšením objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu pro záchranné sbory ČR a vstupem konkurenčních firem na domácí trh, byla výroba přetransformována z počáteční sériové výroby na kusovou zakázkovou výrobu (výrobu mobilní požární techniky podle specifických požadavků jednotlivých zákazníků). Tato koncepce je velmi náročná, především z hlediska konstrukčních prací a technické přípravy výroby. Společnost se tomuto trendu přizpůsobila zavedením počítačového konstruování, což zajišťuje vysokou kvalitu výsledné práce. Rovněž dílenské zpracování je na vysoké úrovni a jednotlivé celky i kompletní vozidla jsou v průběhu výroby několikrát kontrolovány odbornými pracovníky z útvaru řízení jakosti a podrobují se náročným zkouškám v podnikové zkušebně. Systém řízení jakosti splňuje požadavky a je certifikován dle EN ISO 9001: 2001. Vstup ČR do Evropské unie a NATO přináší společnosti THT nové možnosti v přístupu na trhy členských zemí. Vývoj a výrobu moderní požární techniky, její přizpůsobování legislativním požadavkům Evropské unie a rostoucím nárokům

28

na bezpečnost vozidel a další požární techniky proto i nadále považuje společnost za vysoce perspektivní program. V roce 2005 vedení společnosti rozhodlo v reakci na požadavky svého zákazníka, Armády

České

republiky,

rozšířit

systém

managementu

jakosti

tak,

aby

splňoval požadavky Českého obranného standardu ČOS 051622 Požadavky NATO na ověřování jakosti při návrhu, vývoji a výrobě (AQAP 2110) pro podporu státního ověřování jakosti, který je nadstavbou normy ISO 2001. Cílem tohoto opatření je zvýšit schopnost společnosti ucházet se o státní zakázky v resortu obrany a v dalších resortech státní správy a udržet si své postavení dodavatele produktů pro AČR. Firma THT expanduje také na zahraniční trhy, kde má své zastoupení již ve 20 zemích (např. Indie, Saúdská Arábie, Bulharsko, Polsko, Německo, Jihoafrická republika, Španělsko a další) a stále více usiluje o rozšíření těchto trhů do vzdálených zemí (např. do Japonska, Chille, Konga, Indie, Kazachstánu, Vietnamu, Egypta), a to pomocí předváděcích akcí svých výrobků. [8], [22]

3.3 Konkurence Na trhu ČR zaujímají výrobky z THT v oblasti požární techniky dominantní postavení a to především díky tomu, že společnost THT získala rozsáhlé obsazení trhu svými výrobky již v dřívějších letech. Výrobou obdobných požárních automobilů se zabývá jen několik tuzemských společností, jsou to například společnosti Sehat Pečky, Komet Poříčany a Strojírny Potůček Slatiňany, který je největším českým konkurentem společnosti THT. Dovoz do ČR je minimální, dovážejí se pouze speciální automobily (letištní, speciální práškové). V ČR mají obchodní zastoupení některé zahraniční společnosti, např. CAMIVA Francie, ROSENBAUER Rakousko, SCHMITZ Německo, IVECO MAGIRUS Německo, JOHN DENNIS Anglie a CARMICHAEL Anglie. Jejich úspěšnost na trhu je relativně malá, neboť ceny srovnatelných výrobků jsou o 20 % až 50 % vyšší než ceny poličských výrobků. Přesto ale konkurence roste. Nejvážnějším konkurentem výrobků se v poslední době stala polská společnost WAWRZASZEK.

29

3.4 SWOT analýza společnosti THT, s.r.o. Polička Tabulka č. 1. SWOT analýza společnosti THT

S – silné stránky

W - slabé stránky

• Finančně zdravá a silná firma.

• Specifické odvětví výroby.

• Vysoká kvalita a jakost výrobků.

• Vysoké skladové zásoby – velká

• Systém řízení jakosti ČSN EN ISO 9001: 2001.

vázanost finančních prostředků. • Vyšší ceny oproti ostatním českým

• Moderní technologie. • Využívání informačního systému

výrobcům. • Velká fluktuace montážních pracovníků.

HOC, pro řízení výrobních i obchodních organizací (rychlejší reakce na požadavky zákazníků, zkrácení času pro uvedení zboží na trh, snížení skladových zásob, sledování nákladů. • Moderní hardware a software. • Výhodná geografická poloha ve střední Evropě. O - příležitosti • Dlouhá tradice výroby - dobré jméno

T - hrozby • Závislost na státním rozpočtu ČR -

společnosti.

nejasná představa o výrobním plánu

• Dominantní postavení na českém trhu.

na daný rok zhruba do poloviny tohoto

• Malá konkurence českých výrobců.

roku.

• Nižší ceny oproti zahraniční

• Zkrácení příspěvků státního rozpočtu pro účely hasičských sborů.

konkurenci. • Expanze na zahraniční trhy.

• Konkurence zahraničních výrobců.

• Vstup ČR do NATO a EU - nové

• Problémy s dodavateli některých komponent - vysoká zmetkovitost.

možnosti v přístupu na trhy členských zemí.

• Dlouhá čekací lhůta na dodávku

• Zakázky pro Armádu České republiky.

podvozků k hasičským automobilům.

30

• Splnění požadavků Českého obranného

• Dlouhodobý problém nedostatku

standardu ČOS 051622 Požadavky

kvalifikovaných pracovníků především

NATO na ověřování jakosti při návrhu,

v oboru lakýrník a klempíř.

vývoji a výrobě (AQAP 2110)

• Posilující česká koruna.

pro podporu státního ověřování jakosti. To zvyšuje schopnost společnosti ucházet se o státní zakázky v resortu obrany a v dalších resortech státní správy. • Opravy zastaralé hasičské techniky. • Účast na mezinárodním veletrhu požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS v Brně a hasičského veletrhu INTERSCHUTZ v Hanoveru. • Zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Zdroj: Materiály firmy a vlastní poznatky

3.5 Finanční analýza společnosti THT, s.r.o. Polička V této části bakalářské práce jsem pomocí údajů získaných z rozvahy, výkazu zisku a ztrát, výkazu cash flow a výroční zprávy, provedla finanční analýzu společnosti THT za roky 2004, 2005, 2006 a 2007. Pro analýzu jsem použila auditované účetní výkazy za rok 2004, 2005 a 2006 a neauditované účetní výkazy za rok 2007. Finanční analýza je ekonomický proces, během kterého se analyzuje dosavadní vývoj podniku. Je to účinný nástroj při finančním rozhodování ve firmě a pomáhá plánovat a odhadovat budoucí vývoj. Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy a identifikovat slabiny, které by mohly vést v budoucnosti k problémům. Finanční analýzu lze provést několika metodami - horizontální a vertikální analýza, poměrová analýza, analýza pracovního kapitálu, srovnání podniku s odvětvím a konkurencí, rozklad ukazatele rentabilit vlastního kapitálu, metody mezipodnikového srovnání nebo bonitní a bankovní modely při finanční analýze firmy. [2]

31

Finanční analýza společnosti THT je zaměřena na zjištění rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity firmy. Na jejím základě zvolím firmě, z nabízených leasingových smluv a bankovních úvěrů, nejlepší variantu financování nového stroje. Účetní výkazy, z nichž jsem získala potřebné údaje, jsou uvedeny v příloze.

3.5.1 Analýza stavových (absolutních) ukazatelů Analýzu absolutních ukazatelů využíváme především k analýze vývojových trendů (horizontální analýza) a k procentnímu rozboru (vertikální analýza).

Horizontální analýza – analýza trendu Horizontální analýza umožňuje sledovat vývoj zkoumané veličiny v čase, ve vztahu k minulému období. Změny veličiny pak vyjadřujeme jako relativní změnu (o kolik procent se jednotlivé položky bilance změnily) nebo absolutní změnu (vyjádřeno v reálných číslech). Vertikální analýza Vertikální analýza spočívá v tom, že se jednotlivé položky finančních výkazů dávají do poměru k určité veličině. Při vertikální analýze rozvahy dáváme do poměru jednotlivé položky rozvahy a celkovou bilanční sumu (celková aktiva, celková pasiva). Při vertikální analýze výkazu zisku a ztrát je vhodné dávat do poměru jednotlivé položky výkazu a tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. To nám umožňuje vidět, jak velká je která položka ve vztahu k tržbám podniku. [3] 3.5.1.1 Analýza stavových ukazatelů společnosti THT

Analýza rozvahy AKTIVA V následující tabulce je uvedena struktura aktiv za období 2004 – 2007 a jejich procentuální a absolutní změna. Na základě těchto dat budu analyzovat vývojový trend objemu aktiv a jejich strukturu.

32

Tabulka č. 2. Vývoj aktiv a jejich relativní a absolutní změny za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) AKTIVA AKTIVA CELKEM A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL B. DLOUHODOBÝ MAJETEK B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. OBĚŽNÁ AKTIVA C.I. Zásoby C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Finanční majetek D. OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv D.I.

Časové rozlišení

2004

2005

Netto

Netto

2006

2007

2005

2006

2007

2 006

2 007

Netto

Netto

218 575 219 252 0 0

271 031 0

304 021 0

0,3% 0,0%

23,6% 0,0%

12,2% 0,0%

677 0

51 779 0

32 990 0

82 480 79 040 427 432 81 634 77 805 419 803 134 088 138 759 61 499 70 192 0 0 28 456 32 091 44 133 36 476 2 007 1 453 2 007 1 453

80 385 1 631 77 451 1 303 189 072 64 573 0 70 105 54 394 1 574 1 574

78 088 1 080 75 705 1 303 224 498 90 088 0 67 781 66 629 1 435 1 435

-4,2% 1,2% -4,7% 91,6% 3,5% 14,1% 0,0% 12,8% -17,3% -27,6% -27,6%

1,7% 277,5% -0,5% 62,3% 36,3% -8,0% 0,0% 118,5% 49,1% 8,3% 8,3%

-2,9% -33,8% -2,3% 0,0% 18,7% 39,5% 0,0% -3,3% 22,5% -8,8% -8,8%

-3 440 5 -3 829 384 4 671 8 693 0 3 635 -7 657 -554 -554

1 345 1 199 -354 500 50 313 -5 619 0 38 014 17 918 121 121

-2 297 -551 -1 746 0 35 426 25 515 0 -2 324 12 235 -139 -139

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

33

relativní změna

2 005

absolutní změna

Z horizontální analýzy je zřejmé, že celková bilanční suma pokračuje v rostoucím trendu. Vývoj dlouhodobého majetku neustále kolísá okolo hodnoty 80 000 tis. Kč, kde má největší podíl dlouhodobý hmotný majetek. Větší vliv na růst aktiv mají však oběžná aktiva, která zaznamenávají v roce 2007 nárůst o téměř 19 % a to především díky téměř čtyřiceti procentnímu nárůstu zásob. Významný podíl na růstu oběžných aktiv měly do roku 2006 také krátkodobé pohledávky, ale ty v roce 2007 poklesly o 3,3 %. Finanční majetek má také rostoucí tendenci.

Graf č. 1. Struktura aktiv (v %) (Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007)

Jak je patrné z vývoje za poslední čtyři roky, podíl stálých aktiv se pozvolna snižoval, naopak podíl oběžného majetku se postupně zvyšoval. Na vývoji dlouhodobého majetku měl největší vliv pokles dlouhodobého hmotného, na stav oběžných aktiv pak nejvíce působil vývoj zásob, kdy jejich stav v průběhu času kolísal, a krátkodobých pohledávek, které se do roku 2006 výrazně zvyšovaly (v roce 2004 dosahovaly hodnoty 28 456 tis. Kč, kdežto v roce 2006 již 70 105 tis. Kč), ale v posledním roce se pozitivně snížily. Podíl ostatních aktiv je zanedbatelný. PASIVA V následující tabulce je uvedena struktura pasiv za období 2004 – 2007 a jejich procentuální a absolutní změna. Na základě těchto dat budu analyzovat vývojový trend objemu pasiv a jejich strukturu.

34

Tabulka č. 3. Vývoj pasiv a jejich relativní a absolutní změny za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) PASIVA

2004

2005

2006

2007

2005

2006

2007

relativní změna PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.

CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

C.I.

Časové rozlišení

218 575 219 252 159 775 163 862 1 980 1 980 30 414 198 198 142 019 146 182 15 548 15 088

271 031 201 805 1 980 915 198 149 621 49 091

304 021 0,3% 225 612 2,6% 1 980 0,0% 915 1280,0% 198 0,0% 179 300 2,9% 43 219 -3,0%

2 005

2006

2007

absolutní změna

23,6% 23,2% 0,0% 121,0% 0,0% 2,4% 225,4%

12,2% 11,8% 0,0% 0,0% 0,0% 19,8% -12,0%

677 4 087 0 384 0 4 163 -460

51 779 37 943 0 501 0 3 439 34 003

32 990 23 807 0 0 0 29 679 -5 872

58 042 6 778 8 449 42 085 730

54 882 8 771 8 669 37 442 0

67 605 3 984 8 991 54 630 0

76 680 0 9 369 67 311 0

-5,4% 29,4% 2,6% -11,0% -100,0%

23,2% -54,6% 3,7% 45,9% 0,0%

13,4% -100,0% 4,2% 23,2% 0,0%

-3 160 1 993 220 -4 643 -730

12 723 -4 787 322 17 188 0

9 075 -3 984 378 12 681 0

730 758

508 508

1 621 1 621

1 729 1 729

-33,0% -32,98%

219,1% 219,09%

6,7% 6,7%

-250 -250

1 113 1 113

108 108

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

35

Horizontální analýza vypovídá o tom, že ve všech letech došlo k nárůstu celkových zdrojů financování majetku. Rostoucí trend má jak vlastní kapitál tak cizí zdroje. Největší podíl na zvyšování objemu vlastního kapitálu měl nárůst výsledku hospodaření za běžné účetní období, který vzrostl v roce 2007 o téměř 20 %. O růst cizích zdrojů se zasloužilo především zvýšení krátkodobých závazků (v roce 2007 o 23,2 %), ale naopak rezervy se postupně snižovaly až na nulovou hodnotu.

