VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV STAVEBNÍ EKONOMIKY A ÍZENÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF STRUCTURAL ECONOMICS AND MANAGEMENT
ORGANIZACE BEZPE NOSTI PRÁCE VE STAVEBNÍM PODNIKU ORGANIZATION OF WORK SAFETY IN CONSTRUCTION COMPANY
BAKALÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS
AUTOR PRÁCE
RADEK HERZIG
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2013
Ing. MILOŠ WALDHANS
VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracovišt
B3607 Stavební inženýrství Bakalá ský studijní program s prezen ní formou studia 3607R038 Management stavebnictví Ústav stavební ekonomiky a ízení
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE Student
Radek Herzig
Název
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
Vedoucí bakalá ské práce
Ing. Miloš Waldhans
Datum zadání bakalá ské práce Datum odevzdání bakalá ské práce V Brn dne 30. 11. 2012
30. 11. 2012 24. 5. 2013
............................................. doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Vedoucí ústavu
............................................. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. D kan Fakulty stavební VUT
Podklady a literatura - Svozilová A.: Projektový management, Grada Publishing, 2006 - Rosenau M.D.: ízení projekt , Computer Press Praha, 2003 - Mat jka V., Mokrý J., Randula P., Lacko B., Ficek P.: Management projekt spojených s výstavbou, KAIT, 2001 - aktuáln platné související právní p edpisy - Pitaš J., Staní ek Z., Hajkr J., Motal M., Máchal P.: Národní standard kompetencí projektového ízení, VUT v Brn , 2008 Zásady pro vypracování Cílem práce je analyzovat ve stavebním podniku ízení bezpe nosti práce a jeho aplikaci na konkrétní stavební zakázce. 1. Popis projektu zakázky 2. Analýza ízení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci 3. Návrh organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku 4. Záv r P edepsané p ílohy
............................................. Ing. Miloš Waldhans Vedoucí bakalá ské práce
Abstrakt Tato bakalá ská práce je zam ena na systém bezpe nosti a ochrany ve stavebním podniku. Jejím úkolem je p edstavit základní legislativu bezpe nosti práce v eské republice a poté analyzovat systém bezpe nosti práce v konkrétním stavebním podniku a jeho aplikaci na konkrétní stavební zakázce. Klí ová slova BOZP, bezpe nost, OHSAS, nebezpe í, riziko, legislativa, bezpe nost práce, požární ochrana, osobní ochranné pracovní pom cky, prevence, pracovní úraz, audit, management BOZP
Abstract This work is focused on occupational health and safety system in a building company. Its task is to introduce the basic legislation of the occupational safety in the Czech republic and then to describe occupational health and safety system in a particular building company and implementation of the building contract. Keywords OH&S, safety, OHSAS, danger, risk, legislation, occupational safety, fire safety, personal protective work aids, prevention, accident, audit, occupational health and safety management …
Bibliografická citace VŠKP HERZIG, Radek. Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku. Brno, 2013. 72 s., bez p íl. Bakalá ská práce. Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta stavební, Ústav stavební ekonomiky a ízení. Vedoucí práce Ing. Miloš Waldhans.
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalá skou práci zpracoval(a) samostatn a že jsem uvedl(a) všechny použité informa ní zdroje.
V Brn dne 16.5.2013
……………………………………………………… podpis autora Radek Herzig
Pod kování
Cht l bych pod kovat vedoucímu bakalá ské práce, panu Ing. Miloši Waldhansovi, za p íjemn a pou n strávený as p i konzultaci mé práce, za všechny rady, p ipomínky a nám ty ke zpracování dané práce. Rovn ž d kuji zam stnanc m spole nosti za pomoc p i pln ní úkol a ochotu p i poskytování podklad ke zpracování práce.
OBSAH 1
ÚVOD ................................................................................................................ - 11 -
2
DEFINOVÁNÍ POJM A ZKRATEK ............................................................. - 12 -
3
2.1
Pojmy........................................................................................................... - 12 -
2.2
Zkratky ........................................................................................................ - 14 -
ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ P EDPISY ................................................................... - 15 3.1
D ležitá ustanovení zákoníku práce z hlediska BOZP ............................... - 16 -
3.2
Povinnosti zam stnavatele........................................................................... - 20 -
3.3
Povinnosti zam stnance v oblasti BOZP..................................................... - 24 -
3.4
Jaké jsou práva zam stnance v oblasti BOZP ............................................. - 24 -
3.4.1 4
Kontrolními orgány .............................................................................. - 25 -
BOZP V PODNIKU STAVOS a.s. .................................................................... - 27 4.1
P edstavení spole nosti STAVOS a.s. ........................................................ - 27 -
4.2
Metoda systému BOZP ve spole nosti STAVOS a.s. ................................. - 31 -
4.3
Integrovaná politika BOZP, kvality a ochrany životního prost edí ve
spole nosti STAVOS a.s ........................................................................................ - 32 4.4
Plánování pro identifikaci nebezpe í, hodnocení a ízení rizik................... - 33 -
4.4.1
Plánování postupu identifikace nebezpe í, hodnocení a ízení rizik ... - 34 -
4.4.2
Identifikace nebezpe í .......................................................................... - 35 -
4.4.3
Hodnoceni míry rizika identifikovaného nebezpe í ............................ - 37 -
4.4.4
Aktualizace registru nebezpe í a rizik ................................................. - 38 -
5
4.4.5
P ijímání opat ení a ízení rizik............................................................ - 39 -
4.4.6
Seznámení s riziky, kontrola ................................................................ - 40 -
4.5
Požadavky právních p edpis a jiné požadavky.......................................... - 41 -
4.6
Cíle a programy BOZP ................................................................................ - 43 -
4.6.1
Stanovování cíl BOZP ....................................................................... - 44 -
4.6.2
Programy managementu BOZP ........................................................... - 44 -
4.7
Zdroje, úlohy, odpov dnost a pravomoc ..................................................... - 45 -
4.8
Odborná zp sobilost, výcvik a pov domí ................................................... - 49 -
4.9
Spoluú ast a konzultace .............................................................................. - 50 -
4.10
Komunikace ............................................................................................. - 51 -
4.11
ízení provozu ......................................................................................... - 53 -
4.12
Havarijní p ipravenost a reakce ............................................................... - 54 -
4.13
M ení a monitorování výkonnosti .......................................................... - 54 -
4.14
Hodnocení souladu s právními a jinými požadavky ................................ - 56 -
4.15
Vyšet ování incidentu,, nápravná opat ení a preventivní opat ení .......... - 57 -
4.16
ízení záznam ........................................................................................ - 58 -
4.17
Interní audit systému BOZP .................................................................... - 59 -
4.18
P ezkoumání systému BOZP vedením spole nosti ................................. - 61 -
BOZP NA STAVB "P ÍSTAVBA ŠKOLY V D ÍT I" ............................... - 63 5.1
P edstavení stavby ....................................................................................... - 63 -
5.2
Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci na p ístavb školy........................... - 64 -
5.3
Stanovení možných rizik na stavb ............................................................. - 65 -
5.4
Vyhodnocení ............................................................................................... - 67 -
6
ZÁV R .............................................................................................................. - 69 -
7
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ ................................................................... - 71 -
8
SEZNAM OBRÁZK A TABULEK ............................................................... - 72 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
1 ÚVOD Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci nabývají stále v tšího významu a prosazování systémového p ístupu k pln ní povinností v oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a ochrany životního prost edí se stává sou ástí státní politiky. Nutnou podmínkou dob e fungující spole nosti je zabezpe ování kvality prodávaných výrobk a poskytování služeb, ochrana životního prost edí ve všech innostech spole nosti a pé e o bezpe nost a zdraví pracovník . Základním zp sobem, jak úsp šn p edejít pracovním rizik m, je implementace ešení pro zlepšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci prost ednictvím ú inných, soudržných a ucelených právních p edpis S rostoucím po tem nových výrobních technologií, používáním nových technických novinek, materiál , stroj aj. nar stá po et neznámých rizikových faktor , které zejména v oblasti diagnostiky mohou být za n kolik let ur ujícími pro rozší ení seznamu nemoci z povolání. Pro osoby, které po celou dobu vykonávání zam stnání s t mito p ístroji pracují. Hodnocení rizika jiných faktor , než jsou chemické látky (fyzikální, biologické), je stále spíše na za átku. Podobn též [1, s. 5 ]. P í inou je nedostatek dat a pot ebná doba pro nezvratné potvrzení i zamítnutí domn nky, kdy se daná expozice jeví nebezpe nou pro zdraví lov ka. Nejv tší deficit se týká dvou oblastí v procesu hodnocení: vztah dávka – ú inek, a poté následné hodnocení expozice. Samoz ejm i v b žném život se zdravotní rizika rozši ují do nekone ného po tu nebezpe í ohrožení zdraví, plynoucí z aktivit, které ve svém volnu každý z nás vykonává. S rostoucí životní úrovní se nap íklad adrenalinové sporty stávají módní záležitostí, které lákají nevšedními zážitky široké spektrum zájemc . A s ním nar stá i po et p ípadných úraz . V dnešní dob hlavním a v organizacích velmi asto používaným evropským standardem pro zavedení BOZP je technická specifikace OHSAS 18001:2008. Specifikace OHSAS se používá pro posuzování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci (Occupational Health and Safety Assessment Specification). Podobn též [1, s. 7 ].
- 11 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
2 DEFINOVÁNÍ POJM A ZKRATEK Jak už je z ejmé z názvu mé práce, budu se zaobírat Bezpe ností a ochranou zdraví p i práci ve stavebním podniku, s touto problematikou jsou spjaté ur ité odborné pojmy. Jelikož se v mé práci budou asto ukazovat a opakovat, myslím si, že je mojí povinností Vám tyto pojmy na tomto míst p iblížit a definovat. Níže zmín né termíny a definice z oblasti BOZP jsou uvedeny v
SN OHSAS 18001 – „Termíny a definice“ a mají
specifický význam v systému managementu BOZP.
2.1 Pojmy -
Bezpe nost - neexistence nep ijatelných rizik nebo poškození zdraví
-
Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci - podmínky a initelé, které ovliv ují zdraví
zam stnanc ,
do asných
pracovník ,
zam stnanc
dodavatele,
návšt vník a dalších osob na pracovišti. -
Identifikace nebezpe í - proces rozpoznání existence nebezpe í a stanovení jeho charakteristik
-
Nebezpe í - zdroj, situace nebo innost s potenciálem zp sobit vznik poran ní lov ka nebo poškození zdraví nebo jejich kombinaci
-
Riziko - kombinace pravd podobnosti výskytu nebezpe né události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškozeni zdrávi, které m že být zp sobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu (následku specifikované nebezpe né události nebo expozice)
-
Posuzování rizika - proces hodnoceni rizika vyplývajícího z nebezpe í, vzhledem k p im enosti jakéhokoliv existujícího opat ení a rozhodnutí, zda riziko je nebo není p ijatelné
-
P ijatelné riziko - riziko, které bylo sníženo na úrove , která m že spole nost tolerovat se z etelem na své právní závazky a vlastní politiku BOZP.
-
Provozní nehoda - havárie (incident) je událost, kterou jsou nebo byly ohroženy životy nebo zdraví osob, vážná porucha technického za ízení (majetková škoda).
- 12 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
Výkonnost v oblasti BOZP - m itelné výsledky systému managementu, u systému managementu BOZP se jedná o výsledky vztažené na ízeni rizik BOZP organizace, založené na její politice a cílech
-
Vedoucí zam stnanec (VZ) je zam stnanec spole nosti STAVOS, a.s., který splnil kvalifika ní podmínky a je odpov dný za pln ni úkol na jím ízeném pracovišti nebo u jemu pod ízených zam stnanc , které jsou mu dány touto sm rnicí a právními a interními p edpisy. Zejména se jedná o stavbyvedoucí a správce areálu.
-
Ochranný nápoj je nápoj poskytovaný zam stnanc m jako ochrana proti p sobení nep íznivých klimatických podmínek v sortimentu stanoveném NV . 361/2007 Sb., v platném zn ní,
-
Deník bezpe nosti práce (deník BOZP) je provozní dokument, do kterého zapisuje VZ výsledky kontrol pracovišt -vyhledáni rizik, školení zam stnanc a seznámení zam stnanc s pokyny a ostatní d ležité skute nosti mající vliv na BOZP.
-
Sva ování je tepelné spojování, drážkování a tepelné d lení kovových i nekovových
materiál ,
pokud
jsou
provád ny
otev eným
plamenem,
elektrickým obloukem, plazmou, elektrickým odporem, laserem, t ením, jakož i používání elektrických pájedel a benzínových pájecích lamp,. -
Vedoucí zam stnanec (VZ) je zam stnanec spole nosti STAVOS, as., který splnil kvalifika ní podmínky a je odpov dný za pln ni úkol na jím ízeném pracovišti nebo u jemu pod ízených zam stnanc , které jsou mu dány touto sm rnicí a právními a interními p edpisy. Zejména se jedná o stavbyvedoucí a správce areálu.
-
Zástupci zam stnanc jsou zástupci zam stnanc pro oblast BOZP (nep sobíli u zam stnavatele p íslušný odborový orgán nebo rada zam stnanc ) nebo odborový orgán (který plni též úkoly v oblasti BOZP) nebo rada zam stnanc .
- 13 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
2.2 Zkratky Použité zkratky: -
OHSAS
Occupational Health and Safety Assessment Series - norma pro posuzování bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci
-
SN EN ISO Zkratka pro ozna ení eských technických norem, p evzatých z mezinárodni organizace pro standardizaci (ISO)
-
EU
Evropská unie
-
BOZP
Bezpe nost a ochrana zdrávi p i práci
-
SMK
Systém managementu kvality
-
SM BOZP
Systém managementu bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci
-
P-BOZP
P íru ka BOZP a PO
-
OS
Organiza ní sm rnice
-
KZP
Kontrolní a zkušební plán
-
OS
Organiza ní sm rnice
-
SOD
Smlouva o dílo
-
STAV
Stavbyvedoucí
-
SUB
Odd leni subdodávek
-
PD
Projektová dokumentace
-
NCHLP
Nebezpe né chemické látky a p ípravky
-
O
Organiza ní ád
-
PO
Požární ochrana
-
M
Metrologický ád
-
S
editel spole nosti
-
T-BOZP
Technik BOZP
-
PV
P ípravá výroby
-
PVS
P edstavitel vedení pro systémy a zárove p edstavitel vedení pro BOZP
-
MU
Mzdová ú tárna
-
SD
Správce dokumentace
-
HP
Havarijní plán
-
PP
Povod ový plán
- 14 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
-
P
Provozní ád
-
VZ
Vedoucí zam stnanec
-
P-ZAM
Zástupce zam stnanc pro BOZP, p edstavitel odborové organizace
-
PaJP
Registr právních požadavk , SN a jiných požadavk BOZP
3 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ P EDPISY Základní právní rámec problematiky BOZP v
eské republice tvo í Ústava
eské
republiky a Listina základních práv a svobod, která upravuje právo na uspokojivé pracovní podmínky pro všechny zam stnance, právní p edpisy EU, ratifikované mezinárodní úmluvy, jimiž je R vázána, a vnitrostátní právní p edpisy. Vedle právních p edpis EU jsou mezinárodní standardy BOZP obsaženy v úmluvách Mezinárodní organizace práce a dokumentech Sv tové zdravotnické organizace. P es rozdílnost p ístup
k ešení otázek v oblasti BOZP mají dokumenty EU a
mezinárodních organizací spole né prvky: •
obsahují požadavky na prvky národní politiky jednotlivých stát v oblasti BOZP a nástroje ešení,
•
vycházejí d sledn
z odpov dnosti zam stnavatel
za úrove
zabezpe ení
BOZP pro zlepšování zdraví pracovník , •
zd raz ují význam prevence, zejména primární prevence, tj. zjiš ování nebezpe í a postupné odstra ování rizik p ijímáním konkrétních opat ení,
•
zd raz ují význam informování a školení pracovník
pro zvyšování úrovn
jejich schopností ke zjiš ování a odstra ování rizik, •
doporu ují v tší a aktivní ú ast pracovník , resp. jejich zástupc zam stnavatel
a
na zlepšování pracovního prost edí se zam ením na rozvoj
služeb v BOZP, •
prosazují odpovídající zaškolení, výcvik a vzd lávání pracovník ,
•
vyžadují posuzování zdravotního stavu pracovník pro výkon konkrétní práce.
