Ochrana a využití vod

Část C

Ochrana a využití vod podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách

© ENVI GROUP s.r.o. - Ing. Zdeněk Fildán

Předmluva V tomto průvodci Vás seznámíme jednoduchou a srozumitelnou formou s hlavními povinnostmi podnikové ekologie a jejich základním řešením. Cílem této knihy je přinést Vám, široké podnikatelské veřejnosti, dostatečný přehled a základní řešení. Po přečtení této knihy by jste měli vědět, které povinnosti se Vás týkají, jak je plnit a jak se vyhnout případným nepříjemnostem ze strany správních a kontrolních orgánů. Publikaci rozšiřují internetové e-Doplňky, které nalezete na internetových stránkách vydavatele - www.envigroup.cz. Jsou zde uvedeny rozsáhlejší přílohy, příklady dokumentace a další informace. Přístup je bezplatný, ale je možný pouze po zaregistrování. Podrobnější rozbor problematiky podnikové ekologie je řešen v našich dalších publikacích, které naleznete na stránkách www.envigroup.cz. Tyto publikace jsou vhodným doplňkem základního průvodce, kterého právě držíte.

Ing. Zdeněk Fildán autor

Struktura publikace: 1. Úvod Mimo úvodního slova jsou v kapitole uvedeny základní i prováděcí předpisy k dané problematice. 2. Základní pojmy Vybrané nejdůležitější pojmy a jejich vysvětlení. Význam některých pojmů je pro pochopení souvislostí zásadní, věnujte tedy prosím pojmům trochu pozornosti. 3. Obecné povinnosti Tato kapitola řeší obecné povinnosti stanovené bez bližšího určení dotčených subjektů nebo obecně platné informace. 4. Přehled povinností Tabulkový přehled všech popisovaných povinností. Obsahuje odkaz na článek s komentářem a dále odkazy na právní úpravu. Přehled slouží pro rychlou orientaci v jednotlivých povinnostech. 5. Právní požadavky a jejich úprava Základní část publikace – rozbor jednotlivých povinností s uvedením odkazů na právní úpravu, odkazů na podrobnější informace v doplňujících produktech (Příručka pro oblast životního prostředí a EKOaudit - bližší informace jsou uvedeny na www.envigroup.cz). 6. Dotazník pro výběr povinností Dotazník umožňuje rychlý výběr povinností, které se na Vaši firmu vztahují podle rozsahu činnosti. V případě kladné odpovědi na otázku v dotazníku, je příslušná povinnost uvedena v článku kapitoly 5.

Poznámka: všechny podtržené texty jsou aktivními odkazy, které můžete přímo využívat a studovat tak například přesné znění právní úpravy.


Povinnosti firem v podnikové ekologii

Obsah Obsah....................................................................................................................... 3 1. Úvod..................................................................................................................... 1 2. Základní pojmy .................................................................................................. 5 3. Obecné povinnosti .............................................................................................. 7 4. Přehled povinností.............................................................................................. 9 5. Právní požadavky a jejich úprava .................................................................. 13 5.1

Užívání povrchových vod k plavbě .......................................................................................13

5.2

Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami..........................................14

5.3

Povolení k některým činnostem.............................................................................................16

5.4

Stavební povolení k vodním dílům........................................................................................17

5.5

Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace ...............................................................................................................................19

5.6

Souhlas vodoprávního úřadu..................................................................................................21

5.7

Vyjádření vodoprávního úřadu k záměru ..............................................................................22

5.8

Měření množství vody ...........................................................................................................22

5.9

Měření množství vzduté nebo akumulované vody ................................................................23

5.10

Vodní bilance .........................................................................................................................24

5.11

Ochrana vodních poměrů .......................................................................................................24

5.12

Chráněné oblasti přirozené akumulace vod...........................................................................25

5.13

Výskyt podzemních vod v neobvyklém množství.................................................................26

5.14

Zranitelné oblasti....................................................................................................................26

5.15

Odpadní vody .........................................................................................................................28

5.16

Základní nakládání se závadnými látkami.............................................................................30

5.17

Havarijní plán.........................................................................................................................31

5.18

Zacházení se zvlášť nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami .........................................33

5.19

Mytí vozidel a jiných mechanizmů........................................................................................35

5.20

Havárie ...................................................................................................................................36

5.21

Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků .........................37

5.22

Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků.......................................38

5.23

Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi...39

5.24

Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků ..............................................................39

5.25

Povinnosti vlastníků vodních děl...........................................................................................40

5.26

Záplavová území ....................................................................................................................42

5.27

Platba za odebrané podzemní vody .......................................................................................43

5.28

Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových ...............................................45

5.29

Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních.................................................48

5.30

Platba za odebrané povrchové vody ......................................................................................48

6. Dotazník pro výběr povinností ........................................................................ 51



Přílohy: C1: Zranitelné oblasti .......................................................................................... 53 C2: Nebezpečné a zvlášť nebezpečné závadné látky ......................................... 54 C3: Identifikační údaje zvlášť nebezpečných závadných látek........................ 55 C4: Sazby poplatků .............................................................................................. 56

e-Doplňky (na www.envigroup.cz): Příloha eC1

Osnova havarijního plánu podle vyhlášky č. 450/2005 Sb.

Dokument

Směrná čísla roční potřeby vody (tabulková spotřeba vody)



1. Úvod Problematiku ochrany a využití vod upravuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen "vodní zákon" nebo "zákon o vodách"). Účelem vodního zákona je chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zajistit bezpečnost vodních děl v souladu s právem Evropských společenství. Zákon dále upravuje právní vztahy k povrchovým a podzemním vodám, vztahy fyzických a právnických osob k využívání povrchových a podzemních vod, jakož i vztahy k pozemkům a stavbám, s nimiž výskyt těchto vod přímo souvisí. Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Práva k těmto vodám upravuje tento zákon.

Právní předpisy: 254/2001 Sb.

Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)

Prováděcí předpisy k vodnímu zákonu: 40/1978 Sb.

Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy

10/1979 Sb.

Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky

85/1981 Sb.

Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy

137/1999 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

431/2001 Sb.

Vyhláška o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci

432/2001 Sb.

Vyhláška o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu

C-1



470/2001 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

471/2001 Sb.

Vyhláška o technicko-bezpečnostním dohledu nad vodními díly

20/2002 Sb.

Vyhláška o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody

195/2002 Sb.

Vyhláška o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl

225/2002 Sb.

Vyhláška o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně

236/2002 Sb.

Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

241/2002 Sb.

Vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě

293/2002 Sb.

Vyhláška o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

7/2003 Sb.

Vyhláška o vodoprávní evidenci

61/2003 Sb.

Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

71/2003 Sb.

Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod

103/2003 Sb.

Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech

159/2003 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob

125/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody

391/2004 Sb.

Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy

450/2005 Sb.

Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

23/2007 Sb.

Vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky

C-2


262/2007 Sb.

Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky

203/2009 Sb.

Nařízení vlády o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní

393/2010 Sb.

Vyhláška o oblastech povodí

416/2010 Sb.

Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

24/2011 Sb.

Vyhláška o plánování v oblasti vod

Úprava ohlašovacích povinností podle vodního zákona od roku 2009: Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1 (bod 5.8), § 22 odst. 2 (bod 5.10), § 38 odst. 3 (bod 5.15), § 88 odst. 5 a 10 (bod 5.27), § 93 odst. 1 a § 94 odst. 1 (bod 5.28) vodního zákona se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle § 14 zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení je podle provozované činnosti subjektu stanoveno v § 14 takto: 1.

Povinné subjekty plnící vymezené ohlašovací povinnosti, které jsou zároveň provozovateli povinnými plnit ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a podle zákona č. 25/2008 Sb. o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2009 (kdo spadá pod povinnost IRZ se také dozvíte v části E v bodě 5.2).

2.

Povinné subjekty plnící vymezené ohlašovací povinnosti, které jsou zároveň provozovateli činností podle přílohy I nařízení EP a Rady (ES) č. 166/2006 (viz příloha č. E2 v části E) a nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2010. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 a 2009 se postupuje podle dosavadních právních předpisů. C-3


3.

Povinné subjekty plnící vymezené ohlašovací povinnosti, které nejsou zapojeny do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle bodu 1 nebo 2, ohlašují povinné údaje prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí poprvé za rok 2011. Při ohlašování povinných údajů za rok 2008 až 2010 se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

Problematika vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (není dále řešeno): 274/2001 Sb.

Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

428/2001 Sb.

Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

C-4



2. Základní pojmy Povrchové vody:

jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních. Za povrchové vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.

Podzemní vody:

jsou vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající podzemními drenážními systémy a vody ve studních. Za podzemní vody se nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.

Vodní zdroj:

povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami: je jejich vzdouvání pomocí vodních děl, využívání jejich energetického potenciálu, jejich využívání k plavbě nebo k plavení dřeva, k chovu ryb nebo vodní drůbeže, jejich odběr, vypouštění odpadních vod do nich a další způsoby, jimiž lze využívat jejich vlastnosti nebo ovlivňovat jejich množství, průtok, výskyt nebo jakost. Obecné nakládání s povrchovými vodami: každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod. Odpadní vody:

jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, vody užité na C-5



plavidlech a chladící vody vodních turbin, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle vodního zákona. Závadné látky:

jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné látky") je uveden v příloze C2. Tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen "zvlášť nebezpečné látky").

