Přímé daně a jejich vliv na podnikatelské subjekty. Kristýna Zlámalová

Přímé daně a jejich vliv na podnikatelské subjekty

Kristýna Zlámalová

Bakalářská práce 2013

ABSTRAKT Cílem této bakalářské práce je přehledně a uceleně zpracovat a objasnit problematiku vybraných přímých daní. Teoretická část nejprve vysvětluje základní daňové pojmy, které je potřeba k pochopení této oblasti znát. Také seznamuje s daňovým systémem používaným v České republice. Následuje rozbor přímých daní, především se zaměřením na daň z příjmů a daň silniční. Nakonec jsou definovány formy podnikání, které jsou rozebrány v části praktické. Praktická část se zaměřuje na rozbor přímých daní ve společnosti XY, s. r. o. a fyzické osoby Z za období 2011, 2012. Nejprve jsou stručně subjekty představeny, poté jsou analyzovány jejich přímé daně. Výsledky jsou srovnány a je zjištěno, zda a jakým způsobem přímé daně ovlivňují tyto podnikatelské subjekty.

V závěru práce je

zformulováno několik opatření i doporučení, jak tyto daně optimalizovat a tím snižovat daňové zatížení. Klíčová slova: Daň, daň z příjmů, silniční daň, základ daně, předmět daně, poplatník daně, fyzická osoba, právnická osoba.

ABSTRACT The objective of this bachelor´s thesis is to clearly and comprehensively write up and clarify the issue of direct taxes. The theoretical part explains the basic tax concepts that you need to understand this sphere. Also acquainted with the tax system, which is used in the Czech Republic. Follows an analysis of direct taxes, particularly focusing on income tax and road tax. Eventually are defined business forms, which are discussed in the practical part. The practical part focuses on the analysis of direct taxes in the company XY, s. r. o. and individual person Z for the period 2011, 2012. First, subjects are briefly presented, then are analyzed their direct taxes. The results are compared and it is found, whether and how direct taxes affect these businesses. In conclusion is formulated several measures and recommendations how this taxes optimize and thus reduce the tax burden. Keywords: Tax, income tax, road tax, tax basis, subjekt of the tax, taxpayer, individual person, legal person.

Poděkování: Děkuji Mgr. Evě Kolářové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování bakalářské práce.

Prohlášení: Prohlašuji, že odevzdaná verze bakalářské práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totožné.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 ZÁKLADNÍ POJMY ............................................................................................... 12 1.1 CHARAKTERISTIKA DANĚ ..................................................................................... 12 1.2 ÚČEL DANÍ ........................................................................................................... 12 1.3 FUNKCE DANÍ ....................................................................................................... 12 1.4 DALŠÍ POJMY ........................................................................................................ 13 2 DAŇOVÝ SYSTÉM A DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ............ 14 2.1 DAŇOVÝ SYSTÉM ................................................................................................. 14 2.2 DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ............................................................... 14 3 PŘÍMÉ DANĚ .......................................................................................................... 15 3.1 DEFINICE A ROZDĚLENÍ PŘÍMÝCH DANÍ ................................................................ 15 4 DAŇE DŮCHODOVÉ ............................................................................................. 16 4.1 DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB .......................................................................... 16 4.1.1 Poplatníkem daně z příjmů FO mohou být: ................................................. 16 4.1.2 Předmět daně ................................................................................................ 16 4.1.3 Metodika stanovení základu daně ................................................................ 17 4.1.4 Nezdanitelná část základu daně ................................................................... 17 4.1.5 Odčitatelné položky od základu daně .......................................................... 18 4.1.6 Slevy na dani ................................................................................................ 18 4.1.7 Zdanění příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků ..................... 19 4.1.8 Zdanění příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti ................................... 20 4.2 DAŇ Z PŘÍJMŮ PRÁVNICKÝCH OSOB...................................................................... 24 4.2.1 Poplatník daně z příjmů PO ......................................................................... 24 4.2.2 Předmět daně z příjmů PO ........................................................................... 24 4.2.3 Stanovení základu daně a daňové povinnosti............................................... 24 4.2.4 Sazba daně .................................................................................................... 25 4.2.5 Zálohy na daň ............................................................................................... 25 4.2.6 Položky zvyšující základ daně ..................................................................... 26 4.2.7 Položky snižující základ daně ...................................................................... 26 4.3 DAŇOVĚ UZNATELNÉ NÁKLADY (VÝDAJE) ........................................................... 26 4.4 DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ NÁKLADY (VÝDAJE) ....................................................... 27 5 MAJETKOVÉ DANĚ .............................................................................................. 28 5.1 DAŇ SILNIČNÍ ....................................................................................................... 28 6 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY ........................................................................... 30 6.1 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ .................................................................................. 30 6.2 OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI ...................................................................................... 31 6.2.1 Společnost s ručením omezeným ................................................................. 31 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 32 7 PŘEDSTAVENÍ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ ....................................... 33

7.1 FYZICKÁ OSOBA Z ................................................................................................ 33 7.2 PRÁVNICKÁ OSOBA XY, S. R. O. ........................................................................... 33 8 ANALÝZA DAŇE Z PŘÍJMŮ ............................................................................... 35 8.1 FYZICKÁ OSOBA Z ................................................................................................ 35 8.1.1 Rok 2011 ...................................................................................................... 35 8.1.2 Rok 2012 ...................................................................................................... 39 8.2 PRÁVNICKÁ OSOBA XY, S. R. O. ........................................................................... 43 8.2.1 Rok 2011 ...................................................................................................... 45 8.2.2 Rok 2012 ...................................................................................................... 45 9 ANALÝZA DANĚ SILNIČNÍ ................................................................................. 48 9.1 FYZICKÁ OSOBA Z ................................................................................................ 48 9.2 PRÁVNICKÁ OSOBA XY, S. R. O. ........................................................................... 49 9.3 DOPORUČENÍ A ZÁVĚR K DANI SILNIČNÍ ............................................................... 50 10 SROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ SUBJEKTŮ ........................................... 52 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 53 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 55 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 57 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 58 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 59

ÚVOD Daně v České republice jsou stále nejvýznamnějším příjmem státních rozpočtů a dotýkají se každého z nás, proto by měl daňový systém být nastaven tak, aby přinesl dostatečné příjmy do veřejných rozpočtů, ale také je důležité, aby co nejméně zasahoval do tržních vztahů a netlumil podnikatelskou aktivitu. Hlavním požadavkem na vhodný a funkční daňový systém je jednoduchost, která je důležitá pro snížení vedlejších nákladů. Bohužel daňový systém České republiky je čím dál více složitější. I přes složitost tohoto systému je nutné pro podnikatele znalost daňové problematiky, jelikož daně představují výdaje, snižují budoucí zisky, proto se podnikatelé snaží své daně optimalizovat v souladu se zákonem a tím snižovat svoje daňové zatížení. Každý daňový subjekt se snaží přirozeně minimalizovat svoji daňovou povinnost. Základním cílem je nezaplatit státu na daních více, než je nezbytně nutné a zároveň se vyvarovat chyb postižitelných při případné finanční kontrole příslušnými finančními úřady. Teoretická část se snaží přehledně a uceleně zpracovat a objasnit problematiku vybraných přímých daní. Nejprve je důležité vysvětlení základních daňových pojmů, které je potřeba k pochopení této oblasti znát, rovněž i seznámení s daňovým systém České republiky. Následuje rozbor přímých daní, především se zaměřením na daň z příjmů a daň silniční. Nakonec jsou definovány podnikatelské subjekty, které jsou rozebrány v části praktické. Praktická část se zaměřuje na rozbor přímých daní ve společnosti XY, s. r. o. a fyzické osoby Z za období 2011, 2012. Nejprve jsou stručně subjekty představeny. Dále jsou detailně analyzovány jejich přímé daně. Výsledky jsou srovnány a je zjištěno, zda a jakým způsobem přímé daně ovlivňují tyto podnikatelské subjekty. Z výsledků analýzy je zformulováno několik opatření i doporučení, jak tyto daně optimalizovat a tím snižovat daňové zatížení.

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

ZÁKLADNÍ POJMY

1.1 Charakteristika daně Daň je zákonem určená platba, která plyne do veřejného rozpočtu. Daň představuje transfer prostředků od soukromého do veřejného sektoru. Jde o platbu, u které se mění zpravidla forma vlastnictví peněz. Daň se vyznačuje určitými charakteristikami: -

neúčelovostí – plátce nemůže ovlivnit, na co bude platba použita,

-

nenávratností – zaplacenou daň nelze požadovat zpět,

-

neekvivalentností – neexistuje nárok na adekvátní plnění za daň. (Kubátová, 2010, s. 15)

1.2 Účel daní Důvodem existence daní je nutnost získat dostatečné množství peněžních prostředků pro financování veřejného sektoru, jako je armáda a vojenská obrana obecně, udržování veřejného pořádku, dodržování zákonů, tvorba a udržování infrastruktury, náklady na provoz veřejné správy, přerozdělování rozpočtu, aj.

