Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha Vysočany 2.stavba

Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany – 2.stavba

Posouzení významnosti vlivů záměru na Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti Doplněné hodnocení vlivů záměru na Evropsky významné lokality a Ptačí oblasti

podle § 45i zákona č, 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších úprav

Zpracoval: Veselý Jiří, RNDr. (autorizovaná osoba podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro účely posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000; rozhodnutí MŽP, č.j. 630/709/05 ze dne 8.8.2005) Kontakt: Čeperka, Vrchlického ul. 92, Tel :731 184 723, Email: [email protected]

Spolupráce: Mgr Čížková Stanislava Moravec Josef

Trať Lysá - Čelákovice

Obsah 1. ZADÁNÍ A CÍL POSOUZENÍ .................................................................................. 3 2. METODIKA............................................................................................................. 4 3. POPIS ZÁMĚRU .................................................................................................... 5 4. OBECNÉ CHARAKTERISTIKY LOKALITY ............................................................ 9 5. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 DOTČENÉ ZÁMĚREM A PŘEDMĚTY JEJICH OCHRANY .................................................................................................. 13 5.1 - Identifikace potenciálně ovlivněných předmětů ochrany ............................... 14 5.1.1 - Možné vlivy na přírodní stanoviště, rostlinné a živočišné druhy v EVL .. 14 5.1.2 - Aktuální stav jednotlivých předmětů ochrany v okolí zájmového území a pravděpodobnost jejich ovlivnění ...................................................................... 15 5.2 - Zhodnocení pravděpodobných vlivů zvažovaných variant včetně „nulové alternativy“ ............................................................................................................ 35 5.3 - Možnost vzniku kumulativních efektů............................................................ 35 5.4 - Celkové vyhodnocení všech vlivů záměru na předměty ochrany lokalit Natura 2000 ...................................................................................................................... 35 6. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ................................................................................... 37 7. LITERATURA A PODKLADY ............................................................................... 38 8. POUŽITÉ ZKRATKY ............................................................................................ 39 9. PŘÍLOHY.............................................................................................................. 40

2


1. ZADÁNÍ A CÍL POSOUZENÍ Záměrem, pro který se posuzuje významnost potenciálních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany. Území, do něhož je investiční záměr situován, je v rámci evropské soustavy Natura 2000 chráněno jako součást navržené Evropsky významné lokality (EVL) Káraný Hrbáčkovy tůně. Cílem posouzení proto je: 1) Zhodnotit významnost potenciálních negativních účinků realizace a provozu záměru, ať již samostatně, nebo v kombinaci s jinými záměry a koncepcemi, na předměty ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Předměty ochrany v tomto případě představují typy přírodních stanovišť a druhy živočichů, které jsou předmětem ochrany Evropsky významné lokality Káraný - Hrbáčkovy tůně. 2) Stanovit možnosti a nejvhodnější způsoby eliminace či zmírňování případných negativních důsledků, případně doporučit přiměřené variantní řešení záměru, směřující k vyloučení nebo minimalizaci negativních účinků (eventuálně i posoudit vlivy v případě neprovedení záměru). 3) Poskytnout orgánům ochrany přírody odborný podklad pro stanovení adekvátních podmínek a opatření, které následně umožní povolení záměru při zajištění integrity soustavy Natura 2000. Toto posouzení se provádí v rámci řízení o vlivech záměru podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. Hodnocení je zpracováno jako subdodávka k dokumentaci. Hodnocení bylo odevzdáno v červnu roku 2009. Zadání práce proběhlo v roce 2008. Vhledem ke skutečnosti, že bylo nutné ověřit výskyt předmětů ochrany a verifikovat stanoviště v blízkosti záměru, byly práce v terénu provedeny v jarním období roku 2009. Po odevzdání práce a průběhu dopracování dokumentace podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, byl rozšířen seznam EVL a došlo k zařazení EVL Písčina u Byšiček do tohoto seznamu. Proto bylo původní hodnocení rozšířeno o tuto další lokalitu. Práce na doplnění proběhly na jaře 2010. Takto doplněné hodnocení bylo odevzdáno v červnu 2010.

3


2. METODIKA V rámci terénních šetření (jaro a počátek léta 2009) provedl zpracovatel revizi kvality a zhodnocení aktuálnosti dostupných odborných podkladů (ověření výskytu předmětů ochrany evropsky významné lokality v návrhových lokalitách včetně jejich reprezentativnosti. Při uvažování významnosti všech vlivů dílčích záměrů, které jsou předkládaným záměrem navrhovány, bylo posuzováno možné ovlivnění jednotlivých předmětů ochrany a integrity lokality podle typu, intenzity a doby trvání předpokládaných vlivů. Vlastní hodnocení významnosti vlivů záměru se řídí metodicky doporučovanou stupnicí (Chvojková & Volf 2007), uvedenou v Tabulce 1. Tabulka 1. – Použitá stupnice pro hodnocení významnosti vlivů. Hodnota

-2

Termín

Charakteristika / popis vlivu

Významně negativní vliv

Negativní vliv dle odst. 9 § 45i ZOPK Významný rušivý až likvidační vliv na stanoviště či populaci druhu nebo její podstatnou část; významné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, významný zásah do biotopu nebo do přirozeného vývoje druhu. Vyplývá ze zadání záměru, nelze jej eliminovat. Vylučuje realizaci záměru / schválení koncepce (resp. záměr / koncepci je možné realizovat pouze v určených případech dle odst. 9 a 10 § 45i ZOPK).

-1

Mírně negativní vliv

0

Nulový vliv

Omezený / mírný / nevýznamný negativní vliv. Mírný rušivý vliv na stanoviště či populaci druhu; mírné narušení ekologických nároků stanoviště nebo druhu, okrajový zásah do biotopu nebo přirozeného vývoje druhu. Realizování záměru / schválení koncepce je možné, případné vlivy dále minimalizovat navrženými zmírňujícími opatřeními. Záměr nemá žádný vliv. Realizace záměru / schválení koncepce je možná bez dalších opatření.

4


3. POPIS ZÁMĚRU Investor Oznamovatelem posuzovaného záměru je Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha 1. Zpracovatel projektu je SUDOP PRAHA a.s. Olšanská 1a, 130 80 Praha 3 . Projekt posouzený v hodnocení byl zpracován v březnu 2009. Charakter záměru Záměrem, pro který se posuzuje významnost potenciálních vlivů na lokality soustavy Natura 2000 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je výstavba Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany. Technické řešení a kapacita záměru

Název akce : Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany – 2.stavba. Kapacita záměru:

Krajní výhybka žst. Lysá nad Labem km cca 0,863 – cca km 4.,600 trati Praha hl.. - Praha Vysočany.

Umístění záměru :

K.ú. Zeleneč, Mstětice, Nehvizdy, Záluží u Čelákovic, Čelákovice, Jirny, Káraný a Lysá nad Labem.

. Kraj:

Středočeský

Přehled stavebních objektů: Železniční spodek a svršek Účelem stavby je splnění záměru zvýšení traťové rychlosti a výkonnosti trati její optimalizací, tj. odstranění propadu rychlosti navrženými přeložkami trati za žst. Čelákovice v km 8,8 – 11,2 a před žst. Mstětice v km 12,8 – 13,6. Z důvodu bezkolizního přístupu cestující veřejnosti k nástupním hranám budou v žst. Čelákovice, žst. Mstětice a žst. Horní Počernice vybudována ostrovní nástupiště s podchody. V žst. Praha – Vysočany bude náhradou za stávající podchod vybudován nový s odbavením cestující veřejnosti v prostoru podchodu. Kolejiště bude zcela přebudováno s demolicí stávající výpravní budovy Budou vybudována 2 ostrovní nástupiště. Přístupy na nástupiště budou řešeny bezbariérově pomocí osobních výtahů ve smyslu vyhlášky 369/2001 Sb. Zároveň bude provedeno zastřešení výstupů