Havárie:

je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod.

Stav povrchových vod:

obecné vyjádření stavu útvaru povrchové vody určené ekologickým nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.

Stav podzemních vod:

obecné vyjádření stavu útvaru podzemní vody určené kvantitativním nebo chemickým stavem, podle toho, který je horší.

Ekologický stav:

vyjádření kvality struktury a funkce vodních ekosystémů vázaných na povrchové vody.

Dobrý stav povrchových vod: takový stav útvaru povrchové vody, kdy je jeho ekologický i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrý stav podzemních vod: takový stav útvaru podzemních vod, kdy je jeho kvantitativní i chemický stav přinejmenším dobrý. Dobrý chemický stav povrchových vod: chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a zákona), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Dobrý chemický stav podzemních vod: chemický stav potřebný pro dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí (§ 23a zákona), při kterém koncentrace znečišťujících látek nepřekračují normy environmentální kvality. Norma environmentální kvality: koncentrace znečišťující látky nebo skupiny látek ve vodě, sedimentech nebo živých organismech, která nesmí být překročena z důvodů ochrany lidského zdraví a ŽP. Kvantitativní stav podzemních vod: vyjádření míry ovlivnění útvaru podzemních vod přímými a nepřímými odběry.

C-6



3. Obecné povinnosti § 5 odst. 1 vodního zákona: Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek tohoto zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu). § 5 odst. 2 vodního zákona: Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle § 5 odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie. § 5 odst. 3 vodního zákona: Při provádění staveb (podle stavebního zákona) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s vodním zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Stavební úřad nesmí bez splnění těchto podmínek vydat stavební povolení nebo rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o povolení změn stavby před jejím dokončením, popřípadě kolaudační souhlas ani rozhodnutí o změně užívání stavby. § 6 odst. 1-4 vodního zákona – obecné nakládání s povrchovými vodami: Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod. Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, C-7



narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných. Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem, zejména dochází-li při něm k porušování povinností podle předchozího odstavce nebo z důvodu bezpečnosti osob.

C-8



4. Přehled povinností V této kapitole jsou uvedeny povinnosti, které stanovuje zákon č. 254/2001 Sb., o vodách ("ZoV"). Jednotlivé povinnosti jsou podrobněji rozvedeny v páté kapitole. bod

povinnost

předpisy

5.1

Provozovatelé plavidel, přístavů a speciálních lodí jsou povinni plnit povinnosti stanovené v § 7 vodního zákona.

§ 7 ZoV

5.2

K nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (nejde-li o obecné nakládání) je nutné povolení.

§ 8-9, § 11-13 ZoV,

5.3

K provádění vybraných činností, které mohou ovlivnit vodní poměry, je nutné povolení.

5.4

K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení.

5.5

K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek, do kanalizace je třeba povolení.

5.6

5.7

5.8

5.9

5.10

Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry. Každý má právo na vyjádření k záměru, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod. Při nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, je oprávněný povinen měřit množství vody, a předávat výsledky tohoto měření správci povodí. Oprávněný, který má povolení ke vzdouván nebo k akumulaci povrchových vod v množství přes 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí. Odběratelé povrchových/podzemních vod, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových/podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1mil. m3, povinni jednou ročně ohlašovat správcům povodí vybrané údaje.

5.11

Vlastníci pozemků jsou povinni zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů.

5.12

V chráněných oblastech přirozené akumulace vod jsou zakázány vybrané činnosti.

C-9


vyhl. č. 432/2001 Sb. § 14 ZoV,

vyhl. č. 432/2001 Sb., 416/2010 Sb. § 15 ZoV,

vyhl. č. 432/2001 Sb. § 16 ZoV,

vyhl. č. 432/2001 Sb., NV č. 61/2003 Sb. § 17 ZoV,

vyhl. č. 432/2001 Sb. § 18 ZoV, vyhl. č. 432/2001 Sb. § 10 odst. 1, 3-4 ZoV, vyhl. č. 20/2002 Sb. § 10 odst. 2-4 ZoV,

vyhl. č. 20/2002 Sb.

§ 22 ZoV,

vyhl. č. 431/2001 Sb.

§ 27 ZoV § 28 ZoV,NVč.40/78 Sb, 10/79 Sb., 85/81 Sb.


bod 5.13

5.14

5.15

5.16

5.17

5.18

povinnost

předpisy

Výskyt podzemních vod v neobvyklém množství, je povinen vlastník pozemku ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu.

§ 29 ZoV

Ve zranitelných oblastech provádět činnosti (používání a skladování hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření) podle stanovených pravidel (akční program). Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat příslušnému vodoprávnímu úřadu a správci povodí.

§ 33 ZoV, NV č. 103/2003 Sb.

Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost vypracovat havarijní plán, zaznamenávat a archivovat provedená opatření. Kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových/podzemních vod. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést o nich záznamy.

§ 38 ZoV,

NV č. 61/2003 Sb., vyhl. 416/2010 Sb. § 39 odst. 1 ZoV, § 3 odst. 1 vyhl. č. 450/2005 Sb. § 39 odst. 2 ZoV, vyhl. č. 450/2005 Sb.

§ 39 odst. 3-6 ZoV, § 3 odst. 2-4 vyhl. č. 450/2005 Sb.

5.19

Mytí vozidel a mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti vod, je zakázáno.

§ 39 odst. 9 ZoV

5.20

Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně ohlásit.

§ 40-42 ZoV, § 7-12 vyhl. č. 450/05Sb.

5.21

Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni plnit stanovené povinnosti.

§ 50 ZoV

5.22

Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni plnit stanovené povinnosti.

§ 51 ZoV

5.23

Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni plnit stanovené povinnosti.

§ 52 ZoV

5.24

Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků, je povinen plnit stanovené povinnosti.

§ 56 odst. 4 ZoV, vyhl. č. 225/2002 Sb.

5.25

Vlastník vodního díla je povinen plnit stanovené povinnosti.

§ 55-62, § 84 ZoV,

vyhl. č. 471/2001 Sb., 195/2002 Sb.

5.26

V záplavových územích je nutné dodržovat stanovaná omezení a zákazy.

C-10


§ 66-69, § 71, § 85 ZoV vyhl.č. 203/2009 Sb.


bod

povinnost

předpisy

5.29

Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna platit poplatek za vypouštěné odpadní vody. Za vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný povinen platit poplatek.

§ 100 ZoV

5.30

Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku nad stanovený limit, je povinen platit úhradu ze tento odběr.

§ 101 ZoV

5.27

5.28

C-11


§ 88 ZoV, vyhl. č. 125/2004 Sb. § 89-98 ZoV, vyhl. č. 293/2002 Sb.


C-12



5. Právní požadavky a jejich úprava 5.1 Užívání povrchových vod k plavbě Provozovatelé plavidel, přístavů a speciálních lodí jsou povinni plnit povinnosti stanovené v § 7 vodního zákona. Předpisy: § 7 vodního zákona Příručka: C 3.2.1

Komentář: K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. Provozovatelé přístavů a speciálních lodí určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (obslužné lodě) jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužných lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod. Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty, je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví vyhláška č. 241/2002 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě. Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl.

C-13



Rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanovuje vyhláška č. 241/2002 Sb.

5.2 Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami K nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (nejde-li o obecné nakládání) je nutné povolení. Předpisy: § 8-9, § 11-13 vodního zákona, vyhlášky č. 432/2001 Sb., 416/2010 Sb. Příručka: C 3.3.1.1

Komentář: Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami je nutné (podle § 8 vodního zákona): a)

jde-li o povrchové vody (nejde-li o nakládání bez zvláštního technického zařízení – viz kapitola 3 Obecné nakládání s povrchovými vodami): -

k jejich odběru,

-

k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci,

-

k využívání jejich energetického potenciálu,

-

k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání,

-

k jinému nakládání s nimi,

b)

jde-li o podzemní vody -

k jejich odběru,

-

k jejich akumulaci,

-

k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny,

-

k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou,

-

k jinému nakládání s nimi,

c)

k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních,

d)

k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

e)

k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod C-14



povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona č. 61/1988 Sb. o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, f)

k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona (například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství).

Vyhláška č. 432/2001 Sb. stanovuje vzory a podklady jednotlivých žádostí o povolení k nakládání s vodami. Formuláře žádostí včetně výčtu povinných doprovodných dokladů k žádosti: -

o povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) nebo b) vodního zákona,

-

o povolení k odběru podzemních vod podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností),

-

o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona,

-

o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c) vodního zákona pro potřeby jednotlivých občanů (domácností),

-

o povolení k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a o stavební povolení ke studni nebo jinému vodnímu dílu potřebnému k takovému odběru,

-

o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních pro potřeby jednotlivých občanů (domácností) a o stavební povolení k domovní čistírně odpadních vod potřebné k takovému vypouštění,

jsou ke stažení na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů. Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích), pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak. Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo C-15



nebezpečnými látkami na dobu delší než 4 roky. Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Práva a povinnosti vyplývající z povolení k nakládání s vodami, které bylo vydáno pro účel spojený s vlastnictvím k pozemkům a nebo stavbám, přecházejí na jejich nabyvatele, pokud tyto pozemky a nebo stavby budou i nadále sloužit účelu uvedenému v povolení. To platí i pro jejich uživatele po dobu užívání těchto pozemků nebo staveb v rozsahu, který odpovídá rozsahu práv uživatele k nim, vyplývajícího ze vzájemného vztahu mezi vlastníkem a tímto uživatelem. Nabyvatelé těchto pozemků a nebo staveb, případně jejich uživatelé, jsou povinni oznámit vodoprávnímu úřadu, že došlo k převodu nebo přechodu pozemku nebo stavby, s nimiž je povolení k nakládání s vodami spojeno, a to do 2 měsíců ode dne jejich převodu nebo přechodu, případně vzniku práv k jejich užívání.

