PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

PojistnÈ rozpravy 21

POJISTNÃ TEORETICK› BULLETIN 2007

ISSN 0862-6162

OBSAH Semin·¯ pr·vnÌk˘ »AP ñ letos jiû patn·ct˝ roËnÌk ................................................................................. 4 Workshop of the lawyers of Czech insurance Association ñ 15th Anniversary Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Vl·dnÌ n·vrh novely z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla .................. 6 Governmental Bill of Amendment to Act 168/1999 Coll. on Motor Third-party Liability JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl PojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel a v˝lohy pr·vnÌ ochrany ........................................................................ 22 Motor Insurance and Legal Expenses Ing. Josef »Ìûek N·vrh smÏrnice k solventnosti pojiöùoven zve¯ejnÏn ............................................................................ 27 Proposal for Directive of European Parliament and of Council on taking-up and pursuit of Business of Insurance and Reinsurance ñ Solvency II Ing. Josef Keller Zvl·ötnosti regulace na pojistn˝ch trzÌch ............................................................................................... 45 Specifics of Insurance Market Regulation prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc. CEA k soukromÈmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ .......................................................................................... 51 CEA and Private Health Insurance Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. Trh soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ ñ 2. Ë·st .................................................................................... 56 Private Health Insurance Market ñ Part 2 Tom·ö Roubal, Kate¯ina JelÌnkov·, Petr Bohumsk˝ Nov· evropsk· regulace pro provozov·nÌ zajiötÏnÌ ............................................................................... 74 New European Regulation for Reinsurance JUDr. Erika MaË·kov·, LL.M Regulace pojiöùovnictvÌ v EvropskÈ unii ñ 2. Ë·st .................................................................................. 81 P¯eklad z publikace Bertranda Labilloye: EUROPEAN INSURANCE REGULATION Insurance Regulation in European Union Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc. BÌl· kniha CEA o pojistitelnosti odpovÏdnosti za ökodu na ûivotnÌm prost¯edÌ ............................... 115 CEA White Paper on Insurability of Environmental Liability Ing. V·clav Zik·n Zpr·va EvropskÈho parlamentu o naplÚov·nÌ z·vÏr˘ BÌlÈ knihy o politice finanËnÌch sluûeb (2005ñ2010) .............................................................................................................................. 119 Report of European Parliament on Financial Services Policy (2005ñ2010) ñ White Paper Ing. Josef »Ìûek »eskoslovensk˝ leteck˝ pool (pokus o rekonstrukci historie existence poolu) ...................................... 124 Czechoslovak Aviation Pool (Attempt to reconstruct history) JUDr. Petr Z·ruba

V˝bÏr a p¯eklad resumÈ do angliËtiny: Ing. Josef »Ìûek

Semin·¯ pr·vnÌk˘ »AP ñ letos jiû patn·ct˝ roËnÌk Ve dnech 3. ñ 4. ¯Ìjna 2007 se konal jiû patn·ct˝ roËnÌk semin·¯e pr·vnÌk˘ »eskÈ asociace pojiöùoven (»AP). Jde o dlouhodobou tradici. SvÏdËÌ to rovnÏû o kvalitÏ p¯Ìpravy semin·¯e a jeho vysokÈ odbornÈ ˙rovni. CÌlem tohoto semin·¯e vûdy bylo sezn·mit ˙ËastnÌky s Ñnovinkamiì v oblasti legislativy, t˝kajÌcÌ se pojiöùovnictvÌ a s n·vrhy nov˝ch pr·vnÌch p¯edpis˘, zab˝vat se aplikacÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ do praxe a vymÏÚovat si vz·jemnÏ zkuöenosti, resp. konzultovat pr·vnÌ problÈmy. O semin·¯ byl vûdy znaËn˝ z·jem. Nap¯Ìklad letoönÌho roËnÌku se ˙Ëastnilo p¯es devades·t pr·vnÌk˘ z Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP. ⁄ËastnÌci semin·¯e, zejmÈna ËlenovÈ legislativnÌ sekce »AP, mÏli moûnost se podÌlet na tvorbÏ programu semin·¯e, p¯ÌpadnÏ zasÌlat podnÏty pro diskusi, workshopy apod. V nÏkter˝ch letech ñ v z·vislosti na tÈmatu ñ bylo po¯izov·ny i z·pisy, obsahujÌcÌ spoleËn· hodnocenÌ vybran˝ch pr·vnÌch ot·zek. K jednotliv˝m tÈmat˘m byli zajiöùov·ni öpiËkovÌ lekto¯i z ˙st¯ednÌch org·n˘ st·tnÌ spr·vy, vysok˝ch ökol, ale takÈ advok·ti specializovanÌ na konkrÈtnÌ oblast pr·va. V˝znamnou roli vûdy sehr·vali i lekto¯i z Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP. Letos se na semin·¯i aktivnÏ podÌleli lekto¯i z Ministerstva financÌ, Ministerstva spravedlnosti a »eskÈ n·rodnÌ banky se zamÏ¯enÌm p¯edevöÌm na n·vrh z·kona o pojiöùovnictvÌ a na n·vrh (novÈho) obËanskÈho z·konÌku Ëi obchodnÌho z·kona. Novelu z·kona o odpovÏdnosti za ökodu p¯i v˝konu ve¯ejnÈ moci a nÏkter· rozhodnutÌ NejvyööÌho soudu »R p¯edstavil jeden z jeho soudc˘. Lekto¯i z pojiöùoven se vÏnovali nap¯Ìklad komparaci platnÈho z·kona o pojistnÈ smlouvÏ a navrhovanÈho (novÈho) obËanskÈho z·konÌku, n·plni Ëinnosti Compliance Officer v pojiöùovnÏ a praktick˝m zkuöenostem z aplikace z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. Ko¯enÌm semin·¯˘ b˝v· diskuse. V letoönÌm roce byla nesmÌrnÏ zajÌmav·, pokud jde o zejmÈna o aplikaci z·kona o pojiöùovacÌch zprost¯edkovatelÌch a likvid·torech pojistn˝ch ud·lostÌ. Dotkla se plnÏnÌ informaËnÌch povinnostÌ pojiöùovacÌmi zprost¯edkovateli, odbornÈ zp˘sobilosti, resp. doökolov·nÌ, prov·dÏnÌ Ñ¯·dnÈ anal˝zyì apod. StejnÏ tak znaËn· pozornost byla vÏnov·na problematice compliance, a to i v souvislosti s p¯Ìpravou novÈho z·kona o pojiöùovnictvÌ (jedna z prov·dÏcÌch vyhl·öek m· upravovat ¯ÌdicÌ a kontrolnÌ systÈm pojiöùovny) a perspektivnÏ v souvislosti s implementacÌ smÏrnice Ëi smÏrnic k solventnosti (Solvency II). Ze semin·¯e vyplynuly pro pr·vnÌky Ëlensk˝ch pojiöùoven »AP i urËitÈ v˝zvy, nap¯Ìklad pokud jde o vymezenÌ nÏkter˝ch pojm˘ v r·mci p¯ÌmÈ ˙pravy pojistnÈ smlouvy Ëi o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu nebo p¯ÌpadnÈ zjednoduöenÌ registrace pojiöùovacÌch zprost¯edkovatel˘ apod. Informaci o semin·¯i uv·dÌm p¯edevöÌm z toho d˘vodu, ûe podle mÈho n·zoru je jÌm v urËitÈ mÌ¯e naplÚov·n jeden z cÌl˘, resp. posl·nÌ, »AP, a to je Ñpodpora vÏdeckÈ Ëinnosti t˝kajÌcÌ se aktivit pojiöùovenì. V û·dnÈm p¯ÌpadÏ nejde pouze o ÑökolenÌì. Zp˘sob pr·vnÌ anal˝zy vybran˝ch problÈm˘, kter˝ byl uplatÚov·n na semin·¯i pr·vnÌk˘, a to platÌ i o tom letoönÌm, zejmÈna pokud jde o r˘znÈ komparace, se blÌûÌ nebo rovn· vÏdeckÈmu p¯Ìstupu. 4


Semin·¯e pr·vnÌk˘ byly a jistÏ nad·le budou takÈ zdrojem odborn˝ch tÈmat, kter· budou p¯enesena do tohoto pojistnÏ teoretickÈho bulletinu ñ do Pojistn˝ch rozprav. Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., p¯edseda redakËnÌho kruhu Pojistn˝ch rozprav

ResumÈ WORKSHOP OF THE LAWYERS OF THE CZECH INSURANCE ASSOCIATION ñ 15th ANNIVERSARY In the beginning of October 2007 a workshop of the lawyers of the member insurance companies was held. Top lecturers from the Ministry of Finance, the Ministry of Justice and the Czech National Bank, lecturers from the universities as well as specialized lawyers/barristers informed over 90 participants of the ìnewsî in the area of legislation relating to insurance. As before, important presentations have been delivered by lawyers from the »AP member companies.


5

VL¡DNÕ N¡VRH NOVELY Z¡KONA ». 168/1999 SB., O POJIäTÃNÕ ODPOVÃDNOSTI Z PROVOZU VOZIDLA JUDr. Jana »echov·, PhDr. VladimÌr P¯ikryl, Ministerstvo financÌ ([email protected], [email protected])

V souËasnÈ dobÏ je v PS P»R projedn·v·n vl·dnÌ n·vrh z·kona, kter˝m se mÏnÌ z·kon Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiöùovnictvÌ), ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, z·kon Ë. 56/2001 Sb., o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch a o zmÏnÏ z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), ve znÏnÌ z·kona Ë. 307/1999 Sb., ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, a z·kon Ë. 48/1997 Sb., o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ a o zmÏnÏ a doplnÏnÌ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, snÏmovnÌ tisk Ë. 250. N·vrh z·kona je zejmÈna implementacÌ smÏrnice 2005/14/ES, tzv. p·tÈ motorovÈ smÏrnice. JejÌm cÌlem je dalöÌ harmonizace pr·vnÌch p¯edpis˘ Ëlensk˝ch st·t˘ t˝kajÌcÌ se tohoto pojiötÏnÌ, a to zejmÈna s ohledem na zjednoduöenÌ a zlepöenÌ podmÌnek zÌsk·nÌ pojistnÈ ochrany a odpovÌdajÌcÌ n·hrady ökody zp˘sobenÈ provozem vozidla. SouËasnÏ s tÌm doch·zÌ i k nÏkter˝m ˙prav·m reagujÌcÌm na dosavadnÌ zkuöenosti z praktickÈ aplikace z·kona a k p¯ehodnocenÌ dosavadnÌho zp˘sobu transpozice p¯edchozÌch smÏrnic ES. N·vrh byl Ministerstvem financÌ, po konzultacÌch s »KP a »AP, zpracov·n v polovinÏ roku 2006, avöak pr˘tahy s vytvo¯enÌm novÈ vl·dy odsunuly jeho p¯edloûenÌ tÈto novÈ vl·dÏ aû na konec minulÈho roku, p¯iËemû LegislativnÌ rada vl·dy tento n·vrh projednala, po vyû·dan˝ch form·lnÌch ˙prav·ch, aû 31. kvÏtna 2007. Vl·da p¯edloûila PoslaneckÈ snÏmovnÏ Parlamentu »R n·vrh z·kona 3. 7. 2007, ta ho projednala v prvnÌm ËtenÌ 24. ¯Ìjna 2007 na svÈ 22. sch˘zi. TÌm se v˝raznÏ odd·lil termÌn pro nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona, p¯estoûe implementaËnÌ lh˘ta pro p·tou motorovou smÏrnici byla stanovena na 11. Ëerven 2007. D˘vodov· zpr·va k tomuto n·vrhu öiroce popisuje st·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravu i navrhovanÈ zmÏny. JejÌ nejd˘leûitÏjöÌ Ë·sti v·m chceme tÌmto Ël·nkem p¯iblÌûit. OpakovanÈ p¯ipomenutÌ prvorepublikovÈ historie nenÌ samo˙ËelnÈ, ale mÏlo by pouk·zat na tehdejöÌ vyspÏlost ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du, tedy na historii, ze kterÈ lze Ëerpat, a kterou zdaleka nem· ani ¯ada dneönÌch zemÌ EU, resp. EHP. M·me tÌm na mysli p¯edevöÌm z·kon Ë. 81/1935 Sb. z. a n., o jÌzdÏ motorov˝mi vozidly, kter˝m bylo obecnÏ zavedeno povinnÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem tÏchto vozidel. Naopak, v obdobÌ centr·lnÏ ¯ÌzenÈ ekonomiky mÏlo toto pojiötÏnÌ formu z·konnÈho pojiötÏnÌ se vöemi prvky monopolnÌho, nekonkurenËnÌho pojiötÏnÌ. P¯ipomeÚme, ûe z hlediska jeho ekonomiky vedlo k tvorbÏ nÏkolikamiliardovÈho deficitu zejmÈna z d˘vodu politickÈho rozhodov·nÌ o sazb·ch pojistnÈho, s jehoû dopady se vyrovn·v·me dodnes.

6


Charakteristika st·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravy Z·sadnÌ zmÏna zp˘sobu provozov·nÌ tohoto pojiötÏnÌ byla provedena z·konem Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘ (z·kon o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla), kter˝ nabyl plnÈ ˙Ëinnosti dnem 1. ledna 2000. TÌm byl uËinÏn jeden ze z·kladnÌch krok˘ ve smÏru transformace pojistnÈho trhu a p¯izp˘sobenÌ se trûnÌm podmÌnk·m a zvyklostem trhu SpoleËenstvÌ. Z·kon Ë. 168/1999 Sb. byl novelizov·n z·konem Ë. 307/1999 Sb., jehoû p¯ijetÌm doölo zejmÈna k rozöÌ¯enÌ v˝jimek z povinnosti pojiötÏnÌ odpovÏdnosti u vozidel se zvl·ötnÌm reûimem pouûitÌ, z·konem Ë. 56/2001 Sb., kter˝ p¯inesl, mimo jinÈ, z·sadnÌ zmÏny v evidenci vozidel a z·konem Ë. 320/2002 Sb., jÌmû se zmÏnil spr·vnÌ org·n p¯Ìsluön˝ k ukl·d·nÌ pokut, z·konem Ë. 47/2004 Sb., jenû byl reakcÌ zejmÈna na p¯ijetÌ tzv. ËtvrtÈ motorovÈ smÏrnice Ë. 2000/26/ES, z·konem Ë. 377/2005 Sb., kter˝ provedl nÏkterÈ zmÏn reagujÌcÌ na praktickÈ pot¯eby jeho realizace, a z·konem Ë. 57/2005 Sb., kter˝ zejmÈna reagoval na sjednocenÌ dozorov˝ch org·n˘ na finanËnÌm trhu. Novelou z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla provedenou z·konem Ë. 47/2004 Sb. doölo k ¯adÏ v˝znamn˝ch zmÏn. P¯edevöÌm doölo k nav˝öenÌ limit˘ pojistnÈho plnÏnÌ, a to v p¯ÌpadÏ ökody na zdravÌ nebo usmrcenÌm z 18 mil. KË na 35 milion˘ KË. Tento limit se vztahuje na kaûdou zranÏnou nebo usmrcenou osobu, tj. v p¯ÌpadÏ zranÏnÌ vÌce osob je pojistitel povinen plnit kaûdÈ osobÏ podle skuteËnÏ vzniklÈ ökody, a to aû do v˝öe 35 mil. KË. V p¯ÌpadÏ vÏcnÈ ökody a uölÈho zisku se limit 5 mil. KË zv˝öil na 18 milion˘ KË, a to bez ohledu na to, kolik osob bylo p¯i ökodnÈ ud·losti poökozeno. NamÌsto d¯ÌvÏjöÌ regulace minim·lnÌ a maxim·lnÌ v˝öe pojistnÈho se pojistiteli stanovila povinnost zohlednit p¯i sjedn·v·nÌ v˝öe pojistnÈho v pojistnÈ smlouvÏ p¯edch·zejÌcÌ ökodn˝ pr˘bÏh pojiötÏnÌ odpovÏdnosti pojistnÌka, a to slevou na pojistnÈm v p¯ÌpadÏ bezeökodnÈho pr˘bÏhu pojiötÏnÌ nebo p¯ir·ûkou k pojistnÈmu v p¯ÌpadÏ v˝platy pojistnÈho plnÏnÌ z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Zp˘sob stanovenÌ v˝öe pojistnÈho podlÈh· kontrole »eskÈ n·rodnÌ banky. V˝znamnou zmÏnou pro poökozenÈ je stanovenÌ pojiöùovnÏ povinnosti ukonËit do 3 mÏsÌc˘ od nahl·öenÌ ökody svÈ öet¯enÌ a sdÏlit poökozenÈmu v˝öi plnÏnÌ nebo v tÈto lh˘tÏ podat pÌsemnÈ vysvÏtlenÌ, proË bylo plnÏnÌ zamÌtnuto nebo snÌûeno, resp. z jakÈho d˘vodu nebylo moûno ukonËit öet¯enÌ. Z hlediska urychlenÌ poskytnutÌ pojistnÈho plnÏnÌ byl v komunit·rnÌm pr·vu zaveden institut tzv. ökodnÌch z·stupc˘. Ten m· zabezpeËit poökozen˝m jednoduööÌ dosaûenÌ odökodnÏnÌ v p¯ÌpadÏ, kdy p¯i jejich pobytu v nÏkterÈm z Ëlensk˝ch st·t˘ mimo jejich bydliötÏ, utrpÌ v d˘sledku dopravnÌ nehody ökodu na zdravÌ nebo majetku. ⁄kolem ökodnÌho z·stupce je projednat a vy¯Ìdit n·roky z ud·lostÌ, kterÈ splÚujÌ z·konem stanovenÈ podmÌnky. MusÌ b˝t schopen öet¯it p¯Ìpad v ˙¯ednÌm jazyce ËlenskÈho st·tu, kde m· poökozen˝ bydliötÏ. äkodnÌ z·stupce m˘ûe b˝t jak fyzickou, tak i pr·vnickou osobou, musÌ vöak mÌt trvalÈ bydliötÏ nebo sÌdlo v ËlenskÈm st·tÏ, v nÏmû je jmenov·n, a m˘ûe p¯itom jednat za jednu nebo vÌce pojiöùoven. Poökozen˝ se vöak i tak m˘ûe obr·tit p¯Ìmo na pojiöùovnu, kter· odpovÏdnost z provozu vozidla, kter˝m byla poökozenÈmu ökoda zp˘sobena, pojistila.


7

Novela z·kona rozöÌ¯ila i povinnosti »eskÈ kancel·¯e pojistitel˘. Jednou z nich je povinnost vytvo¯it informaËnÌ st¯edisko, jehoû ˙kolem je usnadnit poökozen˝m zÌskat informace nezbytnÈ k uplatnÏnÌ sv˝ch p¯Ìm˝ch n·rok˘ na n·hradu ökody proti pojiöùovnÏ, resp. u jejÌch ökodnÌch z·stupc˘. SouËasnÏ doch·zÌ k propojov·nÌ datab·zÌ vznikl˝ch v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·tech, kterÈ budou prost¯ednictvÌm informaËnÌch st¯edisek vyuûitelnÈ obËany SpoleËenstvÌ. TÌm by mÏla b˝t usnadnÏna cesta k zÌsk·nÌ informacÌ pot¯ebn˝ch pro uplatnÏnÌ jejich n·rok˘ na n·hradu ökody zp˘sobenÈ vozidly s obvykl˝m stanoviötÏm ve SpoleËenstvÌ. StejnÏ tak s cÌlem urychlit dosaûenÌ n·hrady ökody byl vytvo¯en institut tzv. n·hradnÌho plnÏnÌ pro p¯Ìpady, kdy pojiöùovna nesplnila z·konem stanovenÈ povinnosti nebo, kdy nelze zjistit vozidlo, kter˝m byla v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ zp˘sobena ökoda, nebo pojiöùovnu. SouËasnÏ s uvedenou novelou z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla doölo i k v˝znamn˝m zmÏn·m obËanskÈho z·konÌku, a to v rozsahu a zp˘sobu odökodnÏnÌ. Tyto zmÏny se samoz¯ejmÏ t˝kajÌ i odökodÚov·nÌ n·rok˘ z odpovÏdnosti za ökodu z provozu vozidla. Novelou doölo jednak k rozöÌ¯enÌ ustanovenÌ ß 444 obËanskÈho z·konÌku o jednor·zovÈ odökodnÏnÌ poz˘stal˝ch. TÏm v p¯ÌpadÏ vzniku ökody usmrcenÌm jim blÌzkÈ osoby n·leûÌ n·sledujÌcÌ jednor·zovÈ Ë·stky a) manûelovi nebo manûelce 240 000 KË, b) kaûdÈmu dÌtÏti 240 000 KË, c) kaûdÈmu rodiËi 240 000 KË, d) kaûdÈmu rodiËi p¯i ztr·tÏ dosud nenarozenÈho poËatÈho dÌtÏte 85 000 KË, e) kaûdÈmu sourozenci zesnulÈho 175 000 KË, f) kaûdÈ dalöÌ blÌzkÈ osobÏ ûijÌcÌ ve spoleËnÈ dom·cnosti s usmrcen˝m v dobÏ vzniku ud·losti, kter· byla p¯ÌËinou ökody na zdravÌ s n·sledkem jeho smrti, 240 000 KË. SouËasnÏ s touto zmÏnou doölo k doplnÏnÌ obËanskÈho z·konÌku o ß 449a, kter˝ umoûÚuje po dohodÏ s pojiöùovnou jednor·zovÏ odökodnit budoucÌ n·roky. To znamen·, ûe poökozen˝ m˘ûe ¯eöit tÌûivou situaci p¯i radik·lnÌch zmÏn·ch jeho ûivotnÌ situace (ztr·ta pohyblivosti, vy¯azenÌ z aktivnÌ Ëinnosti apod.) zap¯ÌËinÏn˝ch ökodou na jeho zdravÌ nebo usmrcenÌm osoby, na kterÈ byl ekonomicky z·visl˝. NÏkterÈ zmÏny p¯inesl i z·kon Ë. 57/2006 Sb., a to nejen v souvislosti s p¯echodem v˝konu st·tnÌho dozoru v pojiöùovnictvÌ z Ministerstva financÌ, na v˝kon dohledu v pojiöùovnictvÌ »eskou n·rodnÌ bankou. Jako nejv˝znamnÏjöÌ lze oznaËit zmÏny provedenÈ v ˙pravÏ spr·vnÌch delikt˘, kde doölo ke sjednocenÌ ˙pravy spr·vnÌho trest·nÌ v r·mci pr·vnÌho ¯·du. Bohuûel, tato ˙prava nep¯ihlÈdla k nÏkter˝m specifik·m vy¯izov·nÌ spr·vnÌch delikt˘ na ˙seku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, jako je lh˘ta pro z·nik odpovÏdnosti za p¯estupek nebo umoûnÏnÌ spr·vnÌm org·n˘m zÌsk·vat informace v souvislosti s ¯ÌzenÌm o spr·vnÌm deliktu z evidence »KP zp˘sobem umoûÚujÌcÌm d·lkov˝ p¯Ìstup.

Poûadavky p·tÈ motorovÈ smÏrnice, resp. hlavnÌ principy navrhovanÈ pr·vnÌ ˙pravy P¯edloûen˝ n·vrh novely z·kona Ë. 168/1999 Sb. p¯in·öÌ ¯adu pozitivnÌch zmÏn. Jeho cÌlem je zejmÈna p¯izp˘sobit tuto oblast pr·vnÌch vztah˘ pr·vu ES tak, aby bylo opÏt dosaûeno plnÈ kompatibility a souËasnÏ je snahou odstranit, resp. upravit st·vajÌcÌ text tak, aby odpovÌdal dosavadnÌm zkuöenostem s aplikacÌ z·ko-

8


na. V tÈto souvislosti je n·vrh zmÏn reakcÌ na p¯ijetÌ tzv. Ñp·tÈ motorovÈ smÏrniceì, kterou Evropsk˝ parlament a Rada p¯ijaly dne 11. kvÏtna 2005 jako smÏrnici 2005/14/ES, kterou se mÏnÌ smÏrnice Rady 72/166/ EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojiötÏnÌ obËanskopr·vnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel. CÌlem je dalöÌ harmonizace pr·vnÌch p¯edpis˘ Ëlensk˝ch st·t˘ t˝kajÌcÌ se tohoto pojiötÏnÌ, a to zejmÈna s ohledem na zjednoduöenÌ a zlepöenÌ podmÌnek zÌsk·nÌ pojistnÈ ochrany i odpovÌdajÌcÌ n·hrady ökody zp˘sobenÈ provozem vozidla osobami tÌmto provozem poökozen˝mi. SouËasnÏ doch·zÌ i k ˙prav·m, kterÈ p¯esnÏjöÌm zp˘sobem, na z·kladÏ dosavadnÌ zkuöenosti z praktickÈ aplikace z·kona, p¯izp˘sobujÌ danou oblast d¯ÌvÏjöÌm smÏrnicÌm ES. Je t¯eba si uvÏdomit, ûe hustota provozu vozidel rok od roku stoup·, vozidla se pohybujÌ na öirokÈm teritoriu, a to nejen v r·mci st·t˘ EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru (EHP), a tÌm neust·le nar˘st· riziko ökod zp˘soben˝ch jejich provozem. NavÌc toto pojiötÏnÌ hraje v˝znamnou ˙lohu v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ. Nelze se proto divit, ûe jak komunit·rnÌ legislativa, tak i legislativa Ëlensk˝ch st·t˘ EHP, »eskou republiku nevyjÌmaje, je v neust·lÈm pohybu. P¯edstava, ûe pr·vnÌ ¯·d v danÈ oblasti bude dlouhodobÏ nemÏnn˝, je p¯edstavou mimo realitu. NemÏnn˝mi, samoz¯ejmÏ, z˘st·vajÌ z·kladnÌ principy, na kter˝ch je pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla postaveno. JednÌm z tÏchto princip˘ je princip smluvnÌho, tedy soukromÈho pojiötÏnÌ, kterÈ d·v· z·ruku splnitelnosti z·vazk˘ vznikl˝ch z jeho provozov·nÌ a souËasnÏ i prostor pro p¯izp˘sobenÌ rozsahu pojiötÏnÌ, vËetnÏ jeho Ñcenyì, skuteËnÈmu riziku. P¯ipomeÚme si ned·vnou minulost, kdy toto pojiötÏnÌ mÏlo formu z·konnÈho pojiötÏnÌ a kdy o sazb·ch pojistnÈho rozhodoval st·t zcela na ˙kor jeho ekvivalentnosti, tedy skuteËnÏ krytÈmu rozsahu pojistnÈho rizika. Povinnost platit pojistnÈ vznikala bez ohledu na to, zda vozidlo bylo pouûÌv·no v silniËnÌm provozu nebo ne.

ObvyklÈ stanoviötÏ vozidla V r·mci EHP je dlouhodobou snahou zlepöovat systÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidel, a to jak ve prospÏch vlastnÌk˘ vozidel, tak i ve prospÏch osob poökozen˝ch tÌmto provozem. Z tohoto d˘vodu nov· smÏrnice rozöi¯uje v˝klad obvyklÈho stanoviötÏ vozidla o ˙zemÌ st·tu, jehoû pozn·vacÌ znaËku vozidlo nese bez ohledu na to, zda se jedn· o znaËku trvalou nebo doËasnou. Jedn·-li se o vozidlo s faleönou nebo nepovolenou pozn·vacÌ znaËkou, je tÌmto ˙zemÌm ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu, kter˝ vydal p˘vodnÌ pozn·vacÌ znaËku. Podle tohoto pravidla se tak n·rodnÌ kancel·¯e pojistitel˘ budou muset vypo¯·dat s ekonomick˝mi d˘sledky ökod, kterÈ nemajÌ souvislost s Ëlensk˝m st·tem, ve kterÈm majÌ tyto kancel·¯e sv· sÌdla. Pokud se jedn· o ökody zp˘sobenÈ vozidly bez pozn·vacÌ znaËky nebo s pozn·vacÌ znaËkou, kter· neodpovÌd· vozidlu, pak se za ˙zemÌ, na kterÈm m· vozidlo svÈ obvyklÈ stanoviötÏ povaûuje ˙zemÌ, na kterÈm doölo ke ökodÏ. V souladu se smÏrnicÌ 72/166/EHS se m· za to, ûe vozidla s faleön˝mi nebo nepovolen˝mi pozn·vacÌmi znaËkami majÌ obvyklÈ stanoviötÏ na ˙zemÌ ËlenskÈho st·tu, kter˝ vydal p˘vodnÌ pozn·vacÌ znaËky. Toto pravidlo Ëasto znamen·, ûe n·rodnÌ kancel·¯e pojistitel˘ se musÌ vypo¯·dat s hospod·¯sk˝mi d˘sledky nehod, kterÈ nemajÌ û·dnou souvislost s Ëlensk˝ch st·tem, ve kterÈm majÌ sv· sÌdla. Aniû by se mÏnilo obecnÈ kritÈrium pozn·vacÌ znaËky pro urËenÌ ˙zemÌ, na kterÈm m· vozidlo obvyklÈ stanoviötÏ, je û·doucÌ, aby


9

byly zvl·öù upraveny nehody zp˘sobenÈ vozidly bez pozn·vacÌ znaËky nebo s pozn·vacÌ znaËkou, kter· neodpovÌd· nebo p¯estala odpovÌdat vozidlu. V takovÈm p¯ÌpadÏ, a v˝luËnÏ za ˙Ëelem likvidace ökody, by ˙zemÌ, na kterÈm m· vozidlo obvyklÈ stanoviötÏ, mÏlo b˝t ˙zemÌ, na kterÈm k nehodÏ doölo.

V˝jimky z pojiötÏnÌ ProblÈmy zp˘sobujÌ i doposud komunit·rnÌm pr·vem umoûÚovanÈ v˝jimky z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. VÏtöinou se jedn· o vozidla v majetku ve¯ejnopr·vnÌch subjekt˘, zejmÈna st·tu. V naöich podmÌnk·ch jsou ökody zp˘sobenÈ provozem vozidel s v˝jimkou z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti hrazeny Ministerstvem financÌ. SmÏrnice v tÈto souvislosti stanovila EvropskÈ komisi lh˘tu 5 let, po jejÌmû uplynutÌ by Komise mÏla p¯edloûit Parlamentu a RadÏ n·vrhy smÏ¯ujÌcÌ k nahrazenÌ, resp. ke zruöenÌ tÈto v˝jimky.

Minim·lnÌ Ë·stky (limity) pojistnÈho plnÏnÌ Povinnost stanoven· Ëlensk˝m st·t˘m zaruËit pojistnÈ krytÌ alespoÚ v urËit˝ch minim·lnÌch Ë·stk·ch jsou d˘leûit˝m prvkem pro zajiötÏnÌ ochrany poökozen˝ch. Minim·lnÌ Ë·stky stanovenÈ ve smÏrnici 84/5/EHS by mÏly b˝t nejen aktualizov·ny s p¯ihlÈdnutÌm k inflaci, ale mÏly by b˝t i re·lnÏ zv˝öeny, aby se zlepöila ochrana poökozen˝ch. Minim·lnÌ Ë·stka krytÌ v p¯ÌpadÏ ökody na zdravÌ by se mÏla vypoËÌtat tak, aby byli vöichni poökozenÌ, kte¯Ì utrpÏli velmi v·ûn· zranÏnÌ, plnÏ a spravedlivÏ odökodnÏni, p¯iËemû se zohlednÌ ¯Ìdk˝ v˝skyt dopravnÌch nehod s vÌce poökozen˝mi a mal˝ poËet nehod, kdy doölo k velmi v·ûn˝m zranÏnÌm vÌce osob p¯i tÈûe nehodÏ. P¯imÏ¯enou Ë·stkou je minim·lnÌ Ë·stka krytÌ ve v˝öi 1 000 000 eur na kaûdÈho poökozenÈho, smÏrnice p¯ipouötÌ i alternativnÌ ¯eöenÌ p¯edstavujÌcÌ Ë·stku 5 000 000 eur na jeden n·rok bez ohledu na poËet poökozen˝ch. S cÌlem usnadnit zavedenÌ tÏchto minim·lnÌch Ë·stek se smÏrnicÌ zav·dÌ pÏtiletÈ p¯echodnÈ obdobÌ ode dne jejÌho provedenÌ. SouËasnÏ se poûaduje, aby ËlenskÈ st·ty zv˝öily Ë·stky nejmÈnÏ na polovinu ˙rovnÌ do t¯iceti mÏsÌc˘ ode dne provedenÌ. Aby bylo zajiötÏno, ûe minim·lnÌ Ë·stka krytÌ se nebude Ëasem zmenöovat, smÏrnice zav·dÌ ustanovenÌ o pravidelnÈm p¯ezkumu pouûÌvajÌcÌm jako v˝chozÌ hodnoty Evropsk˝ index spot¯ebitelsk˝ch cen (EISC) vyd·van˝ Eurostatem, jak je stanoveno v na¯ÌzenÌ Rady (ES) Ë. 2494/95 ze dne 23. ¯Ìjna 1995 o harmonizovan˝ch indexech spot¯ebitelsk˝ch cen. Je takÈ zapot¯ebÌ p¯ijmout procesnÌ pravidla, jimiû se uveden˝ p¯ezkum bude ¯Ìdit. Komise ve svÈm p˘vodnÌm n·vrhu (uve¯ejnÏn˝ v OJ COM/2002/0244 final ñ COD2000/0124 /Official Journal C 227 E , 24/09/2002 P. 0387 ñ 0392) vych·zela p¯edevöÌm ze skuteËnosti, ûe minim·lnÌ Ë·stky pojistnÈho kryti se od p¯ijetÌ 2. motorovÈ smÏrnice v roce 1984 nemÏnily. Nav˝öenÌ tÏchto Ë·stek bere v ˙vahu nejen ekonomick˝ faktor (re·ln· mÌra inflace za poslednÌch 20 let), ale m· za cÌl i zv˝öenou ochranu obÏtÌ dopravnÌch nehod. Mimo to 8 Ëlensk˝ch st·t˘ ve sv˝ch pr·vnÌch ¯·dech jiû delöÌ dobu omezenÌ pojistnÈho krytÌ v˘bec nem· a mnoho dalöÌch p¯ijalo v minulosti podstatnÏ vyööÌ standardy ve srovn·nÌ s Ë·stkami zaveden˝mi 5. smÏrnicÌ. ZajÌmav˝ je v tÈto souvislosti i v˝sledek konzultace s n·rodnÌmi asociacemi z roku 1999 (formou dotaznÌku CEA), kter˝ mimo jinÈ uv·dÌ fakt, ûe v drtivÈ vÏtöinÏ pojistn˝ch ud·lostÌ nejsou limitnÌ Ë·stky pojistnÈho kryti dosahov·ny (samoz¯ejmÏ ve st·tech, kde takovÈ limity v˘bec existuji).

10


P˘vodnÌ n·vrh Komise proöel ve vztahu k v˝öi minim·lnÌch Ë·stek pojistnÈho krytÌ zmÏnami na z·kladÏ p¯ipomÌnek EvropskÈho parlamentu i Ëlensk˝ch st·t˘ v RadÏ a vy˙stil v p¯ijetÌ ¯eöenÌ, kterÈ nabÌzÌ v p¯ÌpadÏ ökody na zdravÌ st·tum moûnost volby mezi 1 mil. eur na 1 poökozenÈho nebo 5 mil. eur bez ohledu na poËet poökozen˝ch. Vedle toho smÏrnice umoûÚuje vyuûÌt p¯echodn˝ch obdobÌ pro zavedenÌ tÏchto Ë·stek. VyuûitÌ moûnosti upravit limit pro ökody na zdravÌ nebo usmrcenÌm na 5 mil. eur bez ohledu na poËet poökozen˝ch lze povaûovat za v˝raznÈ snÌûenÌ ochrany poökozen˝ch, oproti souËasnÈmu stavu. Limit 1 mil. eur m˘ûe b˝t p¯ekroËen p¯i poökozenÌ zdravÌ jednÈ osoby, je ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech moûnÈ, coû nelze vylouËit ani u celkovÈho 5 mil. limitu. P¯echod na limit u ökod na zdravÌ nebo usmrcenÌm bez ohledu na poËet poökozen˝ch se vöak zcela urËitÏ jevÌ nedostateËn˝m v p¯ÌpadÏ hromadn˝ch dopravnÌch nehod a dopravnÌch nehod hromadn˝ch dopravnÌch prost¯edk˘. NehledÏ na to, ûe v p˘vodnÌm z·konnÈm pojiötÏnÌ nebyly Ë·stky pojistnÈho plnÏnÌ omezeny limitem, ale pouze rozsahem zp˘sobenÈ ökody. I v tÏchto p¯Ìpadech byly uzavÌr·ny zajiöùovacÌ smlouvy. V ¯adÏ zemÌ EU je plnÏnÌ bezlimitnÌ nebo tyto limity v˝raznÏ p¯evyöujÌ Ë·stky stanovenÈ p·tou motorovou smÏrnicÌ. Z tÏchto d˘vod˘ se st·vajÌcÌ limit pojistnÈho plnÏnÌ u ökod na zdravÌ nebo usmrcenÌm ponech·v· ve v˝öi 35 mil. KË. a limit pro ökody na vÏci nebo uölÈm zisku se ze souËasn˝ch 18 mil. KË. zvyöuje na 35 mil. KË. S ohledem na v˝voj kurzu KË k euru tak zhruba do vstupu »R do mÏnovÈ unie nehrozÌ, ûe by se tyto limity i p¯i zohlednÏnÌ inflaËnÌho v˝voje Evropskou komisÌ dostaly pod tyto hranice. S danou zmÏnou souvisejÌ ustanovenÌ bod˘ 2 a 3 p¯echodn˝ch ustanovenÌ uveden˝ch v Ël. II n·vrhu z·kona, kter· majÌ zabezpeËit postupn˝, p¯edmÏtnou smÏrnicÌ umoûnÏn˝ p¯echod na novÏ stanoven˝ limit pojistnÈho plnÏnÌ. N·vrh z·kona proto neupravuje p¯epoËet limit˘ pojistnÈho plnÏnÌ, jehoû provedenÌ je stanoveno p¯Ìsluönou smÏrnicÌ ES/EU ke konci p¯echodnÈho obdobÌ, bÏhem nÏhoû dojde dle n·vrhu z·kona k dosaûenÌ maxim·lnÌ hranice v˝öe pojistnÈho plnÏnÌ stanovenÈ p¯Ìsluönou smÏrnicÌ. Vstupem »R do mÏnovÈ unie budou muset b˝t p¯edmÏtnÈ Ë·stky uvedeny v eur vËetnÏ zavedenÌ jejich automatickÈho navyöov·nÌ s ohledem na jejich p¯ehodnocenÌ EK.

NezjiötÏn· vozidla a nezjiötÏn· osoba Z·sadnÌ zmÏnu p¯in·öÌ smÏrnice v oblasti ökod zp˘soben˝ch provozem nezjiötÏn˝ch vozidel, za kterÈ odpovÌd· nezjiötÏn· osoba. SmÏrnice 84/5/EHS, kter· umoûÚuje Ëlensk˝m st·t˘m, v z·jmu zamezenÌ podvod˘m, omezit nebo vylouËit platby org·nem pro odökodnÏnÌ v p¯ÌpadÏ vÏcnÈ ökody nezjiötÏn˝m vozidlem, m˘ûe v nÏkter˝ch p¯Ìpadech br·nit opr·vnÏnÈmu odökodnÏnÌ poökozen˝ch. Nad·le by podle Ël. 2 odst. 6 p·tÈ motorovÈ smÏrnice nemÏlo b˝t v p¯ÌpadÏ tÏchto ökod zcela vyluËov·no plnÏnÌ z garanËnÌch fond˘, ale n·hrada vÏcnÈ ökody by mÏla b˝t poskytnuta v p¯Ìpadech, kdy se ze stejnÈ ökodnÈ ud·losti plnÌ v p¯ÌpadÏ z·vaûnÈ ökody na zdravÌ. Co se povaûuje za z·vaûnÈ poökozenÌ zdravÌ by mÏly stanovit pr·vnÌ p¯edpisy Ëlensk˝ch st·t˘. SmÏrnice doporuËuje vzÌt v ˙vahu situaci, kdy si takovÈ poökozenÌ zdravÌ vyûadovalo nemocniËnÌ oöet¯enÌ. »lensk˝m st·t˘m je takÈ dovoleno stanovit spolu˙Ëast poökozenÈho na vÏcnÈ ökodÏ maxim·lnÏ do v˝öe 500 eur. U ˙razu, kter˝ si vyû·dal nemocniËnÌ oöet¯enÌ, je t¯eba vzÌt v ˙vahu, ûe se jedn· o plnÏnÌ, kdy nenÌ zn·ma ani osoba odpovÌdajÌcÌ za zp˘sobenou ökodu ani vozidlo, kter˝m byla tato ökoda zp˘sobena. Aby nebylo


11

tohoto institutu zneuûÌv·no, vyluËujÌ se p¯Ìpady takovÈho nemocniËnÌho oöet¯enÌ, kterÈ nem· û·dnÈ z·vaûnÈ dopady na zdravÌ poökozenÈho (drobn· od¯enina, drobn· pohmoûdÏnina, preventivnÌ rentgen atp.). Z tohoto d˘vodu se za z·vaûnou ökodu na zdravÌ navrhuje povaûovat usmrcenÌ nebo tÏûkou ˙jmu na zdravÌ, anebo ökodu na zdravÌ trvalÈho charakteru, kter· ztÏûuje spoleËenskÈ uplatnÏnÌ poökozenÈho. V p¯ÌpadÏ vÏcn˝ch ökod zp˘soben˝ch provozem nepojiötÏn˝ch vozidel umoûÚuje dosavadnÌ komunit·rnÌ ˙prava stanovit spolu˙Ëast poökozen˝ch osob. V naöem p¯ÌpadÏ byla tato Ë·stka stanovena na 5 tis. KË (ß 24 odst. 5 z·kona Ë. 168/1999 Sb., o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla). Jelikoû se jedn· o nespravedlivÈ snÌûenÌ ochrany poökozen˝ch provozem takov˝ch vozidel a o jejich diskriminaci, smÏrnice takovou spolu˙Ëast zakazuje. Proto se i v n·vrhu z·kona toto omezenÌ ruöÌ.

Teritori·lnÌ rozsah pojiötÏnÌ JednÌm ze z·kladnÌch princip˘ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, upraven˝ch komunit·rnÌm pr·vem, je princip teritori·lnÌho rozsahu pojiötÏnÌ, kterÈ musÌ na z·kladÏ jedinÈho pojistnÈho pokr˝vat celÈ ˙zemÌ EHP. NÏkterÈ pojiöùovny vöak ve sv˝ch pojistn˝ch smlouv·ch zavedly z·nik pojiötÏnÌ v p¯Ìpadech, kdy vozidlo bylo provozov·no po uplynutÌ stanovenÈho obdobÌ mimo Ëlensk˝ st·t jeho registrace, ËÌmû se tento princip naruöuje a vytv·¯Ì se situace nejistoty. Proto se podle smÏrnice takov˝ z·nik zakazuje a pojiötÏnÌ musÌ z˘stat v platnosti po celou dobu, na kterou bylo sjedn·no.

⁄prava pro dov·ûen· vozidla ProblÈmov· je takÈ situace v p¯ÌpadÏ vozidel dov·ûen˝ch z jednoho ËlenskÈho st·tu do druhÈho, ve kterÈm jeötÏ nenÌ registrov·no. P¯itom podle obecnÈho principu je Ëlensk˝m st·tem rizika ten st·t, kde se riziko nach·zÌ. Trv·nÌ na tomto principu v danÈm p¯ÌpadÏ znemoûÚuje zÌsk·nÌ odpovÌdajÌcÌho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Z tohoto d˘vodu smÏrnice provedla v˝jimku a za Ëlensk˝ st·t, kde se nach·zÌ riziko, se pokl·d· ten Ëlensk˝ st·t, kter˝ je pro odesÌlanÈ vozidlo cÌlov˝m Ëlensk˝m st·tem, a to bezprost¯ednÏ po tÈ, co kupujÌcÌ vozidlo p¯evezme. To platÌ po dobu 30 dn˘ od tohoto p¯evzetÌ, i kdyû vozidlo nebylo v cÌlovÈm ËlenskÈm st·tÏ registrov·no. Pokud vöak nedoölo k uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy, nenÌ (zde se r˘znÌ ofici·lnÌ anglick˝ a Ëesk˝ text)* garanËnÌ fond se sÌdlem v cÌlovÈm ËlenskÈm st·tÏ povinen poskytnout n·hradu ökody zp˘sobenÈ provozem vozidla v tÈto 30dennÌ lh˘tÏ. Z logiky vÏci vypl˝v·, ûe by tento garanËnÌ fond mÏl b˝t povinen poskytnout plnÏnÌ.

* Anglick˝ text p¯ÌsluönÈho ustanovenÌ p·tÈ motorovÈ smÏrnice (Ël. 4a bod 2. ñ zmÏna smÏrnice 90/232/ES smÏrnicÌ 2005/14/EC) znÌ: ÑIn the event that the vehicle is involved in an accident during the period mentioned in paragraph 1 of this Article while being uninsured, the body referred to in Article 1 (4) of Directive 84/5/EEC in the Member State of destination shall be liable for the compensation provided for in Article 1 of the said Directiveì. Ale v ËeskÈm p¯ekladu zve¯ejnÏnÈm v Official Journal je tento text: ÑV p¯ÌpadÏ, ûe se vozidlo bÏhem obdobÌ uvedenÈho v odstavci 1 tohoto Ël·nku stalo ˙ËastnÌkem nehody, p¯iËemû nebylo pojiötÏnÈ, nenÌ subjekt podle Ël. 1 odst. 4 smÏrnice 84/5/EHS v cÌlovÈm ËlenskÈm st·tÏ povinen poskytnout n·hradu stanovenou v Ël·nku 1 uvedenÈ smÏrniceì. V p¯edmÏtnÈ novele z·kona v ß 24 pÌsm. g) je tento problÈm vy¯eöen p¯Ìklonem k anglickÈ verzi smÏrnice.

12


SmÏrnice obsahuje i ¯adu dalöÌch ustanovenÌ, kter· byla jiû d¯Ìve do z·kona o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla zapracov·na. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t p¯Ìm˝ n·rok poökozenÈho v˘Ëi pojiöùovnÏ nebo garanËnÌmu fondu, povinnost pojiöùovny vystavit pojistnÌkovi doklad o p¯edchozÌm pr˘bÏhu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti atp. SmÏrnice zakazuje nÏkter· omezujÌcÌ ustanovenÌ pouûÌvan· v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, kter· nebyla nikdy v naöem pr·vnÌm ¯·du pouûita. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t podmiÚov·nÌ plnÏnÌ z garanËnÌho fondu tÌm, ûe osoba, kter· za ökodu odpovÌd· prok·ûe svoji neschopnost ökodu uhradit. K provedenÌ smÏrnice byl Ëlensk˝m st·t˘m stanoven termÌn 11. Ëervna 2007. SouËasnÏ je prostor k p¯ehodnocenÌ st·vajÌcÌ pr·vnÌ ˙pravy pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla z pohledu jejÌ praktickÈ aplikace a provedenÌ souvisejÌcÌch ˙prav. P¯Ìkladem je rozdÏlenÌ ˙pravy ökodnÌch z·stupc˘, a to na ökodnÌ z·stupce jmenovanÈ pro ˙zemÌ »eskÈ republiky pojiöùovnou z jinÈho ËlenskÈho st·tu neû je »esk· republika a na ökodnÌ z·stupce jmenovanÈ tuzemskou pojiöùovnou pro ˙zemÌ jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ neû je »esk· republika. SouËasnÏ s tÏmito zmÏnami se navrhujÌ i nÏkterÈ legislativnÏ technickÈ ˙pravy, kterÈ jsou vyvol·ny zejmÈna p¯edch·zejÌcÌmi novelami z·kona. P·t· motorov· smÏrnice ¯eöÌ i ot·zku tzv. vozidel s v˝jimkou z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. ZmÏnila tak Ël·nek 4 prvnÌ motorovÈ smÏrnice 72/166/EHS, a to tÌmto zp˘sobem: Ñ»lensk˝ st·t se m˘ûe odch˝lit od Ël·nku 3, pokud jde o a) urËitÈ fyzickÈ nebo pr·vnickÈ osoby, ve¯ejnopr·vnÌ nebo soukromopr·vnÌ; p¯Ìsluön˝ st·t sestavÌ seznam takov˝ch osob a ozn·mÌ jej ostatnÌm Ëlensk˝m st·t˘m a Komisi. »lensk˝ st·t, kter˝ takto postupuje, p¯ijme pot¯ebn· opat¯enÌ, aby zabezpeËil, ûe bude vyplacena n·hrada za jakoukoli vÏcnou ökodu nebo ökodu na zdravÌ zp˘sobenou na jeho ˙zemÌ a na ˙zemÌ jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ vozidly, kter· takov˝m osob·m pat¯Ì. ZejmÈna urËÌ v zemi, kde vznikne vÏcn· ökoda nebo ökoda na zdravÌ, org·n nebo subjekt odpovÏdn˝ za odökodnÏnÌ poökozen˝ch v souladu s pr·vnÌmi p¯edpisy uvedenÈho st·tu v p¯Ìpadech, kdy postup stanoven˝ v Ël. 2 odst. 2 prvnÌ odr·ûce nelze pouûÌt. P¯ed· Komisi seznam osob, kterÈ jsou osvobozeny od povinnÈho pojiötÏnÌ, a org·n˘ nebo subjekt˘ odpovÏdn˝ch za odökodnÏnÌ. Komise tento seznam zve¯ejnÌ. b) urËitÈ typy vozidel nebo urËit· vozidla, kter· majÌ zvl·ötnÌ pozn·vacÌ znaËku; p¯Ìsluön˝ st·t sestavÌ seznam takov˝ch typ˘ nebo takov˝ch vozidel a ozn·mÌ jej ostatnÌm Ëlensk˝m st·t˘m a Komisi. V tom p¯ÌpadÏ ËlenskÈ st·ty zajistÌ, aby s vozidly uveden˝mi v prvnÌm pododstavci tohoto pÌsmene bylo zach·zeno stejn˝m zp˘sobem jako s vozidly, pro kter· nebyla splnÏna povinnost pojiötÏnÌ podle Ël. 3 odst. 1. Org·n pro odökodnÏnÌ ËlenskÈho st·tu, v nÏmû doölo k nehodÏ, tak bude mÌt n·rok v˘Ëi garanËnÌmu fondu podle Ël. 1 odst. 4 smÏrnice 84/5/EHS v ËlenskÈm st·tÏ, kde m· vozidlo svÈ obvyklÈ stanoviötÏ. Po uplynutÌ pÏti let ode dne vstupu smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/14/ES ze dne 11. kvÏtna 2005, kterou se mÏnÌ smÏrnice Rady 72/166/EHS, 84/5/EHS, 88/357/EHS a 90/232/EHS a smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2000/26/ES o pojiötÏnÌ obËanskopr·vnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel, v platnost, poskytnou ËlenskÈ st·ty Komisi zpr·vu o prov·dÏnÌ a praktickÈm uplatÚov·nÌ tohoto pÌsmene. Jakmile Komise tyto zpr·vy p¯ezkoum· a pokud tak uzn· za vhodnÈ, p¯ed· n·vrhy na nahrazenÌ nebo zruöenÌ tÈto v˝jimky.ì.


13

St·vajÌcÌ znÏnÌ z·kona je v souladu s uveden˝mi podmÌnkami smÏrnice (ß 5 odst. 1 pÌsm. a) a c), odst. 2, ß 11 a ß 24 odst. 6). Do budoucnosti by vöak i tato v˝jimka mÏla b˝t p¯ehodnocena z hlediska jejÌ od˘vodnÏnosti.

P¯ÌspÏvek do garanËnÌho fondu Posuzov·na byla i povinnost pojistitel˘, bez ohledu na formu provozov·nÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti na ˙zemÌ »R, ˙Ëastnit se i finanËnÏ na garanËnÌm fondu, kter· vypl˝v· z ustanovenÌ Ël. 6 aû 8 smÏrnice 90/618/EEC. Zvaûov·na byla i moûnost stanovenÌ povinnosti nov˝ch Ëlen˘ Kancel·¯e zaplatit tzv. vstupnÌ p¯ÌspÏvek. Pr˘mÏrn˝ roËnÌ p¯ÌspÏvek stanoven˝ pevnou Ë·stkou za vozidlo uvedenÈ v pojistnÈ smlouvÏ nebo procentu·lnÌm podÌlem z p¯edepsanÈho pojistnÈho ËinÌ v souËasnÈ dobÏ zhruba 11,5 mil. KË. NovÌ ËlenovÈ Kancel·¯e by se tak vstupnÌm p¯ÌspÏvkem podÌleli na n·kladech spojen˝ch se vznikem Kancel·¯e financovan˝ch jejÌmi p˘vodnÌmi Ëleny (z¯izovacÌ n·klady na Kancel·¯ Ëinily 150 mil KË). S ohledem zejmÈna na nev˝znamn˝ objem pojiötÏnÌ realizovanÈho formou p¯eshraniËnÌho obchodu pojiöùovnami z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ by vöak tento p¯ÌspÏvek p˘sobil jako odrazujÌcÌ i jako p¯ek·ûka v Ëinnosti, a to i s ohledem na ustanovenÌ Ël·nku 6 odst. 2 smÏrnice 90/618/EHS, jÌmû byl novelizov·n Ël. 12a smÏrnice 88/357/EHS, kter˝ znÌ: Ñ2. »lensk˝ st·t, ve kterÈm jsou poskytov·ny sluûby, musÌ na pojiöùovnÏ poûadovat, aby se stala Ëlenem n·rodnÌ kancel·¯e a garanËnÌho fondu tohoto st·tu a podÌlela se na jejich financov·nÌ. Na pojiöùovnÏ vöak nesmÌ b˝t poûadov·no, aby provedla jakoukoli platbu nebo, aby poskytla jak˝koli p¯ÌspÏvek kancel·¯i nebo fondu ËlenskÈho st·tu, ve kterÈm jsou poskytov·ny sluûby, na rizika kryt· v r·mci poskytov·nÌ sluûeb, kromÏ plateb Ëi p¯ÌspÏvk˘ vypoËten˝ch na stejnÈm z·kladÏ jako u pojiöùoven kryjÌcÌch jin· rizika neû odpovÏdnost dopravce prost¯ednictvÌm podnikatelskÈ jednotky sÌdlÌcÌ v tomto ËlenskÈm st·tu podle p¯ijatÈho pojistnÈho za toto odvÏtvÌ v tomto ËlenskÈm st·tu nebo poËtu rizik v tomto odvÏtvÌ kryt˝ch.ì. Proto bylo od zavedenÌ vstupnÌho p¯ÌspÏvku upuötÏno.

NÏkterÈ dalöÌ navrhovanÈ v˝znamnÈ zmÏny Povinnost pojiötÏnÌ odpovÏdnosti se navrhuje rozöÌ¯it i na ponech·nÌ vozidla na ve¯ejnÈ pozemnÌ komunikaci, neboù zejmÈna v d˘sledku Ëasto nevyhovujÌcÌho technickÈho stavu takov˝ch vozidel hrozÌ i v tÏchto p¯Ìpadech v·ûnÈ ökody, na kterÈ se vztahujÌ p¯Ìsluön· ustanovenÌ o odpovÏdnosti za ökodu. Pojem Ñponech·nÌ vozidlaì nahradil p˘vodnÏ navrhovan˝ pojem Ñst·nÌ vozidlaì. Podle z·kona Ë. 361/2000 Sb. m· totiû pojem Ñst·nÌì p¯esn˝ v˝znam, kter˝ plnÏ nekoresponduje se sledovan˝m z·mÏrem. Pojem Ñponech·nÌ vozidlaì na pozemnÌ komunikaci pokr˝v· i p¯Ìpady, kdy vozidlo na pozemnÌ komunikaci z˘stalo nepojÌzdnÈ pro technickou z·vadu. P¯i projedn·v·nÌ n·vrhu z·kona v LegislativnÌ radÏ vl·dy a ve vl·dÏ bylo doporuËeno provÈst ˙pravu povinnosti pojiötÏnÌ odpovÏdnosti s ohledem na charakter teritoria, na kterÈm m· b˝t vozidlo provozov·no. V souËasnosti vznik· povinnost pojiötÏnÌ odpovÏdnosti tomu, kdo hodl· provozovat vozidlo na ve¯ejnÈ pozemnÌ komunikaci (ß 1 odst. 2 z·kona). V praxi se vyskytujÌ problÈmy s vozidly, kter· jsou konstrukËnÏ urËena k provozu na jin˝ch ve¯ejnÏ p¯Ìstupn˝ch mÌstech, jeû nelze pod¯adit pod ve¯ejnÈ pozemnÌ komunika-

14


ce. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t provoz snÏûnÈho sk˙tru nebo rolby na lyûa¯skÈ sjezdovce, pro kter˝ je p¯edevöÌm toto vozidlo urËeno a kde hrozÌ v˝raznÈ nebezpeËÌ zp˘sobenÌ ökody na zdravÌ osob. Povinnost pojiötÏnÌ odpovÏdnosti by tak logicky mÏla b˝t rozöÌ¯ena i na jin· ve¯ejnÏ p¯Ìstupn· mÌsta neû jsou ve¯ejnÈ pozemnÌ komunikace. ObdobnÈ teritori·lnÌ vymezenÌ lze nalÈzt i v pr·vnÌch p¯edpisech jin˝ch evropsk˝ch zemÌ, nap¯. NÏmecka nebo VelkÈ Brit·nie. Tuto zmÏnu vöak vl·dnÌ n·vrh z·kona neobsahuje, neboù se jedn· o takov˝ z·sah do p¯edmÏtnÈ povinnosti, kter˝ by v p¯ÌpadÏ vl·dnÌho n·vrhu z·kona mÏl b˝t posouzen v r·mci meziresortnÌho p¯ipomÌnkovÈho ¯ÌzenÌ. Jednou z v˝znamn˝ch zmÏn je zjednoduöenÌ zp˘sobu prokazov·nÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. OdstraÚuje se st·vajÌcÌ doklad o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, neboù zelen· karta, jejÌû obsah je upraven pravidly EHK OSN a Rady Kancel·¯Ì naplÚuje dostateËn˝m zp˘sobem poûadavky kladenÈ na tuto povinnost. Zelen· karta je ve smÏrnici 72/166/EHS definov·na jako mezin·rodnÌ osvÏdËenÌ o pojiötÏnÌ vydanÈ jmÈnem n·rodnÌ kancel·¯e v souladu s doporuËenÌm Ë. 5 p¯ijat˝m 25.1.1949 Podv˝borem pro silniËnÌ dopravu p¯i V˝boru pro vnitrozemskou dopravu Hospod·¯skÈ komise Spojen˝ch n·rod˘ pro Evropu. S ohledem na jednotnou mezin·rodnÌ ˙pravu je dostateËnÈ, aby n·leûitosti tÈto karty byly zve¯ejnÏny na webov˝ch str·nk·ch »KP. V ß 18 z·kona o pojistnÈ smlouvÏ je umoûnÏno tzv. p¯eruöenÌ pojiötÏnÌ, kterÈ umoûÚuje pojistnÌkovi v dobÏ, kdy nehrozÌ pojistnÈ nebezpeËÌ, pojiötÏnÌ p¯eruöit, aniû by bylo nutnÈ pojistnou smlouvu ukonËovat. V p¯edmÏtnÈm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti vznikla na stranÏ pojiöùoven obava, aby tohoto institutu nebylo zneuûÌv·no. Navrhovan· ˙prava proto nutÌ pojistnÌka k ˙kon˘m odpovÌdajÌcÌm z·niku pojiötÏnÌ, coû ztÏûuje pouûitÌ vozidla na ve¯ejnÈ pozemnÌ komunikaci. Podle dosavadnÌ praxe vlastnÌk vozidla, kter˝ nap¯. odjÌûdÌ na p˘lroËnÌ sluûebnÌ cestu a nechce vozidlo provozovat, tedy platit zbyteËnÏ pojistnÈ, musÌ pojistnou smlouvu zruöit, doËasnÏ vozidlo vy¯adit z registru a po n·vratu cel˝ cyklus opakovat, v pojiötÏnÌ t¯eba i za mÈnÏ v˝hodn˝ch podmÌnek. Podle navrhovanÈ ˙pravy mu tak k dosaûenÌ ˙spory na pojistnÈm staËÌ pojiötÏnÌ p¯eruöit, samoz¯ejmÏ, pokud bude pojiöùovna ve sv˝ch pojistn˝ch podmÌnk·ch takovÈ p¯eruöenÌ umoûÚovat, a odevzdat p¯ÌsluönÈmu registraËnÌmu org·nu SPZ a osvÏdËenÌ o registraci vozidla. SouË·stÌ informacÌ p¯ed·van˝ch pojiöùovnou do »KP budou v takovÈm p¯ÌpadÏ i informace o p¯eruöenÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. N·klady lÈËenÌ podle ß 449 obËanskÈho z·konÌku jsou zahrnuty jiû v pojmu Ñökoda na zdravÌ nebo usmrcenÌmì. N·roky na n·hradu n·klad˘ zdravotnÌch pojiöùoven v pojmu Ñökoda na zdravÌ nebo usmrcenÌmì zahrnuty vöak nejsou, stejnÏ tak, jako regresnÌ n·hrady podle novÈ ˙pravy ß 126 z·kona o nemocenskÈm pojiötÏnÌ. Tato skuteËnost vedla k logickÈmu doplnÏnÌ rozsahu pojistnÈho plnÏnÌ o tyto n·roky. Nesmyslnost st·vajÌcÌho znÏnÌ ß 55 z·kona Ë. 48/1997 Sb., o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ, kter· zamÏÚuje n·hradu n·klad˘ na pÈËi hrazenou ze zdravotnÌho pojiötÏnÌ vynaloûen˝ch v d˘sledku protipr·vnÌho jedn·nÌ v˘Ëi pojiötÏnci za n·hradu ökody byla namÌtnuta p¯i prvnÌm projedn·v·nÌ n·vrhu z·kona v LegislativnÌ radÏ vl·dy, kter· si vyû·dala zmÏnu tohoto ustanovenÌ z·kona o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ. Ke zp¯esnÏnÌ doch·zÌ v p¯ÌpadÏ povinnosti pojiötÏnÈho sdÏlit poökozenÈmu ˙daje nezbytnÈ pro uplatnÏnÌ p¯ÌmÈho n·roku poökozenÈho proti pojiöùovnÏ pojiötÏnÈho podle ß 9 odst. 1. Tento p¯Ìm˝ n·rok p¯edstavuje z·kladnÌ odliönost danÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti od ostatnÌch typ˘ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, kde poökozen˝


15

nenÌ ˙ËastnÌkem pojiötÏnÌ a toto pr·vo nem·. Svoje n·roky tak musÌ uplatnit pouze na ök˘dci. Pojiöùovna tak nem˘ûe bez souhlasu pojiötÏnÈho plnit. Naopak, v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla je pojiöùovna povinna plnit bez ohledu na stanovisko pojiötÏnÈho, a to na z·kladÏ vlastnÌho öet¯enÌ ökodnÈ ud·losti. Logick˝m d˘sledkem toho je pak ustanovenÌ komunit·rnÌho pr·va ukl·dajÌcÌ Ëlensk˝ st·t˘m uloûit pojiöùovn·m povinnost vyj·d¯it se ke ökodÏ do 3 mÏsÌc˘ od jejÌho nahl·öenÌ a ustanovenÌ tzv. ökodnÌch z·stupc˘ ve SpoleËenstvÌ, kte¯Ì zastupujÌ p¯Ìsluönou pojiöùovnu a na kterÈ se obracejÌ poökozenÌ, kter˝m byla zp˘sobena ökoda vozidlem pojiötÏn˝m u pojiöùovny, kter· nenÌ usazena v ËlenskÈ zemi bydliötÏ poökozenÈho. V tÈto souvislosti je nezbytnÈ zd˘raznit, ûe pojistitel poskytuje pojistnÈ plnÏnÌ a Kancel·¯, s ohledem na svÈ zvl·ötnÌ postavenÌ, poskytuje jak pojistnÈ plnÏnÌ (ß 24 odst. 2 pÌsm. c), d), pop¯. e), tak i plnÏnÌ i v p¯Ìpadech, kdy nebyla uzav¯ena pojistn· smlouva, resp. sjedn·no pojiötÏnÌ odpovÏdnosti nebo nenÌ zn·ma osoba, kter· za ökodu odpovÌd· ani vozidlo, kter˝m byla ökoda zp˘sobena. V tÏchto p¯Ìpadech se nejedn· o pojistnÈ plnÏnÌ, ale o plnÏnÌ z garanËnÌho fondu. Nelze vöak pojiöùovnu ani Kancel·¯ ûalovat o n·hradu ökody, neboù tyto za vzniklou ökodu neodpovÌdajÌ, pouze v souladu s ß 6 odst. 2 hradÌ za pojiötÏnÈho poökozen˝m uplatnÏnÈ a prok·zanÈ n·roky na n·hradu ökody vËetnÏ n·klad˘ vynaloûen˝ch na pr·vnÌ zastoupenÌ. éaloba se tak m˘ûe t˝kat pouze nesplnÏnÌ povinnosti plnit ve stanovenÈ lh˘tÏ, aù jiû jde o pojistnÈ nebo n·hradnÌ plnÏnÌ. Z·konem Ë. 47/2004 Sb. byl v souladu se 4. motorovou smÏrnicÌ zaveden institut tzv. ökodnÌho z·stupce. Praxe uk·zala, ûe je nutno rozliöovat ökodnÌho z·stupce jmenovanÈho pojistitelem s povolenÌm k Ëinnosti v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech neû »R, ökodnÌho z·stupce pojistitele, kter˝ p˘sobÌ v »R v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti na z·kladÏ doËasnÈho poskytov·nÌ sluûeb a ökodnÌho z·stupce pojiöùovny, kterÈho musÌ jmenovat pro »eskou republiku, kde v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti nep˘sobÌ. Proto v n·vrhu doch·zÌ k rozdÏlenÌ tÏchto z·stupc˘. Toto rozdÏlenÌ se pak promÌt· do odpovÌdajÌcÌch ustanovenÌ z·kona. N·vrh rozliöuje mezi pojistitelem usazen˝m v »R, pojistitelem provozujÌcÌm pojiötÏnÌ odpovÏdnosti na z·kladÏ svobody doËasnÏ poskytovat sluûby a pojiöùovnou, kter· toto pojiötÏnÌ provozuje v jednÈ Ëi vÌce zemÌch EHP mimo »R. Povinnost ustanovit ökodnÌho z·stupce m· pojiöùovna se sÌdlem v EU ve vöech ostatnÌch Ëlensk˝ch st·tech mimo st·tu, kde zÌskala povolenÌ (autorizace) k poskytov·nÌ danÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. Tedy nap¯Ìklad tuzemsk· pojiöùovna musÌ p¯i û·dosti o povolenÌ k provozov·nÌ tohoto pojiötÏnÌ bez ohledu na to, zda-li chce toto pojiötÏnÌ poskytovat pouze na ˙zemÌ »R nebo i v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech, »NB p¯edloûit seznam ökodnÌch z·stupc˘ ustanoven˝ch v ostatnÌch Ëlensk˝ch zemÌch EU (jmÈno, adresa). Takto to vypl˝v· z formulace samotnÈho Ël·nku 4 a takÈ Ël·nku 8 smÏrnice 2000/26/EC (4. motorov· smÏrnice). V p¯ÌpadÏ pojiöùovny se sÌdlem mimo EU, ale opr·vnÏnÈ k poskytov·nÌ p¯edmÏtnÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti jednÌm z Ëlensk˝ch st·t˘ EU, je situace stejn·. P¯i û·dosti o udÏlenÌ povolenÌ musÌ doloûit seznam jmenovan˝ch ökodnÌch z·stupc˘ ve vöech ostatnÌch Ëlensk˝ch st·tech, nikoliv vöak pro st·t, kde û·d· o povolenÌ ñ viz opÏt Ël·nek 8 smÏrnice 2000/26/EC. D˘leûitÈ je uvÏdomit si smysl institutu ökodnÌho z·stupce zavedenÈho 4. motorovou smÏrnicÌ, kter˝ m· ulehËit a zrychlit likvidaci ökodnÌch ud·lostÌ a vy¯izov·nÌ ökodnÌch n·rok˘ tzv. Ñvisiting victimsì, tedy obÏtÌ

16


nehod (poökozen˝ch), ke kter˝m doölo na uzemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu neû je mÌsto, ve kterÈm je obÏù nehody rezidentem. ObÏù takovÈ nehody se potÈ m˘ûe ve svÈm domovskÈm ËlenskÈm st·tÏ obr·tit na ökodnÌho z·stupce pojiöùovny ök˘dce (usazenÈ a autorizovanÈ v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ) a nemusÌ podnikat sloûitou Ñvym·hacÌì cestu v zemi, kde se nehoda stala. UstanovenÌ Ël·nku 6 odst. 4 smÏrnice 90/618/EEC se t˝k· p¯Ìpadu, kdy pojiöùovna se sÌdlem v jednom ËlenskÈm st·tu poskytuje sluûby ve smyslu Ël. 49 SES v oblasti danÈho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v jednom Ëi vÌce Ëlensk˝ch st·tech (viz situace odliön· od tÈ, kter· je kryta 4. motorovou smÏrnicÌ ñ tam nenÌ podmÌnkou pro jmenov·nÌ ökodnÌho z·stupce nabÌzenÌ sluûeb Ëi usazenÌ v ostatnÌch Ëlensk˝ch st·tech). »l·nek 6 smÏrnice 90/618 tedy m· za cÌl odstranit diskriminaci v p¯ÌpadÏ dopravnÌch nehod vznikl˝ch v zemi, kde m· obÏù rezidenci, ale ök˘dce je pojiötÏn u zahraniËnÌ pojiöùovny poskytujÌcÌ v zemi obÏti danÈ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v reûimu volnÈho pohybu sluûeb (musÌ se st·t Ëlenem n·rodnÌ kancel·¯e a garanËnÌho fondu). Poökozen˝ by nemÏl b˝t jen proto, ûe se jedn· o zahraniËnÌ pojiöùovnu v r·mci reûimu Ël·nku 49 SES, znev˝hodnÏn p¯i uplatÚov·nÌ svÈho n·roku ñ viz p¯Ìm˝ n·rok v˘Ëi pojiöùovnÏ ök˘dce. Jedn· se tedy teoreticky o jin˝ typ z·stupce neû v p¯ÌpadÏ ökodnÌho z·stupce ve smyslu 4. motorovÈ smÏrnice. Prakticky si lze p¯edstavit, ûe pojiöùovny vyuûÌvajÌ stejnÈ subjekty ñ tedy ökodnÌm z·stupcem a z·stupcem ve smyslu Ël·nku 6 odst. 4 smÏrnice 90/618 je jedna a tat·û osoba. K tomu jim do budoucna napom·h· i Ël·nek 3 5. motorovÈ smÏrnice. InformaËnÌ centra majÌ podle 4. motorovÈ smÏrnice vÈst ˙daje o ökodnÌch z·stupcÌch. Ke zmÏnÏ doölo i v ˙pravÏ z·niku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla. U vozidel podlÈhajÌcÌch evidenci vozidel je postaËujÌcÌ a souËasnÏ û·doucÌ zp˘sob z·niku pojiötÏnÌ ve vazbÏ na vy¯azenÌ tuzemskÈho vozidla z evidence vozidel. Tento zp˘sob je pr·vnÏ ovÏ¯iteln˝ a doloûiteln˝. Navrûenou ˙pravou se odstranÌ moûnost podvodn˝ch jedn·nÌ ohlednÏ z·niku pojiötÏnÌ s cÌlem snÌûit v˝öi dluûnÈho pojistnÈho za pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. NavÌc, toto ¯eöenÌ povede jak k vyööÌ spr·vnosti dat registru vozidel (jejich vyööÌ soulad se skuteËn˝m stavem), tak takÈ podpo¯Ì leg·lnÌ ekologickou likvidaci autovrak˘ v souladu se z·konem o odpadech (viz tÈû ß 13 odst. 1 pÌsm. c) z·kona Ë. 56/2001 Sb.), kdyû dosavadnÌ ˙prava nechtÏnÏ napom·h· obch·zenÌ povinnosti ekologickÈ likvidace autovrak˘. V n·vaznosti na to se zp¯esÚuje z·nik pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v p¯Ìpadech, kdy vozidlo podlÈhajÌcÌ evidenci vozidel zaniklo, s p¯ihlÈdnutÌm k situacÌm, kdy osoba opr·vnÏn· provÈst dan˝ evidenËnÌ ˙kon nemohla z d˘vod˘ mimo jejÌ v˘li uËinit dan˝ evidenËnÌ ˙kon. V souladu s ustanovenÌm Ël. 4b 5. motorovÈ smÏrnice, kterou se novelizuje smÏrnice 90/232/EHS doch·zÌ k rozöÌ¯enÌ povinnosti pojiöùovny vystavit pojistnÌkovi potvrzenÌ o ökodnÈm pr˘bÏhu jeho pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, kter˝ ho tak bude moci obdrûet na û·dost kdykoli bÏhem trv·nÌ pojiötÏnÌ. Pro souËasnou nadbyteËnost novela z·kona ruöÌ ˙pravu n·leûitostÌ dokladu o hraniËnÌm pojiötÏnÌ, kterou podle dosavadnÌ pr·vnÌ ˙pravy stanovÌ ministerstvo vyhl·ökou. V˝znam hraniËnÌho pojiötÏnÌ navÌc vstupem »R do EU v˝raznÏ klesl z hlediska poËtu uzavÌran˝ch smluv, a to z toho d˘vodu, ûe vöechny sousedÌcÌ st·ty »R jsou Ëleny EU. TÌm vozidla vstupujÌcÌ na ˙zemÌ »R, kter· podlÈhajÌ reûimu hraniËnÌho pojiötÏnÌ, musejÌ po celou dobu jejich pobytu na ˙zemÌ SpoleËenstvÌ splÚovat podmÌnku pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. V dosavadnÌm znÏnÌ ß 15 odst. 5 z·kona se v p¯ÌpadÏ z·niku pojiötÏnÌ hovo¯Ì o povinnosti uzav¯Ìt novou


17

pojistnou smlouvu, a to do 14 dn˘ ode dne tohoto z·niku. To vöak neznamen·, ûe tÌmto krokem vznikne automaticky povinnost pojistitele poskytnout pojistnÈ plnÏnÌ v p¯ÌpadÏ pojistnÈ ud·losti. Pojistn· smlouva m˘ûe totiû obsahovat ustanovenÌ, kter˝m se tato povinnost pojistitele ËasovÏ posouv· do budoucnosti. M·li b˝t splnÏna povinnost pojiötÏnÌ odpovÏdnosti v p¯ÌpadÏ provozu vozidla na ve¯ejnÈ pozemnÌ komunikaci po z·niku pojiötÏnÌ, je nezbytnÈ pojiötÏnÌ Ñobnovitì, tj. musÌ b˝t uzav¯ena nov· pojistn· smlouva t˝kajÌcÌ se tÈhoû tuzemskÈho vozidla, na jejÌmû z·kladÏ vznikne nejpozdÏji uplynutÌm uvedenÈ 14 dennÌ lh˘ty povinnost pojistnÌka platit pojistnÈ a povinnost pojistitele poskytnout pojistnÈ plnÏnÌ pro p¯Ìpad pojistnÈ ud·losti. KromÏ technick˝ch ˙prav v Ë·sti z·kona vÏnovanÈ spr·vnÌm delikt˘m, doölo k ˙pravÏ v˝öe pokut ukl·dan˝ch za sp·ch·nÌ spr·vnÌch delikt˘. S cÌlem zamezit korupËnÌmu jedn·nÌ se stanovÌ jejich dolnÌ hranice a souËasnÏ se zvyöuje v˝öe ukl·dan˝ch pokut, neboù jejich dosavadnÌ v˝öe je s ohledem na pr˘mÏrnÈ hodnoty pojistn˝ch plnÏnÌ nÌzk·. D·le doch·zÌ ke sjednocenÌ z·niku odpovÏdnosti za p¯estupek, kterÈho se dopustÌ fyzick· osoba, a za spr·vnÌ delikt, kterÈho se dopustÌ pr·vnick· osoba. St·vajÌcÌ ˙prava p¯estupk˘, jejÌmû cÌlem bylo sjednocenÌ spr·vnÌho trest·nÌ v r·mci finanËnÌho trhu, ve svÈm d˘sledku vede k nemoûnosti ve lh˘tÏ urËenÈ z·konem o p¯estupcÌch potrestat fyzickÈ osoby, neboù v jednoletÈ lh˘tÏ je Ëasto problematickÈ urËit osobu, kter· za p¯estupek odpovÌd·. P¯Ìkladem mohou b˝t Ñkask·dovitÈì p¯evody vozidel. ZohledÚuje se takÈ sp·ch·nÌ spr·vnÌho deliktu fyzickou osobou podnikajÌcÌ. Na odpovÏdnost za jedn·nÌ, k nÏmuû doölo p¯i podnik·nÌ fyzickÈ osoby nebo v p¯ÌmÈ souvislosti s nÌm, se vztahujÌ ustanovenÌ p¯edmÏtnÈho z·kona o odpovÏdnosti pr·vnickÈ osoby. S cÌlem usnadnit v˝klad a pouûÌv·nÌ v˝razu Ñnam·tkovÈ kontrolyì ve smÏrnici 72/166/EHS se v Ël. 1 odst. 2 p·tÈ motorovÈ smÏrnice p¯ÌsluönÈ ustanovenÌ zp¯esÚuje. Z·kaz soustavn˝ch kontrol pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel by mÏl platit pro vozidla s obvykl˝m stanoviötÏm na ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu, jakoû i pro vozidla s obvykl˝m stanoviötÏm na ˙zemÌ t¯etÌho st·tu, ale vstupujÌcÌ z ˙zemÌ jinÈho ËlenskÈho st·tu. Lze prov·dÏt pouze nesoustavnÈ kontroly, kterÈ nejsou diskriminaËnÌ a prov·dÏjÌ se v r·mci kontroly, kter· nenÌ zamÏ¯ena v˝luËnÏ na ovÏ¯ov·nÌ pojiötÏnÌ. V souvislosti s ˙pravou ökodnÌch z·stupc˘ doch·zÌ k ˙pravÏ institutu n·hradnÌho plnÏnÌ Kancel·¯e. Tento institut byl zaveden tzv. Ëtvrtou motorovou smÏrnicÌ, kde se v bodech 25 aû 31 preambule jeho zavedenÌ zd˘vodÚuje n·sledovnÏ: ÑJe nezbytnÈ vytvo¯it kompenzaËnÌ org·n, u kterÈho m˘ûe poökozen· strana û·dat o odökodnÏnÌ v p¯ÌpadÏ, ûe pojiöùovacÌ spoleËnost nejmenovala z·stupce nebo z¯etelnÏ zdrûuje vypo¯·d·nÌ n·rok˘ nebo v p¯ÌpadÏ, ûe pojiöùovnu nelze identifikovat, kter˝ by zaruËil poökozenÈ stranÏ, ûe nez˘stane bez n·hrady, na kterou m· n·rok. Z·sah kompenzaËnÌho org·nu by se mÏl omezovat na ¯ÌdkÈ jednotlivÈ p¯Ìpady, kdy pojiöùovna nesplnÌ svÈ povinnosti navzdory odrazujÌcÌm ˙Ëink˘m moûnÈho uloûenÌ pokut. ⁄loha kompenzaËnÌho org·nu spoËÌv· ve vypo¯·d·nÌ n·rok˘ ohlednÏ jakÈkoli ökody nebo zranÏnÌ, kterÈ poökozen· strana utrpÏla pouze v p¯Ìpadech, kterÈ jsou objektivnÏ stanovitelnÈ, a proto kompenzaËnÌ org·n musÌ omezit svou Ëinnost na ovÏ¯ov·nÌ, ûe nabÌdka odökodnÏnÌ byla uËinÏna ve lh˘tÏ a stanoven˝mi postupy aniû by byla zjiötÏna skutkov· podstata. Pr·vnickÈ osoby, kterÈ ze z·kona p¯ebÌrajÌ n·roky poökozenÈ strany v˘Ëi osobÏ odpovÏdnÈ za dopravnÌ

18


nehodu nebo v˘Ëi pojiöùovnÏ odpovÏdnÈ osoby (jako nap¯Ìklad jinÈ pojiöùovny nebo org·ny soci·lnÌho pojiötÏnÌ) by nemÏly mÌt opr·vnÏnÌ p¯edkl·dat odpovÌdajÌcÌ n·rok kompenzaËnÌmu org·nu. KompenzaËnÌ org·n by mÏl mÌt pr·vo subrogace, pokud poskytuje odökodnÏnÌ poökozenÈ stranÏ. S cÌlem ulehËit vym·h·nÌ odökodnÏnÌ kompenzaËnÌm org·nem v˘Ëi pojiöùovnÏ, jestliûe nejmenovala z·stupce nebo zjevnÏ zdrûuje vypo¯·d·nÌ n·rok˘, org·n poskytujÌcÌ odökodnÏnÌ st·tu, ze kterÈho poch·zÌ poökozen· strana, by mÏl mÌt automatickÈ pr·vo na n·hradu s p¯evzetÌm pr·v poökozenÈ strany na stranÏ odpovÌdajÌcÌho org·nu ve st·tÏ, kde je z¯Ìzena pojiöùovna. Tento odpovÌdajÌcÌ org·n je nejvhodnÏjöÌm org·nem k provedenÌ ¯ÌzenÌ k postihu pojiöùovny. AËkoliv ËlenskÈ st·ty mohou urËit, ûe n·rok v˘Ëi kompenzaËnÌmu org·nu m˘ûe b˝t podruûn˝, poökozen· strana by nemÏla b˝t nucena p¯edkl·dat sv˘j n·rok osobÏ odpovÏdnÈ za dopravnÌ nehodu d¯Ìve, neû jej p¯edloûÌ kompenzaËnÌmu org·nu. V tomto p¯ÌpadÏ by poökozen· strana mÏla b˝t p¯inejmenöÌm ve stejnÈm postavenÌ jako v p¯ÌpadÏ n·rok˘ v˘Ëi garanËnÌmu fondu podle Ël. 1 odst. 4 smÏrnice 84/5/EHS. Tento systÈm m˘ûe b˝t uveden do ûivota prost¯ednictvÌm dohody mezi kompenzaËnÌmi org·ny vytvo¯en˝mi nebo schv·len˝mi Ëlensk˝mi st·ty, kterÈ definujÌ jejich funkce a povinnosti a postupy ˙hrady. Tam, kde je moûnÈ identifikovat pojistitele dopravnÌho prost¯edku, by mÏla b˝t p¯ijata opat¯enÌ, aby koneËn˝m pl·tcem odökodnÏnÌ, jeû m· b˝t vyplaceno poökozenÈ stranÏ, byl podle Ël. 1 odst. 4 smÏrnice 84/5/EHS garanËnÌ fond sÌdlÌcÌ v ËlenskÈm st·tÏ, kde nepojiötÏnÈ vozidlo, p¯i jehoû pouûÌv·nÌ doölo k dopravnÌ nehodÏ, je norm·lnÏ umÌstÏno. NenÌ-li moûnÈ motorovÈ vozidlo identifikovat, je nutnÈ uËinit takovÈ opat¯enÌ, aby koneËn˝m pl·tcem podle Ël. 1 odst. 4 smÏrnice 84/5/EHS byl garanËnÌ fond sÌdlÌcÌ v ËlenskÈm st·tÏ, ve kterÈm doölo k dopravnÌ nehodÏ. N·vrh z·kona takÈ reflektuje praxi, kdy u spoluvlastnictvÌ vozidel doch·zÌ k dohod·m spoluvlastnÌk˘, ûe uzavÌrat pojistnou smlouvu, platit pojistnÈ a plnit jakÈkoliv povinnosti ohlednÏ urËitÈho vozidla bude jen jeden ze spoluvlastnÌk˘, v praxi zpravidla provozovatel. V p¯ÌpadÏ, ûe by vöak k takovÈto dohodÏ spoluvlastnÌk˘ a povÏ¯enÌ nedoölo, je t¯eba pod¯Ìdit ˙pravu konstrukci odpovÌdajÌcÌ ˙pravÏ ß 139 odst. 1 obËanskÈho z·konÌku, aby se pojistitel nedostal do horöÌ situace, neû umoûÚuje pr·vÏ ona obecn· ˙prava v obËanskÈm z·konÌku. V˝slovn· ˙prava v z·konÏ Ë. 168/1999 Sb. m· v˝hodu v jednoznaËnosti takto stanoven˝ch povinnostÌ a vylouËenÌ moûnosti v˝kladov˝ch pochybnostÌ p¯i pouhÈm odkazu na zvl·ötnÌ p¯edpisy. Pojem dÏdic je pojmem bÏûnÏ pouûÌvan˝m pr·vnÌmi p¯edpisy, nap¯. v obËanskÈm z·konÌku v ß 461 a d·le, v d˘leûitÈm ß 175r OSÿ a rozumÌ se jÌm, do okamûiku nabytÌ pr·vnÌ moci rozhodnutÌ o dÏdictvÌ, osoby, kterÈ jsou podle hmotnÈho pr·va opr·vnÏny nab˝t dÏdictvÌ, po nabytÌ pr·vnÌ moci uvedenÈho rozhodnutÌ osoby, kterÈ nabyly dÏdictvÌ. Je tedy zcela namÌstÏ ponechat v z·konÏ konstrukci, aby v p¯ÌpadÏ, ûe nem˘ûe vykon·vat svÈ povinnosti z˘stavitel jako p˘vodnÌ vlastnÌk vozidla (v souladu s konstrukcÌ, ûe s vÏcÌ spadajÌcÌ do dÏdictvÌ mohou disponovat jednak dÏdici, jednak spr·vce dÏdictvÌ, kter˝m b˝v· dle ustanovenÌ z·kona obvykle nÏkdo z dÏdic˘) byla svÏ¯ena tato dispozice jako dosud dÏdici povÏ¯enÈmu ostatnÌmi dÏdici, a nenÌ-li ho, pak spr·vci dÏdictvÌ. Je vöak nutno zp¯esnit znÏnÌ tohoto ustanovenÌ o Ëasovou dimenzi tÈto dispozice a to v˝slovn˝m vyj·d¯enÌm, aby nedoch·zelo k v˝kladov˝m pochybnostem. NovÏ se tak doplÚuje i situace, kdy nenÌ ani povÏ¯en˝ dÏdic, ani urËen˝ spr·vce dÏdictvÌ, a pak je na mÌstÏ, aby povinnosti plnili dÏdici spoleËnÏ a nerozdÌlnÏ (viz analogie ß 139 odst. 1 ObËZ, ale zejmÈna ke konstrukci ß 175r OSÿ).