5


z podchodů, instalován informační systém a osvětlení nástupišť. V traťových úsecích bude provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku, čímž se sníží intenzita zdroje hluku. Přístupy na kolejiště při stavbě budou řešeny u stávajících úrovňových přejezdů Mosty a propustky V tomto úseku trati je řešeno 34 mostů (včetně 4 podchodů v železničních stanicích) a 32 propustků. U 3 propustků (km 15,188, 17,222, 19,108) bude možnost jejich využívání jako křížení s tratí pro cyklostezku. Největší mostní objekt je most přes Labe na traťovém úseku Lysá nad Labem – Čelákovice v km 6,330. Přestavba tohoto mostu bude probíhat pomocí mostního provizoria, zřízeného vpravo trati (směr Lysá – Čelákovice) s výstavbou provizorní výhybny v km 5,7 – 5,8. V úseku od této výhybny do žst. Čelákovice bude po dobu výstavby mostu jednokolejný provoz. Přísun stavebního materiálu zejména pro rekonstrukci

jinak

nepřístupných propustků bude probíhat vždy po vyloučené koleji. Pozemní objekty Pro potřeby provozu bude v jednotlivých železničních stanicích Čelákovice, Mstětice, Horní Počernice a Praha-Vysočany vybudována provozní budova pro umístění zejména zabezpečovacího zařízení sdělovacího zařízení, trafostanice 22/0,4kV a dopravní kanceláře. Provozní budovy budou dvoupodlažní, situované na drážním pozemku. Stávající výpravní budovy, patřící ČD a.s. budou provozem zcela opuštěny a budou sloužit pouze pro odbavení cestující veřejnosti. Zabezpečovací zařízení V současnosti je traťový úsek vybaven elektromechanickým zabezpečovacím zařízením se světelnými návěstidly. V úseku stavby budou zřízena nová staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie, elektronická stavědla, s ústředně stavěnými vlakovými i posunovými cestami. Základní napájení staničního zabezpečovacího zařízení bude z troleje, náhradní z místní sítě, pro napájení bude zřízen univerzální napájecí zdroj (UNZ). Traťové úseky budou zabezpečeny novými tříznakými elektronickými automatickými bloky s centralizací vnitřní části do přilehlých ŽST. Úrovňové přejezdy v úseku stavby budou zabezpečeny novým zařízením kategorie PZS 3ZBI s celými závorami v elektronickém provedení a s napájením ze staničních ÚNZ. Ovládání všech ŽST v úseku stavby bude z pracoviště JOP úsekového DOZZ v žst. PrahaVysočany, v případě bude-li vybudováno dopravní centrum v Praze-Balabence, bude řízení staženo do tohoto centra.

6


Sdělovací zařízení Optický kabel se navrhuje v profilu 36 vláken. V jednotlivých žst bude vyvedeno 12 vláken (4 vlákna zab. zař., 4 vlákna přenosový systém, 4 vlákna rezerva). Optický kabel bude uložen v ochranné trubce HDPE φ 40/33 v tělese dráhy. Traťový kabel se navrhuje typu TCEPKPFLEZE o profilu 15xN0,8. Kabel TK bude vyváděn na trati do RD, dále v zastávkách pro ovládání rozhlasového zařízení a vzdálené účelové přípojky a celým profilem v jednotlivých žst.. V úseku řešené tratě bude trasa kabelu DOK a TK společná s kabely pro zabezpečovací zařízení. V žst Praha-Vysočany bude informační hlasový a vizuální systém (HaVIS), který bude automaticky provádět ve spojení s rozhlasovým zařízením hlášení a ovládat informační tabule. Informační zařízení bude řešeno dle peronizace Bude zřízen traťový radiosystém TRS. V budoucnosti se předpokládá výstavba nového systému GSM-R . Stávající radiové systémy (TRS, SOE, MRTS) budou novým systémem nahrazeny. Stávající rozhlasové ústředny VRÚ, RÚ85 se navrhují nahradit novými pouze pro informování cestujících. Rozhlasové zařízení pro posun se navrhuje demontovat a do doby výstavby radiové sítě GSM-R, vybavit stanice novými RDS pro technologické radiové sítě. Rozhlasové ústředny budou ovládány zařízením HaVIS a nebo ručním ovládáním z panelu zapojovače. Součástí rozhlasového zařízení bude rozhlas v zastávce Zeleneč. Rozhlas v zastávce bude ovládán automaticky ze zařízení HaVIS nebo ručně z pracoviště zapojovače v příslušné žst. V objektech a místnostech kde bude umístěna technologie se na základě určení požárním specialistou navrhuje vybudovat elektrická požární signalizace (ASHS). Ústředna bude umístěna v blízkosti přenosového zařízení pro zajištění přenosu do dohledového centra. V dopravní kanceláři se navrhuje umístit signalizační panel. Objekty a místnosti kde bude umístěno technologické zařízení se navrhuje chránit elektrickou zabezpečovací signalizací (EZS). Ústředna EZS bude umístěna v blízkosti zařízení ATÚ nebo přenosového zařízení pro zajištění přenosu do dohledového centra společného se zař. ASHS. Systémem EZS se navrhuje chránit i objekt TNS Čelákovice. Silnoproudá zařízení Modernizace TNS Čelákovice bude sledovat snížení ekologických rizik a zvýšení provozní spolehlivosti a bezpečnosti zařízení. Stání transformátorů 110/27kV budou zastřešená.

7


Nové osvětlení bude z osvětlovacích věží výšky 20m, na zhlavích budou svítidla umístěna na trakčních stožárech. Na zastávce Zeleneč budou osazeny sklopné osvětlovací stožáry. Napájení nn jednotlivých žst. bude řešeno z TS 22/0,4kV, umístěných v nových provozních budovách, pro napájení zabezpečovacího zařízení (zajištění 1. stupně) bude jako zdroj instalován měnič s napájením z trakčního vedení. V žst. budou ohřevem vybaveny výměny dle zásad modernizace tratí ČD a provozní technologie, tj. v hlavních a do předjízdných kolejí, napájení bude z nově budované trafostanice 22/0,4kV. Motorové odpojovače trakčního vedení budou ovládány z jednotlivých žst. a TNS Čelákovice z nově instalovaných ovládacích pultů POZ 8E, napojených na dálkovou řídící techniku (DŘT). Rovněž silnoproudá technologie TNS Čelákovice bude dálkově ovládána z pracoviště elektrodispečera Křenovka. Trakční vedení Trakční vedení bude v celém úseku provedeno nově dle sestavy „S“ se zesilovacím vedením v obou stopách.

8


4. OBECNÉ CHARAKTERISTIKY LOKALITY

Poloha lokality Zájmová lokalita se nachází mezi sídelními útvary Lysá nad Labem a Čelákovice. Oba sídelní útvary jsou spojeny železniční tratí, která je spojuje. Tato železniční trať je historickou tratí a není novou skutečností v krajině. Jako nová část je výměna resp. nový železniční most.

Geologie území Povrch převážné části regionu tvoří sedimenty kvartéru, dále pak písčité až jílovité hlíny labské nivy. Geomorfologické celky, reliéf Území zaujímá ploché dno rozevřené údolní nivy Labe.

Reliéf má charakter roviny

s výškovou členitostí do 30m.

Biogeografická charakteristika Lokalita záměru se nachází v bioregionu 1.7 (Polabský bioregion, Culek 1996). Fytogeograficky (regionálně fytogeografické členění podle Skalický & Slavík 1988) zařazuje vymezenou oblast do fytogeografické oblasti Termofytika (Thermophyticum), obvodu České termofytikum (Thermobohemicum), fytogeografického okresu Dolní Pojizeří (12), viz Mapa regionálně fytogeografického členění ČSR (Skalický1988).

9


MAPA FYTOGEOGRAFICKÉHO ČLENĚNÍ ČSR (SKALICKÝ 1988).

Zvláště chráněná území V těsné blízkosti zájmového území (EVL ČR Natura 2000 – CZ0210730 Písčina u Byšiček) v jižním směru leží lokalita soustavy Natura 2000 – CZ0214007 Káraný-Hrbáčkovy tůně (EVL ČR). Mozaika přírodovědně velmi unikátních vodních, mokřadních, lučních a lesních společenstev vyvinutých v široké říční nivě, která je biotopem některých živočišných skupin, jako obojživelníci (včetně Triturus cristatus) či dřevního hmyzu (výskyt Lucanus cervus). Přirozenou osou území je tok řeky Labe, který byl na počátku 20. století regulován. V jinak silně odlesněné oblasti se dochovalo několik lužních lesních celků, mezi největší patří Lipovka a větší les Netušil, menší plochu zaujímají louky, jejichž velká část byla po regulaci Labe rozorána. Z vzácných druhů zde můžeme zaznamenat Nuphar lutea, Cnidium dubium, Silaum silaus, Pseudolysimachion maritimum, Symphytum bohemicum, Stellaria palustris, Lathyrus palustris, Dactylorhiza majalis, Eriophorum latifolium, Iris sibirica, Allium angulosum, Carex flava s. str., Hierochloe odorata a Plantago maritima. Nejhodnotnější území reprezentují přírodní rezervace (dále jen PR) Lipovka – Grado (lužní les, vlhké louky mokřady a vodní plocha Grado) a PR Hrbáčkovy tůně (komplex slepých labských ramen a