5.3 Povolení k některým činnostem K provádění vybraných činností, které mohou ovlivnit vodní poměry, je nutné povolení. Předpisy: § 14 vodního zákona, vyhláška č. 432/2001 Sb. Příručka: C 3.3.1.2

Komentář: Povolení je nutné: a)

k vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry,

b)

k těžbě písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. (dále jen "říční materiál") z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku,

c)

ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů,

d)

k zasypávání odstavených ramen vodních toků,

e)

k vrácení vodního toku do původního koryta (opustí-li vodní tok přirozené koryto vlivem povodně či jiných přírodních sil)

f)

k ukládání těžebního odpadu do povrchových vod (zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem).

C-16



Povolení k činnostem uvedeným pod písmenem a) nebo b) se nevyžaduje, vykonává-li je správce vodního toku v souvislosti s jeho správou nebo vlastník vodního díla v souvislosti s údržbou vodní nádrže. Povolení není dále nutné pro činnost uvedenou pod písmene a), vykonává-li je vlastník lesa z důvodů obnovy porostů a při činnostech uložených zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií. V těchto případech činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů. Vzor žádosti o povolení k těmto činnostem je včetně výčtu povinných doprovodných dokladů k dispozici na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů.

5.4 Stavební povolení k vodním dílům K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Předpisy: § 15, § 15a, § 55 vodního zákona, vyhláška č. 432/2001 Sb. Příručka: C 3.3.1.3

Komentář: Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména -

přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,

-

stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,

-

stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,

-

stavby na ochranu před povodněmi,

-

stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,

-

stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,

-

stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu, C-17



-

stavby odkališť,

-

stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,

-

studny,

-

stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon (§ 35 zákona č. 289/1995 Sb.) nestanoví jinak,

-

jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8 vodního zákona.

Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků. Za vodní díla se podle vodního zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod. V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad. K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8 zákona, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5 zákona). V případě podle § 126 odst. 5 zákona se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci. Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa. C-18



Vodoprávní úřad má v těchto případech působnost speciálního stavebního úřadu podle stavebního zákona. Formuláře žádostí včetně výčtu povinných doprovodných dokladů: -

na vydání stavebního povolení k vodním dílům podle § 15 vodního zákona,

-

na vydání na stavebního povolení podle § 15 vodního zákona k domovní čistírně odpadních vod, studni nebo jinému vodnímu dílu potřebnému k odběru podzemních vod pro potřeby jednotlivých občanů (domácností),

-

na vydání povolení k užívání vodních děl podle § 15 vodního zákona (kolaudační rozhodnutí),

-

o vydání kolaudačního souhlasu k užívání vodního díla,

-

oznámení o užívání stavby vodního díla,

-

ohlášení stavebních úprav, udržovacích prací a obnovy vodního díla,

jsou ke stažení na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů. K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu (§ 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb. Obsah ohlášení je stanoven v § 15a odst. 2 vodního zákona. Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že proti obnovení nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.

5.5 Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. C-19



Předpisy: § 16 vodního zákona, vyhláška č. 432/2001 Sb., nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Příručka: C 3.3.1.4

Komentář: K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu. Zvlášť nebezpečné látky (příloha C2) jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné (jednotlivé látky jsou uvedeny v NV č. 61/2003 Sb.): -

organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,

-

organofosforové sloučeniny,

-

organocínové sloučeniny,

-

látky vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostředí nebo jeho vlivem,

-

rtuť a její sloučeniny,

-

kadmium a jeho sloučeniny,

-

persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,

-

persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu výpusti z tohoto zařízení. Vzor žádosti na povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace podle § 16 odst. 1 vodního zákona je včetně výčtu povinných doprovodných dokladů uveden na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů. C-20



5.6 Souhlas vodoprávního úřadu Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení, které však mohou ovlivnit vodní poměry. Předpisy: § 17 vodního zákona, vyhláška č. 432/2001 Sb. Příručka: C 3.3.2

Komentář: Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle vodního zákona (bod 5.2), které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to a)

ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,

b)

ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,

c)

ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích,

d)

ke stavbám ve vzdálenosti do 15m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,

e)

ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,

f)

k úložným místům pro nakládání s těžebním odpadem nebo k rozhodnutí o povinnosti shromažďovat a upravovat znečištěnou vodu a průsaky podle jiného právního předpisu (zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem),

g)

k vrtům pro využívání energetického potenciálu podzemních vod, z nichž se neodebírá nebo nečerpá podzemní voda; vodoprávní úřad může v řízení o udělení tohoto souhlasu žadateli uložit, aby mu předložil vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích).

Vzor žádosti na udělení souhlasu podle § 17 vodního zákona je včetně výčtu povinných doprovodných dokladů uveden na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů. V praxi se nejčastěji jedná o souhlas ke skladům nebezpečných látek (např. sklad olejů, chemických přípravků, nádrže s topnými oleji, čerpací stanice PHM apod.). C-21



V případě byl objekt již jako sklad zkolaudován (povolen k užívání), není souhlas nutný. V případě, že objekt sloužil k jinému účelu, je nutné požádat vodoprávní úřad o souhlas.

5.7 Vyjádření vodoprávního úřadu k záměru Každý má právo na vyjádření k záměru, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod. Předpisy: § 18 vodního zákona, vyhláška č. 432/2001 Sb. Příručka: C 3.3.3

Komentář: Každý, kdo hodlá umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod, má právo, aby po dostatečném doložení záměru obdržel vyjádření vodoprávního úřadu, zda je tento záměr z hlediska zájmů chráněných podle vodního zákona možný, popřípadě za jakých podmínek. Vyjádření není rozhodnutím ve správním řízení a nenahrazuje povolení nebo souhlas vodoprávního úřadu! Vzor žádosti o vyjádření podle § 18 vodního zákona je včetně výčtu povinných doprovodných dokladů uveden na www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů.

5.8 Měření množství vody Při nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, je oprávněný povinen měřit množství vody, se kterým nakládá, a předávat výsledky tohoto měření správci povodí. Předpisy: § 10 odst. 1 a odst. 3-4 vodního zákona, vyhláška č. 20/2002 Sb. Příručka: C 3.5

Komentář: Měření se týká následujících druhů povolení nakládání s vodami v množství alespoň 6000 m3 v kalendářním roce nebo 500 m3 v kalendářním měsíci: -

jde-li o povrchové vody a nejde-li přitom o obecné nakládání s nimi, k jejich odběru a k jinému nakládání s nimi, C-22



-

jde-li o podzemní vody, k jejich odběru, akumulaci, čerpání za účelem snižování jejich hladiny, umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou a k jinému nakládání s nimi,

-

k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie,

-

k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových.

Měření se dále týká nakládání s vodami, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo která jsou vyhrazeným nerostem oprávněného v množství výše uvedeném. Uvedená ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení (poprvé za rok 2009) je různé podle provozované činnosti (viz info v úvodu). Způsob a četnost měření množství vody vody pro jednotlivé druhy povoleného nakládání s vodami upravuje vyhláška č. 20/2002 Sb. Podrobněji je tato problematika řešena v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí.

5.9 Měření množství vzduté nebo akumulované vody Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání nebo k akumulaci povrchových vod v množství přes 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí. Předpisy: § 10 odst. 2-4 vodního zákona, vyhláška č. 20/2002 Sb. Příručka: C 3.5

Komentář: Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí. Způsob a četnost měření množství vody upravuje vyhláška č. 20/2002 Sb. Podrobněji je tato problematika řešena v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí. C-23



5.10 Vodní bilance Odběratelé povrchových nebo podzemních vod, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat správcům povodí vybrané údaje. Předpisy: § 22 vodního zákona, vyhláška č. 431/2001 Sb. Příručka: C 3.4

Komentář: Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat k 31. lednu správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění. Rozsah a četnost ohlašování je stanovena vyhláškou č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Ohlašování je prováděno na formulářích uvedených v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky (odběr podzemní vody, odběr povrchové vody, vypouštěné vody, vzdouvání nebo akumulace). Uvedená ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení (poprvé za rok 2009) je různé podle provozované činnosti (viz info v úvodu).

5.11 Ochrana vodních poměrů Vlastníci pozemků jsou povinni zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Předpisy: § 27 vodního zákona Příručka: C 4.1

C-24



Komentář: Vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (například zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon), zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny.

