Vybrané aspekty domácího a světového vývoje ekonomiky
Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB
Ekonomická prezentace v rámci reprezentativní konference Fakulty podnikohospodářské VŠE „Ekonomika v pohybu“ Praha, 19. června 2013
Výhled ekonomické situace ve světě •
• • • • •
Tahounem světového růstu jsou Spojené státy (očekává se více než 2% růst, ovšem bude záviset na intenzitě dopadu rozpočtových škrtů) a progresivně se rozvíjející země (BRIC). Eurozóna i celá EU setrvá i v roce 2013 v recesi, výhledy pro 2014 jsou stále optimistické. Výhled inflace ve vyspělých zemích zůstává (s výjimkou Japonska) pod 2 % především vlivem cen energií. Výhledy úrokových sazeb ukazují na jejich velmi mírný nárůst napříč jednotlivými splatnostmi v průběhu roku 2014, a to jak v eurozóně, tak ve Spojených státech. Vývoj dolarových cen ropy i zemního plynu ukazuje na jejich mírný pokles až do konce roku 2014. Výhled potravinářských komodit je do konce roku 2014 zatím klesající, ceny průmyslových kovů by ve shodném horizontu měly pozvolna růst.
2
Ekonomická situace ve světě HDP a inflace USA
Eurozóna 6
6
3
3
0
0
-3
-3
Růst HDP, %
Růst HDP, % -6
-6 2008
2009
2010
HIST OECD, 2013/5
2011
2012
CF, 2013/5 ECB, 2013/6
2013
2008
2014
4
3
3
2
2
1
1
0
0
Inflace, %
2010
HIST OECD, 2013/5
MMF, 2013/4
4
-1
2009
2011
2012
CF, 2013/5 Fed, 2013/3
-1
2013
2014
MMF, 2013/4
Inflace, %
-2
-2 2008
2009
2010
HIST OECD, 2013/5
2011
2012
CF, 2013/5 ECB, 2013/6
2013
2014
MMF, 2013/4
2008
2009
2010
HIST OECD, 2013/5
2011
2012
CF, 2013/5 Fed, 2013/3
2013
2014
MMF, 2013/4
3
Ekonomická aktivita ČR vs. Německo •
V ČR se meziroční pokles HDP v prvním čtvrtletí 2013 dále prohloubil. • Spotřeba domácností již nebyla hlavní příčinou poklesu. Německo si oproti eurozóně s výjimkou posledního čtvrtletí udržovalo kladný růst. • Pozitivně působí především čistý vývoz a oproti většině eurozóny i spotřebitelská poptávka.
•
Německo - struktura mzr. růstu HDP
ČR - struktura mzr. růstu HDP 6
6
4
4
2
2
0
0
-2
-2
-4
-4
-6
-6
-8
-8
I/08
I/09
I/10
Spotřeba domácností Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob
I/11
I/12
Spotřeba vlády Čistý vývoz HDP (mzr. změny v %)
I/13
I/08
I/09
I/10
Spotřeba domácností Tvorba hrubého fixního kapitálu Změna zásob
I/11
I/12
I/13
Spotřeba vlády Čistý vývoz HDP (mzr. změny v %)
Zdroj: Eurostat, výpočet ČNB
4
Domácí cenový vývoj • •
Podíl administrativních vlivů na inflaci spotřebitelských cen je nadále vysoký. Korigovaná inflace bez pohonných hmot a potravin zůstává záporná. Dovozní ceny od začátku roku zrychlily, ceny průmyslových výrobců rostly jen mírně, růst cen zemědělských výrobců se snížil.