1.3 Funkce daní Funkce alokační se uplatňuje tehdy, pokud na trhu v určitém období efektivnost tržních mechanizmů selhává. Za příčiny tržního selhání patří existence veřejných statků, externality a nedokonalá konkurence. Alokační funkce má za úkol buď vložení prostředků tam, kde je jich na trhu potřeba, či naopak odejmutí prostředků z oblastí, kde jich trh vkládá příliš mnoho. (Kubátová, 2010, s. 19) Funkce redistribuční je považována za důležitou, jelikož lidé pokládají rozdělení důchodů a bohatství, které vzniká fungováním trhu, za nespravedlivé. Proto tato funkce přispívá k přesunutí části důchodů a bohatství od bohatších jedinců k chudším. (Kubátová, 2010, s. 19) Funkce stabilizační tlumí cyklické výkyvy v ekonomice v zájmu zabezpečení dostatečné zaměstnanosti stability cenové hladiny. (Kubátová, 2010, s. 19) Funkce fiskální zajišťuje získávání finančních prostředků do veřejných rozpočtů. Z těchto příjmů jsou financovány veřejné výdaje. Jedná se o nejstarší funkci a je zahrnuta ve všech výše uvedených funkcích. (Kubátová, 2010, s. 19)


13

1.4 Další pojmy Daňový subjekt - fyzická nebo právnická osoba, která je podle zákona za daňový subjekt označena, ale i kterou zákon stanoví jako poplatníka či plátce daně. (Česko, zákon č. 208/2009 Sb.) Daňový poplatník - fyzická nebo právnická osoba, jejíž příjmy, majetek nebo činnost podléhá dani. (Velebová, 2011) Plátce daně - osoba ze zákona povinná daň vypočítat, vybrat nebo srazit a v určité lhůtě odvést správci daně. (Velebová, 2011) Třetí osoby - osoby, které nejsou daňovým subjektem, ale mají práva a povinnosti při správě daní, nebo to mohou být také osoby, jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena. (Česko, zákon č. 280/2009 Sb.) Daňový objekt - veličina, ze které se daň vybírá. Objektem může být příjem, spotřeba, majetek nebo hlava. (Kubátová, 2010, s. 21) Správce daně - správní orgán či jiný státní orgán, jemuž je zákonem pověřen k působení v oblasti správy daní, a který provádí vyhledávací činnost, činí opatření ke správnému a úplnému stanovení a kontroluje plnění daňových povinností. (Česko, zákon č. 280/2009 Sb.) Nejběžnějšími správci daně jsou finanční úřady, celní úřady, uzemní finanční orgány a celní orgány, aj. (Velebová, 2011) Základ daně - základna odpovídající předmětu daně, upravená podle daňových zákonů a z této základny je pomocí sazby daně stanovena daňová povinnost. (Holubářová, 2011) Sazba daně

- algoritmus, podle kterého se ze základu daně určí daňová povinnost.

(Holubářová, 2011) Zdaňovací období - časový interval, za který nebo na který se stanoví základ daně a pomocí odpovídající sazby daně se vymezí daňová povinnost. (Velebová, 2011)


2

14

DAŇOVÝ SYSTÉM A DAŇOVÁ SOUSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

2.1 Daňový systém Daňový systém je soustava zahrnující všechny daně, které se na daném státním území neboli jurisdikci vybírají. Český daňový systém vznikl k 1.1 1993. Jeho vznik byl spojen s naplněním strategie radikální ekonomické reformy, která se postarala o přechod ekonomiky na tržně orientované hospodářství. (Velebová, 2011) Základním rozdělením daní ČR je rozdělení na daně přímé a daně nepřímé. Pro přímé daně je typické, že postihují poplatníka, který platí sám a na vlastní účet, tzn., že daňové břemeno není možné přenést na jiný subjekt. Nepřímé daně jsou daně, které odvádí státu jiná osoba než poplatník, tyto daně jsou obsaženy v ceně zboží a služeb. (Velebová, 2011)

2.2 Daňová soustava České republiky

Obrázek 1 – Daňová soustava ČR (Daňová soustava ČR, c2011-2013)


3

15

PŘÍMÉ DANĚ

3.1 Definice a rozdělení přímých daní Přímé daně jsou daně, které přímo postihují důchod či majetek poplatníka, není možné tyto daně přenést na jiný subjekt. Charakteristickým znakem těchto daní je skutečnost, že poplatník a plátce jsou táž osoba. Přímé daně dělíme na: •

daně důchodové,

•

daně majetkové. (Kubátová, 2010, s. 20-21)

Důchodové daně neboli daně z příjmů zdaňují proměnlivý základ daně, kterým může být určitý důchod nebo příjem poplatníka. Daně jsou adresné a zohledňují důchodovou situaci poplatníka. Důchodové daně se dále dělí na daň z příjmů FO a PO. (Velebová, 2011) Majetkové daně, jak již sám název napovídá, jsou daně, u nichž se předmětem zdanění stává majetek, který je ve vlastnictví či nájmu určité osoby, která se stává poplatníkem. (Meixnerová, 2011)


4

16

DAŇE DŮCHODOVÉ •

daň z příjmů fyzických osob

•

daň z příjmů právnických osob

4.1 Daň z příjmů fyzických osob 4.1.1

Poplatníkem daně z příjmů FO mohou být:

• poplatníci s neomezenou daňovou povinností, jejichž daňová povinnost je aplikována jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy ze zdrojů ze zahraničí. Tito poplatníci se nazývají jako rezidenti, neboli FO, které mají na území ČR bydliště, nebo se na území ČR obvykle zdržují alespoň 183 dní v roce. (Valouch, 2007, s. 16) • Poplatníci s omezenou daňovou povinností, jejichž daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy se zdrojem na území ČR. Tito poplatníci se označují jako nerezidenty, neboli FO, které na území ČR nemají trvalé bydliště, obvykle se zde nezdržují, zdržují se zde méně jak 183 dní v roce, zdržují se zde pouze z důvodu léčení nebo studia, FO, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce. (Valouch, 2007, s. 16) 4.1.2

Předmět daně

Předmětem daně z příjmů FO podle zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů jsou: a) příjmy ze závisle činnosti a funkčních požitků (P§6) – většinou se jedná o příjmy ze zaměstnaneckého poměru, b) příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (P§7) – příjmy, které podnikatelé získávají ze své podnikatelské činnosti, c) příjmy z kapitálového majetku (P§8) d) příjmy z pronájmu (P§9) – nemovitostí, bytů a movitých věcí, e) ostatní příjmy (P§10) – jedná se o příjmy, které nelze zdanit podle §6 - §9. (Valouch, 2007, s. 16) Do předmětu daně se zahrnují také příjmy nepeněžní charakteru dosažené směnou, které se oceňují nejčastěji cenou obvyklou. (Valouch, 2007, s. 16)


4.1.3

17

Metodika stanovení základu daně

Při zdaňování příjmů FO se postupuje tak, že se stanoví dílčí základ daně z jednotlivých druhů příjmů, jejichž součet po odpočtu nezdanitelných částí a odčitatelných položek tvoří základ daně. (Křemen, 2012, s. 45) Postup výpočtu základu daně můžeme stanovit následovně: §

kde:

§

§

§

§

ZD……. označuje základ daně DZD….. zkratka pro dílčí základ daně (Křemen, 2012, s. 45)

Daňová sazba pro FO činí 15%, touto sazbou se vynásobí základ daně snížený o nezdanitelné části daně a odčitatelné položky a výsledkem je daň z příjmů FO. (Křemen, 2012, s. 23), (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) · kde:

D je daň Sd je jednotná sazba daně

4.1.4

Nezdanitelná část základu daně

Mezi nezdanitelné části daně je možné zahrnout: o odpočet hodnoty darů poskytnuté poplatníkem na veřejně prospěšné účely, pokud úhrn darů činí alespoň 1000 Kč, jako dar na zdravotnické účely lze ocenit 1 odběr krve částkou 2000 Kč, hodnota darů nesmí přesáhnout 10% ZD, o odečet částky úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, za podmínky, že úhrnná částka úroků všech poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit 300 000 Kč za jedno zdaňovací období, o odpočet platby příspěvků na penzijním připojištění se státním příspěvkem (je nutné zaplacenou částku snížit o 6 000 Kč), maximální výše odpočtu je 12 000 Kč, o odpočet částky zaplacené poplatníkem na soukromém životním pojištění, nejvýše je možné odečíst 12 000 Kč, o odpočet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období,


18

o odpočet úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělání, pokud nebyly hrazeny zaměstnancem ani nebyly uplatněny jako daňový výdaj, nejvýše 10 000 Kč, u osob s tělesným postižením 13 000 Kč, u osob s těžkým postižením 15 000 Kč. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) 4.1.5

Odčitatelné položky od základu daně

o vyměřená daňová ztráta je možné uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích, o 100% nákladů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) 4.1.6

Slevy na dani

Slevy jsou uplatňovány přímo na daňovou povinnost poplatníka. Na jejich uplatnění mají právo všechny fyzické osoby, pokud splňují zákonné nároky na jejich uplatnění. Slevy na dani je možné rozdělit do tří skupin na slevy klasické, investiční a solidaristické. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Klasické slevy na dani Mají působit jako pobídka pro zaměstnavatele, aby zaměstnávali osoby se zmenšenou pracovní schopností. Řadíme mezi ně: •

sleva na dani z titulu zaměstnávání pracovníků se zmenšenou pracovní schopností stanovená ve výši 18 000 Kč na jednoho průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců,

•

sleva na dani z titulu zaměstnávání pracovníků se zmenšenou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením stanovená ve výši 6 000 Kč na jednoho průměrného přepočteného počtu zaměstnanců,

•

sleva na dani ve výši ½ daně (pouze pro právnické osoby) zaměstnávající nejméně 25 zaměstnanců, u níž podíl zaměstnanců se zdravotním postižením činí více než 50% průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Investiční slevy na dani Tyto slevy jsou určeny pro poplatníky s příslibem investičních pobídek ve výši 100% po dobu 5 let počínaje rokem, kdy poplatník splnil všechny zákonné podmínky. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)


19

Solidaristické slevy na dani Jsou nejčetněji používané slevy na dani, neboť alespoň jednu z nich používá každý poplatník daně. Fyzické osoby mohou uplatnit tyto slevy na dani: •

24 840 Kč (pro rok 2011 - 23 640 Kč) ročně na poplatníka,

•

24 840 Kč ročně na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud vlastní příjem nepřesahuje částku 68 000 Kč, je-li manželka (manžel) držitel průkazu ZTP-P, zvyšuje se sleva na dani na dvojnásobek a to na 49 680 Kč,

•

2 520 Kč ročně, pobírá-li poplatník invalidní důchod 1. nebo 2. stupně,

•

5 040 Kč ročně, pobírá-li poplatník důchod 3. stupně,

•

16 140 Kč ročně, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP-P,

•

4 020 Kč ročně, je-li poplatník osobou soustavně se připravující na své povolání studiem, nebo předepsaným výcvikem,(Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