5.12 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod V chráněných oblastech přirozené akumulace vod jsou zakázány vybrané činnosti. Předpisy: § 28-28a vodního zákona, nařízení vlády 40/1978 Sb., 10/1979 Sb., 85/1981 Sb. Příručka: C 4.1.1

Komentář: Oblasti, které pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod jsou vyhlášeny nařízením vlády za chráněné oblasti přirozené akumulace vod (dále jen "chráněné vodohospodářské oblasti"). Jedná se o NV č. 40/1978 Sb. (oblasti Beskyd, Jeseníků, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Šumavy a Žďárských vrchů), NV č. 10/1979 Sb. (oblasti Brd, Jablunkovska, Krušných hor, Novohradských hor, Vsetínských vrchů a ŽamberkaKrálíků), NV č. 85/1981 Sb. (oblasti Chebské pánve a Slavkovského lesa, Severočeské křídy, Východočeské křídy, Polické pánve, Třeboňské pánve a Kvartéru řeky Moravy). Hranice těchto chráněných vodohospodářských oblastí jsou vymezeny shodně s hranicemi těchto chráněných krajinných oblastí. Mapy chráněných vodohospodářských oblastí jsou k dispozici na stránkách hydroekologického informačního systému, který provozuje Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. http://heis.vuv.cz/data/isapi.dll?map=chopav&. V chráněných oblastech přirozené akumulace vod se zakazuje: 1.

zmenšovat rozsah lesních pozemků,

2.

odvodňovat lesní pozemky,

3.

odvodňovat zemědělské pozemky,

4.

těžit rašelinu,

C-25



5.

těžit nerosty povrchovým způsobem nebo provádět jiné zemní práce, které by vedly k odkrytí souvislé hladiny podzemních vod,

6.

těžit a zpracovávat radioaktivní suroviny,

7.

ukládat radioaktivní odpady.

Pokud zákazem podle bodu 1 až 3 vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu. Ministerstvo životního prostředí může po předchozím souhlasu vlády povolit výjimku z výše uvedených zákazů.

5.13 Výskyt podzemních vod v neobvyklém množství V případě, že vlastník pozemku zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství, je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu. Předpisy: § 29 vodního zákona Příručka: C 4.1.2

Komentář: Vlastník pozemku, který při jiné činnosti než při geologických pracích na něm zjistí výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo zjistí výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody), je povinen tuto skutečnost ohlásit příslušnému vodoprávnímu úřadu k zjištění vydatnosti zdroje podzemní vody.

5.14 Zranitelné oblasti Ve zranitelných oblastech provádět činnosti (používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření) podle stanovených pravidel (akční program). Předpisy: § 33 vodního zákona, nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Příručka: C 4.4

Komentář: Stanovení zranitelných oblastí bylo vypracováno podle přirozených hranic povodí 4. řádu, tj. povodí s plochou cca 20-25 km2. Z administrativních důvodů byly takto vymezené zranitelné oblasti převedeny na katastrální území, jejichž seznam je uveden v nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění C-26



protierozních opatření v těchto oblastech. V příloze č. C1 je uvedena orientační mapa ČR s vyznačením zranitelných oblastí. Nařízení vlády dále stanovuje pravidla používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program") ve zranitelných oblastech. Opatření akčního programu představují systém opatření, která mají zajistit snížení rizika vyplavování dusíku do povrchových a podzemních vod. Akční program se vztahuje na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech a jsou zapsány do evidence podle zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělství (zemědělský podnikatel). Mezi opatření akčního programu patří: -

období zákazu hnojení,

-

užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště,

-

omezení užití organického dusíku,

-

skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech,

-

střídání plodin ve zranitelných oblastech,

-

hospodaření na svažitých zemědělských pozemcích,

-

hospodaření na zemědělských pozemcích sousedících s útvary povrchových vod.

Opatření uvedená v akčním programu musí rovněž zajistit, že v žádném podniku ve zranitelné oblasti nebude překročeno takové množství ročně aplikovaných statkových, organických a organominerálních hnojiv, které obsahuje více než 170 kg dusíku/ha/rok. Dodržování zásad správné zemědělské praxe pro nitrátovou směrnici je doporučené na celém území ČR, přičemž je závazné pro zranitelné oblasti. Nitrátová směrnice je předpis Evropské unie (91/676/EHS) vytvořený pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství. Jde o jeden z 19 zákonných požadavků na hospodaření, které budou kontrolovány v systému kontroly dotací ("cross compliance"). U nás je nitrátová směrnice uplatněna v § 33 vodního zákona prostřednictvím prováděcího předpisu nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Problematika C-27



zranitelných oblastí přesahuje rámec tohoto průvodce a je podrobněji řešena v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí. Další podrobné informace naleznete také na stránkách www.agronavigátor.cz/nitrat/.

5.15 Odpadní vody Ten, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat příslušnému vodoprávnímu úřadu a správci povodí. Předpisy: § 38 vodního zákona, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., vyhláška č. 416/2010 Sb. Příručka: C 5.1

Komentář: Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních, a dále jsou odpadními vodami průsakové vody ze skládek odpadu. Vody z drenážních systémů odvodňovaných zemědělských pozemků, chladící vody užité na plavidlech a pro vodní turbíny, u nichž došlo pouze ke zvýšení teploty, a nepoužité minerální vody z přírodního léčivého zdroje nebo zdroje přírodní minerální vody nejsou odpadními vodami podle vodního zákona. Za odpadní vody se dále nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, pokud oddělovač splňuje podmínky, které stanoví vodoprávní úřad v povolení. Odpadními vodami nejsou ani srážkové vody z pozemních komunikací, pokud je znečištění těchto vod závadnými látkami řešeno technickými opatřeními podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích) Vypouštět odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních lze jen na základě povolení vodoprávního úřadu – viz bod 5.2. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění.

C-28



Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (oprávněná laboratoř). Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle předchozího odstavce. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně hodnot přípustného znečištění odpadních vod z nich vypouštěných stanoví vláda nařízením. V praxi se stává, že se opomene předávat výsledky měření vodoprávnímu úřadu (podle rozhodnutí nejčastěji jedenkrát za 1 či 2 roky). Povodí většinou zasílá podkladové formuláře. Při vyhodnocování výsledků věnujte pozornost výsledným hodnotám, pokud vybočují z povolených hodnot, je dobré přidat komentář a popsat případná přijatá opatření. Nejvhodnější je po každém měření jakosti (tj. rozbory vzorků odpadních vod) porovnat výsledky rozboru s povolením a v případě překročení povolených hodnot přijmout opatření (např. vyčištění ČOV nebo kanalizace) a provést nové odběry vzorků. Pokud se vyhodnocení jednotlivých výsledků ponechá až na konec období, lze už těžko něco napravovat. Uvedená ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení (poprvé za rok 2009) je různé podle provozované činnosti (viz info v úvodu). Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod, a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí prokázat jejich zneškodňování v souladu s vodním zákonem. Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné C-29



závadné látky (§ 39 odst. 3 zákona) z jednotlivých staveb pro bydlení a individuální rekreaci nebo z jednotlivých staveb poskytujících služby, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládním nařízením.

5.16 Základní nakládání se závadnými látkami Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Předpisy: § 39 odst. 1 vodního zákona, § 3 odst. 1 vyhlášky č. 450/2005 Sb. Příručka: C 5.2, C 5.3

Komentář: Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Řídí se při tom výstražnými symboly, uvedenými na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny pro bezpečné zacházení s nimi, které stanoví zvláštní právní předpisy (například zákon o chemických látkách a přípravcích). Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení výjimku, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito: a)

k úpravě a udržování vodního toku,

b)

ke krmení ryb, C-30



c)

z důvodů zdravotních,

d)

k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,

e)

k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,

f)

jako indikátorových látek pro účely měření, nebo

g)

v rámci schválených sanačních technologií.

V praxi se tato povinnost plní nejčastěji umístěním závadných látek na záchytných vanách nebo uložením v jinak vodohospodářsky zabezpečeném prostoru (např. sklad s nepropustnou podlahou a záchytným prostorem, sorpční rohože apod.). Není vždy nutné, aby každý obal s nebezpečnou látkou nebo přípravkem byl umístěn v záchytné vaně (i když to při auditech EMS často někteří auditoři požadují). Pro volbu úrovně zabezpečení je rozhodující, zda-li může dojít při zacházení či úniku látky k ohrožení povrchových nebo podzemních vod (pozor na nepřímé ohrožení např. propustnou podlahou, spárami, kanalizačními poklopy apod.).

5.17 Havarijní plán V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost vypracovat havarijní plán, zaznamenávat a archivovat provedená opatření. Předpisy: § 39 odst. 2 vodního zákona, vyhláška č. 450/2005 Sb. Příručka: C 5.2, C 5.4

Komentář: V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a)

vypracovat plán opatření pro případy havárie ("havarijní plán") a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,

C-31



b)

provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

Zacházením se závadnými látkami ve větším rozsahu se rozumí nakládání s látkami v zařízení s celkovým množstvím nad 500 l nebo v obalech s celkovým množstvím nad 1000 l včetně. O toto zacházení se nejedná, je-li nakládáno s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků a při přímé aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin. Zacházením se závadnými látkami, které je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody se rozumí zacházení s nebezpečnou závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou v ochranných pásmech vodních zdrojů, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod. Množstevní limity: 1.

zvlášť nebezpečné závadné látky v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím nad 10 l nebo v pevném skupenství nad 15 kg nebo v obalech s celkovým množstvím nad 15 l,

2.

nebezpečné závadné látky v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím nad 100 l nebo v pevném skupenství nad 150 kg nebo v obalech s celkovým množstvím nad 150 l,

O toto zacházení se nejedná, je-li nakládáno s uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při provozu jednotlivých dopravních prostředků, nebo s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci. Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Seznam nebezpečných závadných látek (dále jen "nebezpečné látky") a zvlášť nebezpečných závadných látek (dále jen "zvlášť nebezpečné látky") je uveden v příloze C2. Obsah havarijního plánu je stanoven vyhláškou č. 450/2005 Sb. Problematika havarijních plánů přesahuje rámec tohoto průvodce a je podrobně řešena v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí včetně vzoru havarijního plánu. Osnova havarijního plánu je uvedena v e-Doplňcích, příloha eC1. Vzor havarijního plánu je k dispozici v on-line Průvodci podnikovou ekologií (www.envigroup.cz).