Struktura inflace
Dovozní ceny a ceny výrobců
4
10
40
5
20
0
0
mzr. zm. v %
3 2 1
-5
0
-20
-10
-1 1/11 3
5
7
9
11 1/12 3
5
7
9
11 1/13 3
Korigovaná inflace bez PH a potravin Regulované ceny Nepřímé daně v neregulovaných cenách Ceny potravin (včetně alkoholických nápojů a tabáku) Ceny pohonných hmot (PH) Meziroční růst spotřebitelských cen (v %)
5
-40 1/08
1/09
1/10
1/11
1/12
1/13
Dovozní ceny Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců (pravá osa)
Zdroj: ČSÚ, výpočet ČNB
5
Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů Vývoj výroby elektřiny z OZE a její podíl na hrubé domácí spotřebě 12
11,4
11
12 11
10,3
10
10 9
9
8,3
8
8
Biologicky rozložitelná část komunálního odpadu Biomasa
7
Bioplyn + skládkový plyn
TWh
7 6 4,9
5
4,4
4,7
6
5,2
5
3,8 4
4
3
3
2
2
1
1
%
6,8
Fotovoltaika Větrné elektrárny Vodní elektrárny nad 10 MW Malé vodní elektrárny do 10 MW Podíl OZE na tuzemské spotřebě brutto [pravá osa, v %]
0
0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Zdroj: ERÚ
6
Podpora OZE
Náklady na OZE, KVET a DZ 100
1000
?
900 789
800
90 80
670 70
700 582
583
600 500
50
419
370
400
60
44,3
mld. Kč
•
Náklady na obnovitelné zdroje (OZE), kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) a druhotné zdroje (DZ) za rok 2013 dle odhadu činí 44,3 mld. Kč (z toho podpora FVE činí zhruba 25 mld. Kč). Zatížení jednotky HDP výrobou elektřiny z FVE je ve srovnání s Německem dvojnásobné.
Kč/MWh
•
40
35,7 300 166
200 100
28
34
41
2007
20 13,1
52
10
4,5
0 2006
30
34,3
2008
2009
0 2010
2011
2012
2013
2014
2015
náklady na OZE, KVET a DZ (pravá osa, mld. Kč) dopočtená výše příspěvku včetně státní dotace výše příspěvku OZE (cena účtovaná konečnému spotřebiteli)
Zdroj: ERÚ
7
Prognóza ČNB (z 2.5.2013) 6
Prognóza inflace
10
Horizont měnové politiky
5
8
4
6
3
4 Inflační cíl
2
2
1
0
0
-2
-1
-4 II/11 III
IV I/12
II
III
Prognóza HDP
IV I/13
II
III
IV I/14
II
III
II/11 III
IV 29
4
27
2
25
1
23
0
II
III
IV I/13 II
III
IV I/14 II
III
IV
Prognóza měnového kurzu (CZK/EUR)
Prognóza úrokových sazeb
3
IV I/12
21 II/11 III
IV I/12
II
III
IV
I/13
II
III
IV I/14
II
III
IV
II/11 III
IV I/12
II
III
IV I/13
II
III
IV I/14
II
III
IV
8
Měnová politika Klíčové úrokové sazby • •
Měnověpolitické sazby jsou na rekordně nízké úrovni, v ČR na „technické nule“. Takto nízká úroveň odráží v případě ČR útlum domácí i zahraniční ekonomické aktivity včetně vlivu fiskální konsolidace.
Eurozóna USA ČR 9
ČNB a její reakce od 2008 • •
Na podzim 2008 zavedla ČNB v reakci na finanční krizi mimořádné dodávací repo operace, jejichž cílem bylo podpořit fungování trhu se státními dluhopisy. ČNB postupně snižovala limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace až na úroveň 0,05 % (listopad 2012). • •
• •
•
Úrokové sazby budou drženy na stávajících úrovních (tj. na „technické nule“) v delším horizontu, dokud nedojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. ČNB zároveň v listopadu 2012 rozhodla o přerušení programu prodeje části výnosů z investování devizových rezerv. Toto rozhodnutí bylo motivováno tím, že nelze vyloučit možný rozpor těchto operací s implementací měnové politiky v situaci, kdy jsou měnověpolitické úrokové sazby na technické nule. ČNB bedlivě sleduje kurz jako jednu ze složek měnových podmínek … ČNB deklaruje připravenost použít další nekonvenční nástroje měnové politiky.