19

V souvislosti s navrhovan˝mi zmÏnami se p¯echodn˝mi ustanovenÌmi reaguje na nÏkterÈ navrhovanÈ zmÏny. P¯echodnÈ ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se limitu pojistnÈho plnÏnÌ u ökod na vÏci Ëi uölÈm zisku je v souladu s tzv. 5. motorovou smÏrnicÌ, kter· v bodu 10 preambule uv·dÌ: ÑS cÌlem usnadnit zavedenÌ tÏchto minim·lnÌch Ë·stek je û·doucÌ zavÈst pÏtiletÈ p¯echodnÈ obdobÌ ode dne provedenÌ tÈto smÏrnice. Je û·doucÌ, aby ËlenskÈ st·ty zv˝öily Ë·stky nejmÈnÏ na polovinu ˙rovnÌ do t¯iceti mÏsÌc˘ ode dne jejÌho provedenÌ.ì, tj. do 11. 1. 2010. Limit 30 % z koneËnÈho limitu stanovenÈho smÏrnicÌ ve v˝öi 1 mil. eur z·kon sv˝m limitem 18 mil. KË jiû splÚuje. Proto se dnem 1. Ëervna 2012 limit pojistnÈho plnÏnÌ p¯i vÏcnÈ ökodÏ a uölÈm zisku u pojistn˝ch smluv o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, uzav¯en˝ch p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti navrhovanÈho z·kona s tÌmto limitem pojistnÈho plnÏnÌ niûöÌm, neû je novÏ stanoven˝ limit pojistnÈho plnÏnÌ, ze z·kona zvyöuje na novÏ stanovenou ˙roveÚ. To se v podstatÏ bude t˝kat pouze pojistn˝ch smluv uzav¯en˝ch s limitem 18 mil. KË, kterÈ nedoznajÌ k uvedenÈmu datu zmÏny. NovÏ uzavÌranÈ pojistnÈ smlouvy po nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona jiû budou muset b˝t uzavÌr·ny s limitem 35 mil. KË. Vzhledem k tomu, ûe uveden· zmÏna limitu m˘ûe mÌt za n·sledek zv˝öenÌ pojistnÈho, navrhuje se pr·vo pojistnÌka pojistnou smlouvu v jednomÏsÌËnÌ lh˘tÏ vypovÏdÏt. NeËinnost pojistnÌka je povaûov·na za souhlas se zmÏnou smlouvy. TÌm se zjednoduöuje proces provedenÌ zmÏn, kterÈ nejsou z·vislÈ na v˘li smluvnÌch stran. V souvislosti s odstranÏnÌm st·vajÌcÌho dokladu o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti je nezbytnÈ stanovit pojistiteli lh˘tu pro vyd·nÌ zelenÈ karty, pokud tuto jiû pojistnÌkovi nevydal. Pojistitel je tak povinen vydat pojistnÌkovi zelenou kartu do 30 dn˘ ode dne nabytÌ ˙Ëinnosti navrhovanÈho z·kona. SouËasnÏ se stanovÌ termÌn, ke kterÈmu pozbudou platnost zruöenÈ doklady o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti. KonkrÈtnÌ datum bude z·vislÈ na dobÏ schv·lenÌ z·kona. Lze p¯edpokl·dat, ûe takov˝m datem by mohl b˝t 1. Ëervenec 2008. TakÈ zmÏny provedenÈ v pr·vnÌ ˙pravÏ spr·vnÌch delikt˘ je nezbytnÈ zohlednit v p¯echodn˝ch ustanovenÌch, neboù m˘ûe nastat situace, kdy spr·vnÌ delikt byl sp·ch·n p¯ede dnem nabytÌ ˙Ëinnosti z·kona, ale rozhodnuto o nÏm bude aû po tomto dni. Proto se navrhuje, aby se takovÈ spr·vnÌ delikty posuzovaly podle dosavadnÌ pr·vnÌ ˙pravy. N·vrh z·kona obsahuje i novely z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ, z·kona Ë. 56/2001 Sb., o podmÌnk·ch provozu vozidel na pozemnÌch komunikacÌch..., a z·kona Ë. 48/1997 Sb., o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ... Nejz·sadnÏjöÌ zmÏnou je zmÏna ß 55 z·kona o ve¯ejnÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ, kter· je vyvol·na chybnou dikcÌ dosavadnÌho znÏnÌ. To je koncipov·no jako pr·vo zdravotnÌ pojiöùovny na n·hradu ökody v˘Ëi t¯etÌ osobÏ, kter· sv˝m zavinÏn˝m protipr·vnÌm jedn·nÌm zp˘sobila poökozenÌ zdravÌ ˙ËastnÌku ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, coû si vyû·dalo n·klady na pÈËi hrazenou ze zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Vadnost tohoto ustanovenÌ spoËÌv· v tom, ûe tato t¯etÌ osoba nezp˘sobila ökodu zdravotnÌ pojiöùovnÏ, ale ˙ËastnÌku zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Proto nem˘ûe zdravotnÌ pojiöùovnÏ odpovÌdat za tuto ökodu. ZdravotnÌ pojiöùovna je povinna uhradit p¯edmÏtnou zdravotnÌ pÈËi ˙ËastnÌku ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ bez ohledu na to, za jak˝ch okolnostÌ vznikla pot¯eba takovÈ pÈËe. Je proto nezbytnÈ danÈ ustanovenÌ upravit tak, aby zdravotnÌ pojiöùovnÏ vzniklo v˘Ëi t¯etÌ osobÏ pr·vo na n·hradu n·klad˘ jÌ vynaloûen˝ch na pÈËi hrazenou ze zdravotnÌho pojiötÏnÌ v d˘sledku zavinÏnÈho protipr·vnÌho jedn·nÌ t¯etÌ osoby v˘Ëi ˙ËastnÌku zdravotnÌho pojiötÏnÌ.

20


ResumÈ GOVERNMENTAL BILL OF AMENDMENT TO ACT 168/1999 COLL. ON MOTOR THIRD-PARTY LIABILITY The article describes the bill of the MTPL Act as it is discussed at the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic. The aim of the amendment is to continue with the harmonization of the Czech legal provisions with the legislation of the European Union; the amendment implements provisions of the Directive 2005/14/EC on insurance against civil liability in respect of use of motor vehicles, particularly in the area of simplification and improvement of conditions for insurance cover and in the area of compulsory compensation to be paid to victims. The amendment does not change the limit of compensation in the case of personal injury, which continues to be CZK 35 mil. per victim (including compensation from the public health insurance scheme and recourse claims) and increases the limit of such compensation in the case of damage to property or loss of profit to CZK 35 mil., whatever the number of victims (from CZK 18 mil.).


21

POJIäTÃNÕ MOTOROV›CH VOZIDEL A V›LOHY PR¡VNÕ OCHRANY Ing. Josef »Ìûek, »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

Evropsk· komise publikovala zpr·vu o nÏkter˝ch z·leûitostech t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. Zpr·va, kter· je urËena EvropskÈmu parlamentu a RadÏ se mj. zab˝v· vztahem mezi pojiötÏnÌm odpovÏdnosti za ökodu zp˘sobenou provozem motorov˝ch vozidel a pojiötÏnÌm v˝loh pr·vnÌ ochrany. Podle Ël·nku 1 druhÈ smÏrnice o pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel 84/5/EHS musÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel povinnÏ kr˝t vÏcnÈ ökody i ökody na zdravÌ. Toto ustanovenÌ bylo zavedeno s cÌlem odstranit vnitrost·tnÌ rozdÌly t˝kajÌcÌ se rozsahu pojistnÈho krytÌ u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel a zajistit tak minim·lnÌ ˙roveÚ ochrany osob poökozen˝ch p¯i dopravnÌch nehod·ch. V pr˘bÏhu projedn·v·nÌ n·vrhu p·tÈ smÏrnice o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel (2005/14/ES) Evropsk˝ parlament navrhl, aby veökerÈ nezbytnÈ a p¯imÏ¯enÈ pr·vnÌ n·klady (v˝lohy pr·vnÌ ochrany) hrazenÈ poökozenÈmu bÏhem vy¯izov·nÌ jemu vzniklÈ ökody byly kryty pojiötÏnÌm, a to v r·mci pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby. V tÈto souvislosti ale vyj·d¯ila Komise obavy, ûe by mohla b˝t do n·vrhu p·tÈ motorovÈ smÏrnice zaËlenÏna zmÏna, kter· by nezohledÚovala praktickÈ potÌûe, jeû by se mohly ve Ëlensk˝ch st·tech vyskytnout a navrhla, aby byla tato ot·zka p¯ezkoum·na a aby bylo p¯ÌsluönÈ zjiötÏnÌ n·leûitÏ vzato v ˙vahu (v tehdy p¯ipravovanÈ zpr·vÏ o ËtvrtÈ smÏrnici o pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel). V tomto ohledu Komise souhlasila s p¯ezkoum·nÌm tÏchto ot·zek: ñ jak· je souËasn· dostupnost dobrovolnÈho pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, kterÈ m˘ûe uzav¯Ìt potenci·lnÌ ˙ËastnÌk poökozen˝ dopravnÌ nehodou; ñ jak˝ by byl moûn˝ dopad na pojistnÈ u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel, pokud by v˝lohy pr·vnÌ ochrany u poökozen˝ch mÏly b˝t kryty z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby. Komise proto p¯ipravila soubor ot·zek, kterÈ konzultovala s tehdejöÌmi 25 Ëlensk˝mi st·ty, pojiöùovnictvÌm a ve¯ejnostÌ. OdpovÏdi Komise obdrûela od 24 Ëlensk˝ch st·t˘, 10 pojistitel˘ pr·vnÌ ochrany, 9 pojistitel˘ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel a od CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) jako z·stupce evropsk˝ch pojistitel˘. Komise takÈ obdrûela nÏkterÈ statistickÈ ˙daje a doporuËenÌ od Mezin·rodnÌ asociace pojistitel˘ pr·vnÌ ochrany (RIAD). Na internetovÈ str·nce Komise se od dubna do Ëervna 2006 uskuteËnily rovnÏû ve¯ejnÈ on-line konzultace. Ze vöech tÏchto ve¯ejn˝ch konzultacÌ nebylo moûnÈ ñ vzhledem k nÌzkÈmu poËtu obdrûen˝ch odpovÏdÌ ñ vyvodit objektivnÌ z·vÏr. NicmÈnÏ na z·kladÏ zÌskan˝ch informacÌ a p¯ipomÌnek z˙ËastnÏn˝ch stran bylo moûno zpracovat urËitou anal˝zu pojiötÏnÌ pr·vnÌch n·klad˘ ˙ËastnÌk˘, poökozen˝ch p¯i dopravnÌ nehodÏ.

22


Pr·vnÌ r·mec pro pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany Podle p¯Ìlohy k prvnÌ smÏrnici o neûivotnÌm pojiötÏnÌ (73/239/EHS) je pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany samostatn˝m pojistn˝m odvÏtvÌm. M˘ûe b˝t proto poskytov·no v celÈ EU na z·kladÏ svobody usazov·nÌ nebo volnÈho pohybu sluûeb kter˝mkoliv pojistitelem, kter˝ pro toto pojistnÈ odvÏtvÌ zÌskal povolenÌ v jednom z Ëlensk˝ch st·t˘. PodmÌnky pro podnik·nÌ v oblasti pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany v EU jsou konkrÈtnÏji stanoveny ve smÏrnici 87/344/EHS o pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. Podle Ël·nku 2 tÈto smÏrnice se pojistitel pr·vnÌ ochrany zavazuje nÈst ñ na z·kladÏ zaplacenÈho pojistnÈho ñ v˝lohy spojenÈ s pr·vnÌm ¯ÌzenÌm a poskytovat dalöÌ sluûby p¯Ìmo spojenÈ s tÌmto pojiötÏnÌm, zejmÈna s ohledem na: ñ zabezpeËenÌ n·hrady za ztr·tu, ökodu nebo ˙raz utrpÏn˝ pojiötÏnou osobou, a to mimosoudnÌm urovn·nÌm nebo obËanskopr·vnÌm nebo trestnÌm ¯ÌzenÌm, ñ obhajov·nÌ nebo zastupov·nÌ pojiötÏnÈ osoby v obËanskopr·vnÌm, trestnÌm, spr·vnÌm nebo jinÈm ¯ÌzenÌ nebo v souvislosti s jak˝mikoli na nÏj vznesen˝mi n·roky. Pro ˙Ëely tÈto zpr·vy EvropskÈ komise je nutno zd˘raznit, ûe z pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, uzav¯enÈho dobrovolnÏ, jsou kryty pr·vnÌ n·klady poökozenÈ osoby vzniklÈ p¯i uplatÚov·nÌ n·rok˘ do v˝öe limit˘ stanoven˝ch v pojistnÈ smlouvÏ a kromÏ toho i pr·vnÌ n·klady druhÈ strany, pokud poökozen· osoba p¯i uplatÚov·nÌ n·roku neuspÏje.

Dostupnost dobrovolnÈho pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany ve Ëlensk˝ch st·tech P¯i posuzov·nÌ dostupnosti pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany pro moûnÈ ˙ËastnÌky poökozenÈ p¯i dopravnÌch nehod·ch se Komise pokusila zÌskat od Ëlensk˝ch st·t˘ ˙daje o st·vajÌcÌm rozöÌ¯enÌ smluv pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany jednotlivc˘, kte¯Ì uplatÚujÌ n·roky z pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel nebo takov˝mto n·rok˘m ËelÌ. PojistitelÈ pr·vnÌ ochrany ani ËlenskÈ st·ty bohuûel nemohli poskytnout ˙daje, na jejichû z·kladÏ by bylo moûno pro kaûd˝ Ëlensk˝ st·t uËinit jednoznaËn˝ z·vÏr, pokud jde o to, kolik jednotlivc˘ (tj. jakÈ procento obyvatel), m· sjedn·no pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany v souvislosti s pojistn˝mi n·roky z pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. ZÌskanÈ informace nicmÈnÏ vedly k nÏkolika obecn˝m zjiötÏnÌm: ñ dobrovolnÈ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je poskytov·no ve velkÈ vÏtöinÏ Ëlensk˝ch st·t˘; nabÌzejÌ je buÔ specializovanÌ pojistitelÈ nebo pojiöùovny provozujÌcÌ i jin· pojistn· odvÏtvÌ, ñ nÏkterÈ pojistnÈ trhy jsou v tomto ohledu mÈnÏ rozvinutÈ, jelikoû popt·vka po pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je zde z r˘zn˝ch d˘vod˘ pomÏrnÏ nÌzk·. Naopak zemÏ jako SpojenÈ kr·lovstvÌ, NÏmecko, Belgie a ävÈdsko1) uv·dÏjÌ, ûe pomÏrnÏ znaËn· Ë·st jejich populace m· uzav¯eno pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany buÔ jako samostatn˝ produkt, nebo jako rozöÌ¯enÌ jinÈho pojiötÏnÌ, nap¯Ìklad pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel nebo pojiötÏnÌ dom·cnosti.

1) ävÈdsko a Belgie poskytly odhad, podle kterÈho m· v jejich zemÌch p¯ibliûnÏ 90 % dom·cnostÌ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany. To je d˘sledkem skuteËnosti, ûe pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je pojistnÌk˘m nabÌzeno automaticky buÔ s pojiötÏnÌm odpovÏdnosti, nebo s pojiötÏnÌm dom·cnosti.


23

ZahrnutÌ v˝loh pr·vnÌ ochrany do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ strany Pokud se t˝k· moûnÈho dopadu zahrnutÌ pr·vnÌch n·klad˘ vznikl˝ch poökozenÈmu, do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel osoby odpovÏdnÈ za dopravnÌ nehodu, je moûno odpovÏdi Ëlensk˝ch st·t˘ a z·stupc˘ pojistn˝ch trh˘ shrnout takto:

St·vajÌcÌ situace v Ëlensk˝ch st·tech Ve 22 Ëlensk˝ch st·tech2) mohou b˝t pr·vnÌ n·klady poökozenÈho z r˘zn˝ch d˘vod˘ a v r˘znÈ mÌ¯e hrazeny pojistitelem odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby. Pr·vnÌ n·klady, kterÈ vznikly poökozenÈmu, se podle vnitrost·tnÌho obËanskÈho pr·va velmi Ëasto povaûujÌ za souË·st ökody a aby byly p¯ÌpadnÏ uhrazeny, musÌ poökozen˝ p¯i uplatÚov·nÌ n·roku uspÏt (tzv. z·sada v˝hry-prohry). V zemÌch, kde tomu tak nenÌ, jsou pr·vnÌ n·klady p¯i¯knuty poökozenÈmu rozhodnutÌm soudu podle okolnostÌ jednotlivÈho p¯Ìpadu3), a ne vûdy se z·sada v˝hry/prohry uplatÚuje. Pokud se m· za to, ûe pr·vnÌ n·klady jsou souË·stÌ ökody, jejich ˙hrada je velmi Ëasto omezena na p¯imÏ¯enÈ Ë·stky (uhrazeny mohou b˝t pouze p¯imÏ¯enÈ, nezbytnÈ nebo nevyhnutelnÈ n·klady), nebo jejich n·hrada p¯edpokl·d· vz·jemnou dohodu mezi pojistitelem a osobou uplatÚujÌcÌ n·rok4). V nÏkter˝ch zemÌch jsou z n·hrady v r·mci pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel vylouËeny urËitÈ v˝lohy pr·vnÌ ochrany, nap¯Ìklad n·klady na pr·vnÌ poradenstvÌ obecnÏ5) nebo n·klady na pr·vnÌ zastupov·nÌ u mimosoudnÌch org·n˘ v pr˘bÏhu vy¯izov·nÌ ökod6).

Moûn˝ dopad na pojistnÈ u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel Odhady Ëlensk˝ch st·t˘ a pojistn˝ch trh˘ se liöÌ, pokud jde o jejich v˝öi.U ot·zek, zda a nakolik by zaËlenÏnÌ v˝loh pr·vnÌ ochrany poökozen˝ch do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby mohlo ovlivnit sazby pojistnÈho u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel na jejich trzÌch, se n·zory Ëlensk˝ch st·t˘ a n·zory pojistn˝ch trh˘ liöÌ. KromÏ nÏkolika odhad˘ jednotliv˝ch pojistitel˘ nebyla v pr˘bÏhu konzultacÌ v z·sadÏ poskytnuta û·dn· konkrÈtnÌ ËÌsla. NicmÈnÏ bylo moûno vyvodit obecn˝ z·vÏr, ûe je velmi nepravdÏpodobnÈ, ûe by na pojistn˝ch trzÌch zemÌ, v nichû pr·vnÌ n·klady jiû velkou mÏrou p¯edstavujÌ souË·st n·roku poökozenÈho v˘Ëi pojistiteli odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby, doölo ke zv˝öenÌ pojistnÈho. Naopak,v zemÌch, v nichû existuje omezen· ˙hrada v˝loh pr·vnÌ ochrany nebo tyto v˝lohy nejsou hrazeny v˘bec, by se pojistnÈ u pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel velmi pravdÏpodobnÏ zv˝öilo, neboù osoby uplatÚujÌcÌ n·rok by byly vybÌzeny, aby v oËek·v·nÌ vyööÌho odökodnÏnÌ uplatÚovaly svÈ n·roky u soudu za pomoci pr·vnÌch poradc˘. Za 2)

KromÏ Portugalska a Lotyöska; ÿecko v tomto smÏru neposkytlo informace. äpanÏlsko, ÿecko, It·lie 4) D·nsko 5) Lucembursko, Polsko uzn·v· pouze soudnÌ 6) ävÈdsko (pr·vnÌ pomoc lze uplatÚovat pouze v souvislosti se ökodou na zdravÌ), Finsko, Irsko. 3)

24


zmÌnku stojÌ v tÈto souvislosti zkuöenosti Irska, kde se pr·vnÌ n·klady v minulosti zv˝öily (aû 46 % nad Ë·stku odökodnÏnÌ), jelikoû v p¯ÌpadÏ tÈmÏ¯ vöech n·rok˘ souvisejÌcÌch se ökodou zdravÌ byla rutinnÏ zah·jena ¯ÌzenÌ. K ¯eöenÌ tohoto problÈmu byl z¯Ìzen st·tnÌ org·n, kter˝ se zab˝v· vy¯izov·nÌm n·rok˘ v p¯Ìpadech, kdy nenÌ nutnÈ projedn·nÌ u soudu. Toto ¯eöenÌ mÏlo za n·sledek v˝znamnÈ snÌûenÌ poËtu p¯Ìpad˘ vy¯izov·nÌ n·rok˘ soudnÌ cestou. ObdobnÈ alternativnÌ mechanismy pom·hajÌ minimalizovat pr·vnÌ n·klady ve ävÈdsku a Finsku. Podle Komise by realizace n·vrhu EvropskÈho parlamentu ñ zahrnutÌ pr·vnÌch n·klad˘ (v˝loh pr·vnÌ ochrany) do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby ñ nemÏla jednoznaËn˝ p¯Ìnos. V d˘sledku r˘zn˝ch p¯Ìstup˘ stanoven˝ch Ëlensk˝mi st·ty p¯i hrazenÌ pr·vnÌch n·klad˘ vznikl˝ch poökozenÈmu a vzhledem ke skuteËnosti, ûe rozhodnÈ pr·vo pro vy¯izov·nÌ n·rok˘ je pr·vem zemÏ, v nÌû k dopravnÌ nehodÏ doölo, by se st·tnÌm p¯ÌsluönÌk˘m Ëlensk˝ch st·t˘ p¯i vy¯izov·nÌ p¯eshraniËnÌch n·rok˘ mohlo v jednotliv˝ch zemÌch dostat r˘znÈho zach·zenÌ. TakovÈ rozöÌ¯enÌ rozsahu pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel na celou EU, kterÈ by zahrnovalo pr·vnÌ n·klady (i v p¯ÌpadÏ jejich omezenÌ na nezbytnÈ nebo p¯imÏ¯enÈ v˝lohy), by s velkou pravdÏpodobnostÌ nezajistilo rovnocenn˝ reûim v celÈ EU. »lenskÈ st·ty by vyuûily moûnosti zachovat si svÈ vnitrost·tnÌ postupy a nezbytnost n·hrady pr·vnÌch n·klad˘ by interpretovaly podle sv˝ch vnitrost·tnÌch specifik. K zajiötÏnÌ stejnÈ ochrany ˙ËastnÌk˘ poökozen˝ch p¯i dopravnÌch nehod·ch v celÈ EU, pokud se t˝k· n·hrady jejich pr·vnÌch n·klad˘, by bylo nutno stanovit, za jak˝ch okolnostÌ by tyto n·klady mÏly b˝t kryty z pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby. V tÈto souvislosti ale vyvst·v· ot·zka, zda jsou smÏrnice o pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel vhodn˝m mÌstem pro ¯eöenÌ tÏchto z·leûitostÌ, neboù by takovÈ ¯eöenÌ mohlo mÌt vliv na definici ökody obsaûenou tradiËnÏ ve vnitrost·tnÌm obËanskÈm pr·vu. Prost˝ odkaz na nezbytnÈ nebo p¯imÏ¯enÈ pr·vnÌ n·klady by ne¯eöil problÈm. Na druhou stranu, konkrÈtnÏjöÌ p¯Ìstup na ˙rovni EU by mohl zasahovat do vnitrost·tnÌho obËanskÈho pr·va a mohl rovnÏû ovlivnit pravidla t˝kajÌcÌ se hrazenÌ pr·vnÌch n·klad˘, jeû se ¯ÌdÌ obËansk˝m procesnÌm pr·vem. Zvl·ötnÌ p¯Ìstup by v nÏkter˝ch p¯Ìpadech mohl mimoto vÈst k naruöenÌ osvÏdËen˝ch vnitrost·tnÌch systÈm˘ likvidace ökod v r·mci pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. Nap¯Ìklad povinnÈ zahrnutÌ (v r·mci celÈ EU) pouze soudnÌch v˝loh (pr·vnÌ ochrany) do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel by mohlo vybÌzet poökozenÈ k pod·nÌ ûaloby, aniû by p¯edtÌm byla posouzena moûnost mimosoudnÌho vy¯ÌzenÌ n·rok˘. TÌmto zp˘sobem by takÈ mohl b˝t ohroûen mechanismus ökodnÌho z·stupce zaveden˝ Ëtvrtou motorovou smÏrnicÌ, jelikoû poökozenÌ by se v oËek·v·nÌ vyööÌ Ë·stky odökodnÏnÌ snaûili zapojit do vy¯izov·nÌ sv˝ch n·rok˘ pr·vnÌ poradce a soudy, mÌsto aby se obr·tili na ökodnÌho z·stupce jmenovanÈho v zemi, v nÌû majÌ svÈ bydliötÏ. KromÏ toho by zahrnutÌ v˝loh pr·vnÌ ochrany do pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu motorov˝ch vozidel odpovÏdnÈ osoby mohlo vÈst ke zv˝öenÌ pojistnÈho v zemÌch, v nichû aû dosud byly pr·vnÌ n·klady hrazeny pouze v omezenÈ mÌ¯e, nebo v˘bec. Uk·zalo se, ûe dobrovolnÈ pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany je dostupnÈ ve velkÈ vÏtöinÏ Ëlensk˝ch st·t˘. Jelikoû tento pojistn˝ produkt poökozenÈmu umoûÚuje uhradit jeho v˝lohy pr·vnÌ ochrany bez ohledu na pr·vo


25

pouûitelnÈ na dopravnÌ nehodu a bez ohledu na ˙spÏch p¯i uplatÚov·nÌ n·roku, zd· se b˝t ucelen˝m a uspokojiv˝m ¯eöenÌm, pokud jde o z·jmy ˙ËastnÌk˘ poökozen˝ch dopravnÌmi nehodami. Jeho pouûitÌ se nedot˝k· vnitrost·tnÌch p¯edpis˘ o ˙hradÏ pr·vnÌch n·klad˘, kterÈ se v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch st·tech liöÌ a kterÈ Ëasto odr·ûejÌ vnitrost·tnÌ specifickÈ rysy systÈm˘ vy¯izov·nÌ ökod u pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel. Komise ale takÈ poznamen·v·, ûe v nÏkter˝ch Ëlensk˝ch st·tech je nutnÈ vÌce podporovat smlouvy dobrovolnÈho pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany, aby byla zajiötÏna vyv·ûenÏjöÌ ˙roveÚ ochrany obËan˘ EU.

ResumÈ MOTOR INSURANCE AND LEGAL EXPENSES The European Commission has published a report addressed to the European Parliament and to the Council on the two motor insurance issues ñ the efectiveness of the claims representatives in settling claims, and insurance cover for legal expenses. As to the latter the report concludes that voluntary legal expenses insurance is available in the large majority of Member States and that EU-wide extention of the scope of cover for third-party liability insurance to include legal costs would be very unlikely to provide clear benefits, and might lead to an increase of premiums in countries where either no or limited reimbursement of legal costs has been the practice so far.

26


N¡VRH SMÃRNICE K SOLVENTNOSTI POJIäçOVEN ZVEÿEJNÃN Ing. Josef Keller, »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

Dne 10. Ëervence 2007 zve¯ejnila Evropsk· komise n·vrh smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady o p¯Ìstupu k pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti a jejÌm v˝konu ñ Solventnost II. V tÈto souvislosti komisa¯ Charlie McCreevy mimo jinÈ ¯ekl: Ñvytv·¯Ìme vedoucÌ svÏtov˝ standard, kter˝ bude po pojistitelÌch vyûadovat, aby se zamÏ¯ili na ¯ÌzenÌ vöech rizik, a kter˝ jim umoûnÌ provozovat Ëinnost efektivnÏjiì. Komise vych·zela z toho, ûe existujÌcÌ systÈm solventnosti je v platnosti jiû 30 let. Podle nÌ bylo t¯eba reagovat na dynamick˝ rozvoj finanËnÌch trh˘ v poslednÌch letech a na rozöi¯ujÌcÌ se mezeru mezi realitou dneönÌho podnik·nÌ v pojiöùovnictvÌ a jeho regulacÌ. KromÏ toho v ¯adÏ Ëlensk˝ch st·t˘ EU byla na n·rodnÌ ˙rovni p¯ijata dodateËn· legislativnÌ opat¯enÌ, a to i k posÌlenÌ obez¯etnÈho dohledu a finanËnÌho zdravÌ pojiöùoven, coû vedlo k vytvo¯enÌ urËit˝ch p¯ek·ûek pro fungov·nÌ jednotnÈho trhu. Je nutno upozornit, ûe v r·mci p¯edloûenÈho n·vrhu Komise vlastnÏ provedla revizi legislativy EU k pojiöùovnictvÌ (p¯epracov·nÌ 13 smÏrnic do jednÈ) s cÌlem zlepöit ochranu spot¯ebitele, modernizovat dohled, prohloubit fungov·nÌ jednotnÈho trhu a zv˝öit konkurenceschopnost evropsk˝ch pojistitel˘ v mezin·rodnÌm mÏ¯Ìtku apod. Komise m· z·mÏr, aby systÈm solventnosti vËetnÏ revize smÏrnic, tj. v˝öe uveden· smÏrnice, byl aplikov·n do praxe od roku 2012. Je nutno podotknout, ûe zve¯ejnÏn˝ n·vrh smÏrnice je oznaËov·n jako r·mcov˝, protoûe ho budou doprov·zet implementaËnÌ pravidla, kter· se jiû zaËala p¯ipravovat (n·vrh implementaËnÌ smÏrnice). Komise tÈû zd˘raznila, ûe zavedenÌm novÈho systÈmu solventnosti by mÏly b˝t zdokonaleny solventnostnÌ poûadavky na pojistitele s cÌlem zabezpeËit, ûe kapit·l bude dostaËovat na zvl·dnutÌ takov˝ch ud·lostÌ jako povodnÏ, vich¯ice nebo hromadnÈ pojistnÈ ud·losti v autopojiötÏnÌ. Kapit·lovÈ poûadavky budou novÏ, tj. kromÏ pojistnÏ-technick˝ch rizik, stanoveny takÈ pro trûnÌ, ˙vÏrovÈ a operaËnÌ riziko. N·vrh smÏrnice zahrnuje i celou ¯adu opat¯enÌ ke zkvalitnÏnÌ dohledu, a to vËetnÏ dohledu nad skupinami, a pak opat¯enÌ k vÏtöÌ transparentnosti na z·kladÏ zve¯ejÚov·nÌ v˝poËt˘, resp. v˝sledk˘, v oblasti solventnosti. N·vrhem smÏrnice se bude zab˝vat Evropsk˝ parlament, V˝bor pro hospod·¯stvÌ a mÏnu, a takÈ Rada. P¯edpokl·d· se, ûe jejich pozornost (ale i CEIOPS, CEA atd.) se v dalöÌm obdobÌ soust¯edÌ, jak zmÌnil na v˝roËnÌm zased·nÌ CEA dne 14. Ëervna 2007 ve Stockholmu Karel van Hulle, vedoucÌ skupiny pro pojiöùovnictvÌ a penze v r·mci gener·lnÌho ¯editelstvÌ TRH EvropskÈ komise, na d˘kladnÈ posouzenÌ nap¯Ìklad tÏchto ot·zek: ñ vztah mezi MCR (minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek) a SCR (solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek), ñ postavenÌ a dopady novÈho systÈmu na malÈ a st¯ednÌ pojiöùovacÌ podniky, ñ dohled nad skupinou, ñ investice apod.


27

HodnÏ naznaËil workshop, kter˝ po¯·dala Asociace britsk˝ch pojistitel˘ dne 10. kvÏtna 2007. V diskusi zaznÏla pot¯eba vÌce se vÏnovat pr·vÏ skupin·m, uzn·nÌ diversifikaËnÌch efekt˘ Ëi stanovenÌ kvantitativnÌch poûadavk˘ na externÌ bankovnÌ garance. Pokud jde nap¯. o MCR a SCR, tak by mÏly b˝t zaloûeny na stejn˝ch principech. Nelze souhlasit nap¯Ìklad s tÌm, ûe by tomu tak nebylo a ûe zvolen˝ p¯Ìstup by nebyl d˘slednÏ orientovan˝ na ocenÏnÌ rizik. ZaznÏla z¯eteln· podpora Ñzve¯ejÚov·nÌì, tj. informacÌm pro dozor a pro ve¯ejnost, s tÌm, ûe je nutno zabr·nit duplicit·m a zmatenÌ p¯Ìjemc˘ informacÌ s ohledem na regulaci v ˙ËetnictvÌ a jin˝ch oblastech. I kdyû tyto dvÏ v˝öe uvedenÈ akce se konaly p¯ed vyd·nÌm n·vrhu smÏrnice, popisujÌ ˙koly, kterÈ majÌ b˝t ¯eöeny p¯edevöÌm v implementaËnÌ smÏrnici. Postup vp¯ed bude vyûadovat dalöÌ ovÏ¯ov·nÌ dopad˘, poËÌt· se s dalöÌm nebo dalöÌmi koly studiÌ kvantitativnÌho dopadu (QIS). Pro bliûöÌ sezn·menÌ s danou problematikou uve¯ejÚujeme d˘vodovou zpr·vu k n·vrhu smÏrnice (ofici·lnÌ Ëesk˝ text EK). Ten, kdo by mÏl z·jem o vlastnÌ n·vrh smÏrnice, nalezne ho v ËeskÈm jazyce na str·nk·ch EvropskÈ komise pod oznaËenÌm COM(2007) 361 v koneËnÈm znÏnÌ.

N·vrh SMÃRNICE EVROPSK…HO PARLAMENTU A RADY o p¯Ìstupu k pojiöùovacÌ a zajiöùovacÌ Ëinnosti a jejÌm v˝konu Solventnost II

D˘vodov· zpr·va

1. ObecnÈ pozn·mky Vzhledem k hospod·¯skÈmu a soci·lnÌmu v˝znamu pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ je z·sah org·n˘ ve¯ejnÈ moci ve formÏ obez¯etnostnÌho dozoru obecnÏ uzn·v·n jako nutn˝. PojistitelÈ poskytujÌ nejen ochranu p¯ed budoucÌmi ud·lostmi, kterÈ mohou vÈst ke ztr·tÏ, ale takÈ smÏrujÌ ˙spory dom·cnostÌ na finanËnÌ trhy a do re·lnÈ ekonomiky. PojistitelÈ a zajistitelÈ musÌ splÚovat urËitÈ poûadavky solventnosti, kterÈ zajiöùujÌ, ûe jsou schopni dost·t sv˝m slib˘m pojistnÌk˘m. SouËasn· pravidla pro solventnost jsou zastaral·. Nejsou citliv· na rizika, ponech·vajÌ p¯Ìliö velk˝ prostor Ëlensk˝m st·t˘m pro vnitrost·tnÌ odchylky, neupravujÌ ¯·dnÏ dozor nad skupinou a v mezidobÌ byly p¯ekon·ny odvÏtvov˝m, mezin·rodnÌm a meziodvÏtvov˝m v˝vojem. Proto je nutn˝ nov˝ solventnostnÌ reûim, nazvan˝ Solventnost II, jenû plnÏ odr·ûÌ nejnovÏjöÌ v˝voj v obez¯etnostnÌm dohledu, pojistnÈ matematice a ¯ÌzenÌ rizik a jenû p¯ipouötÌ moûnost budoucÌch aktualizacÌ. Projekt Solventnost II je jednou z p¯ednÌch otev¯en˝ch poloûek AkËnÌho pl·nu pro finanËnÌ sluûby (1999ñ 2005). Solventnost I zv˝öil v roce 2002 minim·lnÌ garanËnÌ fond, jednalo se vöak jen o doËasnÈ opat¯enÌ pot¯ebnÈ ke zlepöenÌ ochrany pojistnÌk˘, dokud se nezaËal realizovat projekt z·sadnÏjöÌ reformy. Solventnost II je v˝sledkem tohoto procesu a navrhuje öiröÌ revizi finanËnÌ situace pojiöùoven/zajiöùoven.

28


Na z·kladÏ program˘ Komise zamÏ¯en˝ch na zlepöenÌ a zjednoduöenÌ pr·vnÌ ˙pravy se revize souËasnÈho solventnostnÌho reûimu vyuûila jako p¯Ìleûitost k p¯epracov·nÌ 13 pojiöùovacÌch/zajiöùovacÌch smÏrnic do jednoho dokumentu, do kterÈho jsou integrov·na nov· pravidla pro solventnost.

2. Konzultace z˙ËastnÏn˝ch a zainteresovan˝ch stran a) Konzultace z˙ËastnÏn˝ch a zainteresovan˝ch stran V pr˘bÏhu celÈho projektu udrûovaly ˙tvary Komise ˙zk˝ kontakt se zainteresovan˝mi stranami. Odborn· pracovnÌ skupina Komise pro solventnost, sloûen· z odbornÌk˘ Ëlensk˝ch st·t˘, se od zah·jenÌ projektu v roce 2004 sch·zela t¯ikr·t aû pÏtkr·t roËnÏ k jedn·nÌ o projektu Solventnost II. Evropsk˝ v˝bor org·n˘ dozoru nad pojiöùovnictvÌm a zamÏstnaneck˝m penzijnÌm pojiötÏnÌm (CEIOPS) p¯edstavoval d˘leûit˝ zdroj odbornÈho posouzenÌ projektu Solventnost II. Radil Komisi p¯i tvorbÏ novÈho solventnostnÌho reûimu a zorganizoval ¯adu studiÌ o kvantitativnÌch dopadech. CEIOPS n·vrhy sv˝ch doporuËenÌ p¯ed jejich odesl·nÌm Komisi ve¯ejnÏ konzultoval. Jeho p¯Ìnos pro projekt byl podstatn˝ a jeho zapojenÌ bude pot¯ebnÈ i v pozdÏjöÌm obdobÌ celÈho procesu. V Ëervnu 2006 uspo¯·dalo Gÿ MARKT ve¯ejnÈ projedn·nÌ, kterÈho se z˙Ëastnilo 191 ˙ËastnÌk˘. KromÏ toho ˙tvary Komise p¯ipravily ve¯ejn˝ dotaznÌk zve¯ejnÏn˝ na internetovÈm port·le ÑV·ö hlas v EvropÏì, na kter˝ p¯iölo 147 odpovÏdÌ. Gÿ MARKT rovnÏû rozeslalo 58 podnik˘m po celÈ EvropÏ podrobn˝ dotaznÌk, po kterÈm n·sledovalo v ¯adÏ z tÏchto podnik˘ (p¯ev·ûnÏ mal˝ch nebo st¯ednÌch) osobnÌ dotazov·nÌ. Komise poû·dala ¯adu organizacÌ o pomoc p¯i posuzov·nÌ potenci·lnÌch dopad˘ novÈho solventnostnÌho reûimu: Evropskou centr·lnÌ banku (finanËnÌ stabilita), odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ a zajiöùovnictvÌ (CEA/AISAM/ACME) (pojistnÈ produkty a trhy), FIN-USE (spot¯ebitelÈ) a CEIOPS (org·ny dozoru). KromÏ toho Gÿ ECFIN vypracovalo zpr·vu o dopadech projektu Solventnost II na makroekonomiku.

b) PosouzenÌ dopad˘ Proveden· anal˝za a p¯ipomÌnky, kterÈ k nÌ p¯iöly od z˙ËastnÏn˝ch a zainteresovan˝ch stran, potvrzujÌ, ûe zavedenÌ novÈho solventnostnÌho reûimu, kter˝ vych·zÌ z ekonomick˝ch rizik, s pln˝m vyuûitÌm Lamfalussyho architektury, je nejefektivnÏjöÌm a nej˙ËinnÏjöÌm prost¯edkem k dosaûenÌ obecn˝ch cÌl˘ projektu Solventnost II. JmenovitÏ se jedn· o prohloubenÌ integrace pojistnÈho/zajistnÈho trhu EU, zlepöenÌ ochrany pojistnÌk˘ a osob opr·vnÏn˝ch k pojistnÈmu plnÏnÌ, zv˝öenÌ mezin·rodnÌ konkurenceschopnosti pojistitel˘ a zajistitel˘ EU a podpo¯enÌ lepöÌ pr·vnÌ ˙pravy. SystÈm zaloûen˝ na z·sad·ch spr·vnÈho ekonomickÈho oceÚov·nÌ odhalÌ skuteËnou finanËnÌ situaci pojistitel˘, zv˝öÌ transparentnost a d˘vÏru v celÈ odvÏtvÌ. ZavedenÌ regulaËnÌch poûadavk˘ vych·zejÌcÌch z rizik zajistÌ dosaûenÌ spr·vnÈ rovnov·hy mezi silnou ochranou pojistnÌk˘ na jednÈ stranÏ a p¯imÏ¯en˝mi n·klady pojistitel˘ na stranÏ druhÈ. ZejmÈna kapit·lovÈ poûadavky budou odr·ûet specifick˝ rizikov˝ profil kaûdÈ pojiöùovny/zajiöùovny.


29

PojistitelÈ, kte¯Ì ¯ÌdÌ sv· rizika dob¯e ñ protoûe uplatÚujÌ p¯Ìsnou politiku, pouûÌvajÌ vhodnÈ metody zmÌrÚov·nÌ rizik Ëi diverzifikujÌ svoje Ëinnosti ñ budou odmÏnÏni a bude jim povoleno drûet mÈnÏ kapit·lu neû podle souËasnÈho reûimu EU. Na druhÈ stranÏ öpatnÏ ¯ÌzenÈ pojiöùovny nebo pojiöùovny s vÏtöÌ touhou riskovat budou û·d·ny, aby drûely vÌce kapit·lu a zajistily tak, ûe n·roky pojistnÌk˘ budou uhrazeny v okamûiku jejich splatnosti. Solventnost II bude znamenat kladenÌ mnohem vÏtöÌho d˘razu na ¯·dnÈ ¯ÌzenÌ rizik a d˘kladnÈ vnit¯nÌ kontroly. OdpovÏdnost za finanËnÌ zdravÌ pojistitele p¯ipadne opÏt v˝raznÏ vedenÌ, jak mu i p¯ÌsluöÌ. Pojistitel˘m bude d·na vÏtöÌ volnost ñ tj. bude se od nich poûadovat dodrûov·nÌ ¯·dn˝ch z·sad, nikoli svÈvoln˝ch pravidel. RegulativnÌ poûadavky a praxe odvÏtvÌ budou sladÏny a pojistitelÈ budou odmÏÚov·ni za zavedenÌ systÈm˘ ¯ÌzenÌ rizik a kapit·lu, kterÈ budou nejlÈpe odpovÌdat jejich pot¯eb·m a celkovÈmu rizikovÈmu profilu. Na opl·tku budou podlÈhat p¯ÌsnÏjöÌ kontrole ze strany org·n˘ dozoru. Nov˝ reûim rovnÏû zlepöÌ transparentnost a zve¯ejÚov·nÌ informacÌ. PojistitelÈ, kte¯Ì uplatnÌ osvÏdËenÈ postupy, budou d·le odmÏnÏni ze strany investor˘, ˙ËastnÌk˘ trhu a spot¯ebitel˘. ZavedenÌ novÈho p¯Ìstupu vych·zejÌcÌho z ekonomick˝ch rizik vöak m˘ûe b˝t kr·tkodobÏ doprov·zeno nÏkter˝mi vedlejöÌmi ˙Ëinky. Solventnost II m˘ûe vÈst ke snÌûenÌ krytÌ u nÏkter˝ch druh˘ pojiötÏnÌ, jelikoû rizika budou regulov·na v souladu s jejich skuteËn˝mi ekonomick˝mi n·klady (nap¯Ìklad tradiËnÌ finanËnÌ z·ruky vloûenÈ v produktech dlouhodobÈho spo¯enÌ). ObdobnÏ m˘ûe zv˝öenÌ transparentnosti vÈst ke snÌûenÌ k¯ÌûovÈho financov·nÌ mezi obory podnik·nÌ (nap¯. z pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel na zdravotnÌ a ˙razovÈ pojiötÏnÌ) a zv˝öenÌ cen v urËit˝ch oblastech nebo u specifick˝ch kategoriÌ pojistnÌk˘ p¯edstavujÌcÌch vyööÌ riziko. Z hlediska vytvo¯enÌ efektivnÌho a transparentnÌho sektoru pojiöùovnictvÌ je to sice optim·lnÌ, bude vöak nutnÈ potenci·lnÌ soci·lnÌ dopady jak˝chkoli v˝sledn˝ch zmÏn v chov·nÌ pojistitel˘ peËlivÏ monitorovat a zvaûovat s cÌlem zabezpeËit, aby se naöla dlouhodobÏ udrûiteln· ¯eöenÌ jak˝chkoli problÈm˘, kterÈ po zavedenÌ novÈho solventnostnÌho reûimu vzniknou. PojistitelÈ a vnitrost·tnÌ org·ny by mÏli b˝t motivov·ni, aby zv·ûili pravdÏpodobnost, ûe k takov˝m zmÏn·m dojde, a pokud ano, jak by bylo moûnÈ v˝slednÈ negativnÌ dopady zmÌrnit. A kromÏ toho, p¯estoûe by dopad projektu Solventnost II na investiËnÌ chov·nÌ pojistitel˘ v oblasti ûivotnÌho pojiötÏnÌ nemÏl b˝t v˝razn˝, ned· se vylouËit, ûe pojistitelÈ v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ zv˝öÌ svÈ investice do dluhopis˘ na ˙kor kmenov˝ch akciÌ. AkciovÈ podÌly pojistitel˘ v oblasti neûivotnÌho pojiötÏnÌ vöak p¯edstavujÌ pouze mal˝ podÌl na kapitalizaci cenn˝ch papÌr˘ v EU-25 (4 %) a oËek·v· se hladk˝ p¯echod na novÈ rozvrûenÌ aktiv.

3. LegislativnÌ p¯Ìstup a pr·vnÌ z·klad a) LegislativnÌ p¯Ìstup N·sledujÌcÌch 13 smÏrnic v oblasti ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ, zajiötÏnÌ, pojiöùovacÌch skupin a likvidace bylo u p¯Ìleûitosti p¯ipravovan˝ch zmÏn v r·mci projektu Solventnost II p¯epracov·no do jednoho textu:

30


❑ smÏrnice Rady 64/225/EHS ze dne 25. ˙nora 1964 o odstranÏnÌ omezenÌ svobody usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb v oblasti zajiötÏnÌ a retrocese1); ❑ prvnÌ smÏrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. Ëervence 1973 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k Ëinnosti v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm a jejÌho v˝konu2); ❑ smÏrnice Rady 73/240/EHS ze dne 24. Ëervence 1973, kterou se odstraÚujÌ omezenÌ svobody usazov·nÌ v oblasti p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ jinÈho neû ûivotnÌho3); ❑ smÏrnice Rady 76/580/EHS ze dne 29. Ëervna 1976, kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k Ëinnosti v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm a jejÌho v˝konu4); ❑ smÏrnice Rady 78/473/EHS ze dne 30. kvÏtna 1978 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se soupojiötÏnÌ v r·mci SpoleËenstvÌ5); ❑ smÏrnice Rady 84/641/EHS ze dne 10. prosince 1984, kterou se mÏnÌ prvnÌ smÏrnice 73/239/EHS o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯Ìstupu k Ëinnosti v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ jinÈm neû ûivotnÌm a jejÌho v˝konu, a to zejmÈna ve vztahu k asistenËnÌm sluûb·m pro turisty6); ❑ smÏrnice Rady 87/344/EHS ze dne 22. Ëervna 1987 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se pojiötÏnÌ pr·vnÌ ochrany7); ❑ druh· smÏrnice Rady 88/357/EHS ze dne 22. Ëervna 1988 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ jinÈho neû ûivotnÌho, kterou se stanovÌ opat¯enÌ k usnadnÏnÌ ˙ËinnÈho v˝konu volnÈho pohybu sluûeb a kterou se mÏnÌ smÏrnice 73/239/EHS8); ❑ smÏrnice Rady 92/49/EHS ze dne 18. Ëervna 1992 o koordinaci pr·vnÌch a spr·vnÌch p¯edpis˘ t˝kajÌcÌch se p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ jinÈho neû ûivotnÌho (t¯etÌ smÏrnice o neûivotnÌm pojiötÏnÌ) 9); ❑ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. ¯Ìjna 1998 o doplÚkovÈm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacÌ skupinÏ10); ❑ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. b¯ezna 2001 o reorganizaci a likvidaci pojiöùoven11); ❑ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o ûivotnÌm pojiötÏnÌ12); ❑ smÏrnice EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/68/ES ze dne 16. listopadu 2005 o zajiötÏnÌ13); 1)

⁄¯. vÏst. 56, 4. 4. 1964, s. 878/64. SmÏrnice ve znÏnÌ aktu o p¯istoupenÌ z roku 1972. ⁄¯. vÏst. L 228, 16. 8. 1973, s. 3. SmÏrnice naposledy pozmÏnÏn· smÏrnicÌ EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/68/ES 2) (⁄¯. vÏst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1). 3) ⁄¯. vÏst. L 228, 16. 8. 1973, s. 20. 4) ⁄¯. vÏst. L 189, 13. 7. 1976, s. 13. 5) ⁄¯. vÏst. L 151, 7. 6. 1978, s. 25. 6) ⁄¯. vÏst. L 339, 27. 12. 1984, s. 21. 7) ⁄¯. vÏst. L 185, 4. 7. 1987, s. 77. 8) ⁄¯. vÏst. L 172, 4. 7. 1988, s. 1. SmÏrnice naposledy pozmÏnÏn· smÏrnicÌ EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/14/ES 2) (⁄¯. vÏst. L 149, 11. 6. 2005, s. 14). 9) ⁄¯. vÏst. L 228, 11. 8. 1992, s. 1. SmÏrnice naposledy pozmÏnÏn· smÏrnicÌ 2005/68/ES (⁄¯. vÏst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1). 10) ⁄¯. vÏst. L 330, 5. 12. 1998, s. 1. SmÏrnice naposledy pozmÏnÏn· smÏrnicÌ 2005/68/ES (⁄¯. vÏst. L 323, 9. 12. 2005, s. 1). 11) ⁄¯. vÏst. L 110, 20. 4. 2001, s. 28. 12) ⁄¯. vÏst. L 345, 19. 12. 2002. SmÏrnice naposledy pozmÏnÏn· smÏrnicÌ Rady 2006/101/ES (⁄¯. vÏst. L 363, 20. 12. 2006, s. 238). 13) ⁄¯. vÏst. L 323, 9.12.2005, s. 1. 2)


31

Jelikoû by ˙plnÈ p¯eps·nÌ st·vajÌcÌch smÏrnic p¯ekroËilo r·mec p¯epracov·nÌ, sleduje p¯epracov·nÌ strukturu st·vajÌcÌch pojiöùovacÌch/zajiöùovacÌch smÏrnic. Nov· ustanovenÌ Solventnost II se proto vkl·dajÌ do r˘zn˝ch kapitol a hlav p¯edlohy smÏrnice a jsou vyznaËeny öedÏ. Nebyly provedeny û·dnÈ podstatnÈ zmÏny st·vajÌcÌch smÏrnic, kterÈ byly p¯epracovanÈ, kromÏ tÏch zmÏn, kterÈ jsou nezbytnÈ pro zavedenÌ novÈho solventnostnÌho reûimu. N·vrh vyuûÌv· Ñmetodu p¯epracov·nÌì (interinstitucion·lnÌ dohoda 2002/C 77/01), jeû umoûÚuje provedenÌ podstatn˝ch zmÏn st·vajÌcÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ bez samostatnÈ pozmÏÚujÌcÌ smÏrnice. P¯epracov·nÌ sniûuje sloûitost a zajiöùuje vyööÌ p¯Ìstupnost a srozumitelnost pr·vnÌch p¯edpis˘ EU. U velkÈho poËtu ustanovenÌ st·vajÌcÌch smÏrnic byly provedeny zmÏny nepodstatnÈho charakteru s cÌlem zlepöit redakËnÌ kvalitu a srozumitelnost. »l·nky nebo Ë·sti Ël·nk˘, kterÈ se staly bezp¯edmÏtn˝mi, se zruöily. Vöechny zmÏny jsou v textu jasnÏ vyznaËeny. Nov· solventnostnÌ ustanovenÌ vych·zejÌ ze z·sad a dodrûujÌ Ëty¯stupÚovou strukturu Lamfalussyho architektury finanËnÌch sluûeb. Z·sady se d·le rozvinou prost¯ednictvÌm prov·dÏcÌch opat¯enÌ. Nov· Lamfalussyho architektura umoûnÌ, aby nov˝ reûim solventnosti drûel krok s budoucÌm v˝vojem trhu a technologiÌ a stejnÏ tak s mezin·rodnÌm v˝vojem v oblasti regulace ˙ËetnictvÌ a pojiötÏnÌ/zajiötÏnÌ.

b) Pr·vnÌ z·klad N·vrh je zaloûen na Ël. 47 odst. 2 a Ël·nku 55 Smlouvy, coû je pr·vnÌ z·klad pro p¯ijÌm·nÌ opat¯enÌ SpoleËenstvÌ zaloûen˝ch na dotvo¯enÌ vnit¯nÌho trhu v oblasti finanËnÌch sluûeb. Vybran˝m n·strojem je smÏrnice, jakoûto nejvhodnÏjöÌ pr·vnÌ prost¯edek k dosaûenÌ cÌl˘. Navrhovan· nov· ustanovenÌ nep¯ekraËujÌ r·mec toho, co je nezbytnÈ pro dosaûenÌ sledovan˝ch cÌl˘.

4. Oblast p˘sobnosti Oblast p˘sobnosti st·vajÌcÌch smÏrnic se nezmÏnila. N·vrh se proto vztahuje na vöechny ûivotnÌ a neûivotnÌ pojiöùovny a zajiöùovny. St·vajÌcÌ vylouËenÌ mal˝ch vz·jemn˝ch pojiöùoven se vöak rozöÌ¯ilo na vöechny malÈ pojiöùovny definovanÈ v Ël·nku 4 bez ohledu na jejich pr·vnÌ formu. SmÏrnice se nevztahuje na penzijnÌ fondy uvedenÈ ve smÏrnici EvropskÈho parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. Ëervna 200314) o Ëinnostech institucÌ zamÏstnaneckÈho penzijnÌho pojiötÏnÌ a dohledu nad nimi. P¯ezkoum·nÌ tÈto smÏrnice bude provedeno v roce 2008. Komise v tÈ dobÏ prozkoum·, zda a jak by se mohly nebo mÏly vypracovat vhodnÈ solventnostnÌ poûadavky pro penzijnÌ fondy. ObdobnÏ smÏrnice nemÏnÌ reûim uplatÚovan˝ na finanËnÌ konglomer·ty. Pokud vöak budou zjiötÏny jakÈkoliv problÈmy, budou ¯eöeny v pr˘bÏhu p¯ezkumu smÏrnice o finanËnÌch konglomer·tech (2002/87/ES), kter˝ se uskuteËnÌ v roce 2008.

14)

32

⁄¯. vÏst. L 235, 23.9.2003, s. 10.


5. Pozn·mky k Ël·nk˘m Pozn·mky se t˝kajÌ jen tÏch Ël·nk˘, kterÈ jsou novÈ nebo kterÈ se zmÏnily v d˘sledku zavedenÌ nov˝ch pravidel pro solventnost.

a) KvalitativnÌ poûadavky a dozor KvalitativnÌ poûadavky a pravidla o dozoru platnÈ pro pojiöùovny/zajiöùovny (ÑpilÌ¯ IIì r·mce Solventnost II) jsou stanoveny ve dvou oddÌlech, org·ny dozoru a obecn· pravidla a systÈm spr·vy.

Org·ny dozoru a obecn· pravidla ñ Ël·nky 27ñ38 HlavnÌ cÌl dozoru ñ Ël·nek 27 HlavnÌm cÌlem ˙pravy v oblasti pojiötÏnÌ/zajiötÏnÌ a dozoru nad touto oblastÌ je p¯imÏ¯en· ochrana pojistnÌk˘. Zohlednit by se mÏly i dalöÌ cÌle, jako je finanËnÌ stabilita a spravedlivÈ a stabilnÌ trhy, ale nemÏly by ohroûovat hlavnÌ cÌl.

ObecnÈ z·sady dozoru ñ Ël·nek 28 Dozor je zaloûen na prospektivnÌm a rizikovÏ orientovanÈm p¯Ìstupu. Solventnost II proto pouûÌv· p¯Ìstup vych·zejÌcÌ z ekonomick˝ch rizik, kter˝ poËÌt· se systÈmem, jenû odr·ûÌ skuteËn˝ rizikov˝ profil pojiöùoven/zajiöùoven. Tento systÈm by se mÏl opÌrat o ¯·dnÈ ekonomickÈ z·sady a mÏl by optim·lnÏ vyuûÌvat informace, kterÈ poskytujÌ finanËnÌ trhy. Zvl·ötnÌ pozornost byla vÏnov·na zajiötÏnÌ toho, aby nov˝ solventnostnÌ reûim nep¯edstavoval pro malÈ a st¯ednÌ pojiöùovny a zajiöùovny p¯Ìliö velkou z·tÏû. D˘leûitost se proto p¯ikl·d· z·sadÏ proporcionality, kter· se uplatÚuje u vöech poûadavk˘ tÈto smÏrnice, nicmÈnÏ je v˝znamn· zejmÈna p¯i uplatÚov·nÌ kvantitativnÌch a kvalitativnÌch poûadavk˘ solventnostnÌho reûimu a pravidel pro dozor. Bude d·le specifikov·no v prov·dÏcÌch opat¯enÌch.

Transparentnost a odpovÏdnost ñ Ël·nek 30 Transparentnost a odpovÏdnost p¯ispÌvajÌ k legitimitÏ a integritÏ org·n˘ dozoru a vÏrohodnosti systÈmu dozoru. Tento Ël·nek proto stanovÌ, ûe org·ny dozoru plnÌ svÈ ˙koly transparentnÌm a odpovÏdn˝m zp˘sobem. Zve¯ejÚov·nÌ informacÌ podporuje transparentnost a umoûÚuje ˙ËelnÈ srovn·v·nÌ p¯Ìstup˘ p¯ijat˝ch Ëlensk˝mi st·ty. D˘leûit˝m aspektem transparentnosti a odpovÏdnosti je stanovenÌ transparentnÌch postup˘ t˝kajÌcÌch se jmenov·nÌ a odvol·nÌ Ëlen˘ ¯ÌdÌcÌch a spr·vnÌch subjekt˘ org·n˘ dozoru.

Pravomoci dozoru ñ Ël·nek 34 Za ˙Ëelem zajiötÏnÌ ˙Ëinnosti dozoru musÌ b˝t org·ny dozoru plnÏ zmocnÏny k plnÏnÌ sv˝ch ˙kol˘. »l·nek 34 proto stanovÌ, ûe ËlenskÈ st·ty musÌ zajistit, ûe jsou org·ny dozoru opr·vnÏny p¯ijmout jakÈkoli opat¯enÌ nezbytnÈ k zajiötÏnÌ toho, aby pojiöùovny dodrûovaly regulaËnÌ poûadavky stanovenÈ touto smÏrni-


33

cÌ, a k zabr·nÏnÌ nebo odstranÏnÌ jak˝chkoli nesrovnalostÌ. V tÈto souvislosti je zejmÈna d˘leûitÈ, aby byly rovnÏû stanoveny pravomoci dozoru vztahujÌcÌ se na Ëinnosti zajiöùovanÈ externÏ nebo d·le zajiöùovanÈ externÏ. Vöechny pravomoci se uplatnÌ vËasn˝m a p¯imÏ¯en˝m zp˘sobem. Za ˙Ëelem zajiötÏnÌ ˙ËinnÈho dozoru je nezbytnÈ, aby se tento dozor prov·dÏl jak na mÌstÏ, tak mimo mÌsto; org·n˘m dozoru je proto d·na pravomoc prov·dÏt kontroly p¯Ìmo na mÌstÏ v objektu pojistitele nebo zajistitele.

Proces kontroly org·nem dozoru ñ Ël·nek 36 Nedodrûov·nÌ kvalitativnÌch a kvantitativnÌch poûadavk˘ m˘ûe mÌt z·vaûnÈ d˘sledky pro finanËnÌ zdravÌ pojistitele nebo zajistitele. Kontrola org·nem dozoru m· proto za cÌl urËit instituce s finanËnÌmi, organizaËnÌmi nebo jin˝mi rysy n·chyln˝mi k vytv·¯enÌ rizikovÏjöÌho profilu. V r·mci procesu kontroly org·nem dozoru (PKOD) org·ny dozoru kontrolujÌ a hodnotÌ strategie, procesy a postupy oznamov·nÌ zavedenÈ pojistiteli a zajistiteli za ˙Ëelem dodrûov·nÌ tÈto smÏrnice a rizika, jimû pojiöùovna nebo zajiöùovna ËelÌ nebo m˘ûe Ëelit, a jejÌ schopnost tato rizika posuzovat. Kontrola rovnÏû zahrnuje posouzenÌ p¯imÏ¯enosti metod pojiöùovny nebo zajiöùovny a postup˘, kterÈ majÌ urËovat moûnÈ ud·losti nebo budoucÌ zmÏny v hospod·¯sk˝ch podmÌnk·ch, kterÈ by mohly mÌt nep¯ÌznivÈ ˙Ëinky na celkovou finanËnÌ situaci. Za ˙Ëelem zajiötÏnÌ ˙Ëinnosti PKOD je d˘leûitÈ, aby byla org·n˘m dozoru udÏlena pravomoc odstraÚovat slabÈ str·nky a nedostatky urËenÈ v procesu kontroly org·nem dozoru vËetnÏ postupu navazujÌcÌho na zjiötÏnÌ. Je navÌc nezbytnÈ, aby mÏly org·ny dozoru p¯imÏ¯enÈ n·stroje sledov·nÌ, kterÈ umoûnÌ urËit a napravit zhoröujÌcÌ se finanËnÌ podmÌnky. V˝sledky PKOD jsou pro org·ny dozoru velmi uûiteËnÈ pro stanovenÌ priorit budoucÌ pr·ce, zajiötÏnÌ vhodnÈ mÌry shody p¯Ìstup˘ dozoru mezi org·ny dozoru a poskytov·nÌ zpÏtnÈ vazby pojiöùovnÏ nebo zajiöùovnÏ.

Nav˝öenÌ kapit·lu ñ Ël·nek 37 V˝chozÌm bodem pro p¯imÏ¯enost kvantitativnÌch poûadavk˘ v pojiöùovnictvÌ/zajiöùovnictvÌ je solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek. Org·ny dozoru proto mohou poûadovat, aby pojiöùovna/zajiöùovna nav˝öila kapit·l jen za p¯ÌsnÏ vymezen˝ch v˝jimeËn˝ch okolnostÌ po procesu kontroly org·ny dozoru. AËkoliv je cÌlem standardnÌho vzorce zachytit rizikov˝ profil vÏtöiny pojiöùoven/zajiöùoven ve SpoleËenstvÌ, mohou se vyskytovat p¯Ìpady, v nichû standardizovan˝ p¯Ìstup zcela nezohledÚuje velmi specifick˝ rizikov˝ profil pojiöùovny nebo zajiöùovny. V p¯ÌpadÏ podstatn˝ch nedostatk˘ ˙plnÈho nebo Ë·steËnÈho internÌho modelu (viz pÌsmeno e) nÌûe) nebo podstatn˝ch spr·vnÌch pochybenÌ je nezbytnÈ, aby org·n dozoru zajistil, aby pojiöùovna nebo zajiöùovna vyvinula veökerÈ ˙silÌ pro odstranÏnÌ nedostatk˘, kterÈ vedly k uloûenÌ nav˝öenÌ kapit·lu za ˙Ëelem ochrany pojistnÌka. Org·n dozoru je povinen alespoÚ jednou roËnÏ prozkoumat pokrok pojiöùovny/zajiöùovny p¯i ¯eöenÌ jejÌch nedostatk˘. Pouze v p¯Ìpadech, v nichû je takovÈ odch˝lenÌ rizikovÈho profilu pojiöùovny nebo zajiöùovny podstatnÈ a vypracov·nÌ Ë·steËnÈho nebo ˙plnÈho internÌho modelu nenÌ ˙ËinnÈ, m˘ûe b˝t nav˝öenÌ kapit·lu trvalÈ povahy.

34


HarmonizovanÏjöÌ a ekonomick˝ p¯Ìstup p¯ijat˝ pro odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ/zajiöùovnictvÌ ve srovn·nÌ se smÏrnicÌ o kapit·lov˝ch poûadavcÌch vyûaduje harmonizovanÏjöÌ p¯Ìstup ke zvyöov·nÌ kapit·lu.

OdpovÏdnost spr·vnÌho nebo ¯ÌdÌcÌho org·nu ñ Ël·nek 40 Od pojiöùoven/zajiöùoven se bude vyûadovat spÌöe dodrûov·nÌ z·sad neû pravidel, coû klade vÏtöÌ odpovÏdnost na ¯ÌdÌcÌ org·ny, neû je tomu v souËasnÈ dobÏ. SmÏrnice jasnÏ stanovÌ, ûe spr·vnÌ nebo ¯ÌdÌcÌ org·n pojiöùovny/zajiöùovny m· koneËnou odpovÏdnost za to, ûe pojiöùovna/zajiöùovna tuto smÏrnici dodrûuje.

