prosinec 2015
ČÍSLO 12 • ROČNÍK 17 • PROSINEC 2015 • VYDÁVÁ MĚSTO KAMENICKÝ ŠENOV
10 KČ
Vážení spoluobčané, do rukou se vám dostává vánoční číslo našeho periodika Šenovské listy. Hned na úvod vám přeji hezké čtení někde doma v teple při čaji nebo při kávě. Já, a předpokládám, že i vy, jste zvědaví, jaká nás čeká zima. Bude dlouhá a studená, se sněhem, nebo opět taková nemastná - neslaná, s častým deštěm a mlhami jako loni? Ať bude taková či onaká, s výjimkou dětí se asi nebude líbit nikomu, ale jako obvykle ji musíme strpět a akceptovat. Rok s patnáctkou na konci se chýlí ke konci. Prosincové číslo Šenovských listů je poslem, který nám vždy oznamuje příchod roku nového. Proto mi dovolte se věnovat času adventnímu a času vánočnímu. Pro některé to je období zklidnění, adventu a duševní pohody. Jiní naopak trpí nedostatkem času, protože se snaží dohnat vše na poslední chvíli. K tomu ještě nakoupit dárky, sehnat stromeček, kapra, upéci cukroví. Vánoce jsou především svátky klidu a pohody, tak si je užijme. Snažme se o to, aby (Pokračování na stránce 2)
Pocty hejtmana Libereckého kraje Vloni Jaroslav Bejvl, letos René Roubíček. 29. 10. 2015 to bylo již po desáté, kdy hejtman Libereckého kraje ocenil významné osobnosti, které mohou navrhnout občané Libereckého kraje. Ocenění lidé musí být spjati s Libereckým krajem, buď se na území kraje narodili, žijí, s libereckým krajem je dlouhodobě spjato jejich působení, život, dílo, činnost, nebo jejich jednání reprezentuje v určité oblasti Liberecký kraj a pomáhá jeho věhlasu a dobrému jménu.
Dosud bylo oceněno 54 osobností, kterým bylo předáno ocenění ve formě dekretu Pocta hejtmana a mince Hejtmanský dukát. Mezi těmito 54 oceněnými jsou i dvě mimořádné osobnosti, které jsou významně spjaty s Kamenickým Šenovem. Jsou to osoby, kterých si osobně velice vážím. Především za jejich významnou, dlouholetou a trpělivou práci, důležité skutky a tvorbu, kterou reprezentují naše město, Liberecký kraj, ale také celou Českou republiku. Udělo-
vání Pocty hejtmana právě u příležitosti státního svátku 28. října je nejen novodobou tradicí kraje, ve kterém žijeme, ale také velkou příležitostí pro naše zamyšlení nad tím, kam společně směřujeme. V roce 2014 jsem osobně nominoval na Poctu hejtmana Libereckého kraje zasloužilého občana Kamenického Šenova, pana Jaroslava Bejvla, za celoživotní přínos v oblasti sklářství a medailérství. V roce 2014 bylo podáno celkem 35 nominací na 29 osobností. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta udělil v rámci tradičního slavnostního večera, který se v Oblastní galerii Liberec uskutečnil u příležitosti 96. výročí Dne vzniku samostatného Československého státu, šesti významným osobnostem Poctu hejtmana 2014. Tentokrát mezi nimi byli medailér a sklář Jaroslav Bejvl, budovatel kryštofoúdolského orloje Martin Chaloupka, skvělý lékař, MUDr. Richard Lukáš legenda mezi starosty Vladimír Svoboda, šéfka Sokola Vlasta Landová a in memoriam autor Malé čarodějnice Otfried Preussler. Jaroslav Bejvl - Medailonek prezentoval Ing. Pavel Marek, generální ředitel Preciosa-Lustry a. s. Jaroslav Bejvl se narodil dne 13. dubna 1941 v Janovicích nad Úhlavou. Otec Jaroslava Bejvla se živil truhlařinou a uměleckým řezbářstvím a syn se vydal obdobnou cestou. V letech 1956 - 1960 studoval na Střední uměleckoprůmyslové
1
Designblok 2015 Když se naše oči setkaly... Když se naše oči setkaly..., to bylo motto expozice Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské z Kamenického Šenova na největší výstavě designu DESIGNBLOK 2015 v Praze. Instalace byla tvořena jednoduchými minimalistickými projekčními svítidly, která připomínají oční bulvu - oculus. Uvnitř každého svítidla bylo možné vidět videa, která natočili sami studenti naší školy. Návštěvníci se tak mohli netradiční formou seznámit s pracemi studentů a prostředím školy. Přehlídka probíhala od 22. do 27. 10. v prostorách pražského výstaviště v Holešovicích. Mgr. Jakub Jelínek škole v Praze na Žižkově, pod vedením profesorů Fixla, Markupa a Havlase obor tvarování uměleckých předmětů. Profesora Ladislava Havlase, žáka Josefa Drahoňovského, zaujal natolik, že jej neodmítl formou soukromých kurzů vzdělávat v umění nízkého reliéfu. V roce 1962 se stal návrhářem svítidel dnešní akciové společnosti PreciosaLustry v Kamenickém Šenově. Jaroslav Bejvl má díky svým návrhům významný podíl jak na uchování výtvarné kvality, tak na vývoji zcela nových svítidel, která jsou šita na míru konkrétním interiérům. Bejvlovy projekty historizujících nebo (Pokračování na stránce 2)
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 1)
takovými skutečně byly. Snažme se darovat lásku, pochopení, vzájemnou úctu našim blízkým. Asi tyto dárky nevyvolají okamžité nadšení, ale jejich působení je dlouhodobé a po čase budou určitě oceněny ze strany adresátů. Vánoce jsou nejkrásnější svátky hlavně pro naše nejmenší. Vše začíná vánočními prázdninami a zimními radovánkami. Vůně vánočního stolu a vánočního stromku jsou pro nás nezapomenutelné, asi i proto se na Vánoce tak hodně těšíme. Vánoce však nemohou být jen o dobrém jídle a krásných dárcích, ale i o setkání rodičů se svými dětmi, vnoučaty a blízkými, s kterými se během celého roku tak často nevidíme. Ta neopakovatelná atmosféra, která patří k Vánocům, se nedá zapomenout. Pozastavme se a v duchu poděkujme za lásku, porozumění, za pomoc a práci, která byla vykonána pro nás všechny. Těšme se z maličkostí a z každého upřímného úsměvu. Prožijme tuto vánoční atmosféru se štěstím, láskou a pokojem. Vyvrcholením je Štědrý den, ozdobený stromeček, rozbalování dárků a nespoutaná radost z toho, co nám Ježíšek přinesl. Jsem rád, že díky dobré spolupráci členů zastupitelstva, rady města a členů jednotlivých výborů a komisí se podařilo v našem městě uskutečnit nemálo stavebních, kulturních a sportovních akcí při zachování zdravého hospodaření našeho města. Každý z nás prožívá adventní čas dle své svobodné vůle a nepřísluší mi dávat někomu návod nebo snad radu, jak jej prožít. Pouze si dovolím spíše k zamyšlení napsat několik slov, se kterými se nejčastěji v tomto čase setkáváme: příprava, čekání, klid, zamyšlení, sebereflexe, rodina, přátelství,
láska, štěstí, radost, setkání, vztah k člověku, vztah k sobě samému, stáří, samota, pokora, dary, odpuštění, úcta, Ježíš, církev, víra, půst, tradice, svíčka, světlo, Betlém, vánočka, cukroví, kapr, stromeček, dítě, úsměv… Myslím, že každý z vás by ještě něco přidal. Dovolte mi vám tímto popřát, abyste našli v tomto čase ta důležitá slova pro vás. V období celoroční rekapitulace a novoročních předsevzetí bych rád poděkoval všem radním, zastupitelům, pracovníkům úřadu, členům výborů a komisí, ředitelům příspěvkových organizací a všem občanům za dosavadní spolupráci. Přeji Vám všem, aby hektický závěr roku vůbec nebyl hektický, abyste vánoční svátky prožili ve zdraví, v klidu, spokojenosti a spolu s rodinou. Přeji dětem, ať jim Ježíšek splní všechna i ta nejtajnější přání. A ta předsevzetí? Náš život je příliš krátký na to, abychom ztráceli čas nenávistí někoho, abychom měli negativní myšlenky o věcech, které nemůžeme zvrátit, abychom záviděli kdeco a kdekomu. Nezáviďme, buďme tolerantní, odpouštějme, více se smějme, i když ten náš život není vždy jednoduchý. K příležitosti těchto překrásných svátků Vám jménem městského úřadu a zastupitelstva města chci popřát dobrou pohodu, blažené chvíle vzájemné úcty a krásné lidskosti. Zároveň Vám do nového roku přeji všechno nejlepší, hodně štěstí, zdraví, lásky, osobních i pracovních úspěchů. Vážení spoluobčané, milé děti, dámy a pánové, přeji Vám a Vašim blízkým krásné prožití Vánoc, hodně zdraví, nezbytného štěstí a splnění Vašich přání v roce 2016. Bc. František Kučera - starosta
Pocty hejtmana Libereckého kraje (Pokračování ze stránky 1)
moderních svítidel zaujaly od roku 1969 po současnost desítky náročných klientů z celého světa (opera a hotel v Teheránu, mešita v Mashadu), v letech osmdesátých svítidla pro Královský palác v Saudské Arábii a světelný sloup pro hotel Pyramides v Tunisu. V roce 2000 pak na Bejvla čekal jeden z největších autorských projektů vůbec, svítidla pro všechny společenské prostory hotelu Ritz Carlton ve Filadelfii. Následovaly unikátní projekty pro Asii – světelné ob-
jekty do rezidence v Hong Kongu, pekingského China World Hotel a pro hotel Ritz Carlton v Hong Kongu (vše 2003). Jeho tvorba se objevuje v domě pro návštěvy ruského prezidenta Medvěděva (2010), v privátní královské rezidenci v Rijálu (2011), v Dragon hotelu v Hangzhou (2010), v hotelu Ritz Carlton v Singapuru (2010) a v kasinu v Macau (2011). S díly Jaroslava Bejvla se můžeme setkat i na území České republiky – soubor svítidel pro zrekonstruované Stavovské divadlo v Praze, světelný objekt pro obřadní síň v Kunčicích pod Ondřejníkem nebo svítidla určená pro hotely v Praze (např. Budha bar hotel). Jako medailér se Jaroslav Bejvl snažil prosadit od konce sedmdesátých let. V roce 1985 získal prestižní zakázku na realizaci stříbrné pamětní mince v hodnotě 500 Kčs k 100. výročí narození Josefa Lady. Mezi jeho další prestižní pamětní mince patří mince k miléniu břevnovského kláštera (1992), 100. výročí narození Ondřeje Sekory (1999), mince s českými panovníky z rodu Lucemburků. Pominout nelze ani realizovaný návrh na oběžnou 20 haléřovou minci, jíž Česká národní banka emitovala v roce 1993. Od roku 1978 se Jaroslav Bejvl věnuje i navrhování medailí a plaket. V devadesátých letech vznikly prestižní návrhy medailí prezidentů Tomáše G. Masaryka a Eduarda Beneše, bronzová replika Zlaté buly českého krále Přemys-
2
la Otakara I. a další. Pro autora je výjimečná medaile Černínů z Chudenic (stříbro, tombak), privátní ražba z roku 2010, symbolický návrat do rodného kraje. Realizace se dočkaly i tři jím navržené pamětní desky, z nichž si nejvíce cení té s prvním československým prezidentem Tomášem G. Masarykem, která od roku 2007 zdobí Základní školu v Klatovech. V roce 2015 jsem osobně nominoval na Poctu hejtmana Libereckého kraje čestného občana Kamenického Šenova pana (Pokračování na stránce 3)
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 2)
Reného Roubíčka za celoživotní přínos v oblasti sklářství V letošním roce veřejnost na udělení Pocty hejtmana nominovala celkem 36 kandidátů, finální šestici vybírala odborná porota. V rámci slavnostního večera pořádaného u příležitosti Dne vzniku samostatného Československého státu udělil ve čtvrtek 29. října 2015 hejtman Libereckého kraje Martin Půta Pocty hejtmana pro rok 2015. Oceněno bylo šest osobností, jeden z oceněných in memoriam. Pocty získali sklář René Roubíček, bývalá starostka Višňové Marie Matušková, výtvarnice Eva Kubínová, průkopnice a propagátorka Sokola Jaroslava Žitná, in memoriam Tomáš Řídkošil, přírodovědec, který se mimo jiné zasloužil o vznik Geoparku Český ráj a Hans Hiller za rozvoj spolupráce mezi švýcarským Sankt Gallenem a Libereckým krajem. Ten zlatý dukát, který hejtman společně s oceněním osobnostem daruje, získal od hejtmana Martina Půty již před pár dny ve Švýcarsku.