- 15 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Národní právní úprava v oblasti BOZP je v souladu se základními zásadami a standardy obsaženými v úmluvách Mezinárodní organizace práce, sm rnicích Evropské unie a v dokumentech Sv tové zdravotnické organizace. Sou ástí právní úpravy BOZP je i zásada ú elného rozd lení této problematiky do obecn závazných právních p edpis a technických norem. Systém odvolání se na normy (normové hodnoty) v právních p edpisech se ukázal jako výhodný a ú inný a je jedním z d ležit jších prvk tzv. „nového p ístupu“ Evropské unie k technické harmonizaci. Podobn též [2, s. 9 ]. Platná právní úprava BOZP v R je obsažena ve více než 80 právních p edpisech, a to p edevším v •
zákoníku práce,
•
zákon o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci,
•
zákon o ochran ve ejného zdraví,
•
zákon o pé i o zdraví lidu,
•
zákon o inspekci práce,
•
zákon o technických požadavcích na výrobky,
•
zákon o obecné bezpe nosti výrobk ,
•
zákon o prevenci závažných havárií.
3.1 D ležitá ustanovení zákoníku práce z hlediska BOZP Když se podíváme na stávající zn ní zákoníku práce, a to i po n kolika jeho novelách, tak bychom mohli pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci upozornit na následující ustanovení, které s uvedenou oblastí souvisí. Jde zejména o tato ustanovení: P EDM T ÚPRAVY A VYMEZENÍ PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH -
§ 2 odst. 6 – zákaz práce fyzických osob do v ku 15 let nebo starších 15 let do skon ení povinné školní docházky
Ú ASTNÍCI PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH -
§ 6 – zam stnanec
- 16 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
-
§ 7 - zam stnavatel
-
§ 11 odst. 4 – vysv tlení pojmu „vedoucí zam stnanec“
ZÁKLADNÍ ZÁSADY PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH -
§ 13 – základní zásady
-
§ 15 – odborové organizace
PRÁVNÍ ÚKONY -
§ 19 – právní úkony
POSTUP P ED VZNIKEM PRACOVNÍHO POM RU -
§ 31 – povinné informace p i sjednávání pracovního pom ru
-
§ 32 – vstupní léka ská prohlídka
PRACOVNÍ SMLOUVA A VZNIK PRACOVNÍHO POM RU -
§ 37 odst. 5 – seznámení zam stnance s pracovním ádem a právními a ostatními p edpisy k zajišt ní BOZP p i nástupu do práce
ZM NY PRACOVNÍHO POM RU -
§ 41 odst. 1 – p evedení na jinou práci
-
§ 45 – p evedení na jinou práci na základ žádosti zam stnance
SKON ENÍ PRACOVNÍHO POM RU -
§ 52 – výpov
-
§ 56 – okamžité zrušení pracovního pom ru zam stnancem
-
§ 67 – odstupné
daná zam stnavatelem
DOHODA O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POM R -
§ 77 – spole ná ustanovení týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r
PRACOVNÍ DOBA A DOBA ODPO INKU
- 17 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
§ 78 – obecná ustanovení o pracovní dob
-
§ 79 – stanovená týdenní pracovní doba
-
§ 88 – 89 – p estávka v práci a bezpe nostní p estávka
-
§ 90 – nep etržitý odpo inek mezi dv ma sm nami
-
§ 92 – nep etržitý odpo inek v týdnu
-
§ 93 – práce p es as
-
§ 94 – no ní práce
-
§ 95 – pracovní pohotovost
VUT BRNO Fakulta Stavební
BEZPE NOST A OCHRANA ZDRAVÍ P I PRÁCI -
§ 101 – p edcházení ohrožení života a zdraví p i práci
-
§ 102 – prevence rizik
-
§ 103 – povinnosti zam stnavatele
-
§ 104 – osobní ochranné pracovní prost edky, pracovní od vy a obuv, mycí, isticí a dezinfek ní prost edky a ochranné nápoje
-
§ 105 – povinnosti zam stnavatele p i pracovních úrazech a nemocech z povolání
-
§ 106 – práva a povinnosti zam stnance
-
§ 107 – další požadavky bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci
-
§ 108 – ú ast zam stnanc na ešení otázek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci
-
§ 117 – mzda a p íplatek za práci ve ztíženém pracovním prost edí
-
§ 128 – p íplatek za práci ve ztíženém pracovním prost edí
PRACOVNÍ PODMÍNKY ZAM STNANC -
§ 224 – vytvá ení pracovních podmínek
ZVLÁŠTNÍ PRACOVNÍ PODMÍNKY N KTERÝCH ZAM STNANC -
§ 238 – pracovní podmínky zam stnanky
-
§ 239-241 – pracovní podmínky zam stnanky , zam stnanky -matek, zam stnanc pe ujících o dít a o jiné fyzické osoby
-
§ 243-247 – pracovní podmínky mladistvých zam stnanc
- 18 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
SPOLE NÁ USTANOVENÍ O ODPOV DNOSTI ZA ŠKODU -
§ 273 – pln ní pracovních úkol
-
§ 274 – p ímá souvislost s pln ním pracovních úkol
INFORMOVÁNÍ, PROJEDNÁNÍ V PRACOVN PRÁVNÍM VZTAHU A OPRÁVN NÍ
ODBOROVÉ
ORGANIZACE,
RADA
ZAM STNANC
A
ZÁSTUPCE PRO OBLAST BEZPE NOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P I PRÁCI -
§ 276-277 – základní ustanovení
-
§ 278-280 – informování a projednávání
-
§ 281-285 – rada zam stnanc a zástupce pro oblast bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci
-
§ 286-287 – p sobnost odborových organizací v pracovn právních vztazích v jednání za zam stnance a informování a projednání
SPOLE NÁ USTANOVENÍ -
§ 300 - množství práce a pracovní tempo
-
§ 301-304 – základní povinnosti zam stnanc a vedoucích zam stnanc vyplývající z pracovního pom ru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní pom r, zvláštní povinnosti n kterých zam stnanc a výkon jiné výd le né innosti
-
§ 305 – vnit ní p edpis
-
§ 306 – pracovní ád
-
§ 308-309 – agenturní zam stnávání
-
§ 320-323 – oprávn ní odborových organizací, organizací zam stnavatel , kontrola v pracovn právních vztazích
-
§ 347-349 – výklad n kterých pojm (ohrožení nemocí z povolání, p edpisy a pokyny k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci)
P ECHODNÁ A ZÁV RE NÁ USTANOVENÍ -
§ 364 – náhrada škody z pracovního úrazu v dob p ed nabytím ú innosti právní úpravy úrazového pojišt ní
- 19 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
§ 365-393 – odpov dnost zam stnavatele za škodu p i pracovních úrazech nemocech z povolání
-
§ 394 – použití provád cích právních p edpis
Zákon . 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci v pracovn právních vztazích a o zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i innosti nebo poskytování služeb mimo pracovn právní vztahy (zákon o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci), ve zn ní pozd jších p edpis . V roce 2006 byla n která obecná i technická ustanovení z n kdejšího zákoníku práce legislativn technickými úpravami p evzata do samostatné právní normy – zákona o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci. Podobn též [3, s. 10 ]. V rámci zpracování návrhu zákona byla zárove do jeho zn ní navíc zpracována problematika dalších úkol
zadavatele stavby, jejího zhotovitele, pop ípad fyzické
osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci na staveništi. Byl to již t etí pokus, jak celou tuto problematiku zakomponovat do našeho právního ádu a tím i naplnit direktivu EU. Zákon o zajišt ní dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci je tedy pro oblast BOZP velmi d ležitým právním dokumentem, a to také díky jeho ešení zajišt ní oblasti bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci p i innosti a poskytování služeb mimo pracovn právní vztahy a stanovení podmínek odborné a zvláštní odborné zp sobilosti. Podobn též [3, s. 10 ].
3.2 Povinnosti zam stnavatele Podívejme se nyní na ást pátou Zákoníku práce: •
Zam stnavatel je povinen zajistit bezpe nost a ochranu zdraví p i práci s ohledem na rizika možného ohrožení zdraví, které se týkají výkonu práce.
•
Pé e o BOZP uložená zam stnavateli je nedílnou a rovnocennou sou ástí pracovních povinností vedoucích zam stnanc v rozsahu pozice, kterou zastávají
- 20 -
na všech stupních
ízení
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
•
VUT BRNO Fakulta Stavební
Povinnosti zam stnavatele zajiš ovat BOZ se vztahují na všechny fyzické osoby zdržující se s jeho v domím na pracovišti
•
Náklady spojené se zajiš ováním BOZP hradí zam stnavatel a nesmí být ani p enášeny na zam stnance p ímo i nep ímo
•
P i dvou nebo více zam stnavatelích na jednom pracovišti je povinností všech vzájemn se písemn informovat o možných rizicích a na základ písemné dohody pov ený zam stnavatel koordinuje postupy k zajišt ní BOZP.
•
Zam stnavatel je povinen vytvá et bezpe né a zdraví neohrožující pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a p ijímáním opat ení k p edcházení rizik m (prevence rizik)
•
Zam stnavatel je povinen soustavn vyhledávat a vyhodnocovat rizika, p ijímat opat ení k jejich odstran ní. Pravideln
kontrolovat úrove
BOZP, stav
pracovních prost edk a vybavení pracoviš . Není-li možné riziko odstranit, je zam stnavatel povinen je vyhodnotit a p ijmout opat ení k jejich p sobení, aby ohrožení bezpe nosti a zdraví zam stnanc
bylo minimalizováno.
O vyhodnocování rizik vede zam stnavatel dokumentaci. Provád ní technických, organiza ních a jiných opat ení k prevenci rizik: •
omezování vzniku rizik nebo jejich odstra ování u zdroje p vodu
•
p izp sobení pracovních podmínek pot eb omezení negativního vlivu práce na zdraví
zam stnanc ,
nahrazování
namáhavé
a
rizikové
práce
jinými
technologiemi a pracovními postupy •
omezování po tu zam stnanc vystavených rizikovým faktor m
•
p ednostní uplat ování prost edk
kolektivní ochrany oproti individuální
ochran •
opat ení proti úniku škodlivin
•
vhodné pokyny pro zajišt ní BOZP
Zákoník práce dále specifikuje povinnosti zam stnavatele v i zam stnanc m na poli BOZP. Z nich bych vyzdvihnul zvlášt :
- 21 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
•
VUT BRNO Fakulta Stavební
nedovolit zam stnanci provád t zakázané práce (t hotné ženy, mladiství, s odpovídající kvalifikací a zdravotní zp sobilostí a pod)
•
zajistit zam stnanc m vstupní a preventivní prohlídky a p íp. poskytnutí první pomoci
•
nepoužívat takového zp sobu odm ování prací, které by vedlo ke zvýšenému nebezpe í újmy na zdraví
•
zajistit dodržování zákazu kou ení na pracovišti
•
zajistit t hotným, kojícím matkám a matkám do 9. m síce po porodu prostory na pracovišti pro odpo inek
•
zajistit zdravotn
postiženým zam stnanc m na sv j náklad technickými
a organiza ními opat eními vhodné pracovní podmínky Školení zam stnance v oblasti BOZP by m lo prob hnout vždy p ed nástupem do zam stnání a úm rn p i zm n pracovní pozice a pracovního za azení, zavedení nových technologií a v p ípadech, které by mohly mít vliv na BOZP. Periodicit pravidelných školení ur uje zam stnavatel podle druhu práce (zákon sice nespecifikuje ani periodicitu, ani nápl školení, ale p edepisuje provád ní „prov rek BOZP“ na všech pracovištích min. 1 x do roka, ve spolupráci s odborovou organizací nebo zástupcem zam stnanc ). Školení a prevenci rizik eší podle velikosti firmy. Zam stnává-li zam stnavatel (zák. 309/2006 Sb.) •
nejvýše 25 zam stnanc , m že si zajiš ovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu pot ebné znalosti
•
26 – 500 zam stnanc , m že si zajiš ovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborn zp sobilý
•
více než 500 zam stnanc – zajiš uje úkoly prevence rizik vždy jednou nebo více odborn zp sobilými osobami
Odborná zp sobilost osob je dána: -
alespo st ední vzd lání s maturitní zkouškou
-
odbornou praxí min 3 roky, u ukon . VOŠ min 2 roky, u VŠ min. 1 rok
- 22 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
doklad o úsp šn vykonané zkoušce z odborné zp sobilosti
Zvláštní odborná zp sobilost je vyžadována na za ízeních p edstavující zvýšenou míru ohrožení života a zdraví. „Z pozice zam stnavatele je d ležitý legislativní poznatek: Ve všech p ípadech legislativy se setkáme s r ením, že neznalost zákona neomlouvá. To neplatí v oblasti BOZP. Protože povinností zam stnavatele je zam stnance v oblasti BOZP proškolit, prov uje se v p ípad události stanovení p íslušných bezpe nostních rizik a byl–li zam stnanec s nimi ádn seznámen" jak uvádí [4, s. 2 ]. V p ípad , že není možné rizika odstranit nebo omezit prost edky kolektivní ochrany nebo opat eními v oblasti organizace práce, je zam stnavatel povinen poskytnout zam stnanc m osobní ochranné pracovní prost edky, p ípadn dle prost edí i pracovní od v a obuv, mycí a desinfek ní prost edky a dle zvláštních p edpis i ochranné nápoje. Zam stnavatel je povinen kontrolovat použití ochranných pracovních prost edk . Poskytují se bezplatn a nesmí být nahrazeno finan ním pln ním. Pracovní úraz nebo nemoc z povolání je pr švih, kterému je lepší se vyhnout, ale asi mu nelze zabránit. V p ípad takové situace je zam stnavatel povinen: •
objasnit p í iny a okolnosti vzniku úrazu, a to za p ítomnosti zran ného (pokud je to možné), sv dk a zástupce zam stnanc (odbor )
•
vést knihu úraz s evidencí o všech úrazech, i když nebyla zp sobena pracovní neschopnost
•
záznam a dokumentaci vede o úrazech s PN delší než 3 kalendá ní dny nebo p i úmrtí. Jedno vyhotovení p edá zran nému nebo rodinným p íslušník m mrtvého.