10


tůní). Severozápadně od zájmového území se nachází další lokalita soustavy Natura 2000 – CZ0214004 Černý Orel. Zachovalá ukázka polabských lipových doubrav, tvrdých luhů a lučních porostů na dolním toku řeky Jizery. Převažujícím lesním biotopem na terasových sedimentech jsou ochuzená společenstva Tilio-Betuletum, která se mozaikovitě, dle stanovištních podmínek mění do suchých i vlhkých acidofilních doubrav. Na kontaktu s Jizerou dubohabřiny přecházejí v úzký pás tvrdého luhu. Nejcennější porosty chudých dubohabřin jsou chráněny v přírodní památce (dále jen PP) Černý orel. Ve stejném směru byla vyhlášena PP Hluchov, kterou tvoří zbytek lužního lesa s typickými zástupci fauny a flóry. Další významné lokality zařazené do seznamu Natura 2000 východně od zájmové lokality: CZ0214044 Kersko (Rozlehlý lesní komplex v rovinaté krajině středního Polabí s několika malými tůněmi a drobnými střídavě zamokřenými slatinnými loukami. V lesních porostech jsou hlavním předmětem ochrany rozlehlé reprezentativní porosty bezkolencových doubrav proslulé bohatstvím hub, z nichž k nejvzácnějším patří Vararia dur, Hydnellum spongiosipes. Na zanikajících drobných lesních loukách dodnes přežívají některé ohrožené druhy polabských slatinných luk jako Lathyrus palustris, Euphorbia lucida, Centaurium littorale, Teucrium scordium, Salix rosmarinifolia, Iris sibirica, Thalictrum flavum, Sesleria uliginosa. Carex lepidocarpa či Laserpitium prutenicum. Při lesní cestě ve východní části lokality se velmi vzácně vyskytuje i kriticky ohrožená tráva Hierochloe odorata. Lesní tůně zarůstá chráněná Hottonia palustris a rozmnožuje se v nich řada druhů obojživelníků Triturus cristatus, T. vulgaris nebo skokan Rana dalmatina), CZ0212021 Slatinná louka u Velenky (Území je shodné s národní přírodní památkou Slatinná louka u Velenky. Luční enkláva na okraji Kerského lesa s recentním výskytem Thesion ebracteatum v ČR. Kromě nejvýznačnějších druhů Gladiolus palustris a Thesium ebracteatum tu nalezneme např. Crepis praemorsa, Dianthus superbus subsp. superbus, Ophioglossum vulgatum, Orchis morio, Sesleria uliginosa, Gymnadenia conopsea, Holoschoenus romanus), CZ0210713 Polabské hůry (Tři výrazné svědecké vrchy /Přerovská hůra, Semická hůra a Vršek u Vestce/ vystupující z polabské roviny s cennou teplomilnou vegetací a refugiem mnoha ohrožených druhů rostlin a živočichů, které jsou cennými ostrovy přírodních společenstev v jinak velmi kulturní zemědělské krajině. Díky svému tvaru neušly hůry pozornosti člověka již v nejstarších dobách. Byly užívány jako opevněné body. Zbytky hradišť jsou dosud patrné na Přerovské hůře), CZ0213048 Mydlovarský luh (Lokalita v komplexu lužního lesa PR Mydlovarský luh, kde jsou převládajícím typem lesních porostů společenstva QuercoUlmetum, a to ve vlhčím i sušším typu. V jarních měsících se setkáme s rozsáhlými porosty geofytů, za zmínku stojí především Scilla vindobonensis. Z živočichů se vyskytují Hyla arborea, Luscinia megarhynchos, Alcedo atthis, Remiz pendulinus i vodní plž Anisus spirorbisa.), CZ0210172 Hrabanovská černava (Nejrozsáhlejší zachovaný komplex nížinných slatinných luk zvaných „černavy“ v ČR s ostřicovomechovými společenstvy. Nejhodnotnější

11


území je vyhlášeno jako národní přírodní rezervace Hrabanovská černava. Vyskytuje se zde široké spektrum ohrožených a chráněných druhů rostlin jako např. Calamagrostis stricta, Carex hostiana, C. tomentosa, Dactylorhiza incarnata subsp. incarnata, Sesleria uliginosa, Allium angulosum, Gymnadenia densiflora, Tofieldia calyculata, Ranunculus lingua, Lathyrus palustris, Thalictrum flavum.), CZ0214006 Milovice-Mladá (Bývalý vojenský prostor s rozsáhlými plochami širokolistých suchých trávníků, které doplňují suché kyselé doubravy s významným výskytem zejména Gentiana cruciata a Dorycnium herbaceum, dále také Filago minima, Anthriscus caucalis, Teesdalia nudicaulis, Prunella laciniata, Astragalus danicus, Tetragonolobus maritimus, velmi vzácně byl pozorován Orchis morio a historicky je udávána Gymnadenia conopsea. Lokalita je pozoruhodná zejména z entomologického hlediska jako jediná lokalita Amphimallon ruficorne.), CZ0212022 Slepeč (Území je vymezeno shodně s PR Slepeč. Převládají zde kulturní jehličnaté i listnaté lesy, místy se však zachovaly fragmenty

původní

dubohabřiny

a

teplomilné

doubravy

i

s

pestrým

podrostem,

charakteristickým pro tato společenstva. Z chráněných druhů zde rostou Cypripedium calceolus, roztroušena je Cephalanthera damasonium, Platanthera bifolia, Epipactis helleborine, Neottia nidus-avis. Východním směrem zaznamenáme kromě EVL ČR soustavy Natura 2000 i vyhlášená chráněná území – PR Pod Benáteckým vrchem (unikátní území s bohatým výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů vázaných na rozsáhlé travnaté porosty) a PR Vrť (slepé rameno s lužním lesem a bohatou květenou), viz mapová příloha.

MAPA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ.

12


5. LOKALITY SOUSTAVY NATURA 2000 DOTČENÉ ZÁMĚREM A PŘEDMĚTY JEJICH OCHRANY

Celé posuzované území v rámci soustavy Natura 2000 leží uvnitř území navržené evropsky významné lokality (EVL) CZ 0214007 Káraný - Hrbáčkovy tůně. Přírodní stanoviště, živočišné a rostlinné druhy, které představují hlavní předměty ochrany EVL shrnuje Tab. 2. Prioritní stanoviště a druhy jsou označené hvězdičkou (*). Tabulka 2.- Předměty ochrany - Evropsky významná lokalita CZ 0214007 Káraný Hrbáčkovy tůně. Prioritní stanoviště a druhy jsou označené hvězdičkou (*). Stanoviště a druhy, jež jsou hlavním předmětem ochrany CZ 0214007 Káraný - Hrbáčkovy

tůně Přírodní stanoviště 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6440 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 7230- Zásaditá slatiniště 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Živočichové roháč obecný (Lucanus cervus) čolek velký (Triturus cristatus)

V těsném kontaktu s částí záměru leží EVL Písčina u Byšiček. CZO2 10730. Typ přírodního stanoviště jež je předmětem ochrany v EVL Písčina u Byšiček 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis).

13


Pro žádné další lokality soustavy Natura 2000 na českém území nejsou předpokládány žádné vlivy, které by vyplývaly z provedení záměru.

5.1 - Identifikace potenciálně ovlivněných předmětů ochrany Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, vydané pod č.j. SZ 118402/2008/KUSK, nevylučuje možný vliv na EVL Káraný – Hrbáčkovy tůně. Z uvedeného vyplývá, že je uvažováno s vlivy na následující předměty ochrany v identifikované EVL. EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně: Stanoviště 3150 - Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 6440 - Nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii 6510 - Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis). 7230- Zásaditá slatiniště. 9170 - Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 91E0* - Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91F0 - Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris) Živočichové roháč obecný (Lucanus cervus) čolek velký (Triturus cristatus) EVL Písčina u Byšiček 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis).

5.1.1 - Možné vlivy na přírodní stanoviště a živočišné druhy v EVL. Jako potenciálně negativní vlivy realizace záměru lze očekávat následující: Přímé vlivy: -

Změna plochy stanovišť které jsou předmětem ochrany a stanovišť pro druhy které jsou předmětem ochrany. S výstavbou nového mostu souvisí rozšíření části

14


kolejového svršku v území EVL rozsahu délky mostu a šíře dvou kolejí. Tím dochází k záboru území s možným, výše uvedeným vlivem. -

Přímý zásah do stanoviště. Platí především pro 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních

dun

s

paličkovcem

(Corynephorus)

a

psinečkem

(Agrostis) v EVL Písčina u Byšiček. -

Nové osvětlení může mít v lokalitě EVL, nebo v těsné blízkosti vliv na druh roháč obecný.

Nepřímé vlivy: -

další potenciální vlivy, k nimž může docházet při realizaci záměru (nutný pohyb pracovníků v okolí stavby, možné znečišťování prostředí, odpadky apod.)

-

vyvolané investice, v souvislosti s modernizací mostu může docházet k novým investičním akcím vyvolaných modernizací mostu. Takovou akcí je realizace cyklistické stezky přes řeku Labe. Tato stavba bude umožněna realizací hodnocené stavby.