Graf č. 2. Struktura pasiv (v %) Zdroj: (Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007)

Z vertikální analýzy pasiv je zřejmé, že poměr vlastního kapitálu ku cizím zdrojům stále mírně kolísá okolo poměru 3:1. Společnost financuje většinu svých investic z vlastních zdrojů. Největší část vlastního kapitálu tvoří hospodářský výsledek minulých let, na cizích zdrojích se podílejí především krátkodobé závazky, jejichž vývoj v čase kolísal.

3.5.2 Analýza výkazu zisku a ztrát V následující tabulce je uveden vývoj položek výkazu zisku a ztrát za období 2004 – 2007.

36

Tabulka č. 4. Vývoj položek výkazu zisku a ztrát za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT Položka 2004 2005 2006 I.+II. Výkony a prodej zboží 377 124 424 518 493 099 I.+II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží 360 124 421 535 494 162 2. Změna stavu zásob vlastní výroby 16 550 1 909 -2 344 3. Aktivace 936 1 074 1 281 A.+B. Výkonová spotřeba a náklady na prodané zboží 299 918 335 825 360 257 + PŘIDANÁ HODNOTA 77 691 88 693 132 842 C. Osobní náklady 57 942 65 933 71 856 E. Odpisy dl. nehmotného a hmotného majetku 5 508 4 875 4 168 Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní G. 1 869 -4 824 277 oblasti a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy 32 246 20 281 18 539 H. Ostatní provozní náklady 18 566 10 617 12 842 * PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 27 544 25 680 67 339 Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční M 0 0 0 oblasti N Nákladové úroky 1 510 2 340 1 630 XI. Ostatní finanční výnosy 5 264 7 269 3 096 O. Ostatní finanční náklady 12 534 13 050 6 601 * FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ -13 247 -10 963 -18 937 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ** 14 397 14 717 48 402 ČINNOST XIII. Mimořádné výnosy 1 218 371 689 R. Mimořádné náklady 67 0 0 * MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 1 151 371 689 *** Výsledek hospodaření za účetní období 15 548 15 088 49 091 Výsledek hospodaření před zdaněním 21 526 20 270 64 522 Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

37

2007 605 236 595 855 -6 202 15 584 474 109 131 127 75 504 4 075

relativní změna 2005 2006 2007 12,6% 16,2% 22,7% 17,1% 17,2% 20,6% -88,5% -222,8% 164,6% 14,7% 19,3% 1116, % 12,0% 7,3% 31,6% 14,2% 49,8% -1,3% 13,8% 9,0% 5,1% -11,5% -14,5% -2,2%

absolutní změna 2005 2006 2007 47 394 68 581 112 137 61 411 72 627 101 693 -14 641 -4 253 -3 858 138 207 14 303 35 907 24 432 113 852 11 002 44 149 -1 715 7 991 5 923 3 648 -633 -707 -93

-4 119

574,7% -358,1%

-14,6%

1 592

-6 693

705

49 032 42 385 62 315

-37,1% -8,6% -42,8% 21,0% -6,8% 162,2%

164,5% 230,0% -7,5%

-11 965 -7 949 -1 864

-1 742 2 225 41 659

30 493 29 543 -5 024

0

0,0%

0,0%

0,0%

0

0

0

1 968 3 640 9 574 -20 012

55,0% 38,1% 4,1% -17,2%

-30,3% -57,4% -49,4% 72,7%

20,7% 17,6% 45,0% 5,7%

830 2 005 516 2 284

-710 -4 173 -6 449 -7 974

338 544 2 973 -1 075

2,2% 228,9%

-12,6%

320

33 685

-6 100

916 -69,5% 85,7% 0 -100,0% 0,0% 916 -67,8% 85,7% 43 219 -3,0% 225,4% 57 297 -5,8% 218,3%

32,9% 0,0% 32,9% -12,0% -11,2%

-847 -67 -780 -460 -1 256

318 0 318 34 003 44 252

227 0 227 -5 872 -7 225

42 302

Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztrát vyplývá, že tržby se v celém období meziročně zvyšovaly o 17 %, resp. o 20,5 %. Tento vzestupný trend vývoje tržeb kopíroval také vývoj přidané hodnoty, která se v roce 2006 zvýšila dokonce o téměř 50 %, ale v roce 2007 zaznamenala mírný jednoprocentní pokles. Stejný trend vývoje můžeme pozorovat také u provozního výsledku hospodaření, který v roce 2006 prudce vzrost (o 162,2 %) a v roce 2007 mírně poklesl (o 7,5 %). Výrazný vliv na vývoj provozního výsledku hospodaření měl vývoj v položce „Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období“ ta byla záporná a to znamená, že se z nich staly výnosy (záporné znaménko vyjadřuje, že se jedná o rozpuštění opravných položek). Hodnota této položky byla svým rozměrem tak velká, že anulovala dopad růstu osobních i provozních. Výsledek hospodaření za běžnou činnost, výsledek hospodaření za účetní období i výsledek hospodaření před zdaněním vzrostly a měly do roku 2006 rostoucí tendenci, v roce 2007 mírně klesly. Příčinou velkého nárůstu přidané hodnoty i dílčích výsledků hospodaření v roce 2006 bylo rozložení a struktura zakázek. V roce 2006 společnost THT získala významnou zakázku pro Armádu České republiky, která měla největší podíl na tvorbě zisku a přidané hodnoty. Na další části zisku se také podílela zakázka na letištní speciály do Indie a firma začala rovněž v tomto roce více spolupracovat s městy a obcemi. Všechny zakázky firmy jsou krátkodobé a zasahují pouze do hospodářských výsledků daného roku. V roce 2007 všechny výše zmiňované hodnoty zaznamenaly mírný pád. Příčinou bylo opět rozložení a struktura zakázek. Firma THT pro tento rok již nezískala tak významnou zakázku jako byla zakázka pro Armádu České republiky. Největší část její výroby tvoří zakázka pro Ministerstvo vnitra ČR, pro které vyrobila 40 automobilů. Tato zakázka však nepřinesla tak vysoké zisky, protože na výrobu bylo zapotřebí větší množství materiálu. Vyšší náklady tak zapříčinily nižší tržby. Pro THT je to však rovněž důležitá zakázka a to z toho důvodu, že i v letošním roce pro MVČR vyrábí dalších 40 automobilů. Firma má také zajištěn další zisk z následných revizí a oprav těchto automobilů, z doplňků, které si MVČR doobjedná a z dalších služeb, které MVČR poskytne.

38

3.5.3 Analýza finančního toku Analýzou cash flow provádíme zhodnocení peněžního toku z provozní, investiční a finanční činnosti podniku. Následující graf zobrazuje vývoj toku finančních prostředků v jednotlivých činnostech společnosti THT.

Graf č. 3. Vývoj meziročních změn cash flow (v tis. Kč) (Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 - 2007)

Peněžní tok z provozní činnosti by měl být kladný a co nejvyšší. Je tomu tak v celém sledovaném období s výjimkou roku 2005. V tomto roce bylo CF z provozní činnosti záporné. Příčinou byl prodělek na zakázce 40 automobilů do Indie. Tato zakázka byla obchodována v amerických dolarech a byla uzavřena dlouho před tím, než došlo k placení. Výrazný pád kurzu dolaru tak společnosti THT způsobil velkou kurzovou ztrátu. Investiční cash flow dosahuje v celém sledovaném období kladných hodnot. Společnost sice každý rok investovala finanční prostředky do pořízení stálých aktiv, ale příjmy získané z prodeje stálých aktiv tuto investici převýšily. Společnost THT v celém sledovaném období vyplácela svým společníkům podíly na zisku, o čemž vypovídají záporné hodnoty cash flow z finanční činnosti. Celkové hodnoty cash flow dosahují kladných hodnot v letech 2004, 2006 a 2007, kdy se suma peněžních prostředků a ekvivalentů zvýšila o 20 535 tis. Kč v roce 2004, o 17 917 tis. Kč v roce 2006 a o 12 236 tis. Kč v roce 2007 (vždy oproti konci

39

minulého účetního období). Rok 2005 nebyl pro společnost tak úspěšný. Vlivem odlivu peněz z provozní činnosti kleslo celkové CF do záporných hodnot, ale v absolutních hodnotách klesl stav peněžních prostředků a ekvivalentů z hodnoty 44 134 tis. Kč, kterou měla společnost na začátku účetního období 2005 na hodnotu 36 476 tis. Kč. Tento výkyv ve vývoji CF byl pouze krátkodobý a chod společnosti neohrozil.

3.5.4 Poměrová analýza Poměrová analýza je nejběžnějším nástrojem finanční analýzy. Dává do poměru položky mezi sebou a srovnává výsledky několika období. Na základě toho lze určit vývojový trend podniku. Postupy poměrové analýzy se shrnují do několika skupin ukazatelů podle toho, ze kterých účetních a neúčetních údajů vycházejí a na jaké rysy hospodaření podniku se zaměřují. [2] 3.5.4.1 Ukazatelé rentability Tento ukazatel patří v praxi k nejsledovanějším. Je tomu proto, že informuje o efektu, jakého bylo dosaženo vloženým kapitálem, tzn., zda se majetek podniku zvětšuje nebo zmenšuje. Ukazatel rentability pak bance naznačuje, zda podnik žádá o úvěr z důvodu ztráty a předlužení nebo zda je důvodem nahromadění majetku a dočasný nedostatek kapitálu k jeho financování. Efektivnost hospodaření sledujeme podle různých ukazatelů zisku. Ukazatel rentability vlastního kapitálu ROE =

EAT , kde vlastní kapitál

ROE = rentabilita vlastního kapitálu (Return On Equity) EAT = čistý zisk (Earnings After Tax)

40

Ukazatel rentability vlastního kapitálu vyjadřuje míru zhodnocení podnikových aktiv financovaných vlastním kapitálem. Jeho hodnota by se měla pohybovat alespoň několik málo procent nad průměrným úročením státních dluhopisů.3 Ukazatel rentability celkových aktiv ROA =

.

EBIT , kde celková aktiva

ROA = rentabilita celkových aktiv (Return On Assets) EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním (Earnings Before Interest and Tax) Tento ukazatel rentability vyjadřuje míru zhodnocení všech podnikových aktiv financovaných vlastním i cizím kapitálem. Efektivnost hospodaření je vyjádřena komplexním způsobem, určuje zároveň velikost potřebných aktiv k dosažení tohoto zisku. Ukazatel ROA vyjadřuje celkovou efektivnost firmy, její výdělkovou schopnost, tedy produkční sílu podniku. Doporučená hodnota rentability celkových aktiv není dána, obecně se hodnota vyšší než 10 % hodnotí jako dobrá. Ukazatel rentability vloženého kapitálu ROI =

EBIT celkový kapitál

ROI = rentabilita vloženého kapitálu (Return Of Investment) EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním (Earnings Before Interest and Tax) Tento ukazatel poměřuje zisk dosažený podnikáním s výší zdrojů, kterých bylo užito k jeho dosažení. Pokud bude jeho hodnota vyšší než 15 %, je považován tento výsledek za velmi dobrý. Hodnota pod 12 % není příliš uspokojivá.

3

Hrubý výnos ze státního pětiletého dluhopisu byl 3,35 % v roce 2004, 3,06 % v roce 2005 a 3,31 % v roce 2006. Zdroj: http://www.cnb.cz/cnb

41

Ukazatel rentability tržeb ROS =

EAT , kde čisté tržby

ROS = rentabilita tržeb EAT = čistý zisk (Earnings After Tax) čisté tržby = tržby – nedobytné pohledávky Ukazatel

rentability

tržeb

vyjadřuje

konkurenční

schopnost

výrobků.

Doporučená hodnota rentability tržeb není dána. Je nutné jej porovnat s oborovým průměrem. [3], [4], [6] Ukazatelé rentability ve společnosti THT Tabulka č. 5. Ukazatelé rentability ve společnosti THT (v %)

Rok ROE - rentabilita vlastního kapitálu ROA - rentabilita celkových aktiv ROI - rentabilita vloženého kapitálu ROS - rentabilita tržeb

2004 9,73% 10,54% 13,18% 4,32%

2005 9,21% 10,31% 12,18% 3,58%

2006 24,33% 24,41% 26,39% 9,93%

2007 14,22% 19,49% 15,56% 7,25%

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

Všechny ukazatele rentability zaznamenaly v roce 2006 vysoký nárůst a v roce 2007 snížení. Příčinou je snížení výsledku hospodaření, který byl způsoben poklesem výsledku hospodaření z provozní činnosti.

42

Graf č. 4. Hodnoty ukazatelů rentability (v %) (Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007)

Rentabilita vlastního kapitálu se v roce 2006 výrazně zvýšila především díky zvýšení rentability tržeb o téměř 6,5%. Snížení rentability tržeb v roce 2007 mělo pak také za následek snížení rentability vlastního kapitálu. Hodnota 14,22 % vyjadřuje, že na každou akcionářem investovanou korunu připadá 14,22 haléřů čistého zisku. Ukazatel rentability celkových aktiv má stejně tak rostoucí trend do roku 2006 a klesající trend v roce následujícím. Hodnota se pohybuje stále nad doporučenou deseti procentní hodnotou a to naznačuje, že podnik svůj majetek využívá efektivně. Na více než dvojnásobek se také oproti roku 2005 zvýšila rentabilita vloženého kapitálu. Z jedné investované koruny firma v roce 2006 získala 26,39 haléřů provozního hospodářského výsledku. V roce 2007 se trend opět obrátil. 3.5.4.2 Ukazatelé aktivity Ukazatel aktivity měří, jak úspěšně využívá podnik aktiva. Dává do poměru tokovou veličinu (tržby) a stavovou veličinu (aktiva). Je možné jej vyjádřit ve dvou formách: •

Obratovost (rychlost obratu) - vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého bylo dosaženo tržeb použitých v ukazateli (obvykle rok).

•

Doba obratu (obrátka) – ukazuje počet dní (let), po který trvá jedna obrátka.

43

Obrat celkových aktiv Obrat aktiv udává intenzitu využití aktiv. Obrat celkových aktiv =

tržby . celková aktiva

Čím vyšší je tento poměr, tím vyšší je likvidita podniku. [2] Obrat zásob Obrat zásob vyjadřuje počet obrátek zásob za rok. Obrat zásob =

tržby . zásoby

Doba obratu aktiv Ukazatel udává počet dní, po které jsou aktiva vázána v podnikání do doby jejich spotřeby. Doba obratu aktiv =

aktiva . denní tržby

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává počet dní do doby spotřeby nebo prodeje zásob. Doba obratu zásob =

zásoby . denní tržby

Doba splatnosti pohledávek Dalším ukazatelem aktivity je průměrná doba splatnosti pohledávek a představuje průměrné časové období, po které musí firma čekat na inkaso plateb své již provedené tržby. Doba splatnosti pohledávek =

pohledávky . denní tržby

Doba splatnosti krátkodobých závazků Tento ukazatel vyjadřuje, jak dlouho firma odkládá platbu faktur svým dodavatelům.