•
ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam stanoveným orgán m a institucím (inspekce práce)
•
p ijmout opat ení k zabrán ní opakování úrazu
- 23 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
3.3 Povinnosti zam stnance v oblasti BOZP •
dbát podle svých možností o svou vlastní bezpe nost a bezpe nost fyzických osob, kterých se bezprost edn dotýká jeho jednání
•
ú astnit se školení zajiš ovaných zam stnavatelem zam ených na BOZP v etn ov ení svých znalostí
•
podrobit se pracovn léka ským prohlídkám a vyšet ením
•
dodržovat právní a ostatní p edpisy a pokyny zam stnavatele k zajišt ní BOZP, s nimiž byl ádn seznámen, ídit se zásadami bezpe ného chování na pracovišti
•
dodržovat stanovené pracovní a technologické postupy, používat ochranné pracovní prost edky a ochranná za ízení
•
nepožívat alkoholické nápoje a návykové látky a pod jejich vlivem nevstupovat na pracovišt . Nekou it na pracovišti, kde jsou sou asn neku áci.
•
oznamovat svému nad ízenému nedostatky a závady na pracovišti s vlivem na BOZP. Podílet se na jejich odstran ní
•
bezodkladn
oznámit svému nad ízenému pracovní úraz sv j nebo jiného
zam stnance a spolupracovat na objasn ní jeho p í in •
podrobit se na pokyn oprávn ného vedoucího zam stnance zjišt ní, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
Zákon 309/2006 Sb. následn
rozvádí a dopl uje ustanovení Zákoníku práce
(viz výše) a je dopln n navíc adou provád cích p edpis ve form Na ízení vlády. Pro OSV
nabízející služby mimo oblast pracovn právních vztah je d ležitá ást druhá
tohoto zákona, kdy n která ustanovení zákoníku práce i tohoto zákona v oblasti BOZP mezi zam stnavatelem a zam stnancem se vztahují i na OSV . Podobn též [4, s. 5 ].
3.4 Jaké jsou práva zam stnance v oblasti BOZP Práva zam stnance jsou obsaženy v § 106 zákoníku práce Zam stnanec má právo na zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, na informace o rizicích jeho práce
- 24 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
a na informace o opat eních na ochranu p ed jejich p sobením; informace musí být pro zam stnance srozumitelná. Toto právo by m l každý zam stnanec využívat.
astým jevem je nesrozumitelnost
výkladu i výklad se netýká vykonávané práce, ale zcela n eho jiného. Zam stnanec se pak nedoví relevantní informaci o rizicích spojených s výkonem jeho konkrétní innosti. Zam stnanec je oprávn n odmítnout výkon práce, o níž má d vodn za to, že bezprost edn a závažným zp sobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, pop ípad život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nespln ní povinnosti zam stnance. Podobn též [3, s. 11 ]. Další d ležité právo zam stnance. Bohužel dnes pod tlakem p ípadné ztráty místa mnohdy zam stnanci sami neodmítnou práci, která by je ohrozila, a jsou si rizika v domi. Zam stnanec má právo a povinnost podílet se na vytvá ení bezpe ného a zdraví neohrožujícího pracovního prost edí, a to zejména uplat ováním stanovených a zam stnavatelem p ijatých opat ení a svou ú astí na ešení otázek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci. Podobn též [3, s. 11 ]. Zde se právo pojí s povinností. Nejen, že zam stnanec má právo se podílet na vytvá ení bezpe ného prost edí, ale také musí respektovat zam stnavatelem p ijatá opat ení. 3.4.1 Kontrolními orgány Základním cílem kontrolní
innosti na úseku BOZP je zavád ní, prosazování
a vynucování pln ní povinností k vytvá ení pracovního prost edí, které zajistí bezpe nou a zdraví neohrožující práci pro všechny zú astn né, rovné p íležitosti a omezí r zné formy diskriminace zam stnanc a jejich zástupc . Mají-li tyto kontrolní orgány aktivn p sobit na zm nu kultury podnikání, kulturu práce, tak vedle preventivní kontrolní innosti musí být nedílnou sou ástí její innosti, také innost informa ní, poradenská a sou asn
innost zam ená na ovliv ování postoj
zam stnanc a jejich zástupc k pln ní svých povinností.
- 25 -
zam stnavatel ,
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
Základem kontrolní
VUT BRNO Fakulta Stavební
innosti kontrolních a dozorových orgán
jsou plánované,
celoplošné preventivní kontroly, p ipravené na základ rozbor a analýz objektivních informací nebo k prosazení nových p edpis k zajišt ní BOZP do praxe. Tyto plánované preventivní kontroly plošn
ovliv ují chování kontrolovaných subjekt
a podávají
objektivn jší obraz o stavu a vývoji úrovn BOZP v daném oboru ekonomické innosti nebo o stavu prevence rizik p i výkonu pracovních inností. Kontrolními orgány na úseku ochrany pracovních vztah a pracovních podmínek jsou podle zákona . 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve zn ní pozd jších p edpis , Státní ú ad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. K náplni oblastních inspektorát práce na úseku bezpe nosti práce pat í kontroly právnických a fyzických osob v tom smyslu, zda tyto kontrolované osoby dodržují povinnosti vyplývající z právních p edpis
k zajišt ní bezpe nosti práce, dále se inspektoráty vyjad ují k vybraným
projektovým dokumentacím a uplat ují požadavky právních p edpis p i povolování staveb a jsou oprávn ny kontrolovat p í iny a okolnosti pracovních úraz . Nedílnou sou ástí jejich innosti je i poskytování základních informací a poradenství jak zam stnavatel m, tak i zam stnanc m. Podobn též [5, s. 3 ].
- 26 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4 BOZP V PODNIKU STAVOS A.S. Práv v této ásti se dostáváme do nejd ležit jší ásti mé práce a to je práv p edstavení ízení bezpe nosti práce v mnou analyzovaném stavebním podniku. Zde se pokusím objasnit systém, politiku, plánování a cíle podniku STAVOS a.s v oblasti BOZP.
4.1 P edstavení spole nosti STAVOS a.s. Sídlo firmy - STAVOS, a.s. Modrá 231 Úzkovice 533 01 Pardubice STAVOS a.s je stavební spole nost která se svým objemem a charakterem prací adí mezi st ední firmy regionu Východních ech. Firma vznikla v dubnu 1971 slou ením t í organizací - Zem d lského stavebního sdružení Pardubice, Meliora ního družstva Holice a Meliora ního družstva Pardubice v „Zem d lské stavební sdružení Pardubice", které se zabývalo realizací kompletních dodávek zem d lských staveb nejr zn jšího druhu, výstavbou meliorací a závlahových systém . V roce 1992 byla firma p etransformována na akciovou spole nost tak, jak ji naši zákazníci a obchodní partne i znají i dnes. Se zm nami struktury a formy vlastnictví firmy souvisela i úprava výrobního programu, kdy realizaci p evážn zem d lských staveb a meliora ních systém stavby bytové, ob anské, pr myslové, inženýrské sít
áste n vyst ídaly
všeho druhu a také stavby
ekologické. „Udržení stávajících zákazník a získávání t ch nových bylo hlavní motivací vedení spole nosti pro zavedení systému
ízení jakosti ISO 9002:1994, které se stalo
skute ností již v roce 2000. Tato událost je velice zavazující pro všechny zam stnance, ale zárove
je i p íslibem dalšího zvyšování kvality jak pro sou asné zákazníky
STAVOS a.s., tak i pro ty budoucí. V sou asné dob
zde tento systém funguje
v aktualizované podob jako SN EN ISO 9001:2009. Pé e o životní prost edí je u nás od roku 2004 podporována certifikací systému environmentálního managementu
- 27 -
SN
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
EN ISO 14001. A k t mto p edchozím naposled p ibyl také systém bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, podle požadavku britského standardu OHSAS 18001:1999 a jehož certifikace prob hla v STAVOS, a.s. v lednu r.2006" jak uvádí [6, s. 1 ]. V roce 2012 bylo sídlo firmy p emíst no do nových prostor v Úzkovice. Kde m že své zákazníky p ivítat v d stojné administrativní budov p ilehlé centru Pardubic, nebo v n kterém ze svých st edisek (Úzkovice - stavebniny, autodoprava, dílny; Holice dílny, autoservis; asy - panelárna) P edm t podnikání spole nosti je potvrzen na živnostenských listech a koncesích zapsán v obchodním rejst íku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, spole nost má v obchodním rejst íku zaregistrovány následující živnosti: •
provád ní staveb v etn
jejich zm n, udržovacích prací na nich a jejich
odstra ování •
výroba cementového zboží a um lého kamene
•
projektová innost ve výstavb inženýrská innost v investi ní výstavb
•
výroba stavebních hmot a stavebních výrobk
•
opravy pracovních stroj
•
záme nictví
•
opravy silni ních vozidel
•
koup zboží za ú elem dalšího prodeje
•
klempí ství
•
silni ní motorová doprava - nákladní vnitrostátní a mezinárodní
•
pronájem nemovitostí, bytových a nebytových prostor
•
z izování, montáž, údržba a servis za ízení jednotné telekomunika ní sít
•
planografické služby, rozmnožovna
Nejvyšším ídícím orgánem spole nosti je valná hromada. Koná se 1x za rok, nejpozd ji do 8m síc od posledního dne ú etního období. P edstavenstvo spole nosti je statutárním orgánem, ídí innost spole nosti, jedná jejím jménem. P edstavenstvo je sedmi lenné. Funk ní období nesmí p esáhnout 5 let. P edstavenstvu spole nosti jakožto vrcholovému vedení p edkládá p edstavitel vedení
- 28 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
pro systémy ízení v dohodnutých termínech, uvedených v p íru kách systém
ízeni,
integrovanou zprávu o p ezkoumáni, jejíž sou ástí je í vyhodnocení pln ní cíl a program pro zlepšování všech systém a integrované politiky. Dozor í rada dohlíží na výkon p sobnosti p edstavenstva a uskute ování podnikatelské
innosti spole nosti. P ezkoumává ro ní ú etní záv rku a návrh na
rozd leni zisku, p edkládá své vyjád ení valné hromad . editel je výkonným orgánem spole nosti.
ídí výkon b žných
inností spole nosti
a vykonává p sobnost p enesenou na n j p edstavenstvem, jemuž je za výkon své funkce odpov dný. Jmenuje ho a odvolává p edstavenstvo. Organiza n je spole nost rozd lena na 5 úsek a 1 odd lení: •
Technický úsek
•
Výrobní úsek
•
Ekonomický úsek
•
Obchodní úsek
•
Úsek správy budov a majetku
•
Odd lení ízení systém
- 29 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Obrázek 4-1: Organiza ní ád STAVOS, a.s. [6] V
ele jednotlivých úsek
a odd lení stojí vedoucí pracovníci, jež za
ízení
a spravování p íslušného úseku odpovídají editeli spole nosti. Vedoucí pracovnici úsek
ídí práci pod ízených zam stnanc
po všech stránkách.
Vedoucí úseku má právo vydávat pod ízeným zam stnanc m závazné p íkazy a pokyny a má v i nim postavení jako jediný zodpov dný vedoucí. Zásadní
otázky
ízení
spole nosti
jsou
ešeny
p edstavenstvem
spole nosti
na jednáních, konaných v termínu, míst a s programem podle schváleného plánu. Koná-li se jednání p edstavenstva mimo tento plán, svolá ho p edseda p edstavenstva 7 dn p edem. B žné otázky se eší na poradách spole nosti, které svolává editel spole nosti cca 1x týdn , nebo ast ji podle pot eby. Na t chto spole ných poradách se vedoucí úsek odd lení informují o poznatcích za uplynulé období, o problémech organiza ního, výrobního i obchodního charakteru a o programu a opat eních majících vztah k t mto problém m.
- 30 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Spole nost STAVOS a.s. zajiš uje bezpe nost a ochranu zdraví zam stnanc p i práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce. Za pln ni úkol zam stnavatele v pé i o bezpe nost a ochranu zdraví p i práci odpovídají vedoucí zam stnanci zam stnavatele na všech stupních ízeni v rozsahu pracovních míst které zastávají. Tyto úkoly jsou rovnocennou a neodd litelnou sou ásti jejich pracovních povinností. Obecn se jedná o zajišt ní bezpe ného a nezávadného výkonu práce.
4.2 Metoda systému BOZP ve spole nosti STAVOS a.s. Politika BOZP (dle normy
SN OHSAS 18001:2008) je definována vedením
spole nosti. Politika je stanovována na základ vyhodnoceni nebezpe í a rizik BOZP pro innosti, které spole nost provádí. Poskytuje rámec pro stanovení a p ezkoumání cíl a úkol BOZP, obsahuje závazek neustálého zlepšování a pln ní právních p edpis a jiných požadavk . Je pravideln revidována v rámci p ezkoumání systému vedením nejmén 1x ro n . Vrcholové vedení v oblasti bezpe nosti práce, požární ochrany a hygieny práce, které spole nost konkretizuje do podoby asov a v cn m itelných cíl . Pln ní právních a jiných požadavk jsou spolu s neustálým zlepšováním v této oblasti základními body politiky. Politika musí odpovídat povaze, rozsahu a rizik m p i innostech spole nosti. Dále musí politika zahrnovat možnosti pro stanovení a p ezkoumání ur ených cíl BOZP a cílových hodnot. Politika ve vztahu BOZP a PO musí zejména: •
odpovídat povaze a rozsahu rizik spole nosti
•
obsahovat závazek k neustálému zlepšování v oblasti BOZP
•
obsahovat závazek k prevenci úraz a poškozeni zdrávi
•
obsahovat závazek plnit požadavky aplikovatelné platné legislativy a jiných požadavk
•
poskytovat rámec pro stanovováni a p ezkoumání cíl v oblasti BOZP.
- 31 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Politika je dostupná zainteresovaným stranám na webových stránkách spole nosti. O politice BOZP je komunikováno se zam stnanci a ostatními osobami ízenými spole ností v rámci provád ného výcviku v oblasti SM BOZP.