•

13 404 Kč (pro rok 2011 - 11 604 Kč) ročně jako daňové zvýhodnění na 1 dítě, je možné uplatnit toto daňové zvýhodnění nejen formou slevy na dani, ale lze jej uplatnit rovněž formou daňového bonusu, či kombinací slevy na dani a daňového bonusu. Daňový bonus může uplatnit poplatník, jehož příjem byl alespoň ve výši 6- násobku minimální mzdy. Daňový bonus se poskytuje za každé vyživované dítě, maximálně však 60 300 Kč ročně (pro rok 2011 byla hranice 52 200 Kč za rok). (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

4.1.7

Zdanění příjmů FO ze závislé činnosti a z funkčních požitků

Mezi příjmy ze závislé činnosti zahrnují: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru: pracovně právního, služebního, členského, obdobného, b) příjmy za práci: členů družstev, společníků a jednatelů společností s. r. o. a komanditistů k. s., c) odměny členů statutárních orgánů a jiných PO, d) příjmy poplatníka, které mu plynou v souvislosti se současným, dřívějším nebo budoucím výkonem závislé činnosti, e) příjmy z mezinárodního pronájmu pracovních sil. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)


20

K funkčním požitkům patří: a) funkční platby členů vlády, poslanců senátorů a platby vedoucích ústředních úřadů státní správy, b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdružení… (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Roční zúčtování záloh na daň a daňového zvýhodnění se provádí, pokud o něj poplatník požádá plátce daně nejpozději do 15. února následujícího kalendářního roku, nebo pokud má poplatník povinnost ze zákona podat přiznání k dani. Základem daně z příjmů z závislé činnosti a funkčních požitků je tzv. superhrubá mzda, neboli příjmy ze závislé činnosti, které jsou zvýšeny o sociální a zdravotní pojištění, které je povinen z těchto příjmů

hradit

zaměstnavatel,

dohromady

pojištění

činí

34 %

(sociální

pojištění 25 %, zdravotní pojištění 9 %). (Křemen, 2012, s. 47, 62, 217) Příjmem vyňatým z tohoto dílčího základu daně jsou vyňaty náhrady cestovních výdajů do výše zákonných limitů, zaměstnavatelem poskytnuté pracovní pomůcky a pracovní oděvy, náhrady za opotřebení vlastního nářadí, nářadí potřebných pro výkon práce, aj. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Příjmem osvobozeným jsou většinou nepeněžitá plnění od zaměstnavatele, např. poskytování nealkoholických nápojů na pracovišti nebo závodní stravování, na odborný rozvoj související s předmětem činnosti, příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem na účet jeho zaměstnance (zde existují maximální limity příspěvku – ten činí pro každého zaměstnavatele 24 000 Kč za rok) aj. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Příjmy vyňaté a osvobozené se do základu daně nezahrnují. 4.1.8

Zdanění příjmů fyzických osob z nezávislé činnosti

Do příjmů FO z nezávislé činnosti řadíme: a) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§7), b) příjmy z kapitálového majetku (§8), c) příjmy z pronájmu (§9), d) ostatní příjmy (§10). (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)


21

Příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti Příjmy z podnikání zahrnují: •

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství,

•

příjmy ze živností,

•

příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,

•

podíly společníků v. o. s. a komplementářů k. s. (Křemen, 2012, s. 66-67)

Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti obsahují tyto příjmy: •

příjmy z užití nebo poskytnutí práv průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, vydání rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,

•

příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,

•

příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv autorského zákona, rozhodce,

•

příjmy z činnosti insolventního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolventního správce, oddělovaného insolventního správce, které nejsou živností ani podnikáním,

•

příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Dílčí základ daně tvoří rozdíl mezi příjmy a daňové uznatelnými výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje je možné stanovit dvojím způsobem, buď jako výdaje prokazatelně vynaložené, které je možné doložit a prokázat, nebo výdaje stanovené procentem z příjmů: (Křemen, 2012, s. 67-70) •

80% z příjmů, pokud se jedná o příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a živností řemeslných,

•

60% z příjmů u ostatních živností s výjimkou živností řemeslných,

•

40% z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů. (Křemen, 2012, s. 68-69)


22

Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku představují: •

úroky z vkladů na běžných účtech, které jsou podle podmínek banky určeny k podnikání,

•

úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček,

•

úroky a poplatky z prodlení,

•

úroky z práva na dorovnání,

•

úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši u společníků v. o. s.,

•

úroky a jiné výnosy z držby směnek s výjimkou úrokových příjmů a jiných výnosů z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, plynoucí ze zdrojů na území ČR,

•

příjmy z předkupního práva na cenné papíry,

•

příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v zahraničí,

•

úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR nebo Českou republikou plynoucí rezidentům ČR. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Příjmy z kapitálového majetku zároveň tvoří dílčí základ daně, což je příjem nesnížený o výdaje. Základ daně z kapitálového majetku se zaokrouhluje na celé Kč dolů. (Křemen, 2012, s. 97) Srážkovou daní ve výši 15% se zdaňují podíly na zisku z majetkového podílu na a.s., s.r.o., úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka, plnění ze soukromého životního pojištění, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem snížené o zaplacené příspěvky a o státní příspěvek na penzijní připojištění, aj. (Křemen, 2012, s. 99) Příjmy z pronájmu Příjmy z pronájmu jsou: •

příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo jejich částí,

•

příjmy z pronájmu movitých věcí kromě příležitostného pronájmu, který je zdaňován v rámci ostatních příjmů. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Dílčí základem daně z pronájmu tvoří příjmy z pronájmu snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Výdaje je možná uplatnit dvojím způsobem buď jako prokazatelně vynaložené (odpisy, výdaje na opravy, úroky z úvěru aj.), nebo procentem


23

z příjmu. V případě, že se poplatník rozhodne uplatnit výdaje procentem z příjmu, lze výdaje uplatnit ve výši 30% z příjmů. (Křemen, 2012, s. 88-92) Ostatní příjmy Ostatní příjmy zahrnují: •

příjmy z příležitostných činností, příjmy z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z příležitostné zemědělské výroby,

•

příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu, nebytového prostoru, movité věci, cenného papíru,

•

přijaté výživné, důchody, a obdobné opakující se požitky, pokud nejsou osvobozeny od daně,

•

příjmy z převodu účasti na s.r.o., komanditisty na k. s. nebo převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu,

•

podíly na likvidačním zůstatku,

•

vypořádací podíly pří zániku účasti společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka v.o.s.,

•

výhry v loteriích a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování,

•

ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěže, v nichž je okruh soutěžících omezen. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Ostatní příjmy, které jsou osvobozeny od daně: o cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování a cena ze sportovní soutěže nepřevyšující 10 000 Kč (s výjimkou u poplatníka, jehož oborem činnosti je činnost sportovní), o cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je osvobozeno zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely stanovené v §15 odst.1, o výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení MF podle zákona č. 202/1990 Sb., (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) o příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů z příležitostné zemědělské výroby, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne 20 000 Kč. (Křemen, 2012, s. 100)


24

Základem daně je rozdíl mezi ostatními příjmy a výdaji na dosažení příjmů nikoliv výdaje na zajištění a udržení příjmů, přičemž výdaje lze uplatnit maximálně do výše příjmů. (Křemen, 2012, s. 99)

4.2 Daň z příjmů právnických osob 4.2.1

Poplatník daně z příjmů PO

Poplatník daně z příjmu právnických osob jsou subjekty, které nejsou fyzickou osobou, organizační složkou státu, ani podílovým fondem. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Právnické osoby z hlediska rezidentství je možné rozčlenit na rezidenty ČR a nerezidenty. Rezidentem České republiky se rozumí poplatník, který má na území ČR sídlo nebo místo vedení. Jejich daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR i ze zahraničí. Nerezident je poplatník, který nemá na území ČR sídlo, jeho daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR. (Holubářová, 2011) 4.2.2

Předmět daně z příjmů PO

Předmět daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Existuje však spousta výjimek a zvláštností, na které upozorňuje § 18 zákona o daních z příjmů. Předmětem daně nejsou příjmy získané nabytím akcií podle zvláštních přepisů, příjmy získané zděděním nebo darováním nemovitosti, movité věci, příjmy získané vydáním pohledávky do výše náhrad, atd. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) 4.2.3

Stanovení základu daně a daňové povinnosti

Základ daně právnických osob vychází z výsledku hospodaření zjištěného v účetnictví, který se transformuje na základ daně mimoúčetními operacemi. Takto upravený základ daně je pak rozdílem mezi výnosy a daňově uznatelnými náklady. Výsledek hospodaření je upraven o položky zvyšující základ daně, mezi které lze zahrnout např. náklady na reprezentaci, dary, účetní rezervy a opravné položky, manka a škody přesahující náhrady, ostatní sociální náklady, aj. Dále jsou odečteny položky snižující základ daně. Takto upravený výsledek hospodaření je možné snížit o odčitatelné položky. Odčitatelnou položkou je zejména možnost odpočtu daňové ztráty a to však nejdéle v 5 následujících


25

zdaňovacích obdobích, a odpočet nákladů na výzkum a vývoj. Posledním krokem při úpravě hospodářského výsledku na základ daně je uplatnění hodnoty darů poskytnutých neziskovým organizacím maximálně však do výše 5% základu daně sníženého o ztrátu z minulých let. (Křemen, 2012, s. 111-113) Tabulka 1 – Výpočet daňové povinnosti u právnické osoby

Základ daně – zaokrouhlený na celé 1000 Kč dolů x sazba daně 19%

Daň -

Slevy na dani

Daň po slevách

4.2.4

Sazba daně

Sazba daně z příjmů právnických osob je stanovena pro rok 2011 i 2012 ve výši 19%. Vypočtená daň snižuje hospodářský výsledek, který je určen k rozdělení mezi společníky. (Křemen, 2012, s. 113) 4.2.5

