,
ZAPAS O DUSI RUEN
oBsf,ll Liber6lniteologierozpao kieb{anstva V6dec kiestan Sporo Evoludni teorii VEdaa pavdda Prodjsgmgg ie, Drrroooveoec. btal kiestanem? Rychlostsv6tla Frod vEFit? Hifate mi Mistie SluZba6ten6itim
1 4 4 I 11 17 21 22 23
1994
moderniteologiespo6ivda co ji piedch6eelo. Novd, moderniteologiem5 nesmirnd zav6d6jfcI a manipulujici povahu, protoZejeji vndj6istrukturuneni snadnd rozeznal od skutedndho biblick6ho kies{anstvistejn6 jako jejiho piedstavitele od skutedn6hobiblick6hokiesfana. Takovf modernistab6Zn6 pouZiv6 biblick6 pojmy jako BIh, Jeii| Kdsfus, spdsaa hiich. Hovoi( a chov6 se tdm6i k nerozezn6niod bdZnlich biblichich kiestanfi. Modli se a nav5tdvujekostel nebo shromdZddni.A piece, jeho vira nemd s kiestanskounic spole6n6ho. Novd liber:ilniteologie, na rozdil od star6 tvrdi, Ze Bibli nelzechdpat rozumoqim my5lenim, 2e Bible nemd k v6dd o vesmirua historiit6m6i ZAdnli vztah. To znamend,Ze novoliber6lov6 postr6dajiskutednyi,o pravdor4izaklad k aplikacibiblicklTchhodnot do historickd situace, jak v oblasti etiky, tak pr6va. V5echna. nebo rozhodnd v6t5ina biblich.ichtvrzeni a piedm6tfr virryje pro n6 pouze z6leZitost(ndboZenskdho citdnl, subjektivniho proZitku mimo rozumovou lvahu. V tomto smyslu skutedndbiblickd kiesfanstvfneni n6boZenstvim,protoZe je pevnd zakoYendno v rozumov6mivddeck6m)poznAni dasoprostorovd reality (vSeho, co existuje)a historie.Cilern novoliber6la je tedy mysticloriproZitek,k ndmuZjako prostiedek pouLivS,inspirace a emoci spjah-ichs kiestanskr/mipojmy. Jazykov! vyraz B-ri-h pro ndj tedy znamend jenom mystick6slovo, nic vlc neZ slovo, kdeZtopro kiestanaje B-0-h osobnim a nekonednfmBohem s objektivni
uBERfiril[TEgrOGrE KRESTfiNSNVG ROZPED Novd liberdlni teologie, neoortodoxni teologie, moderni teologie nebo exlstencionalistickd teologie, v5emi tdmito nAzvy lze vy1edfit snahu modernrho ndboZenskyzaloZen6hodlovdkadruh6 poloviny 20. stoletl u6init z kies{anstvi a Bible ditanku mysticismu, n6vod k esotericklTm,tajuplnfm proZitkfrm mimo rozum a realitu. Jde o novou vrstvu humanist0pouZivajicich kiestanskou terminologii, kter6 se vytv6ii v rdmci jak protestantslqichcirkvi, tak cirkve katolick6,ba prolind i hnuti Noin/ v6k. Ale vysvdtlemesi nejprve,v dem
36
2 ZAPASODUSI existenciTentodiametrelnirozdilmezi nistavyzvedeved0stojnosta hodnotu novou liber6lniteologiia kies{anstvim dlovdka.Jakad&stojnostdlovdka,kdyz m0zemeodhalitjenom tehdy, bude- ten je podle tohoto "Hestanskeho" me-liod novoliber6la oozadovatdefini- ateismujenomsoubormolekula poci pojmu,co tim, co lftd, mysli. krodilejsiuspoieddnihmoty? Liberalovd konce19.a prvn(poloviNova liberelni teologie proriste ny 20. stoleti typu Karla Bartha- pro- nejenomcirkvi,ale i teologickymi fakuF hlasovali, ZeBibleje plnAchyb.Pokou- tami po cel6m svet6. Teologiejako geli se obsahnouta chapathistorick6- posledni(po filozofii,vdd6, hudb6, prvk0, um6nia vseobecn6kultufe)podl6ha ho JeZGeBEZ nadpiirozenlTch kterd se k Ndmu vazaly. Ve svdm vlivu posuvu humanisticko-materia"vySsimkitick6m" pfistupu vsak na- listick6homyslenivEerejskana dnesni prosto neuspdli a stani liberalismus mystick6,rrnikov6mygleni.NebozenSti padl.Jedenz tako{ch pokusfrje vyj6- liber6lov6stejn6tak jako pfedtimsv6f dFen iv dile Alberta SchweitzeraSti humanistidti filozofov6pdchajiinte"Hledenihistoickeho JeZSe".Schweit- lektudlnisebevrazdu- vyznavaji,nebo zer nakonecskondiljako levicow pan- se alespofipokousejiWznavatto, 6eteista bytostnose ztotoiiujici s hro- mu nevEiia s dim nejsouschopniZit. chem. Staroliber6lov6se ale ptece Je ovSemtragick6,strhnou-lido svdho jenomdrzelirozumov6homysleniSna- zoufalstvia nejistotyi dalsi kteii je Zilise oddElitnadpiirozen6 od JeZiiSeneprohlddli.KdyZ se studenti otdzali pomoci rozumu.Jejich tot6lni neds- umi!.ajiciho liberdlniho teologa,Tillichaz pdch je ale nevedlzpgt k Biblijako Harvardu,zda se modli, odpovddEl: skute6ndmuSlovu Boha- Namistoro- "Ne, ale medituji."Jak by se mohl zumu udinilidalsi krok k zoufalstvia modlit,kdyz si nebyljist existenciBozvolilinerozum.Dnes vdii v evoluci, ha, natoz Jeho schopnostikomunikojako symbolick6 interpretujiv Bibli vat? "Je-li vsak B-ti-h pouh6 slovo, cokoli a kdykoli se jim zlibi; hovoii prodse k Bohuv0becobracet?Boha o Kristovdzmrtv'lchvst6niale pochy- nahradi guru, misto modlitby v6lici buji Ze by tato udalostmohlablit za- meditujea slovo B0h nahradimantra znamenanana filmov6mpasku,kdyby nebo mystickaslabika, kterA v sobd v hrobd byla umistdnakamera-Piesto sluduje vsechna tajemstvi vesmiru. odkazujina Bibli,zejmdnana jeji etick6 PlestoZese takowm lidem biblickf principya citujiz ni Neni-livgakBible princip kiestanstvizhroutil,mnozi se skutedn6tim, dim samatvrdi byt, tedy povaiuji a jsou povazovaniza kFeslaSlovem Boha, prod v0bec o ndjak6 ny. Nejvicese jimi daji zmyliiti, jejichz etice a mravnostihovoiit?Z novolibe- vira je zalozenana emociondlnibdzi. ralnihohlediskaje to jenomslovo,nic SubjeKivniprozitlv a pFedstawtotiz vic ^eZ prAzdne siovo. Novoliberal nelze pfesnd definovat,a proto se neznd zp0sob. jak vysvdtlit existenci takow dlovEkuchylujek omezen6mu zla, a proto se ocita ve stejnd pozici podtubibiiclvchpojmfi,se kteryTmi sve jako hinduista- u boha )e si vgechno prozitlry ztotoziuje. To je naprosto rovno.Bezobjektivni existence Bohaje v pofedku, pokud ovsem t6mto pojpFecedobro a zlo totei. Podobndje mim pFiiazujehistorickybiblich/ obtomu i v okamziku,kdy takow moder- sah-Pokudne,je na cest6podlehnout