Mimořádně, bezprostředně po udělení Poct hejtmana 2015, poděkoval hejtman Martin Půta i mladé sportovkyni. Sprinterce Zuzaně Hejnové předal zlatý dukát jako poděkování za její reprezentaci, nejenom Libereckého kraje, v atletice. Dukát již v minulosti předal za výborné reprezentování regionu i jiným sportovcům, tentokrát se k tomuto kroku rozhodl u příležitosti slavnostního večera. René Roubíček Profesor René Roubíček (nar. 1922) má velkou zásluhu na světovém uznání českého uměleckého skla ve druhé polovině dvacátého století. Je to průkopník v pravém slova smyslu. Významnou roli sehrál jako umělec i jako pedagog. Hned po skončení 2. světové války začal učit na Odborné škole sklářské v Kamenickém Šenově. Prosazoval nové pojetí moderního užitkového skla vycházející jak z podpory jeho jedinečných vlastností, tak z důrazu na tvarovou přehlednost a čistotu. Působil též na Akademii výtvarných umění v Praze (v období 1966 až 1968) a o mnoho let později – v roce 1994 – na proslulé Glass Summer School v americkém Pilchucku, kde měl kolem sebe studenty z celého světa. V roce 1998 uskutečnil přednáškové turné po Japonsku. Jako výtvarník pracoval nejprve v novoborském Uměleckém sklu (1945 až 1952), později v národním podniku Borské sklo (1955 až 1965); spolupracoval s pražským Ústavem bytové a oděvní kultury. Zásadní je jeho podíl na úspěchu českého skla na třech po sobě jdoucích
světových výstavách, který započal v roce 1958 v Bruselu, pokračoval v Montrealu v roce 1967 a vyvrcholil v Ósace v roce 1970. René Roubíček na těchto přehlídkách představil sklo v podobě abstraktních prostorových objektů, kterými předběhl svou dobu. Sklo se již neuplatňovalo jen v podobě skleniček, pohárů, váz nebo mís, ale mohlo se projevit samo o sobě jako krásný artefakt. Zvláště Brusel znamenal ve smyslu „osvobození skla“ osudový přelom. Podobně nadčasovými jsou jeho lustry a světelné objekty, jimž se ve spolupráci s předními českými architekty soustavně věnuje už od šedesátých let 20. století. Dílo René Roubíčka již patří k trvalým hodnotám moderního a současného umění – nikoliv jenom úzce vymezené sklářské tvorby. Jako takové je zastoupeno ve sbírkách předních českých institucí, jako je Národní galerie v Praze, Moravská galerie v Brně nebo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze. Můžeme se s ním setkat také v expozicích zahraničních muzeí a galerií: například v Pinakothek der Moderne v Mnichově, Stedelijk Museum v Amsterodamu, Victoria and Albert Museum v Londýně, Musée des Arts Décoratifs v Paříži, Museum Bellerive v Curychu, The Corning Museum of Glass v Corningu (USA), Museum of Glass v Tacomě (USA) nebo Koganezaki Crystal Park (Japonsko). Přes svůj úctyhodný věk je René Roubíček aktivním umělcem a svou tvorbu neustále prohlubuje. Bc. František Kučera, starosta města
V rámci projektu Literární a jazykové gramotnosti se žáci naší školy zúčastnili od 25. – 30. 10. týdenního jazykového kurzu na partnerské škole v Rheinbachu (SRN). Jejich pobyt byl rozdělen na dvě části - poznávací výlety a workshop spojený s výukou německého jazyka. Během týdne studenti absolvovali výlet do Kolína n. Rýnem s prohlídkou Dómu a dómské hutě s výkladem restaurátora. V Düselldorfu neušlo jejich pozornosti muzeum s rozsáhlou sbírkou historického i současného uměleckého skla. Také jsme navštívili město Aachen s jeho nádhernou románskou a gotickou architekturou. Cílem workshopu bylo využití různých materiálů v kombinaci se sklem a navržení výrobku s využitím lehání skla, broušení, malování, lepení apod… Hotové studentské práce jsou vystaveny ve sklářském muzeu v Rheinbachu. Pobyt splnil na 100 % svůj cíl a studenti odjížděli spokojeni zpět domů. Mgr. Josef Kříž
Cesta za vzděláním do Německa
Učitelé ZUŠ v kamenickošenovské sklářské škole 6. 11. 2015 navštívili naši školu učitelé výtvarných oborů základních uměleckých škol. Připravili jsme pro všechny bohatý a poutavý program. Navštívili jsme výrobní provozy místní Preciosy Lighting a. s., diskutovali nad perspektivní budoucností sklářského řemesla s Davidem Sobotkou ze sklárny AJETO, Zdeňkem Kudláčkem ze studia KOLEKTIV a Mirkou
3
Bartoňovou ze sektorové dohody institucí zabývajících se sklářstvím. Na závěr jsme pro všechny učitele připravili zajímavý workshop ve školních dílnách. Tato akce položila základy významné spolupráce napříč vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli ve sklářském odvětví. Věříme, že nebude poslední a že se stane významným nástrojem komunikace, díky němuž se nám bude dařit efektivně vychovávat nové schopné řemeslníky a výtvarníky, kteří ponesou dál dobré jméno českého skla. Mgr. Jakub Jelínek
prosinec 2015
Workshop brusičů skla v jižních Čechách O víkendu 6. - 8. 11. 2015 proběhl ve sklárně v jihočeském Anníně workshop broušení skla. Workshopu se zúčastnili z naší školy MgrA. Petr Stacho, Mgr. Josef Kříž, Dagmar Pánková a za studenty Matouš Volák, Anna Beglyakova a Nikita Saveliev. Studenti si sami navrhli vlastní nové vzory na skleničky a poté je vybrušovali do skla. Pro všechny zúčastněné byl pobyt velkým přínosem a nastolením nové spolupráce se sklárnou, která chce navázat na svou dlouhou tradici. Hotové výrobky budou k vidění v galerii skla PASK v Klatovech. Mgr. Petr Stacho
Pozvánka do Sklářského muzea v Novém Boru Letošního ročníku světoznámého Mezinárodního sklářského sympozia v Novém Boru, které probíhalo od 1. do 4. října, se mezi mnoha dalšími umělci zúčastnila také MgrA. Jana Voldřichová. Po absolvování sklářské školy v Kamenickém Šenově v letech 1983 – 87 pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru profesora Vladimíra Kopeckého (1990 – 1996), poté se v letech 1996 - 97 věnovala postgraduálnímu studiu v čínském Pekingu. Nepůsobí introvertně, vyzařuje z ní velká energie a radost ze života. Přesto dílo, které v dílnách podniku Preciosa-Lustry zhotovila pro sympozium, zasáhne diváka tichou hloubkou a meditativností. Rozměrný obraz „Amen…“ je vytvořen s nesmírnou pečlivostí a přesností kombinací malby olejem na skle, kresbou platinou a zlatem a rytím ruční bruskou na plochém skle. Orámován tradičními dekorativními
Foto Preciosa - Lustry Autorka se svým dílem, foto Pavel Čech
komponenty kamenickošenovských lustrů vyzařuje úžasnou souhru námětu, provedení i materiálů. Když se prostory muzea při vernisáži trochu uvolnily a podařilo se mi postavit před toto dílo, jako by přestal existovat okolní svět. Motivy Květu života z posvátné geometrie a celkové ladění díla působí nesmírnou vnitřní
silou a harmonií. Pokud jste tedy ještě nestihli navštívit Sklářské muzeum v Novém Boru, kde výsledky sympozia prezentují, zajděte se tam podívat. Možná právě adventní čas je tím nejlepším na krátké zastavení a pohlazení duše. Výstava je otevřena do 28. 2. 2016. Helena Braunová
Blíží se významné 160. výročí SUPŠS Naše město se může chlubit jednak přírodní památkou Panskou skálou a také nejstarší sklářskou školou na světě, založenou již v r. 1856. Něco z historie školy. Zprvu se vyučovalo ve farní škole vedle kostela a to jen v jedné místnosti. Přesto byl o studium v ní velký zájem. V prvním roce měla 154 a ve školním roce 1966/67 dokonce 201 žáků rozdělených do 7 oddělení. Dne 20. 6. 1855 byl zveřejněn konkurz na učitele kreslení a modelování. V lednu 1856 byl vybrán vychovatel v pražských rodinách a malíř historických obrazů Jan Dvořáček z Dobrušky. V r. 1859 byla škola přemístěna do domku v blízkosti farní školy, odtud
v r. 1875 na místo, které po četných přestavbách slouží dodnes. Do konce 70. let 19. století ve škole žáci jen kreslili a modelovali podle předloh, nebo navrhovali dekory na malbu na skle, porcelánu a keramice, výjimečně pro rytinu. V r. 1880 se z Odborné školy kreslení a modelování stala C. K. Odborná škola pro sklářství a kovoprůmysl. Škola věnovala velkou pozornost odborné dílenské přípravě žáků. Prvním učitelem rytců skla byl Karl Pietsch, který byl považován za nejvýznamnějšího rytce v kraji. Po něm ve škole učili rytci Franz Ullmann a Otto Pietsch st. Všichni pracovali také pro firmu Lobmeyr. První učitel malování na skle a porcelánu byl znamenitý odborník Gustav Ahne (podílel se na výzdobě pavilonu na světo-
4
vé výstavě v Paříži). Po roce 1896 na škole učil Hugo Max a po roce 1923 Paul Eiselt. Rytí kovů, cizelování a galvanizování učili Johan Würbel, Sebastian Teyschl a Karl Pugl. Po Janu Dvořáčkovi se roku 1885 stal ředitelem školy architekt Leo Chilla, který se zasadil o zavedení nových předmětů, jako byly praktické výuky chemie a chemické technologie, fyziky, kreslení podle přírody, heraldiky, navrhování ornamentů, účetnictví a dalších předmětů. Zavedl prázdninové kurzy malování a rytí skla. Připravoval návrhy, o něž se zajímali někteří podnikatelé a také odborné školy. Spolupracoval také s firmou Lobmeyr a dalšími. Vytvořil školní muzeum se (Pokračování na stránce 5)
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 4)
stálou výstavou historických předloh, prací učitelů a žáků a také konkurenčních výrobků ze skláren v Anglii a Francii a zápůjčkami z Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni a průmyslového muzea v Liberci. V r. 1899 byl vedením školy pověřen Heindrich Zoff. Přístavbou školy získal místnosti pro leptárnu skla a vypalovací pece, zlepšil i její technické vybavení. V r. 1905 nechal zavést do školy elektrické osvětlení. Později nechal vybudovat novou pískovnu, chemickou laboratoř a fotoateliér. Z absolventů školy byli malíři a rytci skla, návrháři, litografové, výrobci barev a obchodníci s nimi, huťmistři a vedoucí pecí, výrobci a exportéři skla i žáci uměleckých škol. Závěrečné vysvědčení je po roční praxi v oboru opravňovalo k samostatnému provozování příslušných řemesel. Vypukla první světová válka a ve vedení školy se v letech 1914 – 1918 vystřídali profesoři Eduard Kliner a Gustav Miksch. V letech 1918 - 1926 se stal ředitelem školy českolipský rodák Adolf Beckert. Zabýval se především art decem. Roku 1926 na vlastní žádost odešel na Státní odbornou školu keramickou do Teplic a ministerstvo školství využilo jeho odchodu ke spojení sklářských škol z Kamenického Šenova a Nového Boru k 1. 9. 1926. V letech 1926 - 1929 Heinrich Strehblow vedl jako ředitel obě školy. Po protestech podnikatelů a také proto, že se spojení obou škol neosvědčilo, opět se po třech letech škola osamostatnila. V letech1929 - 1933 se stal ředitelem Hermann Zeh. Do roku 1945 vedl školu Alfred Dorn, který se zajímal především o broušené a pískované přejímané sklo a dosahoval v něm vynikajících výsledků. Škola se vždy hlásila ke své historii a připomínala ji. Byla zastoupena na světových výstavách v Londýně, Paříži a Vídni. Vždy jednou za deset let - roku 1906, 1916, 1926 a 1936, kdy vydala i obsáhlou obrazovou publikaci, oslavy opakovala. Na tuto tradici také čeští učitelé rádi navázali. Od začátku 30. let škola používala název Státní německá odborná škola pro sklářský průmysl. Až do roku 1945 byla vyučovacím jazykem němčina. Po skončení 2. světové války bylo na škole obnoveno vyučování již 1. září 1945. Nejprve nastoupilo do školy pouze 11 žáků, ale po několika dnech se jejich počet zvýšil na šestadvacet, a tak byli rozděleni do dvou tříd. Do jedné nastoupili zájemci o studium již dříve v oboru vyučení s tím, že školu absolvují za dva roky, a do druhé nevyučení s tříletým studiem. Němečtí učitelé odešli do Německa