44

Doba splatnosti krátkodobých závazků =

krátkodobé závazky . denní tržby

Pro podnik je samozřejmě výhodnější, pokud je doba obratu závazků vyšší než doba obratu pohledávek, protože firma má možnost čerpat levný provozní úvěr. V opačném případě, podnik provozní úvěr poskytuje. [3] Ukazatelé aktivity ve společnosti THT Tabulka č. 6. Ukazatelé aktivity ve společnosti THT

Rok Obrat celkových aktiv Obrat zásob Doba obratu aktiv Doba obratu zásob Doba inkasa pohledávek Doba splatnosti krátk. závazků

2004 1,67 5,86 218,50 61,48 28,45 42,07

2005 1,92 6,01 187,25 59,95 27,41 31,98

2006 1,82 7,65 197,45 47,04 51,07 39,80

2007 1,96 6,61 183,68 54,43 40,95 40,67

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

Trend vývoje obratu celkových aktiv je rostoucí s mírným propadem v roce 2006, což mělo také vliv na snížení ukazatele ROA v tomto roce. V důsledku toho, že obrat aktiv v roce 2007 opět vzrostl, snížila se o téměř 14 dní doba obratu aktiv. Vývoj obratu zásob má pozitivní rostoucí trend do roku 2006. V roce 2007 se však podíl zásob zvýšil o 39,5 % a to zapříčinilo pokles obratu zásob o jednu obrátku za rok. S tímto vývojem koresponduje vývoj doby obratu zásob. Jedna obrátka zásob trvala v roce 2005 téměř 60 dní, kdežto v roce 2006 cca 47 dní. To je pro společnost, která disponuje značným množství zásob, v nichž je drženo velké množství finančních prostředků, významné z hlediska pozitivního ekonomického vývoje. Přesto že se doba obratu zásob v roce 2007 zvýšila o 7 dní, nebyl nárůst až tak výrazným, vezmu-li v potaz, že se zásoby zvýšily o téměř 40 %. Doba splatnosti pohledávek i závazků se v roce 2007 pohybuje okolo 40 dní a to znamená, že firma nevyužívá, ale ani neposkytuje provozní úvěr, tak jako tomu bylo v předchozím roce.

45

3.5.4.3

Ukazatelé zadluženosti Ukazatel zadluženosti vyjadřuje, že podnik používá pro financování svých

aktivit cizí zdroje. Měří tedy procentuální poměr finančních prostředků, které věřitelé poskytli společnosti. Celková zadluženost Celková zadluženost =

cizí kapitál celková aktiva

Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko věřitelů. Koeficient samofinancování Koeficient samofinan cov ání =

vlastní kapitál celková aktiva

Tento ukazatel vyjadřuje, jaká část celkových aktiv je financována z finančních prostředků akcionářů. [7]

Debt-equty ratio Debt − equity ratio =

cizí zdroje . vlastní kapitál

Tento ukazatel určuje vztah mezi cizími a vlastními zdroji. Čím větší je podíl vlastního kapitálu, tím je podnik likvidnější a pro věřitele důvěryhodnější. [2] Při analýze zadluženosti je důležité z výroční zprávy zjistit objem majetku, který má firma pořízen prostřednictvím leasingu a přičíst jej k cizímu kapitálu. Tento majetek se neobjeví v rozvaze, ale pouze jako náklad ve výkazu zisku a ztrát. Firma, která má pořízeno velké množství majetku na leasing, se může zdát jako relativně nezadlužená, i když je ve skutečnosti předlužená. [3] Úrokové krytí =

EBIT , kde nákaldové úroky

EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním (Earnings Before Interest and Tax) Ukazatel úrokového krytí firmě slouží k tomu, aby zjistila, zda je pro ni ještě dluhové zatížení únosné. Udává, kolikrát je zisk vyšší než úroky. Doporučuje se, aby

46

hodnota ukazatele úrokového krytí dosahovala hodnoty 3 a více. Banky požadují hodnoty vyšší než 8. [6] Ukazatelé zadluženosti ve společnosti THT Tabulka č. 7. Ukazatelé zadluženosti ve společnosti THT

Rok Celková zadluženost Koeficient samofinancování Debt equity ratio Úrokové krytí

2004 26,55% 73,10% 0,37 15,26

2005 25,03% 74,74% 0,34 9,66

2006 2007 24,94% 25,22% 74,46% 74,21% 0,34 0,34 40,58 30,11

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

Z výsledku uvedených v tabulce vyplývá, že firma THT financuje v celém sledovaném období tři čtvrtiny svých aktiv z vlastních prostředků. Riziko jejich věřitelů je tak velmi malé. Ukazatel debt equity ratio také jasně vypovídá o převaze vlastního kapitálu nad cizím. Společnost THT je pro své věřitele dobrým partnerem. K hodnotám cizího kapitálu jsem připočítala také sumu leasingových splátek, které společnost v daném roce uhradila. Tyto částky jsou v poměru k vlastnímu majetku malé a nemohou tak ohrozit likviditu společnosti. Proto, pokud by se firma rozhodla pořídit i další majetek prostřednictvím leasingu, nebude to pro ni znamenat žádné výrazné zatížení. V roce 2008 bude totiž hradit splátky pouze ze dvou leasingových smluv, v celkové hodnotě 597 tis. Kč. Výčet leasingových smluv a velikost leasingových splátek jsou uvedeny v příloze č. 4. Vzhledem k tomu, že hodnoty úrokového krytí jsou velmi vysoké (v roce 2007 zisk společnosti převyšoval placené úroky více než 30 krát), nebude mít firma problém získat ani bankovní úvěr. 3.5.4.4 Ukazatelé likvidity Likvidita vypovídá o tom, zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé závazky. Nízká hodnoty likvidity vede k neschopnosti běžné závazky platit. Běžná likvidita Ukazatel běžné likvidity je označován jako likvidita 3. stupně a je měřítkem krátkodobé solventnosti. Vyjadřuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé 47

závazky společnosti. Tedy, kolikrát je společnost schopna uspokojit své věřitele, kdyby proměnila svá krátkodobá aktiva v hotovost. Běžná likvidita =

oběžná aktiva krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry

Čím je hodnota tohoto ukazatele vyšší, tím menší je nebezpečí platební neschopnosti dané firmy. Hodnota běžné likvidity by se měla pohybovat v intervalu 1,5 až 2,5. Hodnota 1,0 znamená, že podnik je ještě schopen uhradit své dluhy, aniž by prodal své zásoby, v případě že bude tato hodnota menší než 1,0, musí podnik prodat své zásoby, což není přijatelné pro věřitele. [6] Při finanční analýze je dobré zkoumat poměr mezi ukazateli běžné a okamžité likvidity. Výrazně vyšší hodnota ukazatele běžné likvidity ukazuje nadměrnou váhu zásob v rozvaze. [2] Pohotová likvidita Pohotová likvidita je v literatuře označována jako likvidita 2. stupně. Vyjadřuje okamžitou solventnost. Při výpočtu vylučujeme nejméně likvidní aktiva, kterými jsou zásoby. Pohotová likvidita =

oběžná aktiva - zásoby krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry

Hodnota tohoto ukazatele by neměla klesnout po 1, nižší hodnoty totiž ukazují na nadměrnou výši zásob. Naopak hodnoty výrazně vyšší napovídají, že má podnik značný objem oběžných aktiv vázán ve formě pohotových finančních prostředků a to přináší jen malý nebo žádný úrok. Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita bývá označována jako likvidita 1. stupně Vstupují do ní pouze nejlikvidnější položky z rozvahy. Tento ukazatel likvidity vyjadřuje schopnost rychle splnit své závazky. Okamžitá likvidita =

pohotové platební prostředky krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry

48

Pohotovými platebními prostředky se rozumí peníze na běžném účtu a v pokladně, ekvivalenty peněz, jako jsou obchodovatelné cenné papíry, šeky. Za uspokojivou hodnotu ukazatele okamžité likvidity se ve vyspělých tržních ekonomikách považuje hodnota z intervalu 0,9 – 1,1. V poměrech české ekonomiky se za dobrý výsledek považují hodnoty v rozmezí 0,2 – 0,5. Ovšem nedodržení předepsaných hodnot nemusí vždy znamenat finanční problémy firmy.[6] Ukazatelé likvidity ve společnosti THT Tabulka č. 8. Ukazatelé likvidity ve společnosti THT

Rok Běžná likvidita Pohotová likvidita Okamžitá likvidita

2004 3,19 1,72 1,05

2005 3,71 1,83 0,97

2006 3,46 2,28 1,00

2007 3,34 2,00 0,99

Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007

Běžná likvidita má mírně klesající trend, ale hodnota 3,34 udává, že by byl podnik schopen svoje věřitele uspokojit téměř 3,5x, kdyby veškerá svá oběžná aktiva přeměnil na hotovost. Ukazatel krátkodobé solventnosti, pohotová likvidita, se také v celém sledovaném období pohybuje v doporučeném rozmezí 1,5 - 2,5. Společnost nemá ani nadměrnou výši zásob ani nedrží zbytečně mnoho pohotových prostředků. Stejně tak okamžitá likvidita vyjadřuje, že podnik je schopen bez problémů splácet krátkodobé závazky. Okamžitá likvidita se totiž pohybuje v ideálním rozmezí 0,9 - 1,1. Hodnoty jsou shrnuty v grafu na následující straně.

49

Graf č. 4. Hodnoty ukazatelů likvidity (Zdroj: Účetní výkazy společnosti THT za roky 2004 – 2007)

Ukazatelé likvidity znázorněné grafem vypovídají o dobré platební schopnosti podniku. Všechny vypočítané ukazatelé finanční analýzy vypovídají o dobrém finančním zdraví společnosti THT. Domnívám se tedy, že společnost bude mít při žádání o bankovní úvěr nebo finanční leasing dobrou výchozí pozici. Banky či leasingové společnosti by jí měly nabídnout výhodnější platební podmínky.

50

4 Financování vertikálního obráběcího centra Ze strany společnosti THT mi byl předložen návrh na zhodnocení výhodnosti financování vertikálního obráběcího centra prostřednictvím finančního leasingu a bankovního úvěru.

4.1 Charakteristika stroje Vertikální obráběcí (frézovací) centrum typu MCFV 1060 STANDARD má široké uplatnění pro variabilní výrobní sortiment a je určen pro vysokorychlostní obrábění. Vyznačuje se vysokou výkonností a vysokou dlouhodobou přesností a spolehlivostí.

Obrázek č. 2. Vertikální obráběcí centrum typu MCFV 1060 STANDARD (Zdroj: www.tajmac-zps.cz)

Dodavatel: společnost TAJMAC - ZPS, a.s. se sídlem ve Zlíně.

Základní vybavení stroje •

řídicí systém Heidenhain

iTNC 530, napětí 3 x 400 V/50 Hz, otáčky vřetene

10 000 ot/min, výkon motoru vřetene 20 / 28 kW, digitální pohony SIEMENS digitální, upínací kužel ISO 40, jeden zásobník nástrojů s kapacitou 30 nástrojů, přímé odměřování, lineární vedení, dvoustupňová planetová převodovka, pneumatické prvky SMC, automatické centrální mazání tukem, automatické ofukování držáku nástroje,

51

chladící agregát se systémem chlazení nástroje, elektronická softwarová teplotní kompenzace stroje s vývěvou oleje převodové skříně, signalizace ukončení pracovního cyklu, ruční kolečko, stavěcí podložky.

Nadstandardní vybavení •

přívod chladicí kapaliny osou vřetena typ AD – kapalina + vzduch (průtok. filtr) 2 MPa, lamelový dopravník třísky, příprava na sondu, sonda pro kontrolu rozměru obrobku Renishaw OMP 40, otočný stůl NIKKEN CNC 260 ZA-M Hydraulický, protideska TAT 250 hydraulická, koník P170 S mechanický, oplachová pistole – voda, nástrojové vybavení v hodnotě 200.000,- Kč.

Kupní cena 1. Smluvní strany se dohodly na kupní ceně bez DPH ve výši: Stroj MCFV 1060 Standar

3.839.000,- Kč

Nadstandardní vybavení

1.388.000,- Kč

Výsledná cena

5.227.000,- Kč

2. V ceně je započtena doprava, instalace stroje a jeho uvedení do provozu, náklady na ubytování, cestovné a diety pro 2 pracovníky prodávajícího. K ceně dle odst. 1 bude účtována DPH v zákonné výši.

4.2 Použití frézovacího CNC stroje MCFV 1060 STANDARD v THT Frézovací stroj je vzhledem k rozsáhlému sortimentu a malé sériovosti výroby jednou z klíčových výrobních technologií ve společnosti THT. Do současné doby je ve výrobě používána konzolová frézka FNG 63 CNC (rok výroby 1990), kterou společnost pořídila v roce 1996. Tento stroj je využíván ve dvousměnném režimu. V současnosti je stávající stroj již zastaralý, více poruchový a proto náklady na opravy a údržbu vzrůstají. THT vyrábí stále více výrobků z nerezových materiálů, ke kterým jsou třeba nové nástroje. Nová provedení těchto nástrojů si však vyžadují vyšší řezné rychlosti a

52

s tím spojené vyšší otáčky. Používaná konzolová frézka dosahuje max. 6 000 ot./min a to je nedostačující. Společnost THT proto již od roku 2002 zvažuje nákup nového CNC stroje. Díky vertikálnímu obráběcímu centrum MCFV 1060 STANDARD se po zaučení obslužného personálu navýší výrobní kapacita o více než 100 %. Stroj je vybaven čtvrtou osou (otočný stůl s protideskou), která umožní efektivní obrábění některých výrobků, výroba se stane přesnější. CNC fréza dosahuje až 10 000 ot./min, což umožní vyšší produktivitu a využití nových nástrojů, které si žádají vyšší otáčky. Programování stroje je komfortnější, bude možno využít 3D modelů z CAD systému Inventor. Stávající stroj bude i nadále využíván a tím se také sníží riziko zastavení výroby z důvodu poruchy jednoho ze dvou strojů.