zApaso ou5rs manipulacize strany liberela.Kreaco, poznevani- Liberalismus na5izi jen starozakonn6nad naturdlniznameni, libiva slova. Ekumenaa tolerancezni Kristovo bozstvi, podeti z panny a naddjnd,ale ve skutednostizastupuji zmrtwchvstdnijsou pro skutedndho jen nebiblick6a humanistick6 snahy kies{anahistorickeuddlostiv dase a o sbliZeni proiikladnfch n1zorT na orostoru.kter6soudobdvddeckepo- svdi. l\,rozna to pro vas bude pFekvapiznani nijak nevyvraci,ale jenom pod- v6, ale takovouWsostnousvatynilibe, poruje.Biblickyklestanvi demu v6li. raljsmu je i Svdtovd rada cir.kvi Kiestanstvije sysfdmemna sebenava- wcc)-'. zujicichddjrla udalosti.Ani jednuskuVwarujmese liberalismuv jak6koli tednostnelzeWmout z celku,a cetKu podobda obhajujmebibtick6z6ktadynelze nic dodat. Biblick6 kiestansTvl fundamentalismus,piestoze je toto jako jedin6 dlov6kunabiziintelektuelni slovo samo o sobd liberaly nejvice celistvostzakotvenouv historiia rozu- zprofanoveno.Biblick6 kfestanstvije movdmpozn6nisvdtaa dlov6ka. v liberelnichcirkvichi v kazdd humaCeskdkiestansk6cirkvea teolooic- nistickdspolednostinez6douci.piestake fakultyjsou dfty bl2kosti n6m-ec- neJi vsak kieslan konfrontovatsvou kych liberalnichinstituci,a nakoneci dikysv6muvlastnimuliberalismu. aZna Wimky, v plimdmohrozeni.A nejenom v ohrozeni. Mnoh6se jiZ odchflilyod biblickdhoodkazu bft soli Zivotaa chapouKestanstvipouzejako charita- nostech,a ne na Kristu-(Kolosk:im 2:B) tivni, soci6lni dinnost neoo a Proradne sfuofenn CoZ nevite, Ze "zachovevani duchovnfto dddictvi piebbtui se sv5tem je nepfebbtui piedk0",coZ je opdt jenom prezdnd s Bohem? Kdo tedy chce bfi pffteslovo.To je d0sledekcirkevniholiberalem svet4 sHvA se nepfttelem Bolismu v praxi. Kdyby se tdchto hesel Zm. (Jakub4:4) drzelibiblidtireformetoii,nikdy by ne- a JestliZetedy ti, kdo pozn^nlm pAna -a doglok reformdcirkve(nem6libv vlastSpasite/eJeZiSeKrista unikli pone d&vodreformovat), nikdyby nevzni- skvrnAm svdta, znovu se do nich kla ona ojedindle politicko-ekonomick6 zapletou a podlehnoujim, budou struktura reformadnichst6t0 (Anglie, jejich konce hofti neZ za6eky. USA" Holandsko,Swcarsko...),nikdy (2. Petr 2:20) by nevzniklamoderni v6da apod. a Nemilujte svetani to, co je ve sv't6. V teto souvislostiby se i skutednibibMilujeJi kdo sv6t, l{ska Otcova lidti kfestandm6li zamyslet,zda jsou v ndmneni.(Jan2:15) sol[Zivotav jeho celistvosti.Neuvoliuji a Nedivte se bratfi, kdE yds sydt nemista politickdho,ekonomickdho,Wndvidl-(1. Jan3:13) chovnE-vzddlavacihoi umdleckeno a Milovani,nevefte kaZdamuvnuknuti, vlivu liberal0m, tedy "kiestanskym" nybri zkoumejte duchy, zda jsou ateist0m?Vzdyf pouze bibtickekresz Boha; nebot mnoho fale$nych tanstvije zdrojemskutedn6d0stojnosrl prorokI vy'lo do svdta. (1 Jan 4:l) a hodnoty dlovdka,mravnosti,tvoiivosti, prawm motivem rozumov6ho @ p0vodce teistickdho existencialismu,tj.
4 ZAPASO DUSI taK jak jej popisujebiblea soudasn6 se kritickyzabwajiteoriievoluce.Rada z nich patii k vedouclmosobnostem sv6hooboru.Spolednostvyddv6pravideln6 dasopis(CRS- Quartely)informujici o nejnov6jsich Wsledcich.Chci vem nabidnout hlavni myglenl!/ ze dvou pFedn65ek, Ke16 jsem slysel. Nejsoujenom piinasenimargument0, - fuvel Baios ale takdosobnimvyznanfm. Prof.dr. Schererpracujena univerzitd v Kostnicina katediefyziologiea DoktorFrancisCollinslidi Ndrodni biochemierostlin.Jeho z{kladni Wzgenomu- kum se zabwa modrYmiiasami,jsou centrumpro r.{zkumlidsk6ho Tento vddec oznadilProjekt lidskdho to mikoorganismy,kterd nohou progenomuza "nejdulezit6jsi organizova- vaddt fotosynt6zupodobn6'jakovy55i rostliny.Zkoumatentobio- energeticky nouvddeckouakciv historiilidstva" a biofyzikelnimi FrancisCollinso sob6 iikS: "Je to procesbiochemickymi urditYdruh tabu, kdyz v€dec hovoii metodami.Dele se zabwe otdzkami o svd viie, ale mohu prozradil,2e po vddyo evolucia vznikuZivota. jist6 dob6, kdy jsem byl ateistou,jsem Studoval jsem, zadine prof. dr. dnes dosoElpo rozumovdmzvdZeni Scherer,blolog4 chemiia fyziku.Povak piesv6ddeni,Ze vlastnd neni Zedny Zoval jsemjak se ftke lidove - pfirodni konfliktmezitlm, co vim jako vedec,a v'dy za Zloutekvejce.KdE se chceme tim, demuvdiim jako Kes{an.Vddami drZet toho, co je skute5nepnvda, pak oomohlazvdtsita uoevnitmou viru a musime studovat plirodni vedy. Za6al tomu, co jsem sve studium v duchu, ldery by se vira mi pomohlaporozumEt stvoiilBtrh.Vim,2e to, co ted iikam, dal nazvat ateisticry. Plbstoae mem m0zen6kter6lidi trochupozlobit,ale matuu vAFici,odmitl jsem to tehdy. Ze mohu je ujistit,Ze ma kiestanskevira s tim si nemohunic Do'it. Vmomin^m miv&becve vddeckepracinepiekdzi." sl na Cag kdy jsem sly5elo evoluci ve - JAMA - TheJournalof the American vyE1lchrodnicich. Mdli jsme dobreho uCitelea kdfi. jsem diskutoval s matMedical Association- 7/93 kou, vysmd!jsemseji, 2e m&Zev6ftt na ndco tak zastaral4ho,jako je stvofeni. To pfece dnes uZ nem1Zenikdo br1t TEORII v6Zn6,coZ neslysel4 co dnesnl vdda V biblicklch kruzlch kiestanskeho objevila?Mvslel isem si: Boha neootFehnutina cel6msvdt6se zrodilodnesiiZ buii- Nepoffebuji ho ani v otdzce, odvelice Wznamn6hnuti nazvan6Crea- kud piichAzim ani v tom, co mem bd tion ResearchSociety.Bylo zalozeno d4lat- Dafilo se mi skv'Ie bez Bohaskupinou vedc0 v USA asi pFed30 V tomto duchu jsem zaealstudovata lety. Dnessdruzujet6mdi 1800 vedc& to mne pfivedlo k tomu, abych se pfeprofesortl, sv5dCil o opa1nem ndzoru- Studium z cel6hosvdta,univerzitnich kteii si kladouza cil studiumstvoFeni, biologieje pflmo nebo nepFimosvdzainicioval proces rozvodu rozumu s virou, a tim proti vsem d0kaz0m a vlastni celistvosti Bible ponEil ki€stanstvi na soubor mystickych slov bez vllznamu. Tato teologie sg spokojila se zieddnou formou evangelia mordlky a dobrich skutk0. *" Svgtovd rada cirkvi byla v poslednich dek6d6chmarxistickyorientov6na.