4.3 Integrovaná politika BOZP, kvality a ochrany životního prost edí ve spole nosti STAVOS a.s Vedení spole nosti se v oblasti managementu ochrany životního prost edí a bezpe nosti práce na všech svých pracovištích a p i všech svých innostech: realizaci a rekonstrukci staveb, rekultiva ních pracích, administrativní
innosti, opravách mechanizace,
autodoprav a prodeji stavebnin. Zavazuje vytvá et podmínky pro bezpe nou a zdraví neškodnou práci, minimalizovat rizika dopadu svých výrobních
inností na své
pracovníky, externí strany a životní prost edí. Vedení spole nosti se v oblasti managementu kvality p i realizaci svých certifikovaných inností -provád ní
pozemních, dopravních,
inženýrských, vodohospodá ských
a ekologických staveb v etn jejich rekonstrukcí - zavazuje provozovat vybudovaný systém na vysoké úrovni o ekávané zákazníkem. Integrovaná politika SMK, EMS a BOZP je vedením spole nosti STAVOS, a.s. formulována takto: •
Aktivn získávat nové a udržovat si stávající zákazníky na základ vysoké kvality stavebních prací a ostatních služeb v dohodnutých termínech.
•
Garantovat použití vhodných stavebních technologií a materiál , optimalizovat technologické postupy a dodržovat plány kvality a kontrol.
•
Rozvíjet vzájemn výhodné dodavatelsko-odb ratelské vztahy, orientovat se na spolehlivé dodavatele služeb a materiál a vyžadovat na nich aktivní p istup k ochran životního prost edí a dodržování legislativy na ochranu životního prost edí a BOZP.
- 32 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
•
VUT BRNO Fakulta Stavební
Ochra ovat p írodní zdroje recyklací stavebních materiál
a jejich dalším
využitím, preventivn p edcházet zne išt ní vody, ovzduší, p dy a nadm rnému vytvá ení odpad . •
Standardn na všech svých st ediscích a stavbách udržovat po ádek a bezpe né pracovní prost edí. Preventivn p sobit proti vzniku úraz a poškozování zdraví.
•
Trvale dodržovat legislativní požadavky na produkt, na ochranu životního prost edí, BOZP a jiné požadavky vztahují se k innostem organizace.
•
Angažovat se v komunikaci se širokou ve ejností, zú astn nými stranami a orgány ve ejné a státní správy v oblasti životního prost edí a BOZP
•
Vzd lávat soustavn
své zam stnance v nových stavebních technologiích,
v oblasti BOZP a PO a trvale prohlubovat jejich pov domí o ochran životního prost edí. Tato politika je závazná pro všechny zam stnance spole nosti. Vedení spole nosti se zavazuje pravideln p ezkoumávat politiku tak, aby odpovídala aktuálním zám r m spole nosti, poskytovala rámec pro stanovování a p ezkoumávání cíl SMK, EMS a BOZP, a aby její napl ování vedlo k neustálému zlepšování všech systém .
4.4 Plánování pro identifikaci nebezpe í, hodnocení a ízení rizik Nebezpe í je zdroj, situace nebo innost s potenciálem zp sobit vznik poran ní lov ka nebo poškození zdraví nebo jejich kombinaci. Riziko je kombinace pravd podobnosti výskytu nebezpe né události nebo expozice a závažnosti úrazu nebo poškození zdraví, které m že být zp sobeno událostí nebo expozicí jejímu vlivu (následku specifikované nebezpe né události nebo expozice). Hodnoceni rizika tedy spo ívá ve vyjád ení míry rizika (pravd podobnost v kombinaci s následkem).
- 33 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.4.1 Plánování postupu identifikace nebezpe í, hodnocení a ízení rizik Nebezpe í jsou identifikována, rizika hodnocena a ízena (p ijetím odpovídajících bezpe nostních opat eni) v Registru nebezpe í a rizik. Registr nebezpe í a rizik se skládá z tabulek vedených v písemné i elektronické verzi, který umož uje identifikaci nebezpe í, hodnocení a ízení rizika za použiti specializovaného softwaru. V spole nosti STAVOS a.s se jedná o software SIB-LEX ® - Systém Informací BOZP. Program umož uje -
Mít komplexní informace BOZP a PO na jednom CD.
-
Fulltextové vyhledávání informací.
-
Kopírování jednotlivých dokument do uživatelské databáze a jejich úpravu pro použití v konkrétní firm .
-
Pomoc p i orientaci ve složité problematice prevence rizik.
-
Sledování zm n v legislativ a eských technických normách.
Program je pravideln
tvrtletn aktualizován. V rámci aktualizace jsou provád ny
zm ny jednotlivých p edpis
a postupn budou dopl ovány další p edpisy, vzory,
dokumenty. V p ípad problém bude uživatel m k dispozici "hot line". Nebezpe í se obecn identifikují pro innosti, a stálé provozovny, které spole nost ídí nebo ovliv uje a dále pro konkrétní realizované stavby. Spole nost zajiš uje úkoly v prevenci rizik T-BOZP - odborn zp sobilou osobou dle zákona . 309/2006 Sb., o zajišt ni dalších podmínek bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, ve zn ní pozd jších p edpis . Vedení spole nosti se zavazuje poskytnout T - BOZP - odborn zp sobilé osob k zajiš ování úkol v prevenci rizik - zejména pot ebné prost edky a dobu pot ebnou k výkonu její innosti, zvlášt ve vztahu k zam stnanc m v pracovním pom ru na dobu ur itou, mladistvým zam stnanc m, t hotným zam stnankyním, zam stnankyním, které kojí, nebo zam stnankyním-matkám dít te do konce devátého m síce po porodu a zam stnanc m agentury práce do asn
p id leným k výkonu práce k jinému
zam stnavateli:
- 34 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
poskytnout T - BOZP - odborn zp sobilé osob dokumentaci a informace: o všech skute nostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpe nost zam stnanc nebo vést k poškození jejich zdraví, o podané zam stnanc m jiného zam stnavatele, které obdrželi p ed zahájením práce na pracovištích zam stnavatele k zajišt ní bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci.
Spole nost je povinna poskytnout T-BOZP - odborn zp sobilé osob písemnosti týkající se pracovních úraz a nemoci z povolání a pot ebnou sou innost: -
p i p edcházení ohrožení života a zdraví s ohledem na povahu rizika na jeho pracovištích,
-
k p ijetí ochranných opat ení, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením zdraví zam stnanc ,
-
p i výb ru a volb ochranných za ízení.
4.4.2 Identifikace nebezpe í P i procesu identifikaci nebezpe í související s BOZP jsou brány v úvahu: b žné a mimo ádné innosti; innosti všech osob, které mají p ístup na pracovišt (v etn subdodavatel
a návšt vník ); lidské chování, zp sobilosti a další lidské faktory;
identifikovaná nebezpe í vznikající mimo pracovišt , která mohou nep íznivé ovlivnit zdraví a bezpe nost osob ízených spole nosti na pracovišti; nebezpe í v okolí pracovišt
zp sobená
innostmi spojenými s aktivitami
ízenými spole ností;
infrastrukturu, vybavení a materiály na pracovišti poskytované spole ností nebo jinými dodavateli; zm ny nebo navrhované zm ny ve spole nosti a úpravy SM BOZP. Pro jednu
innost m že existovat více nebezpe í s r zn
Podobn též [7, s. 9 ].
- 35 -
velikou mírou rizika.
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Pro ú ely hodnocení a ízení nebezpe í jsou rozlišovány tyto druhy nebezpe í: fyzikální (hluk, vibrace, mechanická nebezpe í, prašnost, ionizovaná a neionizovaná zá ení, elektrická, tepelná), chemická (nebezpe í vznikající z nebezpe ných vlastností jednotlivé NCHLP, kombinované ú inky více NCHLP p sobící pozvolna a p sobících p ekotn - požár, exploze, výbuch, žíravost, apod.), biologická (onemocn ní p enosná na lov ka, parazitární a p enosná ze zví at, náhlé poškození zdraví a nemoci z prach ), ergonomická (uspo ádání pracovního místa, fyzická namáhavost práce, pracovní polohy a pohyby, psychická zát ž, pracovní doba a odpo inek), Identifikaci nebezpe í umož uji t i otázky: •
existuje zdroj nebezpe í?
•
kdo (nebo co) m že být poškozeno?
•
jak m že k poškození dojít?
Identifikaci provádí T-BOZP (P-ZAM) dle podklad p edaných VZ (SA nebo PV nebo STAV) dle PROVÁD CÍHO P EDPISU sm rnice OS 02 ÍZENÍ BOZP A PO. 1. fáze - p íprava na identifikaci nebezpe í: v rámci p ípravy se stanoví ú el, asový plán, ur i se pracovní skupina se zainteresováním T-BOZP (P-ZAM) a VZ, zajistí se pot ebné podklady a informace; 2. fáze - výb r posuzovaných objekt
(systém ) a
ástí, složek objektu
(subsystému): v rámci této fáze se provádí výb r a pr zkum pracovišt , innosti a rozd lení posuzovaných objekt , celk podle konkrétních podmínek. Každý posuzovaný objekt, celek se v tšinou rozd lí na jednotlivá díl í pracovišt , stroje, za ízení, pracovní prostory, technologie,
innosti, používané látky,
nebezpe né situace pod., které se ozna uji jako subsystém 3. fáze - identifikace nebezpe í a ohrožení: k jednotlivým ástem subsystému se p i adí p íslušná nebezpe í a ohrožení, která vyházejí z konkrétních místních
- 36 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
podmínek hodnocených pracoviš nebo inností Tato ást posuzováni rizik musí pokrývat nevyhnutelná nebezpe í a nebezpe í, která lze rozumné p edvídat. Identifikace nebezpe í se provádí pro každý stálý objekt, stavbu a innost. Na základ p edaných podklad od VZ je stanovuje pomocí specializovaného softwaru T-BOZP Originál aktuální verze každého Registru rizik a opat ení je uložen u T-BOZP, kopie je p edána VZ. V p ípad že nedojde na stálých objektech k významné zm n
innosti, instalaci
nových za ízení nebo k vážnému úrazu, smrti nebo havárii jsou pro stálé objekty hodnocena nebezpe í 1x ro n . V p ípad významné zm ny innosti, instalací nových za ízení nebo k vážnému úrazu, smrti nebo havárii jsou pro stálé objekty hodnocena nebezpe í v nejkratší možné dob . K identifikaci nebezpe í mimo stanovený interval dává podn t T-BOZP nebo PVS. Každý registr rizik a opat ení schvaluje T-BOZP (P-ZAM) svým podpisem. Registry
rizik
jsou
zpracovávány
provádí/provozuje spole nost p evážn významné
pro
innosti/provozovaná
za ízení,
vlastními zam stnanci a orienta n
innosti, které pro spole nost provádí osoby
které pro
ízené organizaci -
subdodavatelé. Pro ostatní innosti subdodavatel je seznam rizik a opat eni na jejich eliminaci nedílnou sou ásti jimi zpracovaných technologických postup - ástí BOZP a prokazatelné vyhodnocených rizik práce, které musí být p edány STAVA/Z nejpozd ji p ed zahájením prací. Podobn též [7, s. 10 ]. Za provád ni identifikace nebezpe í ve spole nosti má odpov dnost T-BOZP. 4.4.3 Hodnoceni míry rizika identifikovaného nebezpe í Ke každému identifikovanému nebezpe í se stanoví míra rizika. Stanovení míry rizika vyžaduje p esnou specifikaci konkrétních složek rizika, která p ipadají v úvahu. P i hodnoceni se p ihlíží k existujícím opat ením k omezováni rizika.
- 37 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Metodika hodnocení míry rizika, touto metodikou se rozliší tato rizika: a) Bezvýznamná rizika b) Akceptovatelná rizika c) Mírná rizika d) Nežádoucí rizika e) Nep ijatelná rizika P i odhadu následku nebo stupn vážnosti následk se p ihlíží k po tu zasažených osob a k povaze jejich zran ní nebo onemocn ní. P ihlíží se i k míre expozice zvolenému sledu událostí, tj. jak asto (frekvence), jak dlouho (doba trvání) a v jakém rozsahu jsou zasažené osoby vystaveny ur itému nebezpe í (v p ípad nebezpe í toxických látek se k tomu používá asov vážený pr m r nebo maximální expozice). Posouzeni - hodnocení míry rizik jednotlivých nebezpe í se provádí ve stejném týmu a ve stejných intervalech jako identifikace nebezpe í. 4.4.4 Aktualizace registru nebezpe í a rizik Podn t k identifikováni nového nebezpe í a posouzení míry rizika i k p ehodnocení v registru již evidovaného nebezpe í a vyhodnocené míry rizika m že podat kterýkoliv zam stnanec. Podn t dává vedoucímu zam stnanci, nebo p ímo T-BOZP. Aktualizace se provádí p i významné zm n : -
legislativy,
-
technologických za ízeni,
-
používaných materiál ,
-
akceptovaných názor a pot eb zainteresovaných stran
-
po p ijetí nápravných a preventivních opat ení po incidentech (nehodách, skoronehodách a havarijních situacích) a neshodách
-
a nebo minimáln jedenkrát ro n pro stálé objekty a pro každou realizovanou stavbu.