Zálohy na daň

Právnické osoby jsou za určitých podmínek povinny platit zálohy na daň podle poslední známé daňové povinnosti, a to v zálohovém období. (Velebová, 2011) Zálohy na daň neplatí obce, kraje a poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla hranici 30 000 Kč ročně. Právnické osoby, u kterých přesáhla jejich poslední daňová povinnost 30 000 Kč ročně, ale je nižší jak 150 000 Kč platí zálohy jednou za 6 měsíců ve výši 40% poslední známé daňové povinnosti. Pokud poslední daňová povinnost právnické osoby přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy čtvrtletně ve výši 25% poslední známé daňové povinnosti. (Velebová, 2011) Poslední známá daňová povinnost je částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání. Zdaňovacím obdobím je u právnických osob buď kalendářní rok, nebo rok hospodářský. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)


4.2.6 •

26

Položky zvyšující základ daně částky neoprávněně zkracující příjmy, které nebyly zahrnuty do výsledku hospodaření,

•

hodnota nepeněžních příjmů, které nebyly zahrnuty do výsledku hospodaření,

•

sankční poplatky,

•

daňově neuznatelné náklady (§25),

•

rozdíl odpisů (pokud jsou daňové odpisy nižší než účetní). (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

4.2.7

Položky snižující základ daně

o příjmy, které nejsou předmětem daně, nezahrnuté do základu daně, o příjmy osvobozené od daně, které nebyly zahrnuty do základu daně, o sankční poplatky, u kterých pominul právní důvod uložení, o další položky, o které lze snížit základ daně podle §23 (např. oceňovací rozdíly), o příjmy nerezidentů ČR zdaňované srážkovou daní u zdroje (např. dividendy), o příjmy zdaňované v rámci samostatného základu daně, o rozdíl odpisů (pokud jsou daňové odpisy vyšší než účetní), o rozdíl nákladů (pokud jsou daňové vyšší než účetní). (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

4.3 Daňově uznatelné náklady (výdaje) Daňově uznatelnými náklady, respektive výdaji, se rozumí takové výdaje (náklady), které jsou potřeba k udržení, zajištění a dosažení příjmu (výnosů). Výdaj (náklad) tedy musí být v přímé souvislosti s dosahovanými příjmy (výnosy). Toto pravidlo je uplatňováno jak u fyzických, tak právnických osob. Tyto náklady (výdaje) je možné odečíst v prokázané výši od příjmů (výnosů) fyzické či právnické osoby a jsou promítnuty do jejich základu daně. (Křemen, 2012, s. 123-124) Daňově akceptovatelnými náklady (výdaji) podle zákona o dani z příjmu jsou např.: •

daňové odpisy hmotného majetku,

•

daňová zůstatková cena hmotného majetku,

•

pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,


27

•

výdaje na provoz vlastního zařízení k ochraně živnostního prostředí,

•

nájemné při splnění zákonných podmínek,

•

nájemné u finančního leasingu, za splnění určitých podmínek,

•

daň z převodu nemovitosti, daň z nemovitosti, pokud tyto daně byly zaplaceny,

•

silniční daň,

•

výdaje na pracovní cesty,

•

škody,

•

výdaje na zabezpečení požární ochrany,

•

výdaje na restaurování uměleckého díla do výše příjmů z prodeje,

•

výdaje na civilní ochranu,

•

náklady na exekuci hrazené věřitelem, aj. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

4.4 Daňově neuznatelné náklady (výdaje) Výdaje (výnosy), které není možné odečíst od příjmů (nákladů), jsou takové výdaje (náklady), které neslouží k dosažení, zajištění a udržení příjmů, řadíme mezi ně např.: •

výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku (kromě výjimek),

•

výdaje na zvýšení základního kapitálu,

•

odměny členům statutárních orgánů,

•

vyplácené podíly na zisku,

•

výdaje nad limity stanovené zákonem,

•

manka a škody přesahující náhradu,

•

technické zhodnocení,

•

daně zaplacené za jiného poplatníka,

•

daň dědická, darovací,

•

hodnota

nealkoholických

nápojů

poskytovaných

jako

zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti •

výdaje na reprezentaci, aj. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

nepeněžní

plnění


5

28

MAJETKOVÉ DANĚ

Mezi majetkové daně řadíme: o Daň silniční o Daň z nemovitosti •

Daň ze staveb

•

Daň z pozemků

o Daň dědickou, darovací a z převodu nemovitosti

5.1 Daň silniční Předmět daně Předmětem daně silniční jsou především nákladní a osobní silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou provozována na území České republiky pro podnikatelské účely, která jsou registrovaná a provozovaná v České republice. (Velebová, 2011, s. 38) Z předmětu daně jsou vyloučena speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního předpisu, ale také vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. (Česko, zákon č. 16/1993 Sb.) Od daně silniční jsou osvobozena vozidla s počtem kol menší jak čtyři, vozidla diplomatických misí a konzulárních orgánů, vozidla zabezpečující linkovou osobní vnitrostátní dopravu, vozidla provozována ozbrojenými silami, vozidla speciální samosběrná, vozidla pro dopravu osob nebo vozidla pro dopravu nákladů.(Česko, zákon č. 16/1993 Sb.) Poplatník daně Poplatníkem daně silniční je fyzická nebo právnická osoba, která provozuje motorové vozidlo a je zapsána v technickém průkazu. (Ptáčková, 2001, s. 190) Poplatníkem daně může být také zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady zaměstnanci, který používá své soukromé vozidlo k zaměstnání. (Česko, zákon č. 16/1993) Základ daně „Základem daně je •

zdvihový objem motoru v cm3 u osobních automobilů s výjimkou osobních automobilů na elektrický pohon,


•

29

součet největších povolených hmotností na nápravy v tunách a počet náprav u návěsů,

•

největší povolená hmotnost v tunách a počet náprav u ostatních vozidel.“ (Česko, zákon č. 16/1993) Tabulka 2 – Sazby silniční daně pro osob. motorová vozidla (Česko, zákon č. 16/1993 Sb.) Objem motoru

Roční sazba daně

3

1.200Kč

do 800 cm 3

3

1.800Kč

nad 800 cm do 1.250 cm 3

3

nad 1.250 cm do 1.500 cm

2.400Kč

3

3

nad 1.500 cm do 2.000 cm

3.000Kč

3

3

3.600Kč

nad 2.000 cm do 3.000 cm 3

nad 3.000 cm

4.200Kč

Pokud je poplatníkem zaměstnavatel, který vyplácí zaměstnanci cestovní náhrady za používání osobního automobilu při výkonu zaměstnání je sazba daně 25 Kč za každý den používání vozidla, v případě, že je to pro poplatníka výhodnější. (Česko, zákon č. 16/1993 Sb.) Sazba daně se snižuje o 48% v následujících 36 měsících od data první registrace vozidla, o 40% na dalších následujících 36 měsíců a poté o 25% po dobu dalších 36 kalendářních měsíců. (Česko, zákon č. 16/1993 Sb.) Za zdaňovací období je považován kalendářní rok. Daňové přiznání musí poplatník podat nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období. Poplatník je povinen platit zálohy na daň a to do 15. dubna, 15, července, 15. října a 15. prosince. Zálohy na této dani jsou tvořeny 1/12 roční sazby za každý kalendářní měsíc. (Česko, zákon č. 16/1993 Sb.)


6

30

PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY

„Podnikání je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku.“ (Ptáčková, 2001, s. 14) Podnikatelem může být: •

osoba zapsána v obchodním rejstříku,

•

osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

•

osoba, která podniká na základě jiného oprávnění než je oprávnění živnostenské,

•

osoba, která vykonává zemědělskou výrobu. (Vaškovic, Stroch, 2005, s. 18)

6.1 Živnostenské podnikání Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Účelem živnosti je dosažení zisku. Živnost je provozována za podmínek stanovených zákonem. Živnosti je rozdělují na živnosti ohlašovací a koncesované. (Ptáčková, 2011, s. 18)

Obrázek 2 – Typologie živností (Synek, Kislingerová, 2010, s. 77)

Živnosti ohlašovací jsou provozovány na základě ohlášení. V ohlášení je nutné vymezit předmět činnosti určitě a jednoznačně.

Průkazem živnostenského oprávnění je

živnostenský list. (Ptáčková, 2001, s. 18) Živnosti ohlašovací se dále dělí: o řemeslné – odborná způsobilost je získána vyučením v oboru a dokazuje se výučním listem a vykonáním praxe v oboru (např. zámečnictví, zednictví, tesařství, hostinská činnost), (Synek, Kislingerová, 2010, s. 76)


31

o vázané – odborná způsobilost je stanovena pro každou živnost samostatně, do této skupiny živností patří např. montáž, opravy a revize tlakových zařízení, projektová činnost ve výstavbě, restaurování výtvarných děl, aj., (Synek, Kislingerová, 2010, s. 76) o volné – není potřeba prokázat odbornou způsobilost. (Synek, Kislingerová, 2010, s. 76)

Živnosti koncesované je možné provozovat pouze na základě získání státního povolení neboli koncese. Pro získání koncese je potřeba prokázat odbornou způsobilost a v některých případech je nutné splnit i podmínky. Průkazem živnostenského oprávnění je koncesní listina. Živnosti koncesovanou je např. výroba, prodej, opravy zbraní a střeliva, dezinfekce, deratizace toxickými a jinými chemickými přípravky, výroba lihu, zpracování tabáku, aj. (Ptáčková, 2011, s. 19); (Synek, Kislingerová, 2010, s. 76)

6.2 Obchodní společnosti Obchodní společnost je právnická osoba, která je založena za účelem podnikání. Mezi základní druhy obchodních společností se řadí: •

veřejná obchodní společnost (v. o. s.),

•

komanditní společnost (k. s.),

•

společnost s ručením omezeným (s. r. o.),

•

akciová společnost (a. s.). (Wöhe, 2007, s. 226)