vEDEc rnrsigtt
sPoRo Evol(|clll
zApaso ouSrs ne s evolu'ni teorii. Evolu'ni u'eni pFi ce a stvobni na vddeckdb6zi. Je cent^hi borit biologie. Velk! evolu6Prevdjsemse pfedstaviljako Clov6k, ni biolog Dobzhansv jednou pronesl l
6 ZAPASoDUSI pisne pfirodni vddy.Prod tyto vecijsou nymi vddci,podle l(terlch 2ivot na Zemi takov6,jake jsou? To neme s pfirodni wibec neuznikl. To nejsou kiesbn6, vddou co ddlat. ProCzems6 vrstvaje myslimna slavndastronomy,biochemihkov1, jake je? To je ot'zka, kterou l
zApnso ou5rz se tifo nedherni Snecivelice fidce w- evoluce, a mi: Smrt ie otcem vgech slgttuji, zatimco jini, jednoduSli, jsou veci- Boi ie otcem vgechvdct-Mt2eme eastdjgi.Nem,Ze tedy b)fi Zednou se- v\ak mozaiku sefadit podle zcelajine lekdni Whodou,Ze tito Snecijsou utve- filozofie. Vzdeite CestBohu. to ie iind leni takto. PFestojsou tady a evoludni vdta. kterou n1Zeme uddlat - z dat a teoretik nevl prot. Podobne to plati i fakl ofirodv. Clovekme svoboduzvolit pro ZiWmikrosv't. Chtdlbych uv6stjen smfi jako vEcn! model vzniku Zivota, jeden pflklad, to jsou radiolarie,jedno- nebo zvolit Boha. ebvek je volny. Jd bunE'ni Zivo'ichov', kteFipatfi k am6- jsem vsak toho mtneni,Zejdeme lepe, bdm. Jmenujl se "sluncovit{ zvifAtka", kdE zvolime Stvofrteleza vysvettujicl proto^e maji plazmatick5 ujhonl
8 ZAPASODUSI z opice, byl by z cirkve vyobcovan. Ot6zka,kdy se dlov6kstal dlovdkem V dubnu 1994 byla na Palackdho z0stalanezodpovdzend, ale dozv6ddli univerzit6s6rie pFednagekna t6ma jsme se, Ze Adam byl homo habilis. Kreacevs. evolucea Datovacimetody. DalSiz univezitnichprofesor0byl tak Seslise piedstavitel6a zastenciobojl'- vyvedenz mi!rytvrzeniming. Balcara, ho. Studenti,docenti, inzenyii i laici Zejej na mistd"nominoval" na Nobelojak je mozn6,ie o toto tdma mEli moznostvazit falda. vu cenu.Nechdpal, Jedenz profesor8,s6m zastdnceevo- tak pievratndobjevya d0kazyjmenoluce,prohlesil,Zeje Slastny,Zese doZil van6na piednd$cenejsoubEin6publidne, kdy je mozn6o takowch probl6- kovdny. Kdo z v6dack6 obce md mech svobodnddiskutovatna akade- zdiem zem6rnEmanipulovats v6d6mickepld6. nim laiki? Prod ie evolucs ve v6t5iKreacionistyzastupovaling. Balcar n6 Wchovnych, teologickrich a v6a univerzitniprofesor,docent Cernf, dechlich kruh0 povaiov6na za skuzastupovalklestanskfevolucionismus, tednost? Oba zestupcim6li vymdienydas, aby Evoluceovlivnilastudiumhistorie, piednesli sv6 stanovisko.Argumenty fjlozofie,antropologie,biologie,a i ing. Balcarabyly vdcn6a p6dn6.Kies- naboZenstvi. Skolniudebniceisou v6tlansky evolucionistavychrlil proud Sinou napseny evolucionisty,takze evolu6ndvEdeckychtermin0,ale ves- v6tsinauditel0jim d0vdlulea podle ker6vddecked0kazyobhajujicievoluci nich udi. Jak evolucionistaRostand spoditvalyve Wmenov6ni lady v|z- ptipouStive sv6 knize, "Orion kniha namnychcirkevnichhodnost6i0,Keii evolucE": zastevalievoludnimodel,podinajeTo"Jsme prolnuti a prosyceni my'lenm65em Al$inslvm. Z Bible se stal kou pfemeny-.. Nau'ili jsme se to ve soubor literarnich styl0 a nejv6t5i Skole.Opakujememechanicky,ZeZivot "perlu' vyslovil,kdyz ozna6ilknihu se vwji, ZeZivevecise m6niz jedne do Zjeveniza vizion6iskyromdn.Pismoje druh6." pry osemetnevdc. Smrt je naprosto V knize "Soumrak evolucE" dr. oFirozend z6le:itost.ktera nemes Bo- MorrispoznamenAvA: Zim trestemza hiich nic spoleEn6ho. "Nejpozoruhodn EjSiprotiklad moVWoj patii do procesustvofeni NAm demi vEdy jd, Ze syst'm evoluce vsem pry hrozi obrovsk6 nebezpedl mohl ziskat skoro univemSlni pfijeti, pokud se snazime vysvdtlovatBibli piestoie mu rtplnE chybi ryzi vddecnejen rozumem,ale i pomoci vddec- lr! podklad. Po prodebatovenibhoto lqich objev0a argumenti.Pravdv tom pFedmetu se stovkami lidl jsem pfevid6l kiestanskfevolucionista autoritu, sved6en,Ze hlavni dlvod, proC vzd6lasilu a posl6niantropologickych a pale- ni lid6 vdli evoluci,jo prostd ten,protoontologickych kateder katoliclvch Ze jim bylo fe6eno, Zo vdNna vzdelauniverzit.Jeden z piitomnychstarsich nich lidi v6ll evoluci!Velmizftdkam02e posluchadr: se zeptal,zda to, co slysl takovi ClovekudElat vfc nez opakovat je skutednost.AZ dosudsi totiz myslel, ndkolikotfepanych "d1kazAevoluce" a Ze kdybyveiil tomu,Zedlovdkme spo- skoronikdy opravdoveneuvezilotAzku, le6n6pfedkys opicineboZese vyvinul co v(e to do dIsledku znamen6-"
VEDfi II Pf,VEDfi
zApeso ou$ g VytrvalaindoKrinacemusi vytvoiit du v hlavnitezi." evoludnistav mysli, zv6gt proto, Ze Dal$i d&vod, prod mnozi piijimaji nemitkyproti evolucijsou zlidka stu- evoluci,je ten, Ze jim bylo iedeno,Ze dent&mpFedstaveny. Bibleneobstojiprotivgdeckymfakt0m_ Druhyvelmi podobnyd0vod,prod Z Bible vyplpa, Ze ZemE je zhruba evoluce je tak vseobecnepfijata, je stare 6 000 let. To je piijatelnyodhad vahaautority,lderaji podporuje.KdyZ na zdkladE piemysleni v6deck6ho vedoucivddci,vzdehvatel6.ba i teolo- zkoumania historie.Biblezadindprogov6 tvrdi, Ze evoluce je dokAzant hlasenim:"NapoddtkustvofilB&hnebe vddeckf fakt, a Ze jenom ignorantni a zemi."Kdy ten "podetek"byl, nem0lid6ji zamitaji kolikneodbornikrl se jim Ze fici Z6dnyteologna svdtd.Teoreticodvdii odporovat? ky to mohlobft pied milionylet stejn6 BiologFranti5ekMarshpi6e ve sv6 jako pfed ndkolikatisici.Je tedy jasn6, knize"Evoluce.stvoiEnia v6da": 2e mnozi zavrhnouBibli z prosteho "Co je znovu a znovu pfivedlo d0vodu, protoze nevi co sfutedn6 k plijeti teorieevoluce,byla proste veha llk6, nade2elov6kunezbudenic nez autorityna strandvedctt,uZlvajicinepfi- jehofilozofieo Zivot6a smrti. tif jemni zplsob zastra6ov1nf.Velmi Pfijeti evoluce logicky ndsledovalo Easto,chEHi mlad! uchazeEo pozi- zamitnutiinspiraceBible.Popieniexisci zachrdnit svau reputaci u zkuEe- tence Boha StvoFitelea ochromeni n$dich vEdct, byl nucen piijmout platnostiBozihoslovaje prvniprakticteorii ewluce." kf d0sledek,kteryudenIevoluceptineTo se ddje dnesa dennd.Kdy2ji slo.Clov6k so stal s{m sobd bcihem. zastavAtolik "odbornik(]",pak pr0m6r- Evoludni myslenije zdkladembezbozny dlovdk piedpoklada,Ze evoluce nychsyst6m0,jako je ateismus,komumusi byt pravda. Vyllatek ze spis0 nismus,fasismus,rasismus.materialisje to libe"Moderni vSda a kiEsiansk5 vira". mus a v oblastinaboZenstvi napsanemudlenyAmerick6hovddec- ralismus. Kdld vidime hoik6 ovocs, k6hosdruZeni, zdtrazf,uje: kterd udeni teorie evoluce oFinesto "Pohledna jeden z mohutn:ichsvaz- v poslednich1OOletech,je na dase, k0 o evoluci dev' dojem, 2e tento abychomse na toto udeni podrvali pfedm5t je urditCprokdzan:!,ale kdE 6lLe! ten svazekproeiteme, nSdeme Adaje Evolucedeve dlovekumoznostdniogenetichJch pokusech, cytologickd ku od zodpovddnosti, kteroucftL kdyz studie, zkamenelinyz dalekai z bllzka, vdii, Ze existuje Bfth Stuolitel. Brlh porovndv^ni koster atd-, ukazujlci ne- vloZilna dlovEkamorelnia duchovni patrn4 zmeny v nefterich pfedstavite- odpovddnostvEdi niZ citi pfirozeny lich jednotlirl.,ich druh&, a naprostou odpor. Lidskd drlvody zavrieni Boha stalost v druh,ch. V:j'sledkemtoho je, Stvoiitelejsou dasto skM6, jak po2e nez je dlov6k hotov, odbo5i na po- tvrzujesvddectviAIda Huxleyho,ateisdet zajimawch stezeka pIvodnl defini- ty a evolucionjsty, jehoz dldnek ce evolucemu zmiziz dohledu. Ctenef "WznSna osv6d6en6ho ateistv" v se plikloni k pocitu, Ze dlovek, kteri lednedestiiike: m1ae citovat tak mnoho, co opravdu "Mdl jsme dAvod, prod jsem chtdl, bylo odpozorovdno,musi mit tez prav- aby svdt nedeval smysl, proto jsem