SystÈm spr·vy ñ Ël·nky 41 aû 49 ObecnÈ poûadavky v oblasti spr·vy ñ Ël·nek 41 Prov·zanost poûadavk˘ na spr·vu v oblasti bankovnictvÌ, cenn˝ch papÌr˘ a pojiöùovnictvÌ/zajiöùovnictvÌ je nezbytn· pro zajiötÏnÌ prov·zanosti mezi odvÏtvÌmi. Poûadavky v oblasti spr·vy stanovenÈ v tÈto smÏrnici jsou zamÏ¯enÈ na dosaûenÌ tohoto cÌle. Poûadavky na silnou spr·vu jsou nezbytn˝m p¯edpokladem ˙ËinnÈho solventnostnÌho systÈmu. NÏkter· rizika lze ¯eöit pouze poûadavky v oblasti spr·vy a ne stanovenÌm kvantitativnÌm poûadavk˘. SystÈm silnÈ spr·vy m· tudÌû klÌËov˝ v˝znam pro p¯imÏ¯enÈ ¯ÌzenÌ pojistitele a m· z·sadnÌ v˝znam pro ˙Ëinnost systÈmu dozoru. SystÈm spr·vy zahrnuje soulad s poûadavky na vhodnost a n·leûitost, ¯ÌzenÌ rizik, posouzenÌ vlastnÌch rizik a solventnosti, vnit¯nÌ kontrolu, vnit¯nÌ audit, pojistnÏ-matematickou funkci a externÌ zajiötÏnÌ. V prov·dÏcÌch opat¯enÌch t˝kajÌcÌch se poûadavk˘ v oblasti spr·vy se stanovÌ z·sada proporcionality. UrËenÌ funkcÌ spr·vy ve smÏrnici by mÏlo pojiöùovn·m/zajiöùovn·m pomoci p¯i rozhodov·nÌ o prov·dÏnÌ systÈmu spr·vy. Funkce je administrativnÌ schopnost vykon·vat konkrÈtnÌ ˙koly. UrËenÌ konkrÈtnÌ funkce nebr·nÌ pojiöùovnÏ/zajiöùovnÏ ve svobodnÈm rozhodov·nÌ, jak tuto funkci organizovat v praxi, pokud to v tÈto smÏrnici nenÌ stanoveno jinak. NemÏlo by to vÈst k nadmÏrnÏ zatÏûujÌcÌm poûadavk˘m, jelikoû by se mÏlo p¯ihlÌûet k povaze, rozsahu a komplexnosti operacÌ pojiöùovny/zajiöùovny. Funkce spr·vy proto mohou vykon·vat vlastnÌ zamÏstnanci nebo lze vyuûÌt poradenstvÌ externÌch odbornÌk˘ nebo je zajistit externÏ u odbornÌk˘ v mezÌch stanoven˝ch touto smÏrnicÌ. V menöÌch a mÈnÏ sloûit˝ch pojiöùovn·ch/zajiöùovn·ch m˘ûe jedna osoba nebo organizaËnÌ jednotka vykon·vat vÌce neû jen jednu funkci. Za ˙Ëelem dobrÈho fungov·nÌ systÈmu spr·vy se poûaduje, aby pojiöùovny/zajiöùovny mÏly zavedeny pÌsemnÈ koncepce, ve kter˝ch se jasnÏ stanovÌ, jak se p¯istupuje k vnit¯nÌ kontrole, vnit¯nÌmu auditu, ¯ÌzenÌ rizik a p¯ÌpadnÏ k externÌmu zajiötÏnÌ. Je nezbytnÈ, aby se spr·vnÌ nebo ¯ÌdÌcÌ org·n na systÈmu spr·vy aktivnÏ podÌlel. PÌsemnÈ koncepce by proto mÏly b˝t schv·leny spr·vnÌm nebo ¯ÌdÌcÌm org·nem a p¯ezkoum·ny alespoÚ jednou za rok nebo p¯ed zavedenÌm jakÈkoliv v˝znamnÈ zmÏny v systÈmu. ZmÏna koncepcÌ p¯ed zmÏnou v systÈmu je nezbytn·, jelikoû by v opaËnÈm p¯ÌpadÏ pojiöùovna/zajiöùovna jiû nedosahovala souladu s vlastnÌmi vnit¯nÌmi strategiemi a procesy. Kontrola a hodnocenÌ systÈmu spr·vy je v PKOD ˙kolem org·nu dozoru.


35

VlastnÌ posouzenÌ rizik a solventnosti (VPRS) ñ Ël·nek 44 Jako souË·st svÈho systÈmu ¯ÌzenÌ rizik by vöechny pojiöùovny/zajiöùovny mÏly, jako nedÌlnou souË·st svÈ obchodnÌ strategie, pravidelnÏ posuzovat svoje celkovÈ solventnostnÌ pot¯eby se z¯etelem na sv˘j specifick˝ rizikov˝ profil. VPRS m· dvojÌ povahu. Je to vnit¯nÌ proces posuzov·nÌ v r·mci pojiöùovny/zajiöùovny a jako takov˝ je zakotven˝ ve strategick˝ch rozhodnutÌch pojiöùovny/zajiöùovny. Je to rovnÏû n·stroj dozoru pro org·ny dozoru, kterÈ musÌ b˝t informov·ny o v˝sledcÌch vlastnÌho posouzenÌ rizik a solventnosti pojiöùovny/zajiöùovny. VPRS nevyûaduje, aby pojiöùovna/zajiöùovna vypracovala nebo pouûila ˙pln˝ nebo Ë·steËn˝ internÌ model. Pokud vöak pojiöùovna/zajiöùovna jiû pouûÌv· schv·len˝ ˙pln˝ nebo Ë·steËn˝ internÌ model pro v˝poËet solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku, mÏly by se v˝stupy tohoto modelu pouûÌvat p¯i VPRS. VPRS netvo¯Ì t¯etÌ solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek. VPRS by nemÏlo p¯edstavovat nadmÏrnou z·tÏû pro malÈ nebo mÈnÏ sloûitÈ pojiöùovny/zajiöùovny. Org·n dozoru p¯ezkoum· vlastnÌ posouzenÌ rizik a solventnosti jako souË·st procesu kontroly org·nem dozoru v pojiöùovnÏ/zajiöùovnÏ. V˝sledky kaûdÈho provedenÈho VPRS by mÏly b˝t sdÏleny org·nu dozoru v r·mci informacÌ, kterÈ se majÌ poskytovat pro ˙Ëely dozoru podle Ël·nku 35.

ExternÌ zajiötÏnÌ sluûeb nebo ËinnostÌ ñ Ël·nek 38 a 48 Vzhledem k tomu, ûe v˝znam externÌho zajiöùov·nÌ sluûeb nebo ËinnostÌ st·le roste, je d˘leûitÈ p¯ijmout v tÈto oblasti jednotnÏjöÌ p¯Ìstup. Za ˙Ëelem zajiötÏnÌ ˙ËinnÈho dozoru nad externÏ zajiötÏn˝mi Ëinnostmi je nezbytnÈ, aby org·ny dozoru pojiöùoven a zajiöùoven, kterÈ si d·vajÌ externÏ zajiöùovat Ëinnosti, mÏly pr·vo prov·dÏt inspekce externÏ zajiöùovanÈ Ëinnosti na mÌstÏ v prostor·ch poskytovatel˘ sluûeb a mÏly p¯Ìstup ke vöem p¯Ìsluön˝m ˙daj˘m, kterÈ m· v drûenÌ poskytovatel externÌch sluûeb, aù je tento poskytovatel regulovan˝m subjektem Ëi nikoli. V p¯ÌpadÏ, ûe je Ëinnost zajiöùovan· externÏ poskytovatelem sluûeb ve t¯etÌ zemi, je nezbytnÈ, aby mÏl org·n dozoru pojiöùovny/zajiöùovny, kter· si d·v· externÏ zajiöùovat Ëinnost, p¯Ìstup ke vöem p¯Ìsluön˝m ˙daj˘m, kterÈ m· v drûenÌ poskytovatel externÌch sluûeb, aù je tento poskytovatel regulovan˝m subjektem Ëi nikoli. ExternÌ zajiöùov·nÌ sluûeb nebo ËinnostÌ zahrnuje dalöÌ externÌ zajiöùov·nÌ. JednÌm ze zp˘sob˘, jak toho dos·hnout, zejmÈna je-li poskytovatel sluûeb neregulovan˝m subjektem, je vÏnov·nÌ zvl·ötnÌ pozornosti smlouvÏ mezi pojiöùovnou/zajiöùovnou, kter· si d·v· externÏ zajiöùovat sluûby, a poskytovatelem externÌch sluûeb. Org·ny dozoru musÌ b˝t p¯imÏ¯en˝m a vËasn˝m zp˘sobem informov·ny p¯ed externÌm zajiötÏnÌm d˘leûit˝ch Ëinnosti nebo p¯ed jeho jak˝mikoli n·sledn˝mi podstatn˝mi zmÏnami. Poûadavky stanovenÈ v tÈto smÏrnici zohledÚujÌ Ëinnost spoleËnÈho fÛra a jsou v souladu se st·vajÌcÌmi pravidly a praxÌ v bankovnictvÌ a se smÏrnicÌ o trzÌch finanËnÌch n·stroj˘ 2004/39/ES a jejÌm pouûitÌm na ˙vÏrovÈ instituce.

b) Oznamov·nÌ org·n˘m dozoru a zve¯ejÚov·nÌ informacÌ Oznamov·nÌ org·n˘m dozoru a zve¯ejÚov·nÌ informacÌ p¯edstavujÌ ÑpilÌ¯ IIIì r·mce Solventnost II.

36


Informace, kterÈ se poskytujÌ pro ˙Ëely dozoru ñ Ël·nek 35 N·vrh v z·sadÏ zachov·v· souËasnou filozofii acquis a ukl·d· pojiöùovn·m/zajiöùovn·m obecn˝ poûadavek p¯edkl·dat jakÈkoli informace nezbytnÈ pro ˙Ëely dozoru. V souladu s Lamfalussyho p¯Ìstupem vöak n·vrh zav·dÌ ¯adu klÌËov˝ch z·sad, kterÈ musÌ oznamov·nÌ org·n˘m dozoru splÚovat, a p¯ipouötÌ p¯ijetÌ prov·dÏcÌch opat¯enÌ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ p¯imÏ¯enÈho sbliûov·nÌ.

Zve¯ejÚov·nÌ informacÌ ñ Ël·nky 50 aû 55 N·vrh vyûaduje, aby pojiöùovny/zajiöùovny kaûdoroËnÏ zve¯ejÚovaly zpr·vu obsahujÌcÌ podstatnÈ a struËnÈ informace o jejich solventnosti a finaËnÌ situaci. V˝jimka je moûn· v p¯ÌpadÏ jednotliv˝ch nav˝öenÌ kapit·lu bÏhem p¯echodnÈho obdobÌ. Pojiöùovny/zajiöùovny musÌ p¯ÌpadnÏ aktualizovat zve¯ejnÏnÈ ˙daje (specifick· ustanovenÌ upravujÌ p¯Ìpady nedodrûov·nÌ minim·lnÌho kapit·lovÈho poûadavku nebo solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku) a mohou poskytovat dodateËnÈ informace na z·kladÏ vlastnÌho rozhodnutÌ. Pojiöùovny/zajiöùovny musÌ mÌt politiku zve¯ejÚov·nÌ informacÌ a p¯ed zve¯ejnÏnÌm zpr·vy o solventnosti a finanËnÌ situaci musÌ zÌskat schv·lenÌ ze strany spr·vnÌho nebo ¯ÌdÌcÌho org·nu. N·vrh takÈ p¯ipouötÌ p¯ijetÌ prov·dÏcÌch opat¯enÌ za ˙Ëelem zajiötÏnÌ p¯imÏ¯enÈho sbliûov·nÌ.

c) Podpora sbliûov·nÌ dozoru ñ Ël·nek 69 V˝bor pro finanËnÌ sluûby stanovil podporu sbliûov·nÌ dozoru z hlediska postup˘ pro dozor jako jeden z hlavnÌch ˙kol˘ v nadch·zejÌcÌch letech. AËkoliv je spoleËn˝ regulaËnÌ r·mec z·kladem, skuteËnÏ rovn˝ch podmÌnek lze dos·hnout jedinÏ prost¯ednictvÌm jednotnÏjöÌch a spoleËn˝ch postup˘ rozhodov·nÌ a prosazov·nÌ v r·mci org·n˘ dozoru. Sbliûov·nÌ dozoru zahrnuje zejmÈna spoleËnÈ a jednotnÈ kaûdodennÌ uplatÚov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ SpoleËenstvÌ a zlepöov·nÌ kaûdodennÌho jednotnÈho dozoru a prosazov·nÌ jednotnÈho trhu. D˘leûitou roli v r·mci podpory sbliûov·nÌ dozoru m˘ûe sehr·t vz·jemnÈ hodnocenÌ a zprost¯edkovacÌ mechanismy. CEIOPS m· zvl·ötnÌ ˙lohu v p¯ispÌv·nÌ k jednotnÈmu uplatÚov·nÌ tÈto smÏrnice a sbliûov·nÌ postup˘ dozoru ve SpoleËenstvÌ. Tento Ël·nek proto stanovÌ, ûe ËlenskÈ st·ty musÌ p¯ijmout nezbytn· opat¯enÌ, kter· zajistÌ, aby se org·ny dozoru ˙Ëastnily na Ëinnostech CEIOPS.

d) KvantitativnÌ poûadavky KvantitativnÌ poûadavky platnÈ pro pojiöùovny/zajiöùovny (ÑpilÌ¯ Iì r·mce Solventnost II) jsou stanoveny v öesti oddÌlech: pravidla pro oceÚov·nÌ aktiv a z·vazk˘, technickÈ rezervy, vlastnÌ zdroje, solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek, minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek a investice. Poûadavky pilÌ¯e I jsou zaloûeny na ekonomickÈm p¯Ìstupu vych·zejÌcÌho z celkovÈ rozvahy. Tento p¯Ìstup vych·zÌ z hodnocenÌ celkovÈ rozvahy pojiöùoven a zajiöùoven na integrovanÈm z·kladÏ, ve kterÈm se aktiva a z·vazky oceÚujÌ jednotnÏ. Takov˝ p¯Ìstup znamen·, ûe v˝öe dostupn˝ch finanËnÌch zdroj˘ pojiöùoven a zajiöùoven by mÏla pokr˝t jejich celkovÈ finanËnÌ poûadavky, tj. souËet nepod¯Ìzen˝ch z·vazk˘ a kapit·lov˝ch poûadavk˘. V d˘sledku tohoto p¯Ìstupu musÌ b˝t pouûitelnÈ vlastnÌ zdroje (viz nÌûe) vyööÌ neû solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek.


37

OceÚov·nÌ aktiv a z·vazk˘ ñ Ël·nek 73 »l·nek 73 zav·dÌ normy pro oceÚov·nÌ vöech aktiv a z·vazk˘ na z·kladÏ souËasnÈ definice re·lnÈ hodnoty v mezin·rodnÌch standardech ˙ËetnÌho v˝kaznictvÌ. VypracujÌ se prov·dÏcÌ opat¯enÌ, kter· stanovÌ, jak se m· poËÌtat re·ln· hodnota specifick˝ch rozvahov˝ch poloûek, aby se zajistilo, ûe tyto poloûky jsou oceÚov·ny jednotnÏ ve vöech Ëlensk˝ch st·tech. Pokud jde o z·vazky, normy pro oceÚov·nÌ nep¯ihlÌûejÌ k vlastnÌmu kreditnÌmu ratingu, zatÌmco pokud jde o aktiva, tyto normy p¯ihlÌûejÌ k souËasn˝m ˙vÏrov˝m a likviditnÌm charakteristik·m.

TechnickÈ rezervy ñ Ël·nky 74 aû 84 Vytvo¯enÌ technick˝ch rezerv je pot¯ebnÈ pro to, aby pojiöùovna/zajiöùovna splnila svÈ zajiöùovacÌ Ëi pojiöùovacÌ z·vazky v˘Ëi pojistnÌk˘m a opr·vnÏn˝m osob·m. Jejich v˝poËet je zaloûen na obecn˝ch ustanovenÌch stanoven˝ch v Ël·nku 74: ñ V˝poËet technick˝ch rezerv se zakl·d· na jejich st·vajÌcÌ v˝stupnÌ hodnotÏ. St·vajÌcÌ v˝stupnÌ hodnota odr·ûÌ Ë·stku, kter· odpovÌd· oËek·vanÈ Ë·stce, kterou by pot¯ebovaly pojiöùovny a zajiöùovny k vyplacenÌ dnes, pokud by okamûitÏ p¯evedly svoje smluvnÌ pr·va a z·vazky na jinou pojiöùovnu/zajiöùovnu. PouûitÌ st·vajÌcÌ v˝stupnÌ hodnoty by nemÏlo znamenat, ûe by pojiöùovna/zajiöùovna tyto z·vazky skuteËnÏ mohla p¯evÈst, p¯evedla nebo mÏla p¯evÈst. ñ V˝poËet technick˝ch rezerv musÌ b˝t v souladu s trhem a pro v˝poËet technick˝ch rezerv se pouûijÌ informace t˝kajÌcÌ se konkrÈtnÌ pojiöùovny/zajiöùovny pouze v p¯ÌpadÏ, ûe tyto informace umoûnÌ pojiöùovn·m/zajiöùovn·m lÈpe zohlednit povahu pojistnÈho portfolia. »l·nky 75 aû 78 a Ël·nky 80 aû 84 popisujÌ v˝poËet technick˝ch rezerv. VypoËÌtajÌ se jako souËet nejlepöÌho odhadu a rizikovÈ p¯ir·ûky, s v˝jimkou p¯Ìpad˘ zajistiteln˝ch rizik vypl˝vajÌcÌch z pojistn˝ch a zajistn˝ch z·vazk˘ (viz nÌûe): ñ NejlepöÌ odhad odpovÌd· oËek·vanÈ souËasnÈ hodnotÏ budoucÌch penÏûnÌch tok˘ se zohlednÏnÌm veöker˝ch p¯Ìr˘stk˘ a ˙bytk˘ penÏûnÌch prost¯edk˘ (oËiötÏn˝ch o inflaci) nezbytn˝ch k vypo¯·d·nÌ pojistn˝ch a zajistn˝ch z·vazk˘ po dobu jejich trv·nÌ, vËetnÏ vöech v˝daj˘, budoucÌch dobrovoln˝ch bonus˘, vloûen˝ch finanËnÌch z·ruk a smluvnÌch opcÌ. V˝poËet nejlepöÌho odhadu se m· zakl·dat na spr·vn˝ch pojistnÏ-matematick˝ch technik·ch a dobrÈ kvalitÏ ˙daj˘ a m· se pravidelnÏ kontrolovat podle zkuöenostÌ z praxe. ñ Rizikov· p¯ir·ûka zajiöùuje, ûe se celkov· hodnota technick˝ch rezerv rovn· oËek·vanÈ Ë·stce, kterou by pojiöùovny a zajiöùovny pot¯ebovaly k vyplacenÌ dnes, pokud by okamûitÏ p¯evedly svoje smluvnÌ pr·va a z·vazky na jinou pojiöùovnu/zajiöùovnu; nebo alternativnÏ dodateËnÈ n·klady, nad ˙roveÚ nejlepöÌho odhadu, na poskytov·nÌ kapit·lu na podporu pojistn˝ch/zajistn˝ch z·vazk˘ po dobu trv·nÌ pojistnÈho portfolia. Pokud jde o zajistitelnÈ riziko ñ tj. riziko, kterÈ lze ˙ËinnÏ neutralizovat n·kupem nebo prodejem finanËnÌch n·stroj˘ ñ hodnota technick˝ch rezerv se vypoËÌt· p¯Ìmo jako celek a zÌsk· se pouûitÌm hodnot tÏchto finanËnÌch n·stroj˘ (viz Ël. 75 odst. 4).

38


Pokud jde o nezajistiteln· rizika, rizikov· p¯ir·ûka se vypoËÌt· pomocÌ tak zvanÈ sazby n·klad˘ na kapit·l (viz Ël. 75 odst. 5). V tomto p¯ÌpadÏ je pouûit· sazba n·klad˘ na kapit·l stejn· pro vöechny pojiöùovny/zajiöùovny (nap¯. pevn· procentnÌ sazba) a odpovÌd· rozpÏtÌ p¯esahujÌcÌmu bezrizikovou ˙rokovou mÌru, jiû by pojiöùovna/zajiöùovna s ratingem BBB zaplatila za obstar·nÌ pouûiteln˝ch vlastnÌch zdroj˘.

VlastnÌ zdroje ñ Ël·nek 85 aû 98 VlastnÌ zdroje p¯edstavujÌ dostupnÈ finanËnÌ zdroje pojiöùoven/zajiöùoven, kterÈ mohou slouûit jako n·raznÌk proti rizik˘m a p¯ÌpadnÏ k absorbov·nÌ ztr·t. UrËenÌ v˝öe pouûiteln˝ch vlastnÌch zdroj˘ na pokrytÌ dvou kapit·lov˝ch poûadavk˘ je zaloûeno na t¯ÌstupÚovÈm postupu. Kaûd˝ stupeÚ odpovÌd· pododdÌlu: urËenÌ vlastnÌch zdroj˘, za¯azenÌ vlastnÌch zdroj˘, pouûitelnost vlastnÌch zdroj˘. V prvnÌm stupni se musÌ urËit v˝öe dostupn˝ch vlastnÌch zdroj˘. VlastnÌ zdroje jsou souËtem: ñ rozvahov˝ch poloûek nebo Ñpoloûek z·kladnÌch vlastnÌch zdroj˘ì (viz Ël·nek 86); ñ podrozvahov˝ch poloûek nebo Ñpoloûek doplÚkov˝ch vlastnÌch zdroj˘ì (viz Ël·nek 87). Z·kladnÌ vlastnÌ zdroje tvo¯Ì ekonomick˝ kapit·l (tj. aktiva p¯evyöujÌcÌ z·vazky, oceÚovanÈ podle oddÌlu 1 a 2) a pod¯ÌzenÈ z·vazky (jelikoû tyto z·vazky mohou slouûit jako kapit·l, nap¯Ìklad v p¯ÌpadÏ likvidace). DoplÚkovÈ vlastnÌ zdroje tvo¯Ì z·vazky, kterÈ si mohou pojiöùovny/zajiöùovny vyû·dat za ˙Ëelem zv˝öenÌ sv˝ch finanËnÌch zdroj˘, jako jsou v˝zvy Ëlen˘ a akreditivy. Jelikoû se na tyto doplÚkovÈ vlastnÌ zdroje nevztahujÌ normy pro oceÚov·nÌ stanovenÈ v oddÌlech 1 a 2, je urËenÌ jejich v˝öe p¯edmÏtem p¯edchozÌho schv·lenÌ org·ny dozoru. Vzhledem k tomu, ûe poloûky vlastnÌch zdroj˘ majÌ r˘znou kvalitu a poskytujÌ r˘znÈ ˙rovnÏ absorpce ztr·t, jsou tyto vlastnÌ zdroje ve druhÈm stupni za¯azeny do t¯Ì t¯Ìd v z·vislosti na jejich povaze a mÌ¯e, v jakÈ splÚujÌ pÏt klÌËov˝ch kritÈriÌ (tj. pod¯Ìzenost, schopnost absorbovat ztr·tu, permanence, perpetualita a absence spr·vnÌch n·klad˘), jak se stanovÌ v Ël·nku 92. Za¯azenÌ vlastnÌch zdroj˘ do t¯Ìd se opÌr· o kvalitativnÌ kritÈria, kter· budou blÌûe specifikov·na prov·dÏcÌmi opat¯enÌmi (viz Ël·nek 96); pro ulehËenÌ tohoto za¯azenÌ se vöak v tÏchto prov·dÏcÌch opat¯enÌch rovnÏû stanovÌ seznam jiû za¯azen˝ch poloûek.

Kvalita

Povaha

Rozvahové (základní vlastní zdroje)

Podrozvahové (doplňkové vlastní zdroje)

Vysoká

Třída 1

Třída 2

Střední

Třída 2

Třída 3

Nízká

Třída 3

—

Vzhledem k tomu, ûe poloûky t¯Ìdy 2 a t¯Ìdy 3 neumoûÚujÌ ˙plnou absorpci jak˝chkoli ztr·t za vöech okolnostÌ, zd· se b˝t nezbytnÈ ve t¯etÌm stupni omezit jejich uzn·v·nÌ pro ˙Ëely dozoru. Jak se stanovÌ v Ël·nku 97, na dostupnÈ vlastnÌ zdroje se pro ˙Ëely stanovenÌ pouûitelnÈ v˝öe pro ˙Ëely dozoru vztahujÌ dvÏ sady omezenÌ:


39

ñ Pokud jde o solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek, mÏl by podÌl poloûek t¯Ìdy 1 v r·mci pouûiteln˝ch vlastnÌch zdroj˘ dos·hnout alespoÚ jednÈ t¯etiny a podÌl poloûek t¯Ìdy 3 by nemÏl p¯es·hnout jednu t¯etinu. ñ Pokud jde o minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek, nejsou pouûitelnÈ poloûky doplÚkov˝ch vlastnÌch zdroj˘ a podÌl pouûiteln˝ch poloûek t¯Ìdy 2 by mÏl b˝t omezen na jednu polovinu.

SolventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek ñ Ël·nky 99 aû 124 OddÌl 4 o solventnostnÌm kapit·lovÈm poûadavku je rozdÏlen do t¯Ì Ë·stÌ: obecn· ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se tohoto kapit·lovÈho poûadavku, standardnÌ vzorec pro v˝poËet solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku a pouûitÌ internÌch model˘ pro ˙Ëely solventnosti.

Obecn· ustanovenÌ o solventnostnÌm kapit·lovÈm poûadavku, vyuûitÌ standardnÌho vzorce nebo internÌho modelu SolventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek p¯edstavuje ekonomick˝ kapit·l, kter˝ pojiöùovna/zajiöùovna musÌ drûet, aby omezila pravdÏpodobnost ˙padku na 0,5 %, tj. ˙padek by nastal jednou za 200 let (viz Ël·nek 100). SolventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek se vypoËÌt· pouûitÌm metody hodnoty v riziku, a to buÔ podle standardnÌho vzorce nebo vyuûitÌm internÌho modelu: je nutnÈ posoudit vöechny potenci·lnÌ ztr·ty, vËetnÏ nep¯ÌznivÈho p¯ecenÏnÌ aktiv a z·vazk˘, v nadch·zejÌcÌch dvan·cti mÏsÌcÌch. SolventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek odr·ûÌ skuteËn˝ rizikov˝ profil pojiöùovny/zajiöùovny a p¯ihlÌûÌ ke vöem kvantifikovateln˝m rizik˘m i ËistÈmu dopadu technik sniûov·nÌ ˙vÏrovÈho rizika. SolventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek se vypoËÌt· alespoÚ jednou roËnÏ, trvale se sleduje a p¯epoËÌt·v· se, jakmile se rizikov˝ profil pojiöùovny/zajiöùovny v˝znamnÏ odch˝lÌ; solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek musÌ kr˝t rovnocenn· v˝öe pouûiteln˝ch vlastnÌch zdroj˘ (viz Ël·nek 99).

StandardnÌ vzorec pro solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek V Ël·ncÌch 102 aû 108 jsou pops·ny cÌle, konstrukce a celkov· kalibrace standardnÌho vzorce pro solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek. ÑModulov·ì konstrukce, zaloûen· na metod·ch line·rnÌ agregace, je podrobnÏji pops·na v p¯Ìloze IV smÏrnice. Rizika zachycen· v r˘zn˝ch modulech a podmodulech standardnÌho vzorce jsou definov·na v Ël·ncÌch 13, 103 a 104. PodrobnÈ specifikace tÏchto modul˘ a podmodul˘ se p¯ijmou v prov·dÏcÌch opat¯enÌch, jelikoû se budou vyvÌjet v Ëase. CÌlem standardnÌho vzorce pro solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek je dos·hnout spr·vnÈ rovnov·hy mezi citlivostÌ v˘Ëi riziku a ˙ËelnostÌ. PoËÌt· jak s p¯Ìpadn˝m pouûitÌm konkrÈtnÌch parametr˘ pojiöùovny nebo zajiöùovny (viz Ël. 103 odst. 7), tak se standardizovan˝mi zjednoduöenÌmi pro malÈ a st¯ednÌ podniky (viz Ël·nek 107). Vzhledem k tomu, ûe novÈ normy pro oceÚov·nÌ p¯ihlÌûejÌ k ˙vÏrov˝m a likviditnÌm charakteristik·m aktiv, ûe solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek zachycuje vöechna kvantifikovateln· rizika a ûe se na veökerÈ investice vztahuje z·sada Ñobez¯etnÈ osobyì, nezachovajÌ se kvantitativnÌ investiËnÌ limity ani kritÈria pouûitelnosti aktiv. Pokud se vöak vzhledem k trûnÌmu v˝voji objevÌ nov· rizika, kter· nejsou kryta standardnÌm

40


vzorcem pro solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek, Ël. 108 odst. 2 umoûÚuje Komisi p¯ijmout doËasn· prov·dÏcÌ opat¯enÌ, kter˝mi se stanovÌ investiËnÌ limity a kritÈria pouûitelnosti aktiv, po dobu aktualizace vzorce.

InternÌ modely V Ël·ncÌch 109 aû 124 jsou uvedeny poûadavky vztahujÌcÌ se na pojiöùovny/zajiöùovny, kterÈ p¯i v˝poËtu solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku pouûÌvajÌ nebo chtÏjÌ pouûÌvat Ë·steËn˝ nebo ˙pln˝ internÌ model. D¯Ìve, neû org·ny dozoru schv·lÌ pouûitÌ internÌho modelu, musÌ pojiöùovny/zajiöùovny p¯edloûit û·dost (viz Ël·nek 109) schv·lenou spr·vnÌm nebo ¯ÌdÌcÌm org·nem pojiöùovny/zajiöùovny (viz Ël·nek 113), ve kterÈ prok·ûÌ, ûe splÚujÌ kontrolu pouûÌv·nÌ, normy statistickÈ kvality, kalibraËnÌ normy, normy pro ovÏ¯ov·nÌ platnosti a dokumentaËnÌ normy (viz Ël·nky 117 aû 122). Org·ny dozoru musÌ rozhodnout, zda û·dost p¯ijmou nebo odmÌtnou, do öesti mÏsÌc˘ od obdrûenÌ û·dosti pojiöùovny/zajiöùovny se vöemi n·leûitostmi. V souvislosti s pouûÌv·nÌm Ë·steËn˝ch internÌch model˘ se zav·dÏjÌ dodateËnÈ poûadavky s cÌlem zamezit, aby pojiöùovny/zajiöùovny takzvanÏ ÑvybÌraly t¯eöniËkyì (viz Ël·nek 110). KromÏ toho Ël·nek 111 Komisi umoûÚuje p¯ijmout prov·dÏcÌ opat¯enÌ upravujÌcÌ normy, stanovenÈ v Ël·ncÌch 117 aû 122, pokud jde o Ë·steËnÈ internÌ modely, za ˙Ëelem zohlednÏnÌ omezenÈ oblasti p˘sobnosti tÏchto model˘. »l·nkem 116 se org·n˘m dozoru udÏluje pravomoc vyûadovat, aby pojiöùovna/zajiöùovna, kter· vypoËÌt·v· solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek pouûitÌm standardnÌho vzorce, vypracovala ˙pln˝ nebo Ë·steËn˝ internÌ model v p¯ÌpadÏ, ûe standardnÌ vzorec pro solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek nezachycuje p¯esnÏ rizikov˝ profil danÈ pojiöùovny/zajiöùovny.

Minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek ñ Ël·nky 125 aû 128 Minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek p¯edstavuje ˙roveÚ kapit·lu, pod kterou by byly z·jmy pojistnÌk˘ v·ûnÏ ohroûeny, pokud by pojiöùovnÏ/zajiöùovnÏ bylo povoleno pokraËovat v jejÌch operacÌch. V p¯ÌpadÏ, ûe dojde k poruöenÌ minim·lnÌho kapit·lovÈho poûadavku, p¯istoupÌ se ke krajnÌm opat¯enÌm dozoru, tj. odejme se povolenÌ (viz Ël·nky 126 a 136). Pojiöùovny/zajiöùovny jsou proto povinny mÌt v drûenÌ pouûitelnÈ z·kladnÌ vlastnÌ zdroje na krytÌ minim·lnÌho kapit·lovÈho poûadavku (viz Ël·nek 125). Jelikoû krajnÌ opat¯enÌ dozoru m˘ûe vyûadovat povolenÌ od vnitrost·tnÌho soudu, je t¯eba minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek vypoËÌt·vat ËtvrtletnÏ, podle jednoduchÈho a spolehlivÈho vzorce, na z·kladÏ kontrolovateln˝ch ˙daj˘. »l·nek 126 o specifickÈm n·vrhu a kalibraci minim·lnÌho kapit·lovÈho poûadavku obsahuje struËn˝ seznam obecn˝ch z·sad. Do doby, neû budou zn·my v˝sledky QIS3, byl zvolen otev¯en˝ p¯Ìstup, jelikoû nebylo o minim·lnÌm kapit·lovÈm poûadavku dosaûeno koneËnÈho rozhodnutÌ. ZnÏnÌ p¯edevöÌm umoûÚuje vyzkouöenÌ tÏchto dvou p¯Ìstup˘: ñ minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek vypoËÌtan˝ pouûitÌm zjednoduöenÈ verze standardnÌho vzorce (modulov˝ p¯Ìstup) zohledÚujÌcÌ ûivotnÌ upisovacÌ rizika, neûivotnÌ upisovacÌ rizika a trûnÌ rizika a kalibrovan· na 90% hodnotu v riziku v ËasovÈm horizontu jednoho roku; ñ minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek vypoËÌtan˝ jako procento solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku (kompaktnÌ p¯Ìstup), kalibrovan˝ na 1/3 solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku.


41

Nap¯Ìklad Ël. 126 odst. 1 pÌsm. c) umoûÚuje, aby se minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek kalibroval na hladinÏ spolehlivosti v rozmezÌ 80 % (jelikoû 1/3 solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku kalibrovan· na 99,5% hodnotu v riziku se rovn· 80% hodnotÏ v riziku, za p¯edpokladu norm·lnÌho rozdÏlenÌ) aû 90 % (˙roveÚ pouûÌvan· v modulovÈm p¯Ìstupu, kter˝ se zkouöÌ). V z·jmu hladkÈho p¯echodu na nov˝ reûim (viz Ël·nek 128) pojiöùovny/zajiöùovny, kterÈ splÚujÌ Solventnost I v den vstupu tÈto smÏrnice v platnost, ale nesplÚujÌ minim·lnÌ kapit·lov˝ poûadavek, majÌ jeden rok na dosaûenÌ souladu s nov˝m reûimem.

Investice ñ Ël·nky 129 aû 132 VeökerÈ investice drûenÈ pojiöùovnami/zajiöùovnami (tj. aktiva kryjÌcÌ technickÈ rezervy, plus aktiva kryjÌcÌ solventnostnÌ kapit·lov˝ poûadavek a voln· aktiva) musÌ b˝t investov·ny, ¯Ìzeny a sledov·ny v souladu se z·sadou Ñobez¯etnÈ osobyì stanovenou v Ël·nku 129. Z·sada obez¯etnÈ osoby vyûaduje, aby pojiöùovny/zajiöùovny investovaly aktiva v nejlepöÌm z·jmu pojistnÌk˘, p¯imÏ¯enÏ slaÔovaly investice a z·vazky a vÏnovaly n·leûitou pozornost finanËnÌm rizik˘m, jako je riziko likvidity a riziko koncentrace.

e) Dozor nad skupinou ñ Ël·nky 219 aû 277

⁄vod Zp˘sob, jak˝m bude prov·dÏn dozor nad pojiöùovnami/zajiöùovnami ve skupinÏ, je klÌËov˝m faktorem ˙spÏchu jednotnÈho trhu a reûimu Solventnost II. N·vrh proto usiluje o nalezenÌ vhodn˝ch zp˘sob˘ zjednoduöenÌ dozoru nad pojiöùovnami/zajiöùovnami ve skupinÏ v EU.

HlavnÌ zlepöenÌ vztahujÌcÌ se na vöechny skupiny pojiöùoven/zajiöùoven ❑ Org·n dozoru nad skupinou ñ urËenÌ a jmenov·nÌ: N·vrh zav·dÌ pojetÌ Ñorg·nu dozoru nad skupinouì. Pro kaûdou skupinu se jmenuje jedin˝ org·n s konkrÈtnÌmi koordinaËnÌmi a rozhodovacÌmi pravomocemi. Ponechan· kritÈria jsou inspirovan· smÏrnicÌ o finanËnÌch konglomer·tech, n·vrh vöak zav·dÌ vÏtöÌ pruûnost v p¯ÌpadÏ pot¯eby. ❑ Org·n dozoru nad skupinou ñ pr·va a povinnosti: Org·nu dozoru nad skupinou je udÏlena hlavnÌ odpovÏdnost za vöechny klÌËovÈ aspekty dozoru nad skupinou (solventnost skupiny, transakce uvnit¯ skupiny, rizika koncentrace, ¯ÌzenÌ rizik a vnit¯nÌ kontrola). Takov· odpovÏdnost musÌ b˝t vykon·v·na ve spolupr·ci a po dohodÏ s mÌstnÌmi org·ny dozoru. KromÏ toho musÌ b˝t mezi vöemi org·ny, kterÈ se ˙ËastnÌ dozoru, stanovena koordinaËnÌ ujedn·nÌ pro kaûdou skupinu. ❑ DalöÌ klÌËov· opat¯enÌ pro zajiötÏnÌ ˙ËinnÈho dozoru nad skupinou: n·vrh zav·dÌ, v souladu se smÏrnicÌ o finanËnÌch konglomer·tech, ˙pln˝ soubor ustanovenÌ, kter· ukl·dajÌ vöem z˙ËastnÏn˝m org·n˘m dozoru povinnost vymÏÚovat si informace automaticky (podstatnÈ informace) nebo na z·kladÏ vyû·d·nÌ (d˘leûitÈ informace), vz·jemnÏ se konzultovat p¯ed p¯ijetÌm d˘leûit˝ch rozhodnutÌ a ¯·dnÏ vy¯izovat û·dosti o ovÏ¯ov·nÌ informacÌ.

42


❑ Skupinov· solventnost ñ v˝bÏr metody: S cÌlem zabezpeËit, aby skupiny mÏly co nejvÏtöÌ prospÏch z diverzifikace, n·vrh v˝slovnÏ silnÏ up¯ednostÚuje konsolidaËnÌ metodu. ❑ Skupinov· solventnost ñ internÌ model skupiny: N·vrh umoûÚuje skupinÏ û·dat o povolenÌ pouûÌvat internÌ model pro v˝poËet solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku skupiny a jednotliv˝ch solventnostnÌch kapit·lov˝ch poûadavk˘ p¯idruûen˝ch subjekt˘. Tento postup je do velkÈ mÌry inspirovan˝ smÏrnicÌ o kapit·lov˝ch poûadavcÌch (2006/48/ES / Ël·nek 129). Na û·dost mate¯skÈ spoleËnosti nebo kterÈhokoliv jinÈho z˙ËastnÏnÈho org·nu dozoru lze konzultovat CEIOPS. ❑ Dozor nad podskupinami: V z·jmu omezenÌ z·tÏûe skupin n·vrh v podstatÏ stanovÌ, ûe a) dozor nad skupinou by mÏl b˝t v EU obvykle vykon·v·n jen na vrcholovÈ ˙rovni a ûe b) ËlenskÈ st·ty mohou povolit sv˝m org·n˘m dozoru, aby vykon·valy dozor na skupinou na vrcholovÈ ˙rovni v ËlenskÈm st·tÏ. V praxi by to mÏlo vÈst ke snÌûenÌ poËtu ˙rovnÌ dozoru na maxim·lnÏ t¯i (skupina v EU, vnitrost·tnÌ podskupiny, samostatnÈ subjekty), coû je v souladu se smÏrnicÌ o kapit·lov˝ch poûadavcÌch. ❑ Prov·dÏcÌ opat¯enÌ: V z·jmu zajiötÏnÌ co nejvÏtöÌho sbliûov·nÌ rozhodov·nÌ a postup˘ org·n˘ dozoru nad skupinami obsahuje n·vrh pro nÏkolik klÌËov˝ch ustanovenÌ odkaz na dalöÌ prov·dÏcÌ opat¯enÌ.

DodateËn· zlepöenÌ vztahujÌcÌ se na skupiny pouûÌvajÌcÌ podporu ze strany skupiny N·vrh zav·dÌ nov˝ reûim, kter˝ usiluje o usnadnÏnÌ ¯ÌzenÌ kapit·lu skupinami v podstatÏ tÌm, ûe a) za urËit˝ch podmÌnek povoluje mate¯skÈ spoleËnosti pouûÌvat p¯Ìsliby podpory ze strany skupiny ke splnÏnÌ Ë·sti solventnostnÌho kapit·lovÈho poûadavku dce¯in˝ch spoleËnostÌ a b) zav·dÌ pro nÏkterÈ Ël·nky odchylky o p¯ÌpadnÈm samostatnÈm dozoru. N·vrh povoluje p¯ijetÌ prov·dÏcÌch opat¯enÌ a ukl·d· p¯ezkum celÈho systÈmu po pÏti letech od provedenÌ smÏrnice do vnitrost·tnÌho pr·va.

ObecnÈ zjiötÏnÌ: dozor nad skupinami nenÌ jen doplÚkov˝ St·vajÌcÌ acquis EU povaûuje dozor nad skupinami jako pouh˝ doplnÏk k samostatnÈmu dozoru (samostatn˝ dozor se vykon·v· stejn˝m zp˘sobem u vöech subjekt˘, aù jsou Ëi nejsou souË·stÌ skupiny, a skupinov˝ dozor se pouze k samostatnÈmu dozoru p¯id·v·). N·vrh tuto filozofii podstatnÏ mÏnÌ. Text t˝kajÌcÌ se skupin obsahuje ¯adu ustanovenÌ, kter· p¯Ìmo ovlivnÌ zp˘sob, jak˝m se vykon·v· samostatn˝ dozor nad subjekty, kterÈ pat¯Ì do skupiny. V z·jmu explicitnÌho vyj·d¯enÌ tÈto z·sadnÌ zmÏny bylo na vöech mÌstech (vËetnÏ n·zvu) vypuötÏno slovo ÑdoplÚkov˝ì.

6. Prov·dÏcÌ opat¯enÌ SmÏrnice svÏ¯uje prov·dÏcÌ pravomoci Komisi. P¯Ìpady, ve kter˝ch byly prov·dÏcÌ pravomoci svÏ¯eny, jsou jmenovitÏ uvedeny v kaûdÈm p¯ÌsluönÈm Ël·nku. P¯i v˝konu tÏchto prov·dÏcÌch pravomocÌ je Komisi n·pomocen Evropsk˝ v˝bor pro pojiöùovnictvÌ a zamÏstnaneckÈ penzijnÌ pojiötÏnÌ, z¯Ìzen˝ rozhodnutÌm Komise 2004/9/ES. Opat¯enÌ p¯ijÌman· KomisÌ budou podlÈhat poradnÌmu postupu nebo regulativnÌmu postupu s kontrolou, kterÈ jsou stanoveny v Ël·nku 3, Ël. 5a odst. 1 aû 4 a Ël·nku 7 rozhodnutÌ 1999/468/ES.


43

Prov·dÏcÌ opat¯enÌ se pouûijÌ pro dalöÌ vymezenÌ z·sad uveden˝ch v tÈto smÏrnici s cÌlem zlepöit harmonizaci a sbliûov·nÌ dozoru. Budou vypracov·ny na z·kladÏ povÏ¯enÌ udÏlen˝ch v˝boru CEIOPS KomisÌ a budou p¯edmÏtem konzultacÌ se z˙ËastnÏn˝mi stranami a posouzenÌ dopad˘.

ResumÈ PROPOSAL FOR DIRECTIVE OF EUROPEAN PARLIAMENT AND OF COUNCIL ON TAKING-UP AND PURSUIT OF BUSINESS OF INSURANCE AND REINSURANCE ñ SOLVENCY II The European Commission published the proposal for the Directive on 10 July 2007. With the exception of a short introduction the article presents the Czech text of the Explanatory Memorandum to the proposal of the Directive.

44


ZVL¡äTNOSTI REGULACE NA POJISTN›CH TRZÕCH prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., Vysok· ökola ekonomick· v Praze ([email protected])

Globalizace jako klÌËov˝ trend souËasnÈ svÏtovÈ ekonomiky vn·öÌ dramatickÈ zmÏny do fungov·nÌ tradiËnÌch ekonomick˝ch a zejmÈna finanËnÌch institucÌ. Z·vaûnÈ zmÏny plynoucÌ z globalizaËnÌch v˝vojov˝ch aspekt˘ ovlivÚujÌ samu podstatu mechanism˘ fungov·nÌ bank, pojiöùoven a dalöÌch finanËnÌch subjekt˘. Snaha o zachov·nÌ stability ekonomick˝ch systÈm˘ jako imperativu modernÌ doby v podmÌnk·ch st·le sÌlÌcÌ koncentrace, institucion·lnÌ, produktovÈ a cenovÈ integrace a konvergence, vËetnÏ nov˝ch forem trûnÌ konkurence, je vnit¯nÏ rozporn·. Vede mimo jinÈ k vytv·¯enÌ nov˝ch finanËnÌch instrument˘, jejichû prim·rnÌm d˘vodem vzniku bylo a je zabezpeËit finanËnÌ kontinuitu v hekticky se mÏnÌcÌm ekonomickÈm prost¯edÌ, kterÈ vöak na druhÈ stranÏ majÌ vlastnosti, zvyöujÌcÌ riziko trûnÌho selh·nÌ, p¯edevöÌm spekulativnÌho zneuûitÌ, vËetnÏ latentnÌ moûnosti pouûÌv·nÌ nepoctiv˝ch praktik, jak˝mi jsou nap¯. neleg·lnÌ obchodnÌ metody, manipulace trhu, zneuûÌv·nÌ neve¯ejn˝ch informacÌ atd. V tÏchto aktu·lnÌch souvislostech se jevÌ heslo klasick˝ch liber·l˘ Ñnechat vÏci bÏûet, tak jak jsou, na tom nejlepöÌm z moûn˝ch svÏt˘ì uû jako anachronismus, ponechat ekonomick˝ svÏt bez st·tnÌ regulace se v souËasnosti jevÌ jako nemoûnÈ, neboù zejmÈna finanËnÌ trhy jsou v dneönÌ dobÏ n·chylnÏjöÌ k volatilnÌmu chov·nÌ, eventu·lnÏ k trûnÌmu selh·nÌ vÌce, neû kdy jindy. HlavnÌm argumentem ve prospÏch st·tnÌ regulace finanËnÌch trh˘ a p¯edch·zenÌ trûnÌm selh·nÌm, kterÈmu p¯ikl·d·me mimo¯·dnou d˘leûitost, je i v dobÏ rozvinut˝ch informaËnÌch technologiÌ p¯edevöÌm potenci·lnÌ moûnost v˝skytu informaËnÌ asymetrie mezi ˙ËastnÌky ekonomickÈ interakce. St·tnÌ dozor v˝konem dohledu nad jednotliv˝mi segmenty finanËnÌch trh˘ m· moûnost informaËnÌ asymetrii mezi klientem a p¯Ìsluönou finanËnÌ institucÌ v˝znamnÏ snÌûit a jejÌ v˝skyt omezit, p¯edevöÌm tzv. obez¯etnostÌ regulace (zamezenÌ vstupu do finanËnÌ sfÈry nepoctivÈmu poskytovateli sluûeb, stanovenÌ minim·lnÌch kapit·lov˝ch poûadavk˘, garanËnÌ systÈmy atd.). V literatu¯e (nap¯. MusÌlek 2006) je jako dalöÌ v˝znamn˝ argument pro nalezenÌ vhodnÈ polohy trûnÏ konformnÌ regulace i moûnosti omezenÌ öÌ¯enÌ z·porn˝ch externalit, ËÌmû je mÌnÏno p¯edevöÌm omezenÌ öÌ¯enÌ ÑfinanËnÌ n·kazyì z institucÌ, kterÈ majÌ problÈmy, na ekonomicky zdravÈ subjekty a tÌm i omezenÌ nestability a moûnosti trûnÌho selh·nÌ celÈho finanËnÌho sektoru. Zv˝öenÌ stability a klientskÈ bezpeËnosti pak p¯in·öÌ i snÌûenÌ transakËnÌch n·klad˘, spojen˝ch s trûnÌm selh·nÌm, eventu·lnÏ krachy finanËnÌch institucÌ. Na druhÈ stranÏ je ovöem diskutabilnÌ, zda krach finanËnÌ instituce, kter· nenÌ v˝sledkem zneuûÌv·nÌ informaËnÌ asymetrie, pouûÌv·nÌ nepoctiv˝ch obchodnÌch praktik atd., ale je realizacÌ ËistÈho komerËnÌho rizika, lze v intencÌch Adama Smithe povaûovat ze trûnÌ selh·nÌ, anebo pouze oËiöùov·nÌ trûnÌho prost¯edÌ smithovou rukou od ne˙spÏön˝ch podnikatel˘. FinanËnÌ trhy pat¯Ì tradiËnÏ mezi nejvÌce regulovan· odvÏtvÌ v ekonomik·ch vyspÏl˝ch st·t˘. Krachy bank, pojiöùoven, penzijnÌch fond˘, investiËnÌch spoleËnostÌ apod. majÌ dalekos·hlÈ d˘sledky pro d˘vÏru lidÌ v cel˝ spoleËensk˝ systÈm a sv˝mi konkrÈtnÌmi dopady p¯Ìliö rozkmit·vajÌ dalöÌ navazujÌcÌ n·rodohospod·¯skÈ obory a nakonec i celou ekonomiku, vËetnÏ politickÈ nadstavby. NavÌc ËasovÈ zpoûdÏnÌ p¯i odha-


45

lov·nÌ symptom˘ bankrotujÌcÌch spoleËnostÌ smithov˝m trûnÌm mechanismem je znaËnÈ a ve sv˝ch d˘sledcÌch pak n·roËnÈ na v˝öi transakËnÌch n·klad˘. RegulatornÌ politika st·tu na finanËnÌch trzÌch se v souËasnÈ dobÏ v nejobecnÏjöÌ rovinÏ zamÏ¯uje na podporu vytvo¯enÌ spravedlivÈho a plnÏ konkurenËnÌho finanËnÌho prost¯edÌ. Mezi nejd˘leûitÏjöÌ cÌle st·tnÌ regulace finanËnÌho trhu pat¯Ì ochrana klient˘, zabezpeËenÌ d˘vÏryhodnosti a podpora transparence vöech jeho segment˘. Tyto cÌle byly ovöem s r˘znou mÌrou intenzity uplatÚov·ny i v minulosti. PlatÌ to zejmÈna o pojistn˝ch trzÌch, na kter˝ch ani v obdobÌch nejvyööÌ obliby liber·lnÌ doktrÌny nebyla nutnost regulace a st·tnÌho dohledu vÌce mÈnÏ zpochybÚov·na. Dlouhodob· z·vislost stability ekonomickÈho v˝sledku komerËnÌho pojiöùovnictvÌ na nastupov·nÌ n·hodnÈ veliËiny a s tÌm souvisejÌcÌ nutnost dostateËnÈ tvorby v˝kyvov˝ch a dalöÌch pojistnÏ technick˝ch rezerv vûdy vyvol·vala pot¯ebu urËitÈho objektivizovanÈho dohledu nad pot¯ebnou v˝öi tvorby tÏchto rezerv a i dohledu nad konzervativnÌm nakl·d·nÌm s nimi ze strany institucion·lnÌho investora a spr·vce, tedy pojiöùovny. Vedle samotnÈho faktu stochastickÈho charakteru pojiöùovacÌ Ëinnosti je ot·zka regulace dohledu nad pojistn˝mi trhy jeötÏ zv˝raznÏna moûnostÌ vzniku v˝znamnÈho ËasovÈho rozdÌlu mezi uzav¯enÌm smlouvy mezi pojiöùovnou a klientem o krytÌ dohodnut˝ch rizik a okamûikem, kdy dojde k realizaci pojiötÏnÈho rizika, a tedy k povinnosti pojiöùovny finanËnÏ plnit. Situaci na souËasnÈm svÏtovÈm pojistnÈm trhu ohlednÏ vhodnÈ, trûnÏ konformnÌ mÌry regulace do znaËnÈ mÌry determinuje fakt, ûe z¯ejmÏ definitivnÏ skonËila relativnÏ dlouh· Èra vcelku harmonickÈho v˝voje pojistnÈho trhu. Do konce devades·t˝ch let fungovaly vÌce mÈnÏ n·rodnÏ orientovanÈ pojistnÈ trhy, k Ëemuû p¯ispÌvala i do znaËnÈ mÌry ochran·¯sk· legislativa a regulace. ObchodnÌ strategie v˝znamn˝ch institucion·lnÌch investor˘ v ekonomice pojiöùoven v obdobÌ vysokÈ efektivnosti finanËnÌch a zejmÈna kapit·lov˝ch trh˘ nemusela b˝t p¯ednostnÏ zamÏ¯en· na klienty a jejich maxim·lnÌ rizikovou ochranu Ñuöitouì na mÌru, pojiöùovny se zamÏ¯ovaly prioritnÏ na r˘st trûnÌho podÌlu prodejem standardizovan˝ch produkt˘, maximalizaci p¯edepsanÈho pojistnÈho a minimalizaci krytÌ p¯ebÌran˝ch rizik. DÏje poslednÌ dek·dy, p¯edevöÌm splasknutÌ cenovÈ bubliny na kapit·lov˝ch trzÌch, vyööÌ v˝skyt katastrof·lnÌch ökod a v˝znamnÈ kvalitativnÌ zmÏny v charakteru do tÈ doby bez problÈm˘ pojiöùovan˝ch rizik p¯inesly nalÈhavou nutnost zmÏnit obchodnÌ strategii urËitÈ stagnace produktivity vlastnÌ pojiöùovacÌ Ëinnosti dynamiËtÏjöÌm pojetÌm, zejmÈna v oblasti individu·lnÏjöÌho p¯Ìstupu ke st·le n·roËnÏjöÌ klientele. Shrneme-li glob·lnÌ vlivy, p˘sobÌcÌ na trendy v˝voje svÏtovÈho a potaûmo i ËeskÈho pojistnÈho trhu v poslednÌ dek·dÏ, pak konstatujeme, ûe ñ svÏtovÈ a n·rodnÌ pojiöùovnictvÌ bylo a dosud je na vÏcnÈm trhu vystavov·no moûn˝m negativnÌm d˘sledk˘m mÏnÌcÌho se charakteru rizik s moûnostÌ n·stupu nov˝ch nezn·m˝ch nebezpeËÌ, jejichû d˘sledky by se mohly projevit jako pojistitelnÈ ökody, pro tato dosud nezn·m· nebezpeËÌ se vûil anglick˝ termÌn unknown unknows. Tyto moûnÈ katastrof·lnÌ realizace nar·ûejÌ na bariery komerËnÌho zp˘sobu provozov·nÌ pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ a vyûadujÌ si hled·nÌ nov˝ch forem p¯enosu rizik a tedy i forem zajiötÏnÌ a nov˝ch variant vÌcezdrojovÈho financov·nÌ katastrof·lnÌch realizacÌ. ñ na investiËnÌm pojistnÈm trhu svÏtovÈ a n·rodnÌ pojiöùovnictvÌ trpÌ dlouhodobou nÌzkou v˝konnostÌ fi-

46


nanËnÌch trh˘, coû se projevuje zejmÈna oslabov·nÌm zdroj˘ tvorby pojistn˝ch rezerv a p¯Ìmo sniûuje v˝nosnost a tedy i lukrativnost produkt˘ ûivotnÌho pojiötÏnÌ, ñ odvÏtvÌ je vystaveno globalizaËnÌm tlak˘m na vyööÌ mezin·rodnÌ a mezisektori·lnÌ integraci, p¯iËemû zejmÈna mezisektori·lnÌ integrace rozost¯uje tradiËnÌ hranice mezi jednotliv˝mi segmenty finanËnÌch trh˘ a vytv·¯Ì novÈ synergickÈ efekty, i kdyû predikce dalöÌho v˝voje finanËnÌch trh˘ v tomto smÏru nenÌ ˙plnÏ jednoznaËn·. PodÌv·me-li se nynÌ na problÈm z hlediska transparence pojistn˝ch trh˘, pak jestliûe jiû p¯ed poslednÌ, z hlediska pojiöùovnictvÌ mimo¯·dnÏ turbulentnÌ dek·dou, pat¯il pojistn˝ trh mezi uËebnicovÈ p¯Ìklady trhu s asymetriÌ informace, fenomÈny, objevivöÌ se v tÈto dek·dÏ, problÈm asymetrie informace d·le zv˝raznily a vyost¯ily. Jestliûe zast·v·me n·zor, ûe klasick˝ pojistn˝ trh je trh s oboustrannÏ nedokonalou informacÌ s mÌrnou p¯evahou na stranÏ nabÌdky, tedy pojiöùovny v˘Ëi klientovi (pojiöùovna na rozdÌl od klienta m˘ûe d˘sledky pojistitelnÈ nahodilosti zkoumat jako hromadn˝ jev a pouûÌvat k predikci metody pro kvantifikaci hromadn˝ch jev˘), pak ud·losti poslednÌ dek·dy pozici obou stran v tomto ohledu jen zhoröily. Potenci·lnÌ klienti si po poslednÌch ûivelnÌch a ostatnÌch katastrof·ch s rekordnÌmi finanËnÌmi d˘sledky vÌce uvÏdomujÌ nezbytnost ochrany pojiötÏnÌm jako finanËnÌho stabiliz·toru proti jev˘m, kterÈ jsou z jejich ˙hlu pohledu nepredikovatelnÈ. Situace pojiöùovny se zase zhoröila vyööÌ hrozbou unknown unknowns, kterÈ z d˘vodu, ûe se v minulosti nevyskytly, nejsou obsaûeny v minul˝ch ökodnÌch charakteristik·ch (nap¯. teroristick˝ mega ˙tok, SARS apod.) a statistik·ch hromadn˝ch jev˘, vyuûÌvan˝ch pojiöùovnou ke kalkulaci dop¯edu vybÌranÈho pojistnÈho za p¯enos rizika z klienta na pojiöùovnu. GlobalizacÌ se st·le zesloûiùujÌcÌ ekonomickÈ prost¯edÌ, volatelnÌ v˝voj na finanËnÌch trzÌch i specifickÈ, v˝öe zmÌnÏnÈ zmÏny v projevech nahodilosti a tÌm i kapacitnÌch moûnostech komerËnÌho zp˘sobu provozov·nÌ pojiötÏnÌ objektivnÏ vyost¯ily problÈm asymetrie informace na finanËnÌch trzÌch obecnÏ a mezi pojiöùovnou a klientem konkrÈtnÏ. Je tedy do znaËnÈ mÌry logickÈ, ûe se aktu·lnÏ hledajÌ cesty a moûnosti, jak informaËnÌ asymetrii na finanËnÌch trzÌch snÌûit. V teoretickÈ rovinÏ jsou zkoum·ny novÈ p¯Ìstupy k modelov·nÌ chov·nÌ lidÌ, ËelÌcÌch rozhodovacÌm problÈm˘m v nejist˝ch podmÌnk·ch. Modelovat trhy s asymetriÌ informace netradiËnÌm zp˘sobem se nap¯. snaûÌ vÏdeck· disciplÌna s nedlouhou historiÌ ñ agency theory, pro jejÌû n·zev nebyl zatÌm vÏtöinovÏ p¯ijat Ëesk˝ ekvivalent. V r·mci tÈto novÏ zkonstruovanÈ teorie je definov·n vztah zastoupenÌ (agency relationship) jako vztah mezi dvÏma Ëi vÌce stranami s rozdÌlnou mÌrou informace, z nichû jedna strana, oznaËen· jako agent, jedn· v z·jmu a z povÏ¯enÌ druhÈ strany, oznaËovanÈ jako princip·l. K Ëasto rozebÌran˝m vztah˘m tohoto typu v literatu¯e pat¯Ì i vztahy vznikajÌcÌ na pojistnÈm trhu, tyto situace jsou dle naöeho n·zoru typickÈ tÌm, ûe v tom samÈm vztahu mohou b˝t pojiöùovna i pojiötÏn˝ souËasnÏ princip·lem i agentem. PojiötÏn˝ jako princip·l povÏ¯uje agenta pojiöùovnu finanËnÌ spr·vou Ñsv˝ch rizikì, pojiöùovna jako princip·l stanovuje agentovi ñ pojiötÏnÈmu pojistnÈ podmÌnky, jejich nedodrûenÌm ze strany pojiötÏnÈho (agenta) pak m˘ûe vzniknout negativnÌ v˝bÏr a mor·lnÌ hazard aû pojistn˝ podvod. CÌlem modelu a jeho aplikace je minimalizace transakËnÌch n·klad˘ (agency cost), kterÈ jsou rozdÏlov·ny na monitorovacÌ (zve¯ejÚov·nÌ informacÌ, audit atd.) a motivaËnÌ, vËetnÏ sankËnÌch, kterÈ majÌ zamezit jedn·nÌ proti z·jmu princip·l˘


47

(nap¯. bonus za bezeökodnÌ pr˘bÏh, trestnÌ sazba za pojistn˝ podvod atd.). Jin˝mi slovy: koneËn˝m cÌlem uplatnÏnÌ tohoto typu modelu je optimalizovat n·klady na snÌûenÌ informaËnÌ asymetrie. V aplikaËnÌ, praktickÈ rovinÏ se na sniûov·nÌ informaËnÌ asymetrie rovnÏû zamÏ¯ujÌ novÈ formy regulace finanËnÌch trh˘, potaûmo trh˘ pojistn˝ch. Mezi nejv˝znamnÏjöÌ projekty tohoto typu pat¯Ì Basel II, Solvency II, IFRS Phase II, MiFiD a EEV (European Embedded Value), jejichû aplikace by mÏla p¯inÈst vyööÌ stabilitu finanËnÌch, potaûmo pojistn˝ch trh˘, vyööÌ mÌru klientskÈ bezpeËnosti (ochrany spot¯ebitele), a z naöeho pohledu p¯edevöÌm v˝znamnÈ snÌûenÌ asymetrie informace pro klienty, tedy podstatnÏ vyööÌ mÌru transparence. V˝sledkem implementace by mÏla b˝t i harmonizace ochrany investor˘ a umoûnÏnÌ p¯eshraniËnÌch sluûeb v r·mci integrovan˝ch nadn·rodnÌch celk˘ (EU) p¯i vÏtöÌ transparentnosti cen. KoneËn˝m cÌlem implementace projekt˘ pak je dos·hnout vyuûÌv·nÌm modernÌch rozhodovacÌch metod a komplexnÌch p¯Ìstup˘ kvalitativnÏ nov˝ stupeÚ Ñrisk based approachì. ObdobnÏ jako Basel II pro bankovnictvÌ je p¯ipravovan· evropsk· direktiva dalöÌ generace Solvency II pro pojiöùovnictvÌ postavena na t¯ech pilÌ¯Ìch: optimalizaci vlastnÌho kapit·lu (vedle minim·lnÌho kapit·lovÈho poûadavku se v pojiöùovnictvÌ uvaûuje jeötÏ solventnÌ kapit·lov˝ poûadavek), vyööÌch kvalitativnÌch poûadavcÌch a nov˝ch, komplexnÌch pohledech na ¯ÌzenÌ rizik (na rozdÌl od p¯edchozÌho fragmentovanÈho p¯Ìstupu k jednotliv˝m druh˘m rizik pojiöùovny) a trûnÌ disciplÌnÏ vËetnÏ poûadavk˘ na zve¯ejÚov·nÌ informacÌ a reporting. UniformnÌ zp˘sob sdÏlov·nÌ ˙daj˘ subjekt˘m trhu a regul·tor˘m nabÌdne moûnost lepöÌho porovn·nÌ s konkurencÌ, synergie mezi finanËnÌmi a regulaËnÌmi v˝kazy snÌûenÌ n·klad˘ na implementaci a kvalitnÏjöÌ a konzistentnÏjöÌ b·zi pro oblast ¯ÌzenÌ rizik a kapit·lu. Na rozdÌl od Basel II, kter˝ ponech·v· urËitou v˘li n·rodnÌm regul·tor˘m a zab˝v· se jen stranou aktiv banky, Solvency II je zaloûena na re·lnÈm ocenÏnÌ aktiv i pasiv pojiöùovny a vytv·¯Ì r·mec pro dlouhodobou harmonizaci finanËnÌch trh˘ v integrovan˝ch uskupenÌch. TÏsnÏjöÌ spojenÌ objemu p¯ijÌman˝ch rizik s Ñkapit·lovou p¯imÏ¯enostÌì pojiöùovny, lepöÌ ¯ÌzenÌ rizik uvnit¯ komerËnÌch pojiöùoven a vyööÌ transparentnost, kterÈ aplikace projekt˘ p¯inese, bude urËitÏ znamenat podstatnÏ vyööÌ kvalitu a objektivitu ¯ÌzenÌ odvÏtvÌ pojiöùovnictvÌ. Na druhÈ stranÏ je nutnÈ se na moûnosti Solvency II a dalöÌch v˝öe uveden˝ch souvisejÌcÌch projektu dÌvat st¯ÌzlivÏ a jejich moûnosti nep¯eceÚovat. P¯i aplikacÌch postup˘ Ñtvrd˝chì vÏdeck˝ch disciplin typu matematika, kybernetika apod., se vûdy znovu projevuje z·kladnÌ fakt, ûe tyto disciplÌny nejsou dialektick˝mi metodami pozn·nÌ a tedy jejÌ moûnosti p¯i predikci ekonomick˝ch jev˘ jsou touto skuteËnostÌ silnÏ omezenÈ, coû platÌ v plnÈ mÌ¯e i pro pojiöùovnictvÌ. Statistick· data zobrazujÌcÌ minulÈ ökodnÌ pr˘bÏhy jsou posteriornÌmi pravdÏpodobnostmi n·hodn˝ch veliËin, kter˝mi jsou ökodnÌ frekvence a velikost jednotliv˝ch ökod. Co nejp¯esnÏjöÌ teoretickÈ vystiûenÌ pravdÏpodobnostnÌho rozdÏlenÌ tÏchto veliËin je sice pro stanovenÌ pojistnÈho v kalkulaËnÌm modelu na dalöÌ obdobÌ jistÏ uûiteËnÈ, ale je t¯eba mÌt st·le na z¯eteli, ûe toto rozdÏlenÌ se pro p¯ÌötÌ obdobÌ d· vyuûÌt jen omezenÏ, jsou to metody statistickÈ prolongace, kterÈ ovöem nejsou a nemohou b˝t schopny anticipovat zmÏny v budoucÌch podmÌnk·ch a tedy ani stanovit skuteËnÏ relevantnÌ hodnoty apriornÌch pravdÏpodobnostÌ. PlatÌ tady z·kladnÌ metodologick˝ rozpor: jak uËinit p¯edmÏtem vÏdeckÈho zkoum·nÌ budoucnost, kdyû jako p¯edmÏt jeötÏ neexistuje a jak rozh˝bat minulÈ podmÌnky,

48


kterÈ byly urËujÌcÌ pro hodnoty posteriornÌch pravdÏpodobnostÌ do budoucnosti, coû se zatÌm nikomu nepoda¯ilo. Matematika a tedy ani exaktnÌ p¯Ìstupy z pozic Solvency II nemohou pojistn˝m technik˘m pomoci vy¯eöit nÏkter· velmi z·vaûn· dilemata, zda nap¯Ìklad p¯ijde p¯ÌötÌ rok znovu dalöÌ dosud nezn·m· choroba typu SARS, nebo jin· nahodilost typu unknown unknowns, kter· ovlivnÌ ökodnÌ pr˘bÏh, a tedy i hospod·¯sk˝ v˝sledek cestovnÌho nebo jinÈho pojiötÏnÌ atd., a nem˘ûe zatÌm d·t odpovÏÔ ani na st¯edoevropskou kardin·lnÌ povodÚovou ot·zku: zda jsou v minul˝ch lÈtech po sobÏ jdoucÌ stoletÈ vody pouh˝m v˝kyvem v ËasovÈ ¯adÏ a podle z·kona velk˝ch ËÌsel teÔ bude dlouh· p¯est·vka, nebo jde o kvalitativnÌ zmÏnu v distribuci vodnÌch sr·ûek, jak tvrdÌ meteorologovÈ a ze stolet˝ch vod se vody s mnohem ËastÏjöÌ frekvencÌ. P¯ijmeme-li tezi, ûe pojiöùovna nemusÌ nabÌzet produkt proti tÏm finanËnÌm d˘sledk˘m nebezpeËÌ, u nichû nem· moûnost apriornÌ identifikace rizika, pak jde p¯edevöÌm o to, jak u nahodilostÌ tohoto typu provÈst dop¯edu v˝luku z pojiötÏnÌ, jestliûe se d˘sledky rizika budou projevovat jako pojistitelnÈ d˘sledky (poû·r n·sledkem teroristickÈho ˙toku). V souvislosti s implementacÌ projekt˘ cÌlen˝ch na snÌûenÌ informaËnÌ asymetrie se v·ûn˝m problÈmem v souËasnosti jevÌ ot·zka vz·jemnÈ prov·zanosti projekt˘ Basel II, Solvency II, IFRS Phase II, MiFiD a EEV, jejichû cÌle jsou v podstatÏ spoleËnÈ, nicmÈnÏ je sledujÌ kaûd˝ z trochu jinÈho ˙hlu pohledu, a v˝sledkem je zatÌm znaËn· celkov· nekonzistence. V ˙ËetnictvÌ neexistujÌ celosvÏtovÈ standardy pro v˝kaznictvÌ pojiöùoven, a tudÌû srovnatelnost mezi pojiöùovacÌmi spoleËnostmi. Mezi r˘zn˝mi n·rodnÌmi a region·lnÌmi ˙ËetnÌmi a kapit·lov˝mi reûimy jsou velkÈ rozdÌly. I v implementaci z·sad EEV ke zlepöenÌ vykazov·nÌ zisku v ûivotnÌm pojiötÏnÌ existujÌ z·vaûnÈ nekonzistence. SkuteËnou pomocÌ nenÌ v tuto chvÌli ani IFRS. SystÈm nenÌ koherentnÌ, zejmÈna pokud jde o oceÚov·nÌ aktiv a z·vazk˘, coû platÌ obecnÏ a pro pojiöùovnictvÌ zvl·öù. P¯Ìkladem m˘ûe b˝t ˙Ëtov·nÌ pojistnÈho investiËnÌho ûivotnÌho pojiötÏnÌ; toto pojiötÏnÌ se paradoxnÏ m˘ûe aplikacÌ IFRS vymanit z konzervativnÏjöÌho r·mce regulace, tedy st·t se pro klienta riskantnÏjöÌm, i kdyû s moûnostÌ vyööÌho v˝nosu. ProblÈm je p¯edevöÌm v tom, ûe v ˙ËetnictvÌ pojiöùoven hrajÌ v˝znamnou roli odhady n·hodn˝ch veliËin. J·drem obtÌûÌ pak je, jak kvantifikovat potenci·lnÌ budoucÌ z·vazky, jejichû velikost urËÌ n·hodn˝ mechanismus. V˝sledkem je, ûe aË se regulatornÌ org·ny, zejmÈna Evropsk· komise snaûÌ vyvinout efektivnÌ, konzistentnÌ a vöeobecnÏ p¯ijat˝ systÈm, tedy dalöÌ kvalitativnÌ stupeÚ Ñrisk based approachì, existujÌ v˝hrady, nap¯. ze strany auditorsk˝ch firem ke zp˘sobu, jak˝m byl nap¯. pr·vÏ IFRS v pojiöùovn·ch implementovan˝; z jejich pohledu zatÌm jen m·lo spoleËnostÌ zavedlo novou systÈmovou architekturu. Ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ jsou poûadavky IFRS uspokojov·ny p¯idan˝mi ad-hoc procesy. Toto ¯eöenÌ p¯in·öÌ dalöÌ v˝znamn· rizika, navÌc pod tlakem st·le se mÏnÌcÌch a st·le n·roËnÏjöÌch regulaËnÌch poûadavk˘. Za tÏchto okolnostÌ se klÌËov˝m strategick˝m rozhodnutÌm pojiöùoven p¯i implementaci Solvency II a vöech dalöÌch souvisejÌcÌch projekt˘ jevÌ zakomponov·nÌ r˘zn˝ch forem vykazov·nÌ ¯ÌzenÌ rizik, kapit·lu a z·vazk˘ do jednoho integrovanÈho modelu Ñrisk based approachì tak, aby vöechny relativnÏ samostatnÈ fragmenty byly postaveny na konzistentnÌ z·klad. Je nepochybnÈ, ûe tÌm zÌsk· pojiöùovnictvÌ vyööÌ ekonomickou stabilitu, tÌm p¯ispÏje i k celkovÏ vyööÌ stabilitÏ finanËnÌch trh˘ a vyööÌ mÌ¯e klientskÈ bezpeËnosti.


49

I kdyû se tÌmto zp˘sobem v˝raznÏ snÌûÌ informaËnÌ asymetrie mezi klientem a pojiöùovnou, s ohledem na informaËnÌ nedokonalost pojistn˝ch trh˘ zejmÈna z pohledu moûnÈho v˝skytu unknown unknowns, nebude svÏtovÈ pojiöùovnictvÌ ani potom zcela zbaveno nep¯edvÌdatelnosti ve sv˝ch hospod·¯sk˝ch v˝sledcÌch.

Pouûit· literatura: 1) Duch·Ëkov·, E.: Rizika pojiöùovacÌch institucÌ a jejich ¯ÌzenÌ, Auditor, 2007, roË. XIV, Ë. 4, s. 11ñ17. ISSN 1210ñ9096. 2) Kempeov·, R.: KvalitnÌ poskytov·nÌ finanËnÌch sluûeb v pojiöùovnictvÌ, Diplomov· pr·ce, VäFS Praha 2007 3) KPMG Insurance Insights 2007 4) MusÌlek, P.: Komparace model˘ finanËnÌ regulace a dozoru: v˝hody a nev˝hody. »esk˝ finanËnÌ a ˙ËetnÌ Ëasopis, 2006, roË. 1, Ë. 4, s. 8ñ22. ISSN 1802ñ2200. 5) Ross, S. A.: The Economic Theory of Agency: The principals Problem, The American Economic Review, 1973, roË. 63, Ë. 2, s. 134ñ139 6) Take a balanced approach. What does MiFID mean to you?, Deloitte Touche Thomatsu 2007 7) Aktu·lnÌ v˝voj finanËnÌch trh˘, jejich regulace a dozor, SbornÌk z mezin·rodnÌ konference, Vysok· ökola finanËnÌ a spr·vnÌ, Praha 2007

ResumÈ SPECIFICS OF INSURANCE MARKET REGULATION The article analyses reasons for state regulation in the commercial insurance, deals with the present regulatory projects aimed at increased stability of finacial, or more precisely insurance markets, better safety of consumers and lowering of information asymmetry. In more detail the autor pays attention to the fundamental project Solvency II for insurance markets and highlights some unanswered questions of implementation of the projects and limits of Solvency II in case of the use of ìunknown unknowsî.

50


CEA K SOUKROM…MU ZDRAVOTNÕMU POJIäTÃNÕ Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ federace n·rodnÌch asociacÌ pojiöùoven z 33 evropsk˝ch zemÌ) vydala v kvÏtnu 2007 publikaci ÑThe European Health Insurance Market in 2005ì, kter· zahrnuje ˙daje o celkov˝ch v˝dajÌch na zdravotnictvÌ, o podÌlu pojistitel˘ na financov·nÌ zdravotnictvÌ a trhu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Je nutno upozornit, ûe ˙daje o zdravotnictvÌ a pojistn˝ch trzÌch dodaly n·rodnÌ asociace pojiöùoven z tÏchto 15 zemÌ: Belgie, D·nsko, Francie, It·lie, Lotyösko, Malta, NÏmecko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Slovinsko, äpanÏlsko, äv˝carsko, Turecko a Velk· Brit·nie. Publikace je k dispozici na www.cea.assur.org.