Skutečná významnost výše nastíněných vlivů na jednotlivé živočišné a rostlinné druhy či typy přírodních stanovišť představující předměty ochrany dotčených lokalit závisí vždy na biologických nárocích konkrétních druhů i na aktuálním stavu předmětů ochrany v dotčeném místě. Závažné negativní důsledky se přitom mohou projevit ihned po překročení únosnosti prostředí (plošný úbytek biotopů), ale také mohou působit plíživě (pokles životaschopnosti populací – úbytek imág vyletujících za světlem z vhodného stanoviště), což může být problémem pro následující monitoring stavu lokality. V kombinaci různé únosnosti stanovišť, citlivosti populací předmětných druhů vůči narušení a intenzity zasažení typického biotopu jednotlivými záměry pak může nastat celá škála závažnosti vlivů od nulového až po významné ovlivnění daného předmětu ochrany.

5.1.2 - Aktuální stav jednotlivých předmětů ochrany v okolí zájmového území a pravděpodobnost jejich ovlivnění EVL Hrbáčkovy tůně Stanoviště

15


Přirozené

eutrofní

vodní

nádrže

s

vegetací

typu

Magnopotamion

nebo

Hydrocharition ( 3150 ) - V1F Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod - ostatní porosty). Popis: Porosty ponořených nebo na hladině plovoucích rostlin, které se buď ve vodě volně vznášejí nebo jsou zakořeněny v substrátu dna. Porosty jsou z hlediska struktury velmi různorodé. Mohou být jedno- až třívrstevné. Řada druhů dočasně vytváří vrstvu nad vodní hladinou – jedná se buď o horní části květonosných lodyh nebo o listy. Osidlují eutrofní až mezotrofní přirozené a polopřirozené stojaté nebo pomalu tekoucí vody s pH větším než 6. Někdy tuto vegetaci najdeme v antropogenních nádržích v nížinách a pahorkatinách. Aktuální výskyt v segmentu 9 (ortofoto mapa a popis) .

Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) (91E0) prioritní stanoviště, - L2.4 Měkké luhy nížinných řek. Jednotka zahrnuje lužní lesy v nejnižších částech aluvií řek a potoků, kde jsou hlavním ekologickým faktorem pravidelné záplavy způsobené povrchovou vodou nebo zamokření způsobené podzemní vodou. Patří sem nezapojené vrbo-topolové porosty (měkký lužní les) rozšířené v záplavových územích větších řek a olšiny podél potoků a menších řek ve vyšších polohách. Charakteristicky se uplatňují nitrofilní a hygrofilní druhy. V blízkosti záměru se nevyskytuje (viz mapa segmentů) Smíšené lužní lesy s dubem letním (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis), j. habrolistým (U. minor), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) nebo j. úzkolistým (F. angustifolia) podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie (Ulmenion minoris)(91F0) - L2.3A Tvrdé luhy nížinných řek - pralesovité porosty, L2.3B Tvrdé luhy nížinných řek - ostatní porosty. Popis: Lužní lesy tvořené dubem, jasanem a olší (tvrdé luhy) na vyšších a relativně sušších polohách údolních niv s méně častými a kratšími povrchovými záplavami. Půdy jsou různé od typologicky nevyvinutých nivních a oglejených až po hnědé, bohaté na živiny. Keřové

16


patro je dobře vyvinuté a je druhově bohaté. V bylinném patře jsou přítomné nitrofilní, mezofilní a hygrofilní druhy s výrazným jarním aspektem. Uvedené stanoviště není v kontaktu se záměrem a ani nelze předpokládat ovlivnění tohoto stanoviště záměrem (viz mapa segmentů). Aktualizace stanovišť a jejich kvalita v lokalitě záměru. EVL Hrbáčkovy tůně Provedeným terénním mapováním bylo zjištěno, že plánovaný záměr stavby zasáhne do biotopů na levém břehu řeky Labe, které jsou ovlivněny antropogenní činností a můžeme je zařadit do biotopů řady X (výjimku tvoří segment 9, viz ortofotomapy s vyznačením segmentů levého a pravého břehu Labe). Biotopy na pravém břehu Labe, které budou ovlivněny stavbou, můžeme zařadit do biotopů řady X, ale současně zde zaznamenáme přírodní biotopy (segm. 9 – bude ovlivněn stavbou; segm. 13, 19, 20 – kontaktní biotopy). Část území záměru stavby na pravém břehu Labe se nachází v EVL ČR soustavy Natura 2000 – CZ0214007 Káraný-Hrbáčkovy tůně. ORTOFOTOMAPY S VYZNAČENÍM SEGMENTŮ LEVÉHO A PRAVÉHO BŘEHU LABE

17


18


Pravý břeh Labe 19


Segment 1: porosty stromů a keřů mezi kolejemi a zdí, které tvoří zejména Reynoutria japonica, Acer platanoides, A. campestre, Corylus avellana, Sambucus nigra, Malus domestica, Ligustrum vulgare, Prunus avium, P. spinosa, Populus tremula, Salix caprea, Crataegus spp., Rosa spp). Hlavním faktorem pro vývoj bylinného patra je dostatek světla, pokud je vyvinuto zaznamenáme zde nitrofyty a sciofyty (Rubus spp., Poa nemorosa, Geranium robertianum, Anthriscus sylvestris, Chelidonium majus, Galium aparine, Impatiens parviflora, Cirsium arvense, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Arctium spp., Artemisia vulgaris). Segment 2: násep železnice zarostlý dřevinným patrem. Zapojené porosty zde tvoří Euonymus europaea, Cornus sanguinea, Acer campestre, A. negundo, Corylus avellana, Sambucus nigra, Malus domestica, Ligustrum vulgare, Prunus spinosa, Syringia vulgaris, Ulmus minor, Populus x canadensis, Crataegus spp., Rosa spp, Lycium barbatum). Z důvodu nízké světelné intenzity jsou více zastoupeny popínavé liány (Parthenocissus inserta, Humulus lupus) a z bylin zaznamenáme pouze sciofyty (Rubus spp., Chelidonium majus, Geum urbanum, Galium aparine, Impatiens parviflora, Urtica dioica). Vyšší pokryvnosti dosahuje bylinné patro v rozvolněných porostech nebo v lemech keřových porostů. V roli dominant se střídají Saponaria officinalis, Ballota nigra, Silene latifolia subsp. alba, Rubus spp., Solidago gigantea, Dactylis glomerata, Tanacetum vulgare, Urtica dioica. Segment 3: osluněný násep železnice s travinobylinným porostem tvořeným druhy ruderálních osluněných společenstev (Echium vulgare, Oenothera biennis, Berteroa incana, Patinaca sativa s. lat.), s podílem druhů suché ovsíkové louky (Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Lotus corniculatus, Cerastium holosteoides subsp. trivialis, Crepis biennis, Dactylis glomerata, Achillea millefolium, Leontodon hispidus s. lat., Leucanthemum vulgare agg., Trisetum flavescens, Anthoxanthum odoratum) a druhy semixerotermních až xerotermních bylinných společenstev (Coronilla varia, Medicago falceta, Knautia arvensis subsp. arvensis, Picris hieracioides, Plantago media agg.). Vysokou stálost vykazují také synantropní druhy (Veronica chamaedrys, Taraxacum sect. Ruderalia, Lolium perenne, Plantago lanceolata) a šířící se Calamagrostis epigeios. Pomístně dochází k zarůstání keři Rosa spp. Segment 4: nezpevněná cesta bez porostu. Při okrajích zaznamenáme sporadickou vegetaci především jednoletých druhů třídy Polygono arenastri-poëtea annuae a vytrvalých druhů svazu Cynosurion cristati (Matricaria discoidea, Polygonum aviculare agg., Plantago major subsp. major, Poa annua subsp. annua, Sagina procumbens, Achillea millefolium, Taraxacum sect. Ruderali, Lolium perenne, Ranunculus repens).

20


Segment 5: pravidelně sečený trávník s krátkostébelnými až středně vysokými porosty. Vedle konstantně zastoupeného Lolium perenne a Ttrifolium repens zde vysoké frekvence dosahují Achillea millefolium, Potentilla reptans, Crepis biennis, Medicago lupulina, Rumex acetosa, Poa spp., Festuca spp., Matricaria discoidea, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Veronica chamaedrys, Lotus corniculatus. Segment 6: pravidelně sečený trávník s krátkostébelnými až středně vysokými porosty s Acer platanoides, Syringia vulgaris. V bylinném patru kromě konstantně zastoupeného Lolium perenne a Ttrifolium repens dosahují vysokého zastoupení druhy snášející zastínění Aegopodium podagraria, Glechoma hederacea, Achillea millefolium, Potentilla reptans, Crepis biennis, Anthriscus sylvestris, Polygonum aviculare agg., Rumex acetosa, Dactylis glomerata, Festuca spp. a bylina s popínavou lodyhou Echinocystis lobata Segment 7: výslunná mezička nad cestou se zastoupením suchomilných a teplomilných druhů rostlin (Lotus corniculatus, Galium verum, Crepis biennis, Achillea millefolium, Leontodon hispidus s. lat., Coronilla varia, Picris hieracioides, Plantago media agg.). Pravidelně

jsou

přítomny

Anthoxanthum odoratum,

druhy

trav

Arrhenatherum

(Bromus elatius

hordeaceus, subsp.