- 38 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.4.5 P ijímání opat ení a ízení rizik Ke každému identifikovanému nebezpe í a posouzenému riziku tohoto nebezpe í stanoví T-BOZP ve spolupráci s VZ pot ebná opat ení v rámci prevence rizik, kterou se rozumí všechna opat ení vyplývající z právních a ostatních p edpis
k zajišt ni
bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, návod k používání a z opat eni zam stnavatele (seznámeni zam stnanc , instruktáž, školení a výcvik atd.), která mají za cíl p edcházet rizik m, odstra ovat je nebo minimalizovat p sobení neodstranitelných rizik. V tabulkovém p ehledu (Registr rizik a opat eni) jsou stanoveny standardní bezpe nostní opat ení ke snížení rizika,tak, aby riziko bylo p ijatelné. STAV a VZ kontrolují, že uvedená opat eni pro eliminaci rizik jsou realizována. Povinnosti vedoucích zam stnanc na všech stupních ízení v rozsahu pracovních míst, které zastávají je tato bezpe nostní opat eni, zajiš ovat a soustavné kontrolovat. Podobn též [7, s. 10 ]. Na základ hodnocení míry rizik spole nost stanovuje opat eni a ídí rizika tak, že na nežádoucí a nep ijatelná p ijímá opat ení ve form cíl a program BOZP. Ostatní rizika (bezvýznamná, akceptovatelná a mírná) ídí dle platné legislativy, technických norem a interní dokumentace BOZP a PO. Tato rizika spole nost v rámci svých inností ídí, což znamená, že p i stanovování cíl
BOZP jsou tyto nežádoucí rizika
odstra ována (snižována minimáln na míru mírných rizik) prost ednictvím program BOZP. Ur ení zp sobu ízení rizik Spole nost ídí a reguluje zejména ty innosti a služby, které p edstavují významné riziko (tedy nežádoucí a nep ijatelné) pro bezpe nost a zdraví zam stnanc . P ístup pro omezováni rizik BOZP vychází z preferen ního po adí opat ení k omezeni rizika od p ednostního opat ení k nejmén žádoucímu v této hierarchii: -
odstran ní rizika
-
nahrazeni rizika
-
technická opat ení
-
zna ení/varováni a/nebo organiza ní opat ení
-
použití OOPP
- 39 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Za pln ní opat ení uvedených v Registrech rizik a opat ení vždy odpovídá vedoucí zam stnanec daného pracovišt - VZ/STAV. Za pln ní cíle BOZP vždy odpovídá zam stnanec ur ený p ímo v zadání cíle/programu BOZP. 4.4.6 Seznámení s riziky, kontrola Vedoucí zam stnanci (zejména stavbyvedoucí, správci areál , T-BOZP) seznamují prokazateln - písemné zejména s mírnými, nežádoucími nebo nep ijatelnými riziky své pod ízené. D je se tak vždy p ed zapo etím prací, p i vstupním školení nových pracovník (jedná se i o stálé zam stnance p evedené z jiných staveb) nebo ihned po vyhodnocení rizik, dojde-li ke zm nám v hodnoceni. Tito vedoucí pracovnici d sledn kontrolují dodržování ochranných opat ení p ijatých ke zmírn ní nebezpe í. Vedoucí pracovnici seznamují prokazateln
všechny osoby vstupující na staveništ
nebo
pravideln do areál spole nosti (nájemci) s mírnými, nežádoucími nebo nep ijatelnými riziky. Seznámeni v p ípad
pracovník
subdodavatele m že prob hnou formou
seznámení vedoucích zástupc subdodavatele, který je povinen s rizik seznámit vlastní pod ízené. I nadále kontrolují vedoucí pracovníci dodržování ochranných opat ení p ijatých ke zmírn ní nebezpe í i u pracovník
subdodavatelských firem. O všech
t chto seznámeních, kontrolách a zjišt ních skute nostech vedou písemné záznamy v knize BOZP. Podobn též [7, s. 11 ]. ízení rizik b hem výstavby je STAV/VZ provád no formou výrobních porad p íp. kontrolních dn se subdodavateli a to nejmén 1x m sí né, v p ípad zm ny podmínek ast ji. O této innost vede STAV záznamy v knize BOZP. Dále musí pr b žn informovat své pod ízené zam stnance o rizicích vyplývajících z innosti externích dodavatel mající vztah na jejich pracovišt . Subdodavatelé jsou povinni p edat SUB nebo STAV svá rizika na základ závazku, který je uveden v SOD. Plní-li na jednom pracovišti úkoly zam stnanci dvou a více zam stnavatel (platí v p ípad práce více zhotovitel na spole ném pracovišti), jsou zam stnavatelé povinni vzájemn se písemn informovat o rizicích a o p ijatých opat eních k ochran p ed jejich p sobením, která se týkají výkonu práce a pracovišt
- 40 -
a spolupracovat p i
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
zajiš ováni bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci pro všechny zam stnance na pracovišti. Na základe písemné dohody zú astn ných zam stnavatel touto dohodou pov ený zam stnavatel koordinuje provád ní opat eni k ochran bezpe nosti a zdrávi zam stnanc a postupy k jejich zajišt ni (vše formou zápisu do deníku BOZP nebo zaznamenáním v zápise o p edání a p evzetí pracovišt - pro stavby).
4.5 Požadavky právních p edpis a jiné požadavky V návaznosti na identifikaci nebezpe í, posouzení rizik a ur ení zp sobu ízeni rizik s ohledem na všechny innosti spole nosti je hodnocena nutnost pln ní na spole nost aplikovatelných právních p edpis a p ípadn i jiných požadavk . Spole nost má, pro usnadn ní ízení SM BOZP, vytvo en Registr PaJP. Tento Seznam usnad uji všem pracovník lepší orientaci v oblasti všeobecné závazných zákonných norem (zákony, vyhlášky, na ízení vlány, normy) a jiných požadavk provozní a havarijní
(smlouvy,
ády, rozhodnutí státní správy, místní vyhlášky, apod.).
Každý nový nebo aktualizovaný právní p edpis je prov en, zda má, nebo m že mít vliv na jednotlivé innosti spole nosti. Tuto povinnost zajiš uje T-BOZP. Registr PaJP je samostatným ízeným dokumentem. Za zpracováni a pr b žnou aktualizaci registru p edpis
odpovídá SD v sou innosti s externím konzultantem.
Kontrolu platnosti právních p edpis a jiných požadavk a identifikaci nov p ijatých p edpis /požadavk provádí 1x za 3 m síce. V p ípad významných zm n, které by mohly mít vliv na BOZP a PO provede aktualizaci Registru PaJP okamžité. Veškeré úplné právní p edpisy v platném zn ní uvedené ve Sbírce zákon jsou uloženy u TBOZP v elektronické podob . Aktuální Seznam p edpis
je sou ástí
ízené
dokumentace. Podobn též [7, s. 12 ]. P ístup k registru PaJP mají všichni pracovníci zajišt n prost ednictvím správc areál a vedoucích st edisek. Tyto pracovníci jsou informováni na poradách nebo interními sd leními prost ednictvím T-BOZP o nových zm nách a požadavcích a p enášejí tyto informace na své pod ízené. Uloženi konkrétních jiných dokument
je uvedeno
v posledním sloupci v Seznamu norem, legislativních p edpis a jiných požadavk . Podobn též [7, s. 12 ].
- 41 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
„V p ípade osob/y ízených spole nosti (subdodavatelé), které pro spole nost pracují, informuje o aplikovatelných právních p edpisech a jiných požadavcích STAV a VZ formou ujednáni v oblasti BOZP v rámci uzav eného smluvního vztahu, dále zápisu o p edáni a p evzetí pracovišt /staveništ a provedeného školeni integrovaného systému managementu na pracovišti" jak uvádí [7, s. 12 ]. Právní a jiné požadavky v oblasti BOZP jsou v Registru PaJP a souvisejících požadavk " azeny následovn : -
Všeobecné
-
Bezpe nost výrobk , technické požadavky na výrobky Ochrana ve ejného zdraví Požární ochrana
-
Statni dozor nad bezpe nostní práce, vyhrazená za ízení
-
Stavebnictví a hornictví
-
Ostatní.
- 42 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
4.6 Cíle a programy BOZP
Obrázek 4-6: Cíle a programy BOZP [5]
- 43 -
VUT BRNO Fakulta Stavební
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.6.1 Stanovování cíl BOZP P i stanovování cíl BOZP vychází spole nost z politiky BOZP, z relevantních právních p edpis a dalších požadavk v oblasti BOZP, technických a finan ních možností. Cíle BOZP se stanovují pro nebezpe í s nep ijatelným a nežádoucím rizikem. Cíle BOZP jsou obvykle zpracovány pro asové období n kolika m síc až jednoho roku, pro více náro né cíle, zejména z hlediska financování cíle, m že být cíl vyhlášen na období delší. Spole nost má v každém období stanoven minimáln 1 cíl BOZP. Cíle se mohou vztahovat na celou spole nost nebo jen na n které innosti, kde je úrove BOZP nedostate ná. Cíle se stanovují pro jednotlivé úrovn
ízení ve spole nosti.
Cíle jsou zam eny na zvýšení úrovn BOZP a podpo eny úkoly, které jsou jasné, z hlediska své kvantitativní hodnoty, realistické a termínované. „V rámci stanoveni cíl a úkol spole nost rovn ž stanovuje m itelné ukazatele úrovn BOZP -tyto ukazatelé podávají informaci o sou asném stavu BOZP. Ukazatele úrovn BOZP jsou prost edkem, kterým m íme, zda se cíle BOZP plni. Návrhy cíl p edkládá, na formulá i uvedeném v P íloze . 2 PVS (ve spolupráci s T-BOZP, stavbyvedoucími, VZ) PVS, který je projedná na porad vedení spole nosti. Cíle BOZP vyhlašuje editel spole nosti. PVS v pravidelných intervalech sleduje pln ni jednotlivých cíl , pop . krok , vedoucích k spln ni stanoveného cíle. Výsledky kontrol jsou podkladem pro p ezkoumání vedením" jak uvádí [7, s. 14 ]. 4.6.2 Programy managementu BOZP Programy BOZP slouží k up esn ní postupu pro dosažení konkrétního cíle. Programy BOZP obsahuji odpov dnosti za pln ni díl ích úkol pro každou p íslušnou funkci a úrove spole nosti, osobu odpov dnou za napln ní cíle, dále prost edky a asový rámec, ve kterých jich má být dosaženo. Programy navrhuje PVS ve spolupráci s ostatními vedoucími pracovníky (viz stanoveni cíl ), stavbyvedoucími, technikem BOZP p ípadn i s jinými zam stnanci spole nosti. Programy lze projednávat spole n s cíli na poradé vedení. Programy schvaluje editel spole nosti.
- 44 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
V p ípad zavád ní nových inností, výrobku i služeb spole nost zpracovává nebo upravuje program(y), tak aby bylo zajišt no, že BOZP bude uplatn no i na tyto nové innosti, výrobky nebo služby.
4.7 Zdroje, úlohy, odpov dnost a pravomoc Vedení spole nosti zabezpe uje pot ebné zdroje pro uskute ování Politiky BOZP a cíl
BOZP
a
to
zejména
lidské
(odborné
zp sobilosti),
materiální
(nap . vybavení, za ízení) a finan ní. „Vedení spole nosti delegovalo pravomoci p edstavitele vedení pro BOZP na pana Pavla Formánka. Ostatní pravomoci a odpov dnosti jsou definovány v jednotlivých bodech systémové dokumentace. Celkovou odpov dnost za systém BOZP nese zam stnavatel, p esto je definována odpov dnost na úseku BOZP a to zejména pro vedoucí pracovníky, stavbyvedoucí, ale i další zam stnance, subdodavatele i návšt vníky. Vlastni zabezpe ení všech
inností v oblasti BOZP je popsána
v samostatné OS .02 ízení BOZP a PO" jak uvádí [7, s. 16 ]. Organiza ní strukturu spole nosti definuje Organiza ní
ád spole nosti, který
je základním vnitropodnikovým dokumentem a který rovn ž obsahuje hlavní zásady ízeni spole nosti. Pro usnadn ní a efektivnost
ízení má spole nost jasn
definovány pravomoci
a odpov dnosti v rámci systému BOZP. Jednotlivé funkce v oblasti BOZP jsou dokumentovány níže, v etn
odpov dností. P edstavitel vedeni pro oblast BOZP
je jmenován dekretem vedení spole nosti, ostatní mají své funk ní za azeni definováno pracovními smlouvami. Podobn též [7, s. 17 ]. Základní povinnosti a odpov dnosti z hlediska systému BOZP jsou následující: Vrcholové vedení spole nosti odpovídá za: -
schválení Politiky BOZP
-
schvalování zpráv k p ezkoumání systému BOZP
- 45 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
jmenováni p edstavitele vedení spole nosti, odpov dného za zavedeni a dodrženi proces pot ebných pro systém BOZP.
editel spole nosti odpovídá za: -
schválení cíl a jejich cílových hodnot a Program BOZP,
-
jmenováni auditor BOZP,
-
vytvá ení, uplat ováni a zlepšování systému BOZP v rámci spole nosti, schvalování zpráv o havárii.
-
schvalováni nezbytných nápravných a preventivních opat ení k odstran ni zjišt ných neshod.
P edstavitel vedení pro BOZP (PVS) P edkládá v plánovaných intervalech k p ezkoumání vedením spole nosti zprávy o p im enost a efektivnost systému BOZP. Odpovídá za: -
zavád ní a udržováni systému BOZP ve spole ností,
-
sou innost ízeni systému BOZP (SMK, EMS) s pod ízenými pracovníky (p edávání podklad , pokyn apod.)
-
koordinaci plánování a provád ni interních a externích audit koordinaci aktivit systému BOZP sledování právních a jiných požadavk
-
p edkládání zpráv k p ezkoumání systému BOZP pro vedeni spole nosti
-
zpracováváni žádosti a povoleni pro orgány statni správy
-
navrhováni cil a jejich cílových hodnot v rámci systému BOZP,
-
ú elné a efektivní hodnoceni úkol (cil ) z Politiky BOZP,
-
sou innost ízení systému BOZP se stavbyvedoucími a T-BOZP a ostatními odpov dnými osobami (p edávání podklad ),
-
p edkládání nezbytných nápravných a preventivních opat ení k odstran ni zjišt ných neshod a incident ,
Stavbyvedoucí a správce areálu odpovídá za:
- 46 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
realizaci požadavk systému BOZP v rámci staveb nebo areál , v etn
ízení
rizik, -
sou innost ízení BOZP se svými pod ízenými pracovníky (p edávání podklad , pokyn , apod.),
-
seznámení svých pod ízených se zásadami, dokumentací a záznamy vztahující se k systému BOZP,
-
p edkládání nezbytných nápravných a preventivních opat ení k odstran ní zjišt ných neshod a incident ,
-
kontroluje zejména místa zvýšené míry rizika a místa výskytu nedostatk , další odpov dnosti jsou stanoveny v OS .02 ízení BOZP a PO.
T-BOZP odpovídá za: -
realizaci požadavk systému BOZP v rámci st edisek,
-
za vypracování a správu Registru nebezpe í a rizik a jejich aktualizace
-
provádí identifikaci nových objekt a za ízeni s možnosti vzniku nebezpe í a rizik (resp. havárií) na základ hodnocení a ve spolupráci s PVS, STAV a VZ,
-
plánováni a organizaci školeni systému BOZP,
-
seznámeni svých pod ízených se zásadami, dokumentací a záznamy
-
vztahující se k systému BOZP,
-
p edkládáni nezbytných nápravných a preventivních opat eni k odstran ni zjišt ných neshod a incident ,
-
p ípravu podklad
pro p edkládáni zpráv PVS a vedeni spole nosti na
p ezkoumání systému BOZP, -
aktualizuje a zajiš uje podklady pro provozní ády, havarijní plány, apod.,
-
další odpov dnosti jsou stanoveny v OS .02 ízení BOZP a PO.