4.3 Východiska pro rozhodnutí o způsobu financování Pro rozhodnutí o způsobu investování je nezbytné porovnávat konkrétní nabídky leasingových smluv a bankovních úvěrů. Srovnání jednotlivých nabídek leasingových společností a bankovních ústavů jsem pro vertikální obráběcí centrum MCFV 1060 STANDARD provedla za shodného stavu věci, kdy se u jednotlivých nabídek shoduje doba poskytnutí úvěru a doba trvání leasingové smlouvy – 5 let, splátky byly stanoveny jako měsíční. Pro srovnání výhodnosti leasingu a bankovního úvěru jsem použila metodu diskontovaných výdajů, což je jedna z nejpoužívanějších metod hodnocení efektivnosti investičních projektů. Tato metoda umožňuje stanovit současnou hodnotu budoucích výdajů na investici. Nejvýhodnější variantou financování investice je pak varianta s nejnižší současnou hodnotou.

53

Současná hodnota budoucích výdajů na investici SH =

BH

(1 + i )n

SH = současná hodnoty investice BH = budoucí výdaje na investice 1

(1 + i )n

= odúročitel

n = počet let [5] Velikost diskontní úrokové míry jsem stanovila jako součin předpokládané inflace a daňového štítu: i = inflace x daňový štít. Tyto dva ukazatele jsem zvolila z toho důvodu, že jsou nejvýznamnějšími faktory ovlivňujícími hodnotu peněz. Analytici prognózovali vzestup inflace v roce 2008 ve výši 5,5 %. Stávající mimořádně vysokou inflaci (7,1 %) je možno hodnotit jako dočasný výkyv, který byl vyvolán především změnami daní, zvyšováním regulovaných cen a mimořádně vysokým růstem cen potravin v závěru loňského roku. Po odeznění tohoto výkyvu by průměrná inflace měla na přelomu let 2008 a 2009 dosahovat hodnoty okolo 2,3 %, tak aby Česká republika v následujících letech splňovala Maastrichtské kritérium pro inflaci. Prognózovaný vývoj inflace pro rok 2008 a začátek roku 2009 zobrazuje následující graf. [16]

Graf č. 5. Prognóza vývoje inflace v České republice pro rok 2008 a začátek roku 2009 (Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html)

54

Pro výpočet diskontní úrokové míry jsem použila následující hodnoty inflace: Tabulka č. 9. Předpokládaný vývoj inflace v letech 2008 – 2013 (v %)

Rok Inflace

2008 5,50%*

2009 2,30%*

2010 2,30%

2011 2,30%

2012 2,30%

2013 2,30%

*Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html

Průměrnou hodnotu inflace pro rok 2008 jsem zvolila ve výši 5,5 %, protože společnost THT bude nový stroj pořizovat až v druhé polovině roku 2008, kdy by již hodnota inflace měla dosahovat průměrné pěti a půl procentní hodnoty. V letech následujících jsem počítala s hodnotou inflace ve výši 2,3 %. Vzhledem k tomu, že chce Česká republika po roce 2010 přijmout euro jako platidlo, musí splnit také Maastrichtské inflační kritérium, které se pohybuje okolo 3 %. Ale předpoklad analytiků hovoří o poklesu hodnoty inflace až na úroveň 2,3 %. Maastrichtské kritérium inflace a předpokládaný vývoj inflace v České republice v roce 2009 zobrazuje graf na následující straně.

55

4

5

9

1/05

5

5

9

1/07

5

9

1/08

5

9

1/09

(Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/hs.xsl/makro_pre.html)

Graf č.6. Maastrichtské kritérium inflace a předpokládaný vývoj inflace v České republice4

1/06

Predik ce

5

9

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/tab/9B0037C50F

56

možné změřit trendy inflace členských států EU jako kritérium vstupu do měnové unie.

Harmonizované indexy spotřebitelských cen (HICP) v Evropské unii vznikly jako reakce na potřebu vytvořit srovnatelné indexy spotřebitelských cen, aby bylo

0,0

0,5

1,0

1,5

2,0

2,5

3,0

3,5

9

Maastrichtsk é k ritérium

4,5

4,0

HICP v ČR

5,0

5,5

6,0

6,5

Do výpočtu diskontní úrokové míry je dále zapotřebí dosadit hodnotu daňového štítu, pro který jsem zvolila vzorec: daňový štít = 1 – sazba daně z příjmu právnických osob. Pro výpočet daňového štítu jsem použila následující hodnoty sazby daně z příjmu právnických osob: Tabulka č. 10. Předpokládaný vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v letech 2008 – 1013 (v %)

Rok Sazba daně

2008 21%*

2009 20%*

2010 19%*

2011 19%

2012 19%

2013 19%

*Zdroj: Zákon číslo 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů

Sazba daně z příjmu právnických osob pro roky 2008 až 2010 je již pevně stanovena. Pro další roky ještě není o výši sazby daně rozhodnuto. Vývoj výše sazby daně z příjmu právnických osob má však v čase klesající tendenci, proto předpokládám, že sazba daně neporoste a její hodnotu jsem ponechala i pro následující roky ve výši 19 %.

Volba optimální výše mimořádné splátky Nabídky leasingových společností obsahují možnost uzavřít leasingovou smlouvu s různou velikostí mimořádné splátky. Pro výběr správné hodnoty je zapotřebí mít odhad vývoje peněžního toku alespoň na dva roky dopředu. Tento odhad ale nelze u společnosti THT vytvořit ani na jeden rok dopředu, protože společnost je závislá na státním rozpočtu a o přesné podobě svého výrobního programu a peněžního toku na daný rok, má jasno až zhruba v polovině tohoto roku. Ekonomický ředitel společnosti ale pro rok 2008 počítá s nárůstem vývoje tržeb o cca 10 % a proto jsem uvažovala, že peněžní tok bude alespoň na stejné úrovni, jako tomu bylo v roce 2007. Z vývoje cash flow a z vypočítaných ukazatelů finanční analýzy jsem usoudila, že by si společnost mohla bez obav dovolit mimořádnou splátku ve výši 20 % - 30 % a její chod by to nijak neohrozilo. Jako další krok pro určení optimální výše mimořádné splátky jsem přepočítala výdaje na leasing na současnou hodnotu a to u každé leasingové nabídky pro mimořádnou splátku ve výši 20 % a 30 %. Tabulka s výsledky je uvedena v příloze číslo 5. I když mezi mimořádnou splátkou v hodnotě 20 % a 30 % je rozdíl 522 700 Kč, po přepočtu výdajů na leasing na současnou hodnotu se tato hodnota liší již jen zhruba

57

o 40 000 Kč (přesný rozdíl se liší podle konkrétní nabídky). Z tohoto důvodu jsem zvolila mimořádnou splátku ve výši 20 % hodnoty pořizovací ceny stroje bez DPH. Porovnání výhodnosti jednotlivých nabídek leasingu byla provedena při těchto parametrech: mimořádná splátka ve výši 20 % hodnoty pořizovací ceny stroje bez DPH, ostatní leasingové splátky měsíční, nebylo uvažování pojištění předmětu leasingu.

4.4 Nabídky leasingových smluv a bankovních úvěrů Porovnání

výhodnosti

financování

od leasingových

společností

KB

budu

Leasing,

provádět

leasingové

na třech společnosti

nabídkách ABC

a

D. S. Leasing, a.s. a na třech nabídkách úvěrů od Komerční banky, a.s., banky XYZ a České spořitelny, a.s..

4.4.1 Leasingové nabídky 4.4.1.1 KB Leasing Komerční banka, a.s. (dále jen „Komerční banka“) patří k nejvýznamnějším bankovním institucím nejen v České republice, ale i v regionu střední a východní Evropy. Komerční banka je součástí skupiny Société Générale a poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví, včetně finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci. [19] O nabídku leasingu od KB Leasing požádal sám ekonomický ředitel společnosti THT, kterou mi pak následně poskytnul. Tato nezávazná nabídka finančního leasingu obsahuje měsíční splátky s možností 0 %, 10 %, 20 % a 30 % výší mimořádné splátky z pořizovací ceny bez DPH + 19 % DPH po dobu pěti let. Po skončení leasingu je možno stroj odkoupit za zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč bez DPH. Nabídka je vystavena na bázi fixní CZK, tzn., že klient platí po celou dobu leasingu totožné leasingové splátky. Leasingová společnost nabízí pojištění stroje u pojišťovny ING. Pojistná sazba tvoří 0,4 % z pořizovací hodnoty stroje bez DPH, při spoluúčasti minimálně 25 000 Kč. Pojištění není zahrnuto v celkové splátce. Nabídku financování stroje prostřednictvím leasingu od Komerční banky, splátkový kalendář a přepočet výdajů na leasing jsou uvedeny v příloze číslo 6, 7 a 8.

58

Tabulka č. 11. Rekapitulace nabídky leasingu Komerční banky (v Kč)

Nabídka leasingu Komerční banky v Kč Suma splátek 5 844 816,00 Daňově uznatelná splátka 7 013 779,20 Daňový štít 1 367 686,94 Výdaje na leasing 4 477 129,06 Současná hodnota splátek 4 168 229,82 Zdroj: Příloha č. 8: Přepočet výdajů na leasing od Komerční banky na současnou hodnotu (v Kč)

Přepočtená výše výdajů na leasing z nabídky financování od Komerční banky byla přepočtena na současnou hodnotu. Současná hodnota výdajů na leasing je ve výši 4 168 229,82 Kč. 4.4.1.2 Leasingová společnost ABC Tato leasingová společnost si nepřála být v bakalářské práci jmenována. Její podmínku pro vytvoření nabídky leasingu respektuji a uvádím ji tedy pod fiktivním názvem „leasingová společnost ABC“. Činnost leasingové společnosti ABC je především zaměřena na leasing osobních a užitkových automobilů a ostatní dopravní techniky, leasing strojů a technologií, leasing nemovitostí, úvěr a splátkový prodej, operativní leasing a zprostředkování pojištění prostřednictvím dceřiných společností. Leasingová společnost ABC nabízí financování hmotného investičního majetku, který je zařazený do I., II., III. nebo IV. odpisové skupiny podle zákona o daních z příjmu. Společnost nabízí bezplatné poradenství při zadávání a vyhodnocování nabídek a podmínek dodávky, zajišťuje pořízení předmětu od tuzemských dodavatelů i dodavatelů ze zemí EU a ze třetích zemí. Prostřednictví této společnosti je možné financovat i úzce specializovaný předmět leasingu vyrobený na míru. Orientační kalkulace leasingu od společnosti ABC obsahuje nabídku měsíčních a čtvrtletních splátek s možností 0%, 5%, 10 %, 15 % a 20 % výší mimořádné splátky v ceně bez DPH + 19 % DPH po dobu pěti let. Po skončení leasingu je možno stroj odkoupit za zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč bez DPH. Nabídka je vystavena na bázi fixní CZK. Leasingová společnost nabízí pojištění stroje u pojišťovny GENERALI pojišťovna, a.s.. Pojistná sazba tvoří 0,49 % z pořizovací hodnoty stroje bez DPH,

59

při spoluúčasti 10 000 Kč. Pojištění je v nabídce zahrnuto v celkové splátce k úhradě, ale při výpočtu není uvažováno. Nabídku financování od leasingové společnosti ABC, splátkový kalendář a přepočet výdajů na leasing jsou uvedeny v příloze číslo 9, 10 a 11. Tabulka č. 12. Rekapitulace nabídky leasingu od společnosti ABC (v Kč)

Nabídka společnosti ABC v Kč Suma splátek 5 871 660,00 Daňově uznatelná splátka 7 045 992,00 Daňový štít 1 373 968,44 Výdaje na leasing 4 497 691,56 Současná hodnota splátek 4 187 199,32 Zdroj: Příloha č. 11: Přepočet výdajů na leasing od leasingové společnosti ABC na současnou hodnotu (v Kč)

Sumu splátek sníženou o daňový štít jsem přepočetla na současnou hodnotu. Po přepočtu nabídky financování CNC stroje od společnosti ABC na současnou hodnotu jsem dospěla k částce 4 187 199,32 Kč. 4.4.1.3 D. S. Leasing, a.s. Akciová společnost D. S. Leasing patří již více než 12 let mezi významné a spolehlivé poskytovatele leasingu na českém trhu. Činnost společnosti D. S. Leasing, a.s. (dále jen „D. S. Leasing“) je zaměřena především na leasing osobních automobilů (nových, ojetých, užitkových), leasing strojů a zařízení, spotřebitelský úvěr, zpětný leasing, odbytový leasing, operativní a full servis leasing. [15] Ze společnosti D. S. Leasing mi byla zaslána nabídka leasingového financování stroje na dobu 5 let. Nabídka obsahuje přehled výše mimořádné splátky od 0 % do 70 % a následné výše měsíčních splátek v ceně bez DPH + 19 % DPH. Po skončení leasingu je možno stroj odkoupit za zůstatkovou hodnotu 1 000 Kč bez DPH. Nabídka je vystavena na bázi fixní CZK. Leasingová společnost nenabízí pojištění předmětu leasingu. Nabídku financování stroje prostřednictvím společnosti D. S. Leasing, splátkový kalendář a přepočet výdajů na leasing jsou uvedeny v příloze číslo12, 13 a 14.

60

Tabulka č. 13. Rekapitulace nabídky leasingu od společnosti D. S. Leasing (v Kč)

Nabídka D. S. Leasing v Kč Suma splátek 6 019 800,00 Daňově uznatelná splátka 7 223 760,00 Daňový štít 1 408 633,20 Výdaje na leasing 4 611 166,80 Současná hodnota splátek 4 291 883,46 Zdroj: Příloha č. 14: Přepočet výdajů na leasing od D. S. Leasing na současnou hodnotu (v Kč)

Současná hodnota výdajů na leasing se rovná hodnotě 4 291 883,46 Kč.