1O ZAPASODUSI pfijai za sv6, Ze neddveZedn:i smysl,a s komenteiemzaloZen'mna biblickfch mohl jsempak bez obtzi najit uspokoji- piedpokladech,ziskalibychomnem6ve dlvody pro tento pFedpoklad.Pro n€ pFesvdddiW dokument. m6, jak asipro mnohez mich soueasProtosi tak6 dr. GrygarvybralSest nRI, filozofie nesmyslnostibyla v iedru vd,Zenfch a uznevanych odbornik0pro nestrojem osvobozen[, kterd jsme st televiznidebatu,ktera nesledovalapo pfeli. Bylo to zerovert osvobozeni od nedokonden6m(zakdzan6m)serialu urdite politicke a ekonomicl@mordllq. "Jakvzniklsvdt".PatFili k nim geolog, proti morebe, proto- paleontolog, Mdli jsmend.mitl
zApes o ouSrrr rozhodovalj o svobod6lidsk6homySle- v roce1941mu uddlilauniverzita Reani o svobodn6mpiistupu k informa- ding doktorAtza organickouchemii. cim, o svobodd projevu napiiklad V letech1945-49se zabwalWzkumem k otazkdmevoluce.Pro6 nem6 druhd rakoviny na L4iddlesex HospitalUniverstrana moznostvyjadfit objektivnina- sity v Londynd.V roce 1950 se Wilzory ve veiejnych sdElovacichpro- der-Smithpiestdhovaldo Swcarska, stiedcich?At sem div6k,posluchaddi kde pracovaljako profesorfarmakolodtenei posoudia v6zi autory.To, co gie.Od roku1962byl profesorem farjsme m6li moZnostviddt nebo spiile makologi6l6kafskdfakultyna univerzidosudneviddt. si niiaknezad6s dobou td v lllinois.V r. 1969 obdrzeldalsi temna.nikd se tomu tyraniefilosofie- doKor6tv Curichua dalsi v Zenev6. "vddy".I dnes n{n hrozitotalitatdch, V r. 1969 pfijal pozvenivyudovatfarkteli rozhodujlo tom, co je v6deck6a makologiiv Turecku.Pr6vdzde si jej co neni.Zatimmaji moczesm6snit,ale vyZedaloNATO coby odbornil€ na je5td nemohouuml6etkaZddho,kdo drogovouzAvislost. Vyslouzil.sihodmd odvahu samostatneplemysleta nost tiihvdzdidkov6hogener6la. Dr. pochybovato neomylnostirad. Albert Wilder-Smithje autoremvice neZ 50 Eisteinnapsal: vddeckychpublikaci,vice nez 20 knih, Lide me pf iS nezajimajia nejsem kter6byly pielozenydo ndmdiny,lranrodinny typ. Chci mit svtlj klid a chci couzstiny,rustiny,norgtiny,rumunstivEdat,jak Bdh dvof svdt, ny, destiny a dalsich. Prof. dr. WilTouha vdddt, jak BEh stvolil svdt, der-Smithje uznevane svdtovAkapacibyla hybnou silou vedeckychobjev0 ta a patii k zedan:lmiednikrlmrirnoha v minulosti. Samotnetouhav6ddt,lak kongres0. B{rhstvoiilsvdt,vsak k lidsk6moudV poslednichletechvede profesor rosti nestadi.Je tleba touzitDo pozn6- Wilder-Smith ve Swcarskua v Ndmecje a podletoho ku semineFe ni kdo B0h StvoFitel pro studentyzvan6 "Pro udinit rozhodnuti.Potom se zadneme Universitate." Tyto odborn6semineFe, zajimatnejeno sebea o vlastnfrodinu, konane na r&znychmistech,se staly ale i o lidi kolemnas.B0h nds vy47va, studentgmkiestanskoupomociv jejich abychom obdivovaliJeho stvoiitelsky studiua povoleni. um,zkoumali a vyvodiliz rozumovdho, PFedemchci ujasnit, lik4 prof. WiF nikoliideologick6ho zaverusv0jnezavi- der-Smith,Zelsemse nestalldes{anem sly ndzor. Ai zadnemeobdivovat a jen skrze argumenty-Pot6, co byl mIj milovat sv6ho Stvoiitele. ootom se rozum pFesvedeeno pravd4 kles(anm0zemenauditmilovati blizniho.-Kas- stvi, musela i me vtle k tomuto rozumov€muphsvdddeni Ftci "ano". Bez rozumovdhopfesvedCeninem1^e v&le fbi "ano". Vyrostl jsem na selskem *atku v Anglii, v blizkosti Ortordu. Moie nilA jeden muninka byla ve ci dema a mhj otec, Prof.dr. A. E. Wilder-Smith, z autor& seri6lu "Jak vznikl sv6t", se m4itel statku, byl svobodn! zedneF narodil1915 v Anglii.Na univezitd vysokehostupn6.K rodine jeStdpafily v Oxfordu studoval piirodni vddy, til sfa/S/ sestry a jeden mladgi bratr.
PROC lsEtr SErfr, PRrEC,Srf,r ROD_OVE KRESTf,lIEl,I?
12 ZAPASODUSI Pro n4s ddti byl Zivot na statku praw rdj. Bylo vZdy co pozorovat nebo co d6lat, lovit v Temhi, plavat, veslovat nebo n5co kutit. V 13 letech jsme ny ddti byly ddny na studia. Tam jsmese rychlenau'il, Ze pfirodni v6dy nen id4ne nedovoluji vdfit tuk, jak v'fila naie matka.T. H. Huxley m6l jiz pfed lety dokezal 2e nehodneprocesy byly schopny rytuofit Zivot,nevyjlmajedloveka,preve hk jako Stvofftel. Jedini rozdil by nEI bit v dob6 k tomu DotFebne.To. co m02e Wofit Stvofrtelv kretke dob6, k tomu je pn nehodd tleba dlouhdho obdobi. Zemd a kosmosjsou velmistat6, proto je l6pe povaZovatza sprevnA,Ze stochasticke @ehodnd) procesy, kter6 t\aly dlouheperiody,m6ly toto vytvofit a nepnpisovat stuoFeniBohu- Je nemoZnd,aby dobr! Btrh mohl ud5lat tak 216a nedokonal' stvobni. Tento "Asudek" byl pozdeji, kdyZ jsem studoval na univerzitdv Ortordu, plne potvrzen-A tak jsem byl pbsvedCen,Ze ateismusby m6l b:tt intelektueL nd 0nosnejgineZvlra v Boha - StvoFitele. K tomupfi1lo jeitd uvatov4nio tom, ie biblickd zpreva s jejich gesti dny stvoFenije zfejm+ po vddeckestence omyl. Jestlize PAn JeZiSKistus tdmto mylnim zprev^m vdfrl,pak nemohl bit Bohem, jak o sob6 tvrdil, nebot BIh nem1Zevdfttdokazatelnllmomyllm! V te dobd se mA matka dostala do styku s jednim gened.lemb tskearmedy, ktery se stal kfes{anem. Ode5el pomdrnd mlaQi do d&chodu,protoZejak fekl - necht5ljen destruktivnepracovat, on cht€l pomoci pozitivndstavet krebvstvl BoZi. JA jsem tehdy v(rbec nerozumdl,co b melo znamenat.Pro mne to byly jen n^bozne a proto prAzdndfe4i. Tentogenerelmne pozval na 64 o p^t6, coz tehdy Zedn,islu'ny,
Angli\an nemohl odmitnout. Nikdy jsem nenav{tivil pfedne6v, kter6 m6l v okoll, protoie jsem byl pFesvEd\eno tom, Ze sejedn+ o pouhe sentimentelni Zv^sty. PozvAnina Caj byla ale 'plnd jine zelezitost! Geneialse mnepokouSelpfesvdddit o nevddeckostimlch argumentAproti llesfansk6 viFe.On vsaknem'l vzdeani v pFlrodnichvedech,proto se mu tento pokus beznaddjndzhatil. Spiie jsem mu jA ukdzal,2eon je kfes(anemjen proto, Zeje po vedeckestAnce - nevddomy. Takto skondiln63prvni spoledn! rozhovor ZviteziI jsem. Av*ak gener^l nebyl jen tak pro nic generalem, on se nenechal porazit a ponal mne jeite jednou na Caj.Bdhem na5ehopruniho rozhovoru jsem s nim j6" nlady, arogantni a nezkuSeni student nepatfrdnea 6asto i urdZlivdjednal. PovySovaljsemse nad nim natolik, 2e jsem omaCiljeho liieslanskou viru jako Wsledeknev'domosti a nevzddlanosti, coz byla nesl,lchan' drzost, nebof on nejenaebyl vzd'lani pdn (i kdld o p rodnich vedech toho moc nev5del),byl teZvelicevyrovnan:i. Behem druheho rozhovoruse vyhibal vgi vdde a vysv5tloval,Ze tomu nerozumi. Vedel v5akjak nutnd potfebuji uzdraveni m6ho srdce JeZiSem! Ptal jsem se hd, jak to vl. On mi detl epi'tolu ke Galatskfm,5. kapitolu, kde jsou Wmenovdny hfichy Ela. Na to lsem se do nej pofAdnd pustil Domnival jsem se, Ze mluvil za mymi zAdy s mou matkou- To viak on nikdy neuddlal-Zeptal jsemse ho, odkud to tak vgechnoo mne pfesnd vi. Jeho odpovdd byla odzbrojujicl: "Vim to z Bihle. Bible nds zn6 Epe, nei nds m Ze mdt ElovEk, nebo{ ona nds m6 z Bo1iho pohledu, ona je slovo 2iv6ho Boha".