ShrnutÌ StruËnÏ lze uvÈst, ûe: ❑ celkovÈ v˝daje na zdravotnictvÌ se ve zmÌnÏn˝ch zemÌch v roce 2005 zv˝öily o 2,6 % (st·lÈ ceny) na 880 mld. eur. CEA konstatuje, ûe tento r˘st je nesen t¯emi faktory: st·rnutÌm populace, rostoucÌ popt·vkou po pÈËi a zvyöujÌcÌmi se n·klady na technologie pouûÌvanÈ ve zdravotnictvÌ. NicmÈnÏ toto tempo r˘stu dosaûenÈ v roce 2005 je niûöÌ neû pr˘mÏr za poslednÌch pÏt let, coû m˘ûe odr·ûet ˙silÌ nÏkter˝ch vl·d limitovat r˘st v˝daj˘ a zajistit finanËnÌ stabilitu existujÌcÌho systÈmu soci·lnÌho zabezpeËenÌ. ZmÌnÏn· celkov· Ë·stka v˝daj˘ p¯edstavuje 8,8 % hrubÈho dom·cÌho produktu a vypl˝vajÌ z nÌ rovnÏû pr˘mÏrnÈ v˝daje na jednoho obyvatele ve v˝öi 2 364 eur. V tÏchto ËÌslech se skr˝vajÌ znaËnÈ rozdÌly mezi jednotliv˝mi zemÏmi. NejvyööÌ hodnoty tÏchto ukazatel˘ byly zaznamen·ny v Nizozemsku a ve äv˝carsku a nejniûöÌ pak ve v˝chodnÌ EvropÏ. VÏtöina tÏchto v˝daj˘ se t˝k· zdravotnÌ pÈËe ñ nemocniËnÌ a jinÈ ñ a je financov·na ve¯ejn˝m sektorem (77 %). ⁄loha pojistitel˘ ve financov·nÌ zdravotnictvÌ se znaËnÏ liöÌ; v It·lii dosahuje jejich podÌl jen 1 %, ale v Nizozemsku 14 %, ❑ pojistnÈ plnÏnÌ pojiöùoven ze zmÌnÏn˝ch zemÌ Ëinilo ve st·l˝ch cen·ch 47,3 mld. eur v roce 2005, coû je o 2,4 % vÌce neû v roce 2004. Tempo r˘stu docÌlenÈ v roce 2005 je nejniûöÌ od roku 1998. Toto celkovÈ pojistnÈ plnÏnÌ se skl·d· z rozdÌln˝ch hodnot podle zemÌ. V NÏmecku, Nizozemsku, äpanÏlsku a Lotyösku pojiöùovny intervenujÌ v˝znamnÏ nebo poskytujÌ i hlavnÌ pojistnou ochranu, zatÌmco v Belgii a Francii nabÌzejÌ jen doplÚkovÈ pojiötÏnÌ k soci·lnÌmu zabezpeËenÌ poskytovanÈmu st·tem, ❑ celkovÈ p¯ijatÈ pojistnÈ z titulu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ Ëinilo v roce 2005 tÈmÏ¯ 60 mld. eur. To znamen· zv˝öenÌ o 4,1 % oproti roku 2004, p¯iËemû pr˘mÏrnÈ roËnÌ tempo r˘stu od roku 2000 dos·hlo 5,2 %. Tento r˘st je vysvÏtlov·n na jednÈ stranÏ rostoucÌ popt·vkou po zdravotnÌ pÈËi, kter· ale v sobÏ zahrnuje i zvyöov·nÌ ceny tÈto pÈËe a na druhÈ stranÏ rostoucÌmi n·klady pojiöùoven. ZvyöujÌcÌ se z·jem o pojistnou ochranu v tÈto oblasti lze ilustrovat na tom, ûe poËet pojiötÏn˝ch osob vzrostl v roce 2005 o 4 %, takûe poËet pojiötÏn˝ch produkty soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ ËinÌ 24 % z celkovÈho poËtu obyvatel sledovan˝ch zemÌ.


51

VybranÈ v˝sledky Struktura v˝daj˘ na zdravotnictvÌ Z celkov˝ch v˝daj˘ na zdravotnictvÌ v uveden˝ch zemÌch p¯ipad· nejvÏtöÌ podÌl na pÈËi poskytovanou v nemocnicÌch a vyûadujÌcÌ hospitalizaci. Pohybuje se zhruba od 35 % do 45 % podle zemÌ s v˝jimkou D·nska a Rakouska (p¯es 60 %) a äv˝carska (28 %). PÈËe poskytovan· mimo nemocnice (specialistÈ apod.) p¯edstavuje p¯ibliûnÏ 30 % celkovÈ spot¯eby ve zdravotnictvÌ. äk·la podÌlu tÈto pÈËe je pomÏrnÏ öirok· (od 22 % ve Slovinsku do 37,5 % v Belgii). MedicÌnskÈ poloûky ËinÌ p¯ibliûnÏ 22 % n·rodnÌch n·klad˘ na zdravotnictvÌ. Z toho 17 % p¯ipad· na farmaceutickÈ v˝robky a mÈnÏ neû 5 % na optickÈ a ortopedickÈ v˝robky. Z pr˘mÏru 22 % se vymyk· Francie s 26,5 % a Rakousko s 11,2 %. V˝daje na dopravu jsou tÈmÏ¯ zanedbatelnÈ. V nÏkter˝ch zemÌch jsou velmi vysokÈ ÑostatnÌ v˝dajeì. P¯Ìkladem je It·lie, kde podÌl tÏchto v˝daj˘ na celkov˝ch v˝dajÌch ve zdravotnictvÌ dosahuje zhruba 28 %, neboù jsou v nich zahrnuty poplatky lÈka¯sk˝m odbornÌk˘m (9 %) a poplatky za nÏkterÈ lÈka¯skÈ sluûby (19 %), mezi nÏû pat¯Ì management chronick˝ch nemocÌ, rehabilitaËnÌ sluûby a soci·lnÏ-zdravotnickÈ sluûby. Z hlediska dlouhodobÈho trendu lze konstatovat, ûe ve vöech sledovan˝ch zemÌch mÌrnÏ vzrostl za poslednÌch 10 let podÌl medicÌnsk˝ch poloûek na celkov˝ch v˝dajÌch na zdravotnictvÌ a mÌrnÏ poklesl podÌl v˝daj˘ za pÈËi poskytovanou v nemocnicÌch.

PodÌl ˙ËastnÌk˘ na financov·nÌ celkov˝ch v˝daj˘ na zdravotnictvÌ Ve vöech sledovan˝ch zemÌch jsou v˝daje na zdravotnictvÌ v˝znamnÏ financov·ny ve¯ejn˝m sektorem; v pr˘mÏru to v roce 2005 Ëinilo 77,7 % (77,0 % v roce 2004 a 76,7 % v roce 2000). Po roce 2000 se podÌl ve¯ejnÈho sektoru zvyöoval. Znovu je z¯eteln˝ znaËn˝ rozptyl tohoto podÌlu, a to od 59,7 % ve äv˝carsku do 86,1 % ve VelkÈ Brit·nii. SystÈmy financov·nÌ jsou v jednotliv˝ch zemÌch znaËnÏ rozdÌlnÈ; ve¯ejnÈ finanËnÌ prost¯edky se akumulujÌ buÔ ze soci·lnÌho zabezpeËenÌ nebo ze st·tnÌho rozpoËtu a priv·tnÌ zdroje ze soukromÈho pojiötÏnÌ, od zamÏstnavatel˘, dom·cnostÌ a z jin˝ch zdroj˘. PodÌl soukromÈho pojiötÏnÌ na financov·nÌ celkov˝ch v˝daj˘ ve zdravotnictvÌ Ëinil v roce 2005 v It·lii 1 %, Rakousku 3,0 %, Belgii 5,0 %, äv˝carsku 8,8 %, NÏmecku 10,7 %, Slovinsku 12,8 %, Francii 12,9 % a Nizozemsku 14,3 %.

Struktura n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ N·klady na pojistn· plnÏnÌ se podle pouûitÈ metodiky CEA skl·dajÌ z vyplacen˝ch pojistn˝ch plnÏnÌ a p¯ÌdÏl˘ do technick˝ch rezerv. V roce 2005 p¯ipadalo na vyplacen· plnÏnÌ 76 % a na p¯ÌdÏly 24 %. Ve vÏtöinÏ sledovan˝ch zemÌ byl pomÏr n·klad˘ na pojistn· plnÏnÌ k pojistnÈmu v rozmezÌ od 74 % (Kypr) do 92 % (Belgie). Pouze v NÏmecku a Turecku byl tento pomÏrov˝ ukazatel vyööÌ (114 %, resp. 127 %). Vysok· ˙roveÚ ukazatele v NÏmecku je vysvÏtliteln· znaËn˝m v˝znamem (a samoz¯ejmÏ v˝öÌ)

52


technickÈ rezervy na st·rnutÌ. Pojiöùovny majÌ ale tÈû dalöÌ v˝daje, jako nap¯Ìklad akviziËnÌ, na spr·vu, na prevenci, d·le kapit·lovÈ a daÚovÈ aj.

PodÌl p¯ijatÈho pojistnÈho na HDP TÌmto ukazatelem lze pomÏ¯ovat rozvinutost pojiöùovnictvÌ vcelku nebo i vybran˝ch pojistn˝ch odvÏtvÌ soukromÈho pojiötÏnÌ. Pr˘mÏr za danÈ zemÏ u soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ byl 0,6 % v roce 2005. DlouhodobÏ z˘stal prakticky nezmÏnÏn, neboù v roce 1995 Ëinil 0,5 %. NejvyööÌ ˙roveÚ tohoto ukazatele byla docÌlena v Nizozemsku, NÏmecku, Slovinsku a äv˝carsku (vÌce neû 1,0 %). V ostatnÌch zemÌch se pohybovala od 0,1 % ve Finsku do 0,7 % v D·nsku. P¯i porovn·nÌ s USA (podle ˙daj˘ OECD 2,4 % v roce 2003) se angaûovanost soukrom˝ch pojistitel˘ jevÌ jako nÌzk·. VysvÏtlenÌ vöak plyne z rozdÌln˝ch systÈm˘ poskytov·nÌ zdravotnÌ pÈËe a financov·nÌ zdravotnictvÌ.

Individu·lnÌ a skupinovÈ pojistnÈ smlouvy Velk· vÏtöina pojistnÈho je inkasov·na z individu·lnÌch pojistn˝ch smluv. Pouze v Belgii, Portugalsku a VelkÈ Brit·nii p¯evaûuje inkasovanÈ pojistnÈ ze skupinov˝ch pojistn˝ch smluv. Je nutno ovöem upozornit, ûe v Nizozemsku, NÏmecku, äpanÏlsku a VelkÈ Brit·nii se vÏtöinov˝ podÌl inkasovanÈho pojistnÈho t˝k· hlavnÌho/z·kladnÌho krytÌ s tÌm, ûe ve äpanÏlsku a VelkÈ Brit·nii soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pojiöùuje n·klady jiû krytÈ soci·lnÌm zabezpeËenÌm (duplik·tnÌ ¯eöenÌ), kdeûto v Nizozemsku a NÏmecku jde o plnou substituci ve¯ejnÈho pojiötÏnÌ soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm. Ve Francii a Belgii hraje soukromÈ pojiötÏnÌ jen roli doplÚku k soci·lnÌmu zabezpeËenÌ.

PoËet soukrom˝ch spoleËnostÌ CEA uv·dÌ, ûe v roce 2005 poskytovalo sluûby v oblasti soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ celkem 671 spoleËnostÌ. Tentokr·t se ˙daje t˝kajÌ nikoli 15, ale 18 n·rodnÌch pojistn˝ch trh˘. Oproti roku 2000 se poËet spoleËnostÌ snÌûil o 8,8 %. Tento trend je vysvÏtlov·n p¯edevöÌm koncentracÌ na trhu, kter˝ je st·le obtÌûnÏji zvl·dnuteln˝ z d˘vodu zvyöujÌcÌch se n·klad˘ na zdravotnÌ pÈËi a limitovanÈ doby pro zv˝öenÌ pojistnÈho. PojiöùovacÌ spoleËnosti jsou ËlenÏny na specializovanÈ a ÑjinÈì. PoËet specializovan˝ch spoleËnostÌ se v z·sadÏ od roku 1996 nezmÏnil (110), kdeûto poËet Ñjin˝chì poklesl v obdobÌ 1996 ñ 2005 o 12,5 %. CEA vysvÏtluje r˘st podÌlu specializovan˝ch spoleËnostÌ na celkovÈm poËtu spoleËnostÌ p¯edevöÌm specifick˝mi rysy trhu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. PoËet spoleËnostÌ v jednotliv˝ch zemÌch a jejich druh˘ je znaËnÏ odliön˝. V NÏmecku legislativa p¯ipouötÌ, aby danÈ pojiötÏnÌ provozovaly pouze specializovanÈ spoleËnosti (50 v roce 2005). V Nizozemsku byl podÌl specializovan˝ch spoleËnostÌ na jejich celkovÈm poËtu 58 %. Na ostatnÌch pojistn˝ch trzÌch vöak danÈ pojiötÏnÌ provozovaly hlavnÏ kompozitnÌ spoleËnosti, tj. se smÌöenou ËinnostÌ.


53

PoËet pojiötÏn˝ch osob PoËet osob pojiötÏn˝ch v r·mci soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ dos·hl v roce 2005 celkem 75,3 mil. Naprosto z·sadnÌho v˝znamu je ten fakt, ûe od roku 1995 do roku 2005 se zv˝öil o 24,6 mil. osob. Nap¯Ìklad n·r˘st v roce 2005 Ëinil 4 %. S ohledem na r˘znou ˙lohu a moûnosti soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v jednotliv˝ch zemÌch je û·doucÌ a objektivnÌ br·t v ˙vahu zejmÈna tu skuteËnost, ûe v nÏkter˝ch zemÌch se lze pojistit jen doplÚkovÏ a v jin˝ch zemÌch plnÏ, tj. formou substituce ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Podle CEA je soustavn˝ r˘st poËtu pojiötÏn˝ch d·n p¯edevöÌm popt·vkou po doplÚkovÈm soukromÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ, jinak ¯eËeno z·jmem o kvalitnÏjöÌ zdravotnÌ pÈËi v p¯ÌpadÏ pot¯eby. V˝öe uveden˝ch 75,3 mil. pojiötÏn˝ch osob odpovÌd· 24 % celkovÈho poËtu obyvatel sledovan˝ch 15 evropsk˝ch zemÌ, nejvÌce to bylo v Nizozemsku ñ 87, 4 % a ve Slovinsku ñ 66,6 %. NejniûöÌ procentnÌ ˙roveÚ byla zaznamen·na v Norsku a Turecku ñ kolem 1 %.

Z·vÏr Z velmi cennÈ anal˝zy CEA je moûno vyvodit tyto hlavnÌ z·vÏry: ❑ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je standardnÌm ¯eöenÌm ve vÏtöinÏ Ëlensk˝ch st·t˘ EU s tÌm, ûe napom·h· ¯eöit finanËnÌ tlaky ve ve¯ejnÈm sektoru, ❑ jeho postavenÌ odvisÌ od zvolenÈho systÈmu zdravotnÌ pÈËe a jejÌho financov·nÌ. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ m˘ûe b˝t doplÚkem ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ nebo ho plnÏ nahradit a nebo mohou b˝t duplicitnÏ pojiötÏny n·klady, kterÈ kryje ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, ❑ ekonomika soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ vyûaduje znaËnou obez¯etnost s ohledem na specifika regulace tohoto pojiötÏnÌ a tohoto trhu, ❑ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, zvl·ötÏ doplÚkovÈ, je st·le vÌce popt·v·no. V roce 2005 bylo soukromÏ pojiötÏno 75,3 mil. osob v 15 sledovan˝ch zemÌch, coû p¯edstavuje zhruba 24 % celkovÈho poËtu jejich obyvatel.

ResumÈ CEA AND PRIVATE HEALTH INSURANCE CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances) has published a new report on health insurance figures for 2005. The total health expenditures for 2005 rose to EUR 880 bn, a rise of 2.6%. This growth is driven by three main factors: the ageing population together with the increase in life expectancy, the growing demand for care and the rising cost of technological medical solutions. This total amount of expenditure represents 8.8% of the GDP as in 2004 and an average expense per inhabitant of EUR 2364. The highest figures are recorded in the Netherlands and Switzerland while the lowest figures are observed in Eastern countries.

54


The benefits paid out by insurers amounted to EUR 47.3 bn, growing by 2.4% (inflation-adjusted) compared to 2004 and by 4.4% on average since 2000. The 2005 growth is the lowest recorded since 1998. The total premiums collected by insurers on the grounds of health insurance amounted to almost EUR 60 billion in 2005. This figure represents an increase of 4.1% compared with 5.7% in 2004 and an average growth of 5.2% since 2000. The breakdown of the total health expenditure by type of medical care shows that the main expenses are related to care given in hospitals and requiring hospitalisation (day care). The share of hospital care in total expenses varies from 35% to 45% according to the country. Only Denmark and Austria show shares higher than 60% and Switzerland shows a lower share of 28%. The share of non-hospital care represents approximately 30% of the health consumption. This share varies from 22% in Slovenia to 37.5% in Belgium where a number of specialists is also based outside the hospitals. Medical items account for approximately 22% of the national health expenses. The highest level is registered in France with 26.5% and the lowest in Austria with 11.2%. Most of these expenses are related to pharmaceutical products (around 17% of total expenses). Optical and orthopaedic expenses remain at a level below 5% of national health expenses. Transportation costs are almost negligible. Data on health care and insurance markets have been supplied by Belgium, Denmark, France, Italy, Latvia, Malta, Germany, the Netherlands, Portugal, Austria, Slovenia, Spain, Switzerland, Turkey and UK.


55

TRH SOUKROM…HO ZDRAVOTNÕHO POJIäTÃNÕ ñ 2. »¡ST Tom·ö Roubal, Kate¯ina JelÌnkov·, Petr Bohumsk˝ ([email protected], [email protected], [email protected])

Tento Ël·nek je prezentacÌ druhÈ Ë·sti projektu PHI, zpracovanÈho pro »eskou asociaci pojiöùoven. CÌlem projektu je definice prostoru pro komerËnÌ pojiötÏnÌ v oblasti financov·nÌ zdravotnictvÌ tak, aby novÈ uspo¯·d·nÌ odpovÌdalo spoleËenskÈ objedn·vce a vznikl˝ objem trhu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ byl v˝znamn˝. V p¯edchozÌm ËÌsle jsme se vÏnovali srovn·nÌ zdravotnick˝ch systÈm˘ v EvropÏ s d˘razem na roli soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. PodrobnÏji byly pops·ny systÈmy zdravotnictvÌ ve Francii, NÏmecku a Irsku. V tomto Ël·nku se blÌûe vÏnujeme trhu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, jeho trend˘m a v˝zv·m, a nechybÌ ani avizovan˝ popis systÈm˘ zdravotnictvÌ v Rakousku, Nizozemsku a äv˝carsku s d˘razem na roli soukromÈho pojiötÏnÌ. ⁄daje v tomto Ël·nku jsou platnÈ pro rok 2006. Obsahem druhÈ Ë·sti projektu PHI bylo zejmÈna podrobnÈ srovn·nÌ pojistn˝ch produkt˘ v oblasti zdravotnictvÌ ve v˝öe jmenovan˝ch evropsk˝ch zemÌch. Ze srovn·nÌ tÏchto produkt˘ vypl˝vajÌ tyto nejd˘leûitÏjöÌ z·vÏry: ❑ RozdÌly mezi jednotliv˝mi systÈmy zdravotnÌ pÈËe a na nÏ navazujÌcÌmi systÈmy ve¯ejnÈho financov·nÌ tÈto pÈËe jsou enormnÌ. To se odr·ûÌ i v z·sadnÌch rozdÌlech mezi pojistn˝mi produkty, kterÈ v jednotliv˝ch zemÌch ve¯ejnÈ financov·nÌ doplÚujÌ nebo ve v˝jimeËn˝ch p¯Ìpadech i nahrazujÌ. M˘ûeme ¯Ìci, ûe v r·mci pojiöùovnictvÌ neexistuje pojistnÈ odvÏtvÌ s vÏtöÌmi rozdÌly mezi jednotliv˝mi zemÏmi, neûli soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. ❑ Vedle individu·lnÌch produkt˘ doplÚkovÈho pojiötÏnÌ hrajÌ v ¯adÏ zemÌ v˝znamnou roli skupinovÈ produkty. Dynamick˝ rozvoj skupinovÈho zdravotnÌho p¯ipojiötÏnÌ bylo lze pozorovat zejmÈna v 80. letech 20. stoletÌ, v ¯adÏ zemÌ tvo¯Ì zamÏstnaneck· schÈmata dodnes podstatnou Ë·st trhu. Nemalou roli hraje daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ takovÈho pojiötÏnÌ. ❑ Velmi d˘leûit· je ot·zka institucion·lnÌ. I v tÈ panuje ve vybran˝ch zemÌch velk· pestrost, v Ëlensk˝ch zemÌch EU (s v˝jimkou Nizozemska od roku 2006 a Slovenska) vöak existuje jasn˝ p¯edÏl mezi institucemi, kterÈ provozujÌ ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ a pojiöùovnami, kterÈ provozujÌ komerËnÌ pojiötÏnÌ nebo p¯ipojiötÏnÌ. Za situace, kdy ze 4 velk˝ch Ëesk˝ch zdravotnÌch pojiöùoven (VZP, VoZP, ZPMV a OZP) 2 zdravotnÌ pojiöùovny majÌ dce¯inÈ komerËnÌ pojiöùovny (VZP a. s. a Vitalitas a. s.) a Vojensk· zdravotnÌ pojiöùovna se zatÌm v komerËnÌch aktivit·ch neangaûuje, by bylo vhodnÈ usilovat (ve spolupr·ci s tÏmito partnery) o to, aby institucion·lnÌ p¯edÏl mezi ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm a komerËnÌm pojiöùovnictvÌm z˘stal i pro soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ zachov·n. ❑ PojistnÈ produkty jsou zpravidla nabÌzeny jako balÌËky mnoha r˘zn˝ch zdravotnÌch rizik. Specificky zamÏ¯enÈ produkty se prakticky nevyskytujÌ, coû slouûÌ k omezenÌ rizika antiselekce. Z·kladnÌm rozdÌlem mezi produkty je velikost krytÌ (pojistnÈ Ë·stky), mÈnÏ v˝znamn˝m parametrem je skladba rizik. U produkt˘ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ Ëasto existujÌ varianty liöÌcÌ se velikostÌ krytÌ u tÏch zdravotnÌch rizik, jejichû lÈËba m˘ûe b˝t poskytnuta v r˘znÈ kvalitÏ.

56


❑ Produkty standardnÏ obsahujÌ i pojiötÏnÌ lÈËiv, ale s v˝jimkou Francie v˝daje na lÈËiva nep¯esahujÌ 10 % celkov˝ch v˝daj˘ komerËnÌho doplÚkovÈho pojiötÏnÌ. ❑ Pokud jde o velikost a poËet pojiöùoven, kterÈ na n·rodnÌm trhu komerËnÌ pojiötÏnÌ v oblasti zdravotnictvÌ provozujÌ, je evidentnÌ, ûe velk˝ poËet tÏchto pojiöùoven (aù uû vz·jemn˝ch, nebo komerËnÌch) je typick˝ pro zemÏ s dlouhou tradicÌ tohoto pojistnÈho odvÏtvÌ, zatÌmco v zemÌch, kde je tato tradice mal·, je i poËet pojiöùoven provozujÌcÌch toto odvÏtvÌ mal˝. ❑ Cenov· regulace zdravotnÌ pÈËe pojiötÏnÈ soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm: i zde jsou velkÈ rozdÌly mezi jednotliv˝mi zemÏmi. ObecnÏ lze konstatovat, ûe p¯evaûujÌ zemÏ bez cenovÈ regulace zdravotnÌ pÈËe nehrazenÈ ve¯ejn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm, ale jsou i zemÏ, kterÈ tuto problematiku ¯eöÌ zcela opaËnÏ. V Ëesk˝ch podmÌnk·ch by podle naöeho n·zoru provozov·nÌ dostateËnÏ velkÈho systÈmu komerËnÌho p¯ipojiötÏnÌ bez cenovÈ regulace mohlo vÈst k cenovÈ explozi neregulovanÈ zdravotnÌ pÈËe a zhroucenÌ tohoto systÈmu hned v jeho poË·tcÌch, coû by mÏlo z·vaûnÈ ekonomickÈ, ale p¯edevöÌm politickÈ dopady. Je tedy t¯eba vyvinout maxim·lnÌ ˙silÌ o zachov·nÌ urËitÈ mÌry cenovÈ regulace i u tÈto zdravotnÌ pÈËe.

Trh soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ HlavnÌ determinantou popt·vky po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ je v˝öe p¯Ìjmu klienta. To platÌ p¯edevöÌm v zemÌch, kde ve¯ejnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pokr˝v· vÏtöinu zdravotnick˝ch sluûeb a doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je popt·v·no jen jako luxusnÌ statek. DalöÌ determinantou popt·vky je skuteËn· nebo vnÌman· kvalita poskytovan˝ch sluûeb v r·mci ve¯ejnÈho zdravotnictvÌ. Nejistota poskytnutÌ sluûby, ËekacÌ doby a vÏtöÌ moûnost v˝bÏru poskytovatele vedlo v Irsku a Austr·lii k vyööÌ popt·vce po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ. ZdravotnÌ stav ËlovÏka takÈ rozhoduje o potenci·lnÌ popt·vce. Mezi v˝raznÈ prvky tohoto trhu pat¯Ì vysok· mÌra asymetrickÈ informace. Stabilita trhu je ohroûena, pokud nemajÌ pojiöùovny n·stroj br·nit se pojiötÏnc˘m s vysok˝m rizikem. Trhy v Irsku, D·nsku, Finsku, Rakousku, ÿecku a ve VelkÈ Brit·nii jsou, pokud jde o pojiöùovny, kterÈ pojiötÏnÌ v oblasti zdravotnictvÌ nabÌzejÌ, znaËnÏ konsolidovanÈ. Na druhou stranu ve Francii, It·lii a äpanÏlsku provozuje toto pojiötÏnÌ vÌce neû 100 subjekt˘. Po zavedenÌ t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice do legislativy jednotliv˝ch st·t˘ doölo v mnoha zemÌch k dalöÌ konsolidaci trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. JednÌm z klÌËov˝ch faktor˘ tohoto segmentu pojiöùovacÌho trhu je skupinovÈ (obvykle zamÏstnaneckÈ) zdravotnÌ pojiötÏnÌ. SkupinovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je pro pojiöùovny zajÌmavÈ proto, ûe obvykle umoûÚuje vybÌrat niûöÌ pojistnÈ (n·r˘st popt·vky), vytv·¯Ì niûöÌ jednotkovÈ n·klady na klienta pro pojiöùovny, poskytuje stabilnÏjöÌ z·kladnu a strukturu klient˘ (mladöÌ populace) a nap¯Ìklad takÈ niûöÌ stupeÚ negativnÌho v˝bÏru z pohledu klient˘. DalöÌm faktorem fungov·nÌ trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ je existence konkurenËnÌho prost¯edÌ na tomto trhu. V mnoha p¯Ìpadech je mobilita pojiötÏnc˘ mezi jednotliv˝mi pojiöùovnami omezen·. Pokud existuje konkurence, nenÌ vÏtöinou na ˙rovni kvality a ceny. JistÏjöÌm p¯Ìjmem pro soukromÈ pojiöùovny je


57

selekce rizik. NavÌc samotnÈ konkurenËnÌ prost¯edÌ nem˘ûe samo o sobÏ zajistit n·r˘st efektivity poskytovatel˘.

Zp˘soby platby poskytovatel˘m Pojiöùovny pojiöùujÌ pouze n·hradu zdravotnÌch n·klad˘. Samy nemajÌ moc ovlivnit n·kladovou strukturu poskytovatel˘ Ëi z·sadnÏ ovlivÚovat obecnÈ ˙hradovÈ mechanismy. V tomto smÏru jsou nejd·le pojiöùovny integrovanÈ pÈËe (HMO ve äv˝carsku), kterÈ majÌ moûnost ovlivÚovat v˝daje v sÌti sv˝ch poskytovatel˘. SoukromÈ zdravotnÌ pojiöùovny obvykle platÌ poskytovatel˘m za sluûbu (fee-for-service). V nÏkter˝ch st·tech uûÌvajÌ i jinÈ metody ñ kapitaËnÌ platba ve äpanÏlsku, kombinace plat˘ a platby za sluûby (u vlastnÌch poskytovatel˘ ve Francii a ÿecku), platba za den v nemocnicÌch v Irsku, fixnÌ rozpoËet nemocnicÌm v Nizozemsku Ëi pevnou platbou (lump sum) v Rakousku. V nÏkter˝ch st·tech platÌ pojiöùovny podle definovanÈho seznamu plateb za sluûby (fixed fee schedule) (Lucembursko, Francie) nebo na z·kladÏ referenËnÌch cen (Portugalsko), zatÌmco v jin˝ch st·tech mohou poskytovatelÈ poûadovat vyööÌ platby, neû jsou definovanÈ v systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (platy lÈka¯˘ ve Francii, NÏmecku, Nizozemsku a ävÈdsku). SelektivnÌ kontrahov·nÌ existuje hlavnÏ v Rakousku, kde soukromÈ pojiöùovny definujÌ nap¯Ìklad vybavenÌ nemocniËnÌho pokoje, Ëemuû se poskytovatelÈ musÌ pod¯Ìdit, pokud chtÏjÌ poskytovat sluûby soukromÏ pojiötÏn˝m klient˘m.

Potenci·lnÌ p¯ek·ûky v p¯Ìstupu k doplÚkovÈmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ mohou popt·vat vöichni obyvatelÈ zemÏ, v praxi jej vöak popt·vajÌ p¯edevöÌm mladÌ pracujÌcÌ lidÈ z vyööÌch p¯Ìjmov˝ch skupin. ProblÈm v nerovnÈm p¯Ìstupu k doplÚkovÈmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ vy¯eöila Francie z·konem o univerz·lnÌ p¯Ìstupu ke zdravotnÌm sluûb·m v roce 2000, kdyû zlepöila p¯Ìstup k tomuto druhu pojiötÏnÌ pro zamÏstnance s nÌzk˝mi p¯Ìjmy (mÈnÏ neû 550 euro mÏsÌËnÏ v roce 2000), coû p¯edstavuje okolo pÏti miliÛn˘ lidÌ. PojistnÈ za nÏ platÌ st·t a ostatnÌ klienti tÏchto pojiöùoven (povinn˝ p¯ÌspÏvek 1,75 % pojistnÈho do spoleËnÈho fondu). Na druhou stranu mohou i soukromÈ pojiöùovny vyuûÌvat mnohÈ bariÈry vstupu rizikov˝m klient˘m (ËekacÌ doby, v˝luky atd.) .

TrûnÌ trendy a v˝zvy V 80. letech byla popt·vka po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ v EvropÏ tlaËena popt·vkou zamÏstnavatel˘ po tomto produktu (n·r˘st v It·lii o 350 %, Portugalsku o 300 %, v Belgii o 100 % a ve Francii o 93 %). V 90. letech se tento strm˝ r˘st zastavil. V˝daje na doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ poklesly ve äpanÏlsku, Irsku, Rakousku a NÏmecku (objem v˝daj˘ vöak spÌöe koreluje s obsahem pojistn˝ch produkt˘ a ne zcela s pokrytÌm obyvatelstva). OdbornÌci p¯edvÌdajÌ trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ moûnost r˘stu hlavnÏ v oblasti v˝öe pojistnÈho.

58


NÌzk· popt·vka jednotlivc˘ po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ donutila mnoho pojiöùoven orientovat se vÌce na skupinovÈ (zamÏstnaneckÈ) pojiötÏnÌ. Pro zamÏstnavatele to totiû poskytuje moûnost zv˝öit ËistÈ p¯Ìjmy zamÏstnanc˘m a pojiötÏnÌ je levnÏjöÌ ñ je vypoËteno na z·kladÏ skupinovÈho rizika. ZruöenÌ kontroly produkt˘ doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (viz t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice EU) vedlo k vyööÌ diferenciaci produkt˘, coû zv˝öilo volbu klient˘. Na druhou stranu je diferenciace produkt˘ pro pojiöùovny n·strojem segmentace trhu (a rizik). Nep¯ehlednost pojistn˝ch produkt˘ sniûuje transparentnost trhu a vede k vyööÌ informaËnÌ asymetrii mezi aktÈry. InformaËnÌ asymetrie m˘ûe b˝t snÌûena nap¯. vyuûÌv·nÌm jednotnÈ terminologie, existencÌ standardizovan˝ch produkt˘ nebo povinnostÌ pojiöùoven informovat klienty. Na trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v EU p˘sobÌ vÏtöina neziskov˝ch (vz·jemn˝ch) pojiöùoven. Jejich podÌl na trhu se vöak zmenöuje relativnÏ v˘Ëi poËtu soukrom˝ch (for profit) pojiöùoven.

Trendy a v˝zvy ve¯ejnÈ politiky Ve¯ejn· spr·va v EvropÏ vysoce lpÌ na pokrytÌ celÈ populace zdravotnÌm pojiötÏnÌm. Proto lze oËek·vat, ûe i na trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ bude tlak na zajiötÏnÌ rovnÈho p¯Ìstupu k tomuto druhu pojiötÏnÌ p¯Ìtomen (vÌce viz t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnice EU). Postupem Ëasu se tlak na r˘st n·klad˘ ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ zvyöuje (st·rnutÌ populace, technologick˝ rozvoj) a vznik· riziko, ûe tyto vzr˘stajÌcÌ n·klady nebudou moci b˝t kryty pouze z ve¯ejn˝ch zdroj˘ (danÏ, povinnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ). Tato situace vytv·¯Ì potenci·l vzniku vÏtöÌho trhu pro doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. Lze takÈ oËek·vat, ûe se v˝znamnÏ zv˝öÌ popt·vka po dlouhodobÈ pÈËi a pÈËi oöet¯ovatelskÈ. JakÈ jsou tedy re·lnÈ moûnosti systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ, aby si zajistil udrûiteln˝ rozvoj? Opting out. UËebnicov˝m p¯Ìpadem tohoto p¯Ìstupu je NÏmecko. PlnÈ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je ovöem ve vÏtöinÏ ostatnÌch zemÌ EU politicky nep¯ijatelnÈ. VymezenÌ urËit˝ch zdravotnÌch sluûeb z ve¯ejnÈho systÈmu. VymezenÌ urËit˝ch zdravotnÌch sluûeb se zd· b˝t perspektivnÌ variantou, ale jeho rozvoj je omezen tÌm, ûe nÏkterÈ zdravotnÌ sluûby jsou pro doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nevhodnÈ (nerentabilnÌ). NejËastÏji vymezen˝mi sluûbami v zemÌch EU jsou lÈËiva. V tomto sektoru se vöak trh nerozvinul. Naopak tomu bylo u stomatologie. DaÚovÈ podnÏty. DaÚovÈ podnÏty by mohly podpo¯it popt·vku po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ. Irsk· pojiöùovna VHI sama konstatovala, ûe daÚovÈ podnÏty jsou Ñjednou z hlavnÌch p¯ÌËin velkÈho v˝znamu soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v Irsku.ì [1] Zkuöenosti uk·zaly, ûe re·ln˝ dopad na popt·vku po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ majÌ pouze daÚovÈ podnÏty pro skupiny (resp. firmy). ZamÏstnaneckÈ daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ m· vöak i sv· rizika. Zv˝hodÚuje zamÏstnanÈ osoby p¯ed nezamÏstnan˝mi, coû je regresivnÌ, a proto je politicky p¯ijatelnÏjöÌ smÏ¯ovat daÚovÈ podnÏty pouze skupin·m obyvatel s niûöÌm p¯Ìjmem, kde vöak popt·vka po doplÚkovÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ tÈmÏ¯ neexistuje. SouËasn˝m trendem je tedy odstraÚov·nÌ daÚov˝ch podnÏt˘ (Rakousko, ÿecko, Irsko, It·lie, äpanÏlsko a Velk· Brit·nie). Potenci·lnÌmi faktory selh·nÌ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ jsou p¯edevöÌm nedostateËn· historie (zavedenÌ se) soukromÈho pojiötÏnÌ a dalöÌ kulturnÌ problÈmy.


59

V zemÌch OECD neexistujÌ d˘kazy o tom, ûe by soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ podporovalo poskytov·nÌ sluûeb vyööÌ kvality. To lze vysvÏtlit nÏkolika faktory ñ nedostatek podnÏt˘ ze strany regul·tora, neochota poskytovatel˘ zmÏnit zp˘sob poskytov·nÌ sluûeb (navÌc averze na tlak zvenËÌ, od pojiöùoven), asymetrick· informace pojiötÏnc˘ (nap¯. o jejich n·rocÌch) a dalöÌ. DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nem˘ûe p¯edstavovat v˝razn˝ faktor zvyöov·nÌ kvality poskytov·nÌ sluûeb v systÈmech, kde m· pouze margin·lnÌ roli. Z·sadnÌ roli zde hrajÌ takÈ finanËnÌ podnÏty soukrom˝m pojiöùovn·m, kterÈ musÌ b˝t zamÏ¯eny na zvyöov·nÌ kvality poskytovan˝ch sluûeb a musÌ b˝t nastaveny regul·torem.

RegulovanÈ vztahy mezi soukrom˝mi zdravotnÌmi pojiöùovnami a poskytovateli Vztahy soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven a poskytovatel˘ lze rozdÏlit do t¯Ì kategoriÌ ñ ˙hradov˝ model, model smluvnÌch vztah˘ a integrovan˝ model. V zemÌch, kde je doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pouze margin·lnÌ, nemajÌ pojiöùovny smluvnÌ vztahy s poskytovateli. Pojiöùovny mohou sv˝m klient˘m nastavit maxim·lnÌ stropy finanËnÌho pojistnÈho plnÏnÌ (buÔ na kaûdÈ oöet¯enÌ nebo bÏhem jistÈho ËasovÈho obdobÌ). Jedin˝m vztahem pojiöùovny a poskytovatele v takov˝chto zemÌch je ˙hrada za zdravotnickÈ sluûby, kter· probÌh· ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ na z·kladÏ platby za sluûbu (fee-for-service). Ceny se pak odvozujÌ od cen nastaven˝ch v systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. OstatnÌ smluvnÌ podmÌnky (objem, typ a kvalita sluûeb) nejsou upraveny. (Ve VelkÈ Brit·nii se vyvinul systÈm autorizace poskytnutÌ sluûeb u pojiöùovny, snaha o sniûov·nÌ n·klad˘ a audit poskytovatel˘.) V nÏkter˝ch zemÌch uzavÌrajÌ soukromÈ pojiöùovny selektivnÌ smlouvy s vybran˝mi poskytovateli. Jejich klienti mohou pak vyuûÌvat i nesmluvnÌch za¯ÌzenÌ, kde je vöak pojistnÈ plnÏnÌ niûöÌ. DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pak hraje v˝znamnÏjöÌ roli ve financov·nÌ zdravotnÌ pÈËe, a proto je vÌce ovlivÚov·no st·tnÌ regulacÌ. NÏkterÈ st·ty omezujÌ moûnost lÈka¯˘ p˘sobit v obou systÈmech pojiötÏnÌ (ve ve¯ejnÈm a v doplÚkovÈm). V Nizozemsku a v Irsku se pojistnÈ plnÏnÌ vztahuje na vöechny poskytovatele. Ceny jsou vyjedn·v·ny kolektivnÏ avöak nesmÌ p¯ekroËit n·rodnÌ tarifnÌ limity. V Irsku m· soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ silnou vyjedn·vacÌ pozici, coû se projevÌ v cen·ch, kterÈ pak mohou vyuûÌt i ostatnÌ pojiöùovny. V zemÌch s integrovan˝m systÈmem soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven a poskytovatel˘ si vytv·¯ejÌ pojiöùovny sÌù vlastnÌch poskytovatel˘ (buÔ na z·kladÏ smluvnÌch vztah˘, nebo tyto poskytovatele vlastnÌ). Vytv·¯Ì se tedy spojenÌ poskytov·nÌ pojistnÈho produktu se zajiötÏnÌm poskytov·nÌ zdravotnÌch sluûeb obvykle naz˝vanÈ Ñmanaged careì. Typick˝mi z·stupci tÈto kategorie jsou tzv. HMO (Health Maintenance Organizations), jejichû t¯emi z·kladnÌmi vlastnostmi jsou dohled nad poskytov·nÌm zdravotnÌch sluûeb, smluvnÌ vztahy s poskytovateli a jejich organizace a poskytov·nÌ zdravotnÌch sluûeb podle pravidel ¯ÌzenÈ pÈËe. V tÏchto zemÌch majÌ tedy pojiöùovny nejvÏtöÌ vliv na cenu a objem poskytovan˝ch zdravotnÌch sluûeb. Regulace vztah˘ soukrom˝ch pojiöùoven a poskytovatel˘ je vyuûÌv·na nap¯Ìklad v NÏmecku, kde si poskytovatelÈ nemohou ˙Ëtovat vÌce neû 1,7 ñ 2,3kr·t vÌce neû ve ve¯ejnÈm systÈmu. Takov· omezenÌ jsou i ve Francii. SoukromÏ pojiötÏnÌ pacienti jsou p¯ijÌm·ni ve ve¯ejn˝ch nemocnicÌch v Portugalsku, Irsku a ve VelkÈ Brit·nii. V nÏkter˝ch st·tech nemohou lÈka¯i pracovat v obou sektorech (ve ävÈdsku, Lucembursku,

60


ÿecku a v It·lii), naopak ve vÏtöinÏ ostatnÌch zemÌ EU15 mohou. KontraktaËnÌ povinnost se vöemi poskytovateli je ve äv˝carsku. Tabulka Ë. 1 Regulace vztah˘ pojiöùoven a poskytovatel˘ Regulace pojišťovny vzhledem k poskytovateli

Regulace poskytovatele vzhledem k pojišťovně

Rakousko

• Praktičtí lékaři a nemocnice mají selektivní smlouvy s pojišťovnami.

Není.

• Lékaři zaměstnaní ve veřejných nemocnicích mohou ošetřovat soukromé pacienty. • Veřejné nemocnice mohou mít soukromá lůžka.

Nizozemsko

• Vláda určuje seznam poplatků a určuje rozpočet nemocnic.

Pojišťovny nemohou uzavírat smlouvy s poskytovateli, aby zajistily lepší přístup svým klientům.

• Lékaři mohou ošetřovat soukromé i veřejné pacienty. • Veřejné nemocnice nemohou mít soukromá lůžka.

Švýcarsko

• Pojišťovny uzavírají smlouvy s poskytovateli. • Úhrada nákladů do určitého stropu.

Pojišťovny musí uzavřít smlouvu s kantonem akreditovanými poskytovateli. Umožněno selektivní uzavírání smluv s omezenou sítí poskytovatelů (sítě HMO).

• Lékaři mohou ošetřovat soukromé i veřejné pacienty. • Veřejné nemocnice mohou mít soukromá lůžka.

Země

Hlavní typ/model

Zdroj: Private Health Insurance in OECD Countries [2] KlÌËovÈ z·kony a regulace spojen· se soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm Vl·dy jednotliv˝ch st·t˘ regulujÌ trh doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v r˘znÈ mÌ¯e. Faktory, kterÈ stojÌ v pozadÌ vl·dnÌch z·sah˘, jsou hospod·¯sk· a soci·lnÌ politika vl·dy, ideologickÈ a politickÈ n·zory. Na z·kladÏ porovn·nÌ jednotliv˝ch st·t˘ lze pozorovat, ûe rozsah regulace ˙zce souvisÌ s rozsahem doplÚkovÈho pojiötÏnÌ, aù uû co se t˝Ëe pokrytÌ obyvatel nebo zdravotnÌch sluûeb nebo p¯Ìnosu finanËnÌch zdroj˘ do zdravotnictvÌ. DalöÌm faktorem d˘leûit˝m p¯edevöÌm v EvropÏ je historick˝ v˝voj a role neziskov˝ch (vz·jemn˝ch) pojiöùoven. NejvyööÌ stupeÚ st·tnÌ regulace je na trzÌch plnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ (v NÏmecku). St·tnÌ regulace se snaûÌ p¯edejÌt selekci rizika ze strany pojiöùoven pomocÌ r˘zn˝ch systÈm˘ vyrovn·v·nÌ rizik, vytv·¯enÌm fond˘, ze kter˝ch jsou financov·ny vysokorizikovÈ skupiny obyvatel a sluûby, kterÈ jsou nepojistitelnÈ. NovÏ nab˝v· na v˝znamu p¯esnÏjöÌ vymezenÌ trhu doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v˘Ëi ve¯ejnÈmu. St·tnÌ regulace takÈ m˘ûe p¯Ìmo omezit p¯Ìstup nÏkter˝ch skupin obyvatel (nap¯. s vyööÌm rizikem) k doplÚkovÈmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ. V r·mci EU je doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ p¯edmÏtem stejnÈ regulace jako ostatnÌ produkty neûivotnÌho pojiötÏnÌ. T¯etÌ direktiva o neûivotnÌm pojiötÏnÌ se soust¯eÔuje na kontrolu konkurence, volnÈho pohybu sluûeb v r·mci zemÌ EU a takÈ na solventnost pojiöùoven.

SkupinovÈ a individu·lnÌ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ SkupinovÈ a p¯edevöÌm zamÏstnaneckÈ doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ hraje ve vÏtöinÏ zemÌ EU15 v˝znamnou roli. Nejen co se t˝k· pokrytÌ populace, ale i svou relativnÏ silnÏjöÌ pozicÌ zamÏstnavatel˘ p¯i vyjedn·v·nÌ s jednotliv˝mi pojiöùovnami.


61

Tabulka Ë. 2 Regulace produkt˘ doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ

Země

PHI pojišťovna musí nabízet standardní produkt.

Požadavky pro obnovení smlouvy.

Ochrana přenositelnosti pojištění.

Posuzování zdravotních faktorů při stanovení pojistného.

Sdílení rizik a mechanismy vyrovnávání rizik.

Rakousko

Ne.

Ne.

Ne.

Ano.

Ne.

Irsko

Ano. Všechny produkty.

Ano. Smlouva je pojistitelem nevypověditelná

Ano

Ne

Ano, v kompetenci Health Insurance Authority, ne vždy aplikováno.

Švýcarsko

Ano pro povinné Ano pro povinné pojištění. Ne pro pojištění, ne pro doplňkové. doplňkové.

Výluky nejsou povoleny pro povinné pojištění, pro doplňkové ano..

Ne pro povinné (pouze rozdílné pojistné pro děti, studenty a zeměpisnou oblast), ano pro doplňkové..

Ano. Fond sdílení rizik kompenzuje pojišťovny za rozdíl mezi náklady a pojistným na základě věku a pohlaví.

Zdroj: PHI in OECD Countries Rozvoj skupinovÈho pojiötÏnÌ je takÈ urËov·n daÚov˝mi v˝hodami. Pokud je pojistnÈ daÚovÏ odpoËitatelnou poloûkou vyuûÌvajÌ to zamÏstnavatelÈ k zv˝öenÌ ËistÈho p¯Ìjmu sv˝ch zamÏstnanc˘. V nÏkter˝ch zemÌch (nap¯. v NÏmecku) vöak existence jiû vysok˝ch odvod˘ do ve¯ejnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ v˝znamnÏ sniûuje ochotu zamÏstnavatel˘ hradit sv˝m zamÏstnanc˘m dalöÌ zdravotnÌ pojiötÏnÌ. V Nizozemsku jsou zamÏstnavatelÈ schopni vyjednat omezenÌ v˝luk a zasluhujÌ se takÈ o moûnost p¯enositelnosti doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ i do doby, kdy zamÏstnanec ztratÌ pr·ci. Ve Francii jsou produkty zamÏstnaneckÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ komplexnÏjöÌ a s relativnÏ niûöÌ v˝öÌ pojistnÈho. NÏkte¯Ì zamÏstnavatelÈ umoûÚujÌ participaci cel˝ch rodin zamÏstnanc˘. PojistnÈ je hrazeno zamÏstnavatelem v ÿecku, It·lii, ävÈdsku, Rakousku a v D·nsku. Ve äpanÏlsku je doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ v˝sadou vyööÌho managementu, zatÌmco ve VelkÈ Brit·nii hlavnÏ velk˝ch firem. SkupinovÈ doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ m· takÈ v˝hody pro pojiöùovny. Klienti b˝vajÌ v pr˘mÏru mladöÌ a zdravÏjöÌ neû pr˘mÏrn· populace. SniûujÌ se takÈ administrativnÌ n·klady a ¯ada dalöÌch n·klad˘, coû m˘ûe vÈst k niûöÌmu pojistnÈmu relativnÏ v˘Ëi individu·lnÌmu pojistnÈmu. SkupinovÈ pojiötÏnÌ nemusÌ b˝t zaloûeno pouze na zamÏstnaneckÈm principu. V nÏkter˝ch zemÌch skupinovÈ pojiötÏnÌ uzavÌrajÌ r˘znÈ asociace, odbory nebo jinÈ skupiny.

DaÚovÈ zv˝hodnÏnÌ pro jednotlivce a pro firmy V poslednÌch letech v zemÌch EU15 doch·zÌ spÌöe ke sniûov·nÌ daÚov˝ch ˙lev vztahujÌcÌch se na doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ (v Rakousku, ÿecku, Irsku, It·lii, äpanÏlsku a ve VelkÈ Brit·nii). JedinÏ v Portugalsku se daÚovÈ v˝hody pro individu·lnÌ pojiötÏnÌ zv˝öily. VysokÈ daÚovÈ ˙levy v Irsku p¯edstavujÌ ve¯ejnou podporu doplÚkovÈmu zdravotnÌmu pojiötÏnÌ, ale i ty v poslednÌch letech klesajÌ. DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ v prim·rnÌm sektoru ËinÌ z 20 % daÚovÏ odpoËitatelnou poloûku. CelkovÈ daÚovÈ ˙levy ËinÌ okolo 79 milion˘ eur roËnÏ a nepoËÌt· se (rok 2004) s jejich odstranÏnÌm (n·r˘st pojistnÈho by mohl dos·hnout aû 32 %). PojistnÈ plnÏnÌ v nepokladensk˝ch systÈmech podlÈh· zdanÏnÌ jen v Irsku a ve VelkÈ Brit·nii.

62


Tabulka Ë. 3 SkupinovÈ doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ Země

Podíl skupinového pojištění

Skupinové pojištění platí zaměstnavatel

Podíl individuálního soukromého pojištění

Rakousko

29,20 %.

Ano.

70,8 % pojistného (2000).

Irsko

75–80 % (2000).

20–25 % (2000).

20–25 % (2000).

Nizozemsko

Více než 50 % (2000).

–

Méně než 50 % (2000).

Zdroj: Voluntary Health Insurance in the EU Tabulka Ë.4 DaÚovÈ v˝hody doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ Země

Daňové výhody pro jednotlivce

Daňové výhody pro firmy

Rakousko

Možnost odpočtu 25 % pojistného ze zdanitelného příjmu (do 2907 eur) pokud roční příjem nepřekračuje 36 336 eur; živnostníci 25 % do výše 5814 eur.

Firmy si mohou odečíst pojistné z daní.

Německo

Pojistné lze odečíst ze zdanitelného příjmu, ale strop pro odpočet klesá s příjmem.

Žádné.

Nizozemsko

Výjimečně vysoké zdravotní náklady, včetně pojistného, mohou být odečteny ze základu daně jakmile překročí strop (daný příjmem), tento strop je ale vysoký.

Žádné.

Zdroj: PHI in OECD Countries ⁄levy na danÌch pr·vnick˝ch osob, kterÈ sv˝m zamÏstnanc˘m hradÌ dobrovolnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, existujÌ v Rakousku, Belgii, D·nsku, Francii, Irsku a ve äpanÏlsku. V minulÈm ËÌsle jsme p¯islÌbili pokraËov·nÌ popisu vybran˝ch zdravotnick˝ch systÈm˘ v EvropÏ. Vraùme se proto k systÈm˘m zdravotnictvÌ dalöÌch t¯Ì evropsk˝ch zemÌ, a to Rakouska, Nizozemska a äv˝carska. Nejd¯Ìve vûdy kr·tce popÌöeme systÈm zdravotnictvÌ a podrobnÏji pak soukromÈ doplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ, pojistnÈ podmÌnky a dalöÌ aspekty trhu se soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm.

Rakousko PodÌl v˝öe v˝daj˘ na zdravotnictvÌ na HDP je v Rakousku relativnÏ nÌzk˝ ñ 7, 7 % (2300 USD PPP). Rakousko pat¯Ì takÈ mezi st·ty, kterÈ k financov·nÌ svÈho systÈmu zdravotnictvÌ vyuûÌv· systÈm ve¯ejnÈho pojiötÏnÌ, kterÈ nynÌ ËinÌ 70 % p¯Ìjm˘. SoukromÈ zdravotnÌ v˝daje kryjÌ necelou Ëtvrtinu z celkov˝ch v˝daj˘ (7 % soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ). V oËek·vanÈ dÈlce ûivota Rakousko pat¯Ì mezi nejvyspÏlejöÌ st·ty svÏta ñ muûi p¯es 76 let a ûeny vÌce neû 81 let. Infrastruktura zdravotnictvÌ je vysoce koncentrovan· (p¯edevöÌm do nemocnic) a poËet 3,2 lÈka¯˘ na 1000 obyvatel je v r·mci OECD pr˘mÏrn˝.

Ve¯ejn˝ systÈm Rakousko je federativnÌ republikou, kter· se skl·d· z devÌti spolkov˝ch zemÌ.[3] TÈmÏ¯ veökerÈ oblasti regulace zdravotnictvÌ pat¯Ì do kompetence ˙st¯ednÌch org·n˘. V˝jimku tvo¯Ì nemocnice, kterÈ spadajÌ do kompetence jednotliv˝ch spolkov˝ch zemÌ. St·t p¯en·öÌ v˝kon agendy soci·lnÌho pojiötÏnÌ na samospr·vnÈ korporace. Soci·lnÌ pojiötÏnÌ se skl·d· ze zdravotnÌho, d˘chodovÈho a ˙razovÈho pojiötÏnÌ. Nejd˘leûitÏjöÌ zmÏny v organizaci zdravotnictvÌ se v poslednÌch letech odehr·ly v oblasti nemocnic. Doölo ke zmÏnÏ financov·nÌ nemocniËnÌch sluûeb (zavedenÌ systÈmu DRG ñ rakousk· varianta se naz˝v· LKF) a k posÌlenÌ


63

spolupr·ce ¯ÌdÌcÌch org·n˘ (integrace z·stupc˘ st·tu do komisÌ, kterÈ rozhodujÌ o sÌti nemocnic). Do budoucna st·le existuje v˝zva standardizace kvality a kritÈriÌ zdravotnÌ pÈËe a jejich ˙hrad. Z·konnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je povinnÈ aû na v˝jimky ñ 1 % obyvatel, kterÈ tvo¯Ì vybranÈ skupiny svobodn˝ch povol·nÌ (not·¯i, soukromÌ inûen˝¯i). 81 % vöech obyvatel je pojiötÏno ze z·konnÈho zdravotnÌho soci·lnÌho pojiötÏnÌ, 9 % na z·kladÏ ˙¯ednickÈho zdravotnÌho a ˙razovÈho pojiötÏnÌ, 5 % podle soci·lnÌho zdravotnÌho pojiötÏnÌ ûivnostnÌk˘ a 4 % obyvatel podle soci·lnÌho pojiötÏnÌ zemÏdÏlc˘. PojiötÏnÌ se vztahuje i na rodinnÈ p¯ÌsluönÌky. Pro pojiötÏnce povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ jsou v p¯ÌpadÏ pot¯eby zamÏstnavatelem vystaveny stvrzenky o opr·vnÏnÌ v˝kon˘ (pouk·zky k lÈka¯i). Pacienti si mohou vybÌrat praktickÈho lÈka¯e ze seznamu lÈka¯˘, kte¯Ì majÌ uzav¯enou smlouvu s jejich pojiöùovnou. LÈka¯ m˘ûe b˝t zmÏnÏn maxim·lnÏ jednou za ËtvrtletÌ. U jednÈ Ëtvrtiny lÈka¯˘, kte¯Ì ordinujÌ bez smluvnÌho pomÏru s pojiöùovnami, nenÌ t¯eba pouk·zek. U tÏchto lÈka¯˘ pacient platÌ spolu˙Ëast ve v˝öi 20 % n·klad˘. Pro z¯ÌzenÌ ambulantnÌ praxe je t¯eba povolenÌ zemskÈ vl·dy. D˘leûit˝m prvkem rakouskÈho zdravotnictvÌ jsou nemocniËnÌ ambulance, kterÈ vöak pojiötÏnci mohou vyuûÌt jen na z·kladÏ p¯edloûenÌ pouk·zky k lÈka¯i. ZdravotnÌ pojiöùovnu nelze svobodnÏ volit. »lenstvÌ v nich vypl˝v· z p¯Ìsluönosti k profesi, p¯ÌpadnÏ k regionu. I zdravotnÌ pojiöùovny jsou v·z·ny povinnostÌ uzavÌrat s uchazeËi smlouvy. Na z·kladÏ r·mcov˝ch smluv dohodnut˝ch mezi org·ny zemsk˝ch pojiöùoven a lÈka¯skou komorou, uzavÌrajÌ zdravotnÌ pojiöùovny individu·lnÌ smlouvy s praktick˝mi lÈka¯i. V souËasnosti existuje 17 zdravotnÌch pojiöùoven, kterÈ jsou buÔ region·lnÌ (9) nebo specifickÈ pro urËitÈ profese (Rakousk· hornick· pojiöùovna, soci·lnÌ pojiötÏnÌ zemÏdÏlc˘ a ûivnostnÌk˘ apod.). PojistnÈ na zdravotnÌ pojiötÏnÌ se dÏlÌ mezi zamÏstnavatele a zamÏstnance (osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ platÌ samostatnÏ) a je vypoËÌt·v·no z hrubÈho p¯Ìjmu. Jeho v˝öe se liöÌ pro jednotlivÈ skupiny obyvatel. Je 3,6 % pro dÏlnÌky, celkem 6,9 % (spolu se zamÏstnavatelem), 3,4 % pro zamÏstnance, celkem 6,8 % a 8,6 % pro osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ. Je stanovena maxim·lnÌ Ë·stka, z kterÈ se tyto p¯ÌspÏvky vypoËÌt·vajÌ, kter· je nynÌ stanovena na 3630 eur (4235 eur pro zemÏdÏlce a osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ). RodinnÌ p¯ÌsluönÌci jsou spolupojiötÏni, aniû by to mÏlo vliv na v˝öi tÏchto p¯ÌspÏvk˘. [3] DalöÌm zdrojem financov·nÌ zdravotnictvÌ jsou p¯ÌmÈ platby obËan˘. Jejich podÌl je v souËasnosti vyööÌ neû 14 % a zahrnuje n·klady na lÈËiva, zdravotnickÈ pom˘cky, podÌl na ˙hradÏ pobytu v nemocnicÌch a podÌlÌ se i p¯i ˙hradÏ odkladnÈ pÈËe. VybÌr·nÌ p¯Ìm˝ch plateb a spolu˙Ëasti pacient˘ je spojeno s ¯adou v˝jimek. Vöeobecn˝ p¯Ìplatek ve v˝öi 20 % platÌ pojiötÏnci ve zdravotnÌm pojiötÏnÌ ˙¯ednÌk˘, samostatnÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch a ûelezniË·¯˘ p¯i n·vötÏvÏ lÈka¯e. Pokud jak˝koli pojiötÏnec navötÌvÌ lÈka¯e s nÌmû nem· jeho/jejÌ zdravotnÌ pojiöùovna smlouvu, uhradÌ mu tato pojiöùovna pouze 80 % n·klad˘. D·le musÌ pacienti (s v˝jimkou dÏtÌ, d˘chodc˘, chronicky nemocn˝ch a lidÌ se soci·lnÌ ochranou) platit jednou za ËtvrtletÌ poplatek 3,63 euro p¯i hospitalizaci. D·le platÌ hospitalizovanÌ pacienti poplatek 5,09 euro za den po dobu nejv˝öe 28 dnÌ (rok 2005). Existuje i poplatek za pobyt v l·znÌch a p¯i rehabilitaËnÌch pobytech. Na kaûdÈ p¯edepsanÈ balenÌ lÈËiva (kromÏ v·ûn˝ch p¯Ìpad˘ a u specifick˝ch infekcÌ) je vybÌr·n poplatek

64


4,45 euro, u zdravotnÌch prost¯edk˘ (PZT) se v˝öe spolu˙Ëasti pohybuje mezi 10 ñ 20 % podle jednotliv˝ch pojiöùoven, minim·lnÏ 24,20 euro (osoby soci·lnÏ slabÈ jsou osvobozeny). V p¯ÌpadÏ br˝lÌ a kontaktnÌch ËoËek ËinÌ spolu˙Ëast 72,60 euro. NemocniËnÌ pÈËe je rozdÏlena na dvÏ ˙rovnÏ ñ vöeobecn· a mimo¯·dn· t¯Ìda. Ve vöeobecnÈ t¯ÌdÏ ËinÌ spolu˙Ëast pacienta 8 aû 15 eur za den pobytu (podle regionu) prvnÌch 28 dnÌ. V mimo¯·dnÈ t¯ÌdÏ platÌ zdravotnÌ pojiöùovna pauö·lnÌ platbu a n·klady nad tuto ˙roveÚ jiû hradÌ pojiötÏnec (aù uû p¯Ìmo, nebo prost¯ednictvÌm soukromÈho p¯ipojiötÏnÌ). V neposlednÌ ¯adÏ platÌ obËanÈ Ë·st n·klad˘ p¯i psychoterapeutickÈ pÈËi, kde se v˝öe spolu˙Ëasti nynÌ pohybuje okolo 21,80 euro (data za rok 2005).

Z·kladnÌ rozsah pÈËe N·roky a rozsah zdravotnick˝ch v˝kon˘ a sluûeb nejsou z·vislÈ na p¯ÌspÏvcÌch a jejich v˝öi. Kaûd˝, kdo je soci·lnÏ pojiötÏn, je automaticky za¯azen do zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Z·konnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ kryje n·klady spojenÈ s pÈËÌ o nemocnÈ a zranÏnÈ a obsahuje ñ lÈka¯skÈ sluûby v prim·rnÌm sektoru vËetnÏ fyzioterapie, ergoterapie, logopedie a psychoterapie, lÈËiva a PZT, zubnÌ lÈka¯stvÌ, nemocniËnÌ pÈËi, mate¯skÈ p¯ÌspÏvky a dalöÌ penÏûnÌ d·vky, rehabilitaci, l·znÏ a dalöÌ rehabilitaËnÌ pobyty, cestovnÈ a dopravnÌ n·klady, dom·cÌ pÈËi, pÈËi v tÏhotenstvÌ a porod. O poskytnutÌ zdravotnÌch sluûeb, kterÈ nejsou souË·stÌ tÏchto povinn˝ch d·vek, je moûno poû·dat. PovolenÌ pak m˘ûe vydat reviznÌ lÈka¯ danÈ zdravotnÌ pojiöùovny.

SoukromÈ pojiötÏnÌ SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ plnÌ funkci pl·tce zdravotnÌch sluûeb u lÈka¯˘, kte¯Ì nejsou v systÈmu ve¯ejnÈho zdravotnictvÌ, a slouûÌ takÈ ke krytÌ nadstandardnÌch n·klad˘ zdravotnÌ pÈËe ve ve¯ejn˝ch a soukrom˝ch nemocnicÌch (viz mimo¯·dn· t¯Ìda v nemocnicÌch). 13 % obyvatel Rakouska je p¯ipojiötÏno u soukrom˝ch pojiöùoven pro nemocniËnÌ pÈËi, 21 % obyvatel pak pro krytÌ ostatnÌch forem spolu˙Ëasti. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je zaloûeno na individu·lnÌch smlouv·ch s pojiötÏnci. V˝öe pojistnÈho v tomto systÈmu je urËena individu·lnÌm rizikem podle kritÈriÌ vÏku, pohlavÌ a zdravotnÌho stavu. Po vzniku pojistnÈ smlouvy se na rozdÌl od z·konnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ aplikuje ËekacÌ doba, po kterou pojistitel neposkytuje plnÏnÌ, v˝jimkou vöak je oöet¯enÌ ˙raz˘ a urËit˝ch infekËnÌch chorob. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ se zpravidla uzavÌr· na celou dobu ûivota (kromÏ skupinovÈho pojiötÏnÌ, nemocenskÈho pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ zub˘) a neexistuje moûnost pojiötÏnÌ p¯evÈst na jinÈho pojistitele. ZmÏny tarif˘ probÌhajÌ podle objektivnÌch a ovÏ¯iteln˝ch postup˘, vyvolan˝ch nap¯. inflacÌ, zv˝öenÌm oËek·vanÈ dÈlky ûivota pojiötÏn˝ch, zmÏnou n·klad˘ zdravotnÌ pÈËe, zmÏnou v systÈmu soci·lnÌho pojiötÏnÌ. SoukromÈ pojiöùovny majÌ povinnost vytv·¯et technickÈ rezervy pojistnÈho. V nemocniËnÌ pÈËi zahrnuje zdravotnÌ pojiötÏnÌ n·klady na pobyt, n·klady na zdravotnÌ pÈËi a zdravotnick˝ materi·l. SoukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ kryje n·klady nadstandardnÌ pÈËe (lepöÌ pokoj, svobodn· volba lÈka¯e, volnÈ n·vötÏvnÌ hodiny, volba jÌdla apod.) p¯ÌpadnÏ kratöÌ ËekacÌ doby. Jelikoû jsou n·klady na nemocniËnÌ


65

sluûby region·lnÏ odliönÈ, liöÌ se i p¯ÌspÏvky podle regionu a zamÏstn·nÌ. DalöÌ produkt, kter˝ soukromÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ nabÌzÌ, je pojiötÏnÌ ambulantnÌ pÈËe zahrnujÌcÌ jak honor·¯ za n·vötÏvu v ordinaci nebo doma, tak n·klady na lÈËiva, zdravotnÌ pom˘cky apod. JednotlivÈ produkty mohou b˝t kombinov·ny, nebo jsou jiû nabÌzeny ve formÏ balÌËk˘ pojistn˝ch produkt˘.

PojistnÈ podmÌnky Pojistitel m˘ûe vylouËit ˙hradu pÈËe v p¯ÌpadÏ nemocÌ a ˙raz˘ vznikl˝ch p¯ed uzav¯enÌm pojistnÈ smlouvy. VöeobecnÏ se vyuûÌv· t¯ÌmÏsÌËnÌ ËekacÌ doby, od nÌû se zpravidla upouötÌ p¯i oöet¯enÌ ˙raz˘ a urËit˝ch infekËnÌch chorob nebo pokud jsou do smluv o soukromÈm zdravotnÌm p¯ipojiötÏnÌ zahrnuti rodinnÌ p¯ÌsluönÌci. »ekacÌ doby jsou u urËit˝ch sluûeb prodlouûeny (8 mÏsÌc˘ pro fyzioterapii, stomatologii ñ zubnÌ n·hrady, operace d·snÌ; 9 mÏsÌc˘ p¯i tÏhotenstvÌ; 3 roky p¯i pojiötÏnÌ oöet¯ovatelskÈ pÈËe.) Klient od pojiöùovny dost·v· kaûdoroËnÏ vy˙Ëtov·nÌ. NevyuûitÈ prost¯edky jsou hromadÏny do speci·lnÌch fond˘, ze kter˝ch je moûnÈ vypl·cet bonusy pro jednotlivÈ klienty.

Nizozemsko CelkovÈ v˝daje na zdravotnictvÌ v Nizozemsko tvo¯ily 9,1% HDP (2979 USD per capita), coû za¯azuje Nizozemsko nad pr˘mÏr skupiny zemÌ OECD. CelkovÈ n·klady na zdravotnÌ pÈËi byly 44 miliard euro v roce 2004. OËek·van· dÈlka ûivota dosahuje v Nizozemsku u ûen vÌce neû 80 let (77 u muû˘). PodÌl ve¯ejn˝ch v˝daj˘ tvo¯Ì 65 % a je zaloûen na p¯ÌspÏvcÌch ze mzdy zamÏstnanc˘ a na nomin·lnÌ platbÏ, kterou platÌ kaûd˝ pojiötÏnec. Zb˝vajÌcÌch 35 % tvo¯Ì soukromÈ v˝daje, kterÈ jsou z velkÈ Ë·sti hrazeny soukrom˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm. ObecnÏ mal˝ podÌl p¯Ìm˝ch plateb ñ 6 % je zp˘soben p¯edevöÌm tÌm, ûe obyvatelÈ preferujÌ p¯ipojiötÏnÌ se proti spolu˙Ëasti. PoËet lÈka¯˘ na 1000 obyvatel je standardnÏ vysok˝ (pro z·padoevropskÈ st·ty) a ËinÌ 3,3.

Ve¯ejn˝ systÈm Nizozemsko m· dlouhou tradici poskytov·nÌ soukromÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. JeötÏ v osmdes·t˝ch letech bylo ËlenstvÌ v soukromÈm zdravotnÌm pojiötÏnÌ dobrovolnÈ a pojiötÏnci si proto mohli zvolit pojistku podle sv˝ch rizik. To ale ve v˝sledku vedlo k v˝znamnÈ selekci rizik i ze strany pojiöùoven (negativnÌ v˝bÏr). Z tohoto d˘vodu byl v roce 1996 zaveden systÈm p¯erozdÏlenÌ finanËnÌch zdroj˘ mezi pojiöùovnami (soukrom˝mi a ve¯ejn˝mi) tzv. MOOZ. V roce 2005 doölo k v˝raznÈ reformÏ systÈmu zdravotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ je nynÌ povinnÈ pro vöechny rezidenty. ZmÏna systÈmu zdravotnÌho pojiötÏnÌ reagovala p¯edevöÌm na problÈmy dosavadnÌho systÈmu ñ na existenci selekce rizika jednotliv˝mi pojiöùovnami, omezenou mobilitu pojiötÏnc˘ a takÈ existujÌcÌ informaËnÌ asymetrii mezi pojiötÏnci a pojiöùovnami. Jen dvÏ skupiny obyvatel nemusÌ uzavÌrat pojiötÏnÌ, a to voj·ci a lidÈ, kte¯Ì vÏdomÏ odmÌtajÌ princip pojiötÏnÌ (tÏmto jedinc˘m bude z¯Ìzen osobnÌ ˙Ëet). PojiötÏnÌ spravujÌ soukromÈ pojiöùovacÌ fondy, kterÈ majÌ pr·vo navrhovat r˘znÈ druhy produkt˘. ZdravotnÌ pojiöùovny samy mohou stanovit v˝öi nomin·lnÌ platby pojiötÏnc˘, coû

66


vytv·¯Ì konkurenËnÌ prost¯edÌ (osobÏ, kter· neËerp· zdravotnÌ pÈËi, nebo Ëerp· pÈËi pouze m·lo, je Ë·st tÈto platby vr·cena). D·le doölo k omezenÌ vlivu st·tu na fungov·nÌ zdravotnictvÌ a ke zruöenÌ zvl·ötnÌho pojiötÏnÌ st·tnÌch ˙¯ednÌk˘. HlavnÌ nezn·mou do budoucna je, zda je tento nov˝ systÈm organizace celÈho zdravotnictvÌ schopen lÈpe zajistit stejnÈ nebo lepöÌ sluûby obyvatel˘m. ZdravotnÌ pojiötÏnÌ lze rozdÏlit do t¯Ì vrstev: 1) povinnÈ pojiötÏnÌ proti katastrofick˝m p¯Ìpad˘m AWBZ, 2) povinnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ u soukrom˝ch zdravotnÌch pojiöùoven, 3) dobrovolnÈ soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ. AWBZ pokr˝v· tzv. katastrofickÈ situace. ZejmÈna se jedn· o oöet¯ovatelskou pÈËi a dennÌ pÈËi, nemocniËnÌ pÈËi trvajÌcÌ dÈle neû jeden rok, psychiatrickÈ lÈËebny, osobnÌ pÈËi, dom·cÌ pÈËi a pÈËi o hendikepovanÈ a chronicky nemocnÈ. Vöichni rezidenti v Nizozemsku musejÌ p¯ispÌvat do tohoto pojiötÏnÌ podle z·kona. N·klady na tuto pÈËi p¯edstavujÌ 40 % vöech n·klad˘. V druhÈ vrstvÏ se jedn· o pojiötÏnÌ neodkladnÈ pÈËe (d¯Ìve rozdÏleno mezi povinnÈ st·tnÌ ZFW a povinnÈ soukromÈ pojiötÏnÌ) a tvo¯Ì p¯es 50 % n·klad˘. PoslednÌ, t¯etÌ, vrstvou zdravotnÌho pojiötÏnÌ je soukromÈ zdravotnÌ p¯ipojiötÏnÌ, kterÈho se ˙ËastnÌ 93 % populace. D·le existuje oddÏlenÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ pro st·tnÌ zamÏstnance, pokr˝vajÌcÌ 5 % populace. ZdravotnÌ pojiöùovny (p¯es 20 v roce 2004) musÌ poskytovat sluûby na ˙zemÌ celÈho Nizozemsko, pokud vöak majÌ mÈnÏ neû 850 000 pojiötÏnc˘ mohou se omezit na urËitou oblast. NesmÌ odmÌtnout û·dnÈho ûadatele v regionu, kde p˘sobÌ (zmÏna pojiöùovny moûn· jednou za rok). Proti finanËnÌm ztr·t·m je chr·nÌ sofistikovan˝ systÈm sdÌlenÌ rizika. ZdravotnÌ pojiöùovny majÌ ze z·kona povinnost zajiöùovat zdravotnÌ sluûby sv˝m pojiötÏnc˘m, coû ËinÌ tÌm, ûe uzavÌrajÌ s poskytovateli smlouvy. Tyto smlouvy musÌ b˝t v souladu s r·mcovou smlouvou sjednanou n·rodnÌ asociacÌ poskytovatel˘ a zdravotnÌmi pojiöùovnami. V˝öe ˙hrad za tyto sluûby jsou sjedn·ny takÈ na n·rodnÌ ˙rovni. N·rodnÌ tarify jsou definov·ny jako maxim·lnÌ ceny a v individu·lnÌch smlouv·ch mohou b˝t ceny za poskytovanÈ sluûby niûöÌ (coû je v praxi ale velmi neobvyklÈ). ZdravotnÌ pojiöùovny nemajÌ povinnost uzavÌrat smlouvy s nÏkter˝mi poskytovateli (lÈka¯i a nelÈka¯sk˝ person·l), ale nap¯Ìklad v sektoru nemocnic si rozs·hlÈ pravomoci o smluvnÌm chov·nÌ pojiöùoven ponechalo Ministerstvo zdravotnictvÌ. Pokud je tedy zdravotnÌ pojiöùovna schopna zajistit poûadovanÈ zdravotnÌ sluûby p¯i niûöÌch n·kladech m· pr·vo snÌûit ˙ËtovanÈ nomin·lnÌ pojistnÈ sv˝m pojiötÏnc˘m. Podle nizozemsk˝ch z·kon˘ se na sektor zdravotnÌch pojiöùoven vztahujÌ z·kony o hospod·¯skÈ soutÏûi. V praxi to znamen·, ûe se jednotlivÈ zdravotnÌ pojiöùovny nemohou domlouvat navz·jem o v˝öi pojistnÈho, ani spoleËnÏ nemohou vyjedn·vat se zastupiteli poskytovatel˘. PojistnÈ prvnÌ vrstvy zdravotnÌ pÈËe (AWBZ) jsou tvo¯eny st·tnÌmi platbami a zdravotnÌm pojiötÏnÌm, kterÈ ËinÌ 10,25 % z hrubÈ mzdy. Zdroje AWBZ jsou tvo¯eny z 80 % ze zdravotnÌho pojiötÏnÌ, z 10 % z p¯ÌspÏvk˘ ze st·tnÌho rozpoËtu a z 10 % spolu˙ËastÌ pacienty, kter· je zaloûena na v˝öi jejich p¯Ìjm˘. PojistnÈ na zdravotnÌ pojiötÏnÌ (druh· vrstva) jsou stanoveny z hrubÈ mzdy (6,5 % platÌ zamÏstnavatel). Kaûd· pojiöùovna navÌc m˘ûe ˙Ëtovat sv˝m pojiötÏnc˘m nomin·lnÌ pojistnÈ (p¯edbÏûnÏ pr˘mÏrnÏ 1100 eur


67

roËnÏ). DÏti do osmn·cti let nemusÌ platit nomin·lnÌ pojistnÈ. To za nÏ zaplatÌ st·t. Pokud pojiötÏnec neËerp· pÈËi (kromÏ prim·rnÌ pÈËe a porodu) m· n·rok na vr·cenÌ Ë·sti nomin·lnÌho pojistnÈho, maxim·lnÏ 255 eur roËnÏ. Nomin·lnÌ pojistnÈ se m˘ûe mezi jednotliv˝mi zdravotnÌmi pojiöùovnami liöit, ale kaûd· zdravotnÌ pojiöùovna bude muset nabÌzet stejnÈ nomin·lnÌ pojistnÈ pro stejnou pojistku a cena se nem˘ûe liöit podle individu·lnÌho rizika. ZdravotnÌ pojiöùovny vöak mohou nabÌzet skupinovÈ slevy (maxim·lnÏ vöak 10 % na pojiötÏnce). DalöÌ p¯Ìjmy zdravotnÌch pojiöùoven jsou tvo¯eny vyrovn·vacÌmi platbami z fondu pojistnÈho (na z·kladÏ sloûenÌ pojiötÏnc˘). DalöÌ zdroje zdravotnictvÌ tvo¯Ì p¯ÌmÈ v˝daje obËan˘, kterÈ p¯edstavujÌ 9 % celkov˝ch v˝daj˘ (4 % jako spoluplatby za oöet¯ovatelskou pÈËi ve vrstvÏ AWBZ, 2 % jako spolu˙Ëast za lÈËiva v druhÈ vrstvÏ a 3 % p¯Ìm· spolu˙Ëast ve t¯etÌ vrstvÏ zdravotnÌho pojiötÏnÌ.) Platby ze st·tnÌho rozpoËtu jsou poslednÌm zdrojem zdravotnÌho systÈmu.