Dohled a finanční stabilita • • • •
ČNB pravidelně od roku 2003 sleduje pomocí zátěžových testů zdraví bankovního sektoru, od roku 2010 na čtvrtletní bázi. V reakci na finanční krizi došlo ke zvyšování komunikace podmínek a výsledků zátěžových testů. Poslední zátěžové testy dokládají, že finanční sektor zůstává stabilní, likvidní a kapitálově vybavený. Rizika se vyskytují pouze u některých segmentů.
10
Hospodářská politika Makroekonomická oblast zabezpečování základních ekonomických cílů společnosti opatření na straně nabídky a poptávky
Hospodářská politika
Rozpočtová (fiskální) politika Měnová (monetární) politika Mezinárodní politika
Sociální politika Monetární politika inflace politika -cenová stabilita, cílování Důchodová - finanční stabilita, finanční trhy - makroobezřetnostní politika Strukturální politika Mikroekonomická oblast zvyšování efektivnosti při alokaci Fiskální politika zdrojů společnosti Politika zaměřená na veř. sektor - fiskální expanze/restrikce Enviromentální politika Vztah fiskální a monetární politiky? - kooperativní x nekooperativní Ochrana hosp. soutěže - vůdce x následovník - nezávislost 11
Fiskální situace
•
Ze zemí eurozóny splnily za rok 2012 obě fiskální kritéria pouze tři země: Estonsko, Finsko a Lucembursko. V současné době se procedura při nadměrném schodku vztahuje více jak na dvě třetiny zemí EU (celkem 20 z toho 12 zemí eurozóny). 0
20
40
60
80
100
120
140
160
3 Saldo vládního rozpočtu (% HDP)
•
0
EE BG LU
-3 -6
SE LV
DE Fiskální pozice zemí EU za rok 2012 FI
RO LT PL DK SI CZ SK
HU AT EU17 MT NL BE EU27 FR CY
IT
UK
PT IE
-9 ES
GR
-12 Vládní dluh (% HDP) Zdroj: Eurostat
12
Fiskální situace v ČR •
•
V roce 2012 dosáhl deficit vládního sektoru v ČR 4,4 % HDP a vládní dluh narostl na 45,8 % HDP. • Konsolidační úsilí vlády bylo v roce 2012 výraznější a prohloubilo ekonomický pokles o zhruba 0,6 procentního bodu. Stát od roku 2011 vydal státní spořící dluhopisy v objemu cca 83 mld. Kč (z toho dománosti drží zhruba 66 mld. Kč). • výnos očištěný o riziko dělá z SSD velmi atraktivní investici => domácnosti raději spoří (za státní peníze) než by zvyšovaly spotřebu či investovaly např. do nemovitostí
HDP (reálně, mzr. zm. v %) Saldo vládního sektoru (v % HDP) (v mld. Kč) Upravené saldo a) (v % HDP) Strukturální saldo ESCB b) (v % HDP) Fiskální pozice ESCB c) (v p.b.) Strukturální saldo EK b) (v % HDP) Fiskální pozice EK c) (v p.b.) Fiskální impulz (v p.b.)
2007 5,7 -0,7 -26,7 -0,5 -2,0 1,0 -2,2 1,2 -0,6
2008 2,9 -2,2 -85,0 -2,2 -3,5 -1,5 -3,8 -1,6 0,9
2009 -4,4 -5,8 -217,4 -6,1 -6,3 -2,7 -5,5 -1,8 1,4
2010 2,3 -4,8 -180,7 -4,6 -4,8 1,4 -4,5 1,1 -0,8
a) Upraveno o mimořádné jednorázové operace; b) cyklicky očištěné saldo upravené o mimořádné jednoráz. operace; c) meziroční změn strukt. salda, kladná hodnota indikuje fiskální restrikci, záporná hodnota expanzi; d) zahrnuje jednorázový dopad fin. kompenzace (církevní restituce) 59,0 mld. Kč, tj. 1,5% HDP.