Trisetum

elatius,

Phleum

flavescens, pratense,

Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Festuca ovina, Poa pratensis, Lolium perenne). Segment 8: v levém břehu Labe v blízkosti železničního mostu zaznamenáme značně ruderalizované společenstvo vyšších druhů bylin a trav (Anthriscus sylvestris, Lolium perenne, Dactylis glomerata, Phalaris arundinacea, Sparganium erectum, Urtica dioica) a popínavé rostliny (Calystegia sepium, Galium aparine, Rubus spp.).

21


Segment

9:

vegetace

na

hladině

plovoucích

vodních

rostlin,

kořenujících

nebo

nekořenujících v substrátu dna. Vodní hladinu více nebo méně souvisle pokrývají Lemna minor, Spirodela polyrhiza a Nuphar lutea. Biotop 3150 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – ostatní porosty (V1F) můžeme zařadit do svazu Nymphaeion albae, asociace Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, která se vyskytuje nejvíce v nížinných aluviálních vodách, méně často i v jiných typech vod po celém území ČR s výjimkou nejvyšších poloh (nejvýše v 750 m n. m. na Šumavě). Nejčastěji se vyskytuje v eutrofních a mezotrofních vodách se silnější vrstvou organogenního sedimentu na dně. V subasociaci typicum se vyskytuje Nuphar lutea a Nymphaea alba. Tato subasociace je už dnes velmi vzácná, omezená na několik lokalit v nejnižžších oblastech. Výjimečně se může vyskytovat ještě i v současné době subasociace nymphaeetosum s dominantním Nymphaea alba. Nejvíce rozšířené jsou stulíkové porosty bez leknínů (subasociace nupharetosum). Ty se často vyskytují i v tůních, jejichž vegetace vodních makrofyt byla zcela zdevastována rybářským obhospodařováním. Porosty této asociace jsou druhově chudé, z dalších druhů se uplatňují nejčastěji zástupci z čeledi Lemnaceae a Ceratophyllum demersum. Hodnocení biotopu V1F z hlediska typických druhů (viz příloha 2 – Metodika hodnocení přírodních biotopů). stav P – příznivý MP – méně příznivý N – nepříznivý

podmínka nejméně 1 vzácný druh nejméně 1 specifický druh bazální druhy

Výsledky aktuálního šetření stavu stanoviště. Bazální druhy – Lemna minor (1), Spirodela polyrhiza (+). Specifické druhy – Nuphar lutea (2). Přehled hodnocených parametrů stavu stanoviště z hlediska ochrany. Biotop 3150 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod – ostatní porosty (V1F) Reprezentativnost Degradace Regionální hodnocení Stav podle typických druhů Stav z hlediska struktury a funkce

F W 2 3 3 4 subasociace má v regionu unikátní zastoupení N zjištěn 1 specifický druh (limit pro příznivý stavvýskyt 1 vzácného druhu) P MP N

V 0 1 P

P 1 2 MP

22


Segment 10: v pravém břehu Labe v blízkosti železničního mostu v kontaktu s vodní hladinou zaznamenáme druhy svazu Phragmition communis (Calystegia sepium, Gylceria maxima, Sparganium erectum). Z dalších druhů výzmnamného zastoupení dosahují Phalaris arundinacea, Filipendula ulmaria, Urtica dioica, Vicia cracca, Alopecurus pratensis, Chaerophyllum bulbosum, Angelica archangelica, Calamagrostis arundinacea, Solidago gigantea, Lysimachia vulgaris, Artemisia vulgaris, Galium aparine). Pomístně můžeme v bylinném patru zaznamenat nálet Salix purpurea a Acer negundo. Porost vyšších druhů trav a bylin je ve větší vzdálenosti od vodní hladiny doplněn druhy mezofilních společenstev (Lapsana communis, Geranium pratense, Melilotus alba, Arrhenatherum elatius subsp. elatius, Silene vulgaris subsp. vulgaris, Lolium perenne, Dactylis glomerata, Phleum pratense, Leontodon autumnalis, Achillea millefolium). Segment 11: nezpevněná cesta pomístně s travnatým středem reprezentována především druhy snášející disturbanci z asociace vytrvalé travinné vegetace sešlapávaných míst Lolietum perennis (Lolium perenne, Plantago major subsp. major, Taraxacum sect. Ruderalia, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.) a druhy jílkových pastvin Lolio perennis-Cynosuretum jako Achillea millefolium, Dactylis glomerata, Leontodon autumnalis, Festuca pratensis, Plantago lanceolata, Poa pratensis aj. Segment 12: lesní porost (Populus nigra, P. tremula, Acer platanoides, Ulmus minor) a šířící se invazní Robinia pseudacacia, s vyvinutým porostním lesním pláštěm formovaný druhy Corylus avellana, Euonymus europaea, Sambucus nigra, Ligustrum vulgare, Acer campestre, Robinia psadacacia. Keře lesního lemu můžeme zaznamenat i v rozvolněném porostu stromového patra. Bylinné patro je limitováno intenzitou světla z druhů tvoří dominantu (Urtica dioica, Galium aparine, Glechoma hederacea, Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Impatiens parviflora, Artemisia vulgaris, Chelidonium majus) na jaře s dominantními Ficaria verna subsp. bulbifera a Anemone nemorosa. Segment 13: společenstvo stromových vrb (Salix fragilis, Sx. alba), Alnus glutinosa, s dobře vyvinutým keřovým patrem Sambucus nigra, Cornus sanguinea, Frangula alnus, Prunus padus subsp. padus, lián Calystegia sepium, Humulus lupus. Bylinné patro je středně až zcela zapojené. Jeho typickými prvky jsou Urtica dioica, Aegopodium podagraira, Glechoma hederacea, Rubus caesius, Symphytum officinale, Anthriscus sylvestris, Lysimachia vulgaris, L. nummularia, Scirpus sylvaticus, Epipactis helleborine subsp. helleborine. Segment 14: pod železničním mostem a v jeho blízkosti zaznamenáme nezapojený bylinný porost. Pokryvnost dosahuje 50% plochy a z druhů zde dosahují významného zastoupení nitrofyty a sciofyty (Impatiens parviflora, Arctium lappa, A. tomentosum,

23


Heracleum sphdylium s. lat., Aegopodium podagraria, Urtica dioica, Stellaria media, Parthenocissus inserta, Sambucus nigra). Segment 15: násep železnice zarostlý dřevinným patrem. Zapojené porosty zde vytváří Euonymus europaea, Cornus sanguinea, Acer campestre, Corylus avellana, Sambucus nigra, Alnus glutinosa, Salix fragilis, Sx. alba, Ligustrum vulgare, Prunus spinosa, Ulmus minor, Quercus robur, Robinia psadacacia, Populus tremula, Crataegus spp., Rosa spp.). Z důvodu nízké světelné intenzity je bylinné patro v keřovém porostu vyvinuto jen sporadicky sciofyty (Rubus spp., Aegopodium podagraria, Chelidonium majus, Equisetum arvense, Geum urbanum, Galium aparine, Impatiens parviflora, Urtica dioica) a popínavými liánami (Parthenocissus inserta, Humulus lupus). V blízkosti kolejí a závěrných kamenných zdích zaznamenáme druhy ruderálních osluněných společenstev (Echium vulgare, Oenothera biennis, Reseda lutea, Berteroa incana, Melilotus officinalis, Patinaca sativa s. lat.), vyšší pokryvnosti dosahují i Saponaria officinalis, Ballota nigra, Silene vulgaris subsp. vulgaris, S. latifolia subsp. alba, Taraxacum sect. Ruderalia, Rubus spp., Solidago gigantea, Sonchus arvensis, Lolium perenne, Dactylis glomerata, Tanacetum vulgare. Segment 16: násep železnice zarostlý dřevinným patrem. Zapojené porosty zde vytváří Euonymus europaea, Cornus sanguinea, Acer campestre, Corylus avellana, Sambucus nigra, Alnus glutinosa, Salix fragilis, Sx. alba, Sx. purpurea, Prunus spinosa, Ulmus minor, Fraxinus excelsior, Robinia psadacacia, Populus tremula). Z důvodu nízké světelné intenzity je bylinné patro v keřovém porostu vyvinuto jen sporadicky sciofyty a druhy vlhčích lesů (Rubus spp., Aegopodium podagraria, Stellaria nemorum, Glyceria maxima, Chelidonium majus, Equisetum arvense, Geum urbanum, Galium aparine, Impatiens parviflora, Urtica dioica) a popínavými liánami (Parthenocissus inserta, Humulus lupus). V rozvolněném porostu a v bylinném lemovém společenstvu zaznamenáme další vlhkomilné druhy (Cirsium palustre, Chaerophyllum bulbosum, Anthriscus sylvestris, Symphytum officinale, Glechoma hederacea, Lysimachia nummularia, Deschampsia cespitosa) a vyšší pokryvnosti dosahují i Solidago gigantea, Sonchus arvensis, Dactylis glomerata, Tanacetum vulgare, Geum urbanum, Lolium perenne. Jarní aspekt je tvořený druhem Ficaria verna subsp. bulbifera pomístně doprovázená druhem Gaea lutea. Segment 17: nezpevněná travnatá cesta pomístně s vyjetými kolejemi reprezentována především druhy snášející disturbanci z asociace vytrvalé travinné vegetace sešlapávaných míst Lolietum perennis (Lolium perenne, Plantago major subsp. major, Taraxacum sect. Ruderalia, Poa annua subsp. annua, Polygonum aviculare agg.) a druhy jílkových pastvin Lolio perennis-Cynosuretum jako Dactylis glomerata, Leontodon autumnalis, Festuca pratensis, Plantago lanceolata, Poa pratensis aj.