Z·kladnÌ rozsah pÈËe Poskytov·nÌ zdravotnÌch sluûeb m˘ûe b˝t v z·sadÏ dvÏma zp˘soby. PojiötÏnec si m˘ûe zvolit poskytov·nÌ sluûeb smluvnÌm lÈka¯em pojiöùovny nebo ˙hradu sluûeb vyû·dan˝ch u jinÈho lÈka¯e nebo urËitou kombinaci tÏchto variant. V p¯ÌpadÏ ˙hrad n·klad˘ pÈËe zdravotnÌ pojiöùovnou se v˝öe tÈto Ë·stky odvÌjÌ od ceny obvyklÈ v Nizozemsku, aËkoli samy zdravotnÌ pojiöùovny toto maximum stanovit nesmÌ. MnoûstvÌ a kvalita poskytovan˝ch zdravotnick˝ch sluûeb je d·na principem ÑobvyklÈ pÈËeì. N·rok na ˙hradu specializovanÈ pÈËe je podmÌnÏn doporuËenÌm prim·rnÌho lÈka¯e. Hospitalizace je uhrazena jen v p¯ÌpadÏ, ûe je tato pÈËe nezbytnou souË·stÌ zdravotnick˝ch sluûeb. ⁄hrada nemocniËnÌ pÈËe se vztahuje na nejniûöÌ kategorii ubytov·nÌ (t¯etÌ t¯Ìda). Ministerstvo zdravotnictvÌ vyd·v· negativnÌ seznam, kter˝ obsahuje transplantace a plastickou chirurgii. Stanovuje, za jak˝ch podmÌnek se pojiötÏnÌ vztahuje i na tato oöet¯enÌ a nap¯. i na kontaktnÌ ËoËky. D·le jsou z tohoto pojiötÏnÌ vy¯azeny dalöÌ v˝kony ñ plastickÈ operace vÌËek, uöÌ a dalöÌch Ë·stÌ tÏla, IVF, plastika hrtanu, sterilizace. Pouze lidÈ do osmn·cti let majÌ n·rok na ˙hradu stomatologickÈ pÈËe. Do tohoto vÏku obsahujÌ tyto sluûby nap¯. pravidelnÈ prohlÌdky, fluoridaci, plomby a pÈËi o d·snÏ. DospÏlÌ majÌ n·rok na ˙hradu ve specializovan˝ch p¯Ìpadech (psychickÈ a tÏlesnÈ postiûenÌ). ZdravotnÌ pojiötÏnÌ implicitnÏ obsahuje alergologii, pedik˙ru, dietologii, optometrii. Tyto sluûby jsou hrazeny, pokud majÌ pojiötÏnci doporuËenÌ od praktickÈho lÈka¯e. ZdravotnÌ pojiötÏnÌ pokr˝v· takÈ oöet¯ovatelskou pÈËi. ⁄hrada z druhÈ vrstvy zdravotnÌho pojiötÏnÌ se na tuto pÈËi vztahuje pouze v p¯ÌpadÏ, ûe doba pÈËe nep¯es·hne jeden rok. PojiötÏnci majÌ n·rok na pomoc v dom·cnosti (stlanÌ, uklÌzenÌ, pÈËe o dom·cÌ rostliny, va¯enÌ), osobnÌ pÈËi (pomoc p¯i mytÌ, oblÈk·nÌ, holenÌ, jedenÌ a pitÌ apod.), oöet¯ovatelskou pÈËi (aplikace injekcÌ a lÈËiv, poradenstvÌ apod.), podporu pacienta, aby si byl schopen pomoci s·m, dalöÌ pÈËi a ubytov·nÌ. Region·lnÌ indikaËnÌ ˙¯ady (RIO) rozhodnou, kdo m· n·rok na tuto pÈËi. RIO je nez·visl· organizace, kter· nenÌ zodpovÏdn· za financov·nÌ. Pokud je pacientovi p¯izn·n n·rok na tuto pÈËi m˘ûe si vybrat posky-

68


tovatele, jemuû je pak pÈËe p¯Ìmo hrazena. Druhou moûnostÌ pacienta je, ûe bude dost·vat finanËnÌ prost¯edky, ze kter˝ch si pÈËi s·m hradÌ. P¯Ìpustn· je i kombinace obou moûnostÌ. PÈËe o nemocnÈ v termin·lnÌm stadiu a pÈËe v hospicÌch je financov·na z rozpoËtu, kter˝ je tvo¯en na z·kladÏ podÌlu osob staröÌch 65ti let v danÈm okrese. Oöet¯ovatelskÈ domy, kterÈ nabÌzejÌ i tyto sluûby, dost·vajÌ p¯ÌspÏvek 90 eur na den na pacienta. Doprava je hrazena pouze ve speci·lnÌch p¯Ìpadech. Za dopravu existuje spoluplatba pacient˘, jejÌû v˝öi urËuje ministerstvo zdravotnictvÌ. Pouze lÈËiva, kter· jsou na pozitivnÌm seznamu jsou hrazena. NÏkter· lÈËiva jsou vöak omezena pro urËitÈ skupiny pojiötÏnc˘ nebo je mohou p¯edepisovat jen urËitÈ skupiny lÈka¯˘ na z·kladÏ rozhodnutÌ ministerstva zdravotnictvÌ.

SoukromÈ pojiötÏnÌ Nizozemsko je jednou ze zemÌ OECD, kter· m· nadpr˘mÏrnÏ vysok˝ podÌl soukromÈho pojiötÏnÌ na celkov˝ch v˝dajÌch za zdravotnictvÌ (p¯es 30 %). NavÌc vÏtöina populace m· soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ. ZdravotnÌ pojiötÏnÌ (druh· vrstva) je provozov·no soukrom˝mi zdravotnÌmi pojiöùovnami, kterÈ mohou vytv·¯et zisk a vypl·cet dividendy. K provozov·nÌ tÏchto pojiöùoven je nutn· speci·lnÌ st·tnÌ licence. Na trh tedy mohou vstoupit i novÈ subjekty. Reforma z roku 2005 se nedotkla t¯etÌ vrstvy zdravotnÌho pojiötÏnÌ ñ soukromÈho p¯ipojiötÏnÌ. SamotnÈ pojiöùovny stanovÌ, co je obsahem poskytovanÈho p¯ipojiötÏnÌ a jeho cenu. Jedn· se vÏtöinou o ˙hradu spolu˙Ëasti pacient˘, ˙hradu br˝lÌ, öirokÈ ök·ly lÈËiv ale i vyööÌ komfort nemocniËnÌch sluûeb. DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je v Nizozemsku vysoce rozvinutÈ a m· v tÈto zemi dlouhou tradici. PokrytÌ obyvatelstva je asi nejvyööÌ na svÏtÏ, p¯ekraËuje 90 % obyvatel, a to i p¯es to, ûe povinnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ je relativnÏ velkorysÈ. JednotlivÈ pojistnÈ produkty jsou znaËnÏ diverzifikovanÈ, coû sniûuje p¯ehled klient˘ v tÏchto produktech (velkÈ mnoûstvÌ zdravotnÌch pojiöùoven, kterÈ kaûd· nabÌzÌ nap¯. 5 produkt˘ doplÚkovÈho pojiötÏnÌ). Nejsou v˝jimeËnÈ r˘znÈ slevy z pojistnÈho nap¯. p¯i platbÏ p¯edem, vyööÌ ˙rovni franöÌzy atd. ObecnÏ lze produkty zdravotnÌho p¯ipojiötÏnÌ rozdÏlit do t¯Ì skupin: 1. zdravotnÌ doplÚkovÈ pojiötÏnÌ zubnÌ pÈËe, 2. pojiötÏnÌ nadstandardnÌ pÈËe v nemocnicÌch, 3. doplÚkovÈ p¯ipojiötÏnÌ zdravotnÌ pÈËe. Obvykl· je kombinace prvnÌho a t¯etÌho druhu doplÚkovÈho pojiötÏnÌ, jelikoû obËanÈ nad 18 let nemajÌ n·rok na ˙hradu stomatologick˝ch sluûeb z povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. Nejpopul·rnÏjöÌ (i dÌky svÈ nejniûöÌ cenÏ)je v souËasnosti kombinace povinnÈho zdravotnÌ pojiötÏnÌ, z·kladnÌho produktu doplÚkovÈho pojiötÏnÌ a z·kladnÌho produktu pojiötÏnÌ stomatologickÈ pÈËe. Nomin·lnÌ pojistnÈ (klienty vnÌman· cena) tÈto kombinace produkt˘ se v souËasnosti pohybuje okolo 100 eur mÏsÌËnÏ. OstatnÌ produkty doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ jsou popt·v·ny rizikovÏjöÌmi, nebo majetnÏjöÌmi skupinami obyvatelstva.


69

PojistnÈ podmÌnky DoplÚkovÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ se obvykle sjedn·v· k 1. 1. danÈho roku. P¯ed uzav¯enÌm smlouvy klient vyplnÌ zevrubn˝ dotaznÌk, lÈka¯skÈ kontroly jsou v˝jimeËnÈ. Klient m˘ûe pojistku vypovÏdÏt nejpozdÏji do 1. 11., jinak se pojistka prodluûuje o jeden rok. V p¯ÌpadÏ zvyöov·nÌ pojistnÈho je pojiöùovna povinna klienty informovat a tato zmÏna pojistnÈho platÌ nejd¯Ìve od prvnÌho dne n·sledujÌcÌho mÏsÌce. BÏhem tÈto doby m· klient pr·vo pojistnou smlouvu ukonËit. SystÈm ˙hrad doplÚkovÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ probÌh· pokladensk˝m systÈmem. Klienti hradÌ u poskytovatel˘ n·klady nad v˝öi krytÌ z povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ. JednotlivÈ n·klady pak ˙Ëtuje svÈ pojiöùovnÏ (maxim·lnÏ rok zpÏt), kter· je hradÌ podle obsahu pojistn˝ch podmÌnek (tzn. do urËitÈ v˝öe nebo procentu·lnÏ). PojistnÈ plnÏnÌ se nevztahuje na ud·losti spojenÈ s v·lkou, terorismem apod. V p¯ÌpadÏ nespokojenosti klienta je moûnost obr·tit se na ombudsmana. Klient je povinen informovat svou pojiöùovnu v p¯ÌpadÏ zmÏny trvalÈ adresy, v p¯ÌpadÏ, ûe um¯el rodinn˝ Ëlen apod. Pojiöùovna m· pr·vo ukonËit smlouvu, pokud klient ani po druhÈm varov·nÌ neplatÌ. N·roky klienta po dobu neplacenÌ pojistnÈho zanikajÌ. Povinnosti klienta jsou zejmÈna: ñ prok·zat se pr˘kazem totoûnosti p¯i poskytov·nÌ zdravotnÌch sluûeb, ñ poctivÏ informovat poskytovatele a pojiöùovnu o vöech nemocÌch a komplikacÌch, ñ pomoci p¯i hled·nÌ pachatele v p¯ÌpadÏ zp˘sobenÌ ˙razu.

äv˝carsko äv˝carskÈ zdravotnictvÌ pat¯Ì mezi nejvyspÏlejöÌ na svÏtÏ, z·roveÚ je ovöem velmi n·kladnÈ. Do zdravotnictvÌ mÌ¯Ì 11,5 % HDP, procento druhÈ nejvyööÌ po USA. Z ve¯ejn˝ch zdroj˘ je hrazeno 58,5 % n·klad˘ (z toho tÈmÏ¯ t¯etina je hrazena daÚov˝m systÈmem, vÏtöina povinn˝m zdravotnÌm pojiötÏnÌm), 10,5 % pokr˝v· soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ, 31 % p¯edstavujÌ p¯ÌmÈ platby dom·cnostÌ (jeden z nejvyööÌch podÌl˘ v zemÌch OECD). OËek·van· dÈlka ûivota pat¯Ì s pr˘mÏrem 80,4 lety mezi nejvyööÌ na svÏtÏ, poËet lÈka¯˘ na tisÌc obyvatel (3,6) p¯esahuje pr˘mÏr OECD, stejnÏ tak poËet zdravotnÌch sester (10,7 na 1000 obyvatel).

Ve¯ejn˝ systÈm äv˝carsk˝ systÈm je velmi liber·lnÌ a decentralizovan˝, rozhodov·nÌ se odehr·v· na ˙rovni kanton˘, kter˝ch je 23. Na ˙rovni kantonu m· obËan svobodu volby pojiöùovny, lÈka¯e a ve¯ejnÈ nemocnice (nebo neziskovÈ nemocnice, kter· je akreditov·na kantonem), na ˙rovni kanton˘ vyjedn·vajÌ asociace lÈka¯˘ a asociace ve¯ejn˝ch a subvencovan˝ch nemocnic s asociacemi pojiöùoven o v˝öi ˙hrad, kantony takÈ disponujÌ velk˝mi pravomocemi v oblasti nemocnic, p¯Ìmo financujÌ aû 50 % n·klad˘. PovinnÈ zdravotnÌ pojiötÏnÌ bylo zavedeno aû v roce 1996 z·konem LAMal (loi publique sur líassurance maladie) schv·lenÈm v referendu v prosinci 2004. Z·kon definuje velmi öirok˝ koö sluûeb, kterÈ jsou pojiö-

70


ùovny povinny hradit, v˝öe pojistnÈho je ponech·na soutÏûi. Tento z·kon nahrazuje p˘vodnÌ z·kon z roku 1911, podle kterÈho nebylo zdravotnÌ pojiötÏnÌ povinnÈ. Z·kon LAMal je zaloûen na principu solidarity a na snaze snÌûit rostoucÌ n·klady zdravotnictvÌ. Nov˝mi prvky z·kona je povinnost pojiötÏnÌ pro vöechny obyvatele a zavedenÌ podpory pro obËany s nÌzk˝m p¯Ìjmem, definice öirokÈho koöe povinnÏ hrazenÈ pÈËe vËetnÏ prevence, moûnost vzniku nov˝ch institucÌ (HMO), kterÈ nabÌzejÌ omezenÌ v˝bÏru poskytovatel˘ za niûöÌ pojistnÈ, svoboda pro pojiöùovny v oblasti smluv s poskytovateli (opat¯enÌ s cÌlem zv˝öit konkurenci v odvÏtvÌ), povinnost finanËnÌch pl·n˘ pro nemocnice a strop ˙hrad hospitalizace z povinnÈho pojiötÏnÌ (50 %, zbytek hradÌ kantony). ZdravotnÌ pojiöùovny mohou b˝t ve¯ejnÈ i soukromÈ, jedn· se o neziskovÈ organizace nebo formu druûstva. V roce 2000 operovalo ve äv˝carsku 109 zdravotnÌch pojiöùoven, 71 % z nich pokr˝valo mÈnÏ neû 10 000 lidÌ, 68,4 % obyvatel bylo pojiötÏno v pojiöùovn·ch s vÌce neû 100 000 pojiötÏnci. Pojiöùovny soutÏûÌ pouze na z·kladÏ v˝öe pojistnÈho, koö sluûeb, kter˝ je definov·n z·konem LAMal, je z·vazn˝ pro vöechny. ObËan m· pr·vo zmÏnit pojiöùovnu dvakr·t roËnÏ, vybÌr· si z pojiöùoven ve svÈm kantonu. V r·mci ve¯ejnÈho pojiötÏnÌ nem· pojiöùovna pr·vo odmÌtnout pojistit û·dnÈho obËana, pojistnÈ musÌ b˝t shodnÈ pro stejn˝ typ smlouvy, rozliöujÌ se pouze t¯i vÏkovÈ kategorie (0 aû 18, 19 aû 25, 26 a vÌce) a pojiöùovny majÌ pr·vo stanovit t¯i p·sma podle bydliötÏ (mÏstskÈ, polomÏstskÈ, venkov). Pojiöùovny nemajÌ pr·vo v˝bÏru nemocnic, jsou povinny financovat oöet¯enÌ ve vöech kantonem definovan˝ch nemocnicÌch. äv˝carsko je jednou z m·la zemÌ, ve kter˝ch pojistnÈ nereflektuje v˝öi p¯Ìjmu obËan˘. Dom·cnosti s niûöÌm p¯Ìjmem proto mohou b˝t kompenzov·ny adresn˝mi p¯ÌspÏvky, o kter˝ch rozhoduje kanton, zdravotnÌ n·klady by nemÏly p¯es·hnout 8 aû 10 % p¯Ìjmu dom·cnosti. V r·mci kantonu je zaveden systÈm kompenzace rizika, kter˝ bere v ˙vahu vÏk a pohlavÌ. KromÏ pojistnÈho, jehoû v˝öi stanovujÌ jednotlivÈ pojiöùovny, platÌ obËanÈ 10% spolu˙Ëast a roËnÌ franöÌzu, jejÌû v˝öi si mohou vybrat. Minim·lnÌ a maxim·lnÌ franöÌza je stanovena vyhl·ökou, v roce 2005 p¯edstavovalo minimum 300 CHF, maximum 2500 CHF. ZvolÌ-li pojiötÏnec vyööÌ franöÌzu, m· n·rok na niûöÌ pojistnÈ. P¯estoûe se v˝öe pojistnÈho velmi liöÌ i v r·mci kantonu, elasticita obyvatelstva vzhledem k pojistnÈmu je nÌzk· (odhady hovo¯Ì o 85 % obyvatel, kte¯Ì od roku 1996 nezmÏnili pojiöùovnu, pouze 4 % mÏnÌ kaûd˝ rok). Za moûnou brzdu mobility je oznaËov·n systÈm soukromÈho doplÚkovÈho pojiötÏnÌ, kterÈ b˝v· nabÌzeno v r·mci stejn˝ch zdravotnÌch pojiöùoven. ZmÏnit pojiöùovnu se st·v· pro obËany sloûitÏjöÌm, p¯estoûe soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ nenÌ na povinnÈ pojiötÏnÌ v·z·no.

Z·kladnÌ rozsah pÈËe PokrytÌ systÈmu je stoprocentnÌ, mnoho lidÌ ale volÌ soukromÈ p¯ipojiötÏnÌ pro moûnost volby nemocnice i v jinÈm kantonu a pro vyööÌ komfort p¯i hospitalizaci. Koö sluûeb obsahuje tÈmÏ¯ vöechny z·kroky klasickÈ medicÌny s v˝jimkou zubnÌ pÈËe, d·le pobyt ve ve¯ejnÈ nebo kantonem subvencovanÈ nemocnici, ovöem v˝hradnÏ v r·mci kantonu a v pokojÌch pro 4 aû 6 pacient˘, a t¯etinu veöker˝ch lÈk˘, kterÈ jsou definov·ny pozitivnÌmi seznamy. ZubnÌ pÈËe je hrazena pouze v p¯ÌpadÏ ˙razu nebo v·ûnÈ nemoci, br˝le a ËoËky jsou hrazeny pouze Ë·steËnÏ (maxim·lnÏ 200 CHF za 5 let), alternativnÌ medicÌna ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ hrazena


71

nenÌ. V p¯ÌpadÏ onemocnÏnÌ v zahraniËÌ hradÌ pojiöùovny n·klady do dvojn·sobku ceny, kterou by obËan zaplatil ve äv˝carsku.

SoukromÈ pojiötÏnÌ SoukromÈ p¯ipojiötÏnÌ financuje 10,5 % celkov˝ch n·klad˘ na zdravotnictvÌ, odhady hovo¯Ì aû o 80% pokrytÌ (OECD, 2004). Role soukromÈho p¯ipojiötÏnÌ spoËÌv· zejmÈna v nabÌdce vyööÌho komfortu v nemocnicÌch, a to hospitalizaci ve dvoul˘ûkov˝ch, p¯ÌpadnÏ samostatn˝ch pokojÌch, garanci oöet¯enÌ vrchnÌm lÈka¯em a öpiËkov˝mi specialisty, d·le moûnost oöet¯enÌ ve ve¯ejnÈ nemocnici v r·mci celÈho äv˝carska, oöet¯enÌ v soukrom˝ch nemocnicÌch, alternativnÌ medicÌnu a ˙hradu oöet¯enÌ zubnÌm lÈka¯em. VÏtöina soukromÈho p¯ipojiötÏnÌ je nabÌzena zdravotnÌmi pojiöùovnami vedle povinnÈho ve¯ejnÈho pojiötÏnÌ, nepodlÈh· ale omezenÌ ohlednÏ rizika, pojistnÈ proto odr·ûÌ rizikovost klient˘. V r·mci soukromÈho p¯ipojiötÏnÌ jsou povoleny kolektivnÌ smlouvy. Vzhledem k relativnÏ ötÏdrÈmu systÈmu povinnÈho zdravotnÌho pojiötÏnÌ se doplÚkovÈ p¯ipojiötÏnÌ soust¯edÌ na oblast optiky, stomatologie, nadstandardu v nemocnicÌch a alternativnÌ medicÌny. Produkty b˝vajÌ oddÏlenÈ, jedn· se o balÌËky sluûeb vûdy v konkrÈtnÌ oblasti.

PojistnÈ podmÌnky Pojiöùovna m· pr·vo vypovÏdÏt smlouvu do 4 t˝dn˘ od zjiötÏnÌ chybn˝ch nebo nep¯esn˝ch ˙daj˘ o zdravotnÌm stavu klienta, kterÈ uvedl p¯i vzniku smlouvy. Maxim·lnÌ ËekacÌ doba je 90 dnÌ, po tuto dobu platÌ provizornÌ pojiötÏnÌ, ale pouze v p¯ÌpadÏ, ûe p¯i uzavÌr·nÌ smlouvy byl pojiötÏnec v dobrÈm zdravotnÌm stavu. Pojiöùovna m· pr·vo dot·zat se poskytovatel˘ pÈËe na dokumentaci a dalöÌ informace, pojiötÏnec m· povinnost uvÈst poskytovatele, kte¯Ì jej oöet¯ujÌ, pojiöùovna m· pr·vo dotazovat se t¯etÌch osob a konzultovat ofici·lnÌ dokumenty, m· takÈ pr·vo p¯edat informace jin˝m pojistitel˘m. PojiötÏnÌ pro zubnÌ pÈËi: Pro vznik smlouvy je klient povinen dodat potvrzenÌ lÈka¯e o tom, ûe jeho chrup je udrûovan˝, nevyûaduje v dobÏ û·dosti pÈËi a nevykazuje û·dnÈ anom·lie ani chybnÈ uspo¯·d·nÌ zub˘. Klient d·le p¯edloûÌ dvÏ radiografie bitewing (kromÏ dÏtÌ do 6 let).

Literatura 1) Mossilaos, E., Thompson, S.: Voluntary Health Insurance in the European Union. European Observatory on Health Systems and Police. 2004 2) Private Health Insurance in OECD Countries. OECD Publishing. Paris. 2004 3) Hofmarcher, M. M., Rack, M. H.: Health Systems in Transition ñ Austria European Observatory on Health Systems and Polices. KodaÚ. 2006

72


ResumÈ PRIVATE HEALTH INSURANCE MARKET This article represents the second part of the project on Personal Health Insurance made for the Czech Insurance Association. The article explores the market of private health insurance in Europe, including the structure of the market, the role of collective insurance, the relations between insurance companies and providers of health services and the trends and challenges of this particular part of insurance market in general. The first part of the article summarizes basic properties of the market in Europe as a whole, the second part describes in more detail health sectors in Austria, Netherlands and Switzerland with emphasis on private health insurance (see PojistnÈ rozpravy No. 20).


73

NOV¡ EVROPSK¡ REGULACE PRO PROVOZOV¡NÕ ZAJIäTÃNÕ JUDr. Erika MaË·kov·, LL.M, advok·tka ([email protected])

D˘vody a zp˘sob pr·vnÌ regulace Evropsk˝ parlament a Rada p¯ijaly dne 16. listopadu 2005 smÏrnici 2005/68/ES o zajiötÏnÌ a zmÏnÏ smÏrnice Rady 73/239/EHS, 92/49/EHS, jakoû i smÏrnic 98/78/ES a 2002/83/ES (d·le jen ÑSmÏrniceì). Tato SmÏrnice vytvo¯ila r·mec regulace pro provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti na ˙zemÌ Ëlensk˝ch st·t˘ EvropskÈ unie a EvropskÈho hospod·¯skÈho prostoru (d·le jen ÑSpoleËenstvÌì). Doposud byl p¯Ìstup k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti v r·mci SpoleËenstvÌ voln˝ a ËlenskÈ st·ty nemohly omezovat svobodu usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb. Tato ˙prava platila ve SpoleËenstvÌ jiû od roku 19641). SmÏrnice musÌ b˝t do pr·vnÌch ¯·d˘ Ëlensk˝ch zemÌ transponov·na do 10. prosince 2007. Pro »eskou republiku se tak stane p¯ipravovan˝m nov˝m z·konem o pojiöùovnictvÌ. Znamen· to, ûe zakr·tko zaËnou platit pro provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti na ˙zemÌ SpoleËenstvÌ pravidla, kter· budou nov· nejen pro zajiöùovny, ale pro vöechny ˙ËastnÌky evropskÈho pojistnÈho trhu. Odchylek od doposud zvykovÈho Ëi smluvnÌho pr·va p¯i provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti je dost a proto stojÌ za to si je, alespoÚ r·mcovÏ, p¯ipomenout. SmÏrnice hned v ˙vodu svÈho textu vymezuje d˘vody, pro kterÈ byla p¯ijata. ZejmÈna akcentuje skuteËnosti, ûe: ❑ zajiötÏnÌ prov·dÏnÈ specializovan˝mi subjekty nepodlÈhalo doposud û·dnÈmu reûimu podle pr·va SpoleËenstvÌ; ❑ zajiöùovnictvÌ je finanËnÌ ËinnostÌ znaËnÈho v˝znamu, protoûe usnadnÏnÌm rozloûenÌ rizik na celosvÏtovÈ ˙rovni umoûÚuje pojiöùovn·m poskytujÌcÌm p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ zv˝öit svou kapacitu jejich v˝kon˘ v pojiöùovnictvÌ a jejich pojistnÈho krytÌ a rovnÏû snÌûit jejich kapit·lovÈ n·klady; ❑ dosavadnÌ pr·vnÌ p¯edpisy (smÏrnice Rady Ë. 64/225/EEC ze dne 25. ˙nora 1964) neodstranila omezenÌ vyvolanÈ odchylkami ve vnitrost·tnÌch p¯edpisech upravujÌcÌ pr·vnÌ regulaci zajiöùovnictvÌ. To zp˘sobilo existujÌcÌ rozdÌly v ˙rovni dozoru nad zajiöùovnami ve SpoleËenstvÌ; ❑ zajiöùovnictvÌ pot¯ebuje regulaci na ˙rovni SpoleËenstvÌ, a to i dle n·zoru Mezin·rodnÌho mÏnovÈho fondu a Mezin·rodnÌ asociace org·n˘ pro dozor v pojiöùovnictvÌ.

Z·kladnÌ principy provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti SmÏrnice na nÏkolika mÌstech zd˘razÚuje obez¯etnostnÌ princip, na kterÈm je vybudov·n pr·vnÌ z·klad podnik·nÌ v zajiöùovnictvÌ (bod 5, 7, 8 a dalöÌ preambule SmÏrnice). To se projevuje na ˙pravÏ pr·v a povinnostÌ zajiöùoven, ale i jin˝ch subjekt˘ (auditora, org·nu dohledu atd.) 1) SmÏrnice Rady Ë. 64/225/EEC o odstranÏnÌ omezenÌ svobody usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb v oblasti zajiötÏnÌ a retrocese

74


P¯edmÏtn· p¯ijat· regulace upravuje p¯Ìstup k zajiöùovacÌ Ëinnosti na z·kladÏ ˙¯ednÌho povolenÌ, kterÈ bude vyd·v·no p¯Ìsluön˝mi ˙¯ady domovskÈho ËlenskÈho st·tu, ve kterÈm m· zajiöùovna skuteËnÈ sÌdlo (Ël·nek 3 SmÏrnice). Toto povolenÌ bude umoûÚovat zajiöùovnÏ voln˝ p¯Ìstup k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti v r·mci celÈho SpoleËenstvÌ, aù uû na z·kladÏ pr·va usazenÌ nebo volnÈho pohybu sluûeb. SmÏrnice rovnÏû deklaruje, ûe p¯ÌsluönÈ org·ny by nemÏly udÏlit povolenÌ nebo obnovit povolenÌ zajiöùovnÏ, kter· nesplnÌ podmÌnky stanovenÈ v tÈto SmÏrnici. Pokud zajiöùovna provozujÌcÌ zajiöùovacÌ Ëinnost v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ nebude splÚovat podmÌnky stanovenÈ v pr·vnÌch p¯edpisech st·tu, ve kterÈm zajiöùovacÌ Ëinnost provozuje, musÌ b˝t vyzv·na p¯Ìsluön˝m Ëlensk˝m st·tem, aby situaci napravila. Pokud zajiöùovna bude neËinn·, nebo pokud uveden· opat¯enÌ nebudou dostateËn·, mohou p¯ÌsluönÈ org·ny ËlenskÈho st·tu, na jehoû ˙zemÌ zajiöùovna podnik·, p¯ijmout opat¯enÌ k zabr·nÏnÌ poruöov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘, vËetnÏ omezenÌ moûnosti uzavÌrat zajiöùovacÌ smlouvy.

SkuteËnÈ sÌdlo SkuteËnÈ sÌdlo je v textu SmÏrnice nÏkolikr·t zmiÚov·no. Jeho urËenÌ je pro aplikaci SmÏrnice velmi d˘leûitÈ. SmÏrnice vyûaduje, aby skuteËnÈ sÌdlo zajiöùovny bylo umÌstÏno v ËlenskÈm st·tÏ, ve kterÈm m· pojiöùovna svÈ sÌdlo (Ël·nek 8 SmÏrnice). Pr·vnÌ teorie rozliöuje mezi statut·rnÌm a skuteËn˝m sÌdlem. Statut·rnÌm sÌdlem se obvykle oznaËuje sÌdlo zapsanÈ v zakladatelsk˝ch dokumentech spoleËnosti (zakladatelskÈ listinÏ nebo zakladatelskÈ smlouvÏ), ve stanov·ch Ëi obdobn˝ch vnit¯nÌch organizaËnÌch schÈmatech a ve ve¯ejn˝ch registrech, ve kter˝ch je spoleËnost inkorporov·na. Naproti tomu skuteËnÈ nebo-li Ëasto faktickÈ sÌdlo je oznaËov·no to sÌdlo, kde je re·lnÏ umÌstÏn podnik spoleËnosti, kde je vykon·v·na podstatn· Ë·st jeho v˝roby a ze kterÈho je podnik i ¯Ìzen. Pokud se statut·rnÌ a skuteËnÈ sÌdlo liöÌ, hovo¯Ì teorie u statut·rnÌho sÌdla jako o sÌdle fiktivnÌm2). V kontextu tohoto v˝kladu by pak skuteËn˝m sÌdlem zajiöùovny bylo to sÌdlo, ve kterÈm pracujÌ statut·rnÌ org·ny zajiöùovny a kde se provozuje podstatn· Ë·st zajiöùovacÌ Ëinnosti. Podle evropskÈ ˙pravy musÌ skuteËnÈ sÌdlo korespondovat se statut·rnÌm sÌdlem zajiöùovny.

OsobnÌ rozsah p˘sobnosti z·kona SmÏrnice se nevztahuje na vöechny subjekty provozujÌcÌ zajiöùovacÌ Ëinnost. Nevztahuje se p¯edevöÌm na pojiöùovny, kterÈ souËasnÏ provozujÌ pojiöùovacÌ Ëinnost, ani na tzv. kaptivnÌ zajiöùovny, na kterÈ se vztahujÌ pravidla doplÚkovÈho dozoru nad pojiöùovnami ve skupinÏ3) nebo kterÈ p˘sobÌ u nefinanËnÌ skupiny a zajiöùujÌ rizika v˝hradnÏ v r·mci tÈto skupiny. RovnÏû se nevztahujÌ na zajiöùovacÌ Ëinnosti provozovanÈ nebo zaruËenÈ Ëlensk˝m st·tem. Zajiöùovna v souladu se SmÏrnicÌ m˘ûe kromÏ zajiöùovacÌ Ëinnosti provozovat i souvisejÌcÌ Ëinnosti, v û·dnÈm p¯ÌpadÏ vöak ne ty, kterÈ by se zajiöùovacÌ ËinnostÌ nesouvisely. SmÏrnice rovnÏû vyjmenov·v·, ûe 2) 3)

Eli·ö, K.: SÌdlo obchodnÌch spoleËnostÌ, Pr·vnÌ praxe v podnik·nÌ, 1993, Ë. 7ñ8, str. 1. SmÏrnice Rady Ë. 98/78/ES o doplÚkovÈm dozoru nad pojiöùovnami v pojiöùovacÌ skupinÏ.


75

mezi souvisejÌcÌ Ëinnosti by mohlo pat¯it nap¯Ìklad poskytov·nÌ pojistnÏ-matematickÈho poradenstvÌ, anal˝zy rizik Ëi r˘znÈ jinÈ anal˝zy poskytovanÈ klient˘m. SmÏrnice ukl·d·, aby byly pro dohledovÈ org·ny jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌ stanoveny stejnÈ podmÌnky pro kontrolu zejmÈna finanËnÌ situace v zajiöùovnÏ a to p¯edevöÌm solventnosti, tvorbu technick˝ch rezerv a jejich krytÌ kvalitnÌmi aktivy.

Z·kladnÌ podmÌnky pro provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti SmÏrnice definuje zajiötÏnÌ jako Ëinnosti sest·vajÌcÌ z p¯ebÌr·nÌ rizik, postoupen˝ch pojiöùovnou nebo jinou zajiöùovnou (Ël·nek 2 SmÏrnice). P¯Ìstup k zajiöùovacÌ Ëinnosti je podmÌnÏn vyd·nÌm povolenÌ a to p¯Ìsluön˝m org·nem domovskÈho ËlenskÈho st·tu. PovolenÌ se vyd·v· jak v p¯ÌpadÏ, ûe zajiöùovna û·d· o vyd·nÌ povolenÌ p¯ed zapoËetÌm zajiöùovacÌ Ëinnosti (a po z¯ÌzenÌ skuteËnÈho sÌdla na ˙zemÌ domovskÈho ËlenskÈho st·tu), tak i v p¯ÌpadÏ rozöÌ¯enÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti na jinÈ neû jiû povolenÈ Ëinnosti. Toto povolenÌ pak platÌ pro celÈ ˙zemÌ SpoleËenstvÌ, ve kterÈm je moûno podnikat buÔ formou pr·va usazenÌ nebo pr·va volnÈho pohybu sluûeb. SmÏrnice rovnÏû upravuje pr·vnÌ formu, kterou musÌ b˝t zajiöùovna ñ obchodnÌ spoleËnost pro provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti, zaloûena. Je pot¯eba obchodnÌ spoleËnost zaloûit buÔ jako akciovou spoleËnost nebo tzv. evropskou spoleËnost, jak je definov·na v na¯ÌzenÌ Rady Ë. 2157/20014) a smÏrnici Rady Ë. 2001/86/ES5). Tato smÏrnice jiû byla do ËeskÈho pr·vnÌho ¯·du transponov·na ve formÏ z·kona Ë. 627/2004 Sb., o evropskÈ spoleËnosti, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘. NormativnÌ z·klad upravujÌcÌ evropskou spoleËnost je spoleËn˝ jen pokud se t˝k· ˙pravy stanovenÈ evropsk˝m pr·vem. V ostatnÌch vÏcech je moûn· dispozitivnÌ ˙prava n·rodnÌ. M˘ûe se tedy st·t, ûe v jednotlivostech bude mÌt kaûd˝ Ëlensk˝ st·t odliönou pr·vnÌ ˙pravu. PovolenÌ se vyd·v· pro neûivotnÌ zajiötÏnÌ, ûivotnÌ zajiötÏnÌ nebo pro oba (dohodnuto takto p¯i tvorbÏ n·vrhu ZPOJ) typy zajiöùovacÌch ËinnostÌ podle û·dosti zajiöùovny. SmÏrnice vyûaduje, aby kaûd· zajiöùovna, û·dajÌcÌ o vyd·nÌ povolenÌ, p¯edloûila: a) splnÏnÌ minim·lnÌho garanËnÌho fondu; b) schopnost ¯ÌzenÌ bez˙honn˝mi osobami s uvedenÌm a doloûenÌm jejich kvalifikace a zkuöenostÌ; c) seznam sv˝ch p¯Ìm˝ch i nep¯Ìm˝ch akcion·¯˘, pokud drûÌ minim·lnÏ kvalifikovanou ˙Ëast v zajiöùovnÏ s uvedenÌm v˝öe jejich podÌl˘; d) obchodnÌ pl·n, kter˝ musÌ obsahovat: ñ specifikaci povahy rizik, kterÈ chce zajiöùovna kr˝t, ñ druhy zajiöùovacÌch smluv, kterÈ bude s cedenty uzavÌrat, ñ popis z·kladnÌch z·sad retrocese, ñ specifikace poloûek, z nichû sest·v· minim·lnÌ garanËnÌ fond, ñ n·klady na provoznÌ a obchodnÌ systÈm, vËetnÏ specifikace zdroj˘ tÏchto n·klad˘. 4) 5)

Na¯ÌzenÌ Rady Ë. 2157/2001 o statutu evropskÈ spoleËnosti. SmÏrnice Rady Ë. 2001/86/ES, kterou se doplÚuje statut evropskÈ spoleËnosti s ohledem na zapojenÌ zamÏstnanc˘.

76


Zajiöùovna d·le v obchodnÌm pl·nu p¯edkl·d· pro prvnÌ t¯i ˙ËetnÌ obdobÌ: ñ specifikaci bÏûn˝ch provoznÌch n·klad˘ (mimo z¯izovacÌch), vËetnÏ specifikace v˝öe provizÌ, ñ p¯edpoklad v˝öe zajistnÈho a zajistnÈho plnÏnÌ, ñ p¯edpokl·danou rozvahu, ñ urËenÌ finanËnÌch zdroj˘ ke krytÌ p¯ijat˝ch z·vazk˘ a mÌry solventnosti (Ël·nek 11 SmÏrnice).

Z·sady a metody finanËnÌho a dalöÌho dohledu Pr·vo vykon·vat dohled nad zajiöùovnou majÌ vûdy p¯ÌsluönÈ org·ny domovskÈho ËlenskÈho st·tu (Ël·nek 15 SmÏrnice). Org·ny jinÈho ËlenskÈho st·tu vykon·vajÌ pravomoc tÌm, ûe informujÌ p¯ÌsluönÈ domovskÈ org·ny, kterÈ mohou jednat ve vztahu k zajiöùovnÏ, pokud SmÏrnice nestanovÌ jinak. Zajiöùovna musÌ mÌt vypracovan˝ vnit¯nÌ kontrolnÌ systÈm, kter˝ by byl schopen poskytovat jÌ samotnÈ i dohledovÈmu org·nu dostatek informacÌ, zejmÈna pokud se t˝k· finanËnÌ situace v zajiöùovnÏ. FinanËnÌ dohled zahrnuje ovÏ¯ov·nÌ veökerÈ Ëinnosti zajiöùovny, mÌry solventnosti, tvorby technick˝ch rezerv a aktiv, kterÈ je kryjÌ, a to podle p¯edpis˘ domovskÈho ËlenskÈho st·tu. Zajiöùovna musÌ p¯i provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti vytv·¯et technickÈ rezervy na veökerou svou zajiöùovacÌ Ëinnost a to v souladu se smÏrnicÌ Rady Ë. 91/674/EHS6). Zajiöùovna musÌ splÚovat poûadovanou a disponibilnÌ mÌru solventnosti. Pokud se zhoröuje finanËnÌ situace zajiöùovny a jsou ohroûeny smluvnÌ z·vazky zajiöùovny, mohou ËlenskÈ st·ty vyûadovat i vyööÌ poûadovanou mÌru solventnosti, aby bylo zajiötÏno plnÏnÌ solventnosti v blÌzkÈ dobÏ. ⁄roveÚ tÈto vyööÌ poûadovanÈ mÌry solventnosti bude vych·zet z ozdravnÈho pl·nu (Ël·nek 43 SmÏrnice). Pojiöùovna musÌ mÌt vytvo¯en˝ garanËnÌ fond. Jedna t¯etina poûadovanÈ mÌry solventnosti je tvo¯ena garanËnÌm fondem. Ten nesmÌ b˝t niûöÌ neû 3 000 000 eur. Tato Ë·stka bude kaûdoroËnÏ p¯ezkoum·v·na a bude upravov·na v z·vislosti na zmÏnÏ evropskÈho indexu spot¯ebitelsk˝ch cen zve¯ejÚovanÈm Eurostatem (Ël·nek 41 SmÏrnice). NabytÌ kvalifikovanÈho podÌlu v zajiöùovnÏ nebo jeho zv˝öenÌ na hodnotu 20 %, 33 % nebo 50 % nebo v p¯ÌpadÏ, ûe se zajiöùovna stane dce¯inou spoleËnostÌ jinÈ osoby, podlÈh· p¯edchozÌmu souhlasu dohledovÈho org·nu. Ten m˘ûe s nabytÌm vyslovit nesouhlas, pokud akcion·¯ nebude splÚovat podmÌnky ¯·dnÈho a obez¯etnÈho ¯ÌzenÌ pojiöùovny (Ël·nek 19 SmÏrnice). Sankce za nesplnÏnÌ p¯edchozÌ povinnosti je zejmÈna pozastavenÌ nebo ztr·ta v˝konu hlasovacÌch pr·v. To bude platit i v p¯Ìpadech, ûe vliv akcion·¯e v dobÏ drûenÌ akciÌ m˘ûe zp˘sobit ˙jmu zdravÈmu a obez¯etnÈmu ¯ÌzenÌ zajiöùovny (Ël·nek 23 SmÏrnice). InformaËnÌ povinnost je uloûena i osob·m, kterÈ chtÏjÌ pozb˝t svou ˙Ëast v zajiöùovnÏ a snÌûit sv˘j podÌl v uveden˝ch procentech (Ël·nek 21 SmÏrnice). Auditor m· za povinnost sdÏlit p¯ÌsluönÈmu org·nu domovskÈho ËlenskÈho st·tu skuteËnosti, kterÈ se dozvÏdÏl p¯i svÈ Ëinnosti v zajiöùovnÏ, a kterÈ se t˝kajÌ poruöov·nÌ pr·vnÌch p¯edpis˘ nebo udÏlenÈho povolenÌ zajiöùovnou, a kterÈ mohou ovlivnit pokraËov·nÌ Ëinnosti zajiöùovny, nebo v p¯ÌpadÏ problÈmu s vyd·nÌm auditorskÈho osvÏdËenÌ (Ël·nek 31 SmÏrnice). 6)

SmÏrnice Rady Ë. 91/674/EHS o roËnÌch ˙ËetnÌch z·vÏrk·ch a konsolidovan˝ch ˙ËetnÌch z·vÏrk·ch pojiöùoven.


77

SmÏrnice upravuje r·mcovÏ p¯evod zajistnÈho kmene. Ten nenÌ ve SmÏrnici za¯azen mezi opat¯enÌ k n·pravÏ, jak je tomu v p¯ÌpadÏ p¯evodu pojistnÈho kmene podle z·kona Ë. 363/1999 Sb., o pojiöùovnictvÌ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch souvisejÌcÌch z·kon˘, ve znÏnÌ pozdÏjöÌch p¯edpis˘, ß 27 odst. 3, pÌsm. d) a v n·vaznosti na ß 32 a 32a. ZejmÈna se s p¯evodem zajistnÈho kmene poËÌt· v p¯Ìpadech moûnÈ obchodnÏpr·vnÌ p¯emÏny zajiöùoven (bod 17 ˙vodnÌch ustanovenÌ SmÏrnice, viz ß 69 a n·sl. obchodnÌho z·konÌku). P¯ebÌrajÌcÌ zajiöùovna musÌ v kaûdÈm p¯ÌpadÏ vyk·zat stanovenou mÌru solventnosti i po p¯evzetÌ zajistnÈho kmene (Ël·nek 18 SmÏrnice).

Opat¯enÌ k n·pravÏ Pro nesplnÏnÌ pravidel, t˝kajÌcÌch se technick˝ch rezerv, m˘ûe p¯Ìsluön˝ org·n domovskÈho ËlenskÈho st·tu zak·zat volnÈ nakl·d·nÌ s aktivy zajiöùovny. Z·mÏr musÌ p¯edem sdÏlit Ëlensk˝m st·t˘m z·vazku (Ël·nek 42 SmÏrnice). »lensk˝ st·t, na jehoû ˙zemÌ jsou aktiva umÌstÏna, v uveden˝ch p¯Ìpadech, zejmÈna p¯i potÌûÌch zajiöùovny s plnÏnÌm solventnosti, p¯ijme opat¯enÌ k z·kazu volnÈho nakl·d·nÌ s aktivy na û·dost domovskÈho ËlenskÈho st·tu, kter˝ oznaËÌ p¯Ìsluön· aktiva (Ël·nek 42 SmÏrnice).

Ozdravn˝ pl·n Ozdravn˝ pl·n se zajiöùovnÏ ukl·d·, pokud je ohroûeno plnÏnÌ z·vazk˘ ze zajiöùovacÌch smluv nebo pro nesplnÏnÌ poûadovanÈ mÌry solventnosti. Ozdravn˝ pl·n, p¯edkl·dan˝ zajiöùovnou, se vypracov·v· na nejbliûöÌ t¯i roky a musÌ obsahovat n·sledujÌcÌ specifikace: ñ odhady p¯edpokl·dan˝ch spr·vnÌch n·klad˘, ñ pl·n p¯Ìjm˘ a v˝daj˘, ñ p¯edpokl·danou rozvahu, ñ odhad p¯edpokl·dan˝ch finanËnÌch zdroj˘ urËen˝ch ke krytÌ p¯ijat˝ch z·vazk˘ a poûadovanÈ mÌry solventnosti, ñ zajistnou politiku. Pokud poklesne solventnost pod minim·lnÌ mÌru garanËnÌho fondu, musÌ zajiöùovna p¯edloûit ke schv·lenÌ pl·n kr·tkodobÈho financov·nÌ (Ël·nek 42 SmÏrnice)

OdnÏtÌ povolenÌ UdÏlenÈ povolenÌ pro v˝kon zajiöùovacÌ Ëinnosti m˘ûe b˝t pojiöùovnÏ odÚato, pokud: ñ pojiöùovna nezaËne provozovat zajiöùovacÌ Ëinnost ve lh˘tÏ 12 mÏsÌc˘ ode dne udÏlenÌ povolenÌ nebo pokud ji po dobu öesti mÏsÌc˘ p¯estane provozovat, ñ nesplÚuje podmÌnky pro vyd·nÌ povolenÌ, ñ neuËinila opat¯enÌ uveden· v ozdravenÈm pl·nu nebo v pl·nu kr·tkodobÈho financov·nÌ, ñ z·vaûn˝m zp˘sobem poruöuje pr·vnÌ p¯edpisy.

78


N·roky na rozhodov·nÌ p¯ÌsluönÈho org·nu SmÏrnice zamezuje, aby p¯Ìsluön˝ domovsk˝ Ëlensk˝ st·t posuzoval û·dost o vyd·nÌ povolenÌ k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti s ohledem na ekonomickÈ pot¯eby trhu. RovnÏû nesmÌ od zajiöùovny poûadovat p¯edloûenÌ, a to ani p¯edchozÌ, ani n·slednÈ, nÏkter˝ch vyjmenovan˝ch dokument˘, konkrÈtnÏ vöeobecnÈ a zvl·ötnÌ zajistnÈ podmÌnky, sazby zajistnÈho, podklady pro v˝poËet sazeb zajistnÈho a technick˝ch rezerv a formul·¯˘, kterÈ zajiöùovna p¯edkl·d· pojiöùovn·m a zajiöùovn·m p¯i p¯ebÌr·nÌ nebo p¯ed·v·nÌ rizika (Ël·nek 9,10 SmÏrnice). é·dost zajiöùovny o vyd·nÌ povolenÌ k provozov·nÌ zajiöùovacÌ Ëinnosti m· p¯Ìsluön˝ org·n domovskÈho ËlenskÈho st·tu vy¯Ìdit ve lh˘tÏ öesti mÏsÌc˘ ode dne doruËenÌ û·dosti. RozhodnutÌ p¯ÌsluönÈho org·nu, kter˝m se û·dost o vyd·nÌ povolenÌ provozovat zajiöùovacÌ Ëinnosti zamÌt·, musÌ b˝t podrobnÏ od˘vodnÏno a doruËeno ûadateli (Ël·nek 13 SmÏrnice). »lenskÈ st·ty jsou povinny legislativnÏ upravit moûnost p¯Ìstupu ûadatel˘ k soudnÌmu p¯ezkumu rozhodnutÌ p¯ÌsluönÈho org·nu domovskÈho ËlenskÈho st·tu, vydanÈho na z·kladÏ pr·vnÌch p¯edpis˘ transponujÌcÌch SmÏrnici. RovnÏû musÌ zajistit moûnost dovolat se soudnÌho rozhodnutÌ i v p¯ÌpadÏ nevyd·nÌ rozhodnutÌ vËas (ve lh˘tÏ).

Vztah ke t¯etÌm zemÌm SmÏrnice ukl·d· Ëlensk˝m st·t˘m neuplatÚovat p¯ÌznivÏjöÌ podmÌnky pro v˝kon zajiöùovacÌ Ëinnosti v˘Ëi tÏm zajiöùovn·m, jejichû skuteËnÈ sÌdlo je mimo ˙zemÌ SpoleËenstvÌ, oproti tÏm zajiöùovn·m, kterÈ sÌdlÌ uvnit¯ SpoleËenstvÌ. S tÏmito t¯etÌmi zemÏmi, na jejichû ˙zemÌ je skuteËnÈ sÌdlo zajiöùovny, m˘ûe b˝t uzav¯ena mezin·rodnÌ smlouva s cÌlem zajistit ˙Ëinn˝ p¯Ìstup na trh smluvnÌch stran za podmÌnek rovnosti obez¯etnÈho ¯ÌzenÌ a stanovenÌ pravidel pro dohled nad zajiöùovnami (hlava VI SmÏrnice). Tato pravidla znamenajÌ, ûe zajiöùovny z t¯etÌch zemÌ jiû nebudou mÌt voln˝ p¯Ìstup na jednotn˝ evropsk˝ trh, ale budou muset poû·dat o vyd·nÌ povolenÌ. KonkrÈtnÌ normativnÌ r·mec bude d·n n·rodnÌ ˙pravou.

ResumÈ NEW EUROPEAN REGULATION FOR REINSURANCE Directive 2005/68/EC of the European Parliament and of the Council of 16 November 2005 on reinsurance and amending Council Directives 73/239/EEC, 92/49/EEC as well as Directives 98/78/EC and 2002/83/ EC. The provides for the legal framework for conducting reinsurance business in Member States and in the European Economic Area. The Directive defines reinsurance as the activity consisting in accepting risks ceded by an insurance undertaking or by another reinsurance undertaking. The taking up of the business of reinsurance shall be subject to prior official authorisation granted by the competent authorities of the home Member State to any undertaking which establishes its head office in the


79

territory of that State. Such authorisation shall be valid for the entire Community. It shall permit a reinsurance undertaking to carry on business there, under either the right of establishment or the freedom to provide services. The financial supervision of a reinsurance undertaking, including that of the business it carries on either through branches or under the freedom to provide services, shall be the sole responsibility of the home Member State. If the competent authorities of the host Member State have reason to consider that the activities of a reinsurance undertaking might affect its financial soundness, they shall inform the competent authorities of the reinsurance undertakingís home Member State. The latter authorities shall determine whether the reinsurance undertaking is complying with the prudential rules laid down in this Directive. The financial supervision covers the reinsurance undertakingís entire business, of its state of solvency, of the establishment of technical provisions and of the assets covering them in accordance with the rules laid down or practices followed in the home Member State. The home Member State shall require every reinsurance undertaking to establish adequate technical provisions in respect of its entire business in accordance with the rules laid down in Directive 91/674/EEC. The Directive shall be transposed into force the laws, regulations and administrative provisions necessary of Member States by 10 December 2007.

80


REGULACE POJIäçOVNICTVÕ V EVROPSK… UNII ñ 2. »¡ST P¯eklad z publikace Bertrand Labilloy: EUROPEAN INSURANCE REGULATION (New Opportunities for Insurers and Consumers)

Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

2. Koncentrace evropskÈho pojiöùovnictvÌ AËkoli dosud nebylo dosaûeno ˙plnÈ integrace n·rodnÌch pojistn˝ch trh˘, tak vytvo¯enÌ jednotnÈho trhu mÏlo vliv na jejich kapit·lovou strukturu. Pod tlakem konkurence z d˘vodu otev¯enÌ hranic nemajÌ mÌstnÌ podniky v˝bÏr ñ buÔ budou f˙zovat nebo mohou sjednat kooperaËnÌ dohody a partnerstvÌ za ˙Ëelem zlepöenÌ v˝konnosti a vyv·ûenÌ efekt˘ ze svÈ subkritickÈ velikosti. KromÏ toho velkÈ podniky, operujÌcÌ na n·rodnÌch trzÌch, zah·jily externÌ r˘stovou politiku, tak jako se to ud·lo u velk˝ch evropsk˝ch skupin.

2.1 Restrukturalizace evropskÈho pojistnÈho trhu Anal˝za ned·vn˝ch f˙zÌ s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ (1990 ñ 2001) Od roku 1990 do konce roku 2001 se na evropskÈm pojistnÈm trhu uskuteËnilo 73 f˙zÌ s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ (tj. zejmÈna tÏch, jejichû celkov˝ obrat p¯es·hl 5 mld. euro). Valn· vÏtöina tÏchto operacÌ se t˝k· f˙zÌ nebo akvizic (63). Pouze 10 odpovÌd· typu joint ventures, coû je v urËit˝ch p¯Ìpadech zaË·tek n·sledn˝ch f˙zÌ. VÏtöina tÏchto operacÌ se t˝kala sektoru p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ (54). MusÌ b˝t nicmÈnÏ poznamen·no, ûe relativnÏ znaËn˝ poËet operacÌ se t˝k· v˝hradnÏ zajistitel˘ (11 vËetnÏ 4 zahrnujÌcÌch Swiss Re) nebo pojistitel˘ ˙vÏr˘ (6 vËetnÏ 4 zahrnujÌcÌch Allianz a jejÌ dce¯inou spoleËnost, ˙vÏrovou pojiöùovnu HermËs) a je znakem sÌly procesu f˙zÌ, kter˝ zas·hl oba sektory (tj. p¯ÌmÈ pojiötÏnÌ i zajiötÏnÌ). 22 f˙zÌ, tj. 30 % notifikovan˝ch operacÌ, se t˝kalo podnik˘, kterÈ jsou ze stejnÈho st·tu. Mezi nimi jsou samoz¯ejmÏ vöechny f˙ze, kterÈ mÏly za n·sledek vytvo¯enÌ Ñn·rodnÌho öampiÛnaì: Sun Alliance-Royal Insurance (UK, 1996), AXA ñ UAP (Francie, 1996), Commercial Union-General Accident (UK, 1998), pak CGU-Norwich Union (UK, 2000) nebo dokonce Generali-INA (It·lie, 2000) a nelze nezmÌnit joint ventures operace Allianz-Dresdner (NÏmecko, 2001) a Munich Re-Hypovereinsbank (NÏmecko, 2001). 51 jin˝ch f˙zÌ, tj. 70 % notifikovan˝ch operacÌ, bylo p¯eshraniËnÌho charakteru, coû dokumentuje vliv vytvo¯enÈho jednotnÈho trhu na restrukturalizaci evropsk˝ch pojistn˝ch trh˘. Mezi tÏmito operacemi je cel· sÈrie akvizic realizovan˝ch velk˝mi uskupenÌmi podnik˘ p¯es hranice za ˙Ëelem zv˝öit geografick˝ rozsah jejich pojiöùovacÌ aktivity: Allianz-Lloyd Adriatico (NÏmecko ñ It·lie, 1995), pak Allianz-Elvia (NÏmecko ñ äv˝carsko, 1995), Generali-AMB (It·lie ñ NÏmecko, 1998), Generali-Athena (It·lie ñ Francie, 1998), AXARoyale Belge (Francie ñ Belgie, 1998), AXA-Guardian Royal Exchange (Francie ñ UK, 1999). Ale doölo i k v˝znamn˝m f˙zÌm, jeû mohou b˝t kvalifikov·ny jako Ñf˙ze mezi rovn˝miì a jeû daly vznik skuteËnÏ


81

evropsk˝m Ëi dokonce svÏtov˝m skupin·m: AG-AMEV (Belgie ñ Nizozemsko, 1990), Allianz-AGF (NÏmecko ñ Francie, 1998), Zurich-BAT (äv˝carsko ñ UK, 1998), Skandia-Storebrand-Pohjola (ävÈdsko ñ Nizozemsko ñ Finsko, 1999) a koneËnÏ Gerling-NCM (NÏmecko ñ Nizozemsko, 2001).

⁄roveÚ koncentrace evropskÈho pojistnÈho trhu Je moûno tvrdit, ûe koncentrace evropskÈho pojistnÈho trhu za poslednÌ dek·du znatelnÏ vzrostla, coû vyjad¯ujÌ nÌûe uvedenÈ tabulky: Koncentrace na trhu neûivotnÌho pojiötÏnÌ Celkový tržní podíl na trhu

5 největších pojistitelů – neživotní pojištění

10 největších pojistitelů – neživotní pojištění

1992

2001

1992

2001

Francie

41 %

54 %

60 %

66 %

Itálie

34 %

59 %

51 %

83 %

Španělsko

14 %

37 %

29 %

54 %

Nizozemsko

40 %

52 %

61 %

70 %

UK

29 %

37 %

43 %

49 %

Německo

24 %

29 %

36 %

39 %

Pramen: CEA, European Insurance in Figures, 2003 Koncentrace na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ Celkový tržní podíl na trhu

5 největších pojistitelů – životní pojištění

10 největších pojistitelů – životní pojištění

1992

2001

1992

2001

Francie

46 %

53 %

68 %

77 %

Itálie

54 %

52 %

68 %

74 %

Španělsko

46 %

42 %

61 %

62 %

Nizozemsko

58 %

68 %

75 %

91 %

UK

29 %

45 %

46 %

67 %

Německo

32 %

31 %

47 %

46 %

Pramen: CEA, European Insurance in Figures, 2003

Koncentrace v sektoru je jeötÏ vÌce z¯eteln·, pokud jde o urËit· specifick· rizika. HlavnÌ Ë·st evropskÈho trhu pojiötÏnÌ asistence je v rukou Europ Assistance (skupina Generali), Mondial Assistance (skupina Allianz) a AXA Assistance a 3/4 evropskÈho trhu pojiötÏnÌ ˙vÏr˘ jsou v rukou Euler (skupina Allianz), Gerling-NCM (Swiss Re) a Coface (Natexis-Banques populaires). Stejn· koncentrace existuje v dopravnÌm pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ velk˝ch pr˘myslov˝ch rizik.

82


2.2 Vytv·¯enÌ velk˝ch evropsk˝ch pojiöùovacÌch skupin Aktivity evropsk˝ch pojistitel˘ v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech prost¯ednictvÌm dce¯in˝ch spoleËnostÌ Efektem koncentraËnÌho v˝voje pozorovanÈho v pr˘bÏhu p¯edchozÌ dek·dy (1991ñ2000) je, ûe Ñevropeizaceì pojiöùovnictvÌ ve SpoleËenstvÌ se uskuteËnila p¯edevöÌm z kapit·lovÈho hlediska. AËkoli pojistitelÈ nezakl·dali poboËky a nerozvÌjeli aktivity formou FOS (svoboda poskytov·nÌ sluûeb) na z·kladÏ vnit¯nÌho r˘stu, tak prov·dÏli politiku externÌho r˘stu prost¯ednictvÌm akvizic spoleËnostÌ v celÈ EvropÏ. Z tohoto d˘vodu francouzskÈ pojiöùovacÌ skupiny realizovaly podle statistik FÈdÈration franÁaise des sociÈtes díassurances (FFSA) 16,5 % sv˝ch aktivit v roce 1998 v EvropÏ (a 10 % ve zbytku svÏta), z toho 97 % prost¯ednictvÌm dce¯in˝ch spoleËnostÌ a pouze 3 % prost¯ednictvÌm poboËek nebo FOS. Jestliûe se tyto ˙daje srovnajÌ s ˙daji v tabulk·ch v Ë·sti 2.1, tak je z¯ejmÈ, ûe aktivity francouzsk˝ch pojistitel˘ v EvropÏ p¯es dce¯inÈ spoleËnosti jsou vÌce neû dvacetkr·t vyööÌ neû ty, jeû se realizujÌ p¯es poboËky, kterÈ samotnÈ jsou desetkr·t vyööÌ neû aktivity podnikanÈ prost¯ednictvÌm FOS. Tent˝û fakt m˘ûe b˝t zaznamen·n takÈ u pojistitel˘ na jin˝ch evropsk˝ch trzÌch. Akvizice mÌstnÌ spoleËnosti k Ëinnosti v p¯ÌsluönÈm ËlenskÈm st·tÏ m˘ûe b˝t vysvÏtlena p¯ednÏ tÌm, ûe cena vstupu na zahraniËnÌ pojistn˝ trh je velmi vysok·, a to jen pokud jde o n·klady na obchodnÌ a technickÈ studie nezbytnÈ ke stanovenÌ pojistn˝ch (smluvnÌch) podmÌnek a sazeb. Za urËit˝ch okolnostÌ je n·kup jiû povolenÈho podniku se znalostÌ trhu mnohem rozumnÏjöÌ neû snaha vy¯eöit vöechny problÈmy vyvolanÈ zakl·d·nÌm poboËky od nuly, tj. nauËit se vöe o trhu a realizovat v˝znamn˝ obrat, aby byly amortizov·ny n·klady na rozvoj. V tomto smÏru tedy existuje opravdov· ekonomick· bariÈra rozvoje p¯eshraniËnÌho obchodu. V souladu s p¯evl·dajÌcÌ soudobou manaûerskou politikou velk˝ch spoleËnostÌ by mÏla dce¯in· spoleËnost existovat na kaûdÈm separ·tnÌm trhu. St·v· se takÈ, ûe velkÈ pojiöùovacÌ skupiny vytv·¯ejÌ na svÈm vlastnÌm n·rodnÌm trhu nÏkolik dce¯in˝ch spoleËnostÌ za ˙Ëelem uplatnÏnÌ individu·lnÌho p¯Ìstupu k ¯ÌzenÌ a v˝sledk˘m Ëinnosti nebo k dÌlËÌm distribuËnÌm sÌtÌm. Bylo by pak ponÏkud nerealistickÈ si myslet, ûe podniky by zvolily FOS Ëi preferovaly zakl·d·nÌ (dce¯in˝ch spoleËnostÌ nebo poboËek) pro Ëinnost v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech.

Evropeizace hlavnÌch pojiöùovacÌch skupin I s p¯ihlÈdnutÌm k v˝öe uvedenÈmu lze konstatovat, ûe evropeizace pojiöùovacÌch aktivit z˘st·v· relativnÏ nÌzk·. Pokud se vzt·hnou nap¯Ìklad v˝sledky studie konzultaËnÌ firmy Solving International na evropskÈ pojiöùovnictvÌ, pouze 4 pojiöùovacÌ skupiny s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ realizujÌ vÌce neû jednu t¯etinu svÈho evropskÈho obratu mimo zemi p˘vodu. Jsou to: Generali (kter· v roce 2000 realizovala 58 % svÈho evropskÈho obratu mimo zemi p˘vodu), Allianz (41 %), Zurich (38 %), Axa (37 %) a Aegon (37 %). MÏlo by b˝t ¯eËeno, ûe evropskÈ vz·jemnÈ pojiöùovny (mutuals), jeû nad·le dominujÌ urËit˝m trh˘m, nemajÌ tutÈû moûnost vytv·¯et velkÈ nadn·rodnÌ skupiny formou externÌho r˘stu, a to z toho d˘vodu, ûe realizujÌ pomÏrnÏ malou proporci svÈho evropskÈho obratu mimo zemi p˘vodu (Groupama: 12 %, Standard Life: 5 %, Reale Mutua: 7 %). D·le je nutno uvÈst, ûe nÏkterÈ skupiny zvolily spÌöe mezin·rodnÌ neû evrop-


83

skou strategii, a nejsou proto zahrnuty do v˝öe zmÌnÏnÈho seznamu. Pat¯Ì k nim nap¯Ìklad: ING (66 % z celkovÈho obratu je vytv·¯eno mimo Evropu, ale pouze 5 % evropskÈho obratu je realizov·no mimo zemi p˘vodu), Fortis (46 %, respektive 12 %), RSA (35 %, respektive 22 %). ZmÌnÏn· studie kromÏ toho prok·zala, ûe û·dn· velk· evropsk· pojiöùovacÌ skupina nebyla v˝znamnÏji etablov·na ve vÌce neû t¯ech zemÌch (tj. s trûnÌm podÌlem na p¯ÌsluönÈm trhu vÏtöÌm neû 5 %): ❑ Allianz je silnÏ usazena pouze v NÏmecku, Francii a It·lii a vöude jinde m· pomÏrnÏ mal˝ trûnÌ podÌl, zejmÈna ve VelkÈ Brit·nii, ❑ Axa je v˝znamnÏ etablov·na ve Francii, VelkÈ Brit·nii a Belgii (a v menöÌ mÌ¯e v NÏmecku) a vöude jinde m· mal˝ trûnÌ podÌl, zejmÈna v It·lii a äpanÏlsku, ❑ Generali je silnÏ etablov·na v It·lii, NÏmecku a äpanÏlsku (a v menöÌ mÌ¯e ve Francii) a vöude jinde m· mal˝ trûnÌ podÌl, zejmÈna ve VelkÈ Brit·nii. Je tedy z¯ejmÈ, ûe integrace n·rodnÌch pojistn˝ch trh˘ a evropeizace velk˝ch n·rodnÌch pojiöùovacÌch skupin z˘st·v· jeötÏ k ¯eöenÌ.

3. Deregulace pojiöùovacÌch aktivit Deregulace je t¯etÌ prvek charakterizujÌcÌ rozvoj evropsk˝ch pojistn˝ch trh˘ za uplynul· lÈta. Je to p¯Ìm˝ v˝sledek jednoznaËn˝ch ustanovenÌ ve smÏrnicÌch, jejichû z·mÏrem je dos·hnout z·kladnÌch cÌl˘ pr·va SpoleËenstvÌ (zruöenÌ vöech p¯ek·ûek volnÈho pohybu sluûeb, kapit·lu a osob), stejnÏ jako nep¯Ìm˝ d˘sledek strategie pouûitÈ k dosaûenÌ tÏchto cÌl˘ (minim·lnÌ harmonizace otevÌrajÌcÌ cestu ke konkurenci mezi Ëlensk˝mi st·ty). Politika deregulace navazuje na politiku liberalizace obchodu, v nÌû ñ podle liber·lnÌch ekonomick˝ch teoriÌ ñ nenÌ konkurence ohroûena chov·nÌm jen soukrom˝ch oper·tor˘, ale takÈ omezenÌmi svobody podnik·nÌ ze strany ˙¯ad˘, kterÈ nenÌ pokryto politikou pro oblast konkurence. Z tohoto d˘vodu je pot¯ebn· specifick· politika, jeû m· zamezit protisoutÏûnÌm ˙Ëink˘m takov˝ch pr·vnÌch pravidel.

3.1 DeregulaËnÌ politika SpoleËenstvÌ Z·kladnÌm cÌlem smÏrnic bylo harmonizovat podmÌnky v˝konu pojiöùovacÌ Ëinnosti v Ëlensk˝ch st·tech tvorbou urËitÈ minim·lnÌ platnÈ ˙rovnÏ regulace a dohledu. A opaËnÏ byly stanoveny maxim·lnÌ hranice pro toto ve¯ejnÈ zasahov·nÌ, aù uû by bylo nutnÈ k zajiötÏnÌ volnÈho pohybu sluûeb nebo kapit·lu nebo k vyj·d¯enÌ politickÈ v˘le snÌûit zapojenÌ ve¯ejn˝ch institucÌ do ¯ÌzenÌ soukrom˝ch podnik˘. V tomto ohledu by mÏlo b˝t poznamen·no, ûe restrikce ve¯ejnÈho zasahov·nÌ stanovenÈ smÏrnicemi jsou velmi öirokÈho rozsahu, jelikoû se net˝kajÌ jen z·sah˘ jmenovitÏ kontrolovan˝ch evropsk˝mi legislativnÌmi institucemi, ale takÈ vöech intervencÌ s ekvivalentnÌm ˙Ëinkem. To je z·vÏr Gener·lnÌho advok·ta ECJ (Evropsk˝ soudnÌ dv˘r ñ d·le jen ÑESDì) v p¯Ìpadu C-296/98 (publikov·no dne 11. 5. 2000), v nÏmû Francie oponovala Komisi s ohledem na identifikaËnÌ list; podle Gener·lnÌho advok·ta Ñje proti smyslu smÏrnic, ûe

84


Ëlensk˝ st·t vytvo¯Ì p¯ek·ûky ekonomick˝m aktivit·m liberalizovan˝m smÏrnicemi, kdyû tyto p¯ek·ûky majÌ stejnÈ ˙Ëinky jako v˝slovnÏ zak·zanÈ p¯ek·ûky, aniû by bylo nezbytnÈ definitivnÏ uz·konit, zda opat¯enÌ p¯ijat· Ëlensk˝mi st·ty odpovÌdajÌ tÏm, kter· jsou smÏrnicemi zak·zan·ì.

StanovenÌ sazeb a vöeobecn˝ch (pojistn˝ch) podmÌnek V mnoha zemÌch kontinent·lnÌ Evropy podlÈhaly aû do poË·tku devades·t˝ch let pojistnÈ smlouvy a sazby dohledu a schv·lenÌ p¯ed zah·jenÌm obchodu. CÌlem bylo zabr·nit jak˝mkoli nerovnov·h·m v sazb·ch, jeû by mohly pravdÏpodobnÏ ovlivnit solventnost, ovÏ¯it aplikaci pravidel ve vztahu ke smluvnÌmu pr·vu nebo zkontrolovat promÌt·nÌ inflace do pojistnÈho. Z·leûÌ sice na kaûdÈm jednotlivÈm p¯Ìpadu, ale dohled byl vÌce Ëi mÈnÏ v˝znamn˝m n·tlakov˝m prost¯edkem p¯i stanovov·nÌ sazeb; drastickÈ to bylo v NÏmecku, kde regul·tor zavedl standardizovanÈ sazby pro pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla; silnÈ v It·lii, kde v˝voj pojistnÈho byl tlumen ze soci·lnÌch d˘vod˘; pomÏrnÏ nÌzk˝ ve Francii, kde hornÌ limity stanovenÈ ˙¯ady znaËnÏ p¯evyöovaly ceny pouûÌvanÈ na trhu. Od p¯ijetÌ tzv. smÏrnic t¯etÌ generace jsou tyto restrikce, kontroly a schvalov·nÌ Ñp¯edemì zak·z·ny jak v˘Ëi podnik˘m podlÈhajÌcÌm st·tnÌmu dohledu, tak v˘Ëi podnik˘m z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ operujÌcÌch formou poboËky (usazenÌ) nebo FOS. Ve t¯etÌ neûivotnÌ smÏrnici se uv·dÌ, ûe ÑËlenskÈ st·ty nep¯ijmou opat¯enÌ vyûadujÌcÌ p¯edchozÌ schv·lenÌ nebo pravidelnÈ oznamov·nÌ vöeobecn˝ch a zvl·ötnÌch pojistn˝ch podmÌnek, sazebnÌk˘ pojistnÈho nebo formul·¯˘ nebo jin˝ch tiskopis˘, kterÈ pojiöùovacÌ podnik hodl· pouûÌvat p¯i svÈm styku s pojistnÌkyì. Takov· ustanovenÌ by vytvo¯ila p¯ek·ûku volnÈmu pohybu pojistn˝ch produkt˘ v r·mci jednotnÈho trhu a naruöila by jako jist˝ doplnÏk princip dohledu nad solventnostÌ ze strany domovskÈho st·tu. NynÌ za Ñ˙Ëelem ovÏ¯enÌ shody s n·rodnÌmi ustanovenÌmi, t˝kajÌcÌmi se pojistn˝ch smluv, mohou kompetentnÌ org·ny pouze poûadovat nepravidelnÈ oznamov·nÌ uveden˝ch pojistn˝ch podmÌnek a jin˝ch doklad˘, a tento poûadavek nesmÌ znamenat p¯edbÏûnou podmÌnku pro to, aby mohl podnik provozovat svoji Ëinnostì. ExistujÌ nicmÈnÏ dvÏ v˝jimky z tohoto obecnÈho pravidla, kterÈ se t˝kajÌ pouze podnik˘ domovskÈho ËlenskÈho st·tu a net˝kajÌ se podnik˘ z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ provozujÌcÌch Ëinnost formou poboËky nebo FOS. Tyto v˝jimky se vztahujÌ k: ❑ dohledu nad ustanovenÌmi smluvnÌho pr·va pro povinn· pojiötÏnÌ; ve t¯etÌ smÏrnici neûivotnÌho pojiötÏnÌ se uv·dÌ, ûe Ñbez ohledu na jakÈkoli opaËnÈ ustanovenÌ, m˘ûe Ëlensk˝ st·t, kter˝ stanovil, ûe pojiötÏnÌ je povinnÈ, poûadovat, aby vöeobecnÈ a zvl·ötnÌ podmÌnky povinnÈho pojiötÏnÌ byly sdÏleny opr·vnÏn˝m org·n˘m p¯ed tÌm, neû zaËnou b˝t pouûÌv·nyì, ❑ obez¯etnÈmu dohledu pojiöùovacÌch podnik˘ provozujÌcÌch ûivotnÌ pojiötÏnÌ ˙¯ady domovskÈho st·tu; bez ohledu na v˝öe uveden˝ z·kaz (p¯edchozÌho schvalov·nÌ nebo pravidelnÈho oznamov·nÌ) se ve t¯etÌ ûivotnÌ smÏrnici uv·dÌ, ûe Ñpro ˙Ëely ove¯enÌ, zda jsou dodrûov·ny vnitrost·tnÌ p¯edpisy t˝kajÌcÌ se z·sad pojistnÈ matematiky, m˘ûe domovsk˝ Ëlensk˝ st·t poûadovat pravidelnÈ oznamov·nÌ technick˝ch podklad˘ pouûÌvan˝ch zejmÈna pro v˝poËet sazeb pojistnÈho a technick˝ch rezerv, aniû by tento poûadavek p¯edstavoval p¯edbÏûnou podmÌnku pro to, aby podnik mohl provozovat svoji Ëinnostì.