C-32



5.18 Zacházení se zvlášť nebezpečnými nebo nebezpečnými látkami Kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést o nich záznamy. Předpisy: § 39 odst. 3-6 vodního zákona, § 3 odst. 2-4 vyhlášky č. 450/2005 Sb. Příručka: C 5.3

Komentář: Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen "nebezpečné látky"), je uveden v příloze C2 (příloha č. 1 k vodnímu zákonu). Tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen "zvlášť nebezpečné látky"). Zvláštní kategorií nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména a)

umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,

b)

používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,

c)

nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, C-33



d)

nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy. Těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy (zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let. V případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším než je objem největší nádrže v nich umístěné se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,

e)

vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,

f)

zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.

Tato opatření se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných látek. Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek ze zařízení podle písm. e) budují a provozují uživatelé závadných látek jedním nebo více z těchto způsobů: -

technickým zjištěním těsnosti zařízení, v němž je obsažena závadná látka,

-

zjišťováním přítomnosti závadné látky v okolí zařízení, včetně horninového prostředí a povrchových a podzemních vod,

-

měřením množství závadné látky v zařízení se zjištěním dosažení nejvyšší hladiny závadné látky v zařízení, nebo

-

senzorickou kontrolou těsnosti zařízení.

Podle typu závadné látky a zařízení se zvolí jeden z výše uvedených způsobů nebo jejich kombinace. Kontrolní systém u zařízení, v nichž se nezachází se závadnými látkami ve větším rozsahu, může být založen jen na senzorickém pozorování odpovědnou osobou. C-34



Uživatelé závadných látek, kteří budují a provozují kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek (podle písm. d), ale kteří nemají povinnost vypracovat havarijní plán (§ 39 odst. 2 písm. a) vodního zákona - viz bod 5.17), vedou o zacházení s těmito látkami provozní dokumentaci, do které zahrnou i popis tohoto kontrolního systému, jeho funkce a provozu a způsob vyhodnocování a evidence výsledků kontrol. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy (identifikační údaje a vlastnosti) o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Rozsah vedení záznamů je uveden v příloze C3. Má-li uživatel zvlášť nebezpečné závadné látky k dispozici bezpečnostní list, může použít pro účely vedení záznamů tento bezpečnostní list.

5.19 Mytí vozidel a jiných mechanizmů Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti vod, je zakázáno. Předpisy: § 39 odst. 9 vodního zákona Příručka: C 5.2.2

Komentář: Mytí motorových vozidel či jiných mechanizmů je nutno provádět tak, aby nemohlo dojít k ohrožení jakosti vod. Zakázáno je nejen mytí ve vodních tocích či jejich blízkosti, ale i v místech, kde by mohla použitá voda ohrozit kvalitu povrchových či podzemních vod. Je otázka, zda mytí auta na ulici nebo v areálu firmy je již překročením tohoto bodu, záleželo by na konkrétním přestupkovém řízení. Mytí aut může být také ošetřeno obecní vyhláškou, která může mytí aut na ulici explicitně zakázat. V každém případě je nutné věnovat pozornost, kam mohou vniknout použité vody. Např. je-li dvůr odkanalizován dešťovou kanalizací ústící do vodoteče, je zde mytí vozidel vyloučeno. Je-li místo odkanalizováno do veřejné kanalizace, záleží pak na místním kanalizačním řádu a povolených hodnotách znečištění. V principu je ale i zde mytí vozidel nedovolené, protože by se mohlo jednat o vypouštění zvlášť nebezpečných látek do kanalizace bez povolení. C-35



5.20 Havárie Ten, kdo způsobil havárii, je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně ohlásit. Předpisy: § 40-42 vodního zákona, § 7-12 vyhlášky č. 450/2005 Sb. Příručka: C 5.5

Komentář: Havárie je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání uvedených látek, pokud takovému vniknutí předcházejí. Ten, kdo způsobil havárii (dále jen "původce havárie"), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Přitom se řídí havarijním plánem, popřípadě pokyny vodoprávního úřadu a České inspekce životního prostředí. Při zneškodňování havárií a odstraňování jejich škodlivých následků se postupuje podle schváleného havarijního plánu. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit Hasičskému záchrannému sboru České republiky nebo jednotkám požární ochrany nebo Policii České republiky, případně správci povodí. Hlášení havárie výše uvedeným subjektům se provádí jakýmikoliv dostupnými spojovacími prostředky nebo osobně. Hlášení havárie operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje se provádí na linku tísňového volání 150. Příjemce hlášení požaduje od osoby, která havárii hlásí, vždy následující údaje: -

jméno a příjmení hlásící osoby a její vztah k havárii,

-

místo, datum a čas zjištění havárie, čas vzniku havárie a příčinu havárie, jsouli známy, označení původce havárie, je-li znám, C-36



-

místo zasažené havárií (například vodní tok, vodní nádrž, pozemek),

-

projevy havárie (například olej či pěna na hladině, uhynulé ryby, zápach, nehoda autocisterny, neobvyklý výtok z kanalizace), pokud je známo i druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky,

-

subjekt, kterému již byla havárie ohlášena, a

-

bezprostřední opatření, která již byla k odstranění příčin a následků havárie učiněna.

Původce havárie je povinen na výzvu orgánů při provádění opatření při odstraňování příčin a následků havárie s těmito orgány spolupracovat. Osoby, které se zúčastnily zneškodňování havárie, jsou povinny poskytnout České inspekci životního prostředí potřebné údaje, pokud si jejich poskytnutí vyžádá, a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Další podrobnosti k problematice havárií jsou uvedeny v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí.

5.21 Povinnosti vlastníků pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni plnit stanovené povinnosti. Předpisy: § 50 vodního zákona Příručka: C 6.3.1

Komentář: Vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, jsou povinni: a)

strpět na svém pozemku břehové porosty, jakož i obecné nakládání s vodami ve vodním toku (tj. odběr vody bez zvláštního technického zařízení),

b)

udržovat břehy koryta vodního toku ve stavu potřebném k zajištění neškodného odtoku vody, odstraňovat překážky a cizorodé předměty ve vodním toku, s výjimkou nánosů, pokud tyto činnosti neznamenají vynaložení zvláštních nákladů, zvláštní odbornou způsobilost nebo použití speciální techniky,

c)

strpět na svém pozemku vodní díla umístěná v korytě vodního toku, vybudovaná před 1.1.2002, C-37



d)

ohlašovat správci vodního toku zjevné závady v korytě vodního toku,

e)

strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, například plavebních znaků apod.,

f)

umožnit vodoprávnímu úřadu, České inspekci životního prostředí, jakož i správci vodního toku výkon jejich oprávnění,

g)

strpět po nich průchod osob podél vodních toků. Výjimku z této povinnosti může povolit vodoprávní úřad po projednání s příslušným správcem vodního toku. To neplatí na pozemcích v zastavěném území a na oplocených pozemcích,

h)

strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

5.22 Povinnosti vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni plnit stanovené povinnosti. Předpisy: § 51 vodního zákona Příručka: C 6.3.2

Komentář: Vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků jsou povinni: a)

umožnit správci vodního toku výkon jeho oprávnění,

b)

strpět na svém pozemku bez náhrady umístění zařízení ke sledování stavu povrchových a podzemních vod a ekologických funkcí vodního toku, umístění plavebních znaků apod.,

c)

strpět, po předchozím projednání s nimi, po nich průchod osob. To neplatí na pozemcích v současně zastavěném území obce a na oplocených pozemcích,

d)

strpět na svém pozemku přirozené koryto vodního toku.

Vodoprávní úřad může vlastníkům pozemků sousedících s koryty vodních toků zakázat kácet stromy a keře zabezpečující stabilitu koryta vodního toku. Pokud výkonem těchto oprávnění vznikne vlastníkovi pozemku škoda, má nárok na její úhradu.

C-38



5.23 Povinnosti vlastníků staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni plnit stanovené povinnosti. Předpisy: § 52 vodního zákona Příručka: C 6.3.3

Komentář: Vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků jsou povinni odstraňovat předměty zachycené či ulpělé na těchto stavbách a zařízeních a nakládat s nimi podle zákona o odpadech. Vlastníci staveb, které nejsou vodními díly, nebo zařízení v korytech vodních toků, popřípadě sousedících s nimi jsou povinni ve veřejném zájmu dbát o jejich statickou bezpečnost a celkovou údržbu, aby neohrožovaly plynulý odtok povrchových vod, a zabezpečit je proti škodám působeným vodou a odchodem ledu. Pokud k narušení plynulého odtoku vod dojde v důsledku zanedbání péče o tyto stavby nebo zařízení, jsou jejich vlastníci povinni na své náklady provést nápravu a plynulý odtok vody plně obnovit. Jinak je vodoprávní úřad oprávněn zajistit nápravu na náklady vlastníka. Odpovědnost za škodu způsobenou zanedbáním povinné péče o stavbu nebo zařízení v korytě vodního toku nebo s ním sousedícím tím není dotčena.