I
I
zApaso ou5lrs Potom mi dal genedl velice osob chybnostmi a tdmi domn\gmi omyly ot6*u: "Chce! mtt v srdci Ziv'ho Kris- v Bibli? O tdchto a jinich problemech ta? Chceg ho dennd pozn6vat?" Tento jsem vedl s genemlem dlouh! a vdZn6 muz byl absolutni zt5lesndni toho, co diskuse. On mi dal jednu zekladni od_ mne o hodne pozd5ji svEfil profesor povdd, kterou isem nikdy nezapomneL Karel Heim. Zeptal jsem se zesttul5ho nebot se osv5d'ila jako pravdiv,rtekl: profesora Heima: "Jakeje nejefektivndj- Pfriel-li jsem k pomdnl jak'koliv Si metoda k zasaZeni dnesnich vzd6la- pravdy a ztstanu-li tomuto pom^ni nich lidi Kistorym evangeliem?" Star! vErni a posluini, de mi Bth postuppAn nekolik minut pfemyglel. pak odpo- nd vice pozndni a postupnE vyieEi v6ddl s velkou urditos : t'Nejefektivmd intelektuAlni probl6my. On bud ndj6i metoda, jak dne1niho nevdiicipi[mo osviti mtj rozum nebo mnE ho Elovika zasehnout Kristotrj,m poile do cestlt Elov6ka, Ker! mn6 evangeliem, je konfrontovat ho bude pomdhat pFi ieieni mlch t6is iiulm Jei&em v naiem srdci a kosti, To nejdhteiitEjEi je, abychom v na5em Ziwt6." po pomdni nov6 pravdyt ji byti poTohoto Ziveho JeZiSejsen vid6t pfed sluini cehim srdcem, dali ji zvl^stni sebou na generebvi, kter'ho jsem neust^le urdzel a poni^oval. Stadilo jen viddt jeho mile, jasne a upFimn' o'i, aby se v nem poznal tento ZW Kristus. Jeho sebeovlAde pn mych zntn'nich provokacich o tom take svddCilo. On se md ptal, zda chci mit Ziveho Krista ve svem srdci. lhned jsem odpov6d6t, Ze by to jis€ bylo pekn6, ale nem6m na to kvalifikaci. Nevefil jsem ani Bibli, nato2 pak na samotneho JeZiSe!Poznamenal: Rozhodl jsem se otevfit mu sv6 srdce a uPozn4ni neni zdvisl6 na tom, co p_ozedat ho, aby se sta/ od nyn'jska vime, ntbri na pozndni, ie jsem PAnem meho Zivota hiiSnk a potFebuji odpuitlni a KisPo vice nez SO letech kFes{ansk'ho tovo spaseni!" Pak se mne ptal, zda Zivota pfiznAvem, Ze J'ZS tehdy opnv_ chci JeZEe poprosit, aby se stal p6nem du zaCal md probl6my s pismem sva_ mdho Zivota: "KdyZ jej poadd6te, aby t'!m a pFirodni vEdou postupn' fesit _ mocijeho smrti na kil1i v6m odpustit pl?bl6ny stvoieni, evotuce, probt'my vaie hiichy a usidlil se ve vaiem tykajici se Adarna a Evy, Adamova srdci, on vaii modlitbu vyslyai." zebra, probl'm Sesti dnI stvofe a Po jednom dal6im rozhovoru poklekl mnoh+ jin+. Std/e /esrd existuji o6zky, a prosil Spasitele, aby se mn6 da! poftere neJsou vyfe#ny- ZAstAve vsak znat skrze odpu'tdni. Na tento zp\sob pnncp: vity jsem nebfl pnpraven. KdyZ vsak on . Budeme-li mit Krista v srdci, buskondil svou modlitbu, povzbudil mne, deme-li mu posluini ve viech abych se tak6 pomodlil. Jd isem to poznanfch pavddch, pak n6s po ueiniljako on. etapdch piemani ve svij ohraz. Co jsem ud6lal se v6emi svlmi po(2. Korintskim gtg)
14 ZAPASODUSI znAJi vzorec pravddpodobnosti. Kde (f = Cas)a nekonetnd existujeT = mnozstvi hmoty, tam musl P = 1 (P = pravd6podobnost)-To znamene: ysechno se stane docela jist6, kdyl bude existovatdost casu a hmoty-Jeli 29 a proto teLpotencielndi v nas, kdyz T nekonedn€,takje jistA pravdepodobnost (P = 1), Ze 23- zalm vmikne neon napln[cel6 na5esrdce. - sl,,tzenehodndfukAnina strojijeden pflklad, hodne na Uvedme klasic$ nemZ chci uk4zattdzkostipFirodovdd- Vzorec pravdepodobnosti vyzaduje ce, kter! se chce stet uCednkemKris- or+vea oFesnebto. VznikZalmu23- se tovym. T. H. Huxley vedl v roce 1860, de bdy vysvetlit dvojlm zpisobem: rok po vyjiti Darwinova"O ptvodu bud jako vitvor autora Zalmu,David4 druhl", velkou debatu proti biskupu nebo jako produl
zApnso ou5lrs vmrce pravd6podobnosti m6lo btt Huxley&vstroj tisldpismenka,ale neDrur sprevne.V 6em vei Feienltohotooro- je zpet, nevymazalje. Kdyi v*ak u m& blemu? Zde se se.]/iev6me s konfronta- ho noveho stroje byla d6na pd1ka cl mezi liberAni a konzeNativniteolooii vpravo, psal stroj pismenko "A", kdd v p iirodovddeckich ot4zkech. opice zmedkla knoflk ,,A". Jako ,b!p?ved' Pfeglo 25 let a jd jsem std/e lestd pfijde "A" na papir prev6 nemel /e5eni-Pak pfrSlojako duchovni taKlako na norm^lnim "Huxleyovestro_ blesk,tak jednoduch' a tak pfesvedli- ji". Kd)rZvsak opice svhj prstz knoflku v6! Jednoho lednov6ho dne v imd "4" zvedne Aeq pa'l
"4" na Huxlyove stroji, "A" vystoupilo z mozku a pohybovalo se skze ruku opice do Epidlgrprstl, skze knoflik "A", skEe mechanikustroje,aZ se kone'ne objevilopismenko "A" na paplb. Opice pak zvedla prst z knofliku "A", ale "A, z)stalo na papife. Tento celt psaci proces byl jednosmdrny, to znamena, byl to irrevezibilni (nezvratni).Norm'lni
'A': se absolutn', beze stopy ?usti "odtiskne". Aviak nyni n4sledujed1leZitdot6zka. Jak dlouhoby musek naseopicefuka_ lrcr na-strol pracovat, aby nehodou vznildZalm 23? Pfr odpovddi na tuto otAzkuje nutno vzit v livahu, Ze kaid6 plsmenkoje prevd bk rychle a dfiklad_ nd natisknuto, jako ,'odtisknuto,,.To znamen6, Ze opice za vtefinu prace napi6e prdvd tolik kolik za milion let. Op.ice "odtiskne" vsechno stejn' ry_ chle,jako natiskne.