(převážně do Rheinbachu) a na jejich místa nastoupili především absolventi Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Přesto byla škola v padesátých letech zrušena. V roce 1956 se u příležitosti100.výročí založení sklářské školy v Kamenickém Šenově konal první sjezd poválečných absolventů a pedagogů. Vznikla rezoluce, která požadovala obnovení výuky. Na podzim r. 1957 byla škola v Kamenickém Šenově opět otevřena. Obnoveno bylo malířské a lustrařské oddělení. V dalším roce pak brusičské oddělení. Ředitelé: Josef Khýn, prozatímní správce (1945) Ladislav Havlas ( 1945 - 1952 ) RNDr. Jaromír Špaček (1957 – 1961) Josef Khýn (1962 - 1969) Josef Hospodka (1970 – 1985) akad. malíř Vladimír Klein (1985 - 1990) akad. malíř Karel Rybáček (1990 – 1997) akad. sochař Pavel Werner 1997 – 2006) akad. mal. František Janák (2006 – 2010) ing. Marie Kronďáková (2010 – 2012) ing. Petr Kolč (2012 – 2013) MgA. Pavel Kopřiva Ph.D. (2014 -). V roce 2009 začal boj o zachování naší sklářské školy. Krajský úřad měl v úmyslu sloučit školu v Kamenickém Šenově se školou v Novém Boru. Finanční toky z krajského rozpočtu směřovaly především do Nového Boru, přestože tamní škola měla problémy se zájmem žáků o studium na škole. Celou zamyšlenou akci „slučování“ vehementně prosazoval tehdejší náměstek pro školství Radek Cikl. Okamžitě se zvedla velká vlna odporu proti tomuto kroku jak z řad studentů, absolventů školy, tak i laické i odborné veřejnosti v republice i v zahraničí. Kauza se probírala jak v krajském, celorepublikovém tisku i veřejnoprávních sdělovacích prostředcích. Učitelé a žáci byli vystaveni velkému nátlaku. Probíhaly veřejné protestní akce jak v našem městě, Novém Boru, Liberci i Praze. Na tehdejšího ředitele SUPŠS Janáka i celý učitelský sbor byl vyvíjen velký nátlak. Nastal čtyřletý maratón bojů, demonstrací, šikanování i urážek. Všichni spojenci školy včele s ředitelem Janákem ale odolali. Důležité SUPŠS.
momenty
–
turbulence
XI/2009 Liberecký kraj oznámil, že k 1. 4. 2010 připravuje sloučení. I/2010 Petice proti sloučení má 8 tisíc podpisů. Kraj oznamuje, že dává škole šanci do září, aby prokázala svoji životaschopnost. II/2010 škole nabízí pomoc Hlavní město Praha. III/2010 koná se benefiční koncert na záchranu školy.
5
IX/2010 ředitel školy Janák si u hejtmana Eichlera stěžuje na šikanu ze strany radního Cikla. X/2010 kraj oznamuje sloučení škol od ledna 2011. XI/2010 Kraj odvolal ředitele Janáka. Před krajským úřadem se koná demonstrace proti zrušení školy. 22. 11. 2010 Krajské zastupitelstvo návrh na sloučení škol zamítlo. Velké vítězství školy. VIII/2011 Frant. Janák svůj spor o neoprávněné odvolání vyhrál u soudu. Kraj se odvolal. III/2012 učitel Petr Kolč po incidentu s žákyní nuceně opouští školu. IV/2012 hejtman St. Eichler vyhlašuje výběrové řízení na ředitele školy. V/2012 Krajský radní Cikl triumfálně přijíždí do Kamenického Šenova uvést nového ředitele, nedávno vyhozeného P. Kolče a to i přesto, že neoficiální nástup nových ředitelů byl až od 1. 8. 2012. II/2013 učitelé sepsali stížnost na ředitele Kolče pro jeho skandální chování. VIII/2013 Školní rada doporučila Libereckému kraji odvolat ředitele Kolče. X/2013 školu prověřuje školní inspekce. XI/2013 Petr Kolč rezignuje na funkci ředitele. A ŠKOLA ŽIJE !!!!!!!!!!!! Škola prošla těžkým obdobím, kdy bojovala o svoje přežití. O to více si zaslouží všichni velkého obdivu. Pod vedením současného ředitele Pavla Kopřivy se již může věnovat svému poslání – vychovávat sklářské odborníky. Jak známo, na škole studují také cizinci, jak v řádném studiu, tak i v krátkodobých stážích. Škola pořádá prázdninové kurzy pro zahraniční studenty. Učitelé přednášejí na zahraničních školách. V rámci „Leonarda“ již dlouhou řadu let spolupracuje se sklářskými školami v Evropě. U příležitosti 140. výročí školy podepsala smlouvu o spolupráci se školou v německém Rheinbachu. Myslím, že Liberecký kraj, v čele s hejtmanem Martinem Půtou, může být hrdý na úspěchy naší školy u nás a hlavně pak v zahraničí. Škola úspěšně navázala na předválečné úspěchy a tradici. Za celou éru svého působení škola vychovala mnoho sklářských, světově uznávaných výtvarníků a v minulosti i současné době ovlivňuje produkci českého i světového sklářství. Ráda bych popřála naší „sklandě“ k nastávajícímu výročí mnoho zdaru při výchově mladé sklářské generace a do dalších let ještě mnoho úspěšných studentů. Olga Pröllerová bývalá pracovnice SUPŠS a kronikářka města
prosinec 2015
Příspěvek k historickému dědictví Partnerské sdružení se angažuje při opravách v Kamenickém Šenově. Partnerské sdružení Rheinbach - Kamenický Šenov nadále intenzivně pracuje na záchraně historického hřbitova v Kamenickém Šenově. Předseda Winfried Kern, jeho zástupce Walter Erlenbach a iniciátor projektu na rheinbašské straně Hans Jürgen Döring společně se sdružením SONOW, které se stará o pomníky v Kamenickém Šenově, a se starostou Františkem Kučerou odsouhlasili další postup. Církev, coby majitel hřbitova, dala povolení k pracem na náhrobcích. Podle W. Kerna přišlo do této chvíle na dobročinné konto zhruba 2.700 euro. Touto částkou přispěli členové sdružení a také výnos z blešího trhu. Velkorysý dar obdrželo partnerské sdružení od Lion klubu v Bonnu. Sdružení SONOW vybralo 4.300 euro. Projektoví partneři dodatečně požádali Česko - německý fond budoucnosti o příspěvek ve výši 7.500 euro. Kern: „ Počítáme s celkovými náklady ve výši asi 15.000 euro. Z těchto peněz by měly být v roce 2016 restaurovány čtyři nejvíce poškozené náhrobky ohrožené rozpadnutím.“ Zájem o tento projekt je i mimo Rheinbach: ozvali se i lidé z Berlína a Mnichova, kteří se o projektu dozvěděli z internetové stránky partnerského sdružení a chtěli se dozvědět více o svých předcích. Obdrželi nákresy z díla Harryho Palme „Starý hřbitov v Kamenickém Šenově“. Už více než před 20 - ti lety vyhlásilo české partnerské město památkovou zónu, do které patří některé patricijské domy z konce 18. a první poloviny 19. století jakož i kostel a historický hřbitov, ke kterému náleží pomníky, zeď, sochy a mauzolea převážně sudetoněmeckých rodin z prostředí velké doby severočeských rafinerií skla. Tyto náhrobky musí být nutně restaurovány. „Vzhledem k významu těchto pomníků pro naše partnerské město a našemu
propojení s mnoha odsunutými skláři, kteří zušlechťovali sklo a našli v Rheinbachu novou vlast a protože mnoho jejich předků odpočívá v klidu na tomto hřbitově, vidíme naši spolupráci jako smysluplnou a užitečnou“, zdůrazňuje W. Kern. PS: Originální článek vyšel dne 8. 10. 2015 v regionálním bonnském tisku“ Bonner Rundschau“. V říjnovém čísle
Šenovských listů vyšel text pana Radima Váchy „SONOW v roce 2015“, ve kterém se autor mj. zmiňuje o chystaném projektu na záchranu starého hřbitova. Také naše „Sdružení přátel Rheinbachu“ se zavázalo tento společný projekt dle svých možností podpořit. Hana Svobodová
INFORMACE Z RADNICE Úřední hodiny Městského úřadu Kamenický Šenov v závěru roku 2015 Pondělí 21. 12. 2015 08:00 - 17:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 17:00), (přestávka od 11.00 do 12.00) Úterý 22. 12. 2015 08:00 - 16:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 16:00) → prodloužená doba – náhrada za úřední den 23. 12. 2015 (přestávka od 11.00 do 12.00) Středa 23. 12. 2015 08:00 - 12:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 12:00) - zkrácená provozní doba
6
Pondělí 28. 12. 2015 08:00 - 17:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 17:00), (přestávka od 11.00 do 12.00) Úterý 29. 12. 2015 08:00 - 14:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 11:00), (přestávka od 11.00 do 12.00) Středa 30. 12. 2015 08:00 - 15:00 (pokladní hodiny od 8:00 do 15:00) → zkrácená provozní doba (přestávka od 11.00 do 12.00) Čtvrtek 31. 12. 2015 ÚŘAD UZAVŘEN Pondělí 4. 1. 2016 08:00 - 17:00 (pokladní hodiny od 10:00 do 17:00), (přestávka od 11.00 do 12.00)
prosinec 2015
Návrhy nových jízdních řádů autobusů
7
prosinec 2015
8
prosinec 2015
9
prosinec 2015
10
prosinec 2015
11
prosinec 2015
12
prosinec 2015
13
prosinec 2015
ČESKOLIPSKO – STOMATOLOGICKÉ POHOTOVOSTNÍ SLUŽBY ORDINAČNÍ HODINY soboty, neděle, svátky od 8.00 – 12.00 hodin ROZPIS – PROSINEC 2015 sobota 5.12. Natálie Naboichenko Purkyňova 1849, Česká Lípa tel. 487 954 787
sobota 19.12. MUDr. Jiří Kraus Malá 1167/22, Česká Lípa tel. 487 834 603
sobota 26.12. MUDr. Jana Vejvodová Prokopa Holého 149, Česká Lípa tel. 487 524 577
neděle 6.12. MUDr. Eva Pušková Liberecká 99, Nový Bor tel. 728 831 917
neděle 20.12. STOMAK s.r.o., MUDr. Andrea Chvojková Havlíčkova 443, Česká Lípa tel. 487 521 356
neděle 27.12. MUDr. Pavel Klíma Smetanova 372, Nový Bor tel. 487 722 591
sobota 12.12. A plus zdravotnické služby s.r.o., MUDr. Přemysl Černý Osvobození 446, Kamenický Šenov tel. 487 767 614 neděle 13.12. A plus zdravotnické služby s.r.o., MUDr. Přemysl Černý Osvobození 446, Kamenický Šenov tel. 487 767 614
čtvrtek 24.12. MUDr. Jitka Červenková Náměstí Svobody 250, Zákupy tel: 487 726 134 pátek 25.12. MUDr. Martin Mareš Komenského 358, Cvikov tel. 487 751 431
Společenská
kronika Tekla Pindáková Herbert Brabec Antonie Štěpánová Kuna-Ilieva Zárubová Václav Medek
GRATULACE K ŽIVOTNÍMU JUBILEU Své významné životní jubileum oslavili: V říjnu: Alfred Schmidt
Dovolujeme si poděkovat panu zastupiteli Petru Davidovi za celoroční pečlivou pomoc při korekturách novin, paní Mileně Kramářové za spolučlánky, paní Haně Brzkové za historické
články a fotografie, panu Karlu Hrůzkovi a Liboru Pečenému za ochotné zapůjčování jejich dokumentů, paní Zuzaně Kladivové za souhrnné a včasné dodávání článků z naší základní školy a dalším mnoha našim spolupracovníkům z městských organizací a všem přispěvatelům. Všem Vám moc děkuje Vaše redakce.