-
kontroluje zejména místa zvýšené míry rizika a místa výskytu nedostatk ,
VZ odpovídá za: -
realizaci požadavk systému BOZP v rámci st edisek, v etn
-
p edkládáni podklad pro zpracování registru rizik spole nosti s PVS
-
seznámeni svých pod ízených se zásadami, dokumentací, záznamy a všemi zm nami vztahujícími se k systému BOZP,
- 47 -
ízeni rizik,
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
-
VUT BRNO Fakulta Stavební
p edkládání nezbytných nápravných a preventivních opat ení k odstran ní zjišt ných neshod a incident ,
-
kontroluje zejména místa zvýšené míry rizika a místa výskytu nedostatk ,
-
seznamuje se záznamy v Knihách drobných úraz na svém pracovišti
P edstavitelem zam stnanc pro BOZP (P-ZAM) je p edseda odborové organizace. -
Ú astní se pravidelných porad vedeni v otázkách BOZP a PO (min. 1x za 6 m síc ). Je povinen informovat na poradách závodního výboru
leny ZV
o zp sobu organizace BOZP a PO, p ijatých opat eních a návrzích v této oblasti. lenové ZV informují o zm nách a p ijatých nových opat eních v oblasti BOZP a PO všechny zam stnance zápisem ze sch ze ZV na svých st ediscích. O tom je následné vyhotovena prezen ní listina s podpisy jednotlivých pou ených zam stnanc . Správce dokumentace: -
rozd lování interní dokumentace
-
rozd lování dokumentace interních a externích audit
-
p edáni a uloženi cíl a program BOZP
Zp tná vazba, tj. informace o ú elnosti (úsp šnosti) využití lidských, materiálních a finan ních zdroj pro pln ní cíl BOZP, je zajišt na: -
pravidelnými zprávami systému BOZP v oblasti pln ní cíl na poradách vedení,
-
p enosem informaci o každé neshod , která má nebo m že mít dopad na vznik rizika a jejím vypo ádání,
-
pravidelným p ezkoumáním systému BOZP vedením spole nosti.
Programy jsou dokumentovány na formulá i Program BOZP a jsou uloženy u SD. Kopie program
BOZP jsou dále k dispozici u osob odpov dných za spln ní
konkrétního cíle. Osoba odpov dná za napln ní cíle, musí s programem BOZP prokazateln
seznámit všechny zam stnance, kte í se podílí na jeho napln ní
i
kontrole. Osoby zainteresované na pln ní jednotlivých program BOZP znají své úkoly vyplývající z t chto program
- 48 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.8 Odborná zp sobilost, výcvik a pov domí Výcvik v oblasti BOZP a PO je provád ní podle stávajících zvyklostí plánování a provád ní vzd lávání ve spole nosti STAVOS a.s.. Požadavky na školeni podávají VZ na za átku kalendá ního roku. Ve spole nosti je zpracován Skupinový plán školení a vzd láváni vždy na jeden kalendá ní rok. Do tohoto plánu jsou zahrnuty i následující požadavky vzd lávání v oblasti BOZP a PO. Za zapracováni jednotlivých školení do Skupinového plánu školení odpovídá PVS. Za vlastní proškolení zam stnanc odpovídají VZ. Spole nost vede tabulku kvalifika ních požadavk pro výkon innosti, která je sou ástí IS
ízení lidských zdroj
- personalistika a evidenci doklad
o absolvovaném vzd lávání, výcviku a školeni v jednotlivých osobních složkách zam stnanc . V rámci p ijímacího ízení dostává každý nový pracovník popis pracovní innosti a je dále seznámen minimáln s Politikou BOZP spole nosti STAVOS a.s., s p íslušnými riziky a jejich míry nebezpe í a p ípadné s dalšími dokumenty v rámci systému BOZP a PO, které mají vztah k jeho pracovnímu za azení. Dále jsou provád na školeni v rámci jednotlivých modul školení podle pracovního za azeni a v neposlední ad procházejí zam stnanci odbornými školeními dle svého pracovního za azeni Školení jsou provád na p ímo na pracovišti a to extern
i intern
(dle povahy školeni), nebo
v p ípade školení d lnických profesí školení provádí VZ. Podobn též [7, s. 18 ]. Školení a seznamováni s p edpisy BOZP je provád no u všech zam stnanc pracovním nebo obdobném pom ru a dle zvláštních p edpis
v
i ostatních osob,
zdržujících se s v domím zam stnavatele na jeho pracovištích. Uvedení zam stnanci a osoby jsou povinni ú astnit se školení organizovaného nebo po ádaného zam stnavatelem. P ehled pracovník
vykonávající práce, kde je nutná odborná
zp sobilost je veden na personálním odd lení spole nosti.
- 49 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.9 Spoluú ast a konzultace Zam stnanci jsou zapojováni do rozhodování o zm nách BOZP a je nutná jejich spolupráce a podpora p i implementaci a zlepšováni systému managementu BOZP. Spole nost zajiš uje, aby si všichni zam stnanci byli v domi rizik spojených s innostmi, které provádí a byli informováni o opat eních k minimalizaci t chto rizik. Zam stnanci jsou informováni o rizicích p ed zapo etím stavby stavbyvedoucím. Na stálých pracovištích jsou informováni p ímým nad ízeným. Dále jsou informováni p í vstupním školení o možných rizicích, používání OOPP, a dalších otázkách BOZP p ímým nad ízeným. V p ípad
zm n, které ovliv ují BOZP na pracovišti jsou
zam stnanci s p edstihem informováni svými p ímými nad ízenými. O t chto informacích jsou vedeny záznamy v deníku BOZP. Zam stnanci jsou na poradách vedení zastupováni p edstavitelem zam stnanc pro BOZP „P edstavitelem zam stnanc pro BOZP (P-ZAM) je p edseda odborové organizace. Ú astní se pravidelných porad vedení v otázkách BOZP a PO (min. 1x za 6 m síc ). Je povinen informovat na poradách závodního výboru leny ZV o zp sobu organizace BOZP a PO, p ijatých opat eních a návrzích v této oblasti.
lenové ZV informuji
o zm nách a p ijatých nových opat eních v oblasti BOZP a PO všechny zam stnance zápisem ze sch ze ZV na svých st ediscích. O tom je následn vyhotovena prezen ní listina s podpisy jednotlivých pou ených zam stnanc " jak uvádí [7, s. 18 ]. Zam stnanci se prost ednictvím P-ZAM ú astní a podílí: -
zpracování registru rizik a opat ení - identifikaci nebezpe í, posuzování rizik a ur ováni zp sobu jeho ízení,
-
vyšet ování incident (nehod, skoronehod a havarijních situací),
-
tvorby a p ezkoumáváni politiky spole nosti a cíl BOZP,
-
konzultací v p ípad zm n, které ovliv ují BOZP ve spole nosti
Zam stnanci mají možnost tomuto svému P-ZAM ( lenu ZV) sd lit jakékoliv podn ty, p ipomínky, stížnosti, post ehy a nám ty týkající se otázek BOZP ve spole nosti a to bu
p ímo,nebo prost ednictvím svého vedoucího zam stnance. O tomto sd lení není
po izován záznam. V p ípad , kdy se zam stnanec domnívá, že by jeho podn t/stížnost
- 50 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
apod. nebyla prošet ena, m že trvat na sepsání jednoduchého záznamu volnou formou. P-ZAM všechny takovéto podn ty/stížnosti projednává na nejbližší porad vedení. Ke všem podn t m/stížnostem se musí vedení spole nosti vyjád it a své rozhodnutí v daném podn tu/stížnosti zaznamenat v zápise z porady. Podobn též [7, s. 19 ]. O tom, kdo je P-ZAM ve spole nosti musí být zam stnanci informování v rámci provád ného výcviku v oblasti BOZP a SM BOZP.
4.10 Komunikace Zásadou spole nosti je moderním vybavením zefektivnit interní a externí komunikaci, informovat subdodavatele, p ipadne jiné dot ené osoby o skute nostech týkajících BOZP a ádn
ešit všechny podn ty a stížnosti zam stnanc , objednatel a ve ejnosti
v této otázce. Interní komunikace slouží ke spolehlivému a prokazatelnému p enosu informaci, p íkaz , pokyn apod. uvnit celé spole nosti. Pracovníci spole nosti jsou minimáln seznamováni s Politikou BOZP, dokumentací rizik, havarijní p ipraveností, svoji innosti v rámci systému BOZP a informováni o P-ZAM a PVS. Dále jsou seznamováni s programy sloužícími k dosažení cíl
BOZP, pokud jsou v programech p ímo
zainteresováni. Podobn též [7, s. 20 ]. Ve spole ností je vnit ní (interní) komunikace provád na: -
systémem porad se zápisy a následného informování ostat, zam stnanc ,
-
systémem školení zam stnanc ,
-
elektronickou poštou,
-
telekomunika ními prost edky,
-
prost ednictvím výro ních zpráv.
ešení otázek BOZP a PO je pravidelnou sou ástí porad na všech úrovních ízení. Interní komunikace probíhá dle postup managementu jakosti.
- 51 -
zdokumentovaných v rámci systému
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
„Zam stnanci své podn ty pro zlepšování a p ipomínky p edávají svému p ímému nad ízenému nebo P-ZAM, který je vyhodnotí a pop . postoupí PVS, který ve spolupráci s vedením spole nosti zajistí realizaci opat ení. P-ZAM m že své podn ty nebo podn ty zam stnanc v oblasti BOZP p edávat p ímo na vedení spole nosti a to i mimo pravidelné porady" jak uvádí [7, s. 20 ]. Externí komunikace slouží ke: -
komunikaci spole nosti se státními orgány (inspekce práce, hasi i, apod.),
-
komunikaci se zainteresovanými stranami, subdodavatelé, investo i, a pod.,
-
komunikaci s ve ejnosti (v etn medií).
Pravomoci
a
odpov dnosti
za
externí
komunikaci
se
správními
orgány
a zainteresovanými stranami, která plyne z konkrétních povinností. Za komunikaci s ve ejnosti ve vztahu k BOZP a PO odpovídá PVS, pop ípad
jim pov ený
zam stnanec. Dodavatelé, subdodavatelé a další smluvní partne i jsou
ádn
informováni o požadavcích BOZP a PO a jejich innosti, služeb a produkt dodávaných spole ností
-
zejména
seznamováni
s
riziky
a
jejich
významnosti.
Podobn též [7, s. 20 ]. Informace jsou p edávány: -
zve ejn ním Politiky BOZP,
-
p i stanovování podmínek p i všech druzích výb ru dodávek,
-
v rámci uzavírání smluvních vztah ,
-
p i dalších vhodných p íležitostech (p edání, p evzetí staveništ , spole ná školení apod.).
Další d ležité informace se zve ej ují postupem, který je stanoven individuáln pro každý p ípad, p edevším v návaznosti na oblast, kterou má informace zasáhnout. Externí podn ty (informace, dotazy, stížnosti apod.) v elektronické, písemné i verbální podob jsou vždy zaznamenány osobou, která informaci p ijala, p edány VZ a ten rozhodne o jejich
ešení. Odezvou je vždy písemná forma, pokud se nejedná
- 52 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
o anonymní podn t. Informace je dále postoupena T-BOZP, který podn ty shromaž uje a vyhodnocuje. Komunikace se zákazníkem v etn
jeho stížností nebo p ipomínek probíhá podle
P íru ky kvality. Komunikace se zákazníkem. P íjem stížnosti i podn t je zabezpe en OS Reklama ní ád a neshody, - stížnost jde vždy k prošet ení k S, který rozhodne o dalším postupu.
4.11
ízení provozu
Spole nost si je v doma v rámci provozu svých innosti, které jsou p edm tem SM BOZP, souvisejících se stanovenými riziky (výslednou mírou rizika), zejména významnými riziky (nep ijatelná a nežádoucí výsledná míra rizika) a tyto innosti tam, kde je to možné idl v souladu se svoji Politikou spole nosti, cíli spole nosti - pro SM BOZP a uplatnitelnými platnými právními p edpisy a jinými požadavky v oblasti bezpe ností a ochrany zdraví p i práci a požární ochrany. Provád ní inností v rámci popsaných a zdokumentovaných proces SMK a EMS je vztaženo i na základní požadavky SM BOZP. „Požadavky, které se na spole nost vztahuji v rámci zajiš ováni a ízeni bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a požární ochrany jsou zdokumentovány v OS .02 BOZP a PO.
ízení
ízeni PO je popsáno v OS 02 ízeni BOZP a PO v l. 4.2 a v interním
dokumentu STANOVENI, ORGANIZACE A ZABEZPE ENÍ BOZP" jak uvádí [7, s. 21 ]. Ve spole nosti je v provád cích p edpisech definován postup ízení provozu v rámci BOZP. Veškeré innosti v návaznosti na identifikovaná rizika jsou popsány v této dokumentaci v etn stanoveni pravomocí a odpov dností za konkrétní požadavky na ízeni BOZP a PO a zp soby napln ní t chto požadavk v této oblasti BOZP. Záznamy z provozu vedou odpov dní pracovnici v p íslušných provozních denicích nebo v knize BOZP. T-BOZP p edává knihu BOZP vedoucímu zam stnanci na každou jednotlivou stavbu.
- 53 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.12 Havarijní p ipravenost a reakce Zavedený SM BOZP se soust e uje na prevenci havárií, v oblasti BOZP a PO se jedná p edevším o prevenci onemocn ní, úraz a poškozeni za ízení. P esto, ale m že dojit k neplánovaným incident m (havarijním situacím), spole nost má pro tyto incidenty, kde je to vyžadováno právními p edpisy, p ipravené havarijní plány, dokumentaci PO, které tam kde je to možné, p ezkušuje. Havárií v systému ízení BOZP a PO se rozumí situace, kdy jsou ohroženy na zdraví skupiny osob nebo hrozí i jednotlivc m vážné ohrožení na život . Z d vod plánováni nebudou do systému zahrnuty havárie typu - pády letadel, teroristické útoky, ohrožení zbran mi, apod., to jest ty situace, které lze jen t žko p edvídat a reakce na n p ísluší orgán m státní správy. V p ípad , že by orgány státní správy nebo Policie
R na tyto
možné stavy upozornila nebo by byly jiným zp sobem indikovány, všichni zam stnanci musí informovat své nad ízené a u init p íslušná opat eni ke zmírn ní následk , p ípadné postupuji dle pokyn státních orgán . Podobn též [7, s. 23 ]. Ve spole nosti STAVOS a.s. je havarijní p ipravenost a reakce ešena ve t ech úrovních: 1. identifikací havárii a situací ohrožení osob, 2. zajišt ním prost edk pro zvládáni havárií (OOPP, lékárni ky), 3. výcvikem v oblasti havarijních situaci a dokumentováním a vyhodnocováním již vzniklých havárií.