24


Segment 18: travinobylinný porost zcela zapojený s výraznou převahou kulturních druhů trav (Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Lolium perenne, Phleum pratense, Holcus lanatus, Poa pratensis, Trisetum flavescens) a několika dalších C-strategů (Artemisia vulgaris, Geranium pratense, Heracleum sphondylium s. lat.), které tvoří nejvyšší patro. Ve fytocenóze zaznamenáme dále Sanguisorba officinalis, Lathyrus pratensis, Tragopogon orientalis, Deschampsia cespitosa a vzácným výskytem Pseudolysimachion maritimum (1). Segment 19: vysokobylinný porost pravidelně sečený. V porostu převažují trávy Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata, Holcus lanatus, Festuca rubra agg., Poa pratensis, P. palustris. Současně se zde uplatňují druhy s širokou vlhkostní amplitudou (Symphytum officinale, Potentilla reptans, Sanguisorba officinalis, Ranunculus acris subsp. acris, R. auricomus, R. repens, Colchicum autumnale, Lathyrus pratensis, Trifolium pratense s. lat., Leontodon autumnale, Taraxacum sect. Ruderalia, Lysimachia nummularia, Cerastium holosteoides subsp. triviale, Galium boreale subsp. boreale, Lychnis flos-cuculi, Cnidium dubium a Pseudolisimachion maritimum. Pomístně můžeme zaznamenat šířící se neofyty a domácí expanzní druhy (Phalaris arundinacea, Tanacetum vulgare, Cirsium arvense). Segment 20: vodní tok s vyvinutým dřevinným břehovým porostem, který je tvořený druhy Populus tremula, Salix fragilis, Sx. alba, Alnus glutinosa, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Sambucus nigra. Bylinné patro není vlivem vysokého zápoje dřevinného patra zcela zapojené. Z druhů zde zaznamenáme zejména vlhkomilné druhy Ajuga reptans, Glechoma hederacea, Lysimachia nemorum, Urtica dioica. Vodní hladinu pokrývají drobné vodní rostliny Lemna minor a Callitriche cophocarpa.

Živočišné druhy roháč obecný (Lucanus cervus) Ekologie a biologie: S dospělci se setkáme od konce května do konce srpna. Nejvíce aktivní jsou za soumraku a ve večerních hodinách, kdy často pomalu létají s charakteristickým bručením. Dospělci žijí pouze několik týdnů. Živí se mízou, která vytéká z poraněných částí stromů. Samci používají svá kusadla k soubojům o samičky. Po spáření klade samička vajíčka do starých trouchnivějících kmenů, nejčastěji dubů, ale i jiných listnáčů. Larvy mají přibližně 3 - 5 letý vývoj. Kuklí se do kokonů z trouchu a hlíny. Dospělci se líhnou na podzim, přezimují v kokonu.

25


Celkové rozšíření: V současnosti zahrnuje areál rozšíření roháče téměř celou Evropu, Malou Asii, Sýrii. Rozšíření v ČR: V ČR je výskyt roháče spjat se starými duby (Quercus), pokud je toto kritérium splněno, můžeme roháče nalézat i ve větším počtu. Na Moravě se s roháči setkáme například v Lednicko-Valtickém areálu, na Lanžhotsku a Břeclavsku, v Bílých Karpatech. V Čechách např.: Křivoklátsko, Český kras, Královehradecko, Pardubicko. Ohrožení: Velký úbytek původních přirozených starých doubrav a smíšených lesů vlivem změny lesního hospodářství. Odstraňování trouchnivějících kmenů a pařezů, kde se roháč vyvíjí.

Stav v lokalitě V lokalitě posuzovaného záměru nebyl zjištěn.

Důvodem je skutečnost vyplývající

z přehledu dotčených stanovišť. Na lokalitě, kde dojde k zásahu do porostů se nevyskytují duby ani pařezy dubů, které by byly vhodné pro rozvoj larev nebo existenci imág.

čolek velký (Triturus cristatus) Ekologie a biologie: Čolek velký je druhem nižších poloh. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 200800 m n.m. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu. Žije především v rybnících, jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, vzácněji i v zatopených příkopech, závlahových kanálech, požárních nádržích i vybetonovaných koupalištích. Populace čolků setrvávají v rozmnožovací fázi života (tzv. vodní fázi) přibližně 4-5 měsíců. Dospělí čolci pak vodu opouštějí a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem, v mechu, v úkrytech v zemi apod. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance. Samice klade vajíčka na vodní rostliny a různé předměty. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy, které se živí planktonem a přibližně po 3 i více měsících se proměňují v čolky. Velké druhy čolků jsou více vázány na vodu než malé, proto i nedospělé čolky nalezneme jak ve vodě, tak i na souši. Čolci zimují v zemních úkrytech: puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, ve sklepích a na dně vodních nádrží zahrabáni v bahně.

26


Celkové rozšíření: Čolek velký je rozšířen ve většině střední a severní Evropy, od Velké Británie až k Uralu. Chybí na Pyrenejském, Apeninském a Balkánském poloostrově, v jižní Francii a Irsku. Rozšíření v ČR: Kromě menších oblastí na jižní Moravě byl původně čolek velký na našem území rozšířen prakticky plošně od nížin do nadmořské výšky 800 m. V současnosti je počet jeho lokalit značně zredukován. Hojnější je dosud v Podkrušnohoří, Doupovských horách a jejich okolí, na Ostravsku, mezi Kladnem a Rakovníkem, místy v jižních Čechách, na střední Moravě a v okolí Chebu a Plzně. Ohrožení: Hlavní příčinou úbytku čolků velkých je především mizení vhodných biotopů v důsledku změn vodního režimu v krajině jako jsou: odvodňování luk a lesů, regulace potoků a zatrubňování drobných vodotečí, proměna luk v pole, meliorace, chemizace v zemědělství a podobné zásahy. V neposlední řadě přistupují faktory jako automobilismus, likvidace menších vodních ploch v krajině (zavážení komunálním odpadem, rekultivace apod.), nešetrné rybářské obhospodařování rybníků (vysoké rybí osádky) a zarybňování jezírek v lomech a pískovnách. Zhoršená kvalita vody je další příčinou snížení četnosti nebo úplného zániku populací tohoto druhu. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů. Péče o druh: Evidence a ochrana rozmnožovacích míst, vyhlašování územní ochrany lokalit s perspektivními populacemi, budování nádrží vhodné velikosti na místech, kde dnes větší vodní plochy chybí nebo jako náhrada za místa s chovem dravých ryb či kachen. Druh nebyl v blízkém okolí záměru zjištěn.

Stav v lokalitě V lokalitě záměru je pouze jediná trvalá vodní plocha – vodní tok, která prochází pod železnicí. Uvedenému toku byla věnována zvláštní pozornost při průzkumu, ale čolek velký nebyl v roce 2009 zjištěn. V úseku navazujícím na zatrubněnou část pod železnicí (stávající propustek) dojde k rozšíření kolejového svršku a v tomto úseku bude rozšířeno zatrubnění ( v projektové dokumentaci označované jako prosloužení propustku). Profil zatrubnění bude kruhový a světlost bude odpovídat současnému profilu. Důvodem je udržení prostupnosti profilu z hydrologických důvodů. V uvedeném vodním toku nebyl v blízkosti (cca 200m na obě strany od trati) čolek velký zjištěn. Proto nelze předpokládat na tento druh vliv

27


způsobený zatrubněním. Samotné zatrubnění nebude migrační překážkou pro tento druh v případě výskytu v budoucnosti. EVL Písčina u Byšiček AKTUALIZACE STANOVIŠTĚ 2330 - Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem(Agrostis).