Vážení spoluobčané, přejeme Vám spokojené a ničím nerušené prožití adventního času, perníčky, vanilkou a skořicí provoněné Vánoce. Ať v novém roce 2016 strávíte mnoho radostných chvil se svými přáteli, ať se Vám podaří vše, na co sáhnete, ať máte radost nejen ze svých dětí. Ať si i za rok můžeme společně říci, že stále ještě žijeme v lepší době a v lepší části světa, tak jak toto rčení často užíval náš dobrý kamarád. V Adventu a o Vánocích se určitě budeme společně potkávat při různých příležitostech – na náměstí, ve sklářském muzeu, v našem kostele. V příštím roce čeká městské zastupitelstvo několik zásadních rozhodnutí, která ovlivní chod našeho města. Bylo by třeba, abychom se potkávali i na těchto jednáních. Přijďte mezi nás a vyjádřete svůj názor.
Vaši zastupitelé Miroslava Kramářová, Martina Pajerová a Petr David
Poděkování
ší svátky v roce. Mnoho Čechů – kteří jsou prý jedni z největších ateistů – navštíví o Vánocích kostel a zřejmě úplně každý bude poslouchat nebo dokonce zpívat, že se nám narodil spasitel.
Napsali nám Nejkrásnější svátky
(Pokračování na stránce 15)
Opět se nám blíží vánoční svátky, pro většinu z nás nejkrásněj-
14
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 14)
Dovolte malou vsuvku: říká se o nás, že jsme nejateističtějším národem. Jak ovšem říká jeden známý citát – kde se ztrácí víra, přichází pověra. A tak domněle ateistický Čech vězí ve skutečnosti až po uši v pověrách; čte horoskopy, klepe na dřevo, kýchá pro štěstí, nosí talismany, vyšlapuje tou správnou nohou, líbá se pod rozkvetlou třešní, pálí čarodějnice, chodí k léčitelům, kupuje homeopatika, vyvolává duchy, chodí na jógu, koketuje s východní mystikou a filozofií. Nebo o Vánocích lije olovo a rozkrajuje jablka. Většinový Čech tedy sice ztratil křesťanskou víru, nestal se však ateistou, ale pohanem. Nyní jsme však zpět u domnělého ateisty, který jde na Štědrý den do kostela a zpívá koledy o spasiteli. O Spasiteli. Oslavovat narození spasitele je přirozené pro toho, kdo si uvědomuje potřebu spasení. Co je však to spasení? Jak nám řekne biblický slovník, hebrejský výraz překládaný jako „spasení“ je Jëša´ (Ježíš je hebrejsky Ješua) a znamená „svoboda od omezení“. Spasitel je tedy ten, kdo osvobozuje. Kdo z nás by nechtěl být svobodný? Kdo by neoslavoval, že se narodil osvoboditel? Logika říká, že osvobodit potřebuje ten, kdo je nesvobodný. Čím jsme tedy omezeni, a co nás činí nesvobodnými? Naši předci by s odpovědí zřejmě neváhali: naším skutečným otrokářem je hřích. A je jediná cesta k osvobození od hříchu – Ježíš Kristus. On sám o sobě říká: „Já jsem ta Cesta, Pravda a Život“; „Já jsem jediná cesta“. Naším otrokářem je tedy hřích. Naším prokletím je hřích.
Rodíme se jako hříšní. Každý z nás má sklon přirozeně hřešit: myslet především na sebe (sobectví), být neupřímný, lhát, podvádět, zlobit se, nenávidět … To proto je náš svět zlý a nespravedlivý (a jen alibista z toho viní Boha, ve kterého ovšem nevěří). Je velký podvod a blud, říká-li se, že člověk se narodí jako „dobrý“. Kdo zná malinké děti, ví, že dítě nemusíte „učit“ zlému, nemusíte ho učit zlobit. Už u miminek se to projevuje a bez výchovy to jen a jen roste. (Opravdu vás, rodičové, nikdy nezarazilo, že dítě musíte učit poslouchat, ale nemusíte ho učit neposlouchat?) Ale je tu dobrá zpráva, řecky evangelium: na náš svět přišel Boží Syn, Spasitel, Zachránce; přišel nám nabídnout osvobození z tohoto prokletí hříchu. Kdo v Něho uvěří a vydá mu svůj život, bude zachráněn - získá svobodu od hříchu a věčný život. Možná jste už od nějakého křesťana slyšeli, že Pánbůh má smysl pro humor, nebo že je hravý a má smysl pro symboliku. Proto nepřekvapí, že Spasitel se narodil v období zimního slunovratu, na znamení naděje. (A nevěřte nikomu, kdo se snaží tvrdit, že se to stalo jindy. Nové archeologické nálezy to potvrzují. Vánoce jsou skutečně svátkem radosti a naděje. A tak se v pravdě radujme z naděje, která není jen hezkým vánočním pocitem. Přeji vám všem požehnané a pokojné vánoční svátky. Stanislav Lorenc, duchovní Křesťanského společenství K. Šenov
LÁKÁ VÁS PRÁCE SE SKLEM? JE VAŠÍ ZÁLIBOU MALOVÁNÍ A KRESLENÍ? JSTE KREATIVNÍ A NÁPADITÍ? Pokud ano, tak neváhejte a zajděte se podívat kdykoliv v pracovní den do Střední umělecko-průmyslové školy v Kamenickém Šenově, kde na Vás čeká po dobu čtyř let příjemný kolektiv spolužáků, ochotní pedagogové a mnoho dalších nezapomenutelných zážitků. PŘIHLÁŠKY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM SE PODÁVAJÍ BUĎ OSOBNĚ V SEKRETARIÁTU ŠKOLY, NEBO SE ZASÍLAJÍ NA ADRESU: SUPŠS, Havlíčkova 57, Kamenický Šenov 15
prosinec 2015
ŠKOLSTVÍ Zápisky cestovatelů Den první Cesta do Bath byla . . . hoooodně dlouhá. Většina řízků byla snědena dřív, než jsme v Karlových Varech nabrali druhého pana řidiče. Lukáš s Honzou byli nadšení z autobusové WIFI a celou noc pařili zápasy FIFY. Anežka chatovala (přes uličku!!!) s Kájou a Kristýnou a byla velmi tichá. Kája a Kristýna celou cestu jen šustily papírky od bonbonů a sušenek. Fanda s Michalem a s Pepou se okamžitě seznámili s žáky z Moravy, kteří se s námi účastní zájezdu. Fanda a Michal s nimi byli ještě v půl třetí ráno v družném hovoru, což jim vydrželo až do půl páté. Eliška s Aničkou trhly nejlepší místa v autobuse, takže pořád spaly a byl klid. Pasová kontrola v Calais (v 6 ráno) proběhla v ospalém tempu a bez problémů. Trajekt "Pride of Kent" nás pořádně rozkolísaně, ale bezpečně přepravil do Británie. Nikdo neměl mořskou nemoc - Kinedryl je prostě zázrak. Do Bath jsme dorazili kolem jedné. Počasí bylo nádherné, slunečné. Navšítili jsme místní pamětihodnosti jako například muzeum Římských lázní, Bathské opatství, Velký Pulteney most, Royal Crescent a The Circus a večer si nás odvezly a nakrmily hostitelské rodiny.
a welštině. Welština je prostě příšerná – zlatá angličtina. V Cardiffu jsme 2 hodiny testovali trpělivost průvodců v National Techniquest (což bylo něco jako náš IQ park). Pak jsme poklusem proběhli kolem Cardiff Castle – středověkého hradu, který si Welšané napůl zbořili obřím ragbyovým míčem. Při cestě zpět bylo jasné, že to byl oddechový den, protože někteří měli až moc energie. Den třetí Dnes se všichni mooooooc "těšili" do školy. Naštěstí to rychle uteklo a mohlo se vyrazit na pravděpodobně nejočekávanější památku - Stonehenge.
Těch "pár, jako fakt hustě starejch, kamenů" jsme si každý vyfotili asi 100 x. Počasí bylo opět perfektní (až na ten vítr), tak se fotky fakt povedly. Jako tradičně jsme vyplenili obchod se suvenýry a frčeli do Salisbury, malého městečka s velkou katedrálou. Katedrála je mega velká, se spoustou úžasných zákoutí a krásně barevných oken. Někteří z nás se podívali i na dokument z roku 1215 - Magna Charta, který Angličani dali do "stanu". A jak se dalo čekat, ve "stanu" se nesmělo fotit. Spokojení a plní zážitků jsme opět problbli a prokecali cestu zpět (rodiče prominou ty výrazy, ale jinak se to napsat nedá). Den čtvrtý (předposlední - fňuk a brek) ...Dnešní školu jsme přežili a rádi se rozloučili s anglickými učiteli. Někteří (že Honzo) se už od božího rána ptali, kdy se půjde nakupovat a do Mekáče a Káefcéčka. Bylo jim důrazně vysvětleno, že AŽ po výletě do Bristolu na loď SS Great Britain (pozorSS není nějaká nacistická šifra, ale zkratka anglického Steam Ship – paroloď). V Bristolu se z nás na 2 hodiny staly pravé lodní krysy. Anička se neohroženě postavila ke kormidlu. Eliška si vzala na starosti dobytek a v kuchyni upekla koláč. Pepa zatím griloval maso a šťastně se usmíval. Kája s Kristínou se opět úspěšně vyhýbaly focení. Jejich odpor překvapivě zmizel v momentě, kdy se s námi měl fotit náš fešný průvodce Tomáš. Honza s Lukášem se ochotně chopili košťat (vzkaz pro maminky: zbožňují zametání, chtělo by to nějak využít). Anežka se moc netvářila na ten Eliščin výtvor a řekla, že nemá hlad (milosrdná lež). Fanda se (chudák) vžil do role bohatého továrníka natolik, že nás nutil, abychom se s ním vyfotili...jako jeho rodina!!! Dokonce jsme spolu museli zasednout ke stolu!!!!