85

SmÏrnice t¯etÌ generace zak·zaly jak˝koli p¯edchozÌ nebo pravideln˝ dohled nebo oznamov·nÌ vöech nebo Ë·stÌ pojistn˝ch podmÌnek s v˝jimkou povinnÈho pojiötÏnÌ.

InvestiËnÌ politika Deregulace v oblasti investiËnÌ politiky je zamÏ¯ena na volnÈ umÌsùov·nÌ aktiv v r·mci EvropskÈ unie, volnÈ nakl·d·nÌ s voln˝mi aktivy s tÌm, ûe jsou zak·z·ny povinnÈ stropy u technick˝ch rezerv. Na z·kladÏ prvnÌ generace smÏrnic ÑËlenskÈ st·ty nestanovujÌ û·dn· pravidla pro v˝bÏr aktiv p¯evyöujÌcÌch aktiva, kter· tvo¯Ì technickÈ rezervyì. VolnÈ investov·nÌ Ñvoln˝ch aktivì je ˙plnÈ a û·dn˝m zp˘sobem nem˘ûe b˝t omezeno z d˘vod˘ obez¯etnosti. Proto nap¯Ìklad ESD rozhodl v p¯ÌpadÏ Fˆrs‰kringsaktiebolaget Skandia (C-241/97) v rozsudku publikovanÈm dne 20. 4. 1999, ûe prvnÌ smÏrnice Ñbyly v protikladu v˘Ëi p¯edpisu vnitrost·tnÌho pr·va, kter˝ zakazuje pojiöùovacÌm podnik˘m drûenÌ akciÌ bez ˙¯ednÌho povolenÌ jako jejich voln˝ch aktiv, jestliûe reprezentujÌ vÌce neû 5 % vöech hlasovacÌch pr·v tuzemskÈ nebo zahraniËnÌ akciovÈ spoleËnosti. T¯etÌ smÏrnice d·le zakazujÌ jakÈkoli ustanovenÌ k obez¯etnosti, v nÏmû se uv·dÌ, ûe krytÌ technick˝ch rezerv musÌ b˝t zajiötÏno aktivy a pohled·vkami umÌstÏn˝mi na ˙zemÌ, kde je vykon·v·n nad podnikem dohled. PodobnÏ pak vl·dy nemohou nad·le zavazovat pojiöùovacÌ podniky, aby financovaly deficit st·tnÌho rozpoËtu nebo rozvoj danÈho ekonomickÈho sektoru prost¯ednictvÌm minim·lnÌch investiËnÌch strop˘. InvestiËnÌ pravidla dlouho slouûila jin˝m ˙Ëel˘m neû obez¯etnostnÌm. PojiöùovacÌ podniky byly nap¯Ìklad v nÏkolika zemÌch zav·z·ny kr˝t urËit˝ minim·lnÌ podÌl sv˝ch technick˝ch rezerv st·tnÌmi dluhopisy. Takov˝ z·vazek je nynÌ zak·z·n, neboù ve t¯etÌch smÏrnicÌch se uv·dÌ, ûe ÑËlenskÈ st·ty nemohou vyûadovat, aby pojiöùovacÌ podniky investovaly do urËit˝ch kategoriÌ aktivì.

Z·kladnÌ vymezenÌ n·rodnÌch pravidel u neharmonizovanÈho pr·va Jednou z hlavnÌch p¯ek·ûek rozvoje jednotnÈho trhu, jak jiû bylo uvedeno, je systÈm upravujÌcÌ pr·vo pouûÌvanÈ v pojistn˝ch smlouv·ch, kter˝ umoûÚuje, aby hostitelsk˝ Ëlensk˝ st·t, kde m· b˝t sluûba poskytnuta, stanovil sv· vlastnÌ restriktivnÌ pravidla ve jmÈnu ve¯ejnÈho blaha/z·jmu (Ñgeneral goodì). Komise nicmÈnÏ tvrdÏ usiluje o to, aby omezila rozsah tÏchto n·rodnÌch ustanovenÌ.

N·pravn· opat¯enÌ prov·dÏn· KomisÌ Komise provÏ¯uje kompatibilitu n·rodnÌho pr·va s pr·vem SpoleËenstvÌ a jde k ESD tehdy, pokud je nutnostÌ docÌlit zruöenÌ p¯Ìsluön˝ch ustanovenÌ n·rodnÌho pr·va. Tato kontrola je jeötÏ d˘leûitÏjöÌ, protoûe se Ëasto t˝k· legislativy ve¯ejn˝ch zak·zek, kter· se aplikuje na vöechny smlouvy vËetnÏ smluv s voln˝m v˝bÏrem smluvnÌho pr·va. Od 30. 4. 1994, tj. od data nabytÌ ˙Ëinnosti smÏrnic t¯etÌ generace, Evropsk· komise tudÌû zah·jila n·sledujÌcÌ postupy pro poruöenÌ pr·va: ❑ proti NÏmecku ñ pro zachov·v·nÌ urËitÈho ustanovenÌ v soci·lnÌm pr·vu, kterÈ nep¯Ìmo zakazuje kombinaci zdravotnÌho pojiötÏnÌ s jin˝mi pojistn˝mi odvÏtvÌmi (1996);

86


❑ proti äpanÏlsku ñ pro podrobov·nÌ v˝konu zprost¯edkovatelskÈ Ëinnosti p¯edchozÌmu povolenÌ vËetnÏ doËasnÈ svobody poskytov·nÌ sluûeb (FOS), spojenÈmu s provÏ¯ov·nÌm obsahu doklad˘ prokazujÌcÌch schopnost zprost¯edkovatele vykon·vat Ëinnost v zemi p˘vodu (1997); ❑ proti Francii ñ pro zachov·nÌ pravidelnÈho oznamov·nÌ v p¯ÌpadÏ prodeje novÈho typu pojistnÈ smlouvy (identifikaËnÌ list); ESD dospÏl k n·zoru, ûe tento z·vazek byl urËitou formou p¯edem danÈho dohledu nad smlouvami, a byl proto v rozporu s komunit·rnÌm pr·vem (1997); ❑ proti Francii ñ neprovedenÌ transpozice smÏrnic k pojiöùovnictvÌ v˘Ëi vz·jemn˝m pojiöùovn·m (mutuals) regulovan˝m z·konÌkem upravujÌcÌm jejich Ëinnost ñ ÑMutual Codeì; souË·stÌ stÌûnostÌ Komise na Francii byla ta skuteËnost, ûe francouzskÈ pr·vo zak·zalo francouzsk˝m vz·jemn˝m pojiöùovn·m postoupenÌ Ë·sti rizik do zajiötÏnÌ nebo p¯evod jejich portfolia smluv zajistiteli/pojistiteli, jehoû Ëinnost nebyla pokryta ÑMutual Codeì, tj. obzvl·ötÏ jakÈmukoli pojistiteli ze SpoleËenstvÌ; ❑ proti Francii ñ pro p¯ijetÌ fisk·lnÌ legislativy podrobujÌcÌ p¯Ìjem z dluhopis˘ nebo kapitalizaËnÌch smluv standardnÌmu odpoËtu u zdroje p¯i redukovan˝ch sazb·ch za p¯edpokladu, ûe dluûnÌk je usÌdlen nebo z¯Ìzen ve Francii; takovÈ pravidlo odrazuje daÚovÈho poplatnÌka od uzavÌr·nÌ smluv se subjekty zaloûen˝mi mimo Francii, protoûe p¯Ìjem z tÏchto smluv je glob·lnÏ zaËlenÏn do celkovÈho zdanitelnÈho p¯Ìjmu a podroben daÚovÈ sazbÏ, kter· je obecnÏ vyööÌ neû sazba u standardnÌho odpoËtu; ❑ proti It·lii ñ pro stanovenÌ opat¯enÌ urËujÌcÌch sazby v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla za ˙Ëelem zastavenÌ n·r˘stu pojistnÈho (2000); ❑ proti Francii, Belgii, Lucembursku a Finsku ñ pro zachov·v·nÌ povinnÈho systÈmu bonus-malus v pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla (2001 ñ 2002); ❑ proti Irsku ñ pro zachov·v·nÌ nam·tkov˝ch kontrol pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla pro vozidla p˘vodem z jin˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ (2001).

V˝klad ke svobodÏ poskytov·nÌ sluûeb a principu ve¯ejnÈho blaha Komise zve¯ejnila jako doplnÏk k represivnÌm akcÌm uveden˝m v˝öe sdÏlenÌ ke ÑSvobodÏ poskytov·nÌ sluûeb a principu ve¯ejnÈho blaha v pojiöùovnictvÌì. V tomto sdÏlenÌ Komise rozvÌjÌ doktrÌnu garantov·nÌm v˝kladu pojiöùovacÌch smÏrnic, kter· dovolÌ jednotnÈmu pojistnÈmu trhu, aby plnÏ p¯evzal svoji roli. Tato teorie sleduje p¯edevöÌm pr·vnÌ r·mec, v nÏmû se m˘ûe Ëlensk˝ st·t odvolat na koncept ve¯ejnÈho blaha za ˙Ëelem regulace provozov·nÌ pojiötÏnÌ na jeho ˙zemÌ formou usazenÌ (zaloûenÌ poboËky) nebo svobody poskytov·nÌ sluûeb pojiöùovacÌm podnikem ¯·dnÏ povolen˝m a zaloûen˝m v jinÈm ËlenskÈm st·tÏ. Pro ilustraci tÈto teorie sdÏlenÌ obsahuje seznam platn˝ch opat¯enÌ v nÏkter˝ch dotËen˝ch Ëlensk˝ch st·tech, u kter˝ch m· Komise pochybnosti, pokud jde o jejich soulad s komunit·rnÌm pr·vem (porovnej: Pravidla smluvnÌho pr·va zmÌnÏn· v Ë·sti 1.2). DÌky tÈto iniciativÏ mohou podniky nynÌ lÈpe porozumÏt sv˝m pr·v˘m a v budoucnu budou schopny sn·ze Ëelit z·konn˝m poûadavk˘m v urËit˝ch Ëlensk˝ch st·tech a v d˘sledku toho pak volnÏji p˘sobit na jejich ˙zemÌ. V tomto ohledu by mÏlo b˝t p¯ipomenuto, ûe pravidla smÏrnic t¯etÌ generace a jurisprudence ESD zvr·tily povinnost dok·zat poruöenÌ: ❑ ËlenskÈ st·ty mohly p¯ed nabytÌm ˙Ëinnosti tÏchto smÏrnic formou p¯edchozÌho schvalov·nÌ smluv sta-


87

novit jejich vlastnÌ pravidla ve¯ejnÈho blaha pro jak˝koli podnik; zahraniËnÌ podniky, kterÈ si p¯·ly p˘sobit na jejich ˙zemÌ formou FOS, ale byly blokov·ny tÏmito pravidly, musely dok·zat, ËÌm pro nÏ tato pravidla vytvo¯ila p¯ek·ûku; ❑ nynÌ ËlenskÈ st·ty nejenûe nemohou nad·le systematicky nebo p¯edem kontrolovat smlouvy, ale musÌ naopak p¯edem obh·jit charakter pravidel ve¯ejnÈho blaha, kter· zam˝ölejÌ uplatnit v˘Ëi zahraniËnÌm pojistitel˘m operujÌcÌm na jejich ˙zemÌ.

3.2 Z·konn· konkurence a deregulace I kdyû komunit·rnÌ smÏrnice stanovily minim·lnÌ ˙roveÚ obez¯etnostnÌch poûadavk˘ pro provozov·nÌ pojiötÏnÌ, tak hlavnÏ povzbudily sbliûov·nÌ n·rodnÌch poûadavk˘ smÏrem k minim·lnÌ ˙rovni harmonizace.

Zv˝öenÌ ˙rovnÏ minim·lnÌch obez¯etnostnÌch poûadavk˘ P¯ed implementacÌ pojiöùovacÌch smÏrnic se z·konnÈ p¯Ìstupy Ëlensk˝ch st·t˘ enormnÏ r˘znily a v jist˝ch zemÌch nebyla nÏkter· pojistn· odvÏtvÌ v˘bec podrobena dohledu.V roce 1973, tj. p¯ed nabytÌm ˙Ëinnosti 1. smÏrnice k neûivotnÌmu pojiötÏnÌ, nebyly specializovanÈ spoleËnosti v dopravnÌm pojiötÏnÌ podrobeny dohledu v NÏmecku, Nizozemsku a Irsku; v Irsku tomu tak bylo i u pojiöùoven provozujÌcÌch ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ. Co se t˝Ëe Belgie, neexistoval dohled nad ûivotnÌm pojiötÏnÌm, pojiötÏnÌm odpovÏdnosti zamÏstnavatele za ökodu p¯i pracovnÌm ˙razu a nemoci z povol·nÌ nebo pojiötÏnÌm odpovÏdnosti z provozu vozidla. Z·bÏr Ëi rozsah dohledu se takÈ r˘znil st·t od st·tu; v anglosask˝ch a nordick˝ch zemÌch spoËÌval dohled jednoduöe v ovÏ¯ov·nÌ toho, zda podniky vlastnÌ dostateËnÈ vlastnÌ zdroje, zatÌmco v kontinent·lnÌch zemÌch to bylo rozöÌ¯eno i na techniku managementu (a v nÏkter˝ch p¯Ìpadech na vöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky a sazby). V tÏchto zemÌch p¯ijetÌ 1. pojiöùovacÌch smÏrnic posÌlilo obez¯etnostnÌ poûadavky kladenÈ na pojiöùovny. PodobnÏ p¯ijetÌ smÏrnic t˝kajÌcÌch se asistence turist˘m, ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ z·ruky a pojiötÏnÌ pr·vnÌch v˝loh posÌlilo dohled podnik˘ p˘sobÌcÌch v tÏchto odvÏtvÌch stanovenÌm velmi specifick˝ch poûadavk˘, kterÈ byly implementov·ny pouze nÏkter˝mi Ëlensk˝mi st·ty. To se t˝k· nap¯Ìklad dohledu nad materi·lnÌmi prost¯edky pouûit˝mi p¯i vÏcnÈm pojistnÈm plnÏnÌ v r·mci asistenËnÌch smluv, tvorby vyrovn·vacÌ rezervy a vynucov·nÌ minim·lnÌch poûadavk˘ pro vlastnÌ fondy t˝kajÌcÌ se ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ, stejnÏ jako p¯ijetÌ takov˝ch postup˘, aby se zabr·nilo jakÈmukoli riziku st¯etu z·jm˘ mezi pojiötÏn˝m a jeho pojistitelem u pojiötÏnÌ pr·vnÌch v˝loh.

N·rodnÌ pravidla konvergujÌcÌ smÏrem k minimu SpoleËenstvÌ Strategie sledovan· SpoleËenstvÌm k vytvo¯enÌ jednotnÈho trhu zaloûen· na minim·lnÌ harmonizaci obez¯etnostnÌch pravidel a dohledu domovskÈho st·tu vedla k deregulaci pojiöùovnictvÌ zvl·ötÏ na trzÌch, kterÈ byly p¯edtÌm vysoce regulovanÈ. Je samoz¯ejmÈ, ûe minim·lnÌ harmonizace umoûnila Ëlensk˝m st·t˘m udrûet nebo p¯ijmout pravidla, kter· p¯ekraËujÌ minim·lnÌ poûadavky stanovenÈ ve smÏrnicÌch. N·rodnÌ ˙¯ady pro legislativu mohou p¯ij-

88


mout pravidla v tÏch oblastech, kterÈ nejsou pokryty û·dnou harmonizacÌ (nap¯. seznam statistick˝ch informacÌ, kterÈ majÌ b˝t kaûdoroËnÏ poskytov·ny org·n˘m dohledu), detailnÌ pravidla pro oblasti, ve kter˝ch smÏrnice vytyËujÌ jednoduchÈ cÌle, jichû m· b˝t dosaûeno (nap¯. obecnÈ principy pro krytÌ technick˝ch rezerv) nebo dokonce v oblastech, kde smÏrnice stanovujÌ kvantitativnÌ poûadavky, mnohem p¯ÌsnÏjöÌ obez¯etnostnÌ n·roky (nap¯Ìklad minim·lnÌ vlastnÌ zdroje k zaloûenÌ pojiöùovacÌho podniku). D·le lze uvÈst, ûe ESD uznal, ûe vöechny ËlenskÈ st·ty byly opr·vnÏny ÑprovÈst opat¯enÌ s ˙myslem zabr·nit, aby FOS bylo vyuûÌv·no ruöivÏ poskytovatelem sluûby, jehoû Ëinnost by byla jinak zcela nebo v rozhodujÌcÌ mÌ¯e smÏrov·na na jeho vlastnÌ ˙zemÌ zpravidla s tÌm, aby se vyhnul odborn˝m (mÌstnÌm) pravidl˘mì (porovnej: P¯Ìpad ze 4. 12. 1986 ñ C 205/84). V praxi se vl·dy nicmÈnÏ p¯ÌsnÏ drûÌ znÏnÌ smÏrnic p¯i transpozici neregulatornÌch opcÌ, kterÈ z nich vypl˝vajÌ, dokonce i p¯i implementaci celkovÈ deregulace, kde smÏrnice vymezujÌ jen dÌlËÌ deregulaci. Tak mnohÈ ËlenskÈ st·ty pouze p¯epsaly do svÈ n·rodnÌ legislativy principy a limity stanovenÈ smÏrnicemi pro regulaci investic. NÏkterÈ ËlenskÈ st·ty povolily podnik˘m diskontov·nÌ jejich technick˝ch rezerv (v souladu s opcÌ podle smÏrnice o ˙ËetnictvÌ pojiöùoven) nebo kr˝t aû 20 % technick˝ch rezerv neodpovÌdajÌcÌmi aktivy (podle opce ve smÏrnicÌch 2. generace), zatÌmco do tÈ doby takovou praxi zakazovaly. Pokud jde o NÏmecko, p¯eölo po p¯ijetÌ 3. ûivotnÌ smÏrnice od p¯ÌsnÈho dohledu smluv a sazeb k systÈmu, kdy org·ny dohledu nad·le nekontrolujÌ dokonce ani technickÈ podklady pouûÌvanÈ nÏmeck˝mi ûivotnÌmi pojiöùovnami (zde postaËuje ovÏ¯enÌ nez·visl˝mi pojistn˝mi matematiky). Tento deregulaËnÌ pohyb v z·sadÏ vysvÏtluje regulatornÌ konkurence v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech a nutnost nevyvolat zpÏtnou diskriminaci ke ökodÏ n·rodnÌch (tuzemsk˝ch) podnik˘. SpÌöe ËastÏji neû v˘bec ne se uplatÚoval jednoduch˝ obrann˝ postoj za ˙Ëelem nepokutovat n·rodnÌ podniky p¯i srovn·nÌ s poboËkami ze SpoleËenstvÌ zaloûen˝mi na jejich ˙zemÌ. NÏkdy vl·dy volily p¯edbÏûnou aplikaci tÏchto deregulaËnÌch opat¯enÌ ze smÏrnic, aby p¯ipravily jejich trh na budoucÌ konkurenci ze strany zahraniËnÌch oper·tor˘ (nap¯. dozor nad sazbami byl ve Francii zruöen v polovinÏ 80. let s ohledem na oËek·van˝ p¯Ìchod jednotnÈho trhu). Ale urËitÈ ËlenskÈ st·ty majÌ mnohem ofenzivnÏjöÌ pojetÌ konkurence v oblasti z·kon˘ a argumentujÌ tÌm, ûe nÌzk· ˙roveÚ jejich obez¯etnÈ regulace by mohla povzbudit podniky, zejmÈna ze t¯etÌch zemÌ, p¯ijÌt a usÌdlit se za ˙Ëelem provozov·nÌ Ëinnosti na celÈm jednotnÈm trhu_ Tento argument stran konkurence nebyl pouze politickÈ povahy, ale mÏl rovnÏû pr·vnÌ dimenzi, protoûe byl uchopen i judikaturou ESD v ned·vnÈm p¯ÌpadÏ (Skandia ze dne 20. dubna 1999). P¯i tÈto p¯Ìleûitosti ESD uplatnil jako sekund·rnÌ (dodatkov˝) argument pot¯ebu Ëlensk˝ch st·t˘ nestanovovat p¯ehnanÈ podmÌnky Ëinnosti s rizikem vedoucÌm k naruöenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe, kter· nenÌ v souladu s vnit¯nÌm trhem, ke ökodÏ podnik˘ usazen˝ch na jejich ˙zemÌ. EkonomickÈ svobody stanovenÈ Evropskou smlouvou jsou velmi öirokÈho rozsahu; zahrnujÌ potlaËenÌ vöech p¯ek·ûek v˘Ëi svobod·m usazenÌ a poskytov·nÌ sluûeb v oblasti v˝vozu a dovozu. To znamen·, ûe pravidlo, kterÈ ovlivÚuje konkurenceschopnost n·rodnÌch podnik˘ ve srovn·nÌ se zahraniËnÌmi podniky a zabraÚujÌcÌ jim de facto p˘sobit v jin˝ch Ëlensk˝ch st·tech formou usazenÌ nebo FOS, musÌ b˝t povaûov·no za pravidlo, jeû je v rozporu s komunit·rnÌm pr·vem.


89

❑

❑ ❑

Jestliûe je aplikace smÏrnic t¯etÌ generace posuzov·na ve svÏtle jejich hlavnÌch cÌl˘, tak v˝sledky jsou ponÏkud smÌöenÈ; podniky stÏûÌ vyuûÌvaly FOS ke svÈmu organickÈmu r˘stu, ale radÏji d·valy pro expanzi v EvropÏ p¯ednost externÌmu r˘stu; otev¯enÌ hranic pro p¯eshraniËnÌ obchod mÏlo za n·sledek vÌce koncentraci pojistn˝ch trh˘ neû jejich dob˝v·nÌ nov˝mi vstupujÌcÌmi oper·tory, koneËnÏ pak harmonizace ˙ËetnictvÌ pojiöùoven a finanËnÌ regulace otev¯ely cestu konkurenci Ëlensk˝ch st·t˘ v oblasti regulace, kter· se vöak nedotkla daÚovÈho pr·va a pr·vnÌ ˙pravy pojistnÈ smlouvy. Tento z·vÏr se zd· b˝t p¯Ìsn˝m, protoûe existujÌ ˙spÏchy, alespoÚ Ë·steËnÈ, pokud jde o vytvo¯enÌ jednotnÈho trhu, obzvl·ötÏ pak nepochybn˝ pokles poËtu p¯ek·ûek FOS, konstituov·nÌ velk˝ch evropsk˝ch pojiöùovacÌch skupin nebo dokonce vÏtöÌ spolupr·ce mezi n·rodnÌmi org·ny dohledu a konvergence standard˘ pouûÌvan˝ch org·ny dohledu. Tento z·vÏr nicmÈnÏ umoûÚuje naËrtnout vyhlÌdky pokraËujÌcÌ v˝stavby opravdu integrovanÈho evropskÈho trhu: 1. smÏr postupu: dokonËit harmonizaci pravidel uplatÚovan˝ch v˘Ëi pojiöùovacÌm podnik˘m (a zejmÈna ˙ËetnictvÌ a finanËnÌ regulace) a podrobit velkÈ pojiöùovacÌ skupiny centralizovanÈmu (nebo alespoÚ velmi koordinovanÈmu) dohledu za ˙Ëelem d·le povzbudit vytv·¯enÌ velk˝ch evropsk˝ch pojiöùovacÌch skupin); 2. smÏr postupu: vzÌt p¯Ìm˝m ˙tokem problÈmy FOS v pojiötÏnÌ zaËlenÏnÌm do legislativy nutnosti garantovat pojiötÏn˝m optim·lnÌ pr·vnÌ ochranu, aby byly p¯ekon·ny jejich n·mitky ohlednÏ uzav¯enÌ pojistnÈ smlouvy se zahraniËnÌm oper·torem (coû p¯edpokl·d· adekv·tnÌ ˙pravu tÈto ot·zky v pr·vu upravujÌcÌm pojistnou smlouvu).

P¯Ìloha: ZjednoduöenÌ legislativy vnit¯nÌho trhu

V roce 1998 byla ustavena pod z·ötitou EvropskÈ komise pracovnÌ skupina sloûen· ze z·stupc˘ Ëlensk˝ch st·t˘ a pojiöùovacÌho pr˘myslu, aby zv·ûila moûnÈ modifikace pojistnÈho pr·va SpoleËenstvÌ za ˙Ëelem usnadnit uplatÚov·nÌ svobody usazenÌ (zaloûenÌ poboËky) a svobody poskytov·nÌ sluûeb oper·tory ze SpoleËenstvÌ (˙kol ÑSLIMì ñ ÑSimplification of the Legislation of the Internal Marketì ñ ÑZjednoduöenÌ legislativy vnit¯nÌho trhuì). Z·vÏry tÈto pracovnÌ skupiny, kterÈ byly sdÏleny Evropskou komisÌ EvropskÈmu parlamentu, byly poËetnÈ. NÏkterÈ z nich byly jiû dotaûeny do konce nebo se nach·zejÌ v procesu rozpracov·nÌ: pat¯Ì mezi nÏ doporuËenÌ, t˝kajÌcÌ se kodifikace smÏrnic k pojiöùovnictvÌ a pojiötÏnÌ odpovÏdnosti z provozu vozidla, stejnÏ jako dotvo¯enÌ jednotnÈho trhu pro pojiöùovacÌ zprost¯edkovatele a zajistitele. JinÈ z·vÏry z˘staly pro tuto chvÌli mezi ne¯eöen˝mi: ❑ notifikaËnÌ procedura pro usazenÌ (zaloûenÌ poboËky): pracovnÌ skupina doporuËila zkr·cenÌ dvoumÏsÌË-

90


nÌ odkladnÈ lh˘ty, kterou m· k dispozici dozorËÌ org·n hostitelskÈho ËlenskÈho st·tu, a kde je to p¯ijatelnÈ, aby sdÏlil ˙¯ad˘m domovskÈho ËlenskÈho st·tu pravidla Ñve¯ejnÈho blahaì (general good) aplikovateln· na navrhovanÈ operace poboËky, ❑ notifikaËnÌ postup pro zah·jenÌ Ëinnosti formou svobody poskytov·nÌ sluûeb: pracovnÌ skupina navrhla sjednotit notifikaËnÌ procedury p¯edpokl·danÈ v pojiöùovacÌch smÏrnicÌch t¯etÌ generace s tÏmi, kterÈ byly vytvo¯eny pro bankovnÌ smÏrnice; mÌsto povinnosti dokonËit notifikaËnÌ proceduru p¯ed zah·jenÌm Ëinnosti formou svobody poskytov·nÌ sluûeb by pojiöùovacÌm podnik˘m mohlo b˝t povoleno podrobit se tÈto formalitÏ soubÏûnÏ s uzav¯enÌm prvnÌ smlouvy v zahraniËÌ, ❑ konflikt mezi pr·vnÌmi pravidly, jak je definov·n ve druhÈ neûivotnÌ smÏrnici: pracovnÌ skupina uvedla argumenty pro modifikaci tÏchto pravidel za ˙Ëelem snÌûit odliönosti mezi Ëlensk˝mi st·ty, kterÈ v tÈto oblasti existujÌ; zejmÈna svoboda volby rozhodnÈho pr·va by mÏla b˝t rozöÌ¯ena na vöechny smlouvy uzavÌranÈ mezi tzv. profesion·ly (odbornÌky) a pojistiteli (tzn. nevyhrazovat ji v˝luËnÏ jen pro pojistnÈ smlouvy pokr˝vajÌcÌ Ñvelk· rizikaì) a takÈ by mÏla b˝t pouûita ÿÌmsk· konvence (ÑRome Conventionì), ❑ n·rodnÌ (pr·vnÌ) ustanovenÌ t˝kajÌcÌ se nep¯ÌmÈho zdanÏnÌ pojistnÈho: pracovnÌ skupina uvaûovala, ûe tato ustanovenÌ by mÏla b˝t zjednoduöena za ˙Ëelem usnadnit p¯eshraniËnÌ obchod; jmenov·nÌ daÚovÈho z·stupce by nemÏlo b˝t poûadov·no p¯ed skuteËn˝m zah·jenÌm Ëinnosti, ❑ smÏrnice 78/473/EHS o soupojiötÏnÌ ve SpoleËenstvÌ: pracovnÌ skupina doporuËila ˙pravu smÏrnice tak, aby byl br·n v ˙vahu jednotn˝ evropsk˝ pas, stejnÏ jako rozöÌ¯enÌ jeho uplatnÏnÌ na skupinovÈ ûivotnÌ a skupinovÈ (soukromÈ) zdravotnÌ pojiötÏnÌ.

KAPITOLA 3 Politika v oblasti hospod·¯skÈ soutÏûe Obecn˝m cÌlem politiky SpoleËenstvÌ v oblasti hospod·¯skÈ soutÏûe je d·t vöem oper·tor˘m moûnost soutÏûit na evropskÈm trhu za stejn˝ch podmÌnek. To vytv·¯Ì podstatn˝ doplnÏk k politice liberalizace a deregulace ekonomick˝ch aktivit pouûit˝ch p¯i aplikaci ÿÌmskÈ smlouvy a jednotnÈho aktu (Single Act). I kdyû liberalizace a deregulace zv˝öily p¯Ìleûitosti pro hospod·¯skou soutÏû (konkurenci) v r·mci jednotnÈho trhu, tak povzbudily rovnÏû koncentraci v sektoru a vytvo¯enÌ siln˝ch pojiöùovacÌch skupin. Evropsk· politika v oblasti hospod·¯skÈ soutÏûe sest·v· z kontroly dohod a kartel˘ (viz subkapitola 1), pak zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ a kontroly spojenÌ (viz subkapitola 2) a koneËnÏ z kontroly ve¯ejnÈ intervence: st·tnÌ pomoci a st·tnÌho udÏlov·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek (viz subkapitola 3).


91

1. Z¡KAZ KARTELOV›CH DOHOD V†OBLASTI POJIäçOVNICTVÕ

1.1 Z·kaz kartelov˝ch dohod: platn˝ pr·vnÌ systÈm Obecn˝ princip UstanovenÌ Ël·nku 81 Smlouvy »l·nek 81 Smlouvy (d¯Ìve Ël·nek 85) urËuje z·klad pro dozor nad dohodami v celÈm SpoleËenstvÌ. V tomto Ël·nku se uv·dÌ, ûe vöechny dohody mezi podniky, rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a nebo jedn·nÌ ve shodÏ, kter· mohou ovlivnit obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty a kter· majÌ za cÌl nebo n·sledek z·branu, restrikci nebo naruöenÌ soutÏûe, jsou zak·z·na a obzvl·ötÏ ta, jeû: ❑ p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo fixujÌ n·kupnÌ nebo prodejnÌ ceny nebo jinÈ obchodnÌ podmÌnky, ❑ omezujÌ nebo kontrolujÌ produkci, trhy, technick˝ rozvoj nebo investice, ❑ dÏlÌ trhy nebo zdroje nabÌdky, ❑ aplikujÌ rozdÌlnÈ podmÌnky na ekvivalentnÌ transakce s jin˝mi obchodnÌmi partnery a tÌm je dost·vajÌ do konkurenËnÌ nev˝hody, ❑ ËinÌ uzavÌr·nÌ smluv z·vislÈ na p¯ijetÌ dodateËn˝ch z·vazk˘ jin˝mi smluvnÌmi stranami, kterÈ podle svÈ povahy nebo podle obchodnÌch zvyklostÌ nemajÌ û·dnou vazbu s p¯edmÏtem takov˝ch smluv. NicmÈnÏ Ël·nek 81 odst. 3 p¯edvÌd·, ûe dohody nebo kategorie dohod, v principu zak·zanÈ Ël·nkem 81 odst. 3, mohou b˝t prohl·öeny za pouûitelnÈ (zp˘sobilÈ), jestliûe Ñp¯ispÌvajÌ ke zlepöenÌ v˝roby nebo distribuce zboûÌ nebo k podpo¯e technickÈho Ëi ekonomickÈho pokroku, p¯iËemû poskytujÌ spot¯ebitel˘m korektnÌ podÌl na v˝slednÈm v˝tÏûku, a kterÈ neuvalujÌ na dotËenÈ podniky omezenÌ, jeû nejsou nepostradateln· pro dosaûenÌ tÏchto cÌl˘, a neposkytujÌ podnik˘m moûnost eliminace konkurence s ohledem na podstatnou Ë·st dan˝ch produkt˘ì. CelkovÏ tyto dohody mezi podniky mohou b˝t klasifikov·ny do t¯Ì kategoriÌ: dohody, kterÈ neomezujÌ soutÏû, jak je d·na Ël·nkem 81 odst. 1, dohody, jeû spadajÌ do p˘sobnosti z·kazu na z·kladÏ stejnÈho Ël·nku, ale jeû mohou mÌt prospÏch z v˝jimky podle podmÌnek stanoven˝ch v Ël·nku 81 odst. 3 a koneËnÏ ty dohody, kterÈ jsou jasnÏ a jednoduöe zak·z·ny.

Praktick· aplikace Na¯ÌzenÌ Rady Ë. 1/2003 z 16. 12. 2002 S ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2004 se uplatÚov·nÌ pravidel zakazujÌcÌch kartely na ˙rovni SpoleËenstvÌ ¯ÌdÌ podle Na¯ÌzenÌ Rady Ë. 1/2003, kterÈ nahradilo na¯ÌzenÌ Ë. 17, jeû bylo v platnosti od roku 1962. Toto novÈ na¯ÌzenÌ nijak nemodifikovalo principy pravidel zakazujÌcÌch kartely stanovenÈ Smlouvou, ale znaËnÏ zjednoduöilo a rozöÌ¯ilo jejich aplikaci v r·mci EU. V r·mci p¯edchozÌho systÈmu podniky, jeû uzav¯ely dohodu s rozsahem na ˙rovni SpoleËenstvÌ, byly povinny to ozn·mit Komisi, kter· zjiöùovala jejÌ kompatibilitu s Ël·nkem 81 Smlouvy a vyd·vala v z·vislosti na konkrÈtnÌm p¯Ìpadu negativnÌ vyj·d¯enÌ (dohody neomezujÌ soutÏû), individu·lnÌ v˝jimku (dohody omezujÌ soutÏû, ale vyhovujÌ podmÌnk·m pro v˝jimku stanoven˝m v Ël·nku 81 odst. 3) nebo dokonce rozhodnu-

92


tÌ o nesouladu (dohody omezujÌ soutÏû, aniû jsou schopny vyuûÌt v˝jimku). V tomto ohledu je t¯eba poznamenat, ûe Komise byla jedin˝m org·nem zmocnÏn˝m vyd·vat individu·lnÌ v˝jimky, pokud jde o aplikaci Ël·nku 81 odst. 3 Smlouvy. NynÌ je na podnicÌch samotn˝ch, aby posoudily, zda dohody, kterÈ uzav¯ou, omezujÌ soutÏû, a jestliûe ano, zda mohou poûadovat individu·lnÌ v˝jimku. V komplikovanÈm p¯ÌpadÏ mohou kontaktovat buÔ Komisi nebo sv˘j domovsk˝ ˙¯ad pro hospod·¯skou soutÏû, aby zÌskaly stanovisko k danÈ ot·zce. TÌm doölo k posunu od systÈmu p¯edchozÌho povolenÌ k systÈmu z·konnÈ v˝jimky, v nÏmû je poloûen d˘raz na to uËinit podnik odpovÏdn˝m a podlÈhajÌcÌm sankcÌm za protisoutÏûnÌ dohody. V budoucnu bude role Komise v˝znamnÏ spoËÌvat ve zkoum·nÌ p¯Ìpad˘ dohod (kterÈ provÏ¯uje sama nebo kterÈ jsou jÌ p¯edloûeny Ëlensk˝mi st·ty nebo podniky/jednotlivci, kte¯Ì si p¯ejÌ konzultovat legitimnÌ z·jem) a v ukl·d·nÌ pokut v p¯ÌpadÏ poruöenÌ na¯ÌzenÌ zakazujÌcÌho kartel (pokuty mohou Ëinit aû 10 % z obratu pokutovanÈho podniku). V tÈto oblasti na¯ÌzenÌ z roku 2002 nerozöÌ¯ilo ˙lohu Komise, ale delegovalo jÌ dodateËnÈ pravomoci (rozöÌ¯enÈ pravomoci k vyöet¯ov·nÌ). Pokud jde o n·rodnÌ org·ny pro ochranu hospod·¯skÈ soutÏûe, jejich jurisdikce je posÌlena vzhledem k p¯ÌmÈ aplikaci Ël·nku 81 odst. 3.

Na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch Z·mÏrem na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch je vyjasnit, a to pro urËitÈ kategorie dohod, podmÌnky, za nichû lze uplatnit automatickou v˝jimku podle Ël·nku 81 odst. 3. Tyto podmÌnky musÌ vyhovÏt Ëty¯em z·sad·m vymezen˝m v tomto Ël·nku, tj. zlepöenÌ hospod·¯skÈho a technickÈho pokroku, prospÏch pro klienty, pot¯eba restrikcÌ k dosaûenÌ sledovanÈho cÌle a udrûov·nÌ ˙ËinnÈ soutÏûe na dan˝ch trzÌch. Na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch se nerovnajÌ bianko öeku pro kategorie p¯Ìsluön˝ch dohod. Z tohoto d˘vodu moûnost vyuûÌvat v˝jimku m˘ûe b˝t odebr·na u tÏch dohod, kterÈ aËkoli pat¯Ì k jednÈ z kategoriÌ, na nÏû se vztahuje podle na¯ÌzenÌ v˝jimka, tak vyvol·vajÌ ˙Ëinky, kterÈ nejsou kompatibilnÌ s Ël·nkem 81 odst. 3. Komise pak musÌ pod·vat pravidelnÏ zpr·vy o aplikaci tÏchto na¯ÌzenÌ RadÏ proto, aby v p¯ÌpadÏ, pokud je to vhodnÈ, mohly b˝t obnoveny nebo modifikov·ny ve svÏtle zÌskan˝ch zkuöenostÌ. Do souËasnÈ doby Komise p¯ijala nÏkolik na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch smÏ¯ujÌcÌch nap¯ÌË sektory, kterÈ se t˝kajÌ vertik·lnÌch dohod v oblasti distribuce zboûÌ a sluûeb, franöÌz v oblasti obchodu, horizont·lnÌch kooperaËnÌch dohod ve v˝zkumu a v˝voji, standardizace nebo specializace nebo dokonce licenËnÌch dohod s ohledem na transfer technologie. Na¯ÌzenÌ o specifickÈ v˝jimce pro pojiöùovnictvÌ je jedin˝m oborov˝m na¯ÌzenÌm (coû neznamen·, ûe pojiöùovnictvÌ je jedin˝m oborem, kter˝ je zasaûen modifikacemi, pokud jde o aplikaci politiky hospod·¯skÈ soutÏûe) .

1.2 Na¯ÌzenÌ o blokovÈ v˝jimce pro pojiöùovnictvÌ P¯ijetÌ na¯ÌzenÌ o oborovÈ v˝jimce specificky pro pojiöùovnictvÌ je p¯Ìm˝m d˘sledkem p¯Ìpadu ÑVerband der Sachversichererì (Svaz pojistitel˘ provozujÌcÌch pojiötÏnÌ majetku, SRN), kter˝ byl ESD publikov·n dne 27. 1. 1987 a v nÏmû soud potvrdil, ûe pojiöùovacÌ aktivity skuteËnÏ pat¯Ì do oblasti aplikace soutÏûnÌho pr·va SpoleËenstvÌ, ale ûe je nutnÈ vzÌt v ˙vahu specifickÈ problÈmy tÏchto aktivit.


93

Geneze na¯ÌzenÌ o v˝jimce Po zmÌnÏnÈm p¯Ìpadu ESD evropötÌ pojistitelÈ zajistili soulad jejich Ëinnosti s pr·vem SpoleËenstvÌ a prost¯ednictvÌm sv˝ch n·rodnÌch asociacÌ ozn·mili Komisi vöechny dohody o spolupr·ci, odborn· doporuËenÌ a smluvenÈ praktiky mezi nimi. CelkovÏ to p¯edstavovalo vÌce neû 300 ozn·menÌ. Pak se stalo z¯ejm˝m, ûe vÏtöina tÏchto dohod by mohla b˝t rozt¯ÌdÏna do nÏkolika velk˝ch kategoriÌ, jeû by mohly tÏûit z v˝jimky podle podmÌnek stanoven˝ch v Ël·nku 81 odst. 3. Bylo ve spoleËnÈm z·jmu Komise a pojistitel˘ n·slednÏ p¯ipravit glob·lnÌ na¯ÌzenÌ o v˝jimce za ˙Ëelem vyhnout se na obou stran·ch p¯Ìlivu ozn·menÌ a individu·lnÌch rozhodnutÌ. Rada tudÌû p¯ijala dne 31. 5. 1991 na¯ÌzenÌ zmocÚujÌcÌ Komisi k vyd·nÌ na¯ÌzenÌ t˝kajÌcÌho se povolov·nÌ dohod mezi podniky, rozhodnutÌ sdruûenÌ podnik˘ a jedn·nÌ ve shodÏ v pojiöùovacÌm sektoru, kterÈ majÌ za cÌl spolupr·ci zamÏ¯enou na: a) stanovov·nÌ spoleËn˝ch sazeb netto (ryzÌho) pojistnÈho (tzv. netto tarify,) zaloûenÈ na kolektivnÌm zjiöùov·nÌ statistick˝ch ˙daj˘ nebo poËtu ökod, b) vytv·¯enÌ spoleËn˝ch standardnÌch pojistn˝ch podmÌnek, c) spoleËnÈ pojiöùov·nÌ urËit˝ch typ˘ rizik, d) likvidaci ökod, e) zkouöenÌ a schvalov·nÌ bezpeËnostnÌch za¯ÌzenÌ, f) registry a informace t˝kajÌcÌ se zv˝öen˝ch rizik (...). Jakmile dospÏla Komise k n·zoru, ûe jiû zÌskala dostateËnÈ zkuöenosti prost¯ednictvÌm zpracov·nÌ jednotliv˝ch p¯Ìpad˘, tak pouûila svoji pravomoc pro kategorie dohod uveden˝ch v˝öe pod pÌsmeny a), b), c) a e); jde o Na¯ÌzenÌ Komise (ES) Ë. 3932/1992 ze dne 21. 12. 1992. Prost¯ednictvÌm tohoto na¯ÌzenÌ Komise stanovila pro kaûdou z tÏchto povolen˝ch Ëty¯ kategoriÌ dohod restriktivnÌ soutÏûnÌ z·vazky, kterÈ musÌ b˝t provedeny, aby byly splnÏny podmÌnky pro uplatnÏnÌ v˝jimky a stanovila tÈû okolnosti, za nichû se v˝jimka nepouûije (tj. zejmÈna podmÌnky, kterÈ nesmÌ b˝t zahrnuty do dohod). Toto na¯ÌzenÌ, jehoû platnost skonËila dne 31. 3. 2003, bylo nahrazeno na¯ÌzenÌm Ë. 358/2003 ze dne 27. ˙nora 2003, kterÈ bude v platnosti do 31. 3. 2010. Toto novÈ na¯ÌzenÌ zahrnuje tytÈû Ëty¯i kategorie dohod jako na¯ÌzenÌ z roku 1992, ale obsahuje oproti nÏmu ¯adu v˝znamn˝ch ˙prav. ZejmÈna je ponÏkud omezen rozsah v˝jimek umoûnÏn˝ch p¯edchozÌm na¯ÌzenÌm, zatÌmco na druhÈ stranÏ jsou zjednoduöeny podmÌnky pro v˝jimku.

Dohody tÏûÌcÌ z blokovÈ v˝jimky Dohody o tvorbÏ spoleËnÈ statistiky a kalkulaci pojistnÈho V souladu se sv˝m rozhodnutÌm ze dne 30. b¯ezna 1984, kterÈ se t˝kalo italskÈho konsorcia Nuovo CEGAM, a ze dne 5. prosince tÈhoû roku, kterÈ se t˝kalo svazu majetkov˝ch pojiöùoven Verband der Sachversicherer e.V., Komise potvrdila v na¯ÌzenÌ o v˝jimce, ûe dohody, jejichû z·mÏrem je kalkulace ryzÌho (netto) pojistnÈho pro urËitÈ typy rizika, zaloûenÈ na spoleËnÈm sdÌlenÌ statistick˝ch dat pokr˝vajÌcÌch tato rizika jsou povoleny, a to za specifickÈho p¯edpokladu, ûe tyto dohody nebr·nily dotËen˝m podnik˘m ve volnÈ tvorbÏ

94


obchodnÌho pojistnÈho (pozn·mka p¯ekladatele: jde o rozdÌl mezi hrub˝m pojistn˝m a netto pojistn˝m), danÈ jejich n·kladovou strukturou a jejich politikou v oblasti marûÌ (resp. zisku) a takÈ jejich ocenÏnÌm dan˝ch rizik. V z·vÏru na¯ÌzenÌ se uv·dÌ, ûe v˝jimka se pouûije za p¯edpokladu, ûe tyto kalkulace: ❑ p¯i vytv·¯enÌ a öÌ¯enÌ zahrnujÌ sdÏlenÌ, ûe nejsou z·vaznÈ, ❑ v û·dnÈm p¯ÌpadÏ neobsahujÌ nep¯edvÌdanÈ v˝daje, p¯Ìjem odvozen˝ od rezerv, spr·vnÌ nebo obchodnÌ n·klady nebo fisk·lnÌ Ëi parafisk·lnÌ p¯ÌspÏvky a nezohledÚujÌ v˝nosy z investic, ani p¯edpokl·danÈ zisky, ❑ jsou zp¯ÌstupnÏny za rozumn˝ch a nediskriminaËnÌch podmÌnek, a to jakÈmukoli pojiöùovacÌmu podniku, kter˝ si vyû·d· jejich kopii, vËetnÏ pojiöùovacÌch podnik˘, kterÈ nep˘sobÌ aktivnÏ na zemÏpisnÈm trhu nebo trhu produktu, k nÏmuû se tyto kalkulace [...] vztahujÌ; ❑ zahrnujÌ podrobn˝ p¯ehled dostupn˝ch statistik, kterÈ vyhovujÌ z pojistnÏ matematickÈho hlediskaì. Tato v˝jimka a souvisejÌcÌ podmÌnky se t˝kajÌ rovnÏû tvorby ˙mrtnostnÌch tabulek a tabulek ilustrujÌcÌch Ëetnost nemoci, ˙razu a invalidity pro pojiötÏnÌ rizik vztahujÌcÌch se k osobÏ a pojiötÏnÌ zahrnujÌcÌmu prvek kapitalizace, stejnÏ jako Ñprov·dÏnÌ studiÌ o pravdÏpodobnÈm dopadu vöeobecn˝ch externÌch okolnostÌ ve vztahu k zainteresovanÈmu podniku, buÔ o Ëetnosti Ëi rozsahu budoucÌch ökod pro danÈ riziko nebo kategorii rizika nebo o v˝nosnosti r˘zn˝ch typ˘ investicì [...]. V na¯ÌzenÌ se nicmÈnÏ uv·dÌ, ûe Komise m˘ûe odejmout v˝hody plynoucÌ z na¯ÌzenÌ, kdyû zaznamen·, ûe v danÈm p¯ÌpadÏ jsou danÈ studie Ñzaloûeny na neopodstatnÏn˝ch hypotÈz·chì. Tyto v˝jimky jsou dvojn·sobnÏ opr·vnÏnÈ. Spolupr·ce mezi pojiöùovacÌmi podniky ve sbÏru statistick˝ch dat umoûÚuje zlepöit znalost rizik a usnadnit v˝poËet sazby pojistnÈho jednotliv˝m podnik˘m (to m˘ûe usnadnit vstup na trh a tak prospÏt spot¯ebitel˘m). TotÈû platÌ pro spoleËnÈ studie o pravdÏpodobnÈm dopadu vnÏjöÌch okolnostÌ, kterÈ mohou ovlivnit Ëetnost nebo rozsah budoucÌch ökod nebo v˝nos r˘zn˝ch typ˘ investic. Tato spolupr·ce neomezuje soutÏû, protoûe spoleËnÈ kalkulace, tabulky nebo studie slouûÌ pouze pro referenËnÌ ˙Ëely pro kaûd˝ ze z˙ËastnÏn˝ch podnik˘ a nezab˝v· se obchodnÌm pojistn˝m (porovnej: bod 10 preambule na¯ÌzenÌ).

Dohody o spoleËn˝ch vzorov˝ch pojistn˝ch podmÌnk·ch Na¯ÌzenÌ potvrzuje takÈ jurisprudenci vytvo¯enou rozhodnutÌm ze dne 20. prosince 1989, jeû se t˝k· italskÈ asociace Concordato Incendio, kterÈ pokrylo v dÌlËÌch dohod·ch p¯edpokl·danou tvorbu spoleËn˝ch vzorov˝ch pojistn˝ch podmÌnek (standardnÌ podmÌnky nebo smlouvy) pro pojiötÏnÌ urËit˝ch typ˘ rizika. Z tohoto d˘vodu jsou dohody vztahujÌcÌ se k tvorbÏ a obÏhu nez·vazn˝ch vzorov˝ch pojistn˝ch podmÌnek, stejnÏ jako ty, jejichû cÌlem je tvorba Ñnez·vazn˝ch model˘ ilustrujÌcÌch zisky, jeû majÌ b˝t realizov·ny z pojistn˝ch smluv ûivotnÌho pojiötÏnÌì, povoleny za urËit˝ch podmÌnek. Nejprve by mÏlo b˝t poznamen·no, ûe existuje urËit· logika v povolov·nÌ takov˝ch dohod, pokud jsou povoleny dohody o kalkulaci netto pojistnÈho; aby mohl b˝t ocenÏn pr˘mÏrn˝ n·klad na pojiötÏnÌ urËitÈho rizika, tak je zcela p¯irozenÈ se nejd¯Ìve dohodnout o rozsahu a povaze z·ruk p¯edpokl·dan˝ch ve smlouvÏ.


95

Tyto dohody d·le mohou usnadnit vstup na trh pro malÈ nebo nedostateËnÏ zkuöenÈ pojiöùovny nebo mohou pojiöùovn·m pomoci, aby dost·ly sv˝m pr·vnÌm z·vazk˘m. Ale prim·rnÌm ospravedlnÏnÌm tÏchto dohod je, ûe umoûÚujÌ lepöÌ homogenizaci rizik pro pojiöùovny a zajiöùovny a nad to jeötÏ lepöÌ porovnatelnost nabÌdek pro spot¯ebitele. Avöak pr·vÏ z tohoto d˘vodu by mÏl b˝t v˝bÏr skuteËnÏ dostupn˝ (tj. vöechny smlouvy by nemÏly b˝t identickÈ), tyto dohody by nemÏly vÈst k tvorbÏ podmÌnek, kterÈ se dotknou z·jm˘ pojiötÏn˝ch, a vzorovÈ podmÌnky by mÏly b˝t dostupnÈ vöem zainteresovan˝m osob·m (porovnej: bod 15 preambule na¯ÌzenÌ). V˝jimka se tedy uplatnÌ pouze tehdy, kdyû vzorovÈ pojistnÈ podmÌnky jsou vytvo¯eny a öÌ¯eny z˙ËastnÏn˝m podnik˘m s v˝slovnou zmÌnkou, ûe nejsou z·vaznÈ, ûe jejich pouûitÌ nenÌ û·dn˝m zp˘sobem doporuËeno a ûe je moûnÈ, aby si podniky dohodly odliönÈ podmÌnky (tytÈû podmÌnky se vztahujÌ k dohod·m p¯edpokl·dajÌcÌm spoleËnou tvorbu model˘ ilustrujÌcÌch budoucÌ v˝nosy). Z·mÏr je jasn˝: vyhnout se prost¯ednictvÌm vzorov˝ch podmÌnek vytvo¯enÌ urËitÈho druhu trûnÌ disciplÌny, kter˝ je v protikladu k volnÈ soutÏûi. To je takÈ d˘vod, proË moûnost udÏlenÌ v˝jimky se t˝k· pouze konzultacÌ a p¯Ìpravy a öÌ¯enÌ vzorov˝ch podmÌnek a nikoli konzultacÌ o jednotnÈ aplikaci tÏchto podmÌnek. Jin˝mi slovy ¯eËeno, podniky musÌ z˘stat svobodnÈ p¯i rozhodov·nÌ o podmÌnk·ch pojiötÏnÌ, kterÈ zam˝ölejÌ pouûÌt, a rovnÏû v tom, jak je zam˝ölejÌ pouûÌt. V˝jimka se za druhÈ uplatnÌ pouze tehdy, jestliûe p¯ÌsluönÈ dohody neovlivnÌ trûnÌ disciplÌnu a nesnaûÌ se omezit spot¯ebitel˘m v˝bÏr pojistn˝ch podmÌnek. Z tohoto d˘vodu vytvo¯enÈ vzorovÈ pojistnÈ podmÌnky musÌ b˝t p¯ÌstupnÈ vöem zainteresovan˝m osob·m a na û·dost jim sdÏleny. D·le dohody smÏ¯ujÌcÌ k odmÌtnutÌ pojiötÏnÌ pro urËitÈ kategorie rizik jsou zak·z·ny z d˘vodu charakteristik spojen˝ch s pojistnÌky. PodobnÏ vzorovÈ pojistnÈ podmÌnky nesmÌ obsahovat klauzule, kterÈ: ❑ Ñukl·dajÌ komplexnÌ pojiötÏnÌ vËetnÏ rizik, jimû nenÌ souËasnÏ vystaven v˝znamn˝ poËet pojistnÌk˘; ❑ ud·vajÌ v˝öi pojiötÏnÌ nebo spolu˙Ëast; ❑ obsahujÌ jakoukoli zmÌnku o v˝öi hrubÈho pojistnÈhoì. Zak·z·ny jsou rovnÏû modely ilustrujÌcÌ zisky z pojistn˝ch smluv ûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ obsahujÌ Ñpouze specifikovanÈ ˙rokovÈ sazby nebo obsahujÌ ˙daje naznaËujÌcÌ administrativnÌ n·kladyì. KoneËnÏ na¯ÌzenÌ vyluËuje z v˝jimky dohody vedoucÌ k p¯ijetÌ vzorov˝ch podmÌnek, kterÈ mohou b˝t kvalifikov·ny jako nespr·vnÈ, tj. ty, kterÈ Ñvytv·¯ejÌ ...v˝znamnou nerovnov·hu mezi pr·vy a povinnostmi vypl˝vajÌcÌmi ze smlouvyì. To je nap¯Ìklad p¯Ìpad vzorov˝ch pojistn˝ch podmÌnek, kterÈ: ❑ dovolujÌ pojistiteli udrûovat pojiötÏnÌ bez v˝slovnÈho souhlasu pojistnÌka po jednostrannÈ ˙pravÏ pojistnÈ smlouvy, co se t˝k· rozsahu pojiötÏnÌ, v˝öe pojistnÈho, smluvnÌch podmÌnek nebo doby trv·nÌ pojiötÏnÌ; ❑ ukl·dajÌ pojistnÌkovi pojistnou dobu v nadmÏrnÈ dÈlce (delöÌ neû t¯i roky pro pojistnÈ smlouvy mimo oblast ûivotnÌho pojiötÏnÌ, delöÌ neû jeden rok pro obnovu pojistn˝ch smluv formou automatickÈ obnovy); ❑ udrûujÌ nekorektnÏ smluvnÌ vztah, kdyû pojistn· smlouva nemusÌ z˘stat dÈle v platnosti, protoûe pojistnÈ riziko zmizelo nebo pojiötÏn˝ p¯edmÏt byl p¯eveden; ❑ vyûadujÌ, aby pojistnÌk zÌskal pojiötÏnÌ od tÈhoû pojistitele pro r˘zn· rizika (vynucen˝ prodej). V kaûdÈm z tÏchto p¯Ìpad˘ m˘ûe Komise na b·zi posouzenÌ jednotlivÈho p¯Ìpadu zruöit v˝hody z na¯ÌzenÌ pro danou dohodu.

96


Dohody o spoleËnÈm pojiötÏnÌ urËit˝ch typ˘ rizik NehledÏ na ustanovenÌ v Ël·nku 81 odst. 1 Smlouvy, na¯ÌzenÌ povoluje spoleËnÈ vytv·¯enÌ pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin nebo pool˘. Toto na¯ÌzenÌ tak rozöi¯uje individu·lnÌ v˝jimky udÏlenÈ ponÏkud d¯Ìve skupin·m Technische Kontor f¸r die Maschinen-B-U-Versicherung a Assurpol pro vöechny smlouvy tÈûe povahy. Tato v˝jimka je opr·vnÏn· tÌm faktem, ûe tyto skupiny umoûÚujÌ pomÏrnÏ velkÈmu poËtu podnik˘ p¯Ìstup na trh a n·slednÏ zv˝öenÌ pojiöùovacÌ kapacity (zejmÈna v p¯ÌpadÏ rizik obtÌûnÏ pojistiteln˝ch vzhledem k jejich velikosti nebo jejich zvl·ötnosti). Mohou rovnÏû pomoci pojiöùovacÌm a zajiöùovacÌm podnik˘m zÌskat poznatky o rizicÌch, o nichû m·lo vÏdÌ (zejmÈna s ohledem na nov· rizika). KoneËnÏ mohou usnadnit ˙spory, kterÈ by se mÏly projevit ve snÌûenÌ pojistnÈho s ohledem na zajiötÏnÌ za v˝hodn˝ch podmÌnek. Komise tudÌû uzn·v· pozitivnÌ efekt skupin na konkurenci, ale z·roveÚ zd˘razÚuje restriktivnÌ efekty ñ jednotnost podmÌnek pojiötÏnÌ, a to dokonce pojistn˝ch Ë·stek a hrubÈho pojistnÈho ñ ËÌmû je rezidu·lnÌ konkurence mezi Ëleny obzvl·ötÏ snÌûena. To je d˘vod, proË Komise zahrnula skupiny radÏji do jejÌho na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch neû by je prohl·sila za kompatibilnÌ s Ël·nkem 81 odst. 1 Smlouvy (jako to uËinila n·slednÏ sv˝m rozhodnutÌm ze dne 4. prosince 1992 pokr˝vajÌcÌm dohody o ¯ÌzenÌ institucÌ the Institute of London Underwriters a the Lloyds UnderwritersíAssociation). ZahrnutÌ skupin do na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch umoûÚuje Komisi kontrolovat jejich formov·nÌ a Ëinnost. V tomto ohledu musÌ pool, aby mÏl z na¯ÌzenÌ uûitek, splnit t¯i podmÌnky. PrvnÌ podmÌnka: jednotka vytvo¯en· skupinou a jejÌmi Ëlensk˝mi podniky nesmÌ reprezentovat vÌce neû 20 % relevantnÌho trhu v p¯ÌpadÏ pojiöùovacÌch skupin nebo vÌce neû 25 % relevantnÌho trhu v p¯ÌpadÏ zajiöùovacÌch skupin (resp. 10 a 15 % podle p¯edchozÌho na¯ÌzenÌ o v˝jimk·ch). Nad tyto prahovÈ hodnoty musÌ b˝t vytvo¯enÌ nebo udrûov·nÌ poolu p¯edmÏtem individu·lnÌ û·dosti o v˝jimku, a jestliûe bude udÏlena, musÌ se roËnÏ oznamovat poËet smluv a v˝öe pojistnÈho p¯edepsanÈho poolem. V˝jimka je opr·vnÏn· pouze tehdy, jestliûe dan· skupina nem· uûitek z p¯Ìliö velkÈho trûnÌho podÌlu, coû v danÈm p¯ÌpadÏ znamen·, ûe v˝hody vypl˝vajÌcÌ ze zformov·nÌ skupiny by byly odstranÏny restrikcemi v oblasti z toho plynoucÌ soutÏûe. MÏlo by b˝t poznamen·no, ûe prahovÈ hodnoty trûnÌch podÌl˘ se nepouûijÌ u pojiöùovacÌch a zajiöùovacÌch skupin vytvo¯en˝ch k pojiötÏnÌ nov˝ch rizik, kter· majÌ tu v˝hodu, ûe pro nÏ v na¯ÌzenÌ nenÌ stanovena û·dn· podmÌnka pro trûnÌ podÌl pro prvnÌ t¯i roky existence. Druh· podmÌnka: dohoda o skupinÏ musÌ umoûÚovat vystoupenÌ kaûdÈho z˙ËastnÏnÈho podniku s v˝povÏdnÌ lh˘tou ne delöÌ neû jeden rok bez jak˝chkoli sankcÌ. T¯etÌ podmÌnka: pravidla Ëinnosti skupin nesmÌ konstituovat nadmÏrnÈ p¯ek·ûky hospod·¯skÈ soutÏûe mezi jejich Ëleny a v˘Ëi podnik˘m t¯etÌ strany. Z tohoto d˘vodu: ❑ Ñpravidla skupiny nezavazujÌ kterÈhokoli Ëlena skupiny pojiöùovat nebo zajiöùovat p¯es skupinu, a to celkovÏ nebo zË·sti, jak˝koli typ rizika pojiöùovanÈho skupinouì; ❑ pravidla skupiny neomezujÌ aktivitu skupiny nebo jejich Ëlen˘, pokud jde o pojiötÏnÌ nebo zajiötÏnÌ rizik umÌstÏn˝ch v jakÈkoli urËitÈ zemÏpisnÈ Ë·sti EvropskÈ unie;


97

❑ dohoda neomezuje v˝kon nebo prodej; ❑ dohoda nerozdÏluje trhy nebo z·kaznÌky; ❑ ËlenovÈ zajiöùovacÌch skupin se nedohodnou na hrubÈm pojistnÈm, kterÈ ˙ËtujÌ v p¯ÌmÈm pojiötÏnÌ; ❑ û·dn˝ Ëlen skupiny nebo podnik, kter˝ vykon·v· rozhodujÌcÌ vliv na obchodnÌ politiku skupiny nenÌ takÈ Ëlenem jinÈ skupiny aktivnÌ na tÈmûe relevantnÌm trhu nebo nevykon·v· nebo nem· rozhodujÌcÌ vliv na obchodnÌ politiku tÈto jinÈ skupiny. Aù jde o jak˝koli p¯Ìpad, Komise m˘ûe odejmout v˝hody plynoucÌ z v˝jimky kaûdÈ skupinÏ, jejÌû zaloûenÌ nebo Ëinnost vedou p¯es podmÌnky p¯ijetÌ do skupiny, definici rizik, kter· majÌ b˝t pojiötÏna, dohody o retrocesi nebo jak˝mkoli jin˝m zp˘sobem k rozdÏlenÌ trhu u dan˝ch pojistn˝ch produkt˘ nebo podobn˝ch produkt˘.

Dohody t˝kajÌcÌ se zabezpeËovacÌch za¯ÌzenÌ Dohody t˝kajÌcÌ se buÔ tvorby, uzn·v·nÌ nebo öÌ¯enÌ technick˝ch specifikacÌ pro zabezpeËovacÌ za¯ÌzenÌ, certifikaËnÌch postup˘ a pravidel hodnocenÌ a schvalov·nÌ podnik˘ instalujÌcÌch nebo udrûujÌcÌch takov· za¯ÌzenÌ, majÌ rovnÏû uûitek z automatickÈ v˝jimky. Tato ustanovenÌ mohou ovlivnit soutÏû mezi pojistiteli, ale majÌ takÈ z¯etelnÏ dopad na trh s tÌmto vybavenÌm nebo sluûbami. To je d˘vod, proË na¯ÌzenÌ garantuje, ûe pravidla pro zÌsk·nÌ autorizace nebo certifik·tu shody jsou jasn·, objektivnÌ a proporcion·lnÌ, ûe postupy jsou p¯ÌstupnÈ, takûe tvorba seznam˘ za¯ÌzenÌ nebo schv·len˝ch firem automaticky neblokuje jak˝koli jin˝ systÈm nebo mont·ûnÌ firmu.

Kategorie dohod, kterÈ nejsou pokryty na¯ÌzenÌm o v˝jimce Je nutno podotknout, ûe aËkoli dohody pokrytÈ na¯ÌzenÌm o v˝jimce jsou povaûov·ny za souladnÈ s pr·vem SpoleËenstvÌ a nemusÌ b˝t oznamov·ny, tak dohody nepokrytÈ tÌmto na¯ÌzenÌm nejsou nutnÏ proti hospod·¯skÈ soutÏûi. MusÌ b˝t pouze oznamov·ny na Gener·lnÌ ¯editelstvÌ EvropskÈ komise pro hospod·¯skou soutÏû, kterÈ rozhodne na b·zi posouzenÌ kaûdÈho jednotlivÈho p¯Ìpadu buÔ o jejich z·kazu nebo o jejich povolenÌ na z·kladÏ individu·lnÌ v˝jimky (dohody, kterÈ omezujÌ soutÏû z legitimnÌch d˘vod˘) nebo je prohl·sÌ za souladnÈ formou negativnÌho vyj·d¯enÌ (dohody, kterÈ neomezujÌ soutÏû). V roce 1996 Komise takto povolila nÏkolik dohod o likvidaci ökod. Ty se t˝kajÌ dohod uzav¯en˝ch v r·mci öpanÏlskÈ, portugalskÈ a nizozemskÈ federace pojiöùoven a vztahujÌcÌch se k odökodnÏnÌ obÏtÌ dopravnÌch nehod, dohody vztahujÌcÌ se k odökodnÏnÌ v r·mci pojiötÏnÌ osob (personal damage) uzav¯enÈ mezi Nizozemskou federacÌ pojiöùoven provozujÌcÌch pojiötÏnÌ pr·vnÌch v˝loh a FederacÌ odpovÏdnostnÌch pojistitel˘ a stejnÏ tak RotterdamskÈ dohody uzav¯enÈ mezi evropsk˝mi pojistiteli a t¯etÌmi zemÏmi, pokud jde o pojiötÏnÌ ¯ÌËnÌch Ëlun˘ a jin˝ch ¯ÌËnÌch plavidel. Tyto dohody, jeû nespadajÌ pod Ëty¯i kategorie pokrytÈ na¯ÌzenÌm o v˝jimce, byly KomisÌ povoleny, protoûe: ❑ zjednoduöily likvidaci ökod a redukovaly n·klady buÔ vytvo¯enÌm pravidel o podÌlech na n·hradÏ ökody mezi p¯Ìsluön˝mi pojistiteli nebo vytvo¯enÌm p¯ÌmÈho odökodnÏnÌ pojiötÏn˝ch jejich vlastnÌmi pojistiteli;

98


❑ byly nezbytnÈ, jelikoû tyto v˝hody mohly b˝t zÌsk·ny pouze prost¯ednictvÌm dohod zahrnujÌcÌch vöechny podniky v sektoru; bez jejich p¯edchozÌho z·vazku by ani podÌlenÌ se na n·hradÏ ökody, ani p¯Ìm· ˙hrada nebyly moûnÈ; ❑ neomezily znatelnÏ soutÏû na trhu, protoûe zachovaly ve znaËnÈm rozsahu neporuöenou soutÏû mezi pojistiteli, pokud jde o hlavnÌ faktory soutÏûe, tj. pojistnÈ a pojistnÈ podmÌnky; kromÏ toho se t˝kajÌ likvidace ökod pro velmi limitovanÈ Ë·stky.

2. POLITIKA SPOJOV¡NÕ PODNIKŸ V POJIäçOVNICTVÕ

2.1 Kontrola zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ Z pr·vnÌho hlediska kontrola zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ spad· pod kontrolu dohod (tat·û pr·vnÌ z·kladna, identickÈ rozhodovacÌ procesy a kritÈria). Je nicmÈnÏ za¯azena do tÈto Ë·sti a d·na p¯ed kontrolu spojov·nÌ (spojenÌ), kter· je zaloûena pr·vÏ na konceptu dominantnÌho postavenÌ.

Obecn˝ princip Komise se zab˝v· nejen dohodami mezi podniky, kterÈ ovlivÚujÌ soutÏû v r·mci jednotnÈho trhu. Na z·kladÏ Ël·nku 82 Smlouvy (d¯Ìve Ël·nek 86) omezuje rovnÏû zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ podniky nebo skupinami podnik˘, coû m· stejn˝ efekt. V tomto ohledu by mÏlo b˝t zd˘raznÏno, ûe existence dominantnÌho postavenÌ nenÌ sama o sobÏ proti pr·vu SpoleËenstvÌ; pouze vyuûitÌ takovÈ pozice k ovlivnÏnÌ stupnÏ a struktury konkurence je zak·z·no, tj. nap¯Ìklad eliminovat soutÏûitele nebo uloûit nekorektnÌ podmÌnky klient˘m a poskytovatel˘m. Specificky jde o zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ, kdyû je, jako u dohod, vyuûÌv·no za ˙Ëelem: ❑ zavÈst p¯Ìmo nebo nep¯Ìmo n·kupnÌ nebo prodejnÌ ceny nebo jinÈ nekorektnÌ podmÌnky transakcÌ; ❑ omezit produkci, technickÈ p¯Ìleûitosti nebo rozvoj ke ökodÏ spot¯ebitel˘m, ❑ aplikovat v˘Ëi obchodnÌm partner˘m nerovnÈ podmÌnky pro ekvivalentnÌ sluûby zavedenÌm v˘Ëi nim nev˝hod v oblasti hospod·¯skÈ soutÏûe; ❑ podmiÚovat uzavÌr·nÌ smluv p¯ijetÌm dodateËn˝ch sluûeb, kterÈ podle jejich povahy nebo podle obchodnÌch zvyklostÌ, nemajÌ û·dnou vazbu s p¯edmÏtem tÏchto smluv.

Aplikace kontroly zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ v pojiöùovnictvÌ Aplikace Ël·nku 82 Smlouvy t˝kajÌcÌho se zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ se ¯ÌdÌ stejn˝m na¯ÌzenÌm, kterÈ pokr˝v· aplikaci Ël·nku 81 Smlouvy o dohod·ch omezujÌcÌch hospod·¯skou soutÏû (Na¯ÌzenÌ Rady Ë. 1/2003). To d·v· zejmÈna vznik stejn˝m pokut·m a opakovan˝m platb·m pokut v p¯ÌpadÏ poruöenÌ ozn·menÈho KomisÌ nebo n·rodnÌm ˙¯adem pro ochranu soutÏûe. TÌmto Ël·nek 82 Smlouvy na rozdÌl od Ël·nku 81 o dohod·ch neposkytuje û·dnou blokovou nebo individu·lnÌ v˝jimku.


99

P¯Ìklady potencion·lnÌho zneuûitÌ v pojiöùovnictvÌ Ve skuteËnosti Komise nikdy neozn·mila poruöenÌ Ël·nku 82 Smlouvy v pojiöùovnictvÌ. D˘vod pro to je urËitÏ ten, ûe sektor jeötÏ z˘st·v· nedostateËnÏ koncentrov·n, aby na nÏm mÏli urËitÌ pojistitelÈ dominantnÌ pozici (a tudÌû byli schopni ji zneuûÌt), jak m˘ûe b˝t uk·z·no na zkoum·nÌ pr·vnÌch p¯Ìpad˘ Komise t˝kajÌcÌch se spojov·nÌ (koncentracÌ). Mohou b˝t tudÌû poskytnuty pouze p¯Ìklady potencion·lnÌho naruöenÌ dominantnÌho postavenÌ. Mohly by pokr˝vat: ❑ dumpingovou politiku sledovanou skupinou dominantnÌch podnik˘ u speci·lnÌho odvÏtvÌ rizik za ˙Ëelem eliminovat konkurenty; ❑ odmÌtnutÌ skupinou dominantnÌch podnik˘ otev¯Ìt p¯Ìstup konkurent˘m na tu Ë·st trhu, kterou kontrolujÌ; ❑ vysokÈ sazby nebo nekorektnÌ podmÌnky zavedenÈ pojistitelem, kter˝ m· de facto monopol na pojiötÏnÌ urËit˝ch rizik.

2.2 Kontrola spojov·nÌ: platn˝ pr·vnÌ systÈm Na rozdÌl od kontroly dohod a zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ kontrola spojov·nÌ (spojenÌ) nenÌ v˝slovnÏ uvedena ve SmlouvÏ, ale byla vyt˝Ëena v Na¯ÌzenÌ Rady, a to Ë. 4064/89 ze dne 21. prosince 1989, kterÈ bylo modifikov·no na¯ÌzenÌm Rady Ë. 1310/97 ze dne 30. Ëervna 1997 a kterÈ by mÏlo b˝t nahrazeno s ˙ËinnostÌ od 1. kvÏtna 2004 nov˝m na¯ÌzenÌm, kterÈ je nynÌ v legislativnÌm procesu (porovnej: n·vrh na¯ÌzenÌ Ë. 2003/ C20/06). Pozn·mka p¯ekladatele: jde o na¯ÌzenÌ publikovanÈ pod Ë. 139/2004, o kontrole spojov·nÌ podnik˘.