Orientační mapa EVL Písčina u Byšiček

Terénním průzkumem bylo zjištěno, že se jedná o biotop v okolí nezpevněné cesty mezi železniční tratí a souvislým lesním komplexem. Území je součástí celku Středolabská tabule, podcelku Mělnická kotlina a okrsku Staroboleslavská kotlina. Podloží tvoří druhohorní sedimenty České tabule, které jsou překryty čtvrtohorními pleistocenními náplavy řeky Labe a mladšími písčito-hlinitými sedimenty. Půdním podkladem je místy vátý písek pleistocenního stáří, původem ze štěrkopískových náplavů řeky Labe s mělkou vrstvou regozemě.

STANOVIŠTĚ – PŘEHLED: Celková rozloha lokality:

%

28

ha: 0.5217


Z toho prioritních naturových biotopů

0

Z toho neprioritních naturových biotopů

24.36

Z toho ostatních přírodních biotopů

0.1271

0

Z toho X biotopů

36.51

Z toho nereklasifikovaných biotopů

0.1905

0

NATUROVÉ BIOTOPY: Rozloha (ha)

Stanoviště/Biotop 2330 Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis)

Podíl (%)

R/Z/G

Předmět ochrany

0.1271

24.36 B/B/C

Ano

T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens)

0.0318

6.09 B/B/C

Ano

T5.3 Kostřavové trávníky písčin

0.0953

18.26 B/B/C

Ano

BIOTOPY ŘADY X: Biotop X7

Rozloha (ha)

Ruderální bylinná vegetace mimo sídla

0.1905

Podíl (%) 36.51

HODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU BIOTOPU

Na plošině mezi dráhou železnice a lesním okrajem s nezpevněnou cestou jsou vyvinuta (druhově chudá) psamofytní společenstva. Jde o mozaiku (až mikromozaiku) několika biotopů – otevřené trávníky písčin svaz Corynephorion canescentis (T5.2), kostřavové trávníky písčin svaz Armerion elongatae (T5.3) a porosty ruderálních a synantropních bylin, jednoletých i vytrvalých s převahou synantropních druhů (X7). Druhová pestrost biotopu

29


odpovídá hraničnímu postavení jednotlivých svazů. Biotop T5.2 představuje střední sukcesní fázi vývoje na disturbovaných píscích, na který v zájmovém území navazuje biotop T5.3 v časové i prostorové dimenzi (směr sukcese je T5.1→T5.2→T5.3/T5.4), kdy polovytrvalé druhy, zejména Corynephorus canescens, jsou postupně nahrazovány vytrvalými taxony (rod Festuca a Armeria vulgaris subsp. vulgaris), které musí dosahovat sumární pokryvnosti nad 30%. V zájmovém území je z naturových biotopů plošně rozsáhlejší společenstvo psamofytní bylinné vegetace kostřavových trávníků (T5.3), které je druhově pestré, téměř zapojené až zapojené s pokryvností přes 80% rozvolněné až uzavřené. Fyziognomii porostu určují krátkostébelné suchomilné trávy Festuca brevipila, F. ovina, Agrostis capillaris, A. vinealis, vzácněji zaznamenáme Festuca rupicola, F. rubra s. lat. Spolu s nimi se zde vyskytují dvouděložné psamotyty (Armeria vulgaris subsp. vulgaris, Thymus serpyllum) druhy suchých trávníků (Artemisia campestris, Potentilla argentea, Silene otites, Verbascum phoniceum) a převažující suchomilné acidotolerantní druhy s širokou ekologickou valencí (Anthoxanthum odoratum,

Achillea

spp.

div.,

Hieracium

pilosella,

Plantago

lanceolata,

Potentilla

tabernaemontani, Rumex acetosella s. lat., Trifolium arvense). Běžné jsou mechy např. Ceratodon purpureus a lišejníky rodu Cladonia.

HODNOCENÍ BIOTOPU T5.3 hodnocení biotopů)

Z HLEDISKA TYPICKÝCH DRUHŮ

stav P – příznivý MP – méně příznivý N – nepříznivý

(viz příloha 2 – Metodika

podmínka alespoň 5 specifických druhů alespoň 1 specifický druh bazální druhy

VÝSLEDKY AKTUÁLNÍHO ŠETŘENÍ STAVU BIOTOPU Bazální druhy – Agrostis vinealis (+), Armeria vulgaris subsp. vulgaris (1), Corynephorus canescens (+), Dianthus deltoides (r-+), Festuca brevipila (+), F. ovina (1), Herniaria glabra (+), Hypochaeris radicata (+), Sedum sexangulare (r-+). Specifické druhy – Artemisia campestris (+), Carex praecox (+), Eryngium campestre (+), Festuca rupicola (r-+), Koeleria macrantha (+-1), Silene otites (+), Thymus serpyllum (+)

PŘEHLED HODNOCENÝCH PARAMETRŮ STAVU BIOTOPU Z HLEDISKA OCHRANY

Ve fragmentech při okraji cesty, lesa a železniční trati se vyskytují nízké rozvolněné porosty s pokryvností 40–70%, ve kterých jako dominanta převládá Corynephorus canescens. Hojně jsou zastoupeny i Thymus serphyllum, Rumex acetosella s. lat., Euphorbia

30


cyparissias, Hypericum perforatum.

Z

dalších

početněji

zastoupených

druhů

zde

zaznamenáme Echium vulgare, Trifolium campestre, Berteroa incana, Bromus tectorum a Lepidium densiflorum. Hojně jsou přítomny keříčkové lišejníky rodu Cladonia a akrokarpní mechy Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum.






VÝSLEDKY AKTUÁLNÍHO ŠETŘENÍ STAVU BIOTOPU Bazální druhy – Corynephorus canescens (1-2), Festuca brevipila (+), F. ovina (+), Jasione montana (+), Thymus serphyllum (+-1). Specifické druhy – Agrostis vinealis (+), Artemisia campestris (+), Festuca rupicola (+-1), Verbascum phoeniceum (1). PŘEHLED HODNOCENÝCH PARAMETRŮ STAVU BIOTOPU Z HLEDISKA OCHRANY

31


Biotop T5.3 Kostřavové trávníky písčin Stanoviště 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Reprezentativnost

V P

F

W

Degradace

0

1

2

3

Regionální hodnocení Stav podle typických druhů Stav z hlediska struktury a funkce

1

2

3

4

P MP

N

Přirozená sukcese, ruderalizace, spontánní nálet Pinus sylvestris, Betula pendula V regionu je charakterizován i na jiných lokalitách Zjištěno 7 specifických druhů

P MP N

Ve fragmentech při okraji cesty, lesa a železniční trati se vyskytují nízké rozvolněné porosty s pokryvností 40–70%, ve kterých jako dominanta převládá Corynephorus canescens. Hojně jsou zastoupeny i Thymus serphyllum, Rumex acetosella s. lat., Euphorbia cyparissias, Hypericum perforatum. Z dalších početněji zastoupených druhů zde zaznamenáme Echium vulgare, Trifolium campestre, Berteroa incana, Bromus tectorum a Lepidium densiflorum. Hojně jsou přítomny keříčkové lišejníky rodu Cladonia a akrokarpní mechy Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum.






VÝSLEDKY AKTUÁLNÍHO ŠETŘENÍ STAVU BIOTOPU Bazální druhy – Corynephorus canescens (1-2), Festuca brevipila (+), F. ovina (+), Jasione montana (+), Thymus serphyllum (+-1). Specifické druhy – Agrostis vinealis (+), Artemisia campestris (+), Festuca rupicola (+-1), Verbascum phoeniceum (1). PŘEHLED HODNOCENÝCH PARAMETRŮ STAVU BIOTOPU Z HLEDISKA OCHRANY

Biotop T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) Stanoviště 2330 – Otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis) Reprezentativnost V P F W Degradace 0 1 2 3 Přirozená sukcese, ruderalizace Regionální hodnocení 1 2 3 4 V regionu je charakterizován i na jiných lokalitách

32


Stav podle typických druhů Stav z hlediska struktury a funkce

P MP N

Zjištěny 4 specifické druhy (limit pro příznivý stavvýskyt alespoň 5 specifických druhů)

P MP N

33


Zejména ve středu biotopu v zapojenějších částech dochází k šíření náletových dřevin Pinus sylvestris, Betula pendula, Quercus robur. Bylinné patro pod dřevinným porostem je limitováno intenzitou světla se zastoupením konkurenčně silnějších druhů, jako je Calamagrostis

epigejos,

Arrhenatherum

elatius

subsp.