Den druhý Ráno jsme se sešli všichni najedení, odpočinutí a spokojení a vyrazili jsme do školy. Druhý den se celý nesl ve znamení vzdělávání (no konečně!!!). Ráno v 9.00 jsme nastoupili do školy, což je mini dům s mini místnostmi a s mini toaletami. Učili nás super učitelé, kteří nás moc chválili. S jednou 15 minutovou přestávkou jsme se učili až do 12.00 a pak jsme svištěli do hlavního města Walesu – Cardiff. Cestu do Cardiffu lemovaly cedule s nápisy v angličtině
(Pokračování na stránce 17)
16
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 16)
Michal (nakrátko ztracený a znovu šťastně nalezený) potom z bryčky zavelel k odjezdu. Všem se nám na lodi moc líbilo. Dnes si musíme zabalit všechny "blboviny", které jsme tu nakoupili za vaše peníze (milí rodičové) a zítra brzy ráno vyrážíme směr Londýn. Den pátý, poslední Takže…. Jsme šťastně doma!!! Do Šenova jsme dorazili s „nepatrným“ zpožděním – cca 7 hodinovým. Ráno jsme vyjeli pozdě z Bath, pak jsme zakysli v zácpě u Londýna a dovršilo to 3 hodinové čekání na trajekt v anglickém Doveru. Ale to nic. Myslím, že zážitky z Londýna máme nezapomenutelné. Počasí v Londýně bylo…. no, takové londýnské. Naštěstí nepršelo, ale bylo pošmourno a hoooodně větrno. Náš průvodce Tomáš nasadil vražené tempo hned na začátku. Klopýtali jsme odhodlaně za ním a fotili jak vzteklí. Někteří se po 2 hodinách chození dotazovali, kdy bude to Káefcéčko a kdy že už půjdeme k autobusu. Bylo jim „šetrně“ sděleno, že KFC je i Liberci, že k autobusu
jdeme až ve 20:30 (tedy asi až za 7 hodin) a hlavně, že se do Londýna hned tak nepodívaj, tak ať neremcaj a šlapou. Stejně remcali a skučeli (ale marně). Pár odolných jedinců se vydalo za potravou veskrze duchovní do TATE gallery na Picassa a pak i do National Gallery na impresionisty. To zbožňované KFC jsme nakonec taky stihli. Děti viděly Tower Bridge, Tower of London, St. Paul´s Catherdral, byly na Trafalgar Square, Leicester Square, Piccadily Circus. Navštívily Covent Garden, park s nějakou drůbeží. Zamávaly královně do Buckingham Palace, poslechly si, jak bimbají zvony Big Benu. Z posledních sil pak sledovaly, jak se točí London Eye. Zajímavé je, že když dorazil autobus, všichni křepce – jako srnky naskákali dovnitř. Pro nás „dozírající“ učitele pak byl největší odměnou ten klid, který v autobuse zavládl v důsledku naprostého vyčerpání organismu. Poznámka na závěr, milí rodičové, máte super (po)slušné, chytré a vtipné děti, můžete na ně být po právu hrdí. Jana Hrůzková, učitelka AJ
Anglie potřetí Konečně jsme se dočkali a nastal třetí turnus zájezdu do Anglie! Dne 25. 10. pro nás ke škole přijel krásný žluťák od Student Agency. Jelikož jsme byli poslední škola, autobus už byl plný nadšených žáků z jiných škol. Cesta byla sice dlouhá, ale protože jsme jeli většinu cesty v noci, dálnice jsme prospali. Na trajekt jsme se nalodili k ránu a potom už nás čekala jen tří hodinová cesta do Bath. Hned jak jsme přijeli do Bathu, tak jsme si společně prohlédli lázeňské památky (např. staré lázně Bath). Po dlouhém vyčerpávajícím dni jsme se konečně dočkali příchodu do rodin. V hostitelských rodinách jsme netrávili moc času, vlastně jsme tam jenom spali a stravovali se. A pak už to šlo „ráz na ráz“. Druhý den (úterý) nás rodiny dovedly na tzv. Meeting point, kde si nás vyzvedl autobus a společně jsme jeli do školy. Po škole nás čekalo technické muzeum v Cardiffu. Třetí den jsme opět byli 3 hod. ve škole a poté jsme navštívili Stonehenge. Po Stonehenge jsme se vypravili do historického městečka Salisbury. Čtvrtý den jsme hned po škole jeli do Bristolu podívat se na SS Great Britain. Loď se nám moc líbila a byla doplněna i voskovými figurami. Pátý a poslední den jsme navštívili úžasný Londýn, kde jsme mohli vidět např. Big Ben, London Eye a jiné významné památ-
ky. Poté jsme jeli lodičkou a viděli Londýn v noci. A pak už jen zdlouhavá cesta do ČR. Tento výlet se nám neskutečně líbil, a pokud budete mít možnost navštívit Anglii, určitě neváhejte!! Tereza Poláková, Eliška Pácalová – obě VII. A
HALLOWEEN V úterý 27. 10. 2015 proběhl ve škole na 1. stupni Halloween. Všichni měli nádherné strašidelné masky, kdo chtěl, mohl při-
nést nějaké výrobky na prodej. Každá třída měla připravené své stánky, rozhodně bylo z čeho vybírat. Těch dobrot a strašidelných výrobků! Jako každoročně se také vyhlašovaly 3 nejhezčí masky, které byly odměněny. Věřím, že se Halloween všem moc líbil. Michaela Nacházelová 6. A
17
prosinec 2015
Educa V pátek 16. října asi 40 žáků naší školy navštívilo veletrh vzdělávání EDUCA, který se tradičně konal v Liberci. Opět se tu sešly desítky středních škol a učilišť se svými studijními a učebními obory. Akce mívá i bohatý doprovodný program: taneční vystoupení a vystoupení hudebních skupin, módní přehlídky. A jak jsme se do Liberce vůbec dostali? Jeli jsme autobusem přímo od naší školy. V aréně jsme byli asi 3 hodiny. Žáci jeli s třídními učiteli a doprovázela nás paní zástupkyně. Myslím si, že si každý školu vybral, nebo minimálně nasbíral dostatek zajímavých materiálů, které mu výběr určitě ulehčí. Příští rok se mají návštěvníci určitě zase na co těšit. Barbora Zralá, IX. B
Školní poplach Jako každý školní rok i tento probíhal v naší škole požární poplach. Žáci se ve svých třídách seřadili do dvojic a opustili se svým vyučujícím budovu školy. Učitelé venku své žáky spočítali, aby nikdo nechyběl. Venku byla docela zima, poprchávalo, ale pro žáky to byla chvilka odpočinku od učení. Minulý rok k poplachu přijeli hasiči, aby dětem předvedli, jak by probíhal zásah ve skutečnosti. Letos jsme se jen snažili překonat časový limit, za který se všichni musíme dostat ze školy pryč. Tomáš Vávra, VI. B
Představujeme parlamentáře
některé
1. Co mám rád/a, co mě baví?
2. Proč jsem se přihlásil/a do žákovského parlamentu? 3. Jaká je nejlepší školní akce? 4. Co by se mělo ve škole změnit? 5. Co mi ve škole chybí, co by se mělo učit? Bára Zralá, IX. B 1. Moc ráda bruslím a baví mě chodit s kamarády ven. 2. Nevím, proč jsem ve školním parlamentu, vybral mě pan učitel David. Ale jsem ráda. 3. Nejspíš akademie. Je to vždy sranda. 4.Já bych asi změnila jídelnu. 5. Předmět mi žádný nechybí, ale asi by to chtělo více hodin hudební výchovy. Eliška Pácalová, VII. A 1. Tancování hip hopu, zpívání, hru na klavír a starání o malé děti. 2. Zkoušela jsem to i minulý rok, ale nevybrali mě, chtěla jsem si to vyzkoušet a psát do novin. 3. Akademie. 4. Se vším jsem spokojená. 5. Myslím, že už od sedmé třídy 2. jazyk, na ostatních školách to tak mají. Kdyby chtěl někdo ze sedmé třídy přejít např. na gymnázium do České Kamenice, asi by jim v němčině/ruštině nestačil. Tomáš Vávra, VI. B 1. Turistika, kreslení, debatování. 2. Zvolila mě třída. A baví mě to. 3. Školní akademie. Protože je to legrace. 4. Něco by se našlo. 5. Chybí mi na škole více praktických ukázek - např. návštěva muzeí, občanská výchova - návštěva radnice apod.
1. Mám rád sportování, jako například hraní fotbalu, trávení času v přírodě, s kamarády, ale také občas lenošení. Rád po škole chodím na zájmové kroužky, které provozuji. 2. Protože mě zvolila třída a také že v parlamentu jsem už od šesté třídy. 3. Sportovní den považuji za nejlepší školní akci, protože mám rád sport a vždy se při té akci zasměji s třídou. 4. Všechno jde vždy zlepšovat, ale nic konkrétního mě teď nenapadá. 5. Podle mě první pomoc, kterou bych ocenil. Tereza Poláková, VIII. A 1. Ráda sportuji - nejčastěji provozuji horolezectví, tanec, jízdu na kole. Ráda chodím ven do přírody. Také ráda čtu a vymýšlím příběhy. 2. Baví mě vymýšlet příběhy a psát články. Také bych se chtěla nějak podílet na tom, co se ve škole děje 3. Mě osobně baví nejvíce sportovní dny nebo přednášky o cestování a cizích zemích (nevím, jestli se dají považovat za akci). Potom to je samozřejmě jarmark a další. Líbí se mi, když se škola zapojuje do některých projektů a hlavně když se zapojí i žáci. 4. U některých učitelů by se mohla změnit výuka. V tom smyslu, že bychom danou látku mohli probírat déle a trochu více. Pak jsou tu obědy. Některým z nás se nedostává taková porce jídla, jaká by měla. Systém přihlašování mi také zrovna nevyhovuje. 5. Podle mě by se mohly více vyučovat jazyky. Nebo mít druhý jazyk dříve než v osmém ročníku.
Michal Kučera, VIII. B
Den s dopravní výchovou V MŠ Prácheň
Ve středu 4. 11. 2015 proběhl ve školce na Práchni výukový projekt „Den s dopravní výchovou pro MŠ“, který realizoval Liberecký kraj ve spolupráci s Týmem silniční bezpečnosti. Členové Týmu silniční bezpečnosti si připravili ve školce výukové stanoviště, kde dětem názorně ukazovali, jak se bezpečně chovat v autě při jízdě na silnici. Za to, že děti pozorně sledovaly tento výukový program, obdržely omalovánky, ve kterých si své nové znalosti mohou zábavnou formou procvičovat. Kolektiv ZŠ a MŠ Prácheň
Malotřídní kufrování V pátek 23. 10. 2015 uspořádala Základní a mateřská škola Prácheň ve spolupráci s DDM Smetanka Nový Bor 2. ročník závodu - Malotřídní kufrování. Letos zvolila prácheňská škola za místo konání závodu v orientačním běhu cyklistický ovál v Novém Boru. Žáci z osmi škol soupeřili v pěti kategoriích (1. až 5. třída), vždy děvčata a chlapci společně. Děti si otestovaly nejen svou rychlost v běhu, ale i schopnost orientovat se v mapě a okolním prostoru. První tři nejrychlejší děti z každé kategorie si odnesly z tohoto klání diplom a věcnou cenu. Kolektiv ZŠ a MŠ Prácheň
18
prosinec 2015
Dušičkové pondělí V pondělí 2. 11. 2015 se ve škole na Práchni sešla strašidla všeho druhu. Bílá paní tančila s kostlivcem, duch tančil s ježibabou a mezi nimi se pirát snažil dohonit černokněžníka. Když se maskované děti dostatečně vyskotačily, zahrály si několik společných her. Vítězové jednotlivých soutěží byli vždy odměněni sladkostí. Celý dušičkový rej byl zakončen četbou o hodných strašidlech. Kolektiv ZŠ a MŠ Prácheň
Trocha historie nikoho nezabije FOTOGRAFIE Z NAŠEHO MĚSTA Naše ulice dříve…
Alee strasse ..později Stalinova ul.