4.13 M ení a monitorování výkonnosti Spole nost pravideln monitoruje a m í své klí ové ukazatele BOZP a PO vycházející z platné legislativy, z Politiky BOZP, resp. cíl
BOZP, apod. Spole nost rovn ž
monitoruje a m í ukazatele, které jsou vyžadovány právními p edpisy v oblasti BOZP (kontroly a zkoušky). Jednotlivé ukazatele úrovn BOZP, které je nutno monitorovat a m it jsou dány OS .02 ukazatel
ízení BOZP a PO. Monitorování a m ení n kterých
BOZP (revize a zkoušky) jsou tam, kde to ukládají právní p edpisy
zajiš ovány pracovníky nebo osobami s odbornou zp sobilostí pro dané zkoušky, revize
- 54 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
i kontroly. Ve spole nosti je rovn ž monitorován zdravotní stav všech zam stnanc vystavených pracovním rizik m. Ve spole nosti jsou evidovány innosti s r znými kategoriemi prací a p ehled zam stnanc do t chto kategorii za azených. Podobn též [7, s. 24 ]. PVS p edloží minimáln jednou ro n vedení spole nosti p ehled monitorovaných ukazatel
BOZP s jejich souhrnným hodnocením, zejména jejich porovnání
s p edcházejícími obdobími a souladu s legislativními požadavky. Sou ásti této zprávy je návrh opat ení, která lze o ekávat s vývojem nových nebo p edpokládaných legislativních požadavk nebo požadavk zainteresovaných stran. M ení odráží jak kvalitativní, tak kvantitativní ukazatele. V návaznosti na výsledky monitorováni p edkládá PVS návrhy proaktivních opat ení, a to zejména u ukazatel , které signalizují vznik možných neshod. Jedná se o ukazatele, které jsou vyžadovány legislativními požadavky a ukazatele, které si spole nost sama stanoví - a to zejména; -
cílové hodnoty program BOZP,
-
hodnocení souladu s právními p edpisy a jinými požadavky BOZP a PO, a to v etn kontroly platnosti všech vydaných rozhodnuti a povolení orgán státní správy a samosprávy,
-
vývoj posuzování jednotlivých rizik,
-
kontrola zam stnanc / jiných osob na požívání alkoholu nebo jiných návykových látek,
-
revize, zkoušky, školení,
-
provozní záznamy - stroj , mechanizace, dopravních prost edk , technických za ízení
-
PRACOVNÍ DOBA - evidence,
-
léka ské prohlídky a zdravotní stav zam stnanc ,
-
kategorizace prací,
-
OOPP - poskytování OOPP
-
INCIDENTY (nehody, skoronehody, havarijní situace),
-
NESHODY - zjišt né v rámci kontrolní innosti BOZP a PO a v rámci interních audit ,
- 55 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
-
oprávn né stížnosti/p ipomínky (po et),
-
KONTROLY STATNÍHO DOZORU - Odbor investi ní a provozní, SDHZS, orgány ochrany ve ejného zdraví,
-
po ty havárií, apod.
PVS ve spolupráci s T-BOZP.VZ rovn ž odpovídá za provedení nebo zajišt ni provedení m eni daného ukazatele a za evidenci nam ených (vysledovaných) výsledk . Odpovídá rovn ž za prov ení shody nam ených (zjišt ných) ukazatel s povolenými hodnotami (limity), v p ípad zjišt ni neshodného stavu je neprodlen informován T-BOZP p ípadn PVS, tento provede záznam o neshod a musí navrhnout opat ení k náprav
a p ípadn
preventivní opat ení. Vedeni spole nosti schvaluje
stanovená opat ení. V p ípad , že se k m ení n kterých ukazatel používá m idel, postupují p ípadní odpov dní pracovnici dle ádu metrologie. Tabulka monitorování m že rovn ž sloužit jako podklad pro zprávu z p ezkoumání systému BOZP vedením spole nosti.
4.14 Hodnocení souladu s právními a jinými požadavky „Spole nost pravidelné hodnotí soulad správními p edpisy a jinými požadavky v oblasti BOZP a PO, kterým podléhá. Toto hodnoceni je provád no T-BOZP v sou innosti s externím poradcem s oprávn ním v oblasti BOZP formou interního auditu SM BOZP, který m že být zam en na legislativní a další povinnosti v oblasti BOZP a PO samostatn (tzv. audit legislativy) nebo v kombinaci s b žným interním auditem SM BOZP, jehož jedním z cíl bude hodnocení souladu BOZP nebo p i provád ní ro ní prov rky BOZP.. Výsledky hodnocení souladu jsou pak zaznamenány v samostatné zpráv ." jak uvádí [7, s. 24 ]. Dalším pr b žným zp sobem hodnocení souladu je kontrola dodržení limitních hodnot v rámci monitorováni a m eni výkonnosti SM BOZP, kdy v tabulkách z monitorování a m ení jsou zaznamenávány hodnoty zjišt né a povolené s uvedením odpov dnosti za p ezkoumáni spln ní daného limitu. V obou p ípadech zjišt ní nesouladu s právními i dalšími požadavky v oblasti BOZP a PO je informován PVS, dále je identifikována neshoda ešena.
- 56 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.15 Vyšet ování incidentu,, nápravná opat ení a preventivní opat ení Neshody „V rámci systému BOZP mohou být neshody identifikovány jak p i interních externích auditech, tak i mimo audity. Mechanismus jejich šet eni a dokumentování je však obdobný, s uvedením p i jaké
innosti byla neshoda identifikována. Nápravná a
preventivní opat eni v rámci neshod jsou ešena v souladu a dle postupu OS 4-13 Reklama ní ád a neshody a s OS 02 ízení BOZP a PO" jak uvádí [7, s. 25 ]. Neshody mohou vycházet z nesprávných postup stanovených interními dokumenty spole nosti, z postup
nebo inností v rozporu s platnou legislativou, z postup v
rozporu se stanovenými požadavky zákazníka nebo t etích osob a dále z postup uvedených ve vlastní dokumentaci, které neodpovídají skute nosti nebo již nejsou v souladu s legislativou, zájmy, politikou spole nosti, apod. Každý zam stnanec spole nosti, který zjisti neshodu nebo je mu n jakým zp sobem sd lena reklamace (písemn , verbáln , elektronicky), je povinen tuto skute nost ohlásit svému nad ízenému a tento ji písemn zaznamená a p edá podklady T-BOZP. Neshody p i auditu dokumentuje vedoucí auditor, neshody mimo audit dokumentuje vždy T-BOZP. O všech neshodách musí být informován PVS pracovníkem, který neshodu zdokumentoval. PVS rozhodne o postupu ešení neshody. Evidence reklamací, neshod, nápravných a preventivních opat ení vztahujících se k BOZP je vedena u SD. INCIDENTY (nehoda, skoronehoda, havarijní situace) Nežádoucí událost m že mít ve spole nosti dva dopady, jednak m že dojít k incidentu nehod (smrt, poškozeni zdraví, zran ní, škoda na majetku) nebo nedojde k nehod , ale mohlo tato bezprost edn vzniknout incident - skoronehoda (nežádoucí událost bez závažných následk , nap . technická nehoda bez zran ní a jiné škody). Incidenty - nehody - úrazy/poškozeni na zdraví jsou dokumentovány a zaznamenávány v „Knize úraz " p ípadné „Záznamu o úrazu" a p ijatá opat ení proti opakováni vzniku úrazu jsou dokumentovány a zaznamenávány. Postupy a odpov dnosti v p ípad vzniku pracovního úrazu/nemoci z povolání jsou dokumentovány v OS . 02
- 57 -
ízení BOZP
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
a PO. Incidenty - nehody bez následk (skoronehody) na zdraví se zapisují do Knihy BOZP, zapisuje je STAV/VZ a sou ástí zápisu jsou informace: -
popis události (kdy a kým byla zjišt na),
-
její p í ina (když je zjistitelná),
-
nápravné opat ení a zp sob jeho ov ení, p íp. preventivní opat eni pokud je zapot ebí, v etn hodnocení rizik t chto opat ení,
-
odpov dná osoba a termín pro zahájení a dosaženi nápravného opat ení,
-
podpis odpov dné osoby za provedeni nápravných a preventivních opat ení.
O každém vzniklém incidentu (nehod , skoronehod a havarijní situaci) na pracovišti spole nosti musí být informován T-BOZP, kterému musí být sd lován pr b h vyšet ování, v etn p ijatých opat ení k náprav a preventivních opat ení - p edložen záznam (kniha úraz , kniha BOZP apod.), a to pro pot eby analyzování všech incident . Všechna navržená opat ení k náprav a preventivní opat ení (p ijatá v rámci neshod a incident ) v rámci SM BOZP jsou p ed svým zavedením p ezkoumána procesem hodnocení rizik dle odst. . 3.2.4 této p íru ky a jejich p ijetí m že vést k aktualizaci p íslušného Registru rizik a opat eni
innosti, p i které byla neshoda/incident
(nehoda/skoronehoda/havarijní situace) identifikována; odpovídá T-BOZP nebo jim pov ený zam stnanec. Podobn též [7, s. 26 ].
4.16
ízení záznam
Ve spole nosti vznikají záznamy BOZP, které dokladuji napl ování zákonných povinnosti, napl ování Politiky a vyhlášených cíl
BOZP a cílových hodnot, dále
povinností vyplývajících ze systému ízení BOZP. V rámci BOZP vznikají interní i externí záznamy. Interní záznamy jsou ty záznamy, které si spole nost sama zpracovává a pro které stanovuje pravidla pro jejich tvorbu. Externí záznamy BOZP jsou záznamy, které dokumentují napl ování systému BOZP ve spole nosti, ale jejich po ízení si spole nost objednává u externích organizaci. Tyto
- 58 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
záznamy jsou obvykle tvo eny dle pravidel externích organizací, které je poskytují. Podobn též [7, s. 25 ].
V dokumentovaných postupech je uvedeno, kdo odpovídá za vytvo ení záznamu BOZP, kde je záznam uložen a k emu slouží. Druhy záznam BOZP a doba jejich uchováni jsou uvedeny v P íloze . 7 této P-BOZP. Záznamy nesmí být zp tn upravovány, každý záznam musí být opat en datem a podpisem, kdo ho zpracoval. Záznamy mohou být jak v tišt né, tak v elektronické verzi.
4.17 Interní audit systému BOZP
Ú elem interního auditu je prov it funk nost zavedeného systému BOZP dle normy SN OHSAS 18001:2008. Interní audity jsou provád ny tak, aby byl podán objektivní d kaz o stavu napl ování požadavk
daných normou
SN OHSAS 18001:2008 a
právních p edpis uplatnitelných ve spole nosti v oblasti BOZP a PO.
- 59 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Obrázek 4-17: Vliv auditu na úrove BOZP [4]
Interní audit všech prvk normy OHSAS musí být proveden minimáln jednou za kalendá ní rok. Termíny jednotlivých interních audit
jsou uvedeny v Programu
interních audit spole nosti, který p ipravuje PVS za spolupráce s vedoucími auditory. Provád ním interního auditu je pov ena spole nost nebo osoba, která má k provád ni interních audit BOZP oprávn ni. Cílem interního auditu BOZP je zejména prov ení funk nosti systému na všech objektech a všech inností ve spole nosti a to na odpovídající úrovni. Vedoucí auditor na základ podklad od PVS zpracuje Plán interního auditu. PVS zodpovídá za to, aby majitelé proces obdrželi Plán interního auditu s dostate ným p edstihem.
- 60 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
4.18 P ezkoumání systému BOZP vedením spole nosti „Spole nost p ezkoumává zavedený systém BOZP v pravidelných intervalech minimáln 1x ro n a to za uplynulý kalendá ní rok (p ezkoumání lze provád t i ast ni, s vyzna ením p ezkoumávaného období). PVS je odpov dný za p edložení zprávy z p ezkoumání vedeni spole nosti nejpozd ji do 31.3. následujícího roku. Zpráva z p ezkoumání je vedením spole nosti p ezkoumána a na základ vyhodnocení zprávy p ijímá vedení spole nosti p íslušná opat ení" jak uvádí [7, s. 28 ].
Vstupy pro p ezkoumání zahrnuji zejména: -
vyhodnocení realizace záv r z p edchozího p ezkoumání vedením,
-
informace o pln ni závazk Politiky a cíl BOZP,
-
návrh nových cíl a cílových hodnot na další období,
-
informace o adekvátnosti Politiky,
-
výsledky interních a externích audit
BOZP, vyhodnocení ro ních prov rek
BOZP a vyhodnoceni souladu s požadavky právních p edpis
a jinými
požadavky BOZP aplikovatelnými na spole nost -
informace o p ipravovaných právních p edpisech v oblasti BOZP a PO a jejich dopad na spole nost,
-
výsledky spoluú asti a konzultace
-
stav vyšet ováni incident
(nehod,
skoronehod,
havarijních situacích)
a
informace o stížnostech a p ipomínkách v rámci SM BOZP, -
vyhodnocení monitorováni a m ení výkonnosti BOZP,
-
shrnutí vývoje identifikace nebezpe í, hodnocení rizik a ur ení zp sobu jejich ízeni - hlavni nebezpe í a míra jejich rizika,
-
stav používání OOPP ve spole nosti,
-
výsledky zdravotních prohlídek,
-
informace o neshodách, nápravných a preventivních opat eních,
-
zm ny ovliv ující systém BOZP,
-
návrhy na zlepšováni systému, snížení rizik,
-
pot eby zdroj .
- 61 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Výstup z p ezkoumání obsahuje p edevším rozhodnutí a opat eni vedení spole nosti zam ená na: -
zlepšování efektivnosti a ú elnosti systému BOZP,
-
stanovení nové, resp. revidované Politiky BOZP,
-
stanovení nových cíl a cílových hodnot (resp. i program ) BOZP,
-
zlepšování celkové úrovn BOZP ve spole nosti,
-
schválení zdroj ,
-
další návrhy.
Výsledek p ezkoumáni je dokumentován v zápise ze zasedání p edstavenstva spole nosti. P ezkoumání BOZP vedením spole nosti m že probíhat soub žné s p ezkoumáním ostatních systém SMK a EMS.