5.24 Stavby k vodohospodářským melioracím pozemků Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků, je povinen plnit stanovené povinnosti. Předpisy: § 56 odst. 4 vodního zákona, vyhláška č. 225/2002 Sb. Příručka: C 7.1

Komentář: Za stavby k vodohospodářským melioracím pozemků se pro účely vodního zákona považují stavby: -

k závlaze a odvodnění pozemků,

-

k ochraně pozemků před erozní činností vody.

Podrobné vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsob a rozsah péče o ně stanovuje vyhláška č. 225/2002 Sb. C-39



Vlastník pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část, která souvisí s více pozemky nebo byla zřízena ve veřejném zájmu a která byla vybudována před 1.1.2002, je povinen: a)

strpět stavbu k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její část na svém pozemku,

b)

užívat pozemek tak, aby neovlivnil negativně funkci vodohospodářským melioracím pozemků nebo jejich části,

c)

ohlašovat vlastníkovi stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, případně vodoprávnímu úřadu zjevné závady ve funkci stavby nebo její části,

d)

strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k údržbě stavby k vodohospodářským melioracím pozemků nebo její části.

stavby

k

5.25 Povinnosti vlastníků vodních děl Vlastník vodního díla je povinen plnit stanovené povinnosti. Předpisy: § 55-62, § 84 vodního zákona, vyhlášky č. 471/2001 Sb., 195/2002 Sb. Příručka: C 7.0

Komentář: Vodní díla jsou specifikována v § 55 vodního zákona – viz také bod 5.4. Vlastník vodního díla je povinen: -

dodržovat podmínky a povinnosti, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu, zejména dodržovat provozní řád a schválený manipulační řád, neprodleně oznamovat vodoprávnímu úřadu změny mající vliv na obsah manipulačního řádu a předkládat vodoprávnímu úřadu ke schválení návrh na úpravu manipulačního řádu tak, aby byl v souladu s komplexním manipulačním řádem podle § 47 odst. 4 písm. g) vodního zákona. Náležitosti manipulačních a provozních řádů stanovuje vyhláška č. 195/2002 Sb.,

-

udržovat vodní dílo v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů,

-

provádět na vlastní náklad u vodního díla technickobezpečnostní dohled, pokud tomuto dohledu vodní dílo podléhá (vodní díla ke vzdouvání nebo zadržování vody),

C-40



-

provádět na svůj náklad opatření, která mu vodoprávní úřad uloží k odstranění závad zjištěných na vodním díle, zejména při vodoprávním dozoru,

-

dbát pokynů správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku,

-

odstraňovat předměty a hmoty zachycené či ulpělé na vodních dílech a nakládat s nimi podle zákona o odpadech,

-

osadit na vodním díle cejch, vodní značku nebo vodočet, umožnit průběžný přenos dat o průtocích ve vodním toku nebo zajistit zvláštní úpravu přelivu nebo výpusti podle rozhodnutí vodoprávního úřadu,

-

osadit na vodním díle plavební znaky,

-

u vodního díla sloužícího ke vzdouvání vody ve vodním toku udržovat na vlastní náklad v řádném stavu dno a břehy v oblasti vzdutí a starat se v něm o plynulý průtok vody, zejména odstraňovat nánosy a překážky, a je-li to technicky možné a ekonomicky únosné, vytvářet podmínky pro migraci vodních živočichů, nejde-li o stavby,

-

odstraňovat náletové dřeviny z hrází sloužících k ochraně před povodněmi, ke vzdouvání vody nebo k akumulaci vody; na tyto povinnosti se s výjimkou ochrany památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin, zvláště chráněných živočichů a volně žijících ptáků, nevztahuje zákon o ochraně přírody a krajiny. Před jejich odstraněním, není-li nebezpečí z prodlení, je vlastník vodního díla povinen oznámit svůj záměr orgánu ochrany přírody,

-

provádět jedenkrát za dva roky prostřednictvím osoby odborně způsobilé pověřené Ministerstvem životního prostředí, technické revize vodního díla ohlášeného podle § 15a a výsledky těchto revizí předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu. Vlastník vodního díla je povinen odstranit zjištěné závady ve lhůtě do 60 dnů od provedení revize.

Povinnosti vlastníků vodních děl, která mohou ovlivnit průběh přirozené povodně jsou uvedeny v § 84 vodního zákona. Problematika vodních děl přesahuje rámec tohoto průvodce a je podrobněji řešena v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí.

C-41



5.26 Záplavová území V záplavových územích je nutné dodržovat stanovaná omezení a zákazy. Předpisy: § 66-69, § 71, § 85 vodního zákona, vyhláška č. 203/2009 Sb. Příručka: C 8.3, C 8.4, C 8.8, C 8.12

Komentář: Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah stanovuje vodoprávní úřad. V zastavěných územích, v zastavitelných plochách podle územně plánovací dokumentace, případně podle potřeby v dalších územích, vymezí vodoprávní úřad aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. Mapová dokumentace těchto území je k dispozici na vodoprávních úřadech a na dotčených stavebních úřadech. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic. V aktivní zóně je dále zakázáno: a)

těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod,

b)

skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty,

c)

zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky,

d)

zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení.

Mimo aktivní zónu v záplavovém území může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena. Vlastníci staveb ohrožených povodněmi, které se nacházejí v záplavovém území nebo mohou zhoršit průběh povodně, zpracovávají povodňové plány pro svou potřebu a pro součinnost s povodňovým orgánem obce (§ 71 vodního zákona). Další povinnosti těchto vlastníků jsou stanoveny v § 85 vodního zákona. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí.

C-42



Pokud tedy provozujete svojí činnost nebo jste vlastníci nemovitostí v blízkosti vodních toků nebo v jiných místech ohrožených povodní, informujte se na vodoprávním, popřípadě na stavebním úřadě, zda-li nejste dotčeni záplavovým územím nebo jinými omezujícími podmínkami souvisejícími s povodněmi.

5.27 Platba za odebrané podzemní vody Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody, je povinen platit za odebrané podzemní vody. Předpisy: § 88 vodního zákona, vyhláška č. 125/2004 Sb. Příručka: C 9.1

Komentář: Oprávněný, který má povolení k odběru podzemní vody (dále jen "odběratel"), je povinen platit za skutečné množství odebrané podzemní vody podle účelu odběru vody. Poplatek se platí za kalendářní rok. Sazby poplatku se liší podle účelu užití odebrané podzemní vody: -

pro zásobování pitnou vodou 2,- Kč/m3,

-

pro ostatní použití

3,- Kč/m3.

Poplatek se neplatí: -

za skutečný odběr podzemní vody z jednoho vodního zdroje menší nebo rovný 6 000 m3 za kalendářní rok nebo menší nebo rovný 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku,

-

za odběry povolené k účelu získání tepelné energie,

-

za odběry vody ke snížení znečištění podzemních vod,

-

za odběry vody ke snižování jejich hladiny,

-

za odběry vody sloužící hydraulické ochraně podzemních vod před znečištěním.

Odebírá-li odběratel podzemní vodu z vodního zdroje na více místech území jedné obce, odebrané množství vody se pro účely zpoplatnění sčítá. Jedním vodním zdrojem podzemní vody se pro účely poplatků rozumí podzemní voda nacházející se ve stejném dílčím povodí, které je specifikováno číslem hydrologického pořadí, a ve stejném hydrogeologickém rajonu. C-43



Pro stanovení výše záloh poplatku pro následující kalendářní rok je odběratel povinen zpracovat poplatkové hlášení, ve kterém sdělí svoje identifikační údaje a uvede skutečnosti rozhodné k výpočtu zálohy, zejména údaje o povoleném množství odběru podzemních vod v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém hlášení vypočte odběratel výši záloh poplatku pro následující kalendářní rok a předloží jej České inspekci životního prostředí do 15. října běžného roku. Odběratel není povinen poplatkové hlášení podávat, pokud nepodléhá zpoplatnění (viz výše – poplatek se neplatí…). Odběratel rovněž není povinen podávat poplatkové hlášení v případě, že od posledního jím podaného poplatkového hlášení nedošlo ke změně povolení k odběru podzemní vody, na jehož základě bylo první poplatkové hlášení podáno. Roční výši zálohy poplatku v poplatkovém hlášení vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku povoleným ročním odběrem podzemní vody v m3. ČIŽP na podkladě poplatkového hlášení a ověření údajů rozhodných pro výpočet záloh poplatku rozhodne o výši zálohy a výši čtvrtletních nebo měsíčních splátek zálohovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu místně příslušnému sídlu nebo bydlišti odběratele do 15. prosince běžného roku. Výše záloh a výše čtvrtletních nebo měsíčních splátek stanovená zálohovým výměrem platí až do doby jejich změny novým zálohovým výměrem. V zálohovém výměru ČIŽP stanoví rovnoměrné čtvrtletní zálohy, pokud se jejich souhrnná výše rovná nebo je nižší než 300 000 Kč, nebo rovnoměrné měsíční zálohy, pokud jejich souhrnná výše je vyšší než 300 000 Kč. Měsíční zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce, za který byla záloha vyměřena. Čtvrtletní zálohy je odběratel povinen zaplatit nejpozději do 25. dne posledního měsíce kalendářního čtvrtletí, za které byla záloha vyměřena. Odběratel je na základě vydaného zálohového výměru povinen platit stanovenou zálohu ve stanovených měsíčních nebo čtvrtletních splátkách každoročně až do doby případné změny výše zálohy a výše měsíčních nebo čtvrtletních záloh novým zálohovým výměrem. Nový zálohový výměr vydá ČIŽP na základě nového poplatkového hlášení odběratele nebo v případě změny sazby poplatku za odebrané množství podzemní vody stanovené vodním zákonem. Odběratel je dále povinen do 15. února předložit České inspekci životního prostředí poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok, ve kterém uvede C-44