Uferstrasse
Laskavě zapůjčeno z archivu pana Libora Pečeného Drahomíra Liptáková
Kamenická ulice 19
prosinec 2015
Stará adresní kniha našeho města – Str. 3 Přepsaná jména a podniky:
20
prosinec 2015
21
prosinec 2015
Hana Brzková, Drahomíra Liptáková
22
prosinec 2015
Naše okolí - Místa, která pohladí Kalvárie u Cvikova Polodenní podzimní procházka po cvikovské Kalvárii je nyní, v zářivě barevném podzimu, velice příjemná. Když projedete autem cvikovským náměstím a budete se řídit ukazateli ke cvikovské Léčebně respiračních chorob v Martinově údolí, dorazíte na malé parkoviště, které k léčebně patří. Zde můžete auto zanechat a přímo před Vámi se již rozkládá
nevysoký Zelený vrch. Výstup až nahoru ke kapli není obtížný, cesta kolem kapliček je pouze mírně do kopce. Nahoře u kaple, která se dá po kamenných schodech celá obejít, se před Vámi otevře krásný výhled do celého okolí města Cvikova. Za Vámi, na malé plošině, je lavička zvoucí k odpočinku a dvě pískovcové sochy, které již nejsou v moc dobrém stavu. Svatá Maří Magdalena a Panna
Marie, má uraženou hlavu a socha sv. Jana Evangelisty, která ještě patřila k této trojici, byla bohužel v říjnu roku 2000 ukradena. Dříve tu bývala krásná parková úprava celého okolí kaple, ke které náležely i tyto dvě zbývající sochy. Zdejší posezení je velmi příjemné
Později zde byly postaveny ještě další kapličky. V roce 1883 byla kaple Kalváriovým spolkem renovována a v témže roce byla kolem cesty až nahoru ke kapli vysázena lipová alej. Během následujících asi deseti let však Kalvárie chátrala
a místečko na Vás dýchne svým uklidňujícím dojmem. Vrcholová kaple Božího hrobu byla nedávno opravena. Vnitřek kaple zůstává prázdný a nepřístupný. Kaple i sousoší Kalvárie na křížové cestě jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Návrší se až do roku 1728 jmenovalo Lískový vrch. V červnu toho roku se zde usadil punčochář Johann Franz Richter, který získal povolení k výstavbě poustevny a spolu s Florianem Friedrichem začal budovat poutní místo. O Velikonocích roku 1729 vztyčili na skalnatém vrcholku tři kříže, u nichž byly poprvé předváděny pašijové hry o utrpení Ježíše Krista. Pašijové hry se také konaly na náměstí města Cvikova a kříže pak nesli místní obyvatelé poutní cestou až na vrchol kopce.
Dřevěná kaple Božího hrobu tu stála až do roku 1845, kdy na jejím místě z dobročinných darů byla vystavěna nová kaple kamenná, vysvěcená dne 24. října 1847. Na oltáři byl umístěn obraz „Snímání z kříže“, namalovaný podle vlámského malíře Petera Paula Rubense. Samotné kapličky se stavěly postupně zeshora dolů. Cesta ke kapli časem postupně získala ráz křížové cesty, několik mecenášů zde nechalo na své náklady postavit 8 zděných kapliček s nejdůležitějšími zastaveními Ježíšova utrpení.
23
a kapličky se začínaly pomalu rozpadat. Koncem 19. století bylo tedy z dobročinných příspěvků okolních občanů a různých spolků vystavěno 14 nových kamenných kapliček. V prosklených výklencích každé z nich byly istalovány umělecky vyřezávané dřevěné obrazy od mnichovské firmy Meyer. V říjnu roku 1900 byly všechny kapličky vysvěceny představeným Kapucínského kláštera v Rumburku.
Po druhé světové válce se však o Kalvárii nikdo nestaral a ta začala opět postupně chátrat. Velmi k tomu přispívá i vandalské chování a neúcta k těmto hodnotám často projevovaná za minulého režimu. Přichází však rok 1991 a cvikovský městský úřad nechal celou Kalvárii opravit a zrenovovat. Díky tomu dnes stojí v lipové aleji 14 kaplí křížové cesty se zasklenými plastickými výjevy. Město má nádherné místo, kterým se může chlubit svým návštěvníkům, a my se můžeme pokochat dalším z krásných míst našeho okolí, které k návštěvě vybízí v každém našem ročním období. Drahomíra Liptáková Henrieta Liptáková
prosinec 2015
ŠENOVŠTÍ PODNIKATELÉ POD LUPOU Kateřina Malá (Cukrárna na náměstí) 1. Kde jste se narodila, odkud pocházíte? Narodila jsem se v České Lípě, ale jsem z Kamenického Šenova. 2. Co jste vystudovala nebo čím jste se vyučila? Jsem vyučená cukrářka. 3. Jak jste se dostala k podnikání? Šenov už dlouho postrádal cukrárnu, tak jsem se, co by vyučená cukrářka se vztahem k tomuto řemeslu, rozhodla z důvodu nedostatku v této lokalitě otevřít i vlastní.
4. Řekněte nám něco o svém podniku, jak se vám daří, jestli vás práce ještě baví? Má prodejna se nachází na hezkém místě, na náměstí T. G. Masaryka č. p. 1009 v domě pečovatelské služby. Prodejnu jsme upravili, aby byla příjemná pro lidi, aby si mohli v příjemném prostředí posedět na dobré kávě či sladkém zákusku. Je po otevření prodejny znát, že lidem takové místo v Kamenickém Šenově chybělo. Dle ohlasů jsou lidé rádi a chutná jim v našem obchodě. Samozřejmě mě má práce baví, pokud by mě nebavila, tak bych nezačala podnikat v tomto oboru, který mi je tak blízký. 5. Kolik let už podnikáte v Kamenickém Šenově? Cukrárna je otevřena teprve krátce, cca 2 týdny. 6. Podnikat v Kamenickém Šenově je těžké, jak s tím bojujete? Kamenický Šenov je stejný jako každá jiná města i obce. Lidé jsou zvědaví, ale také se dají rozlišit na přející a nepřející. Kdo má chuť na dobré zákusky či kávu, ten si k nám cestu vždy najde a ti co ne, to je věc, která mě v mém záměru neodradí. Kdyby se na to však měl začínající podnikatel zaměřit, tak nikde tyto prodejny nevznikají. Jsem zatím v té prvotní fázi, takže kromě těch byrokratických měsíců před otevřením prodejny asi
nebyl žádný takový moment, kdybych to tzv. chtěla pověsit na hřebík. 7. Jak nahlížíte na zdejší konkurenci? V našem městě žádné takové místo není. Nepočítám samozřejmě restaurace a pivnice. 8. Jak se snažíte propagovat svůj podnik? Co proto děláte? Snažíme se šířit reklamu pomocí sociálních sítí, což je v dnešní době rychlejší než pavlačové drby.
9. Myslíte, že je přínosem pro vaše podnikání dokončení cyklostezky? Cyklostezka přes náměstí nevede, takže na mé podnikání nemá žádný vliv. 10. Chcete do budoucna něco změnit, plánujete nabídnout zákazníkům něco nového? Plánů je plno. Zatím se rozhlížíme a zjišťujeme, o co mají lidé největší zájem. Je možnost dát si u nás dobrou kávu, horkou čokoládu, zákusky, chlebíčky, rozlévaná vína a už pracujeme i na zmrzlinových pohárech. Každou středu a pátek máme v nabídce čerstvé dia zákusky. Pro ty, kteří se dlouho nezdrží, podáváme i kávu s sebou. Přijímáme objednávky na narozeninové dorty, vánoční večírky, mini zákusky. V naší prodejně prodáváme i bonboniéry v dárkových baleních, bonboniéry pro dospělé, karamelky apod. Kateřina Zaťková
Kultura a společnost SKLENĚNÝ SLAVÍČEK V sobotu sedmého listopadu se v kině Hvězda uskutečnila dětská pěvecká soutěž „Skleněný Slavíček“. Celý den byl mlhavý a upršený, ale ani nevlídnost
počasí nezabránila tomu, aby do kina dorazila téměř třicítka nervózních a soutěže chtivých dětí, které se chtěly poprat se o krásné ceny. Letos byla poprvé soutěž rozdělena na dvě základní kategorie. První kategorie byla určena pro děti ze základních škol a druhá kategorie byla pro děti, které navštěvují navíc i základní uměleckou
24
školu a jejich hlas je veden školeným odborníkem. Tyto dvě základní kategorie byly dále rozděleny na čtyři podkategorie, ve kterých byl rozhodujícím kritériem věk soutěžících. V každé podkategorii odborná porota (Pokračování na stránce 25)
prosinec 2015 Lenka Urbanová Michaela Kočková
(Pokračování ze stránky 24)
vybrala tři nejlepší zpěváčky, které následně i odměnila cenami. Ty nám jednak vyrobila SUPŠS z Kamenického Šenova a tašky plné cen dodali následující sponzoři – Město Kamenický Šenov, Marius Pedersen, Ekokom, Dokom Final a Elektrowin.
Doprovodný program soutěže byl taktéž bohatý. Během střídání jednotlivých kategorií, vystupovali někteří členové poroty a předváděli soutěžícím i jejich doprovodu, že jejich úloha v porotě je zasloužená a že mají velké znalosti na to, aby mohli soutěžící spravedlivě ohodnotit. Porota byla desetičlenná a velká většina z nich byla hudebně vzdělaná nebo se případně zpíváním či hraním na hudební nástroj živí. Začátek soutěže byl odstartován bubenickou show v podání hudebního uskupení „Hluchá parta“, kterou vedl porotce Vojtěch Šeminský. Mezi další vystupující porotce patřil Jan Jere-
miáš Jech, který studuje na pražské konzervatoři, obor muzikál a finalistka soutěže X-faktor Martina Pártlová. Celá soutěž trvala tři hodiny a během této doby nebyl vůbec čas na nějakou pauzu. Velký dík proto patří jak porotcům, kteří byli po celou tuto dobu pozorní a neúnavně bodovali jednotlivé soutěžící, tak moderátorovi Petru Kožíškovi, který byl pohotově připravený na každou situaci. Dík dále patří Pavlu Kudrnovi, který ozvučil celou akci a připravil i možnost občerstvení ve foyer kina Hvězda. V neposlední řadě bych ráda poděkovala i všem zaměstnancům městského úřadu, kteří se podíleli na několikadenních přípravných pracích.