CÌle a rozsah kontroly ze strany SpoleËenstvÌ Po zdlouhavÈm procesu bylo nakonec p¯ijato na¯ÌzenÌ Rady Ë. 4064/89, a to po vstupu v platnost JednotnÈho evropskÈho aktu (Single European Act) v souvislosti s rozs·hl˝m spojov·nÌm podnik˘ v r˘zn˝ch pr˘myslov˝ch odvÏtvÌch v EvropÏ (porovnej: body 3 a 4 preambule na¯ÌzenÌ). Ideou bylo, d·t ˙¯ad˘m SpoleËenstvÌ dodateËn˝ pr·vnÌ n·stroj, kter˝ by jim umoûnil anticipovat aplikaci Ël·nk˘ 81 a 82 Smlouvy a zabr·nit protisoutÏûnÌm dohod·m a zneuûitÌ dominantnÌho postavenÌ zamezenÌm konstituov·nÌ kooperaËnÌch joint-ventures a/nebo dominantnÌch postavenÌ. Jak m˘ûe b˝t patrnÈ z bodu 6 preambule na¯ÌzenÌ, ÑËl·nky 81 a 82, mezitÌm aplikovanÈ na urËit· spojenÌ, nejsou nicmÈnÏ dostateËnÈ ke kontrole vöech operacÌ, u nichû se m˘ûe prok·zat, ûe nejsou v souladu se systÈmem nenaruöenÈ hospod·¯skÈ soutÏûe, jak ji p¯edpokl·d· Smlouvaì. Na¯ÌzenÌ Ë. 4064/89 p¯ekon·v· tento problÈm dotvo¯enÌm sankËnÌho systÈmu Smlouvy preventivnÌ kontrolou spojenÌ. DruhÈ od˘vodnÏnÌ prov·dÏnÌ kontroly spojov·nÌ na ˙rovni SpoleËenstvÌ je obsaûeno v bodÏ 1 preambule na¯ÌzenÌ Ë. 1310/97. Ten se t˝k· spÌöe operacÌ postihujÌcÌch nÏkolik Ëlensk˝ch st·t˘ neû podrobov·nÌ n·sobnÈ povolovacÌ procedu¯e, coû by bylo pramenem zbyteËn˝ch n·klad˘, pr·vnÌ nejistoty a rozpornosti. Ideou je mÌt urËit˝ systÈm provozu s jednou zast·vkou (Ñone-stop-shopì) umoûÚujÌcÌ vyd·vat pro pr˘mysl rychl· rozhodnutÌ v jasnÈm pr·vnÌm r·mci. CÌle, jeû majÌ b˝t stanoveny, rozsah kontroly spojov·nÌ se p¯en·öejÌ p¯Ìmo z nÏho. V˝hradnÌ kontrole EvropskÈ komise tudÌû podlÈhajÌ:

100


❑ spojenÌ, jak jsou ch·p·na v pr·vu SpoleËenstvÌ, tj. f˙ze mezi nez·visl˝mi podniky, akvizice podnik˘ a zakl·d·nÌ joint-ventures (za p¯edpokladu, ûe jsou modifikacemi permanentnÌch struktur), ❑ spojenÌ, kter· majÌ v˝znam pro celÈ SpoleËenstvÌ, tj. kter· splnÌ jeden ze dvou n·sledujÌcÌch soubor˘ podmÌnek: a) celkov˝ celosvÏtov˝ obrat vöech dotËen˝ch subjekt˘ > euro 5 MM (5000 milion˘) b) celkov˝ obrat kaûdÈho z nejmÈnÏ dvou dotËen˝ch podnik˘ > euro 250 M (250 milion˘) c) alespoÚ jeden z dotËen˝ch subjekt˘ nedos·hne v jednom a tÈmûe ËlenskÈm st·tÏ vÌce neû dvou t¯etin svÈho celkovÈho obratu nebo a) celkov˝ celosvÏtov˝ obrat vöech dotËen˝ch subjekt˘ > euro 2,5 MM (2500 milion˘) b1) celkov˝ obrat v r·mci SpoleËenstvÌ kaûdÈho z nejmÈnÏ dvou dotËen˝ch podnik˘ > euro 100 M (100 milion˘) b2) v kaûdÈm z nejmÈnÏ t¯Ì Ëlensk˝ch st·t˘ celkov˝ obrat vöech dotËen˝ch subjekt˘ > euro 100 M (100 milion˘) b3) v kaûdÈm z nejmÈnÏ t¯Ì Ëlensk˝ch st·t˘ celkov˝ obrat kaûdÈho z nejmÈnÏ dvou dotËen˝ch podnik˘ > euro 25 M (25 milion˘) c) alespoÚ jeden z dotËen˝ch subjekt˘ nedos·hne v jednom a tÈmûe ËlenskÈm st·tÏ vÌce neû dvou t¯etin svÈho celkovÈho obratu. Jin˝mi slovy, ËlenskÈ st·ty nemajÌ kompetence dohlÌûet nad spojenÌmi, kter· jsou podstatnÈ velikosti /podmÌnka a)/ a kter· se t˝kajÌ podstatnÈho objemu aktivit uvnit¯ EvropskÈ unie nebo jeû podstatnÏ p˘sobÌ v alespoÚ t¯ech Ëlensk˝ch st·tech /podmÌnky b) nebo b1), b2) a b3)/, pokud se jich nedot˝kajÌ individu·lnÏ /podmÌnka c)/. MÏlo by b˝t uvedeno, ûe pro pojiöùovacÌ podniky, to nenÌ obrat, kter˝ je pouûÌv·n, ale v˝öe hrubÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho. FinanËnÌ p¯Ìjem, kter˝ zÌsk·vajÌ ze sv˝ch investic, nenÌ br·n v ˙vahu. NicmÈnÏ, pokud je asset management prov·dÏn dce¯inou spoleËnostÌ, tak obrat tÈto dce¯inÈ spoleËnosti je p¯iËÌt·n k Ë·stce hrubÈho p¯edepsanÈho pojistnÈho mate¯skÈ spoleËnosti, a to dokonce tehdy, jestliûe je Ëinnost dce¯inÈ spoleËnosti Ë·steËnÏ vyuûÌv·na skupinou (porovnej: rozhodnutÌ M.18 AG/AMEV z 21. listopadu 1990). Pravidlo sdÌlenÌ kompetencÌ mezi SpoleËenstvÌm a n·rodnÌmi ˙¯ady pro ochranu soutÏûe zahrnuje dvÏ moûnosti pro v˝jimku (z v˝hradnÌ kompetence EvropskÈ komise): ❑ jestliûe na û·dost jednoho nebo vÌce Ëlensk˝ch st·t˘ Komise shled·, ûe spojenÌ, kterÈ nem· v˝znam pro celÈ SpoleËenstvÌ, znaËnÏ br·nÌ hospod·¯skÈ soutÏûi na teritoriu tohoto ËlenskÈho st·tu, tak se m˘ûe v˝jimeËnÏ tÌmto p¯Ìpadem zab˝vat, pokud toto spojenÌ ovlivÚuje obchod mezi Ëlensk˝mi st·ty; ❑ obr·cenÏ, jestliûe na û·dost ËlenskÈho st·tu Komise shled·, ûe spojenÌ s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ znaËnÏ br·nÌ hospod·¯skÈ soutÏûi na urËitÈm trhu uvnit¯ ËlenskÈho st·tu, kter˝ m· vöechny charakteristiky samostatnÈho trhu a kter˝ nevytv·¯Ì podstatnou Ë·st spoleËnÈho trhu, tak m˘ûe rozhodnout o p¯ed·nÌ p¯Ìpadu ˙¯ad˘m dotËenÈho ËlenskÈho st·tu.


101

PosouzenÌ kompatibility spojenÌ Obecn· kritÈria kompatibility U f˙zÌ a akvizic kontrola sest·v· z ovÏ¯ov·nÌ Komise, ûe danÈ Ëinnosti nevytv·¯ejÌ nebo nezesilujÌ dominantnÌ postavenÌ vyvol·vajÌcÌ v˝znamnÈ p¯ek·ûky hospod·¯skÈ soutÏûe uvnit¯ jednotnÈho trhu. V souladu s tÌm je koncept dominantnÌho postavenÌ ch·p·n jako fakt, ûe jeden nebo vÌce podnik˘ majÌ ekonomickou sÌlu, p¯i naprostÈ neexistenci spojenÌ, Ñaby ovlivnily v˝raznÏ a dlouhodobÏ parametry soutÏûe [...] nebo ve znaËnÈ mÌ¯e omezily soutÏûì (porovnej: n·vrh na¯ÌzenÌ a pr·vnÌ p¯Ìpad soudu prvnÌ instance). V na¯ÌzenÌ Ë. 4064/89 se uv·dÌ, ûe Komise bere z¯etel p¯i posuzov·nÌ kompatibility spojenÌ na: ❑ Ñpot¯ebu podporovat a rozvÌjet ˙Ëinnou hospod·¯skou soutÏû v r·mci spoleËnÈho trhu s ohledem, mezi jin˝m, na strukturu vöech dotËen˝ch trh˘ a aktu·lnÌ nebo potenci·lnÌ konkurenci ze strany podnik˘ umÌstÏn˝ch uvnit¯ nebo vnÏ SpoleËenstvÌì; ❑ ÑtrûnÌ pozici dotËen˝ch podnik˘ a jejich ekonomickou a finanËnÌ sÌlu, alternativy dostupnÈ dodavatel˘m a uûivatel˘m, jejich p¯Ìstup k dod·vk·m nebo trh˘m, pr·vnÌ nebo jinÈ bariÈry pro vstup, nabÌdkovÈ a popt·vkovÈ trendy pro relevantnÌ zboûÌ a sluûby [...]ì. P¯i zakl·d·nÌ joint-ventures Komise navÌc dodateËnÏ ovÏ¯uje, zda neovlivnÌ koordinaci soutÏûnÌho chov·nÌ mate¯sk˝ch podnik˘, nebo naopak negativnÏ, zda vyhovÌ kritÈriÌm Ël·nku 81, odstavc˘ 1 a 3 Smlouvy. V na¯ÌzenÌ Ë. 4064/89 se uv·dÌ, ûe Komise bere v ˙vahu p¯i tomto posuzov·nÌ: ❑ Ñzda dvÏ nebo vÌce mate¯sk˝ch spoleËnostÌ si zachovajÌ ve v˝znamnÈm rozsahu aktivity na tÈmûe trhu, na nÏmû p˘sobÌ i joint-ventures, nebo na trhu, kter˝ sestupuje nebo vystupuje z trhu, na nÏmû p˘sobÌ joint-venture, nebo na sousednÌm trhu ˙zce se v·ûÌcÌm na dan˝ trhì, ❑ Ñzda koordinace, kter· je p¯Ìm˝m n·sledkem zaloûenÌ joint-venture poskytuje dotËen˝m podnik˘m moûnost eliminace hospod·¯skÈ soutÏûe u podstatnÈ Ë·sti dan˝ch produkt˘ nebo sluûebì. Na z·vÏr lze ¯Ìci, ûe kontrola Komise nenÌ omezena na ˙Ëinky samotnÈho spojenÌ. Pokr˝v· takÈ ˙Ëinky akcesorick˝ch (dodateËn˝ch/vedlejöÌch) podmÌnek dohod, jeû ji upravujÌ, bez ohledu na povahu dan˝ch aktivit. Aby byly kompatibilnÌ, tyto akcesorickÈ podmÌnky musÌ b˝t p¯Ìmo napojeny a musÌ b˝t nezbytnÈ pro realizaci operacÌ, aby nebyla nekorektnÏ omezov·na soutÏû mezi ˙ËastnÌky.

N·vrh ozn·menÌ o posuzov·nÌ horizont·lnÌch f˙zÌ Jako dodatek k n·vrhu na¯ÌzenÌ Rady o kontrole spojenÌ (pozn·mka p¯ekladatele: nynÌ na¯ÌzenÌ Ë. 139/ 2004) p¯ijala Komise n·vrh ozn·menÌ o posuzov·nÌ horizont·lnÌch f˙zÌ, jehoû cÌlem je vysvÏtlit hlavnÌ principy a analytick· kritÈria tohoto typu operacÌ Gener·lnÌm ¯editelstvÌm EvropskÈ komise pro soutÏû (n·vrh ozn·menÌ Ë. 2002/C331/03). Ozn·menÌ p¯ednÏ definuje koncept dominantnÌho postavenÌ pro pot¯eby kontroly spojenÌ. Za tÌm ˙Ëelem specifikuje,, ûe horizont·lnÌ spojenÌ mohou vytvo¯enÌm nebo posÌlenÌm dominantnÌho postavenÌ br·nit ˙ËinnÈ soutÏûi t¯emi zp˘soby: ❑ vytvo¯enÌm nebo posÌlenÌm nad¯azenÈho trûnÌho postavenÌ; ❑ snÌûenÌm ˙rovnÏ hospod·¯skÈ soutÏûe na oligopolistickÈm trhu (bez podnÌcenÌ tajn˝ch dohod mezi ˙ËastnÌky);

102


❑ zmÏnou povahy hospod·¯skÈ soutÏûe na oligopolistickÈm trhu tak, ûe prodejci, kte¯Ì p¯edtÌm nekoordinovali svÈ chov·nÌ, jsou schopni tak nynÌ Ëinit. Ozn·menÌ d·le vymezuje hlavnÌ faktory, kterÈ by mÏly b˝t br·ny v ˙vahu p¯i posuzov·nÌ vytvo¯enÌ nebo posÌlenÌ dominantnÌho postavenÌ. TrûnÌ podÌl drûen˝ firmou, kter· je vytvo¯ena f˙zÌ, je prvnÌ z tÏchto faktor˘; podle osvÏdËen˝ch precedenËnÌch p¯Ìpad˘ obzvl·ötÏ vysok˝ trûnÌ podÌl ñ p¯es 50 % ñ vede k domnÏnce o nad¯azenÈm postavenÌ. JinÈ faktory mohou b˝t nicmÈnÏ vzaty v potaz: nap¯Ìklad ˙spory z velikosti a rozsah plynoucÌ z Ëinnosti, velikost distribuce a vybudovan· prodejnÌ sÌù skupiny nebo dokonce privilegovan˝ p¯Ìstup k jednotliv˝m zdroj˘m, jak˝m je finanËnÌ kapit·l. Ozn·menÌ nakonec vymezuje faktory, kterÈ mohou zmÌrnit tÌhu protisoutÏûnÌch ˙Ëink˘ zmÌnÏn˝ch v prvnÌ anal˝ze, jeû bere Komise v ˙vahu, kdyû urËuje, zda spojenÌ vytv·¯Ì nebo posiluje dominantnÌ postavenÌ do takovÈho bodu, ûe je pravdÏpodobnÈ, ûe bude v˝raznÏ br·nit ˙ËinnÈ soutÏûi. ExistujÌ Ëty¯i zmÌrÚujÌcÌ (polehËujÌcÌ) faktory: ❑ existence kupnÌ sÌly, kter· bude pravdÏpodobnÏ st·t proti trûnÌ sÌle firmy vytvo¯enÈ na z·kladÏ f˙ze; ❑ absence p¯ek·ûek vstupu na trh, coû vytv·¯Ì situaci potenci·lnÌ konkurence; tÌmto se pravdÏpodobnÏ zachov· trûnÌ sÌla danÈ skupiny po f˙zi (v takovÈm p¯ÌpadÏ by musel b˝t vstup na trh dostateËnÏ ziskov˝); ❑ existence ˙Ëink˘ p¯Ìmo nav·zan˝ch na spojenÌ, kterÈ mohou kompenzovat antisoutÏûnÌ efekty operacÌ na spot¯ebitele, kdyû jim vöak tyto ˙Ëinky dodajÌ p¯Ìmou a d˘leûitou v˝hodu; ❑ v p¯ÌpadÏ, ûe upadajÌcÌ firma m· b˝t p¯evzata jinou, absence moûnÈ alternativy k zajiötÏnÌ p¯eûitÌ tohoto podniku (nicmÈnÏ za p¯edpokladu, ûe operace m· mÈnÏ protisoutÏûnÌ efekty neû ˙padek podniku Ëi jeho p¯evzetÌ jin˝m soutÏûitelem).

P¯edpoklad (presumpce) kompatibility a zjednoduöen· procedura Na konci 90. let zkuöenosti zÌskanÈ KomisÌ p¯i aplikaci na¯ÌzenÌ o spojenÌ uk·zaly, ûe p¯i absenci speci·lnÌch okolnostÌ urËitÈ ozn·menÈ kategorie spojenÌ byly norm·lnÏ povoleny, aniû byla vznesena jak·koli pochybnost o jejich platnosti. Komise tudÌû rozhodla, v z·jmu v˝bÏrovosti a ˙Ëinnosti, uplatnit zjednoduöenou proceduru, na jejÌmû konci byly urËitÈ f˙ze pokl·d·ny za sluËitelnÈ se spoleËn˝m trhem kv˘li jejich povaze a velikosti. Kategorie dotËen˝ch operacÌ byly KomisÌ zve¯ejnÏny v jejÌm sdÏlenÌ ze dne 27. Ëervence 2000 k tÈto novÈ procedu¯e. Byly to tyto operace: ❑ zaloûenÌ joint-ventures, pokud je aktivita spoleËnÈho podniku povaûov·na za zanedbatelnou (evropsk˝ obrat < euro 100 M (milion˘) a hodnota aktiv < euro 100M); ❑ f˙ze a akvizice podnik˘ ned·vajÌcÌ vznik û·dnÈmu horizont·lnÌmu spojenÌ (z˙ËastnÏnÈ podniky operujÌ na r˘zn˝ch produktov˝ch a zemÏpisn˝ch trzÌch), ani û·dnÈmu vertik·lnÌmu spojenÌ (produktovÈ trhy, na nichû tyto podniky operujÌ, nejsou situov·ny ani vzestupnÏ ani sestupnÏ ve vztahu k sobÏ navz·jem); ❑ f˙ze a akvizice podnik˘ sest·vajÌcÌ z horizont·lnÌho a/nebo vertik·lnÌho spojenÌ margin·lnÌ velikosti (celkov˝ trûnÌ podÌl p¯Ìsluön˝ch podnik˘ mÈnÏ neû 15 % pro horizont·lnÌ spojenÌ a 25 % pro vertik·lnÌ spojenÌ).


103

Praktick· implementace kontroly spojenÌ N·sledujÌcÌ informace vych·zÌ z novÈho na¯ÌzenÌ o f˙zÌch, kterÈ nabylo ˙Ëinnosti dne 1. kvÏtna 2004. Jakmile je spojenÌ s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ uzav¯eno (nap¯. f˙ze), nebo provedeno (akvizice kontrolnÌho podÌlu akciÌ) nebo dokonce ozn·meno (ve¯ejn· nabÌdka k n·kupu /PPO ñ Public Purchase Offer/ nebo ve¯ejn· nabÌdka ke smÏnÏ /PEO ñ Public Exchange Offer/), tak strany iniciujÌcÌ operaci to musÌ ozn·mit EvropskÈ komisi p¯ed uskuteËnÏnÌm jakÈhokoli opat¯enÌ. Toto ozn·menÌ znamen· zah·jenÌ f·ze I zkoum·nÌ operace, kterÈ m˘ûe trvat maxim·lnÏ 25 pracovnÌch dnÌ (35 pracovnÌch dnÌ, jestliûe strany p¯edloûÌ Komisi z·vazky). V pr˘bÏhu tohoto obdobÌ Komise nejd¯Ìve zkoum·, zda operace spad· pod na¯ÌzenÌ SpoleËenstvÌ o spojenÌch: ❑ pokud nikoli, sdÏlÌ to formou rozhodnutÌ, ❑ pokud ano, zve¯ejnÌ ozn·menÌ o operaci v OJEC za ˙Ëelem umoûnit komukoli zainteresovanÈmu se vyj·d¯it. Komise nakonec zkoum·, zda ozn·menÈ spojenÌ Ñvyvol·v· v·ûnÈ pochybnosti, co se t˝k· jeho souladu se spoleËn˝m trhemì: ❑ jestliûe operace spad· pod jednu z kategoriÌ uveden˝ch ve v˝öe zmÌnÏnÈm SdÏlenÌ (Communication) ze dne 27. 7. 2000, Komise to ozn·mÌ formou rozhodnutÌ a prohl·sÌ tuto operaci za kompatibilnÌ bez jakÈhokoli dalöÌho od˘vodnÏnÌ (zjednoduöen· procedura), ❑ jestliûe operace nenÌ vhodn· pro zjednoduöenou proceduru, ale vyvol·v· v·ûnÈ pochybnosti, co se t˝Ëe jejÌ kompatibility, Komise to ozn·mÌ formou rozhodnutÌ, moûn· po dialogu s dotËen˝mi podniky, v jehoû z·vÏru tyto podniky uËinÌ ˙pravy nebo budou souhlasit, ûe je uËinÌ, aby vyhovÏly p¯ipomÌnk·m Komise (v tomto p¯ÌpadÏ termÌn uveden˝ v˝öe m˘ûe b˝t prodlouûen na 6 t˝dn˘); ❑ obr·cenÏ, jestliûe v z·vÏru tohoto p¯edbÏûnÈho zkoum·nÌ Komise uv·ûÌ, ûe ozn·men· operace vyvol·v· v·ûnÈ pochybnosti, co se t˝Ëe ˙Ëink˘ na soutÏû uvnit¯ SpoleËenstvÌ, zaËÌn· podrobnÈ zkoum·nÌ operace (f·ze II procedury). Komise m· potom novÈ obdobÌ, v maxim·lnÌ dÈlce 90 pracovnÌch dnÌ, kterÈ m˘ûe b˝t prodlouûeno na 120 pracovnÌch dnÌ (105 a 125 pracovnÌch dnÌ respektive, pokud strany p¯edloûÌ Komisi z·vazky), aby byl proveden pr˘zkum potenci·lnÌch ˙Ëink˘ ozn·menÈ operace, jedn·no s dotËen˝mi podniky o korigujÌcÌch opat¯enÌch s cÌlem vy¯eöit vyvolanÈ problÈmy v hospod·¯skÈ soutÏûi a nakonec rozhodnout o nekompabilitÏ Ëi kompabilitÏ podle korigujÌcÌch opat¯enÌ nebo z·vazk˘ uËinÏn˝ch rozhodnutÌmi nebo o z·vazcÌch uËinÏn˝ch dotËen˝mi podniky. V tomto ohledu Komise m˘ûe doprovodit svÈ rozhodnutÌ podmÌnkami a n·klady s cÌlem zajistit, ûe dotËenÈ podniky vyhovÌ uveden˝m z·vazk˘m.

Pokuty a sankce SpojenÌ n·leûejÌcÌ do p˘sobnosti SpoleËenstvÌ nesmÌ b˝t realizov·no buÔ p¯ed ozn·menÌm Komisi nebo p¯ed tÌm, neû je Komise prohl·sila za kompatibilnÌ. JedinÈ v˝jimky z tohoto mandatornÌho pravidla se t˝kajÌ:

104


❑ na jednÈ stranÏ ve¯ejnÈ nabÌdky k n·kupu nebo ve¯ejnÈ nabÌdky ke smÏnÏ, kterÈ mohou b˝t realizov·ny za p¯edpokladu, ûe byly ozn·meny, p¯iËemû nov˝ kupujÌcÌ nevykon·v· hlasovacÌ pr·va vztahujÌcÌ se k dan˝m ˙Ëastem (kupujÌcÌ je m˘ûe vykon·vat pouze za ˙Ëelem ochr·nit plnou hodnotu svÈ investice a na z·kladÏ v˝jimky Komise), ❑ na druhÈ stranÏ p¯Ìpady, jeû lze za¯adit pod zjednoduöenou proceduru, kterÈ jako obecnÈ pravidlo nevyvol·vajÌ podstatnÈ ˙Ëinky proti hospod·¯skÈ soutÏûi. Z·vazky p¯Ìsluön˝ch stran se neukonËujÌ, jakmile zÌskaly souhlas Komise, protoûe mohou b˝t podrobeny implementaci urËit˝ch korigujÌcÌch opat¯enÌ s cÌlem omezit dopad danÈ operace na hospod·¯skou soutÏû. Nakonec, jestliûe bylo spojenÌ jiû realizov·no, a to bez souhlasu, Komise m˘ûe na¯Ìdit oddÏlenÌ podnik˘ nebo slouËen˝ch aktiv nebo zastavenÌ spoleËnÈho dohledu nebo jakoukoli jinou vhodnou akci, aby byla obnovena ˙Ëinn· hospod·¯sk· soutÏû. JakÈkoli poruöenÌ jednoho z pravidel nebo rozhodnutÌ uvedenÈho v˝öe m˘ûe vy˙stit v pokutu uvalenou KomisÌ. V˝öe tÏchto pokut je pomÏrnÏ umÌrnÏn· v p¯Ìpadech neexistence ozn·menÌ (od 1000 do 5000 euro), ale m˘ûe jÌt aû do 10 % z celkovÈho obratu dotËenÈho podniku, v p¯ÌpadÏ, ûe: ❑ strany realizujÌ spojenÌ, kterÈ bylo prohl·öeno KomisÌ za nekompatibilnÌ, nebo neprovedou opat¯enÌ rozhodnut· KomisÌ, aby takov· operace byla rozdÏlena na vÌce Ë·stÌ, ❑ strany nevyhovÌ podmÌnk·m stanoven˝m KomisÌ v˝mÏnou za jejÌ souhlas k dokonËenÌ operace. 2.3 Aplikace politiky v oblasti f˙zÌ na pojiöùovnictvÌ Informace, kterÈ n·sledujÌ, pokr˝vajÌ v˝hradnÏ kontrolu vykon·vanou ˙¯ady SpoleËenstvÌ pro hospod·¯skou soutÏû ve vÏci spojenÌ t˝kajÌcÌch se pojiöùovacÌch podnik˘. Jak bude uk·z·no ve druhÈ Ë·sti tÈto publikace, tyto operace podlÈhajÌ takÈ povolenÌ n·rodnÌch ˙¯ad˘, zodpovÏdn˝ch za obez¯etnou kontrolu (kterÈ rozhodujÌ na z·kladÏ kvality budoucÌch akcion·¯˘ a souladu s hranicÌ rentability na konsolidovanÈ ˙rovni pro budoucÌ skupinu vznikajÌcÌ z konsolidace).

RozhodnutÌ Komise s ohledem na kontrolu spojenÌ v pojiöùovnictvÌ Od ustavenÌ kontroly spojenÌ na ˙rovni SpoleËenstvÌ do 30. Ëervna 2003, provedla Komise 81 form·lnÌch rozhodnutÌ t˝kajÌcÌch se takov˝ch operacÌ mezi pojiöùovacÌmi podniky (nejsou tudÌû zahrnuta rozhodnutÌ t˝kajÌcÌ se spojenÌ mezi pojiöùovacÌmi podniky na jednÈ stranÏ a bankami na druhÈ stranÏ). Jestliûe se vylouËÌ 3 operace, kterÈ vyvolaly vznik rozhodnutÌ o neaplikovatelnosti, tak 78 koncentracÌ mezi pojiöùovnami bylo KomisÌ prozkoum·no, tj. p¯ibliûnÏ 4 % vöech operacÌ s v˝znamem pro celÈ SpoleËenstvÌ realizovan˝ch bÏhem tohoto obdobÌ (porovnej: kapitola 2 ñ k anal˝ze povahy tÏchto operacÌ). MÏlo by b˝t poznamen·no, ûe mezi operace, u nichû byla Komise vyzv·na k rozhodnutÌ, jsou akvizice General Re spoleËnostÌ Berkshire Hathaway (US, 1998), kter· je d˘kazem velmi öirokÈho rozsahu pravomocÌ SpoleËenstvÌ v oblasti kontroly spojenÌ. Na druhÈ stranÏ Komise nebyla zapojena do f˙ze (merger) mezi Hamburg-Mannheimer DKV a Victoria (SRN, 1997) nebo koupÏ GAN spoleËnostÌ Groupama (Francie, 1998) nebo f˙ze mezi W¸stenrot a W¸rttembergische (SRN, 1998), a to p¯es jejich znaËnou velikost


105

(v kaûdÈm z tÏchto p¯Ìpad˘ oba dotËenÈ podniky realizovaly vÌce neû dvÏ t¯etiny sv˝ch aktivit v jednÈ a tÈûe zemi). é·dn· z tÏchto 78 operacÌ nevy˙stila v zamÌtnutÌ KomisÌ, coû odliöuje pojiöùovnictvÌ od jin˝ch sektor˘, neboù pokud jde o vöechny sektory, bylo od roku 1990 vyd·no 18 rozhodnutÌ o nekompabilitÏ. PodobnÏ pouze 5 spojenÌ mezi pojiöùovnami vedlo k dohodÏ s v˝hradou podmÌnek (z celkov˝ch 102 rozhodnutÌ tÈhoû druhu). Jsou to n·sledujÌcÌ: Allianz-AGF (1998), AXA-Guardian Royal Exchange (1999), Skandia-StorebrandPohjola (1999), Generali-INA (2000) a Gerling-NCM (2001); nelze nezmÌnit akvizici bankovnÌ skupiny Dresdner pojiöùovacÌ skupinou Allianz (2001), kter· byla povolena s v˝hradou urËit˝ch z·vazk˘ pro danÈ strany. D·le lze uvÈst, ûe pouze 7 operacÌ vy˙stilo, kdyû byly realizov·ny, ve vytvo¯enÌ uskupenÌ zahrnujÌcÌho vÌce neû 35 % trûnÌch podÌl˘ na jednom nebo vÌce pojistn˝ch produktov˝ch trzÌch.

Anal˝za rozhodnutÌ t˝kajÌcÌch se f˙zÌ a akvizic CÌlem tÈto anal˝zy je lÈpe vymezit zp˘sob, u kterÈho Komise pouûÌv· v r·mci kontroly spojenÌ koncept dominantnÌho postavenÌ.

UrËenÌ referenËnÌho trhu pro posouzenÌ PosouzenÌ trûnÌ sÌly danÈ entity vytvo¯enÈ spojenÌm vyûaduje nejd¯Ìve urËenÌ produktovÈho a zemÏpisnÈho trhu, na nÏmû je anal˝za zaloûena. Pokud jde o pojistnÈ produktovÈ trhy, Komise vych·zÌ p¯ednÏ z toho, ûe existuje tolik dan˝ch pojistn˝ch trh˘, kolik rizik pojiöùujÌ strany zapojenÈ do koncentrace, zatÌmco pro spot¯ebitele jsou pojistnÈ smlouvy kryjÌcÌ r˘zn· rizika nezamÏnitelnÈ. Tato pozice je v z·sadÏ posuzov·na samotnou KomisÌ, kter· uzn·v·, ûe urËit˝ stupeÚ zamÏnitelnosti existuje na stranÏ nabÌdky pojiötÏnÌ, pokud dan· Ëinnost vyûaduje zp˘sobilost spoleËnou vöem rizik˘m (ocenÏnÌ rizika, management rizika...), coû m˘ûe b˝t snadno vyuûito pro krytÌ jin˝ch rizik. Proto znaËnÏ vysok˝ trûnÌ podÌl p¯i pojiöùov·nÌ urËitÈho rizika na danÈm zemÏpisnÈm trhu nem˘ûe b˝t kvalifikov·n jako dominantnÌ pozice, jestliûe tento trh zahrnuje silnÈ ÑvöeobecnÈì pojistitele schopnÈ pravdÏpodobnÏ nabÌdnout tent˝û typ pojistnÈho krytÌ (porovnej: P¯Ìpad M 1886: Komise povolila f˙zi mezi CGU a Norwich Union, i kdyû nov· entita CGNU mÏla trûnÌ podÌl p¯es 45 % britskÈho a irskÈho trhu u pojiötÏnÌ Ñz·ruky, kauce a proti ökod·m zklam·nÌm d˘vÏryì). Pokud jde o zemÏpisnou dimenzi, Komise dosud trvala vûdy na tom, ûe za relevantnÌ trhy jsou pokl·d·ny: ❑ n·rodnÌ trhy pro pojiötÏnÌ individu·lnÌch rizik vzhledem k nutnosti mÌt mÌstnÌ distribuËnÌ kan·ly, k fisk·lnÌm prost¯edk˘m donucenÌ a rozdÌl˘m mezi regulatornÌmi systÈmy (porovnej: zejmÈna p¯Ìpady M. 759, Sun Alliance-Royal Insurance, a M. 862, AXA-UAP), stejnÏ jako ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ, kterÈ aËkoli je smÏ¯ov·no na podniky, jeû ËastÏji majÌ mezin·rodnÌ rozmÏr, vyûaduje d˘kladnou znalost mÌstnÌho ekonomickÈho r·mce (porovnej: RozhodnutÌ M. 2062, Gerling/NCM), ❑ trhy evropskÈho leteckÈho pojiötÏnÌ a vöeobecnÈho dopravnÌho pojiötÏnÌ kv˘li efektivnÌmu otev¯enÌ n·rodnÌch trh˘ zahraniËnÌ konkurenci pro tato rizika (porovnej: RozhodnutÌ M. 812, Allianz-Vereinte a M. 862, viz v˝öe), ❑ svÏtov˝ zajiöùovacÌ trh vzhledem k mezin·rodnÌ dimenzi tÈto Ëinnosti a jejÌm hlavnÌm aktÈr˘m.

106


TrûnÌ podÌl novÈ entity V˝znam trûnÌho podÌlu drûenÈho entitou po p¯ÌsluönÈ f˙zi na kaûdÈm z uveden˝ch a vymezen˝ch referenËnÌch trh˘ je p¯edpokladem, nikoli vöak dostaËujÌcÌm, pro konstituov·nÌ dominantnÌ pozice. Za prvÈ, dominantnÌ pozice nenÌ vytvo¯ena nebo posÌlena, kdyû trhy, na nichû strany zapojenÈ do spojenÌ operujÌ, jsou doplÚkovÈ v tom smÏru, ûe operace pouze margin·lnÏ zv˝öÌ trûnÌ podÌl hlavnÌ strany (porovnej: p¯Ìpad M. 1816: 60 % trûnÌho podÌlu drûenÈho spoleËnostÌ NIG na ÑpojiötÏnÌ rozöÌ¯enÌ poprodejnÌch sluûebì nebylo p¯ek·ûkou k jejÌ akvizici spoleËnostÌ Churchill Insurance, protoûe tato spoleËnost nebyla p¯Ìtomna na tomto trhu). Za druhÈ, trûnÌ podÌl nenÌ analyzov·n pouze vzhledem k objemu p¯edepsanÈho pojistnÈho, ale takÈ vzhledem k poËtu zprost¯edkovatel˘. Proto Komise usoudila, ûe existovaly v·ûnÈ pochybnosti o d˘sledcÌch spojenÌ, jeû by vedlo k vytvo¯enÌ entity s vysoce rozvinutou distribuËnÌ sÌtÌ (porovnej: RozhodnutÌ M. 1712, Generali-INA).

PoËet a sÌla soutÏûitel˘ TrûnÌ podÌl drûen˝ vytvo¯enou entitou je vcelku relativnÌm pojmem, kter˝ musÌ b˝t ohodnocen s tÌm, ûe je t¯eba br·t v ˙vahu existenci jin˝ch mocn˝ch soutÏûitel˘ na zkoumanÈm trhu. Komise tudÌû v rozhodnutÌ AXA-UAP ze dne 20. prosince 1996 vyj·d¯ila n·zor, Ñûe i kdyby nov· entita mÏla mÌt celkov˝ trûnÌ podÌl znaËnÏ vyööÌ oproti hlavnÌm konkurent˘m, tak neexistuje riziko dominantnÌho postavenÌ z d˘vodu p¯Ìtomnosti poËetn˝ch soutÏûitel˘, z nichû nÏkte¯Ì majÌ postavenÌ blÌzkÈ postavenÌ stran z˙ËastnÏn˝ch ve spojenÌ.ì. MÏlo by b˝t poznamen·no, ûe Komise nebere ve svÈ anal˝ze v ˙vahu kaptivnÌ pojiöùovny nebo finanËnÌ instituce, kterÈ prod·vajÌ produkty konkurujÌcÌ p¯Ìsluön˝m pojistn˝m produkt˘m (porovnej: RozhodnutÌ M. 1101, Hermes-Sampo-FGB, t˝kajÌcÌ se ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ ve Finsku; Komise nevzala ve svÈ anal˝ze v ˙vahu kaptivnÌ pojiöùovny a banky nabÌzejÌcÌ pojiötÏnÌ ˙vÏrovÈho rizika).

Otev¯enÌ danÈho trhu zahraniËnÌm pojistitel˘m V souladu s doktrÌnou, kterou Komise nastÌnila ve svÈm ozn·menÌ k horizont·lnÌm f˙zÌm, otev¯enÌ urËitÈho trhu zahraniËnÌ konkurenci je kritÈriem, podle nÏhoû Komise posuzuje trûnÌ podÌl drûen˝ novou entitou, protoûe zahraniËnÌ pojistitelÈ jako potencion·lnÌ soutÏûitelÈ musÌ b˝t br·ni v ˙vahu. V tomto ohledu je d˘leûitÈ, aby moûnost usazenÌ zahraniËnÌho pojistitele na trhu nebyla realizovateln· pouze teoreticky, ale takÈ v praxi. Komise ve svÈm rozhodnutÌ M. 2602 tedy usoudila, ûe nizozemsk˝ trh ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ neuk·zal û·dnÈ r˘stovÈ vyhlÌdky nebo dostateËnou ziskovost pro povzbuzenÌ zahraniËnÌch podnik˘, aby se tam usadily. Naopak, v jiû zmÌnÏnÈm rozhodnutÌ M. 1101, byl shled·n opak, tj., ûe ve Finsku existovala popt·vka po ˙vÏrovÈm pojiötÏnÌ ze strany velk˝ch podnik˘, kter· nemohla b˝t uspokojena mal˝mi mÌstnÌmi operatÈry, a kter· byla proto atraktivnÌ pro zahraniËnÌ pojistitele.

Rozmanitost a povaha distribuËnÌch sÌtÌ KromÏ potenci·lu nebo efektivnÌho poËtu soutÏûitel˘ na dan˝ch trzÌch Komise bere rozmanitost distribuËnÌch kan·l˘ jako faktor, kter˝ m˘ûe limitovat vliv na soutÏû v p¯ÌpadÏ v˝znamnÈho trûnÌho postavenÌ


107

drûenÈho jednÌm z ˙ËastnÌk˘. Komise tudÌû zmÌnila jako pozitivnÌ faktor Ñrozvoj p¯ÌmÈho pojiötÏnÌ a pojiötÏnÌ nabÌzenÈho v Belgii bankovnÌmi sÌtÏmiì (cf. RozhodnutÌ M. 1082 ñ AXA/UAP) a jako negativnÌ faktor skuteËnost, ûe maklÈ¯sk˝ obchod byl zak·z·n jako metoda distribuce v Lucembursku pro individu·lnÌ pojistnÈ produkty (cf. RozhodnutÌ M. 1090). Komise d·le analyzuje povahu sÌtÌ distribuujÌcÌch produkty zkoumanÈ entity a jejich vazby k nÌ. ZejmÈna skuteËnost, ûe tato entita distribuuje v˝znamnou Ë·st sv˝ch produkt˘ prost¯ednictvÌm maklÈ¯skÈho obchodu spÌöe neû dohlÌûen˝ch zprost¯edkovatel˘ (agenti, zamÏstnanci), je faktorem limitujÌcÌm jejÌ trûnÌ sÌlu. Proto Komise ve svÈm rozhodnutÌ ve vÏci AXA-UAP namÌtala s ohledem na profesnÌ pojiötÏnÌ odpovÏdnosti, ûe Ñstrany distribuujÌ produkty vÏtöinou p¯es maklÈ¯e, kte¯Ì jsou z·stupci pojiötÏn˝ch a nabÌzejÌ produkty r˘zn˝ch francouzsk˝ch nebo zahraniËnÌch pojistitel˘ì.

Povaha a kupnÌ sÌla z·kaznÌk˘ Jak je uvedeno v ozn·menÌ o horizont·lnÌch f˙zÌch, Komise bere rovnÏû v ˙vahu negociaËnÌ sÌlu pojiötÏn˝ch a upisovatel˘ pojiötÏnÌ v˘Ëi zkoumanÈmu pojiöùovacÌmu podniku. Tato negociaËnÌ sÌla je dalöÌm faktorem limitujÌcÌm trûnÌ sÌlu pojiöùovacÌch podnik˘, protoûe umoûÚuje upisovatel˘m Ñb˝t schopen kontaktovat bez vÏtöÌch potÌûÌ pojiöùovny umÌstÏnÈ mimo n·rodnÌ teritoriumì (porovnej: RozhodnutÌ M. 539 Allianz/ Elvis/Lloyd Adriatico). Proto v p¯ÌpadÏ f˙ze Sun Alliance a Royal Insurance Komise usoudila, ûe trûnÌ podÌl drûen˝ novou entitou ñ RSA ñ v hypoteËnÌm ˙vÏrovÈm pojiötÏnÌ a strojnÌm pojiötÏnÌ by nemÏl pravdÏpodobnÏ konstituovat dominantnÌ postavenÌ, neboù: ❑ i kdyû pojistnÈ bylo placeno jednotliv˝mi vyp˘jËovateli, pojistnÈ smlouvy na hypoteËnÌ ˙vÏrovÈ pojiötÏnÌ byly dojedn·v·ny bankami, kterÈ mÏly re·lnou negociaËnÌ sÌlu, ❑ podobnÈ je to pro pojistnÌky, kte¯Ì uzav¯eli strojnÌ pojiötÏnÌ a jsou spÌöe vÏtöÌmi podniky, a kte¯Ì navÌc sjedn·vajÌ pojiötÏnÌ p¯es specializovanÈ maklÈ¯e.

JinÈ faktory pro posouzenÌ spojenÌ v pojiöùovacÌm sektoru AËkoli v pojiöùovnictvÌ jsou nejËastÏjöÌ spojenÌ horizont·lnÌ povahy, tak nÏkdy majÌ vertik·lnÌ charakter. Komise posuzovala operaci Gerling-NCM zË·sti jako vertik·lnÌ koncentraci vzhledem k ˙zk˝m vazb·m mezi ËinnostÌ v oblasti ˙vÏrovÈho pojiötÏnÌ a factoringem. V tomto speci·lnÌm p¯ÌpadÏ Komise usoudila, ûe nov· skupina by p¯i absenci korektivnÌch opat¯enÌ zÌskala dominantnÌ postavenÌ na trhu factoringu s trûnÌm podÌlem mezi 30 a 40 %. SpoleËnosti provozujÌcÌ factoring soutÏûÌcÌ s NCM by nemÏly û·dnou jinou moûnost pojistit svÈ ˙vÏrovÈ riziko neû se obr·tit na Hermès, jedinÈho neintegrovanÈho soutÏûitele zb˝vajÌcÌho na trhu.

Anal˝za rozhodnutÌ vztahujÌcÌch se k vytvo¯enÌ joint ventures U vytvo¯enÌ joint ventures Komise nejen ovÏ¯uje, zda spoleËn· entita nem· nejen dominantnÌ postavenÌ na trhu, na nÏmû operuje, ale takÈ, zda operace nevedla ke koordinovanÈmu soutÏûnÌmu chov·nÌ Ñmate¯sk˝ch

108


spoleËnostÌì uvedenÈho joint venture. Komise zkoum·, zda tyto Ñmate¯skÈ spoleËnostiì pokraËujÌ ve svÈ Ëinnosti na tÈmûe trhu jako dan˝ joint venture, na trhu z nÏho vych·zejÌcÌm nahoru Ëi dol˘ nebo dokonce na p¯ÌbuznÈm trhu, kter˝ je na nÏj ˙zce napojen. P¯i souhlasu pak d·le posuzuje trûnÌ postavenÌ uskupenÌ vytvo¯enÈho mate¯sk˝mi podniky a joint venture na uvaûovan˝ch trzÌch. Komise proto vyj·d¯ila bez jakÈkoli jinÈ formy procesnÌho postupu n·zor, ûe vytvo¯enÌ joint venture zajistitelem a p¯Ìm˝mi pojistiteli cÌlenÈ na zajiötÏnÌ rizik cedovan˝ch p¯Ìm˝mi pojistiteli nebylo spojenÌ, protoûe p¯ÌmÌ pojistitelÈ nepojiöùovali û·dnÈ riziko cestou zajiötÏnÌ (porovnej: P¯Ìpad M. 949 ñ Medenic/URRPIMEC/ CRI/Munich Re). V jinÈm p¯ÌpadÏ ñ s ohledem na vytvo¯enÌ joint venture mezi Skandia, Storebrand a Pohjola za ˙Ëelem spoleËnÈho ¯ÌzenÌ jejich neûivotnÌho obchodu (pojiötÏnÌ) ñ Komise posoudila trûnÌ podÌl skupiny vytvo¯enÈ tÏmito podniky na trhu ûivotnÌho pojiötÏnÌ jako nedotËen˝ zformov·nÌm joint venture; Komise usoudila, ûe trhy ûivotnÌho a neûivotnÌho pojiötÏnÌ byly navz·jem blÌzkÈ, protoûe p¯Ìsluön˝mi produkty byli pojiöùov·ni titÌû klienti a tyto produkty byly öiroce distribuov·ny stejn˝mi zprost¯edkovateli.

DoktrÌna Komise ve vztahu k Ñakcesorick˝m omezenÌmì Formou sv˝ch rozhodnutÌ pokr˝vajÌcÌch spojenÌ v pojiöùovnictvÌ Komise uznala jako kompatibilnÌ se soutÏûnÌm pr·vem SpoleËenstvÌ urËit˝ poËet klauzulÌ (doloûek) akcesorick˝ch k tÏm, kterÈ se t˝kajÌ samotnÈho spojenÌ, a to i p¯es jejich restriktivnÌ ˙Ëinek na soutÏû. Jsou to v prvÈ ¯adÏ klauzule (doloûky) ñ nikoli specifickÈ pro pojiötÏnÌ ñ jejichû ˙Ëelem je pokr˝t efektivnÌ charakter transferu majetku v p¯ÌpadÏ f˙ze a akvizice (efektivnÌ povaha transferu Ëinnosti respektive p¯i vytvo¯enÌ joint venture). N·sledujÌcÌ bylo tudÌû schv·leno: ❑ klauzule, jÌû prodejce (Banesto group) souhlasil na obdobÌ pÏti let nepodniknout jakoukoli akci k nal·k·nÌ klient˘ z prodanÈ spoleËnosti (LUFE), ❑ klauzule, jÌû se prodejce (Skandia group) zav·zal Ñnelana¯itì management a Ëleny p¯edstavenstva prodanÈ spoleËnosti (NIG), ❑ klauzule, jÌû se zakl·dajÌcÌ ËlenovÈ joint venture (Skandia, Storebrand, Pohjola) zav·zali, ûe nebudou prod·vat pojistnÈ produkty neûivotnÌho pojiötÏnÌ, kterÈ stojÌ v konkurenci v˘Ëi tÏm, jeû prod·v· joint venture vytvo¯en˝ za tÌmto ˙Ëelem. Pak existujÌ klauzule, kterÈ jsou nezbytnÈ pro realizaci operace, jako nap¯Ìklad: ❑ klauzule, jÌû se kupujÌcÌ (Swiss Life group) zav·zal podporovat existujÌcÌ zajiöùovacÌ vazby mezi zÌskan˝mi spoleËnostmi a prod·vajÌcÌ zajiöùovnou (z·ruka pro obchod) a s v˝hradou, ûe tento z·vazek bude na omezenou dobu (mÈnÏ neû dva roky), ❑ klauzule, jÌû byl joint venture zav·z·n k retrocesi Ë·sti svÈho obchodu jednÈ ze sv˝ch Ñmatekì v˝mÏnou za know-how. V kaûdÈm p¯ÌpadÏ Komise zajiöùuje, aby byly tyto klauzule nejen nezbytnÈ pro dosaûenÌ hledanÈho cÌle, ale aby k nÏmu byly takÈ ˙mÏrnÈ. To je i d˘vod, proË Komise vÏtöinou akceptuje pouze klauzule s limitovanou dobou trv·nÌ.


109

3. KONTROLA VEÿEJN… INTERVENCE

KromÏ pojiöùovacÌch podnik˘ m˘ûe negativnÏ ovlivnit volnou hospod·¯skou soutÏû takÈ intervence ˙¯ad˘. V tomto smÏru jde o celou ¯adu prost¯edk˘ od finanËnÌ podpory (p¯ÌmÈ Ëi nep¯ÌmÈ) aû po udÏlov·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek. Tato kapitola se tudÌû zab˝v· kontrolou ve¯ejn˝ch smluv, aËkoli to nespad· pod politiku v oblasti hospod·¯skÈ soutÏûe, ale pod politiku t˝kajÌcÌ se liberalizace vnit¯nÌho obchodu SpoleËenstvÌ a dotvo¯enÌ jednotnÈho trhu.

3.1 Kontrola ve¯ejnÈ (st·tnÌ) podpory Na z·kladÏ Ël·nku 87 odst. 1 Smlouvy (d¯Ìve Ël·nku 92) st·tnÌ podpora, kter· Ñ naruöuje soutÏû up¯ednostÚov·nÌm urËit˝ch podnik˘ nebo v˝roby urËitÈho zboûÌì, je zak·z·na. Kontrola st·tnÌ podpory ze strany SpoleËenstvÌ je zaloûena na systÈmu povolenÌ ex ante. Jak˝koli n·vrh na p¯ijetÌ novÈho opat¯enÌ za ˙Ëelem podpory nebo k modifikaci existujÌcÌch opat¯enÌ musÌ b˝t tudÌû ozn·men Komisi p¯ed jeho definitivnÌm schv·lenÌm. Po tomto ozn·menÌ Komise rozhoduje, zda je navrhovan˝ projekt v souladu s pr·vem SpoleËenstvÌ a m˘ûe mÌt Ëi nemÌt uûitek z v˝jimky. Z toho logicky vypl˝v·, ûe jak·koli podpora poskytnut· bez ozn·menÌ Komisi a jÌ neschv·len· je pokl·d·na za protipr·vnÌ. Komise m˘ûe dodateËnÏ poûadovat jejÌ ˙hradu (refundov·nÌ), pokud ji povaûuje za rozpornou ve vztahu k pr·vu SpoleËenstvÌ. »ty¯i kritÈria umoûÚujÌ kvalifikovat ve¯ejnou st·tnÌ podporu jako protipr·vnÌ: ❑ zkoumanÈ opat¯enÌ musÌ b˝t financov·no st·tem; toto kritÈrium je posuzov·no v nejöiröÌm smyslu, neboù ESD potvrdil v p¯ÌpadÏ Ladbroke Racing Ltd and Commission (p¯Ìpad C-83/98 P.), ûe Ël·nek 87 odst. 1 Smlouvy pokr˝v· vöechny finanËnÌ prost¯edky, kterÈ m˘ûe ve¯ejn˝ sektor ˙ËinnÏ pouûÌt k podpo¯e podnik˘, ❑ zkoumanÈ opat¯enÌ musÌ d·le znamenat podporu v tom smyslu, ûe se jÌm udÏluje podnik˘m urËit· v˝hoda a ty z nÌ mohou mÌt prospÏch; aËkoli pr·vo SpoleËenstvÌ ani nedefinuje, ani necharakterizuje tento koncept, tak precedenËnÌ pr·vo ESD kvalifikuje jako podporu jakÈkoli p¯idÏlenÌ zdroj˘ nebo snÌûenÌ n·klad˘ bez ekvivalentnÌ Ë·stky ve formÏ odmÏny nebo dÌlËÌch pravideln˝ch plateb pokut, kterÈ stojÌ proti tomu, ❑ opat¯enÌ musÌ b˝t rovnÏû v˝bÏrovÈ a negativnÏ ovlivnit rovnost hospod·¯skÈ soutÏûe mezi osobou/osobami majÌcÌ z nÏho uûitek a jeho konkurentem/konkurenty; tato v˝bÏrov· charakteristika odliöuje st·tnÌ podporu od vöeobecn˝ch opat¯enÌ (sektor·lnÌch nebo zemÏpisn˝ch), kter· lze za¯adit pod hospod·¯skou politiku, ❑ koneËnÏ, aby st·tnÌ podporou byl poruöen Ël·nek 87 odst. 1 Smlouvy, tak je k tomu nezbytnÈ naruöenÌ hospod·¯skÈ soutÏûe a ovlivnÏnÌ obchodu mezi Ëlensk˝mi st·ty; toto kritÈrium je naplnÏno, pokud osoba majÌcÌ z toho uûitek vykon·v· Ëinnost zahrnujÌcÌ p¯eshraniËnÌ obchod a ˙Ëinek na hospod·¯skou soutÏû je znateln˝. Co se t˝k· pojiöùovnictvÌ, poslednÏ uvedenÈ kritÈrium lze povaûovat za bezv˝znamnÈ. PojiöùovacÌ Ëinnost m· uûitek z celkovÈ svobody obchodov·nÌ v r·mci jednotnÈho trhu a je podrobena poûadavk˘m na solvent-

110


nost, kterÈ ËinÌ vlastnÌ zdroje rozhodujÌcÌm prvkem v hospod·¯skÈ soutÏûi mezi podniky. Metoda kalkulace tÏchto poûadavk˘ navÌc znamen·, ûe st·tnÌ podpora nabÌzÌ zv˝öenou v˝hodu pro podnik z nÌ majÌcÌ uûitek ve srovn·nÌ s jejÌ nomin·lnÌ v˝öÌ (umoûnÌ mu to zejmÈna zv˝öit obrat pÏtkr·t aû desetkr·t oproti v˝öi podpory) a tak dokonce malÈ limity pomoci majÌ v˝znamn˝ efekt na podmÌnky soutÏûe.

Kategorie st·tnÌ pomoci p¯ipuötÏnÈ v˝jimkou z vöeobecnÈho pravidla Solid·rnÌ opat¯enÌ poskytujÌcÌ uûitek nejh˘¯e zasaûen˝m a obÏtem katastrof ÑPomoc majÌcÌ soci·lnÌ charakter poskytnut· individu·lnÌm spot¯ebitel˘m za p¯edpokladu, ûe takov· pomoc je poskytnuta bez diskriminace ve vztahu k p˘vodu dan˝ch produkt˘ì a Ñpomoc p¯i n·pravÏ ökod zp˘soben˝ch p¯ÌrodnÌ katastrofou nebo v˝jimeËn˝mi okolnostmiì jsou nicmÈnÏ pokl·d·ny za kompatibilnÌ se spoleËn˝m trhem. To je p¯Ìpad Francie a st·tnÌ z·ruky poskytnutÈ ÑCaisse centrale de rÈassuranceì pro pojiötÏnÌ p¯ÌrodnÌch katastrof a mimo¯·dn˝ch rizik (jadernÈ nehody, terorismus...).

V˝bÏrov· opat¯enÌ ekonomickÈ podpory PodobnÏ Ñpomoc k podpo¯e ekonomickÈho rozvoje oblastÌ, kde je abnorm·lnÏ nÌzk· ûivotnÌ ˙roveÚ nebo kde existuje z·vaûn· podzamÏstnanostì, Ñpomoc k urychlenÌ rozvoje urËit˝ch ekonomick˝ch aktivit [...], kdy takov· pomoc negativnÏ neovlivÚuje obchodnÌ podmÌnky v mÌ¯e, kter· je v protikladu spoleËn˝m z·jm˘mì, stejnÏ jako jinÈ typy pomoci, pravdÏpodobnÏ se net˝kajÌcÌ pojiötÏnÌ, mohou b˝t pokl·d·ny za p¯ÌpustnÈ. Proto Komise dala v roce 1995 zelenou It·lii, kter· poskytla za urËit˝ch podmÌnek daÚovÈ v˝hody podnik˘m zapojen˝m do Trieste Financial Services and Insurance Centre (tyto v˝hody se t˝kaly pouze operacÌ se zemÏmi v˝chodnÌ Evropy pro omezenou dobu trv·nÌ v rozsahu pÏti let a do v˝öe 3,5 mld. euro investic).

P¯Ìklady t˝kajÌcÌ se pojiöùovacÌho sektoru PovolenÌ V roce 1996 povolila Komise Francii rekapitalizaci spoleËnosti GAN do v˝öe 436 mil. euro jako urËitou protihodnotu k restrukturalizaËnÌmu pl·nu p¯edpokl·dajÌcÌmu zejmÈna snÌûenÌ vnit¯nÌho zadluûenÌ skupiny cestou cese majoritnÌho balÌku akciÌ v bankovnÌ skupinÏ CIC. Jelikoû nikdy se neda¯ilo tento pl·n uskuteËnit a situace GAN se zhoröovala, tak Francie v roce 1997 zÌskala povolenÌ poskytnout pomoc ve v˝öi cca 3,8 mld. euro ve formÏ rekapitalizace a z·ruk za z·vazky. Aby tak mohl GAN uËinit, zav·zal se splnit ¯adu velmi p¯Ìsn˝ch podmÌnek, mezi nÏû pat¯ilo snÌûenÌ zahraniËnÌch aktivit skupiny o polovinu a cese finanËnÌch podÌl˘ celkem ve v˝öi vÌce neû 360 mil. euro.

PoruöenÌ Komise prohl·sila dne 13. Ëervence 2002 finsk˝ fisk·lnÌ systÈm aplikovan˝ na kaptivnÌ pojiöùovny za protiz·konn˝; tÌmto systÈmem zÌsk·valy z˙ËastnÏnÈ spoleËnosti v˝hodu snÌûenÌm zdanÏnÌ spoleËnosti o deset procentnÌch bod˘. Komise zaujala stanovisko, ûe to nebylo vöeobecnÈ daÚovÈ opat¯enÌ, protoûe


111

i kdyû nebylo omezeno na urËitÈ ekonomickÈ sektory, tak v praxi z nÏho mÏly uûitek pouze skupiny spoleËnostÌ, jejichû velikost byla dostateËn· k tomu, aby byly schopny z¯Ìdit kaptivnÌ pojiöùovnu. Komise d·le zaujala n·zor, ûe aktivity uvnit¯ skupiny neospravedlÚujÌ preferenËnÌ daÚovÈ zach·zenÌ.

3.2 Kontrola ve¯ejnÈ soutÏûe p¯i nabÌdce pojiöùovacÌch sluûeb UdÏlov·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek v oblasti sluûeb je nynÌ na evropskÈ ˙rovni upraveno smÏrnicÌ 92/50/EHS. NicmÈnÏ tato smÏrnice by mÏla b˝t v kr·tkÈ dobÏ zaËlenÏna do jedinÈ smÏrnice spolu s podobn˝mi smÏrnicemi vztahujÌcÌmi se k udÏlov·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek a smluv o dod·vk·ch. N·sledujÌcÌ anal˝za tudÌû pokr˝v· ustanovenÌ tÈto budoucÌ smÏrnice.

Aplikace smÏrnice na ve¯ejnÈ pojistnÈ smlouvy ZatÌmco smÏrnice vymezuje nep¯Ìliö d˘leûit· pravidla ñ toËÌcÌ se kolem transparentnosti ñ urËitÈ specifickÈ sektory vËetnÏ pojiöùovnictvÌ jsou v p˘sobnosti na¯ÌzenÌ SpoleËenstvÌ o udÏlov·nÌ smluv o sluûb·ch. PojistnÈ smlouvy jsou tudÌû pod¯Ìzeny pravidl˘m o udÏlov·nÌ smluv o sluûb·ch: ❑ placen˝ch st·tem, mÌstnÌmi zastupitelstvy, ve¯ejnopr·vnÌmi subjekty nebo asociacemi vytvo¯en˝mi jednÌm nebo vÌce z tÏchto subjekt˘ nebo st·tnÌmi org·ny, stejnÏ jako smlouvy sjednanÈ soukrom˝mi osobami, ale dotovanÈ v Ë·stce p¯evyöujÌcÌ 50 % jednÌm nebo vÌce subjekty uveden˝mi v˝öe, ❑ u nichû roËnÌ pojistnÈ p¯esahuje 130†000 euro (pro smlouvy sjednanÈ ministerstvy nebo n·rodnÌmi st·tnÌmi org·ny) nebo 200† 000 euro (pro smlouvy sjednanÈ jin˝mi ve¯ejn˝mi org·ny). V praxi se smÏrnice tudÌû t˝k· docela znaËnÈho poËtu pojistn˝ch smluv sjednan˝ch ve¯ejn˝mi org·ny (obzvl·ötÏ smluv na pojiötÏnÌ flotil vozidel nebo administrativnÌch budov).

Otev¯enÌ soutÏûe a roËnÌ obnovov·nÌ smluv S ohledem na proceduru, kter· musÌ b˝t dodrûov·na p¯i udÏlov·nÌ smluv o sluûb·ch, smÏrnice poËÌt· s vöeobecn˝m principem doprov·zen˝m urËit˝mi derogacemi. Vöeobecn˝ princip znamen·, ûe ve¯ejnÈ org·ny, kterÈ si p¯ejÌ sjednat velkou pojistnou smlouvu (porovnej: limity byly zmÌnÏny v˝öe), to musÌ uËinit na b·zi (otev¯enÈho nebo omezenÈho) vyhl·öenÌ ve¯ejnÈ soutÏûe. Aplikace tohoto vöeobecnÈho principu na pojistnÈ smlouvy, kterÈ by mÏly b˝t roËnÏ obnovov·ny a kterÈ mohou podlÈhat dodatku v p¯ÌpadÏ zmÏny v pojiötÏn˝ch rizicÌch, by byla nadmÏrnÏ n·roËn· bez derogacÌ p¯edvÌdan˝ch touto smÏrnicÌ (pro vöechny sluûby): ❑ sjednanÈ pojistnÈ smlouvy, kterÈ jsou zaloûeny na vyhl·öenÌ ve¯ejnÈ soutÏûe, mohou b˝t obnoveny pro dvÏ dodateËn· obdobÌ v dÈlce jednoho roku, a to bez zve¯ejnÏnÌ novÈho pozv·nÌ do soutÏûe, jestliûe tato moûnost byla uvedena v p˘vodnÌm vyhl·öenÌ soutÏûe, ❑ pro rozöÌ¯enÈ ruËenÌ m˘ûe b˝t uzav¯en dodatek k pojistnÈ smlouvÏ sjednanÈ na z·kladÏ soutÏûnÌ procedury bez dalöÌ soutÏûe za p¯edpokladu, ûe za prvÈ odpovÌdajÌcÌ pojistnÈ nep¯evyöuje o polovinu pojistnÈ u p˘vodnÌ smlouvy a ûe dodatek nem˘ûe b˝t svÏ¯en jinÈmu pojistiteli neû hlavnÌ smlouva Ñbez velk˝ch potÌûÌ pro ˙¯ady, kterÈ jsou smluvnÌ stranouì.

112


Aù jde o jak˝koli p¯Ìpad, tak aplikace pravidel o ve¯ejn˝ch zak·zk·ch na pojistnÈ smlouvy z˘st·v· relativnÏ n·roËn·, protoûe smlouvy mohou b˝t vystaveny konkurenci kaûdÈ t¯i roky a v danÈm intervalu mohou b˝t pouze za urËit˝ch restriktivnÌch podmÌnek modifikov·ny.

Pr·vnÌ procedura pro udÏlov·nÌ smluv o ve¯ejn˝ch sluûb·ch Pokud jde o podrobnosti o pravidlech pro udÏlov·nÌ ve¯ejn˝ch zak·zek, je ˙ËelnÈ se podÌvat na text samotnÈ smÏrnice, neboù tato pravidla se aplikujÌ v prvÈ ¯adÏ na ve¯ejnÈ ˙¯ady uzavÌrajÌcÌ smlouvy a nikoli na pojistitele vstupujÌcÌ do soutÏûe. StandardnÌ z·konn· procedura zahrnuje n·sledujÌcÌ hlavnÌ etapy: ❑ zve¯ejnÏnÌ ozn·menÌ o smlouvÏ zaloûenÈ na standardnÌch formul·¯Ìch urËen˝ch KomisÌ, ❑ p¯ijetÌ nabÌdek nebo popt·vek k ˙Ëasti v pr˘bÏhu nejmÈnÏ 26 aû 52 dn˘ (z·leûÌ na p¯ijatÈ procedu¯e), ❑ v˝bÏr kandid·t˘ a p¯idÏlenÌ smlouvy na z·kladÏ cenovÈho kritÈria doplnÏnÈho tam, kde je to vhodnÈ, ekonomickou anal˝zou r˘zn˝ch nabÌdek ve svÏtle nabÌzen˝ch pojiötÏnÌ ñ ruËenÌ (spolu˙Ëast, v˝luky, limity plnÏnÌ...), ❑ kvalifikovanÈ informace od r˘zn˝ch kandid·t˘ a soutÏûitel˘. D·le je t¯eba uvÈst, ûe ve¯ejnÈ org·ny musÌ roËnÏ publikovat formou ve¯ejnÈho sdÏlenÌ celkovou Ë·stku p¯edpokl·danou pro pojistnÈ smlouvy, kterÈ popt·vajÌ v pr˘bÏhu p¯ÌötÌch dvan·cti mÏsÌc˘, kdyû je tato Ë·stka rovn· nebo p¯evyöuje 750 000 euro. Podle zkuöenostÌ lze tvrdit, ûe spojenÌ v pojiöùovnictvÌ zp˘sobila doposud m·lo soutÏûnÌch problÈm˘ na jednotnÈm trhu. To m˘ûe b˝t vysvÏtleno koncentracÌ v sektoru, kter· jeötÏ z˘st·v· nÌzk· p¯es vöechny podniknutÈ operace, a tudÌû znaËn· Ë·st tÏchto operacÌ je margin·lnÌho v˝znamu z hlediska soutÏûe na evropskÈ ˙rovni (6 operacÌ z 11 bylo p¯edmÏtem zjednoduöenÈ procedury od jejÌho p¯ijetÌ v Ëervenci 2000). VysvÏtlenÌ je rovnÏû v trzÌch individu·lnÌch pojistn˝ch produkt˘, aËkoli jsou v podstatÏ n·rodnÌ dimenze, tak jsou znaËnÏ konkurenËnÌ s velk˝m poËtem mal˝ch a velk˝ch pojistitel˘, rostoucÌ konkurencÌ ze strany nov˝ch aktÈr˘ (obzvl·ötÏ bank) a realativnÏ snadnou substitucÌ produkt˘ z pohledu nabÌdky (s v˝jimkou nicmÈnÏ urËit˝ch specifick˝ch rizik). Pokud jde o zajiöùovacÌ trh a pojistnÈ trhy velk˝ch rizik, nejsou pouze evropskÈ nebo mezin·rodnÌ dimenze, ale t˝kajÌ se klient˘, jejichû opce pro v˝bÏr a vyjedn·v·nÌ, s nebo bez pomoci maklÈ¯˘, se nedajÌ srovnat s fyzick˝mi osobami. NicmÈnÏ urËitÈ pojistnÈ trhy ñ ˙vÏrov˝, dopravnÌ, pr˘myslov˝ch velk˝ch rizik ñ jsou ve zv˝öenÈ mÌ¯e koncentrovanÈ a Komise se m˘ûe kvalifikovanÏ rozhodnout zablokovat spojenÌ uskuteËÚujÌcÌ se na jednom z tÏchto trh˘ (nebo je povolit s v˝hradou splnÏnÌ podstatn˝ch podmÌnek). Do souËasnÈ doby nebyl pojiöùovacÌ sektor poznamen·n û·dn˝m v˝znamn˝m naruöenÌm, jeû by ovlivnilo volnou hospod·¯skou soutÏû z d˘vodu protipr·vnÌch dohod nebo libovoln˝ch f˙zÌ a akvizic. D˘vodem pro tuto p¯Ìznivou situaci je urËitÏ blokov· v˝jimka, kter· d·v· jasn˝ a odpovÌdajÌcÌ r·mec pro kooperaci mezi pojiöùovacÌmi podniky; relativnÏ nÌzk· koncentrace v pojiöùovnictvÌ je d˘vodem, kter˝ br·nÌ vytvo¯enÌ takovÈho spektra trhu, na nÏmû by mÏl dominanci jeden nebo vÌce jednotliv˝ch podnik˘. Opatrnost je nicmÈnÏ nezbytn·. Na jednÈ stranÏ proto, ûe pojistitelÈ musÌ st·le spolupracovat, a to je vede k uzavÌr·nÌ nov˝ch dohod nebo vytv·¯enÌ nov˝ch pool˘, a tÌm se zv˝öÌ jejich vz·jemn· z·vislost a omezÌ


113

jejich obchodnÌ svobody. Na druhÈ stranÏ proto, ûe dominantnÌ pozice se zaËÌnajÌ objevovat na r˘zn˝ch zemÏpisn˝ch (p¯Ìkladem je italsk˝ trh ûivotnÌho pojiötÏnÌ) nebo technick˝ch trzÌch (evropsk˝ ˙vÏrov˝ trh). V tomto kontextu jsou ned·vnÈ reformy evropskÈ soutÏûnÌ politiky vÌt·ny, protoûe znamenajÌ vÏtöÌ angaûovanost mÌstnÌch ˙¯ad˘ p¯i dohledu nad dohodami a f˙zemi, a to p¯i uvolnÏnÌ administrativnÌho b¯emene pro podniky.

ResumÈ INSURANCE REGULATION IN EUROPEAN UNION This contribution is the second part of translation of the CEA publication written by Bertrand Labilloy titled Insurance Regulation in the European Union (New Opportunities for Insurers and Consumers). The second chapter is concerned with concentration and deregulation of the European insurance industry and with the issues of competition policy. Development of concentration in both life and non-life insurance is illustrated in this chapter. In the annex a project of the European Commission on Simplification of the Legislation in the Internal Market (SLIM) is described. The third chapter deals with the European policy in the area of competition, which constitutes an essential element to the policies of liberalisation and deregulation. Questions linked to the application of the relevant block exemption regulation are analyzed within this chapter. For the first part of translation see PojistnÈ rozpravy No. 20.

114


BÕL¡ KNIHA CEA O POJISTITELNOSTI ODPOVÃDNOSTI ZA äKODU NA éIVOTNÕM PROSTÿEDÕ Ing. V·clav Zik·n, Kooperativa pojiöùovna, a. s., Vienna Insurance Group ([email protected])

Od dubna 2004, kdy byla p¯ijata SmÏrnice o odpovÏdnosti za ökodu na ûivotnÌm prost¯edÌ a jejÌ n·pravÏ (ELD ñ Environmental Liability Directive) Ë. 2004/35/CE, evropskÈ pojiöùovnictvÌ se aktivnÏ ˙ËastnÌ transpoziËnÌho procesu smÏrnice do n·rodnÌ legislativy Ëlensk˝ch zemÌ EU. Z·kladnÌm principem smÏrnice i p¯ipravovanÈho z·kona v »eskÈ republice je: ÑzneËiöùovatel platÌì. Provozovatel, jehoû Ëinnost, kter· je vymezena z·konem, zp˘sobila ekologickou ökodu nebo bezprost¯ednÌ hrozbu takovÈ ökody, je za takovouto ökodu finanËnÏ odpovÏdn˝. Tato odpovÏdnost je objektivnÌ. CEA (ComitÈ EuropÈen des Assurances ñ Evropsk· federace n·rodnÌch asociacÌ pojistitel˘) p¯ivÌtala p¯ijetÌ tÈto smÏrnice. JejÌ gener·lnÌ ¯editelka prohl·sila, ûe v souËasnÈ dobÏ neexistuje vyvinut˝ trh pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu na ûivotnÌm prost¯edÌ. PojistnÈ odvÏtvÌ m˘ûe nabÌdnout pojiötÏnÌ jen Ë·sti toho, co vyûaduje smÏrnice (n·klad˘ na sanaci p˘dy a vodstva), p¯iËemû biodiversity damage ñ ekologickou ˙jmu je velice obtÌûnÈ spolehlivÏ vyËÌslit. V souËasnÈ dobÏ v EvropÏ existujÌ v r·mci obecnÈ odpovÏdnosti pojistnÈ produkty, kterÈ pokr˝vajÌ Ë·steËnÏ nÏkterÈ prvky smÏrnice, p¯iËemû se jedn· o pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ nastalÈ v d˘sledku nenad·lÈ, neoËek·vanÈ a nekontrolovatelnÈ havarijnÌ ud·losti, kde n·roky na n·hradu ökody jsou zaloûeny na obËanskÈm pr·vu. Jakmile bude zn·m koneËn˝ rozsah legislativy, umoûnÌ to pojiöùovnictvÌ zaËÌt s p¯Ìpravou odpovÌdajÌcÌch pojistn˝ch produkt˘. JednÌm z p¯edpoklad˘ pojistitelnosti rizik je pr·vnÌ jasnost, srozumitelnost, jednoznaËnost a ust·lenÈ pr·vnÌ prost¯edÌ. Jen za tohoto pr·vnÌho stavu budou pojistitelÈ p¯esnÏ vÏdÏt, za jak˝ch podmÌnek budou vyzv·ni, aby uhradili n·rok na n·hradu ökody a v jakÈ v˝öi. EvropskÈ pojiöùovny vyuûijÌ sv˝ch zkuöenostÌ a know how z dosavadnÌch pojiötÏnÌ odpovÏdnosti za ökodu na ûivotnÌm prost¯edÌ a vyvinou produkty vych·zejÌcÌ vst¯Ìc smÏrnici, vËetnÏ n·rok˘ na n·hradu ökody dle ve¯ejnÈho pr·va a kryjÌcÌ nov˝ typ ökody tzv. biodiversity damage, tj. na ûivotnÌm prost¯edÌ samotnÈm (ekologick· ˙jma), jakoû i n·klady na prevenci tÈto ökody a na jejÌ n·pravu. VyhodnocenÌ rizika a jeho kvantifikace v penÏûnÌch jednotk·ch je dalöÌm z p¯edpoklad˘ pojistitelnosti rizik, mezi dalöÌ pat¯Ì nahodilost, ochota jednoho, vÌce nebo û·dnÈho z pojistitel˘ na trhu nabÌzet danÈ pojiötÏnÌ jakoûto Ñkomodituì a dalöÌ kritÈria. Pouze ökodnÌ ud·losti, jeû jsou nahodilÈ a jejichû riziko lze kvantifikovat, mohou b˝t pojistitelnÈ. Pro pojistitelÈ je z·sadnÌ mÌt k dispozici ˙daje o tÏchto ud·lostech, o jejich v˝skytu, Ëetnosti, rozsahu a v·ûnosti, pro to aby mohli kalkulovat odpovÌdajÌcÌ pojistnÈ k pojiötÏnÌ tÏchto rizik. Nejz·vaûnÏjöÌmi pro pojiöùovny jsou nep¯edvÌdatelnÈ n·roky na n·hradu ökody vypl˝vajÌcÌ ze zmÏn legislativnÌho prost¯edÌ s retroaktivnÌmi ˙Ëinky nebo z v˝voje techniky a lidskÈho pozn·nÌ. Jestliûe se m· docÌlit pojistitelnosti podle poûadavk˘ smÏrnice, pojistitelÈ a jejich zajistitelÈ musÌ mÌt moû-


115

nost kontroly nad vznesen˝m n·rokem na n·hradu ekologickÈ ˙jmy, nad zp˘sobem jejÌ n·pravy a nad pr˘bÏhem n·klad˘ s n·pravou spojen˝ch. PochopitelnÏ kromÏ pojistitel˘ i dalöÌ p¯ÌpadnÌ poskytovatelÈ finanËnÌho zajiötÏnÌ musÌ b˝t zapojenÌ do rozhodovacÌho procesu nad pouûit˝mi metodami n·pravy ekologickÈ ˙jmy. SmÏrnice stanovÌ 3 druhy (stupnÏ) n·pravy ekologickÈ ˙jmy: prim·rnÌ (navr·cenÌ poökozen˝ch p¯ÌrodnÌch zdroj˘ nebo jejich zhoröenÈ funkce do z·kladnÌho stavu nebo smÏrem k tomuto stavu ñ baseline conditions), doplÚkovou a vyrovn·vacÌ. Z hlediska pojistitelnosti je vysoce problematick·, d· se ¯Ìci t.Ë. nepojistiteln·, vyrovn·vacÌ n·prava, protoûe jejÌ podstatou je vyrovnat p¯echodnÈ ztr·ty p¯ÌrodnÌch zdroj˘ a funkcÌ ËekajÌcÌch na obnovu. Toto vyrovn·nÌ je sloûeno z dalöÌch zlepöenÌ chr·nÏn˝ch p¯ÌrodnÌch stanoviöù a druh˘ nebo vody buÔ na poökozenÈ lokalitÏ nebo na n·hradnÌ lokalitÏ. ProblematiËnost pojistitelnosti je d·na skuteËnostÌ, ûe se jedn· o zlepöenÌ, jdoucÌ nad r·mec Ñbaseline conditionsì z rozhodnutÌ org·n˘ ve¯ejnÈ spr·vy (pojiöùovnictvÌ nem· prvotnÌ cÌl zlepöovat Ëi zhodnocovat stav vÏcÌ po nastalÈ pojistnÈ ud·losti, ale nahrazovat materi·lnÌ Ëi zdravotnÌ ökodu Ëi ztracen˝ uûitek). Vyrovn·vacÌ n·prava p¯edstavuje tudÌû nov˝ typ kompenzace, se kter˝m nejsou zkuöenosti a chybÌ spolehliv· statistick· data vöem z˙ËastnÏn˝m stran·m (ve¯ejn· spr·va, provozovatel, pojistitel). DalöÌm kritick˝m bodem jsou p¯eshraniËnÌ ekologickÈ ˙jmy, kde vyvst·v· ¯ada ot·zek nap¯.: ❑ jak˝ reûim odpovÏdnosti se pouûije pro nastalou ekologickou ˙jmu, ❑ jak˝ org·n bude pro ¯eöenÌ ˙jmy p¯Ìsluön˝, ❑ kter˝ org·n rozhodne o volbÏ p¯ÌsluönÈho druhu n·pravy ekologickÈ ˙jmy, ❑ jakÈ jsou normy v sousednÌ zemi, resp. Ñbaseline conditionsì pro poökozenÈ lokality. Znalost odpovÏdÌ na tyto ot·zky je d˘leûit· pro tvorbu pojistn˝ch produkt˘ urËen˝ch multi-n·rodnÌm spoleËnostem majÌcÌm z·vody rovnÏû v jin˝ch Ëlensk˝ch zemÌch EU. Pro »eskou republiku, kter· je na evropskÈm rozvodÌ, m· toto obzvl·ötnÌ v˝znam. P¯ed evropsk˝mi pojiöùovnami stojÌ tedy v˝zva a zvl·ötÏ ˙kol, jak v ˙zkÈ spolupr·ci s p¯Ìsluön˝mi org·ny ve¯ejnÈ spr·vy zajistit metody kvantifikace ökody na ûivotnÌm prost¯edÌ v penÏûnÌch jednotk·ch, jakoû i hled·nÌ zp˘sob˘ a technik, jak napravit ekologickou ˙jmu p¯i respektov·nÌ pravidla dosaûenÌ optim·lnÌho ˙Ëinku p¯i minimalizaci n·klad˘. D·le jde o to, z trhu Ñnicheì ñ v˝bÏrovÈho pro ˙zk˝ okruh z·jemc˘ o pojiötÏnÌ uËinit Ñmainstreamì ñ tradiËnÌ trh, kde vöichni provozovatelÈ bez rozdÌlu velikosti budou mÌt moûnost v˝bÏru pojistn˝ch produkt˘, kterÈ budou schopny uspokojit jejich individu·lnÌ pot¯eby a pro kterÈ si budou moci koupit pojistnou ochranu za ceny, kterÈ budou povaûovat za pro nÏ p¯ijatelnÈ. Za tÌm ˙Ëelem se pojistitelÈ musÌ nauËit kalkulovat pojistnÈ a to musÌ b˝t v takovÈm objemu, aby veökerÈ inkasovanÈ pojistnÈ od vöech pojistnÌk˘ bylo dostateËnÈ k v˝platÏ n·hrady ökody, jeû utrpÏli, ti ÑmÈnÏ öùastnÌì pojistnÌci a jeötÏ, aby zbylo na pokrytÌ n·klad˘ a zisk pojiöùovny. Proto kaûd˝ pojistitel si musÌ umÏt udÏlat re·ln˝ a spolehliv˝ odhad moûn˝ch v˝plat ökod v delöÌm ËasovÈm horizontu, musÌ b˝t schopen stanovit pravdÏpodobnost v˝skytu ökod a rovnÏû musÌ p¯edvÌdat rozsah a v·ûnost ökody v penÏûnÌm vyj·d¯enÌ. PojistitelÈ se musÌ nauËit novÈmu vyhodnocenÌ rizik z pohledu ekologickÈ ˙jmy. Upisovatel musÌ b˝t

116


schopen rozliöovat ekologickÈ riziko pro p¯ijetÌ rozhodnutÌ o jeho akceptaci do pojiötÏnÌ a stanovit za jak˝ch podmÌnek ho bude akceptovat. UpisovatelÈ budou poûadovat o pojiötovanÈm provozovateli ¯adu informacÌ, jako jsou nap¯.: povaha provoznÌ Ëinnosti, mnoûstvÌ a nebezpeËnost skladovan˝ch l·tek, charakter okolÌ z·vodu, moûnÈ zp˘soby ˙niku l·tek z provozu, historie dosavadnÌch ökod; d˘leûitÈ je i zhodnocenÌ souËasnÈho zneËiötÏnÌ lokality a okolÌ za ˙Ëelem moûnosti oddÏlenÌ starÈ ekologickÈ z·tÏûe a p¯Ìpadn˝ch nov˝ch ökod a zÌsk·nÌ znalosti Ñbaseline conditionsì. Proto ¯ÌzenÌ rizik (Risk Management) se dostane do pop¯edÌ z·jmu provozovatel˘, a to podstatnÏ vÌce neû u jin˝ch druh˘ pojiötÏnÌ. Experti pojiöùoven budou hodnotit vnÏjöÌ sign·ly, kter˝mi se zpravidla vyznaËuje kvalitnÏ ¯Ìzen˝ podnik, protoûe ten je z·rukou odpovÏdnÈho p¯Ìstupu k riziku. PojistitelÈ budou vyûadovat zvl·ötÏ tyto informace o: ❑ kvalitÏ systÈmu ¯ÌzenÌ rizik a kompetenci p¯Ìsluön˝ch osob, kterÈ za ¯ÌzenÌ rizika odpovÌdajÌ, ❑ souladu mezi vöemi p¯edpisy, normami a z·kony, ❑ historii hodnocenÌ rizik a pochopenÌ zvl·ötnostÌ ekologick˝ch rizik spoleËnÏ s pl·ny jejich minimalizace, ❑ zav·dÏnÌ systÈm˘ ¯ÌzenÌ (EMAS nebo ISO 1400), ❑ pravideln˝ch auditech rizik a p¯ijÌm·nÌ, jakoû i o plnÏnÌ n·pravn˝ch opat¯enÌ p¯i zjiötÏnÌ nedostatk˘, ❑ finanËnÌ stabilitÏ organizace, ponÏvadû podnik musÌ prosperovat, jinak je dosti pravdÏpodobnÏ, ûe by v nouzi mohl öet¯it na systÈmu ¯ÌzenÌ rizik a omezovat investice do ochrany a prevence p¯ed moûn˝mi ekologick˝mi ökodami, ❑ pravidelnÈm a soustavnÈm vzdÏl·v·nÌ zamÏstnanc˘, ❑ krizov˝ch pl·nech a postupech vËetnÏ urËenÌ podrobnÈ odpovÏdnosti konkrÈtnÌch osob, ❑ odpovÌdajÌcÌ ˙drûbÏ a testov·nÌ provoznÌch za¯ÌzenÌ v r·mci p¯edch·zenÌ moûnÈ ekologickÈ hav·rii. Nov˝ typ ökody a kompenzace n·klad˘ budou znamenat pro pojiöùovny i nalezenÌ nov˝ch postup˘ a ¯ÌzenÌ likvidace ökod vËetnÏ zÌsk·nÌ odbornÌk˘ (Claims Management). Bude zejmÈna t¯eba: ❑ vyvinout nejlepöÌ praktiky pro zpracov·nÌ pojistn˝ch ud·lostÌ ku prospÏchu ûivotnÌho prost¯edÌ, avöak s vylouËenÌm nadbyteËn˝ch n·klad˘, ❑ zjistit, jakÈ techniky existujÌ pro n·pravu ekologickÈ ˙jmy, jeû jsou nej˙ËinnÏjöÌ a n·kladovÏ optim·lnÌ, ❑ ve v˝öe zmÌnÏnÈ souvislosti zjistit cenu tÏchto technik, poËet organizacÌ, kterÈ je zvl·dajÌ a majÌ s nimi zkuöenosti, jsou tyto techniky bÏûnÏ dosaûitelnÈ, ❑ umoûnit pojiöùovn·m kontrolu nad n·rokov·nÌm ekologick˝ch ökod a hrazenÌm n·klad˘ n·pravy ekologickÈ ˙jmy, ❑ nalezenÌ ˙ËinnÈho pracovnÌho vztahu mezi pojiöùovnami a org·ny ve¯ejnÈ spr·vy p¯i likvidacÌ pojistn˝ch ud·lostÌ, ❑ nalÈzt ¯eöenÌ, jak naloûit s n·roky na n·hradu ökody, jestliûe rozsah ökody p¯evyöuje pojiötÏnÌm sjednan˝ limit. SmÏrnice umoûÚuje Ëlensk˝m zemÌm hledat n·stroje finanËnÌho zajiötÏnÌ pro p¯Ìpad platebnÌ neschopnosti provozovatel˘. Evropsk· komise m· do 30. dubna 2010 p¯edloûit zpr·vu o dostupnosti a podmÌnk·ch finanËnÌho zajiötÏnÌ, jakoû i o moûnostech provozovatel˘ zÌskat takovÈ finanËnÌ zajiötÏnÌ.