6.2.1

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným může být založena minimálně jednou osobou a maximálně padesáti společníky. Základní kapitál je tvořen vklady společníku. Minimální vklad každého společníka je 20 000 Kč a výše základního kapitálu musí být nejméně 200 000 Kč. Společnost musí povinně vytvářet rezervní fond, pokud není vytvořen při vzniku společnosti, pak je společnost povinna tvořit rezervní fond z čistého zisku a to až do výše nejméně 10% základního kapitálu. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem jsou jednatelé a jejím kontrolním orgánem je dozorčí rada, stanoví-li společenská smlouva. (Josková, Pravda, 2012, s. 32-39); (Synek, Kislingerová, 2010, s. 78)


II. PRAKTICKÁ ČÁST

32


7

33

PŘEDSTAVENÍ PODNIKATELSKÝCH SUBJEKTŮ

7.1 Fyzická osoba Z Fyzická osoba začala podnikat v roce 2007. Předmětem její činnosti je maloobchod, poskytování poradenských služeb v oblasti financí a pronájem vlastního bytu. Subjekt je pouze OSVČ, příjmy ze závislé činnosti nemá. V rámci své maloobchodní činnosti nakupuje, následně prodává zboží (oděvy). Prostory, které používá k této ekonomické aktivitě, si dlouhodobě pronajímá v rámci nájemní smlouvy. Poradenské služby jsou spíše doplňkovou činností, jedná se především o hledání řešení v oblasti rodinných financí, která spočívá nejprve ve vyhodnocení stávající situace, následně je vyhotoven návrh optimalizace. Je nezávislým finančním poradcem skupiny OVB Allfinance, jenž spolupracuje s více finančními domy. Služby svým klientům poskytuje bezplatně. Zákazník má právo na doživotní servis. Finanční poradci jsou placeni podle odvedených produkčních jednotek. Hodnota produkční jednotky je stanovena dle dosažené pozice. FO vlastní osobní automobil Škoda Fabia. Dopravní prostředek využívá ke své podnikatelské činnosti, je součástí obchodního majetku. Dále má tento subjekt ve vlastnictví byt, který pronajímá třetí osobě k bydlení. Fyzická osoba je plátcem DPH a vede daňovou evidenci.

7.2 Právnická osoba XY, s. r. o. Předmětem činnosti této firmy je poskytování produkčních služeb, jako může být příprava, organizování, pořádání koncertů, výstav či jiných společenských událostí. Obsah produkční činnosti představuje organizaci akce, zabezpečení a tvorbu obsahu akce, zajištění prostor pro akci, přípravu podkladů pro akci, administrativní zabezpečení akce, návrh rozpočtu akce, propagaci akce, dohled na průběh akce. Kromě toho společnost poskytuje služby alpinning indoor walking, což je skupinové pohybové cvičení na mechanickém trenažéru. Podnikatelský subjekt zaměstnává pouze jednoho zaměstnance na pracovní poměr, jenž je současně jednatelem společnosti. Kromě toho zaměstnává nárazově pracovníky na dohodu o provedení práce v rámci alpinning.


34

Základní kapitál společnosti má hodnotu 200 000 Kč, který je plně zaplacen. Majitelem je pouze jeden společník, který vlastní 100% podíl. Dlouhodobý majetek tvoří SW, osobní automobily, počítač a nábytek v kancelářích. SW je v evidenci v pořizovací ceně 0 Kč. Automobil Mercedes-Benz BlueTEC 4MATIC má v osobním vlastnictví majitel.

Pronajímá ho firmě bezplatně a ta jej využívá

k podnikatelským záměrům. Počítač a nábytek byl pořízen v roce 2012 a je odepisován na úrovni daňových odpisů rovnoměrně. Prostory k výkonu produkční i alpinningové činnosti společnost nemá ve vlastnictví, jsou dlouhodobě pronajaty na nájemní smlouvu. Právnická osoba je plátcem DPH.


8

35

ANALÝZA DAŇE Z PŘÍJMŮ

Cílem této kapitoly bude analyzovat příjmy, výdaje (respektive výnosy, náklady) a daňovou povinnost dvou podnikatelských subjektů ve srovnání v letech 2011, 2012. Poté na základě poznatků z tohoto rozboru bude vyhotoveno doporučení pro subjekty. Získané informace pocházejí z účetních závěrek, také z daňových přiznání vybraných podnikatelských subjektů. Daň z příjmů, jako všechny daně, plyne do státního rozpočtu, aby přispívala k provádění zamýšlené fiskální politiky státu. Je uvalena na příjem fyzických osob, obchodních společností, ale i všech jiných právnických osob. Pro podnikatelské subjekty je důležité optimalizovat daňové zatížení. Česká republika dovoluje legálními cestami snížit daňovou povinnost bez porušení zákona. Umožňuje redukovat příjmy a tím pádem i výslednou daň z příjmů, proto je logické, že každý subjekt chce ve vlastním zájmu této možnosti využít.

8.1 Fyzická osoba Z 8.1.1

Rok 2011

Dílčí základ daně podle §6 Jelikož fyzická osoba není zaměstnaná, proto nemůže pobírat žádnou mzdu, tudíž dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků bude nulový. DZD§6

0 Kč

Dílčí základ daně podle §7 Příjmy zahrnují příjmy z prodeje zboží a poskytování poradenských služeb. Během roku 2011 subjekt dosáhl příjmů z podnikání v hodnotě 1 349 178 Kč. Výdaje jsou uplatňovány jako skutečně vynaložené na dosažení, udržení příjmu. Jejich celková výše byla 1 203 937 Kč. Dne 28. 7. 2011 došlo k podpisu úvěrové smlouvy na pořízení osobního automobilu Škoda Fabia, který byl zařazen do obchodního majetku. Motorové vozidlo je tedy financováno úvěrem, jehož splatnost je 36 měsíců. Čerpaná částka činila 184 099,99 Kč, celkem bude uhrazeno 233 652,24 Kč, z toho úroky ve výši 17 224, 25 Kč a pojištění 32 328 Kč.


36

Automobil byl zařazen do majetku v pořizovací ceně 219 166,70 Kč. Fyzická osoba automobil odepisuje na úrovni daňových odpisů, tedy má možnost uplatnit tyto odpisy ke snížení základu daně. Majetek spadá do 2. odpisové skupiny, doba odepisování 5 let. Pro tuto odpisovou skupinu náleží sazby v prvním roce 11%, v dalších letech 22,25% z ceny pořízení. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.) Tabulka 3 – Soupis dlouhodobého majetku v roce 2011 Položka Škoda Fabia Magic

Pořizovací cena

Odpis

Zůstatková cena

219 166,70 Kč

24 109 Kč

195 057,70 Kč

Tabulka 4 – Výpočet dílčího základu daně podle §7 za rok 2011 Příjmy

1 349 178 Kč

Výdaje

1 203 937 Kč

Rozdíl

145 241 Kč 24 109 Kč

Odpis za rok 2011 DZD§7

121 132 Kč

V příloze č.1 daňového přiznání pro výpočet dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti by měl

subjekt, který vede daňovou evidenci uvádět

informace o hmotném majetku, jeho odpisech,oběžném majetku, rezervách a mzdách.

Tabulka 5 – Soupis majetku a závazků za rok 2011 Položka Hmotný majetek Hotovost Bankovní účet Zásoby Pohledávky Ostatní majetek Závazky vč. úvěrů Rezervy

Na začátku zdaňovacího období ------------------84 178 Kč 106 128 Kč 485 821 Kč 46 386 Kč --------------------12 724 Kč ---------------------

Na konci zdaňovacího období 195 058 Kč 6 477 Kč 165 221 Kč 440 289 Kč 999 Kč ---------------------81 354 Kč ----------------------


37

Dílčí základ daně podle §8 Subjekt má založené dva podnikatelské vkladové účty, z došlých vkladů mu plynou úroky, které je nutno zdanit. Příjmy z tohoto kapitálového majetku jsou i dílčím základem daně. Tabulka 6 – Dílčí základ daně §8 za rok 2011 DZD§8

11 Kč

Dílčí základ daně podle §9 Jak už bylo řečeno na začátku praktické části, podnikatelský subjekt vlastní byt 2 + 1, který pronajímá třetí osobě. Nájemné za 1 měsíc činí 8000 Kč. V roce 2011 byl byt pronajat celý rok, tedy celkové příjmy z pronájmu za tento rok činily 96 000 Kč. Skutečně vynaložené výdaje byly zanedbatelné, proto fyzická osoba rozhodla uplatňovat výdaje procentem z příjmů ve výši 30%.


96 000 Kč

Výdaje

28 800 Kč

DZD§9

67 200 Kč

30% z 96 000

Základ daně, výsledná daňová povinnost za rok 2011 Základ daně je tvořen součtem všech dílčích základů daně: Tabulka 8 – Výpočet základu daně z příjmů za rok 2011 DZD§7

121 132 Kč

DZD§8

11 Kč

DZD§9

67 200 Kč

Základ daně

188 343 Kč


38

Zákon fyzickým osobám umožňuje z takto zjištěného základu daně odečíst ještě nezdanitelné části daně a odčitatelné položky. Tím minimalizovat výslednou daňovou povinnost. Podnikatelský subjekt má uzavřené 3 soukromé životní pojištění, a proto mu vzniklo právo si odečíst od základu daně uhrazené pojistné za rok 2011 v hodnotě 10 760 Kč. Maximální částku, kterou může poplatník uplatnit, nesmí přesáhnout v souhrnu 12 000 Kč. Dále úvěr ze stavebního spoření na bytové potřeby, kde částka na zaplacených úrocích činila 18 600 Kč. Pozor pokud bude životní pojištění zrušeno dříve, než vyplívá ze smlouvy, musí být veškeré uplatněné pojistné dodaněno. Takto snížený základ daně je třeba ještě zaokrouhlit na 100 Kč dolů, pak se vypočítá daň ve výši 15% ze základu daně.