4.4.2 Bankovní úvěry 4.4.2.1 Komerční banka, a. s. Komerční banka poskytuje pro financování strojů Profi úvěr. Tento úvěr je klientem splácen měsíčně, a to od měsíce následujícího po vyčerpání úvěru. Profi úvěr je zajištěn avalem na krycí blankosměnce5. U částek převyšujících 1 000 000 Kč se dále používají standardní

zajišťovací prostředky,

zejména ručení, zástavní právo

k nemovitosti, k věci movité či k pohledávce. Komerční banka si za zpracování a vyhodnocení žádosti o investiční úvěr účtuje 0,3 % z výše úvěru, min. 5 000 Kč, max. 30 000 Kč, za realizaci úvěru pak 0,6 % z výše úvěru, min. 5 000 Kč, správa a vedení úvěru je zpoplatněna 600 Kč měsíčně. [18] Z Komerční banky mi byla zaslána nabídka investičního úvěru na dobu 5 let, kdy byla úroková sazba určena jako plovoucí – odvozená od jednoměsíčního Priboru + 2 % nebo fixní 6 % p.a.. Jako zajištění banka požaduje nemovitost v hodnotě úvěru, případně zástavní právo k movité věci + směnku. Pro výpočet jsem zvolila variantu pevné šestiprocentní úrokové sazby. Nabídka úvěru byla určena pro celou hodnotu pořizovací ceny bez DPH, ale pro srovnatelnost s leasingovými nabídkami jsem snížila hodnotu úvěru o 20 %, kterou si THT uhradí z vlastních zdrojů.

5

Blankosměnka = je směnka s neúplným obsahem (při emisi záměrně a dočasně postrádá minimálně jednu svoji podstatnou náležitost). Její držitel ji na základě dohody o vyplňovacím právu následně doplní na směnku úplnou. Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/obchodni-pravo/blankosmenka/1000456/43478/

61

Splátkový kalendář bankovního úvěru a přepočet výdajů na úvěr jsou uvedeny v příloze číslo 15 a 16. Tabulka č. 14. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od Komerční banky (v Kč)

Nabídka bankovního úvěru od Komerční banky v Kč Suma splátek 5 831 034,10 Úrok 637 688,10 Odpisy 6 390 007,50 Snížení daňového základu 7 027 695,60 Daňová úspora 1 363 158,66 Výdaje na úvěr 4 467 875,44 Současná hodnota 4 177 193,86 Zdroj: Příloha č. 16: Přepočet výdajů na úvěr od Komerční banky na současnou hodnotu (v Kč)

Sumu splátek úvěru jsem upravila o daňovou úsporu a získala tak hodnotu výdajů na úvěr. Tuto hodnotu jsem vydělila odúročitelem a vypočítala současnou hodnotu výdajů na úvěr ve výši 4 177 193,86 Kč. 4.4.2.2 Banka XYZ Tato bankovní instituce si nepřála být v bakalářské práci jmenována. Byl to také její požadavek, pro vytvoření nabídky úvěrování CNC stroje. Tuto podmínku respektuji a uvádím ji pod fiktivním názvem „banka XYZ“. Banka XYZ poskytuje investiční úvěr v maximální výši 10 mil. Kč a splatností až 10 let. Hodnocení rizika a velikosti zajištění probíhá individuálně, stejně tak jako stanovení fixní úrokové sazby. Podání a vyhodnocení žádosti o úvěr poskytuje banka bez poplatku, za poskytnutí úvěr si účtuje 0,5 % z objemu úvěru, min. 5 000 Kč, max. 25 000 Kč, správa a vedení úvěru je zpoplatněna 300 Kč měsíčně. Konkrétní nabídka investičního úvěru od této banky obsahuje nabídku úvěru ve třech variantách. Klient může úvěr zajišťovat 10 %, 20 % nebo 30 % pořizovací ceny bez DPH z vlastních zdrojů, jako další zajištění banka požaduje zástavu pořizované věci a firemní bianco směnku6. Úvěr je možno čerpat po podpisu úvěrové a zajišťovací dokumentace. Splátky lze sjednat jako měsíční nebo čtvrtletní. Za zpracování úvěru a 6

Bianco směnka = blankosměnka. Zdroj: http://business.center.cz/business/pojmy/pojem.aspx?PojemID=99

62

vyhotovení úvěrové dokumentace si banka účtuje jednorázový poplatek 20 000 Kč. Úrokovou sazbu lze stanovit plovoucí – odvozenou od referenční úrokové sazby PRIBOR + 1,50 %, nebo jako fixní. Pro porovnání s ostatními bankovními úvěry a leasingovými nabídkami jsem zvolila variantu úhrady 20 % vstupní ceny bez DPH z vlastních zdrojů, měsíční splátky a pětiletou fixní úrokovou sazbu ve výši 5, 72 %. Nabídku financování stroje prostřednictvím investičního úvěru banky XYZ, splátkový kalendář a přepočet výdajů na úvěr jsou uvedeny v příloze číslo 17, 18 a 19. Tabulka č. 15. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od banky XYZ (v Kč)

Nabídka bankovního úvěru od banky XYZ v Kč Suma splátek 5 852 971,83 Úrok 607 971,83 Odpisy 6 390 007,50 Snížení daňového základu 6 997 979,33 Daňová úspora 1 357 290,42 Výdaje na úvěr 4 362 687,00 Současná hodnota 4 198 501,54 Zdroj: Příloha č. 19: Přepočet výdajů na úvěr od banky XYZ na současnou hodnotu (v Kč)

Sumu splátek úvěru jsem postupně upravila o daňovou úsporu a vydělila odúročitelem. Vypočítaná současná hodnota výdajů na úvěr od banky XYZ je ve výši 4 198 501,54 Kč. 4.4.2.3 Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. (dále jen „Česká spořitelna“) je členem Erste Group a je největší bankou na českém trhu. Orientuje na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Česká spořitelna poskytuje investiční úvěr v české nebo cizí měně se stanoveným plánem čerpání a splácení jednorázovým, postupným nebo tranží. Podmínkou financování je provedení a kladné vyhodnocení finanční a právní analýzy, získání souhlasu příslušných orgánů České spořitelny a podepsání odpovídající úvěrové a zajišťovací dokumentace. Podmínky konkrétního úvěrového obchodu, zejména úroková sazba (pevná, proměnná nebo plovoucí), úrokové období, způsob a podmínky čerpání, způsob a termíny splácení úvěru, termíny placení úroků, zajištění a další podmínky se sjednávají individuálně. [13]

63

Za přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr si Česká spořitelna účtuje minimální částku ve výši 5 000 Kč, za správu a vedení úvěru zaplatí klient 300 Kč měsíčně. [17] Z České spořitelny mi byla zaslána nabídky investičního úvěru na 5 let s fixní úrokovou sazbou na 1, 3 a 5 let. Přičemž každá varianta ještě se zajištěním 10 %, 20 % a 30 % hodnoty stroje bez DPH z vlastních zdrojů podniku. Pro výpočet jsem použila nabídku úvěru se zajištěním 20 % (z důvodu srovnatelnosti s leasingovou nabídkou s mimořádnou splátkou ve výši 20 %) a fixací úrokové sazby na celou dobu splatnosti úvěru (z důvodu srovnatelnosti s nabídkami bankovních úvěrů od ostatních bank). Splátkový kalendář bankovního úvěru od České spořitelny a přepočet výdajů na úvěr jsou uvedeny v příloze číslo 20 a 21. Tabulka č. 16. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od České spořitelny (v Kč)

Nabídka bankovního úvěru od České spořitelny v Kč Suma splátek 6 106 555,17 Úrok 861 255,17 Odpisy 6 390 007,50 Snížení daňového základu 7 251 262,67 Daňová úspora 1 377 739,91 Výdaje na úvěr 4 728 815,26 Současná hodnota 4 387 271,98 Zdroj: Příloha č. 21: Přepočet výdajů na úvěr od České spořitelny na současnou hodnotu (v Kč)

Pro přepočtu výdajů na bankovní úvěr na současnou hodnotu jsem dospěla k částce ve výši 4 387 271,98 Kč.

64

4.4.3 Porovnání jednotlivých nabídek financování vertikálního obráběcího centra Pro porovnání možností financování vertikálního obráběcího centra jsem zvolila tři nabídky finančního leasingu a tři nabídky bankovního úvěru. Na základě poskytnutých nabídek jsem provedla analýzu jednotlivých produktů. Následující tabulka shrnuje vypočítané výsledky současné hodnoty výdajů spojených s leasingem a úvěrem. Tabulka č. 17. Rekapitulace současných hodnot výdajů na leasing a úvěr u jednotlivých nabídek (v Kč)

Leasing KB Leasing Leasingová společnost ABC D. S. Leasing Bankovní úvěr Komerční banka Banka XYZ Česká spořitelna

Současná hodnota v Kč 4 168 229,82 4 187 199,32 4 291 883,46 4 177 193,86 4 198 501,54 4 387 271,98

Zdroj: Přílohy č. 8, 11, 14, 16, 19 a 21.

Jak je patrné z tabulky, nejvýhodnější variantou pro financování nového stroje je leasingová nabídka od Komerční banky, která je spojena s nejnižší hodnotou celkových diskontovaných výdajů (4 168 229, 82 Kč). Jako druhá nejvýhodnější nabídka se jeví nabídka bankovního úvěru také od Komerční banky, kdy se současná hodnota výdajů rovná částce 4 177 193, 86 Kč. Třetí nejvýhodnější variantou je financování prostřednictví leasingové nabídky od společnosti ABC. Současná hodnota výdajů na leasing je ve výši 4 187 199, 32 Kč. Na základě vypočítaných výsledků však nelze jednoznačně říci, že leasingové nabídky jsou výhodnější než nabídky bankovních domů a naopak. Všechny nabídky jsou velmi podobné a proto je pro rozhodnutí, kterou z nabídek zvolit, vhodné zohlednit také další finanční a nefinanční kritéria a zvážit výhody a nevýhody jednotlivých nabídek. Toto porovnání zobrazují následující tabulky.

65

Tabulka č. 18. Finanční kritéria pro rozhodování o nejvýhodnější nabídce

Finanční kritéria Současná hodnota (v Kč)

Druh splátek

Poplatky

Pojištění

Zajištění

KB Leasing

4 168 229,82

pravidelné měsíční, fixní

-

ano (0,4 % z pořizovací ceny)

-

Leasingová společnost ABC

4 187 199,32

pravidelné měsíční, fixní

-

ano (0,49% z pořizovací ceny)

-

4 291 883,46

pravidelné měsíční, fixní

-

ne

-

4 177 193,86

0,3 % z výše úvěru za posouzení žádosti, pravidelné měsíční, fixní 0,6 % za realizaci úvěru

ne

4 198 501,54

20 000 Kč za zpracování úvěru a pravidelné měsíční, fixní vyhotovení úvěrové dokumentace

ne

4 387 271,98

1 % z výše úvěru za vyhodnocení žádosti, zpracování pravidelné měsíční, fixní návrhu na poskytnutí úvěru a vyhotovení úvěrové dokumentace

ne

Kritérium Leasing

D. S. Leasing Bankovní úvěr

Komerční banka

Banka XYZ

Česká spořitelna

Zdroj: Jednotlivé nabídky finančního leasingu a bankovního úvěru

66

nemovitost v hodnotě úvěru nebo zástavní právo k movité věci zástava pořizované věci, bianco směnka

zástava pořizované věci

Tabulka č.19. Nefinanční kritéria pro rozhodování o nejvýhodnější nabídce

Kritérium Leasing KB Leasing Leasingová společnost ABC D. S. Leasing Bankovní úvěr Komerční banka Banka XYZ Česká spořitelna

Daňově uznatelné výdaje

Nefinanční kritéria Administrativní Vlastník předmětu náročnost

Právo disponovat se strojem

Účetní zadlužení

Vliv inflace ne

časově rozlišené nájemné

malá

leasingová společnost

omezené

ne

ne ne

zaplacené úroky, odpisy

velká

THT, s.r.o.

Zdroj: Teoretické poznatky

67

neomezené

ano

ne ne ne

Na základě zhodnocení finančních a nefinančních kritérií doporučuji společnosti THT financovat vertikální obráběcí centrum prostřednictvím leasingu od společnosti KB Leasing. Po zvážení výhody a nevýhody jednotlivých leasingových smluv a bankovních úvěrů jsem došla k závěru, že je pro společnost THT výhodnější, když si stroj pořídí formou leasingu. Finanční leasing nezatíží účetní zadlužení společnosti. THT pořizuje stroj z důvodu zvýšení kvality produkce a navýšení výrobní kapacity. Proto nebude mít zájem nový stroj prodávat a omezené možnosti disponovat se strojem by neměly vadit. Vyřízení leasingu bude pro společnost jednodušší a rychlejší a THT tak bude moci začít stroj rychleji využívat. Ze všech leasingových nabídek je pak nabídka od KB Leasing nejvýhodnější hned ze dvou důvodů. Hlavní výhodou je nejnižší současná hodnota výdajů a společnost KB Leasing také nabízí pojištění stroje s nejnižší sazbou pojištění (0,4 % z pořizovací ceny).

68

4.5 Závěr Většina společností využívá pro financování obnovy strojů cizího kapitálu. Firmy většinou volí ze dvou nejvýhodnějších variant financování – finanční leasing nebo bankovní úvěr. Každá z těchto forem financování má své výhody a nevýhody.

Cílem mé bakalářské práce bylo posoudit výhodnost financování nového výrobního stroje ve společnosti THT, s.r.o. Polička formou finančního leasingu a bankovního úvěru a následný výběr optimální varianty.

Bakalářskou práci jsem rozdělila do čtyř částí. První dvě části práce obsahují informace o finančním leasingu a bankovním úvěru, porovnání jejich obecných výhod a nevýhod při financování výrobního stroje a náležitosti potřebné pro uzavření leasingové smlouvy a smlouvy bankovního úvěru. Třetí kapitola obsahuje popis společnosti, jejího výrobního programu a konkurence. Na SWOT analýzu navazuje teoreticky a prakticky zpracovaná finanční analýza společnosti THT, s.r.o. Polička. Finanční analýza je zaměřena na vertikální a horizontální analýzu rozvahy, výkazu zisku a ztrát, dále obsahuje analýzu vývoje cash flow a ukazatelů rentability, likvidity, zadluženosti a aktivity firmy. Ve čtvrté části bakalářské práce jsem se nejprve věnovala bližšímu popisu předmětu financování a jeho využití ve firmě. Dále se zabývám východisky pro rozhodování o způsobu financování. Porovnání finančního leasingu a bankovního úvěru jsem provedla na nabídkách třech leasingových společností a třech bankovních institucí. Pro jejich porovnání jsem použila metodu diskontovaných výdajů na leasing a úvěr. K tomu bylo nutné stanovit velikost diskontní úrokové míry. Diskontní úrokovou míru jsem určila jako součin procenta inflace a daňového štítu. V dalším kroku jsem popsala základní charakteristiky jednotlivých produktů leasingových společností a bankovních institucí. Srovnání jednotlivých nabídek pro pořízení vertikálního obráběcího centra jsem provedla za shodného stavu věci, kdy se u jednotlivých nabídek shodovala doba poskytnutí úvěru a doba trvání leasingové smlouvy (5 let). Interval splácení jsem stanovila jako měsíční a mimořádná splátka u leasingu a částka hrazená z vlastních zdrojů společnosti, v případě financování bankovním úvěrem, tvořila 20 % z pořizovací ceny bez DPH.