elatius,

Berteroa

incana,

Chenopodium album s. str. nebo Elytrigia repens. Z výše uvedeného přehledu jednotlivých staveb záměru, ekologických nároků hlavních předmětů ochrany a jejich aktuální stav v lokalitě a blízkosti záměru vyplývá, že negativní vliv na předměty ochrany lze očekávat od možného záboru stanovišť které jsou předmětem ochrany a možné osvětlení stavby (a to jak stavby v průběhu realizace, tak v průběhu provozu záměru). Dále pak ohrožení vyvolané následnými investicemi souvisejícími s modernizací tratě (mostu). Podle předložené dokumentace nedojde k zásahu do lokality Písčina u Bišiček. Zde je nutné dodržet jasný postup bez vstupu do tohoto poměrně malého a tím značně zranitelného území. Za nezbytné je dodržení skutečnosti, že nebude zpevňována cesta souběžná s železniční tratí a dále, že zásahy prováděné na železnici budou v rozsahu stávajících struktur železniční tratě. Nelze předpokládat ani připustit jiný průběh prací. Na současném stavu lokality jsou patrné relativně nedávné zásahy, které přispívaly k disturbanci některých částí lokality. Bohužel se do území s těmito jevy dostává eutrofizovaný výzisk z kolejového svršku, čímž dochází k vážnému ohrožení lokality jak z pohledu koloběhu látek, tak z pohledu možné agrese zavlečenými rostlinnými druhy. Ostatní prvky záměru nebudou mít vliv na předměty ochrany v EVL

Shrnutí: Negativní ovlivnění živočišných druhů chráněných v EVL Káraný – Hrbáčkovy tůně může nastat v případě roháče obecného (osvětlením stavby a jejích části v období realizace a provozu). Ovlivnění přírodních stanovišť se může dotknout v úseku rozšíření trati v úseku cca 200 m od mostu z důvodu realizace stavby mostu a nájezdní rampa, která je nutná z důvodu navážení materiálu na rozšíření kolejiště. V tomto úseku nejsou mapovány stanoviště, které jsou předmětem ochrany identifikované EVL. V kontaktu se stavbou je pouze jedno stanoviště a to 3150 -

Přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu

Magnopotamion nebo Hydrocharition. Vzhledem ke skutečnosti, že v místě výskytu stanoviště je most již veden cca 6 m nad úrovní terénu, nemá kontakt negativní význam.

34


5.2 - Zhodnocení pravděpodobných vlivů zvažovaných variant včetně „nulové alternativy“ Předložený záměr je posuzován v jediné variantě. Tato varianta je dána skutečností, že se jedná o rekonstrukci stávající železniční tratě (mostu) a nepředpokládá se změna vedení trasy nebo jiná změna.

5.3 - Možnost vzniku kumulativních efektů Cyklistická stezka spojená s konstrukcí mostu. Města Čelákovice a Lysá nad Labem předpokládají že po rekonstrukci mostu bude na jeho konstrukci doplněna cyklistická stezka . Další pokračování stezky po břehu řeky Labe je již v současné době realizováno. Samotná cyklistická stezka bude hodnocena samostatným hodnocením. Další záměry nejsou autorovi hodnocení známy. 5.4 - Celkové vyhodnocení všech vlivů záměru na předměty ochrany lokalit Natura 2000 Vyhodnocení vlivů na celistvost lokality •

Samotná stavba záměru nebude mít vliv na celistvost EVL. Skutečnost, že prochází železniční trať EVL Káraný – Hrbáčkovy tůně neměla dosud negativní vliv na vývoj této EVL. Rozšířením v části u mostu o dvě koleje v délce cca 200 m nijak neohrozí vývoj této EVL. Vodní tok procházející pod železniční tratí bude v místech rozšíření zatrubněn v profilu, který odpovídá stávajícímu profilu a nebudou vloženy žádné příčné překážky vodního toku, čímž neutrpí kontinuita tohoto toku..

•

Nedochází k redukci plochy výskytu typů stanovišť. Nevede ke fragmentaci lokality. T

•

Nevede ke ztrátě klíčových charakteristik lokality, na nichž závisí stav předmětu ochrany

•

Nenarušuje naplňování cílů ochrany lokality

Je třeba připomenout, že autor hodnocení vychází ze skutečnosti, že nedojde k odchylkám ve způsobu a rozsahu provádění prací souvisejících se stavbou a provozem záměru. Přímé negativní vlivy Jako přímé negativní.vlivy záměru lze uvést následující . Pro druh roháč obecný je to změna osvětlení případné osvětlení železniční tratě. Podle hodnoceného projektu nové osvětlení bude budováno pouze v železničních stanicích. Vhledem ke vzdálenosti železničních stanic od EVL nelze očekávat negativní vliv této části záměru na předmět ochrany, kterým je roháč obecný.

35


Nepříméh vlivy, ani přímé pozitivní vlivy nebyly realizací záměru identifikovány.

Potenciální rizika kumulace vlivů byla brána v úvahu podle principu předběžné opatrnosti. Ke kumulaci vlivů dochází vlivem možné výstavby cyklistické stezky. Cyklistická stezka bude přes vodní tok Labe převedena po konstrukci nového mostu. Po obou březích Labe jsou upravené cesty, které bude zřejmě možné využít jako cyklostezka. Přesto z hlediska předběžné opatrnosti je vhodné hodnotit stezku samostatným hodnocením ve vztahu k soustavě Natura 2000. Opatření kompenzačního charakteru Nejsou uvažovány.

Na základě zvážení všech potenciálních faktorů a vlivů záměru lze oprávněně usuzovat, že možné vlivy spojené s realizací a provozem záměru „Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany“, nebudou mít negativní vliv na biotop roháče obecného ani na jeho populaci v části EVL Káraný – Hrbáčkovy tůně. Nebudou mít také negativní vliv na EVL Písčina u Bišiček.

Pro hodnocenou variantu je vliv záměru „Optimalizace trati Lysá nad Labem – Praha Vysočany „ na předmět ochrany roháč obecný hodnocen jako:

-

bez vlivu v EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně

-

bez vlivu v EVL Písčina u Byšiček na stanoviště - Otevřené trávníky kontinentálních dun s

paličkovcem (Corynephorus) a psinečkem (Agrostis).

36


7. LITERATURA A PODKLADY

BOHÁČ P. & KOLÁŘ J. (eds)(1996): Vyšší geomorfologické jednotky ČR. – ČÚZaK, Praha. CULEK M. (ed.)(1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha. CZUDEK T. (ed.) et al. (1972): Geomorfologické členění ČSR. – Studia Geographica 23, ČSAV-GÚ, Brno. DEMEK J. (ed.) et al. (1983): Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. – Academia, Praha.

GUTH J. (2002). Metodiky mapování biotopů soustavy Natura 2000 a Smaragd, 3. Přepracované vydání, Praha, 38 pp.HOLLAN J. (2000): Uliční osvětlení, ze kterého mají všichni radost. Světlo. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. HORA J., MARHOUL P. & URBAN T. (2002): Natura 2000 v České republice. Návrh ptačích oblastí. – ČSO, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M. (eds) et al. (2001): Katalog biotopů ČR. – AOPK ČR, Praha. CHYTRÝ J. [ed.] (2007): Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 s. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J., ŠTĚPÁNEK J. & ZÁZVORKA J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. MACDONALD D., BARRETT P. (1993 first ed.): Collins Field Guide Mammals of Britain &Europe. (5th edition). HarperCollins. London. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (2001): Mapa přirozené potenciální přirozené vegetace ČR. Textová část + mapa 1 : 500 000. – Academia, Praha. PETERSON R. T., MOUNTFORT G., HOLLOM P.A.D., (1954 first ed.): Collins Field Guide Burda of Britain &Europe. (5th edition). HarperCollins. London. PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (Stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. ROTH P. (ed) (2003): Legislativa Evropských společenství v oblasti územní a druhové ochrany přírody (směrnice 79/409/EHS, směrnice 92/43/EHS, rozhodnutí 97/266/ES). Ministerstvo životního prostředí , Praha. SKALICKÝ V., SLAVÍK B. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Hejný S. & Slavík B. [eds], Květena České socialistické republiky 1. – Academia, Praha. TRAVIS L., RICH C.(2004): Ekologické světelné znečištění. Front Ecol Environ. The Ecological

Society of America.. HOLLAN J. (2000): Uliční osvětlení, ze kterého mají všichni radost. Světlo. Hvězdárna

a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně.

38


8. POUŽITÉ ZKRATKY

AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL – Evropsky významná lokalita NP – národní park PO – Ptačí oblast OP – ochranné pásmo SAC (Special Area of Conservation) – oblast zvláštní ochrany podle směrnice 92/43/EHS

39


9. PŘÍLOHY

Příloha I. Vyjádření orgánu ochrany přírody.

Příloha I. Vyjádření orgánu ochrany přírody k hodnocenému záměru.. 40


41

Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha Vysočany 2.stavba

Recommend Documents