16 ZAPASO DUSI Na naSiot4zkuexistuie tedyien iedna odpoved. Na b6lne reverzibilnim (vratn6m)stroji nemfrZeopice za celou ve\nost napsat ani jedinou vdtu 23. Zalmu! Revenibilita zakazuie kaZdou dasov5podmindnou syntezu.Je tleba si to piedstavit Chceme-libdZetz Londina do Edinbutghu- udebrne dopfedu p(rlmetrovykrok. Pak ud5l1medalSi phlmetrov! krok stejnlm smerem.Meme-li dost Casu,tak za ndiakou dobu dosdhneme Edinburghu. KdYZ vgak ud'leme p1lmetrorrykrok vpfed a vz6' petl phtmetrov( krok vzad,a budemeli v tdto metodEpokraeovat:Po kroku vpfed nesbduje prevE tak velk! krok vzad- Potom do Edinburghu nedoideme ani za celou v46nost-Tento feno' men se neYvArevetzibilita. Pfed nekolika lety obdEet fyzik llia Prigogine, piesn1 za tuto my1lenku Nobelovucenu. Ziistil, Ze vmik struktur skrze nAhodua das (das = 1) musi bit vSechnychemickd reakce, ktere jsou revetzibilni,odstnneny. Existuieli rov' nov4ha(dopfedu a dozaduiako u meho noveho strcje),nikdy k syntezenedojde, nevznikneZalm ani cokoliviin6ho. Jde se prevd hk vdrnd vPfediako vzad. Dokonce i kdYZT = nekonecno, nem&2ev reverzibilnimsystemu vznik' noutZalm neboZivot. Jak bychom meli ted tuto Pondkud sloaitou Avahuaplikovat na Datwinovu biogenesia na probl'm stvo.enft Velice jednoduSe a zfeblne: Oryanick6 reakce, kterd domnEle podle Dalwina a evolucionisti mdly sqontdnn' za dlouhich Easoulch period v6st k hiogenesi a k iivotu, isou v6echnY revezibilni. Probih i steindtal<dopiedu iako nazpet.Podl6haii,iak to chemi' ci nazYvaji,zd.konu p(tsobenf aKivni hmoty, proto^e jsou rcverzibilnl-Proto nikdy nemohou ve smyslu biogeneze
v talevane "prapol6vce" vest k spon' t^nnimu vznikuZivota- pfestoZeuZpo generace na6e Skoly a univerzity uei tento omyl bezpoCetZdkt a studentI. Stale se tvrdl: Zivot je jen chemie a MkaJak vznikA Zivot ve skutecnosti? Dnes je znAmo, 2e informace DNA programujemolekulytak, 2e je reverzibilita daste'n' zrusena-Specianl geneticke programovenipfinasi ireverzibilitu do jinak reverzibilniho chemickeho systemu tak, aby byla syntdzamo2nd. Timto zptsobem vznike biogeneze dnes (So/ Spiegelmana KornbergeriiZ na tento zptsob syntetizovaliviry), to znamen+:skrzespoluprAcihmoty, che' mie a informace a to informace,ktere netznike z chemicwch zakonitosti hmoty. Biogeneze tedy trznik{ z hmotY' biochemie a informace. Proto se urCitiph'rodovddci,ldeli stdle tvrdi, Ze zivot poched jen z hmoty a chemie, velmi m:ili. Zapomln4i - 6asto,zda se mi, vddom' - Ze infomace musi pfiiit dFive.nez se sd6li celA pravda Informace md hodnEspole1ndhose star'lm Fecwm slovem logos, nebo{ Iogos znamene koncept, slovo nebo take pfekvapivi efel
zApaso ouSrrz nost Eini celou Darwinskou hypot6zu spon?enni biogeneze ze surov' hmoty hdhem miliont let v lrypotetick6 "prapol6vce" piirodovEdeckjm nesmyslem. Bdhem dlouhlch let m6ho Zvota byly mnohe pfirodovddeckd otdzkv tohoto druhu vyfeseny.proto lsan pliy ddvery, co se t:/te t€ch ieitd otevtenich probl5mt. Prod jsemse tedy jako pftrodovddec stal kfeshnem? protoae mnC pFirodnl vddy stele a nov6 potvtzuji vipovddi z Bible a protoZe ma v1b byla otevfenapro meho StvoFitele jako Pdna meho Zivota-Chovemproto pevnou dIvEru, Ze jeitd otevfen' otdzky nqdou vyb\eni podobnym zpIsobem- Prof.dr. Wilder-Smith-
ftychlost svitlo
d6 nam naznaduje, Ze otdzkaspojend s rychlostisvdflanenitak jednoznadne, jak tvrdi evolucionist6. Bible naopak hovoFi o stvoFeni
To znamene,Zesv6flo,kter6nyni piiji. mame, podalosvou pout v urdit6m
fena lzv- cestou.Je-li toto Wsv6fleni pravdiv6,tedy za piedpokladu:Zestafi vesmirudini6 000 tet, pak cokoli,co dnespozorujeme nadvzdelenost6 OOO svetelnychlet, je vlastnd giganticka show, kter6 se nikdy neuskutednila. Pozorujemetedy neexistujiciobjekty? Jde o podvod?ZdA se,Zejde skuted_ ne o mnohostranny otaznik.
Evolucionistick6pFedpokladyo dlouhovdkosti zem6a vesmiruse zdaji byt docela logick6,a proto jsou raK silnymargumentemve prosp6chevoIu6niteorie.Je tomu skutedndtak? Nezapomerlme, Ze jde jenom o piedpoklady, a ty se mohoumEnit. V poslednimdesetjletiprobdhlexperimentelnivfzkum, jehoZ vlsledlly byla cel6 vddecka veFejnostznadnd udivena.Elegantnimatematickd Wpod- nizgipievodowstupell?Na prvnipoty pfedstavilytakove koncepty,kter6 hledse tato tezejevijako piiligzjednoby zdraw rozumoznadilpljnejmensim dugendvysvdtlenf. za bizarni,zvlastd na poli kvanrove Australan Barra Satterfield ruro mechanikya relativity.Kdo by kdy moznost pozvedl fascinujicimzp0so_ napiikladplipustil koncepto zakiive- bem.Zaujalaho kontroverze ve vddecn6m vesmiru?Pied n6kolikatety jisti kd literatuFe 30. Iet tohoto stoleti.Asdva v6dci pFedneslikoncept o dr6ze tronomGheuryde Braypoukazova na svetlavedoucipravdpies ony zakfive- trvaloutendencipo sobd nesledujicich ne prostory. MatematickjTmi Wpodty mdieni rychlostisvdtla,kter6 dokazo_ zjistiii,Ze svdtlo z miliardvlet vzdale- vala,Ze rychlostbylav minulostivys$i. nYchhv6zdby k nam mohlo doruzirza Je tedy rychlostsvdflatendendnEkle_ pouhych20 let.Tato tezeje pravddpo- sajici?Je-litomutak, pak by bylo FeSedobndnesprdvne,ale v kazddmpiipa- ni nasehoprobl6mu nastole.
18 ZAPASODUSI B. Satterfielda jeho pozd6j5ispolu- danemiliardylet existenceby se r6zem tisictt. oracovnikTrevorNormanz Matematic- zmdnilydo pouhlTch D&kazyshrom6zddndSatterfieldem k6ho institutu Flindersovyuniverzity shromdzditivgechna m6ieni rychlosti a Normanemsahajidal nez jen k udasv6tla z ndkolika poslednichstaleti. jOm zkoumanychmdfeni Existujitak6 Bohemuplynulych300 let bylarychlost sekundernid0kazyvyplwajiciz pfedvisvEtlamdlenamnohokret,a to za pou- danychd0sledk0Ubytkurychlostisv6Ziti rozmanitychmetod. Mezi jinymi tla. R0zn6 atomickd konstanty,jako naoiikladpomocizatmdnimdsici Jupi- tFebaPlanckova,majiterminc obsaZetera. Tato metoda vyuZivajiciobrov- ny v rovnicich,lder6 je popisujl V jishich vzdelenostlkter6 dnes zname nych se ru$i.V urditychpiipadechby docela oiesnd, umoillovala pozoru- tudiZklesajicirychlostsvdtlaznamenahodnou oreciznostm6ieni Piitom la klesajicihodnotyi pro dan6konstanpFesnostpouiitych hodin Cinila1-2 ty; v jinychplipadechby hodnotykonm€ie- stant vzr0staly.Udaje,Kor6 tito autoFi sekundy.Timtoexperiment6lnim nim byla zjistEna nejenom klesajici prezentovaliu 13 takowch konstant, tendencerychlostisvdtla, ale i silne potvrdily obekevanYtrend u kazdd pravddpodobnost,Ze k sestuPnYm z nich. alesoollna z6klad€vizudlnho zmdnem t6to rychlosti dochazelo pozorovAni U v6tsiny konstant lze ziskatjen velmimelomdieni, v minulostimnohem 6astdji.Rychlost nanestdsti dob. VyvstevAale i svdtlaklesalaaZ do roku 1960,kdy se zvl6Stdz diitvejsich probl6m.Nenijasn6, zde. ze dosehia