2011 1,8 -3,2 -124,6 -3,0 -3,5 1,3 -3,3 1,2 -0,8
2012 -1,2 -4,4d) -167,9d) -2,8 -2,4 1,1 -2,4 0,9 -0,6
2013 -0,5 -2,4 -91,8 -2,2 -1,3 1,1 -1,5 0,9 -0,6
2014 1,8 -2,2 -85,9 -2,0 -1,1 0,1 -1,7 -0,3 0,0
Zdroj: Inflační zprávy ČNB
13
Situace v eurozóně • • • •
Napětí na finančních trzích na konci roku 2011 utlumila kombinace opatření ECB zaměřená na dodávání likvidity bankám (LTRO, Long-Term Refinancing Operations). Získaná stabilita zůstala křehká a v létě 2012 byla opět ohrožena prudkým zvýšením požadovaných výnosů z vládních dluhopisů Španělska a Itálie. Zklidnění přinesla opět až silná vyjádření ECB v létě 2012 a příslib zavedení stabilizačních intervencí na trhu vládních dluhopisů (OTM, Outright Monetary Transactions). Situace zůstává napjatá Výnosy 5letých vládních dluhopisů • v krizové situaci se ocitly nově další země – Kypr (snížení ratingu, likviditní potíže bank finanční výpomoc) a Slovinsko (snížení ratingu), • ohlášený záměr eliminovat rizika ustanovením „bankovní unie“ zatím příliš nezabral. 8 7
Verbální intervence ECB
ECB oznamuje OMT
6 5
4 3 2 1 0
06/12
07/12
08/12
Španělsko
09/12
10/12
Itálie
11/12
Slovinsko
12/12
ČR
01/13
02/13
03/13
Německo
Zdroj: Datastream
14
Výhled situace v eurozóně •
•
V nejbližších letech budou působit čtyři faktory: • řešení zadluženosti vlád (finanční represe), • konsolidace finančního sektoru, • změny v regulaci (Basel III a CRD IV/CRR) a jejím institucionálním uspořádání (Bankovní unie), • změny v makroekonomickém prostředí. Regulace je důležitá, ale rozhodující je světový finanční cyklus (zejména vývoj bilance světových úspor a investic).
• Současný stav jako důsledek globálního přebytku úspor a jeho čerpání v západních ekonomikách (nízké reálné sazby podporují tvorbu bublin). •
Globální finance po krizi a s novými regulacemi: • zdrojů může dlouhodobě být i přes přísnější regulaci dostatek, • úrokové sazby mohou zůstat po dlouhou dobu nízké, • pokud nedojde k výraznému globálnímu posunu v mírách úspor a investic, • pokud nebudou vlády stahovat z trhu výraznou část zdrojů, • pokud (v případě jednotlivých ekonomik) nedojde ke ztrátě důvěry v udržitelnost veřejného dluhu. 15
Dopad nových regulací na české banky •
•
Český bankovní sektor vchází do nového regulatorního prostředí v dobrém výchozím stavu: • banky již nyní mají v převážné většině kapitál i likviditu v souladu s novými požadavky, • dopady tak mohou být spíše nepřímé prostřednictvím reakce mateřských společností, které budou čelit dopadu nových regulací na evropský finanční sektor. Český bankovní sektor zůstává zdravý, s přebytkem klientských vkladů nad úvěry, nezávislý na externím financování a dobře kapitalizovaný: • vysoký poměr vkladů k poskytnutým úvěrům ve srovnání s ostatními zeměmi EU, • kapitálová přiměřenost dosahuje více jak 16 %. Kapitálová přiměřenost a leverage ratio (%)
Poměr vkladů k poskytnutým úvěrům
20
16
12
8 9/08
3/09
9/09
3/10
9/10
Kapitálová přiměřenost
3/11
9/11
3/12
9/12
3/13
Kapitálová přiměřenost Tier 1
Zdroj: ČNB, ECB
16
Děkuji za pozornost Dotazy, diskuze
Ing. Pavel Řežábek, Ph.D. člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1
www.cnb.cz