skutečnosti rozhodné k výpočtu vyrovnání poplatku, zejména údaje o výši zaplacených záloh a skutečném množství odebrané podzemní vody v členění podle odběrů podzemních vod podle jednotlivých povolení a účelu jejich použití. V poplatkovém přiznání vypočte odběratel roční výši poplatku za uplynulý kalendářní rok, porovná ji se zaplacenými zálohami, navrhne vyrovnání a předloží poplatkové přiznání ČIŽP. Roční výši poplatku v poplatkovém přiznání vypočte odběratel vynásobením příslušné sazby poplatku skutečně odebraným objemem podzemní vody za uplynulý kalendářní rok v m3. ČIŽP na podkladě poplatkového přiznání a ověření údajů rozhodných pro výpočet vyrovnání poplatku rozhodne o výši poplatku za uplynulý kalendářní rok a jeho vyrovnání se zaplacenými zálohami poplatkovým výměrem, který doručí odběrateli a celnímu úřadu (od 1.1.2011 správci daně) místně příslušnému podle sídla nebo bydliště odběratele do 60 dnů po obdržení poplatkového přiznání s oznámením, že poplatkový výměr nabyl právní moci. V případě, že zaplacené zálohy jsou nižší než vyměřený poplatek, uhradí odběratel nedoplatek na účet příslušného úřadu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci poplatkového výměru. V případě, že zaplacené zálohy jsou vyšší než vyměřený poplatek, vrátí příslušný úřad odběrateli přeplatek bez žádosti do 30 dnů ode dne, kdy bylo příslušnému úřadu doručeno oznámení České inspekce životního prostředí o tom, že poplatkový výměr nabyl právní moci. Vzor poplatkového hlášení/přiznání stanovuje vyhláška č. 125/2004 Sb. Na našich stránkách www.envigroup.cz je vzor hlášení/přiznání k dispozici ve formě sešitu aplikace Excel s automatizovanými výpočty v sekci Vzory formulářů. Uvedená ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení (poprvé za rok 2009) je různé podle provozované činnosti (viz info v úvodu).

5.28 Poplatky za vypouštění odpadních vod do vod povrchových Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových, je povinna platit poplatek za vypouštěné odpadní vody. Předpisy: § 89-98 vodního zákona, vyhláška č. 293/2002 Sb. Příručka: C 9.2 C-45



Komentář: Právnická nebo fyzická osoba, která vypouští odpadní vody do vod povrchových (dále jen "znečišťovatel"), je povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod. Poplatky se platí za jednotlivé zdroje znečišťování. Povinnost platit poplatky za znečišťování se nevztahuje na vypouštění: -

minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

-

přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

-

vod ze sanačních vrtů,

-

odpadních vod z průtočného chlazení parních turbín.

Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod je znečišťovatel povinen platit, jestliže jím vypouštěné odpadní vody překročí v příslušném ukazateli znečištění zároveň hmotnostní a koncentrační limit zpoplatnění (limity jsou uvedené v příloze C4). Poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod do vod povrchových je znečišťovatel povinen platit, jestliže objem jím vypouštěných odpadních vod překročí za kalendářní rok 100 000 m3. Poplatek z objemu se vypočte vynásobením objemu vypouštěných odpadních vod za kalendářní rok sazbou 0,1 Kč za 1 m3. Poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod se rovná součtu dílčích částek vypočtených podle jednotlivých ukazatelů znečištění jako násobek sazby poplatku a celkového množství vypouštěného znečištění za kalendářní rok. V případě, že u některé zpoplatněné látky dojde ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku nejméně o 20 %, nejvýše však o 50 %, snižuje se poplatek za tuto látku o dvojnásobek dosaženého snížení. Dojde-li u některé zpoplatněné látky ke snížení jejího celkového vypouštěného množství oproti předcházejícímu kalendářnímu roku o více než 50 %, poplatek za tuto látku se neplatí. Celkové množství znečištění se zjistí vynásobením průměrné roční koncentrace znečištění u příslušného ukazatele znečištění ročním objemem vypouštěných odpadních vod. Znečišťovatel může pro účely výpočtu poplatku pro jeden zdroj znečištění odečíst množství znečištění obsažené v jím odebrané a použité vodě nebo ve vodě C-46



odebrané a použité jinou právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, která mu předává vzniklé odpadní vody k dalšímu zneškodňování, od zjištěného celkového množství znečištění ve vypouštěných odpadních vodách z daného zdroje znečištění. Odečtené množství znečištění odebrané vody doloží údaji o koncentracích znečištění v odebrané vodě podle příslušných ukazatelů znečištění a údajem o jejím odebraném množství v roce, za který je poplatek vypočítáván. Za správnost údajů o množství znečištění v odebrané vodě odpovídá znečišťovatel. Pro účel stanovení výše poplatků je znečišťovatel, kterému vznikla poplatková povinnost, povinen u každého zdroje a výpustě sledovat koncentraci znečištění ve vypouštěných odpadních vodách v příslušných ukazatelích, měřit objem vypouštěných odpadních vod a vést o tomto sledování a měření provozní evidenci podle jednotlivých ukazatelů znečištění. Veškeré podklady k vedení provozní evidence je znečišťovatel povinen uchovávat po dobu 5 let. Pro stanovení výše záloh na poplatky pro následující kalendářní rok je znečišťovatel povinen zpracovat poplatkové hlášení s uvedením skutečností rozhodných k jejímu výpočtu. V poplatkovém hlášení znečišťovatel vypočte výši záloh na poplatky a předloží je ČIŽP nejpozději do 15. října běžného roku. Znečišťovatel je povinen do 15. února předložit ČIŽP poplatkové přiznání za uplynulý kalendářní rok. V tomto přiznání znečišťovatel uvede skutečné údaje o množství ukazatelů znečištění podléhajících zpoplatnění, jejich koncentraci ve vypouštěných odpadních vodách a o objemu vypouštěných odpadních vod pro jednotlivé zdroje znečišťování a jejich výpustě, včetně údajů potřebných pro případný odečet v odebrané vodě, údajů o poskytnutých odkladech a výši zaplacených záloh. Vzor poplatkového hlášení/přiznání stanovuje vyhláška č. 293/2002 Sb. Na našich stránkách www.envigroup.cz v sekci Vzory formulářů je vzor hlášení/přiznání k dispozici ve formě sešitu aplikace Excel s automatizovanými výpočty. Uvedená ohlašovací povinnost se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona č. 25/2008 Sb. Časové rozlišení (poprvé za rok 2009) je různé podle provozované činnosti (viz info v úvodu). Problematika poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je podrobně upravena vyhláškou č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění

C-47



odpadních vod do vod povrchových. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v naší publikaci Příručka pro oblast životního prostředí.

5.29 Poplatek za vypouštění odpadních vod do vod podzemních Za vypouštění odpadních vod do vod podzemních je oprávněný povinen platit poplatek. Předpisy: § 100 vodního zákona Příručka: C 9.3

Komentář: Za vypouštění z jednotlivých staveb pro bydlení a pro individuální rekreaci, se poplatek neplatí. Za vypouštění v ostatních případech se stanoví poplatek ve výši 350 Kč za každého 1 ekvivalentního obyvatele podle kapacity zařízení určeného k čištění odpadních vod za kalendářní rok. Poplatek se platí do 31. ledna po uplynutí roku, v němž platební povinnost vznikla obci, na jejímž katastrálním území k vypouštění dochází. Povinnost platit poplatky se nevztahuje na vypouštění: -

minerálních vod osvědčených podle zvláštního zákona (zákon č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon) jako přírodní léčivý zdroj, pokud nebyly použity při lázeňské péči,

-

přírodních minerálních vod, pokud nebyly použity při výrobě balených minerálních vod,

-

použitých za účelem získání tepelné energie (§ 8 odst. 1 písm. d) vodního zákona),

-

znečištěných vod, jejichž znečištění bylo po jejich vyčerpání z vod podzemních sníženo (§ 8 odst. 1 písm. e) vodního zákona).

5.30 Platba za odebrané povrchové vody Oprávněný, který odebírá povrchovou vodu z vodního toku nad stanovený limit, je povinen platit úhradu ze tento odběr. Předpisy: § 101 vodního zákona Příručka: C 9.4

Komentář: Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních C-48



toků a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle § 101 odstavce 4 zákona. Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 za měsíc), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zákona o cenách. Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá. Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití: -

průtočného chlazení parních turbín,

-

zemědělských závlah,

-

zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody, tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,

-

ostatních odběrů.

Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním. C-49



Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak. V této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.