Tabulka 9 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2011 Základ daně Nezdanitelné části daně

188 343 Kč 29 360 Kč

Základ daně po odečtení NČD a OP

158 983 Kč

Zaokrouhlený základ daně

158 900 Kč

Daň 15%

23 835 Kč

10760 + 18600

15% z 158 900

Daňovou povinnost lze snížit slevami na dani. Každý poplatník, pokud se jedná o fyzickou osobu, má nárok odečíst si od výsledné daně slevu na poplatníka, která v roce 2011 činila 1970 Kč za každý měsíc. Dále poplatník má dvě děti. V roce 2011 měl možnost uplatnit na obě děti zvýhodnění za 12 měsíců. Zvýhodnění na jedno dítě v roce 2011 se rovnalo 967 Kč měsíčně.


39

Tabulka 10 - Výpočet výsledné daňové povinnosti za rok 2011 Daň

23 835 Kč

Sleva na poplatníka

23 640 Kč

12 x 1970

Daňové zvýhodnění

23 208 Kč

24 x 967

Daň po slevách a daňovém zvýhodnění Daňový bonus 8.1.2

0 Kč 23 013 Kč

Rok 2012

Dílčí základ daně podle §7 Za rok 2012 fyzická osoba dosahoval součet příjmů podle §7 hodnoty 1 380 052 Kč. Výdaje jsou uplatňovány jako skutečně vynaložené na dosažení a udržení příjmu, které činily 1 153 503 Kč. Výdaje fyzické osoby zahrnují náklady na pořízení zboží, výdaje spojené s užíváním vozidla, mobilní služby, splátky úvěru. FO také uplatňuje odpisy automobilu. Tabulka 11 – Soupis dlouhodobého majetku v roce 2012 Položka Škoda Fabia Magic

Pořizovací cena

Odpis

Zůstatková cena

219 166,70 Kč

48 765 Kč

146 292,70

Dále v roce 2012 byla pořízena tiskárna v pořizovací ceně 6 200 Kč, která byla ihned odepsána do nákladů a zařazena do drobného dlouhodobého majetku. Tabulka 12 – Výpočet dílčího základu daně podle §7 za rok 2012 Příjmy

1 380 052 Kč

Výdaje

1 153 503 Kč

Rozdíl

226 549 Kč

Odpis za rok 2012 DZD§7

48 765 Kč 177 784 Kč


40

Tabulka 13 – Soupis majetku a závazků za rok 2012 Položka Na začátku zdaňovacího období Na konci zdaňovacího období 195 058 Kč 146 293 Kč Hmotný majetek 6477 Kč 20 989 Kč Hotovost 165 221 Kč 28 365 Kč Bankovní účet 440 289 Kč 597 561 Kč Zásoby 999 Kč 1 200 Kč Pohledávky -----------------------------------------Ostatní majetek 81 354 Kč ---------------------Závazky vč. úvěrů -----------------------------------------Rezervy

Dílčí základ daně podle §8 Úroky na běžných účtech za rok 2012 dosáhly 2000 Kč.

Tabulka 14 - Dílčí základ daně podle §8 za rok 2012 DZD§8

2 000 Kč

Dílčí základ daně podle §9 Nájemné se v roce 2012 nezměnilo, za 1 měsíc činí 8000 Kč. V roce 2012 byl byt pronajat celý rok, tedy celkové příjmy z pronájmu za tento rok činily 96 000 Kč. Výdaje jsou uplatňovány tak jako v předchozích letech procentem z příjmů.


96 000 Kč

Výdaje

28 800 Kč

DZD§9

67 200 Kč

Základ daně, výsledná daňová povinnost za rok 2012 Základ daně je tvořen součtem všech dílčích základů daně:

30% z 96 000 Kč


41

Tabulka 16 – Výpočet základu daně za rok 2012 DZD§7

177 784 Kč

DZD§8

2 000 Kč

DZD§9

67 200 Kč

Základ daně

244 986 Kč

Podnikatelský subjekt má možnost jako v minulém období ovlivnit svůj základ daně, snížit ho o hodnotu uhrazeného pojistného na soukromém životním pojištění ve stejné výši jako minulé období a dále o zaplacenou částku na úrocích z úvěru v hodnotě 18 600 Kč. Pro rok 2012 platí stejná sazba daně jako v předchozím období. Tabulka 17 – Výpočet daně z příjmů za rok 2012 244 986 Kč

Základ daně Nezdanitelné části daně

29 350 Kč

Základ daně po odečtení NČD a OP

215 636 Kč

Zaokrouhlený základ daně

215 600 Kč 32 340 Kč

Daň 15%

10750 + 18600

15% z 215 600

Sleva na poplatníka se v roce 2012 změnila, fyzická osoba jsi mohla odečíst od daňové povinnosti za rok 24 840 Kč. Změnila se i výše zvýhodnění na vyživované dítě a to z 967 Kč na 1117 Kč za měsíc. V roce 2012 měl možnost uplatnit pouze na jedno dítě zvýhodnění za celý rok, u druhého pouze za 5 měsíců, z důvodů ukončení studia. Tabulka 18 – Výpočet výsledné daňové povinnosti za rok 2012 Daň

32 340 Kč

Sleva na poplatníka

24 840 Kč

12 x 2070

Daňové zvýhodnění

18 989 Kč

17 x 1117

Daň po slevách a daňovém zvýhodnění Daňový bonus

0 Kč 11 489 Kč


42

Obrat z hlavní činnosti má mírně rostoucí charakter. Oproti předešlému období vzrostl zhruba o 30 000 Kč, kdežto výdaje z této činnosti klesly asi o 50 000 Kč. To zapříčinilo nárůst základu daně tedy i zvýšení daňové povinnosti, v tomto případě spíše snížení daňového bonusu. Fyzická osoba se snaží všemi legálními způsoby snížit své příjmy, aby její zatížení bylo co nejnižší, v tomto případě žádné. Subjekt má také výhodu, že může uplatnit nejen slevu na poplatníka, ale také daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Proto se daňovému subjektu podařilo docílit toho, že daň v obou letech neplatil žádnou a ještě k tomu vzhledem k daňovému zvýhodnění vznikl v obou letech daňový bonus, který byl finančním úřadem poplatníkovi vrácen. Takže místo toho, aby subjekt platil státu, stát zaplatil poplatníkovi. Daňový bonus za rok 2011 je o něco vyšší, což bylo dáno tím, že poplatník v následujícím roce nemohl uplatnit na obě děti zvýhodnění po celý rok, ale na druhou stranu se nejedná o velký rozdíl, protože jak sleva na poplatníka, tak daňové zvýhodnění pro rok 2012 vzrostlo. Další příčinou bylo také zvýšení základu daně oproti minulému roku.


43

8.2 Právnická osoba XY, s. r. o. Tabulka 19 – Výkaz zisku a ztráty v Kč Položka

Rok 2011

Rok 2012

Tržby za prodej zboží

0

73 344

Náklady vynaložené na prodané zboží

0

148 622

Obchodní marže

0

-75 278

Výkony

2 862 481

3 275 406

Výkonová spotřeba

2 681 232

3 110 728

Přidaná hodnota

181 249

164 678

Osobní náklady

150 618

178 946

Daně a poplatky

720

2 700

0

16 200

0

148 961

29 911

40 515

24

41

1 740

1 727

Finanční výsledek hospodaření

-1 715

-1 686

Daň z příjmů za běžnou činnost

4 750

7 220

899

0

-899

0

Výsledek hospodaření za účetní období

22 547

31 609

Výsledek hospodaření před zdaněním

27 297

38 829

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Ostatní provozní výnosy Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční náklady

Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření


44

Tabulka 20 – Náklady společnosti v Kč Položka

Rok 2011

Rok 2012 0

148 622

268 996

84 421

0

69 785

6 049

1 778

359 807

20 000

2 046 380

2 934 744

Mzdové náklady

112 272

135 989

Zákonné SP a ZP

38 346

42 957

720

2 700

0

16 200

Ostatní finanční náklady

1740

1 727

Ost. Mimořádné náklady

899

0

2 835 209

3 458 923

Prodané zboží Spotřeba materiálu Spotřeba energie Opravy a udržování Cestovné Ostatní služby

Daň silniční Odpisy dl. Majetku

Celkem náklady

Tabulka 21 – Výnosy společnosti v Kč Položka Tržby za zboží Tržby za vlastní výrobky Jiné provozní výnosy Úroky (z vkladů) Celkem Výnosy

Rok 2011

Rok 2012 0

73 344

2 862 481

3 275 406

0

148 961

24

41

2 862 505

3 497 752


8.2.1

45

Rok 2011

Obrat v roce 2011 se dostal na částku 2 862 505 Kč. Rozdíl mezi celkovými výnosy a náklady se rovnal 27 297 Kč. Hospodářský výsledek zjištění v účetnictví musí být mimoúčetními operacemi přetransformován na základ daně, jedná se především o přičtení položek zvyšující základ daně, odečtení položek, o které je podle zákona možnost základ daně snížit. Jelikož v roce 2010 subjekt dosahoval ztráty 2 860 Kč, proto jsi mohl tuto částku odečíst od základu daně v dalším období. Dále bylo nutné výsledek hospodaření zvýšit o konečný stav na účtu 588 – Ostatní mimořádné náklady, protože se nejedná o daňově uznatelný náklad.

Tabulka 22 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2011 Účetní výsledek hospodaření

+

27 297 Kč

Položky zvyšující základ daně

+

899 Kč


-

0

Odpočet daňové ztráty

-

2 860 Kč

Odpočet nákladů na vědu a výzkum

-

0 Kč

Odpočet hodnoty darů

-

0 Kč

Upravený základ daně

25 336 Kč

Základ daně zaokrouhlený

25 000 Kč

Daň 19%

4 750 Kč

Celková daňová povinnost v roce 2011 činila 4 750 Kč 8.2.2

Rok 2012

Obrat oproti předešlému období vzrostl o více jak 600 000 Kč na celkových 3 497 752 Kč, ke kterému došlo hlavně kvůli zvýšení počtu zákazníků na alpinning. Na druhou stranu tento nárůst výnosů zapříčinil také růst nákladů. Bylo potřeba zaměstnat osoby na cvičení. Náklady tvořily 3 458 923 Kč.