Výsledky soutěže – „Skleněný Slavíček 2015
3 2
ZUŠ 1.KATEGORIE Tereza Šachová Kateřina Němečková
POŘADÍ 2 1
ZŠ 2.KATEGORIE Michaela Holečková Lucie Podlahová Isabel Henkeová
POŘADÍ 3 2 1
ZUŠ 2.KATEGORIE Natálie Gergelová Adéla Klimešová Anna Moudrá
POŘADÍ 2 3 1
ZŠ 3.KATEGORIE Alžběta Růžičková Nikola Levkovičová
POŘADÍ 2 1
ZUŠ 3.KATEGORIE Tereza Matiášková Matěj Tourek Anežka Soukalová
POŘADÍ 2 3 1
ZŠ 4.KATEGORIE Dana Ondráčková
POŘADÍ 1
ZUŠ 4.KATEGORIE Kateřina Medřická Anna Hlavničková Jan Rouč
POŘADÍ 3 1 2
Ing. Šárka Svitáková, DiS. ZŠ 1.KATEGORIE Romana Korpová
Zprávy z muzea
POŘADÍ 1
Z POKLADŮ NAŠEHO DEPOZITÁŘE 9
České barokní sklo
detail Počátky řezaného (rytého) skla, typického pro oblast Kamenickošenovska, se váží k uměleckému prostředí pražského rudolfínského dvora, kde působil nejznámější řezáč kamene a později i skla, Caspar Lehmann. V Praze v císařské
25
brusírně v královské oboře v Bubenči pracovali pro Rudolfa II. také italští Miseroniové, zmiňovaní ve dvorských aktech od roku 1588. Jejich dílnu zachytil na svém obraze „Rodina pražského řezáče drahokamů Dionýsia Miseroniho“ v r. 1653 malíř Karel Škréta. Technika i její název byly převzaty z řezání a broušení drahých kamenů (horských křišťálů, jaspisů, achátů a dalších), jejichž obliba vyvrcholila ve 2. polovině 16. století. V důsledku vyčerpávání nalezišť polodrahokamů bylo toto umění přeneseno na sklo. Vzácné a nepříliš kvalitní sklo 1. poloviny 17. století bylo později nahrazeno tzv. křídovým sklem, umožňujícím reliéfní i hlubokou rytinu. Počáteční nenáročná, plochá a matná rytina byla postupně zdokonalována a rozvíjena. Křišťálové silnostěnné sklo kónických tvarů konce 17. st ol et í byl o př edur čeno k zušlechťování broušením a rytím. Těchto technik se užívalo především na Jablonecku a Českokamenicku. Umělečtí (Pokračování na stránce 26)
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 25)
řemeslníci se nechávali inspirovat grafickými předlohami francouzských a německ ý ch o rn am ent ali st ů, z nic h ž k nejznámějším patřili Ägidius Bichel,
hém medailonu jsou zachyceny stromy a nápis NEC ICTU NEC IGNE “. Okolí medailonů vyplňují bohaté ryté květiny. Z konce 17. století pochází silnostěnná číše s výjevem z války s Turky (inv. č. KS 338, výška 18,8 cm). V roce 1694 se Turci dostali až k Vídni a tato tehdy znepokojující událost se odrazila i v motivech na skle. Umístění figurálního výjevu ve dvou arkádách naznačuje severočeskou provenienci.
Christoph Weigel, Jan Konrad Reiff a Jan Leonard Eysler. Jejich předlohy rozvíjely
detail ornamentu s kartuší
Detail výjevu na číši ornament francouzského architekta Jeana Béraina, kombinující zalamovanou pásku, rostlinné úponky - tzv. rozviliny a groteskové motivy. Ornament vycházející z bérainovského stylu byl v severních Čechách doplňován loveckými a alegorickými výjevy či erby. Od počátku 18. století se výrazně zvyšovala kvalita řemeslných prací. Vznikaly skleněné předměty určené k užitku, pro slavnostní příležitosti nebo k obdarování. Období do 1. poloviny 18. století bylo nazýváno zlatou érou českého skla. Těžiště sbírky kamenickošenovského muzea tvoří rytá a broušená skla 18. a 1. poloviny 19. století, mezi nimiž barokní skla zaujímají nemalou část. K nejstarším předmětům náleží pohár z období kolem roku 1680 (inventární číslo KS 2118, výška poháru 25 cm). Jemně nafialovělé sklo je kombinováno s kovovou základnou, zdobenou tepaným
a rytým ornamentem. Na plášti jsou protilehle umístěny dva kruhové medailony. V prvním z nich se nachází rytý sloup s krajinou v pozadí, na obvodu medailonu s nápisem „FESTINA LENTE“ („Spěchej pomalu“, oblíbeným rčením římského císaře Octaviána). Ve dru-
Předloha květinového ornamentu Další tři předměty – konvice, pohár a lahev - spadají do let 1720 – 1730. Zdobeny jsou typickým ornamentálním dekorem se zalomenou páskou s rozvilinami, vycházejícím z bérainovských předloh. Mešní konvička (inv. č. KS 374, výška 13,5 cm) z čirého broušeného a rytého skla má v ornamentu vloženy ve dvou plochách holubici s cherubínem (hlava anděla s jedním párem křídel) a protilehle v kartuši nápis „I. H. S.“ s křížem (tzv. posvátný monogram IHS znamenal (Pokračování na stránce 27)
26
prosinec 2015 slezskou a německou produkci. Na rozdíl od českých skel vytvářených většinou anonymními řemeslníky, kteří se inspirovali dekorativními prvky z ostatních uměleckých řemesel, lze výrobky ze Slezska a z různých oblastí Německa přiřadit ke konkrétnímu okruhu známých umělců.
(Pokračování ze stránky 26)
původně zkratku řeckého slova Ježíš. V západní církvi se někdy objevoval v nesprávném významu „Iesus Hominum Salvator“/ Ježíš, spasitel lidí. V 16. století byl přijat jako znak Tovaryšstva Ježíšova, ve významu „Iesum Habemus Socium“/ Máme Ježíše za společníka). U poháru z čirého hranovaného skla ( inv. č. KS 573, výška 16,3 cm) jsou do ornamentu včleněny dva lovecké výjevy, nad nimiž je rovněž cherubín. Pohár se v naší sbírce objevuje ve dvou identických provedeních. Poslední z této trojice s dekorem zalamované pásky, rozvilin, šátku a festonu je osmiboká lahev z narůžovělého skla, s cínovým uzávěrem, hranovaná a rytá (inv. č. KS 560, výška 16 cm). Předměty se často lišily podle provenience svým tvarem i charakterem dekoru. V následujících číslech Šenovských listů se proto kromě české zaměříme také na
Helena Braunová Literatura: Drahotová O., Barokní řezané sklo 1600 - 1760, Praha, 1989 Drahotová O., Evropské sklo, Praha Hall J., Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha, 1991 Mareš J., České sklo, 1983
Ukázka z předlohy J. Beraina
Vánoční radost do útulku
Zprávy z knihovny Vánoční dovolená v knihovně: Knihovna bude uzavřena od 22. prosince 2015 do 3. ledna 2016
Zpráva ze šachového kroužku: Náš člen Kryštof Hofman po tuhém boji v Harrachově postupuje na Mistrovství ČR v kategorii H12. Blahopřejeme.
Dopravní kroužek v naší knihovně. Jak být knihovníkem.
Složenka, aneb jak knížky putují… Paní Hana Zubričanová, která se do Kamenického Šenova přistěhovala z Chlumu u Třeboně, je naší velmi pilnou čtenářkou. Občas, jako ostatní čtenáři, také ve vestibulu knihovny nahlíží do našeho Unhaultu, kde jsou srovnány starší i novější knihy. Tyto knížky k nám nosí lidé, kteří buď pro nedostatek místa, nebo mají knihu přečtenu a vracet se k ní nehodlají, ji zde odloží pro ostatní zájemce. Najdete zde knihy historické, detektivní, beletrii, ale i knihy naučné. Když si paní Zubričanová vybrala knihu Učebnice němčiny a začala v ní listovat, vypadla z knihy stará složenka z roku 1998. S úžasem zjistila, že složenka patří její rodině! Kdysi se její manžel učil německy a zřejmě složenku v knize zapomněl. Tato kniha tedy zvláštními oklikami a cestami doputovala nakonec až k nám, do Kamenického Šenova. Knihy mají zvláštní osudy a také určitě své napínavé a dobrodružné příběhy, stejně jako lidé, kteří je berou do rukou a čtou v nich.
27
Dětské oddělení Městské knihovny Kamenický Šenov vyhlašuje opět každoroční sbírku pro kočičí útulek BONA v Kozlech. Udělejme krásné Vánoce i opuštěným, nalezeným a týraným kočičkám a pejskům. Do knihovny můžete prosím nosit vyřazené deky, prostěradla, potahové látky a ručníky, (určitě se nyní v rámci předvánočních úklidů nějaké najdou) prací a čisticí prostředky (Domestos, Savo, Jar, Real), suché krmení, konzervy, vitamíny, příp. prostředky na podporu imunity, stelivo (možno i hobliny), hračky, škrabadla, vyřazené proutěné koše a další potřebné věci. Děkujeme moc.
prosinec 2015
Nové knihy: Naučná literatura Kuča K. – Zděné zvonice České republiky Bailey J. – Filmový génius Woody Allen Holinka O. – Kuchařka pro super tátu Manly S. – Teorie relativity Beletrie česká Bauer J. – Císař táhne do války Černá J. – Eliška Přemyslovna Denková M. – Poslední láska Václava II.
Niedl F. – Krajina nočních jezdců Jakoubková A. – Než milenec na střeše… Vaculík L. – Jsme v nebi Vaňková L. – Království na prodej Benková J. – Malinový sen
Carranza M. – Jedovatá slova Doughty L. – Ulička Apple Tree Yeard Ranald S. – Ženich na zabití Sund E. – Slabost Viktorie Bergmannové Moriarty L. – Sedmilhářky
Beletrie světová Mankell Henning – O krok pozadu Enger T. – Horká půda Hannah S. – Ztráty a lži Carol J. – Polámané panenky Roberts N. – Víc než touha Christie A. – Královský rubín
Dětská literatura Cowell C. – Škyťák III. Kadlec M. – Houbový mužíček Kahoun J. – Co se zdá medvědům David E. – Anna a Elsa Fidlerová L. – Narozen o půlnoci
Boží hod vánoční! Víte, co se tento den oslavuje? 25. prosinec je vlastně první svátek vánoční. Jedná se o faktický začátek Vánoc a Den narození Páně. Křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Podle Bible se vydala těhotná dívka Marie se svým snoubencem, tesařem Josefem, z Nazaretu v severním Izraeli do Betléma, ležícího nedaleko Jeruzaléma, aby se tam zúčastnili povinného sčítání lidu. A právě tam se jim v Betlémě narodil boží syn.
V obou těchto svátečních dnech se lidé věnují především svým rodinám a přátelům, návštěvám kostelů s vystavenými jesličkami a vstřebávají při procházkách vánoční atmosféru vyzdobených měst. Za nimi je již horečné shánění dárků a shon, který každé přípravy na Vánoce provází. Ať Vás na těchto cestách provází atmosféra rodinné sounáležitosti a vědomí hlubokého duchovního rozměru vánočních svátků. Krásné a klidné prožití Vám všem přeje Vaše redakce Šenovských listů.
Boží hod vánoční je slavnostním dnem, který je především ve znamení rodinných návštěv, slavnostního oběda a večeře, posezení s nejbližšími přáteli, navštěvují se kostely, kde se konají vánoční bohoslužby a celkově je tento den ctěn jako den klidu, pohody a rozjímání. Následující druhý svátek, 26. prosinec, je vzpomínkou na svatého Štěpána. V naší zemi je svátek sv. Štěpána spojen s tradiční vánoční koledou, kterou vykonávali menší koledníci po celá staletí. Každý z nás si vzpomene alespoň na její první sloku: „Koleda, koleda Štěpáne! Co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu, psi se na mě sběhli, koledu mi snědli.“
28
prosinec 2015
Co nabízejí v prosinci naše nejbližší okolní hrady? Co se vydat s dětmi na výlet třeba na:
Státní hrad Grabštejn
Státní zámek Zákupy 2. a 13. prosince – Adventní prohlídky, zpřístupněna bude i dětská trasa. Okruh tvoří čtyři místnosti (dětský pokoj, ložnice, kuchyně a prádelna) zařízené tak, aby připomínaly bydlení malé princezny na zámku, jak to děti znají z mnoha pohádek. Vystaveny jsou nejenom historický nábytek, obrazy a porcelán, ale i hračky z 19. a 20. století (především panenky a nově také autíčka). Vhodné pro rodiny s dětmi, bez výkladu, délka individuální (asi 15 minut). 19. a 20. prosince – Adventní prohlídky, zpřístupněna bude i dětská trasa. Okruh tvoří čtyři místnosti (dětský pokoj, ložnice, kuchyně a prádelna) zařízené tak, aby připomínaly bydlení malé princezny na zámku, jak to děti znají z mnoha pohádek. Vystaveny jsou nejenom historický nábytek, obrazy a porcelán, ale i hračky z 19. a 20. století (především panenky a nově také autíčka). Vhodné pro rodiny s dětmi, bez výkladu, délka individuální (asi 15 minut).