69

Pro rozhodnutí o nejvýhodnější variantě financování jsem také přihlédla k nefinančním kritériím. Po zvážení všech finančních i nefinančních kritérií jsem společnosti THT, s.r.o. Polička doporučila financovat nový stroj prostřednictví nabídky od leasingové společnosti KB Leasing.

70

Použitá literatura [1] BENDA, V., et. al. Leasing v praxi: právní, účetní a daňové postupy včetně příkladů. Praha: Polygon, 2000. 384 s. ISBN 80-7273-001-0. [2] BLAHA, Z. S., JINDŘICHOVKÁ, I. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 3. vydání. Praha: Management Press, 2006. 194 s. ISBN 80-7261-145-3. [3] KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J. Finanční analýza - krok za krokem. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3. [4] POLIDAR, V. Management bank a bankovních obchodů. 2. vydání. Praha: Ekopress, 1999. 450 s. ISBN 80-86119-11-4. [5] RADOVÁ J., DVOŘÁK P., a MÁLEK J. Finanční matematika pro každého. 5. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 286 s. ISBN 80-247-1230-X. [6] RŮČKOVÁ, P. Finanční analýza – metody, ukazatele, využití v praxi. Praha: Grada Publishing, 2007. 118s. ISBN 978-80-247-1386-41. [7] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vydání. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9. [8] Příručka jakosti 2006 společnosti THT, s.r.o. Polička [9] Zákon č. 586/1992 Sb., ze dne 1. ledna 2008 o daních z příjmů. Seznam použitých internetových odkazů [10] Financování firem prostřednictvím bankovního úvěru [online]. [cit. 2007-11-17]. Dostupné

z WWW:


firem bankovni-uver/uvod/>. [11] Investiční

úvěr

[online].

[cit.

2007-11-17].

Dostupné

z

WWW:

z

WWW:

. [12] Investiční

úvěry

[online].

[cit.

2007-11-17].

.

71

Dostupné

[13] Investiční

úvěr

[online].

[cit.

2008–04-08].

Dostupné

z WWW:

. [14] Jak mají firmy financovat provoz a investiční výdaje [online]. 26.4.2005. [cit. 2007-11-17].

Dostupné

z

WWW:

. [15] Kdo

jsme

[online].

[cit.

2008–02-18]

Dostupné

z

WWW:

[16] Makroekonomická predikce České republiky [online]. [cit. 2008–04-08] Dostupné z WWW: . [17] Podnikatelé a malé firmy, veřejný a neziskový sektor – úvěry [online]. [cit.2008–04 -08]. Dostupné z WWW: . [18] Profi

úvěr

[online].

[cit.

2008–04-08]

Dostupné

z WWW:

. [19] Profil – základní informace [online]. [cit. 2008–04-08] Dostupné z WWW: . [20] Průvodce světem leasingu [online]. 3.11.2007. [cit. 2007-11-18]. Dostupné z WWW: . [21] INTER, J. Jak získat firemní úvěr [online]. [cit. 2007-11-16]. Dostupné z WWW: . [22] Základní informace o firmě [online]. [cit. 2008–02-18] Dostupné z WWW: .

72

Seznam tabulek, grafů a obrázků Seznam tabulek Tabulka č. 1. SWOT analýza společnosti THT .............................................................. 30 Tabulka č. 2. Vývoj aktiv a jejich relativní a absolutní změny za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) .............................................................................................................. 33 Tabulka č. 3. Vývoj pasiv a jejich relativní a absolutní změny za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) .............................................................................................................. 35 Tabulka č. 4. Vývoj položek výkazu zisku a ztrát za roky 2004 – 2007 (v tis. Kč a v %) ........................................................................................................................................ 37 Tabulka č. 5. Ukazatelé rentability ve společnosti THT (v %)……………………….. 42 Tabulka č. 6. Ukazatelé aktivity ve společnosti THT ..................................................... 45 Tabulka č. 7. Ukazatelé zadluženosti ve společnosti THT ............................................ 47 Tabulka č. 8. Ukazatelé likvidity ve společnosti THT .................................................. 49 Tabulka č. 9. Předpokládaný vývoj inflace v letech 2008 - 2013 .................................. 55 Tabulka č. 10. Předpokládaný vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v letech 2008 – 1013 (v %) ......................................................................................................... 57 Tabulka č. 11. Rekapitulace nabídky leasingu Komerční banky (v Kč) ........................ 59 Tabulka č. 12. Rekapitulace nabídky leasingu od společnosti ABC (v Kč) ................... 60 Tabulka č. 13. Rekapitulace nabídky leasingu od společnosti D. S. Leasing (v Kč) .... 61 Tabulka č. 14. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od Komerční banky (v Kč) .... 62 Tabulka č. 15. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od banky XYZ (v Kč) ........... 63 Tabulka č. 16. Rekapitulace nabídky bankovního úvěru od České spořitelny (v Kč) .... 64 Tabulka č. 17. Rekapitulace současných hodnot výdajů na leasing a úvěr u jednotlivých nabídek (v Kč) ................................................................................................................ 65 Tabulka č. 18. Finanční kritéria pro rozhodování o nejvýhodnější nabídce ................... 66 Tabulka č. 19. Nefinanční kritéria pro rozhodování o nejvýhodnější nabídce ............... 67

73

Seznam grafů Graf č. 1. Struktura aktiv (v %) ...................................................................................... 34 Graf č. 2. Struktura pasiv (v %) ...................................................................................... 36 Graf č. 3. Vývoj meziročních změn cash flow (v tis. Kč) ……………………………..39 Graf č. 4. Hodnoty ukazatelů likvidity ........................................................................... 50 Graf č. 5. Prognóza vývoje inflace v České republice pro rok 2008 a začátek roku 2009 ........................................................................................................................................ 54 Graf č. 6. Maastrichtské kritérium inflace a předpokládaný vývoj inflace v České republice.......................................................................................................................... 56

Seznam obrázků Obrázek č. 1. Logo společnosti THT, s.r.o. Polička ....................................................... 27 Obrázek č. 2. Vertikální obráběcí centrum typu MCFV 1060 STANDARD ................. 51

74

Seznam použitých zkratek THT – THT, s.r.o. Polička AČR – Armáda České republiky CF – cash flow MVČR – Ministerstvo vnitra České republiky

75

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 Příloha č. 3: Výkaz cash flow společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 Příloha č. 4: Přehled leasingových smluv uzavřených společností THT, s.r.o. Příloha č. 5: Současná hodnota výdajů na leasing pro mimořádnou splátku v hodnotě 20 % a 30 % (v Kč) Příloha č. 6: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra prostřednictvím leasingu Komerční banky Příloha č. 7: Splátkový kalendář leasingu od Komerční banky Příloha č. 8: Přepočet

výdajů

na

leasing

od

Komerční

banky

na současnou

hodnotu (v Kč) Příloha č. 9: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra od leasingové společnosti ABC. Příloha č. 10: Splátkový kalendář leasingu od společnosti ABC Příloha č. 11: Přepočet výdajů na leasing od leasingové společnosti ABC na současnou hodnotu (v Kč) Příloha č. 12: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra prostřednictvím Příloha č. 13: Splátkový kalendář leasingu od D. S. Leasing Příloha č. 14: Přepočet výdajů na leasing od D. S. Leasing na současnou hodnotu (v Kč) Příloha č. 15: Splátkový kalendář bankovního úvěru od Komerční banky Příloha č. 16: Přepočet

výdajů

na

úvěr

od

Komerční

banky

na současnou

hodnotu (v Kč) Příloha č. 17: Nabídka úvěru od banky XYZ Příloha č. 18: Splátkový kalendář bankovního úvěru od bankovního domu XYZ Příloha č. 19: Přepočet výdajů na úvěr banky XYZ na současnou hodnotu (v Kč) Příloha č. 20: Splátkový kalendář bankovního úvěru od České spořitelny

76

Přílohy Příloha č. 1: Rozvaha společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 Rozvaha k 31.12.

2004

AKTIVA A. B. B.I. B.II. B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.

AKTIVA CELKEM POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL DLOUHODOBÝ MAJETEK Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek OSTATNÍ AKTIVA - přechodné účty aktiv

D.I.

Časové rozlišení

PASIVA

CIZÍ ZDROJE Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci OSTATNÍ PASIVA - přechodné účty pasiv

C.I.

Časové rozlišení

77

2006

2007

Netto Netto Netto Netto 218 575 219 252 271 031 304 021 0 0 0 0 79 040 432 77 805 803

80 385 1 631 77 451 1 303

78 088 1 080 75 705 1 303

134 088 138 759 61 499 70 192 0 0 28 456 32 091 44 133 36 476

189 072 64 573 0 70 105 54 394

224 498 90 088 0 67 781 66 629 1 435 1 435

82 480 427 81 634 419

2 007

1 453

1 574

2 007

1 453

1 574

2004

PASIVA CELKEM VLASTNÍ KAPITÁL Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-)

A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V. B. B.I. B.II. B.III. B.IV. C.

2005

2005

2006

2007

218 575 219 252

271 031

159 775 163 862 1 980 1 980 30 414 198 198 142 019 146 182 15 548 15 088

201 805 1 980 915 198 149 621 49 091

304 021 225 612 1 980 915 198 179 300 43 219

58 042 6 778 8 449 42 085 730

54 882 8 771 8 669 37 442 0

67 605 3 984 8 991 54 630 0

76 680 0 9 369 67 311 0

730

508

1 621

758

508

1 621

1 729 1 729

Příloha č. 2: Výkaz zisku a ztrát společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 Výkaz zisku a ztrát k 31.12. položka

I.+II. I.+II.1. 2. 3. A.+B. + C. E.

Výkony a prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobků, služeb a zboží Změna stavu zásob vlastní výroby Aktivace Výkonová spotřeba a náklady na prodané zboží PŘIDANÁ HODNOTA Osobní náklady Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku

G. IV. H. * M N XI. O. * ** XIII. R. * ***

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST Mimořádné výnosy Mimořádné náklady MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

2004

2005

2006

2007

377 124 360 124 16 550 936 299 918 77 691 57 942 5 508

424 518 421 535 1 909 1 074 335 825 88 693 65 933 4 875

493 099 494 162 -2 344 1 281 360 257 132 842 71 856 4 168

605 236 595 855 -6 202 15 584 474 109 131 127 75 504 4 075

277

1 869

-4 824

-4 119

32 246 18 566 27 544 0 1 510 5 264 12 534 -13 247 14 397 1 218 67 1 151 15 548 21 526

20 281 10 617 25 680 0 2 340 7 269 13 050 -10 963 14 717 371 0 371 15 088 20 270

18 539 12 842 67 339 0 1 630 3 096 6 601 -18 937 48 402 689 0 689 49 091 64 522

49 032 42 385 62 315 0 1 968 3 640 9 574 -20 012 42 302 916 0 916 43 219 57 297

78

Příloha č. 3: Výkaz cash flow společnosti THT, s.r.o. za roky 2004 – 2007 PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH (tis. Kč) P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnost) Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A.1 Úpravy o nepeněžní operace A.1.1. Odpisy stálých aktiv a umořování opravné položky k nabytému majetku A.1.2. Změna stavu opravných položek, rezerv A.1.3. Zisk z prodeje stálých aktiv A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku A.1.5. Vyúčtované nákladové úroky s výjimkou kapitalizovaných a vyúčtované výnosové úroky A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace A.* Čistý peněžní tok z prov. činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim. položkami A.2. Změny stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu A.2.1. Změna stavu pohledávek z provozní činnosti, přechodných účtů aktiv A.2.2. Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti, přechodných účtů pasiv A.2.3. Změna stavu zásob Změna stavu krátkodobého finančního majetku nespadajícího do peněžních prostř. a A.2.4. ekvivalentů A.** Čistý peněžní tok z prov.činnosti před zdaněním, změnami prac. kapitálu a mim .položkami A.3. Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných A.4. Přijaté úroky A.5. Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a doměrky daně za minulá období A.6. Příjmy a výdaje spojené s mimořádným hospodářským výsledkem včetně daně z příjmů A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti

79

2007

54 393

2006 36 476

2005 44 134

2004 23 599

56 380 -10 015 -44 -3 984 -7 476 0 1 489 0 46 365 -6 143 6 582 12 789 -25 514

63 834 -11 368 -656 -4 787 -7 419 0 1 493 0 52 466 -9 391 -33 312 18 301 5 619

19 899 896 6 744 1 992 -9 927 0 2 088 0 20 795 -19 268 -4 950 -5 623 -8 695

20 375 -60 5 785 1 082 -8 390 0 1 462 0 20 315 8 018 96 868 -76 898 -11 952

0

0

0

0

40 222 -1 968 479 -13 700 916 25 950

43 074 -1 630 137 -15 110 689 27 160

1 528 -2 340 252 -4 961 371 -5 150

28 333 -1 510 48 -5 887 1 151 22 135

-1 778 7 476 0 5 698

-5 513 7 419 0 1 906

-1 434 9 927 0 8 493

-2 202 8 390 0 6 188

C.1. C.2. C.2.1. C.2.2. C.2.3. C.2.4. C.2.5. C.2.6. C.*** F. R.