46

V roce 2012 podnik pořídil z vlastních zdrojů nábytek do kanceláře a nový počítač. Majetek byl zařazen do obchodního majetku v pořizovací ceně 108 000 Kč. Majetek je odepisován na úrovni daňových odpisů rovnoměrným způsobem. Počítač spadá do 1. odpisové skupiny, pro kterou platí sazby pro první rok 20% z pořizovací ceny, další roky 40%, doba odepisování 3 roky. Nábytek patří do 2. odpisové skupiny, jejíž sazby jsou 11% a 22,25%, doba odepisování 5 let. (Česko, zákon č. 586/1992 Sb.)

Tabulka 23 – Soupis dlouhodobého majetku za rok 2012 Položka

Pořizovací cena

Odpis

Zůstatková cena

Nábytek

60 000 Kč

6 600 Kč

53 400 Kč

Počítač

48 000 Kč

9 600 Kč

38 400 Kč

Hospodářský výsledek za rok 2012 činil 38 829 Kč.

Tabulka 24 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2012 Účetní výsledek hospodaření

+

38 829 Kč

Položky zvyšující základ daně

+

0 Kč


-

0 Kč

Odpočet daňové ztráty

-

0 Kč

Odpočet nákladů na vědu a výzkum

-

0 Kč

Odpočet hodnoty darů

-

0 Kč

Upravený základ daně

38 829 Kč

Základ daně zaokrouhlený

38 000 Kč

Daň 19%

7 220 Kč

Pokud mám možnost hodnotit využití daňových úspor, společnost v tomto ohledu není příliš rozmanitá. Důvodem je krátká existence společnosti, proto prvním obdobím, kdy je potřeba řešit daňovou optimalizaci, je rok 2011. Ale je třeba podotknout, že podnik má


47

rostoucí charakter, jde to vidět nejen na zvyšujícím se obratu, ale i na výsledků hospodaření. Nárůst obratu byl oproti předchozímu období více jak 21%, hospodářský výsledek vzrostl o více jak 40%. Tento fakt má za důsledek rostoucí daňové zatížení podniku. Zvyšující se hospodářský výsledek je sice pozitivním faktorem, na druhou stranu poplatník musí počítat s tím, že jeho daňová povinnost poroste také. Firmě bych doporučila, aby si pořídila motorové vozidlo, ať už prostřednictvím přímého nákupu z cizích či vlastních zdrojů, nebo na finanční leasing. Obě alternativy jsou si podobné z hlediska snížení daňového základu, neboť odpisy i leasingové splátky základ daně snižují, takže to bude výhodné nejen z hlediska daně z příjmů, ale také ke snížení daně silniční, protože bude možné uplatnit vyšší snížení sazby daně silniční. Dále by společnost měla uvažovat, jestli by nebylo výhodnější najmout na alpinning zaměstnance na pracovní poměr, vzhledem k zvyšujícímu se obratu by bylo zajištěno, že budou mít vždy někoho, kdo se postará o jejich zákazníky, také k vlastnímu zaměstnanci by mohla firma mít větší důvěru. Sice to povede k větším výdajům na mzdy, ale na druhou stranu je velmi pravděpodobné, že porostou i výnosy. Veškeré mzdové náklady patří mezi daňově uznatelné náklady.


9

48

ANALÝZA DANĚ SILNIČNÍ

V rámci této kapitoly bude zkoumána silniční daň u dvou podnikatelských subjektů za rok 2012. Zjištěné údajů vycházejí z účetnictví, daňových přiznání obou podnikatelských subjektů. Podnikatelskému subjektu vzniká povinnost platit tuto daň, pokud používá motorové vozidlo ke své ekonomické činnosti na území našeho státu. Není podstatné, zdali je vozidlo součástí obchodního majetku, důležitý je především fakt, jestli jej užívá pro své podnikatelské záměry. Silniční daň je příjem, který plyne do státního rozpočtu jako všechny daně a tvoří finanční zdroje ke krytí nákladů spojených s údržbou, rekonstrukcí, výstavbou dopravní infrastruktury.

9.1 Fyzická osoba Z Fyzická osoba užívá k výkonu své podnikatelské činnosti osobní automobil Škoda Fabia, který je zařazen do obchodního majetku. Vozidlo je financováno úvěrem. Technické údaje o automobilu:

registrační značka

3Z4 7816

zážehový motor

1,4 16V/63 kW

zdvihový objem motoru

1390 cm3

délka

3992 mm

šířka

1642 mm

výška

1498 mm

Hmotnost

1060 kg

Základem silniční daně je objem motoru v tomto případě 1390 cm3, tato hodnota zapadá do intervalu nad 1250 cm3 do 1500 cm3. Pro tento interval odpovídá roční sazba daně ve výši 2400 Kč. Motorové vozidlo bylo používáno k podnikání celý rok. Poplatník musí zaplatit zálohy ve výši 312 Kč. Tyto zálohy byly splatné k 15. dubnu 2012, 15. červenci 2012, 15. října 2012, 15. prosince 2012. Daňové přiznání k silniční dani muselo být podáno nejpozději k 31. 1. 2013. Motorové vozidlo bylo poprvé registrováno v srpnu roku 2011, z tohoto důvodu může poplatník uplatnit snížení sazby o 48%.


49

Tabulka 25 – Výpočet silniční daně FO Základ daně

1390 cm3

Sazba daně

2 400 Kč/rok

Snížení sazby §6

48% z 2400 = 1 152 Kč

Daň

1 248 Kč

Záloha na daň

3/12 z 1248 = 312 Kč/ čtvrtletí

Zaplacené zálohy

1 198 Kč

Nedoplatek

50 Kč

1248 – 1198 = 50

Poplatníkem byly zaplaceny všechny zálohy v celkovém souhrnu 1198 Kč, což bylo méně než výsledná daň, proto došlo k nedoplatku ve výši 50 Kč, který musel poplatník doplatit.

9.2 Právnická osoba XY, s. r. o. Společnost ke svým ekonomickým záměrům využívá osobní automobil Mercedes- Benz BlueTEC 4MATIC. Motorové vozidlo není majetkem právnické osoby. Poskytuje ho bezplatně k potřebám firmy jednatel společnosti. Technické údaje o automobilu:

registrační značka

4A8 2811

4-válcový naftový motor

ML 250 150kW

Zdvihový objem motoru

2143 cm3

Délka

4804 mm

Šířka

1926 mm

Výška

1796 mm

Hmotnost

2150 kg

Zdvihový objem motoru o velikosti 2143 cm3 je základem pro výpočet daně silniční. Tato hodnota se pohybuje v intervalu od 2000 cm3 do 3000 cm3. Hodnotám z tohoto intervalu je přiřazena sazba daně 3 600 Kč za rok. Zálohy na daň silniční byly splatné ve stejném období jako u fyzické osoby ve výši 675 Kč. Daňové přiznání bylo třeba odevzdat do


50

31. 1. 2013. Motorové vozidlo bylo poprvé registrováno v březnu 2005, do konce roku 2012 uběhlo od první registrace 94 měsíců, z tohoto důvodu může poplatník uplatnit snížení sazby o 25%. Tabulka 26 – Výpočet silniční daně u PO Základ daně

2 143 cm3

Sazba daně

3 600 Kč/ rok

Snížení sazby §6

25% z 3600 Kč = 900 Kč

Daň

2 700 Kč

Záloha na daň

3/12 z 2700 = 675 Kč

Zaplacené zálohy

0 Kč

Nedoplatek

2700 Kč

zálohy nebyly zaplaceny 2700 – 0 = 2700

Poplatník měl zaplatit zálohy na daň v součtu v úhrnu 2 700 Kč, které ovšem neuhradil, proto mu vznikl nedoplatek, který po podání daňového přiznání musel zaplatit.

9.3 Doporučení a závěr k dani silniční V daňovém přiznání musí být také uvedena registrační značka automobilu, měsíc a rok první registrace z důvodů možnosti snížení sazby daně, kód druhu vozidla, aj. Základ daně u silniční daně není možné snížit, vyplívá z technických údajů motorového vozidla uvedených v technickém průkazu, je přesně a jasně daný. Jediné, co lze nějakým způsobem ovlivnit, je sazba daně. Základní sazba odpovídající zdvihovému objemu motoru se snižuje u vozidel po dobu 108 kalendářních měsíců od jejich první registrace, toto snížení se udává v procentech. Takže jediným způsobem, jak si snížit daňové zatížení ze silniční daně, je koupit si nové vozidlo a po dobu 108 měsíců uplatňovat snížení sazby daně. Z konstrukce daně plyne znevýhodnění naftových motorů, protože pro dosažení srovnatelného výkonu s benzínovým motorem potřebují vyšší zdvihový objem, tím pádem čím vyšší objem motoru, tím vyšší daň. Na druhou stranu klady naftových motorů plynou z nižší spotřeby pohonných hmot.


51

Z porovnání daňové povinnosti obou subjektů vyplívá, že daňové zatížení FO plynoucí z této daně je zhruba dvakrát menší než u PO, způsobené nejen větším objemem motoru, ale také stářím vozidla. Fyzická osoba již nemůže více optimalizovat silniční daň, uplatňuje vše, co zákon dovoluje. U právnické osoby bych doporučila pořídit si nový automobil, ať už z vlastních či cizích zdrojů, poplatníkovi pak vznikne možnost uplatnit po dobu 36 měsíců 48% zvýhodnění sazby, ale také bude mít právo na odepisování majetku, tím pádem dojde i ke snížení základu daně z příjmů. Také by bylo vhodné, kdyby subjekt začal platit zálohy na daň, jeho daňové zatížení by se pak rozložilo na několik nižších částek. Silniční daň je konstruována tak, že všechny formy podnikání mají stejné podmínky zdanění, není důležité, jestli se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu.