2. a 13. prosince – Adventní prohlídky. Pokud se vám bude v zimě stýskat po běžných prohlídkách, nabízíme nově možnost zhlédnout interiéry hradu v netradičním zimním období s adventní či vánoční dekorací a tematicky zabarveným vyprávěním. Prohlídky se konají o všech adventních víkendech od 10 do 14 hodin vždy v celou hodinu. 19. a 20. prosince – Adventní prohlídky. Pokud se vám bude v zimě stýskat po běžných prohlídkách, nabízíme nově možnost zhlédnout interiéry hradu v netradičním zimním období s adventní či vánoční dekorací a tematicky zabarveným vyprávěním. Prohlídky se konají o všech adventních víkendech od 10 do 14 hodin vždy v celou hodinu.
Šenovský sport Klub orientačního běhu v Kamenickém Šenově – druhá půle sezony Prázdninové aktivity a pokračování žebříčku oblasti a nejen. 10. až 12. července se závodů HSH Vysočina Cup ve Sněžné pořádaných klubem z Chrastu zúčastnili Věra a Jirka Nejezchlebovi a Jitka Malá. V kat. D 65 Věra Nejezchlebová obsadila třetí místo. 16. až 19. července na závodech ADVANTA Cup v Teplicích nad Metují (běželo se jak v Teplicích ale i v Adršpachu a v polském Goliňsku) náš klub zastupovali Věra a Jirka Nejezchlebovi – bohužel bez účasti na stupních vítězů. V horkých srpnových dnech mezi 5. a 9. srpnem pořádal mezinárodní pětidenní závody BOHEMIA 2015 klub BOR z Nového Boru s centrem v Hamru na Jezeře a s etapami v okolí. Terén místy hodně drsný, místy i trochu pro orientační běžce „nevděčný“, tratě opět hodně náročné a za panujících vedřin náročné jak na fyzičku, tak na morálku. Tady se zúčastnili všichni členové klubu a bylo nás „vidět“ – škoda zaváhání Věry Slezáčkové, která po vítězství v první etapě udělala osudovou chybu v etapě druhé a orazila špatnou kontrolu a v dalších etapách byla opět 2. a 3. – takže sahala po bednách, ne-li po vítězství … Podobně J. Štrojsové uniklo druhé místo až v poslední etapě a v kat. H 12B Matěj Hnízdil ztratil druhou pozici rovněž v poslední etapě, přesto je čím se pochlubit: V kat. H40B Jan Hnízdil byl druhý. V kat. D70 Jaroslava Štrojsová obsadila místo třetí, když E. -1 vyhrála, a v E. 2. byla 2. Věra Nejezchlebová byla čtvrtá. V kat. H12B Matěj Hnízdil skončil čtvrtý. 13. až 16. 8. na závodech Grand Prix Silesia ve Vidnavě – pořádaných klubem Přátelé orientačního běhu Opava se opět zúčastnili Věra a Jirka Nejezchlebovi a V kat. D 65 Věra Nejezchlebová obsadila druhé místo. Dalšími vícedenními závody, na které jsme se chystali a těšili, byl čtyřetapový závod – s názvem Rumcajsovy míle. Ten ovšem pro přílišné sucho a riziko požáru musel být zrušen. Ve dnech 22 a 23. srpna se opět v oblasti Českého ráje – v Kacanovech tříetapového závodu Pěkné prázdniny – pořádaného klubem TUR z Turnova, zúčastnili Jana a Petr Eichlerovi. Počasí závodu přálo, terén a stavba tratí hodně pěkné byť ná-
29
ročné V kat. D 45 Jana Eichlerová byla čtvrtá. A pak začíná opět oblastní žebříček. 29. září začala podzimní část oblastního žebříčku závodem v Provodíně, pořádaným klubem DOK z Doks. Ráno počasí nevypadalo příliš nadějně – ač v Kamenickém Šenově svítilo sluníčko, už z Práchně bylo vidět, že v kraji leží hustá mlha – ta nás provázela až do místa závodu, nepostupně se vybralo – rozhodně bylo pěkně, a dokonce svítilo sluníčko. Lesy a terén v okolí Srní, kde vlastně závod proběhl, jsou krásné a tratě opět pěkné a náročné. V kat. D 45 Jana Eichlerová nestačila jen na jednu závodnici a byla druhá. V kat. D 65 Jaroslava Štrojsová byla třetí. Ale další den 21. září, kdy chrastavský klub CHA připravil závod v Bedřichovce – v místech bývalého vojenského prostoru (muničního skladu a výcvikového prostoru) počasí ukázalo zcela jinou tvář – na začátku startu začalo pršet a drobně, vytrvale pršelo po celý závod. Les s velkým množstvím klacků, bažinek a ostružin, tratě tradičně kvalitní a náročné, ale pro „nositele“ brýlí to počasí dobře zkomplikovalo. V kat. D 45 Jana Eichlerová byla třetí a to bylo „na bednách“ vše. 26. a 27. září proběhlo Mistrovství ČR a Veteraniáda v OB na klasické trati, kde nás reprezentovali Eichlerovi a Jana ze sobotní kvalifikace postoupila do finále A – což je úspěch – ve finále pak skončila v polovině 20 nejlepších v ČR v kat. D45. Další závody žebříčku oblasti jsme absolvovali 3. října na svazích Ještědu – z oblasti dojezdu skokanských můstků a to v docela čistém lese, za slunečného, byť větrného počasí, na dobře promyšlených tratích, náročných na koncentraci, ale to je právě to „pravé orienťácké“. Ani tady jsme se „neztratili“. V kat. D45 Jana Eichlerová byla opět druhá. V kat. D65 Jaroslava Štrojsová obsadila místo třetí. Za zmínku snad stojí ještě čtvrtá místa – Jitky Malé v kat D60 a Pepy Štrojsy v kat H70. V nedělním závodě 4. října v Jablonci nad Nisou v oblasti (Pokračování na stránce 30)
prosinec 2015 (Pokračování ze stránky 29)
sportovního areálu Břízky nám přálo počasí, ale na zdejším terénu – kopcovitém, keřitém terénu v kamenech a bažinkách bohužel „necinklo“. Nejlepšího výsledku – čtvrtého místa jsme se dočkali od Jitky Malé. Jinak – „bohužel nic páni kolegové“. A následoval dvojzávod v jednom dni pořádaný 17. října klubem LOKO Teplice – LTP v Krupce. Ráno za chladného, podmračeného počasí v oblasti, kde kdysi dávno stával velmi rozsáhlý hrad Krupka. Na dobrém terénu, pěkných tratích proběhl závod v orientačním sprintu, kde jsme měli úspěchů dost: V kat. D45 Jana Eichlerová vyhrála. V kat. D65 Jaroslava Štrojsová byla druhá. V kat. H45 Petr Eichler byl třetí. V kat. H70 Pepa Štrojsa byl také třetí. Do odpoledne se počasí nevylepšilo, ale začalo pršet, závod probíhal západněji – směrem k Vrchoslavi, na terénu s nepříjemným až protivným podkladem, na prudkých stráních, na naprosto nevhodně a nelogicky postavených tratích, kdy dokonce tratě některých kategorií – mimo jiné H 70, což postihlo Pepu Štrojsu, měla chybný zákres, a proto pro tyto kategorie byl závod anulován. V kat. D45 Jana Eichlerová byla třetí. V kat. D 65 Jaroslava Štrojsová byla třetí. Podzimní žebříčková série pokračovala závodem 25. října na okraji Českého ráje – ve Všeni, kde ho tradičně pořádal turnovský klub TUV. Terén skutečně pěkný – s pískovcovými skalami a zajímavými terénními útvary. Počasí chladné a větrné, později
s mírnou přeprškou, tratě náročné, ale pěkné. V kat. D45 Jana Eichlerová skončila na místě druhém. V kat. D60 Jitka Malá byla třetí. A poslední závod letošní sezony oblastních žebříčků připravily naděje – členové Sportovního centra mládeže Ještědské oblasti s centrem ve sportovním areálu Liberec - Vestec. Zázemí pro sportovní (ale i jiné akce) je tady opravdu pěkné a ty „děti“ se také skutečně vytáhly jak samotnou organizací, tak připravenými tratěmi. Terén tady vůbec není lehký a trať byla „klasika“ – tedy relativně dlouhé tratě, střídání dlouhých postupů, náročných na rozhodnutí kudy a shluky kontrol. Počasí se rovněž vydařilo – po příjezdu nejen slunce, ale i bezvětří – ovšem vítr se v průběhu závodu zvedl, ale to na dobrém dojmu nic nemohlo pokazit. V kat. D45 Jana Eichlerová zvítězila (a splnila si předsevzetí). V kat. HDR Nella Eichlerová zvítězila a tím maminku napodobila dokonale. Dál nás potěšila už jen čtvrtá místa Jaroslavy Štrojsové a Jitky Malé. A tak jsme se rozloučili s kamarády, přáteli i se soupeři a budeme doufat, že se s nimi všemi na jaře, na závodech, opět potkáme. Josef Štrojsa Předseda klubu OB KOB KAS z. s. V Kamenickém Šenově
ZŠ a MŠ Kamenický Šenov si vás dovoluje pozvat na
VÁNOČNÍ VYSTOUPENÍ, které se uskuteční v pátek 18.prosince od 16 hod. v kostele sv. Vavřince na Práchni.
Budete se moci zaposlouchat do několika vánočních koled a písní v podání dětí základní a mateřské školy na Práchni. Bude připraveno drobné občerstvení. Vánoční vystoupení se uskuteční ve spolupráci s občanským sdružením SONOW a římskokatolickou farností Kamenický Šenov.
30
prosinec 2015 placená inzerce
Vánoční výstava v Městské knihovně Prosinec 2015
Ukázky prostírání na vánoční stůl
Vánoční radost do útulku Dětské oddělení Městské knihovny Kamenický Šenov vyhlašuje opět každoroční sbírku pro kočičí útulek BONA v Kozlech. Udělejme krásné vánoce i opuštěným, nalezeným a týraným kočičkám a pejskům. Do knihovny můžete prosím nosit vyřazené deky, prostěradla, potahové látky a ručníky, (určitě se nyní v rámci předvánočních úklidů nějaké najdou) prací a čistící prostředky (Domestos, Savo, Jar, Real), suché krmení,konzervy, vitamíny, příp. prostředky na podporu imunity, stelivo (možno i hobliny), hračky,
Další číslo Šenovských listů vyjde 1. 2. 2016 uzávěrka je 15. 1. 2016
škrabadla, vyřazené proutěné koše a další potřebné věci. Všechny Vaše dary budou předány 15. prosince vedoucí útulku Bona paní Miroslavě Šubrové http://www.kocky-bona.net/ …ne každá kočka má bezpečný domov…
...i ta nejmenší pomoc se počítá....
Distribuční místa Šenovských listů: Trafika Nero – náměstí T. G. M. Pekárna – U zastávky „Náměstí“ Potraviny U Panoušků - ulice Lidická Městská knihovna - ulice Nová Pokladna Městského úřadu Kamenický Šenov Stanislav Blažejovský – pneuservis – ulice Smetanova Preciosa Lustry, a.s. – kantýna Hospůdka „Dřevěnka“ Prácheň Samoobsluha Prácheň
Ceny inzerce 1 strana 800 Kč+21%DPH ½ strany 400 Kč + 21% DPH ¼ strany 250 Kč+21%DPH Šenovské listy v elektronické podobě na internetu vždy po 20. v měsíci na www.kamenicky-senov.cz Náklad 500 ks
Šenovské listy, evidenční číslo MK E12267, redakce: Drahomíra Liptáková, Ing. Šárka Svitáková, Kateřina Zaťková DTP a tisk: C-PRINT Cvikov
31
prosinec 2015
32