pomdrn6konstantni dalSipotencielni hodnotv. Norman se Satterfieldem zda uvedend hodnoty konstant bYlY zaslev4i n/lzor, Ze chovdni rychlosti vypobitanys pouzitimsoudob6piijimasvdtlalze nejl6pezaznamenatpomoci n6 hodnotyc. Dalsi d0sledekUbytku logaritmu,geometrie,zketka soubo- rychlostisvdtla bychom mohli zaznarem matematickYchrovnic. Jedna menat ve vztahu atomick6ho dasu z geometrickYchKivek ukazuje, Ze k dynamick6mu.Zde stoji za zminku kde B0hiekl: Genesis, jegt6 pied n6kolikatisici lety bylo c 1. kapitola t6m6i nekonedne.fo znamen{, 2e a Budte svEtla na nebesk6 klenbd, aby oddElovala den od noci. Buoblasti svdtloiz tEchnejvzdalendjsich dou na mameni 6ast, dnl a /et." vesmirumohlo lehcedosehnoutZemd (Genesis1:14) PiedstavGenesis mefilku v dasovdm B0h uriil k ur6ovenidas0- rychlosti me si raketopl6n,jak "pomalu" klesa svdtla dynamicw,nikolivatomernidas. plestoze vdtsinu na piistavacidr6hu, S ubfvajici vy$Si proletdl mnohonasobnd rychlostisv6tlaby se totiZ trasy v8di dynamickemuatomickY das rychlosti. jak lze mEiit gravitadnimu zpomaloval, Vygsirychlostsvdtlav minulostiby piedkl6dalatadu dalsich fascinujicich podleob6Zn6drehyNlesice.Obavedci vysvdtleni. Bylali rychlost sv6tla dele uvAdejicelou iadu pozoroveni,a v minulosti vy55i Pak bY atomick6 to od roku1955aZ1981, Keraprovedl procesy matematiclry spojene v6hlasn! astrofyzikdr. Van Flandem. s "konstantou"c (=rychlostsvdtla)byly Ten srovnavd mgieni oboiich hodin, a Aistil,Ze tak6 rychlejsi,vdetn6vsech forem ra- atomicldcha gravitadnich, jedn6ch k druve vztahu pledpoklese hodnoty dioaktivnihorozpadu.Ony
zApaso ou$ rs hym mdni Atomick6se zpomalujinebo svdtlo,kter6dopadiina Zemize vzdA_ gravitadnizrychluji.N6kteiise pokou_ len6j5ich hvEzd, se muselo Selitento rozporvysvddittvrzenim,Ze 'zpomalovat" rychlejineZsvdfloz bliz_ hodnota gravitadni konstantv G se m02em6nit.To ale nebylonikdypotvrzeno.Faktemtak z0steva,Zeatomicke hodinyse s 6asemopravduzpomalovaly, coz potvrzuje piedpoklady B. Satterfielda a T.Normana. Dalsi piipominka uv6di ndsledujici moZnost:je-li z hlediskaEinsternovyTo vgakve skutednosti b6Zn6pozorurovnice E = mc'?svdtlo mjlionkrdtry- jeme. Nejrozgftendjsi vysvdfleni tohoto chlejsi,pak by energie.zvldstez atolevu, progresivnihovzestupu rud6ho mou/ch reakcr,byla milionkr6tmilion_ posuvu,je Doppler0v efekt.Dopplergv kretvdtsi.Tato otdzkabylazodpov6ze- etekt je zmdnafrekvence zvukr.rnebo na jiz v ran6m obdobi vyzkumury_ svetelnychvln vzhledem k pohybu chlosti svdtla. Samozfejmevwolaja zdtop zvuku di svdfla pohybu nebo namjtkya protinemitky.pr6ce B. Sat_ pozorovatele.Mnozi astronomov6ale terfieldaa T. Normanavsak piesvdddila FadupiednichvEdcrj.a kvalifikova_ n17ch odbornft0.Je to nesmirndsloZity komplex, ktery vyZaduje expert2u z mnohavddnichdisciplin. V roce 1987se v jednomseri6znrm astrofyzick6m Zurndleobjevildldnekod
podinajicim s nekonednourychlosti posuvuspravn6,pak by to takd monro svdtlaa jejim poklesemaZ na ioucas-
nim principr:rm Wil
20 ZAPASO DUSI J radiometricke datoveni melo b:it kter6se vztahujik povazekvasar0. interpretovenov m&itku tisicl let Lze v0bec pr6vdzmin6n6vysvetleni Jakismejiz uvedli,m0- J progresivni rudl posuv hvdzd i n6jakvyvretit? kosmickd mikrovlnn€pozadf mohlo Ze se stat, Ze historick6homeieni neve skute'nosti blt dIsledkem bude moci byt uiito jako statistickf poklesuc. d0kaz poklesurychlostisvdtla.To by Vidime,Ze trochu pokory by vddZec neklesaovsemnijakneprokdzalo, Nescislndket la prevdzp0sobem,jakf navrhlizmin6- clim v0bec neuskodilo. ni autoFi. Danykonceptby snadmohl piece doslo k tomu, Ze vddci vehebyt falzifikovanpledloZenimnezodpo- mentn6 znevazovaliUdaje uveden6 na to, Ze protiiedi vdditelnychn6mitek(tj. je-li c rychlej5i, v Biblia poukazovali je pravdou. je je vddeckfm faktrlm. Opak coz pak d0sledektakow a takow, Zde bychomvsak mdli bli't U kaZd6hoz t6chto piipadi se po nemoZn6). velmi opatrni jelikoz takova namitka zli5tdnidalSichinformaciukdzalo,Ze Nevimevsechm0zeodhalovatnasi ignoraci.Ndkter6 Biblev6dd neorotiFedi. nAmitekproti no. Ani vedci nebudounikdy v6ddt z "nezodpov6ditelnych" jen vge.Jenomevolucionist6 mohoudogpoklesuc ve 30. letechilustrovaly znalostiv oblastiatomo- maticl(y tvrdit, te minulost probehla nedostatednd v6 fyziky. DAleje nanejws pravdepo- podlejejichvzorua ne jinak.Clov6k pFidinou ustaleni mozndnebudenikdyvddets vedeckou dobn6.Ze skutednoU rychlostisv6tlapo r. 1960je pfechod jistotou a vyderpavajicimzp0sobem, na atomickdhodiny.Od t6 doby je jak ptesndBih tvoril.Piesto.m8zeme jakekolizmdnav rychlostisvetlaprak- znet pravdu. Slovo toho, ktery ma protozeatomic- oiistuo ke v6em dikazEm a vlastni ticky nepostihnutelna, k6 hodinyse mdnis atomdrnim6asem. nekonedn6a absolutnipozndni.je Obrovskd mnoZstvi prace, kterou pevn6,nemdnn6a vgdn6.Vdiim, Ze vddciodvedlina poli"dtsledk0pokle- BibleobstojiaZ do koncevdk0.Avgak su rychlostisvdtla",napovidamnohym, zjistit tuto skutednost bez poznd,ni 2e teze o podeteaninekonedndry- Kristav okamzikukoncenestaci,to uZ chlostisvotlaa jejim postupn6mUpad- bude pozd6.lvlejmena pamdti,Ze B0h ku aZ na soudasnouhodnotuvyvobva nesleviani z jedin6hoslova,kter6ndm dalekomdndnemitek,nezse na podet- dal k tomu,abychompiemyslelio jeho dile. ku zd6lo.At jiz dlovdkzadalmdiit ry- stvohtelsk6m -PB.chlostsv6tla pfed 300 lety nebo nyni, je automatickyjasn6n6sledujici: klesaPROCVERIT? hodnotyaZ lo-lic od t6mdFnekonedn6 (v ptirod6 dnesni dobd nestadi vdddt, v co V na soudasnou"konstantni" je proces&), pak vdtime, ale nezbytnd nutnd v6ddt, takovfch existujemnoho prob vdiime. Ve sv6m prvnim dopise by: J hvezdne svdtlo dosehlo zemskdho Petr nabada vefici aby byli plipraveni povrchu v okamzku, kdy bYlY dat na otdzky sv6 viry rozumnou odpov6d. Nejsme-liosobnd plesveddeni,Ze stvobny pNni hvdzdY J nebylo tleba postulovat miliardy evangelium JeZiSe Krista je ta jedinA k svdteln:jch let Pfekonenl cesta, nebudemeschopni o tom pFesvdddit nikoho jin6ho. Nem0Zemese obrovsl