C-50



6. Dotazník pro výběr povinností Následující dotazník umožňuje rychlý výběr povinností, které se na firmu vztahují podle rozsahu využívání nebo ovlivňování vod. V případě kladné odpovědi na otázku v dotazníku, je příslušná povinnost uvedena v odkazu na kapitolu 5. otázka QC1

QC2

QC3

QC4 QC5 QC6

QC7

QC8 QC9 QC10

QC11

QC12 QC13

QC14

Jste provozovatel plavidla nebo přístavu? Nakládáte s povrchovými vodami (tj. jejich odběr, nebo jejich vzdouvání, popřípadě akumulace, nebo využívání jejich energetického potenciálu, nebo užívání těchto vod pro chov ryb, vodní drůbeže či jiných vodních živočichů za účelem podnikání, nebo k jinému nakládání s nimi)? Nakládáte s podzemními vodami (tj. jejich odběr, nebo jejich akumulace, nebo jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, nebo k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, nebo k jinému nakládání s nimi)? Vypouštíte odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních (tj. vypouštění do recipientů např. do potoka, řeky, rybníka, do půdy apod.)? Čerpáte povrchové nebo podzemní vody včetně jejich následného vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie? Čerpáte znečištěné podzemní vody za účelem snížení jejich znečištění včetně jejich následného vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových? Budete provádět některou z následujících činností (vysazování stromů nebo keřů v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry, nebo těžba písku, štěrku, bahna s výjimkou bahna k léčivým účelům, valounů apod. z pozemků, na nichž leží koryto vodního toku, nebo geologické práce spojené se zásahem do pozemku v záplavových územích a v ochranných pásmech vodních zdrojů, nebo zasypávání odstavených ramen vodních toků, nebo vrácení vodního toku do původního koryta)? Chystáte provedení vodních děl, jejich změny a změny jejich užívání, nebo jejich odstranění? Vypouštíte do kanalizace zvlášť nebezpečné látky? Provádíte či provozujete stavby, zařízení nebo činnosti, k nimž není sice třeba povolení podle vodního zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry? Hodláte umístit, provést, změnit nebo odstranit stavbu nebo zařízení a nebo provádět jiné činnosti, pokud takový záměr může ovlivnit vodní poměry, energetický potenciál, jakost nebo množství povrchových nebo podzemních vod? Nakládáte s vodami v množství nad 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci (nebo máte povolení k nakládání s vodami nad toto množství)? Máte povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje povolený objem vody množství 1 000 000 m3. Jste odběratelé povrchových nebo podzemních vod, nebo využíváte přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, nebo jste ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v C-51


odkaz na povinnosti 5.1

5.2

5.2

5.2, 5.15 5.2 5.2

5.3

5.4 5.5 5.6

5.7

5.8 5.9

5.10


otázka

odkaz na povinnosti

kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3? QC15

QC16

QC17

QC18 QC19 QC20 QC21 QC22 QC23

Jste vlastníci pozemků?

5.11

Chcete provádět činnost v chráněných oblastech přirozené akumulace vod (oblasti Beskyd, Jeseníků, Jizerských hor, Krkonoš, Orlických hor, Šumavy a Žďárských vrchů, Brd, Jablunkovska, Krušných hor, Novohradských hor, Vsetínských vrchů a Žamberka-Králíků, Chebské pánve a Slavkovského lesa, Severočeské křídy, Východočeské křídy, Polické pánve, Třeboňské pánve a Kvartéru řeky Moravy)? Zjistili jste na svém pozemku výskyt podzemních vod v neobvyklém množství (např. v takovém množství, které si vyžádá změnu technologie zakládání stavby nebo si vynutí upuštění od realizace stavby na tomto staveništi apod.) nebo jste zjistili výskyt podzemních vod s napjatou hladinou (artézské vody)? Provozujete činnosti (používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření) ve zranitelných oblastech (tyto oblasti jsou vyjmenovány v NV č. 103/2003 Sb.)? Zacházíte při své činnosti se závadnými látkami (závadné látky jsou látky, které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod)? Zacházíte při své činnosti se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo je zacházení s těmito látkami spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody? Zacházíte se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami? Provádíte mytí motorových vozidel či provozních mechanismů mimo k tomu určených mycích zařízení? Byla ve firmě někdy havárie (situace, kdy došlo ke mimořádnému závažnému zhoršení nebo mimořádnému závažnému ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod)?

5.12

5.13

5.14 5.16 5.17, 5.18 5.18 5.19 5.20

QC24

Jste vlastníci pozemků, na nichž se nacházejí koryta vodních toků?

5.21

QC25

Jste vlastníci pozemků sousedících s koryty vodních toků?

5.22

QC26 QC27

Jste vlastníci staveb a zařízení v korytech vodních toků nebo sousedících s nimi? Jste vlastníci pozemku, na kterém je umístěna stavba k vodohospodářským melioracím pozemků?

5.23 5.24

QC28

Jste vlastníci vodních děl?

5.25

QC29

Provádíte činnost nebo vlastníte stavby v záplavovém území?

5.26

QC30 QC31

Odebíráte podzemní vody v množství přes 6 000 m3 za kalendářní rok nebo přes 500 m3 v měsíci ? Vypouštíte odpadní vody do vod povrchových (tedy např. do potoka, řeky či rybníka)?

5.27 5.28

QC32

Vypouštíte odpadní vody do vod podzemních?

5.29

QC33

Odebíráte povrchovou vodu z vodního toku v množství nad 6 000 m3 za kalendářní rok nebo 500 m3 za měsíc?

5.30

C-52



Příloha C1 (podle přílohy č. 1 NV č. 103/2003 Sb.)

Zranitelné oblasti

C-53



Příloha C2 (příloha č. 1 vodního zákona)

Nebezpečné a zvlášť nebezpečné závadné látky I. Zvlášť nebezpečné látky Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Ostatní látky náležející do uvedených skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné látky. Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné: 1. 2. 3. 4.

5. 6. 7.

8.

organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí, organofosforové sloučeniny, organocínové sloučeniny, látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí, rtuť a její sloučeniny, kadmium a jeho sloučeniny, persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu, persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

II. Nebezpečné látky Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin: 1.

Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek

4. chrom 7. arzen

10. titan

13. berylium

16. vanad

19. telur

2. měď

5. olovo

8. antimon

11. cín

14. bor

17. kobalt

20. stříbro

3. nikl

6. selen

9. molybden

12. baryum

15. uran

18. thalium

2. 3.

Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy. 10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod. C-54



Příloha C3 (příloha k vyhlášce č. 450/2005 Sb.)

Identifikační údaje zvlášť nebezpečných závadných látek (identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek pro účely vedení záznamů podle § 39 odst. 6 zákona a identifikační údaje a vlastnosti závadných látek uváděné v seznamu závadných látek v havarijním plánu) Identifikační údaje a vlastnosti, které jsou významné ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod a k nakládání se závadnou látkou jako případným kontaminantem prostředí: 1. Obchodní název výrobku nebo obecné označení látky (pokud látka není výrobkem): 2. Chemické složení, popřípadě charakteristika látky z hlediska chemického složení: 3. Základní vlastnosti závadné látky: 3.1. skupenství 3.2. měrná hmotnost 3.3. bod tání 3.4. rozpustnost nebo vyluhovatelnost ve vodě 4. 4.1. PH - kyselost, zásaditost 4.2. biochemická rozložitelnost BSK5 4.3. jiné závažné reakce s vodou 5. Toxické vlastnosti, pokud jsou známy: 5.1. toxicita na teplokrevné živočichy 5.2 toxicita na ryby 5.3 ekotoxicita 6. R-věty - standardní věta označující specifickou rizikovost u nebezpečných látek a přípravků: 7. S-věty - standardní pokyn pro bezpečné nakládání u nebezpečných látek a přípravků: 8. Doplňkové údaje: 9. Zdroj uvedených identifikačních údajů:

C-55



Příloha C4 (příloha č. 2 vodního zákona)

Sazby poplatků A. Sazby poplatku pro výpočet plateb za skutečně odebrané množství podzemní vody Účel užití odebrané podzemní vody

Sazba v Kč/m3

Pro zásobování pitnou vodou Pro ostatní užití

2,00 3,00

B. Sazby pro výpočet poplatku a hmotnostní a koncentrační limity zpoplatnění Sazba

Ukazatel znečištění

Limit zpoplatnění hmotnostní koncentrační kg/rok a mg/l

Kč/kg 1. a) CHSK nečištěné odpadní vody do 31. 12. 2004

16

od 1. 1. 2005

20 000

40

16

8 000

40

b) CHSK čištěné odpadní vody

8

10 000

40

CHSK pro odpadní vody čištěné z výroby buničiny a ze zušlechťování bavlnářských a lnářských textilií

3

10 000

40

0,5

20 000

1200

2. RAS 3. nerozpuštěné látky

*)

2

10 000

30

4. fosfor celkový do 31. 12. 2004

70

13 000

3

od 1. 1. 2005

70

3 000

3

5. dusík amoniakální do 31. 12. 2001

40

15 000

15

6. dusík Nanorg od 1. 1. 2002

30

20 000

20

300

15

0,2

20 000

0,4

0,002

4 000

2

0,01

7. AOX od 1. 1. 2002 8. rtuť 9. kadmium *)

Poplatek za tento ukazatel platí pouze znečišťovatelé, kteří a) neplatí poplatek za CHSK, ale znečištění přesahuje limit pro zpoplatnění NL, nebo b) vypouštějí v odpadních vodách více NL, než činí trojnásobek množství zpoplatněné CHSK.

C-56




Ochrana a využití vod

Recommend Documents