52

10 SROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ SUBJEKTŮ Jedním z hlavních rozdílů ve zdanění příjmů fyzické a právnické osoby jsou rozdílné sazby daně. U podnikatele je daň ve výši 15% základu daně a u právnické osoby je sazba o 4% vyšší, tedy 19% ze základu daně. Z toho vyplívá, že daňové zatížení podnikajících fyzických osob je o něco nižší. Dále fyzická osoba má výhodu, sice s určitými omezeními, že si může odečíst od základu daně pojistné zaplacené na svém osobním životním pojištění, penzijním pojištění, či úroky z hypotečního úvěru, aj. Kdežto právnická osoba tuto možnost nemá. Ale na druhou stranu, pokud je společník zaměstnán ve firmě, jak je tomu v tomto případě, tak náklady na zdravotní a sociální pojištění jsou daňově uznatelným nákladem, naopak fyzické osoby už tuto možnost od roku 2008 nemají. Také další příznivým faktorem pro fyzické osoby představují slevy na dani. Veškeré podnikající fyzické osoby mohou uplatnit slevu na poplatníka, také jiné slevy a rovněž pokud mají v péči vyživované děti, tak i snížit daňovou povinnost tímto zvýhodněním. Kdežto u právnických osob snižují výslednou daňovou povinnost pouze slevy na pracovníky se zdravotním postižením, které zaměstnávají.

Tabulka 27 – Výhody a nevýhody vybraných forem podnikání Společnost s ručením omezeným

Fyzická osoba – podnikatel

•

Základní vklad ve výši 200 000 Kč

•

Velmi nízké výdaje na založení

•

Mohou být potíže s převodem podílů

•

Snadné založení, ukončení, přerušení

•

Není vkladová povinnost

•

Omezené ručení společníků, pouze do •

Neomezené ručení podnikatele

výše nesplacených vkladů •

Založení dnem zápisu do obchodního •

Podnikání lze zahájit ihned po ohlášení

rejstříku, aj.

(kromě živností koncesovaných), aj.


53

ZÁVĚR Úkolem bakalářské práce bylo nejen objasnit problematiku přímých daní na vybraných subjektech, ale i srovnat jejich daňové zatížení. Byly vybrány dva subjekty, jeden z nich byla podnikající fyzická osoba a druhá společnost s ručením omezeným, u kterých byla podrobně analyzována daň z příjmů a daň silniční. Nejprve bylo důležité oba subjekty stručně představit, aby bylo možné si představit, co je jejich podnikatelskou činností, jaké by mohly mít příjmy a výdaje (náklady, výnosy), jestli mají nějaké zaměstnance, majetek a jiné skutečnosti. Z konstrukce daně silniční plyne, že jediným způsobem, jak snížit svou daňovou povinnost, je uplatnit snížení sazby daně tím, že si subjekt koupí nový automobil a od data jeho první registrace uplatňuje snížení sazby po dobu 108 měsíců, tak jak to dovoluje zákon o dani silniční. Silniční daň je konstruována tak, že všechny formy podnikání mají stejné podmínky zdanění, není důležité, jestli se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu. Co se týče fyzické osoby, tak z analýzy daně z příjmů vyplynulo, že subjekt se snaží všemi legálními způsoby snížit své příjmy, aby její daňové zatížení bylo co nejnižší, v tomto případě žádné. Rozdíl mezi příjmy a výdaji dále snižuje odpisy i nezdanitelnými částmi daně. FO má také výhodu, že může snížit daň nejen o slevu na poplatníka, ale též o daňové zvýhodnění na vyživované dítě, proto v obou letech dosahuje daňového bonusu. Z rozboru daní u právnické osoby vyplynulo, že by se společnost měla více zabývat optimalizací svého daňového zatížení. Z hlediska obou sledovaných daní by bylo výhodnější pořízení nového automobilu společností, ať už prostřednictvím přímého nákupu, nebo finančního leasingu. U daně z příjmů jak odpisy, tak splátky leasingu jsou daňově uznatelnými náklady, takže snižují výsledek hospodaření. U silniční daně by firma mohla uplatnit snížení sazby, výsledkem by byla optimalizace daňového zatížení plynoucího z obou daní. Daňové zatížení, které plyne z daně z příjmů, je obecně nižší pro podnikající fyzickou osobu než pro právnickou osobu, což obecně vyplývá ze stanovené sazby daně z příjmů, která pro fyzickou osobu je 15% a pro právnickou osobu 19%. Ve srovnání s právnickou osobou se na podnikatele vztahuje více odčitatelných položek i slev na dani. Z tohoto pohledu se jeví kriterium daňového zatížení při volbě právní formy podnikání nejvýznamnějším, ale tento fakt nevypovídá o tom, že podnikající FO je nevýhodnějším


54

typem podnikání. Každá forma podnikání má své výhody i nevýhody, je důležité zhodnotit všechny.


55

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní zdroje [1] JOSKOVÁ, Lucie a Pavel PRAVDA, 2012. Obchodní zákoník 2012: úplné znění s úvodním komentářem: právní stav k 1. 1. 2012. 8., vyd. Praha: Grada, 112 s. ISBN 978-80247-4030-0.

[2] KŘEMEN, Bedřich, 2012. 100 legálních daňových triků 2012: [daňový rádce pro všechny daňové poplatníky]. 2.,vyd. Praha: ESAP, 236 s. ISBN 978-80-260-0294-9.

[3] KUBÁTOVÁ, Květa, 2010. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 275 s. ISBN 978-80-7357-574-8.

[4] PTÁČKOVÁ, Vlasta, 2001. Průvodce podnikatele: jednoduché účetnictví (2001-2002). Praha: Academia, 277 s. ISBN 80-200-0887-X.

[5] SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ, 2010. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 445 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-336-3.

[6] VALOUCH, Petr, 2007. Optimální zdanění fyzických osob: neplaťte víc, než musíte. 3.,vyd. Praha: Grada, 139 s. Účetnictví a daně. ISBN 978-802-4718-057.

[7] VAŠKOVIC, Petr a Roman STORCH, 2005. Vznik a zánik podniku. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 151 s. Eupress. ISBN 80-867-5430-8.

[8] WÖHE, Günter. 2007. Úvod do podnikového hospodářství. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 928 s. ISBN 978-80-7179-897-2.

Legislativa [9] Česká republika. Zákon č. 16/1993: o dani silniční. In: Sbírka zákonů České republiky. ze dne 21. prosince 1992, částka 006/1993

[10] Česká republika. Zákon č. 586/1992: o dani z příjmů. In: Sbírka zákonů České republiky. ze dne 20. listopadu 1992, částka 117/1992.

[11] Česká republika. Zákon č. 280/2009: daňový řád. In: Sbírka zákonů České republiky. ze dne 22. července 2009, částka 087/2009.

Elektronické zdroje [12] Daňová soustava ČR. c2011-2013. In: Management Mania [online]. [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/danova-soustava-cr.

[13] HOLUBÁŘOVÁ, Pavla. 2011. Zdaňování všech právních forem podnikání [online].Brno [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/211688/pravf_b/bakalarska_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.


56

[14] MEIXNEROVÁ, Eva. 2011 Majetkové daně [online]. Brno [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/170202/pravf_m/Diplomova_prace_-_majetkove_dane.docx. Diplomová práce. Masarykova univerzita.

[15] VELEBOVÁ, Kateřina. 2011. Zdaňování všech právních forem podnikání [online]. Brno [cit. 2013-03-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/251180/esf_b/BC_prace.pdf. Bakalářská práce. Masarykova univerzita.


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK FO

fyzická osoba

PO

právnická osoba

ČR

Česká republika

aj.

a jiné

např.

například

tzn.

to znamená

tzv.

takzvaný

OP

odčitatelné položky

NČD

nezdanitelné části daně

osob.

osobní

57


58

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – Daňová soustava ČR (Daňová soustava ČR, c2011-2013) ............................. 14 Obrázek 2 – typologie živností (Synek, Kislingerová, 2010, s. 77) .................................... 30


59

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – Výpočet daňové povinnosti u právnické osoby ............................................... 25 Tabulka 2 – Sazby silniční daně pro osob. motorová vozidla ............................................. 29 Tabulka 3 – Soupis dlouhodobého majetku v roce 2011 ..................................................... 36 Tabulka 4 – Výpočet dílčího základu daně podle §7 za rok 2011 ....................................... 36 Tabulka 5 – Soupis majetku a závazků za rok 2011 ............................................................ 36 Tabulka 6 – Dílčí základ daně §8 za rok 2011 .................................................................... 37 Tabulka 7 – Výpočet dílčího základu daně podle §9 za rok 2011 ....................................... 37 Tabulka 8 – Výpočet základu daně z příjmů za rok 2011 ................................................... 37 Tabulka 9 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2011 ......................................................... 38 Tabulka 10 - Výpočet výsledné daňové povinnosti za rok 2011 ......................................... 39 Tabulka 11 – Soupis dlouhodobého majetku v roce 2012 ................................................... 39 Tabulka 12 – Výpočet dílčího základu daně podle §7 za rok 2012 ..................................... 39 Tabulka 13 – Soupis majetku a závazků za rok 2012 .......................................................... 40 Tabulka 14 - Dílčí základ daně podle §8 za rok 2012 ......................................................... 40 Tabulka 15 – Výpočet dílčího základu daně podle §9 za rok 2012 ..................................... 40 Tabulka 16 – Výpočet základu daně za rok 2012 ................................................................ 41 Tabulka 17 – Výpočet daně z příjmů za rok 2012 ............................................................... 41 Tabulka 18 – Výpočet výsledné daňové povinnosti za rok 2012 ........................................ 41 Tabulka 19 – Výkaz zisku a ztráty v Kč .............................................................................. 43 Tabulka 20 – Náklady společnosti v Kč .............................................................................. 44 Tabulka 21 – Výnosy společnosti v Kč ............................................................................... 44 Tabulka 22 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2011 ....................................................... 45 Tabulka 23 – Soupis dlouhodobého majetku za rok 2012 ................................................... 46 Tabulka 24 – Výpočet daňové povinnosti za rok 2012 ....................................................... 46 Tabulka 25 – Výpočet silniční daně FO .............................................................................. 49 Tabulka 26 – Výpočet silniční daně u PO ........................................................................... 50 Tabulka 27 – Výhody a nevýhody vybraných forem podnikání ......................................... 52

Přímé daně a jejich vliv na podnikatelské subjekty. Kristýna Zlámalová

Recommend Documents