zApnso ou5rzr piinutitd€latndco,o demnejsmerozu- vdk sam zjisti Jini zcela otevrene Dromovdpiesvdddeni. hlasujinedosaiitelnostskutedn6pravZfejmd je mnoho pfemy5lejicich dy a neexistenciplesn6 odpovddina nevdiicich,ktefi maji upiimndpochyby nejdtlezitdjsiotdzlVZivota.pomysteni, o Bibli.Ne,Ze by ndkdom6l odpovedi Zed0leZit6 odpovddina Zivotniorobl6na vsechno,ale nEkdynds umldinev6- my jsou nedosazitelnd, by bylo nesnefici s{mi otazkami,co| povaZujlza siteln6. Byl by to kruty B0h, kdyby d0leZit€ potvrzeni sprevnosti sv6ho nechal dlovdkav nejistotE,zmatku a nazoru.PlipominanAm to piibdh z 9. nerozhodnemtApani.Byt tvaii v tv6i kapitolyJana o slep6mmuzi. kter6ho nezndmdbudoucnostije pro dlovEka JeZiEuzdravil. To jedin6,o co se mohl neunosnd.Kazdgz nAsme pr6vovdoplit, byl jeho z6zitek.Ate v nynejsi d6t, co leZipFednemi,zvlastEpo smrti. dob6 psychicldch dkaz0 a mentalni Co je tedy prava cesta k Bohu? manipulacezdZitek neni dostaduiici Tvrdi-li biblidti kiestan6,Ze Kristusje d0kaz. Vidime, 2e bez svdfla Ducha jedinecestaa Zevsechnyostatnicesty svat6hoje samotnddebatovanio vile JSouklamn6,piedstavujeto egoismus bezcenn6.Jen v BoZichrukou m0Ze nebo piedpojatourizkoprsost?Nemaii byt inteligentniodpovdd na ot6zku upiimni mohameddni,buddhist6 a nastrojem,ldery otevie srdce a mysl vdiici hinduist6tut6z naddjijako v6iici evangeliu.Pouhdinformace.tykajicise v JeZigeKrista?Nevzfvajitoho sameno evangeliaJeZiSeKrjsta samy o sob6 Bohajen jinymjm6nema jinymzp0sonepiesvdddinikoho o pravd6.Jenom oem 1 nadpiirozenf zesah Svat6ho Ducha Kiestan0mje neustalevytyk6nojak vykoneprdci na duchudlov6ka.Obre- si mohoudovolittvrdit,ZeJeZGKristus ceni k vile zahrnujecelou osobnost- je jedinacesta!Ne vsichnisj uvEdomurozum, vfrli a cit. Francouzskyfilozof ji Ze samotnd upiimnostvirv netvoFi Pachaljednoupoukdzalna to, Ze ntav- podstatu pravdy. Vdiit nEdemujestE nim Udelemrozumuje ukezatdlovdku neznamena, Zeto je pravda,zrovnatak vdci, kter6 pfesahujirozum. A pfece jako nddemuneveFit neznamen6, Zejde JeZiSiekl: o omyl.Trvaji-likFestand na tvrzeni,Ze a Poznejte pravdu a pravda v6s Kristusje jedinacestak Bohu a nenito osvobodf' (J 8,e). pravda,potom chybuji,kdlz tuto vir.u Mistr Jan Hus tekl: ,'Miluj pravdu, vnu^r,jidruhym.Vnucovat viruje chvb_ uE se pravdE, prav pravdu, haj prav- ne vzov.ate ool(udismeo oravd6 oie_ du aZ do smrt1' Existuji:-lindkere svdddeni.ie nasioovinnostina ni upo_ absolutnipravdy, na lderych iivot a zornit a vfele dooorudit.Klestanstvi li osud Clovdkamusi bfi zalozen;bez neni nebo:enskdteorie, nebo pouhy nich kFestanstvi nemesvetuco nabid- zp0sobZivota,ale je to historickds[unout. On sdm za pravduJeZiSeKrista tednost.Neni to jen jiny nebozensky poloZilZivot! system,ale historlckdobjektivnisku_ Mnozi povazuji hled6ni pravdv za teanost, kter6 obsahujenadpiirozend d&lezitd,ale sami se pravddvyhlbaji. zmrtwchvsteni JeZGe Krista. Tato Kdybyji totii nasti,pak by tejiih mald skutednostodd6lujeklestanskouvku hra na schovevanouskon6ila. Dalsi od vsechostatnich.Jeji zakladatel nyni tvrdi Ze pravdiv6je jenom to, co dlo- Zije- 2000let po sv6smrti!Jeho nyn6j-
22 Z'APASO DUSI 5i existenceje zjevnev Zivotechmili6n0 na6el jsem v Jeho plitomnosti plv6iicich.Virazahrnujevice neZintelekt, nost radosti.,. dokonald pot65eni na bezpodminednb tez zahrnujemorelku. vEI
zApnso ou5rzg das se bliZi, kdy bude Bth soudit kazddho dlovdka podle jeho dila: . ... dilo kaid6ho vyjde najevo. IJkAie je onen den, nebo{ se 4evi v ohni: a ohei Wkou'i, jake je dilo kaiddho Elovdka. (1-Kointsrym 3:13) Prod ma Brlh zejem o dlov6ka, ktery spolehd na sv6 dobr6 skutkv a BoZi milost odmila? Podle toho, co lik6 v Bibli, Boh nas stvoiil proto, abychom Ho milovali,slouzili Mu, oslavovalirlo a Zili s Nim na vddnosti. A je-li to pravda, B0h neni pot6sen sebelepsimi skutky, kter6 velebi dlovdka a ne Boha. ADoStol Pavelndm fikd: . "SousfiedEni se na sebe je Bohu nepi6telsk6, nebo{ se nechce a nem&Ze podiidit Boiimu zdkonu. (Eiman&m &7) Jsou vase dobr6 skutky Wsledkem piirozendmysli, nebo jsou ve jm6nu a ke slev6 Boha? JeZiSm6l co iici t6m, kdo velebi sebe ve jm6nu nebozenstui: o "Ne kaidg, kdo mi ikd 'Pane, Pane', vejde do krdlovstvi nebesk6ho; ale ten, kdo 6ini v&li m6ho Otce v nebesich. (MatouS 7p1) Kdo ooravdu isme? Jednoho dne bude odhalenoka:d6 pokrytectvi a klam. VSichni ieknou stejn6 jako Hagar v cenesis 16:19, "Ty, BoZe, mne vidf5,'. Pak buoou v$ichni vdddt, zda je nage vira opravqova_
frkdte mi: Mistis, ale neposlouchete md, SvEdo,ale nevidltem6, Costa,ale nejdetepo ni, Zivot, ale netouZitepo md. Moudrost,ale nenesledujete md, Bohah/,ale nic ode m6 nezed6te. V66ni, ale nehledetemd, Milostivf, ale ned0vdiujete mi,
Mocni ale nectitem6, Spravedlivrj,ale nebojitese m6. Ai vas budu soudit, nsobviiujte M6,
srozBficreMndn
Nasim dtenAi0ms radostisd6lujeme, ze znem,! slovenskf klestanshi Casopispro ddti DUHAzadalwchezeti v destindpod ndzvem6ESKA DuHA. Nre30 streneKcena17 K6. M0Zetesi jej objednat:lrena Zsmanove,T6borsk6 72,61500 Brno. BETLEM,stiedisko DiakonieecE hledd peaovatelkya pedovatblepro sv0j domovpro tdZcetdlesndoosti2end lidi v Klobouk6chu Brna. Jsme spGerodinnoukomunitoutouZiciZit v DuchuKristovda podleJeho ptik6zdni l6sky, nezli ristavem. potiebujeme odv6zn6,vdiici lidi, ktefi se na zekladd sv6ho rozhodnuti nesledovatJeZGe chtdjivEnovatsluzb6bliZnima zdrovefi by mdli chut se podilet na ndrodn6m, ale krdsndm Zivotd ve spoledenstvi. Kterfm by nevadilmaly plat ani mdlo soukromi,ani to, Zese nasespoledenstvi skledez vdiicichKestan&rrlznVch vyzndni,ktefimajisv6chybya slabosti. Tdsimese, Ze zejemcise ozvoua navstdvouu n6s proveFi, zda-libv takova sluZbahandicapovanym lidem; Zivotv komunitd byl alespofi na das jejich povolanimod Boha.Kontakt: BETLEM,Cisaiova2Z 69172Kloboukyu Brna Ts|.0626/ gsl /89.
Of,ltwd Omlouv6mese vsem Cten6l0mza nemoznoubarvu a pozdni rozeslAni srpnovehodisla. Tisk6rnanedodriera termina j€gt6 koncemsrpnajsme 35. dislo dasopisu nemEljvyexpedovane k distribuci.
Piipominky a obiednrivkydasopisu,kazet s poiady HCJB- Dobr5novina,knihy "Z5paso du5i" adresuite:
GesI6zemE
Slwensko
llclB - ZoDDistribuce PoS.schr.8 CZ-76?26 luhairyhe
ZoIlltistuibfcia M.& A Zavilla lirfskwa 16Y10 SK- 91601 $ani Tur{
Dobrovoln6piisp6vky mrlZeteposlat pouk6zkou rtArl N5zov ri6tu: Ndzevfdtn: ZOD- HCJBWorldRadio
6islo ridtu: KomerdnibankaBrno 00 96538-621/01
HCJB RddiosietZOD Slovensko
6islo ridtu: VUBTrendin,exp.StarATurd 49134-20U0200
WCRID RADf,)
nouina dennEzqchytite z Ektridoro ]lgB - Dobroo RANO: v l6td v 7:00, v zim6 v 6:00, tj. 5:00 UTC. 6 205,9 600,11 tX!5a 17 490 kHz (SSB)- v p6smu49,31, 25 a 17 m. v zim6v 19:00, tj. 18:00 UTC. Vecen:v l6tdve20:00, 15270 a17 79OkHz - v pdsmu2Oa17 m. pondElf kaZd6 ve21:45 TU|R TifOnO plipravujeme 1 395 kHz - 215 m. silednivlny:
Boiivojova29, Ostrava ZApIS O DUSIvyddvdnakladatelstviA-ALEF, RedaktotiPavela Kl6raSteigerovi po5t.schr.893, 76326 Luhadovice HCJBRadiosftZoD, TISKARNY,Novin6iskd7, Ostrava1 TisknouOSTRAVSKE ! do roka.NEPRODEJNE VychdziSestkdt povoleno: Poddv6ninovinovnfchzdsilek Jihomorcvskimfeditelstvimspoji v Brn6C.j.P/3 - 1700/91ze dne 8.2.1991. Dohl$dacipoStaVelkdBrteS.Registradni6isloR 6/91. Poddvanienovinovfch zdsiElokpovolen6: 6. 1034-PO-1993 zo dlla 1. 4. 1993. SP d. p. ZsRP Bratislava,