117

Vl·dnÌ n·vrh z·kona o p¯edch·zenÌ ekologickÈ ˙jmÏ a o jejÌ n·pravÏ a o zmÏnÏ nÏkter˝ch z·kon˘ obsahuje v p¯ÌsluönÈm paragrafu 14 odloûenÌ ˙Ëinnosti povinnÈho finanËnÌho zajiötÏnÌ do 1. ledna 2013, tj. aû po pl·novanÈm vyhodnocenÌ dostupnosti p¯ÌsluönÈho finanËnÌho zajiötÏnÌ Evropskou komisÌ. N·vrh tohoto z·kona je za¯azen na program (1. ËtenÌ) sch˘ze PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R, kter· se konala 16. ¯Ìjna 2007. P˘jde-li vöe hladce, lze oËek·vat, ûe z·kon se stane ˙Ëinn˝m pravdÏpodobnÏ v polovinÏ roku 2008. ProzÌravÌ provozovatelÈ a jejich risk manaûe¯i budou urËitÏ hledat moûnosti dobrovolnÈho pojiötÏnÌ co nejd¯Ìve, aby omezili p¯ÌpadnÈ finanËnÌ n·sledky ekologickÈ hav·rie na sv˘j podnik KoneËnÏ jejich odpovÏdnost za ekologickou ˙jmu a povinnost hrazenÌ n·klad˘ prevence ökody a n·pravy ekologickÈ ˙jmy nastane ihned s p¯ijetÌm z·kona. P¯edloûenÌ nabÌdky pojistn˝ch produkt˘, kterÈ budou kompatibilnÌ s poûadavky smÏrnice, bude trvat nÏjak˝ Ëas. S ohledem na konkurenci na trhu evropsk˝ch pojistitel˘, lze vöak oËek·vat, ûe pojistitelÈ v jednotliv˝ch evropsk˝ch zemÌch v ˙zkÈ spolupr·ci se zajistn˝m trhem se s touto v˝zvou vyrovnajÌ v z·vislosti na tom, v jakÈm rozsahu a pr·vnÌm r·mci budou p¯ÌsluönÈ org·ny ve¯ejnÈ spr·vy implementovat ustanovenÌ smÏrnice do n·rodnÌ legislativy. Autor se domnÌv·, ûe respektov·nÌ svobodnÈho trûnÌho rozhodov·nÌ, tj. bez zavedenÌ povinnÈho finanËnÌho zajiötÏnÌ, tomuto procesu jen prospÏje.

ResumÈ CEA WHITE PAPER ON INSURABILITY OF ENVIRONMENTAL LIABILITY Since 21 April 2004 when the Directive 2004/35/CE of the European Parliament and of the Council on environmental liability with regard to the prevention and remedying of environmental damage was adopted the European insurance industry has been participating actively in the transposition of the Directive into the laws, regulations and administrative provisions of the Member States. Principle Ñthe polluter paysì has also become the fundamental principle of the government bill on prevention and remedying of environmental damage (ÑEnvironmental Liability Actì), which is now under preparation in the Czech Republic. An operator whose activity (as defined by the law) has caused the environmental damage or the imminent threat of such damage is to be held financially liable. ComitÈ EuropÈen des Assurances (CEA) welcome the adoption of the Directive; Director General of the CEA declared that there is no established environmental liability insurance market providing products that match the scope of the agreement. The insurance sector can offer products for part of the scheme (clean-up of soil and water) but many risks, such as biodiversity damage, are difficult to evaluateì. The Directive provides for the Member States to adopt measures to encourage the development of financial security instruments in case of insolvency. The European Commission, before 30 April 2010 shall present a report on the availability of financial security and on possibilities of operators to take out such financial security. The government bill has been prepared for the 1th reading in the Chamber of Deputies of the Parliament of the Czech Republic which took place on 16 October 2007.

118


ZPR¡VA EVROPSK…HO PARLAMENTU O NAPL“OV¡NÕ Z¡VÃRŸ BÕL… KNIHY O POLITICE FINAN»NÕCH SLUéEB (2005ñ2010) Ing. Josef »Ìûek, »esk· asociace pojiöùoven ([email protected])

V prosinci roku 2005 byla Evropskou komisÌ p¯ijata a publikov·na t. zv. BÌl· kniha o politice finanËnÌch sluûeb (2005ñ2010). V tÈto BÌlÈ knize Komise formulovala hlavnÌ cÌle politiky finanËnÌch sluûeb pro uveden˝ch pÏt let, jimiû jsou: ❑ dynamick· konsolidace smÏ¯ujÌcÌ k integrovanÈmu, konkurenceschopnÈmu, otev¯enÈmu a ekonomicky efektivnÌmu finanËnÌmu trhu EU; ❑ odstranÏnÌ p¯etrv·vajÌcÌch hospod·¯sky v˝znamn˝ch p¯ek·ûek za ˙Ëelem poskytov·nÌ finanËnÌch sluûeb a volnÈho obÏhu kapit·lu v EU p¯i co nejniûöÌch n·kladech ñ s ˙Ëinn˝m stupnÏm obez¯etnostnÌho dohledu a ˙pravy obchodnÌho chov·nÌ, vedoucÌ k vysokÈ ˙rovni finanËnÌ stability, v˝hod·m pro spot¯ebitele a k jejich ochranÏ; ❑ prov·dÏnÌ, prosazov·nÌ a pr˘bÏûnÈ vyhodnocov·nÌ st·vajÌcÌch pr·vnÌch p¯edpis˘ a d˘slednÈ uplatÚov·nÌ dokonalejöÌ pr·vnÌ ˙pravy v budoucÌch iniciativ·ch; ❑ prohloubenÌ spolupr·ce v oblasti dohledu a konvergence v EU, zlepöov·nÌ vztah˘ s ostatnÌmi ˙ËastnÌky na svÏtov˝ch finanËnÌch trzÌch a celosvÏtovÈ posÌlenÌ evropskÈho vlivu v oblasti finanËnÌch sluûeb. V souËasnÈ dobÏ probÌh· hodnocenÌ v˝sledk˘, kter˝ch bylo p¯i realizaci cÌl˘ BÌlÈ knihy dosaûeno. Hospod·¯sk˝ a mÏnov˝ v˝bor EvropskÈho parlamentu (EP) p¯ipravil zpr·vu, kter· byla projedn·na v p¯Ìsluön˝ch v˝borech parlamentu a dne 11. Ëervence 2007 byla takÈ projedn·na na plen·rnÌm zased·nÌ EP. Na nÏm Evropsk˝ parlament povÏ¯il p¯edsedu, aby p¯edal usnesenÌ z tohoto jedn·nÌ RadÏ, Komisi, EvropskÈ centr·lnÌ bance, V˝boru evropsk˝ch regul·tor˘ cenn˝ch papÌr˘, EvropskÈmu v˝boru org·n˘ bankovnÌho dohledu a EvropskÈmu v˝boru org·n˘ dozoru nad pojiöùovnictvÌm a zamÏstnaneck˝m penzijnÌm pojiötÏnÌm. Zpravodajkou byla panÌ Ieke van den Burg (Nizozemsko, skupina soci·lnÌch demokrat˘ v EP). Zpr·va uv·dÌ, ûe AkËnÌ pl·n pro finanËnÌ sluûby p¯ispÏl k dosaûenÌ integrovanÈho a dob¯e fungujÌcÌho trhu, kter˝ m· vedoucÌ postavenÌ ve svÏtÏ v neposlednÌ ¯adÏ dÌky kvalitÏ a spolehlivosti regulace. NynÌ vyvst·v· ot·zka kdo z tohoto ˙spÏchu tÏûÌ. ZÌsk·vajÌ koneËnÌ uûivatelÈ stejnou mÏrou jako velcÌ mnohon·rodnÌ aktÈ¯i, kte¯Ì posilujÌ svoji mezin·rodnÌ pozici p¯i konsolidaci, jeû vede k dominantnÌmu postavenÌ na öpiËce finanËnÌch trh˘? Konsolidace na öpiËce trhu ñ se 30ñ40 hlavnÌmi p¯eshraniËnÌmi finanËnÌmi aktÈry je opravdu siln· a vyznaËuje se vysokou koncentracÌ v nÏkolika Ëlensk˝ch st·tech. Doölo k mnoha f˙zÌm a akvizicÌm a na vnitrost·tnÌch trzÌch v nov˝ch Ëlensk˝ch st·tech dominujÌ zahraniËnÌ subjekty. Hranice mezi odvÏtvÌmi se ËÌm d·l tÌm vÌce ztr·cejÌ, a to za p¯ispÏnÌ takov˝ch smÏrnic (jako nap¯. smÏrnice o trzÌch finanËnÌch n·stroj˘, jeû vedla k iniciativ·m obdobn˝m projektu Turquoise v oblasti alternativnÌch obchodnÌch platforem, smÏrnice o kapit·lov˝ch poûadavcÌch a projektu Solventnost II), poskytujÌcÌch moûnost slaÔov·nÌ bankovnÌch a pojiöùovacÌch ËinnostÌ prost¯ednictvÌm modernÌch systÈm˘ ¯ÌzenÌ rizik.


119

Vysok˝ stupeÚ konsolidace m˘ûe naruöit hospod·¯skou soutÏû a zp˘sobit naruöenÌ trhu. M˘ûe velk˝ podnik kÛtovan˝ na burze (kÛtovan˝ u jednÈ z vÏtöÌch burz, jeû je plnÏ zapojen· do tohoto konsolidaËnÌho procesu) p¯eûÌt bez ratingu jednÈ ze t¯Ì hlavnÌch ratingov˝ch agentur, bez sluûeb vrcholn˝ch investiËnÌch bank prov·zejÌcÌch hlavnÌ akvizice Ëi f˙ze nebo bez jednÈ ze Ëty¯ auditorsk˝ch firem p¯i svÈm finanËnÌm v˝kaznictvÌ? Co se stane za ÑËÌnskou zdÌì jako je u City of London nebo dalöÌ finanËnÌ centra? Existuje na vrcholnÈm trhu dostateËn· hospod·¯sk· soutÏû? To je prvnÌ ot·zka poloûen· v tÈto zpr·vÏ, kter· m· vÈst k n·vrh˘m hluböÌch studiÌ hospod·¯skÈho dopadu a odvÏtvovÈho öet¯enÌ gener·lnÌho ¯editelstvÌ pro hospod·¯skou soutÏû, pokud moûno ve spolupr·ci s p¯Ìsluön˝mi org·ny v USA a jinde ve svÏtÏ. DalöÌm v˝znamn˝m souËasn˝m fenomÈnem je rychl˝ vzestup alternativnÌho investiËnÌho podnik·nÌ, Ëasto usazenÈho v exotick˝ch mÌstech mimo EU. Zde rovnÏû vyvst·v· nÏkolik d˘leûit˝ch ot·zek: p¯in·öejÌ spoleËnosti soukrom˝ch kapit·lov˝ch fond˘ a investiËnÌch fond˘ û·doucÌ investice do inovacÌ, udrûitelnÈho r˘stu, vyööÌ kvality pracovnÌch mÌst a soci·lnÌ soudrûnosti nebo zp˘sobily v˝raznÏjöÌ p·kov˝ efekt a zadluûenÌ spoleËnostÌ, oslabenÌ jejich cenn˝ch papÌr˘ a vÌce sloûitosti a vz·jemnÈ prov·zanosti rizik spojen˝ch se sloûit˝mi finanËnÌmi produkty, jako jsou ˙vÏrovÈ rizikovÈ deriv·ty? Jsou zajiöùovacÌ techniky, jeû minimalizujÌ rizika individu·lnÌch investor˘, schopny rovnÏû rozloûit a minimalizovat riziko na makro˙rovni, nebo pouze vyvol·vajÌ davovÈ chov·nÌ? Komisa¯ McCreevy, jak se zd·, doposud podporoval tyto alternativnÌ investory jako subjekty zajiöùujÌcÌ likviditu a jako aktivisty akcion·¯˘. Jeho hlavnÌ z·jem je odstranit bariÈry pro soukromÈ investice a zabr·nit jak˝mkoli diskusÌm t˝kajÌcÌm se jejich regulace. Subjekty finanËnÌho dohledu, centr·lnÌ banky a Evropsk· centr·lnÌ banka si stejnÏ jako jejich protÏjöky v USA st·le vÌce uvÏdomujÌ finanËnÌ stabilitu a souvisejÌcÌ systÈmov· rizika. Bylo jiû zah·jeno nÏkolik öet¯enÌ zab˝vajÌcÌch se manipulov·nÌm s trhem a obchodov·nÌm zasvÏcen˝ch osob. ZvyöujÌcÌ se ˙roveÚ p·kovÈho efektu a mÌry zadluûenÌ, jimû jsou vystaveny spoleËnosti, rostoucÌ rizika pro banky a sloûitÏjöÌ struktura finanËnÌch technik urËen˝ch k rozdÏlenÌ a rozloûenÌ rizik (jako jsou ˙vÏrovÈ rizikovÈ deriv·ty) vyvolaly obavy a vedly k öet¯enÌ. Druhou stranou mince vyööÌ rozmanitosti a likvidity je vyööÌ vz·jemn· sv·zanost investic s riziky, kter· v p¯ÌpadÏ v˝raznÈho neplnÏnÌ povinnostÌ m˘ûe vÈst k neoËek·vanÈmu dominovÈmu efektu na finanËnÌm trhu v celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku. KromÏ nez·vislÈho öet¯enÌ a monitorov·nÌ regulovan˝ch Ë·stÌ systÈmu a zdokonalenÌ registrace a monitorov·nÌ neregulovan˝ch Ë·stÌ je nezbytnÈ zevrubnÈ obez¯etnostnÌ zhodnocenÌ systÈmov˝ch a provoznÌch rizik na makro˙rovni ve spolupr·ci se vöemi org·ny dohledu a v souËinnosti s politick˝mi Ëiniteli. DalöÌm tÈmatem zpr·vy je v˝raznÏ niûöÌ stupeÚ integrace maloobchodnÌch finanËnÌch trh˘. OdpovÏdÌ na p¯etrv·vajÌcÌ p¯evahu tradiËnÌch dom·cÌch finanËnÌch struktur v maloobchodÏ nem˘ûe b˝t prostÈ otev¯enÌ vnitrost·tnÌch trh˘ v˝raznÏjöÌm p¯ijÌm·nÌm zahraniËnÌch produkt˘ a zp˘sob˘ prodeje na z·kladÏ reûimu dohledu a reûimu ochrany spot¯ebitele v zemi p˘vodu. Tradice ochrany spot¯ebitele a dohledu nad podnikatelsk˝m chov·nÌm jsou silnÏ ovlivÚov·ny rozdÌln˝mi pr·vnÌmi a soci·lnÏ-ekonomick˝mi systÈmy a nemÏly by b˝t jednoduöe p¯etaveny do jedinÈ harmonizovanÈ formy, kter· bude urËena vöem bez rozdÌlu. Zpr·va vyz˝v· finanËnÌ pr˘mysl, aby vytvo¯il pilotnÌ projekty celoevropsk˝ch finanËnÌch produkt˘, jako

120


jsou d˘chody, hypotÈky Ëi specifickÈ pojistnÈ produkty a vyz˝v· Komisi, aby se pustila do vypracov·nÌ p¯ÌsluönÈho a proveditelnÈho r·mce regulace a dohledu z hlediska smluvnÌch pr·vnÌch p¯edpis˘, zdanÏnÌ, spot¯ebitelskÈho ˙vÏru a ochrany spot¯ebitele pro tyto produkty tak, aby byly p¯enositelnÈ a vz·jemnÏ uzn·vanÈ v r·mci EvropskÈ unie ñ s cÌlem posÌlit p¯ÌznivÈ podmÌnky pro p¯eshraniËnÌ pracovnÌ mobilitu na integrovanÈm jednotnÈm trhu. Zpr·va vÌt· vzr˘stajÌcÌ z·jem o mikro˙vÏry ze strany osob samostatnÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch a d¯Ìve neform·lnÌho sektoru jednotlivc˘, kte¯Ì hodlajÌ zaËÌt podnikat. Tento z·jem byl zaznamen·n teprve ned·vno a tradiËnÌmi poskytovateli ˙vÏr˘ byl p¯ijÌm·n neochotnÏ. Zpr·va nalÈhavÏ û·d· Komisi, aby vytvo¯ila akËnÌ pl·n pro mikrofinancov·nÌ za ˙Ëelem koordinace r˘zn˝ch politick˝ch opat¯enÌ a optim·lnÌho vyuûitÌ osvÏdËen˝ch postup˘ v EvropskÈ unii i mimo ni (aby byla basilejsk· pravidla p¯izp˘sobena portfoliu mikro˙vÏr˘ a aby byl stanoven strop pro Ëasto ne˙mÏrnÈ n·klady na malÈ p˘jËky). Zpr·va se rovnÏû dot˝k· udrûitelnÈho financov·nÌ oËek·vanÈ demografickÈ nerovnov·hy prost¯ednictvÌm d˘chodovÈho systÈmu. KromÏ prvnÌho pilÌ¯e p¯Ìjmov˝ch opat¯enÌ pro d˘chodce na principu pr˘bÏûnÈho financov·nÌ (pay as you go) m· v˝znamnÈ postavenÌ i druh˝ pilÌ¯ d˘chod˘ zamÏstnaneck˝ch. V˝znamnou v˝zvou je uËinit je p¯Ìstupn˝mi nikoliv jen pro malou skupinu vyvolen˝ch. Pr·vÏ systÈmy podle druhÈho pilÌ¯e zaloûenÈ na solidaritÏ by mÏly b˝t co nejvÌce rozvÌjeny a nemÏly by b˝t oslabov·ny a ohroûov·ny p¯edpisy nebo opat¯enÌmi, kterÈ vedou ke kvalitativnÏ slaböÌm systÈm˘m, jeû p¯en·öejÌ veöker· rizika investov·nÌ na individu·lnÌ ˙ËastnÌky. Pokud jde o obez¯etnostnÌ dohled, mÏla by smÏrnice o Ëinnostech institucÌ zamÏstnaneckÈho penzijnÌho pojiötÏnÌ a dohledu nad nimi (IORP) b˝t odliöena od celkovÈho pojetÌ projektu Solventnost II. DalöÌ ot·zkou, kterou se zpr·va zab˝v· je p¯Ìstup k z·kladnÌm sluûb·m. BankovnÌ ˙Ëet, dostupnost bankomat˘, platebnÌ karty nebo jinÈ bezpeËnÈ platebnÌ systÈmy, moûnost prov·dÏnÌ finanËnÌch transfer˘ za nÌzkÈ ceny, ukl·d·nÌ ˙spor nebo p˘jËky, to jsou z·kladnÌ pot¯eby, kterÈ by mÏly b˝t p¯ÌstupnÈ vöem obËan˘m. Avöak nenÌ tomu vöude tak. NÌzkÈ p¯Ìjmy, p¯edchozÌ z·znam o zadluûenosti, bydlenÌ ve ÑöpatnÈm sousedstvÌì nebo dokonce öpatnÈ jmÈno upÌr· mnoha evropsk˝m obËan˘m pr·vo na to, aby byli p¯ijati za bankovnÌ klienty, a vyluËuje je z moûnosti vyuûÌvat z·kladnÌ finanËnÌ sluûby. Komise by mÏla iniciovat studii v evropskÈm mÏ¯Ìtku, kter· zhodnotÌ dostupnost z·kladnÌch finanËnÌch sluûeb a posoudÌ, zda a jak dalece je û·doucÌ a proveditelnÈ prosadit povinnÈ z·kladnÌ sluûby u finanËnÌch institucÌ. Zpr·va se vÏnuje i ot·zk·m souvisejÌcÌm s posÌlenÌm finanËnÌ gramotnosti a zapojenÌm uûivatel˘ do procesu tvorby politik. V prost¯edÌ finanËnÌho trhu, kde se objevujÌ novÈ sloûitÈ produkty a existujÌ rafinovanÈ techniky marketingu a prodeje, nenÌ moûnÈ pouze konstatovat, ûe z·kaznÌci jsou na tom lÈpe, majÌ-li vÏtöÌ v˝bÏr. OdpovÏdnostÌ ve¯ejnÈho sektoru je kromÏ poûadavk˘ na transparentnost a vytv·¯enÌ ochrann˝ch r·mc˘ takÈ podpora finanËnÌch znalostÌ a vzdÏl·v·nÌ z·kaznÌk˘. Ned·vnÈ studie ukazujÌ neuspokojiv˝ stav a jednou z nejvÌce zneklidÚujÌcÌch skuteËnostÌ je horöÌ situace mezi mlad˝mi lidmi. Je z¯ejmÈ, ûe nezbytnÈ zdokonalov·nÌ finanËnÌch dovednostÌ a zvyöov·nÌ vzdÏl·v·nÌ ve finanËnÌ oblasti je moûnÈ prost¯ednictvÌm zvl·ötnÌch program˘ a internetov˝ch str·nek, avöak jako nedÌln· souË·st vzdÏl·v·nÌ na z·kladnÌch ökol·ch. NemÏlo by b˝t ch·p·no jako n·hraûka obez¯etnÈ ochrany a dohledu.


121

Na rozdÌl od znaËn˝ch moûnostÌ, jejichû prost¯ednictvÌm mohou poskytovatelÈ finanËnÌch sluûeb vstoupit do p¯Ìpravy pr·vnÌch p¯edpis˘ a tvorby politik na evropskÈ ˙rovni, zastoupenÌ z·kaznÌk˘ a takov˝ch uûivatel˘, jak˝mi jsou malÈ a st¯ednÌ podniky, v podstatÏ neexistuje. V roce 2004 vytvo¯ila Komise platformu FIN-USE, ve kterÈ 14 nez·visl˝ch expert˘ umoûÚuje, na individu·lnÌm z·kladÏ, p¯Ìstup k velkÈmu mnoûstvÌ dokument˘ o finanËnÌch trzÌch, se kter˝mi pracuje gener·lnÌ ¯editelstvÌ pro vnit¯nÌ trh. JejÌ pot¯ebnost a ˙Ëinnost bude vyhodnocena v letoönÌm roce. KromÏ toho bylo ustaveno v lÈtÏ 2006 akademickÈ fÛrum nazvanÈ Financial Services Consumer Group, kterÈ jako podskupina vytvo¯en· v r·mci dialogu gener·lnÌho ¯editelstvÌ pro ochranu zdravÌ a spot¯ebitele se spot¯ebiteli m· za cÌl upevnit vztahy s organizacemi spot¯ebitel˘. Zkuöenost v EvropskÈm parlamentu ukazuje, ûe p¯i lobov·nÌ ohlednÏ r˘zn˝ch dokument˘ v r·mci akËnÌho pl·nu pro finanËnÌ sluûby nebyl vklad spot¯ebitel˘ a koneËn˝ch uûivatel˘ tÈmÏ¯ zastoupen. Zpr·va doporuËuje Komisi, aby zv·ûila vyuûitÌ a financov·nÌ odbornÌk˘ ˙zce napojen˝ch na evropskÈ organizace spot¯ebitel˘ a uûivatel˘ v oblasti produkt˘ a sluûeb finanËnÌho trhu, jeû budou schopni b˝t ve spojenÌ se vöemi konzultaËnÌmi a regulativnÌmi Ëinnostmi v r·mci akËnÌho pl·nu pro finanËnÌ sluûby. V institucion·lnÌ oblasti zpr·va opÏt zd˘razÚuje linii, kterou prosazuje Hospod·¯sk˝ a mÏnov˝ v˝bor EvropskÈho parlamentu, kter· je zamÏ¯ena na zlepöenÌ regulace mimo jinÈ prost¯ednictvÌm hodnocenÌ dopadu a konzistentnÌm prov·dÏnÌm a vym·h·nÌm. Je potvrzeno schvalov·nÌ ve v˝borech (comitology agreement) a znovu je zd˘raznÏn poûadavek, aby byl Evropsk˝ parlament pozorovatelem ve v˝borech druhÈ ˙rovnÏ. ZnaËn· pozornost je ve zpr·vÏ vÏnov·na struktu¯e regulace a dohledu; souËasn˝ rozdroben˝ r·mec dohledu by nemusel b˝t schopen drûet krok s dynamikou finanËnÌch trh˘, zvl·ötÏ pokud jde o dohled nad sloûit˝mi nov˝mi produkty a jejich vz·jemn˝m p˘sobenÌm a ˙Ëinky na makro˙rovni. ZatÌmco souËasn˝ systÈm lze povaûovat za schopn˝ zajistit ˙Ëinn˝ v˝kon dohledu nad podnik·nÌm v kontextu vnitrost·tnÌch tradic a postup˘ dohledu na mÌstÏ, vyz˝v· zpr·va k vytvo¯enÌ dohledu zaloûenÈho na st·vajÌcÌch dom·cÌch struktur·ch a tradicÌch dohledu a vym·h·nÌ, jenû by d·le zahrnoval dob¯e vybavenou v˝konnou sloûku na evropskÈ ˙rovni s povÏ¯enÌm prov·dÏt obez¯etnostnÌ dohled nad systÈmov˝mi riziky velk˝ch p¯eshraniËnÌch a vÌceodvÏtvov˝ch finanËnÌch konglomer·t˘. Zpr·va vÌt· aktivitu spoleËnÈ pracovnÌ skupiny Rady EvropskÈ centr·lnÌ banky, jeû si vzala ponauËenÌ z krizovÈho cviËenÌ, konanÈho v dubnu 2006, a ustavenÌ podskupiny V˝boru pro finanËnÌ sluûby, jeû se m· zab˝vat problÈmy struktury dohledu z dlouhodobÈho hlediska. Je znovu p¯ipomÌn·n n·vrh EvropskÈho parlamentu na vytvo¯enÌ novÈ poradnÌ skupiny na nejvyööÌ ˙rovni sloûenÈ ze zkuöen˝ch odbornÌk˘ a zd˘raznÏn v˝znam interinstitucion·lnÌ monitorovacÌ skupiny (IIMG), kter· navrhne dalöÌ smÏr v˝voje Lamfalussyho procesu. Na podzim tohoto roku budou k dispozici r˘znÈ zpr·vy ke zhodnocenÌ situace a k vytvo¯enÌ z·kladu pro budoucÌ kroky, pokud jde o strukturu regulace a dohledu. DalöÌ pokrok a ˙spÏch akËnÌho pl·nu pro finanËnÌ sluûby vyûaduje spolehlivou kvalifikovanou a dob¯e vybavenou evropskou strukturu dohledu, jeû bude slouûit zhruba t¯iceti ñ Ëi vzhledem k dalöÌ konsolidaci moûn· dokonce mÈnÏ ñ velk˝m evropsk˝m aktÈr˘m a jeû m˘ûe rovnÏû posÌlit vnÏjöÌ vliv Evropy na celosvÏtov· pravidla a jejich vym·h·nÌ od aktÈr˘ p˘sobÌcÌch na evropsk˝ch trzÌch, avöak se sÌdlem mimo Evropskou unii.

122


ResumÈ REPORT OF EUROPEAN PARLIAMENT ON FINANCIAL SERVICES POLICY (2005ñ2010) ñ WHITE PAPER In December 2005 The European Commission adopted and published White Paper on Financial Services (2005 ñ 2010). In this paper main objectives of the Commissionís financial services policy over the next 5 years have been presented.At present an assesment of the result achieved is in progress. The Economic and Monetary Committee in the European Parliament (EP) prepared a report, which has been discussed in the relevant committees of EP and adopted at the plenary session of EP on 11 July 2007. The report states that the Financial Services Action Plan has contributed to delivering an integrated and well functioning European capital market that is taking the lead in the world not least because of the quality and solidity of its regulations. But the report also asks some questions: who is profiting from this success? Are end users profiting to the same extent as the large multinational players that strengthened their international position in a consolidation that led to pretty dominant positions in the top of the financial markets? The report also makes a reference to an important topical phenomenon, which is the rapid rise of the alternative investment business, often based in exotic places outside the EU. Do private equity firms and hedge funds bring the real economy the desired investments in innovation, in sustainable growth, in a higher quality of jobs and social cohesion? Other two important themes of the report are the much lower degree of integration in the retail financial markets and strengthening financial literacy and input of users in the policymaking process. In a financial environment of proliferation of new and complex products and clever sales and marketing techniques, it is not enough to simply state that consumers are better off with more choice ñ besides transparency requirements and protective frameworks, and also promotion of financial knowledge and education of consumers is a public responsibility.


123

»ESKOSLOVENSK› LETECK› POOL (pokus o rekonstrukci historie existence poolu)

JUDr. Petr Z·ruba, »esk· pojiöùovna a. s. ([email protected])

»asto se v souvislosti s nejr˘znÏjöÌmi pracovnÌmi ˙koly vracÌm do historie pojiöùovnictvÌ a hled·m dokumenty a informace vztahujÌcÌ se k ud·lostem d·vno minul˝m. Tak jsem takÈ p¯ed Ëasem objevil pomÏrnÏ ˙tlou sloûku obsahujÌcÌ informace a dokumenty o »eskoslovenskÈm leteckÈm poolu od jehoû zaloûenÌ vloni uplynulo 60 let. Leteck· tÈmatika je mi blÌzk· jiû nÏkolik desetiletÌ, a proto jsem se pustil do studia nejen objeven˝ch dokument˘, ale i publikovan˝ch nebo zn·m˝ch skuteËnostÌ o tÈto instituci. Hned na zaË·tku musÌm zklamat vöechny, kdo si myslÌ, ûe si nynÌ p¯eËtou ucelenou a dokumentaËnÏ podloûenou studii. Zprvu jsem s·m byl zklam·n, neboù se zd·lo, ûe »eskoslovensk˝ leteck˝ pool vlastnÏ ani ofici·lnÏ neexistoval a ûe informace a dokumenty, kterÈ jsem mÏl k dispozici, si nÏkdo vymyslel. P¯ibliûnÏ p¯ed dvaceti lety jsem se jako zamÏstnanec tehdejöÌho Z·vodu pro zahraniËnÌ pojiötÏnÌ a zajiötÏnÌ »eskÈ st·tnÌ pojiöùovny n·hodou srazil na chodbÏ s partou stÏhov·k˘ (jinak ovöem m˝ch koleg˘), kte¯Ì s velk˝m ˙silÌm plnili papÌrovÈ pytle listinami, öanony a dokumenty, kterÈ byly urËeny ke skartaci. VystÏhov·val se Ñzapomenut˝ì miniarchiv, neboù bylo pot¯eba Ñvybudovatì kancel·¯ pro dva aû t¯i pracovnÌky, kte¯Ì nemÏli kde sedÏt. Upoutala mÏ ˙tl· knÌûeËka, kter· obsahovala statut ItalskÈho konsorcia pro pojiötÏnÌ leteck˝ch rizik z roku 1936 a ¯ada nevyplnÏn˝ch vzorov˝ch italsk˝ch pojistek, z nichû mnohÈ se jednoznaËnÏ t˝kaly leteck˝ch rizik. Nebylo obtÌûnÈ kolegy p¯esvÏdËit, aby si na Ñchvilkuì oddychli a j· se mohl trochu detailnÏji podÌvat na zbytek spis˘ a dokument˘, kterÈ v mÌstnosti z˘staly. Bohuûel, p¯iöel jsem pozdÏ. V mÌstnosti uû z˘staly jen opravdu ûalostnÈ zbytky kdysi jistÏ bohatÈho archivu (jak se pozdÏji uk·zalo, jednalo se vskutku o zapomenutou Ë·st archivu b˝valÈ PrvnÌ ËeskÈ zajiöùovacÌ banky). P¯esto se mi v rychlosti poda¯ilo shrom·ûdit alespoÚ ˙tlou sloûku dokument˘ a listin, kterÈ jsem identifikoval jako ÑleteckÈì a zbytek nen·vratnÏ zmizel ve specializovanÈ sbÏrnÏ papÌru, kam se papÌr ke skartaci vozil. A teÔ, po dvaceti letech, jsem se koneËnÏ dostal k podrobnÈmu studiu toho, co jsem zachr·nil.

Publikace dÏjin pojiöùovnictvÌ v »R a SR zklamaly Uû z titulku tohoto Ël·nku je z¯ejmÈ, ûe nejvÏtöÌ Ë·st materi·l˘ se t˝kala »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu. S d˘vÏrou jsem se tedy obr·til na 3. dÌly publikacÌ ÑDejiny poisùovnÌctva v »esko-Slovensku v letech 1945ñ1992ì (v r. 1996 vydala Slovensk· poisùovÚa, a. s.) a ÑDÏjiny pojiöùovnictvÌ v »eskoslovensku v letech 1945ñ1992ì (v r. 1997 vydala »esk· pojiöùovna a. s.) a hledal z·kladnÌ informace. Bohuûel, marnÏ. O »eskoslovenskÈm leteckÈm poolu ani v jednÈ nebyla û·dn· p¯Ìm· informace. Ale p¯esto mi tato publikace, i kdyû nep¯Ìmo, nakonec alespoÚ potvrdila, ûe »eskoslovensk˝ leteck˝ pool skuteËnÏ existoval. Podle odkazu na literaturu jsem se dostal k PojistnÈmu obzoru z roku 1949, kde je pomÏrnÏ obs·hle rozebÌr·n tzv. Dvoulet˝ budovatelsk˝ pl·n ËeskoslovenskÈho pojiöùovnictvÌ.

124


V Ë·sti vÏnovanÈ zajiötÏnÌ se v˝slovnÏ uv·dÌ, ûe ÑZajiöùovacÌ sdruûenÌ jako ZajiöùovacÌ svaz pro risika pr˘myslov·, Svazy anorm·l˘, ZajiöùovacÌ spoleËenstvÌ, »eskoslovensk˝ leteck˝ pool, Kancel·¯ zajiöùovatel˘ cukru... budou pod¯Ìzena p¯Ìmo p¯edsednictvu PojiöùovacÌ rady jako autonomnÌ celek a bude rozhodnuto, zda jejich dalöÌ trv·nÌ jevÌ se v r·mci novÈ organizace pojiöùovnictvÌ a v r·mci nov˝ch pojiöùovacÌch z·sad û·doucÌ.ì Jak dnes bezpeËnÏ vÌme, nejevily se û·doucÌ a v pomÏrnÏ kr·tkÈ dobÏ vöechny zanikly, vËetnÏ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu.

Historick· rekonstrukce Fakt, ûe ve shora zmÌnÏn˝ch DÏjin·ch pojiöùovnictvÌ nenÌ o existenci »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu ani zmÌnka, mÏ p¯ivedl na myölenku pokusit se z dostupn˝ch informacÌ a torza dokument˘ vytvo¯it historickou rekonstrukci a Ë·steËnÏ tak zaplnit jedno z bÌl˝ch mÌst na mapÏ ËeskoslovenskÈho pojiöùovnictvÌ. Je vöeobecnÏ zn·m˝ fakt, ûe na ˙zemÌ b˝valÈho »eskoslovenska se jiû od konce 1. svÏtovÈ v·lky v˝znamn˝m zp˘sobem rozvÌjel leteck˝ pr˘mysl a byly zaloûeny prvnÌ leteckÈ spoleËnosti, zab˝vajÌcÌ se p¯epravou cestujÌcÌch a zboûÌ. Proto nenÌ p¯ekvapenÌm, ûe ruku v ruce s rozvojem leteckÈ dopravy se rozvÌjelo i pojiöùov·nÌ rizik spojen˝ch s leteckou p¯epravou. »eskoslovenskÈ aerolinie byly zaloûeny 6. ¯Ìjna 1923 a jiû 29. ¯Ìjna tÈhoû roku uskuteËnily historicky prvnÌ let na pravidelnÈ lince z Prahy do Bratislavy. Toho dne se na cestu vydal letoun Aero 14 (Brandenburg) s jednÌm cestujÌcÌm a n·kladem 760 gram˘ poöty. Let byl ˙spÏön˝.

V roce 1925 poprvÈ vznikla myölenka vytvo¯it leteck˝ pool u n·s V roce 1924 byla otev¯ena druh· pravideln· leteck· linka z Prahy p¯es Bratislavu do Koöic a z tohoto roku se n·m dochovaly prvÈ statistiky. SpoleËnost »SA provozovala 21 letadel, kter· nalÈtala 207 344 km, p¯i 649 letech p¯epravila 426 cestujÌcÌch a 2148 kg zboûÌ a poöty. Procento spolehlivosti dos·hlo na tu dobu jistÏ ˙ctyhodnÈ v˝öe ñ 84,5. Z nÏkter˝ch dokument˘ vypl˝v·, ûe pr·vÏ od roku 1924 mÏla tato spoleËnost i pot¯ebnÈ pojiötÏnÌ (leteckÈho kaska a odpovÏdnosti). Nedochovala se û·dn· konkrÈtnÌ pojistka a ani s urËitostÌ nevÌme, kter· pojiöùovna »SA v tÈ dobÏ pojiöùovala. Je vöak jistÈ, ûe to byla pojiöùovna Ëesk· a m˘ûeme se domnÌvat, ûe pr·vÏ tento fakt dal v roce 1925 poprvÈ vzniknout myölence vytvo¯it »eskoslovensk˝ leteck˝ pool. Ten vöak nakonec zaloûen nebyl, a to pro ˙dajn˝ mal˝ z·jem pojiöùoven o pojiöùov·nÌ leteck˝ch rizik. V »eskoslovensku se p¯ed 2. svÏtovou v·lkou myölenka na ustavenÌ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu objevuje znovu aû v roce 1935, kdy byla vytvo¯ena tzv. st·l· leteck· komise, kter· jiû o rok pozdÏji vypracovala prvnÌ n·vrh poolovÈ dohody. P¯Ìpravn˝ch pracÌ se ˙Ëastnili z·stupci p¯ibliûnÏ 25 pojiöùoven z celÈho ˙zemÌ »eskoslovenska, ale k˝ûenÈho ustavenÌ leteckÈho poolu se opÏt nedoËkali, neboù p¯iöla svÏtov· v·lka a vöichni mÏli trochu jinÈ starosti i moûnosti. Kr·tce po skonËenÌ 2. svÏtovÈ v·lky byla obnovena Ëinnost st·lÈ leteckÈ komise a poË·tkem roku 1946 byl p¯ipraven nov˝ text poolovÈ dohody. N·vrh byl rozesl·n pojiöùovn·m, kterÈ o ˙Ëast v leteckÈm poolu projevily z·jem a byly vyzv·ny k p¯ipomÌnk·m a ˙Ëasti na ustavujÌcÌ valnÈ hromadÏ.


125

1. kvÏten 1946 = zaloûenÌ poolu UstavujÌcÌ valn· hromada »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu se uskuteËnila 25. dubna 1946 v 10 hodin dopoledne v zasedacÌ sÌni Slavie, vz·jemnÏ pojiöùovacÌ banky na HavlÌËkovÏ n·mÏstÌ 25 v Praze. UstavujÌcÌ valnÈ hromady se z 35 pozvan˝ch pojiöùoven z˙Ëastnilo 23, a to z »ech, Moravy i Slovenska. Vöechny z˙ËastnÏnÈ pojiöùovny (mezi nimiû byla i PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka) po drobn˝ch ˙prav·ch poolovou dohodu schv·lily a jako datum ˙Ëinnosti, tedy ofici·lnÌ datum zaloûenÌ poolu, stanovily 1. kvÏten 1946. V historicky prvnÌch volb·ch vedenÌ poolu byla za p¯edsedajÌcÌ pojiöùovnu zvolena po¯·dajÌcÌ Slavia, mÌstop¯edsedajÌcÌmi pojiöùovny Karpatia a Praûsk· mÏstsk· ûivotnÌ. DalöÌmi Ëleny vedenÌ se staly pojiöùovny »echoslavia, HasiËsk· vz·jemn·, 1. Ëesk· vz·jemn· a Moldavia Generali. N·hradnÌky se staly pojiöùovny Tatra a Lidov· ûivotnÌ. Za revizory ˙Ët˘ byly zvoleny pojiöùovny Riunione Adriatica a Rolnick·. ⁄¯adovnou (v dneönÌm smyslu Kancel·¯Ì) byla zvolena PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka. P¯edmÏtem poolovÈ dohody bylo pojiöùov·nÌ leteck˝ch rizik a s letectvÌm souvisejÌcÌch rizik ve t¯ech z·kladnÌch kategoriÌch (˙razovÈ pojiötÏnÌ, pojiötÏnÌ odpovÏdnosti a pojiötÏnÌ leteckÈho kaska). Poolovou dohodu nakonec podepsalo 29 pojiöùoven (vËetnÏ PrvnÌ ËeskÈ zajiöùovacÌ banky), jednotlivÈ podÌly na kapacitÏ poolu byly pomÏrnÏ nÌzkÈ (v rozmezÌ ñ zaokrouhlenÏ ñ od 0,3 % do 3,8 %). NejvyööÌ podÌl mÏla PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka (5 %). Pool fungoval jako zajiöùovacÌ s tÌm, ûe ËlenskÈ pojiöùovny leteck· rizika samostatnÏ pojiöùovaly (avöak vûdy za Ñpoolov˝chì jednotn˝ch podmÌnek a sazeb) a 100 % rizika p¯ed·valy do zajiötÏnÌ do poolu, kde se o rizika dÏlily dohodnut˝m podÌlem. ZajÌmav˝m faktem a d˘kazem toho, jak byla poolov· dohoda dob¯e propracovan·, bylo ustanovenÌ, kterÈ p¯ikazovalo i vöem p¯Ìpadn˝m soupojistitel˘m ñ Ëlen˘m poolu ñ aby do poolu cedovali 100% soupojiöùovacÌho podÌlu. Pojiöùovna, kter· riziko pojiöùovala (soupojiöùovala), zÌsk·vala od poolu zajiöùovacÌ provizi, kter· se pohybovala od 7,5 % (leteckÈ kasko) do 20 % (odpovÏdnost).

PoË·tek Ëinnosti poolu Z·kladnÌmi org·ny »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu byly valn· hromada, v˝bor poolu (6 Ëlen˘), p¯edsedajÌcÌ pojiöùovna a Poolov· Kancel·¯ (⁄¯adovna poolu). ZajÌmav˝m ustanovenÌm poolovÈ dohody byla ustanovenÌ o pokut·ch za poruöenÌ z·vazk˘ vypl˝vajÌcÌch z poolovÈ dohody, kter· byla stanovena v minim·lnÌ v˝öi 1000 KË. Kaûd˝ Ëlen poolu mohl poolovou dohodu poprvÈ vypovÏdÏt aû k 1. kvÏtnu 1949. Historick˝ v˝voj v »eskoslovensku vöak nakonec zp˘sobil, ûe naprost· vÏtöina Ëlen˘ musela nucenÏ ËlenstvÌ ukonËit jiû k 31. prosinci 1946 s ohledem na zn·rodnÏnÌ soukrom˝ch pojiöùoven, kterÈ bylo vyhl·öeno dekretem prezidenta republiky Ë. 103/1945 Sb. jiû 24. ¯Ìjna 1945, a n·vaznÏ s ohledem na prov·dÏcÌ vl·dnÌ na¯ÌzenÌ Ë. 215 Sb. ze dne 30. ¯Ìjna 1946. Od 1. ledna 1947 mÏl proto »eskoslovensk˝ leteck˝ pool jen pÏt Ëlen˘, z toho Ëty¯i pojiöùovny ñ n·rodnÌ podniky (Slavia a Praûsk· se sÌdlem v Praze, PrvnÌ Ëeskoslovensk· se sÌdlem v BrnÏ a Slovan se sÌdlem v BratislavÏ) a jednu zajiöùovnu (PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka se sÌdlem v Praze). Pokud se pokusÌme p¯edstavit si atmosfÈru tÈ doby a z·roveÚ p¯ipustÌme, ûe pojistitelÈ se snaûili vûdy jednat maxim·lnÏ profesion·lnÏ, je jistÏ obdivuhodnÈ, ûe v dobÏ, kdy byl »eskoslovensk˝ leteck˝ pool

126


zaloûen, jiû bylo prakticky jasnÈ, ûe nebude mÌt dlouhÈho trv·nÌ. MnozÌ ËlenovÈ poolu v dobÏ, kdy podepisovali poolovou dohodu, si jiû pomalu balili kuf¯Ìky a vyklÌzeli pracovnÌ stoly. To byl moûn· i d˘vod, proË se 12 pozvan˝ch pojiöùoven v˘bec nedostavilo na ustavujÌcÌ valnou hromadu p¯esto, ûe o ËlenstvÌ v poolu mÏly p˘vodnÏ z·jem. Na druhÈ stranÏ poolovou dohodu nakonec podepsalo i 6 pojiöùoven, kterÈ na ustavujÌcÌ valnou hromadu pozv·nÌ nedostalo. R·d bych spekuloval v tom smyslu, ûe zcela objektivnÏ nevÏ¯ily, ûe k zaloûenÌ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu dojde a kdyû se to nakonec stalo, chtÏly b˝t Ñu tohoì. Za zmÌnku stojÌ zcela neobvykl˝ postoj pojiöùovny Dunaj-Concordia, kter· dlouhodobÏ o ustavenÌ poolu st·la, pozv·nku na ustavujÌcÌ valnou hromadu dostala, ale nez˙Ëastnila se a ani dodateËnÏ nevyuûila moûnost poolovou dohodu podepsat a st·t se ¯·dn˝m Ëlenem poolu. P¯esto nedlouho po zah·jenÌ Ëinnosti poolu poû·dala o moûnost »eskoslovensk˝ leteck˝ pool vyuûÌvat jako zajistitele. P¯Ìsluön· komise û·dosti dne 20. srpna 1946 vyhovÏla. V rozhodnutÌ sice stanovila pomÏrnÏ p¯ÌsnÈ podmÌnky, ale z·roveÚ z nÏho cÌtÌme i trochu smutn˝ v˝hled do budoucnosti. PosuÔte sami: ÑK dotazu pojiöùovny Dunaj-Concordia bylo v komisi »LP dne 20. srpna t. r. konstatov·no, ûe aË nejde o Ëlena poolu, m˘ûe pool od tÈto pojiöùovny p¯ijÌmati pojiötÏnÌ leteck˝ch risik, avöak jen takov˝ch, kter· se û·dn˝m zp˘sobem neodchylujÌ od poolov˝ch podmÌnek a sazeb, p¯iËemû se vöak pojiöùovna Dunaj-Concordia musÌ zav·zati, ûe z kaûdÈho pojiötÏnÌ, kterÈ do poolu vnese, podrûÌ urËitou Ë·st na vlastnÌ vrub. V˝öi tÈto Ë·stky, kter· m· Ëiniti nejmÈnÏ 10 %, sjedn· s nÌ poolov· Kancel·¯. Toto svÈ rozhodnutÌ zd˘vodÚuje V˝bor poolu skuteËnostÌ, ûe je moûno poËÌtati, ûe toto v˝jimeËnÈ opat¯enÌ nepotrv· dlouho, vzhledem k nast·vajÌcÌ fusi pojiöùoven, jakoû i pomÏrnÏ ¯ÌdkÈmu v˝skytu leteck˝ch rizik u tÈto pojiöùovny.ì Lze bez nads·zky ¯Ìci, ûe »eskoslovensk˝ leteck˝ pool v podobÏ, jak si jej vysnili naöi pojiöùov·ËtÌ dÏdeËkovÈ a babiËky, fungoval pouze osm mÏsÌc˘, a to od 1. kvÏtna do 31. prosince 1946. P¯esto za tuto dobu pool jako celek zaznamenal kladn˝ hospod·¯sk˝ v˝sledek. Podle prvnÌ zpr·vy o obchodnÌ Ëinnosti poolu za rok 1946 (uve¯ejnÏnÈ dne 3. 7. 1947) pool inkasoval 3 418 369,60 KË na pojistnÈm, vyplatil 202 639 KË na ökod·ch a 281 142 KË z˘stalo jako rezerva na dosud nevyplacenÈ ökody. Tato ËÌsla se samoz¯ejmÏ d·le vyvÌjela a podle druhÈ zpr·vy o obchodnÌ Ëinnosti poolu za rok 1946 (uve¯ejnÏnÈ dne 23. 2. 1948) byla v˝öe pojistnÈho 2 793 131,60 KË, ökody vyplacenÈ 203 453 KË, rezerva na nevyplacenÈ ökody 864 950 KË, coû znamenalo ökodnÌ pr˘bÏh ve v˝öi nÏco m·lo p¯es 38 % a i p¯es vyplacenou provizi Ëlen˘m pool st·le vykazoval kladn˝ v˝sledek ve v˝öi tÈmÏ¯ 48 %. NepochybnÏ by i dnes mnozÌ z·vidÏli...

⁄pravy v poolovÈ dohodÏ S ohledem na rozs·hlÈ zmÏny v organizaci pojiöùovnictvÌ v† »eskoslovensku od 1. ledna 1947 muselo p¯irozenÏ dojÌt i k z·sadnÌm ˙prav·m v poolovÈ dohodÏ a takÈ k ˙pravÏ zajiöùovacÌch vztah˘. Jiû jsem se takÈ zmÌnil o tom nejpodstatnÏjöÌm ñ radik·lnÌm ˙bytku Ëlen˘. Z p˘vodnÌch 29 Ëlen˘ Ñp¯eûiloì vstup do roku 1947 jen 5. DomnÌv·m se vöak, ûe vöichni jiû v tÈ dobÏ vÏdÏli, ûe »eskoslovenskÈmu leteckÈmu poolu nezb˝v· mnoho let ûivota. ZatÌmco politickÈ dÏnÌ nÏkdy nebralo ohled na pr·vnÌ p¯edpisy a obsah smluv, zbylÌ ËlenovÈ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu se rozhodli, ûe dodrûÌ znÏnÌ poolovÈ dohody i pravidla fungov·nÌ poolu. Bylo tu


127

vöak nÏkolik Ñdrobn˝chì problÈm˘ ñ kromÏ p¯edsedajÌcÌ pojiöùovny a PoolovÈ Kancel·¯e neexistoval v˝bor ani kontrolnÌ org·ny, takûe nemÏlo smysl svol·vat ¯·dnou valnou hromadu. Poolov· Kancel·¯ se proto rozhodla svolat mimo¯·dnou valnou hromadu a z·roveÚ p¯ipravit n·vrhy nov˝ch poolov˝ch dokument˘. MezitÌm takÈ pokraËovaly pomÏrnÏ intenzivnÌ rozhovory mezi vöemi Ëleny o budoucnosti poolu a moûnÈm ¯eöenÌ patovÈ situace, kterou tuöili. P¯Ìprava nov˝ch dokument˘ a vz·jemnÈ rozhovory Ëlen˘ trvaly dÈle neû p˘l roku. Teprve 3. Ëervence 1947 podala p¯edsedajÌcÌ pojiöùovna (Slavia) n·vrh na svol·nÌ mimo¯·dnÈ valnÈ hromady, kter· se nakonec uskuteËnila jiû 25. Ëervence v BratislavÏ (organizacÌ mimo¯·dnÈ valnÈ hromady byla povÏ¯ena pojiöùovna Slovan). »eskoslovensk˝ leteck˝ pool do tÈ doby fungoval Ñpostaruì, pouze formul·¯e b˝val˝ch Ëlensk˝ch pojiöùoven byly opat¯eny razÌtky pojiöùoven, kterÈ je p¯evzaly. Mimo¯·dnÈ valnÈ hromady se z˙Ëastnilo celkem 12 p¯edstavitel˘ vöech pÏti Ëlen˘ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu. Nejd˘leûitÏjöÌmi body programu byly pochopitelnÏ nov· poolov· dohoda a nov· dohoda o zajiötÏnÌ v r·mci poolu. Oba dokumenty byly nakonec schv·leny s tÌm, ûe dohoda o zajiötÏnÌ bude znovu revidov·na poË·tkem roku 1948 potÈ, co budou zn·my obchodnÌ v˝sledky poolu za rok 1947. Nov· poolov· dohoda zmÏnila, s ohledem na poËet Ëlen˘, poËty a strukturu vedenÌ poolu. Kaûd˝ Ëlen byl nynÌ zastoupen v p¯edsednictvu (statut·rnÌm z·stupcem) a ve v˝konnÈm v˝boru. Za nejv˝znamnÏjöÌ zmÏnu dohody o zajiötÏnÌ lze bezesporu povaûovat obrovsk˝ n·r˘st podÌlu PrvnÌ ËeskÈ zajiöùovacÌ banky (z p˘vodnÌch 5 % na nov˝ch 80 %). PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka tak p¯evzala prakticky cel˝ podÌl vöech b˝val˝ch Ëlen˘ poolu a dostala souhlas se zajiötÏnÌm Ë·sti rizika v zahraniËÌ. Mohla tak vyuûÌt mimo¯·dnÏ dobr˝ch kontakt˘ i dobrÈ povÏsti a z·roveÚ stoupl i jejÌ v˝znam v r·mci ËlenstvÌ v Mezin·rodnÌ organizaci leteck˝ch pojistitel˘ (IUAI). Podle rozhodnutÌ mimo¯·dnÈ valnÈ hromady mÏla PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka Ëleny nap¯ÌötÏ co nejpodrobnÏji a pravidelnÏ informovat o aktu·lnÌm dÏnÌ na mezin·rodnÌm leteckÈm pojiöùovacÌm a zajiöùovacÌm trhu. Bylo paradoxem, ûe k tomu vlastnÏ uû nikdy nedoölo. »eskoslovensk˝ leteck˝ pool dokonËil obchodnÌ rok 1947 sice v novÈm sloûenÌ a struktu¯e, ale po velmi tÏûkÈm obdobÌ. Pokud si uvÏdomÌme ten pravdÏpodobn˝ zmatek, kter˝ vl·dl ve vöech b˝val˝ch i souËasn˝ch Ëlensk˝ch pojiöùovn·ch, je aû s podivem, ûe Ëinnost poolu nejen pokraËovala, ale snaûila se i rozvÌjet (viz obsah a z·vÏry mimo¯·dnÈ valnÈ hromady). Je velmi pravdÏpodobnÈ, ûe koneËnÈ obchodnÌ v˝sledky poolu za rok 1947 doznaly v dalöÌch mÏsÌcÌch jeötÏ nÏjak˝ch zmÏn, ale to uû se pravdÏpodobnÏ nikdy nedozvÌme. P¯edbÏûnÈ obchodnÌ v˝sledky (zve¯ejnÏnÈ v ˙noru 1948) hovo¯Ì o pokraËujÌcÌm velmi dobrÈm ökodnÌm pr˘bÏhu (necel˝ch 29 %) a v˝znamnÈm n·r˘stu p¯edepsanÈho pojistnÈho (na tÈmÏ¯ 13 mil. KË).

Rok 1948 ñ p¯edznamenal konec rozvoje Z pohledu dalöÌho v˝voje »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu jsou pravdÏpodobnÏ nejv˝znamnÏjöÌ ud·losti, kterÈ n·sledovaly po ˙norov˝ch ud·lostech v roce 1948 a zejmÈna vyhl·öka ministra financÌ Ë. 977 o slouËenÌ pojiöùoven, n·rodnÌch podnik˘, ze dne 25. kvÏtna 1948 (uve¯ejnÏn· v ⁄¯. listu v Ë·stce 98). Vyhl·öka ministra financÌ p¯inesla slouËenÌ Ëty¯ pojiöùoven, n·rodnÌch podnik˘ (z nichû t¯i byly Ëleny poolu) s existujÌcÌ PrvnÌ Ëeskoslovenskou pojiöùovnou, n·rodnÌm podnikem, a to zpÏtnÏ k 1. lednu 1948. Z·roveÚ

128


byla staronov· pojiöùovna p¯ejmenov·na na »eskoslovenskou pojiöùovnu, n·rodnÌ podnik. Tento v˝voj fakticky p¯edznamenal konec »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu, i kdyû form·lnÏ jeötÏ nÏjak˝ Ëas existoval a dokonce vyvÌjel Ëinnost. P¯i dneönÌch znalostech ud·lostÌ roku 1948 si dok·ûeme jen velmi obtÌûnÏ p¯edstavit atmosfÈru, kter· vl·dla p¯i zased·nÌ V˝konnÈho v˝boru »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu, kter˝ se konal dne 23. ˙nora 1948 (!) v 9 hodin dopoledne v zasedacÌ sÌni PrvnÌ ËeskÈ zajiöùovacÌ banky v Praze. P¯edch·zejÌcÌ zased·nÌ V˝konnÈho v˝boru probÏhlo dne 2. prosince 1947 a obdobÌ mezi obÏma zased·nÌmi charakterizoval p¯edsedajÌcÌ mÌsto¯editel pojiöùovny Slavia pan Pirner tÏmito slovy: ÑVyzdvihuji skuteËnost, ûe od poslednÌ sch˘ze... neud·lo se jak v poolu, tak v leteckÈm pojiötÏnÌ v˘bec nic, co by vyboËovalo z obvyklÈho r·mceì. Jeho slova jako by podtrhoval i cel˝ program zased·nÌ, kter˝ mÏl nÏkolik velmi zajÌmav˝ch bod˘ a z pohledu ud·lostÌ, kterÈ kr·tce nato explodovaly, je moûnÈ spekulovat, zda p¯eci jenom nÏco netuöili. Pro zajÌmavost si uveÔme Ëty¯i z nich. Jejich ¯azenÌ je shodnÈ s ¯azenÌm podle programu zased·nÌ. 1) Z poslednÌho zased·nÌ V˝konnÈho v˝boru (4. 12. 1947) z˘stal nevy¯Ìzen poûadavek Ëlensk˝ch pojiöùoven na obstar·nÌ nebo zhotovenÌ svÏtovÈ mapy, kde by byly zakresleny nejd˘leûitÏjöÌ leteckÈ trati, zejmÈna v EvropÏ. V˝bor tehdy Ëlensk˝m pojiöùovn·m doporuËil obstarat si mapu z Anglie, kde byla souË·stÌ propagaËnÌho kalend·¯e na rok 1948. To se z¯ejmÏ nepoda¯ilo, a tak na tomto zased·nÌ (23. 2. 1948) byl uËinÏn p¯Ìslib, ûe to hromadnÏ za¯ÌdÌ tarifnÌ komise poolu! 2) PodmÌnkov· komise p¯edloûila zrevidovanou, doplnÏnou a upravenou pojistku ñ letenku, kterou pouûÌv· pojiöùovna Slavia pro ˙razovÈ pojiötÏnÌ osob, spoluletÌcÌch v letadlech p¯i vyhlÌdkov˝ch a okruûnÌch letech o trv·nÌ do jednÈ hodiny a na vzd·lenost maxim·lnÏ 200 km. Pojistka ñ letenka byla schv·lena. 3) PodmÌnkov· komise vypracovala n·vrh novÈ pojiöùovacÌ doloûky tohoto znÏnÌ: ÑPojistn˝ pomÏr konËÌ vykon·nÌm zp·teËnÌho letu, nejpozdÏji vöak dnem... Nebyl-li zp·teËnÌ let vykon·n v tÈto lh˘tÏ, m˘ûe jÌ pojiöùovna p¯imÏ¯enÏ prodlouûiti, poû·d·-li o to pojistnÌk p¯ed v˝öe uveden˝m dnem. Nestalo-li se tak, nebo nebyl-li zp·teËnÌ let vykon·n v˘bec, m· pojistnÌk n·rok na vr·cenÌ prÈmie, p¯ipadajÌcÌ na zp·teËnÌ let...ì. Doloûka v tomto znÏnÌ byla schv·lena. 4) PodmÌnkov· komise vypracovala n·vrh novÈ pojiöùovacÌ doloûky tohoto znÏnÌ: ÑPojiötÏnÌ platÌ pro lety v EvropÏ, vËetnÏ jejÌch ostrov˘, s v˝jimkou Islandu, pro p¯elety mo¯e St¯edozemnÌho a »ernÈho a pro lety v severnÌ Africe a na BlÌzkÈm v˝chodÏ...ì. I tato doloûka, rozöi¯ujÌcÌ tehdy omezenou ˙zemnÌ platnost pojiötÏnÌ (pouze na ˙zemÌ »eskoslovenska), byla schv·lena. Jak to tedy bylo d·l s »eskoslovensk˝m leteck˝m poolem? Dok·zal p¯ekonat politickÈ a legislativnÌ p¯ek·ûky, kterÈ se pomÏrnÏ n·hle objevily? Dnes samoz¯ejmÏ vÌme, ûe nikoliv, ale jak je vidÏt na v˝öe uveden˝ch uk·zk·ch, ËlenovÈ poolu byli optimistÈ. Pool vydal novÈ vöeobecnÈ pojistnÈ podmÌnky pro pojiötÏnÌ sÈriov˝ch letadel tÏûöÌch vzduchu s pÌstov˝mi motory a vrtulemi (˙Ëinnost od 25. ¯Ìjna 1948) a DoplÚovacÌ pojistnÈ podmÌnky pro pojiötÏnÌ z·konnÈ odpovÏdnosti podnik˘, vyr·bÏjÌcÌch a opravujÌcÌch motorov· i bezmotorov· letadla (˙Ëinnost od 20. prosince 1948) a takÈ se pokusil vypo¯·dat s novou situacÌ, kterou n·hle a zpÏtnÏ nastolila vyhl·öka ministra financÌ Ë. 977 o slouËenÌ pojiöùoven, n·rodnÌch podnik˘, ze dne 25. kvÏtna 1948.


129

Konec poolu Zcela neoËek·vanÏ tu tedy byli pouze dva ËlenovÈ poolu, jedna pojiöùovna (»eskoslovensk· pojiöùovna, n·rodnÌ podnik) a jedna zajiöùovna (PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka). Teorie sice samoz¯ejmÏ p¯ipouötÌ, aby pool tvo¯ili pouze dva ËlenovÈ, ale je to tÏûkÈ a zejmÈna na mezin·rodnÌ scÈnÏ tÏûko vysvÏtlitelnÈ. To vÏdÏli i oba aktÈ¯i z·vÏreËnÈho dÏjstvÌ »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu. P¯esto uËinili poslednÌ pokus o z·chranu poolu a dne 14. Ëervence 1948 byl podeps·n dodatek k poolovÈ zajistnÈ smlouvÏ, kdy pojiöùovnu Slavii nahradila »eskoslovensk· pojiöùovna a podÌly Ëlen˘ byly upraveny tak, ûe »eskoslovensk· pojiöùovna m· 40 % a PrvnÌ Ëesk· zajiöùovacÌ banka 60 %. Zde konËÌ Ë·st historie, kterou jeötÏ lze, i kdyû s obtÌûemi a s urËit˝m ötÏstÌm, zdokumentovat. Po 14. Ëervenci 1948 konËÌ veökerÈ prokazatelnÈ stopy po »eskoslovenskÈm leteckÈm poolu. Jedinou dalöÌ stopou je pomÏrnÏ neurËit· a zcela obecn· zmÌnka ve DvouletÈm budovatelskÈm pl·nu ËeskoslovenskÈho pojiöùovnictvÌ, o kterÈm je zmÌnka v ˙vodnÌ Ë·sti tÈto historickÈ rekonstrukce. Moûn· vöak nÏkter˝ ze Ëten·¯˘ ñ pamÏtnÌk˘, dok·ûe nÏjakÈ informace nebo dokonce dokumenty p¯edloûit. Pomohl by tÌm nejen mnÏ, ale i pojiöùov·ck˝m historik˘m. Proto bych tuto Ë·st historickÈ rekonstrukce r·d zakonËil v˝zvou: Pokud nÏco vÌte nebo m·te o ËeskoslovenskÈm leteckÈm poolu, ozvÏte se mi prosÌm.

Co zb˝v· dodat? Snad jenom maliËkost k dokreslenÌ historick˝ch souvislostÌ a takÈ pro po¯·dek, aby ani kus naöÌ modernÌ pojiöùov·ckÈ historie nezapadl do nezn·ma nebo snad omylem neskonËil ve skartaËnÌm stroji. PojiötÏnÌ leteck˝ch rizik proûilo po teroristick˝ch ˙tocÌch v USA dne 11. z·¯Ì 2001 obrovskou krizi a v tÈ dobÏ se v mnoha zemÌch hledaly vöechny moûnÈ i nemoûnÈ zp˘soby, jak pomoci leteck˝m spoleËnostem z nesn·zÌ. Objevily se st·tnÌ z·ruky, pooly na pojiöùov·nÌ teroristick˝ch rizik a mnohÈ dalöÌ n·pady. Pro vÌce informacÌ o n·sledcÌch tÏchto ˙tok˘ na pojiötÏnÌ leteck˝ch rizik Ëten·¯e odkazuji na PojistnÈ rozpravy Ë. 11/ 2002 (str. 58 ñ 67, PojiötÏnÌ leteck˝ch rizik Ñden potÈì). V tÈ dobÏ si v »eskÈ republice na »eskoslovensk˝ leteck˝ pool vzpomnÏla skupinka pojiöùov·ck˝ch nadöenc˘ a pokusila se myölenku i samotn˝ pool (tentokr·t ovöem jako Ëesk˝) vzk¯Ìsit. A m·lem se jÌ to poda¯ilo! Dne 10. kvÏtna 2002 oslovila »esk· pojiöùovna a. s. celkem öest neûivotnÌch pojiöùoven na trhu a po vcelku kladnÈ reakci se kromÏ jednÈ seöly dne 14. Ëervna 2002 na p¯ÌpravnÈm jedn·nÌ. Na rozdÌl od »eskoslovenskÈho leteckÈho poolu, kter˝ fungoval jako zajiöùovacÌ, se mÏl »esk˝ leteck˝ pool formovat do podoby pojiöùovacÌho poolu s jednÌm vedoucÌm pojistitelem. P¯edpokl·dalo se, ûe vyuûije velmi dobr˝ch zkuöenostÌ »eskÈho jadernÈho poolu, kter˝ na trhu existuje jiû od roku 1995. »esk˝ leteck˝ pool nakonec zaloûen nebyl, i kdyû jen o Ñchlupì. Bohuûel, v tÈ dobÏ se na trhu zaËaly trochu p¯eskupovat sÌly a nÏkte¯Ì ze z·jemc˘ opustili neûivotnÌ kolbiötÏ a zamÏ¯ili se pouze na ûivotnÌ rizika. A i kdyû v p˘vodnÌm »eskoslovenskÈm leteckÈm poolu byly i ûivotnÌ pojiöùovny, »esk˝ leteck˝ pool to ötÏstÌ nemÏl a skonËil tÏsnÏ p¯ed branami. Tak snad nÏkdy p¯ÌötÏ!

130


ResumÈ CZECHOSLOVAK AVIATION POOL ñ ATTEMPT TO RECONSTRUCT HISTORY In this paper the author is trying to reconstruct the relatively short history of the Czechoslovak Aviation Pool, starting in 1946 and ending, most probably, during 1949. The historical reconstruction is based on a slim file of material and documents which the author personally saved when an old and forgotten archive was emptied and lost as scrap some twenty years ago. The reconstruction is completed by some historical and political background of the past development in former Czechoslovakia.


131

RedakËnÌ kruh: doc. Ing. Arnoöt Bˆhm, CSc., prof. Ing. Jaroslav DaÚhel, CSc., doc. Ing. Eva Duch·Ëkov·, CSc., Ing. Filip Hol˝, Ph.D., Ing. Frantiöek Kalouda, CSc., MBA, doc. JUDr. Marie KarfÌkov·, CSc., Ing. V·clav K¯ivohl·vek, CSc., RNDr. Lucie Mazurov·, Ph.D., Ing. Jaroslav MesrömÌd, CSc., (p¯edseda), JUDr. VÏra äkopov·., Mgr. Jan äv·b, prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc.

VedoucÌ redaktorka: Mgr. Eva Trojanov·

Vydala: »esk· asociace pojiöùoven Na Strûi 1702/65, 140 00 Praha 4 Tel: +420 222 350 160, fax: +420 261 142 409 E-mail: [email protected] Internet: www.cap.cz

Grafick· ˙prava: Studio GSW Tisk: Tisk·rna v R·ji s. r. o., Pardubice

N·zory a hypotÈzy obsaûenÈ v jednotliv˝ch autorsk˝ch p¯ÌspÏvcÌch je t¯eba povaûovat za osobnÌ postoje a p¯Ìstupy autora, nikoliv za stanovisko instituce, kterou zastupuje nebo u kterÈ je zamÏstn·n, ani za stanovisko vydavatele ñ »AP, pokud nenÌ uvedeno jinak. PojistnÈ rozpravy vych·zejÌ zpravidla jednou aû dvakr·t roËnÏ (bez n·roku na periodicitu) v n·kladu 500 v˝tisk˘. Redakce p¯ijÌm· statÏ a pojedn·nÌ vÏdeckÈho a teoretickÈho charakteru se vztahem k pojiötÏnÌ, zajiötÏnÌ, z·brany ökod, p¯ÌpadnÏ i k dalöÌm navazujÌcÌm disciplÌn·m.

© P¯etisk a rozmnoûov·nÌ povoleno jen se souhlasem redakce.

Cena: 150 KË

Do v˝roby p¯ed·no v ¯Ìjnu 2007.

132


PojistnÈ rozpravy 21 POJISTNÃ TEORETICK BULLETIN 2007

Recommend Documents