Peněžní toky z finančních činností Dopady změn dlouhodobých resp. krátkodobých závazků Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty Zvýšení peněžních prostředků z důvodů zvýšení základního kapitálu, emisního ážia atd. Vyplacení podílů na vlastním jmění společníkům Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů Úhrada ztráty společníky Přímé platby na vrub fondů Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené daně Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků a ekvivalentů na konci období

80

0 -19 412 0 0 0 0 0 -19 412 -19 412 12 236 66 629

0 -11 149 0 0 0 0 500 -11 649 -11 149 17 917 54 393

0 -11 001 0 0 0 0 384 -11 385 -11 001 -7 658 36 476

0 -7 788 0 0 0 0 0 -7 788 -7 788 20 535 44 134

Příloha č. 4: Přehled leasingových smluv uzavřených společností THT, s.r.o. Finanční pronájem podle jednotlivých smluv o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci (finanční leasing): Předmět leasingu Škoda Fabia CNC řezací stůl Digitálně žízený svařovací stroj Octavia 2,0 Mercedes Atego Ford Tranzit 280 diesel Octavia Combi Ambiente 1,9

Zahájení listopad 2002 březen 2004 červen 2004 červenec 2004 prosinec 2004 březen 2006 listopad 2006

Doba trvání 36 měsíců 36 měsíců 36 měsíců 36 měsíců 36 měsíců 48 měsíců 36 měsíců

Ukončení říjen 2005 únor 2007 květen 2007 červen 2007 listopad 2007 únor 2010 říjen 2009

Celkový součet splátek nájemného bez daně z přidané hodnoty za celou dobu předpokládaného pronájmu:

92

76

x

x

x

Celkem splátky nájemného za celou dobu pronájmu 375

CNC řezací stůl Digitálně řízený svařovací stroj

602

399

399

67

x

1467

99

58

58

25

x

240

Octavia 2,0

308

190

190

95

x

783

Mercedes Atego Ford Tranzit 280 diesel Octavia Combi Ambiente 1,9 Součet splátek leasingových smluv

318

250

250

228

x

1046

x

x

252

139

302

693

x

x

176

161

295

632

1419

973

1325

715

597

Předmět leasingu

Škoda Fabia

Splátky k 31.12.2004

Splátky k 31.12.2005

Splátky k 31.12.2006

81

Splátky k 31.12.2007

Splátky v následují cích letech

Příloha č. 5: Současná hodnota výdajů na leasing pro mimořádnou splátku v hodnotě 20 % a 30 % (v Kč)

SH při akontaci 20 % SH při akontaci 30 %

7

KB Leasing 4 168 229,82 4 132 748,46

ABC 4 187 199,32 4 149 246,077

D.S. Leasing 4 291 883,46 4 240 913,60

V nabídce od společnosti ABC není uvedena možnost financování s 30 % akontací, ale pro nutnost rozhodnutí, jak vysokou mimořádnou splátku zvolit, jsem ji vypočítala (procento pro výpočet leasingové splátky klesalo lineárně).

82

Příloha č. 6: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra prostřednictvím leasingu Komerční banky

83

Příloha č. 7: Splátkový kalendář leasingu od Komerční banky Poplatek za Celková Pořadí Jistina úvěru Splátka jistiny Splátka Měsíc/rok vedení účtu měsíční splátky v Kč - úmor v Kč úroků v Kč v Kč platba v Kč 4 181 600,00 6/2008 1. 4 111 906,00 69 694,00 20 908,00 600,00 91 202,00 7/2008 2. 4 042 212,00 69 694,00 20 559,53 600,00 90 853,53 8/2008 3. 3 972 518,00 69 694,00 20 211,06 600,00 90 505,06 9/2008 4. 3 902 824,00 69 694,00 19 862,59 600,00 90 156,59 10/2008 5. 3 833 130,00 69 694,00 19 514,12 600,00 89 808,12 11/2008 6. 3 763 436,00 69 694,00 19 165,65 600,00 89 459,65 12/2008 7. 3 693 742,00 69 694,00 18 817,18 600,00 89 111,18 1/2009 8. 3 624 048,00 69 694,00 18 468,71 600,00 88 762,71 2/2009 9. 3 554 354,00 69 694,00 18 120,24 600,00 88 414,24 3/2009 10. 3 484 660,00 69 694,00 17 771,77 600,00 88 065,77 4/2009 11. 3 414 966,00 69 694,00 17 423,30 600,00 87 717,30 5/2009 12. 3 345 272,00 69 694,00 17 074,83 600,00 87 368,83 6/2009 13. 3 275 578,00 69 694,00 16 726,36 600,00 87 020,36 7/2009 14. 3 205 884,00 69 694,00 16 377,89 600,00 86 671,89 8/2009 15. 3 136 190,00 69 694,00 16 029,42 600,00 86 323,42 9/2009 16. 3 066 496,00 69 694,00 15 680,95 600,00 85 974,95 10/2009 17. 2 996 802,00 69 694,00 15 332,48 600,00 85 626,48 11/2009 18. 2 927 108,00 69 694,00 14 984,01 600,00 85 278,01 12/2009 19. 2 857 414,00 69 694,00 14 635,54 600,00 84 929,54 1/2010 20. 2 787 720,00 69 694,00 14 287,07 600,00 84 581,07 2/2010 21. 2 718 026,00 69 694,00 13 938,60 600,00 84 232,60 3/2010 22. 2 648 332,00 69 694,00 13 590,13 600,00 83 884,13 4/2010 23. 2 578 638,00 69 694,00 13 241,66 600,00 83 535,66 5/2010 24. 2 508 944,00 69 694,00 12 893,19 600,00 83 187,19 6/2010 25. 2 439 250,00 69 694,00 12 544,72 600,00 82 838,72 7/2010 26. 2 369 556,00 69 694,00 12 196,25 600,00 82 490,25 8/2010 27. 2 299 862,00 69 694,00 11 847,78 600,00 82 141,78 9/2010 28. 2 230 168,00 69 694,00 11 499,31 600,00 81 793,31 10/2010 29. 2 160 474,00 69 694,00 11 150,84 600,00 81 444,84 11/2010 30. 2 090 780,00 69 694,00 10 802,37 600,00 81 096,37 12/2010 31. 2 021 086,00 69 694,00 10 453,90 600,00 80 747,90 1/2011 32. 1 951 392,00 69 694,00 10 105,43 600,00 80 399,43 2/2011 33. 1 881 698,00 69 694,00 9 756,96 600,00 80 050,96 3/2011 34. 1 812 004,00 69 694,00 9 408,49 600,00 79 702,49

84

4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 Suma

35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

1 742 310,00 1 672 616,00 1 602 922,00 1 533 228,00 1 463 534,00 1 393 840,00 1 324 146,00 1 254 452,00 1 184 758,00 1 115 064,00 1 045 370,00 975 676,00 905 982,00 836 288,00 766 594,00 696 900,00 627 206,00 557 512,00 487 818,00 418 124,00 348 430,00 278 736,00 209 042,00 139 348,00 69 654,00 69 654,00

69 694,00 9 060,02 69 694,00 8 711,55 69 694,00 8 363,08 69 694,00 8 014,61 69 694,00 7 666,14 69 694,00 7 317,67 69 694,00 6 969,20 69 694,00 6 620,73 69 694,00 6 272,26 69 694,00 5 923,79 69 694,00 5 575,32 69 694,00 5 226,85 69 694,00 4 878,38 69 694,00 4 529,91 69 694,00 4 181,44 69 694,00 3 832,97 69 694,00 3 484,50 69 694,00 3 136,03 69 694,00 2 787,56 69 694,00 2 439,09 69 694,00 2 090,62 69 694,00 1 742,15 69 694,00 1 393,68 69 694,00 1 045,21 69 694,00 696,74 0,00 348,27 4 111 946,00 637 688,10

85

600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00

79 354,02 79 005,55 78 657,08 78 308,61 77 960,14 77 611,67 77 263,20 76 914,73 76 566,26 76 217,79 75 869,32 75 520,85 75 172,38 74 823,91 74 475,44 74 126,97 73 778,50 73 430,03 73 081,56 72 733,09 72 384,62 72 036,15 71 687,68 71 339,21 70 990,74 948,27 4 785 634,10

Příloha č. 8: Přepočet výdajů na leasing od Komerční banky na současnou hodnotu (v Kč) Rok 2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

Suma splátek

Úrok

1 676 496,13 139 038,13 1 042 153,50 198 625,50 991 973,82 148 445,82 941 794,14 98 266,14 891 614,46 48 086,46 287 002,05 5 226,05 5 831 034,10 637 688,10

Daňově uznatelná splátka =

Odpisy 574 970,00 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 6 390 007,50

Snížení daňového základu 714 008,13 1 361 633,00 1 311 453,32 1 261 273,64 1 211 093,96 1 168 233,55

Daňová úspora 149 941,71 272 326,60 249 176,13 239 641,99 230 107,85 221 964,37 7 027 695,60 1 363 158,66

suma splátek doba splatnosti leasingu

Daňový štít = daňově uznatelná splátka x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na leasing = leasingová splátka – daňový štít

86

Výdaje na Odúročitel úvěr 1 526 554,42 1,0435 769 826,90 1,0371 742 797,69 1,0747 702 152,15 1,1008 661 506,61 1,1276 65 037,68 1,1549 4 467 875,44

Současná hodnota 1 462 917,51 742 288,01 691 167,48 637 856,24 586 650,06 56 314,55 4 177 193,86

Příloha č. 9: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra od leasingové společnosti ABC.

87

Příloha č. 10: Splátkový kalendář leasingu od společnosti ABC Pořadí Měsíc/rok splátky 6/2008 6/2008 7/2008 8/2008 9/2008 10/2008 11/2008 12/2008 1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011

0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34.

Mimořádná splátka bez DPH v Kč 1 045 400,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Splátka bez DPH v Kč 0,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00

88

Celkem splátka bez DPH v Kč 1 045 400,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00

4/2011 35. 5/2011 36. 6/2011 37. 7/2011 38. 8/2011 39. 9/2011 40. 10/2011 41. 11/2011 42. 12/2011 43. 1/2012 44. 2/2012 45. 3/2012 46. 4/2012 47. 5/2012 48. 6/2012 49. 7/2012 50. 8/2012 51. 9/2012 52. 10/2012 53. 11/2012 54. 12/2012 55. 1/2013 56. 2/2013 57. 3/2013 58. 4/2013 59. 5/2013 60. Zůstatková hodnota Suma

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 1 000,00

89

80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 80 421,00 1 000,00 5 871 660,00

Příloha č. 11: Přepočet výdajů na leasing od leasingové společnosti ABC na současnou hodnotu (v Kč) Rok 2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

Suma splátek Daňově uznatelná splátka 1 608 347,00 1 174 332,00 965 052,00 1 174 332,00 965 052,00 1 174 332,00 965 052,00 1 174 332,00 965 052,00 1 174 332,00 403 105,00 1 174 332,00 5 871 660,00 7 045 992,00

Daňově uznatelná splátka =

Daňový štít Výdaje na leasing Odúročitel Současná hodnota 246 609,72 1 361 737,28 1,0435 1 304 971,04 234 866,40 730 185,60 1,0371 704 064,80 223 123,08 741 928,92 1,0747 690 359,10 223 123,08 741 928,92 1,1008 673 990,66 223 123,08 741 928,92 1,1276 657 971,73 223 123,08 179 981,92 1,1549 155 841,99 1 373 968,44 4 497 691,56 4 187 199,32

suma splátek doba splatnosti leasingu

Daňový štít = daňově uznatelná splátka x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na leasing = leasingová splátka – daňový štít

90

Příloha č. 12: Nabídka financování vertikálního obráběcího centra prostřednictvím

91

Příloha č. 13: Splátkový kalendář leasingu od D. S. Leasing Měsíc/rok 6/2008 6/2008 7/2008 8/2008 9/2008 10/2008 11/2008 12/2008 1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011

Pořadí splátky 0. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34.

Mimořádná splátka bez DPH v Kč 1 045 400,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

92

Splátka bez DPH v Kč 0,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00

Celkem splátka bez DPH v Kč 1 045 400,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00

4/2011 35. 5/2011 36. 6/2011 37. 7/2011 38. 8/2011 39. 9/2011 40. 10/2011 41. 11/2011 42. 12/2011 43. 1/2012 44. 2/2012 45. 3/2012 46. 4/2012 47. 5/2012 48. 6/2012 49. 7/2012 50. 8/2012 51. 9/2012 52. 10/2012 53. 11/2012 54. 12/2012 55. 1/2013 56. 2/2013 57. 3/2013 58. 4/2013 59. 5/2013 60. Zůstatková hodnota Suma

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

93

82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 1 000,00

82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 82 890,00 1 000,00 6 019 800,00

Příloha č. 14: Přepočet výdajů na leasing od D. S. Leasing na současnou hodnotu (v Kč) Rok 2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

Suma splátek Daňově uznatelná splátka 1 625 630,00 1 203 960,00 994 680,00 1 203 960,00 994 680,00 1 203 960,00 994 680,00 1 203 960,00 994 680,00 1 203 960,00 415 450,00 1 203 960,00 6 019 800,00 7 223 760,00

Daňově uznatelná splátka =

Daňový štít Výdaje na leasing Odúročitel Současná hodnota 252 831,60 1 372 798,40 1,0435 1 315 571,06 240 792,00 753 888,00 1,0371 726 919,29 228 752,40 765 927,60 1,0747 712 689,68 228 752,40 765 927,60 1,1008 695 791,79 228 752,40 765 927,60 1,1276 679 254,70 228 752,40 186 697,60 1,1549 161 656,94 1 408 633,20 4 611 166,80 4 291 883,46

suma splátek doba splatnosti leasingu

Daňový štít = daňově uznatelná splátka x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na leasing = leasingová splátka – daňový štít

94

Příloha č. 15: Splátkový kalendář bankovního úvěru od Komerční banky

Měsíc/rok

6/2008 7/2008 8/2008 9/2008 10/2008 11/2008 12/2008 1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011

Pořadí splátky

Jistina úvěru v Kč

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.