- 62 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
5 BOZP NA STAVB "P ÍSTAVBA ŠKOLY V D ÍT I" 5.1 P edstavení stavby
Obrázek 5-1: P ístavba školy v D ít i [vlastní] Tato stavba má oficiální název "Zm na stavby školy, stavební úpravy a p ístavba - Obec D íte ". P edm tem ve ejné zakázky je demolice stávající p ístavby ZŠ a MŠ D íte , rekonstrukce a dostavba pro zvýšení kapacity t íd a dalších funk ních prostor. Zadavatel stavby je starosta obce Josef Petrenec. Technické požadavky jsou následující: Demolice p ístavby u vstupu a demolice patra p ístavby nad stávajícím objektem. P ístavba MŠ a šaten. Objekt bude zd ný z tvárnic GT Blok založený na základových pásech, stropy monolitické žebírkové do JSI polystyrénových bednících panel , st echa plochá s fóliovou izolací Stavba je navržena tak, aby splnila základní požadavky na bezpe nost a užitné vlastnosti staveb dle stavebního zákona . 183/2006 Sb., vyhlášky . 268/2009 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
- 63 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
5.2
VUT BRNO Fakulta Stavební
Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci na p ístavb školy
Spole nost STAVOS a.s. má jako zhotovitel této stavby jasn definovány povinnost, které se týkají BOZP a OP. Zhotovitel v našem p ípad STAVOS a.s. je na stavb povinen dodržovat všechny platné technické a právní p edpisy, které se týkají bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci a to v etn stroj , za ízení a drobné mechanizace. Také má povinnost mít všechny ú astníky, kte í se na stavb
vyskytují odborn
proškolené v p edpisech BOZP a PO. Dále je nutností zhotovitele, aby na stavb zajistil vlastní dozor nad BOZP a soustavnou kontrolu na jednotlivých ástech stavby. Jména t chto odpov dných osob p edává v písemné form
zástupce zhotovitele p i p evzetí
staveništ . V p ípad , že na stavb dojde k pracovnímu úrazu, je povinnost zhotovitele vyšet it tuto událost a sepsat záznam o úrazu a následn splnit všechny povinnosti v souladu s § 133 c zákoníku práce. Další v c, ke které se zhotovitel zavazuje, je používání stroj , nástroj a za ízení, která jsou svým provedením a na základ výsledk a kontrol schopna
bezpe ného provozu na stavb . Pracovníci na stavb všech profesí mají ur enou základnu pro odpo inek a p evlékání, kterou je místnost ve stávající budov školy v areálu stavby. Zabezpe ení hygienických pot eb zastává na stavb mobilní WC. Na ob dy jsou pracovníci p eváženi do nedaleké jídelny. Pro možnost vy ešení úrazu na pracovišti je na stavb n kolik lékárni ek a prost edky k zajišt ní první pomoci stejn tak jako traumatologický plán (stanovení první pomoci p i zasažením elektrickým proudem a p i popálení). V rámci p edcházení pracovním úraz m nesm jí na stavb v pracovní dob pracovníci samoz ejm používat alkoholické nápoje. Mimo vyhrazené prostory je na staveništi také zakázáno kou it, jíst a pít. V p ípad pracovního úrazu na stavb je pracovník povinen tuto skute nosti nahlásit svému nad ízenému, který dál zajistí další kroky nutné pro ošet ení postiženého a zapsání do knihy úraz . Pro p ípad vzniku požáru jsou všechna vozidla, stroje a budovy vybaveny hasicími p ístroji. Na staveništi jsou p ímo ur eny plochy pro drobný materiál, obruby, dlažbu, trubní a zásypový materiál. Když je na staveništi ukon ená pracovní innost, je nutné zajistit bezpe í proti pádu osob a proti neoprávn nému vniknutí na stavbu neoprávn ným osobám.
- 64 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
5.3 Stanovení možných rizik na stavb Na stavb p ístavby školy v D ít i byl po p edání technologických postup technikovi BOZP vytvo en seznam nebezpe ných a ohrožujících inností a zárove byla p ijatá opat ení, která mají t mto nebezpe ným a ohrožujícím innostem p edcházet. Jako první rizikové innosti byly na stavb p ístavby školy ozna eny n které innosti p i zemních pracích. Konkrétn se jedná o výkopové práce pro deš ovou, splaškovou kanalizaci a vodovod. Rizikové jsou p edevším r zné práce v blízkosti stroj , práce s b emeny a malou mechanizací a také se musí dávat p i zemních pracích velký pozor na podzemní sít . Pro tyto rizika byla hned zvolena p ijatelná opat ení: pažení výkop na stavb do hloubky 1,3 m a zajišt ní jejich ohrazení, dodržování bezpe né vzdálenosti od mechanizace, seznámení pracovník s návody k obsluze – vibra ní deska, p chy, pily, centrály,
erpadla,
používání
nepoškozených
vázacích
prost edk ,
používání
ochranných prost edk – p ilby, obuv, od v, vesty, rukavice, brýle a chráni e sluchu. Pro tyto stroje, za ízení a drobnou mechanizaci p edal Technik BOZP Vedoucímu pracovníku stavby Provozní deník, do kterého se vypisují záznamy jako jsou provád né práce, pokyny odpov dného pracovníka, záznamy o technickém stavu a v neposlední ad
stvrzení záznamu vlastnoru ními podpisy obsluhovatele a odpov dného
pracovníka. Dalším rizikovým faktorem byl ozna en pohyb po za ízení stavišt , nakládání a vykládání mechanizace a stavebního materiálu, malá mechanizace, spodní voda a tlaková potrubí. Vedoucí stavby p ijal opat ení, která kladou d raz na velmi opatrné pohybování po staveništi a zvýšenou pozornost p i doprav v areálu za ízení staveništ a op t používání ochranných pom cek a seznámení s návody k obsluze. V neposlední ad bylo ur eno jako rizikové pohyb mechanizace v zastav ném území, osoby pohybující se v trasách komunikace a výkop , skláp ní hloubení, nakládání stavebního materiálu a couvání dopravních prost edk na stavb . Další nebezpe né a ohrožující innosti, které na stavb jsou, je p imá knutí pracovníka vozidlem ke zdi, pád pracovníka z finišeru a válce, p ejetí pracovníka couvajícím vozidlem, zasažení pracovníka živi nou sm sí, upozorn ní pracovník
na poch zce po konstruk ních
vrstvách na nebezpe í podvrtnutí nohy nebo pádu na št rky, manipulace a používání malé mechanizace, nastupování a vystupování pracovník z mechaniza ních prost edk a vozidel, práce za chodu stroj a navážení živi ných sm sí.
- 65 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
Obrázek 5-3: Zna ení na p ístavb školy v D ít i [vlastní]
- 66 -
VUT BRNO Fakulta Stavební
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Kv li t mto rizik m na stavb p ístavby školy jsou p ijata opat ení, která jsou v pr b hu stavby velmi p ísn kontrolována. Povinností pracovník na stavb je používat výstražné od vy a vesty, používat výstražná sv tla a zvuková znamení, domluvit navád ní vozidel, stanovit jasné a p esné signály na dorozumívání na stavb , zákaz vstupu na korby vozidel, respektovat dopravní zna ení na stavb a nutnost používat ochranou helmu na stavb . Všechny výše zmín ná rizika aj. byli zmín ny v dokumentu "Analýza zjišt ní rizik BOZP a jejich hodnocení, opat ení k jejich snížení na stavb Stavební úpravy a p ístavba školy - obec D íte " Analýza byla provedena na základ technologického postupu stavebních prací zpracovaných stavbyvedoucím Jaroslavem Valou. S uvedenými riziky v dokumentu jsou povinni odpov dní pracovníci seznámit všechny zam stnance, kte í se ú astní realiza ních prací, rizika je t eba doplnit o konkrétní zhodnocení situace, na základ toho stanovit opat ení k jejich eliminaci. Zjišt ná rizika je t eba doplnit i o rizika, které jsou povinni poskytnout subdodavatelé. O výše uvedených a zjišt ních opat ení, jsou všichni odpov dní vedoucí pracovníci povinni provézt záznam do p íslušné dodané dokumentace (knihy BOZP). Tento dokument stvrdí technik BOZP spole nosti jako p edání a p evzetí provozní editel vlastnoru ním podpisem.
5.4 Vyhodnocení Velmi d ležité pro minimalizování rizik pracovního úrazu ur it
je, aby každý
pracovník m l v po ádku všechny osobní ochranné pracovní pom cky. Aby bylo, co se ochranných pom cek tý e, ve spole nosti vše v po ádku a p edevším aby d lníci na stavbách byli chrán ni dle p edpis . Samoz ejm , že osobní ochranné pom cky jsou p id lovány odpov dným vedoucím pracovníkem podle vyhodnocení rizik s kterými p ijde daný pracovník do styku. Jelikož spole nost STAVOS a.s. investuje do osobních ochranných pom cek nemalé finan ní prost edky, kontroluje nekompromisn stavbách a v provozech používání t chto pom cek a p i porušení p edpis
na jsou
pracovníci hned pokutováni. O tom, že probíhají kontroly a sankce p ímo na stavbách jsem se p esv d il p i mé návšt v na staveništi p ístavby školy v D ít i.
- 67 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
Další setkání s bezpe ností a ochranou zdraví p i práci bylo už v terénu, kdy se m ujal Technik BOZP spole nosti a spole n jsme navštívili stavbu p ístavba školy v D ít i. Zde jsem se již setkal na vlastní k ži s tím, jak se p enáší aplikace legislativy bezpe nosti práce do praxe. První v c, s kterou jsem byl na stavb seznámen, byl postup školení BOZP všech ú astník stavby. Následn jsem mohl nahlédnout do zprávy o školení BOZP a p esv d it se tak o tom, že protokol o školení byl vypln n velmi pe liv a na konci tohoto dokumentu byl seznam všech školených pracovník stvrzený vlastnoru ním podpisem. Pracovníci jsou na tomto školení také seznámeni s vyty ením sítí na stavb a jsou upozorn ni možný výskyt rizik, který vychází z analýzy zjišt ní rizik BOZP. Školení také poukazuje na p íkazy a povinnosti pracovník týkající se ochrany životního prost edí. Na šetrnosti k životnímu prost edí si firma zakládá a snaží se, aby všechny technologické a pracovní postupy byly v souladu s environmentální politikou. Poté jsem byl upozorn n, že mít v po ádku zprávu o školení BOZP je velmi d ležité, nebo p i nepln ní p edpis BOZP p ebírá odpov dnost za všechny negativní následky p íslušný pracovník. V opa ném p ípad
p ebírá veškerou odpov dnost
stavbyvedoucí sám. V cí, které jsem si na staveništi všiml, bylo perfektní zna ení stavby pomocí bezpe nostních zna ek, které na staveništi ozna ovaly nebezpe ná místa. Protože se stavba nachází poblíž hlavní komunikace obce musela být zna ená i tato vn jší ást stavby. Na stavb mi byly také poskytnuty k nahlédnutí technologické postupy pro jednotlivé práce. V t chto postupech jsou zárove
vypsány ke konkrétním pracím
innosti, které jsou na stavb nebezpe né a mohou jakkoliv ohrozit ú astníky stavby. U každé innosti, která byla ozna ena jako nebezpe ná, hned následuje p íslušné p ijaté opat ení. S t mito dokumenty jsou samoz ejm také seznámeni všichni pracovníci stavby. Zárove je t eba p edat tento dokument popisující všechny možná rizika na stavb
i ostatním ú astník m a pracovník m dodavatelských a subdodavatelských
firem. Podobn jako ve zpráv o školení musí pracovníci stvrdit svým podpisem do Deníku BOZP, že byli ádn proškoleni a seznámeni s riziky na stavb a technologický postup je jim jasný a srozumitelný.
- 68 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
6 ZÁV R Již na za átku, když jsem se za al blíže seznamovat se základní legislativou bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci jsem si za al uv domovat, že tato ást je pro každou spole nost opravdu zásadní a pro spln ní cíl a plán spole nosti je velmi d ležité, aby všichni pracovníci v maximální mí e dodržovali p i práci p íslušné zákony, vyhlášky a na ízení. Ve spole nosti STAVOS a.s. jsou proto striktn ur ené osoby, které mají odpov dnost a pravomoci k tomu, aby v otázce BOZP nenastávaly žádné v tší problémy a nezodpov d né otázky. Jako velmi vhodný a ú inný se mi jevil systém pravidelných školení a stávajících nebo i nových zam stnanc . Na velmi dobré úrovni je ve spole nosti také zajiš ování tvorby a evidence dokument systému BOZP. V tomto ohledu si myslím, že spole nost nic nezanedbává a dohlíží na to, aby všechny tyto dokumenty byly v po ádku. Když jsem na za átku této práce m l sch zku s Technikem BOZP této spole nosti a ekl jsem mu, jaké je téma mojí bakalá ské práce, ekl mi, že jsem si vybral dob e, že jejich spole nost má systém BOZP velmi dob e zpracovaný a vedení klade veliké požadavky a nároky na jeho dodržování. Postupem asu, kdy jsem za ínal získávat o bezpe nosti a ochran zdraví p i práci více informací, jsem pochopil, že této oblasti je opravdu t eba v novat velkou pozornost, jinak nem že být stavební spole nost nikdy moc úsp šná. Po detailn jším seznámení se systémem bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve spole nosti STAVOS a.s. jsem usoudil, že tato stavební spole nost má zvládnutý tento úsek opravdu velmi dob e. Ono také když vezmete v potaz nároky na spln ní podmínek certifikace systému managementu bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci OHSAS 18001:2008, dále také zavedení systému ízení kvality podle požadavk systémové normy
SN EN ISO 9001:2009, která spo ívá na procesním pojetí SMK. Procesní
p ístup je p ijímán spole ností STAVOS a.s. s cílem zvýšit spokojenost zákazníka pln ním jeho požadavk a nakonec nesmíme opomenout systém environmentálního managementu, který byl ve spole nosti STAVOS, a.s. vybudován podle mezinárodni normy: SN EN ISO 14 001:2005. Myslím si také, že dokonalost a propracovanost systému bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci ve stavební spole nosti STAVOS a.s. je dána velikostí firmy a tím i nemalými
- 69 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
finan ní prost edky, které má firma k dispozici a vynakládá je práv do odv tví BOZP, SMK a EMS.
- 70 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
7 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJ [1] ŠENK ZDEN K, Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci prakticky a p ehledn podle normy
SN OHSAS 18001:2008, 1.vyd. Jihlava: Nakladatelství ANAG, 2009,
s.278. ISBN 978-80-7263-551-1 [2] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH V CÍ, Národní politika bezpe nosti a ochrany
zdraví
pi
práci
eské
republiky,
2008
[online].
Dostupné
z:
< https://osha.europa.eu/fop/czech-republic/cs/systems/files/narodni_politika_CR.pdf > [19.5.2013 13:30] [3] MIROSLAV KOSINA, Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci, 1.vyd. Šumperk: Jesenické nakladatelství JENA, 2010. 68 s., u ební text. [4] ŠMÍD MILAN, Bezpe nost a ochrana zdraví p i práci. 2009 [online]. Dostupné z: < http://www.aprcz.cz/pages/osveta/bezpecnost/bezpecnost_pri_praci.pdf > [18.5.2013 12:30] [5] PE ENÁ MARIE, Bezpe nost práce ve stavebnictví. 2008 Praha: Výzkumný ústav bezpe nosti práce, s. 18. ISBN 978-80-86973-90-6 [6] INFORMA NÍ BROŽURA, STAVOS akciová spole nost., 2012. 8s., informa ní text [7] NOVÁK LUD K,P íru ka BOZP a PO spole nosti STAVOS a.s., 4.vyd. 2012, 30 s.
- 71 -
Organizace bezpe nosti práce ve stavebním podniku
VUT BRNO Fakulta Stavební
8 SEZNAM OBRÁZK A TABULEK Obrázek 4-1: Organiza ní ád STAVOS, a.s. ........................................................... - 30 Obrázek 4-6: Cíle a programy BOZP ....................................................................... - 43 Obrázek 4-17: Vliv auditu na úrove BOZP ............................................................ - 60 Obrázek 5-1: P ístavba školy v D ít i ...................................................................... - 63 Obrázek 5-3: Zna ení na p ístavb školy v D ít i .................................................... - 66 -
- 72 -