5 227 000,00 5 139 883,00 5 052 766,00 4 965 649,00 4 878 532,00 4 791 415,00 4 704 298,00 4 617 181,00 4 530 064,00 4 442 947,00 4 355 830,00 4 268 713,00 4 181 596,00 4 094 479,00 4 007 362,00 3 920 245,00 3 833 128,00 3 746 011,00 3 658 894,00 3 571 777,00 3 484 660,00 3 397 543,00 3 310 426,00 3 223 309,00 3 136 192,00 3 049 075,00 2 961 958,00 2 874 841,00 2 787 724,00 2 700 607,00 2 613 490,00 2 526 373,00 2 439 256,00 2 352 139,00

Splátka Poplatek za Splátka jistiny - úmor vedení účtu úroků v Kč v Kč v Kč

87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00

95

26 135,00 25 699,42 25 263,83 24 828,25 24 392,66 23 957,08 23 521,49 23 085,91 22 650,32 22 214,74 21 779,15 21 343,57 20 907,98 20 472,40 20 036,81 19 601,23 19 165,64 18 730,06 18 294,47 17 858,89 17 423,30 16 987,72 16 552,13 16 116,55 15 680,96 15 245,38 14 809,79 14 374,21 13 938,62 13 503,04 13 067,45 12 631,87 12 196,28

600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00

Celková měsíční platba v Kč

113 852,00 113 416,42 112 980,83 112 545,25 112 109,66 111 674,08 111 238,49 110 802,91 110 367,32 109 931,74 109 496,15 109 060,57 108 624,98 108 189,40 107 753,81 107 318,23 106 882,64 106 447,06 106 011,47 105 575,89 105 140,30 104 704,72 104 269,13 103 833,55 103 397,96 102 962,38 102 526,79 102 091,21 101 655,62 101 220,04 100 784,45 100 348,87 99 913,28

3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 Suma

34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

2 265 022,00 2 177 905,00 2 090 788,00 2 003 671,00 1 916 554,00 1 829 437,00 1 742 320,00 1 655 203,00 1 568 086,00 1 480 969,00 1 393 852,00 1 306 735,00 1 219 618,00 1 132 501,00 1 045 384,00 958 267,00 871 150,00 784 033,00 696 916,00 609 799,00 522 682,00 435 565,00 348 448,00 261 331,00 174 214,00 87 097,00 0,00

87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 117,00 87 097,00

11 760,70 11 325,11 10 889,53 10 453,94 10 018,36 9 582,77 9 147,19 8 711,60 8 276,02 7 840,43 7 404,85 6 969,26 6 533,68 6 098,09 5 662,51 5 226,92 4 791,34 4 355,75 3 920,17 3 484,58 3 049,00 2 613,41 2 177,83 1 742,24 1 306,66 871,07 435,49

5 227 000,00 797 114,55

96

600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00 600,00

99 477,70 99 042,11 98 606,53 98 170,94 97 735,36 97 299,77 96 864,19 96 428,60 95 993,02 95 557,43 95 121,85 94 686,26 94 250,68 93 815,09 93 379,51 92 943,92 92 508,34 92 072,75 91 637,17 91 201,58 90 766,00 90 330,41 89 894,83 89 459,24 89 023,66 88 588,07 88 132,49 6 060 114,55

Příloha č. 16: Přepočet výdajů na úvěr od Komerční banky na současnou hodnotu (v Kč) Rok

Suma splátek

Úrok

2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

1 676 496,138 139 038,13 1 042 153,50 198 625,50 991 973,82 148 445,82 941 794,14 98 266,14 891 614,46 48 086,46 287 002,05 5 226,05 5 831 034,10 637 688,10

Odpisy 574 970,00 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 6 390 007,50

Snížení daňového základu 714 008,13 1 361 633,00 1 311 453,32 1 261 273,64 1 211 093,96 1 168 233,55

Daňová úspora 149 941,71 272 326,60 249 176,13 239 641,99 230 107,85 221 964,37 7 027 695,60 1 363 158,66

Výdaje na Odúročitel úvěr 1 526 554,42 1,0435 769 826,90 1,0371 742 797,69 1,0747 702 152,15 1,1008 661 506,61 1,1276 65 037,68 1,1549 4 467 875,44

Současná hodnota 1 462 917,51 742 288,01 691 167,48 637 856,24 586 650,06 56 314,55 4 177 193,86

Snížení daňového základu = úrok + odpisy Daňová úspora = snížení daňového základu x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na úvěr = suma splátek – daňová úspora

8

Sumu splátek v roce 2008 tvoří zaplacené splátky bankovního úvěru + 20 % z hodnoty pořizovací ceny stroje bez DPH, které vynaloží THT z vlastních zdrojů.

97

Příloha č. 17: Nabídka úvěru od banky XYZ

98

99

Příloha č. 18: Splátkový kalendář bankovního úvěru od bankovního domu XYZ

Splátka jistiny Splátka úroků - úmor v Kč v Kč

Poplatek za vedení účtu v Kč

Celková měsíční platba v Kč

Pořadí splátky

Jistina úvěru v Kč

6/2008 7/2008 8/2008 9/2008 10/2008 11/2008 12/2008

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

4 181 600,00 4 111 906,00 4 042 212,00 3 972 518,00 3 902 824,00 3 833 130,00 3 763 436,00 3 693 742,00

69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00

19 933,69 19 601,46 19 269,22 18 936,99 18 604,76 18 272,53 17 940,30

300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00

89 927,69 89 595,46 89 263,22 88 930,99 88 598,76 88 266,53 87 934,30

1/2009 2/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34.

3 624 048,00 3 554 354,00 3 484 660,00 3 414 966,00 3 345 272,00 3 275 578,00 3 205 884,00 3 136 190,00 3 066 496,00 2 996 802,00 2 927 108,00 2 857 414,00 2 787 720,00 2 718 026,00 2 648 332,00 2 578 638,00 2 508 944,00 2 439 250,00 2 369 556,00 2 299 862,00 2 230 168,00 2 160 474,00 2 090 780,00 2 021 086,00 1 951 392,00 1 881 698,00 1 812 004,00

69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00

17 608,07 17 275,84 16 943,61 16 611,37 16 279,14 15 946,91 15 614,68 15 282,45 14 950,22 14 617,99 14 285,76 13 953,52 13 621,29 13 289,06 12 956,83 12 624,60 12 292,37 11 960,14 11 627,90 11 295,67 10 963,44 10 631,21 10 298,98 9 966,75 9 634,52 9 302,29 8 970,05

300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00

87 602,07 87 269,84 86 937,61 86 605,37 86 273,14 85 940,91 85 608,68 85 276,45 84 944,22 84 611,99 84 279,76 83 947,52 83 615,29 83 283,06 82 950,83 82 618,60 82 286,37 81 954,14 81 621,90 81 289,67 80 957,44 80 625,21 80 292,98 79 960,75 79 628,52 79 296,29 78 964,05

Měsíc/rok

100

4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 Suma

35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60.

1 742 310,00 1 672 616,00 1 602 922,00 1 533 228,00 1 463 534,00 1 393 840,00 1 324 146,00 1 254 452,00 1 184 758,00 1 115 064,00 1 045 370,00 975 676,00 905 982,00 836 288,00 766 594,00 696 900,00 627 206,00 557 512,00 487 818,00 418 124,00 348 430,00 278 736,00 209 042,00 139 348,00 69 654,00 0,00

69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 694,00 69 654,00

8 637,82 8 305,59 7 973,36 7 641,13 7 308,90 6 976,67 6 644,44 6 312,20 5 979,97 5 647,74 5 315,51 4 983,28 4 651,05 4 318,82 3 986,58 3 654,35 3 322,12 2 989,89 2 657,66 2 325,43 1 993,20 1 660,97 1 328,73 996,50 664,27 332,04

4 181 600,00

607 639,79

101

300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00

78 631,82 78 299,59 77 967,36 77 635,13 77 302,90 76 970,67 76 638,44 76 306,20 75 973,97 75 641,74 75 309,51 74 977,28 74 645,05 74 312,82 73 980,58 73 648,35 73 316,12 72 983,89 72 651,66 72 319,43 71 987,20 71 654,97 71 322,73 70 990,50 70 658,27 70 286,04 4 807 571,83

Příloha č. 19: Přepočet výdajů na úvěr banky XYZ na současnou hodnotu (v Kč) Rok

Suma splátek

Úrok

Odpisy

2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

1 667 916,959 1 029 297,55 981 456,24 933 614,94 885 773,63 354 912,52 5 852 971,83

132 558,95 189 369,55 141 528,24 93 686,94 45 845,63 4 982,52 607 971,83

574 970,00 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 6 390 007,50

Snížení daňového Daňová Výdaje na Odúročitel základu úspora úvěr 707 528,95 148 581,08 1 519 335,87 1,0435 1 352 377,05 270 475,41 758 822,14 1,0371 1 304 535,74 247 861,79 733 594,45 1,0747 1 256 694,44 238 771,94 694 842,99 1,1008 1 208 853,13 229 682,09 656 091,54 1,1276 1 167 990,02 221 918,10 132 994,41 1,1549 6 997 979,33 1 357 290,42 4 362 687,00

Současná hodnota 1 455 999,88 731 676,93 682 603,94 631 216,38 581 847,76 115 156,65 4 198 501,54

Snížení daňového základu = úrok + odpisy Daňová úspora = snížení daňového základu x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na úvěr = suma splátek – daňová úspora

9

Sumu splátek v roce 2008 tvoří zaplacené splátky bankovního úvěru + 20 % z hodnoty pořizovací ceny stroje bez DPH, které vynaloží THT z vlastních zdrojů.

102

Příloha č. 20: Splátkový kalendář bankovního úvěru od České spořitelny

Poplatek za Jistina úvěru Splátka jistiny Splátka vedení účtu v Kč v Kč úroků v Kč v Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32.

0,00 0,00 0,00 4 183 000,00 4 183 000,00 4 183 000,00 4 183 000,00 4 183 000,00 4 183 000,00 4 108 000,00 4 033 000,00 3 958 000,00 3 883 000,00 3 808 000,00 3 733 000,00 3 658 000,00 3 583 000,00 3 508 000,00 3 433 000,00 3 358 000,00 3 283 000,00 3 208 000,00 3 133 000,00 3 058 000,00 2 983 000,00 2 908 000,00 2 833 000,00 2 758 000,00 2 683 000,00 2 608 000,00 2 533 000,00 2 458 000,00 2 383 000,00

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00

0,00 0,00 0,00 25 795,17 25 795,17 25 795,17 25 795,17 25 795,17 25 795,17 25 332,67 24 870,17 24 407,67 23 945,17 23 482,67 23 020,17 22 557,67 22 095,17 21 632,67 21 170,17 20 707,67 20 245,17 19 782,67 19 320,17 18 857,67 18 395,17 17 932,67 17 470,17 17 007,67 16 545,17 16 082,67 15 620,17 15 157,67

103

0,00 0,00 0,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00

Celková měsíční platba v Kč 0,00 0,00 0,00 26 095,17 26 095,17 26 095,17 26 095,17 26 095,17 101 095,17 100 632,67 100 170,17 99 707,67 99 245,17 98 782,67 98 320,17 97 857,67 97 395,17 96 932,67 96 470,17 96 007,67 95 545,17 95 082,67 94 620,17 94 157,67 93 695,17 93 232,67 92 770,17 92 307,67 91 845,17 91 382,67 90 920,17 90 457,67

Měsíc

Rok

prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen

2007 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2008 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2009 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010 2010

33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65.

2 308 000,00 2 233 000,00 2 158 000,00 2 083 000,00 2 008 000,00 1 933 000,00 1 858 000,00 1 783 000,00 1 708 000,00 1 633 000,00 1 558 000,00 1 483 000,00 1 408 000,00 1 333 000,00 1 258 000,00 1 183 000,00 1 108 000,00 1 033 000,00 958 000,00 883 000,00 808 000,00 733 000,00 658 000,00 583 000,00 508 000,00 433 000,00 358 000,00 283 000,00 208 000,00 133 000,00 58 000,00 0,00 0,00

75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 75 000,00 58 000,00 0,00

14 695,17 14 232,67 13 770,17 13 307,67 12 845,17 12 382,67 11 920,17 11 457,67 10 995,17 10 532,67 10 070,17 9 607,67 9 145,17 8 682,67 8 220,17 7 757,67 7 295,17 6 832,67 6 370,17 5 907,67 5 445,17 4 982,67 4 520,17 4 057,67 3 595,17 3 132,67 2 670,17 2 207,67 1 745,17 1 282,67 820,17 357,67 0,00

104

300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 300,00 0,00

89 995,17 89 532,67 89 070,17 88 607,67 88 145,17 87 682,67 87 220,17 86 757,67 86 295,17 85 832,67 85 370,17 84 907,67 84 445,17 83 982,67 83 520,17 83 057,67 82 595,17 82 132,67 81 670,17 81 207,67 80 745,17 80 282,67 79 820,17 79 357,67 78 895,17 78 432,67 77 970,17 77 507,67 77 045,17 76 582,67 76 120,17 58 657,67 5 062 555,17

září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen

2010 2010 2010 2010 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2011 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2013

Příloha č. 21: Přepočet výdajů na úvěr od Komerční banky na současnou hodnotu (v Kč) Rok

Suma splátek

2 008 2009 2010 2011 2012 2013 Suma

1 576 081,5010 1 160 417,00 1 093 817,00 1 027 217,00 960 617,00 288 405,67 6 106 555,17

Úrok 229 381,50 256 817,00 190 217,00 123 617,00 57 017,00 4 205,67 861 255,17

Odpisy 574 970,00 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 1 163 007,50 6 390 007,50

Snížení daňového Daňová Výdaje na Odúročitel základu úspora úvěr 804 351,50 168 913,82 1 407 167,69 1,0435 1 419 824,50 283 964,90 876 452,10 1,0371 1 353 224,50 257 112,66 836 704,35 1,0747 1 286 624,50 244 458,66 782 758,35 1,1008 1 220 024,50 231 804,66 728 812,35 1,1276 1 167 213,17 221 770,50 66 635,17 1,1549 7 251 262,67 1 377 739,91 4 728 815,26

Současná hodnota 1 348 507,60 845 098,93 778 546,89 711 081,35 646 339,43 57 697,78 4 387 271,98

Snížení daňového základu = úrok + odpisy Daňová úspora = snížení daňového základu x sazba daně z příjmu právnických osob Výdaje na úvěr = suma splátek – daňová úspora

10

Sumu splátky v roce 2008 tvoří zaplacené splátky bankovního úvěru + 20 % z hodnoty pořizovací ceny stroje bez DPH, které tvoří zajištění a je společností THT, s.r.o. v tomto roce také zaplaceno.

105